Územní plán Brušperk

Územní plán Brušperk

VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ (ČÁST C-F)

Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková Polní 293, 747 62 Mokré Lazce tekl. 777 807 191 e-mail: [email protected] osvědčení č. j. 34671/ENV/11

2 OBSAH C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ REALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ C.1 Horninové prostředí a geologie

7

C.2 Vodní režim

7

C.3 Hygiena životního prostředí

9

C.4 Ochrana přírody a krajiny

10

C.5 Zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkci lesa (ZPF a PUPFL)

12

C.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura

14

C.7 Sociodemografické podmínky

15

C.8 Bydlení

16

C.9 Rekreace

18

C.10 Hospodářské podmínky

19

C.11 Průřezové jevy

20

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT) 22 D.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

22

D.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

24

D.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

26

D.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

28

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU REALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 29 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

31

F.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostřední, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

31

F.2 Shrnutí přínosu realizace územního plánu

32

3 ÚVOD Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. byly pro předmětné území zpracovány Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek (dále jen ÚAP). Tyto ÚAP byly dále v roce 2010 aktualizovány. Součástí ÚAP byl Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ), který dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. obsahoval zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území v několika tematických skupinách. Vybrané sledované jevy uvedené v RURÚ jsou v této části C „Vyhodnocení vlivů Územního plánu Brušperka (dále jen ÚP) na trvale udržitelný rozvoj“ sledovány a hodnoceny v samostatných kapitolách. Každá kapitola je rozdělena na tři části. První z nich obsahuje seznam vybraných jevů dle ÚAP. Jevy, které jsou ovlivněny ÚP, jsou vyznačeny tučným proloženým písmem. Druhá část kapitoly popisuje současný stav jevů v řešeném území, třetí část popisuje samotné vlivy ÚP na tyto jevy. Na následujícím obrázku je uveden zákres problémových jevů v řešeném území.

Problémový výkres RURÚ ÚAP 2010

Ing. Pavla Žídková rozvoj

Vyhodnocení vlivu ÚP Brušperka na trvale udržitelný

4

Legenda problémového výkresu Převzato z ÚAP ORP Frýdek-Místek - RURÚ 2010

Na základě výše uvedeného problémového výkresu byly identifikovány hlavní problémy, spočívající v odlišném průběhu ÚSES (návrh dle ZÚR MSK a ÚPN VÚC Beskydy), střetu zástavy s poddolovaným a záplavovým územím, střetu návrhu silnice I. a II. třídy s půdami I. a II. třídy ochrany a v existenci staré ekologické zátěže.

Ing. Pavla Žídková rozvoj

Vyhodnocení vlivu ÚP Brušperka na trvale udržitelný

5

Výkres limitů s legendou, převzato z RURÚ ÚAP 2010

Ing. Pavla Žídková

Vyhodnocení vlivu ÚP Brušperka na trvale udržitelný rozvoj

6



7 C.1 Horninové prostředí a geologie C.1.1 Vybrané jevy  dobývací prostor  chráněné ložiskové území  chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry  ložisko nerostných surovin  poddolované území  sesuvné území a území jiných geologických rizik  staré důlní dílo  odval, výsypka, odkaliště, halda C.1.2 Stav území V řešeném území se vyskytují jevy vyznačené v oddílu C.1.1 tučným písmem. Území je charakterizováno jako „značně ovlivněné důlní činností“. Sesuvné území zasahující do zastavěného území obce je slabou stránkou jejího rozvoje.

Zdroj: Data ÚAP Ekotoxa, 2010 C.1.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP nemá vliv na výše uvedené jevy, avšak podle možností je respektuje. Jsou zachovány plochy převzaté z předchozího ÚP, u nichž není možno v současné době zajistit jejich majetkoprávní vypořádání. Pro záměry umisťované ve střetových plochách musí být v rámci územního rozhodování stanoveny podmínky pro jejich realizaci. C.2 Vodní režim C.2.1 Vybrané jevy  vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných pásem  chráněná oblast přirozené akumulace vod Ing. Pavla Žídková


8           

zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody; včetně ochranných pásem lázeňské místo; vnitřní, vnější území lázeňského místa

C.2.2 Stav území Páteří hydrologického systému je vodní tok Ondřejnice se svými přítoky. Ondřejnice má vymezeno záplavové území, které je v částečném střetu se zastavitelným územím obce včetně některých návrhových ploch. Ve všech případech se ale jedná o plochy převzaté z předchozího schváleného územního plánu, které nelze z hlediska majetkoprávních vztahů vrátit zpět do zastavitelných ploch. Do řešeného území zasahují vodní nádrže Brušperk I-III. Území spadá do zranitelných oblastí dle nařízení vlády č. 262/2012. Obec plocha sklonité orné plocha orné půdy procento sklonité půdy (ha) (ha) orné půdy z orné celkové (%) Brušperk 15,93 327,31 4,87 Celkem 397,39 8990,87 4,42 Výměry sklonitých pozemků – město a území ORP, zdroj: data Ekotoxa 2010 zaplavená plocha při Q100 (ha) Brušperk Ondřejnice 78,98 Plocha záplavového území, zdroj: HEIS VÚV 2010 Obec

Vodní tok (Q100)

Ekologický stav Chemický stav nejistý rizikový nejistý rizikový Brušperk 0 100 0 100 Rizikovost povrchových tekoucích vod, zdroj: HEIS VÚV 2004 Obec

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ kvantitativní stav chemický stav Brušperk 0 0 Rizikovost podzemních vod, zdroj: HEIS VÚV 2004 Obec

C.2.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP respektuje (s výše uvedenou výjimkou ploch převzatých z předchozího ÚP) vybrané hodnocené jevy a nenavrhuje nové plochy, které by s nimi byly ve střetu. Návrh ÚP deklaruje podporu protipovodňovým opatřením v území obce spočívajícím zejména v rozšíření ploch



9 zeleně a ÚSES, které slouží mimo jiné pro zvýšení retenční schopnosti půdy a jako protierozní opatření. C.3 Hygiena životního prostředí C.3.1 Vybrané jevy  staré zátěže území a kontaminované plochy  oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší  odval, výsypka, odkaliště, halda  objekty nebo zařízení zařazené do skupiny a nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami  skládka včetně ochranného pásma  spalovna včetně ochranného pásma  zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma  silnice I. třídy včetně ochranného pásma  silnice II. třídy včetně ochranného pásma  letiště včetně ochranných pásem C.3.2 Stav území V území je evidována stará ekologická zátěž – bývalá skládka komunálního odpadu.

Zdroj: ÚAP – podklady, Ekotoxa, 2010 Celé správní území spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde jsou překračovány imisní limity pro PM10 na 100% území. Dále je zde na 100 % území překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. V území stavebního úřadu města Brušperk jako u součásti aglomerace Moravskoslezský kraj jsou rovněž překračovány cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro O3 (přízemní ozón). Významné zdroje průmyslového charakteru se v řešeném území nevyskytují, znečištění ovzduší je dáno především dálkovým přenosem z okolních průmyslových oblastí (z Ostravska i z Polska). Zastavěné území je zatíženo dopravou z významných silničních tahů následovně: Páteřní komunikací města je komunikace II/486. Ta ve sčítacích bodech podle výsledků sčítání intenzity průjezdů z roku 2010 vykazuje hodnoty: 7-1690: 3798 vozidel, z toho 405 těžkých nákladních (u zaústění do I/58) 7-2540: 4739 vozidel, z toho 432 těžkých nákladních (u Fryčovic) Na komunikaci III/4787 ve sčítacím bodě 7-1709 bylo vykázáno 1521 vozidel, z toho 232 těžkých nákladních, u komunikace III/4806 ve sčítacím bod+ 4806 bylo vykázáno 932 vozidel, z toho 76 těžkých nákladních. Správní území obce je dotčeno ochranným pásmem letiště Mošnov, což vyžaduje výškovou regulaci staveb.



10 C.3.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP nevytváří předpoklady pro významné ovlivnění kvality ovzduší v území. Mírně negativně bude působit očekávaný nárůst dopravy pro obsluhu předmětného území, ovšem s přihlédnutím ke stávajícímu stavu okolí veřejných komunikací se bude jednat o akceptovatelný subjektivně nesledovatelný vliv. V území je navržena územní rezerva pro přeložku silnice II/486. Regulativy územního plánu dávají dostatečný předpoklad pro splnění požadavku ochranného pásma letiště Mošnov. C.4 Ochrana přírody a krajiny C.4.1 Vybrané jevy  oblast krajinného rázu a její charakteristika  místo krajinného rázu a jeho charakteristika  místo významné události  významný vyhlídkový bod  územní systém ekologické stability  registrovaný významný krajinný prvek, pokud není vyjádřen jinou položkou  významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou  přechodně chráněná plocha  národní park včetně zón a ochranného pásma  chráněná krajinná oblast včetně zón  národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma  přírodní rezervace včetně ochranného pásma  národní přírodní památka včetně ochranného pásma  přírodní park  přírodní památka včetně ochranného pásma  památný strom včetně ochranného pásma  biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO  evropsky významná lokalita  ptačí oblast  lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem  hranice biochor C.4.2 Stav území V území se nachází řada významných krajinných prvků ze zákona (dále jen VKP) - lesy, vodní toky, vodní nádrže, údolní nivy, liniová společenstva. V lesních porostech a v okolí vodotečí protékajících územím nelze vyloučit výskyt zvláště chráněných druhů, zejména obojživelníků a ptáků, ovšem lze vyloučit (i při jejich potenciálním výskytu) jejich významné dotčení. Malá severovýchodní část k. ú. Brušperk patří do biochory 3Ro bioregionu 2.3 Ostravský (podprovincie polonská), většina k. ú. Brušperk do biochor 3BC, 3PK, 4Do, 4Nh bioregionu 3.5 Podbeskydský (podprovincie západokarpatská). Do území v jeho severní části zasahuje vyšší ÚSES, lokální úroveň je v území stabilizována a dále rozvíjena.



11

Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa 2010 Koeficient ekologické stability

Obec

KES

Brušperk 0,57 -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa, 2010

hodnocení indikátoru -1

V území není vymezena oblast krajinného rázu. Území spadá do krajinné oblasti Příborská pahorkatina. Jedná se o oblast s významnými německými kulturními vlivy, okraj staré sídelní oblasti, sídelní struktura stabilizovaná v středověku, dominuje zemědělství (v minulosti chov dobytka, dnes spíše obilnářství), místy významný průmysl a další vybavenost, v okolí menších obcí zachovány fragmenty historické plužiny. Oblast má otevřenou pohledově exponovanou krajinnou scénu, výrazný projev makrostruktur polí, s výrazným projevem krajinných horizontů Ing. Pavla Žídková


12 (zejména Beskyd). Ohrožením je extenzivní rozvoj sídel a suburbanizace, intenzivní zástavba zemědělských ploch, změna pohledových horizontů, změna vnějšího vzhledu historických sídel. Maloplošná ani velkoplošná zvláště chráněná území se v řešeném území nevyskytují.

Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa 2010 C.4.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP přináší stabilizaci a rozšíření ÚSES a zlepšuje jejich potenciální funkčnost a průchodnost územím. Negativní zásahy do VKP nejsou navrhovány. Ochranné pásmo lesa bude respektováno. ÚP klade důraz na ochranu krajinného rázu) sídla. C.5 Zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkci lesa (ZPF a PUPFL) C.5.1 Vybrané jevy  lesy ochranné  lesy zvláštního určení  lesy hospodářské  vzdálenost 50 m od okraje lesa  bonitovaná půdně ekologická jednotka  investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti C.5.2 Stav území V území jsou evidovány lesy ochranné (lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí) a lesy hospodářské. Zemědělská půda ve správním území města tvoří 75% výměry, lesnatost je kolem 12%. Změna výměry ZPF mezi rokem 2003 a 2010 činí -0,28%, což lze hodnotit jako pozitivní - malý pokles. Obec Celková výměra (ha) Brušperk 1026 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa, 2010 - ČSÚ


Plocha lesa (ha) 125,4

Lesnatost (%) 12,2


13

Kategorie lesa, Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa, 2010 - ČSÚ Správní území Brušperk podle bonitace zemědělského půdního fondu patří do klimatického regionu 6: MT3 - mírně teplý (až teplý), vlhký. Půdy spadají do typu fluvizemě, kambizemě a hnědozemí, v území se nachází půdy všech tříd ochrany, včetně půd s nejvyšším stupněm ochrany. Část půd je meliorována. Název obce Brušperk Celkem ORP

Celková výměra (ha) 1026 48043

Orná půda (ha) 542 13069

Zahrady (ha) 74 2060

Ovocné sady (ha) 4 60

TTP (ha) 146 7325

Zemědělská půda (ha) 767 22514

Podíl ZP k celk. výměře (%) 75 47

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa, 2010 - ČSÚ Půdy I. a II. třídy ochrany:

Úbytek ploch orné půdy

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa, 2010 - ČSÚ C.5.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území Celkový předpokládaný zábor půdy pro zastavitelné plochy dosahuje 70,86 ha, z toho 67,6 ha jsou pozemky se zemědělskou půdou, orná půda činí 32,64 ha. Výměra pozemků s melioracemi představuje cca 15 ha. Významný je zábor půd ve II. třídě ochrany. Ve většině případů se jedná o plochy převzaté z původního ÚP, nových nebo rozšiřovaných ploch je jen několik.



14 Zábor lesních pozemků je zanedbatelný (0,1 ha). Část zastavitelných ploch zasahuje do ochranného pásma lesa. C.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura C.6.1 Vybrané jevy Dopravní infrastruktura  dálnice včetně ochranného pásma  rychlostní komunikace včetně ochranného pásma  silnice I. třídy včetně ochranného pásma  silnice II. třídy včetně ochranného pásma  silnice III. třídy včetně ochranného pásma  místní a účelové komunikace  železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma  železniční dráha regionální včetně ochranného pásma  koridor vysokorychlostní železniční trati  vlečka včetně ochranného pásma  lanová dráha včetně ochranného pásma  speciální dráha včetně ochranného pásma  tramvajová dráha včetně ochranného pásma  trolejbusová dráha včetně ochranného pásma  letiště včetně ochranných pásem  letecká stavba včetně ochranných pásem  vodní cesta  hraniční přechod  cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická trasa Technická infrastruktura  technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma  vodovodní síť včetně ochranného pásma  technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma  síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma  výrobna elektřiny včetně ochranného pásma  elektrická stanice včetně ochranného pásma  nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma  technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma  vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma  technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma  ropovod včetně ochranného pásma  produktovod včetně ochranného pásma  technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma  teplovod včetně ochranného pásma  elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma  komunikační vedení včetně ochranného pásma  jaderné zařízení  objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma  objekt civilní ochrany



15     

objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura

C.6.2 Stav území Územím prochází komunikace II/486 a přípojné komunikace III. třídy, doplněné o komunikace místního významu. V území není dostupná veřejná železnice, je zde pouze železniční vlečka soukromého dopravce. Do území zasahuje ochranné pásmo letiště Mošnov. Součástí turistického vyžití je řada cyklostezek a turistických tras. V území se nacházejí sítě běžné technické infrastruktury včetně ochranných pásem (vodovod, kanalizace, ČOV, plynovod, el. vedení včetně VVN 220 kV, telekomunikační kabely, to vše má k dispozici více než 80% obyvatel). Ve městě probíhala v minulých desetiletích intenzivní bytová výstavba. V řešeném území je rovněž hřbitov s ochranným pásmem. Vybavení území města infrastrukturou, zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa, 2010 - ČSÚ Název obce Kanalizace ČOV Vodovod Plynofikace Brušperk A A A A C.6.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území Síť místních a obslužných komunikací bude při realizaci ÚP doplněna tak, aby byla zajištěna obslužnost všech návrhových ploch. Dále dojde k napojení všech technických sítí (plynovod, teplovod, vodovod, kanalizace, radiokomunikační napojení, telekomunikační napojení). Tyto vlivy jsou považovány za neutrální. C.7 Sociodemografické podmínky C.7.1 Vybrané jevy  plochy občanského vybavení  počet dokončených bytů k 31.12. každého roku  další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území C.7.2 Stav území V řešeném území je dostatečný potenciál lidských zdrojů (cca 3800 obyvatel, 10,26 km2, 367 obyvatel/km2). Plochy občanského vybavení ve městě jsou úměrné svým rozsahem počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel ilustruje následující tabulka: Rok ( k 1.1. daného roku) Název obce Brušperk SO ORP

1995

2000

2005

2010

3630 110079

3645 109345

3658 108506

3785 109977

změna mezi lety 2005-2010 (%) 3,47 1,36

Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010



16 Věková struktura obyvatelstva Název obce

14 a méně Brušperk 14,3% SO ORP 14,4% Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010

Rok 15-64 69,3% 71,5%

Index stáří

65 a více 16,4% 14,1%

1,03 0,98

Vzdělanost obyvatelstva podle dat 2001 Obyvatelé bez Obyvatelé se SŠ Obyvatelé se SŠ Název obce vzdělání a se ZŠ s maturitou (%) Brušperk 21,08 36,45 27,87 SO ORP 22,84 39,31 25,82 Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010

Obyvatelé s VOŠ a VŠ 14,60 12,04

V území je setrvalý počet obyvatel, kteří ovšem vyjíždějí za prací do větších měst a průmyslovějších lokalit, kde zpravidla využívají rovněž občanskou vybavenost. Ve městě je mateřská škola a základní škola od 1. do 9. ročníku, domov důchodců a dům s pečovatelskou službou. Podnikatelská aktivita obyvatel města je nízká. C.7.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP prioritně řeší právě vývoj sociodemografických podmínek prostřednictvím zvýšení dostupnosti ploch pro individuální zástavbu v atraktivní lokalitě, po níž je v území poptávka. C.8 Bydlení C.8.1 Vybrané jevy  plochy občanského vybavení  počet dokončených bytů k 31.12. každého roku  jiné záměry  další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území C.8.2 Stav území V území je trvale cca 10% neobydlených domů a bytů, což je ovšem dáno především strukturou osídlení s velkým počtem individuálních domů v osobním vlastnictví. Obydlenost domů Název obce

Domy Trvale obydlené domy celkem celkem RD BD

Brušperk SO ORP

1004 19066

895 16532

862 14635

27 1692

Neobydlené domy celkem podíl (%) 109 10,9 2534 13,3

Počet nadzem. podlaží 1-2 3-4 5+ 867 14928

24 962

0 556

Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010



17 Stáří domů ve městě Obec

do r. 1919

Období výstavby domů 1920-1945 1946-1980 1981-1990

1990-2001

Brušperk 77 86 476 150 SO ORP 1380 2142 8790 2296 Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010 na základě dat ČSÚ 2001

102 1795

Průměrné stáří domů v letech 38,2 40,5

Neobydlené byty Trvale obydlené

Obec

Celkem

celkem

v RD

Neobydlené v BD

celkem

Brušperk 1473 1307 1154 149 166 SO ORP 43272 39027 17623 21200 4245 Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010 na základě dat ČSÚ 2001

podíl (%)

k rekreaci

11,3 9,8

33 1142

Vybavenost bytů Obec

Plyn zaveden do bytu

Vodovod v bytě

abs. % abs. % Brušperk 1070 81,9 1303 99,7 SO ORP 29008 74,3 38716 99,2 Zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010 na základě dat ČSÚ 2001

Přípoj na veřejnou kanalizaci abs. % 681 52,1 25373 65,0

V území probíhá poměrně intenzivní výstavba, je zde téměř 38 dokončených bytů na 1000 obyvatel (průměr ORP činí 20 bytů na 1000 obyvatel, průměr ČR činí 28 bytů na 1000 obyvatel, průměr kraje 15,5 bytu na 1000 obyvatel). To vyvolává tlak na uvolnění ploch bydlení a ploch smíšených obytných. Dokončené byty v letech 2001-2009, zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010

C.8.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP navrhuje dostatečné výměry ploch smíšených obytných a ploch bydlení (které jsou ovšem převážně přejaty z předchozího územního plánu, nových ploch je navrhováno minimum), což bude pobídkou pro přistěhování do území města a dává předpoklad omlazení věkové struktury. C.9 Rekreace C.9.1 Vybrané jevy  plochy občanského vybavení  významný vyhlídkový bod Ing. Pavla Žídková


18  přírodní park  lesy zvláštního určení  další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území C.9.2 Stav území Území nenáleží k rekreačně krajinným celkům ORP Frýdek-Místek. Území umožňuje individuální rekreaci jak v blízkých lesích, tak díky turistickým a cyklistickým stezkám a vodním nádržím. Lesy v území jsou jak hospodářské, tak plní rekreační funkci jako lesy zvláštního určení. Rekreační potenciál zvyšuje historické jádro města s městskou památkovou zónou a dostupnost cyklotras.

zdroj: Podklady ÚAP, Ekotoxa, 2010 V rámci ORP je rekreační potenciál města hodnocen jako vysoký. Pozn.: Oproti ÚAP nejsou propojeny cyklostezkou Fryčovice, Kateřinice a Trnávka.

Zdroj: Ekotoxa, ÚAP, 2010 V řešeném území se nachází jedno hromadné ubytovací zařízení a několik objektů individuální rekreace. Z hlediska turistického ruchu má území nízký potenciál a území města je v ÚAP hodnoceno stupněm -1.



19 C.9.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP přináší nové plochy, které rozšíří možnosti individuální rekreace zejména u vodních ploch. Rozšíření ÚSES a sídelní zeleně znamenají zvýšení atraktivity území. C.10 Hospodářské podmínky C.10.1 Vybrané jevy  plochy výroby  plochy občanského vybavení  plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území  další dostupné informace, například průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území C.10.2 Stav území V území se nenacházejí plochy brownfields, které by bylo možno znovu využít jako plochy pro výrobu. Daňová výtěžnost území města (dále jen DV) činila v roce 2009 26198,53 tis. Kč. Průměr ORP zvedají zejména průmyslové podniky ve Frýdku-Místku a v oblasti Nošovic. Obec

DV (tis. Kč)

DV/obyv. (tis. Kč)

Brušperk 26198,53 6,92 SO ORP 1118512,78 10,17 Zdroj: Ekotoxa, podklady ÚAP, 2010 – ČSÚ 2009

% průměru SO ORP 68,06 100,00

Nezaměstnanost v ORP Frýdek-Místek překračuje 11%, v řešeném území je nižší. Rok

Obec

2005 2006 2007 10,8 7,6 5,3 Brušperk 12,9 11,0 9,1 SO ORP 9,0 8,1 6,6 Moravskoslezský kraj Zdroj: Ekotoxa, podklady ÚAP, 2010 – ČSÚ 2005-2009

2008 4,7 6,2 5,4

2009 9,2 8,5 8,0

Průměr 7,5 9,5 7,4

Míra podnikatelské aktivity dosahuje zhruba průměru ORP. Rok

Obec

2004 2007 2009 Brušperk 148,17 150,76 173,58 SO ORP 160,13 162,27 166,29 Zdroj: Ekotoxa, podklady ÚAP, 2010 – ČSÚ 2005-2009

Průměr 157,50 162,90

Počet obyvatel vyjíždějících za prací je jeden z největších v ORP (údaje v následující tabulce jsou za rok 2001). Název obce

Vyjíždí za zaměstnáním Brušperk 3650 1131 Zdroj: Ekotoxa, podklady ÚAP, 2010 – ČSÚ 2001


Počet obyvatel

Dojíždí do obce Saldo za za zaměstnáním zaměstnáním 211 -920


20 C.10.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území V území se předpokládá rozvoj podnikatelské činnosti bez negativních dopadů na okolí v plochách smíšených obytných a plochách smíšených výrobních, s rozsáhlými záměry se zde nepočítá. Výhodou je dostupnost pracovních míst v blízkých městech, kam také většina obyvatelstva vyjíždí. C.11 Průřezové jevy C.11.1 Vybrané jevy Do přehledu začlenění v předchozích deseti kapitolách nebyly zařazeny sledované jevy, které mají „průřezovou“ povahu, jako jsou:  zastavěné území  vojenský újezd  vymezené zóny havarijního plánování  zastavitelná plocha a dále řada jevů vyjadřujících hodnoty, které mohou mít význam pro kvalitu bydlení, rekreaci i hospodářství  památková rezervace včetně ochranného pásma  památková zóna včetně ochranného pásma  krajinná památková zóna  nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma  nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma  památka UNESCO včetně ochranného pásma  urbanistické hodnoty  region lidové architektury  historicky významná stavba, soubor  architektonicky významná stavba, soubor  významná stavební dominanta  území s archeologickými nálezy C.11.2 Stav území Území je po historické stránce velmi cenné. Nachází se zde řada nemovitých kulturních památek a městská památková rezervace. Nacházejí se zde rovněž dvě území s archeologickými nálezy. C.11.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území ÚP navrhuje rozšíření zastavitelných ploch (bydlení, smíšené obytné, smíšené výrobní, občanská vybavenost, podnikání) mimo oblasti výskytu výše uvedených jevů. K jejich negativnímu dotčení nedojde při splnění regulativů územního plánu uvedených ve výrokové části textu ÚP ani pohledově. Celkově je město Brušperk hodnoceno v RURÚ ORP následovně: Obec

Brušperk Přepočtový koef. SO ORP Frýdek-Místek

Počet dosažených bodů

ENV -5 10,0

EKO 3 5,6

SOC 1 6,3

Přepočtená bodová hodnota

ENV -50

EKO 16,7

SOC 6,3

-940

533,3

250,0

Celkem

Zařazení obce

-27,1

2c

Pozn.: ENV environmentální pilíř, EKO ekonomický pilíř, SOC sociodemografický pilíř



21 Obec byla hodnocena negativně z hlediska environmentálního pilíře, ekonomický a sociodemografický pilíř byly hodnoceny kladně. Tento jev je v ORP ve většině obce obdobný, celkově je environmentální pilíř hodnocen nejhůře.

Zdroj: RURÚ ORP 2010, Ekotoxa Hlavními problémy v řešeném území je střet záplavového území se zastavitelnými plochami a střet CHLÚ černého uhlí, případně poddolovaných a sesuvných území se zastavěným územím města.



22 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT) Součástí VVURÚ je analýza předpokládaných jevů na výsledky SWOT analýzy RURÚ, tj. jak jsou silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby území ovlivněné ÚP. V levé části tabulek jsou uvedeny jevy ze SWOT analýzy týkající se území města. V pravém sloupci tabulek je vyhodnocen vliv ÚP na tyto jevy s přihlédnutím k Politice územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR) a ZÚR Moravskoslezského kraje. D.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.1.1 Horninové prostředí a geologie – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ

vliv těžby na povrch, poddolovaná a sesuvná území, CHLÚ

Bez vlivu. ÚP nevymezuje žádné plochy pro těžbu a využívání ložisek. Střety nejsou v dané chvíli řešitelné.

střety zájmů těžby surovin s limity využití území a dalšími hodnotami území omezení investičního rozvoje na poddolovaném území

bez podstatných vlivů

D.1.2 Vodní režim – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ záplavové území Ondřejnice, včetně Q100 vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ ÚP navrhuje v záplavovém území pouze zastavitelné plochy převzaté z původního ÚP. Tyto plochy nelze v současné době navrátit zpět do nezastavitelných ploch. Jsou navrhována protierozní opatření – zvýšení podílu zeleně v území – nové plochy zeleně a ÚSES. Neutrální až mírně pozitivní vliv v porovnání s původním ÚP. Ošetřeno navrženými podmínkami realizace – nutnost zasakování nebo retence dešťových vod. V případě realizace snižujících opatření bez vlivu.

nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi

Bez vlivu.

nedostatečná povodňová ochrana některých částí města

Bez vlivu.

D.1.3 Hygiena životního prostředí – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ


neřešení starých ekologických zátěží na území města

Bez vlivu, není ÚP řešeno.

další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší vznik nových zdrojů znečištění ovzduší výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního prostředí, zejména z důvodu zhoršené kvality ovzduší


Neutrální nebo mírně negativní vliv. V lokalitě je navržen rozvod plynu, avšak konečný způsob vytápění nemůže ÚP ovlivnit. Vznik nových zdrojů znečišťování ve větším měřítku se neočekává, resp. vzniknout nové individuální zdroje vytápění díky nové zástavbě. Bez vlivu, tuto otázku nelze řešit v ÚP


23 D.1.4 Ochrana přírody a krajiny – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem zastavitelných ploch likvidace, degradace ploch lesa rozvojem zastavitelných ploch problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Bez podstatného vlivu, resp. mírně pozitivní vliv – v lokalitě bude zastavována orná půda, nenastanou zásahy do ploch kvalitní zeleně, předpokládá se i realizace nových ploch zeleně. Negativní zásahy do lesních porostů jsou minimální, část ploch se ale nachází v OP lesa. Pozitivní vliv – ÚSES ÚP posiluje o nové plochy.

D.1.5 ZPF a PUPFL – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany rozvojem zastavitelných ploch

likvidace, degradace ploch lesa rozvojem zastavitelných ploch

odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Nejvýznamnější negativní vliv. Rozvojové plochy řešené ÚP jsou navrhovány i v lokalitách s I. a II. třídou ochrany, celkově je odnětí ZPF včetně ploch s provedenými investicemi významné, i s přihlédnutím ke skutečnosti, že většina návrhových ploch je převzata z původního ÚP. Jedna z návrhových ploch pro komunikace je vedena přes malou část lesního porostu. Opatřením pro částečnou kompenzaci je realizace ploch zeleně v řešeném území. Negativní zásahy do lesních porostů jsou minimální. Bez vlivu kromě výše uvedených.

D.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ mírně negativní vliv, bez podstatných očekávaných dopadů

nebezpečí nárůstu individuální i nákladní dopravy vlivem nové zástavby

D.1.7 Sociodemografické podmínky – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ


prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových skupinách růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti, neřešení či lhostejný přístup k bariérám v podnikání ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost pokračující odliv kvalifikované pracovní síly („odliv mozků“), zejména absolventů VŠ a odborníků stárnutí populace


Bez vlivu nebo mírně pozitivní vliv díky nabídce nových ploch smíšených obytných, ploch bydlení a ploch pro výrobu.


24 D.1.8 Bydlení – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ

posilování výstavby rodinných domů vede k extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Plochy obytné jsou navrhovány ve vhodných lokalitách v návaznosti na stávající zastavěné území. Zvýšená nabídka ploch bydlení a ploch smíšených obytných posílí sociodemografický a ekonomický pilíř. Bez významných negativních vlivů.

D.1.9 Rekreace – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Bez významného negativního vlivu nebo mírně pozitivní vliv – vznikne atraktivní lokalita v blízkosti rekreační vodní plochy, regulativy ÚP je posilován kulturní a historický obraz města.

nedostatek příležitostí k rekreaci nízká atraktivita města v oblasti cestovního ruchu

D.1.10 Hospodářské podmínky – vliv ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb SWOT analýza RURÚ


recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v území odchod nebo omezení významných investorů v širším území nízká podnikatelská aktivita obyvatel města

Mírně pozitivní vliv díky zvýšení nabídky ploch bydlení a ploch smíšených obytných, jinak bez vlivu – nelze řešit v ÚP.

nutnost vyjíždění za prací

D.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.2.1 Horninové prostředí a geologie – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ


poddolované území Bez vlivu, v rizikových plochách nejsou navrhovány nové zastavitelné plochy.

sesuvná území střet s dobývacím prostorem černého uhlí a plynu

D.2.2 Vodní režim – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ střet zastavitelného území s vyhlášeným záplavovým územím včetně Q100 (Ondřejnice) rychlý odtok povrchových vod z území existence lokalit nenapojených na ČOV (zejména okrajové části města)

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Neutrální až mírně negativní vliv. Nové plochy v záplavovém území nejsou navrhovány. Řešení zvýšeného množství dešťových vod z nové zástavby je řešeno regulativy ÚP (přednostně zasakováním a retencí). Pozitivní vliv, nové i starší lokality budou napojeny na ČOV.

D.2.3 Hygiena životního prostředí – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních


Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ bez vlivu, nenavrhují se


25 SWOT analýza RURÚ


areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry města špatná kvalita ovzduší, obyvatelstvo celého řešeného území je zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy – místní znečištění ovzduší zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy

bez vlivu, podstatný nárůst se nepředpokládá Bez vlivu, ÚP není řešeno. Bez významného vlivu, znečištění je dáno převážně dálkovým přenosem, nelze řešit v ÚP. Bez vlivu, nelze řešit v ÚP, podstatné změny se v těchto oblastech nepředpokládají

D.2.4 Ochrana přírody a krajiny – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ KES zůstane zhruba zachován nebo se mírně sníží, plochy zemědělské půdy budou nahrazeny zčásti novou zástavbou, ale úbytek ploch orné půdy bude kompenzován nárůstem výměry ploch městské zeleně a ÚSES.

koeficient ekologické stability (KES) území je nízký

hodnotné přírodní prvky se v území nevyskytují není dosud zpracováno preventivní hodnocení krajinného rázu vysoké procento zastavěnosti nivy Ondřejnice

Bez vlivu. Přírodní poměry nelze řešit v ÚP. Nová území podél Ondřejnice nejsou navrhována k zástavbě, jsou zde pouze plochy převzaté z předchozího ÚP.

D.2.5 ZPF a PUPFL – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ


zemědělská půda je náchylná k větrné a vodní erozi z hlediska imisního zatížení lesů se řadí větší část lesních porostů k ohroženým lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území úbytek zemědělské půdy

Bez vlivu nebo mírně pozitivní vliv – nezastavěné části orné půdy budou ozeleněny díky návrhu nových ploch ÚSES a ploch zeleně. Negativní vliv – zábor ZPF je vysoký, avšak je převážně dán převzetím ploch z předchozího schváleného ÚP.

D.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Mírně pozitivní vliv, jsou navrženy nové plochy pro parkoviště.

nedostatek parkovacích a odstavných stání

D.2.7 Sociodemografické podmínky – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ


neklesající míra nezaměstnanosti vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání vysoký počet obyvatel cestujících za prací mimo řešené území nízká podnikatelská aktivita


Bez vlivu. Mírně pozitivní vliv daný zvýšenou nabídkou rozvojových ploch v rámci ÚP, s předpokladem především podnikání bez významných rušivých vlivů.


26 D.2.8 Bydlení – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ


vysoký počet neobydlených bytů a domů

bez vlivu

D.2.9 Rekreace – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ


volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci absence zásadních projektů, které by přilákaly pozornost širší veřejnosti nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity v odpovídající kvalitativní struktuře

Bez významného vlivu nebo mírně pozitivní vliv – v lokalitě bude zachována a mírně rozvinuta prostupnost cyklotras a turistických tras územím a volnočasové aktivity spojené s rekreační vodní plochou.

D.2.10 Hospodářské podmínky – vliv ÚP na posílení slabých stránek SWOT analýza RURÚ


vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích v širším okolí řešeného území (např. hutní průmysl, automobilový průmysl)

Bez podstatného vlivu.

strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nízký počet podnikatelských subjektů, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti obtížně dostupné financování pro malé a střední podniky

Bez vlivu nebo mírně pozitivní vliv díky možnosti rozvoje ploch pro podnikání a ploch smíšených obytných a ploch smíšených výrobních. Bez vlivu.

malá provázanost s jinými nabídkami v regionu

Bez vlivu.

D.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.3.1 Horninové prostředí a geologie – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


ložiska černého uhlí a zemního plynu v blízkém území

Bez vlivu.

D.3.2 Vodní režim – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


bezproblémová dostupnost pitné vody pro všechny části města napojení většiny domů odpadních vod na kanalizační systém s odváděním vod na čistírnu odpadních vod vodní plochy zadržující vodu v území absence velkých odběratelů vody v řešeném území obnova přirozených retenčních prostor v krajině dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území města


Bez vlivu nebo mírně pozitivní vliv – u navrhovaných ploch bude použita retence nebo zásak dešťových vod, všechny nové plochy budou napojeny na kanalizaci a ČOV, jsou navrhovány nové plochy zeleně zvyšující retenci půdy.


27 D.3.3 Hygiena životního prostředí – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


v území není žádná provozovaná skládka komunálního nebo nebezpečného odpadu v území není žádná jaderná elektrárna ani úložiště

Bez vlivu.

rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně

Mírně pozitivní vliv – jsou navrhovány nové plochy zeleně.

podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí

Bez vlivu.

D.3.4 Ochrana přírody a krajiny – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ významné funkční části ÚSES množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně významná rozloha lesů environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ vybudovat nefunkční prvky, resp. nefunkční části ÚSES podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Mírně pozitivní vliv díky rozšíření ploch ÚSES. Mírně pozitivní vliv – předpokládá se realizace nových ploch zeleně. Neutrální vliv – zábor PUPFL je zanedbatelný. Bez vlivu. Pozitivní vliv, jsou navrhovány nové plochy ÚSES. Bez vlivu.

D.3.5 ZPF a PUPFL – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Negativní vliv, jsou navrhovány vysoké zábory zejména půd II. třídy ochrany Negativní vliv – dojde ke střetu s realizovaným odvodňovacím systémem Bez podstatného vlivu, zábor PUPFL je minimální

půdy 1. a 2. třídy ochrany na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány meliorační systémy lesní porosty v území

D.3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ relativně rozvinutá síť veřejných komunikací pro obsluhu území dostupnost cyklotras a turistických stezek dostupnost letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz s perspektivou výrazného rozvoje

Předpokládané vlivy ÚP na SWOT analýzu RURÚ Bez vlivu, nové komunikace kromě obslužných komunikací v nově navrhovaných plochách nejsou navrhovány. Mírně pozitivní vliv, síť cyklostezek je stabilizována. Bez vlivu.

D.3.7 Sociodemografické podmínky – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost pracovní síly) dostupnost vyššího vzdělávání v relativně blízkém okolí základní a mateřská škola v řešeném území rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování,


Bez vlivu.

Bez podstatného vlivu nebo mírně pozitivní vliv díky dostupnosti ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch smíšených výrobních.


28 SWOT analýza RURÚ


zjednodušení procedur při založení firmy apod.)

D.3.8 Bydlení – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


relativní dostatek bytů dobrá technická vybavenost bytů nová výstavba a rekonstrukce staršího bytového fondu městem nižší ceny bytů ve srovnání s ČR

Mírně pozitivní vliv, jsou navrhovány plochy bydlení nebo smíšené obytné a plochy zeleně zlepšující vzhled města, je zachována ochrana nemovitých kulturních památek, významných vyhlídkových bodů a pohledových horizontů.

zvýšení atraktivity bydlení

D.3.9 Rekreace – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


dostupnost významných rekreačních lokalit (Beskydy), Jeseníky) vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci lepší využití historického a kulturního dědictví

Bez podstatného vlivu. Mírně pozitivní dopad díky ploše pro rekreaci u rekreační vodní nádrže.

D.3.10 Hospodářské podmínky – vliv ÚP na využití silných stránek a příležitostí SWOT analýza RURÚ


dostupnost poměrně vzdělané pracovní síly dostupnost průmyslových center jako příležitosti pro zaměstnání

Bez podstatného vlivu.

D.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území V následující tabulce je popsán vliv ÚP na stav a vývoj hodnot řešeného území, které byly identifikovány v rámci ÚAP 2010. Předpokládané vlivy ÚP na stav a vývoj hodnot

Hodnoty řešeného území ÚP územní systém ekologické stability – nadregionální

Pozitivní vliv – doplnění vyššího i lokálního ÚSES

územní systém ekologické stability – místní významné krajinné prvky - lesy významné krajinné prvky - vodní toky

Bez významných negativních dopadů.

významné krajinné prvky - údolní nivy

lesy

Negativní vliv – zábor půd včetně vysokého podílu II. třídy ochrany. Bez významných negativních vlivů

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Negativní vliv – zábor půd s investicemi.

silnice II. třídy

Mírně pozitivní vliv, doplnění sítí u nové zástavby, návrh ploch pro rekreaci a sport.

zemědělský půdní fond

vlečka



29 Předpokládané vlivy ÚP na stav a vývoj hodnot

Hodnoty řešeného území ÚP cyklostezky vodovodní síť technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod síť kanalizačních stok nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vedení plynovodu komunikační vedení rekreační lokalita

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh ÚP byl koordinován z hlediska širších vztahů s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, stejně jako s dalšími krajskými koncepcemi. V části Odůvodnění ÚP Brušperk jsou uvedeny všechny hlavní přínosy předloženého návrhu a s jejich zněním se zpracovatelka Vyhodnocení ztotožňuje. V souladu s požadavky vyšší územně plánovací dokumentace (zejména Politiky územního rozvoje ČR a ZÚR MSK) je v návrhu stanoven dostatečný počet rozvojových ploch smíšených obytných a smíšených výrobních, které kromě funkce bydlení podporují i rozvoj podnikání nerušivého charakteru a dává předpoklad jejich vzájemné koexistence. Tyto plochy jsou v území vhodně doplněny plochami izolační a ochranné zeleně i plochami pro ÚSES v rozšířeném rozsahu. Zábory ZPF, které jsou pro všechny návrhové plochy nezbytné, jsou koncipovány tak, aby nebyla narušena organizace hospodaření na půdě, ať už se týká obslužnosti nebo investic do půdy. Všechny návrhové plochy mají stanoveny v závislosti na způsobu využití v potřebném rozsahu také podmínky, za kterých lze daným způsobem plochy využívat (dále jen regulativy), zejména je stanovena intenzita zástavby a její výšková hladina. Zpracovatelka vyhodnocení je názoru, že tyto regulativy jsou navrženy dostatečně podrobně, aniž by přitom nepatřičným způsobem omezovaly umístění konkrétních záměrů do těchto ploch. Přitom jsou z předchozího platného ÚP přebírány již schválené plochy tak, aby byla zajištěna kontinuita vývoje obce a předešlo se zmaření investic do již odsouhlasených ploch. Všechny zastavitelné plochy mají logickou návaznost na dopravní a technickou infrastrukturu území. V návaznosti na vyšší územně plánovací dokumentaci je návrhem vymezena územní rezerva pro přeložku části silnice II/486 jako komunikace nadmístního významu, jejíž potřebnost i konkrétnější trasování bude nutno teprve prověřit. Převzetí požadavků vyšších územně plánovacích dokumentací a jejich koordinace s místními podmínkami rozvoje města je naplněním jedné z priorit územního plánování. V rámci respektování liniových staveb nadmístního významu jsou do návrhu ÚP převzaty trasy VTL plynovodů, plynovodu těžby zemního plynu, vedení velmi vysokého a vysokého napětí, komunikačních vedení Telefóniky O2, vedení cyklistických a turistických tras a samozřejmě trasy silnic spojujících Brušperk s okolními sídly. Obdobně jsou přejímány ze ZÚR MSK trasy regionálních biokoridorů a plochy regionálních biocenter. Ing. Pavla Žídková


30 V souladu s požadavky na zajištění vhodných životních podmínek jsou v území navrženy i plochy občanského vybavení a plochy pro zahrádkové kolonie, což přispěje k rozvoji obslužnosti území a individuální každodenní rekreace a stabilizuje tak život sídla. Se zlepšením kvality života sídla souvisí i vymezení ploch veřejných prostranství pro veřejnou zeleň a hřiště. V návaznosti na požadavky ochrany životního prostředí jsou územním plánem navrhovány také podmínky pro zlepšení odkanalizování města a následné čistění odpadních vod na dostatečně kapacitní čistírně odpadních vod. Návrhové plochy jsou vymezeny koncepčně tak, aby byl dodržen charakter zastavěné části města a přitom nedošlo k významnému narušení krajinného rázu v okrajových partiích zástavby. V regulativech ÚP jsou přejaty podmínky ochrany památkové zóny včetně ochranného pásma v souladu s předpisy, které toto území vymezují, a zajišťují tak ochranu významného fenoménu města. Stejně tak jsou návrhem ÚP dostatečným způsobem chráněny historicky a architektonicky významné stavby, území s archeologickými nálezy, místa významných událostí a nemovité kulturní památky na území města a dosavadní jedinečné vztahy v krajině, kterými Brušperk ve značné míře disponuje. Právě zajištění ochrany přírodních, historických a kulturních hodnot je další z priorit územního plánování. Různorodost návrhových ploch a jejich vhodné uspořádání v území napomáhá splnění požadavku na stabilizaci sociálního a ekonomického pilíře, aniž by narušovalo pilíř environmentální, a přispívá tak k vyváženému vývoji v území. Uspořádání ploch v území je koncipováno racionálně. S přihlédnutím ke skutečnosti, že naprosto převažující výměra zastavitelných ploch je převzata z dosavadního územního plánu, lze konstatovat, že zabírané pozemky jsou využívány hospodárně bez zbytečných proluk a s dostatečnou návazností na stabilizovanou část území. Současně jsou územním plánem vymezeny změny směřující k posílení zadržení srážkových vod a půdoochranné a protierozní funkce. S přihlédnutím k nutnosti zamezit zmaření dosavadních investic zůstaly v územním plánu stále některé zastavitelné plochy v záplavovém území, avšak nové plochy zde již nejsou navrhovány. Tímto způsobem je v možné míře naplněn požadavek na odstranění nebo alespoň zmírnění střetu zástavby s ochranou proti povodním. Územní plán v navrhované podobě zajišťuje ochranu území před nekoncepčním zastavováním a fragmentací krajiny. Územním plánem nejsou vymezovány plochy, jejichž naplněním by mohlo docházet k porušení koncepčních dokumentů kraje, zejména z hlediska ochrany ovzduší, ochrany přírody a vod. Územní plán v dostatečné míře přispívá k stabilizaci a rozvoji ÚSES regionální i lokální úrovně a k zajištění návaznosti ÚSES na správní území okolních obcí. Návrh ÚP respektuje územní koncepce navazujících správních území a nevyvolává tak (s již uvedenou výjimkou územní rezervy pro přeložku komunikace II. třídy) potřebu posouzení nadmístního významu. Vyhodnocení konkrétních možných střetových otázek je uvedeno v části A Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA). Závěrem konstatuji, že ÚP vhodným způsobem rozvíjí požadavky vyšších koncepcí, naplňuje priority územního plánování a v zásadních otázkách s nimi není ve střetu.



31 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Z vyhodnocení Územně analytických podkladů ORP Frýdek–Místek (aktualizace 2010) vyplývá, že území města se vyznačuje střední úrovní udržitelného rozvoje. Dobrý stav byl klasifikován u sociodemografického a ekonomického pilíře, špatný u environmentálního pilíře. Hlavními nedostatky v území jsou: vysoká závislost na pracovních příležitostech mimo řešené území, vysoká nezaměstnanost, malá podnikatelská aktivita obyvatelstva, špatné dopravní napojení na okolní sídla zejména v mimopracovních dnech, postupně stárnoucí populace, z hlediska životního prostředí pak nízký koeficient ekologické stability území, střety ochrany ZPF se zastavitelným územím, střety sesuvných a poddolovaných území, ložiska černého uhlí a plynu a záplavového území se zastavitelným územím města, nulový výskyt chráněných území. Hlavními pozitivy v území jsou: silný potenciál lidských zdrojů, stabilní přírůstek počtu obyvatel nad průměrem správního území ORP, dostatek bytů a domů s dobrou technickou vybaveností, probíhající výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, postupující individuální zástavba v okrajových čtvrtích, poměrně příznivé ceny bytů a pozemků v porovnání s ostatními kraji republiky, dostupnost základní školy, zdravotní služby, sociálních služeb pro starší občany, atraktivní výhledy do okolí, historické a kulturní památky. V rámci RURÚ ORP byl vysloven požadavek zejména na ochranu a rozvoj přírodních prvků v území, pokračování v odstraňování ekologických zátěží území, tlak na snížení imisního zatížení území, případně aplikaci technologií využívajících obnovitelné nebo alternativní zdroje energie. Podrobné vyhodnocení vlivů realizace ÚP na jednotlivé sledované jevy bylo uvedeno v kapitole D tohoto vyhodnocení. Na tomto místě je uveden jen stručný souhrn vlivů, jehož účelem je dát přehled pravděpodobného působení realizace územního plánu na posílení či oslabení sledovaných prvků SWOT analýzy. Vyváženost stávajících podmínek pro udržitelný rozvoj je možné popsat následovně: Město má vcelku příznivé podmínky pro soudržnost obyvatel, avšak současně poměrně malou ekonomickou samostatnost a vysokou závislost na pracovních příležitostech mimo území města. Nepříliš vysoká kvalita environmentálního pilíře je dána zejména přenosem emisí z dálkových zdrojů, absencí chráněných území, vysokým podílem člověkem přeměněných ploch a nízkým koeficientem ekologické stability, na druhé straně je zde ovšem k dispozici velmi atraktivní bydlení s vyhlídkami na vzdálenější přírodně atraktivní atributy a panoramata. Vlivem uplatnění územního plánu může dojít k oslabení environmentálního pilíře zejména vlivem:  záborů zemědělské půdy,  konfliktem zastavěného území se záplavovým územím,  konfliktem zastavěného území s poddolovaným územím a ložiskem černého uhlí a zemního plynu. Snížení těchto negativních vlivů prakticky nelze v rámci realizace ÚP dosáhnout, neboť Ing. Pavla Žídková


32 zastavitelné plochy jsou v naprosté většině případů převzaty z předchozího územního plánu z důvodu zajištění kontinuity vývoje území a zamezení ztráty investic do těchto ploch, a nové střetové plochy nejsou navrhovány. Částečně mohou být negativní vlivy realizace ÚP sníženy splněním podmínek vyplývajících z Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA). Rozvoj zastavitelného území je částečně kompenzován požadavky na minimální zastoupení ploch zeleně v jednotlivých zastavitelných plochách (stanovení koeficientu intenzity zástavby), a posílením být pozice veřejné a krajinné zeleně díky návrhu nových ploch pro ÚSES, veřejné parky a izolační a ochrannou zeleň. Uplatněním územního plánu dojde k posílení podmínek pro hospodářský rozvoj zejména vlivem vymezení ploch smíšených obytných a smíšených výrobních. Uplatněním územního plánu dojde k posílení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel zejména vlivem:  rozvoj ploch bydlení, ploch technické a dopravní infrastruktury v návaznosti na navrhované zastavitelné plochy a plochy veřejných prostranství a občanského vybavení,  umožněním rozvoje každodenní individuální rekreace v zahrádkových osadách a na veřejně přístupných hřištích, případně rozvinutím ploch navazujících na vodní nádrže využívané ke koupání. Návrh ÚP tedy vytváří podmínky pro další zlepšení sociálního a ekonomického pilíře, na druhé straně negativně ovlivňuje ekologický pilíř, a to záborem zemědělské půdy včetně půd kvalitních (daným převzetím ploch z již schváleného územního plánu), následným zvýšením procenta zastavěných ploch, s tím souvisejícím nárůstem osobní dopravy a předpokládaným doprovodným mírným navýšením imisní a hlukové zátěže. Díky kompenzační realizaci významných ploch zeleně a ÚSES je ale možno konstatovat, že negativní vlivy ÚP jsou nízké a nepřispívají významnou měrou ke zhoršení environmentálního pilíře. Návrh ÚP pozitivně ovlivňuje sociální a ekonomický rozvoj území, aniž by dopady na životní prostředí byly v porovnání se současným stavem zásadního rozsahu a velikosti. F.2 Shrnutí přínosu územního plánu F.2.1 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňující potřeby života současné generace obyvatel ÚP je zpracován se zřetelem na vytvoření pokud možno optimálních podmínek pro udržitelný rozvoj. S ohledem na typ zástavby a předpokládaný rozvoj podnikání bez významných rušivých vlivů v souladu s krajskými a celostátními koncepcemi orientuje ekonomickou stránku na druhy energeticky nenáročných aktivit nepřinášejících nadměrné negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, zvyšuje pravděpodobnost setrvání ekonomicky aktivních obyvatel v místě bydliště a tím i zpomalení stárnutí obyvatelstva a nabízí plochy pro atraktivní bydlení s minimem rušivých vlivů. Návrh ÚP nepřináší negativní zásahy do územního systému ekologické stability, naopak předkládá jeho rozšíření a stabilizaci, přes zvýšení podílu zastavěných ploch nesnižuje významným způsobem koeficient ekologické stability díky růstu podílu zeleně v území a nemá nadměrné dopady na využívání přírodních zdrojů. Největším, i když ne neúnosným dopadem realizace ÚP je zábor poměrně velkého rozsahu zemědělské půdy včetně půd II. třídy ochrany, který je z naprosto převažující míry dán plochami převzatými z předchozího již schváleného ÚP, Ing. Pavla Žídková


33 jehož rizikem je nevratná likvidace půdy včetně pozemků vysoké bonity a s tím související zrychlení odtoku dešťových vod z území a snížení podílu zeleně. Rizika plynoucí ze střetu zastavitelných ploch se záplavovým územím nelze výrazným způsobem realizací ÚP řešit, neboť tyto plochy pocházejí z předchozího územního plánu. Na druhé straně návrh rozšíření ploch zeleně, ať již veřejné nebo přírodní, je jednoznačně přínosem k pozitivnímu ovlivnění rizika eroze a zrychleného odtoku vody z území, stejně jako přínosem k záchytu prachových částic v ovzduší a tím k následnému snížení rizika výskytu respiračních chorob. Územní plán Brušperka vytváří podmínky pro posilování výše uvedených silných stránek, odstraňování nebo zmírnění slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování ohrožení kvalitních podmínek života obyvatel města v dlouhodobém časovém horizontu. F.2.2

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek předpokládaným ohrožením podmínek života budoucích generací

pro

předcházení

ÚP přispívá k eliminaci některých známých rizik uvedených v předchozím oddílu, které již v současné době přinášejí v území problémy a je nutno je s výhledem předpokládaného dalšího dlouhodobého vývoje společnosti odstranit. ÚP vytváří podmínky pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života budoucích generací zejména tím, že:  respektuje environmentální limity, respektuje v dostupné míře protipovodňová opatření a záplavová území (nenavrhuje nové plochy v záplavovém území), vhodným způsobem předepisuje nakládání s dešťovými vodami, zvyšuje podíl zeleně v území, zvyšuje prostupnost území pro obyvatelstvo i ekosystémy,  vytváří v souladu s PÚR ČR a ZÚR MSK podmínky pro zajištění zvýšených požadavků na rozvoj města, zejména nabízí základní možnost podnikání obyvatel ve městě díky možnosti zpřístupnění ploch smíšených obytných a smíšených výrobních,  zachovává přírodní, historické a kulturní hodnoty města a jejich potřebnou ochranu. Na základě komplexního vyhodnocení možných vlivů realizace ÚP na stav a vývoj území je možno konstatovat, že návrh ÚP splňuje podmínky pro udržitelný rozvoj území, posiluje silné stránky, přispívá k eliminaci slabých stránek a podporuje využívání příležitostí orientovaných na energeticky nenáročné druhy podnikání bez významných dopadů na životní prostředí a pobytovou pohodu obyvatelstva. Návrh ÚP Brušperka proto

doporučuji k realizaci v navrhované podobě za podmínek uvedených v části A Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA). Zpracovatel vyhodnocení:

Podpis zpracovatelky:


Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce tel. 777 807 191, e-mail: [email protected]

…….…………………………


Územní plán Brušperk

Recommend Documents