Územní plán Brušperk

Vyhodnocení vlivů Územního plánu Brušperk na životní prostředí a veřejné zdraví

červenec 2012

Územní plán Brušperk

VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB. V ROZSAHU PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA Č. 183/2006 SB. A PŘIMĚŘENĚ PODLE PŘÍLOHY Č. 9 ZÁKONA Č. 100/2001 SB.

Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková Polní 293, 747 62 Mokré Lazce tekl. 777 807 191 e-mail: [email protected] osvědčení č. j. 34671/ENV/11

1


červenec 2012

OBSAH 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

3

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

9

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

26

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.

27

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

28

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

55

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

56

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

58

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

58

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

59

2


červenec 2012

Pozn.: Plochy a koridory, které jsou obsahem návrhu ÚP, jsou uvedeny v kapitole 5. 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA MEZISTÁTNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v potřebném rozsahu promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny. Je třeba vzít v úvahu, že územní plán je nástrojem pro vymezování ploch a linií daného zaměření, nikoliv nástrojem pro aplikaci opatření organizačního charakteru. Z tohoto pohledu jsou také vnímány možné implementace požadavků dále uváděných dokumentů do posuzovaného územního plánu. Návrh ÚP Brušperka byl hodnocen zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na krajské úrovni: A. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009—2016, Agentura pro regionální rozvoj a.s., 2009 B. Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., prosinec 2003); C. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (DHV, květen 2003), včetně Aktualizace Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje Krajský úřad v souladu s čl. 4 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2004, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, aktualizuje Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Ministerstvo životního prostředí vydalo na základě posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, k návrhu aktualizace programu souhlasné stanovisko ze dne 17. 6. 2010. V současné době je návrh aktualizace programu dopracováván dle podmínek souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí. D. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003) s aktualizací ze srpna 2010; E. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Koneko, s.r.o., Ostrava, květen 2004) – část týkající se ORP Frýdek-Místek a dále – Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje (dokončena v říjnu 2003); – Koncepci strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (EKOTOXA Opava, s.r.o, listopad 2004, aktualizace 2006); – Státní politika životního prostředí České republiky; – Politika územního rozvoje ČR.

3


červenec 2012

Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají k hodnocení návrhu ÚP Brušperka vztah zejména: ad A) Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009—2016 Předmětem koncepce je střednědobý programový dokument zaměřený k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, jež specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity Moravskoslezského kraje, které bude kraj ve své samostatné působnosti podporovat. Program rozvoje Moravskoslezského kraje je rozčleněn do pěti prioritních oblastí, které se dále člení na strategické cíle a opatření. Prioritní oblasti byly navrženy na základě sociálně-ekonomické analýzy kraje, která je součástí koncepce. Jedná se o tyto prioritní oblasti: 1) Konkurenceschopné podnikání (vytváření podmínek pro podnikání a investice, zajištění kvalitního marketingu regionu). 2) Úspěšní lidé (zvyšování konkurenceschopnosti pracovních sil, cílená příprava lidských zdrojů pro strategická odvětví, využití lidského potenciálu a rozšíření nabídky pracovních sil pro tradiční klíčová odvětví, rozvoj podnikavosti). 3) Dynamická společnost (vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času, rozvoj kulturního života v kraji, uchování a využití kulturního dědictví, zlepšení zdravotního stavu obyvatel, udržení a rozvoj sítě sociálních služeb). 4) Efektivní infrastruktura (dobudování dopravní infrastruktury, zlepšení stavu sítě komunikací I. třídy i nižší úrovně a místních komunikací, zlepšování dopravní obslužnosti, zvýšení podpory dopravy šetrné k ŽP, kombinované dopravy a dopravní obslužnosti spojené s rozvojem hromadné dopravy, modernizace a rozšíření kapacity infrastruktury inženýrských a energetických sítí, ochrana složek ŽP a rozvíjení systému krizového řízení v oblasti ŽP, zlepšení systému nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). 5) Vzkvétající území (regenerace větších sídel jako center ekonomického rozvoje, zvyšování kvality krajiny a života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje). Oblasti potencionálních přímých vstupů do krajiny a složek životního prostředí nejsou v územním plánu přímo definovány, mohou se však projevit jako potenciální průvodní jev realizace jednotlivých návrhových ploch. U realizace návrhu ÚP Brušperka lze u vybraných ploch očekávat významný vliv na životní prostředí, zejména zábor ZPF a krajinný ráz. Z PÚR ČR schválené Usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 o Politice územního rozvoje ČR 2008 a následně ze schválených Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK) vyplývají pro město Brušperk některé požadavky nadmístního významu. Město je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava, u níž jsou na zapracování do územně plánovací dokumentace vzneseny zejména požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: 

Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v ČR (Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (BielskoBiała, Katowice, Opole).  Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center oblasti včetně rozvoje systémů integrované dopravy.  Zajištění zásobování rozvojových území energiemi. 4


červenec 2012

 Ochrana, zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí.  Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel.  Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území.  Plochy pro nové ekonomické aktivity vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na významná sídla ve struktuře osídlení; - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury; - preference lokalit dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně ve zvláště odůvodněných případech); - minimalizace záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třída ochrany).  Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a úpravou černého uhlí ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území.  Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu.  Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu.  Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí a obnova krajiny narušené těžbou černého uhlí.  Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území Z hlediska vyhodnocení výše uvedených požadavků lze konstatovat, že některé z nich jsou v návrhu územního plánu promítnuty způsobem, který si vyžádal důsledné odůvodnění. Jedná se zejména o umístění poměrně velkého počtu ploch do záplavového území řeky Ondřejnice včetně plochy záplav Q100 a zábor ZPF pro zastavitelné plochy přes 67 ha. Přestože se jedná ve většině případů o plochy převzaté z dosud platného ÚP, u nichž je zábor kvalitních půd minoritní, jedná se o významný negativní vliv této koncepce. Město Brušperk není součástí specifických oblastí republikového významu. Při aktualizaci Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje byl kladen důraz zejména na následující prvky: – Věnovat větší prostor posouzení vlivů rozvoje průmyslových zón, u nichž dochází ke střetům při zajištění ochrany ŽP a půdního fondu. V posouzení se zabývat, nebo přímo koncipovat podmínky a základní limitující ukazatele ve vztahu k ochraně životního prostředí pro realizaci průmyslových zón. – U prioritní oblasti 4 Efektivní infrastruktura, opatření 5.3. Snižování znečištění ovzduší, konkretizovat aktivity, které mají vést k naplnění tohoto opatření: Snižování produkce emisí, snižování dopravní intenzity, především individuální automobilové dopravy ve městech s cílem snížení emisí a hluku. Z hlediska individuální automobilové dopravy se území jeví jako středně zatížené, proto je součástí návrhu ÚP územní rezerva pro přeložku komunikace II/486. V rámci ÚP jsou navrhovány nové plochy pro podnikání, plochy brownfields nejsou v řešeném území k dispozici. Komunikační systémy jsou rovněž v ÚP obsaženy, ale 5


červenec 2012

především se jedná o dopravní napojení nových návrhových ploch. Významnou součástí ÚP je územní rezerva pro přeložku komunikace II/486, která však dále s ohledem na to, že se jedná jen o územní rezervu, není v SEA hodnocena. ad B) Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje Páteřní komunikací města je komunikace II/486. Ta ve sčítacích bodech podle výsledků sčítání intenzity průjezdů z roku 2010 vykazuje hodnoty: 7-1690:

3798 vozidel, z toho 405 těžkých nákladních (u zaústění do I/58)

7-2540:

4739 vozidel, z toho 432 těžkých nákladních (u Fryčovic)

Na komunikaci III/4787 ve sčítacím bodě 7-1709 bylo vykázáno 1521 vozidel, z toho 232 těžkých nákladních, u komunikace III/4806 ve sčítacím bod+ 4806 bylo vykázáno 932 vozidel, z toho 76 těžkých nákladních. Předpokládaná výstavba ve správním území Brušperka a jeho okolí je zakreslena na následujících mapách: Předpokládaná výstavba 2014-2018:

Předpokládaná výstavba po roce 2018:

http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/doprava/dop_01_dopravnikoncepce_2014.pdf

http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/doprava/dop_01_dopravnikoncepce_2018.pdf

6


červenec 2012

ad C) Program snižování emisí Moravskoslezského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje včetně aktualizací Základním cílem Programů je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů, a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Vedlejšími cíli Programů jsou: – přispět k omezování emisí "skleníkových plynů", zejména oxidu uhličitého a metanu, – přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, – přispět k omezování vzniku odpadu. Program má vazbu na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě toho jsou u těchto programů patrné významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: – Státní politika životního prostředí ČR – Státní energetická politika a Státní energetická koncepce – Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů – Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu – Státní dopravní politika a materiály navazující – Společný regionální operační program – Operační program Infrastruktura – Celková strategie Fondu soudržnosti Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti zlepšování kvality ovzduší jsou, s přihlédnutím k imisním limitům a k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, následující znečišťující látky (skupiny látek): – Suspendované částice (především velikostní frakce PM10, ale nově i PM2,5) – Polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené jako benzo(a)pyren – Benzen – Arsen, čehož je možno dosáhnout mimo jiné – Podporou výstavby silničních obchvatů a modernizací komunikací – Podporou zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací Návrh ÚP Brušperka neobsahuje návrhy záměrů, které by a priori výrazně negativně ovlivnily kvalitu ovzduší. Jsou zde ale navrhovány nové plochy pro podnikání, které mohou takové záměry umožnit realizovat. Lze však konstatovat, že s danými koncepcemi není návrhu ÚP Brušperka v rozporu.

7


červenec 2012

ad D) Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje včetně aktualizace Opatření obsažené v tomto koncepčním dokumentu jsou převážně organizačního charakteru a nemají přímou vazbu na územní plánování obcí s výjimkou základního požadavku na zajištění předcházení produkce odpadů a její minimalizaci. Pro oblast odpadového hospodářství je ve vztahu k platné legislativě a ke směrné části Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje doporučeno: – povolovat a využívat pouze zařízení, jejichž vybavení a zabezpečení je v souladu s platnými předpisy v ochraně životního prostředí, zejména odpadů, ovzduší a vod, a jejichž výsledným efektem bude maximální možné využití sebraných a vykoupených odpadů na úkor jejich odstranění, – podle možností zajistit potřebný počet sběrných míst (nebo míst s odložení těchto odpadů do kontejnerů) vytříděného odpadu plastů, papíru a skla v každé z obcí řešeného území, – zajistit možnost odložení a následného využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) jak z údržby veřejné zeleně a hřbitovů, tak ze sféry domácností tak, aby byl snížen podíl jejich spalování na volném prostranství a množství BRKO předávaných ke skládkování nepřekročil 50% hmotnostních množství BRKO vyprodukovaného v roce 1995, – podporovat výstavbu zařízení na využití BRKO ve vhodných lokalitách (bioplynové stanice, kompostárny), – zajištěním pravidelného sběru vytříděných složek komunálního odpadu, kromě skla, kovů a papíru zejména plastů a nápojových kartonů jako dobře využitelného, avšak obtížně rozložitelného odpadu snížit podíl skládkovaných odpadů, – podporovat zřízení sběrných dvorů pro nebezpečné složky komunálního odpadu, a pokud to není možné, zajistit min. 2x ročně separovaný sběr nebezpečných složek a velkoobjemového komunálního odpadu tak, aby spolu se sběrem vytříděných složek komunálních odpadů byl do roku 2010 zvýšen podíl materiálového využití odpadů na 50% ve srovnání s rokem 2000. Požadavky na zajištění sběru odpadů od obyvatelstva a jeho účelné využití nebo odstranění, zajištění potřebného počtu sběrných míst a četnosti odvozu, nakolik mohou být obsahem územního plánu, splňují požadavky uvedeného krajského dokumentu, nejsou ale s ohledem na organizační charakter obsaženy v jeho návrhové části. ad E) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje s přihlédnutím k plánu, který se konkrétně dotýká ORP Kravaře Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. Krajský dokument předpokládá zachování stávajícího způsobu zásobování obce vodou. Návrh ÚP Brušperka počítá se zachování stávajícího stavu. Zdrojem vody je veřejný vodovod zásobovaný z cca 74% přivaděčem Ostravského oblastního vodovodu (OOV) z Chlebovic do Staré Bělé, zbytek tvoří zásobování pitnou vodou z jímacího území Babí Hora v Palkovických Hůrkách. Veřejný vodovod je dostupný téměř na celém území města. Návrh ÚP počítá s dostavbou nového vodojemu pro zvýšení akumulační kapacity pitné vody.

8


červenec 2012

Z hlediska odkanalizování lze konstatovat, že město má vybudovánu kanalizaci a vlastní ČOV Pro dokončení soustavného odkanalizování území splaškovou kanalizací jsou vymezeny změny v území – trasy vedení technické infrastruktury pro budoucí stoky kanalizace včetně napojení nových návrhových ploch. Návrh ÚP není s koncepcí PRVKÚK v rozporu.

ad F) ÚAP ORP Frýdek-Místek, aktualizace 2010, EKOTOXA Dle aktualizace ÚAP ORP Frýdek-Místek jsou ve správním území města Brušperk vymezeny zejména následující střety: - střet Q100 se zastavěným územím Jak v současném ÚP, tak v novém návrhu zůstává významná část zastavěného území v záplavovém území včetně Q100. Nacházejí se v něm i návrhové plochy, což je dáno zejména nutností z právních důvodů převzít plochy ze stávajícího platného ÚP do nového, aby se zabránilo vymáhání škod z důvodu jejich převedení do nezastavitelných ploch. Pro tyto plochy je nutno stanovit podmínky pro umisťování staveb a jejich konstrukci tak, aby se zamezilo škodám a ohrožení obyvatelstva v případě povodní. Zůstává bez podstatných změn. - střet CHLU vs. zastavěné území“ vyznačené v severní části k. ú. Brušperk: Celé k. ú. Brušperk leží v chráněném ložiskovém území č. 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, stanoveném pro suroviny uhlí černé, zemní plyn. Žádné další CHLÚ do k. ú. Brušperk nezasahuje. Tento stav zůstává s novým návrhem ÚP beze změn. - střet silnice I. a II. třídy v návrhu s pozemky v 1. a 2. třídě ochrany: ÚP Brušperka vymezuje plochu územní rezervy pro část přeložky silnice II/486 a stanovuje pro ni možné budoucí využití. Tato plocha byla vymezena v návaznosti na území dalších obcí a jako územní rezerva není v SEA posuzována. Zůstává beze změn. - střet poddolované území vs. zastavitelné území Část zástavby Brušperka se nachází na poddolovaném území č. 4542 dolu Staříč - zůstává beze změn.

9


červenec 2012

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 2.1.Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Město Brušperk se nachází v severozápadní části okresu Frýdek-Místek. Správní území navazuje na území obcí Krmelín, Staříč, Páteřní komunikací je silnice II. třídy II/486 Hukvaldy-Fryčovice-Krmelín.

Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=18.225008&y=49.707936&z=12

Klimatické poměry Posuzované území náleží dle QUITTA do klimatického regionu MT 10 a klimatické oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou 7,5-8,5oC. Klima se vyznačuje dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Vybrané klimatologické charakteristiky třídy MT 10: Počet zimních dnů: Průměrná lednová teplota: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Průměrná teplota v červenci Průměrný roční srážkový úhrn: Počet dnů se sněhovou pokrývkou: Počet letních dnů: Počet zimních dnů: Průměrná lednová teplota:

110 – 130 dnů -2 až -3 oC 450 – 500 mm 17 – 18 oC 1 160 mm 50 – 60 dnů 30 - 50 dnů 110 – 130 dnů -2 až -3 oC 10


Srážkový úhrn ve vegetačním období: Průměrná teplota v červenci Průměrný roční srážkový úhrn: Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

červenec 2012

450 – 500 mm 17 – 18 oC 1 160 mm 50 – 60 dnů

Pro lokalitu je typické klima ostravské pánve s přechodem k podhůří Beskyd, která je rozšířená podél toku Ostravice a v jejím okolí. Území je otevřené k severu, s významnou expozicí severním a jihozápadním větrům. Větrná růžice území vykazuje převahu jihozápadního proudění.

Dle zdroje http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire náleží řešené území do klimatické oblasti T a srážkové oblasti 1.

Kvalita ovzduší Řešené území spadá dle Věstníku MŽP č. 2/2012 do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z hlediska PM10 – spádový obvod působnosti stavebního úřadu Městského úřadu Brušperk, ve kterém je překračován imisní limit pro PM10 na 100% území. Dále je zde na 100 % území překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. V území stavebního úřadu města Brušperk jako u součásti aglomerace Moravskoslezský kraj jsou rovněž překračovány cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro O 3 (přízemní ozón). Významné zdroje průmyslového charakteru se v řešeném území nevyskytují, znečištění ovzduší je dáno především dálkovým přenosem z okolních průmyslových oblastí (z Ostravska i z Polska). Po stránce imisních charakteristik je možno orientačně využít hodnot naměřených stanicí ČHMÚ ve Frýdku-Místku:

11


červenec 2012

Voda Povrchová voda Většina zájmového území spadá do povodí Odry po Opavu (čhp 2-01-01), východní část do povodí Ostravice (čhp 2-03-01). Páteřním tokem území je řeky Ondřejnice (čhp 2-01-149) s menšími přítoky Ptáčník, Horní Kotbach, Oběšelý potok a Machůvka. Ondřejnice má stanoveno záplavové území. V severovýchodní části řešeného území se nachází několik vodních nádrží (Brušperk I-III), další dva rybníky u Brušperského lesa jsou napájeny Horním Kotbachem. Podzemní voda Zájmové území náleží zčásti do hydrogeologického rajónu č. 3212 Flyš v povodí Ostravice, zčásti do hydrogeologického rajónu 3213 Flyš v povodí Odry.

12


červenec 2012

Kvartérní kolektory mají zpravidla volnou hladinu s gravitačním režimem filtrace podzemních vod. Hladina podzemní vody kolísá v závislosti na množství srážek, pohyb je generelně shodný s úklonem terénu. Erozní bází jsou místní vodoteče, zejména Ondřejnice. Stav vod v řešeném území je ÚAP ORP Frýdek-Místek klasifikován jako nepřijatelný. Správní území neleží v žádné CHOPAV. Geofaktory životního prostředí Geomorfologie a geologie Území spadá do systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Příborská pahorkatina.

Geologické poměry Geologická stavba území je patrná z následujícího zákresu:

13


červenec 2012

zdroj: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire Žlutá: terciérní horniny alpínský zvrásněné (pískovce, břidlice) Zelená: mezozoické horniny alpinsky zvrásněné (pískovce, břidlice) Fialová: vulkanické horniny terciérní (čediče, fonolity, tufy) Světle fialová: kvartérní horniny (hlíny, spraše, písky, štěrky) Seizmicita Správní území Brušperka se nachází v oblasti s referenčním zrychlením základové půdy 0,10-0,12 g (maximum v ČR). Eroze V území se objevuje především kolem místních vodotečí vodní eroze. Větrná eroze se prakticky neprojevuje. Poddolovaná území Ve správním území Brušperka se nachází část poddolovaného území Staříč.

zdroj: Geofond

14


červenec 2012

Ložiska nerostných surovin Do řešeného území zasahuje Chráněné ložiskové území č. 14400000 (Čs. část Hornoslezské pánve, černé uhlí, zemní plyn). Jsou zde stanoveny dobývací prostory: Číslo DP 20051 40023

Název Staříč Sviadnov

Organizace OKD, a.s.Ostrava Green Gas DPB, a.s., Paskov

Nerost černé uhlí, metan karb. zemní plyn, č. uhlí

Zdroj: Geofond

V řešeném území jsou evidovány aktivní, stabilizované i potenciální bodové i plošné sesuvy, zejména v lokalitě Pastevník.

Zdroj: Geofond

15


červenec 2012

Reliéf Nadmořská výška povrchu ploché pahorkatiny v řešeném území se pohybuje od 280-300 m n.m. na okrajích katastru po cca 240 m n.m. u Ondřejnice. Členitost území je charakterizována zaoblenými hřbety, území dominuje výrazné a široce otevřené údolí Ondřejnice s přítoky.

Půdy Správní území Brušperk podle bonitace zemědělského půdního fondu patří do klimatického regionu 6: MT3 - mírně teplý (až teplý), vlhký. Druhá a třetí číslice kódu BPEJ označuje hlavní půdní jednotku (dále HPJ). V plochách předpokládaných záborů zemědělských pozemků se vyskytují HPJ: 22 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. 23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i terciérních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu 43 Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení 49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 59. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Na části pozemků v k. ú. Brušperk jsou realizovány meliorace. Staré ekologické zátěže V řešeném území (v severní části) je evidována stará ekologická zátěž č. 1338001. Fytogeografie Řešené území spadá po stránce fytogeografické do obvodu Českomoravského mezofytika, okrsku 83 Ostravská pánev. Biochory Malá část správního území Brušperka na severovýchodě patří do biochory 3Ro bioregionu 2.3 Ostravský(podprovincie polonská), většina území náleží do biochor 3BC, 3PK, 4Do, 4Nh bioregionu 3.5 Podbeskydský (podprovincie západokarpatská).

16


červenec 2012

Památné stromy V území jsou registrovány dva památné stromy:

Zdroj: ÚAP Frýdek-Místek (část tabulky týkající se Brušperka)

Lesy Lesní porosty ve správním území Brušperka jsou až na malou část lesů příměstských a lesů se zvýšenou rekreační funkcí v lokalitě Pastevník zařazeny do kategorie lesů hospodářských. Celé řešené území náleží k přírodní lesní oblasti ČR 39 Podbeskydská pahorkatina. Fytogeografické členění – zdroj http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire

17


červenec 2012

Potenciální přirozená vegetace – zdroj http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire

V území se nacházejí oblasti s potenciální přirozenou vegetací: 1 Střemchová jasenina 10 Ostřicová dubohabřina 11 Lipová dubohabřina 17 Ostřicová bučina 26 Podmáčená dubová bučina Zvláště chráněná území, územní systémy ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky Zvláště chráněná území, Natura 2000, mokřady a přírodní parky se nacházejí mimo řešené území ve vzdálenosti, která nedává předpoklad jejich ovlivnění realizací předmětné koncepce. Nejbližšími zvláště chráněnými územími jsou CHKO Poodří západně, PP Paskov a PP Ostravice východně.

Zdroj: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire 18


červenec 2012

Významné krajinné prvky (VKP) V území se vyskytují významné krajinné prvky „ze zákona“, jako jsou lesní porosty, vodní toky, rybníky, údolní nivy, a to ve značném počtu. Dále jsou jako VKP brány v úvahu části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny (dále v textu ÚSES) definuje zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je to tedy síť skladebných částí, které jsou v krajině na základě prostorových a funkčních kritérií účelně rozmístěny. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny co do rozmístění rámců trvalých ekologických podmínek a jejich přirozené, na člověku nezávislé vazby. Stávající ÚSES je tvořen ekologicky významnými segmenty krajiny jako částmi kostry ekologické stability. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základní funkcí soustavy nadregionálních biocenter (NRBC) je reprezentovat typické soubory ekosystémů jednotlivých biogeografických regionů (bioregionů). Soustava reprezentativních nadregionálních biocenter je tedy utvořena tak, aby se v každém bioregionu nacházelo alespoň jedno reprezentativní nadregionální biocentrum o minimální rozloze 1000 ha. 19


červenec 2012

Hlavní funkcí nadregionálních biokoridorů (NRBK) je propojení soustavy reprezentativních nadregionálních biocenter (na unikátní nadregionální biocentra nadregionální biokoridory navazovat nemusí) a zajištění migrace organismů po nadregionálně významných migračních trasách. Kromě přímé návaznosti na nadregionální biocentra mohou nadregionální biokoridory navazovat i na jiné nadregionální biokoridory. Nadregionální biokoridory sestávají z os a ochranných zón. Osa nadregionálního biokoridoru je přitom chápána jako biokoridor s šířkovými parametry regionálního biokoridoru a ochranná zóna jako oboustranně přiléhající území k ose NRBK o šíři až 2 km na každou stranu od osy, v němž je uplatňován zvýšený zájem příslušného orgánu ochrany přírody pro podporu koridorového efektu. Ten je nejvhodněji realizován nahuštěním sítě lokálních prvků (biocenter a biokoridorů) stejného charakteru jako osa NRBK. Na nadregionální biokoridory jsou vložena regionální biocentra. Jejich maximální vzdálenost může být 5-8 km. Regionální prvky navazují na nadregionální, jsou složeny z regionálních biocenter a biokoridorů. Na regionálním biokoridoru musí být mezi regionálními biocentry vložena lokální biocentra tak, aby maximální vzdálenost mezi nimi nepřesáhla 700 m. Na nadregionální a regionální prvky ÚSES navazuje síť lokálních prvků – lokálních biocenter a biokoridorů. Jejich postavení a dislokace jsou rámcově dány generely ÚSES, které byly v minulosti pro všechna katastrální území zpracovány a na různé úrovni projednány. Regionálními prvky ÚSES v řešeném území jsou:  RBC 109 Brušperský les  RBC 243 U Chabičova  RBK 551, RBK 554 a RBK 555 Situace vyšších ÚSES je patrná ze zákresu v ZÚR MSK. Zdroj: Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – výřez z výkresu „Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy“

20


červenec 2012

Lokální prvky v daném území v maximálně možné míře respektují dosavadní vymezení a návaznost na území okolních obcí. Návrh přináší jejich další rozšíření a prohloubení jejich funkčnosti. Krajina Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Řešené území spadá do krajiny lesozemědělské, po stránce reliéfu do krajiny vrchovin Carpatica.

zdroj: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keywordList=inspire

zdroj: www.mapy.cz

21


červenec 2012

Podle ZÚR MSK území Brušperku náleží k typu krajin "zemědělská harmonická krajina", "sídelní krajina" a "krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností" a do krajinné oblasti "E Příborská pahorkatina". Pro sídelní strukturu řešeného území je typická poměrně nízká hustota osídlení, obce se zástavbou situovanou podél komunikací a vodotečí, ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami a bez významného rekreačního potenciálu. Pozitivně území ovlivňuje historická kvalita sídla. Jedná se o oblast s významnými německými kulturními vlivy, okraj staré sídelní oblasti, sídelní struktura stabilizovaná v středověku, dominuje zemědělství (v minulosti chov dobytka, dnes spíše obilnářství), místy významný průmysl a další vybavenost, v okolí menších obcí zachovány fragmenty historické plužiny. Otevřená pohledově exponovaná krajinná scéna, výrazný projev makrostruktur polí, s výrazným projevem krajinných horizontů (zejména Beskyd). Ohrožením je extenzivní rozvoj sídel a suburbanizace, intenzivní zástavba zemědělských ploch, změna pohledových horizontů, změna vnějšího vzhledu historických sídel. Návrh ÚP Brušperka vymezuje nové zastavitelné plochy mimo exponovaná území z hlediska dálkových pohledů a zastavitelné plochy umožňující realizace budoucích staveb pro bydlení, zařízení občanského vybavení a výroby bez nežádoucích vlivů na dochovaný krajinný ráz a urbanistické hodnoty. Nemovité kulturní památky Řešené území je značně exponované z pohledu nemovitých kulturních památek. Nacházejí se zde evidované nemovité kulturní památky: Číslo rejstříku Název okresu

Sídelní útvar

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

16038 / 8-614

Frýdek-Místek Brušperk

kostel sv. Jiří: 16038/8-614 farní kostel sv. Jiří s areálem: /1 farní kostel sv. Jiří; parc. č. 1 /2 14 kapliček křížové cesty; parc. 2 /3 kamenný kříž; v ohradní zdi hřbitova, parc. č. 2

12382 / 8-3789


kaple P. Marie Bolestné u Svaté vody

45922 / 8-2757


kaple sv. Spasitele

41859 / 8-626


kaplička sv. AntoníBorošín na

12383 / 8-3822


kaplička sv. Jana a Pavla, mučedníků

12367 / 8-3482


výklenková kaplička, z toho jen: socha při čp. 545 sv. Anny

35899 / 8-624


boží muka

při čp. 112

Závodí

JZ nad Brušperkem 22


červenec 2012

16344 / 8-630


krucifix

při cestě mezi čp. 604 a 812, ul. Borošínská

23886 / 8-629


krucifix

při čp. 508, ul. Ke Svaté vodě

46164 / 8-625


krucifix

Antonínov, ul dr. Martínka, při čp. 116

49829 / 8-3985


krucifix

Klepary při čp. 58

42044 / 8-623


socha sv. Floriána

Předměstí, ul. sv. Floriána, před čp. 244

27779 / 8-627


socha sv. Jana Nepomuckého

K Náměstí, na nádvoří čp. 22

25175 / 8-2316


smírčí kříž

při silnici, při čp. 310

17928 / 8-622


socha Boha Otce

nám. J. A. Komenského

37039 / 8-615

Frýdek-Místek Brušperk čp.9

měšťanský dům

náměstí J. A. Komenského

11905 / 8-3204

Frýdek-Místek Brušperk eč.9

větrný mlýn

13951 / 8-616

Frýdek-Místek Brušperk čp.10 měšťanský dům

náměstí J. A. Komenského

45886 / 8-617



22337 / 8-618



33150 / 8-619



30305 / 8-620



33537 / 8-621



19021 / 8-2758



23336 / 8-2759


K Náměstí

39262 / 8-2760



20303 / 8-2312



28335 / 8-2761



26020 / 8-2762

Frýdek-Místek Brušperk čp.41 městský dům

Kostelní

27907 / 8-2313


Klepary

25705 / 8-2314


Sv. Floriána

27860 / 8-2315

Frýdek-Místek Brušperk čp.487 rodinný dům

Soukenická

23


červenec 2012

Na území města Brušperk se v současné době nacházejí dvě území s archeologickými nálezy („středověké a novověké jádro obce“ a „Borošín – ESA 114“) ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 2.2. Charakteristika města Brušperk Město Brušperk leží uprostřed území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Novým Jičínem na obou březích řeky Ondřejnice v oblasti zvané Lašsko. Město má cca 3880 obyvatel a poměrně vysokou hustotu osídlení, 3. nejvyšší v území ORP Frýdek-Místek – 369 obyv/km2, přičemž průměr území ORP činí 229 obyv/km2. Průměrná míra nezaměstnanosti v posledních letech činila 7,5%, což je výrazně níže než průměr ORP a blíží se průměru kraje. Naprostá převaha ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjíždí za prací mimo území obce. Město je plynofikováno, je zde veřejný vodovod a kanalizace zakončená ČOV, zdravotnické zařízení a škola. Ve městě se nenachází významný zdroj znečišťování vod nebo ovzduší. Z okolních kopců je působivý výhled na kompletní panorama Beskyd s vrcholem Lysé hory na jihovýchodě a vrcholem Radhoště na jihu. Nejvyšším místem je kopec sv.Marka vysoký 312 m.n.m. Průměrná nadmořská výšky území je 265 m n.m. Zemědělská půda ve správním území města tvoří 75% výměry, lesnatost je kolem 12%. Změna výměry ZPF mezi rokem 2003 a 2010 činí -0,28%, což lze hodnotit jako pozitivní malý pokles.

Zdroj: ÚAP ORP Frýdek-Místek (část tabulky)

První zmínka o městě pochází z roku 1269, kdy bylo město na zelené louce založeno. Brušperk byl spolu s ostatními městy a městečky středisky řemeslné výroby a směny v rámci panství. Vzrůstal jak plošně, tak i co do počtu obyvatel, na vrcholu byl v 19. století. Následně s rozvojem těžkého průmyslu a hornictví ztrácel na významu, a to i díky nevhodnému komunikačnímu napojení. Nejvýznačnější osobou kulturní historie města je spisovatel Vojtěch Martínek. Z dalších osobností kulturní historie je znám český právník František Palkovský a hudební skladatel Jožka Matěj. Celé náměstí Brušperka s barokními domy a zachovaným původním gotickým půdorysem, empírová radnice a stavební dominanta města, barokní kostel Sv. Jiří, vytvářejí spolu unikátní architektonický celek, který je nazývaný „Lašský Betlém“. Historické jádro města bylo vyhlášeno (1992) za Městskou památkovou zónu. Zdroj: Wikipedie

24


červenec 2012

2.3.Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Původní územní plán obce byl schválen v roce 1996, od té doby proběhlo postupně 6 změn, poslední v roce 2011. Nejvýznamnějším důvodem pro pořízení nového ÚP je platná legislativa (zejména zákon č. 183/2006 Sb.), kterou stávající ÚP v plné míře nerespektuje. Návrh ÚP Brušperka je zpracován za účelem stanovení podmínek pro rozvoj ploch bydlení, rekreace a podnikatelské činnosti, stejně jako pro ochranu přírody. Dále zakotvuje koridory pro technickou vybavenost (inženýrské sítě) a stanoví prostor pro ÚSES v souladu s požadavky krajských dokumentů. V případě neuplatnění územně plánovací dokumentace by došlo ke komplikaci při umisťování staveb v území po právně-formálně stránce. Dále by se jako problematické jevilo: 

naplnit cíle územního pánování a respektovat principy udržitelného rozvoje území,

rozvíjení města jako stabilizovaného sídla se zajištěním dostatečného množství ploch pro bydlení, rekreace i podnikání při respektování historických souvislostí, krajinného rázu a přírodních hodnot širšího území,  stanovení základní obecné podmínky pro další výstavbu (chybělo by upřesnění regulativů zástavby v jednotlivých druzích ploch),  zajištění koordinace rozvojových ploch s přírodními prvky chráněnými dle zákona o ochraně přírody a ochranou ZPF při racionálním uspořádání území a využití ploch,  řešit územní vazby (komunikace, ÚSES) se sousedními obcemi.



Neuplatnění návrhu územního plánu by mohlo vést k neplnění požadavků krajských a republikových koncepčních materiálů. Pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace, pak by vývoj území: – vedl k nekoordinovaným a neekonomickým počinům v území, které by v budoucnu bylo obtížné napravovat; – mohl přinést lokalizaci nekoncepčních záměrů, které by mohly ztížit racionální využití území, zejména z hlediska ZPF; – vést k nevratnému poškození životního prostředí v obci, jehož negativní vlivy by se promítly do vyváženosti udržitelného rozvoje v obci (např. neomezená individuální obytná a rekreační zástavba, umisťování výrobní činnosti do blízkosti ploch pro bytovou zástavbu nebo nedostatečné řešení problematiky existence inženýrských sítí v návaznosti na přibývající počet obyvatel. Nezanedbatelným dopadem neuplatnění koncepce by byla absence vhodného architektonického uspořádání funkčních ploch s následným případným obtěžováním obyvatelstva hlukem, emisemi a pachovými vlivy, ztíženou prostupností území, sníženou využitelností veřejných prostranství, apod.

25


červenec 2012

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Významné ovlivnění složek životního prostředí se předpokládá zejména v oblasti záboru zemědělské půdy (negativní) a ochrany přírody a doplnění a stabilizaci ÚSES vyšší i lokální úrovně (pozitivní). Charakteristika těchto složek byla dostatečně podrobně uvedena v kapitole 2. Územní plán respektuje a podporuje silné stránky území: -

estetické hodnoty mírně zvlněné krajiny, zvyšující atraktivitu území historické a kulturní hodnoty území regionální i lokální ÚSES navazující na okolní územní plány téměř všem obyvatelům dostupný vodovod a kanalizaci zakončenou ČOV prostupnost území cyklostezkami vedenými mimo hlavní tepny:

-

výrazná historická a národnostní specifika území i širšího regionu podporující stabilitu osídlení silná soudržnost společenství obyvatel území atraktivita obce pro trvalé bydlení i pro individuální rekreaci stabilní sociální podmínky (domy v osobním vlastnictví) příznivý vývoj počtu obyvatel, příznivá věková struktura obyvatel, což však vyžaduje zajištění dostatek ploch pro bydlení i podnikání dlouhodobá stabilita osídlení, příznivý vývoj úrovně bydlení, vysoká kvalita bydlení (téměř 100% bytů s vodovodem, 52% bytů s kanalizací i plynem), dobrý stavebně technický stav bytového fondu, vysoký podíl trvale obydlených domů i bytů, dobrá úroveň občanské vybavenosti zdroje pracovních příležitostí v dopravně příznivé vzdálenosti dostatečné zásobování elektrickou energií bezproblémové zásobování vodou fungující systém třídění, odvozu a likvidace komunálního odpadu

-

-

26


červenec 2012

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Území nevykazuje z hlediska územního plánování zásadní problémy. Slabými stránkami jsou zejména: -

krajina výrazně přeměněná člověkem, území málo stabilní, se zřetelným narušením přírodních struktur s nízkým koeficientem ekologické stability (0,57)

-

intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků,

-

plochy intenzivně využívané zemědělské půdy, hodnotných přírodních prvků a chráněných území

-

podprůměrná lesnatost území

-

průměrný podíl rozptýlené krajinné zeleně

-

ohrožení zastavěného území záplavami

-

území obce spadá do zranitelné oblasti ve smyslu nařízení vlády č. 262/2012 Sb. rizikovost podzemních a povrchových vod z hlediska biologického a chemického stavu

-

jen poloviční napojení obyvatelstva na ČOV

-

dlouhodobá devastace území hlubinnou těžbou v okolí

-

poddolované území

-

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví (100% území) u PM10 a benzo(a)pyrenu

-

místní znečištění ovzduší v zimních měsících, návrat k nekvalitním palivům v rodinných domech

-

zatížení části obytného území hlukem a zvýšenou prašností z komunikace II/468

nedostatečné

zastoupení

Z hlediska ochrany životního prostředí zůstává stěžejním problémem kvalita ovzduší, zejména v oblasti PM10 a částečně i benzo(a)pyrenu, které jsou ovšem v převážné míře dány dálkovým přenosem. Zásobování vodou ani jinými médii není problémové. Z hlediska možného ovlivnění evropsky významných lokalit nebo zvláště chráněných území negativní vlivy realizace koncepce nenastanou, ve správním území obce se kromě VKP žádné chráněné přírodní objekty a plochy nevyskytují. Do ploch ÚSES územní plán rovněž negativně nezasahuje, naopak upřesnění tras a stanovení podmínek průchodu ÚSES územím včetně akceptování regionální úrovně a stabilizace úrovně lokální je považováno za pozitivní ovlivnění.

27


červenec 2012

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH (VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ).

Návrh územního plánu je předkládán invariantně. V následujících oddílech jsou popsány předpokládané vlivy navrhované varianty. Plochy ÚSES zde nejsou jednotlivě posuzovány, neboť se předpokládá, že u nich vysoce převažuje pozitivní přínos – jejich posouzení je řešeno v souhrnném vyhodnocení koncepce. Navíc jsou v naprosté většině naplněním nadřazené koncepce (ZÚR MSK) pro zajištění vedení regionálního ÚSES. Obsahem ÚP jsou následující návrhové plochy:

28


červenec 2012

29


červenec 2012

30


červenec 2012

31


červenec 2012

32


červenec 2012

33


červenec 2012

V řešeném území jsou navrženy dvě plochy přestavby:

Dále jsou návrhem ÚP vymezeny v území trasy technické infrastruktury:

34


červenec 2012

35


červenec 2012

36


červenec 2012

Dále jsou v území navrhovány plochy nezastavěného území, zahrnující izolační a ochrannou zeleň a ÚSES, které jsou vymezeny následovně:

37


červenec 2012

Pro ÚSES jsou vymezeny plochy:

38


červenec 2012

39


červenec 2012

40


červenec 2012

Pro jednotlivé druhy ploch s odlišným způsobem využití je návrhem ÚP stanoveno přípustné, nepřípustné a podmíněně přípustné využití, intenzita stavebního využití a maximální výšková hladina zástavby. Některé plochy, zejména komunikace, parkoviště a trasy technické infrastruktury (vedení TI, kanalizace, vodovod, izolační a ochranná zeleň), jsou návrhem stanoveny jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření s možností odejmutí nebo omezení práva k pozemkům. V návrhu územního plánu je vymezena jedna plocha územní rezervy (pro přeložku komunikace II/486). Tato plocha se v souladu s ustálenou metodikou v SEA neposuzuje. V územním plánu jsou stanoveny plochy a koridory, v nichž je podmínkou pro další rozhodování pořízení územní studie. Jedná se o plochy:

41


červenec 2012

Vysvětlivky funkční náplně ploch jsou uvedeny za textem. Návrhem ÚP se nestanovují plochy s podmínkou zpracování regulačního plánu, plochy, v nichž může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt a není v něm stanoveno pořadí změn v území. Celkem jsou návrhem ÚP Brušperka vymezeny zastavitelné plochy:

Pro dané plochy jsou stanoveny koeficienty využitelnosti na základě maximální využitelnosti návazných inženýrských sítí a dopravní obslužnosti ploch. Přestože se jedná z velké části o plochy převzaté z původního územního plánu, pro účely nového návrhu jsou tyto dosud nekonzumované plochy všechny považovány za návrhové. Plochy a koridory přesahující hranici řešeného území (což se týká komunikací včetně navrhované územní rezervy pro II/486 a ÚSES) jsou koordinovány s územními plány sousedních správních území, nevyžadují nová územně plánovací opatření v jiných správních územích a nemají významný negativní nadmístní vliv.

42


červenec 2012

Plochy v severozápadní části území. Plochy pro bydlení severně od veřejné komunikace jsou situovány do proluk mezi zástavbou a jsou doprovázeny návrhem technické infrastruktury. Plochy na jih od Ondřejnice leží v celém rozsahu v záplavovém území, a to v ploše rozlivu pro Q100. Jejich umístění zde je nevhodné a lze ho akceptovat pouze v případě zajištění splnění požadavků na umisťování staveb v záplavovém území a s ohledem na skutečnost, že se jedná o plochy převzaté ze schváleného ÚP a jeho změn. Plocha Z / 133 je určena k prověření územní studií, v rámci které bude rovněž stanoveno, za jakých podmínek a jaké záměry mohou být v ploše s ohledem na záplavové území umisťovány. V jižní části plochy v návaznosti na plochu Z/129 pro RD se doporučuje realizovat pás izolační zeleně. U plochy Z/1 se nedoporučuje výstavba v jižní části v Q100. S ohledem na akceptaci ploch ze schváleného ÚP bez dalšího hodnocení. ÚP dle změn č. 1-6:

43


červenec 2012

V západní části území je navrhována plocha přestavby P/2 jako změna na smíšené bydlení. Plocha Z/123 pro rodinné domy je určena k prověření územní studií z hlediska jejího rozsahu a naplnění. Totéž doporučuji i u plochy Z/124, jejíž východní okraj zasahuje do Q100. Všechny plochy jsou navrhovány v návaznosti na stávající zástavbu. Tyto plochy budou mít mírně negativní vliv na ovzduší (vznik malých spalovacích zdrojů – vytápění). Dopravní obsluha uvedených ploch povede k postupnému zvýšení intenzity dopravy, která vzhledem k regulativům vztahujícícm se k daným plochám bude převážně osobní, ojediněle nákladními vozidly s nižší tonáží. U všech záměrů výrobního charakteru je nutno zvažovat možný dopad na hlukovou situaci v okrajových partiích návazné obytné zástavby. Významné negativní vlivy se zde nepředpokládají. ÚP dle znění změn 1-6:

44


červenec 2012

Plochy Z/114 a Z/114 v západní části řešeného území navazují na stávající zástavbu. U plochy pro zahrádkářskou kolonii může být problematické zajistit vizuálně alespoň částečně sjednocený vzhled zástavby, který by eliminoval nevhodné stavby následně používané pro trvalé bydlení. Jinak bez očekávaných významných negativních vlivů. V kontextu s dalšími plochami povede jejich postupná zástavba k mírně negativnímu ovlivnění ovzduší novými malými spalovacími zdroji a obslužnou dopravou. Zvýšení intenzity osobní dopravy mírně negativně ovlivní hlukovou zátěž území, lze však předpokládat, že tato změna nebude významná. ÚP dle znění změn 1-6:

45


červenec 2012

Plochy v jižní části řešeného území. V lokalitě jsou navrhovány další plochy pro zahrádkářské kolonie, z pohledu možného ovlivnění historické části města méně významné, ovšem naproti tomu v přímém kontaktu s volným průhledem do krajiny. Platí pro ně totéž, co je uvedeno v předchozím textu, tj. potřeba zamezit jejich využívání pro trvalé bydlení a částečně sjednotit vzhled umisťovaných staveb. Plochy Z/83 a Z/84 jsou určeny pro prověření územní studií. Tyto plochy leží na půdách třídy ochrany I a jejich realizaci je proto nutno velmi odpovědně zvážit. Tyto plochy také leží v ochranném pásmu lesa, kde je nutno (v případě udělení souhlasu ke stavbě) vzít v úvahu, že správce lesa nebude souhlasit s přidělením případných náhrad za škody způsobené pádem stromů, větví apod. V západní části těchto ploch, přestože leží již za hranicí Q100, je nutno upozornit na možnost vybřežování Ondřejnice při vysokých vodních stavech. Bez dalších očekávaných významných negativních vlivů. ÚP dle znění změn 1-6:

46


červenec 2012

Nově nebo částečně nově jsou navrhovány plochy Z/72 – Z/74. Vzhledem k tomu, že plocha Z/70 je navržena k prověření územní studií, doporučuji, aby i navazující plocha Z/72 byla do této studie zahrnuta. Mohlo by jinak dojít ke vzniku situace, kdy plocha Z/72 bude již zastavována a z plochy Z/70 zůstane obtížně obhospodařovatelná enkláva zemědělské půdy. V každém případě je nutno zachovat příjezd k těmto pozemkům pro zemědělské hospodaření. Realizace těchto ploch povede v dlouhodobém horizontu k mírně negativnímu ovlivnění ovzduší a hlukové situace v území vlivem nových spalovacích zdrojů a zvýšení intenzity doprav, avšak toto zhoršení nebude významné. Kumulace negativních vlivů stejně jako u ostatních zastavitelných ploch se projeví také u záborů ZPF. Plochy technické infrastruktury jsou bez podstatných negativních vlivů. ÚP dle znění změn 1-6:

47


červenec 2012

Ve východní části řešeného území přináší návrh územního plán patrně nejvíce nových ploch. Největší plochou je ucelená rozvojová plocha Z/50 pro bydlení v rodinných domech, navazující funkčně na plochy Z/40, Z/45, Z/35 a Z/36 pro bydlení smíšené venkovské, Z/46 a Z/49 pro smíšené městské bydlení. Celý soubor uvedených ploch bude znamenat vhodné doplnění stávající roztroušené zástavby, které zvýší kompaktnost zástavby a umožní využití investic do místních komunikací a inženýrských sítí. Situování v blízkosti vodních nádrží Brušperk a Brušperk II vytvoří atraktivní kulisu, která podpoří příliv obyvatelstva z blízkých městských aglomerací. To je žádoucí zejména z pohledu zajištění stability počtu obyvatel a přínosu pro ekonomický a sociální pilíř města. Dále je zde převzata plocha Z/56 - plocha veřejné zeleně – park u rekreačního areálu vodní nádrž Brušperk I, která je zařazena mezi povrchové vody využívané ke koupání osob (tzv. koupací oblasti). Plocha Z/54 je situována zčásti v ochranném pásmu lesa. Kromě záboru ZPF se významné negativní vlivy realizace těchto ploch nepředpokládají. ÚP dle znění změn 1-6:

48


červenec 2012

Pozemky v severovýchodní části území. V níže vyznačeném území jsou navrhovány nové nebo rozšířené plochy pro bydlení smíšené městského typu. U plochy Z/26 je doporučeno zajistit její hlukovou a protiprašnou ochranu proti možným negativním vlivům stávajícího areálu a plochy Z/27 zeleným pásem nebo přímo vložení plochy izolační zeleně. Negativní vlivy realizace plochy Z/27 nelze v této chvíli bez znalosti umisťovaných záměrů určit. Jinak bez očekávaných významných negativních vlivů.

ÚP dle znění změn 1-6:

49


červenec 2012

5.1 Vlivy na půdu Celkový předpokládaný zábor půdy pro zastavitelné plochy dosahuje 70,86 ha, z toho 67,6 ha jsou pozemky se zemědělskou půdou, orná půda činí 32,64 ha. Výměra pozemků s melioracemi představuje cca 15 ha. V řešeném území je doporučeno nezastavovat proluky s ohledem na historický charakter centra a jeho ochranu. Pro návrhové plochy byly proto využity lokality navazující na zastavěné území na jeho okraji. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v různé kvalitě, od půd nejlepší kvality ve třídě ochrany I a II po půdy v třídě ochrany IV. Zábory ZPF se ve významné míře týkají i pozemků II. třídy ochrany. Pozemky v I. třídě ochrany jsou zde minoritní. Podrobné vyhodnocení záboru půdy je uvedeno v odůvodnění návrhu ÚP. Dále je uveden přehled záboru pro jednotlivé plochy s daným funkčním využitím:

Zábor pro plochy přestavby není významný (0,63 ha), zábor pro izolační a ochrannou zeleň činí 3,72 ha. Výměra záboru PUPFL pro zastavitelné plochy je minimální (0,10 ha pro pozemní komunikace).

50


červenec 2012

Pro ÚSES se předpokládá zábor uvedený v následujícím přehledu. Až na malou část ploch pod čísly U/28-U/31 se jedná o pozemky pro regionální ÚSES, které jsou v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací – ZÚR MSK.

Zábor pro nezastavitelné plochy izolační zeleně představuje cca 3,72 ha, realizace těchto ploch je obecně považována jako pozitivní, protierozní a protiprašné opatření. Zábor půdy navrhovaný pro realizaci koncepce je vzhledem k počtu obyvatel značný. Jedná se však o dlouhodobou potřebu města a z velké části o pozemky převzaté z předchozího schváleného územního plánu, u nichž nelze (nebo jen s velkými obtížemi a náklady) měnit zpět druh využití pozemků a vracet je do nezastavitelných ploch. Jedná se o vliv s největším negativním dopadem z hodnocených vlivů, který v rámci tohoto hodnocení považuji za významný, na který navazuje sekundární vliv zrychlení odtoku dešťových vod při postupné zástavbě. Lze ho akceptovat jen z důvodu nedostupnosti jiných vhodných ploch pro rozvoj města v území, z důvodu, že převážná většina ploch je přebírána z původního ÚP a za předpokladu, že bude respektován požadavek zachování postupného zastavování ploch a zajištění dostupnosti zůstatkových pozemků pro obhospodařování.

51


červenec 2012

5.2 Vlivy na dopravní zátěž území Návrh ÚP Brušperka nepřináší žádné významné změny v dopravní zátěži v území, pozitivní ani negativní. Mírně negativní změna v dopravní zátěži se předpokládá po realizaci nových zastavěných ploch, resp. souvisí s jejich dopravní obslužností. Vzhledem k tomu, že v návrhu převažují plochy pro bydlení, zvýší se sledovatelným způsobem jen intenzita dopravy osobní. Na plochách pro podnikání zatím není známo umístění záměru, který by přinášel významný objem nákladní dopravy. Železniční doprava ve městě není, obyvatelstvo je proto odkázáno pouze na dopravu silniční. Pro cykloturistiku jsou v území k dispozici cykloturistické trasy.

5.3 Vlivy na ovzduší a klima Návrh ÚP Brušperka nepřináší významné příspěvky ke stávající imisní zátěži území. Vzhledem k tomu, že v území nejsou navrhovány nové dopravní silniční trasy, které by přiváděly do města další dopravu, ani není navrhován významný rozsah ploch pro průmysl nad rámec schváleného územního plánu, neočekává se v této oblasti žádné zhoršení. Na plochách pro podnikání, kde nelze předem vyloučit aktivity negativně ovlivňující ovzduší, je možno v rámci následných správních řízení stanovit omezující opatření pro emise znečišťujících látek. U nové obytné zástavby se předpokládá napojení na zemní plyn nebo vytápění biomasou (dřevem). Centrální vytápění není ve městě reálné. Přesto lze v dlouhodobém horizontu předpokládat mírně negativní vliv na imisní situaci. V řešeném území se ani k dnešnímu dni nenacházejí žádné významné technologické zdroje znečišťování ovzduší. Znečištění ovzduší ve městě pochází zčásti z malých spalovacích zdrojů individuální zástavby, zčásti je dáno přenosem z průmyslových oblastí Ostravska.

5.4. Vlivy na hlukovou zátěž Z hlediska hlukového jsou návrhové plochy vhodně situovány, nepředpokládá se negativní ovlivnění obytné zástavby hlukem z výrobních provozů nebo z komunikací. Hlukové vlivy z liniových zdrojů jsou podél páteřní komunikace pomístně obtěžující, avšak ani zde není očekávána nadlimitní hluková zátěž. Na hlukovou zátěž nemá realizace návrhu ÚP sledovatelný vliv.

5.5. Vliv produkce odpadních vod Návrh ÚP Brušperka s ohledem na předpokládaný vznik nových zastavěných a zpevněných ploch přináší zvýšení produkce odpadních vod, které bude úměrné odběru vody a bude převážně splaškového charakteru. Územní plán řeší napojení nových ploch na kanalizační systém zakončený dostatečně kapacitní ČOV. 52


červenec 2012

Odpadní vody z ploch pro podnikání budou ošetřeny přímo v místě vzniku tak, aby nedocházelo k ovlivnění kvality povrchové nebo podzemní vody v území. Odpadní vody budou předčištěny na úroveň kanalizačního řádu města a dále podle jejich charakteru a míry zbytkového znečištění zaústěny buď na městskou ČOV nebo přímo do recipientu, vody dešťové je doporučeno přednostně zasakovat, aby se omezila možnost vzniku zvýšených vodních stavů v místních vodotečích za prudkých srážek. U parkovacích ploch se předpokládá vybudování odlučovačů ropných látek. Zvýšení rizika havárií V území nejsou navrhovány aktivity, které by mohly mít vliv na zvýšení rizika havárií proti současnému stavu. Umisťování podnikatelských aktivit z hlediska prevence havárií bude ošetřeno při jejich povolování např. zpracováním havarijních plánů a konstrukcí míst jejich uložení. Umístění významných rizikových aktivit se v území nepředpokládá. 5.6. Vliv na změnu odtokových poměrů Vlivem nových ploch pro obytnou zástavbu dojde k mírnému negativnímu ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území. Vzhledem k tomu, že převažují návrhy ploch pro bydlení, se předpokládá, že toto ovlivnění nebude významného rozsahu. U větších staveb podnikatelského charakteru je žádoucí požadovat zasakování dešťových vod v místě vzniku nebo jejich retenci před vypuštěním do recipientu nebo kanalizace. V území jsou územním plánem navrhována protierozní opatření ve formě izolační a ochranné zeleně, která napomůže vsaku dešťových vod a sníží možnost odnosu půdy. Dále do území zasahuje ze správního území obce Stará Ves nad Ondřejnicí část nové pravobřežní ochranné hráze toku Ondřejnice. Tato hráz je návrhem ÚP respektována. Páteřní vodní tok řešeného území – Ondřejnice – má stanoveno Okresním úřadem Frýdek-Místek rozhodnutím ze dne 20. 6. 2000 pod č. j.: RŽ-2230/00/Fp/231.2/ záplavové území řeky Ondřejnice na území okresu Frýdek-Místek v úseku km 00,000 –19,104. V tomto záplavovém území včetně linie Q100 se nachází jak část stávající zástavby města, tak i některé nově navrhované plochy. Jedná se o plochy převzaté z dosud platného územního plánu, které nebyly dosud zastavěny, avšak mají své konkrétní vlastníky. Z důvodu zamezení krácení práv těchto vlastníků zůstaly návrhové plochy zachovány v původním rozsahu s tím, že povinnosti plynoucí z požadavků na stavby v záplavových územích nejsou dotčeny.

5.7. Vlivy na čerpání podzemních nebo povrchových vod V rámci návrhu ÚP nejsou předkládány aktivity, které by samy o sobě přinášely významné navýšení množství odebíraných podzemních nebo povrchových vod v území. Stávající koncepce zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu čerpajícího vodu dílem z Ostravského oblastního vodovodu, dílem místních zdrojů zůstane zachována s posílením vodovodní sítě o nový vodojem. Negativní zásahy do vodních toků nejsou navrhovány.

53


červenec 2012

5.8. Vliv na krajinu a krajinný ráz Návrhem ÚP jsou z důvodu respektování historických a kulturních dominant v území i značného počtu významných vyhlídkových bodů stanoveny podmínky pro umisťování staveb v území z hlediska jejich možného dopadu na pohledově ovlivnitelné prvky krajiny (maximální výška staveb, zastavitelnost ploch). Umisťování výškově dominantních staveb v území není doporučeno. V blízkosti historického centra města nejsou navrhovány nové zastavitelné plochy. Vlivy na krajinu a krajinný ráz při realizaci návrhových ploch projeví lokálně, bez významného ovlivnění dálkových pohledů. 5.9. Vliv na čerpání neobnovitelných zdrojů Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů (např. paliv, el. energie, vody aj.) se v současné době jeví jako únosné a návrh ÚP nepřináší jejich významnou změnu. Doplňkovými obnovitelnými zdroji pro výrobu tepelné energie může být spalování biomasy, využití sluneční energie (nikoliv však se záborem zemědělské půdy, pouze na střechách budov), bioplynu a geotermální energie. Využití větrné energie ani lokalizace fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě v návrhu ÚP není uvažováno a podporováno. Vliv na čerpání neobnovitelných zdrojů energie bude mírně zvýšený s ohledem na návrh nových ploch pro bydlení. Realizace ÚP nebude blokovat využití žádného využitelného ložiska nerostných surovin ani neklade nároky na významné čerpání zdrojů nerostných surovin.

5.10. Vlivy na veřejné zdraví Obsahem návrhu ÚP nejsou takové záměry, které by mohly přinášet negativní vlivy na zdraví obyvatelstva. Návrh ÚP jak po stránce imisní, tak po stránce hlukové nepřináší žádné významné negativní ani výrazně pozitivní změny proti současnému stavu. Nové plochy jsou převážně plochami pro bydlení a jako takové nejsou zdrojem hluku nebo emisí škodlivin ovlivňujících zdraví obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva před nepříznivými účinky elektromagnetického záření a hluku z provozu produktovodů je dostatečně ošetřena vymezením jejich ochranných pásem. Umisťování významných záměrů v řešeném území, zejména záměrů průmyslového charakteru, podléhá posouzení vlivů na životní prostředí včetně zvažování možných dopadů na veřejné zdraví. Mezi plochy pro bydlení a plochy pro podnikání (výrobu a sklady) je doporučeno umístit pás ochranné zeleně. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví a pobytovou pohodu se při realizaci ÚP neočekávají negativní dopady realizace návrhu na obyvatelstvo a veřejné zdraví. 5.11. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, ÚSES a zvláště chráněná území Vlivy realizace posuzovaného návrhu ÚP Brušperka na biologickou rozmanitost, faunu a flóru se neprojeví. Návrh zajišťuje ochranu lesních porostů a ploch pro ÚSES a ochranu flóry a fauny zajišťuje také situováním výhledově zastavitelných ploch do stávajících proluk. Nové plochy určené k zástavbě jsou navrhovány na zemědělských využívaných pozemcích, kde se neočekává výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. 54


červenec 2012

Vliv realizace návrhu ÚP na ÚSES je neutrální až mírně pozitivní, návrh vymezuje v potřebné míře podmínky pro konstrukci, případně i rozšíření regionálního a lokálního systému ÚSES v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (ZÚR). Vlivy na území prvků soustavy Natura 2000 nenastanou, taková území se v řešeném území a v dosahu vlivů koncepce nenacházejí. Vlivy na zvláště chráněná území a významné krajinné prvky jsou nulové, ani taková území se zde nenacházejí.

5.11 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Město se nachází v území s archeologickými nálezy a jsou zde evidovány významné nemovité kulturní a historické památky, pro které územní plán stanoví dostatečnou ochranu. Vlivy na hmotné statky v důsledku realizace koncepce nenastanou. 5.12. Závěr Vzhledem k současnému stavu znalostí aktivit, jejichž umístění je možno v území očekávat, a k obsahu návrhu ÚP je uvedený výčet možných dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví konečný a při jeho realizaci se neočekávají významnější odchylky od výše uvedených předpokladů. Umisťování významných záměrů s rušivým charakterem bude podléhat samostatnému posouzení jejich vlivů v rámci předprojektové přípravy. V průběhu hodnocení nebyly shledány žádné významné negativní vlivy, které by realizaci návrhu ÚP bránily nebo ji výrazně omezovaly. Za nejvýznamnější vliv je považován zábor ZPF, který zahrnuje ve významné míře také pozemky I. a II. bonitní třídy.

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Návrh ÚP Brušperka je předkládán v jedné variantě. hodnocený vliv zábor ZPF a PUPFL vlivy na ovzduší vlivy na vody vlivy na flóru a faunu vlivy na zvláště chráněná území vlivy z hlediska hluku vlivy na veřejné zdraví

významný negativní vliv, jehož kompenzace není v plném rozsahu možná bez podstatného vlivu bez podstatného vlivu nevýznamný vliv související jen se záborem ZPF a lesních pozemků, případně s lokalizací některých ploch v ochranném pásmu lesa bez vlivu, taková území zde nejsou bez významného vlivu bez významného vlivu 55


vlivy na architektonické památky zvýšení rizika havárií

červenec 2012

bez významného vlivu, je zajištěna jejich dostatečná ochrana, návrhové plochy se nacházejí mimo historické centrum Brušperka otázku nelze v této fázi posoudit, a priori nejsou navrhovány aktivity se zvýšeným rizikem havárií, ale jsou navrhovány nové plochy pro výrobu a skladování

V daném stupni přípravy a poznání možného ovlivnění území a částečné obecnosti územního plánu bylo při hodnocení návrhu použito slovního hodnocení bez zvláštních postupů a metod. Dopady realizace návrhu ÚP jsou z hlediska ochrany životního prostředí přijatelné bez podstatných dopadů na jednotlivé složky životního prostředí s výjimkou záboru ZPF. Ten byl vyhodnocen jako značně rozsáhlý, avšak úměrný potřebám dalšího rozvoje obce a požadavkům na vymezení ÚSES, a je z převažující části dán nutností převzetí dosud nezastavěných pozemků ze stávajícího schváleného územního plánu do nového návrhu.

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů zjištěných závažných záporných vlivů na životní prostředí jsou kromě opatření uvedených v návrhové části územního plánu navržena opatření: 7.1 Vlivy na půdu – Podle možnosti zastavovat jako první proluky v zástavbě, zachovat kompaktnost zástavby, neponechávat neobhospodařovatelné enklávy pozemků. – Při realizaci návrhových ploch zachovat obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a funkčnost melioračních systémů, zamezit vodní a větrné erozi nezpevněných částí pozemků. – Při hospodaření na půdě v blízkosti vodních toků respektovat požadavky na protierozní opatření, podle možnosti ochranná pásma vodotečí přednostně zatravňovat. 7.2 Dopravní zátěž území – Při umisťování jakýchkoliv nových aktivit, i drobných podnikatelských záměrů, je nutno nejpozději v rámci územního řízení, popř. v rámci řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (pokud bude vedeno) posoudit možný nárůst dopravní zátěže v území. 7.3. Hluková a imisní zátěž – při případném umisťování parkovišť a odstavných ploch v území dbát na protihlukovou ochranu obytné zástavby v jejich blízkosti, 56


červenec 2012

– z hlediska imisní zátěže upřednostnit podle možností napojení obyvatelstva a podnikatelských aktivit na vytápění ušlechtilými palivy, – jako doplňkový zdroj energie preferovat instalaci solárních panelů na střechách (nikoliv na zemědělské půdě, kde instalace solárních systémů není dovolena) nebo vytápění biomasou tam, kde nedojde ke střetu zájmů pobytové pohody a ochrany veřejného zdraví, – nepovolit umístění nových významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, nebudou-li vybaveny účinným odlučovacím zařízením, – při realizaci podnikatelských záměrů zvažovat a omezovat možné dopady emisí pachových látek a ostatních polutantů, 7.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií – nakládání s odpady z podnikatelských aktivit včetně jejich využívání nebo odstraňování bude zajišťovat vždy původce, nikoliv město, – v řešeném území nebudou umisťována zařízení dosahující limitních hodnot kategorie A, B ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., – bude vyžadován záchyt ropných látek z parkovacích a manipulačních ploch s počtem parkovacích míst nad 20 vozidel. 7.5 Změny odtokových poměrů – podle dispozičních možností jednotlivých staveb a jejich komplexů požadovat, aby srážkové vody byly přednostně zasakovány co nejblíže místa jejich vzniku tak, aby nedocházelo k nadměrnému zvyšování průtoků ve vodotečích v době přívalových dešťů, – nepovolit návrat již zatravněných ploch v ochranných pásmech vodotečí zpět do orné půdy, – při budování staveb liniového charakteru v místě jejich křížení s vodotečí zajistit dostatečnou průtočnost za zvýšených stavů vody. – nedovolit zatrubňování vodotečí s výjimkou nutných případů ve veřejném zájmu, – při umisťování staveb v plochách situovaných v záplavovém území respektovat požadavky vodního zákona. 7.6. Vlivy na čerpání podzemních a povrchových vod a odvádění odpadních vod – bez opatření nad rámec návrhové části ÚP 7.7 Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz včetně vlivů na zvláště chráněná území – při povolování nových objektů zvážit jejich navrhovanou plochu a výšku vzhledem k jejich okolí i možným dálkovým pohledům, podle možnosti řešit vizuální oddělení podnikatelských objektů od obytné zástavby pásy zeleně. – Nepovolit výstavbu výškových nebo plošně významných staveb na pohledovém horizontu, kde by mohly kolidovat s výhledem na přírodní nebo historické a kulturní dominanty území. 57


červenec 2012

7.8 Vlivy na veřejné zdraví – bez opatření nad rámec návrhové části ÚP 7.9 Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů – pro výrobu tepla podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie (sluneční záření, geotermální energie, spalování biomasy ve speciálně upravených kotlích, bioplynové stanice) tam, kde to nebude ve střetu se zájmy ochrany veřejného zdraví a pobytové pohody, – výstavba jakýchkoliv větrných elektráren a výstavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě v území není povolena. 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU ŘEŠENÍ. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Při zpracování návrhu ÚP byly zvažovány relevantní stanovené cíle přijaté na vnitrostátní a komunitární úrovni. Cíle v dostupných krajských koncepcích a další dokumentaci byly zhodnoceny a promítly se do konečného řešení předkládané koncepce. Podrobné hodnocení souladu návrhu ÚP s cíli jednotlivých koncepcí bylo uvedeno v kapitole 1. 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: – výměra a bonita odnímaných pozemků ze ZPF a PUPFL, – množství emisí ze stacionárních a liniových zdrojů a jejich vliv na imisní situaci v území, – hluková zátěž, zejména v kontextu s okolní obytnou zástavbou, – prostorová struktura (podlažnost, výšky objektů, objem, měřítko) a uspořádání ploch z hlediska možného ovlivnění krajinného rázu a pohledů na kulturní a historické dominanty města, – intenzita dopravy související s provozem nově umisťovaných aktivit – odhad na základě dopravního rozboru v projektové dokumentaci, případně v hlukové studii, – výměra nových zpevněných ploch a na to navazující objem a způsob nakládání s dešťovými vodami při přívalových deštích, – splnění požadavků vodního zákona a jeho prováděcích předpisů při umisťování staveb na plochách v záplavovém území.

58


červenec 2012

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Podstatou předkládaného návrhu ÚP Brušperka je akceptování formálních požadavků platné legislativy v územní plánování a požadavků předpokládaného rozvoje města, stejně jako požadavků ochrany veřejného zdraví a pobytové pohody. Územní plán musí současně zajistit návaznost na požadavky a podmínky uvedené ve významných krajských a celostátních koncepcích. Územní plán slouží pro sjednocení pravidel pro umisťování staveb ve městě a pro územní řízení rozvoje města. Měl by zajistit, že přírodní zdroje včetně zemědělské a lesní půdy v území budou uvážlivě využívány a že produkované znečištění (odpadní vody, odpady, emise i hluk) bude minimalizováno tak, aby nepřinášelo nepřijatelné negativní dopady a nevedlo k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví a pobytové pohody obyvatelstva. Návrh územního plánu přináší stanovení podmínek pro realizaci rozvoje města ve formě závazné části, jejíž další souvislosti jsou osvětleny v odůvodnění návrhu, jehož součástí je i vyhodnocení záboru zemědělské půdy. Návrh ÚP přebírá bez podstatných změn všechny dosud nezastavěné plochy ze stávajícího územního plánu. Tyto plochy jsou do nového územního plánu přebírány s vědomím, že některé z nich jsou situovány v záplavovém území Ondřejnice, a to i v plochách zaplavovaných při Q100. Vzhledem k tomu, že záplavové území Ondřejnice nemá stanovenu aktivní zónu, může v něm vodoprávní úřad povolit výstavbu na základě znalostí průběhu dosavadních rozlivů na základě podmínek stanovených opatřením obecné povahy. Plochy převzaté ze stávajícího územního plánu ve znění jeho šesti změn rozšiřuje návrh o některé další plochy zejména ve východní části řešeného územ, kde jsou navrženy jak rozsáhlé plochy pro bydlení, tak plochy pro výrobu a sklady. Z hlediska funkčního uspořádání zastavitelných ploch dominují plochy pro bydlení, převážně smíšené, tzn. s možností umístění drobných podnikatelských aktivit. Pro omezení negativních vlivů svažitosti pozemků a eroze jsou navrženy plochy izolační a ochranné zeleně. Všechny funkční plochy mají stanoveny obecné regulativy pro přípustné, nepřípustné a podmíněně přípustné typy staveb a regulativy jejich vzhledu. To je nutné z důvodu zachování krajinného rázu území a zajištění kulturního a historického vyznění vzhledu města. Územní plán dále přináší stabilizaci ploch a koridorů pro průchod regionálního i lokálního systému ekologické stability v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Územní plán dává předpoklad zajištění přístupu stávajících i nově navrhovaných ploch k veřejným sítím pro rozvod el. energie, pitné vody, zemního plynu, informačních kabelů a odkanalizování města se zaústěním na dostatečně kapacitní městskou ČOV. Za nejzávažnější možný vliv návrhu ÚP je považován úbytek zemědělských pozemků včetně významného podílu půd II. třídy ochrany. Realizace návrhu ÚP nepovede k narušení organizace využívání zbylých ploch ZPF nebo ke snížení funkčnosti melioračních systémů. Realizace návrhu ÚP nebude mít žádný vliv na zvláště chráněná území, architektonické a archeologické památky, evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

59


červenec 2012

Ovlivnění rozmanitosti flóry a fauny při realizaci návrhu ÚP jako celku ani při využití jednotlivých ploch nenastane. Závěr: Celkově je možno konstatovat, že návrh ÚP Brušperka v předložené podobě při respektování navrhovaných regulativů splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na potřebnou úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, na doplňkovou rekreační funkci a individuálního podnikání v území stejně jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochrany přírody a veřejného zdraví. Realizace všech návrhových ploch byla shledána jako přípustná při splnění podmínek a opatření uvedených v kapitole 7.

Datum zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí:

9. 7. 2012

Zpracovatelka vyhodnocení:

Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osvědčení č. j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č. j. 34671/ENV/11.

Podpis zpracovatele vyhodnocení: ……………………………………………..

60


červenec 2012

Seznam nejdůležitějších zkratek používaných v textu EVL ORP OZKO PRVKÚK RBK RBC TZL ÚP ÚSES VKP ZÚR MSK

evropsky významná lokalita obec s rozšířenou působností obec se zhoršenou kvalitou ovzduší Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje regionální biokoridor regionální biocentrum tuhé znečišťující látky územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

Vysvětlivky k označení funkčních ploch B Plochy bydlení B-BD – bytové domy nízkopodlažní B-RD – rodinné domy R Plochy rekreace R-ZK – zahrádkové kolonie OV Plochy občanského vybavení OV-V – veřejné infrastruktury - kromě pro tělovýchovu a sport, hřbitovy OV-T – veřejné infrastruktury - tělovýchova a sport OV-H – veřejné infrastruktury - hřbitovy OV-K – komerční zařízení - kromě sportu neveřejného a komerčního vybavení VP Plochy veřejných prostranství (samostatné plochy) VP-N – náměstí, náves VP-Z – park, parčík, sadová úprava veřejné zeleně VP-H – hřiště a herní plochy SO Plochy smíšené obytné SO-M – městské SO-P – historického jádra města SO-V – venkovské DI Plochy dopravní infrastruktury DI-S – silniční doprava - pozemní komunikace DI-G – silniční doprava - dopravní zařízení DI-P – silniční doprava - veřejná parkoviště (samostatné plochy) DI-Ž – drážní doprava - železniční dráha TI Plochy technické infrastruktury TI-V – veřejné infrastruktury V Plochy výroby a skladování V-ZV – s vlivy za hranice ploch SV Plochy smíšené výrobní SV-N – výroba a skladování, občanské vybavení SV-U – zemědělské usedlosti VH Plochy vodní a vodohospodářské VH-V – vodní plochy a toky, rybníky, vodní nádrže VH-P – plochy staveb na ochranu před povodněmi (vodní díla) Z Plochy zemědělské 61


červenec 2012

Z-RP – rostlinná produkce L Plochy lesní L-LH – lesní hospodářství P Plochy přírodní P-US – územní systém ekologické stability krajiny minimální (nezbytný) N Plochy smíšené nezastavěného území N-OR – obecně přístupné plochy rekreace N-PE – přírodní a přírodě blízké ekosystémy N-US – územní systém ekologické stability krajiny požadovaný (rozšířený) N-IZ – izolační a ochranná zeleň X Plochy smíšené přírodního charakteru zastavěného území (jiný druh plochy stanovený ÚP Brušperka X-PE – přírodní a přírodě blízké ekosystémy.

62

Územní plán Brušperk

Recommend Documents