ÚZEMNÍ PLÁN BOSKOVICE II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

ÚZEMNÍ PLÁN

BOSKOVICE

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

OBSAH DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP O/1

GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP: Koordinační výkres

1:

O/2

Výkres širších vztahů

1 : 100 000

O/3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1:

2

5 000 5 000

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A)

POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

6

B)

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

9

B)1. B)2. B)3. B)4. C)

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ, POPŘÍPADĚ VYHODNOCENÍ SOULADU

9 10 13 13 18

C)1. SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI K JEJÍ ÚPRAVĚ V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 51 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA 25 C)2. S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 51 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA 26 C)3. S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 54 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA 26 C)4. S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZMĚNY A O JEJÍM OBSAHU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 55 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA 26 D)

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 26

E)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 26

E)1. VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU E.1.1) ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ, POSOUZENÍ VARIANT E)2. TABELÁRNÍ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ROZVOJOVÝCH LOKALIT E)2.1. VYHODNOCENÍ PLOCH S NAVRŽENOU ZMĚNOU VYUŽITÍ E)2.2. VYHODNOCENÍ KORIDORŮ E)3. VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

26 29 33 33 38 39

F)

40

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODSTAVCE 4

F)1. F)2.

S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ F)3. S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ F)4. S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ G)

40 41 44 45

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 66

3

H)

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5

I)

SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY 70

J)

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

J)1. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE J)2. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ J)3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY J)3.1. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA J)3.2. SILNIČNÍ DOPRAVA J)3.2.1. Výhledové řešení silniční sítě J)3.2.2. Místní komunikace J)3.3. VEŘEJNÁ DOPRAVA J)3.4. NEMOTOROVÁ DOPRAVA J)3.5. STATICKÁ DOPRAVA J)3.6. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ J)3.7. HOSPODÁŘSKÁ DOPRAVA J)3.8. INTENZITY DOPRAVY J)3.9. LETECKÁ DOPRAVA J)3.10. VODNÍ DOPRAVA J)3.11. HLUK Z DOPRAVY J)3.12. OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY J)4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY J)4.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU J)4.2. ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD J)4.3. VODNÍ TOKY A NÁDRŽE J)4.4. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ J)4.5. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM J)4.6. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM J)4.7. SPOJE, TELEKOMUNIKACE J)4.8 POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU J)5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES J)5.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY J)5.2. INTERAKČNÍ PRVKY J)6. OCHRANA PŘED POVODNĚMI J)7. PROSTUPNOST KRAJINY J)8. ODŮVODNĚNÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ J)9. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ J)9.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ J)9.2. OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY J)9.3. OCHRANA ZEMSKÉHO POVRCHU J)9.4. OCHRANA PŘÍRODY A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ J)10. NEROSTNÉ SUROVINY, LOŽISKA VÝHRADNÍ, NEVÝHRADNÍ J)11. OCHRANA CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ J)11.1. MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA J)11.2. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY J)11.3. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY J)11.4. VÁLEČNÉ HROBY A POHŘEBIŠTĚ, PIETNÍ MÍSTA J)12. SOULAD S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ J)13. SOULAD S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ J)14. SOULAD S POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

4

68

72 73 74 75 75 76 76 77 78 78 79 80 80 80 81 81 81 83 83 83 85 87 87 88 89 90 90 92 93 96 96 97 97 97 97 98 98 99 99 99 99 99 100 101 101 101 102

J)15.

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 102 J)16. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ - SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 102 J)16.1. OBRANA STÁTU 102 J)16.2. OCHRANA OBYVATELSTVA 102 J)16.2.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní 103 J)16.2.2. Zóny havarijního plánování 103 J)16.2.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události 103 J)16.2.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování 103 J)16.2.5. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci 103 J)16.2.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území 103 J)16.2.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace 104 J)16.2.8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území 104 J)16.2.9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií 104 J)16.3. OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 104 J)17. VYHODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU 105 K)

K)1. K)2.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

106 106 107

L)

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

108

M)

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

171

5

A)

POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zastupitelstvo města Boskovice (dále jen ZM) rozhodlo na 9. zasedání, konaném dne 12. 12. 2011 o pořízení „Územního plánu Boskovice“. Uložilo rovněž Odboru výstavby a územního plánování MěÚ Boskovice vypsat výběrové řízení na projektanta. Následně Rada města Boskovice (dále jen RM) dne 19. 3. 2012 schválila vyhlášení výběrového řízení na zpracovatele Územního plánu Boskovice. Dne 7. 5. 2012 RM schválila výsledek výběrového řízení a vítěznou nabídku uchazeče Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno a uložila předložit návrh smlouvy o dílo mezi Městem Boskovice a firmou Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, IČ: 18824463 na zpracování Územního plánu Boskovice ke schválení ZM. 18. června 2012 byl v ZM návrh smlouvy o dílo schválen. Smlouva byla uzavřena 4. 9. 2012. Návrh zadání Územního plánu Boskovice byl zpracován v rozsahu stanoveném v příloze č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. V lednu 2013 byl přepracován dle vyhlášky č. 458/2012 Sb., kterou se měnila vyhláška č. 500/2006 Sb. Následně byl návrh zadání projednán v souladu s ustanovením § 47 stavebního zákona. Pořizovatel v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, oznámil dne 1. 2. 2013, dopisem č.j. 1502/2013/STAV/Št., zahájení projednávání návrhu zadání ÚP Boskovice. Návrh zadání ÚP Boskovice byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na Městském úřadě Boskovice – odboru výstavby a územního plánování, zejména v úřední dny (pondělí a středa 8.00–17.00 hodin), v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738. Úplné znění návrhu zadání ÚP Boskovice bylo umístěno rovněž na elektronické úřední desce MěÚ Boskovice, kde byl návrh zadání zveřejněn jako příloha oznámení. Do 15 dnů ode dne doručení oznámení (tj. do 4. 3. 2013) mohl každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání ÚP Boskovice mohly dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatnil krajský úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohly uplatnit podněty. Zastupitelstvo města Boskovice schválilo „Zadání Územního plánu Boskovice“ na 17. zasedání, konaném 17. 6. 2013. Schválené Zadání Územního plánu Boskovice bylo předáno projektantovi 27. 6. 2013. Na základě schváleného Zadání Územního plánu Boskovice a v reakci na skutečnost, že 1. 1. 2013 nabyla účinnosti novela stavebního zákona, provedená zákonem č.350/2012 Sb., která na úseku územního plánování poměrně výrazně upravila proces pořizování územně plánovací dokumentace, předložil projektant návrh dodatku č. 1 ke stávající smlouvě o dílo. Navrhovaný dodatek reflektoval novou strukturu jednotlivých fází procesu pořizování dokumentace, požadavek na digitální zpracování ÚP Boskovice v souladu s metodikou jednotného digitálního zpracování ÚAP a ÚPD Jihomoravského kraje, související s finanční podporou z dotačního programu Jihomoravského kraje „Dotace na zpracování územních plánů“ ve výši 143 600,- Kč (návrh Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu JMK projednala a schválila RM Boskovice dne 8. 7. 2013) a rovněž reagoval na zvýšení sazby DPH z 20% na 21%. Uzavření dodatku č. 1 ke stávající smlouvě o dílo bylo chváleno Zastupitelstvem města Boskovice dne 16. 9. 2013, uzavřen byl 24. 9. 2013. Dokumentace návrhu Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území pro fázi společného jednání byla ze strany projektanta předána pořizovateli 13. 12. 2013. Pořizovatel oznámil místo a dobu konání společného jednání o návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona dotčeným orgánům, Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, Městu Boskovice a sousedním obcím, dopisem ze dne 22. 1. 2014 č. j. DMBO 1000/2014/STAV/Št. Pořizovatel vyzval dotčené orgány k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne společného jednání. Ve stejné lhůtě mohly sousední obce uplatnit připomínky. Zároveň s tímto oznámením pořizovatel předal návrh ÚP Boskovice Krajskému úřadu Jihomoravského kraje pro posouzení dle § 50 odst. 5 a 7 stavebního zákona, spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný rozvoj území.

6

Návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byl k nahlédnutí od 23. 1. 2014 do 19. 3. 2014 na Městském úřadu Boskovice – odboru výstavby a územního plánování, zejména v úřední dny (pondělí a středa 8.00 – 17.00 hodin) v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738. Ve stejné lhůtě byl rovněž k nahlédnutí na webových stránkách města Boskovice (www.boskovice.cz) v sekci „Občan – Městský úřad – Územní plánování“. Společné jednání se konalo dne 18. února 2014 ve velké zasedací místnosti MěÚ Boskovice. O společném jednání byl pořízen záznam, který je součástí spisu. Pořizovatel dále v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 stavebního zákona doručil návrh ÚP veřejnou vyhláškou č.j. DMBO 1224/2014/STAV/Št., zveřejněnou na úřední desce MěÚ Boskovice (od 28. 1. 2014) s uvedením možnosti podání písemných připomínek k návrhu ÚP u pořizovatele, ve lhůtě 30 dnů od doručení vyhlášky. Návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byl během těchto lhůt k nahlédnutí u pořizovatele, zejména v úřední dny (pondělí a středa 8.00 – 17.00 hodin) v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738 a rovněž na webových stránkách města Boskovice (www.boskovice.cz) v sekci „Občan – Městský úřad – Územní plánování“. K návrhu ÚP byly ve stanovené lhůtě (do 19. 3. 2014) uplatněny písemné připomínky a písemná stanoviska dotčených orgánů. V rámci společného jednání o „Návrhu územního plánu Boskovice“ a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo předpokládáno vydání koordinovaného stanoviska ze strany krajského úřadu. Dle § 4 odst. 7 stavebního zákona lze koordinované stanovisko vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Z důvodu nesouhlasného stanoviska odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu ochrany ZPF s návrhovými plochami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 však nemohl OÚPSŘ za krajský úřad vydat k „Návrhu územního plánu Boskovice“ koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona. Stanoviska příslušných dotčených orgánů v rámci krajského úřadu proto obdržel pořizovatel jednotlivě. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, bylo tedy uplatněno nesouhlasné stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí (č.j. JMK 32993/2014, ze dne 18. 3. 2014) s výše uvedenými návrhovými plochami (součet rozlohy záboru ZPF = 14,0434 ha). Nesouhlas byl zdůvodněn záborem zemědělských půd zařazených převážně do II. a částečně i do I. třídy ochrany a s tím souvisejícím nedostatečným zdůvodněním požadavků na odnětí a prokázání nezbytnosti záboru těchto vysoce chráněných zemědělských půd v textové části předložené územně plánovací dokumentace. Po konzultační schůzce pořizovatele na KrÚ JMK, Odboru ŽP dne 22. 5. 2014, kde byla diskutována možnost částečného zmenšení výměry problematické lokality, byl osloven projektant ÚP Boskovice s požadavkem na grafickou a textovou úpravu dokumentace. Upravený rozsah lokality, včetně doplněného zdůvodnění záboru a včetně tabelárního vyhodnocení provedené úpravy byl předmětem žádosti ze dne 12. 6. 2014 (č.j. DMBO 8267/2014/STAV/Št.,) o dohodu s nově navrhovaným řešením návrhových (prvotně neodsouhlasených) ploch a o změnu stanoviska OŽP KrÚ Jm kraje na úseku ochrany ZPF, po společném jednání o návrhu Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. OŽP jako dotčený orgán ochrany zemědělského půdního fondu krajského úřadu příslušný dle ust. § 17a písm. a) zákona o ochraně ZPF posoudil předmětný upravený „Návrh územního plánu Boskovice“ z hlediska zájmů ochrany zemědělského půdního fondu a v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona uplatnil souhlasné stanovisko (č. j. JMK 9685/2014, ze dne 18. 3. 2014) k lokalitám předloženého „Návrhu Územního plánu Boskovice“ (Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z81, Z7, Z1, Z99). Celkový zábor ZPF u uvedených lokalit byl zredukován a bylo doplněno řádné odůvodnění. Následně pořizovatel zaslal Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, OÚPSŘ (dopisem č. j. DMBO 9955/2014/STAV/Št., ze dne 26. 6. 2014) stanoviska a připomínky, které obdržel v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, k vydání stanoviska dle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona. Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal dne 28. 7. 2014 stanovisko č.j. JMK 76936/2014, ve kterém upozornil pořizovatele ve smyslu § 50 odst.8 na nedostatky ÚP Boskovice, zejména ve vztahu k nadřazené územně plánovací dokumentaci a popisu koordinace využívání území.

7

Pořizovatel zajistil u projektanta odstranění uvedených nedostatků a ve smyslu § 50 odst. 8 stavebního zákona požádal dne 16. 9. 2014 dopisem č. j. DMBO 14669/2014/STAV/Št. o potvrzení krajského úřadu o odstranění nedostatků v návrhu ÚP Boskovice. Po vzájemných konzultacích Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu pořizovateli potvrdil dopisem č. j. JMK 107307/2014, ze dne 1. 10. 2014, že nedostatky uvedené v předmětném stanovisku ze dne 28. 7. 2014 byly odstraněny. Dne 17. 7. 2014 dopisem č. j. DMBO 10971/2014/STAV/Št., zaslal pořizovatel Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, OŽP, žádost o stanovisko příslušného úřadu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 5 stavebního zákona (stanovisko k vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Boskovice na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Přílohu žádosti tvořila doplněná a upravená textová část „vyhodnocení vlivů územního plánu Boskovice na životní prostředí“ (požadavek byl uplatněn v rámci společného jednání jako součást stanoviska č.j. JMK 32993/2014 - připomínky k „Vyhodnocení SEA“) a kopie obdržených stanovisek a připomínek uplatněných v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. Požadované souhlasné stanovisko Odboru ŽP Krajského úřadu JMK obdržel pořizovatel dne 15. 8. 2014. Stanovisko bylo podmíněno splněním 30-ti formulovaných podmínek v další fázi zpracování návrhu ÚP Boskovice a obsahovalo žádost o jeho zveřejnění na úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem po dobu nejméně 15 dnů, ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dne 15. 9. 2014, dopisem č. j. DMBO 14616/2014/STAV/Št., zaslal pořizovatel Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, OŽP, v souladu s ustanovením § 16 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, písemné vyrozumění o dni vyvěšení „stanoviska k návrhu územního plánu Boskovice“. Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, jako příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace), bylo vyvěšeno na úřední desce Městského úřadu Boskovice dne 26. 8. 2014 na dobu 15 dnů (sňato 11. 9. 2014). Toto zveřejnění bylo rovněž avizováno v rubrice „Informace pro občany“ Boskovického zpravodaje (září/2014). Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 stavebního zákona, vyhodnotil výsledky projednání návrhu ÚP Boskovice. Na základě vyhodnocení výsledků projednání a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, zajistil u projektanta upravení návrhu dopisem č. j. DMBO 15393/2014/STAV/Št ze dne 1. 9. 2014 v souladu s obsahem smlouvy o dílo ze dne 4. 9. 2012 a jejího dodatku č. 1. Dokumentace upraveného návrhu Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území pro fázi veřejného projednání byla ze strany projektanta předána pořizovateli 9. 12. 2014. Převedení „Územního plánu Boskovice“ do GIS podle požadavků dotačního programu Jihomoravského kraje (elektronická verze územního plánu umožňující zveřejnění dálkovým přístupem dle „Pravidel pro digitalizaci územních plánů“) byla ze strany projektanta předána pořizovateli rovněž 9. 12. 2014. Pořizovatel doručil upravený a posouzený návrh Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s oznámením o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou vyvěšenou na fyzické úřední desce a zároveň i způsobem umožňujícím dálkový přístup dne 5. 2. 2015. K veřejnému projednání návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, podle ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona, přizval pořizovatel Město Boskovice, dotčené orgány, Krajský úřad Jihomoravského kraje a sousední obce dopisem ze dne 4. 2. 2015 č. j. DMBO 1194/2015/STAV/Št. Pořizovatel vyzval dotčené orgány a Krajský úřad Jihomoravského kraje, jako nadřízený orgán, k uplatnění stanovisek k částem řešení, které byly od společného jednání změněny (byly přílohou dopisu), ve lhůtě do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Ve stejné lhůtě mohl každý uplatnit své připomínky, dotčené osoby (tj. vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti) mohli uplatnit námitky. Veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, s odborným výkladem projektanta se uskutečnilo ve čtvrtek 19. března 2015 od 1600 hod. ve velké zasedací místnosti MěÚ Boskovice, Masarykovo náměstí 4/2 v Boskovicích. Upravený a posouzený návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byl k nahlédnutí po celou dobu vyvěšení oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek na Městském úřadu Boskovice – odboru výstavby a územního plánování, zejména v úřední dny (pondělí a středa

8

800–1700 hodin) v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738. V souladu s ustanovením § 172 odst. 2 a 3 správního řádu bylo oznámení, stejně jako samotný návrh ÚP Boskovice včetně odůvodnění, k nahlédnutí rovněž na webových stránkách města Boskovice (www.boskovice.cz) v sekci „Občan – Městský úřad – Územní plánování – Územní plány rozpracované“. O průběhu veřejného projednání byl pořízen písemný záznam, který je součástí spisu. K návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byla ve stanovené lhůtě (do 26. 3. 2015) uplatněna písemná připomínka spolku „Občané za ochranu kvality bydlení v Brně – Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích“, obsahující 20 dílčích připomínek. Dále pořizovatel obdržel 26 písemných námitek dotčených osob a 10 stanovisek dotčených orgánů. Pořizovatel, v souladu s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona, vyhodnotil ve spolupráci s určeným zastupitelem (Bc. Hanou Nedomovou – starostkou města Boskovice) výsledky projednání a zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Boskovice. V souladu s výše uvedeným ustanovením stavebního zákona doručil dopisem č. j. DMBO 8926/2015/STAV/Št ze dne 2. 7. 2015 tyto návrhy dotčeným orgánům a Krajskému úřadu Jihomoravského kraje jako nadřízenému orgánu a vyzval je, aby k návrhům uplatnily stanoviska do 30-ti dnů od obdržení výzvy. Ve stanovené lhůtě pořizovatel neobdržel k návrhu rozhodnutí o námitkách a k návrhu vyhodnocení připomínek žádné negativní stanovisko. V souladu s výsledky projednání pořizovatel formuloval dopisem č.j. DMBO 11045/2015/STAV/Št. ze dne 19. 8. 2015 ve vztahu k projektantovi požadavky na úpravy návrhu ÚP Boskovice v souladu s výsledky projednání. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o podstatné úpravy návrhu, pořizovatel neshledal důvody pro opakované veřejné projednání územně plánovací dokumentace. Pořizovatel následně přezkoumal soulad návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území dle požadavků § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona. Výsledek tohoto přezkoumání je součástí odůvodnění návrhu ÚP Boskovice. Pořizovatel zpracoval materiál pro jednání ZM pod názvem Vydání Územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. Tento materiál byl projednán v poradě vedoucích odborů MěÚ Boskovice dne 1. 9. 2015 a v RM dne 8. 9. 2015. Následně byl předložen v souladu s § 54 SZ Zastupitelstvu města Boskovice.

B)

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

B)1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

ZÁKLADNÍ ÚDAJE řešené území kód obce počet obyvatel rozloha řešeného území kraj obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem

k.ú. Boskovice, k.ú. Bačov, k.ú. Hrádkov, k.ú. Mladkov u Boskovic, k.ú. Vratíkov ZUJ 581 372 11 430 (k 1. 7. 2012) 2 782 ha Jihomoravský Boskovice Boskovice

Město Boskovice sousedí s obcemi Chrudichromy, Lhota Rapotina, Míchov, Okrouhlá, Skalice nad Svitavou, Sudice, Valchov, Vážany, Velenov, Vísky, Újezd u Boskovic. POSTAVENÍ MĚSTA V SYSTÉMU OSÍDLENÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY, ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Podle správního uspořádání ČR je město Boskovice součástí Jihomoravského kraje. Boskovice zastávají funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Jako zájmové území lze označit území přilehlých sídel náležících do správního obvodu ORP a POÚ,

9

s významnými stávajícími i budoucími vzájemnými vazbami jako je dojížďka za prací, školstvím, kulturou a zdravotnickými zařízeními, státní správou apod., dále spád za rekreací, napojení na technickou infrastrukturu, svoz komunálního odpadu, turistický ruch atd. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány zejména na Brno. VLIV URBANISTICKÉ KONCEPCE NA SOUSEDÍCÍ OBCE, POŽADAVKY NA KOORDINACI Návrh urbanistické koncepce neovlivňuje přímo navazující území, vazby a požadavky na koordinaci jsou zejména v dopravní a technické infrastruktuře a v územním systému ekologické stability. V rámci ÚP je řešena návaznost na sousední obce u těchto záměrů:  koridor územní rezervy pro záměr rychlostní silnice R 43 – k.ú. Chrudichromy, k.ú. Sudice u Boskovic  společný koridor pro řešení úprav železnice „Boskovická spojka“ (DK1), má řešenu návaznost na k.ú. Lhota Rapotina  koridor TK1 pro VVTL plynovod DN 700 PN63 (VTL plynovod nad 40 barů) vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, vymezen na šíři 400 m – k.ú. Chrudichromy, k.ú. Sudice u Boskovic  koridor TK8 pro STL plynovod – plynofikace Bačova – k.ú. Sudice u Boskovic  koridor TK14 pro umístění vodovodního řadu, napojení vodojemu - k.ú. Újezd u Boskovic  navržený poldr Svitávka Y3 - k.ú. Skalice nad Svitavou - k.ú. Chrudichromy Stávající cyklotrasy jsou respektovány, řešeným územím je veden krajský cyklokoridor Skalice nad Svitavou – Boskovice – Šebetov – Velké Opatovice. V řešeném území je navržena cyklotrasa podél silnice II/374 severním směrem od Boskovic na k.ú. Sudice u Boskovic. PŘÍRODNÍ SYSTÉMY Vymezený regionální územní systém ekologické stability respektuje záměry Jihomoravského kraje a oborovou dokumentaci zpracovanou na úrovni generelu. Na západní hranici řešeného území prochází podél Svitavy regionální biokoridor RBK 010 a východně od něj regionální biokoridor RBK 017 a regionální biocentrum RBC Habří. V jižní části zasahuje a území města RBC Lebeďák, který je součástí širší trasy regionálního biokoridoru RBK 017. Jihozápadní části řešeného území prochází regionální biokoridory RBK 034 a 035, reprezentující společenstva dubobukových až bukových lesů Drahanské vrchoviny. Lokální územní systém ekologické stability je pro řešené území zpracován formou generelu a upřesněn v celookresním generelu ÚSES pro okres Blansko a je aktuálním koordinačním dokumentem vymezení ÚSES na lokální úrovni. Koordinovány jsou: VU1 RBK017 - k.ú. Chrudichromy VU3 LBK16 - k.ú. Chrudichromy VU4 RBK017 - k.ú. Chrudichromy VU5 RBK017 - k.ú. Chrudichromy VU7 LBC Hodiška - k.ú. Míchov u Boskovic

B)2.

VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) byla pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). Na základě Zprávy o uplatňování PÚR ČR 2008 rozhodla vláda ČR svým usnesením č. 596 ze dne 9. 8. 2013 o zpracování PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1. Územní plán prověřil, respektuje a zohledňuje republikové priority územního plánování pro řešení územního plánu Boskovic pro zajištění udržitelného rozvoje: (14) Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Řešení ÚP zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice a to i při ochraně značných hodnot (např. jako turistické atraktivity). Jejich ochrana je provázána

10

s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Cílená ochrana míst zvláštního zájmu není řešena. Řešení ÚP chápe krajinu jako živý, v čase proměnný celek, vyžadující citlivý tvůrčí přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Řešení ÚP komplexním návrhem ploch zastavěného, zastavitelného území a ochranou ploch nezastavěného území včetně návrhu ÚSES brání upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (14a) Při plánování rozvoje venkovského území je dbáno na zachování a rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Proto jsou navrženy rozsáhlé plochy k realizaci protierozních opatření k ochraně před extravilánovými vodami Y1, případně poldr Svitávka. (15) Řešení ÚP předchází při změnách a vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, nebyly analyzovány, neboť v řešeném území nejsou a ani nejsou vytvářeny podmínky segregace; proto nejsou zvažovány existující a potenciální důsledky a ÚP je navrženo řešení, vhodné pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. (16) Při stanovení způsobu využití území ÚP dal přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území byly komplexním návrhem ploch pro bydlení, koncepce veřejného vybavení, návrhem ploch pro rozvoj ekonomické báze města a ochranou nezastavěného území včetně koncepce ÚSES, zohledněny požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje byla hledána ve spolupráci se samosprávou města, obyvateli území formou dotazníkové akce pro veřejnost, uspořádané Odborem výstavby a územního plánování pro potřeby územního plánu i s jeho uživateli v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a) Při zpracování ÚP Boskovice je vycházeno z principu integrovaného rozvoje území města ve všech jeho složkách a s ohledem na soudržnost regionu a jeho obcí. (17) Řešení ÚP v území vytváří podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí včetně návrhu ploch smíšených, umožňujících přiměřené využití pro podnikání a rozvoj služeb. (18) Řešení ÚP podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury. Komplexním návrhem koncepce rozvoje území, návrhem ploch smíšených vytváří předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšení jejich konkurenceschopnosti. (19) V řešeném území nejsou evidovány lokality tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu. Navrženo je využití všech stávajících výrobních areálů včetně požadovaných ploch pro jejich rozvoj. Řešení ÚP navrhuje hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Řešením ÚP je navrženo účelné využití a uspořádání území, úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, nejsou navrženy; kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona nebyla stanovena. Při řešení ÚP byly respektovány veřejné zájmy (ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí), zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Jsou vytvořeny územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability, zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci řešení ÚP byly vytvořeny podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvořeny podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20a) Územní plán Boskovic vytváří územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V dalších stupních projektové přípravy a následné realizace je možno tyto podmínky uvádět v život. V rámci Územního plánu Boskovice nedochází k nežádoucímu srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. (21) Netýká se Boskovic. (22) Řešení ÚP vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporováno je

11

propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (23) Podle místních podmínek řešení ÚP vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury je zachována prostupnost krajiny a minimalizován rozsah fragmentace krajiny; tato zařízení jsou umísťována souběžně ve všech případech, je-li to z těchto hledisek účelné. Vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní silniční dopravy, je zmírňováno návrhem koridoru zkvalitnění silničního spojení R43 Brno – Moravská Třebová (E461). Tranzitní železniční doprava nemá do organizmu řešeného území dopad. V případě silnice II/150 a dalších silnic bude zajištěna ochrana jinými vhodnými opatřeními v území. Plochy pro novou obytnou zástavbu jsou vymezeny tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů železnice (Boskovická spojka), a tímto způsobem je důsledně předcházeno zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). Koridory pro nové úseky silnic I. třídy nejsou v řešeném území vymezeny. (24) Řešení ÚP vytváří podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví. Nová výstavba je navržena (a posouzena) tak aby nevyvolala nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Řešení ÚP vytváří podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi. S ohledem na to vytváří v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy.

(24a) V řešeném území nedochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví.

(25) Řešení ÚP vytváří podmínky pro ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.), jednak stanovením zásad pro ochranu civilizačních hodnot a dále především v rámci koncepce uspořádání krajiny. ÚP řeší ochranu potenciálně ohrožených území; je navržena plocha pro protierozní opatření, která zahrnuje celou škálu opatření pro eliminaci rizik přírodních katastrof. ÚP dále stanovuje zásady pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod tak, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových podmínek. V zastavěných územích a zastavitelných plochách jsou vytvářeny podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Řešení ÚP zajišťuje územní ochranu ploch, potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi formou podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. (26) Zastavitelné plochy v záplavových územích nejsou vymezovány, veřejná infrastruktura je v nich umisťována ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech (křížení vodotečí). Územní plán vymezuje dostatek zastavitelných ploch pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. (27) Řešení ÚP vytváří podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v řešeném území a její rozvoj a tím podporuje její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytváří rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti přirozeného regionálního centra v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území budou v maximální míře využívána regionální seskupení (klastry) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Řešení ÚP stanovuje podmínky pro vytvoření výkonné sítě dopravy, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi. (28) Řešení ÚP zohledňuje nároky dalšího vývoje řešeného území v souladu s požadavky jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochrana kvalitních obecních prostorů a veřejné infrastruktury je řešen ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. (29) V řešeném území je podmínka řešení návaznosti různých druhů dopravy zohledněna vymezením koridoru tzv. Boskovické spojky, umožňujícího realizaci záměru přímého železničního propojení s Brnem. Vzájemná dostupnost železniční stanice a autobusového nádraží vytváří podmínky pro koordinaci a efektivní hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Umožněn je tak rozvoj 12

účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území jsou vytvořeny. Síť stávajících pěších cest a cyklistických tras je respektována a vhodně doplněna. (30) Úroveň technické infrastruktury je koncipována tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (31) Řešení ÚP vytváří územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V řešeném území je realizovaná plynofikace, u místních částí Bačov a Hrádkov se plynofikace navrhuje, využití alternativních zdrojů je v souladu se stanovenou koncepcí technické infrastruktury. (32) Netýká se Boskovic, v řešeném území se nevyskytují znevýhodněné městské části. Dle Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR nenáleží správní území ORP Boskovice do žádné rozvojové oblasti. Správní území ORP Boskovice je ovlivněno rozvojovou osou OS9 Brno – Svitavy/Moravská Třebová, obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260. Brno – Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center Blansko, Boskovice, Svitavy a Moravská Třebová. Řešené území je ovlivněno vymezením koridoru P10, koridoru pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně plochy pro výstavbu nové kompresorové stanice Bezměrov. Zabezpečení koridoru pro posílení vnitrostátní trasy pro přepravu plynu (Hrušky–Příbor), procházející územím více krajů. Řešené území není zařazeno do specifických oblastí, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. problémy se zajištěním vyváženého vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Řešené území není součástí multimodálních koridorů (sítě transevropských multimodálních koridorů), není jím veden koridor vysokorychlostní dopravy. Řešení územního plánu je v souladu s dokumentem „Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1“.

B)3.

VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Řešené území nemá platnou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, vydané Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení.

B)4.

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – TŘETÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE Krajský úřad je orgánem územního plánování ve smyslu § 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad pořizuje ve dvouletých cyklech aktualizace územně analytických podkladů. Jedná se o územně plánovací podklady sloužící pro pořízení/aktualizaci zásad územního rozvoje - územně plánovací dokumentace, která závazně stanovuje uspořádání území kraje. Územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území kraje, hodnoty území, limity využití území, záměry na provedení změn v území; dále zjišťují a vyhodnocují udržitelný rozvoj území a určují problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Z ÚAP vyplývají záměry na provedení změn v území, záměry dopravní infrastruktury, silniční doprava: Záměry, jejichž řešení je třeba stabilizovat v ÚPD kraje/obce, dálnice a silnice republikového a nadmístního významu:  D6 úsek R43-4 Svitávka – Velké Opatovice (hranice kraje)

13

  

D35 D57 TE34

II/374 Rájec-Jestřebí – Boskovice, přeložka s obchvaty sídel „Boskovická spojka“, propojení tratí č. 260 a 262 Doubravice – Lhota Rapotina VVTL plynovod DN 700 PN 63 (VTL plynovod nad 40 barů) Kralice – Bezměrov; úsek severně od Brna

 RBC013 regionální biocentrum „Lebeďák“ vymezené na jižní hranici řešeného území  RBC184 regionální biocentrum „Habří“ vymezené v západní části řešeného území  RBK034 regionální biokoridor v jižní části řešeného území  RBK035 regionální biokoridor v jihovýchodní části řešeného území  RBK017 regionální biokoridor ve východní části řešeného území  RBK010 regionální biokoridor vymezený podél Svitavy ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SO ORP BOSKOVICE 2014 – TŘETÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE Respektován je Rozbor udržitelného rozvoje území z hlediska vytvoření územních podmínek pro využití silných stránek a příležitostí a pro řešení slabých stránek, problémů a hrozeb ÚP respektuje rozbor udržitelného rozvoje území, vytváří územní podmínky pro využití silných stránek a příležitostí: SILNÉ STRÁNKY  Významná ložiska některých typů nerostných surovin (zejm. žáruvzdorných jílů, cihlářských a slévárenských surovin)  Úplná ochrana výhradních ložisek formou chráněných ložiskových území.  Minimální zastoupení sesuvných území.  Celková vhodnost geologických podmínek v území pro vyvážený vztah příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel.  Velký podíl území s vodním režimem vhodným pro vyvážený vztah příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel.  Vodní nádrž Boskovice jako významný vodní zdroj.  Celkově vysoké zastoupení ploch bez významněji narušeného životního prostředí.  Dlouhodobě nízké zastoupení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.  Minimální zastoupení hlukem zatížených území.  Nízké zastoupení starých ekologických zátěží.  Celkově vysoký podíl trvalé vegetace (zejména lesů) příznivě ovlivňující kvalitu ŽP.  Vysoká míra zastoupení přírodně a krajinářsky cenných ploch.  Ochrana rozsáhlých partií krajiny formou přírodních parků.  Existence právně závazného vymezení ÚSES jako nástroje pro zvyšování biodiverzity a migrační prostupnosti krajiny na většině území.  Poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího využití, (příznivá pro vyvážený rozvoj).  Poměrně dobrý zdravotní stav lesů (nízké imisní zatížení).  Ochrana velké části půdy před erozí trvalým vegetačním krytem.  Omezená využitelnost ZPF v 1. a 2. třídě ochrany pro stavební rozvoj.  Územím SO ORP prochází 1. železniční koridor - tzn. velmi dobré napojení na Brno a Svitavy (na území SO ORP existují dvě stanice rychlíků: Skalice nad Svitavou a Letovice.  Územím SO ORP prochází čtvrtý transevropský multimodální dopravní koridor (stávající železniční trať č. 260 a plánovaná silnice R43).  Mírný prorůstový populační trend daný migračními přírůstky.  Ekologická stabilita.  Dobrá čistota ovzduší.  Území Boskovic leží v krajině se zachovalou přírodou s relativně hustým zalesněním, viz kap. č. J)17  Velký výběr volnočasových aktivit (golf, cyklotrasy, agroturistika, krytý bazén).  Značný rekreační význam lesů Českomoravské a Brněnské vrchoviny.

14

         

Přírodní zázemí členité a lesnaté krajiny, velké množství přírodních parků a maloplošných zvláště chráněných území Rozmanitost druhové skladby památkově chráněných objektů (zámky, hrady, technické památky, místní stavební kultura). Hustá síť cyklostezek (dle MAS Boskovice Plus). Geografické podmínky pro zimní sporty v oblasti Boskovicka i v oblasti Drahanské vrchoviny Dobrá dostupnost z krajského centra Brna. Uspokojivá míra pracovní autonomie SO ORP, daná mj. větší velikostí území. Existence relativně diverzifikované nabídky pracovních příležitostí z hlediska územního rozložení i odvětvové příslušnosti. SO ORP není závislý na jednom strategickém zaměstnavateli. Velmi dobré půdní podmínky pro zemědělskou výrobu v severní části řešeného území. Vícejaderná sídelní struktura SO ORP, existence relativně silných subcenter (Letovice, Velké Opatovice, Olešnice, Kunštát, Lysice).

PŘÍLEŽITOSTI  Využití poměrně pestrého horninového prostředí pro rozvoj širokého spektra územně plánovacích aktivit a opatření.  Hospodárné využití ložisek nerostných surovin s minimalizací negativních vlivů na životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel.  Zohlednění vyváženosti vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel při následném využití vytěžených ložisek.  Možnost situování nejrůznějších rozvojových aktivit do území bez větších vodohospodářských rizik a omezení.  Využití přirozeného krajinotvorného potenciálu vodních toků a údolních niv (revitalizace toků a niv).  Citlivé vytváření protipovodňových opatření s ohledem na vyváženost vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel.  Využití přirozeného retenčního potenciálu krajiny.  Uvolnění přirozených záplavových území od zástavby.  Snížení rozsahu obytného prostředí dotčeného negativními vlivy silniční dopravy (zejm. hlukem a emisemi) po vybudování rychlostní silnice R43.  Realizace opatření ke snížení míry znečištění vodních toků.  Údržba, rozšiřování a zakládání nových ploch s hygienicky příznivými účinky (obecně ploch s trvalou vegetací a vodních ploch).  Maximalizace využití zájmů ochrany přírody a krajiny pro vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel.  Usměrňování rozvoje území pomocí propracovaného systému péče o přírodu a krajinu s upřednostněním stimulačních opatření před restriktivními.  Koncepční přístup ke krajinotvorným opatřením se zohledněním co nejširšího spektra zájmů.  Přijetí nové koncepce ÚSES výrazněji reagující na potřeby udržitelného rozvoje území.  Přednostní realizace skladebných částí ÚSES v zemědělsky intenzivně využívaných plochách.  Citlivá revitalizační opatření na vodních tocích.  Polyfunkční využití ZPF - rozvoj ekologického zemědělství, pastevectví, ovocnářství.  Směřování stavebního rozvoje sídel na méně hodnotné pozemky ZPF.  Využití nástrojů komplexní pozemkové úpravy (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou revitalizaci krajiny.  Zalesňování méně hodnotných pozemků ZPF s přednostním zaměřením na dosud málo lesnatá území.  Zlepšování dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních dřevin.  Území ORP leží na rozvojové ose Brno – Svitavy/Moravská Třebová (dle Politiky územního rozvoje 2008 ve znění Aktualizace č. 1).  Převedení kamionové nákladní dopravy ve směru od Brna na sever přes území SO ORP na I. železniční koridor.  Přímé železniční spojení Boskovic s Brnem. 15

                    

Zvyšováním sociální a zdravotní a technické vybavenosti jednotlivých obcí se stabilizuje případně zvýší pravděpodobnost udržení obyvatel na území SO ORP Boskovice. Komplexní řešení sociální oblasti obyvatel, které povede k nevylidňování venkova (efektivní a systematické řešení základního školství, zdravotních a sociálních služeb, řešení bytové oblasti podporou technické vybavenosti menších obcí). Oživení bytové výstavby racionálním usměrněním suburbanizačních, resp. desurbanizačních trendů. Údržba a modernizace stávajícího bytového i nebytového fondu (např. rekonstrukce, půdní vestavby apod.), vždy ovšem se zachováním venkovského vzhledu. Z hlediska trvalé udržitelnosti je výhodné podporovat rozvoj primární infrastruktury cestovního ruchu, tj. rekreačních akvizic určených primárně pro místní komunitu - sportoviště, koupaliště, kvalitní a obyvatelné veřejné prostory obcí, kulturní biodiverzní krajina. Po dobudování R43 by toto území mohlo využít pozice širšího rekreačního zázemí Brna. Vhodné podmínky pro rozvoj agro, cyklo, hippoturistiky. Možný/nutný rozvoj přidružených služeb k ubytování. Využití krajiny pro účely tradičních forem turistiky (rodinná, cykloturistika), která je závislá na celkovém vyznění krajiny. Je nutno podporovat dlouhodobější formy rekreace. Zvýšení pracovních míst rozvojem cestovního ruchu (cyklistické a turistické trasy respektující krajinné a přírodní hodnoty území), budováním nových lyžařských běžeckých tratí, zlepšením ubytovacích možností (zejména agroturistické farmy, malé penziony). Možnost nárůstu pracovních příležitostí v koridorové oblasti plánované rychlostní komunikace R43. Podpora ekologického zemědělského hospodaření. Využití brownfields (především stávajících nevyužitých nebo málo využitých ploch areálů bývalých ZD). Rozvoj tradičních řemesel a drobných služeb v sídlech. Budování průmyslových zón ve vhodných lokalitách mikroregionů. Příležitost k rozvoji nepotravinářské produkce v zemědělství. V rámci územně plánovací dokumentace je možné vymezit plochy vybavené inženýrskými sítěmi pro případné nové podnikatelské investice. Využití blízkosti krajského města Brna. Komplexní pozemkové úpravy. Pozice SO ORP Boskovice na transevropské dopravní síti dává příslib udržení jeho atraktivnosti.

ÚP vytváří územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb: SLABÉ STRÁNKY  Omezená využitelnost ploch chráněných ložiskových území pro netěžební činnost.  Místy významné plochy poddolovaných území s omezenou využitelností.  Narušení přirozeného vodního režimu řady údolních niv vlivem regulace vodních toků a odvodnění.  Negativní vliv vodních děl (VD Boskovice) na přirozenou kontinuitu říčních a nivních ekosystémů.  Uměle zrychlený odtok vody z krajiny spojený s růstem ohrožení níže položených oblastí povodněmi.  Omezená využitelnost záplavových území.  Omezená využitelnost ochranných pásem vodních zdrojů.  Převážně dosti vysoká míra znečištění povrchových vod.  Nedostatečně účinná ochrana údolních niv před zástavbou.  Nejednoznačné vymezení obecně zákonem vyjmenovaných VKP.  Do značné míry zastaralá koncepce místního ÚSES a její nedostatečná míra provázanosti s nadregionální a regionální úrovní ÚSES.  Vodní eroze na velkoplošně obhospodařovaných pozemcích orné půdy.  Převážně málo vhodná až nevhodná druhová skladba lesů.  Boskovice jako centrum SO ORP nejsou přímo spojeny železnicí s krajským městem Brnem (přestupní stanice Skalice nad Svitavou); s tím souvisí, že Boskovice nejsou rychlíkovou stanicí na I. železničním koridoru.

16

        

Velká vzdálenost železničních stanic od obcí na trati č. 262 nepřispívá k dostatečné atraktivitě hromadné železniční dopravy Nevyhovující technické parametry některých komunikací. V krajském srovnání vykazuje ORP Boskovice nadprůměrný počet středoškolsky vzdělaných obyvatel (ORP 48%; JMK 40,2%); zároveň však podprůměrný počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (ORP 7,3%; JMK 12,1%). Vnitřní prostředí obcí - veřejná prostranství, náměstí, návsi, zeleň, místní komunikace, chodníky jsou ve špatném stavu, nevzhledné, neudržované. Málo vyvinutá infrastruktura cestovního ruchu – nedostatek ubytovacích kapacit apod. Málo přírodního vodstva k rekreačnímu využití (jen Suchý a Letovická přehrada). Vodní nádrž v Boskovicích je určena jako vodní zdroj. Nedořešená situace rychlostní komunikace R43 (stávající silnice I/43 je přetížená a provoz na ni nebezpečný), je problematické spojení se zahraničím. Nedořešené vlastnické a územní vztahy k zemědělským pozemkům a areálům. V regionu chybí moderní zpracovatelské kapacity, odbytová centra zemědělských produktů, moderní zemědělské skladovací kapacity.

HROZBY  Negativní vlivy využívání ložisek nerostných surovin na příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel.  Nevhodné využití opuštěných dobývacích prostorů (skládkování, stavební plochy, neefektivní rekultivace na ZPF…).  Nedostatečné zohlednění zájmů vyváženosti příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel v rámci rekultivačních opatření.  Nedostatečná vzájemná koordinace protipovodňových a revitalizačních, příp. i jiných vodohospodářských opatření.  Nedostatečná koordinace potřebných vodohospodářských opatření s jinými zájmy.  Situování dalších nevhodných aktivit do přirozených záplavových území vodních toků (zejm. stavební činnosti).  Zhoršení životního prostředí vlivem neřešených problémů (např. s nárůstem automobilové dopravy).  Vznik nových zdrojů narušení hygieny životního prostředí.  Zvýšená míra znečištění ovzduší z lokálních topenišť v důsledku částečného návratu k tuhým palivům.  Nevyvážená preference úzce ekonomických a lobbystických zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny.  Nedostatečná koordinace při zajištění žádoucích krajinotvorných opatření.  Složité majetkoprávní poměry bránící provedení potřebných opatření.  Množství obtížně předvídatelných vnějších faktorů, které mohou negativně ovlivnit způsoby využití ZPF i PUPFL (globální ekonomika, dynamicky se měnící poptávka po plodinách, měnící se způsoby využití plodin a dřevin – energetické plodiny a rychlerostoucí dřeviny velkoplošně pěstované).  Nedostatečné využití nástrojů KPÚ pro pozitivní krajinotvorná opatření.  Nevyvážené preference hospodářských funkcí lesů před jejich ostatními funkcemi (nevhodné výsadby, necitlivé těžební zásahy atd.).  Zabírání velkých ploch budováním fotovoltaických elektráren.  Neúměrné zvyšování dopravní zátěže na silnici I/43 způsobené zdržováním stavby rychlostní komunikace R43.  Zrušení železniční dopravy na trati č. 262 (Boskovice – Velké Opatovice) a výstavba R43 v koridoru Boskovické brázdy způsobí ještě výraznější preferenci individuální automobilové dopravy.  Dlouhodobými depopulačními trendy jsou ohroženy zejména malé obce ve velikostní kategorii do 500 obyvatel.  Zhoršení přitažlivosti obcí způsobené suburbanizací (sídliště rodinných domů kolem původní vesnice po vzoru velkých měst).  Problémy s parkováním, především v Boskovicích.  Možnost razantního nárůstu obyvatel ve spádovém středisku ORP – v Boskovicích je ve vztahu k rozsáhlým vymezeným plochám pro hromadné bydlení teoreticky možná, ovšem vzhledem k již neplatným územním

17

          

rozhodnutím pro tyto lokality je za současných podmínek vysoká pravděpodobnost dalšího jen pozvolného nárůstu stavební činnosti, následně počtu obyvatel. Možné znehodnocení přírody vlivem nekontrolovaného rozvoje cestovního ruchu. Znehodnocení atraktivity obcí špatnou architekturou nově stavěných domů. Snižování prostupnosti krajiny. V souvislosti se silným suburbanizačním potenciálem města Brna může dojít k posilování trendu využívání domů k občasné individuální rekreaci (často jsou následkem trvale neobydlené, byť kvalitně spravené objekty). Neregulovaná zástavba podél koridoru plánované rychlostní komunikace R43. Neuměřený rozvoj výrobních ploch nesmí způsobit znehodnocení krajinných hodnot; nebezpečí hrozí zejména podél plánované R43. Snaha o rozvoj pracovních příležitostí - služeb v oblasti cestovního ruchu může způsobit narušení krajinných a přírodních hodnot území např. výstavba chatových lokalit a hotelových areálů v krajině, větrné elektrárny apod. Nejsou využity staré a zanedbané zemědělské objekty – vznik brownfields. Tendence odchodu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do větších center. Negativní změna struktury zástavby obcí způsobené suburbanizací (sídliště rodinných domů kolem původní vesnice po vzoru velkých měst) a z toho vyplývající zvýšené finanční nároky na správu obce; obzvláště po vybudování R43 a tím zesílení suburbanizačních tlaků. Rozmělnění kompaktní zástavby návsí i celé struktury obcí.

C)

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ VYHODNOCENÍ SOULADU

POŽADAVKŮ

ZADÁNÍ,

POPŘÍPADĚ

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Územní plán Boskovice je zpracován na základě „Zadání územního plánu Boskovice“, které bylo schváleno Zastupitelstvem města 17. června 2013 usnesením ze 17. zasedání Zastupitelstva města. Řešené území je vymezeno správním územím města Boskovice. Správní území je tvořeno pěti katastrálními územími - Boskovice, Bačov, Hrádkov, Mladkov u Boskovic a Vratíkov. Výměra řešeného území činí 2 782 ha. Zastupitelstvo města Boskovice stanovilo pro zpracování územního plánu následující požadavky: ad A)

POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE MĚSTA A OCHRANY HODNOT JEHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU MĚSTA, JEHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE MĚSTA Zastavěné území Boskovic je tvořeno převážně plochami smíšenými obytnými městskými SM a plochami bydlení v bytových domech BH, v centru jsou umístěny plochy smíšené městského centra, doplněné o plochy přestavby P3 a P4. Obytnou strukturu města doplňují plochy občanského vybavení, veřejná infrastruktura OV, komerční zařízení malá a střední OM a v západní části města komerční zařízení plošně rozsáhlá OK. Základním záměrem urbanistické koncepce ÚP Boskovice je ochrana obrazu Boskovic a jeho částí Bačov, Hrádkov, Mladkov a Vratíkov vzniklého historickým vývojem a respektování historické urbanistické struktury při vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj města podporou jeho ekonomické a obslužné základny. Pro stanovení základních cílů zlepšování dosavadního stavu základní koncepce rozvoje Boskovic vychází město z osnovy, tvořené křížem, tvořeným osami západ-východ silnicí II/150 a ve směru sever-jih železniční tratí, respektive silnicí II/374, do jisté míry oddělující tyto funkční celky. Severozápadní část města je prioritně zaměřena na výrobní aktivity města, průmysl těžký, lehký, skladování a plochy smíšené výrobní, včetně ploch komerčních zařízení plošně rozsáhlých. Jeho západní okraj lemují plochy smíšené obytné městské v lokalitě Vinohrádky.

18

V jihozápadním sektoru dominuje veřejná infrastruktura tvořená nemocnicí, doplněná plochami bydlení v bytových domech, komerčním zařízením plošně rozsáhlým a areály dopravní a technické infrastruktury. Za nemocnicí jsou rozsáhlé stabilizované plochy rodinné rekreace tvořené zahrádkami a sady; jejich severní část je v souladu se záměry města navržena k zástavbě smíšené obytné městské. Sektor severovýchodní je s výjimkou areálu při železnici tvořen obytnou zástavbou, doplněnou veřejnou infrastrukturou – značný podíl tvoří školství a sociální péče a dalšími zařízeními občanského vybavení. Jihovýchodnímu sektoru města dominuje městské centrum tvořené smíšenými plochami městského centra. Tvoří historickou podstatu města s doplňujícími památkami se specifickým využitím, hrad a zámek. Jeho zázemím je masiv zeleně, tvořený Oborou. Centrum města je obklopeno obytnou zástavbou, přecházející východním směrem do sportovního areálu a dále do ploch rodinné rekreace v prostoru Milánovy; od Podlesí je navrženo využití pro plochy smíšené obytné městské. Územní plán posiluje dominující funkce v jednotlivých sektorech tak, aby nedocházelo ke vzájemným provozním střetům, vytváření hygienických závad vzájemným působením nevhodných provozů při optimální dopravní obsluze vycházející zaprvé z úprav a zlepšení stavu nejpřetíženějších křižovatek a dopravních problémů a výhledové trasy přeložky silnice II/374, doplněné o „průmyslovou komunikaci“, severní propojení umožňující vyloučení těžké dopravy na okraj zastavěné části města. Rozvojová koncepce města ve značné míře respektuje záměry vycházející z požadavků občanů města, projednané a schválené zastupitelstvem města a dotčenými orgány v rámci ÚPO a jeho změn č. 1 – 12. Podstatným požadavkem na ochranu základních (zejména urbanistických) hodnot, ale i provozních zásad je prověření severní a západní části Boskovic územními studiemi. Územní plán v souladu se současnými trendy územního plánování aktualizuje záměry rozvoje města dané mj. souborem změn územního plánu obce 1 – 12, koordinuje je se záměry vyšších úrovní územně plánovací dokumentace; územní plán vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj řešeného území, tj. vyvážený vztah hospodářského rozvoje (vymezením ploch pro výrobní aktivity v pestré škále zaměření), sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Územní plán vymezením smíšených ploch obytných, připouštějících umístění občanského vybavení, drobné výroby, služeb a zemědělství, umožňuje podnikání na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území a také rozvoj cestovního ruchu a turistické infrastruktury. Pro rozvoj ploch výroby a skladování a ploch smíšených výrobních jsou navrženy plochy doplňující výrobní zónu Chrudichromská ul., Průmyslová ul., navržena je plocha v Rovné a v údolí Bělé za Novibrou. Tyto plochy umožňují vytvářet nová pracovní místa a slouží posílení sociální soudržnosti. Plochy pro sport a rekreaci jsou stabilizovány a umožňují vytvoření atraktivních podmínek pro rekreanty a obyvatele města. Pro posílení sociální soudržnosti jsou v rámci územního plánu návrhem ploch změn v území i přestavby pro bydlení v bytových domech a ploch smíšených obytných vytvořeny územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, veřejným vybavením, splňující podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů Uspořádání řešeného území je zkoordinováno a jsou do značné míry regulovány urbanizační tlaky na nezastavěné území. Bydlení přednostně využívá ploch změn v území projednaných a schválených dotčenými orgány ve vydaných změnách ÚPO, rekreace rodinná je stabilizována a rozvíjena v tradičních lokalitách. Rekreace hromadná je stabilizována v prostoru Doubravy, navrženy jsou plochy změn v území Junácká louka a plocha pro agroturistiku v Dolinkách. V Doubravách je navržena plocha pro sport a rekreaci zaměřená na netradiční cyklistické aktivity, napojená na cyklostezku, naplňující záměr podpory zásad zdravého sídla – rozvoj nemotorové dopravy (cyklostezek). Ochrana hodnot města je řešena v samostatných kapitolách. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA OCHRANU HODNOT ÚZEMÍ MĚSTA, ZMĚNU CHARAKTERU MĚSTA, JEHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Jako významné historické sídlo s bohatou historií a příkladnou multikulturní tradicí Boskovice zachovávají a rozvíjejí toto dědictví. Územní plán respektuje a chrání všechny hodnoty území, jak přírodní tak i civilizační 19

s legislativní ochranou. Jedná se o městskou památkovou zónu - historické jádro města Boskovic s dominantními objekty - hrad, zámek, farní kostel svatého Jakuba Staršího a radnice, ochranná pásma NKP, NKP, území s archeologickými nálezy, válečné hroby a pohřebiště, pietní místa… ÚP respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. Zejména v severní a západní části území je v zemědělské krajině typický vznik a existence drobných ekologických nik. Část jich je vyhlášena jako zvláště chráněná území, část registrována jako VKP a některé lokality jsou územním plánem vymezeny jako ekologicky cenná území v rámci přírodních hodnot území. Jedná se zejména o druhově pestré lokality, krajinářsky cenná území, nebo území, která přispívají k zachování krajinných charakteristik typických pro území Boskovické brázdy. Tato území jsou postupně hodnocena orgánem ochrany přírody Městského úřadu Boskovice a jsou součástí koncepce rozvoje ochrany přírody na území města. Důvodem posílení ploch s funkcí ochrany přírody je reakce na moderní velkoplošné technologie obhospodařování krajiny a vytrácení drobného měřítka krajiny, její postupnou geometrizaci. Jako nevhodný se jeví i institut zalesňování drobných ploch v krajině, starých sadů, luk a pastvin, čímž dochází k ochuzování území o pestrou mozaiku krajinných formací. Při postupujícím trendu by pak v krajině existovala pouze velkoplošně obhospodařovaná orná půda a les. Charakter města je dán rovněž civilizačními hodnotami, jimiž jsou především urbanisticky exponované polohy, tj. centrum Boskovic s navazujícím územím, jádrová území v částech Hrádkov, Mladkov a Vratíkov, dále Palackého náměstí s okolím a komponovaný průhled - osa ulice B. Smetany a souborem architektonicky cenných staveb, souborů, stavebních dominant, významnými vyhlídkovými body a místními památkami. Boskovice zachovávají neměnný svůj historickým vývojem daný charakter kulturního správního a edukačního centra se stabilizovanou ekonomickou základnou, danou profesní skladbou obyvatel. Vztah Boskovic k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury Jihomoravského kraje je dán problematickou dostupností města Brna, jakožto krajského města se zázemím a veřejnou infrastrukturou. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Podrobně viz kap. B)2. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM Podrobně viz kap. B)3. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ, ZEJMÉNA Z PROBLÉMŮ URČENÝCH K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI A PŘÍPADNĚ Z DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ V záplavových územích není navržena nová zástavba, údolní nivy jsou chráněny před zástavbou; výjimku tvoří plochy v údolí Bělé, v němž jsou lokalizovány plochy pro smíšenou výrobu (Z72 a Z73) v souladu s předchozí ÚPD. Územní plán respektuje průchod vodních toků územím, zohledňuje vymezené záplavové území, aktivní zónu záplavového území a zohledňuje území zvláštní povodně VD Letovice a VD Boskovice, navrhuje plochu pro umístění poldru Svitávka; respektováním vodních toků a nádrží, umožněním jejich revitalizace, vymezením územního systému ekologické stability vytváří územní podmínky pro protipovodňovou ochranu, vymezuje plochu pro umístění protierozních opatření. Byla prověřena problematika využití poddolovaných území; v případě jejich využití pro zástavbu budou podrobně prověřeny podmínky využití v dalších stupních projektové přípravy. Byla prověřena problematika nevhodného vedení ÚSES ve stopě navrhované rychlostní komunikace R43. Vymezený územní systém ekologické stability je vymezen mimo historickou stopu dálnice. Trasa pro umístění rychlostní komunikace č. 43 je v územním plánu vymezena formou územní rezervy s osou v trase historického tělesa bývalé dálnice, v katastru nemovitostí evidovanou jako ostatní plocha, způsob využití silnice. Ve vzdálenosti 100 m od osy zemního tělesa je v souběhu s ním vymezen lokální biokoridor LBK16. Jedná se o neexistující biokoridor na zemědělské půdě vymezen k založení. Biokoridor je navržen v dostatečném odstupu pro koordinaci obou záměrů (R43 a ÚSES). Byla prověřena problematika křížení prvků ÚSES s nejfrekventovanějšími komunikacemi. Z hlediska koncepčního, nelze zcela vyloučit křížení skladebných částí a komunikací. V územním plánu byly lokality křížení ÚSES a komunikací řešeny širším vymezením prvků ÚSES.

20

Byla prověřena problematika půd evidovaných jako ohrožené větrnou erozí na k.ú. Bačov. Nejsou navržena technická opatření pro řešení tohoto problému. Územní plán vymezuje, v rámci jednotlivých podmínek ploch s rozdílným způsobem využití, možnost řešení protierozních opatření dle konkrétních požadavků řešících území jako celek, nikoliv v administrativních hranicích. Záměr vymezení koridoru pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně plochy pro výstavbu nové kompresorové stanice Bezměrov (P10 dle PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1) byl prověřen dle zpracované oborové studie; na jejím podkladě je vymezením koridoru TK1 zajištěna jeho územní ochrana ve smyslu čl. 138 PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1. Koridor kapacitní silnice R43 Brno – Moravská Třebová je vymezen v čl. 121 PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1. Určuje pro R43 výchozí (koncové) body koridoru, dále předepisuje ve smyslu čl. 80 zajistit územní ochranu vymezených koridorů, případně územní rezervou. Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK je nutné zajistit územní ochranu pro všechny známé varianty koridoru do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude učiněno v rámci pořizování nových ZÚR JMK. ÚP Boskovice vymezuje pro možnou výhledovou realizaci silnice R43 územní rezervu UR1. Vymezením ploch přestavby P9 pro úpravu křižovatky Mánesova, Nádražní, Komenského, Otakara Kubína, Chrudichromská, Dřevařská a P10 pro úpravu křižovatky Sokolská, Havlíčkova, 17. listopadu je řešeno zmírnění nejvýznamnějších dopravních závad ve městě. Dopravní obsluha nových výrobních areálů v průmyslové oblasti je řešena ze stávající Průmyslové ulice a jejího navrženého prodloužení Z90 v severní části zóny. Rovněž plochy výroby v údolí Bělé jsou dopravně obsluhovány mimo obytné území. Dále viz kap. B)4. VYHODNOCENÍ DALŠÍCH POŽADAVKŮ, NAPŘÍKLAD POŽADAVKY OBCE, POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 55 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA, NEBO Z PROJEDNÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY A VEŘEJNOSTÍ Ze zprávy o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona nevyplývají požadavky na řešení, neboť nebyla vypracována. POŽADAVKY NA URBANISTICKOU KONCEPCI BYLY VYPOŘÁDÁNY  územní plán navrhuje zachování a rozvíjení stávající urbanistické struktury města při zachování tradičního způsobu zástavby v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje města stanovenou v předchozí ÚPD  propojení na okolní krajinu a respektování podmínek krajinného rázu je v návrhu řešeno, jsou respektovány stávající účelové komunikace v nezastavěném území, vázané na komunikační síť zastavěného území a umožňující prostupnost krajiny  uspořádání zastavitelných ploch je řešeno v návaznosti na zastavěné území, nejsou vytvářeny enklávy zástavby v krajině  návrhem ploch smíšených v zastavěném, zastavitelném i v nezastavitelném území je omezena monofunkčnost ploch a zajištěna rozmanitost jejich využití  pro plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky pro využití ploch (hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě i podmíněně přípustné využití) v kapitole F) textové části  podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (výšková regulace zástavby apod.) jsou stanoveny v kapitole F)16. textové části  rozvojové plochy smíšené obytné městské i venkovské jsou navrženy v územích ve velké převaze s odstupem od potencionálních zdrojů hluku, vibrací, zvýšené prašnosti a dalších emisí (viz též bod (24) kapitoly B)2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje odůvodnění) k zajištění pohody bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou  rozšiřování zástavby do volné krajiny je minimalizováno, nejsou vytvářeny enklávy zástavby v krajině, a samoty  při pracích na návrhu řešení byl vyhodnocen stav ploch pro rodinnou rekreaci; v Boskovicích se jedná o poměrně rozsáhlé plochy lemující město na jeho západním a východním okraji, v nichž se v posledním období projevuje zvýšený zájem o trvalé bydlení; záměrem návrhu je odlišení ploch rodinné rekreace od ploch pro bydlení, přičemž v plochách smíšených obytných venkovských je rodinná rekreace přípustná

21



   

centrum města jako místo soustředění občanského vybavení místního i nadmístního významu, místo společenských kontaktů obyvatel, podporující sociální soudržnost je vymezeno jako plocha smíšená městského centra, umožňující stabilizovat atraktivní a přitažlivou náplň v široké škále nabídky s bydlením v rámci historického jádra, doplněného o plochy související svou funkcí s podmínkami ochrany hodnot řešeného území a ochrany městské památkové zóny návrhem zástavby proluk a enkláv zemědělské půdy ve městě jsou vytvořeny podmínky pro revitalizaci a obnovu zanedbaných ploch a asanaci kvality životního prostředí ve městě; součástí je mimo jiné soustavná péče o zeleň a údržba ploch veřejných prostranství v podmínkách pro plochy s rozdílným způsobem využití, plochy smíšené kap. F)6. textové části, jsou v hlavním, přípustném a podmíněně přípustném využití stanoveny podmínky, za nichž je možno rozvíjet občanské vybavení, ale i další aktivity; tyto plochy jsou významným zdrojem pracovních příležitostí ve městě pro rozvoj cestovního ruchu je zajištěna turistická infrastruktura ve vazbě na atraktivity Boskovic a jejich zázemí s využitím polohy města na významných dopravních koridorech, na křižovatce pestrých turistických atraktivit, golf v Kořenci, zázemí Moravského krasu a Drahanské vrchoviny pro hospodářský rozvoj jsou navrženy plochy změn v území: plochy pro těžký průmysl a energetiku 6,0752 ha plochy pro lehký průmysl 14,2981 ha plochy smíšené výrobní 3,4646 ha plochy pro speciální výrobu, zahradnictví 0,9144 ha plochy pro výrobu a skladování celkem 24,7523 ha

Navrženy jsou především pro doplnění a rozšíření průmyslové oblasti, Pod horkou, dále v údolí Bělé a v Milánovech (rozvoj zahradnictví). Za předpokladu vytvoření 100 pracovních míst/1 ha navrhuje územní plán plochy pro vytvoření cca 2500 pracovních příležitostí.  diferenciace území z hlediska ochrany hodnot území (kap. B)2. textové části) je v prostorovém uspořádání upřesněna vymezením nejkvalitnějších částí řešeného území, vymezených jako území zásadního významu pro ochranu hodnot a zahrnují urbanisticky exponované polohy (historické jádro v centru města s navazujícím územím a jádrové území v části Hrádkov, Mladkov a Vratíkov se zachovalou urbanistickou strukturou a původní zástavbou) a dále vymezením architektonicky cenných staveb, souborů  respektovány jsou kompoziční zásady harmonie s prostředím - hlavní dominanty, průhledy  přípustná podlažnost zástavby v návrhových plochách a v plochách přestavby je stanovena v kap. C)2. a C)3. návrhu (Výroku) Plochy změn v území, přiléhající k silnicím II. a III. třídy, ve kterých je přípustné realizovat chráněné prostory podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou navrženy tak, že nevznikají zásadní požadavky na omezování provozu na silnicích na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Konkrétní požadavky na ochranu obyvatelstva dle § 20 vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva jsou řešeny v kap. J)16.2. Ochrana obyvatelstva ad A)1) VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA URBANISTICKOU KONCEPCI, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Požadavky na ochranu civilizačních hodnot byly řešením územního plánu respektovány. Dalšími požadavky na urbanistickou koncepci jsou: Urbanistická struktura Boskovic a jeho částí Bačov, Hrádkov, Mladkov a Vratíkov je navrženým řešením zachována a rozvíjena při zachování tradičního způsobu zástavby, s propojením na okolní krajinu. Podmínky ochrany krajinného rázu jsou respektovány. Uspořádání zastavitelných ploch je řešeno převážně v návaznosti na zastavěné území, je omezena monofunkčnost ploch vymezením ploch smíšených a tím zajištěna rozmanitost jejich využití. Územní plán stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití). Územní plán stanoví podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby apod.).

22

Územní plán navrhuje nové rozvojové plochy smíšené obytné do území zajišťujícího pohodu bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou. Minimalizováno je rozšiřování zástavby do volné krajiny. Plochy změn v území pro rodinnou rekreaci jsou navrženy v přiměřené míře, především jako zástavba proluk ve stávajících plochách. Centrum města jako místo soustředění občanského vybavení místního i nadmístního významu, místo společenských kontaktů obyvatel, podporující sociální soudržnost je stabilizováno návrhem ploch smíšených městského centra s navrženými plochami přestavby. Územní plán stanoví podmínky pro obnovu a revitalizaci zanedbaných ploch s cílem zlepšit kvalitu prostředí ve městě. Návrhem ploch smíšených obytných je podporován rozvoj občanského vybavení. Pro rozvoj cestovního ruchu jsou návrhem ploch smíšených vytvořeny podmínky pro zajištění dostatečné turistické infrastruktury dle potřeb města. To umožní využít polohy města na významných dopravních koridorech, na křižovatce pestrých turistických tras se zázemím Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. Pro hospodářský rozvoj města jsou navrženy dostatečné plochy změn v území pro výrobu a skladování a smíšenou výrobu. Řešení územního plánu bylo v prostorovém uspořádání upřesněno vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, zpřesněna diferenciace území z hlediska ochrany hodnot území - významu pro charakter sídla a krajiny. Řešení ÚP respektuje hlavní kompoziční zásady harmonie s prostředím - hlavní dominanty, průhledy, primární přírodní horizonty. V návrhových plochách a v plochách přestavby je stanovena přípustná podlažnost zástavby. K zajištění dobré obsluhy řešeného území územní plán prověřil navržené oborové podklady a navrhl doplnění technické infrastruktury do funkčního systému. ad A)2. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ PROVĚŘENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VHODNÉ VYLOUČIT UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA Jsou respektovány přírodní hodnoty řešeného území a vytvořeny podmínky pro jejich ochranu a rozvoj. Územní plán vymezením přírodních hodnot, prvků ochrany přírody a vymezením ÚSES zajistil podmínky pro posílení ekologické stability území. Územní systém ekologické stability byl koordinován s uspořádáním krajiny, rozvojovými požadavky v území a sousedícími katastrálními územími. Byly upřesněny skladebné části ÚSES (vymezení ploch biocenter, biokoridorů). V krajině byly vymezením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití vytvořeny podmínky pro udržení a rozvoj její estetické hodnoty, např. výsadbami alejí podél komunikací a cest. Jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny zejména s ohledem na její obsluhu a rekreační funkci, včetně rozvoje polyfunkčního využívání krajiny. Řešením protierozních opatření a vymezením podmínek využití ploch je podpořeno zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch revitalizací, návrhem prvků ÚSES a navrženým využitím i doplnění břehových porostů. Podmínkami řešení je i při realizaci záměrů nutnost zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny. ad A)3. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA KONCEPCI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A MOŽNOSTI JEJÍCH ZMĚN DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA  ÚP nemění stávající koncepci dopravy v řešeném území  jsou navrženy plochy pro úpravu (přestavbu) problémových křižovatek ve městě, u nádraží a Sokolská Havlíčkova  plochy změn v území a jejich obsluha vesměs navazuje na stávající místní a účelové komunikace  ÚP posoudil kapacitu a funkčnost stávajících místních komunikací jako dostatečnou a vyhovující 23

 

byla prověřena potřeba vymezení nových parkovacích ploch plochy pro bydlení jsou navrženy tak, aby byly eliminovány škodlivé vlivy z dopravy, nové zastavitelné plochy jsou řešeny tak, že je minimalizován počet komunikačních napojení na silnici III. třídy

Podrobněji v kap. J)3. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Podrobněji v kap. J)4. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Zastoupení zařízení občanského vybavení je na úrovni odpovídající velikosti, významu a umístění města v rámci regionu. Ve většině případů jsou soustředěny v centrální části města, vymezené jako plochy smíšené městského centra. Jejich rozsah respektuje a doplňuje vymezení dle předcházející ÚPD; byl prověřen potřebný rozsah území centra a byl doplněn o dvě plochy přestavby. Veřejná infrastruktura - veřejná správa, vzdělávání a výchova, sociální služby, zdravotní služby a kultura nemají prostorové nároky. Navržena je lok. Z62 pro zařízení duchovní správy. Občanské vybavení místního významu je situováno v řešeném území v dostatečně pestré škále; stávající zařízení jsou respektována včetně ploch změn v území vymezených předcházející ÚPD. Byla prověřena potřeba vymezení dalších ploch. Navrženo je doplnění ploch veřejného občanského vybavení o lok. Z62 OM. Hřbitovy jsou v řešeném území stabilizovány, prostorově vyhovují, respektována jsou pásma okolo veřejných pohřebišť. Plochy pro tělovýchovu a sport respektují stávající zařízení umožňující aktivizaci a intenzifikaci využití a doplněna jsou o lok. Z64 v prostoru Doubravy a lok. P8 přestavbu plochy bývalého lihovaru v sousedství hotelu Velen v lokalitě Červená zahrada. V daných podmínkách využití území je umožněno a předpokládáno umisťování občanského vybavení do ploch smíšených obytných a intenzifikací stávajících zařízení. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Město Boskovice včetně jeho částí má, vzhledem k charakteru urbanistické struktury, jasně vymezeny veřejné prostory pro sociální kontakty svých obyvatel i návštěvníků. Stávající veřejná prostranství, zřizovaná nebo užívaná ve veřejném zájmu, tj. všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru budou v maximální míře respektována.  navrženo je doplnění koridorů veřejných prostranství Z77 - Z94 k obsluze lokalit změn v území, umožňující bezproblémovou obsluhu území se zřetelem na navržené plochy  v podmínkách pro plochy změn v zastavěném území a zastavitelných plochách je přípustné zřizování ploch veřejných prostranství, platí to především pro plochy smíšené obytné a pro bydlení v bytových domech většího rozsahu (např. Z4, Z5, Z6,….)  návrhy nových veřejných prostranství, vyvolané potřebou obsluhy ploch změn, budou navrženy účelně a efektivně Podrobněji v kap. J)3. Vymezení ploch veřejných prostranství (odpočinkové plochy pro oddych a setkávání občanů, bez pozemních komunikací) o odpovídající výměře dle platné legislativy (§ 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění) je podrobně popsáno v kap. D)5 Koncepce rozvoje veřejných prostranství návrhu (Výroku). ad B)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT

Záměry rozvoje města a regionu byly při zhotovení návrhu územního plánu prověřeny. Dle požadavku zadání byl vymezen koridor územní rezervy UR1 o šířce 600 metrů pro záměr rychlostní silnice R 43 dle požadavku Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dále byl vymezen koridor územní rezervy UR2 o šířce 150 metrů pro záměr přeložky silnice II/374 (severní část řešeného území).

24

Podrobněji viz kap. J)3. ad C)

POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ, PRO KTERÉ BUDE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ NEBO PŘEDKUPNÍ PRÁVO

Plochy veřejně prospěšných staveb a opatření jsou vymezeny v samostatném výkrese č. 3. VPS, VPO a asanací. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ JE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ  plochy a koridory VPS pro dopravní infrastrukturu (komunikace)  koridory VPS pro technickou infrastrukturu (inženýrské sítě) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ (VPO) JSOU ČLENĚNA NA:  plochy VPO ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami  plochy VPO k založení prvků územního systému ekologické stability ASANACE (OZDRAVĚNÍ) ÚZEMÍ Bylo zváženo vymezení, nejsou navrženy. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ JE MOŽNÉ UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Bylo zváženo vymezení, nejsou navrženy. ad D) VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE NEBO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Požadavek na zpracování RP nebyl v zadání uplatněn. ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE Navržené lokality jsou podrobně zmíněny v kap. M) návrhu (Výroku). ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI Požadavek na zpracování nebyl v zadání uplatněn. ad E)

VYHODNOCENÍ PŘÍPADNÝCH POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ

V rámci projednání návrhu zadání nebyl uplatněn požadavek na zpracování variantního řešení. Rovněž v průběhu zpracování návrhu řešení nedošlo k situaci, vyžadující prověření variant řešení. ad F) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Územní plán Boskovice je vypracován v souladu se stavebním zákonem v platném znění a s prováděcími vyhláškami k tomuto zákonu. Obsah návrhu územního plánu a uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení odpovídá jejich požadavkům. ad G) ODŮVODNĚNÍ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Je zapracováno v souladu s přílohou č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. v platném znění.

C)1.

SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI K JEJÍ ÚPRAVĚ V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 51 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Varianty řešení nebyly v zadání požadovány.

25

C)2.

S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 51 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Dle příslušných ustanovení SZ nebylo postupováno.

C)3.

S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 54 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Dle příslušných ustanovení SZ nebylo postupováno.

C)4.

S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZMĚNY A O JEJÍM OBSAHU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 55 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Dle příslušných ustanovení SZ nebylo postupováno.

D)

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

V severní části řešeného území je navržen koridor územní rezervy pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1 a je rovněž součástí sítě TEN-T. Koridor kapacitní silnice R43 Brno – Moravská Třebová je vymezen v čl. 121. PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1. Ta předepisuje zajistit územní ochranu vymezených koridorů, ve smyslu čl. 80 případně územní rezervou. Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK je územní ochrana v řešeném území zajištěna vymezením územní rezervy UR1 pro možnou výhledovou realizaci silnice R43. V jihozápadní části řešeného území je navržen koridor pro společné řešení přeložky silnice II/374 a přestavbu železniční trati č. 262 - tzv. „Boskovická spojka, podrobněji viz kap. J)3.1. Železniční doprava. V severní částí řešeného území je veden koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně plochy pro výstavbu nové kompresorové stanice Bezměrov., který je součástí koridoru P10 kraj Vysočina – Zlínský kraj dle Politiky územního rozvoje ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1. ÚP Boskovice vymezuje koridor TK1 pro možnou realizaci plynovodu. Poldr Svitávka je vymezen zčásti v řešeném území a na katastrálních územích Skalice nad Svitavou a Chrudichromy jako opatření pro ochranu před extravilánovými vodami, podrobněji viz kap. J)6. Ochrana před povodněmi.

E)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

E)1.

VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

POUŽITÁ METODIKA Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č.334/1992 Sb., vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č.10/93Sb., přílohy 3 této vyhlášky a zákona č. 98/1999 Sb. Bylo respektováno společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011.

26

BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Zemědělské půdy s vysokou úrovní ochrany (v I. a II. třídě ochrany) jsou v území zastoupeny ve větším rozsahu zejména severně od města. ZASTOUPENÍ HLAVNÍCH PŮDNÍCH JEDNOTEK DOTČENÝCH ZÁBOREM ZPF HPJ 02 HPJ 03 HPJ 08 HPJ 09 HPJ 10 HPJ 11 HPJ 12 HPJ 25 HPJ 26 HPJ 30 HPJ 33 HPJ 37 HPJ 38 HPJ 40 HPJ 41 HPJ 42 HPJ 47 HPJ 48 HPJ 54 HPJ 56 HPJ 58 HPJ 59 HPJ 62 HPJ 63 HPJ 64 HPJ 67

Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně s příznivým vodním režimem Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností Svažité půdy (nad 120) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné

27

ZASTOUPENÍ HLAVNÍCH PŮDNÍCH JEDNOTEK DOTČENÝCH ZÁBOREM ZPF HPJ 70

Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku

ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI, ÚDAJE O CELKOVÉM ÚHRNU ZÁBORU ZPF, VARIANTY ŘEŠENÍ Vyhodnoceny jsou rozvojové plochy s dopadem do zemědělského půdního fondu. Rozvojové transformační plochy (přestavbové) bez dopadu do ZPF jsou součástí souhrnné tabulky na konci kapitoly, jsou uvedeny ve vložené tabulce v textu, ale nejsou součástí souhrnného vyhodnocení ploch záboru ZPF v následující tabulce. Celkové souhrny jsou provedeny pro plochy zabírající zemědělskou půdu. Označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabelární formě. Etapizace není navržena. SOUHRNNÁ TABULKA NAVRŽENÝCH PLOCH (V HA) navrhovaný způsob využití

BH - plochy bydlení v bytových domech celkem DP - plochy dopravního vybavení celkem DS - plochy dopravní infrastruktury silniční celkem OS - občanské vybavení - plochy pro tělovýchovu a sport celkem OV - občanské vybavení - veřejná infrastruktura celkem PV - plochy veřejných prostranství celkem RH - plochy hromadné rekreace celkem RI - plochy rekreace individuální celkem SC - plochy smíšené centrální celkem SM - plochy smíšené obytné městské celkem SV - plochy smíšené obytné venkovské celkem TI - plochy pro technickou infrastrukturu celkem VL - plochy pro lehký průmysl celkem VS - plochy smíšené výrobní celkem VT - plochy pro těžký průmysl a energetiku celkem VX - plochy pro speciální výrobu, zahradnictví celkem ZS – plochy zeleně soukromé a vyhrazené celkem NP - plochy přírodní celkem NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní celkem CELKEM

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

třída ochrany I.

třída ochrany II.

meliorace

4,7829 0,0275 0,6402 0,5298 0,1002 4,1515 1,7042 21,5329 0,4777 58,1911 11,8826 0,0842 12,6895 3,4646

4,7194 0,0275 0,0001 0,1678 0,1001 1,8244 1,6644 21,2895 0,167 54,0266 10,2167 0,0841 7,6894 2,5262

0 0 0 0 0 0,2369 0 1,4272 0 0,572 0 0 3,8244 1,1088

4,2601 0 0,0001 0,5298 0,0231 0,695 0,4925 6,4369 0 11,8465 1,831 0 0,6348 2,0481

6,1569 0,9144 2,8256 1,5411 8,6969 140,3938

2,34 0,9142 2,6603 1,4455 8,5273 120,3905

0,9838 0 0 0 0 8,1531

0,458 0 1,9288 0,9781 0,2572 32,42

0 0 0 0 0 0,0306 0 0 0 0,868 1,3036 0 0 0 0 0 0 1,3965 1,7918 5,3905

Je navrhováno celkem cca 140 ha rozvojových ploch (plochy s navrženou změnou využití). Z této plochy má dopad do ZPF (vlastní zábor ZPF) hodnotu 120 ha. Z uvedeného je patrné, že územní plán navrhuje rozvoj obce cca z 14 % na nezemědělských plochách a 86 % na zemědělských plochách. Zábor vysoce chráněných půd (v I. a II. třídě ochrany) dosahuje hodnoty cca 42 ha. Rezervní plochy nejsou navrhovány. VYHODNOCENÍ KORIDORŮ Vyhodnocen je koridor DK1, ostatní koridory pro technickou infrastrukturu nejsou vyhodnoceny jako zábor ZPF. V jihozápadní části je vymezen koridor pro dopravu DK1. Koridor je vymezen pro řešení tzv. „Boskovické spojky“, tedy železničního propojení zajišťujícího přímé spojení na Brno bez nutnosti úvratě ve Skalici. Vymezený koridor je vyznačen v silně naddimenzovaném rozsahu tak, aby pokrýval dostatečně široké území pro vyřešení všech případných střetů se stávající dopravní a technickou infrastrukturou, případně byly minimalizovány dopady do přírodních hodnot. Plocha koridoru dosahuje výměry 11,2 ha, předpokládaný dopad do ploch ZPF je vyčíslen odborným odhadem, dle předpokládaného trasování, konfigurace terénu a stávajícího stavu v území, na cca 1,5 ha záboru ZPF. Vyčíslení je provedeno v tabulce v kap. E.2. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY Zemědělská prvovýroba byla v řešeném území zajišťována ze středisek mimo řešené území a několika drobných lokalit v návaznosti na zastavěné území.

28

USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY V řešeném území jsou zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) v k.ú. Bačov, řešení je respektuje. Jednoduché pozemkové úpravy jsou respektovány, jedná se například o JPU západně od Mladkova. OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY Ekologická stabilita v území je řešena návrhem skladebných částí ÚSES. Pro prvky ÚSES jsou navrhovány rozvojové plochy – plochy krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability respektuje oborovou dokumentaci i koncepční dokumenty regionálního a nadregionálního ÚSES Jihomoravského kraje. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou vyhodnoceny jako zábor ZPF. V rámci KPÚ jsou tyto plochy vymezeny jako orná půda a TTP. SÍŤ ZEMĚDĚLSKÝCH ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ V řešeném území je stabilizovaná síť zemědělských účelových komunikací. Při realizaci záměrů je nutno zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny. INVESTICE DO PŮDY V řešeném území jsou realizovány odvodňovací systémy hlavně v severní části řešeného území. Narušení soustavy se nepředpokládá. Dopad ploch s navrženou změnou využití do ploch s realizovanými melioracemi dosahuje hodnoty cca 5 ha.

E.1.1) ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ, POSOUZENÍ VARIANT Územní plán není řešen variantně. Řešení územního plánu nebylo primárně navrhováno variantně, ale varianty řešení byly průběžně hodnoceny v rámci zpracování územního plánu a výsledný návrh je vyváženým kompromisem potřebných ploch pro rozvoj města. Důvody, které vedly k řešení jsou uvedeny v celém textu kapitoly E.1 odůvodnění ÚP. Návrhové plochy vycházejí z úrovně dostupných informací, které byly řešitelskému týmu známy v době zpracování a jeho odborného vyhodnocení těchto informací. Řešení územního plánu maximálně respektuje kontinuitu s předchozí ÚPD a zapracovává aktuální požadavky zejména na rozvoj ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a výrobu a respektuje dlouhodobé rozvojové koncepce města. A) DOSAVADNÍ VYUŽITÍ PLOCH NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Nezemědělská půda je v řešeném území zastoupena v poměrně malém měřítku. Především se jedná o část zastavěného území města a ostatní plochy (remízy). V severozápadní části města je nezemědělská půda zastoupena v plochách zrušeného dobývacího prostoru bývalé cihelny. Tyto plochy nezemědělské půdy mimo zastavěné území jsou využity především pro rozšíření ploch průmyslových. B) VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA NEZASTAVĚNÝCH ČÁSTECH STAVEBNÍCH POZEMKŮ A ENKLÁV ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Většina lokalit v rámci zastavěného území města nebo v bezprostřední návaznosti na něj tvoří enklávy zemědělské půdy v rámci území města. Většina zemědělské půdy na nezastavěných částech stavebních pozemků je využívána především jako samozásobitelské zahrady a sady. Enklávy velkovýrobně obhospodařované zemědělské půdy se v zastavěném území nevyskytují. Na východě katastru se nachází specifické území rekreačních zahrad. Toto území vznikalo jako zázemí obyvatel bytové zástavby ve městě a jeho převážně živelný rozvoj dal vzniknout neuspořádanému systému enkláv zastavitelných ploch a ploch zahrad s objekty rekreace. Jedná se o enklávy zemědělské půdy převážně v zastavěném území nebo v krajině, která je svým charakterem zastavěna. Dalším vývojovým stupněm tohoto území je posilování trvalé funkce bydlení a postupné převážně nekoordinované rozšiřování ploch pro bydlení. Územní plán v podstatě legitimizuje tento jev a navrhuje využití části tohoto území pro bydlení. Pro optimální rozvoj, který by měl předejít chaotické zástavbě (zejména s optimalizací dopravní obsluhy a hospodárného využití ploch) jsou navrženy plochy s nutností zpracovat územní studie, které by měly dát vznikající zástavbě řád a jasné rámce výstavby a podmínky využití ploch. Dalším důvodem pro využití tohoto prostoru pro rozvoj ploch bydlení je nižší kvalita zemědělských půd, než severně nebo jihozápadně od města.

29

C)

VYUŽITÍ PLOCH ZÍSKANÝCH ODSTRANĚNÍM BUDOV A PROLUK

Územní plán navrhuje využití nezemědělských ploch v rozsahu cca 27,3 ha. Tato suma zahrnuje jak plochy nezemědělské, které se nacházejí v rámci rozvojových záboru ZPF nebo se jedná o rozvojové plochy navržené zcela na nezemědělských půdách nebo jako plochy přestavby v rámci zastavěného území. Plochy navržené zcela bez dopadu do ploch ZPF: PLOCHY ZMĚN V ÚZEMÍ BEZ DOPADU DO ZPF identifikace

navrhovaný způsob využití

výměra

P1 P10 P11 P12 P2 P5

BH - plochy bydlení v bytových domech DS - plochy dopravní infrastruktury silniční SM - plochy smíšené obytné městské OV – plochy veřejné infrastruktury SM - plochy smíšené obytné městské SM - plochy smíšené obytné městské OM - občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední OS – sport a rekreace TI - plochy pro technickou infrastrukturu DP – plochy dopravního vybavení PV – plochy veřejných prostranství SV - plochy smíšené obytné venkovské SV - plochy smíšené obytné venkovské BH - plochy bydlení v bytových domech VT - plochy pro těžký průmysl a energetiku PV - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství

0,9263 0,1005 0,1398 0,0308 1,2861 0,1244

P7 Z 64 Z101 Z102 Z106 Z107 Z108 Z2 Z66 Z77 Z94

poznámka

nová plocha po spol. jednání lokalita změny č. 10.04

0,5016 0,5081 0,0733 0,5366 0,1264 0,0756 0,0527 0,9512 1,7168 0,0646 0,0223

lokalita dle ÚPO nezemědělská půda - nová pl. po spol. jednání Vratíkov - nová pl. po spol. jednání, zábor PUPFL Mladkov - nová pl. po spol. jednání, zábor PUPFL lokalita č. 3 dle ÚPO část lokality změny č. 1.35

D)

VYUŽITÍ PLOCH, KTERÉ BYLY PRO POTŘEBY ROZVOJE SÍDLA ORGÁNEM OCHRANY ZPF JIŽ ODSOUHLASENY V DOSAVADNÍ SCHVÁLENÉ DOKUMENTACI Územní plán respektuje koncepci z předchozí ÚPD. Město Boskovice má jasnou urbanistickou strukturu danou zčásti přírodními podmínkami, zčásti historickým vývojem zastavěného území. Stávající průmyslová zóna, která směrem k městu přechází v komerční obchodní zónu, vznikla na půdorysu historické cihelny a navazujících výrobních areálů. Jejich vznik byl podmíněn výskytem nerostných surovin a dále podpořen vybudováním železnice. V současné době je tento prostor zčásti rekultivován a zastavěn novými průmyslovými objekty, zčásti navržen k další rekultivaci. Toto území je dobře dopravně obslouženo, zejména ve vztahu k silnici I/43 a chystané trase R43. Prověřením územních vazeb bylo vyhodnoceno jako nevhodné situování nových koncepčních ploch pro výrobu do jiného prostoru, než do této lokality. Situování koncepčních ploch pro výrobu např. ve východní části města by zvyšovalo riziko vyššího dopravního zatížení obytného prostoru města a jeho centra a s tím např. zhoršení podmínek pohody bydlení. V menší míře jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování i v návaznosti na další stávající areály obdobného zaměření. Koncepční návrhové plochy pro bydlení jsou navrženy v kontinuitě s předchozí ÚPD, a to zejména na severní hranici řešeného území a jihovýchodně až východně od zastavěného území na plochách rekreačních zahrad.(odůvodnění těchto ploch viz bod B kap. E.1.1). ODŮVODNĚNÍ LOKALIT PRO BYDLENÍ V SEVERNÍ ČÁSTI ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Návrh ploch pro bydlení, které jsou vymezeny na severní hranici zastavěného území, respektuje ve své koncepci předchozí ÚPD. Ten v tomto prostoru vymezuje plochy pro bydlení, které navazují na ideu urbanistické koncepce paralelního uspořádání jednotlivých ulic s obytnou zástavbou. Toto uspořádání umožňuje konfigurace terénu a systém hlavních obslužných, radiálně uspořádaných, přístupových cest (silnice II/374, ulice K Lipníkům a Svatopluka Čecha). Takto rozložený systém přístupových komunikací umožňuje eliminovat problém s dopravní obsluhou v území v období zvýšené dopravní zátěže, a tedy vytváří velmi výhodné podmínky pro bydlení. Jedná se o jižně až jihozápadně orientovaný terén, což zvyšuje význam území jako jednoho z hlavních rozvojových území města. Již zmíněná založená urbanistická koncepce je tedy územním plánem respektována a jednotlivé plochy jsou navrženy dle následujících zásad:

30

  

výstavba bude pokračovat v systému paralelních komunikací a tím bude posílen význam území jako prostoru s jasnou urbanistickou strukturou, která posiluje kvalitní obytný prostor v této části města z důvodu efektivního využití obsluhy a inženýrských sítí je i nadále respektován systém parcel, které přiléhají zahradami. Z tohoto důvodu je vymezení šířky jednotlivých ploch Z4, Z5, Z6 a Z7 vymezeno tak, aby bylo možno realizovat oboustranně obestavěnou komunikaci. v lokalitách, kde již není ani ve výhledu uvažováno s následným rozvojem bydlení je zástavba ukončena plochami soukromé a vyhrazené zeleně (ZS) které tvoří přirozený přechod do krajiny nebo jiný odůvodněný zelený pás. To je v případě plochy Z7 lokalita pro soukromou a vyhrazenou zeleň č Z99, která tvoří i přirozenou hradbu k lokalitě hřbitova severně od území. Plochy ZS jsou využitelné jako zahrady k přilehlým plochám pro bydlení, a to dle jejich podmínek využití území.

Na základě zapracování těchto zásad byl vymezen rozsah zastavitelných ploch Z4, Z5, Z6 a Z7. Jako související lokality jsou vymezeny plochy pro veřejná prostranství Z80 a Z81 které jsou navrženy z důvodu zajištění přístupu do jednotlivých ploch smíšených obytných městských. Z hlediska kvality zemědělské půdy jsou severně od zastavěného území města zastoupeny v převaze zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany. V severozápadní části, kde dominují zemědělské půdy I. třídy ochrany územní plán rozšíření zastavitelného území nenavrhuje (mezi silnici II/374 a železniční tratí 262). Navrhováno je tedy využití území na II. třídě ochrany ZPF, ale s nadprůměrně příznivými podmínkami pro bydlení, které je dlouhodobě pro rozšíření bydlení v Boskovicích uvažováno a v koncepci předchozí ÚPD odsouhlaseno. Plochy pro bydlení v severní části města jsou vymezeny s ohledem na založenou historickou urbanistickou stopu, která přispívá k optimálnímu organickému rozvoji města a nezvyšuje se tak riziko vzniku odděleného obytného satelitu. Při řešení územního plánu byly zvažovány lokality pro bydlení, které by byly navrženy na zemědělských půdách nižších bonit (III. - V.), ale podíl vysoce bonitních zemědělských půd je v okolí města vysoký a podřízení se podmínce respektovat pouze zemědělské půdy horších bonit zvyšuje riziko, že realizace a dostupnost výstavby na těchto plochách bude neekonomická (dopravní obsluha, technické sítě) a bude vyšší riziko vzniku satelitní výstavby odtržené od organismu města. Územní plán navrhuje cca 21 ha ploch pro rekreaci individuální (RI). Jedná se o území, které je dlouhodobě využíváno jako zahrádky. Vymezením návrhů ploch pro individuální rekreaci je tak omezeno riziko nežádoucí živelné bytové výstavby v této lokalitě. Přípustné plochy pro bydlení jsou v tomto prostoru jasně vymezeny. E) DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA USPOŘÁDÁNÍ PLOCH ZPF, KTERÝM BY MĚLA BÝT S OHLEDEM NA § 2 ZÁKONA Č. 114/1992 SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ CO NEJMÉNĚ NARUŠENA KRAJINA A JEJÍ FUNKCE Rozvojové plochy jsou navrhovány s ohledem na přírodní poměry v území, dobrou dostupnost inženýrských sítí a dopravního napojení. Uspořádání ploch v zastavěném území vychází z koncepce potřeb obce, zajištění dostatečného rozsahu stavebních pozemků pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a další funkce území. V krajině je dán základ pro zachování a rozvoj ekologické stability a posílení přírodního pilíře zejména fixací ploch vymezeného územního systému ekologické stability. F)

OVLIVNĚNÍ HYDROLOGICKÝCH A ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A STÁVAJÍCÍCH MELIORAČNÍCH ZAŘÍZENÍ V ÚZEMÍ V řešení územního plánu nejsou navrhovány žádné zásadní změny hydrologických a odtokových poměrů. Odtokové poměry v jednotlivých rozvojových lokalitách budou částečně ovlivněny výstavbou samotnou, k jinému ovlivnění nedojde. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou odváděny dílčí dešťovou kanalizací a povrchovým odtokem, na pozemcích bude zajištěna maximální kumulace dešťových vod. G) SÍŤ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMUNIKACÍ Navrženým řešením nejsou stávající hlavní zemědělské cesty narušeny. Respektován je systém obslužných komunikací navržený komplexní pozemkovou úpravou. V případě návrhu rozvojových lokalit je navrženo takové dopravní řešení, aby byla zajištěna jak obsluha navrhovaných ploch, tak i dostupnost navazujících pozemků. H) VEDENÍ SMĚROVÝCH A LINIOVÝCH STAVEB VE VZTAHU K MOŽNÉMU EROZNÍMU OHROŽENÍ A POZEMKOVÝM ÚPRAVÁM Vztah navrhovaných ploch pro rozvoj města k možnému eroznímu ohrožení je minimální. S ohledem na minimalizaci erozního ohrožení je v řešeném území navrženo několik opatření: plocha pro realizaci poldru, plocha pro zlepšení odtoku a odstranění nánosů. 31

I)

KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY DLE BPEJ A TŘÍD OCHRANY

Je uvedena v přiložené tabulkové části. J)

ETAPIZACE VÝSTAVBY

Etapizace výstavby v územním plánu není navržena. Ve smyslu platné legislativy je nutno zohlednit i účelný postup vynětí zemědělského půdního fondu tak, aby nedocházelo k narušení organizace zemědělského půdního fondu, hydrologických a odtokových poměrů v území a sítě zemědělských účelových komunikací.

32

E)2.

TABELÁRNÍ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ROZVOJOVÝCH LOKALIT

E)2.1. VYHODNOCENÍ PLOCH S NAVRŽENOU ZMĚNOU VYUŽITÍ identifikace

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

BH - plochy bydlení v bytových domech BH - plochy bydlení v bytových domech

1,1031

1,0748

1,0608

3,6798

3,6446

3,2624

0,1189

0,2633

BH - plochy bydlení v bytových domech - celkem

4,7829 0,0275

4,7194 0,0275

4,3232

0,1189

0,2633

0,014 0,0275

0

DP - plochy dopravního vybavení

DP - plochy dopravního vybavení - celkem

0,0275

0,0275

0

0

0

0,0275

0

0,6402

0,0001

0,6402 1,5411

0,0001 1,4455

0 0,3798

0,0001

0

0 1,0657

0

0

0

1,0657

0

Z1 Z3

Z103 P9

navrhovaný způsob využití

DS - plochy dopravní infrastruktury silniční

DS - plochy dopravní infrastruktury silniční - celkem K7

NP - plochy přírodní

NP - plochy přírodní - celkem

zahrada

sad

trvalé travní porosty

třída ochrany I.

0,0140

0,0001

K8

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

1,5411 0,1345

1,4455 0,1345

0,3798 0,1345

třída ochrany II. 0,5840

třída ochrany III. 0,5191

třída ochrany IV.

3,6761

0,0037

4,2601

0,5228

0

0 0,0275

0

0

0

0

0,0275

0

0,0001 0,9781

0 0,1730

0 0,2115

0 0,1786

0 1,3965

0,9781

0,173

0,2115 0,1345

0,1786

1,3965

0,2572

0,4034

0,0001

K6

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,2964

0,2525

0,2525

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,6606

0,6606

0,6605

0,0001

K5

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,7602

0,7600

0,7186

0,0414

K9

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,7769

0,7767

0,7767

K3

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,7938

0,7930

0,7930

0,7938

K2

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,9692

0,9543

0,9543

0,9498

0,2963

0,0602

K4

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

0,9675

0,9665

0,9138

0,0527

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

1,4285

1,3504

1,3125

0,0379

K1

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní

1,9093

1,8788

1,8788

NSp - plochy smíšené nezastavěného území přírodní - celkem

8,6969 0,5298

8,5273 0,1678

8,3952

0 0,1678

0

0,1321

0

0,2572 0,5298

0,5298 0,1002

0,1678 0,1001

0

0,1678 0,1001

0

0

0

0,1002

0,1001

0

0,1001

0

0

0

0,1475

0,0072

0,0072

OV - občanské vybavení - veřejná infrastruktura- celkem Z85

PV - plochy veřejných prostranství

33

0,1779 0,7602

K10

OS - občanské vybavení - plochy pro tělovýchovu a sport OS - občanské vybavení - plochy pro tělovýchovu a sportcelkem Z62 OV - občanské vybavení - veřejná infrastruktura

meliorace

0,7168

0,4012 0,0194

0,9675 0,4492

poznámka

lokalita č. 2 (vč. lok. 16) dle ÚPO.

K11

P8

třída ochrany V.

0,9793

1,2127

1,7558

0,1520

0,9128

7,354

0,1714

1,7918

0,5298 0,0231

0 0,0771

0

0

0

0,0231

0,0771

0

0

0

0,0879

0,0596

identifikace

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

zahrada

sad

trvalé travní porosty

Z82

PV - plochy veřejných prostranství

0,0675

0,0176

Z78

PV - plochy veřejných prostranství

0,0671

0,0185

0,0185

Z93

PV - plochy veřejných prostranství

0,2281

0,0233

0,0232

Z92

PV - plochy veřejných prostranství

0,0843

0,0444

0,0444

Z88

PV - plochy veřejných prostranství

0,2274

0,0464

0,0464

Z86

PV - plochy veřejných prostranství

0,0964

0,0518

0,0288

Z91

PV - plochy veřejných prostranství

0,2174

0,0557

Z87

PV - plochy veřejných prostranství

0,1154

0,0656

0,0244

Z84

PV - plochy veřejných prostranství

0,1093

0,0735

0,0143

Z79

PV - plochy veřejných prostranství

0,0793

0,0793

0,0793

Z81

PV - plochy veřejných prostranství

0,1567

0,0795

0,0699

0,0096

0

Z83

PV - plochy veřejných prostranství

0,2921

0,1278

0,0536

0,0609

0,0133

Z89

PV - plochy veřejných prostranství

0,1887

0,1482

0,1482

Z80

PV - plochy veřejných prostranství

0,2308

0,1442

0

Z90

PV - plochy veřejných prostranství

1,1209

0,2214

0,1769

Z3a

PV - plochy veřejných prostranství

0,195

0,195

0,0649

Z5a

PV - plochy veřejných prostranství

0,1069

0,1069

0,1069

Z14a

PV - plochy veřejných prostranství

0,1151

0,1151

0,1151

Z34a

PV - plochy veřejných prostranství

0,1108

0,0082

Z117a

PV - plochy veřejných prostranství

0,1948

0,1948

PV – plochy veřejných prostranství - celkem

třída ochrany II.

třída ochrany III.

0,0176

třída ochrany IV. 0,0675

0,1147 0,0155

0,0230

0,0130

0,1184

0,0089

0,0122

0,0875

0,0557

0,1727

0,0412

0,1154

0,0340 0,0795

0,2921 0,1178

0,0445

0,2214 0,195

lokalita byla na základě projednání vyčleněna z lokality č. Z3

0,1069

lokalita byla na základě projednání vyčleněna z lok. č. Z5 lokalita byla na základě projednání vyčleněna z lok. č.Z14 na základě projednání lokalita vyčleněna z Z34 na základě projednání lokalita vyčleněna z lok. č. Z117

0,1151

1,022

0,1593

Z61

RH - plochy hromadné rekreace

1,2116

1,2046

0,1920

0,1840

1,7042

1,6644

0,192

0,184

1,2367

1,2367

0,1792

0,1791

0,1790

0,0709

0,1442

0,1301

1,8244 0,4598

1,2369

0,0447

0,1093

0,1442

4,1515 0,4926

RI - plochy rekreace individuální

0,0074

0,0793

RH - plochy hromadné rekreace

RI - plochy rekreace individuální

0,1134

poznámka

0,0232

0,0936

0,0082 0,1948

Z55

meliorace

0,0843

0,0082

Z50

třída ochrany V.

0,0671 0,0001

Z60

RH - plochy hromadné rekreace - celkem

třída ochrany I.

0,1423

0,5008 0,4598

0,1948

0,2369

0,695 0,4925

0,8286 0

1,2884

0,3664

1,2443

0,4431

lokalita změny č. 9.04 1,2103

0

0,4925

1,2103

0

0

1,2369 0,0001

0 lokalita změny č. 6.05

0,1792

34

0,0306

identifikace

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

zahrada

sad

0,2350

0,0002

trvalé travní porosty

třída ochrany I.

třída ochrany II.

třída ochrany III.

třída ochrany IV.

Z54

RI - plochy rekreace individuální

0,2352

0,2352

Z53

RI - plochy rekreace individuální

0,2423

0,2423

Z59

RI - plochy rekreace individuální

0,2876

0,2873

Z56

RI - plochy rekreace individuální

0,4229

0,4228

Z57

RI - plochy rekreace individuální

0,5142

0,5140

0,0575

0,3838

Z58

RI - plochy rekreace individuální

0,7778

0,7776

0,6029

0,0002

Z51

RI - plochy rekreace individuální

0,7834

0,7831

0,5876

0,0897

Z52

RI - plochy rekreace individuální

1,0100

1,0100

0,4426

0,0002

Z105

RI - plochy rekreace individuální

0,1711

0,1711

0,1711

Z109

RI - plochy rekreace individuální

0,3028

0,3028

Z110

RI - plochy rekreace individuální

0,2904

0,2904

0,1287

Z114

RI - plochy rekreace individuální

0,6538

0,6538

0,5623

0,0915

0,6538

Z115

RI - plochy rekreace individuální

0,6131

0,6131

0,4931

0,1200

0,6131

Z116

RI - plochy rekreace individuální

0,2541

0,2541

0,2541

Z117

RI - plochy rekreace individuální

3,8958

3,8958

1,1100

Z118

RI - plochy rekreace individuální

0,0368

0,0368

Z119

RI - plochy rekreace individuální

0,1539

0,1539

Z120

RI - plochy rekreace individuální

0,1357

0,1357

0,1357

0,1357

Z121

RI - plochy rekreace individuální

0,3237

0,3237

0,3237

0,3237

Z122

RI - plochy rekreace individuální

0,6996

0,4576

0,3537

Z123

RI - plochy rekreace individuální

0,1184

0,1184

0,1184

Z124

RI - plochy rekreace individuální

3,8655

3,8655

2,4685

0,6859

Z125

RI - plochy rekreace individuální

1,1263

1,1263

0,9489

0,1774

1,1263

Z126

RI - plochy rekreace individuální

0,4367

0,4367

0,4367

0,4367

Z127

RI - plochy rekreace individuální

0,8900

0,8900

0,5379

Z128

RI - plochy rekreace individuální

1,1835

1,1835

0,0002

0,2421 0,2873 0,2565 0,0002

0,0115

0,1663 0,0727

0,5142

0,1743

0,7778 1,0100 0,0412 0,2904

0,3515

1,4243

1,1100

3,8958 0,0368

0,1539

0,1539

0,0658

0,0381

0,4576 0,1184

0,2857

0,4254

0,3521 0,2977

35

3,8655

0,8900 0,1276

nová pl. po spol. jednání nová pl. po spol. jednání

0,2541

0,0368

0,7582

nová pl. po spol. jednání 0,1616

0,1617

1,0100

část lokality změny č. 7.04

0,7834

0,0002 0,1187

poznámka

0,4229

0,1711 0,1841

meliorace

0,2423 0,2760

0,1058 0,5670

třída ochrany V. 0,2352

1,1835

část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání část lokality změny č. 10.07, nová pl. po spol. jednání nová pl. po spol. jednání

identifikace

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

RI - plochy rekreace individuální

0,6922

0,6922

0,2307

RI - plochy rekreace individuální - celkem

21,5329

21,2895

10,386

0,4777

0,1670

Z129 P3

navrhovaný způsob využití

SC - plochy smíšené centrální

SC - plochy smíšené centrální - celkem

0,4777

0,167

P4

SM - plochy smíšené obytné městské

0,0962

0,0010

Z21

SM - plochy smíšené obytné městské

0,2334

0,0851

Z26

SM - plochy smíšené obytné městské

0,1846

0,1816

Z20

SM - plochy smíšené obytné městské

0,3506

0,2325

zahrada

4,4614

sad

trvalé travní porosty

0,4232

0,0383

2,7616

3,6805

třída ochrany I. 1,4272

třída ochrany II.

6,4369

0,1670 0

třída ochrany III. 2,5589

třída ochrany IV.

třída ochrany V. 0,6922

meliorace

7,2818

4,596

0

0

0

0

nová pl. po spol. jednání

0,4777

0,167

0

0

0

0

0,0010

0,4777 0,0962

0,0851

0,2334 0,1816

0,0817

P6

SM - plochy smíšené obytné městské

0,2946

0,2631

0,2631

SM - plochy smíšené obytné městské

0,2998

0,2973

0,2973

Z19

SM - plochy smíšené obytné městské

0,3448

0,3419

Z15

SM - plochy smíšené obytné městské

0,3607

0,3561

Z16

SM - plochy smíšené obytné městské

0,3600

0,3573

0,1217

Z17

SM - plochy smíšené obytné městské

0,9687

0,5992

0,2735

0,3257

Z18

SM - plochy smíšené obytné městské

0,9069

0,7495

0,3413

0,2158

Z23

SM - plochy smíšené obytné městské

0,8027

0,7953

0,2267

0,5686

Z24

SM - plochy smíšené obytné městské

1,0666

1,0664

0,9179

0,1485

Z28

SM - plochy smíšené obytné městské

1,7079

1,7077

Z9

SM - plochy smíšené obytné městské

3,1218

2,0504

1,9631

0,0873

Z4

SM - plochy smíšené obytné městské

2,1091

2,1092

2,1090

0,0002

Z5

SM - plochy smíšené obytné městské

2,0311

2,0311

2,0311

Z14

SM - plochy smíšené obytné městské

2,1874

2,1771

2,1015

Z11

SM - plochy smíšené obytné městské

2,4030

2,3984

0,5324

0,2598

Z13

SM - plochy smíšené obytné městské

2,7278

2,5711

0,3087

1,4220

Z10

SM - plochy smíšené obytné městské

4,0884

3,1979

1,4609

1,0520

Z6

SM - plochy smíšené obytné městské

2,9127

2,9127

2,9127

0,1010

0,0574

část lokality změny č. 1.10

0,3506

část lokality č. 9 dle ÚPO

0,2946 0,0276 0,2134

0,1812

část lokality č. 9 dle ÚPO 0,1846

0,0934

Z25

poznámka

0,0275

0,1749

0,2722

část lokality změny č. 1.10

0,3448

část lokality č. 8 dle ÚPO, doplněno o změnu č 3.04 část lokality změny č. 1.12

0,3600

část lokality změny č. 1.12

0,6286

část lokality č. 9 dle ÚPO, doplněno o změny č. 3.02 a 7.01 část lokality změny č. 1.05

0,3607 0,2356 0,9687 0,1924

0,0007

0,8027 0,7453

1,7077

1,1543

0,5720

0,1027

0,2899

část lokality změny č. 1.05 lokalita změny č. 2.05

3,1218

lokalita č. 33 pro sport dle ÚPO, změnou č. 1.01 změněno funkční využití na bydlení v RD lokalita č. 5 dle ÚPO

1,5371

0,0756

2,1804

0,9385

2,4030

0,8404

2,7112

část lokality č. 6 dle ÚPO, po projednání část vyčleněna jako lokalita č. Z6a lokalita změny č. 1.33, po projednání část vyčleněna jako lokalita č. Z14a část lokality č. 11 dle ÚPO a lokality změny č. 1.12 část lokality změny č. 1.12

4,0884

část lokality č. 8 dle ÚPO

0,3951 2,9127

36

0,868

0,5536

2,0311

0,6677

0,2186

část lokality č. 6 dle ÚPO

identifikace

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

zahrada

Z22

SM - plochy smíšené obytné městské

4,7274

4,5693

3,8490

0,5611

sad

0,1592

0,0641

třída ochrany III. 0,2811

3,0763

0,7431

trvalé travní porosty

třída ochrany I.

třída ochrany II.

třída ochrany IV.

Z7

SM - plochy smíšené obytné městské

3,8194

3,8194

3,1480

0,2869

0,3843

0,0002

Z27

SM - plochy smíšené obytné městské

5,4648

5,4176

1,9604

0,9514

0,5564

1,9494

4,6216

Z8

SM - plochy smíšené obytné městské

5,9827

5,4307

0,3823

2,2082

2,4103

0,4299

3,8669

2,1158

Z12

SM - plochy smíšené obytné městské

8,2585

7,9282

3,8399

0,9346

1,7658

1,3879

0,2512

7,6519

Z104

SM - plochy smíšené obytné městské

0,3031

0,3031

0,3031

Z111

SM - plochy smíšené obytné městské

0,0764

0,0764

0,0764

SM - plochy smíšené obytné městské - celkem

0,0251

třída ochrany V. 4,3822

meliorace

část lokality změny č. 1.05 část lokality č. 7 dle ÚPO

0,8432

část lokality změny č. 1.11 část lokality č. 1 dle ÚPO, změny č. 1.20, 1.32, 1.33 část lokality změny č. 1.12 a 2.01, po projednání zvětšeno nová pl. po spol. jednání

0,3031 0,0764

58,1911 0,1232

54,0266 0,0668

29,1274

11,7474

SV - plochy smíšené obytné venkovské

Z43

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,1571

0,1566

0,0035

0,1498

Z41

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,2402

0,2402

Z46

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,2548

0,2548

Z38

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,3345

0,3287

0,3287

0,3343

lokalita dle ÚPO

Z40

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,3639

0,3637

0,3637

0,3638

část lokality změny 1.25

Z31

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,4635

0,4634

Z44

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,4648

0,4642

Z45

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,4661

0,4660

Z42

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,5124

0,5124

0,1147

0,2076

0,1901

Z30

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,5628

0,5627

0,0133

0,0001

0,5493

Z32

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,5816

0,5816

0,5816

Z34

SV - plochy smíšené obytné venkovské

2,1049

0,6008

0,5294

0,0714

Z36

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,6487

0,6273

0,2260

Z37

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,6967

0,6965

0,6965

Z48

SV - plochy smíšené obytné venkovské

0,8086

0,7853

0,1034

Z33

SV - plochy smíšené obytné venkovské

1,1960

1,1957

1,1957

Z39

SV - plochy smíšené obytné venkovské

1,9028

1,8500

0,3163

0,1916

SV - plochy smíšené obytné venkovské - celkem

11,8826

10,2167

3,7432

2,2373

0,0842

0,0841

0,0841

0,0842

0,0841

0,0841

TI - plochy pro technickou infrastrukturu

TI - plochy pro technickou infrastrukturu - celkem

6,6891 0,0668

0,572

11,8465

část lokality č. 16 dle ÚPO, nová pl. po spol. jednání

Z47

Z100

6,4627

poznámka

11,2883

27,1493 0,1232

0,0033

6,7035

0,868 část lokality změny 6.02

0,1571

0,2402

část lokality změny 3.10

0,2401

0,2548

0,0444

0,4634

část lokality změny 1.25

0,2104

část lokality změny 3.11

0,4634 0,4642

0,4152 0,4660

0,1705

část lokality změny č. 1.23 0,0496

část lokality změny 3.10

0,2956

lokalita č. 66 dle ÚPO

0,5124 0,5628 0,5816

0,4013

0,0002

0,1419

0,1270

0,6817

0,4738 0,6118

0,0369

0,6743

0,0223

1,3421 3,3707

část lokality změny 1.24

0,8086 1,1400

0,8655

0

1,831

2,6929

0,0560 1,7889

0,1138

4,994

0,8599

1,1617

0

37

0

0

0

0

0,0842

část lokality 55 dle ÚPO část lokality 17 dle ÚPO

1,3036

0,0842 0

část lokality dle ÚPO č. 19, zrušena změnou č. 1.42 část lokality 55 dle ÚPO

část lokality změny č. 34 dle ÚPO 0

0

identifikace

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

zahrada 0,1866

Z63

VL - plochy pro lehký průmysl

2,1865

1,5061

1,3195

Z68

VL - plochy pro lehký průmysl

0,4160

0,4000

0,4000

Z72

VL - plochy pro lehký průmysl

0,6506

0,6505

0,6505

Z71

VL - plochy pro lehký průmysl

4,7527

0,7887

0,7887

Z69

VL - plochy pro lehký průmysl

1,3695

1,3692

1,3684

Z70

VL - plochy pro lehký průmysl

3,3142

2,9749

2,9749

VL - plochy pro lehký průmysl - celkem Z73

VS - plochy smíšené výrobní

12,6895 0,9805

7,6894 0,9804

7,502 0,9803

Z74

VS - plochy smíšené výrobní

2,4841

1,5458

1,5458

3,4646

2,5262

2,5261

VS - plochy smíšené výrobní - celkem

sad

trvalé travní porosty

třída ochrany I.

třída ochrany II. 0,0274

třída ochrany III. 2,1591

0,0176 0,6506

0

0,7887

0

0,0008 0,1866

0

0

0

třída ochrany V.

meliorace

část lokality č. 34 dle ÚPO část lokality č. 58 dle ÚPO

0

1,0131

0,5898

3,8244 0,9805

0,6348

2,1591

0,1283

2,0481

0,3077

0,0001

1,1088

2,0481

0,3077

0,0002

0,9838

0,4580

0,3564

část lokality změny č. 2.10 část lokality č. 58 dle ÚPO

1,4115

0,3564

0 lokalita změny č. 1.34 část lokality změny č. 1.35

0

0

0

0,8766

0,1448

část lokality změny č. 3.12

3,6932

část lokality změny č. 1.35

Z67

VT - plochy pro těžký průmysl a energetiku

1,0213

1,0212

1,0212

Z65

VT - plochy pro těžký průmysl a energetiku

5,1356

1,3188

1,3185

0,0001

VT - plochy pro těžký průmysl a energetiku - celkem

6,1569 0,9144

2,34 0,9142

2,3397 0,9142

0,0001

0

0,0002

0,9838

0,458

0

0,8766 0,9144

3,838

0

VX - plochy pro speciální výrobu, zahradnictví

VX - plochy pro speciální výrobu, zahradnictví - celkem

0,9144

0,9142

0,9142

0

0

0

0

0

0

0,9144

0

0

Z75 Z97

ZS - plochy zeleně soukromé a vyhrazené

0,1247

0,0125

Z95

ZS - plochy zeleně soukromé a vyhrazené

0,2796

0,2796

0,1699

0,1097

0,1287

Z96

ZS - plochy zeleně soukromé a vyhrazené

0,5578

0,5579

0,3942

0,1637

0,2883

Z98

ZS - plochy zeleně soukromé a vyhrazené

0,7819

0,7287

0,7276

Z99

ZS – plochy zeleně soukromé a vyhrazené

1,0816

1,0816

1,0284

ZS – plochy zeleně soukromé a vyhrazené - celkem CELKEM

poznámka lokalita č. 50 a část č. 51 dle ÚPO část lokality změny č. 2.10

0,3984

2,3851 0,0008 0,0001

třída ochrany IV.

0,0125

lokalita změny č. 1.37

0,1247

0,0011

0,0806

0,0703

po společném jednání zmenšeno

0,2695

0,7816

0,0532

0,7302

0,3514

nová pl. po spol. jednání

2,8256

2,6603

2,3201

0,3266

0

0,0136

0

1,9288

0,432

0,1247

0,3398

0

140,3938

120,3905

73,255

19,8566

10,4954

16,7835

8,1531

32,42

23,179

51,6463

17,5142

5,3905

výměra koridoru celkem

zábor ZPF celkem

orná půda

zahrada

sad

trvalé travní porosty

třída ochrany II.

třída ochrany III.

třída ochrany IV.

1,5000

1,3000

třída ochrany V. 0,4000

meliorace

11,2014

třída ochrany I. 1,0000

E)2.2. VYHODNOCENÍ KORIDORŮ identifikace DK1

koridor koridor pro dopravu

0,2000

38

0,1000

poznámka

E)3.

VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

VŠEOBECNÉ ÚDAJE O LESÍCH: Výměra a rozložení lesů v území, lesnatost Lesnatost v území je nadprůměrná, jižně a severovýchodně od města se nacházejí rozsáhlé lesní porosty s převažujícím porostem smrku, borovice, dubu a buku. V širším územním obvodu je zastoupení lesních porostů průměrné až nadprůměrné, je soustředěno do větších lesních celků. Členění lesů podle kategorií V řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářské, lesy zvláštního určení a lesy ochranné. Věková a druhová skladba Převažují středněvěké porosty s proměnnou druhovou skladbou. Převažují porosty smrku, dubu a buku. Navrhovaná opatření, vyhodnocení, zdůvodnění: Dopad do PUPFL mají plochy Z107 (SV), Z108 (SV) a Z64 (OS). Lokalita Z107 je vymezena v návaznosti na jihozápadní část místní části Vratíkov. Předmětem záboru PUPFL je izolovaný lesní pozemek nepřímo navazující na lesní porosty podél vodní nádrže. Tento pozemek, byť je vymezen mimo zastavěného území, je ale jeho součástí, není zařízen lesním porostem. Plocha navazuje bezprostředně ze tří stran na zadní trakty obytného území. Předmětem záboru PUPFL je tedy návrh trvalého odnětí úzkého výběžku lesního pozemku a přičlenění do zastavěného území a jeho přičlenění k obytnému prostředí. Navrhovaný zábor PUPFL nebude mít vliv na stabilitu navazujících lesních porostů nebo obsluhu navazujících lesních pozemků. Lokalita Z108 je vymezena v návaznosti na jižní hranici zastavěného území místní části Mladkov. Předmětem záboru PUPFL je část lesního pozemku vklíněného do zastavěného území. Předmětem záboru PUPFL je tedy návrh trvalého odnětí úzkého výběžku lesního pozemku a přičlenění do zastavěného území. Navrhovaný zábor PUPFL nebude mít vliv na stabilitu navazujících lesních porostů nebo obsluhu navazujících lesních pozemků. Lokalita Z64 je vymezena severně od města. Zahrnuje jihovýchodní část areálu skládky realizované na západní hranici lesního komplexu Doubravy. Lokalita se nachází v širší návaznosti na zábavní westernový areál. V místě navrhovaného záboru se nenachází lesní prost. Navrhovaný záměr tak nenaruší stabilitu navazujících porostů. Obsluha navazujících porostů nebude případnou realizací záměru narušena. Navržen je trvalý zábor PUPFL o rozloze 0,4364 ha. TABELÁRNÍ VYHODNOCENÍ identif.

katastr

návrh využití SV - plochy smíšené obytné venkovské Vratíkov SV - plochy smíšené obytné venkovské Mladkov Boskovice OS – plochy pro sport a rekreaci CELKEM

Z107 Z108 Z64

výměra celkem z toho PUPFL

0,0756 0,0527 0,5081

pozn.

0,0756 0,0527 0,4364 0,5647

Celkem je navrženo k odnětí 0,5647 ha ploch PUPFL. Do pásma 50 m od okraje lesa zasahují následující zastavitelné plochy: Z11, Z13, Z14, Z16, Z27, Z28, Z31, Z33, Z34, Z39, Z40, Z41, Z42, Z43, Z44, Z47, Z48, Z51, Z56, Z57, Z58, Z59, Z60, Z61, Z64, Z72, Z73, Z75, Z107, Z108, Z110, Z118, Z120, Z121, Z124, Z126, Z127.

39

F)

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODSTAVCE 4

F)1.

S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR 2008) schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 byla ve správním území ORP Boskovice vymezena rozvojová osa OS9 Brno – Svitavy/Moravská Třebová s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260. V PÚR ČR 2008 byl v čl. 121 vymezen koridor kapacitní silnice R43 Brno – Svitavy/Moravská Třebová. Z kap. 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury vyplýval zároveň úkol zajistit pro něj územní ochranu (případně) územní rezervou, a to ve smyslu čl. 80. Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK bylo nutné zajistit územní ochranu pro všechny známé varianty koridoru do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude učiněno v rámci pořizování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dotčeno správní území města Boskovice. Koridor územní rezervy je v ÚP Boskovice vymezen a upřesněn mj. na základě záměrů uvedených v Územně analytických podkladech (ÚAP) Jihomoravského kraje a ÚAP ORP Boskovice a dalších existujících podkladů. Zpracování ÚP na základě ÚAP je uloženo v § 47 odst. 1 stavebního zákona. Územní rezerva slouží do doby prověření potřeby a plošných nároků záměru ve veřejném zájmu jako způsob ochrany území před činnostmi, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. V době projednávání návrhu ÚP Boskovice byla usnesením vlády České republiky č. 276 dne 15. 4. 2015 schválena Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. V Politice územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, je i nadále zakotven koridor kapacitní silnice R43 v článku 121 (nyní vymezen již pouze jako Brno – Moravská Třebová, variantní vedení na Svitavy bylo vypuštěno). Vedle úkolu zajistit ochranu koridoru dle článku 80 je v článku 78a kapitoly 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury stanoveno, že cit.: „V rámci územního plánování je nutno zajistit vymezení ploch, koridorů a územních rezerv pro lokalizaci záměrů dopravní infrastruktury“. Územní rezerva pro záměr silnice R43 je záležitostí nadmístního významu; dle § 43 odst. 1 stavebního zákona „záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí“. Dle ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona se využití územní rezervy z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. Posouzení vlivů na životní prostředí pro plochy územních rezerv, u kterých se má teprve budoucí využití pro uvažovaný záměr prověřit, je nerealizovatelné (míra obecnosti a neurčitosti záměru by vylučovala formulaci kvalifikovaného stanoviska). Vzhledem k tomu, že územní rezerva nemůže mít vyhodnocen významný negativní vliv na území sousední obce, OÚPSŘ JMK uvedenou záležitost nadmístního významu z ÚP Boskovice nevyloučil. V návrhu ÚP Boskovice je dále vymezen koridor pro umístění VVTL plynovodu DN 700 PN 63 Kralice nad Oslavou – Bezměrov (VTL plynovod nad 40 barů). Pro koridor P10 pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 Kralice nad Oslavou – Bezměrov (vymezený v čl. 160 PÚR ČR 2008) vyplývá z kap. 6 Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů úkol zajistit územní ochranu (případně) územní rezervou, a to ve smyslu čl. 138. Uvedený záměr nadmístního významu OÚPSŘ JMK z ÚP Boskovice nevyloučil, neboť vzhledem k charakteru této liniové stavby se nepředpokládají významné negativní vlivy na území sousedních obcí. V Politice územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, je i nadále záměr P10 zakotven jako plynovod přepravní soustavy vymezený z důvodu zabezpečení koridoru pro posílení vnitrostátní trasy pro přepravu plynu procházející územím více krajů. Vedle úkolu zajistit ochranu koridoru dle článku 138 je v článku 136 kapitoly 6 Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů stanoveno, že cit.: „V rámci územního plánování je nutno zajistit vymezení ploch, koridorů a územních rezerv pro lokalizaci rozvojových záměrů technické infrastruktury“.

40

Územní plán Boskovice zohledňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, v „Politice územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1“ obsažené. Soulad s dokumentací vydanou krajem Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeno. Pro správní území města Boskovice neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem ani žádná jiná platná nadřazená územně plánovací dokumentace.

F)2.

S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů). PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Boskovice svým řešením respektuje požadavek na vytváření podmínek pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Návrhem ploch pro novou výstavbu podporuje rozvoj výstavby bytů, umožňuje rozvoj občanského vybavení a rozvoj podnikatelských aktivit z různých výrobních oblastí a služeb. Jsou tak vytvářeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území v oblasti soudržnosti společenství obyvatel a hospodářského rozvoje města. Ochranou přírodních hodnot území, včetně vymezení ploch pro územní systém ekologické stability, stanovením podmínek pro využívání krajiny a návrhem řešení dopravní a technické infrastruktury chrání příznivé životní prostředí. Navržená urbanistická koncepce respektuje požadavky a potřeby současné generace a neohrožuje podmínky života generací budoucích. 2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán Boskovice vytváří předpoklad pro udržitelný rozvoj území komplexním řešením správního území města Boskovice. Při zpracování Územního plánu Boskovice bylo vyhodnoceno využívání zastavěného území, aktualizována hranice zastavěného území s ohledem na již realizované stavby, byly vyhodnoceny zastavitelné plochy navržené Územním plánem města Boskovice a jeho dvanácti soubory dílčích změn a prověřeny nové požadavky na změny v území za účelem zajištění předpokladů pro udržitelný rozvoj území. Územním plánem Boskovice jsou stanoveny prostorové podmínky pro využívání jednotlivých ploch s různým způsobem využití s ohledem na stávající charakter a strukturu zástavby a dosavadní urbanistický vývoj území. Snahou při řešení územního plánu je dosažení maximálního snížení střetů zájmů v území, souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy v území s ohledem na ochranu životního prostředí, hospodářský rozvoj a společenský rozvoj včetně nadmístních zájmů. 3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Základní koordinace byla uplatněna ve schváleném zadání pro ÚP Boskovice. Záměry obsažené v Územním plánu Boskovice byly posouzeny při projednání návrhu územního plánu podle stavebního zákona. 4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 41

Územním plánem Boskovice je správní území obce rozčleněno do ploch s rozdílným způsobem využití v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Jsou stanoveny podmínky na využívání území s ohledem na rozvoj hodnot území a ochranu přírodních hodnot území včetně zlepšení prostředí obyvatel řešeného území. Podmínky v podrobnosti územního plánu jsou stanoveny v textové části Územního plánu Boskovice, kapitole F. Rozvoj zastavitelných ploch je navržen ve vazbě na odborný demografický odhad a předpokládaný vývoj počtu obyvatel a potřebu výstavby nových bytů a zajištění především každodenních potřeb obyvatel, včetně nezbytného vytváření nových pracovních míst. 5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. V kapitole F. textové části Územního plánu Boskovice jsou stanoveny obecné podmínky a zásady pro využívání území platné pro celé správní území města a podmínky pro využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, které byly stanoveny dle jejich předpokládaného využívání v následujícím období. Plochy v nezastavěném území jsou vymezeny převážně jako plochy stabilizované. Jsou vymezeny prvky územního systému ekologické stability jejich plochy lze dále upřesnit při zpracování komplexních pozemkových úprav, nebo při zpracování podrobnější dokumentace. 6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Tato podmínka je respektována v kapitole F. textové části Územního plánu Boskovice. PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty Tato zjištění a posouzení byla předmětem doplňujících průzkumů a rozborů k Územnímu plánu Boskovice a aktualizací ÚAP pro SO ORP Boskovice. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Koncepce rozvoje území včetně ochrany jeho hodnot a stanovení podmínek využívání území je stanovena v textové části územního plánu a ve výkresech 1, 2, 3, 4, 5 a 6. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání Prověření a posouzení potřeby změn v území a veřejný zájem na jejich provedení bylo provedeno v rámci projednání návrhu zadání pro Územní plán Boskovice. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb Jsou stanoveny v kapitole F. textové části Územního plánu Boskovice. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území V kapitole F textové části Územního plánu Boskovice jsou stanoveny obecné podmínky a zásady pro využívání území platné pro celé správní území obce a podmínky pro využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v podrobnosti a rozsahu odpovídající územnímu plánu. f) stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) Pořadí změn v území není v Územním plánu Boskovice stanoveno. Realizace staveb na vymezených zastavitelných plochách, realizace opatření na snížení povodňových rizik a realizace územního systému ekologické stability se bude odvíjet od ekonomických možností jednotlivých investorů.

42

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem Podmínky pro snižování ekologických a přírodních katastrof, které odpovídají rozsahu a podrobnosti územního plánu, jsou stanoveny v textové části územního plánu. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Územní plán Boskovice vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj území i s ohledem na širší vazby území. Stanovené podmínky pro využívání jednotlivých ploch umožňují rozvoj jak drobného podnikání, tak případně i výroby a skladování v oblasti lehkého průmyslu, těžkého průmyslu a energetiky i výroby zemědělské. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení Územní plán Boskovice vytváří vymezením ploch změn, tj. zastavitelných ploch, podmínky pro rozvoj bydlení a občanského vybavení vázaného na bydlení. Dále vytváří podmínky pro rozvoj podnikání v oblasti služeb i výroby. Současně stanovuje podmínky na ochranu životního prostředí, přírody i krajiny. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území Územní plán Boskovice vytváří pomocí stanovené urbanistické koncepce podmínky pro následné hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany V rámci projednávání návrhu zadání územního plánu byl stanoven Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje požadavek, konkretizovat v návrhu ÚP Boskovice požadavky na ochranu obyvatelstva, uvedené v § 20 vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. Uvedená problematika je v souladu s výše uvedeným ustanovením podrobně popsána v kapitole J)16.2. Ochrana obyvatelstva v části odůvodnění ÚP. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Územním plánem Boskovice nejsou vymezeny plochy s asanačními, rekonstrukčními nebo rekultivačními zásahy do území. m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak Změny v území navržené Územním plánem Boskovice nebudou mít významný negativní na území. Kompenzační opatření se proto nestanovují. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů Na území města jsou evidována ložiska výhradních cihlářských surovin a sklářských a slévárenských písků a nevyhrazená ložiska stavebního kamene. Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin nejsou územním plánem vymezeny. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče Při zpracování územního plánu byly využity veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešeným plochám, zejména informace z doplňujících průzkumů a rozborů, dále informace z ÚAP a RURÚ pro SO ORP Boskovice, informace od zástupců obce a pořizovatele ÚP. Získané poznatky byly uplatněny při stanovení urbanistické koncepce a při stanovení podmínek využívání ploch s rozdílným způsobem využití. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Územním plánem jsou vytvořeny předpoklady pro hospodářský rozvoj území vymezením rozvojových ploch občanského vybavení, ploch výroby a skladování a ploch smíšených výrobních. Soudržnost společenství obyvatel není ohrožena nevhodným vymezením zastavitelných ploch s hlavní funkcí obytnou – ploch bydlení, ploch rekreace a ploch smíšených obytných městských i venkovských. Zájmy ochrany životního prostředí jsou 43

zakotveny ve stanovených podmínkách pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury a stanovením podmínek pro využívání nezastavěného území. Pro územní plán byl uplatněn požadavek na zpracování posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro Územní plán Boskovice nebylo požadováno zpracování posouzení z hlediska vyhodnocení vlivů dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. KrÚ JMK vyloučil ve stanovisku příslušného orgánu ochrany přírody jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

F)3.

S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Boskovice je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů. Územní plán Boskovice stanoví v souladu s ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Vzhledem k neexistenci platných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, obsahuje Územní plán Boskovice i záležitost nadmístního významu (zajištění územní ochrany koridoru pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou) vymezenou formou územní rezervy. Krajský úřad Jihomoravského kraje ve stanovisku podle § 50 odst. 7 toto řešení nevyloučil. Toto vymezení reflektuje úkol uvedený v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1, schválené Usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne 15. dubna 2015 (PÚR) - vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy v úseku Brno-Moravská Třebová (E461). Důvodem vymezení je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno-Moravská Třebová. Součást TEN-T. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označené v PÚR jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jejich potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Vymezení územních rezerv naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Územní plán dle § 43 odst. 2 stavebního zákona vymezuje plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územních studií. Součástí jsou rovněž podmínky pro jejich pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o nich do evidence územně plánovací činnosti. Územní plán dle § 43 odst. 3 stavebního zákona v souvislostech a podrobnostech území města zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování. Přitom však neobsahuje podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí. Dle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona je územní plán pořízen pro celé území města Boskovice, které je tvořeno k.ú. Boskovice, Mladkov u Boskovic, Hrádkov, Vratíkov a Bačov. V souladu s ust. § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo o pořízení územního plánu z vlastního podnětu Zastupitelstvo města Boskovice na 9. zasedání, konaném dne 12.12.2011. Pořizovatelem územního plánu byl Městský úřad Boskovice, který jeho pořízení zajistil úředníkem splňujícím kvalifikační předpoklady pro územně plánovací činnost v souladu s ustanovením § 24 a § 189 odst. 3 stavebního zákona (Ing. Milan Štulpa, oprávněná úřední osoba). Územní plán byl zpracován firmou Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, IČ: 18824463. Hlavním projektantem byl Ing. arch. Emil

44

Navrátil – autorizovaný architekt ČKA 00 742, tj. byl zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě v souladu s ustanovením § 158 odst. 1a a § 159 stavebního zákona. Vyhodnocení splnění požadavků dle §§ 47 až 54 stavebního zákona je obsaženo v kap. A) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU tohoto odůvodnění. Obsah územního plánu odpovídá příloze č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., v platném znění. Plochy s rozdílným způsobem využití byly v územním plánu vymezeny v souladu s ustanoveními §§ 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále byly v územním plánu s využitím § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, plochy s rozdílným způsobem využití dále podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter řešeného území. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že „Územní plán Boskovice“ je zpracován v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek.

F)4.

S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

Pořizovatel oznámil místo a dobu konání společného jednání o návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona dotčeným orgánům, Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, Městu Boskovice a sousedním obcím, dopisem ze dne 22. 1. 2014 č. j. DMBO 1000/2014/STAV/Št. Společné jednání se konalo dne 18. února 2014 ve velké zasedací místnosti MěÚ Boskovice. V rámci společného jednání o „Návrhu územního plánu Boskovice“ a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona uplatnily stanoviska tyto dotčené orgány: 1)

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR DOPRAVY č. j.: JMK 32996/2014, ze dne 18. 3. 2014 (doručeno 18. 3. 2014) Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor dopravy (dále jen KrÚ JMK OD) uplatňuje za použití ustanovení §4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon) podle ustanovení §40 odst. 3 písm. f), zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění (dále jen zákon o PK) následující stanovisko k návrhu územního plánu a souhlasí s řešením silnic II. a III. tř. v návrhu územního plánu za podmínky respektování následujících požadavků: 1. Do zadání pro územní studii lokality Z12 bude doplněno prověření napojení lokality na silniční síť. 2. Koridor územní rezervy pro přeložku silnice II/374 bude mimo zastavěné území rozšířen. 3. Silnice III/37416 bude uváděna v návrhové kategorii S4. 4. Do legendy hlavního výkresu bude doplněn koridor územní rezervy pro silniční dopravu. 5. Podmínky využití ploch s chráněnými prostory přiléhající ke krajským silnicím II. a III. třídy nebudou z hlediska hlukové ochrany v dalším projednávání ÚP oslabovány. Odůvodnění KrÚ JMK OD podle ustanovení §40 odst. 3 písm. f) zákona o PK a §4 odst. 2 stavebního zákona uplatňuje jako věcně a místně příslušný dotčený orgán stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy. Požadavky k návrhu jsou odůvodněny, jak následuje. 1. Stávající napojení směřující vymezovaných ploch Z12 na silnici II/150 je nekapacitní a nepřehledné. Nové napojení musí odpovídat kapacitě navrhované plochy, nelze ani vyloučit, že ji bude limitovat. 2. Šířka koridoru není v ÚP uváděna. Lze ji jen odhadnout na 50 m. Tato šířka je, zejména v prostoru křížení s železnicí, nedostatečná. A to jak z hlediska nároků na těleso silnice tak z hlediska vedení trasy k možné eliminaci nevhodného úhlu křížení.

45

3. Silnice je v Generelu krajských silnic JMK uváděna jako neplnící funkci silnice III. tř. a konsekventně v Kategorizaci krajských silnic JMK uváděna v kategorii S4. 4. Územní rezerva chybí v legendě. 5. Využití návrhových ploch přiléhajících k silnicím musí být z hlediska hlukové ochrany ošetřeno tak, aby nevznikaly nároky na omezování provozu na silnicích. V návrhu ÚP uváděné podmínky pro plochy nesmí být v dalším projednávání oslabovány. Dále doporučujeme upravit formulaci ohledně tratě Skalice - Boskovice - V. Opatovice po realizaci Boskovické spojky ve smyslu nutnosti prověření dalšího provozu regionální dopravy. KrÚ JMK OD souhlasí s návrhem územního plánu, ovšem pouze při respektování požadavků uvedených ve výroku. Podle ustanovení §4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona je toto stanovisko závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávané podle stavebního zákona. Opatření pořizovatele: Požadavek na prověření napojení lokality Z12 na silniční síť byl doplněn do kapitoly „C)2. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH“ do sekce „další podmínky využití území“. Odtud budou čerpány požadavky při sestavování zadání pro jednotlivé územní studie dle konkrétních podmínek. Koridor územní rezervy pro přeložku silnice II/374 byl mimo zastavěné území rozšířen. Silnice III/37416 Bačov - spojovací, je uváděna v návrhové kategorii S4. Koridor územní rezervy pro silniční dopravu je v legendě hlavního výkresu od počátku obsažen. Podmínky využití ploch s chráněnými prostory přiléhající ke krajským silnicím II. a III. třídy nebudou z hlediska hlukové ochrany v dalším projednávání ÚP oslabovány. V dokumentaci pro veřejné projednání je upravena formulace ohledně tratě Skalice - Boskovice - V. Opatovice po realizaci Boskovické spojky ve smyslu nutnosti prověření dalšího provozu regionální dopravy. 2)

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. j.: JMK 32993/2014, ze dne 18. 3. 2014 (doručeno 18. 3. 2014)

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně a místně příslušný úřad podle ustanovení § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů, k Návrhu územního plánu Boskovice, uplatňuje následující stanoviska: 1. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon): OŽP jako dotčený věcně a místně příslušný vodoprávní úřad podle ustanovení § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 107 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon), má následující připomínku k předloženému územnímu plánu Boskovice. Ochranné pásmo vodního zdroje PHO II b (název – Chrudichromy u Lípy) v k.ú. Boskovice, ve kterém se nachází plochy Z89, Z68, Z69 není vyznačeno v grafické části a ani není uvedeno v regulativech pro tyto plochy. 2. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: „Návrh územního plánu Boskovice“ předpokládá zábor zemědělského půdního fondu ve větším rozsahu, než ke kterému má orgán ochrany ZPF KrÚ JMK působnost při udělování souhlasu podle ust. § 9 zákona. V souladu s ust. čl. II odst. 1) metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (dále jen metodický pokyn) byly tyto lokality projednány s orgánem ochrany ZPF Ministerstva životního prostředí. Jedná se o plochy smíšené obytné a plochy veřejných prostranství: 1. skupina: Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 (součet rozlohy záboru ZPF = 14,0434 ha), 2. skupina: Z8, Z9, Z10 (součet rozlohy záboru ZPF = 10,679 ha), 3. skupina: Z11, Z12, Z13, Z15, Z16 (součet rozlohy záboru ZPF = 12,8059 ha). Orgán ochrany ZPF MŽP ve svém vyjádření č. j. 204/560/14 6397/ENV/14, ze dne 17. 2. 2014, k „Návrhu územního plánu Boskovice“ uvedl následující:

46

Předložený návrh územního plánu zveřejněný na internetových stránkách Městského úřadu Boskovice obsahuje, mimo jiné, tři souvislá území o výměře nad 10 ha s návrhem funkčního využití „plochy smíšené obytné“ a „plochy veřejných prostranství“. První území tvoří lokality s označením Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 o celkové výměře 14,0434 ha zemědělské půdy, druhé území tvoří lokality Z8, Z9, Z10 o výměře 10,679 ha a třetí území tvoří lokality Z11, Z12, Z13, Z15, Z16 s rozsahem záboru 12,8059 ha zemědělské půdy. Lokality zahrnuté do uvedeného druhého a třetího území jsou tvořeny převážně zemědělskou půdou zařazenou do III. – V. třídy ochrany, kam jsou sloučeny půdy s průměrnou resp. podprůměrnou produkční schopností a středním příp. nižším stupněm ochrany. Tyto půdy je možné při územním plánování za předpokladu splnění ostatních zákonem stanovených podmínek, využít pro výstavbu. Naopak první území tvořené lokalitami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 o celkové výměře 14,0434 ha zemědělské půdy, je tvořeno výhradně vysoce chráněnými zemědělskými půdami zařazenými převážně do II. a částečně i do I. třídy ochrany, kam náležejí v rámci jednotlivých klimatických regionů půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V případě tohoto území není v rámci návrhu územního plánu dostatečně zdůvodněn požadavek na odnětí a prokázána nezbytnost záboru těchto vysoce chráněných zemědělských půd. Ze zpracovaného podkladu sice vyplývá, že části ploch jsou převzaty z dříve schváleného územního plánu, není však vyčíslen případný rozdíl výměr a z toho vyplývající nárůst požadovaného záboru. Rovněž chybí konkrétní zdůvodnění. V souvislosti s tím ministerstvo upozorňuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 06.06.2013, čj. 1 Aos 1/2013 – 85, který v otázce vymezování zastavitelných ploch stanovil, že: „Vymezení zastavitelné plochy o nikoliv zanedbatelné rozloze v území, na němž se nachází vysoce chráněná zemědělská půda I. či II. třídy ochrany, je třeba v návrhu územního plánu řádně odůvodnit dle požadavků obsažených v § 4 a § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Nepostačuje pouze povšechné odůvodnění vztahující se k územnímu plánu jako celku, v němž nejsou uvedeny úvahy ohledně nezbytnosti zabrat vysoce chráněnou zemědělskou půdu v konkrétní ploše pro sledovaný konkrétní účel.“ Ministerstvo životního prostředí z výše uvedených důvodů nesouhlasí se záborem pozemků v tomto území a doporučuje vydat negativní stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona k uvedené části Návrhu územního plánu Boskovice. Orgán ochrany ZPF MěÚ Boskovice ve svém stanovisku k „Návrhu územního plánu Boskovice“ č.j. DMBO2621/2014/TOŽP/Me, ze dne 24.2.2014, uvedl, že k oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu Boskovice nemá připomínek. Ve svém sdělení připojil několik všeobecných poznámek ke zpracování územního plánu. OŽP jako dotčený orgán ochrany ZPF krajského úřadu posoudil předmětný návrh územního plánu z hlediska zájmů ochrany zemědělského půdního fondu a v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona uplatňuje souhlasné stanovisko s uvedenými návrhovými plochami předloženého „Návrhu územního plánu Boskovice“ vyjma lokalit Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 a nesouhlasné stanovisko s návrhovými plochami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 předloženého „Návrhu Územního plánu Boskovice“. Krajský úřad JMK, OŽP se ztotožňuje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí. Území tvořené lokalitami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 je tvořeno výhradně vysoce chráněnými zemědělskými půdami zařazenými převážně do II. a částečně i do I. třídy ochrany. V případě tohoto území není v rámci návrhu územního plánu dostatečně zdůvodněn požadavek na odnětí a prokázána nezbytnost záboru těchto vysoce chráněných zemědělských půd. Ze zpracovaného podkladu sice vyplývá, že části ploch jsou převzaty z dříve schváleného územního plánu, není však vyčíslen případný rozdíl výměr a z toho vyplývající nárůst požadovaného záboru. 3. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. x) výše uvedeného zákona uplatňuje stanovisko k předloženému „Návrhu územního plánu Boskovice“ a konstatuje, že zájmy ochrany přírody a krajiny, k jejichž uplatnění je příslušný zdejší krajský úřad, nejsou tímto návrhem dotčeny. Orgán ochrany přírody pouze upozorňuje, že v textu Odůvodnění územního plánu je na str. 62 uveden nesprávný název přírodní památky nacházející se v k. ú. Bačov jako Bačovská stráň, zatímco správný název je přírodní památka Bačov. Stejně je uveden nesprávný název přírodní památky Bačov i v textu „Vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území“ na str. 24.

47

4. Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: OŽP jako dotčený orgán ochrany ovzduší krajského úřadu příslušný podle ust. § 11 odstavce 2 písmene a) výše uvedeného zákona po posouzení předložené dokumentace uplatňuje stanovisko k předloženému „Návrhu územního plánu Boskovice“. V rámci „Návrhu územního plánu Boskovice“ minimálně v kapitole B)3., ve které územní plán navrhuje zásady a opatření týkající se ochrany zdravých životních podmínek a životního prostředí požadujeme doplnit a v obecné rovině zohlednit kromě vlivů „předpokládané hlukové zátěže“ i imisní zátěž vnějšího ovzduší - vliv důsledků navrhovaných řešení na kvalitu ovzduší, týkající se zejména dopravního řešení a obecně snižování znečištění ovzduší uvedených lokalit (zejména prašnost, oxidy dusíku a polyaromatické uhlovodíky). Z programů ke zlepšení kvality ovzduší se obecně vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při uzemním plánovaní, uzemním rozhodovaní a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzovaní vlivů staveb nebo technologií na životni prostředí podle zvláštního právního předpisu. 5. Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán státní správy lesů, příslušný, podle § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k uplatnění stanoviska k návrhům územně plánovací dokumentace obcí s rozšířenou působností, uplatňujeme k předloženému „Návrhu územního plánu Boskovice“ následující stanovisko: Podle návrhu nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa, ale do pásma 50 m od okraje lesa zasahují zastavitelné plochy Z13, Z14, Z16, Z27, Z28, Z31, Z33, Z34, Z39, Z40, Z41, Z42, Z43, Z44, Z47, Z48, Z51, Z56, Z57, Z58, Z59, Z60, Z61, Z72, Z73, Z75. Výstavba na těchto zastavitelných plochách ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa je možná jen po vydání souhlasu, ke kterému je věcně i místně příslušný podle § 48 odst. 2 písm. c) lesního zákona Městský úřad Boskovice. 6. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů: V rámci projednání návrhu zadání uplatnil zdejší odbor požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Boskovice na životní prostředí. Součástí předloženého návrhu je tedy „Vyhodnocení vlivů územního plánu Boskovice na životní prostředí“ (dále jen „Vyhodnocení SEA“), které bylo provedeno v období září 2013 – listopad 2013. Zhotovitelem je Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, RNDr. Jiří Grúz, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí, číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08 ze dne 28.11.2008) a Mgr. Petra Reichlová, odborně způsobilá osoba pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví (pořadové číslo osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví 6/2009, č.j.:38259-OVZ-32.1-24.8.09). Stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí bude vydáno samostatně poté, co pořizovatel předloží ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, kopie stanovisek a připomínek k problematice životního prostředí. Z uvedených důvodů žádáme tímto pořizovatele o součinnost v uvedené věci. OŽP dále uplatňuje připomínky k Vyhodnocení SEA: Ve výčtu VKP chybí registrované VKP Bačovské stráňky 1. Ve Vyhodnocení SEA, v kapitole 3.4. a 4.5. – uvedena Přírodní památka Bačovská stráň. Toto označení je chybné, správný název je PP Bačov. Chybné označení se vyskytuje i dále v textu, např. str. 62, část J)9.1. ZCHÚ. Je třeba ho opravit na správný název. V kapitole 3 na str. 13-14 Vyhodnocení SEA je používána nesprávná kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší, která neodpovídá terminologii zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Ve Vyhodnocení SEA jsou podrobněji hodnoceny pouze modelové lokality, což se jeví jako nedostatečné vzhledem k velikosti hodnocené koncepce a rozmanitosti ploch v předmětném území. Tabulka 4, která je přílohou Vyhodnocení SEA, je prakticky totožná s tabulkou v kapitole C.2 textové části návrhu územního plánu a neidentifikuje žádné další střety či opatření z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. Návrh stanoviska SEA je formulován velmi obecně, což může činit problém při zapracování závěru Vyhodnocení SEA do textové části návrhu územního plánu. Tzv. „podmiňující připomínky“ odkazují v některých případech na zákonné povinnosti (č. 1, 10, 11) případně jdou evidentně nad rámec územního plánu (č. 12), v ostatních

48

případech jsou formulovány obecně a nejsou vztaženy k jednotlivým plochám. Do návrhu stanoviska se např. nijak nepromítá předchozí konstatování zpracovatele Vyhodnocení SEA o nutnosti řešit konkrétní střet vymezeného poldru Mladkov ve VKP Boskovický mokřad (hodnoceno jako modelová lokalita ML 1). V kapitole 6 Vyhodnocení SEA nejsou zhodnoceny vlivy kumulativní a synergické. Kapitola G. Odůvodnění návrhu územního plánu popisuje spíše použité metody hodnocení, výsledky hodnocení komentuje velmi stručně. OŽP mimo rámec výše uplatněných stanovisek požaduje, aby v dalších fázích projednávání předmětné územně plánovací dokumentace byly všechny změny řešení provedené od společného jednání v textové části zřetelně vyznačeny; v tabelárních přehledech záborů ZPF a PUPFL doporučujeme vyznačit změny formou rozšíření původní tabulky o sloupec označený v záhlaví „Úpravy po společném jednání“. Z hlediska dalších zájmů sledovaných OŽP nejsou k předloženému návrhu připomínky. 2A)

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. j.: JMK 69724/2014, ze dne 20. 6. 2014 (doručeno 23. 6. 2014) doplnění stanoviska odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „OŽP“) uplatnil podle § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovisko (č. j. JMK 32993/2014 ze dne 18.03.2014) k „Návrhu územního plánu Boskovice“. V tomto stanovisku OŽP, jako dotčený orgán ochrany ZPF krajského úřadu, příslušný dle ust. § 17a písm. a) zákona o ochraně ZPF a v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona uplatil částečný nesouhlas k návrhovým plochám Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 předloženého „Návrhu Územního plánu Boskovice“. Dne 12.06.2014 obdržel OŽP žádost MěÚ Boskovice, odboru výstavby a územního plánování, o doplnění shora citovaného stanoviska k „Návrhu územního plánu Boskovice“ v bodě 2. tohoto stanoviska. MěÚ Boskovice, odbor výstavby a územního plánování, jako pořizovatel územně plánovací dokumentace pro město Boskovice, v žádosti o doplnění stanoviska k „Návrhu územního plánu Boskovice“ uvádí: Městský úřad Boskovice, odbor výstavby a územního plánování, jako pořizovatel územního plánu (dále jen ÚP) Boskovice, obdržel v rámci stanovisek dotčených orgánů, uplatněných v příslušné lhůtě po společném jednání o návrhu ÚP Boskovice, stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí (č.j. JMK 32993/2014, ze dne 18. 3. 2014). Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, bylo uplatněno nesouhlasné stanovisko s návrhovými plochami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 (součet rozlohy záboru ZPF = 14,0434 ha), předloženého „Návrhu ÚP Boskovice“. Nesouhlas byl zdůvodněn záborem zemědělských půd zařazených převážně do II. a částečně i do I. třídy ochrany a s tím souvisejícím nedostatečným zdůvodněním požadavků na odnětí a prokázání nezbytnosti záboru těchto vysoce chráněných zemědělských půd v textové části předložené územně plánovací dokumentace. Po konzultační schůzce pořizovatele na KrÚ JMK, OŽP dne 22. 5. 2014, kde byla diskutována možnost částečného zmenšení výměry problematické lokality, byl osloven projektant ÚP Boskovice s požadavkem na grafickou a textovou úpravu dokumentace. Upravený rozsah lokality, včetně doplněného zdůvodnění záboru a včetně tabelárního vyhodnocení provedené úpravy je přílohou této žádosti. Na základě výše uvedených skutečností vás žádáme o dohodu s nově navrhovaným řešením návrhových (prvotně neodsouhlasených) ploch a o změnu stanoviska OŽP KrÚ Jm kraje na úseku ochrany ZPF. Na základě výše uvedeného OŽP posoudil předložený „Návrh územního plánu Boskovice“ z hlediska možných dopadů na jednotlivé složky životního prostředí a doplňuje své stanovisko č. j. JMK 32993/2014, ze dne 18.03.2014, v bodě 2., takto: 2. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán ochrany zemědělského půdního fondu krajského úřadu příslušný dle ust. § 17a písm. a) zákona o ochraně ZPF posoudil předmětný upravený „Návrh územního plánu Boskovice“ z hlediska zájmů ochrany zemědělského půdního fondu a v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona na základě výše uvedeného uplatňuje souhlasné stanovisko k lokalitám předloženého „Návrhu Územního plánu Boskovice“ (Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z81, Z7, Z1, Z99 – viz. příloha č. 1). 49

OŽP jako orgán ochrany ZPF krajského úřadu souhlasí s úpravami v předloženém Návrhu územního plánu Boskovice. Celkový zábor ZPF u uvedených lokalit byl zredukován a bylo doplněno řádné odůvodnění. Návrh ploch pro bydlení, které jsou vymezeny na severní hranici zastavěného území, respektuje ve své koncepci platný územní plán. Ten v tomto prostoru vymezuje plochy pro bydlení, které navazují na ideu urbanistické koncepce paralelního uspořádání jednotlivých ulic s obytnou zástavbou. Toto uspořádání umožňuje konfigurace terénu a systém hlavních obslužných, radiálně uspořádaných, přístupových cest (silnice II/374, ulice K Lipníkům a Svatopluka Čecha). Takto rozložený systém přístupových komunikací umožňuje eliminovat problém s dopravní obsluhou v území v období zvýšené dopravní zátěže, a tedy vytváří velmi výhodné podmínky pro bydlení. Jedná se o jižně až jihozápadně orientovaný terén, což zvyšuje význam území jako jednoho z hlavních rozvojových území města. Již zmíněná založená urbanistická koncepce je tedy návrhem územního plánu respektována a jednotlivé plochy jsou navrženy dle následujících zásad:  výstavba bude pokračovat v systému paralelních komunikací a tím bude posílen význam území jako prostoru s jasnou urbanistickou strukturou, která posiluje kvalitní obytný prostor v této části města  z důvodu efektivního využití obsluhy a inženýrských sítí je i nadále respektován systém parcel, které přiléhají zahradami. Z tohoto důvodu je vymezení šířky jednotlivých ploch Z4, Z5, Z6 a Z7 vymezeno tak, aby bylo možno realizovat oboustranně obestavěnou komunikaci  v lokalitách, kde již není ani ve výhledu uvažováno s následným rozvojem bydlení je zástavba ukončena plochami soukromé a vyhrazené zeleně (ZS) které tvoří přirozený přechod do krajiny nebo jiný odůvodněný zelený pás. To je v případě plochy Z7 lokalita pro soukromou a vyhrazenou zeleň č Z99, která tvoří i přirozenou hradbu k lokalitě hřbitova severně od území. Plochy ZS jsou využitelné jako zahrady k přilehlým plochám pro bydlení, a to dle jejich podmínek využití území Na základě zapracování těchto zásad byl vymezen rozsah zastavitelných ploch Z4, Z5, Z6 a Z7. Jako související lokality jsou vymezeny plochy pro veřejná prostranství Z80 a Z81, které jsou navrženy z důvodu zajištění přístupu do jednotlivých ploch smíšených obytných městských. Z hlediska kvality zemědělské půdy jsou severně od zastavěného území města zastoupeny v převaze zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany. V severozápadní části, kde dominují zemědělské půdy I. třídy ochrany územní plán rozšíření zastavitelného území nenavrhuje (mezi silnici II/374 a železniční tratí 262). Navrhováno je tedy využití území na II. třídě ochrany ZPF, ale s nadprůměrně příznivými podmínkami pro bydlení, které je dlouhodobě pro rozšíření bydlení v Boskovicích uvažováno a v koncepci platného ÚP odsouhlaseno. V ostatních částech zůstává stanovisko OŽP č. j. JMK 32993/2014 ze dne 18.03.2014, v platnosti. Opatření pořizovatele: Chybějící ochranného pásmo vodního zdroje PHO II b (Chrudichromy u Lípy) v k.ú. Boskovice, bylo vyznačeno v grafické části a jeho respektování uvedeno jako jedna z podmínek dalšího využití ploch Z89, Z68 a Z69. Ohledně území tvořeného lokalitami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1, k jehož začlenění do záboru ZPF bylo vydáno nesouhlasné stanovisko, pořizovatel inicioval konzultaci na odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Schůzka proběhla 22. 5. 2014 a bylo dohodnuto, že dojde k mírnému zmenšení uvedené lokality. Zmenšení bude představovat především začlenění posledních cca 3 pozemků přiléhajících k pietnímu ochrannému pásmu hřbitova do ploch „zeleně soukromé a vyhrazení-ZS“. Tyto plochy mohou být součástí oplocených zahrad budoucí obytné zástavby, nebudou však součástí ploch záboru ZPF. Dále bylo dohodnuto, že bude vyprecizováno odůvodnění záboru této lokality, zejména z hlediska převzetí podstatné části záboru z předcházející dosud platné územně plánovací dokumentace. Bylo rovněž doporučeno, aby pořizovatel požádal o nové stanovisko odbor ŽP KrÚ Jm kraje. S tímto výsledkem byl následně seznámen projektant, který zpracoval grafickou i textovou úpravu dokumentace. Pořizovatel předložil dne 12. 6. 2014 „Žádost o dohodu a změnu stanoviska po společném jednání o návrhu ÚP BOSKOVICE a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území“, pod č.j. DMBO 8267/2014 /STAV/Št. Odbor ŽP KrÚ Jm kraje vydal následně dne 20. 6. 2014 souhlasné stanovisko. V textu Odůvodnění územního plánu byl opraven název přírodní památky nacházející se v k. ú. Bačov Bačovská stráň na správný název „přírodní památka Bačov“. Totéž bylo opraveno i v textu „Vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území“. V rámci „Návrhu územního plánu Boskovice“ v kapitole B)3., ve které územní plán navrhuje zásady a opatření týkající se ochrany zdravých životních podmínek a životního prostředí byly doplněny a v obecné rovině 50

zohledněny i vlivy imisní zátěže vnějšího ovzduší - vliv důsledků navrhovaných řešení na kvalitu ovzduší, týkající se zejména dopravního řešení a obecně snižování znečištění ovzduší uvedených lokalit (zejména prašnost, oxidy dusíku a polyaromatické uhlovodíky). Ve vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Boskovice na udržitelný rozvoj území byl doplněn registrovaný VKP Bačovské stráňky 1. Ve vyhodnocení SEA, v kapitole 3.4. a 4.5. byl uveden správný název Přírodní památka Bačov. Oprava byla provedena i v další části textu, část J)9.1. ZCHÚ atd./. V kapitole 3 na str. 13 - 14 Vyhodnocení SEA byla použita správná kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší, která odpovídá terminologii zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Byly upraveny i další uvedené nedostatky ve „Vyhodnocení SEA“ (podrobné hodnocení pouze modelových lokalit, což je nedostatečné vzhledem k velikosti hodnocené koncepce a rozmanitosti ploch v předmětném území, příliš obecná formulace návrhu stanoviska SEA, nepromítnutí se předchozího konstatování zpracovatele Vyhodnocení SEA o nutnosti řešit konkrétní střet vymezeného poldru Mladkov ve VKP Boskovický mokřad do návrhu stanoviska apod.) V kapitole 6 Vyhodnocení SEA byly zhodnoceny vlivy kumulativní a synergické. V kapitole G. Odůvodnění návrhu územního plánu byly podrobněji popsány výsledky hodnocení. Požadavek, aby všechny změny řešení provedené od společného jednání byly v textové části zřetelně vyznačeny, nebylo možno ze strany projektanta akceptovat, neboť ne vždy by takové rozlišování přispívalo k přehlednosti textu (zejména pro ostatní účastníky procesu projednávání). Požadavek na rozšíření původní tabulky o sloupec označený v záhlaví „Úpravy po společném jednání“ je respektován komentářem v posledním sloupci „poznámka“ tabelárního vyhodnocení jednotlivých rozvojových lokalit. S projektantem bylo dohodnuto, že na změny řešení provedených od společného jednání bude uveden odkaz v rámci oznámení veřejného projednání. 3)

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU č. j.: JMK 9685/2014, ze dne 17. 3. 2014 (doručeno 19. 3. 2014)

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (OÚPSŘ), obdržel dne 22.01.2014 oznámení o společném jednání o „Návrhu územního plánu Boskovice“ a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Společné jednání se uskutečnilo dne 18.02.2014 na Městském úřadu Boskovice. V předmětné věci bylo předpokládáno vydání koordinovaného stanoviska ze strany krajského úřadu. Dle § 4 odst. 7 stavebního zákona lze koordinované stanovisko vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Z důvodu nesouhlasného stanoviska odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu ochrany ZPF s návrhovými plochami Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 však nemůže OÚPSŘ za krajský úřad vydat k „Návrhu územního plánu Boskovice“ koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona. Stanoviska příslušných dotčených orgánů v rámci krajského úřadu proto obdržíte jednotlivě. 4)

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE č. j.: JMK 33000/2014, ze dne 20. 3. 2014 (doručeno 21. 3. 2014) Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, obdržel Vaši žádost o vyjádření k „Návrhu územního plánu Boskovice“ a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče jako dotčený orgán podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění (dále jen stavební zákon) a z hlediska požadavků vyplývajících z ustanovení § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, neuplatňuje v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona žádné požadavky na obsah územního plánu. Odůvodnění: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, uplatňuje stanovisko k území, ve kterém se nachází městská památková zóna. V návrhu územního plánu jsou podmínky ochrany městské památkové zóny a zásady stanovené Regulačním plánem části městské památkové zóny a jeho změny č. 1 respektovány.

51

5)

MĚSTSKÝ ÚŘAD BOSKOVICE – ODBOR TVORBY A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. j.: DMBO 2621/2014/TOŽP/Me, ze dne 24. 2. 2014 (doručeno 28. 2. 2014) MěÚ Boskovice, odboru tvorby a ochrany životního prostředí bylo doručeno oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivu na udržitelný rozvoj území. Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, zpracovanou dle aktuální legislativy, vycházející z nadřazených koncepcí státu a kraje, koncepce stávajícího územního plánu, komplexně řeší problematiku zastavěného území ve vazbě na krajinu, respektující podmínky udržitelného rozvoje a ochrany krajinného rázu. Nový územní plán bude v souladu se současnými trendy územního plánování aktualizovat záměry rozvoje města, koordinovat je se záměry vyšších úrovní územně plánovací dokumentace, bude vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území. Na základě předloženého návrhu ÚP města Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj jeho území a seznámení se s jeho obsahem, vydává zdejší odbor jako dotčený orgán státní správy následující vyjádření: Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění (dále jen zákon), sdělujeme následující: - k oznámení o společném jednání o návrhu zadání územního plánu Boskovice nemáme připomínek - obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF je zpracován podle přílohy č. 3 výše uvedené vyhlášky do přehledné tabulkové formy s uvedením celkové a redukované plochy záboru z.p. ze ZPF - v plochách záboru z.p. ze ZPF požadujeme, aby byly uvedeny pouze nové plochy záborů bez již dříve odsouhlasených záborů z.p. ze ZPF v předchozích změnách – dochází tak ke zkresleným hodnotám plochy záborů z.p. ze ZPF - plochy přírodní – nemáme připomínek za předpokladu souhlasu vlastníků dotčených pozemků (právo ohlášení a zapsání do KN případné následné změny druhu pozemku náleží pouze vlastníkům dotčených pozemků) - v textové části F)12 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – F)12.1. PLOCHY ORNÉ PÚDY – NZ požadujeme upravit: HLAVNÍ VYUŽITÍ na zemědělská prvovýroba – hospodaření na ZPF se střídáním plodin, původní text odstranit - PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - do odrážky první vložit text: činnosti související s hospodařením na zemědělské půdě, původní text odstranit - u odrážky čtvrté doplnit – za předpokladu souhlasu vlastníků dotčených pozemků. Dále uvádíme: Za polní cesty (§ 1 odst. 3 zákona) se pro účely ochrany ZPF považují zpevněné i nezpevněné komunikace, které slouží převážně k obhospodařování pozemků, jsou vždy součástí ZPF bez ohledu na to, v jakém druhu jsou evidovány v KN – Čl. I, odst. 1 Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č.j.: OOLP/1067/96. Na pozemcích vedených v ZPF nelze umísťovat další přístřešky pro turisty, lesní cesty, komunikace pro pěší, účelové komunikace, cyklostezky a podobně mimo plochy navržené a schválené v ÚP – rozpor s § 4 a 5 zákona. Přístupnost pozemků a krajiny řeší dostatečně stávající cestní síť, případně pozemkové úpravy. Proti úpravám stávajících účelových komunikací nemáme připomínek. Případná stavební činnost na ZPF podléhá vydání závazného stanoviska orgánem ochrany ZPF, které je závaznou součástí rozhodnutí nebo opatření vydaného podle zvláštního zákona. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále zákona) sdělujeme následující:  A. Textová část Návrh (str. 34), Podmínky biokoridorů ÚSES přípustné využití – požadujeme vypustit z textu větu „případně rekreační plochy přírodního charakteru. Toto vymezení je bezpředmětné a zavádějící.  ve výčtu VKP chybí registrované VKP Bačovské stráňky 1 (podklady předány e-mailem zpracovateli ÚP).  Vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území, část A.4.5. Ochrana přírody (str. 24) – uvedena Přírodní památka Bačovská stráň. Toto označení je chybné, správný název je PP Bačov. Chybné označení se vyskytuje i dále v textu, např. str. 62, část J)9.1. ZCHÚ. Je třeba ho opravit na správný název. 52

Z hlediska zájmů chráněných zák. č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění (dále jen lesní zákon) uvádíme následující: Návrh územního plánu Boskovice je koncepčně zpracován s nepopiratelným zřetelem na problematiku tvorby a ochrany životního prostředí. S ohledem na celospolečenský význam lesních ekosystémů a takto i potřebu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa neuvažuje, ve smyslu ustanovení §15 lesního zákona, s odnětím lesních pozemků předmětu jejich určení. Naproti tomu však při plánování obytné výstavby pomíjí (např. SV, SM: Z27, 28, 31, 33, 34, 40, 41, 44, 47) základní ustanovení odst. 1, § 13 lesního zákona, cit.: „Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno.“, jakož i ustanovení odstavce 1, §14, cit.: „Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska, zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější;…“, konec citací. S ohledem na výše uvedené zákonné povinnosti upozorňujeme na nutnost respektování tzv. ochranného pásma lesa v rámci územně plánovacích koncepcí, tj. dodržování minimálně padesátimetrové vzdálenosti od hranic (okraje lesa) lesních pozemků při situování staveb, vč. staveb liniových. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů sdělujeme: Nemáme připomínek. Z hlediska odpadového hospodářství podle § 79 odst. 1 písm. k) zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění nemáme námitky proti předloženému návrhu ÚP Boskovice s tím, že doporučujeme v textu doplnit následující: - U kompostárny nepsat upřesnění kontejnerová, protože se jedná o změně technologie - kromě uvedených zařízení jsou v Boskovicích provozovány také dotříďovací linky odpadů vytříděných z komunálních odpadů, konkrétně na papír a plasty a to na Sv. Čecha a na ul. Havlíčkova-bývalý ŠS - na Rovné provozuje DEAS recyklační linku na inertní odpady - vytříděný papír mohou občané odevzdávat přímo do výkupen na ul. Nádražní a Mánesova - na Mánesové je rovněž kovošrot a odběr autovraků - inertní odpady mohou občané předávat k recyklaci v lokalitě Doubravy (v textu uvedeno) Po městě jsou rozmístěny separační kontejnery na papír, plasty a sklo vytříděné občany z komunálního odpadu. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění uvádíme: Stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu obce, v průběhu jeho pořizování vydává dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění příslušný krajský úřad. Opatření pořizovatele: ÚP Boskovice je zcela nová územně plánovací dokumentace, která nemá žádnou přímou vazbu na současně platný územní plán města, proto musí být vyhodnoceny veškeré plochy záboru ZPF. Dříve odsouhlasené zábory ZPF jsou pouze vhodným argumentem v případě, že nový územní plán navrhuje rozvojové plochy na ZPF, které byly rozvojovými plochami i v předchozí dokumentaci a nebyly dosud zastavěny. Souhlas vlastníků pozemků, dotčených realizací prvků ÚSES v rámci ploch přírodních, není předmětem regulativů v procesu územního plánování. Prostor k řešení vlastnických vztahů je v rámci navazujících územních řízení. V kapitole F)12.1. PLOCHY ORNÉ PÚDY – NZ textové části je jako hlavní využití uvedeno: „zemědělská prvovýroba – hospodaření na ZPF se střídáním plodin“. Původní text byl odstraněn. V přípustném využití byl text „hospodaření na ZPF se střídáním plodin v krátkém časovém intervalu“ nahrazen textem „zařízení, činnosti a děje související s hospodařením na zemědělské půdě. Souhlasu vlastníků pozemků dotčených realizací interakčních prvků nejsou náplní regulativů v územním plánování. Z textové části Návrhu, Podmínky biokoridorů ÚSES přípustné využití byl odstraněn text „případně rekreační plochy přírodního charakteru“. Do výčtu VKP byl doplněn registrovaný VKP Bačovské stráňky 1.

53

Ve vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Boskovice na udržitelný rozvoj území byl doplněn registrovaný VKP Bačovské stráňky 1. Ve vyhodnocení SEA, v kapitole 3.4. a 4.5. je uveden správný název Přírodní památka Bačov. Oprava byla provedena i v další části textu, část J)9.1. ZCHÚ atd./. Do kapitoly „D)3 Koncepce nakládání s odpady“ byly zapracovány následujících údaje: U kompostárny vypuštěno upřesnění kontejnerová, protože se jedná o změně technologie Kromě uvedených zařízení jsou v Boskovicích provozovány také dotříďovací linky odpadů vytříděných z komunálních odpadů, konkrétně na papír a plasty a to na Sv. Čecha a na ul. Havlíčkova-bývalý ŠS Na Rovné provozuje DEAS recyklační linku na inertní odpady Vytříděný papír mohou občané odevzdávat přímo do výkupen na ul. Nádražní a Mánesova Na Mánesově ulici je rovněž kovošrot a odběr autovraků Inertní odpady mohou občané předávat k recyklaci v lokalitě Doubravy Po městě jsou rozmístěny separační kontejnery na papír, plasty a sklo vytříděné občany z komunálního odpadu. 6)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE č. j.: KHSJM 10659/2014/BK/HOK, ze dne 17. 3. 2014 (doručeno 18. 3. 2014) Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (dále také „KHS JmK“) jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví příslušný dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 258/2000 Sb.“), dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb. a § 4 odst. 2 písm. b) a § 50, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“), v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „správní řád“), k návrhu územního plánu Boskovice vydává stanovisko: ve kterém dle ustanovení § 50 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, uplatňuje následující požadavek: V Textové části návrhu ÚP Boskovice v kapitole „F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ uvést podmínky podmíněně přípustného využití: V kapitolách: F)2.1.Plochy pro rodinnou rekreaci - RI F)2.2.Plochy pro hromadnou rekreaci - RH F)3.1.Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura – OV F)3.2.Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední - OM F)3.3.Plochy občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá - OK F)3.4.Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport - OS F)4.1.Plochy veřejných prostranství - PV F)6.1.plochy smíšené městského centra – SC F)6.2.plochy smíšené obytné městské - SM F)6.3.Plochy smíšené obytné venkovské – SV Akusticky chráněné prostory lze do území umístit až na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že celková hluková zátěž v území nepřekročí hodnoty hygienických limitů stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. Před vydáním územního rozhodnutí musí být deklarován soulad záměru s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem příp. vibracemi. F)7.1.Plochy dopravní infrastruktury silniční - DS F)7.2.Plochy plochy dopravní infrastruktury železniční - DZ F)8.1.Plochy pro inženýrské sítě – TI F)8.2.Plochy pro nakládání s odpady – TO F)9.1.Plochy těžkého průmyslu a energetiky – VT F)9.2.plochy lehkého průmyslu – VL F)9.3.plochy zemědělské výroby – VZ F)9.4.plochy skladování – VK F)9.6.Plochy fotovoltaických elektráren – VF F)10.Plochy smíšené výrobní 54

Nejpozději v rámci územního řízení pro stavby umisťované na plochy musí být prokázáno, že hluková zátěž nepřekročí hodnoty hygienických limitů hluku stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb, případně vč. doložení reálnosti provedení protihlukových opatření. Před vydáním územního rozhodnutí musí být deklarován soulad záměru s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem příp. vibracemi. Odůvodnění: K návrhu zadání územního plánu Boskovice vydala KHS JmK stanovisko dne 28. února 2013 pod č.j. KHSJM 08124/2013/BK/HOK s uplatněním požadavků na obsah zadání v oblasti veřejného zdraví pro eliminaci negativních vlivů. Požadavky nejsou v návrhu územního plánu Boskovice zohledněny v plném rozsahu a to zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že plochy s rozdílným využitím umožňují využití pro účely umístění ploch/staveb akusticky chráněných nebo ploch/staveb s možným negativním účinkem na téže ploše. KHS JmK posoudila předmětný návrh z hlediska ochrany veřejného zdraví a vzhledem k nutnosti eliminace resp. minimalizace potenciálních zdravotních rizik pro populaci vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek uplatnila požadavky uvedené ve výrokové části tohoto stanoviska a to m.j. ve smyslu ustanovení § 30, § 34 a § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších změn a doplňků, a ustanovení právních předpisů souvisejících a to především proto, že jako orgán ochrany veřejného zdraví jako příslušný správní úřad v problematice hluku a ochrany veřejného zdraví ze své praxe oprávněně dovozuje závěr, že umístěním návrhových ploch v území obce lze předpokládat možnost zvýšené zátěže obyvatelstva hlukem příp. vibracemi a to i vzhledem ke skutečnosti, že plochy s rozdílným využitím umožňují využití pro účely umístění ploch akusticky chráněných nebo ploch s možným negativním účinkem na téže ploše. Splnění výše uvedených podmínek by mělo umožnit koncepční urbanistické řešení a ochranu veřejného zdraví v plném rozsahu. Opatření pořizovatele: Textová část návrhu ÚP Boskovice, kapitola „F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ byla doplněna o požadovaný text, který je součástí podmínek podmíněně přípustného využití. 7)

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR BLANSKO Ev. č. : HSBM-18-9/2-POKŘ-2014, ze dne 4. 3. 2014 (doručeno 6. 3. 2014) Koordinované stanovisko dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva a požární ochrany. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Blansko v souladu s ustanovením §12 odst. 2 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, posoudil výše uvedenou územně plánovací dokumentaci předloženou č.j.: SMBO 3693/2012/STAV/Št., DMBO 1000/2014/STAV/Št. ze dne 24. ledna 2014. K předmětné dokumentaci vydává souhlasné koordinované stanovisko. Odůvodnění: Z předmětného návrhu ÚP Boskovice je zřejmé, že územní plán naplňuje požadavky a úkoly k řešení opatření ochrany obyvatelstva a požární ochrany města Boskovice, proto HZS JmK, územní odbor Blansko rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. 8)

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, ODBOR HORNICTVÍ A STAVEBNICTVÍ č. j.: MPO 4758/2014, ze dne 24. 1. 2014 (doručeno 28. 1. 2014)

Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme podle ustanovení §47 odst. 2 stavebního zákona a ustanovení §15 odst. 2 horního zákona k výše uvedené územně plánovací dokumentaci žádné připomínky, protože dokumentace akceptuje problematiku ochrany a využití nerostného bohatství v řešeném území.

55

9)

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ODBOR VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY VII č. j.: 172/560/14, ze dne 24. 1. 2014 (doručeno 27. 1. 2014)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) – odbor výkonu státní správy VII (OVSS VII) vydává ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 a 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se svojí působností následující stanovisko: Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů, ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 13 odst. 1 až 3 zákona č. 66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích, dle mapy ložiskové ochrany 1 : 50 000, list 24 – 14 Boskovice a 24 – 13 Protivanov zasahují do k.ú. Boskovice tato výhradní ložiska: Výhradní ložisko slévárenských písků „Boskovice - Chrudichromy“ - ev. č. ložiska 3 237400. Stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Boskovice III. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Česká geologická služba. Výhradní ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 1“ – ev. č. ložiska 3 157500. Stanoveno CHLÚ Boskovice I.A. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Očenášek – Mikulka, s.r.o., Prostějov. Vytěžené ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 2“ – ev. č. ložiska 3 U3 129700. Ložisko je v evidenci a ochraně MP Cihelna s.r.o., v likvidaci. Výhradní ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 3“ – ev. č. ložiska 3 157501. Stanoveno CHLÚ Boskovice I.B. Ochranou a evidencí je pověřena organizace Česká geologická služba. Pokud návrhem územního plánu nebudou v k.ú. města Boskovice dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá MŽP OVSS VII z hlediska ochrany výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání připomínek a s jeho řešením s o u h l a s í . Pro úplnost uvádíme, že v předmětné části města Boskovice jsou evidována tato poddolovaná území z minulých těžeb: 1. Chrudichromy 1 - po těžbě paliv do 19. století. Dotčená plocha terénu činí 148 138 m2 – ev. č. 3830. 2. Chrudichromy 2 – po těžbě paliv a rudy před rokem 1945. Dotčená plocha terénu činí 192 531m2 – ev. č. 3846. 3. Boskovice 1 – po těžbě paliv a rudy do 19. století. Dotčená plocha terénu činí 459 337 m2 - ev. č. 3856. 4. Boskovice 2 – po těžbě před rokem 1945. Dotčená plocha terénu činí 428 903 m2 - ev. č. 3867. 5. Boskovice – Pilský dvůr – po těžbě rudy neznámého stáří. Dotčená plocha terénu – ojedinělá pravděpodobnost. Pro informaci uvádíme, že v k.ú. města Boskovice nejsou evidována sesuvná území. Z hlediska zájmů chráněných Státní báňskou správou je nutné si vyžádat rovněž stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského v Brně. Opatření pořizovatele: Uvedené informace jsou v ÚP Boskovice zapracovány. 10)

MINISTERSTVO DOPRAVY č. j.: 204/2014-910-UPR/2-Ma, ze dne 14. 3. 2014 (doručeno 14. 3. 2014)

Zákon č.2/1969 Sb. §17, ve znění pozdějších předpisů, ustanovuje Ministerstvo dopravy jako ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy. Ustanovení § 22 dále uvádí, že Ministerstvo dopravy zpracovává koncepce rozvoje svěřených odvětví – dopravních sítí v rámci jednotlivých druhů dopravy. Při výkonu působnosti DO v rámci územně plánovací činnosti prosazuje Ministerstvo dopravy rozvojové záměry státu na úseku dopravní infrastruktury do územně plánovací dokumentace na úrovni ZÚR i ÚP jednotlivých obcí. Na základě ustanovení § 4 stavebního zákona č.183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb., vydává Ministerstvo dopravy, jako dotčený orgán ve věcech dopravy podle § 40 odst. 2 písm. g) zák. č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, podle § 56 písm. d) zák. č.266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, podle § 88 odst. 1 písm. o) a p) zák. č.49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů a podle § 4 zák. č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů stanovisko k návrhu ÚPo Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území.

56

Požadavek na vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R 43 je do návrhu ÚP zapracován, proto k němu nemáme z hlediska silniční dopravy připomínky. Řešeným územím je vedena jednokolejná celostátní neelektrizovaná trať č. 262 Skalice nad Svitavou – Chornice. Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle zákona č.266/1994Sb., o drahách, zejména v lokalitách Z2, Z3, Z63, Z90, Z102, P9, TK9, TK13, včetně VPS (VD1, VDZ1, VTP4, VTS1). Upozorňujeme, že v zájmovém území se připravuje stavba tzv. „Boskovické spojky“. Studii proveditelnosti s názvem „Boskovická spojka + Modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna“ v současné době řeší SUDOP BRNO, spol. s r.o., s plánovaným dokončením v průběhu r. 2014. Výstavbu „Boskovické spojky“ budeme požadovat zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. Součástí „Boskovické spojky“ je mj. i elektrizace úseku trati a modernizace železniční stanice Boskovice, které mohou mít územní vliv. S ohledem na nepříznivý vliv a koncentraci hlukové zátěže od provozu železniční dopravy a heliportu, navrhujeme změnit funkční využití u návrhových ploch Z2 a Z3 z bydlení v bytových domech (BH) na jiné. V případě návrhové plochy Z3 je možné úpravou vymezení plochy mimo ochranné pásmo dráhy snížit rozsah vlivu z železniční dopravy. Pokud navržené úpravy nebudou provedeny, požadujeme jejich vymezení jako podmíněně přípustné s podmínkou následného prověření ploch z hlediska hlukové zátěže. Z hlediska letecké a vodní dopravy nemáme připomínky, neboť nejsou dotčeny námi sledované zájmy. Opatření pořizovatele: Návrh ÚP Boskovice respektuje i v další fázi zpracování ochranné pásmo dráhy. Výstavba „Boskovické spojky“ je zařazena mezi veřejně prospěšné stavby, včetně elektrizace úseku trati a modernizace železniční stanice Boskovice. Požadavek na prověření návrhových ploch Z2 a Z3 z hlediska hlukové zátěže byl doplněn do kapitoly „C)2. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH“ do sekce „další podmínky využití území“. 11)

MINISTERSTVO OBRANY ČR, AGENTURA HOSPODAŘENÍ S NEMOVITÝM MAJETKEM, ODBOR ÚZEMNÍ SPRÁVY MAJETKU BRNO č. j. MOCR 2785-2/2014 - 6440, ze dne 26. 2. 2014 (doručeno 27. 2. 2014)

Ve smyslu § 175 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a zákona č.222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky v platných zněních a v souladu s rezortními předpisy (na teritoriu okresů Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Bruntál, Frýdek–Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov, Šumperk, Vsetín) bylo provedeno vyhodnocení výše uvedené akce. Ministerstvo obrany zastoupené Odborem územní správy majetku Brno Agentury hospodaření s nemovitým majetkem, jako věcně a místně příslušným ve smyslu § 6, odst. 1, písmeno h zákona č. 222/1999 Sb., jehož jménem jedná ředitel Odboru územní správy majetku Brno Agentury hospodaření s nemovitým majetkem Ing. Jaroslav Valchář na základě pověření ministra obrany čj. 2499/2013-1140 ze dne 17. 12. 2013 ve smyslu § 7, odst. 2 zákona č.219/2000 Sb. vydává stanovisko: Do správního území obce zasahuje: -

Zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na stanovišti Skalky (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR, zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích, zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit do 5 km od stanoviště průmyslové stavby jako sklady, sila, hangáry apod. s kovovým pláštěm přesahující jako celek 700 m2, do 5 km od stanoviště stavby výkonných vysílačů, převaděčů, základnových stanic mobilních operátorů a podobných technologií v pásmu 1090 MHz, do 5 km od stanoviště výstavbu větrných elektráren, jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) – viz. ÚAP – jev 81.

Výstavba výše určených typů staveb může být v uvedeném zájmovém území Ministerstva obrany omezena nebo vyloučena.

57

Toto zájmové území Ministerstva obrany je v textové části (odůvodnění) návrhu územního plánu uvedeno. Doplňte podmínky uvedené v tomto stanovisku. V grafické části je zájmové území znázorněno. Do legendy doplňte informaci, že se jedná o zařízení Ministerstva obrany. Dále upravte kapitolu J)16.1.OBRANA STÁTU dle předloženého znění. J)16.1. OBRANA STÁTU Do řešeného území (do východní části k.ú. Vratíkov) zasahuje zájmové území elektronického komunikačního zařízení na stanovišti Skalky. Podmínky jeho provozu jsou respektovány, nejsou do něj navrženy plochy změn v území, vyžadující závazné stanovisko Ministerstva obrany. Přeškrtnutý text vypusťte. Rozhodnutí prosím ponechte na příslušném stavebním úřadu. V řešeném území nejsou navrženy výškové stavby nad 30 m nad terénem, stavby tvořící dominanty v terénu (např. rozhledny). V některých plochách je přípustné umístění rozhledny a v koncepci rozvoje je uvedena informace o skutečnosti, že v případě rozvoje mobilních operátorů je třeba navrhnout společný objekt. Z uvedených důvodů vypusťte přeškrtnutý text. Pro výstavbu a rekonstrukci vvn a vn z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva a stavby dopravní infrastruktury z důvodu ochrany zájmů vojenské dopravy bude v dalších stupních projektové přípravy vyžádáno závazné stanovisko Ministerstva obrany. Přeškrtnutý odstavec nahraďte níže uvedeným odstavcem. V celém území řešeném územně plánovací dokumentací platí podmínka, že v dalších stupních projektové přípravy bude vyžádáno závazné stanovisko Ministerstva obrany pro výstavbu a rekonstrukci vvn, vn, výškových staveb nad 30 m a staveb tvořících dominanty v území (např. rozhledny, stavby mobilních operátorů) z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva a staveb dopravní infrastruktury z důvodu ochrany zájmů vojenské dopravy. K předloženému návrhu územního plánu nemáme dalších připomínek za předpokladu úpravy textové (odůvodnění) i grafické části v souladu s tímto stanoviskem. Popis výše uvedených údajů o území je specifikován v pasportech, které byly předány v rámci úplné aktualizace územně analytických podkladů úřadu územního plánování ORP. Opatření pořizovatele: Do návrhu ÚP Boskovice byly zapracovány požadavky na doplnění legendy grafické části i kapitoly J)16.1.OBRANA STÁTU. 12)

ČR – STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE, ÚZEMNÍ INSPEKTORÁT PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A KRAJ VYSOČINA č. j. 133/14/062.103/St, ze dne 13. 3. 2014 (doručeno 14. 3. 2014)

Na základě žádosti podané oddělením územního plánování, ČR – Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán podle § 94 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., a podle zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, k návrhu územního plánu vydává toto stanovisko: ČR – Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina s předloženým návrhem územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území souhlasí. Odůvodnění: Dodávka el. energie je v území stabilizována. Stávající vedení vyhovuje současným i výhledovým přenosovým požadavkům, nepředpokládá se žádná zásadní úprava. Nadále bude zásobování města realizováno z rozvodny 110/22 kV Boskovice. Pro zajištění výhledových potřeb dodávky, bude využito výkonu stávajících trafostanic a v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější, pokud to bude technicky možné. Město Boskovice bude i nadále zásobováno zemním plynem ze stávajících VTL regulačních stanic. Nově je navržena plynofikace místních částí Hrádkov a Bačov. Koridor TK1 pro umístění VTL plynovodu nad 40 barů je v PD vymezen. ČR – SEI, upozorňuje účastníky územního plánování na platnost zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z něho vyplývající nutnost dodržování ochranných a bezpečnostních pásem k zajištění spolehlivého provozu energetických zařízení a bezpečnostních pásem k zamezení nebo k zmírnění účinků případných havárií. 58

K veřejnému projednání návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, podle ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona, přizval pořizovatel Město Boskovice, dotčené orgány, Krajský úřad Jihomoravského kraje a sousední obce dopisem ze dne 4. 2. 2015 č. j. DMBO 1194/2015/STAV/Št. Pořizovatel vyzval dotčené orgány a Krajský úřad Jihomoravského kraje, jako nadřízený orgán, k uplatnění stanovisek k částem řešení, které byly od společného jednání změněny (byly přílohou dopisu), ve lhůtě do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, s odborným výkladem projektanta se uskutečnilo ve čtvrtek 19. března 2015 od 1600 hod. ve velké zasedací místnosti MěÚ Boskovice, Masarykovo náměstí 4/2 v Boskovicích. K návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území uplatnily ve stanovené lhůtě (do 26. 3. 2015) stanoviska dle § 52 odst. 3 stavebního zákona tyto dotčené orgány: 1) KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR ROZVOJE DOPRAVY č. j.: JMK 36732/2015, ze dne 24. 3. 2015 (doručeno 24. 3. 2015) Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor rozvoje dopravy (dále jen KrÚ JMK ORD) uplatňuje za použití ustanovení §4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon) podle ustanovení §40 odst. 3 písm. f), zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění (dále jen zákon o PK), následující stanovisko k návrhu územního plánu a souhlasí s řešením silnic II. a III. tř. v návrhu územního plánu za podmínky respektování následujících požadavků: 1. Do územní studie lokality Milánovy II., jihovýchod bude doplněna nová plocha Z104 v případě, že bude sdílet dopravní napojení na silniční síť s touto lokalitou. 2. Podmínky využití ploch s chráněnými prostory přiléhající ke krajským silnicím II. a III. třídy nebudou z hlediska hlukové ochrany v dalším projednávání ÚP oslabovány. Odůvodnění KrÚ JMK ORD podle ustanovení §40 odst. 3 písm. f) zákona o PK a §4 odst. 2 stavebního zákona uplatňuje jako věcně a místně příslušný dotčený orgán stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy. K částem řešení, které byly v návrhu od společného jednání změněny, uplatňuje KrÚ JMK ORD výše uvedené požadavky, jež jsou odůvodněny, jak následuje. 1. Stávající napojení vymezovaných ploch Z12 na silnici II/150 je nekapacitní a nepřehledné. Nově přidaná plocha Z104 toto napojení může ještě přitížit. Napojení musí odpovídat kapacitě navrhovaných ploch, nelze ani vyloučit, že je bude limitovat. 2. Využití návrhových ploch přiléhajících k silnicím musí být z hlediska hlukové ochrany ošetřeno tak, aby nevznikaly nároky na omezování provozu na silnicích. V návrhu ÚP uváděné podmínky pro plochy nesmí být v dalším projednávání oslabovány. Připomínky vznesené KrÚ JMK ORD ve společném projednání byly akceptovány. KrÚ JMK ORD souhlasí s návrhem územního plánu, ovšem pouze při respektování požadavků uvedených ve výroku. Podle ustanovení §4 odst.2. písm. b) stavebního zákona je toto stanovisko závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávané podle stavebního zákona. Opatření pořizovatele: V textu i ve výkresu č.1 – „Základní členění území“ bylo doplněno začlenění ploch Z104 a Z106 do rozvojového území Milánovy II, jihovýchod. Podmínky využití ploch s chráněnými prostory přiléhající ke krajským silnicím II. a III. třídy nebudou z hlediska hlukové ochrany v dalším projednávání ÚP oslabovány. 2) KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. j.: JMK 36731/2015, ze dne 23. 3. 2015 (doručeno 25. 3. 2015) OŽP vydal k „Návrhu územního plánu Boskovice“ stanovisko v rámci společného jednání dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona pod č. j. JMK 72143/2014, ze dne 28.07.2014. V tomto stanovisku OŽP, jako dotčený orgán ochrany ZPF krajského úřadu, příslušný dle ust. § 17a písm. a) zákona o ochraně ZPF a v souladu s ust. § 5

59

odst. 2 zákona uplatil částečný nesouhlas k návrhovým plochám Z4, Z78, Z5, Z79, Z6, Z80, Z7, Z1 předloženého „Návrhu Územního plánu Boskovice“. Pořizovatel územního plánu vyvolal následně jednání o dohodě o změně stanoviska OŽP a upravil „Návrh územního plánu Boskovice“ tak, že bylo možné na dohodu přistoupit a OŽP následně vydal doplnění stanoviska pod č. j. JMK JMK 69724/2014, ze dne 20.06.2014. „Návrh územního plánu Boskovice“ (verze pro veřejné projednání) zpracovali Ing. arch. Miloš Schneider, Ing. arch. Vanda Ciznerová a kol., Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Příkop 8, 602 00 Brno, leden 2015. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně a místně příslušný úřad podle ustanovení § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“, uplatňuje následující stanoviska: 1. Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon): Tabelární vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF „Návrhu územního plánu Boskovice“ projednávaného v režimu ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona je uvedeno v příloze tohoto stanoviska jako jeho nedílná součást. Ve smyslu čl. II odst. 2. Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 01.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 byl Návrh územního plánu Boskovice dne 04.03.2015 projednán s orgánem ochrany ZPF MěÚ Boskovice. Orgán ochrany ZPF MěÚ Boskovice ve svém vyjádření uvádí následující: „Vyslovujeme nesouhlas s návrhem plochy pro výrobu Z 113 (lehký průmysl) z důvodu záboru zemědělských půd zařazených do II. st. – třídy ochrany. Plocha nenavazuje na stávající výrobní areály a plochy již dříve vymezené pro průmysl ještě nejsou vyčerpány. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné.“ OŽP, orgán ochrany ZPF krajského úřadu, jako dotčený správní orgán dle ust. § 17a písm. a) zákona o ochraně ZPF uplatňuje v souladu s ust. § 5 odst. 2 zákona o ochraně ZPF souhlasné stanovisko k „Návrhu územního plánu Boskovice“ se zapracovanými změnami řešení od společném jednání (vyjma plochy Z113) a dále nesouhlasné stanovisko k návrhové ploše Z113 předloženého „Návrhu Územního plánu Boskovice“. Své stanovisko orgán ochrany ZPF krajského úřadu zdůvodňuje následovně: V souladu s ust. § 4 odst. 4 stavebního zákona, resp. v návaznosti na souhlasné stanovisko uplatněné v rámci společného jednání dospěl orgán ochrany ZPF krajského úřadu k závěru, že předložené změny (vyjma nově navržené plochy Z113) nejsou v rozporu se základními zásadami ochrany ZPF vyplývajícími z ust. § 4 zákona a lze je tudíž z hlediska zájmů ochrany ZPF akceptovat. V příkrém rozporu se základními zásadami ochrany ZPF vyplývajícími z ust. § 4 zákona je nově navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) o celkové výměře 1,6086 ha, neboť tuto plochu nelze s ohledem na velikost sídla, jeho skutečné potřeby a zejména rozsah odsouhlasených ploch téhož funkčního využití považovat za nezbytně nutný případ, kdy by mělo dojít k odnětí půdy ze ZPF. Výše uvedený rozpor dále umocňuje skutečnost, že je plocha v celém svém rozsahu navržena na zemědělských půdách II. třídy ochrany, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Navržený zábor zemědělské půdy na základě výše uvedeného nelze považovat za nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF tak, jak stanoví ust. § 5 odst. 1 zákona. V souvislosti s tím Krajský úřad Jihomoravského kraje upozorňuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 06.06.2013, čj. 1 Aos 1/2013 – 85, který v otázce vymezování zastavitelných ploch stanovil, že: „Vymezení zastavitelné plochy o nikoliv zanedbatelné rozloze v území, na němž se nachází vysoce chráněná zemědělská půda I. či II. třídy ochrany, je třeba v návrhu územního plánu řádně odůvodnit dle požadavků obsažených v § 4 a § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Nepostačuje pouze povšechné odůvodnění vztahující se k územnímu plánu jako celku, v němž nejsou uvedeny úvahy ohledně nezbytnosti zabrat vysoce chráněnou zemědělskou půdu v konkrétní ploše pro sledovaný konkrétní účel.“ 2. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán ochrany přírody příslušný dle ust. § 77a odst. 4 písm. x) výše uvedeného zákona nemá k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“, připomínky.

60

Části, které byly od společného jednání změněny, nejsou takového rozsahu, aby jimi byly dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. 3. Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán ochrany ovzduší příslušný dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona uplatňuje stanovisko k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“. Jako potenciálně velmi problematická se jeví nově vymezená zastavitelná plocha Z113, navržená pro výrobu a lehký průmysl VL. Návrhová plocha Z113 se nachází v těsné blízkosti ploch určených pro plánovanou výstavbu rodinných a bytových domů; nově vymezená plocha Z112, navržená v této souvislosti jako ochranná a izolační zeleň ZO, by byla zcela nedostatečná. Jako řešitelné se z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 201/2012 Sb. jeví v předmětné lokalitě pouze realizace lehké výroby s technologií zcela bez emisí, tedy bez výduchu do vnějšího ovzduší a tím bez přímého vlivu na kvalitu okolního ovzduší. Své stanovisko orgán ochrany ovzduší krajského úřadu zdůvodňuje následovně: Obecně platí, že není vhodná těsná návaznost obytné zástavby a ploch pro výrobu, průmysl nebo činnosti omezující okolní obytnou zástavbu, zejména z důvodu předcházení problémům obtěžování obyvatel hlukem, emisemi z dopravy, případně zápachem. Proto je nutné zvolit umístění objektů pro stálé bydlení v dostatečné vzdálenosti od stávajících zdrojů znečišťování ovzduší - průmyslových areálů, smíšených výrobních areálů apod. Při umísťování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v předmětných lokalitách je nutné splňovat podmínky dané zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy, a dále podmínky dle Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, ve znění nařízení Jihomoravského kraje č. 11/2012. 4. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad dle ust. § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a dle ust. § 107 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje souhlasné stanovisko k předloženému „Návrhu územního plánu Boskovice“ za těchto podmínek: - Do kap. J)4.1. Odůvodnění územního plánu je třeba doplnit ochranné pásmo vodního zdroje Chrudichromy u Lípy. - Prověřit existenci ochranného pásma vodního zdroje nacházejícího se severně od ochranného pásma vodního zdroje Chrudichromy u Lípy a příp. jej zahrnout do návrhu. - Upozorňujeme, že plochy Z64, Z110, Z114, Z115, Z116, Z117, Z117a, Z118, Z119, Z120, Z121 a Z108 se nacházejí v ochranném pásmu vodních zdrojů II. stupně. 5. Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů: OŽP jako dotčený orgán státní správy lesů, příslušný dle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k uplatnění stanoviska k návrhům územně plánovací dokumentace obcí s rozšířenou působností, uplatňuje po změnách projednaných na společném jednání k „Návrhu územního plánu Boskovice“ toto stanovisko: OŽP s předloženým návrhem po společném jednání souhlasí s tím, že při zpracování vlastního ÚP se zpracovatel bude řídit ustanovením § 14 odst. 1 lesního zákona. Trvalý zábor PUPFL je navržen u ploch Z107 (SV) - 0,0756 ha, Z108 (SV) - 0,0527 ha a Z64 (OS) - 0,04364 ha. Celkový navržený rozsah záboru PUPFL je 0,5647 ha. V případě lokalit Z11, Z13, Z14, Z16, Z27, Z28, Z31, Z33, Z34, Z39, Z40, Z41, Z42, Z43, Z44, Z47, Z48, Z51, Z56, Z57, Z58, Z59, Z60, Z61, Z64, Z72, Z73, Z75, Z107, Z108, Z110, Z118, Z120, Z121, Z124, Z126, Z127 je umístění staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa možné jen v případech staveb, které svou existencí a svým provozem neohrozí plnění funkcí lesů na přilehlých lesních pozemcích, ke kterým je třeba zachovat stávající přístupové cesty. Upozorňujeme, že k vydání územních rozhodnutí – rozhodnutí o umístění jednotlivých staveb je nezbytné souhlasné závazné stanovisko vydané příslušným orgánem státní správy lesů podle § 14 61

odst. 2 lesního zákona (Městský úřad Boskovice, odbor tvorby a ochrany životního prostředí), který může svůj souhlas vázat na splnění jím stanovených podmínek. 6. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): OŽP jako dotčený orgán příslušný dle ust. § 22 písm. e) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nemá k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“ připomínky. OŽP vydal dne 12.08.2014 Stanovisko k vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí – Návrh územního plánu Boskovice (dále jen „Stanovisko SEA“) pod č. j. JMK 85564/2014. V rámci veřejného projednání OŽP obdržel od pořizovatele Vyjádření zpracovatele SEA vyhodnocení, ve kterém se k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“ uvádí, že „Tyto změny nemají žádný vliv na výsledky vyhodnocení SEA a na návrh podmínek stanoviska v tomto hodnocení uvedený.“ OŽP vzal uvedené vyjádření v úvahu a po zhodnocení částí řešení které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“ konstatuje, že Stanovisko SEA zůstává nadále v platnosti. Relevantní podmínky SEA stanoviska byly do „Návrhu územního plánu Boskovice“ zapracovány. V bodech č. 7. a 14. kapitoly I) Odůvodnění územního plánu Boskovice (zohlednění Stanoviska SEA) není dostatečně odůvodněno, proč podmínky pro některé plochy nebyly do návrhu zapracovány. V bodě 7. není uvedeno, jaká opatření mají být přijata k minimalizaci fragmentace krajiny, v bodě 14. není uvedeno, jaká opatření mají být přijata u plochy Z18 z hlediska ochrany před účinky hluku, případně zdůvodnění z jakého důvodu nebudou opatření přijata. Po doplnění tohoto odůvodnění nemá OŽP k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“, připomínky. Z hlediska dalších zájmů sledovaných odborem životního prostředí nejsou k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“, připomínky. Opatření pořizovatele: Navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) byla z dokumentace vyřazena. Do kap. J)4.1. Odůvodnění územního plánu bylo doplněnio ochranné pásmo vodního zdroje Chrudichromy u Lípy. Prověřit existenci ochranného pásma vodního zdroje nacházejícího se severně od ochranného pásma vodního zdroje Chrudichromy u Lípy a příp. jej zahrnout do návrhu. Pro plochy Z64, Z110, Z114, Z115, Z116, Z117, Z117a, Z118, Z119, Z120, Z121 a Z108 je stanoveno respektování podmínek ochranného pásma vodních zdrojů v rámci dalších podmínek využití území (kap. C)2. Vymezení zastavitelných ploch výroku ÚP). Odůvodnění bylo v uvedených bodech doplněno a odsouhlaseno odborem ŽP KrÚ JMK. 3) KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE č. j.: JMK 36733/2015, ze dne 25. 3. 2015 (doručeno 26. 3. 2015) Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, k Vašemu oznámení o konání veřejného projednání upraveného a posouzeného „Návrhu územního plánu Boskovice“ a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, které se uskutečnilo dne 19. března 2015, sděluje následující: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, jako dotčený orgán podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění (dále jen stavební zákon) a podle ustanovení § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, neuplatňuje v souladu s § 52 odst. 3 stavebního zákona žádné požadavky k upravenému a posouzenému návrhu územního plánu. Odůvodnění Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, uplatňuje stanovisko k území, ve kterém se nachází městská památková zóna. Účelem památkových zón je zachovat kulturně historické, urbanistické a architektonické hodnoty historických jader měst. V upraveném návrhu územního plánu Boskovice se část řešení, které bylo od společného jednání změněno, nenachází na území městské památkové zóny.

62

4) KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU č. j.: JMK 16025/2015, ze dne 23. 3. 2015 (doručeno 27. 3. 2015) Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (OÚPSŘ), obdržel dne 05.02.2015 oznámení o konání veřejného projednání upraveného a posouzeného „Návrhu územního plánu Boskovice“ a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu § 52 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Veřejné projednání se uskutečnilo dne 19.03.2015 na Městském úřadu Boskovice. V předmětné věci bylo předpokládáno vydání koordinovaného stanoviska ze strany krajského úřadu. Dle § 4 odst. 7 stavebního zákona lze koordinované stanovisko vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Z důvodu nesouhlasného stanoviska odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s návrhovou plochou Z113 však nemůže OÚPSŘ za krajský úřad vydat k částem řešení, které byly od společného jednání změněny v „Návrhu územního plánu Boskovice“ koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona. Stanoviska příslušných dotčených orgánů v rámci krajského úřadu proto obdržíte jednotlivě. OÚPSŘ jako nadřízený orgán vydává stanovisko k návrhu územního plánu z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. OÚPSŘ vydal k „Návrhu územního plánu Boskovice“ dne 28.07.2014 stanovisko č.j. JMK 76936/2014, ve kterém upozornil ve smyslu ustanovení § 50 odst. 8 pořizovatele na nedostatky zejména ve vztahu k nadřazené územně plánovací dokumentaci a vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. Odstranění nedostatků potvrdil ve smyslu ustanovení § 50 odst. 8 stavebního zákona přípisem č. j JMK 107307/2014 ze dne 01.10.2014. K částem řešení, které byly v „Návrhu územního plánu Boskovice“ od společného jednání (§ 50) změněny, nemá OÚPSŘ z hlediska uvedené problematiky připomínky. 5) MĚSTSKÝ ÚŘAD BOSKOVICE – ODBOR TVORBY A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. j.: DMBO 1812/2015/TOŽP/Me, ze dne 4. 3. 2015 (doručeno 9. 3. 2015) MěÚ Boskovice, odboru tvorby a ochrany životního prostředí bylo doručeno oznámení o veřejném projednání návrhu územního plánu Boskovice a vyhodnocení jeho vlivu na udržitelný rozvoj území. Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, zpracovanou dle aktuální legislativy, vycházející z nadřazených koncepcí státu a kraje, koncepce stávajícího územního plánu, komplexně řeší problematiku zastavěného území ve vazbě na krajinu, respektující podmínky udržitelného rozvoje a ochrany krajinného rázu. Nový územní plán bude v souladu se současnými trendy územního plánování aktualizovat záměry rozvoje města, koordinovat je se záměry vyšších úrovní územně plánovací dokumentace, bude vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území. Na základě předloženého návrhu ÚP města Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj jeho území a seznámení se s jeho obsahem, vydává zdejší odbor jako dotčený orgán státní správy následující vyjádření: Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění (dále jen zákon) - vyslovujeme nesouhlas s návrhem plochy pro výrobu Z113 (lehký průmysl) z důvodu záboru zemědělských půd zařazených do II. stupně – třídy ochrany. Plocha nenavazuje na stávající výrobní areály a plochy již dříve vymezené pro průmysl ještě nejsou vyčerpány. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále zákona) sdělujeme následující: Připomínky uplatněné k návrhu zadání byly splněny – k předloženému návrhu ÚP Boskovice nemáme dalších připomínek.

63

Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů sdělujeme: -

Nemáme připomínek.

V souladu s ustanovením § 48 a, odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů uplatňuje stanovisko k územním plánům obcí s rozšířenou působností, jako orgán věcně příslušný, krajský úřad. Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění uvádíme: Stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu obce, v průběhu jeho pořizování vydává dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příslušný krajský úřad. Z hlediska ochrany ovzduší však upozorňujeme: nově vymezená plocha Z113 – plochy pro lehký průmysl VL – je umístěna v těsné blízkosti plánované výstavby bytových a rodinných domů. Tento záměr nedoporučujeme, z důvodu možného navýšení imisní zátěže oblasti. Z hlediska odpadového hospodářství podle § 79 odst. 1 písm. k) zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění k předloženému ÚP Boskovice nemáme námitky. Naše připomínky byly do návrhu zapracovány. Opatření pořizovatele: Navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) byla z dokumentace vyřazena. 6) KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE č. j.: KHSJM 11362/2015/BK/HOK, ze dne 17. 3. 2015 (doručeno 19. 3. 2015) Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (dále také „KHS JmK“) jako dotčený orgán ochrany veřejného zdraví příslušný dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 258/2000 Sb.“), dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb. a § 4 odst. 2 písm. b) a § 52 odst. (3) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“), v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní rád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „správní řád“), k částem řešení, které byly od společného jednání změněny vydává s t a n o v i s ko: S částmi řešení, které byly změněny od společného jednání o Návrhu územního plánu Boskovice, se souhlasí. Odůvodnění: K návrhu ÚP Boskovice vydala KHS JmK stanovisko dne 17. března 2014 pod c.j. KHSJM 10659/2014/BK/HOK s uplatněním požadavků na využití ploch s rozdílným způsobem využití. Tato problematika je vypořádána doplněním podmíněně přípustného využití ploch v kapitolách F)2.1, F)2.2, F)3.1, F)3.2, F)3.3, F)3.4, F)4.1, F)6.1, F)6.2, F)6.3 a dále v kapitolách F)7.1, F)7.2, F)8.1, F)8.2, F)9.1, F)9.2, F)9.3, F)9.4, F)9.6 a F)10. V upraveném návrhu ÚP Boskovice, předkládaném v rámci veřejného projednání, byly od společného jednání provedeny následující změny: Byly nově vymezeny zastavitelné plochy Z105, Z109, Z110, Z114 až Z129, navržené pro individuální rekreaci RI. Plochy Z109, Z110, Z114 až Z127 byly vymezeny na základě pokynu pořizovatele, jedná se o lokality, které jsou v platném územním plánu města Boskovice součástí stabilizovaných ploch individuální rekreace v zastavěném území (součást dílčí změny č.10 ÚPn, v předchozí fázi bylo opomenuto jejich zapracování). Byly nově vymezeny plochy Z106, Z3a, Z5a, Z14a, Z34a a Z117a navržené pro veřejná prostranství PV. V ostatních plochách bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšených obytných o výměře větší než 2 ha budou veřejná prostranství vymezena v rámci územních studií. Byla nově vymezena zastavitelná plocha Z113 navržená pro lehký průmysl VL a s ní související plocha Z112 navržená pro zeleň ochrannou a izolační ZO. Byla nově vymezena plocha Z99 pro zeleň soukromou a vyhrazenou ZS. Byly nově vymezeny zastavitelné plochy Z104 a Z111 navržené pro bydlení smíšené obytné městské SM. Plocha Z111 byla vymezena v reakci na existenci platného územního rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu.

64

Byly nově vymezeny zastavitelné plochy Z107 (Vratíkov) a Z108 (Mladkov) navržené pro bydlení smíšené obytné venkovské SV. Byly nově vymezeny plochy přestavby P11 pro bydlení smíšené obytné městské SM a P12 pro občanské vybavení, veřejnou infrastrukturu OV. Plocha P11 je v platném územním plánu součástí návrhových ploch občanského vybavení vymezená funkčním typem „Oh-hasičská zbrojnice“ (součást dílčí změny č.10 ÚPn). Do textové části byla doplněna plocha Z64 navržená pro tělovýchovu a sport OS. Návrh územního plánu Boskovice vč. změn k veřejnému projednání dává předpoklad pro naplnění cílů územního plánování vyplývajících z ustanovení § 18 stavebního zákona, a to m. j. vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. 7) HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR BLANSKO Ev. č. : HSBM-18-14/2-POKŘ-2015, ze dne 23. 3. 2015 (doručeno 25. 3. 2015) Koordinované stanovisko dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva a požární ochrany. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Blansko v souladu s ustanovením §12 odst. 2 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, posoudil výše uvedenou územně plánovací dokumentaci předloženou č.j.: SMBO 3693/2012/STAV/Št., DMBO 1194/2015/STAV/Št. ze dne 5. února 2015. K předmětné dokumentaci vydává souhlasné koordinované stanovisko. Odůvodnění: Z předložené dokumentace upraveného a posouzeného návrhu ÚP Boskovice a po vyhodnocení společného jednání je zřejmé, že není třeba přehodnocení požadavků opatření ochrany obyvatelstva a požární ochrany, proto HZS JmK, územní odbor Blansko rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. 8) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ODBOR VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY VII č. j.: 258/560/15, ze dne 6. 2. 2015 (doručeno 9. 2. 2015) Ministerstvo životního prostředí (MŽP) – odbor výkonu státní správy VII (OVSS VII) vydává ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 a 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se svojí působností následující stanovisko: Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů, ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 13 odst. 1 až 3 zákona č. 66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích, dle mapy ložiskové ochrany 1 : 50 000, list 24 – 14 Boskovice a 24 – 13 Protivanov zasahují do k.ú. Boskovice tato výhradní ložiska: Výhradní ložisko slévárenských písků „Boskovice - Chrudichromy“ - ev. č. ložiska 3 237400. Stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Boskovice III. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Česká geologická služba. Výhradní ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 1“ – ev. č. ložiska 3 157500. Stanoveno CHLÚ Boskovice I.A. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Očenášek – Mikulka, s.r.o., Prostějov. Vytěžené ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 2“ – ev. č. ložiska 3 U3 129700. Stanovený dobývací prostor (DP) je považován ze zákona za CHLÚ. Ložisko je v evidenci a ochraně MP Cihelna s.r.o., v likvidaci. Výhradní ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 3“ – ev. č. ložiska 3 157501. Stanoveno CHLÚ Boskovice I.B. Ochranou a evidencí je pověřena organizace Česká geologická služba. Pokud návrhem územního plánu nebudou v k.ú. města Boskovice dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá MŽP OVSS VII z hlediska ochrany výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání připomínek a s jeho řešením s o u h l a s í . Pro úplnost uvádíme, že v předmětné části města Boskovice jsou evidována tato poddolovaná území z minulých těžeb: 1. Chrudichromy 1 - po těžbě paliv do 19. století. Dotčená plocha terénu činí 148 138 m2 – ev. č. 3830. 65

2. Chrudichromy 2 – po těžbě paliv a rudy před rokem 1945. Dotčená plocha terénu činí 192 531m2 – ev. č. 3846. 3. Boskovice 1 – po těžbě paliv a rudy do 19. století. Dotčená plocha terénu činí 459 337 m2 - ev. č. 3856. 4. Boskovice 2 – po těžbě před rokem 1945. Dotčená plocha terénu činí 428 903 m2 - ev. č. 3867. 5. Boskovice – Pilský dvůr – po těžbě rudy neznámého stáří. Dotčená plocha terénu – ojedinělá pravděpodobnost. Pro informaci uvádíme, že v k.ú. města Boskovice nejsou evidována sesuvná území. Z hlediska zájmů chráněných Státní báňskou správou je nutné si vyžádat rovněž stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského v Brně. Opatření pořizovatele: Uvedené informace jsou v ÚP Boskovice zapracovány. Dokumentace zohlednila rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského č.j. SBS 34784/2014/OBÚ-01/1, kterým se ruší dobývací prostor BOSKOVICE ev. č. 70341. 9)

STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD, KRAJSKÝ POZEMKOVÝ ÚŘAD PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ, POBOČKA BLANSKO č. j. SPU 155247/2015, ze dne 25. 3. 2015 (doručeno 25. 3. 2015) Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Blansko nemá připomínky k návrhu územního plánu Boskovice. 10) OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD PRO ÚZEMÍ KRAJŮ JIHOMORAVSKÉHO A ZLÍNSKÉHO Zn. SBS 03795/2015, ze dne 10. 2. 2015 (doručeno 11. 2. 2015) K Vašemu oznámení ze dne 4.2.20145, evidovanému Obvodním báňským úřadem pro území krajů Jihomoravského a Zlínského pod č.j. SBS 03795/2015, ve výše uvedené věci, zdejší úřad jako věcně příslušný orgán státní báňské správy podle ustanovení § 41 odst. 2 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a místně příslušný podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, sděluje: 1. Podle evidence dobývacích prostorů vedené zdejším úřadem v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v k.ú. Boskovice, Jihomoravský kraj, evidován dobývací prostor Boskovice II, ev. č. 7 1110, stanovený pro společnost Očenášek – Mikulka, spol. s r.o., Prostějov, Za Olomouckou ulicí, PSČ 796 01 2. Na základě výše uvedeného a ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., požadujeme respektování a vyznačení hranic dobývacích prostorů v územně plánovací dokumentaci. Opatření pořizovatele: Požadavky jsou v ÚP Boskovice respektovány a vyznačeny.

G)

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V průběhu prací na návrhu územního plánu Boskovice bylo firmou Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc zpracováno Vyhodnocení vlivů na životní prostředí s tímto vyhodnocením: BOD 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADŮ (VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH A DALŠÍCH) Návrh územního plánu Boskovice je zpracován invariantně. Hodnocení zásadních vlivů návrhu ÚP na životní prostředí bylo provedeno a to dvěma zásadními způsoby:  Hodnocení souladu vybraných priorit ÚP s referenčními cíli ochrany životního prostředí  Multikriteriální hodnocení typických modelových lokalit (ML) tabulkovou formou

66

Prvý způsob hodnocení spočívá v hodnocení stupně souladu návrhu ÚP s referenčními cíli ochrany životního prostředí. HLAVNÍ CÍLE ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ JSOU NÁSLEDUJÍCÍ: 1. vytvořit územně technické podmínky pro rozvoj města, formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek 2. čelit nežádoucímu trendu suburbanizace vytvářením územně technických podmínek pro kvalitní bydlení a rozvoj pracovních příležitostí, podporou mladých rodin zlepšit věkovou strukturu obyvatelstva, vytvořit podmínky pro život seniorů 3. vymezením ploch pro sportovní a rekreační vyžití vytvořit atraktivní podmínky pro rekreanty a obyvatele města 4. vytvořit územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitní sociální infrastrukturou, službami, vzdělávacími zařízeními, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů 5. vytvářet územně technické podmínky pro rozvoj podnikání v primárním, sekundárním a terciálním sektoru a pro rozvoj podmínek pro cestovní ruch 6. zajistit dobrou obslužnost území - vytvářet územně technické podmínky pro obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou a pro rozvoj a revitalizaci míst sociálních kontaktů 7. navrhnout podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území, vytvářet územně technické podmínky pro dotváření krajiny a zlepšení zdravých životních podmínek 8. upřesnit územní systém ekologické stability Z těchto priorit byly pro multikriteriální hodnocení jako zásadní pro hodnocenou koncepci vybrány cíle č. 1, 3, 6, 7. Vliv je přitom hodnocen multikriteriálně a pro jednotlivé referenční cíle kvantifikován. U druhého způsobu hodnocení byly tabulkovou formou posouzeny vlivy výše uvedených modelových lokalit (ML) koncepce. Vliv je přitom hodnocen rovněž multikriteriálně, vč. návrhu opatření a konečného doporučení k realizaci. Hodnocení souladu jednotlivých částí koncepce s referenčními cíli ochrany životního prostředí bylo provedeno jako multikriteriální hodnocení (MCA). Bodové hodnocení bylo pro kladný vliv +1 až +2 body, pro záporný vliv -1 až -2 body. Pokud není některý méně zásadní vliv v tomto Vyhodnocení explicitně uveden, platí, že je nulový či zanedbatelný (tj. 0 bodů). Převážná část řešeného území se nachází v hodnotném krajinném typu relativně přírodních krajin. Z tohoto pohledu je řešené území považováno za území mimořádného významu a je třeba bránit necitlivému umísťování dominantních staveb zejména na horizontech vrcholových partií. Podle potřeby je tak nutno pro tyto stavby volit jiné územní, event. stavebně-technologické varianty provedení. Multikriteriální hodnocení stupně souladu priorit dané koncepce s navrženými referenčními cíli ochrany životního prostředí je obsahem následující tabulky. Jeví se, že nejhorší vztah (-5) k referenčním cílům ochrany životního prostředí má cíl 6. Negativní hodnocení je poplatné zejména potřebě odnětí pozemků ze ZPF a zhoršení kvality ovzduší a navýšení hlukové zátěže. Negativní hodnocení je na druhé straně vyváženo obecnými přínosy této investice, zejména zlepšením dopravní infrastruktury a zajištění bezpečnosti provozu. STUPEŇ SOULADU ÚP S REFERENČNÍMI CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vybrané cíle dle ÚP

Cíl 1 Cíl 3 Cíl 6 Cíl 7

Počet přidělených bodů na jednotlivých úsecích dle referenčních cílů ochrany ŽP 1 až 10

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Voda

ZPF

Horninové prostředí

OP

Ovzd.

Hluk

Revit.

Odpad

Energ.

Ekosys

1 0 0 +2

-1 0 -1 0

-1 -1 -1 0

0 0 0 0

-1 0 -1 0

-1 -1 -1 0

1 0 0 +1

-1 0 0 0

0 0 0 0

0 0 -1 -1

Bodů celkem

-3 -2 -5 +2

Je nutno přiznat pozitivní vlivy uvedených změn na rekreační možnosti, bezpečnost obyvatel, zaměstnanost a pod. Kumulativní účinky lze sledovat např. v případě umístění ploch pro bydlení do blízkosti více zdrojů hluku (např. plochy Z2 a Z3 v blízkosti železniční tratě a ve vzletovém koridoru z heliportu Nemocnice Boskovice).

67

Synergickými vlivy může být např. realizace nových obchodních ploch v blízkosti stávajících, což může mít vliv na zvýšení dopravy v zájmové lokalitě (např. plocha Z63).

H)

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán podle ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává ve smyslu ustanovení § 10g a § 10i uvedeného zákona souhlasné stanovisko k návrhu územního plánu Boskovice za předpokladu splnění následujících podmínek: 1. Jednotlivé záměry v rámci hodnocené koncepce, obsažené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona. V případě variantního řešení bude vybrána varianta s minimálními dopady na ŽP a ochranu veřejného zdraví. 2. Zásahy do terénu předem konzultovat s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. 3. Při návrhu výstavby liniových a obdobných staveb na území volit variantu s minimálními dopady na přírodu a krajinu. 4. Při realizaci záměrů územního plánu minimalizovat možné ovlivnění zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. 5. V dalším průběhu schvalování ÚPD minimalizovat vliv jednotlivých ploch na soustavu prvků ÚSES, případně optimalizovat technické řešení záměrů (např. UR 1 – koridor pro R43) pro zvýšení migrační prostupnosti území. Křížení migračních tras mimořádného významu pro velké savce nedoporučit. 6. Po realizaci přeložky komunikace II/374 rekultivovat stávající těleso komunikace a navrátit do ZPF. 7. Při realizaci záměrů dále nezhoršovat fragmentaci krajiny dopravou. Případně přijmout opatření k minimalizaci těchto vlivů. 8. Při projektování a realizaci záměrů ÚPn brát zásadní zřetel na výsledky biologického průzkumu jednotlivých lokalit včetně výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. 9. Při řešení změn dopravní situace vždy paralelně řešit vliv hluku na venkovní chráněný prostor, venkovní chráněný prostor staveb a emisí znečišťujících látek do ovzduší, včetně odpovídajících kompenzačních opatření, pokud by byly třeba. 10. Před realizací návrhových ploch ÚP řešit jejich odkanalizování s odvodem na ČOV. 11. V dalších postupech respektovat existenci technické infrastruktury (vedení vn, středotlaké plynové potrubí, vodovodní a kanalizační řad) a jejích ochranných pásem v hodnoceném území. 12. Po realizaci záměrů provádět pravidelný biomonitoring živých složek prostředí. 13. Plochy Z4, Z5, Z6, Z7 – Při návrhu konkrétních záměrů staveb v lokalitách mimo „zastavěná území“ obcí v maximální míře respektovat doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany). 14. Plochy Z17, Z18 – Zde je třeba zohlednit stávající hlukovou zátěž a na základě tohoto vyhodnocení povolit stavby – tj. neumisťovat do blízkosti zdrojů hluku obytnou zástavbu. Plocha se nalézá v ochranném pásmu III. vodního zdroje na pozemcích náležejících do ZPF (třída ochrany I. a II.). Z hlediska ochrany vod jsou navrhované plochy přípustné za splnění legislativních podmínek. Při realizaci je třeba zohlednit blízkost plochy pro výrobu a důsledně dodržet podmínky pro ochranu lidského zdraví, zejména limitní hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhnout taková opatření (např. využití izolační zeleně, orientace obytných místností od zdroje hluku apod.), která by zajistila dodržení platných limitů dle nař. vl. č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z hlediska zdraví obyvatel. Toto bude zohledněno v dalších stupních projektové dokumentace. 15. Plochy Z25, Z26, Z27 – Navazují na stávající plochy SM, v blízkosti komunikace II/150. Plochy vyžadují zábory ze ZPF III. a V. třídy ochrany. Plocha Z27 se částečně nachází ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa a je situována podél komunikace II/150. V tomto případě je vhodné řešit umístění staveb určených pro bydlení tak, aby byly respektovány limitní hodnoty ekvivalentních hladin zvuku, tak jak jsou definovány nařízením vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16. Plochy Z65, Z66, Z70, Z71 – respektovat povinnosti vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při návrhu konkrétních záměrů staveb v lokalitách mimo „zastavěná území“ obcí v maximální míře respektovat doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany).

68

17. Plocha Z72 – plocha VL, Z73 – plocha VS – Plochy jsou navrženy podél vodního toku Bělá. Částečně zasahují do vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. Navazují na stávající plochu určenou pro výrobu VL (firma NOVIBRA). Vzhledem k situování do blízkosti vodního toku je třeba brát ohled na legislativní podmínky z hlediska ochrany vod. 18. Plochy Z2, Z3 – Plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu. Tyto plochy, které jsou navrženy i v platném územním plánu, jsou umístěny do blízkosti železniční trati č. 262. Dále zde zasahuje ochranné pásmo heliportu Nemocnice Boskovice. Zde je třeba nutné přijmout podmínky pro eliminaci vlivu škodlivých účinků hluku na lidské zdraví a při výstavbě objektů do blízkosti takového zdroje hluku navrhnout patřičná opatření. Např. do blízkosti zdroje hluku situovat stavby technické infrastruktury nebo občanského vybavení, případně realizace pásu ochranné zeleně (s respektováním požadavků na bezpečnost provozu na dráze), apod. či vhodnou dispozicí navrhovaných staveb – např. směrem ke zdroji hluku orientovat spíše technické místnosti budov. Navrhnout taková opatření (např. využití izolační zeleně, orientace obytných místností od zdroje hluku apod.), která by zajistila dodržení platných limitů dle nař. vl. č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z hlediska zdraví obyvatel. Toto bude zohledněno v dalších stupních projektové dokumentace. 19. Plocha Z63 – Plocha občanského vybavení, využívaného pro činnosti, děje a zařízení související s komerčním občanským vybavením většího rozsahu. Tato plocha je situována do prostoru mezi trať č. 262 a silnici č. II/374, do blízkosti stávající plochy DP (pro dopravu) a stávající plochy SM. Je třeba respektovat vliv hluku z dopravy na okolní plochy, tj. nenavyšovat hluk v chráněném venkovním prostoru staveb, zvážit vhodné trasování dopravy, realizovat případná protihluková opatření. Dále se na ploše nachází archeologicky významná lokalita. Na území s archeologickými nálezy se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 20. Plocha Z59 – určena pro individuální rekreaci, která se nachází na katastrálním území Hrádkova, je situována do záplavového území. Je třeba respektovat podmínky záplavového území. 21. Plocha Z44 – nachází se na hranici nebo uvnitř II. ochranného pásma zemědělského vodního zdroje. Zde je třeba respektovat vymezení těchto pásem a neumisťovat sem zařízení, příp. činnosti, které by mohly ovlivnit kvalitu vod. Za dodržení těchto podmínek lze navrhované plochy vzhledem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví hodnotit jako přijatelné. 22. Plocha Z28 – navazuje na stávající plochy SM, v blízkosti komunikace II/150. Plochy vyžadují zábory ze ZPF doplnit třídu ochrany. Plocha Z28 je situována podél komunikace II/150. V tomto případě je vhodné řešit umístění staveb určených pro bydlení s respektováním hladiny hluku. 23. Plocha Z32 – je situována na archeologicky významném území. Na území s archeologickými nálezy se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba je respektovat. 24. Plocha Z98 – na katastrálním území Mladkova u Boskovic je vymezena plocha Z98 – s využitím ZS, tj. plochy zeleně v sídlech, výjimečně i v nezastavěném území, obvykle oplocené, zejména zahrady, které nemohou být součástí jiných typů ploch. Tato plocha je situována v aktivní zóně záplavového území, na pozemcích náležejících do ZPF II. třídy ochrany. Zde je třeba respektovat skutečnost existence vyhlášeného záplavového území a aktivní zóny Svitavy a Bělé tak, aby nebyly zhoršeny odtokové podmínky a byly respektovány podmínky aktivní zóny a záplavového území. Plocha dále navazuje na vymezený regionální biokoridor. 25. Plochy Z36, Z37, Z38, Z94 – Plochy s využitím SV (plochy smíšené venkovské) s označením Z36, Z37, Z38. Plochy jsou vymezeny na pozemcích náležejících do ZPF IV. a V. třídy ochrany. Plocha Z37 je situována na archeologicky významném území. Pro obslužnost tohoto území je navržena plocha veřejného prostranství Z94, která je taktéž situována na archeologicky významném území a navazuje na stávající plochu veřejného prostranství. Plocha Z36 částečně navazuje na stávající plochu VZ, převážně na plochy nezastavěné. Mezi návrhovou plochu Z36 a stávající plochou VZ se z větší části nalézá stávající plocha ZS (zeleň soukromé a vyhrazené). Při realizaci záměrů na těchto plochách je třeba respektovat významné archeologické území. 26. Protierozní opatření – Na území města Boskovice se nalézají lokality ohrožené vodní erozí (Díly). V těchto místech jsou vymezeny plochy pro realizaci protierozních opatření (Y1). Zde je třeba zohlednit navrhované opatření s vedením trasy K4, LBC Janovy doly a VKP Janovy doly. Např. realizace travnatých pásů, volba vhodných plodin pro pěstování, atd. Respektovat hranice těchto území. 27. Modelová lokalita ML1 – V územním plánu jsou vymezeny plochy pro umístění poldru s označením Y2 a Y3. Zde upozorňujeme na kolizi poldru Mladkov s významně krajinným segmentem Boskovický mokřad. Je

69

třeba, aby v případě realizace poldru byly respektovány hranice mokřadu a případné situování hrází bylo mimo tento mokřad, tak, aby nedošlo k narušení jeho funkce a nedošlo k negativnímu ovlivnění hydrologických poměrů. Respektovat vymezení významného krajinného segmentu Boskovického mokřadu. Realizaci poldru Mladkov je možná pouze s ohledem na respektování významného krajinného segmentu Boskovického mokřadu. Technická opatření (např. stavba hráze) týkající se stavby poldru musí být situována vně Boskovického mokřadu. Jeho realizací nesmí dojít ke zhoršení hydrologických poměrů v lokalitě. Před realizací poldru bude technické řešení projednáno s příslušným orgánem ochrany přírody. V „Návrhu územního plánu Boskovice“ přehodnotit vymezení či realizaci poldru. Pozn.: V úpravě návrhu byla plocha Y2 - poldr v lokalitě Boskovický mokřad vypuštěna. 28. Modelová lokalita ML2 – V další fázi bude nutno prověřit velikost záboru pozemků ZPF a provést podrobné hodnocení možných vlivů na životní prostředí. 29. Modelová lokalita ML3 – V další fázi přípravy záměru (proces EIA, projektová příprava) bude nutno provést podrobné hodnocení výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a eliminovat případný vliv na navržený regionální biokoridor. Dále je nutno respektovat podmínky aktivní zóny záplavového území a neumisťovat stavby do tohoto území. 30. Modelová lokalita ML4 – V další fázi přípravy záměru je nutno tento záměr koncipovat tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu a hlukových poměrů v lokalitě a nedošlo k případnému zásahu do pozemků PUPFL. Doporučujeme, aby Návrh územního plánu obsahoval monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí, případně pro sledování dalších jevů, které zpracovatel územního plánu případně orgány obce vyhodnotí jako důležité.

I)

SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí podle § 50 odst. 5 bylo zohledněno: V navazujících pracích na realizaci záměrů ÚP je nutno splnit následující podmínky: 1. Jednotlivé záměry v rámci hodnocené koncepce, obsažené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona. V případě variantního řešení bude vybrána varianta s minimálními dopady na ŽP a ochranu veřejného zdraví. 2. Zásahy do terénu budou předem konzultovány s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. 3. Při návrhu výstavby liniových a obdobných staveb na území budou zvoleny varianty s minimálními dopady na přírodu a krajinu. 4. Při realizaci záměrů územního plánu bude minimalizováno možné ovlivnění zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. 5. V dalším průběhu schvalování ÚPD bude minimalizován vliv jednotlivých ploch na soustavu prvků ÚSES, případně optimalizováno technické řešení záměrů (např. UR 1 – koridor pro R43) pro zvýšení migrační prostupnosti území. Křížení migračních tras mimořádného významu pro velké savce nebudou doporučeny. 6. Po realizaci přeložky komunikace II/374 bude rekultivováno stávající těleso komunikace a navráceno do ZPF. 7. Při realizaci záměrů bude dále minimalizována fragmentace krajiny dopravou. V návrhu ÚP Boskovice je řešena v souladu s body 19 a 23 republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1. Tyto zásady byly automaticky aplikovány v návrhu ÚP. Koridor DK1 „boskovická spojka“ vychází z variant zpracované studie proveditelnosti s názvem „Boskovická spojka + Modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna“. Dále se jedná o územní rezervu UR2, která je navržena a v úpravě návrhu upravena tak, aby fragmentaci minimalizovala. Netýká se UR1 pro R43, ta je vedena ve stávající trase násypu a realizovaných zemních prací „německé dálnice“.

70

8. 9. 10. 11. 12. 13.

14.

15. 16.

17. 18.

19.

Při projektování a realizaci záměrů ÚP bude brán zásadní zřetel na výsledky biologického průzkumu jednotlivých lokalit, včetně výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Při řešení změn dopravní situace bude vždy paralelně řešen vliv hluku na venkovní chráněný prostor, venkovní chráněný prostor staveb a emisí znečišťujících látek do ovzduší, včetně odpovídajících kompenzačních opatření. Před realizací návrhových ploch ÚP bude řešeno jejich odkanalizování s odvodem na ČOV. V dalších postupech bude respektována existence technické infrastruktury (vedení vn, středotlaké plynové potrubí, vodovodní a kanalizační řad) a jejích ochranných pásem v hodnoceném území. Po realizaci záměrů bude prováděn pravidelný biomonitoring živých složek prostředí. Plochy Z4, Z5, Z6, Z7 – Při návrhu konkrétních záměrů staveb v lokalitách mimo „zastavěné území“ bude v maximální míře respektováno doporučení orgánů ochrany životního prostředí; zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany) bude minimalizován. Na str. 34 je výčet lokalit, u nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, která mimo jiné prověří urbanisticky a provozně nejvhodnější umístění plochy těchto veřejných prostranství ve smyslu platné legislativy a Z5 není takto podmíněna. U ploch Z17, Z18 bude v dalších stupních projektové dokumentace zohledněna stávající hluková zátěž a na základě tohoto vyhodnocení budou povoleny stavby – tj. do blízkosti zdrojů hluku nebude umisťována obytná zástavba. Plocha se nalézá v ochranném pásmu III. vodního zdroje na pozemcích náležejících do ZPF (třída ochrany I. a II.). Z hlediska ochrany vod jsou navrhované plochy přípustné za splnění legislativních podmínek. Při realizaci bude zohledněna blízkost plochy pro výrobu a budou důsledně dodrženy podmínky pro ochranu lidského zdraví, zejména limitní hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Budou navržena taková opatření (např. využití izolační zeleně, orientace obytných místností od zdroje hluku apod.), která zajistí dodržení platných limitů dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z hlediska zdraví obyvatel. Plocha Z18 je v dostatečném odstupu od zdrojů hluku, jímž je zejména doprava a výroba, proto nebyla uvedena. V ploše Z27 bude umístění staveb určených pro bydlení řešeno tak, aby byly respektovány limitní hodnoty ekvivalentních hladin zvuku, definované nařízením vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plochy výroby a skladování Z65, Z66, Z70, Z71 budou respektovány povinnosti vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při návrhu konkrétních záměrů staveb v lokalitách mimo „zastavěné území“ budou v maximální míře respektována doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany). Povinnosti dle zákona o památkové péči (NKP, archeologie) jsou limitem a jsou uvedeny v příslušné kapitole Odůvodnění. Konkrétní stavby ÚP nenavrhuje, doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF platí pro další stupně projektové přípravy. Plochy Z72 – plocha VL a Z73 – plocha VS jsou vymezeny tak, aby respektovaly stanovené záplavové území a aktivní zónu záplavového území. V dalších stupních projektové přípravy budou respektovány legislativní podmínky z hlediska ochrany vod. Plochy bydlení v bytových domech Z2, Z3 s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu jsou převzaty z platného územního plánu, jsou umístěny do blízkosti železniční trati č. 262. Dále do nich zasahuje ochranné pásmo heliportu Nemocnice Boskovice. V dalších stupních projektové dokumentace bude podrobně řešena problematika eliminace vlivu škodlivých účinků hluku na lidské zdraví a při umisťování objektů do blízkosti takového zdroje hluku budou navržena patřičná opatření. Do prostoru ovlivněného blízkostí zdroje hluku budou situovány stavby technické infrastruktury a takové provozy, případně realizace pásu zeleně s ochrannou funkcí s respektováním požadavků na bezpečnost provozu na dráze apod. Dispoziční řešení navrhovaných staveb bude zohledňovat podmínky staveniště ve vztahu ke zdrojům hluku (orientací technické místnosti budov). Souborem opatření bude zajištěno dodržení platných limitů dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z hlediska zdraví obyvatel. Plocha občanského vybavení, využívaného pro činnosti, děje a zařízení související s komerčním občanským vybavením většího rozsahu. Plocha byla na podkladě projednání s Radou města Boskovice nahrazena plochou pro lehký průmysl Z63. Plocha je situována do prostoru mezi trať č. 262 a silnici č. II/374, do blízkosti stávající plochy DP (pro dopravu) a stávající plochy SM. V dalších stupních

71

projektové dokumentace bude podrobně prověřeno umístění takových provozů, aby nedošlo k navýšení vlivů hluku z dopravy a z výroby na okolní plochy v chráněném venkovním prostoru staveb. Bude zváženo vhodné trasování obslužné dopravy, dle potřeby budou realizována případná protihluková opatření. Dále se na ploše nachází archeologicky významná lokalita, podmínky pro toto území budou v dalších stupních projektové dokumentace respektovány v souladu s platnou legislativou. 20. Plocha rodinné rekreace Z59 na katastrálním území Hrádkova, je zčásti situována do území stiženého zvláštní povodní pod nádrží Boskovice. Podmínky pro toto území budou v dalších stupních projektové dokumentace respektovány v souladu s platnou legislativou. 21. Plocha smíšená obytná venkovská Z44 ve Vratíkově se nachází na hranici II. ochranného pásma vodního zdroje Boskovice zemědělského. V dalších stupních projektové dokumentace bude vymezení tohoto pásma respektováno, zohledněny podmínky jeho vymezení a nebudou této ploše umisťovány zařízení, příp. činnosti, které by mohly ovlivnit kvalitu vod. 22. Plocha smíšená obytná venkovská Z28 je situována podél komunikace II/150. V dalších stupních projektové dokumentace bude řešeno umístění staveb určených pro bydlení s respektováním hladiny hluku, vibrací a emisí v souladu s platnou legislativou. Plochy vyžadují zábory ze ZPF doplnit třídu ochrany. 23. Plocha smíšená obytná venkovská Z32 je situována na archeologicky významném území. Platí pro ni podmínky, uvedené v kapitole J)11.2. Území s archeologickými nálezy. 24. Plocha zeleně soukromé a vyhrazené Z98 na katastrálním území Mladkova u Boskovic (dtto bod 29. Modelová lokalita ML3) s využitím ZS, tj. plochy zeleně v sídlech, výjimečně i v nezastavěném území, obvykle oplocené, zejména zahrady, které nemohou být součástí jiných typů ploch. Pro lokalitu je stanovena podmínka respektovat podmínky záplavového území a aktivní zóny záplavového území. Plocha je realizována na podkladě územního rozhodnutí SMBO 13057/2010/STAV/horec a vegetační úprava břehů a okolí nádrže je realizována ve smyslu rozhodnutí OTOŽP MěÚ Boskovice „Břehy a okolí nádrže bude ohumusováno a oseto travní směsí. Podél nádrže bude vysazena alej okrasných stromů, vhodných pro podmáčené území“. 25. Plochy smíšené obytné venkovské Z36, Z37, Z38, Z94 v Bačově; plocha Z37 je situována na archeologicky významném území, pro její obsluhu navržena plocha veřejného prostranství Z94, která je taktéž situována na archeologicky významném území a navazuje na stávající plochu veřejného prostranství. Platí pro ně podmínky, uvedené v kapitole J)11.2. Území s archeologickými nálezy. 26. V navržených plochách pro realizaci protierozních opatření (Y1) budou v dalších stupních projektové přípravy navrhovaná opatření koordinována a s vedením trasy regionálního biokoridoru RBK 017 (K4), LBC Janovy doly a VKP Janovy doly. 27. Modelová lokalita ML1 (dle SEA hodnocení, poldr Y2) poldr Mladkov, v místě ekologicky významného krajinného segmentu Boskovický mokřad byl vymezen v souladu s územně analytickými podklady ORP Boskovice. Po podrobném prověření, na základě závěrů SEA hodnocení a stanoviska OŽP JMK bylo rozhodnuto o vyřazení poldru Mladkov. 28. Modelová lokalita ML2 (dle SEA hodnocení, změny č. Z17) jedná se o lokalitu o výměře 0,9687 ha, zábor ZPF v rozsahu 0,5992 ha, třída ochrany II. je umístěna v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně vnějším, podmínka jeho respektování byla pro tuto lokalitu stanovena. Pro omezení rozsahu záboru je stanovena v podmínkách intenzita využití pozemku na max. 30 %. V další fázi bude prověřena velikost záboru pozemků ZPF a provedeno podrobné hodnocení možných vlivů na životní prostředí. 29. Modelová lokalita ML3 (dle SEA hodnocení, změny č. Z98, zeleň soukromá a vyhražená ZS) viz bod 24. 30. Modelová lokalita ML4 (dle SEA hodnocení, změna č. Z64, plochy tělovýchovy a sportu, pumptrek a skatepark v lokalitě u westernového městečka) v dalších stupních přípravy záměru bude tento záměr koncipován tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu a hlukových poměrů v lokalitě a nedošlo k případnému zásahu do pozemků PUPFL. Územní plán stanovil monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí, případně pro sledování dalších jevů, viz kap. E)6. textové části.

J)

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

V „Zadání územního plánu Boskovice“ nebyl stanoven požadavek na řešení variant.

72

J)1.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE

Boskovice leží v Jihomoravském kraji 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou v nadmořské výšce asi 380 metrů. K 2. 1. 2013 v Boskovicích žilo 11 313 obyvatel. Boskovice jsou od 1. 1. 2003 obcí s rozšířenou působností (ORP) pro správní obvod s 51 tisíci obyvateli. Správní území je tvořeno pěti katastrálními územími - Boskovice, Bačov, Hrádkov, Mladkov u Boskovic a Vratíkov. Výměra řešeného území činí 2 782 ha. Hustotu činí 406,65 obyvatel na km². Základním záměrem urbanistické koncepce ÚP Boskovice je ochrana obrazu Boskovic a jeho částí Bačov, Hrádkov, Mladkov a Vratíkov vzniklého historickým vývojem a respektování historické urbanistické struktury při vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj města podporou jeho ekonomické a obslužné základny. Zastavěné území Boskovic je tvořeno převážně plochami smíšenými obytnými městskými SM a plochami bydlení v bytových domech BH, v centru jsou umístěny plochy smíšené městského centra, doplněné o plochy přestavby P3 a P4. Obytnou strukturu města doplňují plochy občanského vybavení, veřejná infrastruktura OV, komerční zařízení malá a střední OM a v západní části města komerční zařízení plošně rozsáhlá OK. V okrajových částech města je zastavěné území tvořeno plochami pro rodinnou rekreaci RI. Koncepce rozvoje Boskovic vychází z osnovy města tvořené osami západ-východ silnicí II/150 a ve směru severjih železniční tratí, respektive silnicí II/374. Severozápadní část města je prioritně zaměřena na výrobní aktivity města, průmysl těžký, lehký, skladování a plochy smíšené výrobní, včetně ploch komerčních zařízení plošně rozsáhlých. Jeho západní okraj lemují plochy smíšené obytné městské v lokalitě Vinohrádky. V jihozápadním sektoru dominuje veřejná infrastruktura tvořená nemocnicí, doplněná komerčním zařízením plošně rozsáhlým a plochami bydlení v bytových domech. Za nemocnicí jsou rozsáhlé plochy pro rodinnou rekreaci tvořené zahrádkami a sady; jejich severní část je v souladu se záměry města navržena k zástavbě smíšené obytné městské. Sektor severovýchodní je s výjimkou areálu při železnici tvořen obytnou zástavbou, doplněnou veřejnou infrastrukturou – značný podíl tvoří školství a sociální péče a dalšími zařízeními občanského vybavení. Jihovýchodnímu sektoru města dominuje městské centrum tvořené smíšenými plochami městského centra. Tvoří historickou podstatu města s doplňujícími památkami se specifickým využitím, hrad a zámek. Jeho zázemím je masiv zeleně, tvořený Oborou. Centrum města je obklopeno obytnou zástavbou, přecházející východním směrem do sportovního areálu a dále do ploch rodinné rekreace v prostoru Milánovy; od Podlesí je navrženo využití pro plochy smíšené obytné městské. Navrhované rozvojové plochy jsou přednostně umisťovány do proluk, nezastavěných ploch v zastavěném území a dále do lokalit, které na ně přímo navazují. Územní plán vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj města, jsou zohledněny všechny 3 pilíře udržitelného rozvoje území, tzn. je zachována rovnováha mezi třemi základními oblastmi života – ekonomikou, životním prostředím a sociálními aspekty. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou s ohledem na specifické podmínky a charakter území členěny podrobněji v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění. ŘEŠENÍ KRAJINY V řešeném území jsou patrné přírodní kontrasty pestrosti krajinných společenstev na východě území a kulturní, zemědělsky intenzivně využívané krajiny v západní až severní části řešeného území. Koncepce řešení krajiny vychází z tohoto historicky daného stavu, podmíněného přírodními podmínkami. Západní a severní část území je řešena koncepčně jako otevřená kulturní krajina s typickými drobnými prvky krajinných struktur (remízy, rozptýlená zeleň v krajině). V tomto území jsou doplněny biokoridory návrhem na změnu využití území z orné půdy (plochy zemědělské) návrhem na zvýšení podílu krajinné zeleně (plochy smíšené nezastavěného území – přírodní). ÚP respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. V rámci řešení krajiny jsou podmínky

73

využití území koncipovány takovým způsobem, aby bylo v nezastavitelných plochách (plochy v krajině) možno zvýšit podíl přírodních prvků. Nově navržené zastavitelné plochy respektují pásmo 50 m od hranice lesa, nadzemní objekty budou umístěny min. 30 m od okraje lesa. Plochy vhodné pro náhradní výsadbu za kácené dřeviny nejsou navrženy. Výsadba je přípustná v rámci ploch pro smíšené plochy nezastavěného území a sídelní zeleň. Prvky ochranné zeleně, chránící plochy bydlení před hlukem a zvýšenou prašností z dopravy, jsou přípustné k realizaci u ploch obytných i smíšených obytných. Podél stávajících toků ve volné krajině je v rámci podmínek jednotlivých funkčních ploch přípustná realizace zeleně, případně dalších krajinotvorných nebo protierozních prvků. ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYCHÁZÍ Z TĚCHTO VÝCHODISEK  jsou vymezeny plochy smíšené obytné umožňující drobné podnikání na pozemcích vlastníků  jsou vymezeny plochy občanského vybavení pro tělovýchovu a sport – respektují stávající zařízení; dětská hřiště je možno zřizovat v plochách občanského vybavení, veřejných prostranství, sídelní zeleně i plochách smíšených obytných  plochy tělovýchovy a sportu, sídelní zeleně a veřejných prostranství budou upraveny tak aby umožňovaly rekreační aktivity při respektování hodnot přírody a krajiny  pro lesní hospodaření nejsou navrženy plochy změn v území, stávající stav je dostačující a v rámci ploch zemědělských je podmíněně přípustné zalesnění  cestovní ruch bude rozvíjen na využití a aktivizaci stávajících aktivit ve městě, podmínkách pro cykloturistiku a pěší turistiku  řešením jsou stanoveny podmínky pro tvorbu a ochranu životního prostředí, zdravých životních podmínek, využitelnost přírodních zdrojů ve vazbě na ochranu krajiny, nadregionální, regionální a místní územní systém ekologické stability  řešení ÚP je vyhodnoceno z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL  respektovány jsou všechny limity využití území  navrženo je vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby  synchronizovány jsou požadavky vyplývající z dalších právních předpisů (zájmy obrany státu, civilní ochrany, ochrany před povodněmi a území speciálních zájmů) v míře podrobnosti vyplývající z vypovídacích schopností použitých mapových podkladů  územní plán respektuje podstatnou část doposud nerealizovaných záměrů z předchozí ÚPD  do zastavitelných ploch a zastavěného území byly zahrnuty pozemky s platným územním rozhodnutím  územní plán posoudil kapacitu a funkčnost stávajících místních komunikací a navrhl jejich doplnění. Stávající stav místních komunikací v zásadě prostorově vyhovuje dopravní obsluze města

J)2.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

Cílem řešení je vytvořit územní podmínky pro stabilizaci a rozvoj města formou komplexního návrhu uspořádání a využití řešeného území při respektování a rozvoji stávajících hodnot území, umožňující udržitelný rozvoj území. NÁVRH KONCEPCE CIVILIZAČNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Řešením ÚP jsou vytvořeny podmínky pro ochranu civilizačních hodnot. Za civilizační hodnoty jsou považovány významné stavby, počiny a díla, nepodléhající legislativní ochraně. KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Kulturními hodnotami jsou především památkové objekty chráněné zákonem č. 20/1987 Sb. a jejich soubory, jímž je městská památková zóna Boskovice, dále archeologická naleziště. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Kromě hodnot území stanovených dle zák. 114/92 Sb. v platném znění, jako zvláště chráněná území přírody, významné krajinné prvky, památné stromy, apod., se za hodnoty území považují místa se zachovalým krajinným rázem, územní systém ekologické stability vzrostlá zeleň s množstvím významných stromů, které utvářejí charakter krajiny a zastavěného území města.

74

Mimo tato území a prvky krajiny územní plán vymezuje lokality ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK): o Boskovický mokřad o Dva dvory - Šmelcovna o Hradský kopec o Hradský hřbet ÚP respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. V rámci řešení krajiny jsou podmínky využití území koncipovány takovým způsobem, aby bylo v nezastavitelných plochách (plochy v krajině) možno zvýšit podíl přírodních prvků. ODŮVODNĚNÍ Vymezení ekologicky významných segmentů krajiny vychází z historického vývoje území a jeho utváření na základě přírodních podmínek. Území Boskovicka se nachází na rozhraní mezi kulturní, zemědělsky využívanou krajinou Boskovické brázdy a kompaktní lesní krajinou západního úbočí Drahanské vrchoviny. Část typických prvků tohoto území, které jsou cenné zejména jako refugia drobné zvěře v rámci polních kultur a krajinotvorné prvky v otevřené zemědělské krajině, jsou registrovány jako významné krajinné prvky. Zbývající část území, zejména části typických lesních porostů s vysokým podílem druhově pestrých stanovišť i v lesním podrostu jsou vymezeny jako přírodní hodnoty ekologicky významných segmentů krajiny – EVKS. Mimo lesních stanovišť a prostoru arboreta je to i druhově pestrá lokalita Boskovického mokřadu. Celkově je tak doplněno zastoupení typických a přírodně cenných stanovišť vystihujících pestrost přírodního prostředí území Boskovicka.

J)3.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Stávající systém dopravní infrastruktury zůstává zachován. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury pro přestavbu nepřehledných křižovatek, koridor pro společné řešení přeložky silnice II/374 a přestavbu železniční trati č. 262 - tzv. „Boskovickou spojku“ a plochy veřejných prostranství (jejich součástí jsou místní komunikace) z důvodu obsluhy rozvojových lokalit. Dále jsou vymezeny územní rezervy pro rychlostní silnici R43 a přeložku silnice II/374 v severní části řešeného území. Koridor silnice R43 Brno – Moravská Třebová (E461) je vymezen v PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (v čl. 121) k provázání tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno – Moravská Třebová, součást TEN-T; ve smyslu čl. 80 je předepsáno zajištění územní ochrany vymezených koridorů. Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK je tato ochrana zajištěna v ÚP Boskovice vymezením územní rezervy UR1 pro možnou výhledovou realizaci silnice R43.

J)3.1. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V rámci územního plánu jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury (železniční doprava – DZ). Řešeným územím prochází jednokolejná regionální železniční trať č. 262 Třebovice v Čechách - Chornice Skalice nad Svitavou. Trať není elektrifikována. Trať se napojuje ve Skalici nad Svitavou na celostátní dvoukolejnou elektrizovanou trať č. 260 Česká Třebová – Brno, která je součástí 1. tranzitního koridoru. V řešeném území se nachází železniční stanice Boskovice. Dle ÚAP JMK je trať č. 262 v prostoru Boskovic navržena k dílčí přestavbě s návazností na železniční trať č. 260, tzv. „Boskovická spojka“ (DK1). Cílem přestavby je zvýšení konkurenceschopnosti železnice v příměstské osobní dopravě s převládající dojížďkou do Brna a změna dosavadního modelu dopravní obsluhy ve prospěch železnice odstraněním přestupů v žst. Skalice nad Svitavou. Výstavbou „Boskovické spojky“ dojde k vedení přímých vlaků Brno – Boskovice. Po realizaci „Boskovické spojky“ bude nutné vzhledem k nízkému počtu cestujících prověřit nutnost provozu regionální železniční osobní dopravy v úseku Skalice – Boskovice – Velké Opatovice. Trať č. 262 je v návaznosti na „Boskovickou spojku“ uvažována v úseku do Boskovic k elektrizaci včetně modernizace železniční stanice Boskovice. Elektrizace trati se předpokládá pro provoz regionální osobní dopravy, nákladní doprava se nepředpokládá. Traťová rychlost je uvažována 80 km/h s dílčími omezeními na 60 km/h a v místě napojení do žst. Boskovice na 40 km/h. Pro výstavbu „Boskovické spojky“ je v jižní části řešeného území navržen koridor dopravní infrastruktury společný i pro řešení přeložky silnice II/374. Vymezení tohoto koridoru bylo provedeno dle „Územní studie prověření trasy Boskovické spojky a přeložky silnice II/374“, kterou zadal Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního 75

plánování a stavebního řádu (zpracovatel Rybák – projektování staveb, spol. s r.o. Brno, 2007). Koridor je vymezen tak, aby umožnil realizaci následně vybrané varianty řešení vyplývající z uvedené územní studie. Elektrizace trati č. 262 do Boskovic včetně modernizace železniční stanice Boskovice je možná v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury (železniční doprava – DZ). Území se nedotýká trasa koridoru vysokorychlostní tratě.

J)3.2. SILNIČNÍ DOPRAVA V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury (silniční doprava – DS). Řešené území leží mimo tranzitní dopravní trasy. Páteřní komunikační síť tvoří silnice II/150 a II/374. Okrajem řešeného území prochází koridor územní rezervy pro možnou výhledovou trasu rychlostní silnice R43 Brno – Moravská Třebová. Řešeným územím procházejí v současné době tyto silnice:  II/150 Votice – Havl. Brod – Prostějov – Přerov – Val. Meziříčí  II/374 Jevíčko – Boskovice – Blansko - Brno  III/373 59 Boskovice – Vratíkov - Benešov  III/374 14 Boskovice – Sudice - Drválovice  III/374 15 Sudice – Bačov - Vísky  III/374 16 Bačov - spojovací  III/374 18 Letovice – Podolí - Boskovice  III/374 22 Boskovice - okružní  III/374 24 Boskovice – Lhota Rapotina  III/374 25 Boskovice – Újezd u Boskovic  III/374 26 Lhota Rapotina - Mladkov  III/374 28 Mladkov – Skalice - Krhov Směrové a šířkové vedení silnic nevykazuje hrubé dopravní závady. Silnice budou upravovány ve stávající trase. J)3.2.1. VÝHLEDOVÉ ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V severní části řešeného území (jižně Bačova) je navržena územní rezerva pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 a je rovněž součástí sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633, je v souladu s PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1 a dle požadavku Ministerstva dopravy do územního plánu navržen koridor územní rezervy o šířce 600 m pro záměr rychlostní silnice R43. Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice". Napojení řešeného území na R43 je uvažováno západně Skalice nad Svitavou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/150. Silnice II/150 prochází celým řešeným územím od západu k východu. V úseku mezi Sebranicemi a hranicí s okresem Prostějov slouží jako trasa pro přepravu nadměrných nákladů. V západní části řešeného území jsou realizovány přeložky silnice severně Mladkova a mezi Mladkovem a Boskovicemi. V předchozím územním plánu byla uvažována úprava trasy v Boskovicích od nemocnice přes prostor cihelny a podjezdem pod železniční tratí do ulice Sokolské. Tento záměr již nelze sledovat z důvodu realizované výstavby v trase uvažované přeložky. Nepřehledná křižovatka silnic II/150 a III/37418 (ulice Otakara Kubína, Chrudichromská) a křižovatka silnic II/150 a II/374 (Otakara Kubína, Mánesova, Komenského, Nádražní) jsou navrženy k přestavbě. Úpravou křižovatek dojde ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a zároveň k odstranění dopravní závady nedostatečné vzdálenosti křižovatky od železničního přejezdu. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem a částečným omezením přímé obsluhy území např. v kategorii MS2 14/8/50 a mimo obec dle kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje v kategorii S 7,5/70. Silnice II/374 je vedena od severu k jihu. Ve městě je vedena ve stávající trase podél železniční tratě. Část silnice v ulici Mánesově je vybudována jako směrově dělená.

76

Dle ÚAP JMK je silnice II/374 sledována k přestavbě v úseku Rájec-Jestřebí – Boskovice (přeložka s obchvaty sídel). Pro řešení přeložky silnice II/374 je v jižní části řešeného území navržen koridor dopravní infrastruktury společný i pro výstavbu „Boskovické spojky“. Vymezení tohoto koridoru bylo provedeno dle „Územní studie prověření trasy Boskovické spojky a přeložky silnice II/374“, kterou zadal Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (zpracovatel Rybák – projektování staveb, spol. s r.o. Brno, 2007). Koridor je vymezen tak, aby obsahoval všechny možné varianty řešení vyplývající z uvedené územní studie. Směrová úprava silnice odstraňuje mimo jiné i úrovňové křížení se železnicí. Nepřehledná křižovatka silnic II/374 a III/37422 (ulice Sokolská, Havlíčkova, 17. listopadu, Hybešova) je navržena k přestavbě. Úpravou křižovatky dojde ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy. Severně od křižovatky ulic Nádražní a Sokolská je vymezen koridor územní rezervy UR2 o šířce 150 metrů pro záměr přeložky silnice II/374. Realizací přeložky dojde k odlehčení dopravní zátěže centrální části Boskovic. Přeložka silnice odstraňuje úrovňové křížení se železnicí. Silnice je v průtahu města uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem a částečným omezením přímé obsluhy území např. v kategorii MS2 14/8/50 a mimo obec dle kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje v kategorii S 9,5/80 (jižně Boskovic) a S 7,5/70 (severně Boskovic). Silnice III. třídy mají mimo obec pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Průběh silnic je vcelku vyhovující, případné rozšíření vozovky pro žádanou kategorii silnic bude realizováno ve stávajících plochách dopravní infrastruktury. Nejsou třeba žádné větší úpravy. Silnice budou upravovány ve stávající trase, v zastavěném území ve funkční skupině C jako obslužné dvoupruhové komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů např. v kategorii MO2 12/8/50, mimo zastavěné území v kategorii S 7,5/60, případně S 6,5/60 (sil. III/37416 v kategorii S4/40) dle kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje. U ploch změn v území (plochy pro bydlení, pro sport a rekreaci,…) umisťovaných do území se zdroji hluku (doprava, výrobní zóny, plochy veřejné vybavenosti) bude nejpozději v rámci územního řízení posouzena vhodnost umístění návrhové lokality z hlediska předpokládané hlukové zátěže a navržena podmíněná využitelnost ploch změn v území ze předpokladu, že chráněné prostory lze do území umístit na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že celková hluková zátěž v území nepřekročí hodnoty hygienických limitů stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. Před vydáním územního rozhodnutí těchto staveb musí být deklarován soulad záměru s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem příp. vibracemi. Jedná se o plochy Z17 (SM) u stávajících ploch lehkého průmyslu VL, ploch Z4, Z8, Z27, Z28 (SM), Z30, Z39, Z45, Z46, Z48 (SV) u stávajících ploch dopravní infrastruktury silniční DS, Z2 a Z3 (BH) u stávajících ploch dopravní infrastruktury železniční DZ. U plochy Z2 je nutno rovněž prověřit vlivy přilehlého heliportu nemocnice. J)3.2.2. MÍSTNÍ KOMUNIKACE Místní komunikace obsluhují téměř celé zastavěné území. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy veřejných prostranství – PV. Jejich součástí jsou místní komunikace, vymezené pro obsluhu stabilizovaného území a rozvojových zastavitelných ploch. V severozápadní části zastavěného území města je navržena místní komunikace propojující ulici Chrudichromskou s ulicí Nádražní. Tato komunikace prodlužuje ulici Průmyslová a nabízí alternativní dopravní obsluhu průmyslových ploch na severozápadě města. Navržená komunikace doplňuje chybějící propojení mezi silnicí III/37418, výhledovou přeložkou silnice II/374 a severní částí Boskovic. V západní části zastavěného území města je navržena přeložka místní komunikace v trati Vinohrádky s přímým připojením do ulice Průmyslová. Dojde tím k odlehčení nepřehledné křižovatky u čerpací stanice a umožnění dopravní obsluhy návrhových ploch výroby. Místní komunikace (nové i rekonstruované) budou navrhovány s ohledem na zajištění co největší bezpečnosti všech účastníků dopravy, zejména chodců a cyklistů. Budou vytvářeny takové podmínky, aby prostor místních komunikací plnil ve vzájemné rovnováze jak funkci dopravní, tak obslužnou a přiměřeně i pobytovou a společenskou v závislosti na významu konkrétní komunikace vůči jejímu významu k poloze ve městě. V maximální možné míře budou uplatňovány prvky zklidňování dopravy včetně řešení ochrany urbanizovaných území před nepříznivými účinky dopravy. Místní komunikace zpřístupňují téměř všechny objekty, budou podle ČSN 73 6110 navrženy ve funkční skupině C, např. v kategorii MO2 10/6,5/30 jako obslužné komunikace

77

umožňující přímou obsluhu všech objektů, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1 s minimálním uličním prostorem šířky 8 m.

J)3.3. VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejná doprava je zastoupena vlakovou a autobusovou dopravou. V řešeném území se nachází železniční stanice Boskovice na lince Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice. Ve Skalici nad Svitavou je možný přestup na osobní vlaky a některé rychlíky na lince (Praha -) Česká Třebová Brno. Autobusové nádraží je vybudováno v návaznosti na železniční stanici ve vzdálenosti cca 600 m od Masarykova náměstí. Kapacita autobusového nádraží svou kapacitou převyšuje stávající i výhledovou potřebu. Uvažuje se zmenšením AN dle požadavků BODOS a.s. Město je vzhledem k počtu obyvatel dopravně obslouženo do nejbližších dopravních cílů a to Brno, Olomouc, Prostějov, Letovice, Kuřim, Kunštát, Blansko, Černá Hora, Jevíčko, Moravská Třebová a přilehlých obcí. Řešené území je napojeno na systém integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Na některých zastávkách chybí zálivy pro autobusy a přístřešky pro cestující. Stavební úpravy autobusových zastávek a zřízení zálivů jsou umožněny ve stávajících plochách dopravní infrastruktury. Izochrony dostupnosti 400 m pokrývají celé zastavěné území.

J)3.4. NEMOTOROVÁ DOPRAVA Pěší provoz ve městě je veden po chodnících podél komunikací, jež jsou v oboustranné zástavbě většinou po obou stranách komunikací. Dobudování chodníků je možné ve stávajících plochách dopravní infrastruktury a plochách veřejného prostranství. Mezi Masarykovým náměstím a ul. 17. listopadu a Průchodní jsou zřízeny zhruba 100 m dlouhé pěší trasy, jež jsou silně využívány. Obdobná trasa existuje mezi autobusovým nádražím a ulicí Dr. K. Svěráka. Na Masarykově náměstí je silniční doprava silně omezena, prostor je vyčleněn převážně pro pěší. Město Boskovice je křižovatkou značených turistických tras. Masarykovo náměstí je východiskem modré značky Pilské údolí - Doubrava - Šebetov a křižovatkou červené značky a zelené značky. Trasa červená je vedena po trase Valchov - Niva - Drahany - Boskovice - Boskovický hrad - Skalice - Kunštát a zelená Letovice Boskovice - ČD - Na Babyloně - Blansko. V Boskovicích jsou vyznačeny i naučné stezky: Doubravský okruh, Hradní okruh a Oborský okruh. Přes město jsou turistické trasy vedeny po chodnících podél komunikací. Významným turistickým cílem je zřícenina hradu Boskovice, zámek Boskovice a western park. Pro pohyb pěších v okolí je možno využít stávající účelové komunikace. Navržen je systém stávajících hlavních pěších propojení; spojuje centrum města dvěma pěšími trasami v klidové poloze mimo hlavní dopravní proudy s prostorem u nádraží autobusového i železničního a dále vede k areálu nemocnice. Hlavní pěší cesty neznačené v okolí města:  od školního statku k VKP Krajovánky (Otylka)  od hřbitova přes Dva dvory a Šmelcovnu na silnici do Hrádkova  od nemocnice přes zahrádkářskou lokalitu Rovná do VKP Úlehla (výletiště Mladkov)  od ul. Nerudova pod Oborou k Židovskému hřbitovu a okolo ostrohu do Pilského údolí, kolem rybníčků, dále po silnici  od Antik Bazaru (Dukelská ul.) podél potoka údolím směr Domanka Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a rekreační. Užívání jízdních kol neohrožuje životní prostředí a podporuje rozvoj místního hospodářství. V řešeném území je vybudována cyklostezka Boskovice – Mladkov podél silnice II/150. Spojuje západní část Boskovic s jeho místní částí Mladkov. Nově vybudovaná cyklostezka Boskovice, Kamenice – Šmelcovna začíná na novém mostku přes říčku Bělou v části nazývané Kamenice, pokračuje mezi objekty firem Novibra a Trymet, přechází přes komunikace Boskovice – Hrádkov a podél ní pokračuje až k odbočce na Šmelcovnu. Vzhledem k nízké dopravní zátěži jsou vhodné pro místní cyklistickou dopravu silnice III. třídy, místní komunikace, lesní a polní cesty.

78

Respektovány jsou stávající cyklotrasy č.:  5028 Boskovice – Konice - Prostějov  5117 Blansko – žst. Boskovice  5143 Skalice nad Svitavou – Lysice (včetně cyklostezky Boskovice – Mladkov)  5143A Boskovice – Pilské údolí  5163 Podolí – Boskovice  5201 Černá Hora – Skalice nad Svitavou – Chrudichromy  5203 Boskovice – Újezd u Boskovic – Kuničky  5203A Lhota Rapotina – Pilské údolí  5224 Míchov – Bačov – Chlum, rozc.  5226 Boskovice (western park) – Vratíkov – Kořenec  5227 Boskovice – Suchý – Benešov  5227A Vratíkov - Velenov  5229 Újezd u Boskovic - Kamenice Z krajského dokumentu „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji (2007)“ vyplývá v řešeném území řešení krajského cyklistického koridoru „Skalice nad Svitavou – Boskovice – Šebetov – Velké Opatovice“. Koridor vede severní částí Boskovické brázdy, lesním komplexem pěknou asfaltovou silnicí. Avšak otázka denního dojíždění mezi sídly severně od Boskovic řešena není. Místo toho vedou napříč Boskovickou brázdou v západovýchodním směru cykloturistické trasy, avšak Boskovická brázda potřebuje spojení sever – jih. Na koridoru je doporučeno udržovat v provozuschopném stavu trasu Boskovice – Úsobrno a co nejdříve začít s přípravou cyklostezky v navrhovaném směru Boskovice – Šebetov – Cetkovice – Velké Opatovice, tj. zhruba podél současné silnice II/374. Touto cyklostezkou by se zajistilo řešení otázky dojíždění za prací v sídlech na trase a cykloturisté by získali druhou variantu k jízdám z Boskovic na sever. Spojení Boskovic a železniční stanice Skalice nad Svitavou je řešeno již vybudovanou cyklostezkou podél silnice II/150 přes Mladkov. V řešeném území jsou navrženy nové cyklostezky a cyklotrasy:  podél silnice II/374 severním směrem od Boskovic na Sudice a Knínice  propojení cyklotras č. 5143 a 5117 (5028) přes Masarykovo náměstí Případné vedení nových cyklotras není zatím v řešeném území upřesněno podrobnější dokumentací. V územním plánu je v plochách s rozdílným způsobem využití umožněno vedení cyklotras a cyklostezek. Stávající síť cyklostezek (cyklistických tras) byla aktualizována dle dodaných podkladů. Návrh řešení cyklistické dopravy respektuje dokument „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji (2007)“. Pro posílení významu cyklistické dopravy jsou navrženy místní cyklotrasy, které umožňují přímé napojení centra města s návazností na systém cyklistických tras rekreačního, resp. turistického významu.

J)3.5. STATICKÁ DOPRAVA Plochy pro parkování a odstavení vozidel jsou řešeny v rámci stávajících a navržených ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství a v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, které plochy pro parkování a odstavení vozidel připouštějí jako související dopravní infrastrukturu. V řešeném území je několik parkovišť vyčleněných dopravní značkou. Navíc existuje několik dopravních ploch bez označení, které parkování slouží. Město Boskovice přijalo nařízení o placeném stání silničních motorových vozidel na vymezených místních komunikacích. Parkovací systém byl zaveden nejen na náměstí, ale také v okolních ulicích a parkovištích, čímž došlo k odlehčení dopravy a usnadnění parkování v centru města. Garážování a odstavení automobilů je řešeno individuálně v areálech pozemků majitelů aut anebo přímo v obytných domech. Město Boskovice má poměrně hodně lokalit řadových garáží, které vznikly postupně v návaznosti na bytovou zástavbu. Parkování ve výrobním areálu si zajišťuje majitel firmy sám na vlastním pozemku. Kapacity dopravy v klidu pro nově navrhovanou zástavbu budou řešeny vždy v těsné vazbě na tyto objekty, pokud možno na pozemku stavby. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury (dopravní vybavení – DP) 79

Dle požadavku města je mezi nemocnicí a železniční tratí navržena plocha dopravní infrastruktury pro dostavbu řadových garáží. V severní části zastavěného území k.ú. Bačov je navržena plocha pro jednotlivé garáže dle požadavku vlastníka pozemku. Plochy pro odstavování nákladních vozidel budou řešeny souběžně s rozvojem podnikatelských objektů a objektů dopravní infrastruktury v plochách výroby a plochách smíšených s dopravní návazností na plochy dopravní infrastruktury. Parkování je v místních částech sídla možné podél komunikací, není třeba navrhovat parkoviště.

J)3.6. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ V řešeném území se nachází dvě čerpací stanice pohonných hmot u silnice II/150 na ulici Otakara Kubína. Jedna v křižovatce s ulicí Chrudichromskou a druhá u řadových garáží při výjezdu z města na Svitávku.

J)3.7. HOSPODÁŘSKÁ DOPRAVA V rámci územního plánu jsou stabilizovány plochy dopravní infrastruktury účelové komunikace – DU. Zemědělská doprava využívá stávající síť polních a lesních cest a silnic III. třídy. Řešené území je protkáno sítí územně stabilizovaných tras nezpevněných účelových komunikací. Síť účelových komunikací zajistí mimo prostupnost krajiny i protierozní ochranu a dopravní obsluhu všech pozemků. Účelové komunikace lze využít pro vedení turistických a cyklistických tras. Zpřístupňují se tak lokální cíle anebo sousední obce. V řešeném území nejsou rozpracované komplexní pozemkové úpravy, zpracování KPÚ je dlouhodobý proces.

J)3.8. INTENZITY DOPRAVY V roce 2010 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy na silnicích a dálnicích. Z výsledků vyplývá, že nejvíce zatížená je centrální část Boskovic. V porovnání se sčítáním v roce 2005 lze pozorovat výrazné změny intenzit dopravy na dopravně významných komunikacích. ZATÍŽENÍ KOMUNIKACÍ V ROCE 2010 silnice

stanoviště

popis

II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/374 II/374 II/374 II/374 II/374 III/37359 III/37418 III/37418 III/37422 III/37424 III/37428

6-1256 6-1261 6-1262 6-1271 6-1272 6-1273 6-1270 6-4090 6-4091 6-7441 6-2441 6-2446 6-6560 6-4101 6-4100 6-7442 6-7443 6-4070

Mladkov – Boskovice Boskovice – ul. Otakara Kubína Boskovice – ul. Komenského Boskovice – nám. Dr. Snětiny Boskovice – ul. Sušilova Boskovice – ul. Dukelská Boskovice – Valchov Vážany - Boskovice Boskovice – ul. Havlíčkova Boskovice – ul. Sokolská Boskovice – ul. Mánesova Boskovice – Lhota Rapotina Boskovice – Vratíkov Boskovice – ul. Chrudichromská Boskovice – Chrudichromy Boskovice – ul. Lidická Pilské údolí - Podhradí Mladkov

2005

těžká

vozidla za 24 h osobní moto

celkem

voz / 24 h celkem

1216 1441 1103 922 532 764 589 482 554 1425 1169 685 130 423 199 480 75 182

7166 11060 6879 5815 3364 4096 2485 2991 3423 7236 4475 2687 700 2358 1838 3893 546 647

8447 12592 8060 6837 3940 4902 3108 3527 4032 8793 5705 3418 844 2807 2062 4430 633 841

3525 6485 7422 4991 2137 5748 3767 3939 3325 9267 7119 8079 1091 6214 4654 7423 692 1922

65 91 78 100 44 42 34 54 55 132 61 46 14 26 25 57 12 12

Měření intenzity dopravy nebylo na ostatních silnicích III. tříd provedeno. Pro stanovení výhledového zatížení pro rok 2030 bylo použito výhledových koeficientů růstu dopravy vydaných ŘSD ČR zpracovaných na základě výsledků celostátního sčítání dopravy v r. 2005. Na silnicích I. až III. tříd se předpokládá mezi lety 2010 a 2030 nárůst těžké dopravy o 9 % a osobní dopravy o 33 %, nárůst motocyklové dopravy se nepředpokládá.

80

Výhledové intenzity dopravy pro rok 2030 jsou po přepočtu následující: VÝHLEDOVÉ ZATÍŽENÍ KOMUNIKACÍ V ROCE 2030 silnice

II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/374 II/374 II/374 II/374 II/374 III/37359 III/37418 III/37418 III/37422 III/37424 III/37428

stanoviště

6-1256 6-1261 6-1262 6-1271 6-1272 6-1273 6-1270 6-4090 6-4091 6-7441 6-2441 6-2446 6-6560 6-4101 6-4100 6-7442 6-7443 6-4070

popis

Mladkov – Boskovice Boskovice – ul. Otakara Kubína Boskovice – ul. Komenského Boskovice – nám. Dr. Snětiny Boskovice – ul. Sušilova Boskovice – ul. Dukelská Boskovice – Valchov Vážany - Boskovice Boskovice – ul. Havlíčkova Boskovice – ul. Sokolská Boskovice – ul. Mánesova Boskovice – Lhota Rapotina Boskovice – Vratíkov Boskovice – ul. Chrudichromská Boskovice – Chrudichromy Boskovice – ul. Lidická Pilské údolí - Podhradí Mladkov

těžká

vozidla za 24 h osobní moto

celkem

1325 1571 1202 1005 580 833 642 525 604 1553 1274 747 142 461 217 523 82 198

9531 14710 9149 7734 4474 5448 3305 3978 4553 9624 5952 3574 931 3136 2445 5178 726 861

10921 16371 10429 8839 5098 6322 3981 4557 5211 11309 7287 4366 1087 3623 2686 5758 820 1071

65 91 78 100 44 42 34 54 55 132 61 46 14 26 25 57 12 12

J)3.9. LETECKÁ DOPRAVA V areálu nemocnice Boskovice se nachází heliport pro vrtulník záchranné služby. Ochranná pásma heliportu jsou vyznačena v grafické části. Do řešeného území zasahuje zájmové území elektronického komunikačního zařízení na stanovišti Skalky. Zájmové území je respektováno.

J)3.10. VODNÍ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy.

J)3.11. HLUK Z DOPRAVY Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., s účinností nabytou od 1. 11. 2011. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Na silnicích II. třídy nesmí být překročena v denní době hodnota 60 dB a v noční době 50 dB. Na silnicích III. třídy nesmí být překročena v denní době hodnota 55 dB a v noční době 45 dB. V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích je limit pro denní dobu stanoven na 70 dB, v noční době 60 dB. V případě železnice představuje limit 55 dB v denní a 50 dB v noční době, případně 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ. Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo několikrát novelizováno. Poslední novela metodiky výpočtu hluku silniční dopravy je z roku 2005. Na základě této metodiky lze získat orientační stav hlukové zátěže pro územně plánovací činnost. HLUK ZE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Hypotetická hluková izofona pro denní i noční dobu s ohledem na skladbu a frekvenci vlaků nepřekročí ochranné pásmo dráhy. HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2010 a přepočtena na výhledové hodnoty pro rok 2030. Orientační výpočet je posouzen pro pohltivý terén na silnicích II. a III. třídy v průjezdném úseku obytnou zástavbou pro výhledový rok 2030. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005.

81

POSOUZENÍ VE DNE silnice

stanoviště

II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/374 II/374 II/374 III/37359 III/37418 III/37422 III/37428

6-1261 6-1262 6-1271 6-1272 6-1273 6-4091 6-7441 6-2441 6-6560 6-4101 6-7442 6-4070

silnice

stanoviště

F1

6-1261 6-1262 6-1271 6-1272 6-1273 6-4091 6-7441 6-2441 6-6560 6-4101 6-7442 6-4070

6,344E+06 4,638E+06 3,889E+06 2,244E+06 3,129E+06 2,327E+06 5,796E+06 4,618E+06 4,859E+05 1,591E+06 1,986E+06 6,280E+05

Boskovice – ul. Otakara Kubína Boskovice – ul. Komenského Boskovice – nám. Dr. Snětiny Boskovice – ul. Sušilova Boskovice – ul. Dukelská Boskovice – ul. Havlíčkova Boskovice – ul. Sokolská Boskovice – ul. Mánesova Vratíkov Boskovice – ul. Chrudichromská Boskovice – ul. Lidická Mladkov

F1

F2

X

Y [dB]

60 dB [m]

3,775E+07 2,646E+07 2,226E+07 1,284E+07 1,728E+07 1,326E+07 3,166E+07 2,363E+07 2,976E+06 9,785E+06 1,301E+07 3,647E+06

1,06 1,06 1,06 1,21 1,13 1,40 1,21 1,13 1,40 1,13 1,13 1,06

4,002E+07 2,805E+07 2,359E+07 1,554E+07 1,952E+07 1,856E+07 3,831E+07 2,670E+07 4,167E+06 1,106E+07 1,470E+07 3,865E+06

65,9 64,4 63,6 61,8 62,8 62,6 65,7 64,2 56,1 60,3 61,6 55,8

18,5 14,8 13,3 10,1 11,8 11,4 18,0 14,4 --7,9 9,8 ---

F2

X

Y [dB]

50 dB [m]

1,06 1,06 1,06 1,21 1,13 1,40 1,21 1,13 1,40 1,13 1,13 1,06

6,725E+06 4,917E+06 4,123E+06 2,715E+06 3,536E+06 3,258E+06 7,013E+06 5,218E+06 6,802E+05 1,798E+06 2,244E+06 6,657E+05

58,2 56,8 56,1 54,2 55,4 55,0 58,4 57,1 48,2 52,5 53,4 48,1

25,1 20,9 18,8 14,6 17,1 16,3 25,8 21,7 --11,2 12,9 ---

POSOUZENÍ V NOCI II/150 II/150 II/150 II/150 II/150 II/374 II/374 II/374 III/37359 III/37418 III/37422 III/37428

Boskovice – ul. Otakara Kubína Boskovice – ul. Komenského Boskovice – nám. Dr. Snětiny Boskovice – ul. Sušilova Boskovice – ul. Dukelská Boskovice – ul. Havlíčkova Boskovice – ul. Sokolská Boskovice – ul. Mánesova Vratíkov Boskovice – ul. Chrudichromská Boskovice – ul. Lidická Mladkov

Pro následující posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk z dopravy na silnicích II. třídy. V roce 2030 bude orientačně na silnici II/150 ekvivalentní hladina hluku v noci 54,2 až 58,2 dB, izofona 50 dB bude ve vzdálenosti 14,6 až 25,1 m od osy přilehlého jízdního pruhu, což je rozhodující výsledek posouzení. Ekvivalentní hladina hluku silnice II/150 bude ve dne 61,8 až 65,9 dB, izofona hluku 60 dB bude ve vzdálenosti 10,1 až 18,5 m. Na silnici II/374 je rozhodující posouzení v noční době. Ekvivalentní hladina hluku v noci je orientačně výpočtem 55,0 až 58,4 dB, izofona 50 dB bude ve vzdálenosti 16,3 až 25,8 m od osy přilehlého jízdního pruhu, což je rozhodující výsledek posouzení. Ekvivalentní hladina hluku ve dne silnice II/374 bude 62,6 až 65,7 dB, izofona hluku 60 dB bude ve vzdálenosti 11,4 až 18,0 m. Pro následující posouzení je použito korekce +5dB(A), je posuzován hluk z dopravy na silnicích III. třídy. Na silnici III/37359 je rozhodující posouzení v noční době. Ekvivalentní hladina hluku v noci je orientačně výpočtem 48,2 dB, izofona 45 dB bude ve vzdálenosti 12,6 m od osy přilehlého jízdního pruhu, což je rozhodující výsledek posouzení. Ekvivalentní hladina hluku ve dne silnice III/37359 bude 56,1 dB, izofona hluku 55 dB bude ve vzdálenosti 9,0 m. Na silnici III/37418 je rozhodující posouzení v noční době. Ekvivalentní hladina hluku v noci je orientačně výpočtem 52,5 dB, izofona 45 dB bude ve vzdálenosti 22,8 m od osy přilehlého jízdního pruhu, což je rozhodující výsledek posouzení. Ekvivalentní hladina hluku ve dne silnice III/37418 bude 60,3 dB, izofona hluku 55 dB bude ve vzdálenosti 17,0 m. Na silnici III/37422 je rozhodující posouzení v noční době. Ekvivalentní hladina hluku v noci je orientačně výpočtem 53,4 dB, izofona 45 dB bude ve vzdálenosti 26,0 m od osy přilehlého jízdního pruhu, což je rozhodující výsledek posouzení. Ekvivalentní hladina hluku ve dne silnice III/37422 bude 61,6 dB, izofona hluku 55 dB bude ve vzdálenosti 20,2 m. 82

Na silnici III/37428 je rozhodující posouzení v noční době. Ekvivalentní hladina hluku v noci je orientačně výpočtem 48,1 dB, izofona 45 dB bude ve vzdálenosti 12,4 m od osy přilehlého jízdního pruhu, což je rozhodující výsledek posouzení. Ekvivalentní hladina hluku ve dne silnice III/37428 bude 55,8 dB, izofona hluku 55 dB bude ve vzdálenosti 8,5 m. Ostatní silnice III. třídy neprochází obytnou zástavbou nebo na nich nebylo prováděno celostátní sčítání a proto nelze ani stanovit hladiny hluku. Negativní vliv provozu ostatních silnic III. tř. je minimální. Ve dne, kdy je stav nejméně příznivý, nebude povoleného limitu dosaženo. Předpokládána je změna hlukové situace po realizaci záměrů navržených územním plánem. Realizací přeložky silnice II/374 dojde ke snížení dopravní zátěže na stávajícím průtahu Boskovic. Navrhované plochy dopravní infrastruktury zohledňují předpokládanou hlukovou zátěž a jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od stávající obytné zástavby. Hluková pásma stávajících silnic jsou u návrhových ploch bydlení a občanského vybavení respektovány svým vymezením, popř. stanovenými podmínkami. V případě použití korekce +20dB(A) pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích, bude limit splněn jak pro denní dobu, tak i pro noční dobu. Problematika hlukového zatížení musí být řešena podrobnější dokumentací dle konkrétní situace.

J)3.12. OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Ochranné pásmo silniční je dáno zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění, § 30 a činí (mimo zastavěné území):  silniční ochranné pásmo silnic II. a III. třídy o 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území  ochranné pásmo dráhy je podle § 8 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách: u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy pro rychlost do 160 km/hod.

J)4.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

J)4.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Do řešeného území zasahují ochranná pásma vodních zdrojů:  VN Boskovice – záložní zdroj  JÚ Mladkov  JÚ Chrudichromy - U lípy V tabulce zastavitelných ploch, které zasahují do OP, je uvedena informace o respektování podmínek tohoto ochranného pásma, které jsou součástí rozhodnutí vodoprávního úřadu. ZÁSOBOVACÍ SYSTÉM Boskovice jsou zásobené pitnou vodou ze skupinového vodovodu Boskovice, zejména z významného zdroje skupinového vodovodu – společné JÚ Velké Opatovice s vydatností Q = 81,0 l/s. Voda je z JÚ čerpána do vodojemu Velké Opatovice – Hradisko (650 m3, hladiny 493,1/488,3) odkud je přiváděna do vodojemu Hřbitov 650 m3 + 1000 m3 s max. hladinou 440,70 m n.m., min. hladina 436,0 m n.m., který je hlavním vodojemem Boskovic a slouží pro II. tlakové pásmo. Odtud jsou gravitačně plněny vodojemy:  Hrad 2 x 500 m3 s max. hladinou 429,50 m n.m. – I. tlakové pásmo  U nemocnice 250 m3 s max. hladinou 404,50 m n.m.  Obora 2 x 1000 m3 s max. hladinou 412,0 m n.m. Z vodojemu Obora je gravitačně zásobena větev Boskovice – Blansko a skupinový vodovod Drahanská vrchovina.

83

Z jednotlivých vodojemů jsou zásobena tlaková pásma Boskovic, jejichž zástavba je se značným výškovým rozdílem ~ 80 m. místní části Vratíkov, Hrádkov Hrádkov je zásobován vodou ze zdroje Valchovská. Voda je dopravována z východního konce sítě Boskovic přes síť Hrádkova do vodojemu Hrádkov. U vodojemu je další čerpací stanice pro čerpání vody do vodojemu Vratíkov. Pro případ provozu úpravny vody Boskovice je položen z čerpací stanice u úpravny samostatný výtlačný řad do vodojemu Hrádkov. Vratíkov je zásobován ze zdroje Valchovská. Jedná se o pramenní jímky s vyhovující kvalitou vody. Jímací území se nachází pod komunikací mezi Boskovicemi a Valchovem. Voda z jímacího území Valchovská je čerpána do vodojemu Hrádkov I objemu 20 m3. U VDJ je vybudována AT stanice, která dodává pitnou vodu jednak do vodovodní sítě místní části Hrádkov, jednak do vodojemu Hrádkov II, objem 100 m3, maximální hladina 473.07 m n.m., minimální hladina 469.57 m n.m. Zde je pak vybudována čerpací stanice výkonu 2.0 l/s pro Vratíkov, která dopravuje vodu do vodojemu Vratíkov. místní část Mladkov Místní část je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Skalice nad Svitavou, který je zásoben ze dvou jímacích území, a to : - JÚ Skalice nad Svitavou - JÚ Mladkov Voda z jímacího území Mladkov je gravitačně přiváděna do čerpací stanice a odtud čerpána přes rozvodnou síť Mladkov do koncového vodojemu Mladkov 20m3 s max. hladinou 375,0 m n.m., odkud je zpětně gravitačně obec zásobena. Na rozvodnou síť obce Skalice nad Svitavou navazuje přívodní řad pro obec Mladkov. Z rozvodné sítě Skalice nad Svitavou je v mimořádných situacích (při nedostatku vody ve vlastním JÚ) dotován systém zásobování vodou Mladkova. Vodovod je pro Mladkov vyhovující. místní část Bačov V rámci výstavby skupinového vodovodu Boskovice – Letovice byl proveden přívodní řad mezi novým vodovodem v obci Míchov a stávajícím vodovodem v místní části Bačov, čímž se stala součástí skupinového vodovodu Letovice. Místní část je zásobena ze stávajícího vodojemu Míchov 2x50 m3 s max. hladinou 401,80 m n.m., který je gravitačně plněn přivaděčem Boskovice-Letovice a odtud gravitačně zásobena obec Míchov, na jejíž konec rozvodné sítě je napojen přívodní řad do obce. V obci je ještě místní vodojem Bačov 10 m3 s max. hlad. 400,00 m n.m. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Pro zajištění dodávky vody do spotřebiště je stávající koncepce zásobování vodou ve vyhovující. Vzhledem s rozvojem města – nové zastavitelné plochy – bylo navrženo umístění nového vodojemu Boskovice – Doubravy objemu 400 m3 s max. hladinou 468,00 m n.m., a to na základě podrobnější dokumentace. Voda do VDJ Doubravy bude čerpána z VDJ Hřbitov a následně bude dodávána gravitačně do spotřebiště – jsou navrženy koridory. Je nutno předpokládat postupnou rekonstrukci části vodovodní sítě, podle použitých materiálů, podle vzniklých požadavků při poruchách – rekonstrukce jsou v kompetenci správce sítě. Zastavitelné plochy budou napojeny na stávající síť, a to v rámci veřejných prostranství a dopravních ploch a to vždy v rámci příslušného tlakového pásma. Pro zabezpečení systému zásobování vodou obce Okrouhlá je navržen vodovodní řad propojující vodojemy Vratíkov a Okrouhlá, a to na základě zpracované podrobnější dokumentace. ZABEZPEČENÍ PROTI POŽÁRU Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru vodovodní sítí o dimenzi DN 80 a vyšší (stávající a navrženou) – nutno zabezpečit požárními hydranty.

84

Řešeným územím protékají dva hlavní vodní toky – Svitava, Bělá. Oba vodní toky je možno rovněž využívat jako zdroj požární vody – je nutno stanovit podrobnějším řešením odběrná místa. V řešeném území se rovněž nacházejí vodní plochy – VN Boskovice, dílčí rybníky, které je možno využívat jako zdroj požární vody při dořešení odběrných míst. V místní části Mladkov je vybudovaná požární nádrž. Protipožární zabezpečení bude vyhovovat ČSN 730873. OCHRANNÁ PÁSMA  ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí  ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí  u vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, s vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

J)4.2. ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Boskovice Ve městě je vybudována jednotná kanalizace sestávající se ze dvou samostatných celků. Stoková síť je rozdělena na dvě základní povodí s rozvodnicí, která prochází přibližně po hřbetnici mezi zámkem a hřbitovem. Kanalizace „A“ náleží povodí Boskovického potoka a zahrnuje západní část města. Kanalizace „B“ náleží povodí potoka Bělá a zahrnuje východní část města. Kanalizace „A“ odvádí odpadní vody z větší části města. Kanalizace „B“ odvádí odpadní vody z východní části města se sklonem terénu k potoku Bělá. Odpadní vody z povodí “B“ jsou odvedeny na přečerpací stanici, která byla vybudována na místě bývalé čistírny odpadních vod, odkud jsou odpadní vody čerpány na centrální čistírnu, kde jsou zneškodňovány odpadní vody z povodí „A“. Pro odvádění dešťových vod je vybudována dílčí dešťová kanalizace, dále jsou pro od odvádění dešťových vod vybudovány podél komunikací rigoly. Dešťové vody jsou odváděny i po povrchu. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Město má vybudovanou čistírnu odpadních vod. místní části Vratíkov V místní části je vybudován systém oddílné kanalizace, který je zakončen čerpací stanicí splaškových vod. Splaškové odpadní vody z části Vratíkova spádující k vodárenské nádrži jsou svedeny sběračem DN 300 na čerpací stanici. Odtud jsou splašky čerpány ke kapli a odtékají společně se splaškovými vodami ze zbylé části Vratíkova gravitačně jihovýchodním směrem – v závislosti na konfiguraci terénu. V nejnižším místě terénu, prostor křížení komunikace a Orlového potoka, je vybudovaná čerpací stanice. Na čerpací stanici jsou přivedeny splaškové vody z obce Okrouhlá. Splaškové vody jsou čerpány výtlačným řadem DN 150 na další čerpací stanici, kde jsou přibrány splaškové vody z obce Velenov. Odtud jsou pak splašky čerpány na ČOV Hrádkov výtlakem DN 150. Provozovatel: Vodárenská akciová společnost a.s. místní část Hrádkov V místní části Hrádkov je vybudována částečně jednotná a částečně splašková kanalizační síť, na niž je dle údajů MěÚ napojeno 90 % obyvatel místní části. Kanalizace je zaústěna do ČOV Hrádkov která je umístěna pod Hrádkovem a v současné době čistí odpadní vody z obcí v povodí vodárenské nádrže Boskovice. Jde o splaškové vody z obcí Valchov, Velenov, Vratíkov, Okrouhlá, Benešov, které jsou kanalizačním systémem odváděny na stávající ČOV. místní část Mladkov V místní části je stávající jednotná kanalizace s vyústěním do recipientu – 2 výusti do Svitavy. Provozovatel je město. Několik rodinných domků má domovní ČOV. místní část Bačov V místní části je vybudován systém jednotné kanalizace, který je zakončen vyústěním do otevřeného příkopu. Příkop je zaústěn do potoka Semič. Kanalizační sběrače jsou vedeny jednak v uličních profilech, jednak v soukromých zahradách.

85

Stávající rozvody jednotné kanalizace jsou velmi malého rozsahu. Bylo provedeno zaměření stavu. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Boskovice Odkanalizování v Boskovicích je vyhovující a koncepce je stabilizována. Stávající kanalizační sběrače jsou rozšířeny o kanalizační sběrače pro zastavitelné plochy. Splaškové vody budou odváděny na stávající čerpací stanici nebo stávající čistírnu odpadních vod. Dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem – jednotnou kanalizací, dešťovou kanalizací (tam, kde je vybudována), povrchovým odtokem. Potřebu rekonstrukce kanalizačních sběračů řeší správce tohoto zařízení v rámci ploch veřejných prostranství a ploch pro dopravu (ve stávajících trasách bez nároků na nové plochy). Navržené zastavitelné plochy budou napojeny v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch na stávající kanalizaci – pro doplnění systému odkanalizování jsou navrženy nové kanalizační sběrače. Z důvodu přetížení stávající kanalizace v lokalitě Pod Střelnicí je navržena, na základě zpracované dokumentace, úprava stávajícího systému kanalizace v této lokalitě – část stávající kanalizace je zrušena, odpadní vody jsou převedeny do ulice Gagarinova, následně jsou navrženy dvě odlehčovací komory s převedením odlehčených vod při dešti novou kanalizací do místní vodoteče – vodní tok Bělá. Návrh řešení je převzat ze zpracované podrobnější dokumentace. místní části Vratíkov Odkanalizování ve Vratíkově je stabilizováno a bude i nadále řešeno oddílným systémem. Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch budou zaústěny do stávající splaškové kanalizace a odvedeny na ČOV v Hrádkově. Dešťové vody budou odvedeny do volného terénu otevřenými příkopy včetně využití stávajících povrchových žlabů. Pro doplnění systému jsou navrženy nové sběrače splaškové kanalizace. Potřebu rekonstrukce kanalizačních sběračů řeší správce tohoto zařízení v rámci ploch veřejných prostranství a ploch pro dopravu (ve stávajících trasách bez nároků na nové plochy). místní část Hrádkov Odkanalizování v Hrádkově je stabilizováno a bude i nadále řešeno oddílným systémem. Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch budou zaústěny do stávající splaškové kanalizace a odvedeny na ČOV v Hrádkově. Dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem – jednotnou kanalizací, dešťovou kanalizací (tam, kde je vybudována), povrchovým odtokem. Pro doplnění systému jsou navrženy nové sběrače splaškové kanalizace. místní část Mladkov Pro odkanalizování byla zpracována podrobnější dokumentace. Odkanalizování bude řešeno oddílným systémem. V zastavěném území bude vybudována splašková kanalizace svedená do nejnižšího místa, kde bude umístěna čerpací stanice, pomocí které budou odpaní vody přečerpávány na kanalizaci v Boskovicích. Dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem – stávající kanalizací, dešťovou kanalizací (tam, kde je vybudována), povrchovým odtokem. Pro doplnění systému jsou navrženy nové sběrače splaškové kanalizace. místní část Bačov Pro odkanalizování je navrženo využití stávající jednotné kanalizace, která bude doplněna o sběrače pro zastavitelné plochy. Odpadní vody budou odvedeny na navrženou čistírnu odpadních vod, pro kterou je vymezena plocha jižně od obce v návaznosti na recipient (vodní tok Semíč). Vzhledem ke konfiguraci terénu je navržena v systému odkanalizování čerpací stanice. OBECNĚ Tam, kde není možnost trasování kanalizačních sběračů v plochách veřejných prostranství a ploch pro dopravu jsou navrženy koridory. Koridory jsou vymezeny i pro zdůraznění koncepce. V zastavitelných plochách, z důvodu snižování balastních vod a nezhoršování odtokových poměrů, je nutno v maximální možné míře zasakovat, kumulovat na pozemku a dále využívat.

86

OCHRANNÁ PÁSMA  ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm - 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí  ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí  u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, s vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

J)4.3. VODNÍ TOKY A NÁDRŽE VODNÍ TOKY Název toku

Správce toku

Svitava Bělá Boskovický potok Semíč Orlový potok Okrouhlý potok Valchovka potok v Bačově Bezejmenné vodní toky - přítoky

Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. Lesy ČR, s.p. Povodí Moravy s.p. Lesy ČR, s.p. Lesy ČR, s.p. Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p. Povodí Moravy s.p., Lesy ČR, s.p.

Hlavními toky, protékajícími řešeným územím jsou:  Svitava  Bělá Svitava protéká západním okrajem řešeného území přes k.ú. Mladkov u Boskovic směrem od severu k jihu. Koryto Svitavy je částečně upravené, v úseku přes Mladkov není kapacitní, v některých úsecích nepojme ani jednoletou vodu. V řešeném území je proto značné množství inundačních ploch. Jedná se o vodohospodářsky významný tok. Na vodním toku je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území. Bělá Jedná se o vodohospodářsky významný tok přirozeného charakteru. Na vodním toku je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území. Protéká východní částí řešeného území, kde je na jejím toku vodárenská nádrž Boskovice a dále pokračuje v jeho jižní části a před obcí Lhota Rapotina se vlévá do Svitavy. Přítoky jsou ve správě Lesů ČR, oblastní správa toků. VODNÍ PLOCHY  Vodárenská nádrž Boskovice  požární nádrž v Mladkově ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Území je z hlediska vodních toků a ploch stabilizováno – nejsou navrhované nové plochy. V rámci řešení se předpokládá pouze běžná údržba.

J)4.4. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NADŘAZENÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ VVN Řešeným územím procházejí nadřazené trasy vvn. SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ VN 22 KV Město Boskovice je dnes zásobováno elektrickou energií z transformovny BO-9 110/22 kV, která je osazena dvěma transformátory á 25 MVA. Rozvodna 22 kV má dostatečné možnosti na vyvedení požadovaného výkonu. Odbočkami je připojeno nadzemním přípojkami cca 38 trafostanic 22/0,4 kV, které zásobují město. Jejich stav je dobrý a současným požadavkům na zajištění odběru el. energie vyhovuje. Rozvody ve městě jsou provedeny podzemními vedeními, ze kterých jsou napojeny zděné trafostanice (cca 33).

87

Místní části jsou napojeny nadzemními vedeními vn. SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ NN Síť nízkého napětí nn je různorodá, rozvod je proveden jednak podzemními kabely (malá část), jednak nadzemním vedením na železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely a kabelovým vedením. Stav nn sítě je vyhovující. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Zásobování řešeného území je stabilizováno. Pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic, v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější, pokud je to technicky možné. Pro „vyčištění“ některých zastavitelných ploch jsou vymezeny koridory pro umístění podzemních vedení vn, pro lokality Z11, Z12, Z13, Z15, Z16 je navržena samostatná zděná trafostanice, a to vzhledem k tomu, že není v dosahu stávající vedení vn. Rozvojové lokality budou napojeny do stávajícího systému sítě nn. Tam, kde není možnost trasování podzemního vedení vn v plochách veřejných prostranství a ploch pro dopravu jsou navrženy koridory. Koridory jsou vymezeny i pro zdůraznění koncepce. OCHRANNÁ PÁSMA ochranné pásmo [m] pro vedení realizované: *do 31.12.1994 **od 1.1.1995 ***od 1.1.2001

Druh zařízení

Nadzemní vedení napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: bez izolace s izolací základní závěsná kabelová napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně napětí nad 110 kV a do 220 kV včetně napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně napětí nad 400 kV

10 15 20 25

7 12 15 20 30

7 2 1 12 15 20 30

Podzemní vedení napětí do 110 kV včetně 1 1 napětí nad 110 kV 1 3 Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí stožárové 10 7 7 kompaktní a zděné 30 20 2 vestavěné 30 20 1 * ** ***

podle vládního nařízení č. 80/1957 podle zákona 222/1994 Sb. podle zákona 458/2000 Sb.

J)4.5. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Město Boskovice včetně místní části Mladkov je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého (VTL) plynovodu Maloměřice - Boskovice. VTL PLYNOVODY VTL plynovod Maloměřice – Boskovice DN 300, PN 40 se na okraji Mladkova dělí na další větve - DN 300 pokračuje jako plynovod Mladkov - Šebetov, odbočuje z něj přípojka DN 150 do Svitávky a DN 150 do Boskovic. Na západním okraji města je plynovod ukončen ve VTL regulační stanici. 300 m před RS je napojena přípojka DN 100 pro obalovnu. Město je napojeno na VTL plynovod přes jedinou VTL RS 5000 m3/h na Mánesově ulici. STL PLYNOVODY Základem celého distribučního systému jsou středotlaké (STL) plynovody, zásobované z uvedené jediné VTL regulační stanice. Středotlakou plynovodní síť tvoří základní okruh kolem centra a několik větví do okrajových částí:

88

 do průmyslové zóny a k nemocnici  k Minervě  na severní okraj (Havlíčkova)  jižní okraj (Podhradí)  přes Čížovky na Podlesí Systém tvoří dobrý základ pro napojení STL regulačních stanic a zásobování NTL sítě a je možno jej rozvinout pro další zásobování, vyžaduje však další zdroj. NTL PLYNOVODY pokrývají celou zastavěnou část města, zásobovány jsou ze STL sítě přes tři STL regulační stanice a několik blokových regulátorů. NTL síť zásobuje prakticky celé město, s výjimkou několika malých částí - většinou se jedná o krátké úseky nedokončených plynovodů v ulicích (např. Dukelská, Komenského, Sokolská...). ZHODNOCENÍ STL PLYNOVODŮ Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě lze konstatovat, že rozvody jsou po technické stránce i kapacitně vyhovující. Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších STL rozvodů v závislosti na rozvoji města. Problematické se je v dnešní době provozování NTL plynovodů, které již kapacitně nestačí pro další rozvoj a ve většině případů jsou max. vytíženy. V těchto případech lze uvažovat o přetlakování NTL plynovodů na STL v návaznosti na již stávající STL rozvody. REGULAČNÍ STANICE V řešeném území jsou provozovány VTL a STL regulační stanice, jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány přes domovní regulátory (u STL plynovodu) nebo přímo z NTL plynovodů. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Zásobování řešeného území je stabilizováno. Z nadřazené dokumentace a dle oborové studie proveditelnosti je navržen koridor pro umístění VTL plynovodu nad 40 barů, který prochází mezi Boskovicemi a Bačovem. Navržené zastavitelné plochy budou napojeny v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch ze stávajícího a navrženého plynovodu. Tam, kde není možnost trasování plynovodních řadů v plochách veřejných prostranství a plochách pro dopravu, jsou navrženy koridory. Koridory jsou vymezeny i pro zdůraznění koncepce. Pro možnost výběru způsobu vytápění a ohřevu vody je navržena plynofikace místních částí Bačov a Hrádkov. Plynofikace byla navržena již v předchozí územně plánovací dokumentaci. OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA OCHRANNÁ PÁSMA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Druh plynového zařízení

ochranné pásmo [m]

plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu) ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu) technologické objekty

1 4 4

BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Druh plynového zařízení

VTL plynovody nad 40 barů VTL plynovody do 40 barů VTL plynovody do 40 barů VTL plynovody do 40 barů VTL regulační stanice

bezpečnostní pásmo [m]

nad DN 500 - nové do DN 300 včetně nad DN 100 do DN 100 včetně

160 40 20 15 10

J)4.6. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Zásobování teplem se zabezpečuje decentralizovaným způsobem, a to z domovních, nebo blokových kotelen. Rodinné domy jsou zásobovány teplem převážně lokálně. Vzhledem k plošné plynofikaci Boskovic je většina

89

tepelných zdrojů plynofikována. V částech města (Pod Oborou, Na Vyhlídce, Na Chmelnici, Obchodní ulička) jsou provozovány dílčí systémy centrálního zásobování teplem (CZT), rozvody tepla jsou zaneseny do grafické části dle poskytnutých údajů. Místní část Mladkov je rovněž plynofikovaná. V místních částech Bačov, Hrádkov a Vratíkov jsou zatím užívána tuhá paliva, případně PB. V některých objektech v řešeném území je k vytápění použito i elektrické energie. Obnovitelné zdroje energie – nejsou využívány. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Zásobování teplem je stabilizováno, pro vytápění se v převážné míře bude využívat i nadále zemní plyn. Je navržena plynofikace místních částí Bačov a Hrádkov. Lokálně lze využívat alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energii, biomasu.

J)4.7. SPOJE, TELEKOMUNIKACE ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POŠTA A TELEKOMUNIKACE Pošta ve městě je vyhovující, nejsou nároky na nové plochy. Místní části Bačov, Hrádkov, Mladkov a Vratíkov nemají vlastní poštu. Služby pro Bačov, Hrádkov a Vratíkov jsou zajišťovány z pošty v Boskovicích. Pro Mladkov jsou služby zajišťovány z pošty Skalice nad Svitavou. Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou. Na ústřednu RSÚ jsou napojeni účastníci Hrádkova, Velenova, Valchova, Chrudichrom, Vratíkova, Újezdu u Boskovic, Lhoty Rapotiny a Mladkova. Bačov je napojen na ústřednu Knínice. Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů. RADIOKOMUNIKACE Nad řešeným územím prochází paprsek radioreléové trasy veřejné komunikační sítě. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ  koncepce spojů a telekomunikací je v řešeném území stabilizována. Navržené zastavitelné plochy budou napojeny v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch ze stávající sítě. OCHRANNÁ PÁSMA  ochranné pásmo telekomunikačního vedení – 1,5 m na obě strany od půdorysu

J)4.8

POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU

Je stanovena pouze pro navržené plochy bydlení. U ostatních lokalit bude potřeba stanovena podrobnější dokumentací na základě konkrétních požadavků. SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY Vzhledem k předpokládanému vývoji a v souladu se směrnými čísly roční potřeby dle vyhlášky č. 120/2011 Sb. uvažujeme specifickou potřebu vody pro obyvatelstvo hodnotou qo = 120 l/(os.d) včetně vybavenosti a drobného podnikání specifická potřeba vody 120 l/ob.den koeficient denní nerovnoměrnosti 1,35 Množství odpadních vod odpovídá cca potřebě vody. POTŘEBA EL. PŘÍKONU Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování energiemi, a to elektřinou a zemním plynem – město je plynofikované. Podle ČSN 341060 se zde bude jednat o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. bytový odběr 0,85 kW/bj nebytový odběr 0,35 kW/bj 90

POTŘEBA PLYNU Pro obyvatelstvo je uvažována specifická potřeba plynu na odběratele 2,0 m3/h. Číslo

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z104 Z111 P1 P2 P3 P4 P5 P6

Funkční využití

bydlení v bytových domech bydlení v bytových domech bydlení v bytových domech smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné městské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné venkovské smíšené obytné městské smíšené obytné městské bydlení v bytových domech smíšené obytné městské smíšené centrální smíšené centrální smíšené obytné městské smíšené obytné městské

Výměra v ha

Počet byt. jednotek

Počet obyvatel

Potřeba vody Qm (m3/d)

Množství odpad. vod (m3/d)

Potřeba plynu (m3/h)

Příkon el. energie v kW

1,1031 0,9512 3,8744 2,1091 2,1380 3,5469 4,8915 5,9827 3,0935 4,0884 2,4030 7,2011 2,7278 2,3025 0,3607 0,3600 0,9687 0,9069 0,3448 0,3506 0,2334 4,7279 0,8027 1,0666 0,2998 0,1846 5,4648 1,7079 0,5628 0,4635 0,5816 1,1960 2,2157 0,6487 0,6967 0,3345 1,9028 0,3639 0,2402 0,5124 0,1571 0,4648 0,4661 0,2548 0,1232 0,8086 0,3031 0,0764 0,9263 1,2861 0,4777 0,0962 0,1244 0,2946

74 64 260 18 18 30 41 50 26 34 20 60 23 19 3 3 8 8 3 3 2 39 7 9 2 1 45 14 4 3 4 9 16 5 5 2 14 3 2 4 1 3 3 2 1 6 3 1 7 60 12 6 4 2

207 179 728 50 50 84 115 140 73 95 56 168 64 53 8 8 22 22 8 8 6 109 20 25 6 3 126 39 11 8 11 25 45 14 14 6 39 8 6 11 3 8 8 6 3 17 8 3 20 168 34 17 11 6

33,57 29,03 117,94 8,16 8,16 13,61 18,60 22,68 11,79 15,42 9,07 27,22 10,43 8,62 1,36 1,36 3,63 3,63 1,36 1,36 0,91 17,69 3,18 4,08 0,91 0,45 20,41 6,35 1,81 1,36 1,81 4,08 7,26 2,27 2,27 0,91 6,35 1,36 0,91 1,81 0,45 1,36 1,36 0,91 0,45 2,72 1,36 0,45 3,18 28,2 5,44 2,72 1,81 0,91

33,57 29,03 117,94 8,16 8,16 13,61 18,60 22,68 11,79 15,42 9,07 27,22 10,43 8,62 1,36 1,36 3,63 3,63 1,36 1,36 0,91 17,69 3,18 4,08 0,91 0,45 20,41 6,35 1,81 1,36 1,81 4,08 7,26 2,27 2,27 0,91 6,35 1,36 0,91 1,81 0,45 1,36 1,36 0,91 0,45 2,72 1,36 0,45 3,18 28,2 5,44 2,72 1,81 0,91

148 128 520 36 36 60 82 100 52 68 40 120 46 38 6 6 16 16 6 6 4 78 14 18 4 2 90 28 8 6 8 18 32 10 10 4 28 6 4 8 2 6 6 4 2 12 6 2 14 120 24 12 8 4

88,8 76,8 312 21,6 21,6 36 49,2 60 31,2 40,8 24 72 27,6 22,8 3,6 3,6 9,6 9,6 3,6 3,6 2,4 46,8 8,4 10,8 2,4 1,2 54 16,8 4,8 3,6 4,8 10,8 19,2 6 6 2,4 16,8 3,6 2,4 4,8 1,2 3,6 3,6 2,4 1,2 7,2 3,6 1,2 8,4 72 14,4 7,2 4,8 2,4

91

J)5.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES

Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. Na území města jsou patrné přírodní kontrasty krajinných společenstev na východě území (převážně lesní) a kulturní, zemědělsky intenzivně využívané krajiny v západní až severní části řešeného území. Koncepce řešení krajiny zohledňuje tento stav a zejména v severní a severozápadní části území doplňuje síť biokoridorů návrhem na změnu využití území z orné půdy (plochy zemědělské) návrhem na zvýšení podílu krajinné zeleně (plochy smíšené nezastavěného území – přírodní). ÚP respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. I přes vysoký stupeň zornění na části katastru nejsou navrženy rozsáhlejší změny využití území, a to zejména z důvodu historického vývoje území a jeho zemědělské tradice, vysoké kvality zemědělské půdy v území a existence drobných ekologických nik v tomto prostoru, které jsou registrovány jako významné krajinné prvky a zajišťují tak hospodářskou ekologickou vyváženost území. S ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné území. Tento princip je uplatněn a je respektován v celém řešeném území. V rámci řešení krajiny jsou podmínky využití území koncipovány takovým způsobem, aby bylo v nezastavitelných plochách (plochy v krajině) možno zvýšit podíl přírodních prvků. Jedná se zejména o severní části území a rozsáhlé plochy orné půdy, které je vhodné rozdělit vzrostlou zelení (např. doplnění prvků ÚSES). Obecně se jedná o reakci na moderní velkoplošné technologie obhospodařování krajiny a vytrácení drobného měřítka krajiny, její postupnou geometrizaci. Jako nevhodný se jeví i institut zalesňování drobných ploch v krajině, starých sadů, luk a pastvin, čímž dochází k ochuzování území o pestrou mozaiku krajinných formací. V extrémním případě by pak v krajině existovala pouze orná půda a les. V řešeném území není tento negativní trend druhé poloviny 20. století až tak výrazný. V rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny přípustné činnosti, které umožňují zvýšit podíl stabilizačních prvků v plochách v krajině, a to jak protierozních opatření, ekologických opatření (interakčních prvků), nebo prvků přispívajících k zadržení vod v krajině. VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ A)

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ

Rozsah ploch je dlouhodobě stabilizován. Plochy zemědělské výroby jsou územním plánem navrženy k redukci zejména v návaznostech na zastavěné území rozvojem zastavitelných i nezastavitelných ploch. Tyto plochy jsou redukovány zejména v území navazujícím na místní část Mladkov a navazující na severní část zastavěného území Boskovic. Návrh ploch zemědělských není navržen. B)

PLOCHY LESNÍ

Plochy lesní jsou v území stabilizovány. Zábor PUPFL je navržen v rozsahu 0,5647 ha. Dopad do ploch PUPFL mají plochy Z 64, Z 107 a Z108 . Plochy k zalesnění nejsou navrženy. C)

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – PŘÍRODNÍ

Zahrnují plochy vzrostlé zeleně nelesního charakteru, postagrární lada, podmáčené plochy, dále plochy extenzivně využívané, které již částečně zarostly náletovou vegetací, případně byly v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované, v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les.  D)

v územním plánu je navrženo rozšíření těchto ploch, a to formou realizace územního systému ekologické stability a opatření pro udržení vody v krajině PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – ZEMĚDĚLSKÉ



rozsah ploch je dlouhodobě stabilizován. Plochy nezastavěného území - zemědělské (louky, sady, zahrady) jsou územním plánem navrženy k redukci zejména v návaznostech na zastavěné území. Je navrženo rozšíření ve formě zatravnění v intenzivně obhospodařovaných plochách ohrožených erozí. E) PLOCHY PŘÍRODNÍ Zahrnují plochy biocenter. Jsou navrženy rozvojové plochy pro realizaci části biocentra LBC Hodiška.

92

J)5.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Regionální nebo nadregionální ÚSES v řešeném území respektuje vymezení dle koncepčního dokumentu Krajského úřadu Jihomoravského kraje: „Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje“. Na místní úrovni je ÚSES vymezen oborovou dokumentací zpracovanou v měřítku 1 : 25 000. Jednotlivá biocentra a biokoridory (skladebné části ÚSES) jsou v textové i grafické části identifikována názvem a biokoridory číslicemi. Nadregionální a regionální skladebné části jsou identifikovány v souladu s dokumentací výše zmíněného koncepčního dokumentu. Z pohledu širších územních vazeb jsou regionálními a nadregionálními systémy v území reprezentovány převládající typy ekosystémů, ekosystémy unikátní, přispívající k vyšší biodiverzitě. Území se nachází na styku Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny, z tohoto důvodu jsou vymezeny prvky regionálního významu reprezentující převládající typy společenstev těchto jednotlivých oblastí (biochor). V západní části území jsou zastoupena mokřadní společenstva nivy Svitavy. A)

NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Nadregionální prvek územního systému ekologické stability se v řešeném území nenachází. Na západní hranici řešeného území prochází podél Svitavy regionální biokoridor RBK010 a východně od něj přes mezofilní stanoviště doubrav Boskovické brázdy pak regionální biokoridor RBK 017 a regionální biocentrum RBC Habří. V jižní části zasahuje a území města RBC Lebeďák, který je součástí širší trasy regionálního biokoridoru RBK 017. Jihozápadní části řešeného území prochází regionální biokoridory RBK 034 a 035, které reprezentují společenstva dubobukových až bukových lesů Drahanské vrchoviny. RBC013 regionální biocentrum „Lebeďák“ Existující a funkční biocentrum regionálního významu vymezené na jižní hranici řešeného území. Jádro regionálního biocentra se nachází mimo řešené území, na území Boskovic zasahuje okrajová část biocentra. RBC184 regionální biocentrum „Habří“ Existující a funkční biocentrum vymezené v rámci izolovaného lesního komplexu v západní části řešeného území. Lesní porosty se smíšenou druhovou skladbou. RBK034 regionální biokoridor Existující a funkční biokoridor regionálního významu vymezený v jižní části řešeného území na lesní půdě. V trase regionálního biokoridoru jsou vymezena tři vložená biocentra místního významu, která jsou jeho součástí. V trase biokoridoru je nutná postupná obnova smrkových porostů na porosty s vyšším podílem buku, jedle a dubu na úkor smrku. V lesích zahájit při obnovách v porostech mýtního věku rekonstrukci přirozených dřevinných skladeb podle příslušné lesní typologie. RBK035 regionální biokoridor Existující a funkční biokoridor regionálního významu vymezený ve východní části řešeného území. V rámci biokoridoru je vymezeno pět vložených biocenter místního (lokálního) významu, která jsou součástí biokoridoru. V trase biokoridoru je nutná postupná obnova smrkových porostů na porosty s vyšším podílem buku, jedle a dubu na úkor smrku. V lesích zahájit při obnovách v porostech mýtního věku rekonstrukci přirozených dřevinných skladeb podle příslušné lesní typologie. RBK017 regionální biokoridor Částečně existující a částečně funkční biokoridor regionálního významu vymezený podél západní hranice řešeného území. Biokoridor zahrnuje pestré krajinné formace, lesní porosty, postagrární lada, louky, polní remízy i ornou půdu, kde je navržena změna využití území. V rámci biokoridoru jsou vymezena tři vložená biocentra lokálního významu, která jsou součástí biokoridoru. V trase biokoridoru je nutná postupná obnova smrkových porostů na porosty s vyšším podílem dubu a buku na úkor smrku. V lesích zahájit při obnovách v porostech mýtního věku rekonstrukci přirozených dřevinných skladeb podle příslušné lesní typologie.

93

RBK010 regionální biokoridor Existující a funkční biokoridor regionálního významu vymezený podél toku Svitavy na západní hranici řešeného území. V rámci biokoridoru je vymezeno jedno vložené biocentrum místního (lokálního) významu, které je součástí biokoridoru. B)

LOKÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Lokální územní systém ekologické stability byl pro řešené území zpracován formou generelu a upřesněn v celookresním generelu ÚSES pro okres Blansko, v měřítku 1:25000 Tato dokumentace je aktuálním koordinačním dokumentem vymezení ÚSES na lokální úrovni. Lokální biokoridory a biocentra jsou vymezena s ohledem na nutnost zohlednit reprezentativní stanoviště převažující v území. Vodní a mokřadní stanoviště jsou reprezentována biokoridory a biocentry podél toku Bělé a biokoridory podél vodních toků na úpatí svahů Drahanské vrchoviny (např. LBK7, LBK10 a LBK11). Mokřadní a vodní společenstva Boskovické brázdy reprezentuje biokoridor a biocentra podél potoka Semíč na severu řešeného území. Mezofilní společenstva normální hydrické řady jsou reprezentována biokoridory a biocentry v západní a jižní části řešeného území (např. LBK5, LBK6, LBK8). VYMEZENÁ BIOCENTRA A BIOKORIDORY LOKÁLNÍHO VÝZNAMU LOKÁLNÍ BIOCENTRA název LBC HRADSKÝ KOPEC

výměra LBC/R existující, funkční

LBC JANOVY DOLY

LBC/R existující, funkční

LBC KNEŽINA HORA

LBC existující, funkční

LBC NAD LEDKOVOU HUTÍ

LBC/R existující, funkční

LBC LES ROVINY

LBC/R existující, funkční

LBC PILSKÉ ÚDOLÍ

LBC/R existující, funkční

LBC MILÁNOVY

LBC/R existující, funkční

LBC VRATIKOV

LBC/R existující, funkční

LBC ZA HUMNY

LBC/R existující, funkční

LBC DOLNÍ PADĚLKY

LBC/R existující, funkční

LBC MLADKOVSKÝ MLÝN

LBC/R existující, funkční

LBC ÚLEHLA

LBC/R existující, funkční

LBC NAD NÁDRAŽÍM

LBC/R existující, funkční

popis Existující, funkční lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Vymezeno jižně od města na svahu jižní expozice nad údolím Pilského potoka Existující, funkční lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Vymezeno na severozápadní hranici řešeného území. Biocentrum zahrnuje systém pestrých krajinných formací - lesní porosty, postagrární lada, louky. Existující, funkční lokální biocentrum vymezené na severu území, na lesní půdě. Vymezeno na svazích západní expozice nad Boskovickou nádrží. Existující, funkční lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Vymezeno na východní hranici území. Převažují smrkové porosty. Existující, funkční lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Vymezeno na východní hranici území. Převažují smrkové porosty. Existující, funkční lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Vymezeno jihozápadně od města na nízkém hřbetu nad údolím Pilského potoka Lokální biocentrum na lesní půdě v jihovýchodní části katastru. Dominují smrkové porosty s vtroušeným bukem. Pestrá soustava převážně smíšených lesů v prostoru přírodní rezervace. Výchozy podloží. V nižších partiích svahu v západní části biocentra převažujíc smrkové prosty). Lokální biocentrum na lesní půdě vložené do regionálního biokoridoru RBK 035 na jihovýchodní hranici řešeného území. Biocentrum vymezeno nad mělkým údolím. Lokální biocentrum na lesní půdě vložené do regionálního biokoridoru RBK035 na jihovýchodní hranici řešeného území. Biocentrum zahrnuje část údolí a přilehlé zalesněné svahy. Existující, funkční biocentrum lokálního významu vložené do regionálního biokoridoru. Vymezené na západní hranici řešeného území na toku Svitavy a jejího náhonu. Zapojené břehové porosty podél vodního toku, navazující kosené kulturní louky. Lokální biocentrum, existující a funkční, vložené do regionálního biokoridoru. Lesní půda, biocentrum je vymezeno v zalesněném svahu západní expozice nad jižní částí zastavěné části Mladkov. Převažují smrkové porosty. Lokální biocentrum, existující a funkční, vložené do regionálního biokoridoru. Lesní půda, biocentrum je vymezeno v zalesněném svahu jižní expozice nad nádražím Skalice nad Svitavou. Převažují smrkové porosty, v severovýchodní části biocentra smíšené

94

návrh Zachovat stávající využívání. Zachovat stávající využívání.

Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku ve prospěch buku, jedle, javoru (klen) ap. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku ve prospěch buku, jedle, javoru (klen) ap. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku ve prospěch buku, jedle, javoru (klen) ap. Zachovat stávající využívání. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku ve prospěch buku, jedle, javoru (klen) ap. Řídit se plánem péče o přírodní rezervaci Vratíkov Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor buku, jedle, javoru (klen) ap. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor buku, jedle, javoru (klen) ap. Zachovat stávající využívání, louky kosit, probírka břehových porostů.

Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor buku, jedle, javoru (klen) ap. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor buku, jedle, javoru (klen) ap.

LOKÁLNÍ BIOCENTRA název

výměra

LBC PANINA LOUKA

LBC existující, funkční

LBC HRÁDEK

LBC existující, funkční

LBC POD PADOUSKEM

LBC existující, funkční

LBC PODHÁJÍ

LBC existující, funkční

LBC BAČOVSKÁ STRÁŇ

LBC neexistující, nefunkční LBC existující, funkční

LBC U LUNAKOVÝCH

LBC existující, funkční

LBC ŠMELCOVNA

LBC/ existující, funkční

LBC ZAKOPANÉ

LBC existující, funkční

LBC HODIŠKA

popis porosty. Lokální biocentrum existující, funkční. Vymezena na severní hranici řešeného území podíl vodního toku Semíč. Existující, funkční lokální biocentrum na lesní půdě na severovýchodní hranici řešeného území. Izolovaný lesní komplex v kulturní zemědělské krajině. Dominují smrkové porosty s vtroušenými listnáči po obvodu. Lokální biocentrum existující a funkční, vymezené východně od Vratíkova. Lesní porosty s převahou smrku, v zamokřených partiích olše. Lokální biocentrum existující a funkční, vymezené severozápadně od Bačova, v severozápadní části příkrého svahu. Lesní porosty s převahou smrku. Lokální biocentrum na jihozápadní hranici katastru Bačov. Biocentrum vymezeno na orné půdě, v návaznosti na vodní tok. Existující, funkční biocentrum místního významu je vymezeno na katastru Bačova s přesahem na katastr obce Sudice, kde se nachází subxerotermní část biocentra. Lokalizováno je jihovýchodně do Bačova podél potoka Semíč. Existující, funkční biocentrum místního významu je vymezeno katastru Boskovic s přesahem na katastr obce Sudice (neexistující část biocentra). Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na svazích jižní expozice východě od Boskovic. Smíšené lesní porosty. Existující, funkční lokální biocentrum. Vymezeno na sever od zastavěného území místní části Vratíkov. Biocentrum zahrnuje systém pestrých krajinných formací - lesní prosty, postagrární lada, louky.

návrh Zachovat stávající využívání, údržba břehových porostů. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor buku, dubu, jedle, javoru (klen) ap. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor buku, jedle, javoru (klen) ap. Vhodnými obnovními postupy postupně posílit přirozené dřeviny snížit podíl smrku na úkor dubu, buku, jedle, javoru (klen) ap. Založit na orné půdě, zalučnit. Zachovat stávající využívání. Údržba břehových porostů, louky kosit.

Zachovat stávající využívání. Údržba břehových porostů. Zachovat stávající využívání. Při obnově lesních porostů zachovat stávající druhovou skladbu, respektovat věkovou pestrost postů (etážovitost) Zachovat stávající využívání.

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY název LBK1 LBK2 LBK3 LBK4 LBK5

popis Existující a funkční lokální biokoridor vymezený podél vodního toku Bělá na jihozápadní hranici řešeného území. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený podél vodního toku Bělá na jižní hranici řešeného území. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený podél vodního toku Bělá na jižní až jihovýchodní hranici řešeného území. Průchod biokoridoru zastavěným územím města. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený podél vodního toku Bělá ve východní části řešeného území. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený ve východní části území na lesní půdě. Propojuje ÚSES v katastru obce Újezd u Boskovic a LBC Šmelcovna.

LBK6

Existující a funkční lokální biokoridor vymezený v severovýchodní části území na lesní půdě. Propojuje ÚSES v katastru obce Vážany u Boskovic a LBC Šmelcovna.

LBK7

Existující a funkční lokální biokoridor vymezený na severovýchodní hranici řešeného území. Vymezen v údolnici (přítok VN Boskovice) na zemědělské a lesní půdě, zahrnuje vlastní tok a navazující břehové porosty. Propojuje LBC Kněžina hora a LBC Hrádek. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený na severovýchodní hranici řešeného území. Vymezen podél lesního okraje, propojuje LBC Zakopané LBK7 Existující a funkční lokální biokoridor vymezený východně od Vratíkova. Vymezen je ve svazích západní až jihozápadní expozice. Propojuje LBC Zakopané a LBC Vratíkov. Část biokoridoru je navržena k realizaci na orné půdě.

LBK8 LBK9

LBK10 LBK11 LBK12 LBK13

Existující a funkční lokální biokoridor vymezený jihovýchodně od Vratíkova. Vymezen v údolnici na lesní půdě, zahrnuje vlastní tok a navazující břehové porosty. Propojuje LBC Vratíkov a regionální biokoridor RBK035 Existující a funkční lokální biokoridor vymezený východně od Vratíkova. Vymezen v údolnici na lesní půdě, zahrnuje vlastní tok a navazující břehové porosty. Propojuje LBC Pod Padouskem a lokální biokoridor LBK10. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený severovýchodně od Vratíkova. Vymezen v údolnici na lesní půdě, zahrnuje vlastní tok a navazující břehové porosty. Propojuje LBC Pod Padouskem a ÚSES v katastru obce Okrouhlá u Boskovic. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený na severovýchodní hranici řešeného území. Vymezen v údolnici na lesní půdě a v západní části v území přecházejícím z lesního prostoru do otevřené zemědělské krajiny. Zahrnuje vlastní tok a navazující

95

návrh Zachovat břehové porosty, posilovat podíl „tvrdých dřevin“ - dub, jasan, javor. Zachovat břehové porosty, posilovat podíl „tvrdých dřevin“ - dub, jasan, javor. Zachovat břehové porosty, posilovat podíl „tvrdých dřevin“ - dub, jasan, javor. Zachovat břehové porosty, posilovat podíl „tvrdých dřevin“ - dub, jasan, javor. Zachovat stávající využívání. Při obnově lesních porostů zachovat stávající druhovou skladbu, respektovat věkovou pestrost postů (etážovitost). Zachovat stávající využívání. Při obnově lesních porostů zachovat stávající druhovou skladbu, respektovat věkovou pestrost postů (etážovitost). V trase biokoridoru na lesní půdě podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). Louky kosit. V trase biokoridoru podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). V trase biokoridoru podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). Biokoridor realizovat na orné půdě formou lesnické výsadby. Spojitost porostů není nutná, možnost realizace polních remízů v navržené ploše oddělených ornou půdou V trase biokoridoru podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). V trase biokoridoru podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). V trase biokoridoru podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). Zachovat stávající využívání. Při obnově lesních porostů zachovat stávající druhovou skladbu, respektovat věkovou pestrost postů (etážovitost).

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY název LBK14 LBK15 LBK16

LBK17

LBK18

popis břehové porosty. Propojuje LBC U Lunakových a ÚSES v katastru obce. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený na severovýchodní hranici řešeného území. Vymezen podél vodního toku Zahrnuje vlastní tok a navazující břehové porosty. Propojuje LBC Bačovská stráň a LBC Panina louka. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený na severu řešeného území. Vymezen podél vodního toku Semič. Zahrnuje vlastní tok a navazující břehové porosty. Propojuje LBC Bačovská stráň a LBC Hodiška. Částečně existující biokoridor lokálního významu propojující LBC Bačovská stráň a ÚSES na katastru Chrudichromy. Jižně od LBK15 je část biokoridoru vymezena jako existující, funkční. Částečně existující a funkční lokální biokoridor vymezený severozápadně až západně od Bačova. Biokoridor je vymezen v rámci svahu Bačovské stráně. Vymezen převážně na lesní půdě, část přirozených dubových porostů, část smrčiny. V jižní části vymezen v rámci lučních porostů jižně od Bačova, část biokoridoru vymezena k založení na orné půdě. Propojuje LBC Bačovská stráň a Podhájí. Existující a funkční lokální biokoridor vymezený na severní hranici řešeného území. Vymezen při patě svahu podél údolnice (Bačovský potok). Vymezen na lesní půdě, Propojuje LBC Podhájí a ÚSES v k.ú. Vísky.

návrh Zachovat stávající využívání. Podpora břehových porostů. Zachovat stávající využívání. Podpora břehových porostů. Existující část biokoridoru ponechat stávajícímu využití. Biokoridor realizovat na orné půdě formou lesnické výsadby. Spojitost porostů není nutná, možnost realizace polních remízů ve vymezené ploše, oddělených ornou půdou. V trase biokoridoru podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek). Neexistující část založit výsadbou dle stanovištních podmínek. V trase biokoridoru na lesní půdě podporovat obnovu na bukodubové porosty (dle příslušných stanovištních podmínek).

J)5.2. INTERAKČNÍ PRVKY Interakční prvek (IP) je nepostradatelná část krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy (pole). Mají většinou liniový charakter a umožňují existenci např. hmyzu, jako opylovačům, přirozeným nepřátelům škůdců (slunéčko sedmitečné - mšice). Interakční prvky mají význam čistě na lokální úrovni. Jedná se většinou o okraje lesa, remízy, skupiny stromů, meze, okraje cest, ochranné travnaté pásy, průlehy, údolnice, které mohou mít v kulturní, intenzivně využívané krajině význam biokoridorů a biocenter. V územním plánu nejsou interakční prvky vymezeny v grafické části, ale z důvodu operativního umístění zeleně v krajině je přípustné vymezení interakčních prvků v rámci ploch v krajině (plochy zemědělské, smíšené nezastavěného území).

J)6.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

Řešené území odvodňuje vodní tok Svitava, který protéká územím ve směru sever – jih, s hlavním přítokem – vodní tok Bělá. Na Bělé byla severně od místní části Hrádkov vybudována vodárenská nádrž Bělá. V řešeném území je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území na vodních tocích Svitava a Bělá. Záplavové území Svitavy, které se nachází v západní části řešeného území, zasahuje do zastavěného území místní části Mladkov. Záplavové území Bělé rovněž zasahuje částečně do zastavěného území, a to v Boskovicích. V řešeném území jsou možné problémy s extravilánovými vodami, a to v severozápadní části řešeného území v návaznosti na zastavěné území Boskovic. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Do záplavových území nejsou navrhovány zastavitelné plochy. V ÚP jsou navržena nová opatření pro ochranu před extravilánovými vodami, a to v návaznosti na problematické místo na rozhraní zástavby a krajiny, které je ohroženo vodní erozí a kde v případě přívalových dešťů dochází k soustředěnému odtoku povrchových vod a následnému zatopení zástavby. Podél severního okraje zastavěného území Boskovic je na ploše navazujících mírných, ale táhlých svahů zemědělské půdy, převážně zorněných, navržena plocha ke snižování ohrožení území živelními pohromami Y1, v níž je možno realizovat jak suchý poldr, tak preventivní opatření proti vodní erozi. Dále jsou vymezeny plochy Y3 pro umístění poldru Svitávka ze Studie ochrany před povodněmi na území Jihomoravského kraje. Další opatření proti povodním a extravilánovým vodám, proti půdní a vodní erozi, na udržení vody v krajině (suché poldry, zatravnění, krajinná zeleň, vodní plochy, vodní toky, meliorační stoky a vodní příkopy a jejich revitalizace…) jsou umožněny podmínkami využití příslušných ploch v krajině a budou řešeny v případě potřeby podrobnější dokumentací. Pro minimalizaci extravilánových vod lze dále provést změnu organizace povodí -

96

organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická opatření (průlehy, zelené pásy). Vyšší zastoupení lesů v okolí Vratíkova, Hrádkova a jižně od Boskovic přispívá k zadržení vody v krajině a snižuje riziko nadměrného odtoku vody. Podmínky využití ploch v krajině umožňují další zvýšení podílů zatravněných ploch, vodních ploch, podmíněně lesních ploch s ohledem na nadprůměrné zastoupení lesů v řešeném území. OPRÁVNĚNÍ PŘI SPRÁVĚ VODNÍCH TOKŮ  správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to o u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry o u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry

J)7.

PROSTUPNOST KRAJINY

Řešení ÚP vytváří podmínky pro bezkolizní prostupnost. Respektovány jsou účelové komunikace (polní a lesní cesty).

J)8.

ODŮVODNĚNÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

Systém sídelní zeleně je dán charakterem zástavby města a jeho částí s rozvolněnou zástavbou na historické osnově v daných terénních podmínkách. Jedná se o plochy zeleně v zastavěném území. Vymezeny jsou plochy veřejných prostranství, veřejná zeleň (ZV) – plochy přístupné každému bez omezení, s významnou prostorotvornou funkcí. Jedná se o plochy, které nejsou z hlediska koncepce územního plánu, ochrany krajinného rázu, ochrany hygienických podmínek, příp. terénních podmínek vhodné k zastavění. Dále jsou územním plánem vymezeny plochy zeleně (Z), plochy zeleně soukromé a vyhražené (ZS) – plochy zeleně v sídle, obvykle oplocené, zejména zahrady, které nemohou být součástí jiných typů ploch, plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) k separaci především dopravy a plochy zeleně se specifickým využitím (ZX) – arboretum Šmelcovna.

J)9.

OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

J)9.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Na řešeném území jsou vymezeny dvě lokality zvláště chráněných území a jedna lokalita je vymezena na jihozápadní hranici. Její ochranné pásmo zasahuje na území města. Lokality evropské soustavy chráněných území, Natura 2000, se v řešeném území nenachází. Zvláště chráněná území Přírodní rezervace Vratíkov – lokalita jižně od místí části Vratíkov zahrnuje plošinu a svah západní expozice mezi silnicí Boskovice - Vratíkov a vodní nádrží Boskovice. Předmětem ochrany je pestrá část krajiny s lesním porostem, výchozy devonských vápenců s četnými jeskyněmi, které jsou mimo jiné zimovištěm chráněných druhů netopýrů. Lokalita je i historickým dokladem o dobývání železných rud v oblasti. Územní plán nenavrhuje žádnou změnu využití území, která by byla ve střetu s předmětem ochrany ZCHÚ. Přírodní památka Bačov - lokalita vymezená v k.ú. Bačov v jižní části příkrého svahu západní expozice. Lokalita je nalezištěm fosílií permské fauny. Vymezeno je ochranné pásmo 50 m. Územní plán nenavrhuje žádnou změnu využití území, která by byla ve střetu s předmětem ochrany ZCHÚ. Přírodní památka Lebeďák – lokalita na katastru Lhota Rapotina, jejíž severní hranice tvoří hranici řešeného území. Příkrá stráň s dubových porostů, výchozy skalního podloží se vzácnou květenou. Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo 50 m chráněného území. V kontaktu s ochranným pásmem přírodní památky je navržena lokalita pro výrobu (Z 67 – VT), která respektuje ochranné pásmo 50 m přírodní památky a nezasahuje do něj.

97

J)9.2. OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Na území města se nachází registrované významné krajinné prvky: VKP CHLOUSTNÉ – pestré krajinné formace v rámci polních kultur severně od Boskovic VKP U OTYLKY – pestré krajinné formace v rámci polních kultur v severní části řešeného území, postagrární lada a polní remízy VKP JANOVY DOLY – pestré krajinné formace v rámci polních kultur severně od Boskovic VKP BAČOVSKÉ STRÁŇKY 1 – jižní svah, travinobylinný porost jihovýchodně od Bačova, místy keřové formace. VKP jsou respektovány, vyznačeny v hranicích odpovídajících mapě pozemkového katastru, nad kterou byly registrovány. Odtud vyplývá disproporce mezi hranicemi VKP a hranicí pozemků v katastrální mapě. PAMÁTNÉ STROMY Na území města jsou vyhlášeny tři památné stromy. Jedná se o dřeviny, které se nacházejí v jižní části města v historickém jádru. Dub letní u hradu – strom západně od areálu Boskovického hradu. Jinan dvoulaločný – strom v parku jižně od Panského dvora. Zámecká lípa – strom v parku u zámku. Územní plán nenavrhuje žádnou změnu využití území, která by byla ve střetu s předmětem ochrany památných stromů, nebo by narušovala jejich dominanci a význam. PŘÍRODNÍ PARK Území města se nenachází v přírodním parku. HODNOTNÉ ČÁSTI LESA Nejsou vymezeny.

J)9.3. OCHRANA ZEMSKÉHO POVRCHU PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Na území města jsou evidována poddolovaná území v severozápadní části území města a v lokalitě historické těžby železných rud v katastru Vratíkov.  Chrudichromy 1 – lokalita plošného charakteru po historické těžbě železných rud a hnědého uhlí, s těžištěm plochy na katastru Chrudichromy s přesahem svou jižní částí do řešeného území. Vymezena na západní hranici řešeného území. ev. č. 3830.  Chrudichromy 2 - lokalita plošného charakteru po historické těžbě železných rud a hnědého uhlí, s těžištěm plochy na katastru Chrudichromy s přesahem svou východní částí na katastr Boskovic. Vymezena na západní hranici řešeného území, ev. č. 3846.  Boskovice 1 – lokalita poddolovaného území plošného charakteru po historické těžbě železných rud a hnědého uhlí, vymezená severovýchodně od průmyslové zóny Boskovice  Boskovice 2 - lokalita plošného charakteru poddolovaného území po historické těžbě železných rud a hnědého uhlí, vymezená východně od průmyslové zóny Boskovice  Boskovice – Pilský dvůr – po těžbě rudy neznámého stáří. Dotčená plocha terénu – ojedinělá pravděpodobnost. (Ve vyjádření MŽP ze dne 6. 2. 2015 je uvedeno pro úplnost, po prověření se toto poddolované území nachází mimo řešené území na k.ú. Újezd u Boskovic)  Vratíkov - lokalita plošného charakteru poddolovaného území po historické těžbě železných rud a hnědého uhlí  Mladkov u Boskovic - lokalita poddolovaného území bodového charakteru vymezená v jihozápadní části řešeného území v lokalitě Boří SESUVNÁ ÚZEMÍ Na území města nejsou evidovány sesuvy.

98

J)9.4. OCHRANA PŘÍRODY A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ    

vodní toky a plochy – významný krajinný prvek ze zákona pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) - významný krajinný prvek ze zákona vymezeno je území do vzdálenosti 50 m od okraje lesa - zákon č. 289/1995 Sb., v platném znění ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť 100 m - zákon č. 256/2001 Sb., v platném znění

J)10. NEROSTNÉ SUROVINY, LOŽISKA VÝHRADNÍ, NEVÝHRADNÍ Na území města jsou evidována ložiska výhradních cihlářských surovin a sklářských a slévárenských písků a nevyhrazená ložiska stavebního kamene. Výhradní ložisko slévárenských písků „Boskovice - Chrudichromy“ - ev. č. ložiska 3 237400. Stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Boskovice III. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Česká geologická služba. Výhradní ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 1“ – ev. č. ložiska 3 157500. Stanoveno CHLÚ Boskovice I.A. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Očenášek – Mikulka, s.r.o., Prostějov. Výhradní ložisko cihlářské suroviny „Boskovice 3“ – ev. č. ložiska 3 157501. Stanoveno CHLÚ Boskovice I.B. Ochranou a evidencí je pověřena organizace Česká geologická služba. Evidováno je nebilancované ložisko sklářských a slévárenských písků v lokalitě Doubrava. Na severovýchodní hranici zastavěného území Boskovic, v lokalitě Doubrava je evidováno nebilancované ložisko sklářských a slévárenských písků – „Boskovice“. Ve východní části řešeného území jsou evidována dvě ložiska nevyhrazených nerostů (stavebního kamene) „Vratíkov“ a „Okrouhlá u Boskovic 1“.

J)11. OCHRANA CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ J)11.1. MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Historické jádro města Boskovic bylo vyhlášeno plenárním zasedáním Jihomoravského Krajského národního výboru ze dne 29. 11. 1990 městskou památkovou zónou (MPZ). Prostor zóny sestává ze tří hlavních částí: historického jádra města, židovské čtvrti a zámeckého areálu. Dominantními objekty jsou hrad, zámek, farní kostel svatého Jakuba Staršího a radnice; ty, včetně hmoty zástavby historického jádra, jsou v obrazu města neporušeny a jsou respektovány, mimo jiné i s ohledem na výškové zónování. Respektovány jsou podmínky ochrany MPZ a zásady stanovené Regulačním plánem části městské památkové zóny a jeho změny č. 1.

J)11.2. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je evidováno: NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V BOSKOVICÍCH evidenční číslo

Obec

památka

Boskovice zřícenina hradu Boskovice

41001/7-373

7-365 7-366 7-367 7-368 7-369 7-370 7-371 7-372 7-373

28025/7-374

7-374

Boskovice

25238/7-375

7-375

Boskovice

24019/7-365 24845/7-367 27017/7-368

Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice

strážní věž Bašta zámek bývalá rezidence pod zámkem hospodářská budova jízdárna skleník u zámku park u zámku farní kostel sv. Jakuba Staršího se sochami kostel Všech svatých na hřbitově s ohradní zdí a branou kaple P. Marie

99

Ulice/umístění

MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ, čp. 640, Hradní ul. č. 3 MPZ, v zámeckém parku MPZ MPZ MPZ u potoka Bělé

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V BOSKOVICÍCH evidenční číslo

36085/7-376 46037/7-377 18042/7-378 26895/7-379 24746/7-380 19531/7-383 35715/7-384 41661/7-385 41606/7-386 31782/7-388 13965/7-389 35454/7-390 26385/7-391 13139/7-393 19203/7-394 22159/7-397 33137/7-398 39536/7-399 29546/7-401 20676/7-402 21150/7-403 27387/7-404 31096/7-405 33793/7-406 15251/7-407 31925/7-408 35553/7-409 16602/7-410 23110/7-411 46386/7-412 27022/7-413 26166/7-414 18790/7-415 11581/7-8728 50583/7-8921 50670/7-8922 50942/7-8960 102 765 105 006

Obec

7-376 7-377 7-378 7-379 7-380 7-383 7-384 7-385 7-386 7-388 7-389 7-390 7-391 7-393 7-394 7-397 7-398 7-399 7-401 7-402 7-403 7-404 7-405 7-406 7-407 7-408 7-409 7-410 7-411 7-412 7-413 7-414 7-415 7-416 7-8728 7-8921 7-8922 7-8960

Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice

památka

radnice synagoga v Židovské čtvrti dům č. 5 dům č. 7 dům č. 13 dům č. 1 dům č. 3 dům č. 5 dům č. 6 dům č. 12 dům č. 31 dům č. 33 dům č. 35 dům č. 6 dům č. 8 dům č. 3 dům č. 5 dům č. 7 dům č. 13 dům č. 15 dům č. 11 dům č. 13 brána do Židovské čtvrti rampa kašna židovský hřbitov socha P. Marie socha sv. Rocha kašna kaple sv. Otilie boží muka se sochou P. Marie boží muka boží muka kříž kostel českobratrské církve evangelické náhrobek Leopolda Fischera náhrobek se sochou Krista dům čp. 585 budova bývalé sýpky sousoší sv. Cyrila a Metoděje

Ulice/umístění

MPZ, Masarykovo náměstí č. 3 MPZ, v ul. „U templu“ MPZ, v Bílkově ul., čp. 601 MPZ, v Bílkově ul., čp. 600 MPZ, v Bílkově ul., čp. 523 MPZ, v Plačkově ul., čp. 636 MPZ, v Plačkově ul., čp. 635 MPZ, v Plačkově ul., čp. 634 MPZ, v Plačkově ul., čp. 382 MPZ, v Plačkově ul., čp. 385 MPZ, v Plačkově ul., čp. 621 MPZ, v Plačkově ul., čp. 620 MPZ, v Plačkově ul., čp. 619 MPZ, v ul. U koupadel, čp. 374 MPZ, v ul. U koupadel, čp. 349 MPZ, v ul. U vážné studny, čp. 614 MPZ, v ul. U vážné studny, čp. 613 MPZ, v ul. U vážné studny, čp. 612 MPZ, v ul. U vážné studny, čp. 60 MPZ, v ul. U vážné studny, čp. 60 MPZ, ve Zborovské ul., čp. 379 MPZ, ve Zborovské ul., čp. 384 MPZ MPZ, v ul. U vážné studny MPZ, v ul. U koupadel západně od města MPZ, na Masarykově nám. na Bílkově ul. MPZ, Masarykovo nám. „Krajovánky“ v zahradě domu ul. Rožmitálova 32 na konci Havlíčkovy ul. u silnice do Jevíčka u hřbitovní brány u kostela Všech svatých u kostela Všech svatých MPZ, Velenova 14

OCHRANNÁ PÁSMA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V řešeném území jsou vyhlášena tato ochranná pásma NKP: 1. ochranné pásmo památkového objektu r.č. 0377 - synagoga v bývalém židovském ghettu - rozhodnutí OkÚ Blansko, referát kultury, č.j. Kult/205//93-Šak 2. ochranné pásmo památkového objektu r.č. 0408 - židovský hřbitov - rozhodnutí č. 30/94 OkÚ Blansko, referát regionálního rozvoje 3. ochranné pásmo památkového objektu r.č. 0377 - filiální kostel Všech svatých na starém hřbitově v Boskovicích, rozhodnutí OkÚ Blansko, referát kultury, č.j. Kult/205/93-Šak

J)11.3. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY V řešeném území se nenacházejí nemovité archeologické kulturní památky. V řešeném území se nachází archeologické památky. Jejich výskyt potvrzuje skutečnost, že celé řešené území je ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, územím s archeologickými nálezy. Je třeba respektovat

100

území archeologického zájmu ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, tj. území s archeologickými nálezy. Zásahy do terénu budou předem konzultovány s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů.

J)11.4. VÁLEČNÉ HROBY A POHŘEBIŠTĚ, PIETNÍ MÍSTA Územní plán respektuje lokality dle evidence válečných hrobů a pietních míst, v níž je uvedeno: VÝPIS Z EVIDENCE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ identifikační číslo

typ hrobu

CZE-6202-13991 CZE-6202-13996 CZE-6202-14205 CZE-6202-14209 CZE-6202-14213 CZE-6202-14196

hrob neznámého vojína pamětní deska na rodném domě nadporučíka legií Leopolda Šafáře pamětní deska Památce padlým v II. světové válce pamětní deska Památce padlým v II. světové válce pamětní deska obětem zahynulým při leteckém útoku 5. května 1945 pamětní deska Památce padlým ve Světové válce 1914 - 1918

ulice

ulice Svatopluka Čecha Vodní ulice Hradní ulice na návsi

k.ú.

č. parcely

Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Boskovice Bačov

J)12. SOULAD S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán návrhem ploch smíšených obytných, přiměřenou mírou ploch občanského vybavení a ploch výroby a skladování vytváří předpoklady pro rozvoj regionu, pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území ÚP Boskovice zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území pro dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. ÚP rozvíjí společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán vytváří podmínky pro koordinaci veřejných i soukromých záměrů změn v území, výstavbu i dalších činností ovlivňujících rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. V souladu se společenskými zájmy chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti respektováním zpracovaných komplexních pozemkových úprav, ochranou vodních zdrojů a dalších zájmů v území. Pro řešené území jsou stanoveny podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nezastavěném území budou v souladu s jeho charakterem umisťovány stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Technická infrastruktura je na nezastavitelných pozemcích umísťována způsobem, neznemožňujícím jejich dosavadní užívání.

J)13. SOULAD S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ PLÁN STANOVUJE  koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území a respektování unikátních přírodních a kulturních hodnot  urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb

101

 

podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení

ÚZEMNÍ PLÁN VYTVÁŘÍ  podmínky v území pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem  podmínky v území pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn  podmínky v území pro zajištění civilní ochrany  podmínky pro ochranu území před negativními vlivy záměrů na území ÚZEMNÍ PLÁN PROVĚŘIL A POSOUDIL  potřebu změn v území  veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území  vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání  podmínky v území pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území

J)14. SOULAD S POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán respektuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území, míru využití zastavěného území a ochranu krajinného rázu území.

J)15. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Navržené řešení je v souladu s požadavky stavebního zákona (SZ) a jeho prováděcích právních předpisů. Hranice zastavěného území je navržena tak, že respektuje hranici intravilánu, rozšířenou o zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, dále o ostatní veřejná prostranství a o další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území (v souladu s § 58 zák. č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony).

J)16. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ J)16.1. OBRANA STÁTU Do řešeného území (do východní části k.ú. Vratíkov) zasahuje zájmové území elektronického komunikačního zařízení na stanovišti Skalky. V celém území řešeném územně plánovací dokumentací platí podmínka, že v dalších stupních projektové přípravy bude vyžádáno závazné stanovisko Ministerstva obrany pro výstavbu a rekonstrukci vvn, vn, výškových staveb nad 30 m a staveb tvořících dominanty v území (např. rozhledny, stavby mobilních operátorů) z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva a staveb dopravní infrastruktury z důvodu ochrany zájmů vojenské dopravy.

J)16.2. OCHRANA OBYVATELSTVA Stávající systém je stabilizován, nejsou pro ochranu obyvatelstva požadované nové plochy.

102

J)16.2.1.

OCHRANA ÚZEMÍ PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ

Řešené území je ovlivněno průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní ze dvou nádrží:  VN Letovice  VN Boskovice Při případném protržení hráze VN Bělá bude povodňovou vlnou ohroženo město Boskovice, při případném protržení hráze VN Letovice bude povodňovou vlnou ohrožena místní část Mladkov. Povodňové vlny zasáhnou zastavěné území podél vodních toků s výjimkou zástavby v okrajových polohách sídel. V řešeném území tedy vzniká potřeba plánování havarijních důsledků - nástrojem pro realizaci je proces analýzy rizik a havarijního plánování v návaznosti na preventivní a represivní informování obyvatelstva o hrozících rizicích a přijatých opatřeních. NARUŠENÍ HRÁZÍ VÝZNAMNÝCH VODOHOSPODÁŘSKÝCH DĚL SE VZNIKEM ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ Zvláštní povodní se rozumí porucha vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení nebo nouzové řešení kritické situace na vodním díle). Narušení hrází je z hlediska okamžitého vzniku málo pravděpodobné, pokud vyloučíme terorizmus a válečný stav. Ve spojitosti s jinými mimořádnými událostmi narušení hrází však nelze zcela vyloučit. Mezi tyto mimořádné události lze zařadit zemětřesení (téměř nepravděpodobné), dlouhotrvající vydatné deště, sesuvy půdy nebo pád meteoritu. Dopady by byly katastrofální (úmrtí a zranění velkého počtu osob, pokud se nestačily včas evakuovat, a jejich obtížné vyhledávání, zničení nebo silné poškození veškerého majetku, budov, výrobních kapacit a infrastruktury na postiženém území a další). J)16.2.2.

ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

V řešeném území nejsou vymezeny zóny havarijního plánování. J)16.2.3.

UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. K ochraně obyvatelstva v důsledku mimořádné události, v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. Stálé úkryty jsou stabilizovány, v rámci řešení nejsou navrženy žádné nové monofunkční zařízení. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. J)16.2.4.

EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ

Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. J)16.2.5.

SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY A HUMANITÁRNÍ POMOCI

Organizační a technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci je řešeno orgány města. J)16.2.6.

VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ

Z hlediska využití ploch s rozdílným způsobem využití, které řeší územní plán, není s lokací skladů nebezpečných látek uvažováno. 103

V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. Organizační a technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je řešeno obcí. J)16.2.7.

ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE

K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru Boskovice zásadní:  navržené plochy výroby a skladování jsou prostorově a provozně odděleny od zóny obytné  navržené plochy smíšené výrobní jsou provozně odděleny od zóny obytné  není přípustná výstavba uzavřených bloků  doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu města i v případě zneprůjezdnění části komunikací – komunikace budou v max. míře zaokruhovány  při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (V1 + V2)/2 + 6m, kde V1 + V2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice  sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů. Zahraboviště - není v řešeném území vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. J)16.2.8.

OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ

V řešeném území nejsou skladovány nebezpečné látky. J)16.2.9.

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit město ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace. Město včetně místních částí je zásobováno ze skupinového vodovodu Boskovice - Letovice, jehož zdroje jsou umístěny mimo řešené území. V případě kontaminace hlavního zdroje je nutno zabezpečit zásobování pitnou vodou z jiného zdroje (např. náhradní vodní zdroje, záložní zdroje, cisterny, balená voda). Zásobování elektrickou energií bude řešeno instalací náhradního zdroje. Objekty jsou zabezpečeny proti požáru stávající a navrženou vodovodní sítí o dimenzi DN 80 a vyšší. Dále mohou být využity pro zabezpečení požární vody stávající (uvnitř i vně města) vodní plochy a toky za předpokladu vybudování odběrných míst. Protipožární zabezpečení tak bude vyhovovat ČSN 73 0873. Organizační a technické zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodou je řešeno orgány města s využitím „Služby nouzového zásobování vodou“, kterou stanovuje Směrnice Ministerstva zemědělství ČR, čj. 41658/20016000 ze dne 20. prosince 2001, uveřejněná ve Věstníku vlády částka 10/2001.

J)16.3. OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Plochy změn v území pro bydlení byly ve fázi prací na návrhu posouzeny z pohledu současné a výhledové hlukové expozice z okolních zdrojů hluku, především na vlivy hlukové zátěže z dopravy. Převážná většina ploch změn byla zařazena do ÚP na podkladě předchozí ÚPD a byla tudíž posouzena z hlediska vlivu hluku a vibrací. Pro plochy výrobních aktivit, služby a sklady jsou stanoveny podmínky funkčního využití, aby nedocházelo k nepříznivému ovlivnění ploch pro bydlení dle NV č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V dalších stupních PD bude řešena imisní zátěž vnějšího ovzduší - vliv důsledků navrhovaných řešení na kvalitu ovzduší, týkající se zejména dopravního řešení a obecně snižování znečištění ovzduší uvedených lokalit (zejména prašnost, oxidy dusíku a polyaromatické uhlovodíky). Respektovány budou programy ke zlepšení kvality ovzduší, z nichž se obecně vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při

104

uzemním plánování, uzemním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzovaní vlivů staveb nebo technologií na životni prostředí podle zvláštního právního předpisu. Pásma hygienické ochrany chovu hospodářských zvířat v řešeném území nejsou vyhlášena. V kontaktu s obytnou zónou je plocha VZ v Bačově; vzhledem k malému rozsahu plochy je předpokládán rozsah aktivit v rozsahu, neovlivňujícím negativně přilehlou obytnou zástavbu.

J)17. VYHODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU Dle Územní studie „Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje“ (Ageris, 2010) přísluší území Boskovic do sedmi typů s vymezenými charakteristikami krajinného rázu: oblast č. 19 výrazně zvlněná až členitá městská a příměstská krajina – zahrnuje převážnou část zastavěného území města a území severně od něj - poměrně členitá území s převažujícími plochami zastavěného území a s navazujícími nezastavěnými plochami s různorodou, převážně však pestrou strukturou využití PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  rozvoj Boskovic (zastavitelné plochy) je navržen v kontextu se stávající i navrženou dopravní a technickou infrastrukturou tak, aby byl zohledněn celkový charakter Boskovic organicky navazující na historický vývoj města; plochy změn v území jsou navrženy tak, aby byla minimalizována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch)  v nezastavěném území jsou vytvořeny územní podmínky pro pestrou strukturu využití a pro šetrné formy rekreačního využití (turistika, cykloturistika apod.), případně i pro revitalizaci vodních toků a navazujících nivních ekosystémů oblast č. 16 výrazně zvlněná až členitá lesozemědělská krajina - zahrnuje území Mladkova, západně a severozápadně od města a dále sever Vratíkova a severní část k.ú. Bačov – členitá území s různě se prolínajícími hřbety a údolími, s převažujícím zemědělským využitím, s proměnlivým, avšak v charakteru krajiny významně se projevujícím zastoupením lesů, a většinou i se sídly převážně venkovského typu s navazující maloplošnou strukturou zemědělského využití PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  rozvoj Hrádkova a Vratíkova (zastavitelné plochy) je usměrněn tak, že zohledňuje charakter sídel a organicky navazuje na jejich historický vývoj, minimalizuje délku společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch)  v nezastavěném území jsou vytvořeny územní podmínky pro šetrné formy rekreačního využití s limitem ochrany vodárenské nádrže, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a mimo souvislé lesní celky pro pestrou strukturu využití, a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě. oblast č. 14 výrazně zvlněná zemědělská krajina – zahrnuje podstatnou část k.ú. Bačov, území severně od města a západní okraj k.ú. Mladkov u Boskovic – poměrně členitá území s různě se prolínajícími hřbety a údolími a s výrazně dominantním zemědělským využitím s rozsáhlými bloky orné půdy a často zatravněnými nejpříkřejšími partiemi svahů většinou rovněž se sídly venkovského typu s navazující maloplošnou strukturou zemědělského využití PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  pro rozvoj Mladkova jsou navrženy zastavitelné plochy tak, aby zohledňovaly charakter místní části, organicky navazovaly na jeho historický vývoj a aby nebyla zvětšována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících �i se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch); výjimku tvoří lokalita Z34, dostavba lokality rodinných domů v místě bývalého rekreačního zařízení.  v nezastavěném území jsou vytvořeny územní podmínky pro pestřejší strukturu využití (vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a pro šetrné formy rekreačního využití

105

oblast č. 17 výrazně zvlněná až členitá zemědělskolesní krajina – zahrnuje území východně od města, Doubravy, podstatnou část k.ú. Hrádkova a Vratíkova - členité území s různě se prolínajícími hřbety a údolími, s převažujícími lesy, s významným zastoupením zemědělsky obhospodařovaných ploch a zpravidla s nízkým zastoupením sídel PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  rozvoj Bačova jako malého sídla (zastavitelné plochy) je řešen tak, aby zohlednil charakter místní části a organicky navázal na jeho historický vývoj, aby byla minimalizována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch)  v nezastavěném území jsou vytvořeny územní podmínky pro pestrou strukturu využití (vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a pro šetrné formy rekreačního využití oblast č. 8 plochá až mírně zvlněná zemědělská krajina – zasahuje do severní části řešeného území málo členitá až rovinatá území s výrazně dominantním zemědělským využitím, s typickými rozsáhlými bloky orné půdy a s většinou rovněž se sídly venkovského typu s navazující maloplošnou strukturou zemědělského využití PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  v nezastavěném území jsou vytvořeny územní podmínky pro pestřejší strukturu využití (vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a pro šetrné formy rekreačního využití oblast č. 18 výrazně zvlněná až členitá lesní krajina – zahrnuje masiv Obory a okrajově zasahuje jih k.ú. Hrádkov a severovýchodní okraj řešeného území - členitá území s různě se prolínajícími h�bety a údolími, víceméně celoplošně zalesněná PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  v této oblasti KR nejsou navrženy zastavitelné plochy  jsou vytvořeny územní podmínky pro šetrné formy rekreačního využití, pro revitalizaci regulovaných vodních toků, a pro zachování přírodně či esteticky cenných nelesních enkláv. oblast č. 22 údolní lesozemědělská krajina – okrajově zasahuje do jihozápadní části řešeného území členitá území výrazných údolních zářezů, s převažujícím zemědělským využitím a s proměnlivým, avšak v charakteru krajiny významně se projevujícím zastoupením lesů; charakteristickými prvky jsou i větší vodní toky (řeky) a sídla venkovského typu s navazující maloplošnou strukturou zemědělského využití PODMÍNKY PRO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ  v této oblasti KR nejsou navrženy zastavitelné plochy  vymezením smíšených ploch nezastavěného území jsou vytvořeny územní podmínky pro pestrou strukturu využití Podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou pro plochy s rozdílným způsobem využití stanoveny v kap. F) a pro jednotlivé plochy změn v území jsou upřesněny tamtéž v kap. C)2. Vymezení zastavitelných ploch, C)3. Vymezení ploch přestavby a E)1.2. Vymezení ploch v krajině.

K)

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

K)1.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

ÚZEMÍ

Řešením ÚP jsou vytvořeny podmínky pro účelné využití zastavěného území – podmínky využití ploch umožňují intenzivnější využití zastavěného území, např. plochy se smíšeným využitím (SC, SM, SV) umožňují polyfunkční využití ploch nejen pro bydlení, ale např. pro občanské vybavení a podnikatelské aktivity. Rozsah zastavitelných ploch vychází z rozsahu ploch předchozí ÚPD, podnětů uplatněných před zpracováním návrhu Zadání, z urbanistické koncepce navržené zpracovatelem ÚP v koordinaci se zástupci města a pořizovatelem ÚP v rámci pracovních porad.

106

Pro rozvoj sídla nezbytné zábory zemědělské půdy využívají území v návaznosti na zastavěné území tak, aby uzavíraly stávající urbanistickou strukturu a účelně využívaly stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá současným a výhledovým potřebám města (rozšíření nabídky ploch bydlení, občanského vybavení vč. sportu, doplnění ploch pro podnikání a rekreaci). Rozsah ploch odpovídá charakteru řešeného území. Hospodárné využití zastavěného území lze řešit dostavbou proluk, podmínky využití ploch umožňují rekonstrukce a ekonomické využití neobydlených bytů. V řešeném území nejsou vymezeny rozvojové lokality převyšující 10 ha. S výjimkou rozvojových ploch pro rodinnou a hromadnou rekreaci, které vesměs mají vazbu na stávající plochy rekreace, nejsou v krajině navrženy žádné další zastavitelné plochy. Požadavky na ochranu nezastavěného území jsou dále řešeny (s ohledem na § 18 zákona č. 183/2006 Sb.) stanovením podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití v krajině.

K)2.

VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH PROGNÓZA OBYVATELSTVA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DO R. 2025

Kraj, ČR

Jihomoravský kraj

2001

2005

2010 2015 Absolutní počet obyvatel

1 134 786

1 130 240

1 133 000

1 133 000

2020

2025

1 131 000

1 128 000

Pramen: ČSÚ, prognóza krajů - vlastní výpočty ÚRS PRAHA, a.s.

VÝVOJ POČTU OBYVATELSTVA Boskovice

1991

2001

2005

2011

11290

11359

10908

11359

Pramen: ČSÚ

Dle prognózy bude počet obyvatel v Jihomoravském kraji spíše mírně klesat. Město vykazuje v období od roku 2005 mírný nárůst počtu obyvatel. Pro výpočet potřeby bytů do r. 2025 je zvažován počet obyvatel 13 000 (jako sídlo ORP a centrum regionu s vybaveností a pracovními příležitostmi by mělo město mít ambice pro nárůst obyvatel) a počet trvale obydlených bytů 4 015 (dle sčítání r. 2011). počet obyvatel (2011) 11359 trvale obydlené byty (2011) 4015 průměrná obložnost 11359 : 4015 = 2,83 obyv/byt POTŘEBA NOVÝCH BYTŮ DO R 2025 předpokládaný počet obyvatel v roce 2025

13 000

potřeba bytů pro 13000 obyvatel, při předpokládané obložnosti 2,80 13000 : 2,8 = 4642 bytů úbytek počtu bytů do roku 2025 (při úbytku 0,3 %/rok) 11 (2014 – 2025) x 0,003 x 4015 = 132 současný počet bytů 4015 úbytek bytů do r. 2025 132 celková potřeba bytů v r. 2025 4642 4642 – (4015 – 132) = 759 počet bytů, které je třeba nově vystavět 759 Pro období do r. 2025 je třeba navrhnout plochy pro cca 760 nových bytů PŘEHLEDNÁ TABULKA NAVRŽENÝCH PLOCH A BILANCE RD městské RD venkovské BD celkem

počet bytů

obložnost

počet obyvatel

počet obyvatel/ha

průměrná velikost parcely*

cca potřebná plocha (ha)

500 86 284 870

2,8 2,8 2,6 2,8

1400 241 738 2379

175 -

1200 m2 1400 m2 -

58,16 11,88 4,78 74,82

107

* včetně veřejných prostranství nezbytných pro obsluhu pozemků 13000 – 11359 = 1641 obyv. Navržený nárůst počtu obyvatel o cca 1641 obyvatel do r. 2025 vytváří reálnou prognózu rozvoje pro návrhové období. Návrh vytváří rezervu ploch pro cca 110 bytů více, tj. rezervu cca 2,5 % návrhového počtu bytů. Ta je územní zálohou pro případ zvýšeného zájmu o bydlení pro případ rozvoje ekonomických aktivit v souvislosti s realizací silnice R43. Pro rozvoj ekonomické báze města jsou navrženy plochy změn v území pro výrobní aktivity - plochy výroby a skladování a smíšené výrobní v celkovém rozsahu cca 25 ha.

L)

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Pořizovatel v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 stavebního zákona doručil upravený a posouzený návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou č.j.DMBO1194/2015/STAV/Št., zveřejněnou na úřední desce MěÚ Boskovice (od 5. 2. 2015) s uvedením možnosti podání písemných námitek k návrhu ÚP u pořizovatele, ve lhůtě do 7 dnů ode dne veřejného projednání (do 26. 3. 2015). Návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byl během těchto lhůt k nahlédnutí u pořizovatele, zejména v úřední dny (pondělí a středa 800–1700 hodin) v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738 a rovněž na webových stránkách města Boskovice (www.boskovice.cz) v sekci „Občan – Městský úřad – Územní plánování – Územní plány rozpracované“. K návrhu ÚP byly ve stanovené lhůtě (do 26. 3. 2015) uplatněny tyto písemné námitky: 1) OSADNÍ VÝBOR V MLADKOVĚ č. j. DMBO 3717/2015, ze dne 15. 3. 2015 (doručeno 17. 3. 2015) Členové Osadního výboru v Mladkově poté, co byli seznámeni s novým návrhem územního plánu Boskovice, na své mimořádné schůzi dne 15. 3. 2015 jednohlasně souhlasí a žádají o změnu v územním plánu v katastru Mladkov, a to takto: Již zastavěnou lokalitu Pod táborem (9 rodinných domů) včetně autobusových zastávek u komunikace II/150 vymezit v územním plánu jako zastavěné území. Tuto naši žádost zdůvodňujeme tím, že všichni občané, kteří v této lokalitě bydlí, mají trvalé bydliště a jsou tedy občané Mladkova. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Zmiňovaná lokalita Pod táborem je od počátku procesu pořizování ÚP Boskovice začleněna jako součást zastavěného území. Autobusové zastávky jako stavební objekty (čekárny), lze samozřejmě vyznačit jako zastavěné území. Je však třeba přihlédnout k reálnosti takového zobrazení vzhledem k měřítku dokumentace (1:5000). Silnici II/150 v úseku od lokality Pod táborem až k autobusovým zastávkám však nelze začlenit do zastavěného území (jak je graficky přiloženo k námitce). Taková úprava by byla v přímém rozporu s ustanovením § 58 odst. 2, písm. c) stavebního zákona. Ten uvádí, že do zastavěného území lze zahrnout pozemky pozemních komunikací vně intravilánu, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území. Taková podmínka však v tomto konkrétním případě není splněna. Mezi silnicí II/150 a zadními trakty zahrad se nachází plocha smíšená nezastavěného území zemědělská a občasný vodní tok. Pořizovatel ještě prověřil na pracovišti Katastrálního úřadu v Boskovicích na kopiích historického grafického operátu původní hranici intravilánu (hranice vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí křížkem) v předmětném území. Bylo zjištěno, že projektant při vymezování zastavěného území respektoval podmínky dané příslušnými ustanoveními stavebního zákona. 2) BK INVEST s.r.o. č. j. DMBO 3352/2015, ze dne 9. 3. 2015 (doručeno 10. 3. 2015) Podatel je vlastníkem pozemků v lokalitě Rovná par. č. 3399/5, 3399/6, 3400/1, 3400/13, 3400/14, 3400/15, 3400/16, 3400/17, 3400/18, 3400/19, 3400/21, 3400/22, 3400/30, 3400/34, 3400/35, 3400/38, 3400/40, 3400/44, 3400/45, 3400/46, 3400/47, 3400/48, 3400/49, 3400/50, 3400/51, 3400/54, 3400/55, 3400/56, 3400/57, 3400/60, 3400/61, 3400/63, 3400/65, 3400/69, 3400/74, 3402/1, 3402/2, 3404/2, 3404/3, 3404/5, 3419/8, 3420/8 vše

108

v k.ú. Boskovice, obec Boskovice. Z těchto nemovitostí hodlá podatel vytvořit stavební parcely pro výstavbu 36 rodinných domů. Na základě vlastnických práv k výše uvedeným nemovitostem podatel tímto podává proti předmětnému návrhu územního plánu Boskovic v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující námitky: 1. Nesouhlasíme s vymezením využití území Z113 jako plochy pro lehký průmysl, které sousedí přes účelovou komunikaci s našimi pozemky. Požadujeme vymazání tohoto záměru z návrhu územního plánu. Požadujeme proto, aby pořizovatel Územního plánu, Město Boskovice, tuto plochu z Návrhu vypustil (popřípadě překvalifikoval plochu na plochu pro bydlení, na zeleň, zemědělskou plochu a pod). Odůvodnění: V době koupě našich nemovitostí jsme nemohli očekávat, že k podobnému záměru někdy v budoucnu dojde, podobná změna nebyla zanesena ani ve výhledu územního plánu a zástupcem města jsme byli ujištěni, že o podobné zástavbě se neuvažuje a lokalita bude i v budoucnu využívána jako klidová zóna (zemědělská plocha, plocha pro bydlení v rodinných domech). Došlo by ke zvýšení úrovně hluku, prachu a znečištění ovzduší. Došlo by k zásahu do vlastnického práva - pokles cen našich nemovitostí, narušení kvality bydlení, porušení práva na soukromí, porušení práva na příznivé životní prostředí a k úbytku zeleně. 2. Návrh ÚP neřeší změnu odklonění komunikačního připojení výrobního areálu betonárky DEAS spol. r. o., dále i obalovny, dopravních staveb, a recyklace konsorcia OHL ŽS, Rovná 2146, Boskovice, tedy těžkého průmyslu spojeného s dopravou potřebných surovin a materiálů zajišťovanou návěsy, kontejnery, auto-domíchávači apod. s enormním nárůstem v počtu přejezdů TNVp za 24 hod. od doby platnosti stávajícího ÚP Boskovice z 3. 2. 2000 zvýšený i rekonstrukcí ,,Obalovny živičných směsí Boskovice“ v roce 2009. Návrh nového ÚP ponechává tuto podstatnou změnu nárůstu přepravy za dobu 15 let bez návrhu řešení a počítá s využíváním místní komunikace (MK) 6d k obalovně ul. Rovná, tedy MK 4. kategorie se smíšeným provozem, tedy bez komunikace pro pěší, bez technického příslušenství – odvodnění. Tento přejezd těžké nákladní dopravy je trasován v délce cca 2,5 km s přejezdem stávající bytovou zástavbou, nově navrhovanými plochami s pozemky pro bydlení „BH“, jako Z 3, Z 22, Z 23 s průjezdem mezi obchodním centrem InterCORA Vinohrádky Boskovice, obchodním centrem Boskovice ,,KAUFLAND“ a areálem nemocnice. Na této trase je při tom tato těžká kamionová doprava ještě zpomalena a uklidněna průjezdem dvou okružních křižovatek v těsné blízkosti bytových domů s napojením na průjezdní úsek silnice II/150. Takže, i když se tato lokalita těžkého průmyslu nachází v extravilánu města převážně již v k.ú. Lhota Rapotina, tak se dopravně zatíží rekreační, bytové a obchodní zóny města Boskovice. A aby té hlukové zátěže nebylo málo, tak tuto bytovou, obchodní a rekreační lokalitu ještě navíc návrh ÚP zatěžuje dalšími novými budoucími zátěžemi v podobě návrhových ploch těžkého průmyslu Z 67 (VT) u Obalovny a lehkého průmyslu Z 113 (VL) Pod horkou. Řešení: Navrhujeme proto ke komunikačnímu připojení využít stávající veřejně přístupné účelové komunikace (VPÚK) p. č. 7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice, včetně stávajícího železničního přejezdu a komunikačního připojení VPÚK k silnici II/374 Boskovice-Lhota Rapotina pod městskou ČOV. Tím se komunikační připojení zkrátí cca o 2 km, připojení bude trasováno v extravilánu, tzn. mimo zastavěné a zastavitelné území. Toto komunikační připojení doporučujeme zapracovat do návrhových ploch koncepce dopravní infrastruktury silniční - ,,DS“, a to plošně v rozsahu potřebných dvou jízdních pruhů pro odbočování vlevo a vpravo obou směrů silnice II/374. Máme za to, že naše námitka je plně opodstatněná. Rozhodnutí o námitkách: Námitce pod bodem 1. se vyhovuje, s následujícím odůvodněním: Navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) bude vyřazena. Odbor životního prostředí krajského úřadu Jihomoravského kraje, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, jako dotčený správní orgán, uplatnil k ploše Z113 nesouhlasné stanovisko. V něm uvádí, že nově navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) o celkové výměře 1,6086 ha, je v příkrém rozporu se základními zásadami ochrany ZPF neboť tuto plochu nelze s ohledem na velikost sídla, jeho skutečné potřeby a zejména rozsah odsouhlasených ploch téhož funkčního využití považovat za nezbytně nutný případ, kdy by mělo dojít k odnětí půdy ze ZPF. Výše uvedený rozpor dále umocňuje skutečnost, že je plocha v celém svém rozsahu

109

navržena na zemědělských půdách II. třídy ochrany, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Navržený zábor zemědělské půdy na základě výše uvedeného nelze považovat za nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF tak, jak stanoví ust. § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF. Námitce pod bodem 2. se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Návrh ÚP Boskovice jak pro společné, tak pro veřejné projednání, obsahoval vyznačení stávající účelové komunikace „DU“ na pozemcích p. č. 7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice. Toto vymezení odpovídá návrhu uvedenému v námitce. Vše ostatní je pak věcí dalších správních řízení ohledně povolení změny napojení na silnici II/374, změny režimu přejezdu atd., které nelze na úrovni územního plánu jednoznačně předjímat. Návrh ÚP Boskovice tak vytváří nutnou (nikoli však postačující) podmínku k tomu, aby případná navazující řízení ohledně této problematiky mohla být vedena. Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F textové části ÚP Boskovice) umožňují na pozemcích přilehlých k předmětné veřejně přístupné účelové komunikaci (plochy orné půdy NZ, plochy smíšené nezastavěného území zemědělské NSz) realizovat směrové či šířkové úpravy, pokud takové řešení bude předmětem případné navazující projektové dokumentace a v příslušných správních řízeních bude shledáno jako reálné. Ke zmiňované návrhové ploše Z 67 (VT) u obalovny pořizovatel uvádí, že tato plocha je převzata z dosud platného územního plánu města Boskovice, do kterého byla jako návrhová plocha pro výrobní aktivity implementována v rámci změny č. 3 jako dílčí změna 3.12 (nabyla účinnosti 15. 7. 2009). Nejedná se tedy o zcela nový záměr v území. 3) Ing. J. S., Boskovice (9. 3. 2015, DMBO 3109/2015) Námitky podávám jako vlastník pozemků dotčených návrhem řešení ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., § 52, čl. (2). Lokalita Z63 - lokalita č. 50 a část č. 51 dle ÚPO (u areálu BODOS v Mánesově ulici) Námitku podávám jako vlastník pozemků p.č. 3715/10 a p.č. 3715/12 v k.ú. Boskovice. Jedná se o plochu ve stávajícím ÚP vedenou jako plocha pro komerční aktivity Kv - všeobecná komerce (velkoprodejny, služby, servisy). Jako dominantní využití jsou zahrnuty provozovny fyzických a právnických osob - maloobchodní a velkoobchodní zařízení, ubytovací zařízení, čerpací stanice, nákupní centra, výrobní služby, administrativa, bankovnictví. Podmínečně přípustné je bydlení, kulturní, sportovní a školské zařízení, zahradnictví. Nový návrh uvažuje s plochou lehkého průmyslu - VL Přípustné využití je jako plochy areálů lehkého průmyslu se stavbami pro výrobu a skladování, řemeslnou a jinou výrobu, služby s přípustným využitím jako sběrny komunálního odpadu a bydlení pro správce a majitele. Při změně dle nového návrhu se jedná o významné omezení a změnu využití území, zejména rušení možnosti využití pro obchodní činnosti, administrativu a kulturní a další zařízení dle současného zařazení. V dřívějších určování využitelnosti území byla možnost komerčního využití zdůvodňována mimo jiné i dopravním charakterem ulice Mánesovy jako čtyřproudové komunikace s možností nekonfliktně vytvořit odbočovací pruhy a funkce "výpadovky na Blansko". Jsem vlastníkem pozemků v tomto území a dle mé zkušenosti byly přípravné aktivity zájemců pro využití tohoto území vázány na komerční, obchodní zaměření s doplňkovými servisními a výrobními činnostmi. Oproti jiným lokalitám v Boskovicích je předmětné území pro lehký průmysl méně atraktivní a bez vazby na okolí, které tvoří bydlení a areál dopravní firmy Bodos. Dle mých konkrétních zkušeností zájemci o plochy lehkého průmyslu zvolí umístění areálu pro lehký průmysl raději mimo Boskovice v jeho okolí (pokud není možnost v přímo v takto koncipovaném území průmyslové zóny). Namítám proto omezení využití předmětného území vyloučením komerčních činností, zejména při spojení se servisní činností apod. Navrhuji ponechat stávající určení komerčních aktivit a výrobních služeb s perspektivnějším širším využitím území. Navrhovaná změna by dle mých zkušeností vedla k zablokování využití předmětného území.

110

Lokalita P2 - lokalita 1.28 (výrobní areál v Hybešově ulici). Námitku podávám jako vlastník pozemků p.č. 2046/1, 2046/2, 2046/3, 2046/4, 2046/5, 2046/6, 2048, 2049/1, 2049/2, 2050, 2051, 2052, 2053, 2054, 2055, 2056, 2057, 2063/2, 2063/3, 2065/50, 2066/2, 2066/3 včetně staveb, vše v k.ú. Boskovice. Jedná se o plochu dle stávajícího ÚP vedenou jako výrobní s výhledovou funkcí Bv - polyfunkční využití, kde jsou v plochách pro bydlení umisťovány zařízení občanské vybavenosti nebo podnikatelských aktivit. Nový návrh uvažuje s plochou SM - plochy smíšené obytné městské, to je k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení v rodinných domech se zázemím pro obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. Současné využití území odpovídá stávajícímu ÚP, kdy je předpoklad, že výrobní areál bude postupně nahrazován využitím polyfunkčního charakteru to je bydlením v bytových domech s komerčními a obchodními prostory popř. drobnými provozovnami. Pro toto využití bylo již vydáno územní rozhodnutí (č.j. DMBO 10915/2008) a stavební rozhodnutí (č.j. DMBO 23546/2008), která pozbyla platnost a jsou v současnosti nahrazovány v novém řízení. Novým návrhem je zřejmě dle upraveného třídění ploch výrobní areál zařazen do ploch převahou bydlení v rodinných domech. To by se mohlo dostat do nesouladu s předpokládaným využitím pro bydlení převážně v bytových domech, tak jak bylo už schváleno v územním rozhodnutí. To se zřejmě projevilo v podmínkách využití území ve výškové regulaci zástavby max. 4 NP. Předpokládám, že by bylo možno polyfunkční využití s bydlením v bytových domech podrobněji popsat v novém návrhu. Jako jediný vlastník nemovitostí v tomto areálu mám zájem o administrativně bezproblémový postupný přechod stávajících výrobních činností do polyfunkčního využití i s bytovými domy a ploch dle výčtu současné regulace ÚP. Současně upozorňuji, že v grafické části nového návrhu ÚP byl pozemek p.č. 2057 vyznačen do plochy VS, i když patří do areálu vedeného v současnosti jako výrobní s výhledovou funkcí Bv. Namítám formulaci využití s vyjmenováním převahy bydlení v rodinných domech a navrhuji vyjmenovat bytové domy, což odpovídá aktuálnímu stavu. Současně s ohledem na reálné možnosti navrhuji širší formulaci polyfunkčního využití dle současné formulace ÚP, tj. zařízení občanské vybavenosti a podnikatelských a komerčních aktivit. Rozhodnutí o námitkách: Navrhovaná plocha Z63 (VL – plocha pro výrobu a skladování - lehký průmysl) bude zachována v plném rozsahu. Námitka týkající se plochy Z63 se zamítá, s následujícím odůvodněním: V uplynulém období cca 15 let byly na území města Boskovice realizovány stavby několika obchodních řetězců. Některé využily návrhové plochy všeobecné komerce, mnohem častěji však jejich záměr vyvolal změnu územního plánu a to téměř vždy na úkor ploch původně určených pro výrobu. Při zpracování nové územně plánovací dokumentace města Boskovice byly tyto skutečnosti vzaty v úvahu a projektant respektoval požadavek formulovaný v zadání ÚP Boskovice, „z hlediska hospodářského rozvoje prověřit a navrhnout rozvojové plochy pro výrobu a skladování a smíšenou výrobu“. Návrh ÚP Boskovice i přesto nabízí dostatek ploch pro komerční zařízení malá, střední i plošně rozsáhlá. Z hlediska koncepce rozvoje je však jedním z hlavních cílů rozvoje území města Boskovice vytvářet územně technické podmínky pro rozvoj podnikání v primárním, sekundárním a terciálním sektoru. Při respektování zejména přírodních limitů na správním území města (např. kvalitní zemědělská půda směrem na Velké Opatovice, prvky ÚSES), je velmi obtížné vymezit v řešeném území vhodné plochy pro výrobní aktivity. V kontextu těchto skutečností byla lokalita Z63 vymezena jako plocha pro výrobu a skladování - lehký průmysl. Plocha přestavby P2 (SM – plocha smíšená obytná městská) bude zachována v plném rozsahu. Námitka týkající se plochy P2 se zamítá, s následujícím odůvodněním: Jak je správně uvedeno v námitce, návrh ÚP Boskovice uvádí pro plochy smíšené obytné městské (SM) jako hlavní využití „polyfunkční využití, převážně pro bydlení v rodinných domech se zázemím pro obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti.“ Jako přípustné jsou mimo jiné uvedeny pozemky staveb pro bydlení. Možnost polyfunkčního využití území s bydlením v bytových domech je zohledněno v podmínkách využití lokality P2, kde je zohledněna výšková regulace zástavby na maximálně 4 nadzemní podlaží. Uvedené podmínky vytvářejí

111

dostatečné možnosti a dostatečnou právní jistotu realizovat záměry podatele námitky, kterými je postupný přechod stávajících výrobních činností do polyfunkčního využití území s možností výstavby bytových domů. Obecné podmínky využití ploch smíšených obytných městských jsou vymezeny s ohledem na potřeby celého území města a nelze v nich zohledňovat konkrétní záměry. K tomu slouží právě sloupec nazvaný „další podmínky využití území“, uvedený v kapitolách C)2. a C)3. textové části u jednotlivých lokalit. Pozemek p. č. 2057 není součástí ploch smíšených výrobních VS. Na základě akceptování připomínky uplatněné ve fázi společného jednání byl začleněn do plochy přestavby P2 se způsobem využití SM (plochy smíšené obytné městské) a již pod tímto označením byl součástí návrhu pro veřejné projednání. 4)

T. K., Gagarinova, Boskovice R. K., Hybešova, Boskovice A. K, Sušilova, Boskovice T. K., Bílkova , Boskovice (9. 3. 2015, DMBO 3354/2015)

Jménem níže podepsaných vlastníků pozemků v katastrálním území Boskovice, lokalita na Chmelnici si dovoluji požádat o změnu klasifikace pozemků. Parcely, u kterých žádáme změnu: 4357/2 – A. a T. K. 4357/3 – T. K. 4357/4 – R. K. Plánované označení: Plochy změn – plochy rekreace – rodinná rekreace Požadované označení: Plochy změn – plochy bydlení v bytových domech Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že na okolních parcelách je tato změna klasifikace v novém Územním plánu již provedena, bylo by pro naše plány do budoucna příjemné mít stejné podmínky jako sousední parcely. V současné době je již na všech parcelách povolena stavba objektu individuální rekreace. Povolená velikost objektů je dostačující potřebám vlastníků i při využití pro bydlení. Územní plán se nemění každý rok, a proto bychom rádi využili této možnosti. Předem děkujeme za posouzení žádosti. Jménem níže podepsaných majitelů parcel T. K. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Uvedené pozemky jsou součástí plochy Z 117 (plocha rekreace individuální RI). Podatelé námitky získali stavební povolení na stavby individuální rekreace na základě platného územního plánu města Boskovice a regulativů pro tyto plochy, které neomezují konkrétní výměrou tento typ zástavby. Nově pořizovaný ÚP Boskovice již ve svém návrhu reflektuje současnou právní úpravu na úseku územního plánování a stavebního řádu a využívá možnosti dané legislativou a formuluje v oblasti individuální rekreace z hlediska prostorového uspořádání poměrně přísnější podmínky než dosud platný ÚP. Argument, že velikost povolených objektů je pro jejich vlastníky dostačující i pro bydlení, nelze ze strany pořizovatele akceptovat především proto, že uvedené pozemky nesplňují potřebné požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. V námitce je uveden požadavek na zařazení výše uvedených pozemků do ploch změn s označením „plochy bydlení v bytových domech“ s argumentací, že na okolních parcelách nový územní plán tuto klasifikaci navrhuje. Není tomu tak, pouze pozemek parc. č. 4357/4 hraničí s navrhovanými plochami smíšenými obytnými městskými SM, které měli podatelé námitky pravděpodobně na mysli. Jedná se o lokalitu označenou Z10, jejíž budoucí využití je podmíněno zpracováním územní studie. 5) Ing. V. P., Boskovice (24. 2. 2015, DMBO 3356/2015) Na základě stavebního Zákona č. 183/2006 Sb. § 52 řízení o územním plánu podávám coby spoluvlastník pozemků, uvedených na soupisu níže, námitku proti návrhu územního plánu Města Boskovice. Jedná se o následující pozemky v lokalitě Boskovice – Milánovy - pozemek parc. č. 4055/1 – orná půda o výměře 10775 m2 - pozemek parc. č. 4049/1 – trvalý travní porost o výměře 290 m2 112

- pozemek parc. č. 4052 – trvalý travní porost o výměře 136 m2 - pozemek parc. č. 4051/4 – ostatní plocha o výměře 12 m2 - pozemek parc. č. 4051/3 – ostatní plocha o výměře 180 m2 - pozemek parc. č. 4055/4 – orná půda o výměře 1069 m2 - pozemek parc. č. 4055/5 – orná půda o výměře 9554 m2 - pozemek parc. č. 4051/1 – ostatní plocha o výměře 221 m2 Své námitky proti návrhu územního plánu odůvodňuji následovně: Dne 5. 3. 2014 jsem podal žádost o změnu územního plánu konkrétně na změnu kategorie těchto pozemků z NZ na SM, která jak jsem zjistil, nebyla akceptována a její odůvodnění odmítám. Výše uvedené pozemky tvoří kompaktní celek o velikosti cca 22 237m2 a leží na jihovýchodním okraji katastrálního území města Boskovic. V minulosti se tyto pozemky využívaly jako orná půda, během posledních 20 let došlo k útlumu zemědělské činnosti v této oblasti zejména z hlediska rentability výnosů, a v současné době nejsou zemědělsky využívány. Těžká moderní zemědělská technika se do této lokality vůbec nedostane, čímž je intenzivní zemědělská činnost do budoucna prakticky úplně vyloučena. V současné době jsou plochy zatravněny. Předmětná lokalita je ze všech stran ohraničena ploty okolních pozemků, které slouží jako zahrádkářské kolonie nebo plochy pro individuální rekreaci. Pozemek není průchozí a nelze se z něj dostat přímo k blízkému lesu. Na pozemku nejsou umístěny žádné sítě ani jiná infrastruktura, které by omezovaly vlastnické právo. Pozemek z jedné strany sousedí s městskou veřejnou přístupovou cestou p. č. 7076/1. Jak jsem zjistil ze stávajícího návrhu územního plánu, většina pozemků, které se v této lokalitě nacházejí, mají být zahrnuty do kategorie SM a to i přesto, že nemají samostatné přístupové cesty a z hlediska budoucí investiční náročnosti do dopravní a technické infrastruktury v dané oblasti tvrdím, že nejsou stejně kvalitní a jejich budoucí zasíťování se díky morfologii terénu značně prodraží. Zmíněné území má rovněž značné množství vlastníků jednotlivých parcel a bude jistě velmi obtížné zajistit bezproblémové urbanistické řešení lokality jako celku. Mým záměrem je využít pozemky, které vlastním k individuální výstavbě rodinných domků a to takovým způsobem, aby se touto výstavbou nikterak nezatížil městský rozpočet. To znamená, že vybudování sítí a přístupových komunikací bude po dohodě s příslušnými správními orgány zcela v mé režii a v budoucnu pouze naváže na záměry města v této lokalitě (napojení na místní komunikaci). Dalším důvodem pro podání námitek proti návrhu územního plánu je i to, že neřeší otázku nápravy současného stavu z hlediska přístupových cest k soukromým pozemkům. V současné době využívají majitelé okolních pozemků „zkratky“ přes část mých pozemků a využívají je jako odstavné plochy, parkoviště a někdy jako skládku organického odpadu ze zahrádek, čímž je dotčeno a omezeno moje právo vlastníka. Pokud by stávající stav měl být zachován do budoucna a předpokládaná zástavba vznikne, jsem zásadně proti tomu, aby moje pozemky byly využívány jako veřejné prostranství sloužící k venčení psů, což už se ostatně velmi často děje. Jediná možnost jak se tomuto bránit je pozemek oplotit, což nelze, když je v kategorii NJ i když ve skutečnosti volnou plochou nebo ornou půdou není a z 90 % je již ohrazen sousedními ploty zahrádek, které ovšem oploceny být mohou. Jsem sice smířen se skutečností, že každý může mít na územní plán jiný názor nicméně nechápu jako „starousedlík“ znalý místních poměrů, jak můžou být do kategorie SM zařazeny lokality jako Kamenice, která se nachází v záplavovém pásmu, kde žádná pojišťovna postavený objekt nepojistí, nebo dále v lokalitě K Lipníkům nebo pod hřbitovem, kde už bylo jednou před 15 lety posunuto vedení vysokého napětí (jistě za vynaložení nemalých prostředků) a pokud by se zde znovu stavět mělo, bude to opět problém, protože vlastníků parcel je zde opravdu mnoho a pravděpodobně se nenajde mnoho majitelů, kteří by byli ochotni nechat si znehodnotit pozemky posunutím vedení vysokého napětí nad svoje parcely. Za této situace si troufám tvrdit, že navržené řešení ve výše uvedených bodech postrádá koncepci a zpracovatel projektu nebral v potaz podle mého názoru důležité aspekty, které mohou v následujících letech ovlivnit rozvoj bytové a individuální výstavby. Chápu, že náprava této situace nebude snadná, nicméně mám zato, že by zmiňované skutečnosti měly být zohledněny v novém územním plánu, který bude v nejbližší době veřejně projednáván. Předpokládám, že zastupitelstvo i rada Města Boskovic má zájem na tom, aby Boskovice prosperovaly a byly důstojným místem pro život jeho občanů a aby se jejich počet dále rozrůstal. Pokud je pro Boskovice tento trend prioritou, o čemž jsem i já osobně přesvědčen, pak by neměl být problém souhlasit touto malou změnou územního plánu a umožnit tak kvalitní bydlení možná i několika novým rodinám bez nutnosti sáhnout na městský rozpočet.

113

Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Pouze pro upřesnění pořizovatel uvádí, že podatel námitky uplatnil dne 5. 3. 2014 „žádost o změnu územního plánu“ (DMBO 4111/2014) v rámci lhůty pro podávání připomínek ve fázi společného jednání o návrhu ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivu na udržitelný rozvoj území. Jako připomínka byla tato žádost zařazena do souboru připomínek uplatněných ve fázi společného jednání. Připomínce nebylo vyhověno. Připomínka včetně jejího vyhodnocení byla součástí odůvodnění, kapitoly „M) Vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu“ upraveného návrhu ÚP Boskovice pro fázi veřejného projednání. Návrh ÚP Boskovice v lokalitě Milánovy do značné míry vychází z dosud platné územně plánovací dokumentace města Boskovice. Jsou vymezeny lokality Milánovy I (Z11), Milánovy II (Z12) a Milánovy III (Z13). Projednaný návrh ÚP Boskovice ukládá povinnost prověřit tyto rozvojové lokality územními studiemi. Pozemky ve vlastnictví podatele námitky (zejména parcely č. 4055/1 a 4055/5 v k.ú. Boskovice) se z hlediska urbanistického jeví jako vhodné oddělení stávajících ploch individuální rekreace od rozvojových ploch bydlení, vzhledem k tomu, že hlavní využití těchto dvou typů ploch není vhodné v přímém kontaktu. Dalším důvodem pro zamítnutí této námitky je skutečnost, že návrh ÚP Boskovice vymezuje pro potřeby bydlení plochu 74,8292 ha. Z této plochy má dopad do zemědělského půdního fondu hodnotu 68,9774 ha. Další navyšování záboru ZPF pro účely bydlení je dle názoru pořizovatele nezdůvodnitelné, zejména před orgány státní správy na úseku ochrany ZPF. Vymezené návrhové plochy dostačují z hlediska zajištění udržitelného rozvoje území města Boskovice. Z toho, že momentálně nejsou pozemky ve vlastnictví podatele námitky intenzivně zemědělsky využívány, nelze automaticky dovozovat, že by měly být začleněny do návrhu ÚP Boskovice jako plochy změn. Tvrzení podatele, že návrh nového územního plánu neřeší otázku nápravy současného stavu z hlediska přístupových cest k soukromým pozemkům, není pravdivé. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití (regulativy), které jsou v lokalitě Milánovy vymezeny (RI, NZ, NSz, SM) obsahují jako přípustné využití pozemky související dopravní a technické infrastruktury nebo liniové stavby dopravní a technické infrastruktury. I stanovení povinnosti zpracovat na předmětné výše uvedené lokality územní studie, jako neopomenutelný územně plánovací podklad pro rozhodování v daném území, jde proti tvrzení podatele námitky. K hodnocení ostatních rozvojových lokalit ze strany podatele pořizovatel pouze konstatuje, že jsou výsledkem projednaného návrhu s dotčenými orgány, veřejností a ostatními subjekty zainteresovanými na rozvoji území. Na existenci některých limitujících aspektů rozvojových ploch (vedení vysokého napětí ap.) je upozorněno v tabulkovém přehledu jednotlivých lokalit ve sloupci „další podmínky využití území“. Územní plán zobrazuje ve své návrhové části pouhé záměry (očekávání) v řešeném území, které ve svém důsledku nemusejí být nikdy naplněny. Míra náročnosti vypořádat se s podmínkami využití jednotlivých lokalit může být velmi rozdílná, podle konkrétního záměru konkrétního investora v konkrétní lokalitě. Povinností projektanta je tyto limity u jednotlivých lokalit identifikovat a upozornit na ně, nikoliv předjímat jak by jejich respektování mohlo být pro konkrétní investory náročné a omezující. 6) B. V., Boskovice (4. 3. 2015, DMBO 3357/2015) V souladu s ustanovením § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona, uplatňuji jako vlastník pozemků parc. č. 788/209, 788/28 a 788/1 v k.ú. Boskovice námitku, týkající se jejich vymezení v projednávaném návrhu ÚP Boskovice. Požaduji jejich začlenění do plochy Z2 se způsobem využití BH – plochy bydlení v bytových domech a do plochy Z102 se způsobem využití DP – plochy dopravní infrastruktury, dopravního vybavení. Odůvodnění námitky: Můj požadavek vyplývá z platného územního plánu města Boskovice. Požadovaná úprava pouze reflektuje stav, který byl zapracován do územně plánovací dokumentace města Boskovice v rámci dílčí změny č. 4.01 a 4.02. Náklady na zpracování této změny byly z mé strany uhrazeny na základě dohody o uhrazení nákladů na zpracování změny územního plánu ve výši 45 220,- Kč. Změna č.4 ÚP města Boskovice byla schválena v zastupitelstvu města dne 22.6.2009. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním:

114

Nový územní plán respektuje plochu bydlení, která byla do dosud platného Územního plánu města Boskovice začleněna v rámci dílčí změny č. 4.01. Zpřesňuje však a respektuje ochranné pásmo objektu technické infrastruktury (bývalé ČOV nemocnice – dnes objekt hrubého předčištění, desinfekce a čerpací stanice předčištěných odpadních vod z areálu Nemocnice Boskovice). Plocha pro dopravní infrastrukturu – dopravní vybavení, je vymezena v ochranném pásmu železniční trati. Na těchto plochách je uvažováno s výhledovou výstavbou řadových garáží v návaznosti na sousední lokalitu bydlení v bytových domech. Dopravní plocha nebyla převzata z dosud platného Územního plánu města Boskovice v plném rozsahu (dle dílčí změny č. 4.02), z důvodu existence inženýrských sítí (nadzemní vedení nn, navržené zokruhování hlavního vodovodu, stávající kanalizační síť), potřebných pro sousední lokalitu bydlení Z2. 7) Ing. J. M. a Ing. R. M., Chrudichromy (23. 2. 2015, DMBO 3358/2015) V k. ú. Hrádkov vlastníme pozemky, parcely č. 344/1 a 344/2 – viz LV 2233. Uvedené pozemky jsou v dosud platném ÚP města Boskovice součástí návrhových ploch pro bydlení RD a my zde do budoucna uvažujeme možnou výstavbu RD. Žádáme proto o zařazení parcel č. 344/1 a 344/2 do ploch smíšených obytných venkovských (SV). naše pozemky na plochy typu SV navazují. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje, s následujícím odůvodněním: Zmiňovaná parcela č. 344/2 je v návrhu ÚP Boskovice začleněna do současně zastavěného území jako stávající plocha smíšená obytná venkovská. Co se týká pozemku p.č. 344/1 v k.ú. Hrádkov, lze zdůvodnit jeho dodatečné zařazení do současně zastavěného území uplatněním ustanovení § 58 odst. 2, písm. a) stavebního zákona - jde o oplocenou zahradu o výměře 2158 m2, která tvoří se sousední stavební parcelou a na ní stojícími obytnými a hospodářskými budovami souvislý celek. 8) Ing. R. M. D. & Mgr. V. P., Boskovice (13. 3. 2015, DMBO 3556/2015) Údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva (vymezení území dotčeného námitkou): vlastnictví pozemků i umístěných staveb p.č. 3718/1, 3718/2 k.ú. Boskovice Obsah námitky vztahující se k projednávanému dokumentu: 1 Návrh ÚP neřeší změnu odklonění komunikačního připojení výrobního areálu betonárky DEAS spol. r.o., dále i obalovny, dopravních staveb, a recyklace konsorcia OLHŽS (Spain); Rovná 2146, Boskovice, tedy těžkého průmyslu spojeného s dopravou potřebných surovin a materiálů zajišťovanou kamionovou, kontejnerovou dopravou s návěsy a auto-domíchávači s enormním nárůstem v počtu přejezdů TNVp za 24 hod. od doby platnosti stávajícího ÚP Boskovice z 3. 2. 2000 s dalším zvýšením po rekonstrukci „Obalovny živičných směsí Boskovice“ v roce 2009. Návrh nového ÚP ponechává tuto podstatnou změnu nárůstu přepravy za dobu 15 let bez návrhu řešení a počítá s využíváním místní komunikace (MK) 6d K obalovně ul. Rovná, tedy MK 4. kategorie se smíšeným provozem, bez technického příslušenství – odvodnění. Tento přejezd těžké nákladní dopravy probíhá v délce cca 2,5 km s přejezdem stávající bytové zástavby, nově navrhovanými plochami s pozemky pro bydlení „,BH“, jako Z 3, Z 22, Z 23, s průjezdem mezi obchodním centrem InterCORA Vinohrádky Boskovice, obchodním centrem Boskovice „KAUFLAND“ a areálem nemocnice. Na této trase je při tom tato těžká kamionová doprava ještě zpomalena a uklidněna průjezdem dvou okružních křižovatek v těsné blízkosti bytových domů s napojením na průjezdní úsek silnice II/150. Takže, i když se tato lokalita těžkého průmyslu nachází v extravilánu města převážně již v k.ú. Lhota Rapotina, tak se dopravně zatěžují rekreační, bytové a obchodní zóny města Boskovice. A aby té hlukové a hygienické zátěže nebylo málo, tak tuto bytovou, obchodní a rekreační lokalitu ještě na víc návrh ÚP zatěžuje dalšími budoucími zátěžemi v podobě návrhových ploch těžkého průmyslu Z 67 (VT) u Obalovny a lehkého průmyslu Z 113 (VL) Pod horkou. Řešení: 1. Navrhujeme proto ke komunikačnímu připojení, jak jsme již při zpracování zadání ÚP dne 17.9.2012 navrhovali (viz. příloha), využít stávající veřejně přístupné účelové komunikace (VPÚK)

115

p.č.7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice, včetně stávajícího železničního přejezdu a komunikačního připojení VPÚK p.č. 7062 k.ú. Boskovice k silnici II/374 Boskovice-Lhota Rapotina pod městskou ČOV. Tím se komunikační připojení zkrátí cca o 2 km, připojení bude trasováno v extravilánu mimo zastavěné a zastavitelné území. Toto komunikační připojení nutno zapracovat do návrhových ploch koncepce dopravní infrastruktury silniční – „DS“ a to plošně v rozsahu potřebných dvou jízdních pruhů na víc, pro odbočování vlevo a vpravo obou směrů silnice II/374. Nová trasa komunikace bude rovněž zařazena do veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury. Naše námitka je plně opodstatněná, již z důvodu, že náš návrh k dopravnímu řešení byl podán v dostatečném předstihu, již k zadání ÚP dne 17. 9. 2012, bohužel ze strany zpracovatele bez projednání zhodnocení situace a nutného vyhodnocení. Jako náhradu plochy Z 113 (VL) za oplocené sady p.č. 3703, 3699, 3696, 3693, 3684/2, 3684/1, 3682,3675/2, 3681,3675/1, 3639/42, jejíž vlastníci vznesou pravděpodobně námitky, doporučujeme umístit do plochy situované nad ČOV při VPÚK p.č. 7054 k.ú. Boskovice z příjezdem viz. bod 1). Plocha je situovaná v prostoru mezi dráhou, VPÚK, MK K obalovně a nadzemním vedením VN. Jedná se pozemky bez dřevin a jiných porostů (orná půda a pastvina) z velké části ve vlastnictví Města Boskovice. Tato plocha je rovinatá s max. sklonem 5% na rozdíl od plochy s oplocenými sady, kde sklon terénu činí 20 %. Odůvodnění námitky: Pro stávající bytovou zástavbou v izolovaných RD a nyní i novými návrhovými plochami bydlení v bytových domech „SM“ plochy smíšené obytné městské „Z 22“, „Z 23“, dále v bytových domech „BH“ plochy bydlení v bytových domech „Z 3“ ,,Za nemocnicí“ na jedné straně a novými návrhovými plochami, jak těžkého průmyslu Z 67 (VT) u Obalovny, tak i lehkého průmyslu Z 113 (VL) výroby a skladování na straně druhé, je narušena ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí, jako území se zdroji hlukové zátěže s překračujícími hodnotami hygienických limitů hluku, prachu a má negativní dopad na snižování kvality ovzduší bytových lokalit, zejména co do obsahu oxidu dusíku a polyaromatických uhlovodíků. Není tudíž výše jmenovanými novými návrhy, jak pro plochy stávající již zastavěné bytovými domy nebo i pro plochy zastavitelné pro bydlení, tak i pro nové návrhy ploch pro bydlení, zajištěno dodržení hygienických limitů stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb z hlediska hlukové zátěže. Návrh ÚP není v tomto směru v souladu s ochranou kvalitních obecních prostorů a veřejné infrastruktury. Máme za to, že návrh ploch pro bydlení „Z 22“ v bytových domech „SM“ na jedné straně a to vpravo ve směru staničení MK a návrh ploch lehkého a těžkého průmyslu „Z 113“ a „Z 67“ přímo na proti, na straně druhé a to vlevo ve směru staničení MK vzdálených navzájem od sebe 18 až 20 m je dosti velkým defektem v návrhu ÚP a důvod pro uplatnění námitky. Je to dokonce naší morální povinností, jelikož s již loni zahájenou výstavbou 36 RD v trati „Za doubravskou ulicí“ v návrhu ÚP označenou „Z 22“ Za nemocnicí, jsme jako účastníci stavebního řízení souhlasili a tato opatření ÚP ji degradují. Akceptováním námitky spočívající v záměně umístění plochy „Z 113“ VL pro lehký průmysl a skladování s návrhem přímého komunikačního připojení k sil. II/374 s odkloněním trasy provozu betonárky DEASu a obalovny živičných směsí konsorcia OLHŽS mimo zastavěné a zastavitelné území pro bydlení, získá návrh ÚP Boskovice na kvalitě ke spokojenosti většiny občanů města zajisté i jeho vedení. Námitku podáváme, jako vlastníci nemovitostí s RD komunikačně připojených k předmětné, provozem dotčené a hlukem zatížené MK 6d K obalovně ul. Rovná. Náš pozemek p.č. 3718/1 s RD přímo sousedí s MK 6d K obalovně p.č. 7051/1 k.ú. Boskovice, v délce 32 m a jsme jeho provozem, zvláště pak provozem betonárky DEASu a obalovny živičných směsí konsorcia OLHŽS přímo dotčeni. Nelze tudíž souhlasit se stabilizovanou absencí projektové činností této komunikační zátěže ani s dalším zhoršování stávajícího stavu a kvality ovzduší našeho bydlení dalším nárůstem ploch těžkého či lehkého průmyslu v bytové zóně, související s nárůstem hlukové zátěže bez přijetí návrhů konkrétních opatření a řešení její eliminace, kterou náš návrh nové trasy komunikačního připojení s využitím VPÚK v majetku pořizovatele ÚP Boskovice s modernizací železničního přejezdu regionální tratě č. 262 Skalice nad Svitavou – Chornice splňuje. Ani mně není známo, jako bývalému pracovníkovi silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu, lepší výhledové řešení této stále opomíjené dopravní zátěže, nejen pro veškeré zmiňované bytové, rekreační a obchodní – distribuční zóny, nýbrž i pro samotnou MK, neodpovídající konstrukcí a technickým provedením ani vozovce středně těžké, s neodpovídajícím 116

katalogovým zatížením s průměrným počtem 251 až 750 TNVp / 24 hod. funkční skupiny obslužné - místní komunikace „D“ se smíšeným provozem. Termínově svou realizací, svou polohou, situováním, charakterem dopravní silniční infrastruktury, projekcí, i zařazením, jako veřejně prospěšné stavby by i odpovídala i možná součinnost s akcí „Boskovická spojka“. Příloha: Návrh na změnu dopravního řešení ze dne 17.9.2012 Věc: Návrh na změnu dopravního řešení v novém územním plánu Boskovice – vyznačení nového komunikačního připojení areálu betonárky DEAS a obalovny živičných směsí OVLHŽS Rovná 2146, Boskovice. V souvislosti s rušením platnosti územně plánovací dokumentace a návrhu na pořízení nového ÚP Boskovice ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), uplatňuji při zadání ÚP Boskovice požadavek spočívající ve vyznačení nového komunikačního připojení areálu betonárky DEAS a obalovny živičných směsí OVHŽS Rovná 2146, Boskovice navrženého v trase veřejně přístupné účelové komunikace (polní cesty) situované na pozemcích p.č. 7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice s využitím stávajícího železničního přejezdu a komunikačního připojení k silnici II/374 Boskovice – Lhota Rapotina – Blansko pod městskou ČOV. Toto komunikační připojení požaduji zapracovat do koncepce dopravní infrastruktury se začleněním příslušných ploch do ploch dopravní infrastruktury silniční a do dopravního řešení v grafické části. Rovněž by tyto plochy měly být zahrnuty do veřejně prospěšných staveb, jak v textové, tak i v grafické části. Odůvodnění: V současné době je výrobní areál komunikačně připojen prostřednictvím místní komunikace se smíšeným provozem,, MK 6d K obalovně“ ul. Rovná přes dva rondely mezi obchodním centrem Boskovice a areálem nemocnice k silnici II/150 v délce cca 1750 m. Výrobní areál se sice nachází již v k.ú. Lhoty Rapotiny vzdálený od obytné zástavby města Boskovice cca 1100 m, ale co je to za klad či výhodu, když veškerá těžká kamionová doprava materiálového zásobování na jedné straně a výrobní produkce betonových a živičných směsí na straně druhé probíhá zastavěným obytným územím a zastavitelným územím lokalit ,,Za nemocnicí“ a ,,Za Doubravkou cestou“ v k.ú. Boskovice. Hlavní důvody nového řešení komunikačního připojení areálu betonárky a obalovny živičných směsí:  stávající enormní imisní zatížení a hlukové zátěže dopravy obytného území  stávající průjezd dvěma zpomalovacími rondely mezi obchodním centrem a areálem nemocnice Boskovice  komunikační připojení koliduje se smíšeným provozem místní 6d ul. Rovné a hlavním pěším tahem  preference krátké trasy nového připojení cca 280 m mimo zastavitelné území  připojení na silnici II/374 již mimo její průjezdní úsek, tzn. v ochranném pásmu Děkuji za respektování požadavku a zapracování změny do nového ÚP Boskovice. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje částečně, s následujícím odůvodněním: Návrh ÚP Boskovice jak pro společné, tak pro veřejné projednání, obsahoval vyznačení stávající účelové komunikace „DU“ na pozemcích p. č. 7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice. Toto vymezení odpovídá návrhu uvedenému v námitce. Vše ostatní je pak věcí dalších správních řízení ohledně povolení změny napojení na silnici II/374, změny režimu přejezdu atd., které nelze na úrovni územního plánu jednoznačně předjímat. Návrh ÚP Boskovice tak vytváří nutnou (nikoli však postačující) podmínku k tomu, aby případná navazující řízení ohledně této problematiky mohla být vedena. Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F textové části ÚP Boskovice) umožňují na pozemcích přilehlých k předmětné veřejně přístupné účelové komunikaci (plochy orné půdy NZ, plochy smíšené nezastavěného území zemědělské NSz) realizovat směrové či šířkové úpravy, pokud takové řešení bude předmětem případné navazující projektové dokumentace a v příslušných správních řízeních bude shledáno jako reálné. Požadavek na začlenění případných úprav účelové komunikace do veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury je nereálný. Areál betonárny a obalovny je od počátku svojí existence dopravně přístupný po místní komunikaci (dnes ulice Rovná) a námitkou navrhované řešení je za určitých předpokladů výhledově možné. Nejedná se však o nutnost řešení tak závažného stavu, který by vyžadoval omezení vlastnických práv vlastníků

117

pozemků sousedících s parcelami č. 7056/1 a 7057 v k.ú. Boskovice až do takové míry, která by umožňovala dospět až k procesu vyvlastnění. Podatelé námitky, jako vlastníci pozemků 3718/1 a 3718/2 v k.ú. Boskovice, realizovali novostavbu rodinného domu (dnes č.p. 2437) za zcela totožných vnějších podmínek, jaké dnes uvádějí v odůvodnění své námitky. V době probíhajících řízení, jejichž výsledek umožnil výstavbu stávajícího rodinného domu, byla míra dotčení jejich vlastnických práv existencí přilehlé místní komunikace naprosto totožná s momentální situací. Ani nově pořizovaný ÚP Boskovice ve svém návrhu přímo nevytváří předpoklady pro zvýšení míry zátěže dané lokality provozem na ulici Rovná. Ke zmiňované návrhové ploše Z 67 (VT) u obalovny pořizovatel uvádí, že tato plocha je převzata z dosud platného územního plánu města Boskovice, do kterého byla jako návrhová plocha pro výrobní aktivity implementována v rámci změny č. 3 jako dílčí změna 3.12 (nabyla účinnosti 15. 7. 2009). Nejedná se tedy o zcela nový záměr v území. Navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) bude vyřazena. Odbor životního prostředí krajského úřadu Jihomoravského kraje, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, jako dotčený správní orgán, uplatnil k ploše Z113 nesouhlasné stanovisko. V něm uvádí, že nově navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) o celkové výměře 1,6086 ha, je v příkrém rozporu se základními zásadami ochrany ZPF neboť tuto plochu nelze s ohledem na velikost sídla, jeho skutečné potřeby a zejména rozsah odsouhlasených ploch téhož funkčního využití považovat za nezbytně nutný případ, kdy by mělo dojít k odnětí půdy ze ZPF. Výše uvedený rozpor dále umocňuje skutečnost, že je plocha v celém svém rozsahu navržena na zemědělských půdách II. třídy ochrany, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Navržený zábor zemědělské půdy na základě výše uvedeného nelze považovat za nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF tak, jak stanoví ust. § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF. Návrh na změnu dopravního řešení areálu betonárny a obalovny uplatnil dne 17. 9. 2012 pouze Ing. R. M. D., a to nikoli k fázi zadání ÚP Boskovice, jak uvádějí podatelé námitky, nýbrž v rámci přípravných prací, kdy pořizovatel vyzval podnikatelskou i občanskou veřejnost spolu s neziskovým sektorem, k uplatnění požadavků, které by z jejich hledisek bylo vhodné zapracovat do nové územně plánovací dokumentace města Boskovice. Všechny takto obdržené podněty byly následně předány projektantovi. Míra jejich využitelnosti byla ponechána na rozhodnutí týmu projektantů, jakožto autorizovaných osob na úseku jednotlivých specializací. Projednání návrhu zadání ÚP Boskovice bylo oznámeno dne 1. 2. 2013. 9) Ing. R. M. D., Boskovice (13. 3. 2015, DMBO 3557/2015) Údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva (vymezení území dotčeného námitkou): vlastnictví pozemků i umístěných staveb p.č. 3718/1, 3718/2 k.ú. Boskovice Obsah námitky vztahující se k projednávanému dokumentu: Na základě mého bývalého pracovního zařazení ve funkci silničně správního úřadu a speciálního stavebního úřadu na odboru dopravy MěÚ Boskovice, vykonávající činnost státní správy v přenesené působnosti dle § 40, odst. 4 a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací v platném znění, si dovoluji upozornit na některé zásadní a podstatné chyby, které by měli být z pohledu dotčeného orgánu státní správy opraveny. Jedná se o: 1. Stávající veřejná plocha „VP“ situovaná mezi plochami smíšené obytné venkovské „SV“ v trati „Mezicestí“ na pozemcích p.č. 405 a 844/2 v k.ú. Mladkov u Boskovic, komunikačně připojené k místní komunikaci (MK) 1c – Střední komunikace (dle pasportu) pozemek p.č. 94/1 k.ú. Mladkov u Boskovic, je v návrhu ÚP chybně vyznačena jako MK. Ve skutečnosti se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (VPÚK), u které z důvodu nedostatečné šířky nebylo její připojení k MK povoleno (viz. negativní rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Boskovice č.j.: MBO 7588/2005 DOP ze dne 1.6.2005). Z tohoto důvodu nemohla být ani stavba předmětné MK povolena a tato komunikace není tudíž v pasportu MK. Tuto skutečnost dokladuje i její technický stav a provedení. Komunikace je bez silničních obrubníků bez podkladních makadamových vrstev, s různorodým prašným povrchem (prosívka, štěrk, zemina apod.) a absentuje jakékoliv její odvodnění.

118

2.

Z výše uvedeného vyplývá tudíž nutnost i opravit i navazující MK v návrhu, plochy veřejného prostranství označené „Z 92“ na plochu VPÚK v návrhu. Jedná se o návrh VPÚK v trati „Pod Sečí“ určené k obsluze lokalit smíšené obytné venkovské „Z 32“ a „Z 33“ pozemku p.č. 868 k.ú. Mladkov u Boskovic.

3.

V souvislosti s výše uvedeným je rovněž dále nutno vyznačením doplnit rozsah plochy veřejného prostranství. Jedná se o komunikační připojení – křižovatku, kterou je zapotřebí zapracovat do návrhových ploch koncepce dopravní infrastruktury silniční – „DS“ a to plošně v rozsahu potřebných úprav, vzhledem dodržení nutné šířky budoucí MK, tak aby odpovídala zákonem závazné ČSN 736102 – projektování křižovatek na pozemních komunikacích.

Příloha: rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Boskovice MBO7588/2005 DOP ze dne 1.6.2005. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje částečně, s následujícím odůvodněním: Mezi stabilizovanými plochami smíšenými obytnými venkovskými „SV“, zmiňovanými v námitce, je ve skutečnosti vyznačena stabilizovaná plocha veřejného prostranství „PV“ (nikoli podatelem uváděná „veřejná plocha VP“). Je třeba akceptovat skutečnost doloženou kopií negativního rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Boskovice č.j.: MBO 7588/2005 DOP ze dne 1. 6. 2005. Na pozemcích p.č. 405 a 844/2 v k.ú. Mladkov u Boskovic zůstane nadále vymezeno veřejné prostranství (sloužící k obsluze ploch pro bydlení), grafická značka pro místní komunikaci (pro stav) bude ve výkresu č. 4 – „Koncepce dopravy“ nahrazena grafickou značkou pro navrženou místní komunikaci. Tím bude respektována skutečnost, že se stále jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Žádná nová plocha veřejného prostranství, která by umožňovala komunikační připojení stávající účelové komunikace formou křižovatky na místní komunikaci (MK) 1c v rozsahu potřebných úprav, vzhledem dodržení nutné šířky budoucí MK, tak aby odpovídala zákonem závazné ČSN 736102 – projektování křižovatek na pozemních komunikacích, nebude v návrhu ÚP Boskovice vymezována, neboť se jedná o řešení v územně plánovací dokumentaci graficky nevyjádřitelné. Takto vymezená plocha by odporovala ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Ten stanoví, že k naplňování cílů a úkolů územního plánování je účelné vymezovat plochy zpravidla o rozloze větší než 2000 m2. Toto řešení opírá pořizovatel o skutečnost, že přípustné využití ploch smíšených obytných venkovských SV umožňuje jejich použití i pro veřejné prostranství a související dopravní a technickou infrastrukturu (mimo jiné). Návrh ÚP Boskovice tedy i ve stávající podobě nevylučuje v budoucnosti na jeho podkladě dořešit problematiku připojení obou komunikací formou křižovatky dvou místních komunikací. 10) D. D., Boskovice (13. 3. 2015, DMBO 3558/2015) Údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva (vymezení území dotčeného námitkou): vlastnictví pozemků i umístěných staveb p.č. 3713/5, 3713/6 k.ú. Boskovice Obsah námitky vztahující se k projednávanému dokumentu: 1) Návrh ÚP neřeší změnu odklonění komunikačního připojení výrobního areálu betonárky DEAS spol. r.o., dále i obalovny, dopravních staveb, a recyklace konsorcia OLHŽS (Spain); Rovná 2146,Boskovice, tedy těžkého průmyslu spojeného s dopravou potřebných surovin a materiálů zajišťovanou kamionovou, kontejnerovou dopravou s návěsy a auto-domíchávači s enormním nárůstem v počtu přejezdů TNVp za 24 hod. od doby platnosti stávajícího ÚP Boskovice z 3.2.2000 s dalším zvýšením výroby a dopravy po rekonstrukci ,,Obalovny živičných směsí Boskovice“ v roce 2009. Návrh nového ÚP ponechává tuto podstatnou změnu nárůstu přepravy za dobu 15 let bez návrhu řešení a počítá s využíváním místní komunikace (MK) 6d K obalovně ul. Rovná, tedy MK 4. kategorie se smíšeným provozem, bez technického příslušenství – odvodnění. Tento přejezd těžké nákladní dopravy probíhá v délce cca 2,5 km s přejezdem stávající bytové zástavby, nově navrhovanými plochami s pozemky pro bydlení ,,BH“, jako Z 3, Z 22, Z 23, s průjezdem mezi obchodním centrem InterCORA Vinohrádky Boskovice, obchodním centrem Boskovice ,,KAUFLAND“ a areálem nemocnice. Na této trase je při tom tato těžká kamionová doprava ještě zpomalena a uklidněna průjezdem dvou okružních křižovatek v těsné blízkosti bytových domů s napojením na průjezdní úsek silnice II/150. Takže, i když se tato lokalita těžkého průmyslu nachází v extravilánu města převážně již v k.ú. Lhota Rapotina, tak se dopravně zatěžují rekreační, bytové a obchodní zóny města Boskovice. A aby té hlukové a hygienické zátěže nebylo málo, tak tuto bytovou, obchodní a rekreační lokalitu ještě na víc návrh ÚP zatěžuje

119

dalšími budoucími zátěžemi v podobě návrhových ploch těžkého průmyslu Z 67 (VT) u Obalovny a lehkého průmyslu Z 113 (VL) Pod horkou. Řešení: Navrhuji ke komunikačnímu připojení využít stávající veřejně přístupné účelové komunikace (VPÚK) p.č.7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice, včetně stávajícího železničního přejezdu a komunikačního připojení VPÚK p.č. 7062 k.ú. Boskovice k silnici II/374 Boskovice-Lhota Rapotina pod městskou ČOV. Tím se komunikační připojení zkrátí cca o 2 km, připojení bude trasováno v extravilánu mimo zastavěné a zastavitelné území. Toto komunikační připojení nutno zapracovat do návrhových ploch koncepce dopravní infrastruktury silniční - ,,DS“ a to plošně v rozsahu potřebných dvou jízdních pruhů na víc, pro odbočování vlevo a vpravo obou směrů silnice II/374. Nová trasa komunikace bude rovněž zařazena do veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury. 2.

Nesouhlasím s návrhem umístění plochy lehkého průmyslu a skladování „113“ (VL) v lokalitě Pod horkou, která se nachází ve vzdálenosti 30m od mého RD, která je z důvodu hlukové zátěže jejího provozu nedostatečná.

Řešení: Jako náhradu plochy Z 113 (VL) za oplocené sady p.č. 3703, 3699, 3696, 3693, 3684/2, 3684/1, 3682,3675/2, 3681,3675/1, 3639/42, jejíž vlastníci vznesou pravděpodobně také námitky, doporučuji umístit do plochy situované nad ČOV při VPÚK p.č. 7054 k.ú. Boskovice z příjezdem viz. bod 1). Plocha je situovaná v prostoru mezi dráhou, VPÚK, MK K obalovně a nadzemním vedením VN. Jedná se pozemky bez dřevin a jiných porostů (orná půda a pastvina) z velké části ve vlastnictví Města Boskovice. Tato plocha je rovinatá s max. sklonem 5% na rozdíl od plochy s oplocenými sady, kde sklon terénu činí 20 %. Odůvodnění obou námitek: Pro stávající bytovou zástavbou v izolovaných RD a nyní i novými návrhovými plochami bydlení v bytových domech ,,SM“ plochy smíšené obytné městské ,,Z 22“, ,,Z 23“, dále v bytových domech ,,BH“ plochy bydlení v bytových domech ,,Z 3“ ,,Za nemocnicí“ na jedné straně a novými návrhovými plochami, jak těžkého průmyslu Z 67 (VT) u Obalovny, tak i lehkého průmyslu Z 113 (VL) výroby a skladování na straně druhé, je narušena ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí, jako území se zdroji hlukové zátěže s překračujícími hodnotami hygienických limitů hluku, prachu, která mají negativní dopad na snižování kvality ovzduší bytových lokalit, zejména co do obsahu oxidu dusíku a polyaromatických uhlovodíků. Není tudíž výše jmenovanými novými návrhy, jak pro plochy stávající již zastavěné bytovými domy nebo i pro plochy zastavitelné pro bydlení, tak i pro nové návrhy ploch pro bydlení, zajištěno dodržení hygienických limitů stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb z hlediska hlukové zátěže. Návrh ÚP není v tomto směru v souladu s ochranou kvalitních obecních prostorů a veřejné infrastruktury. Mám za to, že návrh ploch pro bydlení ,,Z 22“ v bytových domech ,,SM“ na jedné straně a to vpravo ve směru staničení MK a návrh ploch lehkého a těžkého průmyslu ,,Z 113“ a ,,Z 67“ přímo na proti, na straně druhé a to vlevo ve směru staničení MK vzdálených navzájem od sebe 18 až 20 m je dosti velkým defektem v návrhu ÚP a důvod pro uplatnění námitky. Je to dokonce mojí morální povinností, jelikož s již loni zahájenou výstavbou 36 RD v trati ,,Za doubravskou ulicí“ v návrhu ÚP označenou ,,Z 22“ Za nemocnicí, jsem jako účastník stavebního řízení souhlasila a tato opatření ÚP ji degradují. Akceptováním námitky spočívající v záměně umístění plochy ,,Z 113“ VL pro lehký průmysl a skladování s návrhem přímého komunikačního připojení k sil. II/374 s odkloněním trasy provozu betonárky DEASu a obalovny živičných směsí konsorcia OLHŽS mimo zastavěné a zastavitelné území pro bydlení, získá návrh ÚP Boskovice rozhodně na kvalitě ke spokojenosti většiny občanů města včetně i jeho vedení. Bez splnění těchto dvou podmínek nelze souhlasit s umístěním ploch ,,Z 113“ a ,,Z 67“ dle návrhu ÚP, jelikož jejím budoucím provozem budu přímo dotčena. Námitku podávám, jako vlastník nemovitostí s RD komunikačně připojených k předmětné, provozem dotčené a hlukem zatížené MK 6d K obalovně ul. Rovná. Můj pozemek p.č. 3713/5 s RD na pozemku p.č. 3713/6 přímo sousedí s MK 6d K obalovně p.č. 7051/1 k.ú. Boskovice, v délce 18 m a jsem jeho provozem betonárky DEASu a obalovny živičných směsí konsorcia OLHŽS přímo dotčena. Nemohu tudíž souhlasit

120

ani s dalším zhoršování stávajícího stavu a kvality ovzduší mého bydlení dalším nárůstem ploch těžkého či lehkého průmyslu v bytové zóně, související s nárůstem hlukové zátěže bez přijetí návrhů a řešení na její eliminaci, kterou návrh nové trasy komunikačního připojení s využitím VPÚK v majetku pořizovatele ÚP Boskovice s modernizací železničního přejezdu regionální tratě č. 262 Skalice nad Svitavou – Chornice splňuje. Termínově svou realizací, polohou, situováním, charakterem dopravní silniční infrastruktury, projekcí, i zařazením, jako veřejně prospěšné stavby by i odpovídala součinnost odklonu komunikačního připojení obalovny a betonárky k silnici II/374 s akcí ,,Boskovická spojka“. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje částečně, s následujícím odůvodněním: Návrh ÚP Boskovice jak pro společné, tak pro veřejné projednání, obsahoval vyznačení stávající účelové komunikace „DU“ na pozemcích p. č. 7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice. Toto vymezení odpovídá návrhu uvedenému v námitce. Vše ostatní je pak věcí dalších správních řízení ohledně povolení změny napojení na silnici II/374, změny režimu přejezdu atd., které nelze na úrovni územního plánu jednoznačně předjímat. Návrh ÚP Boskovice tak vytváří nutnou (nikoli však postačující) podmínku k tomu, aby případná navazující řízení ohledně této problematiky mohla být vedena. Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F textové části ÚP Boskovice) umožňují na pozemcích přilehlých k předmětné veřejně přístupné účelové komunikaci (plochy orné půdy NZ, plochy smíšené nezastavěného území zemědělské NSz) realizovat směrové či šířkové úpravy, pokud takové řešení bude předmětem případné navazující projektové dokumentace a v příslušných správních řízeních bude shledáno jako reálné. Požadavek na začlenění případných úprav účelové komunikace do veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury je nereálný. Areál betonárny a obalovny je od počátku svojí existence dopravně přístupný po místní komunikaci (dnes ulice Rovná) a námitkou navrhované řešení je za určitých předpokladů výhledově možné. Nejedná se však o nutnost řešení tak závažného stavu, který by vyžadoval omezení vlastnických práv vlastníků pozemků sousedících s parcelami č. 7056/1 a 7057 v k.ú. Boskovice až do takové míry, která by umožňovala dospět až k procesu vyvlastnění. Podatelka námitky, jako vlastník pozemků 3713/5 a 3713/6 v k.ú. Boskovice, realizovala novostavbu rodinného domu (dnes č.p. 2437) za zcela totožných vnějších podmínek, jaké dnes uvádí v odůvodnění své námitky. V době probíhajících řízení, jejichž výsledek umožnil výstavbu stávajícího rodinného domu, byla míra dotčení jejích vlastnických práv existencí přilehlé místní komunikace naprosto totožná s momentální situací. Ani nově pořizovaný ÚP Boskovice ve svém návrhu přímo nevytváří předpoklady pro zvýšení míry zátěže dané lokality provozem na ulici Rovná. Ke zmiňované návrhové ploše Z 67 (VT) u obalovny pořizovatel uvádí, že tato plocha je převzata z dosud platného územního plánu města Boskovice, do kterého byla jako návrhová plocha pro výrobní aktivity implementována v rámci změny č. 3 jako dílčí změna 3.12 (nabyla účinnosti 15. 7. 2009). Nejedná se tedy o zcela nový záměr v území. Navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) bude vyřazena. Odbor životního prostředí krajského úřadu Jihomoravského kraje, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, jako dotčený správní orgán, uplatnil k ploše Z113 nesouhlasné stanovisko. V něm uvádí, že nově navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) o celkové výměře 1,6086 ha, je v příkrém rozporu se základními zásadami ochrany ZPF neboť tuto plochu nelze s ohledem na velikost sídla, jeho skutečné potřeby a zejména rozsah odsouhlasených ploch téhož funkčního využití považovat za nezbytně nutný případ, kdy by mělo dojít k odnětí půdy ze ZPF. Výše uvedený rozpor dále umocňuje skutečnost, že je plocha v celém svém rozsahu navržena na zemědělských půdách II. třídy ochrany, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Navržený zábor zemědělské půdy na základě výše uvedeného nelze považovat za nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF tak, jak stanoví ust. § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF. 11) Mgr. L. B., Boskovice (13. 3. 2015, DMBO 3559/2015) Údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva (vymezení území dotčeného námitkou): vlastnictví pozemků i umístěných staveb p.č. 3714/2 k.ú. Boskovice

121

Obsah námitky vztahující se k projednávanému dokumentu: 

Návrh ÚP Boskovice pod i. č. „Z 3a“ ozn. PV v lokalitě za nemocnicí v k.ú. Boskovice řeší plochu veřejného prostranství v související s lokalitou navržených ploch pro bydlení „Z 3“ v bytových domech BH s podmínkou využití území mimo jiné: do plochy neumísťovat pozemní komunikace tato podmínka neumožňuje připojení veřejně přístupné účelové komunikace (VPÚK) na pozemku p.č. 7054 k.ú. Boskovice k místní komunikaci (MK) 15d Za nemocnicí ul. Janáčkova na pozemku p.č. 788/24 k.ú. Boskovice, čímž by mně byl znemožněn přístup a příjezd k mému pozemku p.č. 3714/2, současně užívanému, jako sad.

Řešení: regulativní podmínku o neumísťování pozemní komunikace vyjmout s podmiňujících opatření o využití území. Odůvodnění námitky:  regulativní podmínku o neumísťování pozemní komunikace vyjmout s podmiňujících opatření o využití území je jednoznačné a jedná se asi o „faux pas“, jelikož je:  v rozporu s projektem, na základě kterého bylo již vydáno územní rozhodnutí a dvoje stavební povolení (viz. příloha) a situace výstavby I. ETAPY bytových domů 1:1000. Zvláště pak ze situace 1:1000 je zřejmý průjezd z VPÚK p.č. 7054 k.ú. Boskovice přes parkoviště a komunikační připojení obslužné komunikace při bloku „C1“ a „C2“ k MK 15d Za nemocnicí ul. Janáčkova (viz příloha). Tuto skutečnost dále dokladuje rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Boskovice o povolení připojení VPÚK k MK vydané dne 15.8.2008 a územní rozhodnutí odboru výstavby a ÚP MěÚ Boskovice, vydané jako územní opatření č.j. DMBO 15206/2008 ze dne 18.8.2008 (viz příloha) viz. text na straně 2, odst. 9 (cituji: „Napojení polní cesty, pozemku p.č. 7054 k.ú. Boskovice na nově budovanou MK je řešeno přes navržené parkoviště obytného souboru, v souladu s rozhodnutím odboru dopravy MěÚ Boskovice ze dne 15.8.2008.“).  Dále přikládám i vyjádření odboru dopravy MěÚ Boskovice k PD pro územní řízení o umístění stavby „Rekonstrukce MK – výstavba bytových domů za nemocnicí, Boskovice“ č.j.: SMBO 2346/2007 DOP ze dne 30.5.2007, které uvádí a dokladuje tím nutnost řešení napojení předmětné VPÚK – polní cesty na pozemku p.č. 7054 k.ú. Boskovice vzhledem k přeložce rekonstruovaného přejezdu dráhy žel. tratě Skalice nad Svitavou – Chornice z km 27,941 do km 27,923 a trasy nového chodníku.  Dále přikládám sdělení stavebního odboru a ÚP MěÚ Boskovice o schválení určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z VPÚK ke každému pozemku v souvislosti s jeho dělením, a to pod č.j. DMBO 1910/2014 ze dne 13.2.2014 a geometrický plán pro rozdělení pozemku 3714 k.ú. Boskovice č.p. 44544/2014 ze dne 13.1.2014 (viz. příloha).  Při realizaci záměrů… cituji i z vlastního návrhu ÚP „Je bezpodmínečně nutné zachovat stávající účelové komunikace a jejich připojení k MK k zajištění přístupu k pozemkům a průchodnosti krajiny“. Přílohy: 1) územní rozhodnutí č.j.: DMBO 15206/2008 ze dne 18.8.2008 2) situace 1 výstavby I. ETAPY bytových domů za nemocnicí 1:1000 3) vyjádření odboru dop. MěÚ Boskovice č.j.: SMBO 2346/2007 DOP ze dne 30.5.2007 4) sdělení odboru výstavby a ÚP MěÚ Boskovice č.j.: DMBO 1910/2014 ze dne 13.2.2014 5) geometrický plán rozdělení pozemku 3714 č.pl. 4454-4/2014 ze dne 13.1.2014 Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje částečně, s následujícím odůvodněním: Podmínka využití lokality veřejného prostranství „Z3a“ ve znění „do plochy neumísťovat pozemní komunikace“ zůstane zachována. Odpovídá totiž ustanovení § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Návrh plochy veřejného prostranství „Z 3a“ bude v rámci plochy „Z 3“ (plochy pro bydlení v bytových domech BH) vymezen v souladu s územním rozhodnutím č.j.: DMBO 15206/2008 ze dne 18. 8. 2008. Toto opatření zachová výhledovou možnost řešit přístup a příjezd k pozemku p.č. 3714/2 v k.ú. Boskovice tak, jak je obsaženo v dokumentech, které podatelka uvedla v přílohách svojí námitky.

122

12) DiS I. P., Boskovice (13. 3. 2015, DMBO 3560/2015) Údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva (vymezení území dotčeného námitkou): vlastnictví pozemků i umístěných staveb p.č. 3717/5, 3717/4 k.ú. Boskovice Obsah námitky vztahující se k projednávanému dokumentu: 1) Návrh ÚP Boskovice pod i. č. „Z 3a“ ozn. PV v lokalitě za nemocnicí v k.ú. Boskovice řeší plochu veřejného prostranství v související s lokalitou navržených ploch pro bydlení „Z 3“ v bytových domech BH s podmínkou využití území mimo jiné: 

do plochy neumísťovat pozemní komunikace tato podmínka neumožňuje připojení veřejně přístupné účelové komunikace (VPÚK) na pozemku p.č. 7054 k.ú. Boskovice k místní komunikaci (MK) 15d Za nemocnicí ul. Janáčkova na pozemku p.č. 788/24 k.ú. Boskovice, čímž by nám byl znemožněn přístup a příjezd k našim nemovitostem, pozemkům p.č. 3714/2 a 3717/5 potažmo 3717/4.



výšková regulace zástavby max. 4NP tato podmínka vzhledem k mé stavbě na pozemku 3717/4 k.ú. Boskovice, na kterém v současné době realizuji stavbu izolovaného rodinného domu o 1 NP s výškou hřebene 4,10 m na základě územního souhlasu č.j. DMBO 9588/2014 vydaného odborem výstavby a ÚP MěÚ Boskovice dne 19.6.2014, se jeví abnormálně a neúměrně vysoká a to vzhledem ke skutečnosti, že můj pozemek přímo sousedí s předmětnou lokalitou „Z 3“ s pozemkem p.č. 3729 k.ú. Boskovice. Tato maximálně povolená výška při šikovnosti projektanta při osazování bytového domu s podzemním podlažím a půdní vestavbou může pak dovoleně dosáhnout i výšky cca 16 m nad terénem s čímž z mého hlediska stavebníka sousedního RD nelze souhlasit.

Řešení: 1) regulativní podmínku o neumísťování pozemní komunikace vyjmout s podmiňujících opatření o využití území. 2) Výškovou regulaci, jako sousední zástavby mého bungalovu snížit i s ohledem respektování podmínek vzletového a jižního přistávacího koridoru blízkého heliportu nemocnice na max. 2 NP. Odůvodnění námitky: 1) regulativní podmínku o neumísťování pozemní komunikace vyjmout s podmiňujících opatření o využití území je jednoznačné a jedná se asi o „faux pas“, jelikož je: 

v rozporu s projektem, na základě kterého bylo již vydáno územní rozhodnutí a dvoje stavební povolení (viz. příloha) a situace výstavby I. ETAPY bytových domů 1:1000. Zvláště pak ze situace 1:1000 je zřejmý průjezd z VPÚK p.č. 7054 k.ú. Boskovice přes parkoviště a komunikační připojení obslužné komunikace při bloku „C1“ a „C2“ k MK 15d Za nemocnicí ul. Janáčkova (viz příloha). Tuto skutečnost dále dokladuje rozhodnutí odboru dopravy MěÚ Boskovice o povolení připojení VPÚK k MK vydané dne 15.8.2008 a územní rozhodnutí odboru výstavby a ÚP MěÚ Boskovice, vydané jako územní opatření č.j. DMBO 15206/2008 ze dne 18.8.2008 (viz příloha) viz. text na straně 2, odst. 9 (cituji: „Napojení polní cesty, pozemku p.č. 7054 k.ú. Boskovice na nově budovanou MK je řešeno přes navržené parkoviště obytného souboru, v souladu s rozhodnutím odboru dopravy MěÚ Boskovice ze dne 15. 8. 2008.“).



Dále přikládám i vyjádření k PD pro územní řízení o umístění stavby „Rekonstrukce MK – výstavba bytových domů za nemocnicí, Boskovice“ č.j.: SMBO 2346/2007 DOP ze dne 30.5.2007, které uvádí a dokladuje tím nutnost řešení napojení předmětné VPÚK – polní cesty na pozemku p.č. 7054 k.ú. Boskovice vzhledem k přeložce rekonstruovaného přejezdu dráhy žel. tratě Skalice nad Svitavou – Chornice z km 27,941 do km 27,923 a trasy nového chodníku.



Při realizaci záměrů… cituji i z vlastního návrhu ÚP „Je bezpodmínečně nutné zachovat stávající účelové komunikace a jejich připojení k MK k zajištění přístupu k pozemkům a průchodnosti krajiny“. 2) Výškové regulace bytových domů sousední plochy bydlení „Z 3“, jako budoucí sousední zástavby mého bungalovu snížit jednak z důvodu jeho zastínění, tím omezeného oslunění a dále i s ohledem respektování podmínek vzletového koridoru a hlavně přistávajícího jižního koridoru blízkého heliportu nemocnice na max. 2 NP. Dalším důkazem nezájmu o výstavbu bytových domů a z toho zřetelný přetlak nabídky bytů nad jejich 123

poptávkou, je současný technický stav pilotů zahájené stavby bytových domů „C1“ a „C2“ (stavebně povolených rozhodnutím SMBO 6685/2008, ze dne 7.4.2008)obrostlých doslova mechem a lišejníkem, jejich vyčnívající a rezavějící armaturou, které dokladující nereálnost výstavby bytových domů o 4NP a naopak současný enormní zájem stavebníků o investování do individuální výstavby RD, jsou atributy jakékoliv formy aktivní výstavby rodinných domů. To je důkazem dostačující a opodstatněné výšky bytové výstavby této návrhové plochy „Z3“ max. do 2 NP. Přílohy: 1) územní rozhodnutí č.j.: DMBO 15206/2008 ze dne 18.8.2008 2) stavební povolení č.j.: SMBO 14879/2008/TOŽP/Lu ze dne 5.9.2008 3) stavební povolení č.j.: DMBO 1524/2008 ze dne 18.8.2008 4) situace 1 výstavby I. ETAPY bytových domů 1:1000 5) vyjádření odboru dop. MěÚ Boskovice č.j.: SMBO 2346/2007 DOP ze dne 30.5.2007 Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje částečně, s následujícím odůvodněním: Návrh plochy veřejného prostranství „Z 3a“ bude v rámci plochy „Z 3“ (plochy pro bydlení v bytových domech BH) vymezen v souladu s územním rozhodnutím č.j.: DMBO 15206/2008 ze dne 18. 8. 2008. Toto opatření zachová výhledovou možnost řešit přístup a příjezd k pozemkům p.č. 3717/5 a 3717/4 v k.ú. Boskovice tak, jak je obsaženo v dokumentech, které podatel uvedl v přílohách svojí námitky. Výšková regulace zástavby max. 4NP, zůstane zachována. Podatel námitky, jako vlastník pozemku p.č. 3717/4 a spoluvlastník pozemku 3717/5 v k.ú. Boskovice, požádal o příslušná opatření stavebního úřadu, na základě kterých nyní realizuje stavbu rodinného domu (územní souhlas č.j. DMBO 9588/2014 vydaný odborem výstavby a ÚP MěÚ Boskovice) za zcela totožných vnějších podmínek, jaké dnes uvádí v odůvodnění své námitky. Maximální výšková hladina 4NP je součástí regulativů prostorového uspořádání dle dosud platného územního plánu města Boskovice a v souladu s těmito regulativy bylo vydáno i územní rozhodnutí na objekty bytových domů v přilehlé lokalitě, na bytové domy C1 a C2 pak následně stavební povolení. Vzhledem k zahájení stavebních prací na objektech C1 a C2 je vydané územní rozhodnutí na „obytný soubor Boskovice – Za nemocnicí, etapa I, II, III“ stále platné. Však také jeho existencí podatel argumentuje v případě nevhodného vymezení návrhu plochy veřejného prostranství „Z 3a“ v rámci plochy „Z 3“ dle nově pořizovaného ÚP Boskovice. Na základě skutečnosti, že podatel realizuje stavbu izolovaného rodinného domu o 1 NP s výškou hřebene 4,10 m, si nelze vynucovat podobné omezení pro celou lokalitu. 13) L. D., Sudice (25. 3. 2015, DMBO 4343/2015) Věc: Námitky k návrhu územního plánu obce Boskovice Městský úřad Boskovice oznámil veřejnou vyhláškou SMBO 3693/2012/STAV/Št, DMBO 1194/2015/STAV/Št. veřejné projednávání Návrhu ÚP Boskovice s tím, že námitky je možné podávat do 26. 3. 2015. Jsme majitelé nemovitostí uvedených v závěru tohoto podání. Jsme dotčení zahrnutím R43 do předmětného návrhu územního plánu, a to i ve formě územní rezervy. Územní rezerva je nepřehlédnutelným omezením vlastnického práva. Vlastnické právo je ústavně chráněným právem. Z hlediska ochrany veřejného zdraví by při realizaci R43 nepochybně došlo ke zhoršení znečištění ovzduší v pásu až několik kilometrů od této komunikace, která je zahrnuta do transevropské silniční sítě TEN-T. Ať by tedy trasa R43 byla zvolena kdekoliv v naznačeném koridoru územní rezervy pro R43 byly by minimálně část území obce Boskovice tímto znečištěním dotčena, a to včetně našich nemovitostí. Lze poukázat na posouzení SEA k předmětnému návrhu ÚP obce Boskovice, kde se na str. 43 doslova uvádí „Dramatičtější nárůst koncentrací látek znečišťujících ovzduší lze očekávat v místech dopravních koridorů – zejména hlavních silničních tahů krajského či republikového významu. Jedná se zejména o realizaci rychlostní silnice R43.“ Níže uvádíme naše námitky, každou jednotlivě doloženou odůvodněním. Území dotčené námitkami je celé území obce Boskovice. Rozhodnutí o úvodní námitce: Návrh ÚP Boskovice obsahuje koridor územní rezervy pro záměr R43, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Územní rezerva není koridorem, v němž by bez dalšího mohlo dojít

124

k realizaci prověřovaného záměru. V územní rezervě jsou zároveň zakázány změny v území, které by mohly prověřované využití znemožnit nebo podstatně ztížit. Územní rezerva tedy není způsobilá vytvořit negativní změnu životního prostředí, ani mít vliv na veřejné zdraví. Posouzení míry případného zhoršení znečištění ovzduší v daném území, přísluší orgánům státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví a v případě přípravy realizace R43 bude nepochybně bráno v úvahu. Návrh ÚP Boskovice obsahuje umístění koridoru R43 ve formě územní rezervy. Nelze nevnímat problematiku přetížené silnice I/43 v úseku Brno – Svitavy, ať už z hlediska nehodovosti, nebo životních podmínek pro obyvatele měst a obcí, kterými I/43 prochází. Text použitý ze SEA hodnocení je vytržen z kontextu. V příslušné kapitole se hovoří o tom, že území obvodu stavebního úřadu Boskovice je až na drobné výjimky podlimitní z hlediska imisního zatížení, ale že v místech dopravních koridorů lze očekávat dramatičtější nárůst koncentrací látek znečišťujících ovzduší.“ Omezení vlastnického práva v podobě územní rezervy nepředstavuje v daném území takový zásah, jež by znemožňoval využití území takovým způsobem, jež by jinak byl na předmětných pozemcích umožněn, s přihlédnutím k ostatní veřejnoprávní regulaci. Navíc je potřebné zdůraznit, že omezení v podobě územní rezervy je na rozdíl od jiných veřejnoprávních omezení omezením dočasným. Z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak pořizovatel poukazuje na ustálený názor, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 - 17). Námitky: 1.

Koridor R43 byl do stávajícího ÚP Boskovice zahrnut v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat.

Odůvodnění: ÚP Boskovice byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl závazně schválen v té době platné nadřazené územně plánovací dokumentaci. Stavební zákon přitom jednoznačně požadoval, aby nadmístní záměry byly schvalovány nikoliv v územně plánovací dokumentaci na úrovni obcí, ale v územně plánovací dokumentaci nadřazené územně plánovací dokumentaci pro obce. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro Městský úřad Boskovice v roli pořizovatele ÚP pro Boskovice. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Pořizovatel je totiž podle nového stavebního zákona přímo nadán povinností inicializovat pořízení změn územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soudů doloženo, že kde se v zákoně v souvislosti s úkony státní správy uděluje pravomoc státní správě, pak její výkon není ponechán na libovůli státní správy, ale je to její povinností. Tedy podle judikatury i termín „může“ pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne zůstat nečinná. V daném případě byl pořizovatel o rozsudcích NSS ve věci nesouladu koridoru R43 s nadřazenou územně plánovací dokumentací prokazatelně informován a měl již od roku 2010 inicializovat opravy těch územně plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. V zadání ÚP Boskovice tedy z důvodu problému s koridorem R43 neměla být schválena formulace, že „Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, … vycházející z … koncepce stávajícího územního plánu,…“. Pokud by tato formulace zde zůstala zachována v situaci, kdy stávající koncepce ÚP Boskovice v části řešení dopravy je protizákonná, byl by protizákonný i postup pořizování nového ÚP Boskovice. Předmětnou formulaci bylo tedy ze zadání nutno vypustit nebo bylo nutné explicitně přiznat dosavadní protizákonný postup ve věci R43 v ÚP Boskovice a specificky nápravu provést i při pořizování nového ÚP pro obec Boskovice. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo při pořizování ÚP Boskovice a jeho změn lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nadřazené územně plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje.

125

ÚP Boskovice byl schválen, tj. v době platnosti ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Boskovice. Jak bylo opakovaně uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP města Brna (rozsudek ze dne 27.5.2010, č.j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, č.j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, č.j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Boskovice na základě ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazně schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesměla být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v době schvalování ÚP Boskovice. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v červnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zpřesňovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „upřesněný koridor rychlostní silnice R43“ Lze zdůraznit, že je zcela zřejmé, že pořizovatel ÚP nemůže navazovat na protiprávní stav a konzervovat jej. Jak bylo doloženo rozsudky NSS, koridor R43 nebyl v ÚP VÚC BSRA závazně schválen a proto nemohl být zahrnut jako závazný do územních plánů obcí. Protiprávnost tohoto postupu zpracovatelů a pořizovatelů ÚP obcí v oblasti řešené ÚP VÚC BSRA (územního plánu velkého územního celku brněnské sídelní regionální aglomerace) byla jasně doložena ve 3 soudních kauzách, kde NSS zopakoval identickou argumentaci o R43 a ve všech těchto případech koridory R43 označil jako protiprávní a jako takové je v předmětných ÚP zrušil. To, že koridor R43 v ÚP nebyl nějakým občanem Boskovic žalován, nic nemění na tom, že i zde byl tento koridor protizákonně. Pokud by se zpracovatel ÚP Boskovice domníval, že koridor R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice v souladu se zákonem, pak by musel unést důkazní břemeno o tom, že ÚP VÚC BSRA obsahoval závazně vymezený koridor R43. Toto důkazní břemeno však zpracovatel unést nemůže, neboť NSS např. v rozsudku z 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 jasně konstatoval: „Nejvyšší správní soud má za to, že z poslední části Směrnic s názvem Zásady a pokyny pro zpracování následné územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů lze dovodit, že se o předmětné silnici R43, resp. D43, uvažovalo, nicméně žádné konkrétní vymezení trasování z daného textu nevyplývá.“ (zdůraznění doplněno). Dále NSS jasně konstatoval: „V této souvislosti zdejší soud pouze opakuje, že absence zakotvení záměru výstavby rychlostní silnice R43, resp. dálnice D43, v závazné části ÚP VÚC BSRA je nedostatkem takové intenzity, který způsobil nezákonnost napadeného ÚPmB.“ (zdůraznění doplněno). NSS jako neschválenou označil celou R43 v ÚP VÚC BSRA, nikoliv jen úsek na území města Brna. Podle NSS dokonce ani zahrnutí silnice 43 do dřívějších ÚP města Brna ani existence vybudovaného úseku komunikace v Brně nemůže zhojit nezákonnost zakotvení tohoto záměru. Pokud tedy NSS označil celou trasu R43 v ÚP VÚC BSRA jako nechválenou, pak se toto vztahuje i na správní území obce Boskovice, které bylo také pokryto ÚP VÚC BSRA. Pokud nyní zpracovatel ÚP Boskovice odkazuje na údaje v katastru nemovitostí, specificky na nějaké pozemky ve vlastnictví státu, a domnívá se, že údaje z katastru jsou důkazem pro právoplatnost vymezování R43, pak se těžce mýlí Z údajů v katastru nic nevyplývá pro vymezování R43 v územním plánování. Jak je výše s odkazem na rozsudek NSS doloženo, ani v případě, kdy v terénu existuje vybudovaná komunikace, o které bylo tvrzeno, že je součástí R43, ani pak tento koridor není schváleným koridorem R43. Navíc odkazování na údaje v katastru je v tomto případě naprosto zavádějící, neb údaj v katastru nemůže být žádným důkazem o územním plánu. Je tedy neoddiskutovatelné, že koridor R43 ve všech ÚP obcí, kde byl zahrnut v době platnosti ÚP VÚC BSRA, byl a je zde nezákonně. To, že v některých obcích nebyl zrušen soudem, nečiní v dané věci rozdíl. Tedy lze uzavřít: R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice nezákonně. Na nezákonný stav nelze navazovat a přenášet jej do nově pořizovaných dokumentů.

126

Pokud by na nezákonný stav autorizovaná osoba i po upozornění navazovala, koná nejen v rozporu s profesními předpisy ČKA, ale porušuje i autorizační zákon, neb podmínkou v autorizačním zákoně je povinnost autorizované osoby při výkonu své činnosti dbát platných obecně závazných právních předpisů (viz § 12 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění). Odkazování na ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona je v daném případě zcela chybné. V územních plánech obcí nelze při neexistenci ZÚR vymezovat koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to ani formou územní rezervy. Na tom nic nemění ani znění ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, účinné ode dne 1. 1. 2013, podle nějž mohou být součástí územního plánu i záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, za podmínky, že to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Je zcela zřejmé, že realizace záměru rychlostní silnice by byla spojena s významnými negativními vlivy, přesahujícími hranice jednotlivých obcí. Především pak aplikace citované poslední věty ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona vůbec nepřichází v úvahu u liniových staveb a dalších záměrů, které je třeba koordinovat na území více obcí. Bylo by naprosto nesmyslné a odporovalo by obecným zásadám územního plánování, pokud by obce mohly ve svých územních plánech dle svého vlastního uvážení vymezovat záměry dopravní či technické infrastruktury nadmístního charakteru, neboť je zcela zřejmé, že tyto záměry se netýkají jen území jedné obce a je zapotřebí jejich vymezení sjednotit na „vyšší úrovni“ územního plánování. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Návrh územního plánu města Boskovice neobsahuje koridor R43, pouze koridor územní rezervy pro záměr R43. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen na základě: a) Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje 2013 – druhá úplná aktualizace, kde je pod identifikačním kódem D6 začleněn „Úsek R-43-4 Svitávka – Velké Opatovice (hranice kraje)“ mezi záměry dálnic a silnic republikového a nadmístního významu, b) Územně analytických podkladů správního obvodu ORP Boskovice – 3. Úplná aktualizace, c) Územní studie silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice, kterou pořídil Krajský úřad Jihomoravského kraje (březen 2014, zhotovitel AF-CityPlan, s. r. o.), zejména jejího závěrečného doporučení, d) požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, zapracovat koridor o šířce 600m jako územní rezervu pro záměr rychlostní silnice R43, vycházejícího z platné Politiky územního rozvoje a platných Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. e) aplikace poslední věty ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., cit.: „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Pořizovatel při aplikaci stavebního zákona vychází i z důvodové zprávy k zákonu č. 350/2012 Sb., ke změně ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona, v níž se uvádí cit.: „Stavební zákon je založen na principu subsidiarity, tj., že se maximum rozhodování o změnách v území [viz § 2 odst. 1 písm. a) zákona] ponechává na těch úrovních veřejné správy, které mají pro toto rozhodování dostatečně informace s tím, že vládě je vyhrazeno řešení záležitostí republikového významu v politice územního rozvoje a krajům je vyhrazeno řešení záležitostí nadmístního významu v zásadách územního rozvoje. Tento princip však nebyl v zákoně dostatečně explicitně vyjádřen, což vyvolalo aplikační problémy a vyplynulo mj. také z rozsudků Nejvyššího správního soudu. Bez novely stavební zákon je řešení problémů nadmístního významu [viz § 2 odst. 1 písm. h) zákona] - např. záměru silničního obchvatu dvou obcí, jiné dopravní nebo technické infrastruktury zasahující do území více obcí nebo občanského vybavení sloužícího několika obcím velmi časově a procesně náročné. Nejprve je rámec pro řešení nadmístních záměrů nebo problémů nutné upravit aktualizací zásad územního rozvoje, na jejím základě změnit územní plány dotčených obcí a teprve v souladu s nimi je pak možné zahájit přípravu pro územní řízení. Novela tento neodůvodněně složitý procesní postup odstraňuje tím, že umožňuje obcím řešit v územním plánu záležitosti nadmístního významu, a to i v případě, že nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje. Podmínkou

127

takového postupu je, že krajský úřad nevyloučí ve svém stanovisku k územnímu plánu, že uvedené záležitosti nadmístního významu mohou být součástí územního plánu.“ Podmínky pro vymezení záležitostí nadmístního významu v územním plánu jsou tedy pouze dvě, a to neřešení těchto záležitostí v zásadách územního rozvoje a nevyloučení tohoto jevu krajským úřadem ve stanovisku vydávaném dle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nejsou vydány a krajský úřad se dle § 50 odst. 7 stavebního zákona vyjádřil a vymezení záležitostí nadmístního nerozporoval. Namítající dále tvrdí, že projednávaný návrh územního plánu města Boskovice navazuje na protiprávně pořízený dokument, za nějž označuje Územní plán obce Boskovice z listopadu 1999. Uvedený územní plán byl schválen zastupitelstvem města a vyhlášen obecně závaznou vyhláškou a jako takový nebyl v části vymezující koridor R43 nikdy zrušen. Skutečnost, že zadání územního plánu, z něhož projednávaný návrh vychází, preferuje návaznost na koncepci předchozí územně plánovací dokumentace, je důkazem o snaze respektovat přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. 2.

Z návrhu ÚP je nutné odstranit územní rezervu (označenou jako „UR1“) pro rychlostní silnici R43.

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Odkaz na OS9 z hlediska vymezení koridoru R43 v ÚP Boskovice je naprosto irelevantní. Odkazy na „dlouhodobé sledování jedné z variant R43“ nemá žádnou právní sílu jako odůvodnění vymezení koridoru R43 (nebo rezervy pro koridor R43) v novém ÚP Boskovice. Pokud takto zpracovatel, autorizovaná osoba, postupuje, pak se jedná o vážné pochybení, které zatížilo postup pořizování ÚP Boskovice i výsledný návrh ÚP Boskovice vážnou právní vadou, pro kterou může být tento ÚP být zrušen soudem. Odvolávání se na stanovisko krajského úřadu je nepřípadné, neb odpovědnost za soulad s právními předpisy je v první řadě na autorizované osobě. Autorizovaná osoba porušující zákon se vystavuje nebezpečí odebrání autorizace a povinnosti nahradit vzniklou škodu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Odst. (106) Politiky územního rozvoje ČR 2008 platné v době podání námitky se týkal koridoru kapacitní silnice R52, kdy jako důvod jeho vymezení bylo uváděno zkvalitnění silničního propojení Brno-Vídeň. Toto vymezení platí i v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne 15. dubna 2015 (PÚR). Silnice R52 není součástí návrhu územního plánu Boskovice, neboť se netýká území SO ORP Boskovice. Naopak odst. (121) společně s odst. (96) aktualizované PÚR ukládá vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy v úseku Brno-Moravská 128

Třebová (E461). Důvodem vymezení je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení BrnoMoravská Třebová. Součást TEN-T. Vzhledem k požadavku Politiky územního rozvoje na ochranu území pro možnost realizace silnice R43 a na základě podkladů uvedených v projednávaném návrhu územního plánu, podrobně viz odůvodnění předcházející námitky, přistoupil zpracovatel k zanesení koridoru územní rezervy pro R43 do návrhu územního plánu města Boskovice. Skutečnost, že Jihomoravský kraj nemá platné zásady územního rozvoje, nemůže vést pořizovatele územních plánů jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází rozestavěná stavba exteritoriální dálnice, k jejímu ignorování. Mezi tyto obce se řadí i město Boskovice. Pořizovatele ve svých úvahách při rozhodování o námitce vycházel i z toho, že v minulosti byla HBH Projektem zpracována vyhledávací studie, jejímž závěrem je, že varianta vedení R43 směrem na Svitavy není přijatelná, zejména z těchto důvodů: 1) Hydrogeologická a inženýrsko-geologická rešerše, která je součástí vyhledávací studie prokazuje, že průchod rychlostní silnice II. ochranným pásmem vodního zdroje březovského vodovodu, který je významným zdrojem pitné vodu pro Brněnskou aglomeraci je z hlediska jeho ochrany nepřijatelný. 2) Varianta MŽP je vedena přes dobývací prostor výhradního ložiska Březinka, které tvoří významnou surovinu pro výrobu žáruvzdorných hmot. Tento zásah do dobývacího prostoru dle vyjádření Obvodního báňského úřadu v Trutnově a zamítavého stanoviska těžební firmy P-D Refractories CZ a. s. je technicky neakceptovatelný a navíc by muselo dojít k odepsání zásob nerostných surovin v k.ú. Horní Smržov. Zástupci MŽP a MD na jednání 16. září 2010 se s ohledem na uvedené skutečnosti dohodli, že vyhledávací studie prokazuje nevýhodnost navržené trasy R43 směrem na Svitavy a souhlasí, aby nadále byla sledována varianta dle ŘSD, vedená směrem k připojení na R35 v prostoru Starého Města u Moravské Třebové. Uvedený závěr je reflektován v platné Politice územního rozvoje. Z hlediska koordinace vazeb v území je třeba brát v úvahu i existenci ZÚR Pardubického kraje, kde se mimo jiné uvádí: Silnice R43 by měla umožnit kapacitní spojení východní části Pardubického kraje (Moravskotřebovsko) ve směru na Brno. Podstatná část vazeb (Svitavy – Brno) zůstává ve stávajícím koridoru I/43, kde se předpokládají rozsáhlé obchvaty sídel. V právním stavu po aktualizaci č. 1 ZÚR Pardubického kraje (datum nabytí účinnosti: 7.10.2014) je v kapitole 4.1.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU v odstavci (74) uvedeno: ZÚR zpřesňují na území Pardubického kraje dopravní koridor republikového významu R43 Dětřichov (napojení na R35) – Jevíčko (- Brno) a navrhují koridor pro umístění stavby D2. Na této trase navrhují MÚK a to v prostorech Dětřichov, Borušov (I/35), Městečko Trnávka, Jevíčko. V námitce se objevuje věta „V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS“. K tomu je třeba pro úplnost uvézt, že kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.10.2012, č.j. 10 A 121/2012-114, kterým byl odmítnut návrh na zrušení části opatření obecné povahy PÚR 2008 vymezující koridor rychlostní silnice R52 a R43, Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou. 3.

Koridor R43 nelze do ÚP Boskovice zahrnout bez právoplatně schválených Zásad územního rozvoje JM kraje.

Odůvodnění: Řešené území nemá platnou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Boskovice nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. Pokus o ZÚR po předchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou řešeny i koridory dopravy, včetně koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude řešen v ZÚR, a tedy krajský úřad nemůže postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl řešen jinde než v ZÚR, tj. např. v územním plánu Boskovic. 129

Navíc je nepochybné, že R43 může mít významné negativní vlivy mimo území Boskovic, tedy možnost existence těchto negativních vlivů nelze vyloučit na základě současného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kvůli pochybení v posouzení kumulativních a synergických vlivů od páteří dopravní sítě – včetně R43 – v SEA). Tedy SEA k 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z příčin zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správě a samosprávě k dokládání absence negativních vlivů přesahujících hranice obce Boskovice. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Koridor pro silnici R 43 obsažený v předloženém návrhu územního plánu je vymezen jako územní rezerva. S ohledem na ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona lze v územním plánu vymezovat záležitosti nadmístního významu, jež nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona nevyloučí, blíže viz odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1. S ohledem na ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona lze také dodat, že územní rezervy nejsou předmětem posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území ani na životní prostředí, neboť neumožňují realizaci záměrů v nich obsažených, ale pouze ukládají jejich prověření. Zároveň územní rezervy omezují využití území pouze v omezeném rozsahu, a to pro jevy, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Vymezení územních rezerv naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. 4.

R43 nelze zahrnout do ÚP Boskovice ani ve formě územní rezervy. Nelze ji zahrnout bez ZÚR ani na základě vyjádření Ministerstva dopravy. Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového 130

ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Odkaz na stanovisko Ministerstva dopravy je v daném kontextu naprosto nepřípadný. Stanovisko Ministerstva dopravy je pouze stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a není závazné pro zpracovatele ÚP. I kdyby toto stanovisko bylo závazné, pak by bylo na odpovědnosti zpracovatele upozornit Ministerstvo, že jeho stanovisko je v rozporu s právním řádem, což v daném případě bylo pravdou. Ministerstvo dopravy jednoznačně překročilo své pravomoci a zpracovatel ÚP zatížil své dílo vážnou právní vadou. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se neztotožňuje s názorem podatelky o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. V předmětné věci byl v podkladech zjištěn zájem České republiky na ochraně části území města Boskovice pro potenciální realizaci rychlostní silnice R43. V této věci lze přímo poukázat na skutečnost, že Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600 m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že

131

obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. K části odůvodnění námitky, jež zdůrazňuje omezení vlastnických práv k nemovitostem v koridoru územní rezervy, pořizovatel uvádí, že omezení vlastnického práva v podobě územní rezervy nepředstavuje v daném území takový zásah, jež by znemožňoval využití území takovým způsobem, jež by jinak byl na předmětných pozemcích umožněn, s přihlédnutím k ostatní veřejnoprávní regulaci. Navíc je potřebné zdůraznit, že omezení v podobě územní rezervy je na rozdíl od jiných veřejnoprávních omezení omezením dočasným. Z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak pořizovatel poukazuje na ustálený názor, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 - 17). 5. ozn.

Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 63 je nutné odstranit plochy UR1 a UR2, tedy text katastrální území

UR1 Boskovice, Bačov

způsob budoucího využití území

podmínky pro prověření budoucího využití plochy

koridor pro realizaci záměru rychlostní silnice R 43

    

UR2 Boskovice

koridor přeložky silnice II/374

 

řešit střet se skladebnými prvky ÚSES prověřit ochranu VKP Chloustné prověřit koordinaci s koridorem VVTL a VTL plynovodu a trasami technické infrastruktury v maximální míře využít stávající plochy zemního tělesa, ostatních ploch, silnice prověřit koordinaci trasy se sousedními katastrálními ůzemími řešit koordinaci s železniční tratí č. 262 a plochami železniční stanice prověřit minimalizaci záboru zemědělské půdy vyšších bonitních tříd

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani 132

v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Napadaný text a vymezení územních rezerv UR1 a UR2 bude v návrhu ÚP Boskovice ponechán. Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se neztotožňuje s názorem podatelky o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §36 odst. 5 stavebního zákona. Podle § 43 odst. 3 stavebního zákona územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán obce se při vymezování koridoru technické infrastruktury nemůže dostat do rozporu se zásadami územního rozvoje sousedního kraje, neboť trasování koridoru tak, že by na koridor v sousedním kraji nenavazoval, by vedlo ke zjevně nefunkčnímu řešení. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Návrh územního plánu Boskovic se tedy nemůže koridorem R43 nezabývat, nýbrž musí prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. Zpracovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43, jejichž výčet je podrobně uveden v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

133

Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. Vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R43 je do návrhu ÚP Boskovice zapracováno i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Vymezení koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 na vymezení územní rezervy pro koridor R43 funkčně navazuje, přičemž k realizaci přeložky silnice II/374 dojde právě v souvislosti s případnou realizací R43. S vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 souhlasí Odbor dopravy KrÚ Jihomoravského kraje, jako věcně a místně příslušný dotčený orgán z hlediska silnic II. a III. třídy. 6.

Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK.

Odůvodnění: Zpracovatel ÚP nesmí překračovat svůj mandát a řešit nadmístní prvky, které se řeší v připravovaných ZÚR JMK, a to řada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí předjímat jakékoliv řešení nadmístních prvků, a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby úředníci krajského úřadu vyslovovali preference pro určitou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí plně ctít stavební zákon a autorizační zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického řádu České komory architektů (ČKA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smírčího řadu ČKA, a to i s možným dopadem řízení před stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Boskovice tedy nesmí zahrnout do ÚP Boskovice koridor R43, a to ani ve formě územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Současně však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj při pořizování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nadřízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatelům ÚP obcí poskytnout. Lze zdůraznit, že zpracovatel Návrhu ÚP nepostupuje pouze na základě toho, co schválí samosprávný orgán, ale jako osoba autorizovaná musí každý svůj krok poměřovat souladem s právními předpisy státu. Tvrzení v druhém odstavci výše citovaného „vyhodnocení Námitky“ tento klíčový aspekt pominulo a bez něj je toto tvrzení zpracovatele v rozporu s právním řádem. Trváme na tom, že v územních plánech obcí nelze vymezovat nadmístní koridory dopravy – a to ani jako územní rezervy. Zpracovatel nemá právo aplikovat libovůli, ale smí konat jen to, co je v zákoně uvedeno. Tedy argumentace zpracovatele, který požaduje, aby mu náš spolek vysvětloval, kde je určitá formulace v zákoně, je naprosto nepřípadná. Naopak zpracovatel je povinen doložit, že úkon, který činí, má jednoznačnou oporu v zákoně. Toto zpracovatel neučinil a tím zatížil své dílo vážnou právní vadou. Stavební zákon, který jasně uvádí, že koridory se vymezují v ZÚR (viz § 36 odst. 1 stavebního zákona) a upřesňují v ÚP (viz § 43 odst. 3 stavebního zákona). To, co není vymezeno, nelze zpřesňovat. Tedy pokud neexistuje ZÚR, neexistují vymezené nadmístní koridory rychlostních komunikací a nelze s nimi v ÚP obcí ani pracovat. Jak již bylo doloženo citací stanoviska MMR výše (a což také je v souladu s usneseními Ústavního soudu), PÚR neurčuje, přes která správní území koridory dle PÚR vedou. Tedy trasování koridoru rychlostní silnice nelze rozhodnout v ÚP jedné obce, ale musí se to rozhodnout v ZÚR kraje, které jediné mají právní mandát koordinovat

134

využití území pro nadmístní dopravní koridory. Pro úplnost se odkazuje i na výše podané odůvodnění, proč nelze v ÚP obcí vymezovat koridory rychlostních komunikací na základě § 43 odst. 1 in fine stavebního zákona. Je také vhodné dodat, že jakýkoliv podklad pro vymezení hranic koridorů v ÚP obcí musí být zákonným podkladem. Využití jiného podkladu nebo postupu nepopsaného ve stavebním zákoně je postupem v rozporu se zákonem. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelky č. 1 a 2. 7.

Pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů. Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní a v době projednávání Návrhu ÚP v souladu s právně účinnou nadřazenou územně plánovací dokumentací. V absenci ZÚR nelze předjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor či rezervu koridoru R43.

Odůvodnění: Z řady ustanovení stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územně plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle nějž může být obsahem určitého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nadřazeným nástrojem územního plánování, resp. s nadřazenou ÚPD. Konkrétně lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném znění. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupeň ÚPD) má přitom zákonem jasně vymezený přípustný obsah (viz například § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobněji pak přílohy č. 4, 7 a 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění). Z tohoto důvodu není možné mimo jiné záměry obecně vymezené v PÚR přímo přebírat do územních plánů obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územně plánovací dokumentaci, je samozřejmé, že platí i pro veškeré dílčí dokumenty, vznikající při postupu pořizování každého z typů ÚPD. Na základě argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré činnosti veřejné správy (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast veřejné správy obecně § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního řádu) nepochybně platí, že musí-li nějaký správní akt - výstup určité činnosti orgánů veřejné moci (například územní plán obce) splňovat určité

135

zákonem stanovené požadavky (například soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí splňovat i veškeré dílčí akty (výstupy), postupně vydávané v procesu pořizování takovéhoto aktu. V případě územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovně stanoví, že v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je pořizován na základě schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v době schvalování Zadání ÚP s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud došlo k zmaření ZÚR JMK, pak došlo i k zmaření všech procesů, které se na zrušené ZÚR odvolávaly. Při absenci právně účinných ZÚR to tedy znamená (viz i odůvodnění k výše uvedeným bodům), že v Návrhu ÚP obce Boskovice nemůže být vymezen ani nadmístní záměr R43 ani územní rezerva pro tento záměr. Zpracovateli může konat jen to, co je v zákoně dáno a že pokud zákon explicitně nedává mandát zpracovateli k určitému postupu, pak pokud by tak zpracovatel postupoval, jedná se o postup bez opory v zákoně, tedy nezákonný postup. Územní plánování je hierarchickým postupem. Pro tvorbu územního plánu jsou nutné určité zákonné podklady a současně „rozpracované“ dokumenty bez právní síly nejsou právoplatnými podklady, a tedy se na ně nemůže zpracovatel ÚP ani odvolávat. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Proces pořízení projednávaného opatření obecné povahy probíhá v souladu s právními předpisy. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelky č. 1 a 2. K možnosti pořízení územního plánu obce pořizovatel odkazuje na § 44 stavebního zákona, dle něhož o pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, mj. z vlastního podnětu. Tak tomu bylo v projednávaném případě. Stavební zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by pořízení územního plánu obce vázalo na existenci zásad územního rozvoje kraje. K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. Pořizovatel se s ohledem na shora uvedenou judikaturu a obsah platných právních předpisů s právním názorem podatelky neztotožnil. 8. Územní rezerva pro R43 není vůbec odůvodněna. Tím se stává zcela protiprávní. Odůvodnění: Každý nový element územního plánu zahrnutý do výrokové části musí být odůvodněn.

136

Níže uvedené formulace z odůvodnění ÚP nejsou akceptovatelným odůvodněním pro územní rezervu pro R43: J)3.2.1. VÝHLEDOVÉ ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V severní části řešeného území (jižně Bačova) je navržena územní rezerva pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR 2008 a je rovněž součástí sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633, je dle požadavku Ministerstva dopravy do územního plánu zapracován koridor o šířce 600 m, jako územní rezerva pro záměr rychlostní silnice R43. Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice". Napojení řešeného území na R43 je uvažováno západně Skalice nad Svitavou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/150. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Odůvodnění popisuje důvody pro vymezení koridoru územní rezervy pro záměr rychlostní silnice R 43, i důvody pro vymezení koridoru o šířce 600m. Je třeba neustále zdůrazňovat, že záměr rychlostní silnice R43 není v řešeném území záměrem zcela novým, ale že zde reálně 75 let existuje nedokončená stavba exteritoriální dálnice („staré německé dálnice“). Takovou skutečnost nelze při územně plánovací činnosti ignorovat. Pořizovatel tedy považuje rozsah odůvodnění za dostačující. 14) Ing. J. M., Brno-Komín (24. 3. 2015, DMBO 4344/2015) Věc: Námitky k návrhu územního plánu obce Boskovice Městský úřad Boskovice oznámil veřejnou vyhláškou SMBO 3693/2012/STAV/Št, DMBO 1194/2015/STAV/Št. veřejné projednávání Návrhu ÚP Boskovice s tím, že námitky je možné podávat do 26. 3. 2015. Jako majitel nemovitostí uvedených v závěru tohoto podání jsem dotčena zahrnutím R43 do předmětného návrhu územního plánu, a to i ve formě územní rezervy. Územní rezerva je nepřehlédnutelným omezením vlastnického práva. Vlastnické právo je ústavně chráněným právem. Z hlediska ochrany veřejného zdraví by při realizaci R43 nepochybně došlo ke zhoršení znečištění ovzduší v pásu až několik kilometrů od této komunikace, která je zahrnuta do transevropské silniční sítě TEN-T. Ať by tedy trasa R43 byla zvolena kdekoliv v naznačeném koridoru územní rezervy pro R43 byly by minimálně část území obce Boskovice tímto znečištěním dotčena, a to včetně našich nemovitostí. Lze poukázat na posouzení SEA k předmětnému návrhu ÚP obce Boskovice, kde se na str. 43 doslova uvádí „Dramatičtější nárůst koncentrací látek znečišťujících ovzduší lze očekávat v místech dopravních koridorů – zejména hlavních silničních tahů krajského či republikového významu. Jedná se zejména o realizaci rychlostní silnice R43.“ Níže uvádíme naše námitky, každou jednotlivě doloženou odůvodněním. Území dotčené námitkami je celé území obce Boskovice. Rozhodnutí o úvodní námitce: Návrh ÚP Boskovice obsahuje koridor územní rezervy pro záměr R43, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Územní rezerva není koridorem, v němž by bez dalšího mohlo dojít k realizaci prověřovaného záměru. V územní rezervě jsou zároveň zakázány změny v území, které by mohly prověřované využití znemožnit nebo podstatně ztížit. Územní rezerva tedy není způsobilá vytvořit negativní změnu životního prostředí, ani mít vliv na veřejné zdraví. Posouzení míry případného zhoršení znečištění ovzduší v daném území, přísluší orgánům státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví a v případě přípravy realizace R43 bude nepochybně bráno v úvahu. Návrh ÚP Boskovice obsahuje umístění koridoru R43 ve formě územní rezervy. Nelze nevnímat problematiku přetížené silnice I/43 v úseku Brno – Svitavy, ať už z hlediska nehodovosti, nebo životních podmínek pro obyvatele měst a obcí, kterými I/43 prochází. Text použitý ze SEA hodnocení je vytržen z kontextu. V příslušné kapitole se hovoří o tom, že území obvodu stavebního úřadu Boskovice je až na drobné výjimky podlimitní z hlediska imisního zatížení, ale že v místech dopravních koridorů lze očekávat dramatičtější nárůst koncentrací látek znečišťujících ovzduší.“

137

Omezení vlastnického práva v podobě územní rezervy nepředstavuje v daném území takový zásah, jež by znemožňoval využití území takovým způsobem, jež by jinak byl na předmětných pozemcích umožněn, s přihlédnutím k ostatní veřejnoprávní regulaci. Navíc je potřebné zdůraznit, že omezení v podobě územní rezervy je na rozdíl od jiných veřejnoprávních omezení omezením dočasným. Z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak pořizovatel poukazuje na ustálený názor, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 - 17). Námitky: 1.

Koridor R43 byl do stávajícího ÚP Boskovice zahrnut v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat.

Odůvodnění: ÚP Boskovice byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl závazně schválen v té době platné nadřazené územně plánovací dokumentaci. Stavební zákon přitom jednoznačně požadoval, aby nadmístní záměry byly schvalovány nikoliv v územně plánovací dokumentaci na úrovni obcí, ale v územně plánovací dokumentaci nadřazené územně plánovací dokumentaci pro obce. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro Městský úřad Boskovice v roli pořizovatele ÚP pro Boskovice. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Pořizovatel je totiž podle nového stavebního zákona přímo nadán povinností inicializovat pořízení změn územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soudů doloženo, že kde se v zákoně v souvislosti s úkony státní správy uděluje pravomoc státní správě, pak její výkon není ponechán na libovůli státní správy, ale je to její povinností. Tedy podle judikatury i termín „může“ pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne zůstat nečinná. V daném případě byl pořizovatel o rozsudcích NSS ve věci nesouladu koridoru R43 s nadřazenou územně plánovací dokumentací prokazatelně informován a měl již od roku 2010 inicializovat opravy těch územně plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. V zadání ÚP Boskovice tedy z důvodu problému s koridorem R43 neměla být schválena formulace, že „Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, … vycházející z … koncepce stávajícího územního plánu,…“. Pokud by tato formulace zde zůstala zachována v situaci, kdy stávající koncepce ÚP Boskovice v části řešení dopravy je protizákonná, byl by protizákonný i postup pořizování nového ÚP Boskovice. Předmětnou formulaci bylo tedy ze zadání nutno vypustit nebo bylo nutné explicitně přiznat dosavadní protizákonný postup ve věci R43 v ÚP Boskovice a specificky nápravu provést i při pořizování nového ÚP pro obec Boskovice. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo při pořizování ÚP Boskovice a jeho změn lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nadřazené územně plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Boskovice byl schválen, tj. v době platnosti ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Boskovice. Jak bylo opakovaně uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP města Brna (rozsudek ze dne 27.5.2010, č.j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, č.j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, č.j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Boskovice na základě ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazně schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesměla být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v době schvalování ÚP Boskovice. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v červnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zpřesňovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „upřesněný koridor rychlostní silnice R43“

138

Lze zdůraznit, že je zcela zřejmé, že pořizovatel ÚP nemůže navazovat na protiprávní stav a konzervovat jej. Jak bylo doloženo rozsudky NSS, koridor R43 nebyl v ÚP VÚC BSRA závazně schválen a proto nemohl být zahrnut jako závazný do územních plánů obcí. Protiprávnost tohoto postupu zpracovatelů a pořizovatelů ÚP obcí v oblasti řešené ÚP VÚC BSRA (územního plánu velkého územního celku brněnské sídelní regionální aglomerace) byla jasně doložena ve 3 soudních kauzách, kde NSS zopakoval identickou argumentaci o R43 a ve všech těchto případech koridory R43 označil jako protiprávní a jako takové je v předmětných ÚP zrušil. To, že koridor R43 v ÚP nebyl nějakým občanem Boskovic žalován, nic nemění na tom, že i zde byl tento koridor protizákonně. Pokud by se zpracovatel ÚP Boskovice domníval, že koridor R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice v souladu se zákonem, pak by musel unést důkazní břemeno o tom, že ÚP VÚC BSRA obsahoval závazně vymezený koridor R43. Toto důkazní břemeno však zpracovatel unést nemůže, neboť NSS např. v rozsudku z 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 jasně konstatoval: „Nejvyšší správní soud má za to, že z poslední části Směrnic s názvem Zásady a pokyny pro zpracování následné územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů lze dovodit, že se o předmětné silnici R43, resp. D43, uvažovalo, nicméně žádné konkrétní vymezení trasování z daného textu nevyplývá.“ (zdůraznění doplněno). Dále NSS jasně konstatoval: „V této souvislosti zdejší soud pouze opakuje, že absence zakotvení záměru výstavby rychlostní silnice R43, resp. dálnice D43, v závazné části ÚP VÚC BSRA je nedostatkem takové intenzity, který způsobil nezákonnost napadeného ÚPmB.“ (zdůraznění doplněno). NSS jako neschválenou označil celou R43 v ÚP VÚC BSRA, nikoliv jen úsek na území města Brna. Podle NSS dokonce ani zahrnutí silnice 43 do dřívějších ÚP města Brna ani existence vybudovaného úseku komunikace v Brně nemůže zhojit nezákonnost zakotvení tohoto záměru. Pokud tedy NSS označil celou trasu R43 v ÚP VÚC BSRA jako nechválenou, pak se toto vztahuje i na správní území obce Boskovice, které bylo také pokryto ÚP VÚC BSRA. Pokud nyní zpracovatel ÚP Boskovice odkazuje na údaje v katastru nemovitostí, specificky na nějaké pozemky ve vlastnictví státu, a domnívá se, že údaje z katastru jsou důkazem pro právoplatnost vymezování R43, pak se těžce mýlí Z údajů v katastru nic nevyplývá pro vymezování R43 v územním plánování. Jak je výše s odkazem na rozsudek NSS doloženo, ani v případě, kdy v terénu existuje vybudovaná komunikace, o které bylo tvrzeno, že je součástí R43, ani pak tento koridor není schváleným koridorem R43. Navíc odkazování na údaje v katastru je v tomto případě naprosto zavádějící, neb údaj v katastru nemůže být žádným důkazem o územním plánu. Je tedy neoddiskutovatelné, že koridor R43 ve všech ÚP obcí, kde byl zahrnut v době platnosti ÚP VÚC BSRA, byl a je zde nezákonně. To, že v některých obcích nebyl zrušen soudem, nečiní v dané věci rozdíl. Tedy lze uzavřít: R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice nezákonně. Na nezákonný stav nelze navazovat a přenášet jej do nově pořizovaných dokumentů. Pokud by na nezákonný stav autorizovaná osoba i po upozornění navazovala, koná nejen v rozporu s profesními předpisy ČKA, ale porušuje i autorizační zákon, neb podmínkou v autorizačním zákoně je povinnost autorizované osoby při výkonu své činnosti dbát platných obecně závazných právních předpisů (viz § 12 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění). Odkazování na ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona je v daném případě zcela chybné. V územních plánech obcí nelze při neexistenci ZÚR vymezovat koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to ani formou územní rezervy. Na tom nic nemění ani znění ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, účinné ode dne 1. 1. 2013, podle nějž mohou být součástí územního plánu i záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, za podmínky, že to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Je zcela zřejmé, že realizace záměru rychlostní silnice by byla spojena s významnými negativními vlivy, přesahujícími hranice jednotlivých obcí. Především pak aplikace citované poslední věty ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona vůbec nepřichází v úvahu u liniových staveb a dalších záměrů, které je třeba koordinovat na území více obcí. Bylo by naprosto nesmyslné a odporovalo by obecným zásadám územního plánování, pokud by obce mohly ve svých územních plánech dle svého vlastního uvážení vymezovat záměry dopravní či technické infrastruktury 139

nadmístního charakteru, neboť je zcela zřejmé, že tyto záměry se netýkají jen území jedné obce a je zapotřebí jejich vymezení sjednotit na „vyšší úrovni“ územního plánování. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Návrh územního plánu města Boskovice neobsahuje koridor R43, pouze koridor územní rezervy pro záměr R43. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen na základě: a) Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje 2013 – druhá úplná aktualizace, kde je pod identifikačním kódem D6 začleněn „Úsek R-43-4 Svitávka – Velké Opatovice (hranice kraje)“ mezi záměry dálnic a silnic republikového a nadmístního významu, b) Územně analytických podkladů správního obvodu ORP Boskovice – 3. Úplná aktualizace, c) Územní studie silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice, kterou pořídil Krajský úřad Jihomoravského kraje (březen 2014, zhotovitel AF-CityPlan, s. r. o.), zejména jejího závěrečného doporučení, d) požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, zapracovat koridor o šířce 600m jako územní rezervu pro záměr rychlostní silnice R43, vycházejícího z platné Politiky územního rozvoje a platných Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. e) aplikace poslední věty ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., cit.: „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Pořizovatel při aplikaci stavebního zákona vychází i z důvodové zprávy k zákonu č. 350/2012 Sb., ke změně ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona, v níž se uvádí cit.: „Stavební zákon je založen na principu subsidiarity, tj., že se maximum rozhodování o změnách v území [viz § 2 odst. 1 písm. a) zákona] ponechává na těch úrovních veřejné správy, které mají pro toto rozhodování dostatečně informace s tím, že vládě je vyhrazeno řešení záležitostí republikového významu v politice územního rozvoje a krajům je vyhrazeno řešení záležitostí nadmístního významu v zásadách územního rozvoje. Tento princip však nebyl v zákoně dostatečně explicitně vyjádřen, což vyvolalo aplikační problémy a vyplynulo mj. také z rozsudků Nejvyššího správního soudu. Bez novely stavební zákon je řešení problémů nadmístního významu [viz § 2 odst. 1 písm. h) zákona] - např. záměru silničního obchvatu dvou obcí, jiné dopravní nebo technické infrastruktury zasahující do území více obcí nebo občanského vybavení sloužícího několika obcím velmi časově a procesně náročné. Nejprve je rámec pro řešení nadmístních záměrů nebo problémů nutné upravit aktualizací zásad územního rozvoje, na jejím základě změnit územní plány dotčených obcí a teprve v souladu s nimi je pak možné zahájit přípravu pro územní řízení. Novela tento neodůvodněně složitý procesní postup odstraňuje tím, že umožňuje obcím řešit v územním plánu záležitosti nadmístního významu, a to i v případě, že nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje. Podmínkou takového postupu je, že krajský úřad nevyloučí ve svém stanovisku k územnímu plánu, že uvedené záležitosti nadmístního významu mohou být součástí územního plánu.“ Podmínky pro vymezení záležitostí nadmístního významu v územním plánu jsou tedy pouze dvě, a to neřešení těchto záležitostí v zásadách územního rozvoje a nevyloučení tohoto jevu krajským úřadem ve stanovisku vydávaném dle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nejsou vydány a krajský úřad se dle § 50 odst. 7 stavebního zákona vyjádřil a vymezení záležitostí nadmístního nerozporoval. Namítající dále tvrdí, že projednávaný návrh územního plánu města Boskovice navazuje na protiprávně pořízený dokument, za nějž označuje Územní plán obce Boskovice z listopadu 1999. Uvedený územní plán byl schválen zastupitelstvem města a vyhlášen obecně závaznou vyhláškou a jako takový nebyl v části vymezující koridor R43 nikdy zrušen. Skutečnost, že zadání územního plánu, z něhož projednávaný návrh vychází, preferuje návaznost na koncepci předchozí územně plánovací dokumentace, je důkazem o snaze respektovat přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. 2.

Z návrhu ÚP je nutné odstranit územní rezervu (označenou jako „UR1“) pro rychlostní silnici R43.

Odůvodnění: 140

Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Odkaz na OS9 z hlediska vymezení koridoru R43 v ÚP Boskovice je naprosto irelevantní. Odkazy na „dlouhodobé sledování jedné z variant R43“ nemá žádnou právní sílu jako odůvodnění vymezení koridoru R43 (nebo rezervy pro koridor R43) v novém ÚP Boskovice. Pokud takto zpracovatel, autorizovaná osoba, postupuje, pak se jedná o vážné pochybení, které zatížilo postup pořizování ÚP Boskovice i výsledný návrh ÚP Boskovice vážnou právní vadou, pro kterou může být tento ÚP být zrušen soudem. Odvolávání se na stanovisko krajského úřadu je nepřípadné, neb odpovědnost za soulad s právními předpisy je v první řadě na autorizované osobě. Autorizovaná osoba porušující zákon se vystavuje nebezpečí odebrání autorizace a povinnosti nahradit vzniklou škodu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Odst. (106) Politiky územního rozvoje ČR 2008 platné v době podání námitky se týkal koridoru kapacitní silnice R52, kdy jako důvod jeho vymezení bylo uváděno zkvalitnění silničního propojení Brno-Vídeň. Toto vymezení platí i v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne 15. dubna 2015 (PÚR). Silnice R52 není součástí návrhu územního plánu Boskovice, neboť se netýká území SO ORP Boskovice. Naopak odst. (121) společně s odst. (96) aktualizované PÚR ukládá vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy v úseku Brno-Moravská Třebová (E461). Důvodem vymezení je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení BrnoMoravská Třebová. Součást TEN-T. Vzhledem k požadavku Politiky územního rozvoje na ochranu území pro možnost realizace silnice R43 a na základě podkladů uvedených v projednávaném návrhu územního plánu, podrobně viz odůvodnění předcházející námitky, přistoupil zpracovatel k zanesení koridoru územní rezervy pro R43 do návrhu územního plánu města Boskovice. Skutečnost, že Jihomoravský kraj nemá platné zásady územního rozvoje, nemůže vést pořizovatele územních plánů jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází rozestavěná stavba exteritoriální dálnice, k jejímu ignorování. Mezi tyto obce se řadí i město Boskovice. Pořizovatele ve svých úvahách při rozhodování o námitce vycházel i z toho, že v minulosti byla HBH Projektem zpracována vyhledávací studie, jejímž závěrem je, že varianta vedení R43 směrem na Svitavy není přijatelná, zejména z těchto důvodů: 1) Hydrogeologická a inženýrsko-geologická rešerše, která je součástí vyhledávací studie prokazuje, že průchod rychlostní silnice II. ochranným pásmem vodního zdroje březovského vodovodu, který je významným zdrojem pitné vodu pro Brněnskou aglomeraci je z hlediska jeho ochrany nepřijatelný. 2) Varianta MŽP je vedena přes dobývací prostor výhradního ložiska Březinka, které tvoří významnou surovinu pro výrobu žáruvzdorných hmot. Tento zásah do dobývacího prostoru dle vyjádření Obvodního báňského úřadu 141

v Trutnově a zamítavého stanoviska těžební firmy P-D Refractories CZ a. s. je technicky neakceptovatelný a navíc by muselo dojít k odepsání zásob nerostných surovin v k.ú. Horní Smržov. Zástupci MŽP a MD na jednání 16. září 2010 se s ohledem na uvedené skutečnosti dohodli, že vyhledávací studie prokazuje nevýhodnost navržené trasy R43 směrem na Svitavy a souhlasí, aby nadále byla sledována varianta dle ŘSD, vedená směrem k připojení na R35 v prostoru Starého Města u Moravské Třebové. Uvedený závěr je reflektován v platné Politice územního rozvoje. Z hlediska koordinace vazeb v území je třeba brát v úvahu i existenci ZÚR Pardubického kraje, kde se mimo jiné uvádí: Silnice R43 by měla umožnit kapacitní spojení východní části Pardubického kraje (Moravskotřebovsko) ve směru na Brno. Podstatná část vazeb (Svitavy – Brno) zůstává ve stávajícím koridoru I/43, kde se předpokládají rozsáhlé obchvaty sídel. V právním stavu po aktualizaci č. 1 ZÚR Pardubického kraje (datum nabytí účinnosti: 7.10.2014) je v kapitole 4.1.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU v odstavci (74) uvedeno: ZÚR zpřesňují na území Pardubického kraje dopravní koridor republikového významu R43 Dětřichov (napojení na R35) – Jevíčko (- Brno) a navrhují koridor pro umístění stavby D2. Na této trase navrhují MÚK a to v prostorech Dětřichov, Borušov (I/35), Městečko Trnávka, Jevíčko. V námitce se objevuje věta „V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS“. K tomu je třeba pro úplnost uvézt, že kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.10.2012, č.j. 10 A 121/2012-114, kterým byl odmítnut návrh na zrušení části opatření obecné povahy PÚR 2008 vymezující koridor rychlostní silnice R52 a R43, Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou. 3.

Koridor R43 nelze do ÚP Boskovice zahrnout bez právoplatně schválených Zásad územního rozvoje JM kraje.

Odůvodnění: Řešené území nemá platnou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Boskovice nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. Pokus o ZÚR po předchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou řešeny i koridory dopravy, včetně koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude řešen v ZÚR, a tedy krajský úřad nemůže postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl řešen jinde než v ZÚR, tj. např. v územním plánu Boskovic. Navíc je nepochybné, že R43 může mít významné negativní vlivy mimo území Boskovic, tedy možnost existence těchto negativních vlivů nelze vyloučit na základě současného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kvůli pochybení v posouzení kumulativních a synergických vlivů od páteří dopravní sítě – včetně R43 – v SEA). Tedy SEA k 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z příčin zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správě a samosprávě k dokládání absence negativních vlivů přesahujících hranice obce Boskovice. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Koridor pro silnici R 43 obsažený v předloženém návrhu územního plánu je vymezen jako územní rezerva. S ohledem na ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona lze v územním plánu vymezovat záležitosti nadmístního významu, jež nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona nevyloučí, blíže viz odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1. S ohledem na ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona lze také dodat, že územní rezervy nejsou předmětem posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území ani na životní prostředí, neboť neumožňují realizaci záměrů v nich obsažených, ale pouze ukládají jejich prověření. Zároveň územní rezervy omezují využití území pouze v omezeném rozsahu, a to pro jevy, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit. 142

Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Vymezení územních rezerv naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. 4. R43 nelze zahrnout do ÚP Boskovice ani ve formě územní rezervy. Nelze ji zahrnout bez ZÚR ani na základě vyjádření Ministerstva dopravy. Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Odkaz na stanovisko Ministerstva dopravy je v daném kontextu naprosto nepřípadný. Stanovisko Ministerstva dopravy je pouze stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a není závazné pro zpracovatele ÚP. I kdyby toto stanovisko bylo závazné, pak by bylo na odpovědnosti zpracovatele upozornit Ministerstvo, že jeho stanovisko je

143

v rozporu s právním řádem, což v daném případě bylo pravdou. Ministerstvo dopravy jednoznačně překročilo své pravomoci a zpracovatel ÚP zatížil své dílo vážnou právní vadou. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se neztotožňuje s názorem podatelky o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. V předmětné věci byl v podkladech zjištěn zájem České republiky na ochraně části území města Boskovice pro potenciální realizaci rychlostní silnice R43. V této věci lze přímo poukázat na skutečnost, že Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. K části odůvodnění námitky, jež zdůrazňuje omezení vlastnických práv k nemovitostem v koridoru územní rezervy, pořizovatel uvádí, že omezení vlastnického práva v podobě územní rezervy nepředstavuje v daném území takový zásah, jež by znemožňoval využití území takovým způsobem, jež by jinak byl na předmětných pozemcích umožněn, s přihlédnutím k ostatní veřejnoprávní regulaci. Navíc je potřebné zdůraznit, že omezení v podobě územní rezervy je na rozdíl od jiných veřejnoprávních omezení omezením dočasným. Z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak pořizovatel poukazuje na ustálený názor, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 - 17). 5. ozn.

Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 63 je nutné odstranit plochy UR1 a UR2, tedy text katastrální území

UR1 Boskovice,

způsob budoucího využití území

podmínky pro prověření budoucího využití plochy

koridor pro realizaci záměru



144

řešit střet se skladebnými prvky ÚSES

ozn.

katastrální území

způsob budoucího využití území

podmínky pro prověření budoucího využití plochy

Bačov

rychlostní silnice R 43

   

UR2 Boskovice

koridor přeložky silnice II/374

 

prověřit ochranu VKP Chloustné prověřit koordinaci s koridorem VVTL a VTL plynovodu a trasami technické infrastruktury v maximální míře využít stávající plochy zemního tělesa, ostatních ploch, silnice prověřit koordinaci trasy se sousedními katastrálními ůzemími řešit koordinaci s železniční tratí č. 262 a plochami železniční stanice prověřit minimalizaci záboru zemědělské půdy vyšších bonitních tříd

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě

145

kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Napadaný text a vymezení územních rezerv UR1 a UR2 bude v návrhu ÚP Boskovice ponechán. Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se neztotožňuje s názorem podatelky o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §36 odst. 5 stavebního zákona. Podle § 43 odst. 3 stavebního zákona územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán obce se při vymezování koridoru technické infrastruktury nemůže dostat do rozporu se zásadami územního rozvoje sousedního kraje, neboť trasování koridoru tak, že by na koridor v sousedním kraji nenavazoval, by vedlo ke zjevně nefunkčnímu řešení. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Návrh územního plánu Boskovic se tedy nemůže koridorem R43 nezabývat, nýbrž musí prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. Zpracovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43, jejichž výčet je podrobně uveden v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. Vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R43 je do návrhu ÚP Boskovice zapracováno i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Vymezení koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 na vymezení územní rezervy pro koridor R43 funkčně navazuje, přičemž k realizaci přeložky silnice II/374 dojde právě v souvislosti s případnou realizací

146

R43. S vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 souhlasí Odbor dopravy KrÚ Jihomoravského kraje, jako věcně a místně příslušný dotčený orgán z hlediska silnic II. a III. třídy. 6.

Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK.

Odůvodnění: Zpracovatel ÚP nesmí překračovat svůj mandát a řešit nadmístní prvky, které se řeší v připravovaných ZÚR JMK, a to řada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí předjímat jakékoliv řešení nadmístních prvků, a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby úředníci krajského úřadu vyslovovali preference pro určitou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí plně ctít stavební zákon a autorizační zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického řádu České komory architektů (ČKA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smírčího řadu ČKA, a to i s možným dopadem řízení před stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Boskovice tedy nesmí zahrnout do ÚP Boskovice koridor R43, a to ani ve formě územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Současně však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj při pořizování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nadřízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatelům ÚP obcí poskytnout. Lze zdůraznit, že zpracovatel Návrhu ÚP nepostupuje pouze na základě toho, co schválí samosprávný orgán, ale jako osoba autorizovaná musí každý svůj krok poměřovat souladem s právními předpisy státu. Tvrzení v druhém odstavci výše citovaného „vyhodnocení Námitky“ tento klíčový aspekt pominulo a bez něj je toto tvrzení zpracovatele v rozporu s právním řádem. Trváme na tom, že v územních plánech obcí nelze vymezovat nadmístní koridory dopravy – a to ani jako územní rezervy. Zpracovatel nemá právo aplikovat libovůli, ale smí konat jen to, co je v zákoně uvedeno. Tedy argumentace zpracovatele, který požaduje, aby mu náš spolek vysvětloval, kde je určitá formulace v zákoně, je naprosto nepřípadná. Naopak zpracovatel je povinen doložit, že úkon, který činí, má jednoznačnou oporu v zákoně. Toto zpracovatel neučinil a tím zatížil své dílo vážnou právní vadou. Stavební zákon, který jasně uvádí, že koridory se vymezují v ZÚR (viz § 36 odst. 1 stavebního zákona) a upřesňují v ÚP (viz § 43 odst. 3 stavebního zákona). To, co není vymezeno, nelze zpřesňovat. Tedy pokud neexistuje ZÚR, neexistují vymezené nadmístní koridory rychlostních komunikací a nelze s nimi v ÚP obcí ani pracovat. Jak již bylo doloženo citací stanoviska MMR výše (a což také je v souladu s usneseními Ústavního soudu), PÚR neurčuje, přes která správní území koridory dle PÚR vedou. Tedy trasování koridoru rychlostní silnice nelze rozhodnout v ÚP jedné obce, ale musí se to rozhodnout v ZÚR kraje, které jediné mají právní mandát koordinovat využití území pro nadmístní dopravní koridory. Pro úplnost se odkazuje i na výše podané odůvodnění, proč nelze v ÚP obcí vymezovat koridory rychlostních komunikací na základě § 43 odst. 1 in fine stavebního zákona. Je také vhodné dodat, že jakýkoliv podklad pro vymezení hranic koridorů v ÚP obcí musí být zákonným podkladem. Využití jiného podkladu nebo postupu nepopsaného ve stavebním zákoně je postupem v rozporu se zákonem. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ 147

Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelky č. 1 a 2. 7. Pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů. Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní a v době projednávání Návrhu ÚP v souladu s právně účinnou nadřazenou územně plánovací dokumentací. V absenci ZÚR nelze předjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor či rezervu koridoru R43. Odůvodnění: Z řady ustanovení stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územně plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle nějž může být obsahem určitého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nadřazeným nástrojem územního plánování, resp. s nadřazenou ÚPD. Konkrétně lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném znění. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupeň ÚPD) má přitom zákonem jasně vymezený přípustný obsah (viz například § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobněji pak přílohy č. 4, 7 a 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění). Z tohoto důvodu není možné mimo jiné záměry obecně vymezené v PÚR přímo přebírat do územních plánů obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územně plánovací dokumentaci, je samozřejmé, že platí i pro veškeré dílčí dokumenty, vznikající při postupu pořizování každého z typů ÚPD. Na základě argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré činnosti veřejné správy (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast veřejné správy obecně § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního řádu) nepochybně platí, že musí-li nějaký správní akt - výstup určité činnosti orgánů veřejné moci (například územní plán obce) splňovat určité zákonem stanovené požadavky (například soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí splňovat i veškeré dílčí akty (výstupy), postupně vydávané v procesu pořizování takovéhoto aktu. V případě územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovně stanoví, že v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je pořizován na základě schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v době schvalování Zadání ÚP s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud došlo k zmaření ZÚR JMK, pak došlo i k zmaření všech procesů, které se na zrušené ZÚR odvolávaly. Při absenci právně účinných ZÚR to tedy znamená (viz i odůvodnění k výše uvedeným bodům), že v Návrhu ÚP obce Boskovice nemůže být vymezen ani nadmístní záměr R43 ani územní rezerva pro tento záměr. 148

Zpracovateli může konat jen to, co je v zákoně dáno a že pokud zákon explicitně nedává mandát zpracovateli k určitému postupu, pak pokud by tak zpracovatel postupoval, jedná se o postup bez opory v zákoně, tedy nezákonný postup. Územní plánování je hierarchickým postupem. Pro tvorbu územního plánu jsou nutné určité zákonné podklady a současně „rozpracované“ dokumenty bez právní síly nejsou právoplatnými podklady, a tedy se na ně nemůže zpracovatel ÚP ani odvolávat. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Proces pořízení projednávaného opatření obecné povahy probíhá v souladu s právními předpisy. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelky č. 1 a 2. K možnosti pořízení územního plánu obce pořizovatel odkazuje na § 44 stavebního zákona, dle něhož o pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, mj. z vlastního podnětu. Tak tomu bylo v projednávaném případě. Stavební zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by pořízení územního plánu obce vázalo na existenci zásad územního rozvoje kraje. K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. Pořizovatel se s ohledem na shora uvedenou judikaturu a obsah platných právních předpisů s právním názorem podatelky neztotožnil. 8.

Územní rezerva pro R43 není vůbec odůvodněna. Tím se stává zcela protiprávní.

Odůvodnění: Každý nový element územního plánu zahrnutý do výrokové části musí být odůvodněn. Níže uvedené formulace z odůvodnění ÚP nejsou akceptovatelným odůvodněním pro územní rezervu pro R43: J)3.2.1. VÝHLEDOVÉ ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V severní části řešeného území (jižně Bačova) je navržena územní rezerva pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR 2008 a je rovněž součástí sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633, je dle požadavku Ministerstva dopravy do územního plánu zapracován koridor o šířce 600 m, jako územní rezerva pro záměr rychlostní silnice R43. Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice". Napojení řešeného území na R43 je uvažováno západně Skalice nad Svitavou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/150. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Odůvodnění popisuje důvody pro vymezení koridoru územní rezervy pro záměr rychlostní silnice R 43, i důvody pro vymezení koridoru o šířce 600m.

149

Je třeba neustále zdůrazňovat, že záměr rychlostní silnice R43 není v řešeném území záměrem zcela novým, ale že zde reálně 75 let existuje nedokončená stavba exteritoriální dálnice („staré německé dálnice“). Takovou skutečnost nelze při územně plánovací činnosti ignorovat. Pořizovatel tedy považuje rozsah odůvodnění za dostačující. 15) J. P., Ing. V. P., Sudice (25. 3. 2015, DMBO 4345/2015) Věc:

Námitky k návrhu územního plánu obce Boskovice

Městský úřad Boskovice oznámil veřejnou vyhláškou SMBO 3693/2012/STAV/Št, DMBO 1194/2015/STAV/Št. veřejné projednávání Návrhu ÚP Boskovice s tím, že námitky je možné podávat do 26. 3. 2015. Jsme majitelé nemovitostí uvedených v závěru tohoto podání. Jsme dotčeni zahrnutím R43 do předmětného návrhu územního plánu, a to i ve formě územní rezervy. Územní rezerva je nepřehlédnutelným omezením vlastnického práva. Vlastnické právo je ústavně chráněným právem. Z hlediska ochrany veřejného zdraví by při realizaci R43 nepochybně došlo ke zhoršení znečištění ovzduší v pásu až několik kilometrů od této komunikace, která je zahrnuta do transevropské silniční sítě TEN-T. Ať by tedy trasa R43 byla zvolena kdekoliv v naznačeném koridoru územní rezervy pro R43 byly by minimálně část území obce Boskovice tímto znečištěním dotčena, a to včetně našich nemovitostí. Lze poukázat na posouzení SEA k předmětnému návrhu ÚP obce Boskovice, kde se na str. 43 doslova uvádí „Dramatičtější nárůst koncentrací látek znečišťujících ovzduší lze očekávat v místech dopravních koridorů – zejména hlavních silničních tahů krajského či republikového významu. Jedná se zejména o realizaci rychlostní silnice R43.“ Níže uvádíme naše námitky, každou jednotlivě doloženou odůvodněním. Území dotčené námitkami je celé území obce Boskovice. Rozhodnutí o úvodní námitce: Manželé P. uvádějí, že jsou vlastníky pozemků, p.č. 5383/5, 5384/1, 5384/2, 5384/6, 5420/3, 7125/3 a 7125/4 v k. ú. Boskovice. Pořizovatel si dovoluje upřesnit, že do výčtu pozemků je chybně zařazen pozemek p.č. 7125/4, který je dle údajů v KN majetkem Města Boskovice, Masarykovo náměstí 4/2, 68001 Boskovice (výměra: 97 m 2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace). Návrh ÚP Boskovice obsahuje koridor územní rezervy pro záměr R43, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Územní rezerva není koridorem, v němž by bez dalšího mohlo dojít k realizaci prověřovaného záměru. V územní rezervě jsou zároveň zakázány změny v území, které by mohly prověřované využití znemožnit nebo podstatně ztížit. Územní rezerva tedy není způsobilá vytvořit negativní změnu životního prostředí, ani mít vliv na veřejné zdraví. Posouzení míry případného zhoršení znečištění ovzduší v daném území, přísluší orgánům státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví a v případě přípravy realizace R43 bude nepochybně bráno v úvahu. Návrh ÚP Boskovice obsahuje umístění koridoru R43 ve formě územní rezervy. Nelze nevnímat problematiku přetížené silnice I/43 v úseku Brno – Svitavy, ať už z hlediska nehodovosti, nebo životních podmínek pro obyvatele měst a obcí, kterými I/43 prochází. Text použitý ze SEA hodnocení je vytržen z kontextu. V příslušné kapitole se hovoří o tom, že území obvodu stavebního úřadu Boskovice je až na drobné výjimky podlimitní z hlediska imisního zatížení, ale že v místech dopravních koridorů lze očekávat dramatičtější nárůst koncentrací látek znečišťujících ovzduší.“ Omezení vlastnického práva v podobě územní rezervy nepředstavuje v daném území takový zásah, jež by znemožňoval využití území takovým způsobem, jež by jinak byl na předmětných pozemcích umožněn, s přihlédnutím k ostatní veřejnoprávní regulaci. Navíc je potřebné zdůraznit, že omezení v podobě územní rezervy je na rozdíl od jiných veřejnoprávních omezení omezením dočasným. Z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak pořizovatel poukazuje na ustálený názor, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 - 17). Námitky: 1.

Koridor R43 byl do stávajícího ÚP Boskovice zahrnut v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat. 150

Odůvodnění: ÚP Boskovice byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl závazně schválen v té době platné nadřazené územně plánovací dokumentaci. Stavební zákon přitom jednoznačně požadoval, aby nadmístní záměry byly schvalovány nikoliv v územně plánovací dokumentaci na úrovni obcí, ale v územně plánovací dokumentaci nadřazené územně plánovací dokumentaci pro obce. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro Městský úřad Boskovice v roli pořizovatele ÚP pro Boskovice. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Pořizovatel je totiž podle nového stavebního zákona přímo nadán povinností inicializovat pořízení změn územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soudů doloženo, že kde se v zákoně v souvislosti s úkony státní správy uděluje pravomoc státní správě, pak její výkon není ponechán na libovůli státní správy, ale je to její povinností. Tedy podle judikatury i termín „může“ pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne zůstat nečinná. V daném případě byl pořizovatel o rozsudcích NSS ve věci nesouladu koridoru R43 s nadřazenou územně plánovací dokumentací prokazatelně informován a měl již od roku 2010 inicializovat opravy těch územně plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. V zadání ÚP Boskovice tedy z důvodu problému s koridorem R43 neměla být schválena formulace, že „Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, … vycházející z … koncepce stávajícího územního plánu,…“. Pokud by tato formulace zde zůstala zachována v situaci, kdy stávající koncepce ÚP Boskovice v části řešení dopravy je protizákonná, byl by protizákonný i postup pořizování nového ÚP Boskovice. Předmětnou formulaci bylo tedy ze zadání nutno vypustit nebo bylo nutné explicitně přiznat dosavadní protizákonný postup ve věci R43 v ÚP Boskovice a specificky nápravu provést i při pořizování nového ÚP pro obec Boskovice. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo při pořizování ÚP Boskovice a jeho změn lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nadřazené územně plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Boskovice byl schválen, tj. v době platnosti ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Boskovice. Jak bylo opakovaně uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP města Brna (rozsudek ze dne 27.5.2010, č.j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, č.j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, č.j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Boskovice na základě ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazně schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesměla být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v době schvalování ÚP Boskovice. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v červnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zpřesňovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „upřesněný koridor rychlostní silnice R43“ Lze zdůraznit, že je zcela zřejmé, že pořizovatel ÚP nemůže navazovat na protiprávní stav a konzervovat jej. Jak bylo doloženo rozsudky NSS, koridor R43 nebyl v ÚP VÚC BSRA závazně schválen a proto nemohl být zahrnut jako závazný do územních plánů obcí. Protiprávnost tohoto postupu zpracovatelů a pořizovatelů ÚP obcí v oblasti řešené ÚP VÚC BSRA (územního plánu velkého územního celku brněnské sídelní regionální aglomerace) byla jasně doložena ve 3 soudních kauzách, kde NSS zopakoval identickou argumentaci o R43 a ve všech těchto případech koridory R43 označil jako protiprávní a jako takové je v předmětných ÚP zrušil. To, že koridor R43 v ÚP nebyl nějakým občanem Boskovic žalován, nic nemění na tom, že i zde byl tento koridor protizákonně.

151

Pokud by se zpracovatel ÚP Boskovice domníval, že koridor R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice v souladu se zákonem, pak by musel unést důkazní břemeno o tom, že ÚP VÚC BSRA obsahoval závazně vymezený koridor R43. Toto důkazní břemeno však zpracovatel unést nemůže, neboť NSS např. v rozsudku z 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 jasně konstatoval: „Nejvyšší správní soud má za to, že z poslední části Směrnic s názvem Zásady a pokyny pro zpracování následné územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů lze dovodit, že se o předmětné silnici R43, resp. D43, uvažovalo, nicméně žádné konkrétní vymezení trasování z daného textu nevyplývá.“ (zdůraznění doplněno). Dále NSS jasně konstatoval: „V této souvislosti zdejší soud pouze opakuje, že absence zakotvení záměru výstavby rychlostní silnice R43, resp. dálnice D43, v závazné části ÚP VÚC BSRA je nedostatkem takové intenzity, který způsobil nezákonnost napadeného ÚPmB.“ (zdůraznění doplněno). NSS jako neschválenou označil celou R43 v ÚP VÚC BSRA, nikoliv jen úsek na území města Brna. Podle NSS dokonce ani zahrnutí silnice 43 do dřívějších ÚP města Brna ani existence vybudovaného úseku komunikace v Brně nemůže zhojit nezákonnost zakotvení tohoto záměru. Pokud tedy NSS označil celou trasu R43 v ÚP VÚC BSRA jako nechválenou, pak se toto vztahuje i na správní území obce Boskovice, které bylo také pokryto ÚP VÚC BSRA. Pokud nyní zpracovatel ÚP Boskovice odkazuje na údaje v katastru nemovitostí, specificky na nějaké pozemky ve vlastnictví státu, a domnívá se, že údaje z katastru jsou důkazem pro právoplatnost vymezování R43, pak se těžce mýlí Z údajů v katastru nic nevyplývá pro vymezování R43 v územním plánování. Jak je výše s odkazem na rozsudek NSS doloženo, ani v případě, kdy v terénu existuje vybudovaná komunikace, o které bylo tvrzeno, že je součástí R43, ani pak tento koridor není schváleným koridorem R43. Navíc odkazování na údaje v katastru je v tomto případě naprosto zavádějící, neb údaj v katastru nemůže být žádným důkazem o územním plánu. Je tedy neoddiskutovatelné, že koridor R43 ve všech ÚP obcí, kde byl zahrnut v době platnosti ÚP VÚC BSRA, byl a je zde nezákonně. To, že v některých obcích nebyl zrušen soudem, nečiní v dané věci rozdíl. Tedy lze uzavřít: R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice nezákonně. Na nezákonný stav nelze navazovat a přenášet jej do nově pořizovaných dokumentů. Pokud by na nezákonný stav autorizovaná osoba i po upozornění navazovala, koná nejen v rozporu s profesními předpisy ČKA, ale porušuje i autorizační zákon, neb podmínkou v autorizačním zákoně je povinnost autorizované osoby při výkonu své činnosti dbát platných obecně závazných právních předpisů (viz § 12 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění). Odkazování na ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona je v daném případě zcela chybné. V územních plánech obcí nelze při neexistenci ZÚR vymezovat koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to ani formou územní rezervy. Na tom nic nemění ani znění ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, účinné ode dne 1. 1. 2013, podle nějž mohou být součástí územního plánu i záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, za podmínky, že to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Je zcela zřejmé, že realizace záměru rychlostní silnice by byla spojena s významnými negativními vlivy, přesahujícími hranice jednotlivých obcí. Především pak aplikace citované poslední věty ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona vůbec nepřichází v úvahu u liniových staveb a dalších záměrů, které je třeba koordinovat na území více obcí. Bylo by naprosto nesmyslné a odporovalo by obecným zásadám územního plánování, pokud by obce mohly ve svých územních plánech dle svého vlastního uvážení vymezovat záměry dopravní či technické infrastruktury nadmístního charakteru, neboť je zcela zřejmé, že tyto záměry se netýkají jen území jedné obce a je zapotřebí jejich vymezení sjednotit na „vyšší úrovni“ územního plánování. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Návrh územního plánu města Boskovice neobsahuje koridor R43, pouze koridor územní rezervy pro záměr R43. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen na základě:

152

a) Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje 2013 – druhá úplná aktualizace, kde je pod identifikačním kódem D6 začleněn „Úsek R-43-4 Svitávka – Velké Opatovice (hranice kraje)“ mezi záměry dálnic a silnic republikového a nadmístního významu, b) Územně analytických podkladů správního obvodu ORP Boskovice – 3. Úplná aktualizace, c) Územní studie silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice, kterou pořídil Krajský úřad Jihomoravského kraje (březen 2014, zhotovitel AF-CityPlan, s. r. o.), zejména jejího závěrečného doporučení, d) požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, zapracovat koridor o šířce 600m jako územní rezervu pro záměr rychlostní silnice R43, vycházejícího z platné Politiky územního rozvoje a platných Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. e) aplikace poslední věty ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., cit.: „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Pořizovatel při aplikaci stavebního zákona vychází i z důvodové zprávy k zákonu č. 350/2012 Sb., ke změně ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona, v níž se uvádí cit.: „Stavební zákon je založen na principu subsidiarity, tj., že se maximum rozhodování o změnách v území [viz § 2 odst. 1 písm. a) zákona] ponechává na těch úrovních veřejné správy, které mají pro toto rozhodování dostatečně informace s tím, že vládě je vyhrazeno řešení záležitostí republikového významu v politice územního rozvoje a krajům je vyhrazeno řešení záležitostí nadmístního významu v zásadách územního rozvoje. Tento princip však nebyl v zákoně dostatečně explicitně vyjádřen, což vyvolalo aplikační problémy a vyplynulo mj. také z rozsudků Nejvyššího správního soudu. Bez novely stavební zákon je řešení problémů nadmístního významu [viz § 2 odst. 1 písm. h) zákona] - např. záměru silničního obchvatu dvou obcí, jiné dopravní nebo technické infrastruktury zasahující do území více obcí nebo občanského vybavení sloužícího několika obcím velmi časově a procesně náročné. Nejprve je rámec pro řešení nadmístních záměrů nebo problémů nutné upravit aktualizací zásad územního rozvoje, na jejím základě změnit územní plány dotčených obcí a teprve v souladu s nimi je pak možné zahájit přípravu pro územní řízení. Novela tento neodůvodněně složitý procesní postup odstraňuje tím, že umožňuje obcím řešit v územním plánu záležitosti nadmístního významu, a to i v případě, že nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje. Podmínkou takového postupu je, že krajský úřad nevyloučí ve svém stanovisku k územnímu plánu, že uvedené záležitosti nadmístního významu mohou být součástí územního plánu.“ Podmínky pro vymezení záležitostí nadmístního významu v územním plánu jsou tedy pouze dvě, a to neřešení těchto záležitostí v zásadách územního rozvoje a nevyloučení tohoto jevu krajským úřadem ve stanovisku vydávaném dle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nejsou vydány a krajský úřad se dle § 50 odst. 7 stavebního zákona vyjádřil a vymezení záležitostí nadmístního nerozporoval. Namítající dále tvrdí, že projednávaný návrh územního plánu města Boskovice navazuje na protiprávně pořízený dokument, za nějž označuje Územní plán obce Boskovice z listopadu 1999. Uvedený územní plán byl schválen zastupitelstvem města a vyhlášen obecně závaznou vyhláškou a jako takový nebyl v části vymezující koridor R43 nikdy zrušen. Skutečnost, že zadání územního plánu, z něhož projednávaný návrh vychází, preferuje návaznost na koncepci předchozí územně plánovací dokumentace, je důkazem o snaze respektovat přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. 2. Z návrhu ÚP je nutné odstranit územní rezervu (označenou jako „UR1“) pro rychlostní silnici R43. Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než

153

vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Odkaz na OS9 z hlediska vymezení koridoru R43 v ÚP Boskovice je naprosto irelevantní. Odkazy na „dlouhodobé sledování jedné z variant R43“ nemá žádnou právní sílu jako odůvodnění vymezení koridoru R43 (nebo rezervy pro koridor R43) v novém ÚP Boskovice. Pokud takto zpracovatel, autorizovaná osoba, postupuje, pak se jedná o vážné pochybení, které zatížilo postup pořizování ÚP Boskovice i výsledný návrh ÚP Boskovice vážnou právní vadou, pro kterou může být tento ÚP být zrušen soudem. Odvolávání se na stanovisko krajského úřadu je nepřípadné, neb odpovědnost za soulad s právními předpisy je v první řadě na autorizované osobě. Autorizovaná osoba porušující zákon se vystavuje nebezpečí odebrání autorizace a povinnosti nahradit vzniklou škodu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Odst. (106) Politiky územního rozvoje ČR 2008 platné v době podání námitky se týkal koridoru kapacitní silnice R52, kdy jako důvod jeho vymezení bylo uváděno zkvalitnění silničního propojení Brno-Vídeň. Toto vymezení platí i v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne 15. dubna 2015 (PÚR). Silnice R52 není součástí návrhu územního plánu Boskovice, neboť se netýká území SO ORP Boskovice. Naopak odst. (121) společně s odst. (96) aktualizované PÚR ukládá vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy v úseku Brno-Moravská Třebová (E461). Důvodem vymezení je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení BrnoMoravská Třebová. Součást TEN-T. Vzhledem k požadavku Politiky územního rozvoje na ochranu území pro možnost realizace silnice R43 a na základě podkladů uvedených v projednávaném návrhu územního plánu, podrobně viz odůvodnění předcházející námitky, přistoupil zpracovatel k zanesení koridoru územní rezervy pro R43 do návrhu územního plánu města Boskovice. Skutečnost, že Jihomoravský kraj nemá platné zásady územního rozvoje, nemůže vést pořizovatele územních plánů jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází rozestavěná stavba exteritoriální dálnice, k jejímu ignorování. Mezi tyto obce se řadí i město Boskovice. Pořizovatele ve svých úvahách při rozhodování o námitce vycházel i z toho, že v minulosti byla HBH Projektem zpracována vyhledávací studie, jejímž závěrem je, že varianta vedení R43 směrem na Svitavy není přijatelná, zejména z těchto důvodů: 1) Hydrogeologická a inženýrsko-geologická rešerše, která je součástí vyhledávací studie prokazuje, že průchod rychlostní silnice II. ochranným pásmem vodního zdroje březovského vodovodu, který je významným zdrojem pitné vodu pro Brněnskou aglomeraci je z hlediska jeho ochrany nepřijatelný. 2) Varianta MŽP je vedena přes dobývací prostor výhradního ložiska Březinka, které tvoří významnou surovinu pro výrobu žáruvzdorných hmot. Tento zásah do dobývacího prostoru dle vyjádření Obvodního báňského úřadu v Trutnově a zamítavého stanoviska těžební firmy P-D Refractories CZ a. s. je technicky neakceptovatelný a navíc by muselo dojít k odepsání zásob nerostných surovin v k.ú. Horní Smržov. Zástupci MŽP a MD na jednání 16. září 2010 se s ohledem na uvedené skutečnosti dohodli, že vyhledávací studie prokazuje nevýhodnost navržené trasy R43 směrem na Svitavy a souhlasí, aby nadále byla sledována varianta dle ŘSD, vedená směrem k připojení na R35 v prostoru Starého Města u Moravské Třebové. Uvedený závěr je reflektován v platné Politice územního rozvoje. Z hlediska koordinace vazeb v území je třeba brát v úvahu i existenci ZÚR Pardubického kraje, kde se mimo jiné uvádí: Silnice R43 by měla umožnit kapacitní spojení východní části Pardubického kraje (Moravskotřebovsko) ve 154

směru na Brno. Podstatná část vazeb (Svitavy – Brno) zůstává ve stávajícím koridoru I/43, kde se předpokládají rozsáhlé obchvaty sídel. V právním stavu po aktualizaci č. 1 ZÚR Pardubického kraje (datum nabytí účinnosti: 7.10.2014) je v kapitole 4.1.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU v odstavci (74) uvedeno: ZÚR zpřesňují na území Pardubického kraje dopravní koridor republikového významu R43 Dětřichov (napojení na R35) – Jevíčko (- Brno) a navrhují koridor pro umístění stavby D2. Na této trase navrhují MÚK a to v prostorech Dětřichov, Borušov (I/35), Městečko Trnávka, Jevíčko. V námitce se objevuje věta „V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS“. K tomu je třeba pro úplnost uvézt, že kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.10.2012, č.j. 10 A 121/2012-114, kterým byl odmítnut návrh na zrušení části opatření obecné povahy PÚR 2008 vymezující koridor rychlostní silnice R52 a R43, Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou. 3.

Koridor R43 nelze do ÚP Boskovice zahrnout bez právoplatně schválených Zásad územního rozvoje JM kraje.

Odůvodnění: Řešené území nemá platnou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Boskovice nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. Pokus o ZÚR po předchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou řešeny i koridory dopravy, včetně koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude řešen v ZÚR, a tedy krajský úřad nemůže postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl řešen jinde než v ZÚR, tj. např. v územním plánu Boskovic. Navíc je nepochybné, že R43 může mít významné negativní vlivy mimo území Boskovic, tedy možnost existence těchto negativních vlivů nelze vyloučit na základě současného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kvůli pochybení v posouzení kumulativních a synergických vlivů od páteří dopravní sítě – včetně R43 – v SEA). Tedy SEA k 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z příčin zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správě a samosprávě k dokládání absence negativních vlivů přesahujících hranice obce Boskovice. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Koridor pro silnici R 43 obsažený v předloženém návrhu územního plánu je vymezen jako územní rezerva. S ohledem na ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona lze v územním plánu vymezovat záležitosti nadmístního významu, jež nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona nevyloučí, blíže viz odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1. S ohledem na ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona lze také dodat, že územní rezervy nejsou předmětem posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území ani na životní prostředí, neboť neumožňují realizaci záměrů v nich obsažených, ale pouze ukládají jejich prověření. Zároveň územní rezervy omezují využití území pouze v omezeném rozsahu, a to pro jevy, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Vymezení územních rezerv naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. 4.

R43 nelze zahrnout do ÚP Boskovice ani ve formě územní rezervy. Nelze ji zahrnout bez ZÚR ani na základě vyjádření Ministerstva dopravy.

155

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je byla před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Odkaz na stanovisko Ministerstva dopravy je v daném kontextu naprosto nepřípadný. Stanovisko Ministerstva dopravy je pouze stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a není závazné pro zpracovatele ÚP. I kdyby toto stanovisko bylo závazné, pak by bylo na odpovědnosti zpracovatele upozornit Ministerstvo, že jeho stanovisko je v rozporu s právním řádem, což v daném případě bylo pravdou. Ministerstvo dopravy jednoznačně překročilo své pravomoci a zpracovatel ÚP zatížil své dílo vážnou právní vadou. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, 156

že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se neztotožňuje s názorem podatelky o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. V předmětné věci byl v podkladech zjištěn zájem České republiky na ochraně části území města Boskovice pro potenciální realizaci rychlostní silnice R43. V této věci lze přímo poukázat na skutečnost, že Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. K části odůvodnění námitky, jež zdůrazňuje omezení vlastnických práv k nemovitostem v koridoru územní rezervy, pořizovatel uvádí, že omezení vlastnického práva v podobě územní rezervy nepředstavuje v daném území takový zásah, jež by znemožňoval využití území takovým způsobem, jež by jinak byl na předmětných pozemcích umožněn, s přihlédnutím k ostatní veřejnoprávní regulaci. Navíc je potřebné zdůraznit, že omezení v podobě územní rezervy je na rozdíl od jiných veřejnoprávních omezení omezením dočasným. Z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pak pořizovatel poukazuje na ustálený názor, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011 - 17). 5. ozn.

Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 63 je nutné odstranit plochy UR1 a UR2, tedy text katastrální území

UR1 Boskovice, Bačov

způsob budoucího využití území

podmínky pro prověření budoucího využití plochy

koridor pro realizaci záměru rychlostní silnice R 43

    

UR2 Boskovice

koridor přeložky silnice II/374

 

157

řešit střet se skladebnými prvky ÚSES prověřit ochranu VKP Chloustné prověřit koordinaci s koridorem VVTL a VTL plynovodu a trasami technické infrastruktury v maximální míře využít stávající plochy zemního tělesa, ostatních ploch, silnice prověřit koordinaci trasy se sousedními katastrálními ůzemími řešit koordinaci s železniční tratí č. 262 a plochami železniční stanice prověřit minimalizaci záboru zemědělské půdy vyšších bonitních tříd

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Napadaný text a vymezení územních rezerv UR1 a UR2 bude v návrhu ÚP Boskovice ponechán. Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se

158

neztotožňuje s názorem podatelky o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §36 odst. 5 stavebního zákona. Podle § 43 odst. 3 stavebního zákona územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán obce se při vymezování koridoru technické infrastruktury nemůže dostat do rozporu se zásadami územního rozvoje sousedního kraje, neboť trasování koridoru tak, že by na koridor v sousedním kraji nenavazoval, by vedlo ke zjevně nefunkčnímu řešení. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Návrh územního plánu Boskovic se tedy nemůže koridorem R43 nezabývat, nýbrž musí prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. Zpracovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43, jejichž výčet je podrobně uveden v odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. Vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R43 je do návrhu ÚP Boskovice zapracováno i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Vymezení koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 na vymezení územní rezervy pro koridor R43 funkčně navazuje, přičemž k realizaci přeložky silnice II/374 dojde právě v souvislosti s případnou realizací R43. S vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 souhlasí Odbor dopravy KrÚ Jihomoravského kraje, jako věcně a místně příslušný dotčený orgán z hlediska silnic II. a III. třídy. 6.

Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK.

Odůvodnění: Zpracovatel ÚP nesmí překračovat svůj mandát a řešit nadmístní prvky, které se řeší v připravovaných ZÚR JMK, a to řada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí předjímat jakékoliv řešení nadmístních prvků, a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby úředníci krajského úřadu vyslovovali preference pro určitou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí plně ctít stavební zákon a autorizační zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického řádu

159

České komory architektů (ČKA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smírčího řadu ČKA, a to i s možným dopadem řízení před stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Boskovice tedy nesmí zahrnout do ÚP Boskovice koridor R43, a to ani ve formě územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Současně však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj při pořizování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nadřízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatelům ÚP obcí poskytnout. Lze zdůraznit, že zpracovatel Návrhu ÚP nepostupuje pouze na základě toho, co schválí samosprávný orgán, ale jako osoba autorizovaná musí každý svůj krok poměřovat souladem s právními předpisy státu. Tvrzení v druhém odstavci výše citovaného „vyhodnocení Námitky“ tento klíčový aspekt pominulo a bez něj je toto tvrzení zpracovatele v rozporu s právním řádem. Trváme na tom, že v územních plánech obcí nelze vymezovat nadmístní koridory dopravy – a to ani jako územní rezervy. Zpracovatel nemá právo aplikovat libovůli, ale smí konat jen to, co je v zákoně uvedeno. Tedy argumentace zpracovatele, který požaduje, aby mu náš spolek vysvětloval, kde je určitá formulace v zákoně, je naprosto nepřípadná. Naopak zpracovatel je povinen doložit, že úkon, který činí, má jednoznačnou oporu v zákoně. Toto zpracovatel neučinil a tím zatížil své dílo vážnou právní vadou. Stavební zákon, který jasně uvádí, že koridory se vymezují v ZÚR (viz § 36 odst. 1 stavebního zákona) a upřesňují v ÚP (viz § 43 odst. 3 stavebního zákona). To, co není vymezeno, nelze zpřesňovat. Tedy pokud neexistuje ZÚR, neexistují vymezené nadmístní koridory rychlostních komunikací a nelze s nimi v ÚP obcí ani pracovat. Jak již bylo doloženo citací stanoviska MMR výše (a což také je v souladu s usneseními Ústavního soudu), PÚR neurčuje, přes která správní území koridory dle PÚR vedou. Tedy trasování koridoru rychlostní silnice nelze rozhodnout v ÚP jedné obce, ale musí se to rozhodnout v ZÚR kraje, které jediné mají právní mandát koordinovat využití území pro nadmístní dopravní koridory. Pro úplnost se odkazuje i na výše podané odůvodnění, proč nelze v ÚP obcí vymezovat koridory rychlostních komunikací na základě § 43 odst. 1 in fine stavebního zákona. Je také vhodné dodat, že jakýkoliv podklad pro vymezení hranic koridorů v ÚP obcí musí být zákonným podkladem. Využití jiného podkladu nebo postupu nepopsaného ve stavebním zákoně je postupem v rozporu se zákonem. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelů č. 1 a 2. 160

7.

Pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů. Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní a v době projednávání Návrhu ÚP v souladu s právně účinnou nadřazenou územně plánovací dokumentací. V absenci ZÚR nelze předjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor či rezervu koridoru R43.

Odůvodnění: Z řady ustanovení stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územně plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle nějž může být obsahem určitého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nadřazeným nástrojem územního plánování, resp. s nadřazenou ÚPD. Konkrétně lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném znění. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupeň ÚPD) má přitom zákonem jasně vymezený přípustný obsah (viz například § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobněji pak přílohy č. 4, 7 a 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění). Z tohoto důvodu není možné mimo jiné záměry obecně vymezené v PÚR přímo přebírat do územních plánů obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územně plánovací dokumentaci, je samozřejmé, že platí i pro veškeré dílčí dokumenty, vznikající při postupu pořizování každého z typů ÚPD. Na základě argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré činnosti veřejné správy (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast veřejné správy obecně § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního řádu) nepochybně platí, že musí-li nějaký správní akt - výstup určité činnosti orgánů veřejné moci (například územní plán obce) splňovat určité zákonem stanovené požadavky (například soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí splňovat i veškeré dílčí akty (výstupy), postupně vydávané v procesu pořizování takovéhoto aktu. V případě územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovně stanoví, že v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je pořizován na základě schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v době schvalování Zadání ÚP s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud došlo k zmaření ZÚR JMK, pak došlo i k zmaření všech procesů, které se na zrušené ZÚR odvolávaly. Při absenci právně účinných ZÚR to tedy znamená (viz i odůvodnění k výše uvedeným bodům), že v Návrhu ÚP obce Boskovice nemůže být vymezen ani nadmístní záměr R43 ani územní rezerva pro tento záměr. Zpracovateli může konat jen to, co je v zákoně dáno a že pokud zákon explicitně nedává mandát zpracovateli k určitému postupu, pak pokud by tak zpracovatel postupoval, jedná se o postup bez opory v zákoně, tedy nezákonný postup. Územní plánování je hierarchickým postupem. Pro tvorbu územního plánu jsou nutné určité zákonné podklady a současně „rozpracované“ dokumenty bez právní síly nejsou právoplatnými podklady, a tedy se na ně nemůže zpracovatel ÚP ani odvolávat. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Proces pořízení projednávaného opatření obecné povahy probíhá v souladu s právními předpisy. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelky č. 1 a 2.

161

K možnosti pořízení územního plánu obce pořizovatel odkazuje na § 44 stavebního zákona, dle něhož o pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, mj. z vlastního podnětu. Tak tomu bylo v projednávaném případě. Stavební zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by pořízení územního plánu obce vázalo na existenci zásad územního rozvoje kraje. K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. Pořizovatel se s ohledem na shora uvedenou judikaturu a obsah platných právních předpisů s právním názorem podatelky neztotožnil. 8. Územní rezerva pro R43 není vůbec odůvodněna. Tím se stává zcela protiprávní. Odůvodnění: Každý nový element územního plánu zahrnutý do výrokové části musí být odůvodněn. Níže uvedené formulace z odůvodnění ÚP nejsou akceptovatelným odůvodněním pro územní rezervu pro R43: J)3.2.1. VÝHLEDOVÉ ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V severní části řešeného území (jižně Bačova) je navržena územní rezerva pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR 2008 a je rovněž součástí sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633, je dle požadavku Ministerstva dopravy do územního plánu zapracován koridor o šířce 600 m, jako územní rezerva pro záměr rychlostní silnice R43. Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice". Napojení řešeného území na R43 je uvažováno západně Skalice nad Svitavou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/150. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Odůvodnění popisuje důvody pro vymezení koridoru územní rezervy pro záměr rychlostní silnice R 43, i důvody pro vymezení koridoru o šířce 600m. Je třeba neustále zdůrazňovat, že záměr rychlostní silnice R43 není v řešeném území záměrem zcela novým, ale že zde reálně 75 let existuje nedokončená stavba exteritoriální dálnice („staré německé dálnice“). Takovou skutečnost nelze při územně plánovací činnosti ignorovat. Pořizovatel tedy považuje rozsah odůvodnění za dostačující. 16) D. K. a Ing. F. K., Boskovice (20. 3. 2015, DMBO 4348/2015) Námitka k návrhu územního plánu města Boskovic Seznámili jsme se s návrhem nového územního plánu Boskovic, jehož projednávání bylo oznámeno na úřední desce dne 4. února 2015. K návrhu územního plánu uplatňujeme námitku, kterou blíže specifikujeme níže. Pro úplnost uvádíme, že jsme vlastníky nemovitostí na adrese Sušilova 675/48, 680 01 Boskovice. Specifikace dle katastru je následující:

162

- pozemek parc. č. 1287/2 – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č.p.675 - pozemek parc. č. 1287/3 – ostatní plocha - pozemek parc. č. 6956/2 – ostatní plocha Vlastnictví těchto nemovitostí dokládáme výpisem z katastru nemovitostí ze dne 18.3.2015, který je přílohou této námitky. Pozemky parc. č. 1287/2 a 6956/2 jsou pozemky, k nimž podáváme z hlediska návrhu územního plánu námitku, pozemek parc. č. 1287/3 je plocha, kde souhlasíme s návrhem územního plánu. Dle vydaného/platného územního plánu je současná situace následující: Současná plocha je Vp – plocha pro průmyslové podniky. Dle definice vydaného územního plánu se jedná o území určené především k umísťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových, zemědělských, výrobních a ostatních služeb včetně administrativy a provozoven, převážně v uzavřených areálech s minimální frekvencí styku s veřejností. Objekt/výše uvedené nemovitosti jsme kupovali v roce 2012 právě s tím, že objekt je potencionálně využitelný i pro výrobní činnosti (jinak bychom ho nekupovali), protože dle dosavadního stavu v územním plánu jsou dané plochy určené pro výrobní aktivity. Dále uvádíme, že v současné době je v objektu provozovna – prodejna hračkářství a je v ní umístěna soukromá/nepodnikatelská dílna. Ale do budoucna plánujeme, že bychom chtěli dílnu (tj. výrobní aktivitu) v nemovitosti také provozovat jako podnikatelskou činnost. Dle navržené změny má být situace územního plánu Boskovic týkající se našich nemovitostí následující: Pozemek 1287/2 vč. stavby č.p.675 má být součástí PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ – SM, přičemž v popisu textové části máte uvedeno, že plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení v rodinných domech se zázemím pro obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. Naopak pozemek parc. č. 6956/2 má být součástí plochy DS – plochy dopravní infrastruktury – silniční. Na tomto pozemku se ale nachází vchod (přízemní vrata) do sklepa objektu. Ze své podstaty tak tato plocha nemůže sloužit jako silniční infrastruktura. Z hlediska návrhu územního plánu tedy podáváme následující námitky: 1) pozemek parc. č. 1287/2 – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č.p. 675 – nesouhlasíme se změnou územního plánu na plochu smíšenou obytnou městskou. Navrhujeme změnu na PLOCHU SMÍŠENOU VÝROBNÍ – VS. Důvod: tato plocha z hlediska její definice v příloze územního plánu lépe odráží již současný stav (existující provozovna), tak i zamýšlený budoucí stav (truhlářská dílna). 2) pozemek parc. č. 6956/2 – nesouhlasíme s uvedením této plochy v ploše silniční dopravní infrastruktury. Důvod: tato plocha (již několik století) slouží jako vchod do sklepních prostor, je opatřen vraty a schody, nemůže ze své podstaty sloužit jako silniční dopravní infrastruktura. Navrhujeme změnu na PLOCHU SMÍŠENOU VÝROBNÍ, protože tato plocha je funkčně ( již po staletí) součástí stavby č.p. 675. 3) pozemek parc. č. 1287/3 – souhlasíme s uvedením této plochy v ploše dopravní infrastruktury silniční, odráží její využití – parkování, místo pro vykládku/nakládku. Zdvořile Vás žádáme o zapracování těchto námitek do územního plánu města Boskovic. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje částečně, s následujícím odůvodněním: Pozemek parc. č. 1287/2 bude vyznačen jako stabilizovaná plocha smíšená výrobní vzhledem k tomu, že tento způsob využití více koresponduje se současným využitím objektu č.p. 675, nacházejícím se na tomto pozemku. Pozemek parc. č. 6956/2 zůstane součástí ploch silniční dopravní infrastruktury. Dle údajů v katastru nemovitostí je stejného druhu jako sousední pozemek 1287/3 (ostatní plocha), navíc má výměru pouhých 15m 2, což je výměra v měřítku územního plánu téměř nezobrazitelná. Splnění takového požadavku by bylo v rozporu s ustanovením §3 odst.1 vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, který uvádí, že k naplňování cílů a úkolů územního plánování se území člení na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2.

163

17) J. a M. P., Boskovice (23. 3. 2015, DMBO 4349/2015) V souladu s ustanovením § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona, uplatňujeme jako vlastníci pozemku parc. č. 3210/50 v k.ú. Boskovice námitku, týkající se jeho vymezení v projednávaném návrhu ÚP Boskovice. Požadujeme jeho začlenění do stabilizovaných ploch RI – plochy pro rodinnou rekreaci. Odůvodnění námitky: Náš požadavek vyplývá z existence rozhodnutí Odboru výstavby MěÚ Boskovice, ze dne 30.6.1994, č.j. 935/94 –výst./KE, o využití území (viz příloha). Předmětem rozhodnutí je zřízení zahrady s možností vybudování zahrádkářské chaty pro zahrádkářské účely na pozemku parc. č. 3210/50 v k.ú. Boskovice. V souladu s tímto rozhodnutím uvedený pozemek užíváme od roku 1994. Rozhodnutí o námitce: Námitce se vyhovuje, s následujícím odůvodněním: Dodatečné začlenění pozemku p.č. 3210/50 v k.ú. Boskovice do současně zastavěného území jako stabilizovaná plocha RI – plochy pro rodinnou rekreaci, lze zdůvodnit uplatněním ustanovení § 58 odst. 2, písm. a) stavebního zákona. Jde o oplocenou zahradu o výměře 2018 m2 (stav dle údajů v KN), na základě rozhodnutí Odboru výstavby MěÚ Boskovice, ze dne 30.6.1994, č.j. 935/94 –výst./KE, o využití území. Předmětem rozhodnutí je zřízení zahrady s možností vybudování zahrádkářské chaty pro zahrádkářské účely na pozemku parc. č. 3210/50 v k.ú. Boskovice. Stávající objekt individuální rekreace není zapsán v KN, začlenění pozemku do stabilizovaných ploch zastavěného území umožní po dvou desetiletích narovnání právního stavu ve vztahu k operátu katastru nemovitostí. 18) J. P., Boskovice (23. 3. 2015, DMBO 4350/2015) Ve čtvrtek 19. 3. 2015 byl zveřejněn návrh územního plánu Boskovic. Žádám, aby na pozemku, který je v mém vlastnictví v k.ú. Vratíkov na parcelách 268/1, 268/2 a 267 v jeho horní části (viz příloha mapa) bylo povoleno postavit rodinný domek. Přístupová cesta k pozemku – parcely 291/1, 292/3 a 291/3 – je též v mém vlastnictví. V žádosti předcházející zveřejnění plánu jsem žádala, aby na pozemku 268/1, 268/2 a 267 byla možnost postavit rodinné domy. Na veřejném projednání plánu mi bylo řečeno, že to není možné, jelikož přístupová cesta k pozemkům by musela být široká nejméně 8 metrů. Přístupová cesta je však na nejužším místě široká je 5 metrů, což však stačí jen k jedinému domu. Na plánu, který je přílohou, je vyznačena část parcely týkající se žádosti. Přes parcelu vede kanalizace. Rodinné domy sousedící s touto parcelou stojí na pozemcích, které patřily mé rodině, byly nám před listopadem 1989 vyvlastněny a posléze prodány jako stavební pozemky. Považuji za nemorální, aby si naše rodina nemohla postavit ani jeden domek. Námitku podávám v zákonné lhůtě a čekám na Vaše vyjádření. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Pro upřesnění pořizovatel uvádí, že podatel námitky uplatnil dne 19. 9. 2012 „žádost o změnu územního plánu“ (DMBO 15947/2012) v rámci přípravných prací pořizovatele k novému ÚP Boskovice. Bylo požadováno začlenit pozemky 268/1, 268/2, 267, 291/1, 291/3 a 292/3 v k.ú. Vratíkov tak, aby je bylo možno využít pro stavební účely. Celková výměra těchto převážně zemědělských pozemků činí 1,187 ha. V rámci přípravných prací pořizovatel (Odbor výstavby a ÚP MěÚ Boskovice) vyzval občanskou i podnikatelskou veřejnost (na besedě s občany na téma „nový územní plán Boskovice“ i prostřednictvím místního tisku) k uplatnění případných námětů a podnětů, co by bylo vhodné z hlediska individuálních záměrů začlenit do připravované územně plánovací dokumentace. Byl zorganizován dotazníkový průzkum názoru veřejnosti, neziskového a podnikatelského sektoru (v papírové i elektronické podobě).

164

Jednotlivé podněty (mezi nimi i „žádost“ podatele této námitky) byly spolu s výsledky dotazníkového průzkumu předloženy projektantovi k posouzení, zda zapadají do koncepce jím navrhovaného řešení. Zda byly jednotlivé podněty projektantem využity, bylo možno zjistit v rámci fáze společného jednání (doručení návrhu ÚP veřejnosti) s možností uplatnit připomínku, nebo následně při veřejném projednání, jak se stalo v tomto konkrétním případě. Podnět podatele projektant nevyužil a vyhodnotil, že uváděné pozemky je z hlediska koncepce řešení návrhu ÚP Boskovice vhodné ponechat jako součást ploch smíšených nezastavěného území přírodních, resp. zemědělských a ploch orné půdy NZ. Hlavním důvodem pro zamítnutí této námitky je skutečnost, že návrh ÚP Boskovice vymezuje pro potřeby bydlení v místní části Vratíkov plochu 2,3502 ha. Z této plochy má dopad do zemědělského půdního fondu hodnotu 2,1937 ha a do pozemků určených k plnění funkce lesa 0,0756 ha. Další navyšování záboru ZPF pro účely bydlení je dle názoru pořizovatele nezdůvodnitelné, zejména před orgány státní správy na úseku ochrany ZPF. Vymezené návrhové plochy dostačují z hlediska zajištění udržitelného rozvoje území v místní části Vratíkov. 19) H. a C. K., Boskovice (24. 3. 2015, DMBO 4351/2015) Podatelé jsou vlastníky pozemku v lokalitě Rovná par. č. 3400/62, v k.ú. Boskovice, obec Boskovice. Z této nemovitosti hodlají podatelé vytvořit stavební parcelu pro výstavbu rodinného domu. Na základě vlastnických práv k výše uvedeným nemovitostem podatelé tímto podávají proti předmětnému návrhu územního plánu Boskovic v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující námitky: 1. Nesouhlasíme s vymezením využití území Z113 jako plochy pro lehký průmysl, které sousedí přes účelovou komunikaci s naším pozemkem. Požadujeme vymazání tohoto záměru z návrhu územního plánu. Požadujeme proto, aby pořizovatel Územního plánu, Město Boskovice, tuto plochu z Návrhu vypustil (popřípadě překvalifikoval plochu na plochu pro bydlení, na zeleň, zemědělskou plochu apod).

2

Odůvodnění: V době koupě naší nemovitosti jsme nemohli očekávat, že k podobnému záměru někdy v budoucnu dojde, podobná změna nebyla zanesena ani ve výhledu územního plánu a zástupcem města jsme byli ujištěni, že o podobné zástavbě se neuvažuje a lokalita bude i v budoucnu využívána jako klidová zóna (zemědělská plocha, plocha pro bydlení v rodinných domech). Došlo by ke zvýšení úrovně hluku, prachu a znečištění ovzduší. Došlo by k zásahu do vlastnického práva – pokles ceny naší nemovitosti, narušení kvality bydlení. Návrh ÚP neřeší změnu odklonění komunikačního připojení výrobního areálu betonárky DEAS spol. r.o., dále i obalovny, dopravních staveb, a recyklace konsorcia OLH ŽS; Rovná 2146, Boskovice, tedy těžkého průmyslu spojeného s dopravou potřebných surovin a materiálů zajišťovanou návěsy, kontejnery, autodomíchávači apod. s enormním nárůstem v počtu přejezdů za 24 hod. od doby platnosti stávajícího ÚP Boskovice z 3.2.2000 zvýšený i rekonstrukcí ,,Obalovny živičných směsí Boskovice“ v roce 2009. Návrh nového ÚP ponechává tuto podstatnou změnu nárůstu přepravy za dobu 15 let bez návrhu řešení. A aby té hlukové zátěže nebylo málo, tak tuto bytovou, obchodní a rekreační lokalitu ještě navíc návrh ÚP zatěžuje dalšími novými budoucími zátěžemi v podobě návrhových ploch těžkého průmyslu Z 67 (VT) u Obalovny a lehkého průmyslu Z 113 (VL) Pod horkou.

Řešení: Navrhujeme proto ke komunikačnímu připojení využít stávající veřejně přístupné účelové komunikace (VPÚK) p.č.7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice, včetně stávajícího železničního přejezdu a komunikačního připojení VPÚK k silnici II/374 Boskovice-Lhota Rapotina pod městskou ČOV. Tím se komunikační připojení zkrátí cca o 2 km, připojení bude trasováno v extravilánu, tzn. mimo zastavěné a zastavitelné území. Máme za to, že naše námitka je plně opodstatněná. Rozhodnutí o námitkách: Námitce pod bodem 1. se vyhovuje, s následujícím odůvodněním:

165

Navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) bude vyřazena. Odbor životního prostředí krajského úřadu Jihomoravského kraje, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, jako dotčený správní orgán, uplatnil k ploše Z113 nesouhlasné stanovisko. V něm uvádí, že nově navrhovaná plocha Z113 (VL – plocha pro lehký průmysl) o celkové výměře 1,6086 ha, je v příkrém rozporu se základními zásadami ochrany ZPF neboť tuto plochu nelze s ohledem na velikost sídla, jeho skutečné potřeby a zejména rozsah odsouhlasených ploch téhož funkčního využití považovat za nezbytně nutný případ, kdy by mělo dojít k odnětí půdy ze ZPF. Výše uvedený rozpor dále umocňuje skutečnost, že je plocha v celém svém rozsahu navržena na zemědělských půdách II. třídy ochrany, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Navržený zábor zemědělské půdy na základě výše uvedeného nelze považovat za nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF tak, jak stanoví ust. § 5 odst. 1 zákona o ochraně ZPF. Námitce pod bodem 2. se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Návrh ÚP Boskovice jak pro společné, tak pro veřejné projednání, obsahoval vyznačení stávající účelové komunikace „DU“ na pozemcích p. č. 7056/1 a 7057 k.ú. Boskovice. Toto vymezení odpovídá návrhu uvedenému v námitce. Vše ostatní je pak věcí dalších správních řízení ohledně povolení změny napojení na silnici II/374, změny režimu přejezdu atd., které nelze na úrovni územního plánu jednoznačně předjímat. Návrh ÚP Boskovice tak vytváří nutnou (nikoli však postačující) podmínku k tomu, aby případná navazující řízení ohledně této problematiky mohla být vedena. Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F textové části ÚP Boskovice) umožňují na pozemcích přilehlých k předmětné veřejně přístupné účelové komunikaci (plochy orné půdy NZ, plochy smíšené nezastavěného území zemědělské NSz) realizovat směrové či šířkové úpravy, pokud takové řešení bude předmětem případné navazující projektové dokumentace a v příslušných správních řízeních bude shledáno jako reálné. Ke zmiňované návrhové ploše Z 67 (VT) u obalovny pořizovatel uvádí, že tato plocha je převzata z dosud platného územního plánu města Boskovice, do kterého byla jako návrhová plocha pro výrobní aktivity implementována v rámci změny č. 3 jako dílčí změna 3.12 (nabyla účinnosti 15. 7. 2009). Nejedná se tedy o zcela nový záměr v území. 20) Ing. D. S., Boskovice (25. 3. 2015, DMBO 4352/2015) Text námitky: Podle § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, podávám tímto, jako vlastník pozemků parc. č. 7076/10, 4105/28, 4125/1 v k.ú. Boskovice, námitku proti návrhu územního plánu Boskovice. Uplatňuji námitku vůči zařazení výše uvedených pozemků do plochy Z12 SM - smíšené obytné městské a žádám o změnu a zařazení pozemků do ploch pro rodinnou rekreaci RI. Odůvodnění uplatněné námitky: Zařazení dotčených pozemků do kategorie SM omezuje vlastnická práva a plné možnosti využití pozemků pro potřeby individuální rekreace s možností výstavby objektu pro rekreaci. Dalším důvodem požadované změny je i značná podmáčenost, způsobovaná povrchovou i podzemní vodou, na části těchto pozemků a tím problematickému využití podle návrhu ÚP. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Nový územní plán respektuje rozvojovou plochu bydlení v lokalitě Milánovy, která je vymezena v dosud platném ÚP města Boskovice. Pozemek parc. č. 4125/1 a část pozemku parc. č. 4105/28, v k.ú. Boskovice jsou v této dokumentaci vymezeny jako součást návrhové plochy pro bydlení v nízkopodlažních objektech, rodinných domech, a to od doby schválení této dokumentace (3. 2. 2000). Plocha bydlení byla navržena nad stabilizovanou plochou vymezenou jako „krajinná zóna produkční zemědělská“. Při změně č. 1 územního plánu města Boskovice (schválena 15. 9. 2005) byly v rámci dílčí změny č. 1.12 zařazeny do návrhové plochy pro bydlení i zbývající část pozemku parc. č. 4105/28 a pozemek parc. č. 7076/10.

166

Nyní pořizovaný ÚP Boskovice v podstatě přebírá tuto lokalitu a vymezuje ji jako plochu smíšenou obytnou městskou SM, označenou jako plochu změny Z12. Využití této plochy je podmíněno zpracováním územní studie, nelze tedy v této lokalitě vymezovat novou plochu pro rodinnou rekreaci RI. Argumentaci, že zařazení dotčených pozemků do kategorie SM omezuje vlastnická práva a plné možnosti využití pozemků pro potřeby individuální rekreace s možností výstavby objektu pro rekreaci nelze přijmout. Uvedené pozemky nikdy nebyly součástí ploch umožňujících stavbu rekreačního objektu. Podmínky využití pozemků pro bydlení bude podrobněji řešit již zmiňovaná územní studie, jakožto neopomenutelný územně plánovací podklad pro další rozhodování v území. 21) K. D., Boskovice (25. 3. 2015, DMBO 4353/2015) Jsem vlastníkem pozemku parcelní číslo. 3700/4 (orná půda) v katastrálním území Boskovice. V návrhu územního plánu města Boskovice je tento pozemek zařazen do ploch s označením Nz – plochy orné půdy. Proti tomu zařazení podávám námitku. Požaduji o zařazení pozemku do plochy VL – plochy výroby a skladovací (lehký průmysl), nebo do ploch SM – plochy smíšené obytné. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Pozemek parc. číslo 3700/4 v katastrálním území Boskovice zůstane v návrhu ÚP Boskovice součástí ploch s označením Nz – plochy orné půdy. Pozemek se celou svojí výměrou nachází uvnitř bezpečnostního ochranného pásma VTL plynovodu a v důsledku existence tohoto technického limitu je pro navrhované využití nepoužitelný. 22) V. K., Boskovice (26. 3. 2015, DMBO 4354/2015) Pozemky parc. č.: 199/20 a 199/19 v k. ú. Hrádkov v mém vlastnictví tvoří výběžek, který odděluje plochu v současné době zastavovanou RD a plochu určenou v návrhu k zástavbě RD. Tento výběžek, v územním plánu vedený jako lesní plocha, je ve skutečnosti odlesněná rokle s navážkou zeminy. Navrhuji proto změnu této plochy na občanskou vybavenost, veřejnou zeleň nebo sportovní plochy tak, aby se obě rezidenční lokality přirozeně funkčně propojily. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Pozemky parc. č.: 199/19 a 199/20 v k.ú. Hrádkov jsou dle aktuálního stavu v KN součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a tak jsou i vymezeny v návrhu ÚP Boskovice. Návrh využít tuto plochu k propojení dvou lokalit bydlení uvedenými funkcemi je výhledově určitě akceptovatelný a z urbanistického hlediska vhodný. Je však třeba nejprve tyto pozemky vyjmout z PUPFL a teprve poté zapracovat (formou změny) do územního plánu. 23) L. Ř., Boskovice (25. 3. 2015, DMBO 4355/2015) Jsem vlastníkem těchto nemovitostí: pozemek parc. č. 3374, 3375, 3376 v obci a katastrálním území Boskovice, které jsou zapsány na LV č. 5140 pro obec a k.p. Boskovice. Na základě vlastnických práv k výše uvedeným nemovitostem (dále také jako předmětné nemovitosti) tímto podávám proti návrhu územního plánu Boskovic v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující námitku(y): Již v roce 2012 jsem podal návrh na změnu územního plánu, který se týkal shora uvedených nemovitostí. Tato žádost – návrh byla doručena Městskému úřadu v Boskovicích dne 21.11.2012, kopii tohoto návrhu v příloze přikládám.

167

Můj návrh změny byl označen číslem 15, do dnešního dne jsem však nebyl nijak informován o výsledku projednání tohoto návrhu a ani při veřejném projednání návrhu územního plánu nebylo o mém návrhu jednáno a rozhodnuto. Ve svém podání z roku 2012 jsem uváděl, resp. navrhoval, aby předmětné nemovitosti byly zařazeny do ploch pro výstavbu rodinných domů. Při nyní projednávané změně územního plánu byly sousedící pozemky do ploch pro výstavbu zařazeny, moje nemovitosti, byť bezprostředně s takto navrženou plochou pro výstavbu souvisí, do těchto ploch zařazeny nebyly, i když této změně územního plánu nic nebrání. Naopak zařazením předmětných nemovitostí do ploch pro výstavbu by došlo ke sjednocení území, vytvoření vhodné plochy a hranice zastavitelného území. Jak jsem však již uvedl, můj návrh nebyl vůbec projednán. Požaduji proto, aby pořizovatel Územního plánu – Město Boskovice plochu tvořenou předmětnými nemovitostmi do Návrhu změny územního plánu začlenil a aby tyto pozemky překvalifikoval na pozemky určené k zástavbě pro rodinné domy. Nyní značeno SM. Rozhodnutí o námitce: Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Pro upřesnění pořizovatel uvádí, že podatel námitky uplatnil dne 21. 11. 2012 „žádost o změnu územního plánu“ (DMBO 15952/2012) v rámci přípravných prací pořizovatele k novému ÚP Boskovice. Zastupitelstvo města Boskovice rozhodlo o pořízení ÚP Boskovice již 12. prosince 2011. V rámci přípravných prací pořizovatel (Odbor výstavby a ÚP MěÚ Boskovice) vyzval občanskou i podnikatelskou veřejnost (na besedě s občany na téma „nový územní plán Boskovice“ i prostřednictvím místního tisku) k uplatnění případných námětů a podnětů, co by bylo vhodné z hlediska individuálních záměrů začlenit do připravované územně plánovací dokumentace. Byl zorganizován dotazníkový průzkum názoru veřejnosti, neziskového a podnikatelského sektoru (v papírové i elektronické podobě). Jednotlivé podněty (mezi nimi i „žádost“ podatele této námitky) byly spolu s výsledky dotazníkového průzkumu předloženy projektantovi k posouzení, zda zapadají do koncepce jím navrhovaného řešení. Vzhledem k tomu, že podněty byly shromažďovány v rámci přípravných prací pořizovatele bez vazby na jakékoliv správní lhůty a bylo s nimi naloženo, jak je popsáno výše, nebyly jednotlivé subjekty oficiálním způsobem informovány o konkrétním využití shromážděných podnětů. Pořizovatel však tento postup předem avizoval a při úředním kontaktu s některými subjekty, které podněty předložily (i s tímto konkrétním) vysvětloval. Zda byly jednotlivé podněty projektantem využity, bylo také možno zjistit v rámci fáze společného jednání (doručení návrhu ÚP veřejnosti) s možností uplatnit připomínku, nebo následně při veřejném projednání, jak se stalo v tomto konkrétním případě. Podnět podatele projektant nevyužil a vyhodnotil, že uváděné pozemky je z hlediska koncepce řešení návrhu ÚP Boskovice vhodné ponechat jako součást ploch smíšených nezastavěného území přírodních, resp. zemědělských. 24) Severka – B, a.s., Terronská 580/19, 160 00 Praha 6 (JUDr. J. P., člen představenstva Severka – B, a.s.) (26. 3. 2015, DMBO 4360/2015 +27. 3. 2015, DMBO 4357/2015) Námitka k návrhu územního plánu Boskovice podle § 52 stavebního zákona. K územnímu plánu Boskovice uplatňuji tuto námitku: Nesouhlasím s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVA A SPORT – OS. Konkrétně požaduji doplnit do PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ text: „zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací“. Odůvodnění námitky: V současně platném územním plánu je výše uvedené využití zahrnuto již téměř 15 roků. S tímto využitím dlouhodobě počítám při plánované generální rekonstrukci a případné dostavbě svého objektu bývalého hotelu Velen. Schválením nových podmínek pro využití ploch OS by byla možnost využití mého objektu a souvisejících pozemků výrazně omezena a to bez zjevného závažného důvodu. Mnou navržené ponechání původních regulativů nebude mít negativní vliv na okolní plochy a nijak neomezí jejich vlastníky.

168

Údaje podle katastru nemovitostí, dokladující dotčení mých práv: Pozemky parc. č. 1383 v k.ú. Boskovice – vlastník Severka – B, a.s., IČ 25334701, Terronská 580/19, Bubeneč, 160 00 Praha 6. Vymezení území dotčeného námitkou: Pozemky parc. č. 1383 v k.ú. Boskovice. Rozhodnutí o námitce: Formulace a rozsah podmíněně přípustného využití ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport – OS nebude oproti původnímu návrhu rozšiřována. Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Plochy v dosud platné územně plánovací dokumentaci města Boskovice jsou členěny dle funkčního využití. Právní úprava na úseku územního plánování v době zpracování ÚP města Boskovice ponechávala na vůli zpracovatele (projektanta) jak názvy těchto ploch a jejich další členění na funkční typy (směrná část), tak obsahovou náplň regulativů. Při zpracování nového ÚP Boskovice musí projektant postupovat dle vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění (dále jen „vyhláška“), která v Hlavě II stanoví tzv. „plochy s rozdílným způsobem využití“. Např.: V dosud platném ÚP města Boskovice existují plochy pro sport a rekreaci, v návrhu nového pak v souladu s vyhláškou samostatně „plochy rekreace“ (dále členěny na rodinnou a hromadnou); plochy „tělovýchovy a sportu“ jsou zase jednou ze složek „ploch občanského vybavení“. Není tedy reálné v plném rozsahu zajistit zachování všech původních regulativů mezi dvěma územně plánovacími dokumentacemi reprezentujícími požadavky, cíle a úkoly územního plánování v rozpětí dvou desetiletí. Pořizovatel považuje za důležité ještě uvést, že text požadovaný k doplnění „zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací“, je součástí podmínečně přípustného využití ploch pro sport a rekreaci (v dosud platném ÚP). Není tedy na takové využití automatický nárok a navíc je formulace vytržena z kontextu. Celý text zní: „Podmínečně přípustné je na těchto plochách umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu zařízení, např. zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, popřípadě nezbytné technické vybavení včetně odstavných stání.“ Do ploch pro tělovýchovu a sport (OS) je začleněn i celý přilehlý sportovní areál „Červená zahrada“, včetně staveb a zařízení plnící doplňkovou funkci. Hlavní využití těchto ploch, tj. činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování tělovýchovných a sportovních potřeb občanů, nepochybně v sobě zahrnuje potřebné doplňkové služby bez toho, aby je bylo nutno jednotlivě specifikovat. Oprávněnost jejich návrhu je pak třeba zdůvodnit při konkrétních investičních záměrech v navazujících projektových dokumentacích. 25) Severka – B, a.s., Terronská 580/19, 160 00 Praha 6 (JUDr. J. P., člen představenstva Severka – B, a.s.) (26. 3. 2015, DMBO 4360/2015 +27. 3. 2015, DMBO 4358/2015) Námitka k návrhu územního plánu Boskovice podle § 52 stavebního zákona. K územnímu plánu Boskovice uplatňuji tuto námitku: Nesouhlasím s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ – OM. Konkrétně požaduji doplnit po PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ text: „bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku“. Dále požaduji do podmínek PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ těchto ploch doplnit: „zdravotnické areály, vzdělávací areály, kulturní areály a areály pro sociální péči poskytující služby městského a nadměstského dosahu“. Odůvodnění námitky: V současně platném územním plánu je výše uvedené mnou požadované využití zahrnuto již téměř 15 roků. S tímto využitím dlouhodobě počítám při plánované generální rekonstrukci svého objektu bývalého hotelu Velen. Mým záměrem je vytvořit zde ve dvou samostatných částech ubytovací zařízení a byty. Dále fitness, masáže, případně ordinaci, občerstvení – zařízení doplňující sousední sportoviště a koupaliště, případně budoucí sportovní halu. V současné době již probíhají přípravné projektové práce. Schválením nových podmínek pro 169

využití ploch OM by byla možnost využití mého objektu výrazně omezena a to bez zjevného závažného důvodu. Mnou navržené ponechání původních regulativů nebude mít negativní vliv na okolní plochy a nijak neomezí jejich vlastníky. Údaje podle katastru nemovitostí, dokladující dotčení mých práv: Objekt č.p. 1832 Boskovice, na pozemku parc. č. 1387/1 v k.ú. Boskovice a objekt bez č.p. na pozemku p.č.1387/2 v k.ú. Boskovice, pozemek p.č.1392/1 v k.ú. Boskovice – vlastník Severka – B, a.s., IČ 25334701, Terronská 580/19, Bubeneč, 160 00 Praha 6. Vymezení území dotčeného námitkou: Pozemky parc. č. 1387/1, 1387/2 a 1392/1 v k.ú. Boskovice. Rozhodnutí o námitce: Formulace a rozsah podmínek využití ploch občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední – OM nebude oproti původnímu návrhu rozšiřována. Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Požadavek na doplnění PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ je nadbytečný. Text „bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku“ je v příslušné stati uveden již od prvotního návrhu ÚP Boskovice. Požadavek na doplnění podmínek PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ ploch OM o „zdravotnické areály, vzdělávací areály, kulturní areály a areály pro sociální péči poskytující služby městského a nadměstského dosahu“ nelze akceptovat. Byla by zcela potlačena koncepce členění ploch občanského vybavení na celém správním území města. Ty jsou členěny na veřejnou infrastrukturu OV, komerční zařízení malá a střední OM, plošně rozsáhlá OK, tělovýchovu a sport OS a hřbitovy OH. Důvodem a účelem takového členění ploch občanského vybavení je zajištění nekolidujících činností s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Tato strategie je nezbytným nástrojem územního plánování zejména v sídlech, které poskytují širokou škálu typů občanského vybavení (např. obce s rozšířenou působností). Přípustné využití ploch pro komerční zařízení malá a střední OM umožňují realizaci staveb a zařízení pro obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, administrativu, tělovýchovu a sport, veřejné občanské vybavení, související dopravní a technickou infrastrukturu, veřejná prostranství, sídelní zeleň a hřiště. Tak širokou škálu možností využití nelze zcela jistě klasifikovat jako podmínky výrazně omezující plánovanou rekonstrukci objektu bývalého hotelu. 26) JUDr. J. P., Vranová (26. 3. 2015, DMBO 4360/2015 +27. 3. 2015, DMBO 4359/2015) Námitka k návrhu územního plánu Boskovice podle § 52 stavebního zákona. K územnímu plánu Boskovice uplatňuji tuto námitku: Nesouhlasím s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVA A SPORT – OS. Konkrétně požaduji doplnit po PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ text: „zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací“. Odůvodnění námitky: V současně platném územním plánu je výše uvedené využití zahrnuto již téměř 15 roků. S tímto využitím dlouhodobě počítám při plánované generální rekonstrukci a případné dostavbě svého objektu bývalého hotelu Velen. Schválením nových podmínek pro využití ploch OS by byla možnost využití mého objektu a souvisejících pozemků výrazně omezena a to bez zjevného závažného důvodu. Mnou navržené ponechání původních regulativů nebude mít negativní vliv na okolní plochy a nijak neomezí jejich vlastníky. Údaje podle katastru nemovitostí, dokladující dotčení mých práv: Pozemky parc. č. 1384 v k.ú. Boskovice – vlastník JUDr. Jan Paroulek, nar. 22.06.1960, Vranová 150, PSČ 679 62. Vymezení území dotčeného námitkou: Pozemky parc. č. 1384 v k.ú. Boskovice. Rozhodnutí o námitce: 170

Formulace a rozsah podmíněně přípustného využití ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport – OS nebude oproti původnímu návrhu rozšiřována. Námitka se zamítá, s následujícím odůvodněním: Plochy v dosud platné územně plánovací dokumentaci města Boskovice jsou členěny dle funkčního využití. Právní úprava na úseku územního plánování v době zpracování ÚP města Boskovice ponechávala na vůli zpracovatele (projektanta) jak názvy těchto ploch a jejich další členění na funkční typy (směrná část), tak obsahovou náplň regulativů. Při zpracování nového ÚP Boskovice musí projektant postupovat dle vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění (dále jen „vyhláška“), která v Hlavě II stanoví tzv. „plochy s rozdílným způsobem využití“. Např.: V dosud platném ÚP města Boskovice existují plochy pro sport a rekreaci, v návrhu nového pak v souladu s vyhláškou samostatně „plochy rekreace“ (dále členěny na rodinnou a hromadnou); plochy „tělovýchovy a sportu“ jsou zase jednou ze složek „ploch občanského vybavení“. Není tedy reálné v plném rozsahu zajistit zachování všech původních regulativů mezi dvěma územně plánovacími dokumentacemi reprezentujícími požadavky, cíle a úkoly územního plánování v rozpětí dvou desetiletí. Pořizovatel považuje za důležité ještě uvést, že text požadovaný k doplnění „zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací“, je součástí podmínečně přípustného využití ploch pro sport a rekreaci (v dosud platném ÚP). Není tedy na takové využití automatický nárok a navíc je formulace vytržena z kontextu. Celý text zní: „Podmínečně přípustné je na těchto plochách umístění zařízení, která budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu zařízení, např. zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, popřípadě nezbytné technické vybavení včetně odstavných stání.“ Do ploch pro tělovýchovu a sport (OS) je začleněn i celý přilehlý sportovní areál „Červená zahrada“, včetně staveb a zařízení plnící doplňkovou funkci. Hlavní využití těchto ploch, tj. činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování tělovýchovných a sportovních potřeb občanů, nepochybně v sobě zahrnuje potřebné doplňkové služby bez toho, aby je bylo nutno jednotlivě specifikovat. Oprávněnost jejich návrhu je pak třeba zdůvodnit při konkrétních investičních záměrech v navazujících projektových dokumentacích. Poznámka:

M)

Všechny obdržené námitky byly opsány autenticky (bez oprav pravopisných i stylistických chyb).

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

Pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 stavebního zákona doručil návrh ÚP veřejnou vyhláškou č.j. DMBO 1224/2014/STAV/Št., zveřejněnou na úřední desce MěÚ Boskovice (od 28.1.2014) s uvedením možnosti podání písemných připomínek k návrhu ÚP u pořizovatele, ve lhůtě 30 dnů od doručení vyhlášky (12. 2. 2014). Návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byl během těchto lhůt k nahlédnutí u pořizovatele, zejména v úřední dny (pondělí a středa 800–1700 hodin) v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738 a rovněž na webových stránkách města Boskovice (www.boskovice.cz) v sekci „Občan – Městský úřad – Územní plánování“. K návrhu ÚP byly ve stanovené lhůtě (do 14. 3. 2014) uplatněny tyto písemné připomínky: 1)

ČESKÉ DRÁHY, A.S., GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ, ODBOR SPRÁVY NEMOVITOSTÍ č. j. 994/2014-O31, ze dne 30. 1. 2014 (doručeno 4. 2. 2014) Návrh územního plánu Boskovice řeší administrativně správní obvod obce. V katastrálním území Boskovice se nachází majetek a zařízení ve vlastnictví Českých drah, a.s., který není návrhem územního plánu Boskovice dotčen. K návrhu územního plánu Boskovice nemáme připomínky. 2)

SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, S.O., GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ, ODBOR STRATEGIE č. j. 3875/2014-O26, ze dne 24. 1. 2014 (doručeno 28. 1. 2014)

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen SŽDC), je zřízena Ministerstvem dopravy a spravuje vlastnická práva k nemovitostem, tvořícím železniční dopravní cestu, včetně souvisejících staveb

171

a zařízení potřebných pro provoz železniční dopravy. Vyjádření SŽDC se zároveň stává podkladem pro zpracování koordinovaného stanoviska Ministerstva dopravy, které je v procesu územního plánování dotčeným orgánem podle § 4 zákona č.183/2006 Sb., stavebního zákona. Z hlediska koncepce rozvoje železniční infrastruktury vám dáváme následující vyjádření: Řešeným územím je vedena jednokolejná neelektrizovaná trať č.262 Skalice nad Svitavou – Chornice, která je ve smyslu § 3 zákona č.266/1994 Sb., o drahách, zařazena do kategorie dráhy celostátní. V zájmovém území připravujeme stavbu tzv. „Boskovické spojky“. Studii proveditelnosti s názvem „Boskovická spojka + Modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna“ v současné době řeší SUDOP BRNO, spol. s r.o., s plánovaným dokončením v průběhu r. 2014. Výstavbu „Boskovické spojky“ požadujeme zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. Součástí „Boskovické spojky“ je mj. i elektrizace úseku trati a modernizace železniční stanice Boskovice, které mohou mít územní vliv. S ohledem na nepříznivý vliv a koncentraci hlukové zátěže od provozu železniční dopravy a heliportu, doporučujeme změnit funkční využití u návrhových ploch Z2 a Z3 z bydlení v bytových domech (BH) na jiné. V případě návrhové plochy Z3 je možné úpravou vymezení plochy (např. mimo ochranné pásmo dráhy) snížit rozsah vlivu z železniční dopravy. Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle výše uvedeného zákona o drahách, zejména v lokalitách Z2, Z3, Z63, Z90, Z102, P9, TK9, TK13, včetně VPS (VD1, VDZ1, VTP4, VTS1). Vyhodnocení připomínky: Upravený návrh ÚP Boskovice respektuje ochranné pásmo dráhy. Výstavba „Boskovické spojky“ je zařazena mezi veřejně prospěšné stavby, včetně elektrizace úseku trati a modernizace železniční stanice Boskovice. 3)

ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, ODBOR PŘÍPRAVY STAVEB BRNO č. j. 000276/113000/2014, ze dne 29. 1. 2014 (doručeno 31. 1. 2014)

Správním územím města Boskovice je dlouhodobě výhledově sledováno vedení rychlostní silnice R43 Brno – Svitavy – Králíky st. hr. V Politice územního rozvoje ČR 2008 je pod bodem (121) veden záměr rychlostní silnice R43 s vymezením Brno – Svitavy/Moravská Třebová. Záměr na vybudování rychlostní silnice R43 se vyskytuje ve všech vládních usneseních od roku 1963, kde byl sledován jako dálnice D 43. Rychlostní silnice R43 je rovněž součástí sítě TEN-T. ŘSD ČR požadovalo do územního plánu zapracovat koridor o šířce 600 m, jako územní rezervu pro záměr rychlostní silnice R43 v reakci na skutečnost, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633. Tento požadavek byl do návrhu ÚP zapracován. Projednávaný návrh Územního plánu Boskovice je zpracován v souladu se záměry ŘSD ČR v řešeném území, proto k němu nemáme připomínky a s návrhem souhlasíme. 4)

POVODÍ MORAVY, S.P. č. j. PM003884/2014-203/Hoj, ze dne 18. 3. 2014 (doručeno 2. 4. 2014)

Na základě ustanovení § 54 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vydává Povodí Moravy, s.p., jako správce povodí, správce VVT Svitava a Bělá, DVT Valchovka, Semíč a několika bezejmenných toků (IDTV 10195644, 10196336,10192979, 10199649, 10196561) a VN Boskovice k předloženému návrhu toto stanovisko: a) z hlediska plánování v oblasti vod není uvedený záměr v rozporu se zájmy hájenými Plánem oblasti povodí. b) z hlediska dalších zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů s uvedeným záměrem souhlasíme. Požadujeme zohlednit následující připomínky:  V územním plánu je nutno zohlednit aktivní zónu záplavového území VVT Svitava a Bělá a v lokalitách v této oblasti postupovat v souladu s §67 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění.  Podél VVT bude v souladu s § 49, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění zachován manipulační pruh šířky min. 8m oboustranně sloužící správci toku k výkonu práv a povinností souvisejících s jejich správou. Manipulační pásmo DVT bude respektováno v šířce 6 m od břehové čáry oboustranně.

172

 

Veškerá případná dotčení vodních toků jednotlivými záměry je třeba v rámci správního řízení projednat se správcem příslušných vodních toků. Veškerou projektovou dokumentaci k realizaci navrhovaných staveb, kterými budou dotčeny vodní toky (ve smyslu křížení, souběhu atd.) ve správě Povodí Moravy, s.p., požadujeme předložit k odsouhlasení.

Z našeho hlediska není nutné záměr posuzovat dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, postačí ošetřit vliv záměru na životní prostředí v následných správních řízeních. Vyhodnocení připomínky: Návrh ÚP Boskovice v kapitole J)6. OCHRANA PŘED POVODNĚMI části odůvodnění, obsahuje uvedené požadavky, týkající se akceptování aktivní zóny záplavového území na vodních tocích Svitava a Bělá. Jsou rovněž uvedeny parametry pro manipulační pásma dotčených vodních toků. 5)

Z. K., BOSKOVICE (6. 2. 2014, DMBO 1908/2014)

Jako vlastník pozemků p. č. 3210/29, 3210/48, 3210/38, 3210/42 navrhuji zařadit pozemky 3210/29, 3210/48, 3210/38 v návrhu nového územního plánu města Boskovice do plochy SM (plochy smíšené obytné městské). Důvodem návrhu je využitelnost pozemků pro obytnou stavbu v souladu s územním plánem. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Uvedené pozemky jsou v přímém kontaktu se silnicí II/150. Pro obytné plochy je nutno zajistit dodržení hygienických limitů, stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb z hlediska hlukové zátěže. Bylo opraveno grafické vymezení ulice Vinohrádky (zelená barva zasahující do místní komunikace). 6)

K. K., W-INICIATIVA, SDRUŽENÍ RODIČŮ PRO ZALOŽENÍ WALDORFSKÉ ŠKOLKY, VELENOVA 28, 680 01 BOSKOVICE (12. 2. 2014, DMBO 1882/2014 a DMBO 4101/2014) Žádost o převod pozemku p. č. 855 a 856 na občanskou vybavenost. Žádáme městský úřad o schválení změny v územním plánu u pozemku ve vlastnictví města Boskovice, p. č. 855 a 856 v k. ú. Boskovice. Jedná se o neplodnou půdu o výměře 4390 m2 se zbytky stavby o výměře 179 m2. Tyto pozemky se nachází na okraji města Boskovice při výjezdu směrem na Blansko za řadovými garážemi za boskovickým potokem. Na tomto pozemku máme záměr vybudovat waldorfskou školku. Pozemek splňuje naše požadavky jak z hlediska umístění na kraji města, tak i s ohledem na výměru parcely i odstup od frekventované komunikace. Žádáme město Boskovice o vstřícný přístup a podporu tohoto záměru. Který bude sloužit občanům města Boskovice. Nejedná se o žádnou výdělečnou činnost. Proto navrhujeme cenu 100 Kč/ m2. Uvědomujeme si blízkost židovského hřbitova a tudíž ochranné zóny, kde jsou omezené možnosti využití pozemku. Mezi občany je značný zájem o tento alternativní působ výchovy dětí, tudíž nemáme obavu o naplnění stavu. Toto podporuje fakt, že již začínáme s provozem v prozatímních prostorách k 1. 9. 2014. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Pozemky parc. č. 855 a 856 v k.ú. Boskovice budou ponechány jako součást ploch „smíšených výrobních – VS“. Důvodem je velmi omezená možnost vymezit na území města nové plochy pro výrobu a skladování, proto není účelné měnit funkční využití stávajících ploch tohoto typu. 7)

ING. J. S., BOSKOVICE (19. 2. 2014, DMBO 4102/2014)

Připomínky k návrhu územního plánu Boskovic vyvěšeného 28. 1. 2014. Lokalita Z63 – lokalita č. 50 a část č. 51 dle ÚPO (u areálu BODOS v Mánesově ulici) Jedná se o plochu ve stávajícím ÚP vedenou jako plocha pro komerční aktivity Kv – všeobecná komerce (velkoprodejny, služby, servisy). Jako dominantní využití jsou zahrnuty provozovny fyzických a právnických osob - maloobchodní a velkoobchodní zařízení, ubytovací zařízení, čerpací stanice, nákupní centra, výrobní služby, administrativa, bankovnictví. Podmínečně přípustné je bydlení, kulturní, sportovní a školské zařízení, zahradnictví. Nový návrh uvažuje s plochou lehkého průmyslu – VL. Přípustné využití je jako plochy areálů

173

lehkého průmyslu se stavbami pro výrobu a skladování, řemeslnou a jinou výrobu, služby s přípustným využitím jako sběrny komunálního odpadu a bydlení pro správce a majitele. Při změně dle nového návrhu se jedná o významné omezení a změnu využití území, zejména rušení možnosti využití pro obchodní činnosti, administrativu a kulturní a další zařízení dle současného zařazení. V dřívějších určování využitelnosti území byla možnost komerčního využití zdůvodňována mimo jiné i dopravním charakterem ulice Mánesovy jako čtyřproudové komunikace s možností nekonfliktně vytvořit odbočovací pruhy a funkce „výpadovky na Blansko“. Jsem vlastníkem pozemků v tomto území a dle mé zkušenosti byly přípravné aktivity zájemců pro využití tohoto území vázány na komerční, obchodní zaměření s doplňkovými servisními a výrobními činnostmi. Oproti jiným lokalitám v Boskovicích je předmětné území pro lehký průmysl méně atraktivní a bez vazby na okolí, které tvoří bydlení a areál dopravní firmy Bodos. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Navrhované zařazení do ploch lehkého průmyslu reflektuje poměrně citelný nedostatek těchto ploch ve městě a jejich složité vymezování, vzhledem k existujícím přírodním limitům v řešeném území (vysoké třídy ochrany ZPF, prvky ÚSES apod.). Lokalita P2 – lokalita 1.28 (výrobní areál v Hybešově ulici). Jedná se o plochu dle stávajícího ÚP vedenou jako výrobní s výhledovou funkcí Bv – polyfunkční využití, kde jsou v plochách pro bydlení umísťovány zařízení občanské vybavenosti nebo podnikatelských aktivit. Nový návrh uvažuje s plochou SM – plochy smíšené obytné městské, to je k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení v rodinných domech se zázemím pro obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. Současné využití území odpovídá stávajícímu ÚP, kdy je předpoklad, že výrobní areál bude postupně nahrazován využitím polyfunkčního charakteru to je bydlením v bytových domech s komerčními a obchodními prostory popř. drobnými provozovnami. Pro toto využití bylo již vydáno územní rozhodnutí (č. j. DMBO 10915/2008) a stavební povolení (č. j. DMBO 23546/2008), která pozbyla platnost a jsou v současnosti nahrazovány v novém řízení. Novým návrhem je zřejmě dle upraveného třídění ploch výrobní areál zařazen do ploch převahou bydlení v rodinných domech. To by se mohlo dostat do nesouladu s předpokládaným využitím pro bydlení převážně v bytových domech, tak jak bylo už schváleno v územním rozhodnutí. To se zřejmě projevilo v podmínkách využití území ve výškové regulaci zástavby na max. 4 NP. Předpokládám, že by bylo možno polyfunkční využití s bydlením v bytových domech podrobněji popsat v novém návrhu. Jako jediný vlastník nemovitostí v tomto areálu mám zájem na administrativně bezproblémový postupný přechod stávajících výrobních činností do polyfunkčního využití i s bytovými domy a ploch dle výčtu současné regulace ÚP. Současně upozorňuji, že v grafické části nového návrhu ÚP byl pozemek p. č. 2057 vyznačen do plochy VS, i když patří do areálu vedeného v současnosti jako výrobní s výhledovou funkcí Bv. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Pozemek p. č. 2057 byl začleněn do plochy přestavby P2 se způsobem využití SM (plochy smíšené obytné městské). Možnost polyfunkčního využití území s bydlením v bytových domech je podrobněji začleněno v podmínkách využití lokality P2. 8)

AO REAL, A.S., PRAŽSKÁ 7, Č.P. 1602, 678 01 BLANSKO (21. 2. 2014, DMBO 4103/2014)

Návrh na doplnění nového ÚP Boskovice zveřejněného v lednu 2014: Firma AO REAL,a.s. na základě plné moci od majitelů pozemků (viz příloha č.1 – LV 6446) provádí připravné práce k využití těchto pozemků k výstavbě 25 RD. Tato lokalita je v současně platném „Územním plánu města Boskovice“ označena jako lokalita č. 33, která byla prvotně vyčleněna pro sport (střelnice), následně pak změnou č. 1.01 bylo změněno funkční využití na bydlení v RD. V návrhu nového ÚP Boskovice je toto území označeno jako lokalita Z9 „plochy smíšené obytné městské – SM“. Na straně 31 návrhu nového územního plánu je v textové části odůvodnění popsán vývoj této lokality z hlediska územně plánovací historie. Na str. 43 je uvedeno: plochy smíšené obytné městské – SM. Hlavní využití: Plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení v rodinných domech se zázemím pro obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. Přípustné využití: a)pozemky staveb pro bydlení, b)pozemky občanského vybavení, c)pozemky sídelní zeleně (např. veřejná zeleň, zeleň vnitrobloků, zeleň zahrad, zeleň izolační) d)pozemky veřejných prostranství a související dopravní a technické infrastruktury.

174

Nepřípustné využití: činnosti, děje a zařízení, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím a narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně NÁVRH NA DOPLNĚNÍ NOVÉHO ÚP BOSKOVICE: AO REAL, a.s. uvažuje na parcelách 1-6 přiložené studie (viz příloha č. 2) vybudovat seniorcentrum pro max. 60 seniorů. Dovolujeme si požádat o: a)ponechání využití těchto ploch (pozemky 1-6 příloha 2) na výstavbu RD b)a jako případnou variantu (pokud se nám podaří zajistit dotace) pak i k využití na výstavbu uvedeného seniorcentra. (26. 5. 2014, DMBO 7249/2014) Studie seniorcentra v lokalitě Z9 (označení v novém návrhu ÚP) – Střelnice: Firma AO REAL, a.s., dopisem ze dne 19. 2. 2014 podala návrh na doplnění nového ÚP Boskovice v lokalitě Z9 – Střelnice. V příloze upřesňujeme naši představu o seniorcentru – viz přiložený návrh studie – s požadavkem, aby toto území (pravá část pod skalou – naproti pozemku p. Svobody) umožňovalo postavit budovu podle této studie, tj. o 4 – 5 podlažích. Tato varianta nenaruší okolí (je schováno pod terénem) a umožní zde umístit objekt pro 72 – 96 obyvatel. Závěrem chceme znovu požádat o to, aby nový ÚP umožňoval jak ponechání těchto ploch na výstavbu RD (celkem 6 domků), tak i pro stavbu seniorcentra, kde stále hledáme partnera této cca 120 mil. akce. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Z hlediska urbanistického i z hlediska sociálního začlenění je uvažovaný záměr nevhodný. 9)

J. Č., BOSKOVICE (26. 2. 2014, DMBO 4104/2014) Žádám o zařazení části parcely 402/27 v katastrálním území Mladkov u Boskovic (viz přiložený snímek z katastrální mapy) do ploch změn SV (plochy smíšené obytné venkovské). V nyní platném územním plánu je tato část pozemku parcelní číslo 402/27 v katastrálním území Mladkov u Boskovic v zastavitelném území s funkčním využitím ploch Br (bydlení v rodinných domech). Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Pozemek p. č. 402/27 je v KN veden jako lesní pozemek. Možnost začlenění části parcely 402/27 do ploch změn SV (plochy smíšené obytné venkovské), pořizovatel předběžně konzultoval dne 22. 5. 2014 na odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 10)

D. V., BOSKOVICE (27. 2. 2014, DMBO 4106/2014) Připomínka k návrhu ÚP Boskovice Vlastním pozemek parc. č. 1990/258 v k.ú. Boskovice. Tento pozemek je v návrhu nového územního plánu Boskovice vyznačen jako „plocha pro občanské vybavení – veřejná infrastruktura – OV“. Žádám o převedení tohoto pozemku do ploch „bydlení v bytových domech – BH“ (stejné využití jako přilehlé sousední plochy). Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Pozemek parc.č. 1990/258 v k.ú. Boskovice je začleněn do ploch „bydlení v bytových domech – BH“. 11)

F. F., BOSKOVICE (28. 2. 2014, DMBO 4107/2014)

Žádám o zařazení pozemků parcelní číslo 1450, 1481, 4082/1, 7076/3 v katastrálním území Boskovice (viz přiložený snímek z katastrální mapy) do ploch změn SM (plochy smíšené obytné). V nyní platném územním plánu je část pozemku parcelní číslo 1450 v katastrálním území Boskovice v zastavitelném území s funkčním využitím ploch Bv (smíšená zóna). Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje částečně. Pozemek p. č. 1450 v katastrálním území Boskovice je začleněn do ploch změn SM (plochy smíšené obytné). Jeho část je v platném územním plánu součástí zastavěného území. Ostatní pozemky parc. č. 4081, 4082/1, 7076/3 zůstanou beze změn. 175

12)

R. V., BOSKOVICE (4. 3. 2014, DMBO 4109/2014)

Žádost o změnu ve způsobu využití ploch v návrhu územního plánu města Boskovice – připomínka. Chtěl bych tímto požádat o změnu budoucího využití ploch dle návrhu územního plánu města Boskovice ze současných ploch NSp a NZ na plochy SM. Jedná se o pozemky parc. č. 4119/1, 4120, 4121 k. ú. Boskovice dle přiloženého vyznačení v návrhu územního plánu. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Pozemky p. č. 4119/1, 4120, 4121 k. ú. Boskovice jsou začleněny do ploch změn SM (plochy smíšené obytné). 13)

PŘIPOMÍNKA ČÁSTI ZASTUPITELŮ MĚSTA K NÁVRHU ÚP BOSKOVICE (4. 3. 2014, DMBO 2974/2014)

My, níže podepsaní zastupitelé uplatňujeme podle § 50 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů připomínku k návrhu ÚP Boskovice a to k ploše bývalého lihovaru v sousedství hotelu Velen v lokalitě Červená zahrada, p. č. 1383 a 1384. Žádáme o zařazení plochy do ploch „občanské vybavení – Tělovýchova a sport (OS). Tato plocha byla takto vymezena a schválena již v původním ÚP Boskovic. Vzhledem k tomu, že se v této části města soustřeďují aktivity spojené se sportem, požadujeme zachování této plochy v OS tak, aby bylo možno její využití zejména pro sport. Navrhovanou změnou by došlo k zamezení možnosti koncepčního dokončení sportovního areálu Červená zahrada – např. změny dopravní obslužnosti apod. (Bc. Hana Nedomová, JUDr. Milan Kolínský, MUDr. Martina Přichystalová, PhDr. Pavel Grenar, MUDr. Kamila Krausová, Jan Kšica, Vladimír Farský, Bc. Zdeněk Jindra, PhDr. Jaromír Formánek, Mgr. Martin Nerud). Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Plocha P8 je začleněna do ploch „občanské vybavení – Tělovýchova a sport (OS). 14)

L. F., BOSKOVICE (5. 3. 2014, DMBO 4110/2014) Žádám o zařazení pozemku parcelní číslo 1449/1 v katastrálním území Boskovice do ploch změn SM (plochy smíšené obytné). Pozemek bezprostředně navazuje na souvisle zastavěné území města. Mým záměrem je postavit na pozemku rodinný dům pro zajištění bydlení pro moji rodinu. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje částečně. Vzhledem k vyhodnocení připomínky č. 11 (zařazení sousedního pozemku parc. č. 1450 v k. ú. Boskovice do ploch smíšených obytných) je pozemek 1449/1 a sousední pozemek 1447/1 začleněn do „ploch pro rodinnou rekreaci – RI“. Parametry pozemku parc. č. 1450 neumožňují reálné umístění objektu pro bydlení, za podmínek platných obecně technických požadavků na výstavbu. 15)

ING. V. P., BOSKOVICE (5. 3. 2014, DMBO 4111/2014)

Žádám tímto o změnu připravovaného nového územního plánu města Boskovic. Jedná se o následující pozemky v lokalitě Boskovice – Milánovy: pozemek parc. č. 4055/1 – orná půda o výměře 10775m2, pozemek parc. č. 4049/1 – trvalý travní porost o výměře 290m2, pozemek parc. č. 4052 – trvalý travní porost o výměře 136m2, pozemek parc. č. 4051/4 – ostatní plocha o výměře 12m2, pozemek parc. č. 4051/3 – ostatní plocha o výměře 180m2, pozemek parc. č. 4055/4 – orná půda o výměře 1069m2, pozemek parc. č. 4055/5 – orná půda o výměře 9554m2, pozemek parc. č. 4051/1 – ostatní plocha o výměře 221m2. Tyto pozemky jsou v současné době v kategorii NZ a vzhledem k plánované výstavbě v této lokalitě žádám o zařazení výše uvedených pozemků do kategorie SM. Jmenované pozemky tvoří souvislou plochu a jsem jejich spolumajitelem. Vzhledem ke skutečnosti, že v blízkém okolí je většina pozemků v kategorii SM a bude zcela jistě nutné řešit přístupové komunikace, sítě a ostatní související náležitosti, chtěl bych tímto krokem vyřešit

176

i skutečnost, že je část mých pozemků využívána jako přístupová cesta, přitom by měla být využívána původní cesta na pozemku p. č. 7076/1, který je ve vlastnictví města a tvoří přirozenou spojnici a přístupovou cestu ke všem pozemkům v okolí. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. 16)

J. P., BOSKOVICE (5. 3. 2014, DMBO 3448/2014)

Připomínka k návrhu Územního plánu Boskovice. V r. 2013 jsme podali žádost o zařazení pozemku – parcela č. 102 a 103 v obci Bačov do nového Územního plánu jako stavební pozemek. Tento návrh nám byl zamítnut z důvodu ochranného pásma, které vede přes část pozemku. Na sousedním pozemku stojí dvě stavby, které zasahují do ochranného pásma. Proto si myslíme, že bychom mohli na našem pozemku zrealizovat stavbu. Naším záměrem by byl domek v části pozemku, která neleží v ochranném pásmu. Znovu žádáme o přezkoumání této věci. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Části pozemků parc. č. 102 a 103 v k. ú. Bačov, ležící mimo ochranné pásmo VN neumožňují reálné umístění objektu pro bydlení, za podmínek platných obecně technických požadavků na výstavbu. 17) Bc. J. K., BOSKOVICE (12. 3. 2014, DMBO 4122/2014) V návrhu nového ÚP je v textové části odůvodnění na straně 42 v části J) 3.2.2 zmínka o přeložce ulice Vinohrádky s přímým napojením na ulici Tovární, v hlavním výkrese však tato přeložka není. Připomínám, že ve stávajícím ÚP je přes parcelu č. 3210/69 (severozápadně od okružní křižovatky) navrhována místní obslužná komunikace. Bez této komunikace je dopravní obslužnost Vinohrádek dosti nešťastná. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje částečně. Uváděná část kapitoly „J)3.2.2. MÍSTNÍ KOMUNIKACE“ doslova zní: V západní části zastavěného území města je navržena přeložka místní komunikace Vinohrádky s přímým připojením do ulice Průmyslová. V tomto textu chybí slovo v trati Vinohrádky (bylo doplněno). Evidentně došlo k nepochopení řešení, není navrhováno zprůjezdnění ulice Vinohrádky. 18)

Bc. J. K., BOSKOVICE (12. 3. 2014, DMBO 4123/2014) Návrh nového územního plánu počítá s devíti územními studiemi jako nezbytným podkladem pro další rozhodování v území (plochy Z2, Z6, Z7, Z8, Z10, Z12, Z22, Z27 a Z28). Územní studie už ze své povahy nezaručuje možnosti jejího projednání například s vlastníky okolních pozemků a lze jednoduše nahradit studií jinou. Proč se neuvažuje alespoň v některých plochách s vydáním regulačních plánů? Regulační plán zaručuje jasný způsob projednání a území bezpečně stabilizuje. Pro rozsáhlejší plochy by vytvoření regulačního plánu bylo přínosem. Umožnilo by to například kompaktnější, městům jak je známe bližší, způsob výstavby. Odstrašujícím příkladem jsou relativně nové ulice Na Chmelnici a Lipová, jejichž typ zástavby rozhodně není městského charakteru. Navrhuji pořízení regulačního plánu po důkladném prostudování pro následující území: Z6, Z7, Z8, Z9, Z27 a Z28. Jsou to plošně rozsáhlá území, která ohraničují zastavěné území obce a jako taková se významně podílejí na vnějším urbanistickém obrazu města. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje. Rozsah ploch podmíněných zpracováním územní studie je aktualizován. Tato podmínka již neplatí pro lokalitu Z2 (má platné územní rozhodnutí), pro lokalitu Z22 (zpracovaná studie investorem BK INVEST, vydáno územní rozhodnutí) a pro lokalitu Z28 (při respektování technických limitů v území poměrně jednoznačné řešení).

177

Územní studií lze detailněji prověřit řešení obsažené v ÚPD, například navrhnout umístění místní komunikace a navazující parcelaci plochy bydlení vymezené územním plánem. Lze posuzovat a prověřovat jakékoli změny v území bez formálních náležitostí, které jsou vyžadovány u pořizování územně plánovací dokumentace. Tvrzení, že uzemní studii lze nahradit jinou, platí obdobně i u regulačního plánu. Projednání územní studie zákon neukládá, ale ani nevylučuje. Regulační plány a způsob jejich pořizování je v současné legislativě upraven takovým způsobem, že se regulační plány celorepublikově téměř neprojektují. Tuto skutečnost vnímá i MMR a je připravována novelizace stavebního zákona v rámci tohoto druhu ÚPD. Není vyloučeno, že při některé budoucí aktualizaci lze některé lokality regulačními plány podmínit. Invektivy vzhledem k zástavbě na ulicích Na Chmelnici a Lipová nehodlá pořizovatel komentovat. 19)

Bc. J. K., BOSKOVICE (12. 3. 2014, DMBO 4124/2014)

V návrhu nového ÚP jsou parcely jižně od křižovatky ulic Sušilova, Dukelská a Lidická vyznačeny jako plochy OM (část jako plocha stabilizovaná, část jako plocha přestavby P8). Ve stávajícím ÚP jsou dané plochy zatříděny jako plochy pro sportovní zařízení (Rs/2,V) a jako s takovými s nimi počítaly územní studie rozvoje (dostavby) sportovního areálu Červená zahrada (Ing. Arch. Ivan Vojta, Vyhledávací studie: Sportovní a rekreační areál Červená zahrada, listopad 2006 a Sportprojekta, s.r.o., Boskovice – rekreačně sportovní areál Červená zahrada: vyhledávací studie, leden 2006; obě k nahlédnutí na MěÚ Boskovice, odbor majetkový). Řešení navržené v novém ÚP v podstatě znemožňuje dořešení sportovního areálu, zejména jeho momentálně neutěšeného dopravního řešení. ÚP jako základní nástroj rozvoje města (dokud nevznikne strategie rozvoje města) by neměl znemožňovat rozvoj unikátního areálu rozkládajícího se ve stínu boskovického hradu. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje částečně (viz vyhodnocení připomínky č.13). Plocha bývalého lihovaru v sousedství hotelu Velen v lokalitě Červená zahrada, p. č. 1383 a 1384. (plocha přestavby P8) je zařazena do ploch „občanské vybavení – Tělovýchova a sport (OS). Plochy vedené jako stabilizované plochy „občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední OM“ byly takto zařazeny projektantem na základě vyhodnocení současného způsobu využívání. Regulativy i tohoto typu ploch však umožňují umísťování staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport (mimo jiné). Tvrzení, že řešení navržené v novém ÚP v podstatě znemožňuje dořešení sportovního areálu, zejména jeho momentálně neutěšeného dopravního řešení tedy není pravdivé. 20)

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ A ZDRAVOTNICKÁ A STŘEDNÍ ŠKOLA, BOSKOVICE, HYBEŠOVA 53, 680 01 BOSKOVICE (13. 3. 2014, DMBO 3739/2014) Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice, Hybešova 982/53, Boskovice, žádá o zařazení pozemků parc. č. 2295 a 2296 v k. ú. Boskovice do ploch změn „SM - plochy smíšené obytné městské“. V návrhu projednávaného územního plánu Boskovice jsou tyto pozemky vymezeny jako stabilizované plochy „OV – plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje 21)

P. B., BOSKOVICE (7. 3. 2014, DMBO 3350/2014) K návrhu nového územního plánu města Boskovice – městské části Vratíkov uplatňuji následující připomínku: Žádám o zařazení pozemku parc. č. 187/1 v katastrálním území Vratíkov nebo alespoň jeho části, přiléhající k pozemku parc. č. 171 v katastrálním území Vratíkov (viz přiložený snímek z katastrální mapy a územního plánu města Boskovice) do ploch změn SM (plochy smíšené obytné). Pozemek je veden v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa, ale stejně jako ostatní sousední lesní pozemky, nikdy tuto funkci neplnil a nikdy zde les nebyl, navíc bezprostředně navazuje na souvisle zastavěné území městské části Vratíkov a je nelogicky vklíněn mezi obytné plochy. Mým záměrem je na tomto pozemku realizovat stavbu garáže ke stávajícímu rodinnému domu. Děkuji za vstřícnost a kladné vyřízení mé připomínky.

178

Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje. Část pozemku p. č. 187/1 v katastrálním území Vratíkov bude začleněna do ploch změn SV (plochy smíšené obytné venkovské). V KN je tento pozemek veden jako lesní pozemek, jeho požadované začlenění pořizovatel předběžně konzultoval dne 22. 5. 2014 na odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 22)

OSADNÍ VÝBOR BAČOV (1. 4. 2014, DMBO 5879/2014)

1. V navrhovaných zastavěných oblastech Z36, Z37 a Z38 umožnit stavění rodinných domů o velikosti do 2. nadzemního podlaží. 2. Návrh přeložení stávající kanalizace, která prochází přes soukromé pozemky do přilehlé ulice. Vyhodnocení připomínky: Připomínkám se vyhovuje, jsou akceptovány v upraveném návrhu ÚP Boskovice. 23)

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ „OBČANÉ ZA OCHRANU KVALITY BYDLENÍ V BRNĚ – KNÍNIČKÁCH, ROZDROJOVICÍCH A JINAČOVICÍCH“ IČO 26653486, POŠTOVNÍ DORUČOVACÍ ADRESA U LUHU 23, 635 00 BRNO (14. 3. 2014, DMBO 4125/2014 a DMBO 4128/2014) + (19. 3. 2014, DMBO 4133/2014) (podepsáno:doc. Petr Firbas, předseda OS). Věc: Připomínky k návrhu zadání územního plánu Boskovic Územní plán je opatřením obecné povahy (OOP). Pořizování a schvalování ÚP jako OOP probíhá v řadě kroků. Všechny tyto kroky musí být však činěny tak, aby byly naplněny podmínky zákona, které jsou pro OOP vzhledem k jeho dopadu dokonce přísnější než podmínky zákona pro vydávání rozhodnutí. Dle § 50 odst. 3 cit. zákona pořizovatel doručí návrh OOP veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky k návrhu OOP. Stavební zákon jako lex specialis k zákonu č. 500/2004 Sb., správnímu řádu, neuvádí komplexní úpravu pro postup pořizování OOP. Při pořizování návrhu se tedy uplatní i ustanovení lex generalis, správního řádu, na jehož ust. § 172 odst. odkazuje i poznámka pod čarou č. 21 ve stavebním zákoně. Podle tohoto ustanovení správního řádu je „Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.“ Pořizování ÚP jako OOP obsahuje i stupeň schválení OOP Zastupitelstvem obce. Při tomto rozhodování musí mít Zastupitelstvo plnou informaci o tom, o čem rozhoduje. Proto i pro rozhodování Zastupitelstva mu musí být předloženy nejen všechny vypořádané požadavky ke konečnému návrhu ÚP, ale i všechny vypořádané připomínky k návrhu ÚP, který je projednáván podle § 50 odst. 3 cit. zákona. K předmětnému návrhu územního plánu (ÚP) obce Drnovice na základě ustanovení §50 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále „stavební zákon“), v platném znění, podáváme níže uvedené připomínky a požadujeme jejich plné vypořádání. Území dotčené připomínkami je celé území obce Boskovice. Nebyly řádně vypořádány připomínky k zadání ÚP a nedošlo k nápravě právních pochybení, naopak došlo ke zmaření pořizování ÚP, a tedy pořizovatel se musí vypořádat s těmito připomínkami v této fázi řízení. Vyhodnocení připomínky: Občanské sdružení „Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích“ (dále jen „OS“) nepochybně zaměnilo „věc“ svého podání, které jistě směřuje k návrhu ÚP Boskovice, nikoli k návrhu zadání ÚP Boskovice. Dalším zmatečným prvkem tohoto podání je zmínka o „předmětnému návrhu územního plánu (ÚP) obce Drnovice“. Pořizovatel přikládá tento omyl na vrub značného množství podání, kterým OS pilně zásobuje pořizovatele územně plánovacích dokumentací, které obsahují byť jen zmínku o komunikaci či koridoru R43. Odbor výstavby a územního plánování MěÚ Boskovice (dále jen „pořizovatel“) se samozřejmě zabývá všemi připomínkami, které obdržel v rámci projednání návrhu ÚP Boskovice dle § 50 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“). Jednotlivé vypořádané připomínky jsou součástí odůvodnění návrhu ÚP Boskovice, který bude předmětem řízení

179

o ÚP Boskovice, tj. modifikovaném řízení o vydání opatření obecné povahy dle ustanovení § 172 a násl. správního řádu. Tvrzení, že nebyly řádně vypořádány připomínky k zadání ÚP není pravdivé. Kompletní připomínky uplatněné OS k návrhu zadání ÚP Boskovice byly pořizovatelem vyhodnoceny a byly spolu s tímto vyhodnocením součástí materiálu, předloženého Zastupitelstvu města Boskovice. To na svém 17. zasedání dne 17. 6. 2013 Zadání ÚP Boskovice schválilo. Připomínky: 1. Veřejná vyhláška o zadání ÚP byla zatížena vadou – rozpor se zákonem Odůvodnění: V úvodu vyhlášky je formulace „Městský úřad Boskovice - odbor výstavby a územního plánování, jako pořizovatel územně plánovací dokumentace pro město Boskovice, zajistil ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva města Boskovice zpracování návrhu zadání územního plánu (dále jen ÚP) Boskovice“. Městský úřad zjevně zaměnil termín „zpracování návrhu“ a „pořízení návrhu“. Co zákon neobsahuje, nesmí úředník vykonávat. Vyhodnocení připomínky: K této připomínce nezbývá nic jiného, než uvést doslovné znění příslušného § stavebního zákona (§47 odst.1). Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu, na základě územně analytických podkladů a s využitím doplňujících průzkumů a rozborů, pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva (dále jen „určený zastupitel“) zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy. 2. Veřejná vyhláška o zadání ÚP byla zatížena vadou – nenaplněné ustanovení zákona Odůvodnění: Zákon předpokládá spolupráci s určeným zastupitelem obce. Určený zastupitel obce musí být určen usnesením Zastupitelstva obce a informace o způsobu a místu jeho určení musí být uvedena ve vyhlášce a mělo by být i uvedeno jméno určeného zastupitele. Jedná se o konkrétního zastupitele a je nutné i z důvodů transparence a ze zamezení případného střetu zájmů identifikovat veřejně osobu, která ovlivňovala proces pořizování ÚP. Vyhodnocení připomínky: Nic takového zákon nestanoví. Jako „určený zastupitel“ spolupracující při pořizování územně plánovací dokumentace města Boskovice byl pro volební období 2011-2014 určen pan místostarosta Dominik Božek, a to na základě usnesení ZM Boskovice ze dne 18. 4. 2011. Tuto skutečnost lze v případě potřeby doložit, nikde není uvedeno, že by měla být obsažena v oznámeních v procesu pořizování ÚP. Veřejná vyhláška nemá vadu. 3. Nelze navazovat na protiprávně schválený dokument – ÚP Boskovice byl pořízen v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací - Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat Odůvodnění: ÚP Boskovice byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl závazně schválen v té době platné nadřazené územně plánovací dokumentaci. Na protiprávně pořízený dokument nelze právoplatně navazovat v situaci, kdy zákona pověřuje pořizovatele pořizovat změny ÚP z jeho iniciativy. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro Městský úřad Boskovice v roli pořizovatele ÚP pro Boskovice. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Pořizovatel je totiž podle nového stavebního zákona přímo nadán povinností inicializovat pořízení změn územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soudů doloženo, že kde se v zákoně v souvislosti s úkony státní správy uděluje pravomoc státní správě, pak to není ponecháno na libovůli státní správy, ale je to její povinností. Tedy podle judikatury i termín „může“ pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne zůstat nečinná.

180

V daném případě byl pořizovatel o rozsudcích NSS ve věci nesouladu koridoru R43 s nadřazenou územně plánovací dokumentací prokazatelně informován a měl již od roku 2010 inicializovat opravy těch územně plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. Jak je dokládáno např. trestním řízením vedeným v těchto dnech s pracovníky stavebního úřadu Brno-sever, i státní zástupce zjevně dospěl k názoru, že nečinnost úředníka může mít charakter trestného činu. Nečinnost je tedy nutno vážit i z tohoto pohledu. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo při pořizování ÚP Boskovice a jeho změn lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nadřazené územně plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Boskovice byl schválen, tj. v době platnosti ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Boskovice. Jak bylo opakovaně uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP města Brna (rozsudek ze dne 27.5.2010, č.j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, č.j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, č.j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Boskovice na základě ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazně schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesměla být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v době schvalování ÚP Boskovice. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v červnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zpřesňovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „upřesněný koridor rychlostní silnice R43“. V zadání ÚP Boskovice tedy nesmí být schválena formulace, že „Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, … vycházející z … koncepce stávajícího územního plánu,…“. Pokud by tato formulace zde zůstala zachována v situaci, kdy stávající koncepce ÚP Boskovice v části řešení dopravy je protizákonná, byl by protizákonný i postup pořizování nového ÚP Boskovice. Předmětnou formulaci je tedy ze zadání nutno vypustit. Vyhodnocení připomínky: Územní plán města Boskovice nebyl zrušen žádným rozsudkem žádného soudu. V současné době probíhá pořízení zcela nové územně plánovací dokumentace – Územního plánu Boskovice. Nikde v žádném zákoně není stanoveno, že by konkrétní rozsudky NSS týkající se konkrétních dokumentů (například územních plánů konkrétních obcí) měly obecnou platnost. V §54 odst. 2 SZ je uvedeno: Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo s výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu. To, že zadání nového územního plánu preferuje návaznost na koncepci předchozí územně plánovací dokumentace, je důkazem o snaze respektovat přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Nechápeme invektivu o protizákonném řešení dopravy. V případě správního území města Boskovice je těleso rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) jednoznačně vymezeno v grafickém i písemném operátu katastru nemovitostí. Těleso rozestavěné stavby je v krajině jednoznačně situováno a má v katastrálním území Boskovice parcelní číslo KN 7120/9, výměru 75697m2, druh pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice. Pozemek je ve vlastnictví České republiky. V ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona je mimo jiné uvedeno: Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. 4. Nelze navazovat na protiprávně schválený dokument – rozpor s zákonem č. 100/2001 Sb. - Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat

181

Odůvodnění: Návrh ÚP se změnou č. 1.43 ÚP Boskovice, která se týkala R43, bylo schváleno 21. 6. 2006, tj. v době platnosti euronovely zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 93/2004 Sb.. Povinností tedy bylo zajistit posouzení SEA. Toto se nestalo, a to přesto, že Návrh zadání územního plánu Boskovice navrhoval stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 uvedeného zákona a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., a to včetně koridoru R43. Na protiprávně pořízený dokument nelze právoplatně navazovat v situaci, kdy zákon pověřuje pořizovatele pořizovat změny ÚP z jeho inciativy. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Případné úvahy, že posuzování SEA nebylo při pořizování ÚP Boskovice třeba, jsou liché, neb změna zákona č. 100/2001 Sb. v období před schválením ÚP zakládá povinnost ji respektovat a i pro záměry, které dříve nebylo nutné posuzovat, tato povinnost vzniká (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2005, č. j. 29Ca 261/2003 -108, a zamítnutá kasační stížnost státní správy k Nejvyššímu správnímu soudu v této věci). Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat. Vyhodnocení připomínky: V současné době probíhá pořízení zcela nové územně plánovací dokumentace – Územního plánu Boskovice. Uvedené odůvodnění je zcela zmatečné, zabývá se dílčí změnou č. 1.43 ÚP města Boskovice, která byla schválena ZM Boskovice 21. 6. 2006 a dává ji do souvislosti s návrhem Zadání Územního plánu Boskovice. Ten byl ale v době podání připomínky občanským sdružením teprve ve fázi projednávání, proto také mohla být připomínka uplatněna. Je nepochopitelné, jak lze uvádět, že návrh zadání obsahoval zajištění posouzení SEA, když v kapitole G) bylo v době projednávání uvedeno, že „požadavek na vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj vyplyne z výsledků projednání návrhu zadání. 5. Protiprávně pořízené dokumenty územního plánování nemohou být naplněním smlouvy o dílo s autorizovanou osobou. Odůvodnění: Předáním protiprávně pořízených dokumentů vzniká škoda. V daném případě pořizování zajišťoval Městský úřad Boskovice. Podle ust. § 38 odst. 6 zákona o obcích „Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení“. Městský úřad Boskovice je proto povinen zajistit nápravu pro Návrh Zadání ÚP Boskovice a do doby plné nápravy nesmí obce Boskovice uhradit jakýkoliv náklad ze smlouvy o dílo s pořizovatelem, a pokud již k úhradě došlo je obec Boskovice povinna vymáhat náhradu škody. Vyhodnocení připomínky: Návrh Zadání Územního plánu Boskovice byl zpracován dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky 458/2012 Sb. Byl projednán v souladu s ustanovením §47 SZ, na základě výsledků projednání upraven a předložen ZM ke schválení. Zmínka o smlouvě o dílo „obce Boskovice s pořizovatelem“ je opět zmatečná, žádná taková smlouva neexistuje. 6. Rozpor návrhu na pořízení změny ÚP se stavebním zákonem Odůvodnění: Podle ust. § 46 odst. 2 stavebního zákona „Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil.“ Úřední osoba z řad zaměstnanců pořizovatele, zde Městského úřadu Boskovice, tedy nese osobní odpovědnost za naplnění tohoto ustanovení zákona. Ve veřejné vyhlášce mělo být potvrzeno, že tento úkon byl proveden. Výkon předmětného posouzení musí být také ve spise doložen písemně a výkon tohoto ustanovení zákona nesmí být přenášen na zastupitelstvo obce Boskovice. Pokud by pořizovatel sám nevyzval navrhovatele a nedošlo by k nápravě, Zastupitelstvo obce Boskovice by mohlo schválit nesprávné Zadání obsahující

182

nesprávné odkazy na R43. Pořizovatel byl podle zákona odpovědný ve smyslu výše citovaného ustanovení stavebního zákona a měl sám inicializovat nápravu. Vyhodnocení připomínky: S přibývajícím počtem připomínek roste jejich zmatečnost. O pořízení „Územního plánu Boskovice“ rozhodlo ZM Boskovice dle §44 písmeno a) – tedy z vlastního podnětu. Činnost pořizovatele podle ust. §46 odst. 2 SZ připadá v úvahu, pokud je pořizován územní plán nebo jeho změna na návrh, a to může být: - na návrh orgánu veřejné správy - na návrh občana obce - na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce - na návrh oprávněného investora 7. V návrhu zadání byl nesprávný údaj o změnách stávajícího ÚP. Odůvodnění: Změna č. 1 byla schvalována ve dvou krocích, a to bez změny 1.43 (viz schválení zastupitelstvem města dne 15. 9. 2006) a následně pro změnu 1.43 (viz schválení zastupitelstvem města dne 21.6.2006, kde je však pouze uvedeno, že do bloku „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ se doplňuje text „D 9 rychlostní komunikace R 43“). Toto je třeba do zadání doplnit, neb jinak jsou zastupitelé uváděni v omyl. Vyhodnocení připomínky: Připomínce je vyhověno, seznam schválených změn byl do zadání doplněn následovně: Změna č. 1 ÚP města Boskovice byla schválena dne 15. 9. 2005 usnesením zastupitelstva č. 21/2005 - 6. (soubor dílčích změn č. 1.01-1.03, 1.05-1.07, 1.10-1.12, 1.15-1.42, 1.44-1.47, 1.49, 1.52-1.65) Změna č. 1 ÚP města Boskovice byla schválena dne 21. 6. 2006 usnesením zastupitelstva č. 25/2006 - 17. (dílčí změna č. 1.43). 8. Z návrhu zadání na str. 5 bylo nutné odstranit větu „Řešeným územím prochází koridor kapacitní silnice R43 Brno – Svitavy/Moravská Třebová (E 461).“ Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno – Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18. 10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v politice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Vyhodnocení připomínky: Na základě stanoviska nadřízeného orgánu na úseku územního plánování, Odboru ÚP a SŘ KrÚ Jihomoravského kraje, byl uvedený text nahrazen textem následujícím: 183

Řešené území je ovlivněno rozvojovou osou OS9 Brno – Svitavy/Moravská Třebová. VYMEZENÍ: obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260 DŮVODY VYMEZENÍ: území ovlivněné silnicí I/43, připravovanou silnicí R 43, železniční tratí č. 260 Brno Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center Blansko, Boskovice, Svitavy a Moravská Třebová. Řešené území je dotčeno koridorem jedné z dlouhodobě sledovaných variant silnice R43. VYMEZENÍ: provázání silničních tahů D1 a R35. Zkvalitnění silničního spojení Brno–Svitavy/Moravská Třebová. Součást TEN-T. DŮVODY VYMEZENÍ: prověřit proveditelnost rozvojového záměru. 9. Z návrhu zadání na str. 6 bylo nutné odstranit větu „Řešeným územím prochází koridor P10.“ Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. Nevyplývají tedy ani pro koridor P10 vymezený jako „koridor pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně výstavby nové kompresorové stanice Bezměrov“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10. 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Vyhodnocení připomínky: Na základě stanoviska nadřízeného orgánu na úseku územního plánování, Odboru ÚP a SŘ KrÚ Jihomoravského kraje, byl uvedený text nahrazen textem následujícím: Řešené území je ovlivněno vymezením koridoru P10 VYMEZENÍ: koridor pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně výstavby nové kompresorové stanice Bezměrov. DŮVODY VYMEZENÍ: zabezpečení koridoru pro posílení významné vnitrostátní přepravní cesty (Hrušky–Příbor), procházející územím více krajů. Do kapitoly „Upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a případně z doplňujících průzkumů a rozborů“ byl doplněn pokyn Prověřit záměr vymezení koridoru pro VVTL plynovod Kralice nad Oslavou - Bezměrov a případně zajistit jeho územní ochranu ve smyslu čl. 138 PÚR ČR 2008. 10. V odůvodnění návrhu zadání bylo nutné doplnit větu „Řešené území nemá platnou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeno.“

184

Odůvodnění: Tato věta je neúplným konstatováním. Schází podstatná část informace, a to jaké jsou dopady na území Boskovic a jak lze tedy pořizovat ÚP Boskovic. Podstatné je, že zadání se nyní týká celého území Boskovic, nejen k.ú. Boskovice. Pro celé toto řešené území se tímto zadáním zcela nově bude pořizovat nový ÚP. Nejedná se tedy o změnu ÚP, kde každá následující změna navazuje na schválený a platný ÚP a jej jen doplňuje. U schvalování zcela nového ÚP se vše schvaluje zcela nově, tj. nadmístní záměry (s výjimkou těch, které kraj v ZÚR neřeší) se přebírají ze ZÚR a zpřesňují se. V případě neexistence platných ZÚR není tedy nic, co by se mohlo ze ZÚR přebírat. Tedy zadání nového ÚP Boskovice musí jednoznačně konstatovat, že se má pořídit územní plán Boskovic, který nebude obsahovat nadmístní prvky, tedy ani např. komunikaci R43. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Boskovice nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. pokus o ZÚR po předchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou řešeny i koridory dopravy, včetně koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude řešen v ZÚR, a tedy krajský úřad nemůže postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl řešen jinde než v ZÚR, tj. např. v územním plánu Boskovic. Navíc je nepochybné, že R43 může mít významné negativní vlivy mimo území Boskovic, tedy možnost existence těchto negativních vlivů nelze vyloučit na základě současného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kvůli pochybení v posouzení kumulativních a synergických vlivů od páteří dopravní sítě – včetně R43 - v SEA). Tedy SEA k 2. Pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z příčin zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správě a samosprávě k dokládání absence negativních vlivů přesahujících hranice obce Boskovice. Vyhodnocení připomínky: Znovu je třeba zdůraznit, že zadání bylo zpracováno dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Fáze zadání žádné odůvodnění neobsahuje. Připomínka je tedy opět zmatečná. Ve stanovisku nadřízeného orgánu na úseku územního plánování, Odboru ÚP a SŘ KrÚ Jihomoravského kraje, byla věta napadaná připomínkou občanského sdružení akceptována jako dostatečná. Nadřízený orgán upozornil pořizovatele na potřebu průběžného sledování právní situace ve věci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností proti rozsudku NSS. Zákony platí v té podobě, v jaké byly schváleny. Nikdo není oprávněn zákony žádným způsobem doplňovat, vysvětlovat či vykládat jejich smysl. Ze znění § 43 odst. 1 SZ nijak nevyplývá, že by územní plán konkrétní obce nemohl řešit věci nadmístního významu při neexistenci ZÚR. 11. Z návrhu zadání na str. 6 bylo nutné odstranit větu „Prověřit problematiku dopravního napojení, především na koridor R43.“ Odůvodnění: Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Vyhodnocení připomínky: Požadavek na prověření konkrétní problematiky je přímo náplní fáze zadání. Uvedený požadavek nebyl v rámci projednání návrhu zadání zpochybněn ze strany žádného dotčeného orgánu.

185

Prověření koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) SZ - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné transteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. 12. Z návrhu zadání na str. 6 bylo nutné odstranit větu „Prověřit problematiku nevhodného vedení ÚSES ve stopě navrhované rychlostní komunikace R43.“ Odůvodnění: Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Z předmětné formulace o ÚSES plyne, že zpracovatel návrhu zadání se domnívá, že ÚSES lze do územně plánovací dokumentace zanášet dle libosti, či že se dokonce domnívá, že ÚSES lze z územně plánovací dokumentace nějak snad odstranit, aby se našlo „vhodné“ řešení, aby dopravnímu koridoru „nestálo nic v cestě“. Takto nelze postupovat. Postup dle zákona je totiž přesně opačný. Navrhování koridorů se musí dít tak, aby byly respektovány existující limity využití území. Pro tento proces jsou zákonem předepsány postupy a nelze bez dalšího pokládat existující ÚSES za „nevhodný“. Vyhodnocení připomínky: Viz odůvodnění k připomínce č. 11. Znovu připomínáme, že ve správním území města Boskovice je těleso rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) jednoznačně vymezeno v katastru nemovitostí jako parcela číslo KN 7120/9 v k.ú. Boskovice, o výměře 75697m2 a druhu pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice. Realizace prvků územního systému ekologické stability na silnici je opravdu mírně řečeno nevhodné. 13. Z návrhu zadání na str. 11 bylo nutné odstranit větu „Páteřní komunikační síť tvoří silnice II/150 a II/374. Okrajem řešeného území prochází výhledová trasa rychlostní silnice R43 Brno – Svitavy.“ Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno – Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v politice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Vyhodnocení připomínky: V zadání na str. 11 byla ponechána z kritizovaného znění pouze část „Páteřní komunikační síť tvoří silnice II/150 a II/374.“ 14. Je nutné vypracovat Zprávu o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona

186

Odůvodnění: Podle ust. § 5 odst. 1 stavebního zákona „Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace“. Podle ust. § 55 odst. 1 stavebního zákona „Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace“. ÚP Boskovice je z roku 2000, a tedy i z tohoto hlediska nazrála doba pro zpracování „Zprávy o uplatňování územního plánu“. Potřebu této zprávy dokládá i fakt, že Zastupitelstvo chce přehodnotit územní plán Boskovic a nemíní to činit jen změnami stávajícího územního plánu, ale pořízením zcela nového územního plánu. Dále čtyřleté období specifikované stavebním zákonem dávno uplynulo ode dne, kdy nový stavební zákona nabyl účinnosti. Obec Boskovice je tedy v prodlení s naplněním předmětného ustanovení stavebního zákona a nelze tedy ani zahajovat pořizování nového ÚP do doby, než bude pořízena a zastupitelstvem projednána předmětná zpráva. Lze poukázat i na fakt, že od nabytí účinnosti nového stavebního zákona došlo již k vydání řady opatření obecné povahy a i tento důvod diktuje nutnost pořízení Zprávy o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona. Vyhodnocení připomínky: Další zmatečná připomínka. Povinnost předložit zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za čtyři roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období se objevila v nové právní úpravě na úseku územního plánování, tedy v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ) účinném od 1. 1. 2007. Od tohoto data se územní plány zastupitelstvy neschvalovaly, nýbrž vydávaly formou opatření obecné povahy. Vznikla kategorie „územní plán“. Územní plán města Boskovice, schválený 3. 2. 2000 vzhledem k době, ve které byl pořizován, spadá do kategorie „územní plán obce“. Tato kategorie dokumentace měla dle původního znění SZ pozbýt platnosti k 31. 12. 2012. Pozdějšími novelami byla tato lhůta prodloužena do 31. 12. 2015 a následně až do 31. 12. 2020. Časový horizont platnosti stávající ÚPD byl jedním z důvodů pro rozhodnutí ZM o zpracování nového územního plánu. §55 SZ jasně hovoří o zprávě o uplatňování územního plánu vydaného, zpráva se tedy netýká územních plánů obcí a územních plánů sídelních útvarů schválených před 1. 1. 2007. 15. Z návrhu zadání na str. 11 bylo nutné odstranit větu „respektovat výhledový záměr rychlostní silnice R43 (úsek R43-4 Svitávka – Velké Opatovice – hranice kraje).“ Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno – Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18. 10. 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice.

187

Vyhodnocení připomínky: Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území - §31 odst. 4 SZ. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na pardubické ZÚR a umístit koridor R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Územní plán Boskovice musí v souladu s § 31 SZ respektovat PÚR. Musí se tedy koridorem R43 zabývat a prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. I když v PÚR není uveden seznam konkrétních dotčených katastrálních území, s dostupných podkladů je zřejmé, že koridor R43 územím obce povede. Pořizovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Dostupné podklady jsou – ZÚR Pardubického kraje, zrušené ZÚR Jihomoravského kraje, studie, projekty. Podle § 43 SZ územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V zákoně není stanoveno, že pouze v souladu se zásadami územního rozvoje kraje, ve kterém se obec nachází. Platí tak, že ÚP Boskovice musí zpřesňovat cíle a úkoly v souladu se ZÚR i Pardubického (sousedního) kraje. V ZÚR Pardubického kraje je koridor R43 navržen územím Boskovické brázdy a přímo v trase a na plochách rozestavěné transteritoriální dálnice. Podle § 18 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s tímto ustanovením SZ. Budou ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Transteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) SZ - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné transteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. 16. Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 12 je nutné odstranit text „Územní plán vymezuje územní rezervy pro přeložky silnic R43 a II/374, vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras“. Stejně tak je nutné vypustit text ze str. 26, který zní „je navržena územní rezerva pro vedení rychlostní silnice R43“. Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno – Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10. 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v politice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto

188

obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Vyhodnocení připomínky: Text na str. 12 „Územní plán vymezuje územní rezervy pro přeložky silnic R43 a II/374, vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras“ i text ze str. 26 „je navržena územní rezerva pro vedení rychlostní silnice R43“ bude v návrhu ÚP Boskovice ponechán. Z Politiky územního rozvoje ani nemohou vyplývat pro správní území města Boskovice žádné konkrétní dopady či souvislosti. Plochy pro koridory a rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, vymezované v RÚR ukládají v úkolech pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady prověřit proveditelnost, potřebnost, reálnost nebo účelnost záměrů, v úkolech územního plánování, prověřit účelnost a podmínky územní ochrany a její zajištění příslušnými nástroji územního plánování. Pokud jde o žalobu proti PÚR, (která je dle odůvodnění připomínky OS nyní před NSS), nejedná se ze strany OS o aktuální informaci. V rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Aos 2/2012-81ze dne 18.4.2013 je uvedeno, že kasační stížnost se zamítá. 13. března roku 2014 by tato skutečnost měla být (osobě, která za OS připomínku uplatnila), dostatečně známá. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území - §31 odst. 4 SZ. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na pardubické ZÚR a umístit koridor R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Územní plán Boskovice musí v souladu s § 31 SZ respektovat PÚR. Musí se tedy koridorem R43 zabývat a prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. I když v PÚR není uveden seznam konkrétních dotčených katastrálních území, s dostupných podkladů je zřejmé, že koridor R43 územím obce povede. Pořizovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice.

189

Dostupné podklady jsou – ZÚR Pardubického kraje, zrušené ZÚR Jihomoravského kraje, studie, projekty. Podle § 43 SZ územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V zákoně není stanoveno, že pouze v souladu se zásadami územního rozvoje kraje, ve kterém se obec nachází. Platí tak, že ÚP Boskovice musí zpřesňovat cíle a úkoly v souladu se ZÚR i Pardubického (sousedního) kraje. V ZÚR Pardubického kraje je koridor R43 navržen územím Boskovické brázdy a přímo v trase a na plochách rozestavěné transteritoriální dálnice. Podle § 18 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s tímto ustanovením SZ. Budou ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Transteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) SZ - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné transteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R43 je do návrhu ÚP Boskovice zapracován na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. S vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 souhlasí Odbor dopravy KrÚ Jihomoravského kraje, jako věcně a místně příslušný dotčený orgán z hlediska silnic II. a III. třídy. Čím je nebo není nadán zpracovatel ÚP nepřísluší posuzovat OS. 17. Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 55 je nutné odstranit plochy UR1 a UR2, tedy Text ozn.

katastrální území

způsob budoucího využití území

podmínky pro prověření budoucího využití plochy

UR1 Boskovice, koridor pro realizaci záměru řešit střet se skladebnými prvky ÚSES Bačov rychlostní silnice R 43 prověřit ochranu VKP Chloustné prověřit koordinaci s koridorem VVTL a VTL plynovodu a trasami technické infrastruktury v maximální míře využít stávající plochy zemního tělesa, ostatních ploch, silnice prověřit koordinaci trasy se sousedními katastrálními územími UR2 Boskovice koridor přeložky silnice řešit koordinaci s železniční tratí č. 262 a plochami železniční II/374 stanice prověřit minimalizaci záboru zemědělské půdy vyšších bonitních tříd Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno – Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má

190

v politice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Vyhodnocení připomínky: Text ze str. 55 bude ponechán. Vzhledem k tomu, že odůvodnění připomínky č. 17 je totožné s odůvodněním připomínky č. 16, je totožné i vyhodnocení pořizovatele. Pro doplnění lze pouze uvést, že koridor územní rezervy pro přeložku silnice II/374 je vymezen pouze na k.ú. Boskovice a případná přeložka by byla řešena pouze v rámci správního území města Boskovice. 18. Z odůvodnění ÚP je nutné vypustit všechny nesprávné formulace z ÚAP týkající se R43. Odůvodnění: Jsou-li ÚAP v rozporu se zákonem, pak se na ně nelze odvolávat. V daném případě ÚAP v rozporu se zákonem jsou. Vyhodnocení připomínky: V textové části odůvodnění budou ponechány formulace z ÚAP, týkající se R43. Obsahem územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností jsou mimo jiné i záměry v území. Od roku 2003 existuje svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43, předmětem jeho činnosti je mimo jiné urychlení výstavby rychlostní komunikace R43 rozvoj dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti v oblasti R43 a koordinace územních plánů a územního plánování v oblasti R43. ÚAP ORP Boskovice nejsou v rozporu se zákonem, neboť obsahují záměry jednotlivých poskytovatelů údajů o území. 19. Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech 191

nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK. Odůvodnění: Zpracovatel ÚP nesmí překračovat svůj mandát a řešit nadmístní prvky, které se řeší v připravovaných ZÚR JMK, a to řada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí předjímat jakékoliv řešení nadmístních prvků, a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby úředníci krajského úřadu vyslovovali preference pro určitou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí plně ctít stavební zákon a autorizační zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického řádu České komory architektů (ČKA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smírčího řadu ČKA, a to i s možným dopadem řízení před stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Boskovice tedy nesmí zahrnout do ÚP Boskovice koridor R43, a to ani ve formě územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Současně však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj při pořizování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nadřízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatelům ÚP obcí poskytnout. Vyhodnocení připomínky: Do textové části ÚP Boskovice nebude doplněn požadovaný text „z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK.“ Nedává ani smysl z hlediska spisovného jazyka českého. Projektant ÚP Boskovice zpracoval návrh ÚP na základě zadání, které bylo v souladu se SZ řádně projednáno a následně schváleno zastupitelstvem města Boskovice. Žádné ustanovení žádného zákona neobsahuje text: „územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky.“ 20. Územní rezerva pro R43 nesmí být ani v grafické části ÚP. Odůvodnění: Mezi textovou a grafickou částí ÚP musí být jednoznačný soulad. Pokud R43 nesmí být v textové části (viz odůvodnění výše), pak nesmí být ani v grafické části. Poznamenává se, že rozpor mezi textovou a grafickou částí ÚPD je vážnou právní vadou, která nejen znemožňuje podle ÚP rozhodovat, ale i je kvalifikovaným důvodem pro zrušení příslušné části ÚP soudem (viz např. ÚP města Brna a rozsudek NSS, kterým byla R43 v tomto ÚP zrušena.) Vyhodnocení připomínky: Textová i grafická část ÚP Boskovice je v souladu. Koridor územní rezervy o šířce 600 m pro záměr rychlostní silnice R 43 byl v návrhu ÚP Boskovice vymezen na základě požadavku Ministerstva dopravy jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. 21. Pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů. Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní v souladu s právně účinnou nadřazenou územně plánovací dokumentací. Stejně tomu musí být při projednávání návrhu ÚP. V absenci ZÚR nelze předjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor či rezervu koridoru R43.

192

Odůvodnění: Z řady ustanovení stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územně plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle nějž může být obsahem určitého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nadřazeným nástrojem územního plánování, resp. s nadřazenou ÚPD. Konkrétně lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném znění. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupeň ÚPD) má přitom zákonem jasně vymezený přípustný obsah (viz například § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobněji pak přílohy č. 4, 7 a 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění). Z tohoto důvodu není možné mimo jiné záměry obecně vymezené v PÚR přímo přebírat do územních plánů obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územně plánovací dokumentaci, je samozřejmé, že platí i pro veškeré dílčí dokumenty, vznikající při postupu pořizování každého z typů ÚPD. Na základě argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré činnosti veřejné správy (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast veřejné správy obecně § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního řádu) nepochybně platí, že musí-li nějaký správní akt - výstup určité činnosti orgánů veřejné moci (například územní plán obce) splňovat určité zákonem stanovené požadavky (například soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí splňovat i veškeré dílčí akty (výstupy), postupně vydávané v procesu pořizování takovéhoto aktu. V případě územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovně stanoví, že v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je pořizován na základě schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v době schvalování Zadání ÚP s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud došlo k zmaření ZÚR JMK, pak došlo i k zmaření všech procesů, které se na zrušené ZÚR odvolávaly. Při absenci právně účinných ZÚR to tedy znamená (viz i odůvodnění k výše uvedeným bodům), že v Návrhu ÚP obce Boskovice nemůže být vymezen ani nadmístní záměr R43 ani územní rezerva pro tento záměr. Vyhodnocení připomínky: Nikde v žádném zákoně není text – „pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů“. Územní plán skutečně musí být v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Orgánem, který je kompetentní tuto skutečnost posuzovat, a to i tehdy, pokud územně plánovací dokumentace kraje (ZÚR) neexistuje, je nadřízený orgán na úseku územního plánování. Pro ORP Boskovice je tímto orgánem Odbor územního plánování a stavebního řádu KrÚ Jihomoravského kraje, nikoli nějaké občanské sdružení. Je nepochopitelné, že celým souborem připomínek OS se neustále line pojem „územní plán obce“. Tato kategorie se ale podle současné právní úpravy na úseku územního plánování platné již od 1. ledna 2007 nově nepořizuje. Pro nově pořizovanou územně plánovací dokumentaci obcí na území České republiky existuje jasná kategorie „územní plán“. 22. Územní rezerva pro R43 není vůbec odůvodněna. Tím se stává zcela protiprávní. Odůvodnění: Každý nový element územního plánu zahrnutý do výrokové části musí být odůvodněn. Níže uvedené formulace z odůvodnění ÚP nejsou akceptovatelným odůvodněním pro územní rezervu pro R43: J)3.2.1. VÝHLEDOVÉ ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V severní části řešeného území (jižně Bačova) je navržena územní rezerva pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR 2008 a je rovněž

193

součástí sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633, je dle požadavku Ministerstva dopravy do územního plánu zapracován koridor o šířce 600 m, jako územní rezerva pro záměr rychlostní silnice R43. Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice". Napojení řešeného území na R43 je uvažováno západně Skalice nad Svitavou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/150. Navíc formulace jako „. Okrajem řešeného území prochází výhledová trasa rychlostní silnice R43 Brno – Svitavy“ jsou zcela nepravdivé (viz opakovaně uvedené odůvodnění výše.) Komicky působí použití slova „přibližně“ v textu odůvodnění, kde je uvedeno “Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice“. (zvýraznění doplněno). Je to zcela protiprávní formulace, neb územní plán a jeho odůvodnění musí být zcela jednoznačné a ne nějaké „přibližné“ a musí být založena na spolehlivém zjištění stavu věci a ne na nějakých fabulacích (něčem „přibližném“). Za občanské sdružení doc. Petr Firbas předseda OS Vyhodnocení připomínky: Odůvodnění popisuje důvody pro vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600 m pro záměr rychlostní silnice R 43. Na katastrálním území Boskovice reálně existuje rozestavěné silniční těleso, jednoznačně vymezené v katastru nemovitostí jako parcela číslo KN 7120/9 v k.ú. Boskovice, o výměře 75697 m2 a druhu pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice. Invektivu o komičnosti textu nehodlá pořizovatel komentovat. Pořizovatel v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 stavebního zákona doručil upravený a posouzený návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou č.j. DMBO1194/2015/STAV/Št., zveřejněnou na úřední desce MěÚ Boskovice (od 5. 2. 2015) s uvedením možnosti uplatnění písemných připomínek k návrhu ÚP u pořizovatele, ve lhůtě do 7 dnů ode dne veřejného projednání (do 26. 3. 2015). Návrh ÚP Boskovice a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území byl během těchto lhůt k nahlédnutí u pořizovatele, zejména v úřední dny (pondělí a středa 800–1700 hodin) v jiné pracovní dny dle domluvy na tel. čísle 516 488 738 a rovněž na webových stránkách města Boskovice (www.boskovice.cz) v sekci „Občan – Městský úřad – Územní plánování – Územní plány rozpracované“. K návrhu ÚP byly ve stanovené lhůtě (do 26. 3. 2015) uplatněny tyto písemné připomínky: 1)

SPOLEK „OBČANÉ ZA OCHRANU KVALITY BYDLENÍ V BRNĚ – KNÍNIČKÁCH, ROZDROJOVICÍCH A JINAČOVICÍCH“ IČO 26653486, POŠTOVNÍ DORUČOVACÍ ADRESA U LUHU 23, 635 00 BRNO (25. 3. 2015, DMBO 4340/2015, podepsáno za spolek: doc. Petr Firbas, předseda).

Věc: Připomínky k návrhu územního plánu obce Boskovice (projednávání podle § 52 stavebního zákona) Územní plán je opatřením obecné povahy (OOP). Pořizování a schvalování ÚP jako OOP probíhá v řadě kroků. Všechny tyto kroky musí být však činěny tak, aby byly naplněny podmínky zákona, které jsou pro OOP vzhledem k jeho dopadu dokonce přísnější než podmínky zákona pro vydávání rozhodnutí. Nebyly řádně vypořádány připomínky k zadání ÚP a naše připomínky podané v rámci projednávání dle § 50 stavebního zákona. Nedošlo k nápravě právních pochybení, naopak došlo ke zmaření pořizování ÚP. Pořizovatel se tedy musí vypořádat s těmito Připomínkami v této fázi řízení. Níže uvádíme naše připomínky doložené odůvodněním. Území dotčené připomínkami je celé území obce Boskovice. Vyhodnocení úvodní připomínky: Stavební úřad ze své úřední činnosti ve správním obvodu obce Boskovice neeviduje žádná podání spolku „Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích“ (dále jen „Spolek“), mimo řízení o pořízení územního plánu Boskovice, jež by svědčili o dlouhodobé a systematické aktivitě Spolku ve městě Boskovice. Uvedenému zjevně odpovídá i název Spolku, jež nasvědčuje, že Spolek své aktivity soustředí na jiné obce a město Brno.

194

Tvrzení Spolku, že nebyly řádně vypořádány připomínky k zadání ÚP a připomínky podané v rámci projednávání dle § 50 SZ není pravdivé. Kompletní připomínky uplatněné Spolkem k návrhu zadání ÚP Boskovice byly pořizovatelem vyhodnoceny a byly spolu s tímto vyhodnocením součástí materiálu, předloženého Zastupitelstvu města Boskovice. To na svém 17. zasedání dne 17. 6. 2013 Zadání ÚP Boskovice schválilo. Odbor výstavby a územního plánování MěÚ Boskovice (dále jen „pořizovatel“) se samozřejmě zabýval všemi připomínkami, které obdržel v rámci projednání návrhu ÚP Boskovice dle § 50 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“). Jednotlivé vypořádané připomínky jsou součástí odůvodnění návrhu ÚP Boskovice, který byl předmětem řízení o ÚP Boskovice, tj. modifikovaném řízení o vydání opatření obecné povahy dle ustanovení § 172 a násl. správního řádu. Z toho, že nebyly připomínky vypořádány dle představ Spolku nelze dovozovat, že nebyly vypořádány řádně. Připomínky: 1. Nelze navazovat na protiprávně schválený dokument – ÚP Boskovice byl pořízen v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací - Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat Odůvodnění: ÚP Boskovice byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl závazně schválen v té době platné nadřazené územně plánovací dokumentaci. Na protiprávně pořízený dokument nelze právoplatně navazovat v situaci, kdy zákona pověřuje pořizovatele pořizovat změny ÚP z jeho iniciativy. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro Městský úřad Boskovice v roli pořizovatele ÚP pro Boskovice. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Pořizovatel je totiž podle nového stavebního zákona přímo nadán povinností inicializovat pořízení změn územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soudů doloženo, že kde se v zákoně v souvislosti s úkony státní správy uděluje pravomoc státní správě, pak to není ponecháno na libovůli státní správy, ale je to její povinností. Tedy podle judikatury i termín „může“ pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne zůstat nečinná. V daném případě byl pořizovatel o rozsudcích NSS ve věci nesouladu koridoru R43 s nadřazenou územně plánovací dokumentací prokazatelně informován a měl již od roku 2010 inicializovat opravy těch územně plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. Jak je dokládáno např. trestním řízením vedeným v těchto dnech s pracovníky stavebního úřadu Brno-sever, i státní zástupce zjevně dospěl k názoru, že nečinnost úředníka může mít charakter trestného činu. Nečinnost je tedy nutno vážit i z tohoto pohledu. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo při pořizování ÚP Boskovice a jeho změn lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nadřazené územně plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Boskovice byl schválen, tj. v době platnosti ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Boskovice. Jak bylo opakovaně uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP města Brna (rozsudek ze dne 27.5.2010, č.j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, č.j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, č.j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Boskovice na základě ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazně schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesměla být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v době schvalování ÚP Boskovice. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v červnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud.

195

Zásady územního rozvoje mají zpřesňovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „upřesněný koridor rychlostní silnice R43“ V zadání ÚP Boskovice tedy nesmí být schválena formulace, že „Město Boskovice potřebuje pro svůj rozvoj koncepční územně plánovací dokumentaci, … vycházející z … koncepce stávajícího územního plánu,…“. Pokud by tato formulace zde zůstala zachována v situaci, kdy stávající koncepce ÚP Boskovice v části řešení dopravy je protizákonná, byl by protizákonný i postup pořizování nového ÚP Boskovice. Předmětnou formulaci je tedy ze zadání nutno vypustit. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Územní plán města Boskovice nebyl zrušen žádným rozsudkem žádného soudu. V současné době probíhá pořízení zcela nové územně plánovací dokumentace – Územního plánu Boskovice. Nikde v žádném zákoně není stanoveno, že by konkrétní rozsudky NSS týkající se konkrétních dokumentů (například územních plánů konkrétních obcí) měly obecnou platnost. V §54 odst. 2 SZ je uvedeno: Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo s výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu. To, že zadání nového územního plánu preferuje návaznost na koncepci předchozí územně plánovací dokumentace, je důkazem o snaze respektovat přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Nechápeme invektivu o protizákonném řešení dopravy. V případě správního území města Boskovice je těleso rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) jednoznačně vymezeno v grafickém i písemném operátu katastru nemovitostí. Těleso rozestavěné stavby je v krajině jednoznačně situováno a má v katastrálním území Boskovice parcelní číslo KN 7120/9, výměru 75697m2, druh pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice. Pozemek je ve vlastnictví České republiky. V ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona je mimo jiné uvedeno: Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Je zcela zřejmé, že pořizovatel ÚP nemůže navazovat na protiprávní stav. Jak bylo doloženo rozsudky NSS, koridor R43 nebyl v ÚP VÚC BSRA závazně schválen a proto nemohl být zahrnut jako závazný do územních plánů obcí. Protiprávnost tohoto postupu zpracovatelů a pořizovatelů ÚP obcí byla jasně doložena na 3 kauzách, kde NSS zopakoval identickou argumentaci o R43 a ve všech těchto případech koridory R43 označil jako protiprávní a jako takové je v předmětných ÚP zrušil. To, že koridor R43 v ÚP nebyl nějakým občanem Boskovic žalován, nic nemění na tom, že i zde byl tento koridor protizákonně. Pokud by se zpracovatel ÚP Boskovice domníval, že koridor R43 je ve stávajícím ÚP Boskovice v souladu se zákonem, pak by musel unést důkazní břemeno o tom, že ÚP VÚC BSRA obsahoval závazně vymezený koridor R43. Toto důkazní břemeno však zpracovatel unést nemůže, neboť NSS např. v rozsudku z 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84 jasně konstatoval: „Nejvyšší správní soud má za to, že z poslední části Směrnic s názvem Zásady a pokyny pro zpracování následné územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů lze dovodit, že se o předmětné silnici r43, resp. D43, uvažovalo, nicméně žádné konkrétní vymezení trasování z daného textu nevyplývá.“ (zdůraznění doplněno). Dále NSS jasně konstatoval: „V této souvislosti zdejší soud pouze opakuje, že absence zakotvení záměru výstavby rychlostní silnice R43, resp. dálnice D43, v závazné části ÚP VÚC BSRA je nedostatkem takové intenzity, který způsobil nezákonnost napadeného ÚPmB.“ (zdůraznění doplněno). NSS jako neschválenou označil celou R43, nikoliv jen úsek na území města Brna. Podle NSS dokonce ani zahrnutí silnice 43 do dřívějších ÚP města Brna ani existence vybudovaného úseku komunikace v Brně nemůže zhojit nezákonnost zakotvení tohoto záměru. Pokud tedy NSS označil celou trasu R43 v ÚP VÚC BSRA jako nechválenou, pak se toto vztahuje i na správní území obce Boskovice, které bylo také pokryto ÚP VÚC BSRA.

196

Pokud nyní zpracovatel odkazuje na nějaké pozemky ve vlastnictví státu, pak se těžce mýlí, že z tohoto faktu by něco vyplývalo pro R43. Jak je výše s odkazem na rozsudek NSS doloženo, ani v případě, kdy v terénu existuje komunikace, o které bylo tvrzeno, že je součástí R43, ani pak tento koridor není schváleným koridorem R43. Navíc odkazování na údaje v katastru je v tomto případě naprosto zavádějící, neb údaj v katastru nemůže být žádným důkazem o územním plánu. Je tedy neoddiskutovatelné, že koridor R43 ve všech ÚP obcí, kde byl zahrnut v době platnosti ÚP VÚC BSRA, byl a je zde nezákonně. To, že v některých obcích nebyl zrušen soudem, nečiní v dané věci rozdíl. Tedy i v ÚP Boskovice je R43 nezákonně. Na nezákonný stav nelze navazovat. Pokud by na nezákonný stav autorizovaná osoba i po upozornění navazovala, koná nejen v rozporu s profesními předpisy ČKA, ale porušuje i autorizační zákon, neb podmínkou v autorizačním zákoně je povinnost autorizované osoby při výkonu své činnosti dbát platných obecně závazných právních předpisů (viz § 12 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění). Odkazování na ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona je v daném případě zcela chybné. V územních plánech obcí nelze při neexistenci ZÚR vymezovat koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to ani formou územní rezervy. Na tom nic nemění ani znění ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, účinné ode dne 1. 1. 2013, podle nějž mohou být součástí územního plánu i záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, za podmínky, že to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Je zcela zřejmé, že realizace záměru rychlostní silnice by byla spojena s významnými negativními vlivy, přesahujícími hranice jednotlivých obcí. Především pak aplikace citované poslední věty ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona vůbec nepřichází v úvahu u liniových staveb a dalších záměrů, které je třeba koordinovat na území více obcí. Bylo by naprosto nesmyslné a odporovalo by obecným zásadám územního plánování, pokud by obce mohly ve svých územních plánech dle svého vlastního uvážení vymezovat záměry dopravní či technické infrastruktury nadmístního charakteru, neboť je zcela zřejmé, že tyto záměry se netýkají jen území jedné obce a je zapotřebí jejich vymezení sjednotit na „vyšší úrovni“ územního plánování. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Návrh územního plánu města Boskovice neobsahuje koridor R43, pouze koridor územní rezervy pro záměr R43. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky. Koridor územní rezervy pro záměr R 43 je v dokumentaci vymezen na základě: a) Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje 2013 – druhá úplná aktualizace, kde je pod identifikačním kódem D6 začleněn „Úsek R-43-4 Svitávka – Velké Opatovice (hranice kraje)“ mezi záměry dálnic a silnic republikového a nadmístního významu, b) Územně analytických podkladů správního obvodu ORP Boskovice – 3. Úplná aktualizace, c) Územní studie silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice, kterou pořídil Krajský úřad Jihomoravského kraje (březen 2014, zhotovitel AF-CityPlan, s. r. o.), zejména jejího závěrečného doporučení, d) požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, zapracovat koridor o šířce 600m jako územní rezervu pro záměr rychlostní silnice R43, vycházejícího z platné Politiky územního rozvoje a platných Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. e) aplikace poslední věty ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., cit.: „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Pořizovatel ve svém předchozím vyhodnocení neuvedl, že údaj v katastru nemovitostí je důkazem o územním plánu, jak uvádí Spolek. Pouze doložil, že těleso rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) je v grafické části územně plánovací dokumentace začleněno do ploch stabilizovaných se způsobem využití plochy dopravní infrastruktury silniční v souladu s údaji obsaženými v katastru nemovitostí (parcelní číslo KN 7120/9, výměra 75697m2, druh pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice), jenž

197

odpovídá faktickému stavu v území. Koridor územní rezervy pro realizaci záměru rychlostní silnice R43 je v grafické části dokumentace vyznačen samostatnou značkou uvedenou v legendě. Tvrzení Spolku, že odkazování na ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona je v případě Územního plánu Boskovice zcela chybné, a že v územních plánech jednotlivých obcí nelze při neexistenci ZÚR vymezovat koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu, a to ani formou územní rezervy, se zcela rozchází s obsahem právní úpravy. Pořizovatel při aplikaci stavebního zákona vychází i z důvodové zprávy k zákonu č. 350/2012 Sb., ke změně ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona, v níž se uvádí cit.: „Stavební zákon je založen na principu subsidiarity, tj., že se maximum rozhodování o změnách v území [viz § 2 odst. 1 písm. a) zákona] ponechává na těch úrovních veřejné správy, které mají pro toto rozhodování dostatečně informace s tím, že vládě je vyhrazeno řešení záležitostí republikového významu v politice územního rozvoje a krajům je vyhrazeno řešení záležitostí nadmístního významu v zásadách územního rozvoje. Tento princip však nebyl v zákoně dostatečně explicitně vyjádřen, což vyvolalo aplikační problémy a vyplynulo mj. také z rozsudků Nejvyššího správního soudu. Bez novely stavební zákon je řešení problémů nadmístního významu [viz § 2 odst. 1 písm. h) zákona] - např. záměru silničního obchvatu dvou obcí, jiné dopravní nebo technické infrastruktury zasahující do území více obcí nebo občanského vybavení sloužícího několika obcím velmi časově a procesně náročné. Nejprve je rámec pro řešení nadmístních záměrů nebo problémů nutné upravit aktualizací zásad územního rozvoje, na jejím základě změnit územní plány dotčených obcí a teprve v souladu s nimi je pak možné zahájit přípravu pro územní řízení. Novela tento neodůvodněně složitý procesní postup odstraňuje tím, že umožňuje obcím řešit v územním plánu záležitosti nadmístního významu, a to i v případě, že nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje. Podmínkou takového postupu je, že krajský úřad nevyloučí ve svém stanovisku k územnímu plánu, že uvedené záležitosti nadmístního významu mohou být součástí územního plánu.“ Podmínky pro vymezení záležitostí nadmístního významu v územním plánu jsou tedy pouze dvě, a to neřešení těchto záležitostí v zásadách územního rozvoje a nevyloučení tohoto jevu krajským úřadem ve stanovisku vydávaném dle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nejsou vydány a krajský úřad se dle § 50 odst. 7 stavebního zákona vyjádřil a vymezení záležitostí nadmístního nerozporoval. Spolek má jistě pravdu, že by odporovalo obecným zásadám územního plánování, pokud by obce mohly ve svých územních plánech dle svého vlastního uvážení vymezovat záměry dopravní či technické infrastruktury nadmístního charakteru. To však není případ města Boskovice a jeho územního plánu. V něm se o záměru R43 hovoří výhradně na základě podkladů uvedených v tomto vyhodnocení /písm. a) až e)/. 2.

Nelze navazovat na protiprávně schválený dokument – rozpor se zákonem č. 100/2001 Sb. - Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat Odůvodnění: Návrh ÚP se změnou č. 1.43 ÚP Boskovice, která se týkala R43, bylo schváleno 21.6.2006, tj. v době platnosti euronovely zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 93/2004 Sb.. Povinností tedy bylo zajistit posouzení SEA. Toto se nestalo, a to přesto, že Návrh zadání územního plánu Boskovice navrhoval stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 uvedeného zákona a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., a to včetně koridoru R43. Na protiprávně pořízený dokument nelze právoplatně navazovat v situaci, kdy zákona pověřuje pořizovatele pořizovat změny ÚP z jeho inciativy. Předmětný problém měl být dávno identifikován pořizovatelem, Městským úřadem Boskovice a napraven. Případné úvahy, že posuzování SEA nebylo při pořizování ÚP Boskovice třeba, jsou liché, neb změna zákona č. 100/2001 Sb. v období před schválením ÚP zakládá povinnost ji respektovat a i pro záměry, které dříve nebylo nutné posuzovat, tato povinnost vzniká (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2005, č. j. 29Ca 261/2003 -108, a zamítnutá kasační stížnost státní správy k Nejvyššímu správnímu soudu v této věci). Na protiprávně pořízený dokument nelze navazovat. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________

198

Vyhodnocení připomínky: V současné době probíhá pořízení zcela nové územně plánovací dokumentace – Územního plánu Boskovice. Uvedené odůvodnění je zcela zmatečné, zabývá se dílčí změnou č. 1.43 ÚP města Boskovice, která byla schválena ZM Boskovice 21. 6. 2006 a dává ji do souvislosti s návrhem Zadání Územního plánu Boskovice. Ten byl ale v době podání připomínky občanským sdružením teprve ve fázi projednávání, proto také mohla být připomínka uplatněna. Je nepochopitelné, jak lze uvádět, že návrh zadání obsahoval zajištění posouzení SEA, když v kapitole G) bylo v době projednávání uvedeno, že „požadavek na vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj vyplyne z výsledků projednání návrhu zadání. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Z předmětného kontextu je zřejmé, že zpracovateli nového ÚP uniklo, že se poukazuje na to, že jedním z kořenů nezákonnosti stávajícího ÚP Boskovice je jeho změna č.1.43, která R43 do ÚP vnesla. Tato změna nebyla v rozporu se zákonem posouzena procesem SEA. Jednalo se tedy o nezákonný postup, který i sám o sobě zatížil stávající ÚP Boskovice stavem nezákonnosti. Tedy i v ÚP Boskovice je R43 nezákonně. Na nezákonný stav nelze navazovat. Pokud by na nezákonný stav autorizovaná osoba i po upozornění navazovala, koná nejen v rozporu s profesními předpisy ČKA, ale porušuje i autorizační zákon, neb podmínkou v autorizačním zákoně je povinnost autorizované osoby při výkonu své činnosti dbát platných obecně závazných právních předpisů (viz § 12 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění). Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Spolek tvrdí, že projednávaný návrh územního plánu města Boskovice navazuje na protiprávně pořízený dokument, za nějž označuje Územní plán obce Boskovice z listopadu 1999. Uvedený územní plán byl schválen zastupitelstvem města a vyhlášen obecně závaznou vyhláškou a jako takový nebyl v části vymezující koridor R43 nikdy zrušen. Skutečnost, že zadání územního plánu, z něhož projednávaný návrh vychází, preferuje návaznost na koncepci předchozí územně plánovací dokumentace, je důkazem o snaze respektovat přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Koridor územní rezervy pro R 43 je v dokumentaci vymezen na základě podkladů uvedených v předchozím vyhodnocení připomínky č.1. 3.

Protiprávně pořízené dokumenty územního plánování nemohou být naplněním smlouvy o dílo s autorizovanou osobou.

Odůvodnění: Předáním protiprávně pořízených dokumentů vzniká škoda. V daném případě pořizování zajišťoval Městský úřad Boskovice. Podle ust. § 38 odst. 6 zákona o obcích „Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení“. Městský úřad Boskovice je proto povinen zajistit nápravu pro Návrh Zadání ÚP Boskovice a do doby plné nápravy nesmí obce Boskovice uhradit jakýkoliv náklad ze smlouvy o dílo s pořizovatelem, a pokud již k úhradě došlo je obec Boskovice povinna vymáhat náhradu škody. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Návrh Zadání Územního plánu Boskovice byl zpracován dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky 458/2012 Sb. Byl projednán v souladu s ustanovením §47 SZ, na základě výsledků projednání upraven a předložen ZM ke schválení. Zmínka o smlouvě o dílo „obce Boskovice s pořizovatelem“ je opět zmatečná, žádná taková smlouva neexistuje. 199

__________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Je naprosto nepochybné, že pokud je ze strany autorizované osoby postupováno nezákonně, pak vzniká dílo zatížené právní vadou. Autorizovaná osoba je povinna na základě smlouvy předat své dílo bez právních vad. Pozn.: Pokud bylo v připomínce odkázáno na smlouvu o dílo s pořizovatelem, pak si zpracovatel měl uvědomit, že se jedná o typografickou chybu, a že je poukazováno na smlouvu s ním, tj. zpracovatelem. Je však současně nepochybné, že pokud pořizovatel dal do zadání požadavek na R43, pak postupoval v rozporu se zákonem. Osoba autorizovaná však měla toto pochybení odhalit a měla postupovat protizákonně. Z výše citovaných reakcí („vyhodnocení připomínek“) je však zřejmé, že zpracovatel vehementně obhajuje protiprávní postup. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Předně pořizovatel uvádí, že obsahově – náhrada škody, se předložená připomínka netýká procesu územního plánování, nýbrž hospodaření s majetkem města Boskovice a pro samotný proces pořizování územního plánu Boskovice není nikterak relevantní. Projektant zpracoval návrh ÚP Boskovice pro fázi projednání dle §50 SZ na základě Zadání ÚP Boskovice. To bylo řádně projednáno dle §47 SZ a následně schváleno Zastupitelstvem města Boskovice (ZM). Po projednání dle §50 SZ pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v souladu s §51 odst. 1 SZ vyhodnotil výsledky projednání návrhu ÚP a u projektanta zajistil upravení návrhu tak, aby mohlo být zahájeno řízení o územním plánu dle §52 SZ. Obviňování projektanta z nezákonného postupu a ze zatěžování díla právními vadami je tudíž neopodstatněné. Pořizovatel ve vztahu k písemným podáním ze strany Spolku nemůže zkoumat, zda se jedná či nejedná o typografické chyby v předložených textech. 4. Rozpor návrhu na pořízení změny ÚP se stavebním zákonem Odůvodnění: Podle ust. § 46 odst. 2 stavebního zákona „Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil.“ Úřední osoba z řad zaměstnanců pořizovatele, zde Městského úřadu Boskovice, tedy nese osobní odpovědnost za naplnění tohoto ustanovení zákona. Ve veřejné vyhlášce mělo být potvrzeno, že tento úkon byl proveden. Výkon předmětného posouzení musí být také ve spise doložen písemně a výkon tohoto ustanovení zákona nesmí být přenášen na zastupitelstvo obce Boskovice. Pokud by pořizovatel sám nevyzval navrhovatele a nedošlo by k nápravě, Zastupitelstvo obce Boskovice by mohlo schválit nesprávné Zadání obsahující nesprávné odkazy na R43. Pořizovatel byl podle zákona odpovědný ve smyslu výše citovaného ustanovení stavebního zákona a měl sám inicializovat nápravu. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: S přibývajícím počtem připomínek roste jejich zmatečnost. O pořízení „Územního plánu Boskovice“ rozhodlo ZM Boskovice dle §44 písmeno a) – tedy z vlastního podnětu. Činnost pořizovatele podle ust. §46 odst.2 SZ připadá v úvahu, pokud je pořizován územní plán nebo jeho změna na návrh, a to může být: - na návrh orgánu veřejné správy - na návrh občana obce - na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce - na návrh oprávněného investora __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit.

200

Zpracovatel zřejmě nepochopil smysl stavebního zákona. Stavební zákon v § 46 odst. 2 stavebního zákona dává úkol pořizovateli, a to aby zajistil jako osoba proškolená na zvláštní odbornou způsobilost – tj. ZOZ, že Návrh na pořízení ÚP bude v souladu se zákonem. „Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil.“ V případě, kdy o pořízení nového ÚP rozhodlo ZM Boskovice, nebyla z pořizovatele sňata zákonem dané povinnost zajistit, aby výkon státní správy byl v souladu se všemi právními předpisy. To se zjevně nestalo. Pokud následně chybuje zpracovatel ÚP, pak pokud tak činí z vlastního posouzení situace, pak je to pochybení, které zatíží jeho dílo vážnou právní vadou. V případě, že k právnímu pochybení dochází i za účasti pořizovatele bude nutné zkoumat, zda k tomuto právnímu pochybení došlo pouze z neznalosti nebo úmyslu a zda se jedná o dvě individuálně nezávislá pochybení (pochybení zpracovatele a pochybení pořizovatele) nebo zda se jedná o jinou situaci, tj. i koordinované a vědomě konané pochybění, tedy pochybení ve spolčení (popř. i ve smyslu trestního zákona). Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Zastupitelstvo města Boskovice (ZM) rozhodlo o pořízení ÚP Boskovice z vlastního podnětu dle §44 písm. a) SZ, pořizovatel tedy nemohl postupovat dle § 46 odst. 2 SZ. Rozhodlo tak na základě přechodných ustanovení ve SZ, kde je v § 188 odst. 1 uvedeno: Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti. Dosud platný Územní plán města Boskovice byl schválen v ZM již 3. 2. 2000 a bylo k němu pořízeno dvanáct změn (celkem cca 140 dílčích). Poněvadž patří do kategorie „územní plán obce“, samosprávné orgány města Boskovice vyhodnotily situaci v tom smyslu, že není ekonomicky účelné stávající ÚP upravovat, v rozsahu provedených úprav projednávat a nově vydat, ale rozhodly se pořídit novou územně plánovací dokumentaci v kategorii „územní plán“, která bude korespondovat s novou právní úpravou na úseku územního plánování a stavebního řádu. Z této skutečnosti také vyplývají výše uvedené reakce pořizovatele, ve kterých odmítá přímou vazbu na předchozí územně plánovací dokumentace existující pro správní území města Boskovice. 5. V návrhu zadání byl nesprávný údaj o změnách stávajícího ÚP. Odůvodnění: Změna č. 1 byla schvalována ve dvou krocích, a to bez změny 1.43 (viz schválení zastupitelstvem města dne 15. 9. 2006) a následně pro změnu 1.43 (viz schválení zastupitelstvem města dne 21.6.2006, kde je však pouze uvedeno, že do bloku „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ se doplňuje text „D 9 rychlostní komunikace R 43“). Toto je třeba do zadání doplnit, neb jinak jsou zastupitelé uváděni v omyl. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Připomínce je vyhověno, seznam schválených změn byl do zadání doplněn následovně: Změna č. 1 ÚP města Boskovice byla schválena dne 15. 9. 2005 usnesením zastupitelstva č. 21/2005 - 6. (soubor dílčích změn č.1.01-1.03, 1.05-1.07, 1.10-1.12, 1.15-1.42, 1.44-1.47, 1.49, 1.52-1.65) Změna č. 1 ÚP města Boskovice byla schválena dne 21. 6. 2006 usnesením zastupitelstva č. 25/2006 - 17. (dílčí změna č.1.43) __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit, a to ani přes tvrzení zpracovatele, že připomínce se vyhovuje. Byla požadována změna Zadání, což se nestalo. Postup v roce 2006 byl protizákonný a zatížil stávající ÚP Boskovice vážnou právní vadou. Navíc tato právní vada nebyla jasně identifikována ani v Zadání nového ÚP. To situaci jen dále zkomplikovalo a zamlčení předmětného problému uvedlo Zastupitelstvo města v omyl. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel v této věci může pouze zopakovat, že před schválením Zadání ÚP Boskovice v ZM (17. 6. 2013) byl doplněn text uvedený v původním vyhodnocení připomínky.

201

Tvrzení, že postup v roce 2006 byl protizákonný a zatížil stávající ÚP Boskovice vážnou právní vadou a že Zastupitelstvo města bylo uvedeno v omyl, pořizovatel zásadně odmítá. 6.

Z návrhu zadání na str. 5 bylo nutné odstranit větu „Řešeným územím prochází koridor kapacitní silnice R43 Brno – Svitavy/Moravská Třebová (E 461).“

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Na základě stanoviska nadřízeného orgánu na úseku územního plánování, Odboru ÚP a SŘ KrÚ Jihomoravského kraje, byl uvedený text nahrazen textem následujícím: Řešené území je ovlivněno rozvojovou osou OS9 Brno – Svitavy/Moravská Třebová. VYMEZENÍ: obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260 DŮVODY VYMEZENÍ: území ovlivněné silnicí I/43, připravovanou silnicí R 43, železniční tratí č. 260 Brno Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center Blansko, Boskovice, Svitavy a Moravská Třebová. Řešené území je dotčeno koridorem jedné z dlouhodobě sledovaných variant silnice R43. VYMEZENÍ: provázání silničních tahů D1 a R35. Zkvalitnění silničního spojení Brno–Svitavy/Moravská Třebová. Součást TEN-T. DŮVODY VYMEZENÍ: prověřit proveditelnost rozvojového záměru. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Nejedná se o nápravu pochybení, ale jen o pochybení další. Jádrem připomínky je, že i podle stanoviska MMR pro soud dle PÚR nelze „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Není tedy ani nijak stanoveno, že R43 bude jakkoliv protínat správní území obce Boskovice. Odkaz na OS9 z hlediska vymezení koridoru R43 v ÚP Boskovice je naprosto irelevantní. Odkaz na „dlouhodobé sledování jedné z variant R43“ nemá žádnou právní sílu jako odůvodnění vymezení koridoru R43 (nebo rezervy pro koridor R43) v novém ÚP Boskovice. Pokud takto zpracovatel, autorizovaná

202

osoba, postupuje, pak se jedná o vážné pochybení, které zatížilo postup pořizování ÚP Boskovice i výsledný návrh ÚP Boskovice vážnou právní vadou, pro kterou může být tento ÚP být zrušen soudem. Odvolávání se na stanovisko krajského úřadu je nepřípadné, neb odpovědnost za soulad s právními předpisy je v první řadě na autorizované osobě. Autorizovaná osoba porušující zákon se vystavuje nebezpečí odebrání autorizace a povinnosti nahradit vzniklou škodu. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel v této věci může pouze zopakovat, že před schválením Zadání ÚP Boskovice v ZM (17. 6. 2013) byl doplněn text uvedený v původním vyhodnocení připomínky. Pořizovatel pro upřesnění doplňuje, že aktualizovaná Politika územního rozvoj (PÚR) ukládá v odst. (121) společně s odst. (96) vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy v úseku Brno-Moravská Třebová (E461). Důvodem vymezení je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno-Moravská Třebová. Součást TEN-T. Vzhledem k požadavku Politiky územního rozvoje na ochranu území pro možnost realizace silnice R43 a na základě podkladů uvedených v projednávaném návrhu územního plánu, podrobně viz odůvodnění vypořádání připomínky Spolku č. 1, přistoupil zpracovatel k zanesení koridoru územní rezervy pro R43 do návrhu územního plánu města Boskovice. Skutečnost, že Jihomoravský kraj nemá platné zásady územního rozvoje, nemůže vést pořizovatele územních plánů jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází rozestavěná stavba exteritoriální dálnice, k jejímu ignorování. Mezi tyto obce se řadí i město Boskovice. 7. Z návrhu zadání na str. 6 bylo nutné odstranit větu „Řešeným územím prochází koridor P10.“ Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. Nevyplývají tedy ani pro koridor P10 vymezený jako „koridor pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně výstavby nové kompresorové stanice Bezměrov“. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Na základě stanoviska nadřízeného orgánu na úseku územního plánování, Odboru ÚP a SŘ KrÚ Jihomoravského kraje, byl uvedený text nahrazen textem následujícím: Řešené území je ovlivněno vymezením koridoru P10 VYMEZENÍ: koridor pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna včetně výstavby nové kompresorové stanice Bezměrov. DŮVODY VYMEZENÍ: zabezpečení koridoru pro posílení významné vnitrostátní přepravní cesty (Hrušky–Příbor), procházející územím více krajů.

203

Do kapitoly „Upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a případně z doplňujících průzkumů a rozborů“ byl doplněn pokyn Prověřit záměr vymezení koridoru pro VVTL plynovod Kralice nad Oslavou - Bezměrov a případně zajistit jeho územní ochranu ve smyslu čl. 138 PÚR ČR 2008. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Odůvodnění je procesně identické s odůvodněním pochybení pro koridor R43. Na připomínce tedy trváme. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel v úpravě návrhu Zadání ÚP Boskovice (před jeho schválením v ZM) reagoval na připomínku tak, že byl doplněn text uvedený v původním vyhodnocení připomínky. Na textu schváleného Zadání ÚP Boskovice nelze nic měnit. Veřejné projednání návrhu územního plánu Boskovice slouží k uplatnění připomínek (a námitek) k tomuto projednávanému návrhu, nikoliv k již schválenému zadání. Pro úplnost je třeba uvézt, že kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.10.2012, č.j. 10 A 121/2012-114, kterým byl odmítnut návrh na zrušení části opatření obecné povahy PÚR 2008 vymezující koridor rychlostní silnice R52 a R43, Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou. 8.

V odůvodnění návrhu zadání bylo nutné doplnit větu „Řešené území nemá platnou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem. Opatření obecné povahy „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeno.“ Odůvodnění: Tato věta je neúplným konstatováním. Schází podstatná část informace, a to jaké jsou dopady na území Boskovic a jak lze tedy pořizovat ÚP Boskovic. Podstatné je, že zadání se nyní týká celého území Boskovic, nejen k.ú. Boskovice. Pro celé toto řešené území se tímto zadáním zcela nově bude pořizovat nový ÚP. Nejedná se tedy o změnu ÚP, kde každá následující změna navazuje na schválený a platný ÚP a jej jen doplňuje. U schvalování zcela nového ÚP se vše schvaluje zcela nově, tj. nadmístní záměry (s výjimkou těch, které kraj v ZÚR neřeší) se přebírají ze ZÚR a zpřesňují se. V případě neexistence platných ZÚR není tedy nic, co by se mohlo ze ZÚR přebírat. Tedy zadání nového ÚP Boskovice musí jednoznačně konstatovat, že se má pořídit územní plán Boskovic, který nebude obsahovat nadmístní prvky, tedy ani např. komunikaci R43. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Boskovice nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“ Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. pokus o ZÚR po předchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou řešeny i koridory dopravy, včetně koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude řešen v ZÚR, a tedy krajský úřad nemůže postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl řešen jinde než v ZÚR, tj. např. v územním plánu Boskovic. Navíc je nepochybné, že R43 může mít významné negativní vlivy mimo území Boskovic, tedy možnost existence těchto negativních vlivů nelze vyloučit na základě současného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kvůli pochybení v posouzení kumulativních a synergických vlivů od páteří dopravní sítě – včetně R43 - v SEA). Tedy SEA k 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z příčin zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správě a samosprávě k dokládání absence negativních vlivů přesahujících hranice obce Boskovice. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Znovu je třeba zdůraznit, že zadání bylo zpracováno dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Fáze zadání žádné odůvodnění neobsahuje. Připomínka je tedy opět zmatečná. Ve stanovisku nadřízeného orgánu na úseku

204

územního plánování, Odboru ÚP a SŘ KrÚ Jihomoravského kraje, byla věta napadaná připomínkou občanského sdružení akceptována jako dostatečná. Nadřízený orgán upozornil pořizovatele na potřebu průběžného sledování právní situace ve věci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností proti rozsudku NSS. Zákony platí v té podobě, v jaké byly schváleny. Nikdo není oprávněn zákony žádným způsobem doplňovat, vysvětlovat či vykládat jejich smysl. Ze znění § 43 odst. 1 SZ nijak nevyplývá, že by územní plán konkrétní obce nemohl řešit věci nadmístního významu při neexistenci ZÚR. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Argumentace uvedená ve vyhodnocení připomínky se zcela míjí s jejím obsahem. Připomínka je v jejím odůvodnění důkladně objasněna a s tímto se zpracovatel nevypořádal. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel opětovně uvádí, že na textu schváleného Zadání ÚP Boskovice nelze nic měnit. Veřejné projednání návrhu územního plánu Boskovice slouží k uplatnění připomínek (a námitek) k tomuto projednávanému návrhu, nikoliv k již schválenému zadání. Doplnění či nedoplnění Spolkem požadované věty do zadání ÚP Boskovice nemá žádný vliv na to, že projektant i pořizovatel se v průběhu pořizování návrhu ÚP Boskovice museli vypořádat s neexistencí platných zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, což učinili. 9.

Z návrhu zadání na str. 6 bylo nutné odstranit větu „Prověřit problematiku dopravního napojení, především na koridor R43.“

Odůvodnění: Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Požadavek na prověření konkrétní problematiky je přímo náplní fáze zadání. Uvedený požadavek nebyl v rámci projednání návrhu zadání zpochybněn ze strany žádného dotčeného orgánu. Prověření koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) SZ - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné transteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Argumentace uvedená ve vyhodnocení připomínky se zcela míjí s jejím obsahem. Připomínka je v jejím odůvodnění důkladně objasněna a s tímto se zpracovatel nevypořádal. Zpracovateli uniká i základní definice územního plánování daná v §18 stavebního zákona. Zpracovatel nejen naprosto nedostál svým povinnostem z hlediska dodržování stavebního zákona, ale naprosto mu uniklo, že je povinen doložit, že hledal a byl schopen odůvodnit „dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území“.

205

Odkaz na to, že koridor R43 má být z důvodu „hospodárného vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů“ veden v trase rozestavěné transteritoriální dálnice, která měla sloužit okupační mocnosti, hitlerovskému Německu, je naprosto šokující. Pokud tímto postupem chtěl zpracovatel naznačit, že terénní úpravy v trase „Hitlerovy dálnice“ jsou jeho vodítkem, kde má být v budoucnu realizována komunikace R43, pak zpracovatel postupoval i v rozporu s postupem Krajského úřadu JMK, který nechal v posledním období vyhledávat jiné trasy R43 – viz. „ÚZEMNÍ STUDIE SILNICE R43 V ÚSEKU SVITÁVKA – SUDICE“ (Březen 2014) z důvodů, že obce Sudice a Chrudichromy byly mezi žalobci, jejichž úspěšná žaloba k NSS vedla k zrušení tzv. 2. pokusu o ZÚR JMK. Je nepochybné, že i nová trasa navržená v současném 3. pokusu o ZÚR JMK bude vystavena odůvodněným námitkám ze strany veřejnosti. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Odst. (106) Politiky územního rozvoje ČR 2008 platné v době podání připomínky se týkal koridoru kapacitní silnice R52, kdy jako důvod jeho vymezení bylo uváděno zkvalitnění silničního propojení Brno-Vídeň. Toto vymezení platí i v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne 15. dubna 2015 (PÚR). Silnice R52 není součástí návrhu územního plánu Boskovice, neboť se netýká území SO ORP Boskovice. Naopak odst. (121) společně s odst. (96) aktualizované PÚR ukládá vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy v úseku Brno-Moravská Třebová (E461). Důvodem vymezení je provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení BrnoMoravská Třebová. Součást TEN-T. Vzhledem k požadavku Politiky územního rozvoje na ochranu území pro možnost realizace silnice R43 a na základě podkladů uvedených v projednávaném návrhu územního plánu, podrobně viz odůvodnění vypořádání připomínky Spolku č. 1, přistoupil zpracovatel k zanesení koridoru územní rezervy pro R43 do návrhu územního plánu města Boskovice. Skutečnost, že Jihomoravský kraj nemá platné zásady územního rozvoje, nemůže vést pořizovatele územních plánů jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází rozestavěná stavba exteritoriální dálnice, k jejímu ignorování. Mezi tyto obce se řadí i město Boskovice. V minulosti byla HBH Projektem zpracována vyhledávací studie, jejímž závěrem je, že varianta vedení R43 směrem na Svitavy je nepřijatelná, zejména z těchto důvodů: 1) Hydrogeologická a inženýrsko-geologická rešerše, která je součástí vyhledávací studie prokazuje, že průchod rychlostní silnice II. ochranným pásmem vodního zdroje březovského vodovodu, který je významným zdrojem pitné vodu pro Brněnskou aglomeraci je z hlediska jeho ochrany nepřijatelný. 2) Varianta MŽP je vedena přes dobývací prostor výhradního ložiska Březinka, které tvoří významnou surovinu pro výrobu žáruvzdorných hmot. Tento zásah do dobývacího prostoru dle vyjádření Obvodního báňského úřadu v Trutnově a zamítavého stanoviska těžební firmy P-D Refractories CZ a. s. je technicky neakceptovatelný a navíc by muselo dojít k odepsání zásob nerostných surovin v k.ú. Horní Smržov. Zástupci MŽP a MD na jednání 16. září 2010 se s ohledem na uvedené skutečnosti dohodli, že vyhledávací studie prokazuje nevýhodnost navržené trasy R43 směrem na Svitavy a souhlasí, aby nadále byla sledována varianta dle ŘSD, vedená směrem k připojení na R35 v prostoru Starého Města u Moravské Třebové. To, že pro území Jihomoravského kraje dosud nejsou zpracovány platné ZÚR neznamená, že pořizovatelé územních plánů jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází rozestavěná stavba transteritoriální dálnice, budou tuto skutečnost ignorovat. Z hlediska koordinace vazeb v území je třeba brát v úvahu i existenci ZÚR Pardubického kraje, kde se mimo jiné uvádí: Silnice R43 by měla umožnit kapacitní spojení východní části Pardubického kraje (Moravskotřebovsko) ve směru na Brno. Podstatná část vazeb (Svitavy – Brno) zůstává ve stávajícím koridoru I/43, kde se předpokládají rozsáhlé obchvaty sídel. V právním stavu po aktualizaci č. 1 ZÚR Pardubického kraje (datum nabytí účinnosti: 7.10.2014) je v kapitole 4.1.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY MEZINÁRODNÍHO A REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU v odstavci (74) uvedeno: ZÚR zpřesňují na území Pardubického kraje dopravní koridor republikového významu R43 Dětřichov (napojení na R35) – Jevíčko (- Brno) a navrhují koridor pro umístění stavby D2. Na této trase navrhují MÚK a to v prostorech Dětřichov, Borušov (I/35), Městečko Trnávka, Jevíčko. 206

Zpracovatel rozhodně není v rozporu s postupem Krajského úřadu JMK, který pořídil „Územní studii silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice“. Naopak územní rezerva pro R43 reflektuje závěrečné doporučení tohoto územně plánovacího podkladu, které zní: Na základě provedených návrhů variantního řešení a následného vyhodnocení z hledisek vlivu na životní prostředí, vlivu na přilehlé obce, stávající dopravní a technickou infrastrukturu v území a z ekonomického hlediska doporučujeme pro další sledování variantu 1, které se nejméně odchyluje od původní trasy německé dálnice. Tato varianta splňuje požadavky dotčených obcí, byť obec Chrudichromy s touto variantou nesouhlasí. Varianta je poměrně šetrná k zásahům do přírodních ploch a významných krajinných prvků. Z hlediska ekonomického porovnání je varianta 1 nejméně finančně nákladná. Jedním z důvodů je využití stávajícího zemního tělesa německé dálnice u Bačova, kde varianty 2 a 3 jsou vedeny odlišnou trasou a je zde navržen mostní objekt délky cca 500 m, která je finančně nákladný. Zároveň varianta 1 představuje nejmenší možný zásah do ZPF a pozemků v soukromém vlastnictví (německá dálnice je vykoupena), což může zrychlit projektovou přípravu. Průchod varianty 1 okolo obce Chrudichromy je dle našeho názoru dostatečně oddálen od zastavěného území. Je pravdou, že hlukové posouzení navrhuje protihluková opatření (u variant 2 a 3 není potřeba), ale pro tato opatření je v území dostatečný prostor, a to i v rámci trasy R43. Nutno ovšem dodat, že provedené hlukové posouzení nenahrazuje hlukovou studii a nezohledňuje možné úpravy technického řešení trasy – jedná se po dohodě s pořizovatelem o pouze orientační výpočty. Trasa je v tomto dotčeném úseku v zářezu, což umožňuje použít technická řešení těsně vedle jízdního pásu. Dále je možné využít i stávající zemní těleso německé dálnice, které bude ozeleněno, což bude mít pozitivní vliv na životní prostředí v obci. Je tedy možné, že po provedení podrobnějších výpočtů nebude zastavěné území obce Chrudichromy ovlivněno hlukovou zátěží z rychlostní komunikace R43. Z uvedeného textu je zřejmé, že i zhotovitel územní studie (AF-CityPlan, s. r. o.) dospěl k názoru, že z ekonomického hlediska je využití stávajícího zemního tělesa německé dálnice u Bačova výhodná. Spolek v nabízeném výkladu stavebního zákona pomíjí jasnou a jednoznačnou textaci stavebního zákona, která je i z hlediska teleologického výkladu bezrozporná, jenž umožňuje v územním plánu vymezit záležitosti nadmístního významu, za předpokladu, že takové vymezení příslušný krajský úřad nevyloučí. Je tomu tedy přesně naopak, než v odůvodnění své připomínky podatel tvrdí a zpracovatel není povinen požadovat po krajském úřadu stanovisko, jež by vylučovalo významný negativní vliv přesahující hranice obce pro zařazovaný záměr nadmístního významu. Pro pořízení a vydání ÚP Boskovice zároveň není nikterak důležité, jak se ke svému územnímu plánu staví město Brno a zda a kdy vydá jeho aktualizaci. Závěrem je nezbytné uvést, že zpracovatel v návrhu ÚP Boskovice nepředjímá, jaké řešení trasy R43 bude po provedení prověření, případně vydání zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, zvoleno. Postup pořizovatele, zpracovatele i ZM Boskovice při vydání ÚP Boskovice, jež spočívá v ochraně území pro jeho možné budoucí využití pro výstavbu silnic za předpokladu jejich potřebnosti, je plně v souladu se základními zásadami udržitelného rozvoje území, tedy umožňuje hospodářský rozvoj a zachování soudržnosti společenství obyvatel území generací budoucích, přičemž nezatěžuje životní prostředí, nýbrž zachovává stávající využití pozemků vymezených územních rezerv, případně umožňuje uspokojení stávající generace takovou výstavbou, jenž neohrozí případnou realizaci silničních dopravních staveb v tomto území. Návrh ÚP Boskovice tedy dosahuje obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. 10.

Z návrhu zadání na str. 6 bylo nutné odstranit větu „Prověřit problematiku nevhodného vedení ÚSES ve stopě navrhované rychlostní komunikace R43.“ Odůvodnění: Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Z předmětné formulace o ÚSES plyne, že zpracovatel návrhu zadání se domnívá, že ÚSES lze do územně plánovací dokumentace zanášet dle libosti, či že se dokonce domnívá, že ÚSES lze z územně plánovací dokumentace nějak snad odstranit, aby se našlo „vhodné“ řešení, aby dopravnímu koridoru „nestálo nic v cestě“. Takto nelze postupovat. Postup dle zákona je totiž přesně opačný. Navrhování koridorů se musí dít tak, aby byly respektovány existující limity využití území. Pro tento proces jsou zákonem předepsány postupy a nelze bez dalšího pokládat existující ÚSES za „nevhodný“.

207

K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Viz odůvodnění k připomínce č. 11. Znovu připomínáme, že ve správním území města Boskovice je těleso rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) jednoznačně vymezeno v katastru nemovitostí jako parcela číslo KN 7120/9 v k.ú. Boskovice, o výměře 75697m2 a druhu pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice. Realizace prvků územního systému ekologické stability na silnici je opravdu mírně řečeno nevhodné. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Argumentace uvedená ve vyhodnocení připomínky se zcela míjí s jejím obsahem. Připomínka je v jejím odůvodnění důkladně objasněna a s tímto se zpracovatel nevypořádal. Zpracovateli uniká, že po více než 70 letech je dávno opuštěné těleso „Hitlerovy dálnice“ naopak koridorem s diversifikovanou flórou a faunou a vznikly zde úseky, kde je dokonce nutné je chránit. Odkaz zpracovatele na slovo „silnice“ v katastru je v předmětném věcném kontextu naprosto nepřípadný. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel opětovně uvádí, že na textu schváleného Zadání ÚP Boskovice nelze nic měnit. Veřejné projednání návrhu územního plánu Boskovice slouží k uplatnění připomínek (a námitek) k tomuto projednávanému návrhu, nikoliv k již schválenému zadání. Odstranění či neodstranění Spolkem požadované věty ze zadání ÚP Boskovice nemá žádný vliv na to, že projektant i pořizovatel se v průběhu pořizování návrhu ÚP Boskovice museli vypořádat s konkurencí veřejných zájmů reprezentovaných ÚSES a koridorem územní rezervy pro R43. Výstavba tělesa rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) byla zahájena 11. 4. 1939 a zastavena vlivem válečných událostí 30. 4. 1942. Od té doby vznikl v některých úsecích tělesa vegetační kryt, který nepochybně představuje cenný krajinný prvek v kulturní zemědělské krajině. Právě z tohoto důvodu obsahuje Zadání ÚP Boskovice úkol prověřit systém problematicky vymezených prvků lokálního ÚSES ve stopě rozestavěné stavby rychlostní komunikace. Již zmíněná „Územní studie silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice“, z března 2014 uvádí, že vegetaci je vhodné co nejvíce zachovat s tím, že zde bude cíleně navržen management úprav a vegetace bude vhodně doplněna o navazující krajinné úpravy. Studií doporučovaná varianta trasy 1 není na správním území města Boskovice vedena mimo těleso stávající německé dálnice a pouze okrajově zasahuje do VKP Bačovské stráňky. Ve studii je rovněž uvedeno: Dále bude nutné upravit systém ÚSES, a to podle zvolené varianty trasy. Jedná se především o přehodnocení lokálních biokoridorů a biocenter, které jsou přímo v kolizi s navrhovanou trasou. Regionální biokoridory RBK 010 a RBK 017 jsou ve všech variantách respektovány a jsou vedeny mimoúrovňově s trasou R43 – lokální úprava RBK. Je tedy zřejmé, že nikdo z účastníků procesu pořízení ÚP Boskovice se nedomnívá, že ÚSES lze do územně plánovací dokumentace zanášet dle libosti, či jej dokonce odstranit, nýbrž je třeba prověřit možnosti vymezení prvků ÚSES v kontextu se záměry v území, při zajištění minimálních dopadů na přírodu a krajinu. 11.

Z návrhu zadání na str. 11 bylo nutné odstranit větu „Páteřní komunikační síť tvoří silnice II/150 a II/374. Okrajem řešeného území prochází výhledová trasa rychlostní silnice R43 Brno – Svitavy.“ Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo

208

„Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: V zadání na str. 11 byla ponechána z kritizovaného znění pouze část „Páteřní komunikační síť tvoří silnice II/150 a II/374.“ __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Upravené zadání nebylo nikde zveřejněno. Vyhodnocení připomínky je tak v důkazní nouzi. Je nutné dokumentárně doložit reálný stav a prokázat, že vznikl právním postupem. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Tvrzení podatele není pravdivé. Městský úřad Boskovice - odbor výstavby a územního plánování, obdržel dne 14. 6. 2013 pod číslem dodacím MUBOX00EGRI9 formou elektronického podání žádost Občanského sdružení „Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích" o poskytnutí informací podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím označenou: Zadost o informace podle zakona 106/99 - projednavani Zadani UP Boskovice. Dne 21. 6. 2013 v 1109 hodin bylo ze strany pořizovatele odesláno sdělení ve věci poskytnutí informací dle zákona č.106/1999 Sb., na v podání požadovanou e-mailovou adresu [email protected]. Přílohou tohoto sdělení byl mimo jiné požadované dokumenty i materiál pro jednání ZM Boskovice 17. 6. 2013 s názvem „Schválení Zadání Územního plánu Boskovice“ a textový soubor „Zadání_ÚP_Boskovice_ZM“. V něm na str. 11 v kapitole A)3.2. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA je uveden text. Řešené území leží mimo tranzitní dopravní trasy. Páteřní komunikační síť tvoří silnice II/150 a II/374. 12. Je nutné vypracovat Zprávu o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona Odůvodnění: Podle ust. § 5 odst. 1 stavebního zákona „Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace“. Podle ust. § 55 odst. 1 stavebního zákona „Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace“. ÚP Boskovice je z roku 2000, a tedy i z tohoto hlediska nazrála doba pro zpracování „Zprávy o uplatňování územního plánu“. Potřebu této zprávy dokládá i fakt, že Zastupitelstvo chce přehodnotit územní plán Boskovic a nemíní to činit jen změnami stávajícího územního plánu, ale pořízením zcela nového územního plánu. Dále čtyřleté období specifikované stavebním zákonem dávno uplynulo ode dne, kdy nový stavební zákona nabyl

209

účinnosti. Obec Boskovice je tedy v prodlení s naplněním předmětného ustanovení stavebního zákona a nelze tedy ani zahajovat pořizování nového ÚP do doby, než bude pořízena a zastupitelstvem projednána předmětná zpráva. Lze poukázat i na fakt, že od nabytí účinnosti nového stavebního zákona došlo již k vydání řady opatření obecné povahy a i tento důvod diktuje nutnost pořízení Zprávy o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Další zmatečná připomínka. Povinnost předložit zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za čtyři roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období se objevila v nové právní úpravě na úseku územního plánování, tedy v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ) účinném od 1. 1. 2007. Od tohoto data se územní plány zastupitelstvy neschvalovaly, nýbrž vydávaly formou opatření obecné povahy. Vznikla kategorie „územní plán“. Územní plán města Boskovice, schválený 3. 2. 2000 vzhledem k době, ve které byl pořizován spadá do kategorie „územní plán obce“. Tato kategorie dokumentace měla dle původního znění SZ pozbýt platnosti k 31. 12. 2012. Pozdějšími novelami byla tato lhůta prodloužena do 31. 12. 2015 a následně až do 31. 12. 2020. Časový horizont platnosti stávající ÚPD byl jedním z důvodů pro rozhodnutí ZM o zpracování nového územního plánu. §55 SZ jasně hovoří o zprávě o uplatňování územního plánu vydaného, zpráva se tedy netýká územních plánů obcí a územních plánů sídelních útvarů schválených před 1. 1. 2007. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Tato interpretace zákona uváděná zpracovatelem zjevně není správná, neb lze poukázat např. na v současné době projednávaný „Návrh Zprávy o uplatňování územního plánu sídelního útvaru Ponětovice“ dne 10. 2. 2015, kde je uvedeno: __________________________________________________________________________________________ Návrh zprávy o uplatňování územního plánu sídelního útvaru Ponětovice je vyhotoven na zákl. ust. § 55 odst. 1, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) a § 15 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, od vydání územního plánu sídelního útvaru Ponětovice na období 09/1996 – 01/2015. V Brně, dne 10. 2. 2015 Ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva Pavlem Vymazalem zpracovala: Ing. arch. Zora Zelená, MěÚ Šlapanice – OV, OÚPPP Pořizovatel a zpracovatel mají tedy šanci se k dané problematice opět vyjádřit. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel zastává i nadále názor, že §55 SZ jasně hovoří o zprávě o uplatňování územního plánu vydaného, netýká se tedy územních plánů obcí a územních plánů sídelních útvarů schválených před 1. 1. 2007. I kdyby byl tento výklad ze strany pořizovatele nesprávný, neměnilo by to nic na tom, že požadavek podatele připomínky na nutnost vypracování zprávy o uplatňování dosud platného Územního plánu města Boskovice je zcela nepřípadný. Dle ustanovení §6 odst. 5 písm. a) SZ je v kompetenci zastupitelstva (v jeho samostatné působnosti) kdykoliv rozhodnout o pořízení nového ÚP (ať už na základě vlastního vyhodnocení nastalých změněných podmínek či z jiného důvodu). Vzhledem k tomu, že ZM Boskovice tak rozhodlo na zasedání, konaném dne 12. 12. 2011 a probíhá kontinuální proces pořizování nového ÚP, tak skutečně není co vyhodnocovat. Naopak zpracování zprávy by v takovém případě bylo proti smyslu zákona, neboť povinnost obce dle § 5 odst. 6 byla naplněna právě rozhodnutím o pořízení nového ÚP. Postup MěÚ Šlapanice není pořizovatel Územního plánu Boskovice oprávněn posuzovat. 13.

Z návrhu zadání na str. 11 bylo nutné odstranit větu „respektovat výhledový záměr rychlostní silnice R43 (úsek R43-4 Svitávka – Velké Opatovice – hranice kraje).“

210

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území - §31 odst.4 SZ. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na pardubické ZÚR a umístit koridor R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Územní plán Boskovice musí v souladu s § 31 SZ respektovat PÚR. Musí se tedy koridorem R43 zabývat a prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. I když v PÚR není uveden seznam konkrétních dotčených katastrálních území, s dostupných podkladů je zřejmé, že koridor R43 územím obce povede. Pořizovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Dostupné podklady jsou – ZÚR Pardubického kraje, zrušené ZÚR Jihomoravského kraje, studie, projekty. Podle § 43 SZ územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V zákoně není stanoveno, že pouze v souladu se zásadami územního rozvoje kraje, ve kterém se obec nachází. Platí tak, že ÚP Boskovice musí zpřesňovat cíle a úkoly v souladu se ZÚR i Pardubického (sousedního) kraje. V ZÚR Pardubického kraje je koridor R43 navržen územím Boskovické brázdy a přímo v trase a na plochách rozestavěné transteritoriální dálnice. Podle § 18 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s tímto ustanovením SZ. Budou ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Transteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla.

211

Umístění koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) SZ - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné transteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Podrobná argumentace o vztahu PÚR – ZÚR a ÚP byla podána výše (i s odkazem na písemné vyjádření MMR pro soud). Tímto na ni plně odkazujeme. K nesprávným a zavádějícím tvrzením zpracovatele specificky uvedeným ve výše citovaném „vyhodnocení připomínky“ lze dodat následující: Odkaz na ZÚR Pardubického kraje je naprosto nemístný, neboť v ZÚR Pardubického kraje neproběhlo posouzení koridoru R43, ale koridor R43 zde byl bez zákonem požadovaného prověření převzat z ÚP VÚC Pardubického kraje. Jak je známo, nebyl správně aplikován §187 odst. 2 stavebního zákona. Zpracovateli uniká i základní definice územního plánování daná v §18 stavebního zákona. Zpracovatel nejen naprosto nedostál svým povinnostem z hlediska dodržování stavebního zákona, ale naprosto mu uniklo, že je povinen doložit, že hledal a byl schopen odůvodnit „dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území“. Odkaz na to, že koridor R43 má být z důvodu „hospodárného vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů“ veden v trase rozestavěné transteritoriální dálnice, která měla sloužit okupační mocnosti, hitlerovskému Německu, je naprosto šokující. Pokud tímto postupem chtěl zpracovatel naznačit, že terénní úpravy v trase „Hitlerovy dálnice“ jsou jeho vodítkem, kde má být v budoucnu realizována komunikace R43, pak zpracovatel postupoval i v rozporu s postupem Krajského úřadu JMK, který nechal v posledním období vyhledávat jiné trasy R43 – viz. „ÚZEMNÍ STUDIE SILNICE R43 V ÚSEKU SVITÁVKA – SUDICE“ (Březen 2014) z důvodů, že obce Sudice a Chrudichromy byly mezi žalobci, jejichž úspěšná žaloba k NSS vedla k zrušení tzv. 2. pokusu o ZÚR JMK. Je nepochybné, že i nová trasa navržená v současném 3. pokusu o ZÚR JMK bude vystavena odůvodněným námitkám ze strany veřejnosti Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel opětovně uvádí, že na textu schváleného Zadání ÚP Boskovice nelze nic měnit. Veřejné projednání návrhu územního plánu Boskovice slouží k uplatnění připomínek (a námitek) k tomuto projednávanému návrhu, nikoliv k již schválenému zadání. Odstranění či neodstranění Spolkem požadované věty ze zadání ÚP Boskovice nebylo dobře možné s ohledem na závazné podklady v podobě PÚR a zásad územního rozvoje Pardubického kraje a existenci územně analytických podkladů Jihomoravského kraje a dalších podkladů uvedených shora ve vyhodnocení připomínky č. 1 Spolku. Pořizovatel nevidí důvod, proč by se ve svém vyhodnocení nemohl odkazovat na ZÚR Pardubického kraje, které jsou platné a proběhla i jejich první aktualizace (existuje „Právní stav po aktualizaci č. 1“). Tvrzení, že v ZÚR Pardubického kraje neproběhlo posouzení koridoru R43, ale koridor R43 zde byl bez zákonem požadovaného prověření převzat z ÚP VÚC Pardubického kraje a že nebyl správně aplikován §187 odst. 2 stavebního zákona je pouze účelovou konstrukcí Spolku. Zpracovatel rozhodně není v rozporu s postupem Krajského úřadu JMK, který pořídil „Územní studii silnice R43 v úseku Svitávka – Sudice“. Naopak územní rezerva pro R43 reflektuje závěrečné doporučení tohoto územně plánovacího podkladu, které zní: Na základě provedených návrhů variantního řešení a následného vyhodnocení z hledisek vlivu na životní prostředí, vlivu na přilehlé obce, stávající dopravní a technickou infrastrukturu v území a z ekonomického hlediska doporučujeme pro další sledování variantu 1, které se nejméně odchyluje od původní trasy německé dálnice. Tato varianta splňuje požadavky dotčených obcí, byť obec Chrudichromy s touto variantou nesouhlasí. Varianta je poměrně šetrná k zásahům do přírodních ploch a významných krajinných prvků. Z hlediska ekonomického porovnání je varianta 1 nejméně finančně nákladná. Jedním z důvodů je využití stávajícího zemního tělesa německé dálnice u Bačova, kde varianty 2 a 3 jsou vedeny odlišnou trasou a je zde navržen mostní objekt délky cca 500 m, která je finančně nákladný. Zároveň varianta 1 představuje nejmenší možný 212

zásah do ZPF a pozemků v soukromém vlastnictví (německá dálnice je vykoupena), což může zrychlit projektovou přípravu. Průchod varianty 1 okolo obce Chrudichromy je dle našeho názoru dostatečně oddálen od zastavěného území. Je pravdou, že hlukové posouzení navrhuje protihluková opatření (u variant 2 a 3 není potřeba), ale pro tato opatření je v území dostatečný prostor, a to i v rámci trasy R43. Nutno ovšem dodat, že provedené hlukové posouzení nenahrazuje hlukovou studii a nezohledňuje možné úpravy technického řešení trasy – jedná se po dohodě s pořizovatelem o pouze orientační výpočty. Trasa je v tomto dotčeném úseku v zářezu, což umožňuje použít technická řešení těsně vedle jízdního pásu. Dále je možné využít i stávající zemní těleso německé dálnice, které bude ozeleněno, což bude mít pozitivní vliv na životní prostředí v obci. Je tedy možné, že po provedení podrobnějších výpočtů nebude zastavěné území obce Chrudichromy ovlivněno hlukovou zátěží z rychlostní komunikace R43. Z uvedeného textu je zřejmé, že i zhotovitel územní studie (AF-CityPlan, s. r. o.) dospěl k názoru, že z ekonomického hlediska je využití stávajícího zemního tělesa německé dálnice u Bačova výhodná. 14.

Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 12 je nutné odstranit text „Územní plán vymezuje územní rezervy pro přeložky silnic R43 a II/374, vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras“. Stejně tak je nutné vypustit text ze str. 26, který zní „je navržena územní rezerva pro vedení rychlostní silnice R43“.

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je třeba zdůraznit, že ustanovení

213

územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Text na str. 12 „Územní plán vymezuje územní rezervy pro přeložky silnic R43 a II/374, vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras“ i text ze str. 26 „je navržena územní rezerva pro vedení rychlostní silnice R43“ bude v návrhu ÚP Boskovice ponechán. Z politiky územního rozvoje ani nemohou vyplývat pro správní území města Boskovice žádné konkrétní dopady či souvislosti. Plochy pro koridory a rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, vymezované v PÚR ukládají v úkolech pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady prověřit proveditelnost, potřebnost, reálnost nebo účelnost záměrů, v úkolech územního plánování, prověřit účelnost a podmínky územní ochrany a její zajištění příslušnými nástroji územního plánování. Pokud jde o žalobu proti PÚR, (která je dle odůvodnění připomínky OS nyní před NSS), nejedná se ze strany OS o aktuální informaci. V rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Aos 2/2012-81ze dne 18.4.2013 je uvedeno, že kasační stížnost se zamítá. 13. března roku 2014 by tato skutečnost měla být (osobě, která za OS připomínku uplatnila), dostatečně známá. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území - §31 odst.4 SZ. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na pardubické ZÚR a umístit koridor R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice. Územní plán Boskovice musí v souladu s § 31 SZ respektovat PÚR. Musí se tedy koridorem R43 zabývat a prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. I když v PÚR není uveden seznam konkrétních dotčených katastrálních území, s dostupných podkladů je zřejmé, že koridor R43 územím obce povede. Pořizovatel se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43 a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Dostupné podklady jsou – ZÚR Pardubického kraje, zrušené ZÚR Jihomoravského kraje, studie, projekty. Podle § 43 SZ územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V zákoně není stanoveno, že pouze v souladu se zásadami územního rozvoje kraje, ve kterém se obec nachází. Platí tak, že ÚP Boskovice musí zpřesňovat cíle a úkoly v souladu se ZÚR i Pardubického (sousedního) kraje. V ZÚR Pardubického kraje je koridor R43 navržen územím Boskovické brázdy a přímo v trase a na plochách rozestavěné transteritoriální dálnice. Podle § 18 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s tímto ustanovením SZ. Budou ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Transteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru R43 v trase rozestavěné transteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) SZ - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání

214

prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné transteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R43 je do návrhu ÚP Boskovice zapracován na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. S vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 souhlasí Odbor dopravy KrÚ Jihomoravského kraje, jako věcně a místně příslušný dotčený orgán z hlediska silnic II. a III. třídy. Čím je nebo není nadán zpracovatel ÚP nepřísluší posuzovat OS. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Podrobná argumentace o vztahu PÚR – ZÚR a ÚP byla podána výše (i s odkazem na písemné vyjádření MMR pro soud). Tímto na ni plně odkazujeme. K nesprávným a zavádějícím tvrzením zpracovatele specificky uvedeným ve výše citovaném „vyhodnocení připomínky“ lze dodat následující: Odkaz na stanovisko Ministerstva dopravy je v daném kontextu naprosto nepřípadný. Stanovisko Ministerstva dopravy je pouze stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a není závazné pro zpracovatele ÚP. I kdyby toto stanovisko bylo závazné, pak by bylo na odpovědnosti zpracovatele upozornit Ministerstvo, že jeho stanovisko je v rozporu s právním řádem, což v daném případě bylo pravdou. Ministerstvo dopravy jednoznačně překročilo své pravomoci a zpracovatel ÚP zatížil své dílo vážnou právní vadou. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Z obsahu odůvodnění připomínky Spolku je patrné, že brojí pouze proti vymezení koridoru územní rezervy pro záměr R43, nikoliv proti ostatním koridorům obsaženým ve výrokové části, jež požaduje z návrhu odstranit. Pořizovatel trvá na svém původním vyhodnocení výše uvedené připomínky. Její doplnění o tvrzení, že „Stanovisko Ministerstva dopravy je pouze stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a není závazné pro zpracovatele ÚP“ (zvýraznění doplněno), nelze akceptovat. Pokud bychom takovou argumentaci připustili, jednalo by se o průlomový pohled na proces projednávání územně plánovací dokumentace. Stran uvedení jednotlivých podkladů projednávaného návrhu územního plánu pořizovatel odkazuje Spolek na obsah vypořádání jeho předchozích připomínek, co do výčtu zejména vypořádání připomínky č. 1. K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. Pořizovatel se s ohledem na shora uvedenou judikaturu a obsah platných právních předpisů s právním názorem Spolku neztotožnil.

215

15. ozn.

Z návrhu ÚP (výroku OOP) na str. 55 je nutné odstranit plochy UR1 a UR2, tedy text katastrální území

UR1 Boskovice, Bačov

způsob budoucího využití území

podmínky pro prověření budoucího využití plochy

koridor pro realizaci záměru rychlostní silnice R 43

    

UR2 Boskovice

koridor přeložky silnice II/374

 

řešit střet se skladebnými prvky ÚSES prověřit ochranu VKP Chloustné prověřit koordinaci s koridorem VVTL a VTL plynovodu a trasami technické infrastruktury v maximální míře využít stávající plochy zemního tělesa, ostatních ploch, silnice prověřit koordinaci trasy se sousedními katastrálními ůzemími řešit koordinaci s železniční tratí č. 262 a plochami železniční stanice prověřit minimalizaci záboru zemědělské půdy vyšších bonitních tříd

Odůvodnění: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Boskovice konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena přes žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno–Svitavy / Moravská Třebová“. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou Třebovou. Pořizovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní před NSS se MMR k dané problematice vyjadřovalo. Ve vyjádření pro prvostupňový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, čj. 10A 121/2012-114 prvostupňového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodně republikový význam nebo přesahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. Jde o strategické záměry, pro které se Politikou stanoví směrnice pro další činnost orgánů územního plánování. Takové vymezení nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území. Protože záměr je vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny.“ Toto jasné stanovisko MMR je přímo přiléhavé pro případ koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR přímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „určit správní obvody obcí případně jejich částí“, které budou R43 dotčeny. Tedy nelze ani do návrhu zadání ÚP Boskovice uvádět jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR něco konkrétně vyplývalo pro obec Boskovice. Koridor pro R43 neexistuje, neb neexistují ZÚR JMK. Protože vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nemůže mít žádný přímý dopad na konkrétní území.“ A protože podle MMR je i záměr R43 „vymezen takto obecně, nelze určit správní obvody obcí případně jejich částí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dotčeny“, pak nelze ani v procesu pořizování ÚP Boskovice spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Stejný problém byl řešen v Brně v kontextu problému jak dál pořizovat nový ÚP Brna a zastupitelstvo Brna na svém prosincovém zasedání přijalo usnesení o pozastavení procesu pořizování ÚP Brna. V případě nového ÚP Boskovice nelze jednat odlišně. Proces pořizování nového ÚP Boskovice musí být buďto také pozastaven nebo Zadání nového ÚP musí jednoznačně konstatovat, že v tomto novém ÚP nebudou zahrnuty nadmístní prvky, které jsou řešeny v ZÚR JMK a pro ostatní nadmístní prvky si napřed pořizovatel ÚP Boskovice musí opatřit explicitně formulované stanovisko krajského úřadu, že jsou vyloučeny pro každý z těchto záměrů „významné negativní vlivů přesahujících hranice obce“. Do ÚP Boskovice nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní záměry. Nadmístní záměry musí být nejprve projednány a platně schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územně plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí.

216

Je třeba zdůraznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva občanů. Takovýto zásah se smí dít pouze na základě zákona. Při absenci právoplatného schválení předmětných koridorů v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základě kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávněním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Text ze str. 55 bude ponechán. Vzhledem k tomu, že odůvodnění připomínky č.17 je totožné s odůvodněním připomínky č.16, je totožné i vyhodnocení pořizovatele. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit, neb odkaz na vyhodnocení předchozí připomínky je pouze odkazem na chybně vyhodnocenou připomínku. Na připomínce trváme. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: To, co pořizovatel k původní připomínce uvedl, není úplné. Vyhodnocení připomínky obsahovalo ještě následující text: „Pro doplnění lze pouze uvést, že koridor územní rezervy pro přeložku silnice II/374 je vymezen pouze na k.ú. Boskovice a případná přeložka by byla řešena pouze v rámci správního území města Boskovice.“ Napadaný text a vymezení územních rezerv UR1 a UR2 bude v návrhu ÚP Boskovice ponecháno. Zpracovatel při vymezení koridoru územní rezervy pro R43 vycházel z podkladů podrobně uvedených v odůvodnění vypořádání připomínky č. 1 Spolku, na tomto místě lze na uvedený výčet pouze odkázat. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označený v Politice územního rozvoje jako R 43 je v projednávaném návrhu územního plánu vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jeho potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Pořizovatel se neztotožňuje s názorem Spolku o nemožnosti vymezení předmětné územní rezervy v územním plánu. Vymezení územních rezerv obecně naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §31 odst. 4 stavebního zákona. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území, viz §36 odst. 5 stavebního zákona. Podle § 43 odst. 3 stavebního zákona územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán obce se při vymezování koridoru technické infrastruktury nemůže dostat do rozporu se zásadami územního rozvoje sousedního kraje, neboť trasování koridoru tak, že by na koridor v sousedním kraji nenavazoval, by vedlo ke zjevně nefunkčnímu řešení. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje přitom obsahují v souladu s PÚR vymezení koridoru R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Návrh územního plánu Boskovic se tedy nemůže koridorem R43 nezabývat, nýbrž musí prověřit, zda R43 nepovede právě územím města Boskovice. Projektant se zabýval podrobně všemi dostupnými podklady pro vymezení trasy koridoru R43, jejichž výčet je podrobně uveden v odůvodnění vypořádání připomínky č. 1 Spolku a dospěl k názoru, že koridor R43 zasáhne území města Boskovice. Koridor na území ORP Boskovice, na území města Boskovice obzvláště, nemá prakticky jinou možnost vymezení, než navázat na ZÚR Pardubického kraje a umístit koridor R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice. Tím budou zároveň ochráněny a využity stávající civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického dědictví. Exteritoriální dálnice je rozestavěnou stavbou s vysokou kvalitou technického řešení, citlivě a ohleduplně umístěná do krajiny. Drtivá většina její plochy není zemědělskou půdou. Z hlediska hospodárného využívání zastavěného území se jedná v území města Boskovice o nejvýhodnější umístění. Rovněž z hlediska ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků se jedná o nejvýhodnější návrh – trasa se nachází na samém okraji katastrálního území v dostatečné 217

vzdálenosti od sídla. Umístění koridoru územní rezervy pro R43 v trase rozestavěné exteritoriální dálnice je v souladu s úkoly územního plánování, zejména pak § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona - prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Naopak vymezení koridoru R43 mimo trasu rozestavěné exteritoriální dálnice by bylo se zmíněnými zákonnými povinnostmi v rozporu. Podkladům odpovídá zpracovatelem vymezený koridor předmětné územní rezervy. Rozsah vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m je do návrhu územního plánu Boskovice zapracován i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Možnost využití zmíněných podkladů pro vymezování územních rezerv aprobovala i recentní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.04.2015, č.j. 4 As 261/2014-70, v němž sdílí právní názor Krajského soudu v Brně, že obec může na svém území vymezit územní rezervu pouze s odkazem na politiku územního rozvoje, a to i když je mezistupeň v podobě zásad územního rozvoje zrušen. Vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R43 je do návrhu ÚP Boskovice zapracováno i na základě požadavku Ministerstva dopravy, jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Vymezení koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 na vymezení územní rezervy pro koridor R43 funkčně navazuje, přičemž k realizaci přeložky silnice II/374 dojde právě v souvislosti s případnou realizací R43. S vymezením koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/374 souhlasí Odbor dopravy KrÚ Jihomoravského kraje, jako věcně a místně příslušný dotčený orgán z hlediska silnic II. a III. třídy. 16. Z odůvodnění ÚP je nutné vypustit všechny nesprávné formulace z ÚAP týkající se R43. Odůvodnění: Jsou-li ÚAP v rozporu se zákonem, pak se na ně nelze odvolávat. V daném případě ÚAP v rozporu se zákonem jsou. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: V textové části odůvodnění budou ponechány formulace z ÚAP, týkající se R43. Obsahem územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností jsou mimo jiné i záměry v území. Od roku 2003 existuje svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43, předmětem jeho činnosti je mimo jiné urychlení výstavby rychlostní komunikace R43 rozvoj dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti v oblasti R43 a koordinace územních plánů a územního plánování v oblasti R43. ÚAP ORP Boskovice nejsou v rozporu se zákonem, neboť obsahují záměry jednotlivých poskytovatelů údajů o území. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. První věta předmětného vyhodnocení je naprosto bez nové informace a bez vztahu k obsahu připomínky. Pokud závěr vyhodnocení připomínky se opírá o existenci politicky motivovaného svazku obcí, pak je naprosto zjevné, že zpracovatel Návrhu ÚP se dostal do prostoru mimo realitu a jen obnažil, že byl ovlivněn politickým seskupením a ztratil oporu v zákonných podkladech. Samozřejmě důkazem o právní korektností ÚAP ORP Boskovice také nemůže být odkaz na záměry jednotlivých poskytovatelů dat. Opět je zde vidět jasné pochybení zpracovatele, neb v ÚAP nejsou dle zákona záměry poskytovatelů údajů, ale údaje od poskytovatelů údajů. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Vzhledem ke zcela obecnému znění připomínky i reakce na její vyhodnocení pořizovatel na tomto místě pouze obecně doplňuje její vyhodnocení. Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43 není rozhodně politicky motivovaný svazek obcí. Předmět činnosti svazku je zmíněn v prvotním vyhodnocení připomínky. Svazek byl založen v roce 2003 a členy svazku je cca 30 měst a obcí (od Moravské Třebové až po Kuřim). Pořizovatel se neztotožňuje s názorem Spolku ohledně právní korektnosti ÚAP ORP Boskovice v posledních dvou větách připomínky a trvá na obsahu a formě prvotního vyhodnocení.

218

17.

Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK.

Odůvodnění: Zpracovatel ÚP nesmí překračovat svůj mandát a řešit nadmístní prvky, které se řeší v připravovaných ZÚR JMK, a to řada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí předjímat jakékoliv řešení nadmístních prvků, a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby úředníci krajského úřadu vyslovovali preference pro určitou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí plně ctít stavební zákon a autorizační zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického řádu České komory architektů (ČKA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smírčího řadu ČKA, a to i s možným dopadem řízení před stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Boskovice tedy nesmí zahrnout do ÚP Boskovice koridor R43, a to ani ve formě územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Současně však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj při pořizování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nadřízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatelům ÚP obcí poskytnout. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Do textové části ÚP Boskovice nebude doplněn požadovaný text „z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Boskovice, a to ani ve formě územních rezerv, pouze na základě územně plánovacích podkladů (včetně ÚAP), ale pouze na základě ZÚR JMK.“ Nedává ani smysl z hlediska spisovného jazyka českého. Projektant ÚP Boskovice zpracoval návrh ÚP na základě zadání, které bylo v souladu se SZ řádně projednáno a následně schváleno zastupitelstvem města Boskovice. Žádné ustanovení žádného zákona neobsahuje text: „územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být přenášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky.“ __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Zpracovatel Návrhu ÚP nepostupuje pouze na základě toho, co schválí samosprávný orgán, ale jako osoba autorizovaná musí každý svůj krok poměřovat souladem s právními předpisy státu. Tvrzení v druhém odstavci výše citovaného „vyhodnocení připomínky“ tento klíčový aspekt pominulo a bez něj je toto tvrzení zpracovatele v rozporu s právním řádem. Trváme na tom, že v územních plánech obcí nelze vymezovat nadmístní koridory dopravy – a to ani jako územní rezervy. Zpracovatel nemá právo aplikovat libovůli, ale smí konat jen to, co je v zákoně uvedeno. Tedy argumentace zpracovatele, který požaduje, aby mu náš spolek vysvětloval, kde je určitá formulace v zákoně, je naprosto nepřípadná. Naopak zpracovatel je povinen doložit, že úkon, který činí, má jednoznačnou oporu v zákoně. Toto zpracovatel neučinil a tím zatížil své dílo vážnou právní vadou. Zpracovatel by si měl přečíst stavební zákon, který jasně uvádí, že koridory se vymezují v ZÚR (viz § 36 odst. 1 stavebního zákona) a upřesňují v ÚP (viz § 43 odst. 3 stavebního zákona). To, co není vymezeno, nelze zpřesňovat. Tedy pokud neexistuje ZÚR, neexistují vymezené nadmístní koridory rychlostních komunikací a nelze s nimi v ÚP obcí ani pracovat. Jak již bylo doloženo citací stanoviska MMR výše (a také je v souladu s usneseními Ústavního soudu), PÚR neurčuje, přes která správní území koridory dle PÚR vedou. Tedy toto nelze rozhodnout v ÚP jedné obce, ale musí se to rozhodnout v ZÚR kraje, které jediné mají právní mandát koordinovat využití území pro nadmístní

219

dopravní koridory. Pro úplnost se odkazuje i na výše podané odůvodnění, proč nelze v ÚP obcí vymezovat koridory rychlostních komunikací na základě § 43 odst. 1 in fine stavebního zákona. Je také vhodné dodat, že jakýkoliv podklad pro vymezení hranic koridorů v ÚP obcí musí být zákonným podkladem. Využití jiného podkladu nebo postupu nepopsaného ve stavebním zákoně je porušením zákona a jedná se o jeho porušení. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh ÚP Boskovice netvrdí, že v PÚR je R43 vymezena přes konkrétní obec. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V aktualizované PÚR je jasně uveden koridor kapacitní silnice R43 s vymezením Brno–Moravská Třebová (E 461), s důvody vymezení - provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno–Moravská Třebová. Účelem vymezení koridorů dopravy v Politice územního rozvoje ČR je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Stavební zákon ani jeho prováděcí vyhlášky nezakazují, aby při zpracování územního plánu bylo přihlédnuto i k jiným podkladům kromě PÚR a ZÚR. Návrh ÚP Boskovice, obsahující ve výroku a odůvodnění skutečnosti týkající se plánované rychlostní silnice R43 je v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky, v souladu s aktuálními územně analytickými podklady území ORP Boskovice a územně analytickými podklady Jihomoravského kraje, v souladu s účinným zněním stavebního zákona a je rovněž aprobován stanoviskem Krajského úřadu Jihomoravského kraje dle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Koridor pro silnici R 43 obsažené v předloženém návrhu územního plánu je vymezen jako územní rezerva. S ohledem na ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona lze v územním plánu vymezovat záležitosti nadmístního významu, jež nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona nevyloučí. S ohledem na ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona lze také dodat, že územní rezervy nejsou předmětem posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území ani na životní prostředí, neboť neumožňují realizaci záměrů v nich obsažených, ale pouze ukládají jejich prověření. Zároveň územní rezervy blokují využití území pouze v omezeném rozsahu, a to pro jevy, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit.

220

Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označené v Politice územního rozvoje jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jejich potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Vymezení územních rezerv naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Předpoklady, z nichž Spolek při koncipování připomínky vychází, neodpovídají účinné právní úpravě, neboť přijetím zákona č. 350/2012 Sb., došlo k novelizaci zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, která mj. umožnila v územních plánech vymezovat záležitosti nadmístního významu, viz § 43 odst. 1 stavebního zákona. Je to logická analogie s ustanovením § 36 SZ, který dle odst. 1 umožňuje, aby záležitosti týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v PÚR, mohly být součástí ZÚR, pokud to ministerstvo ve svém stanovisku nevyloučí. Návrh územního plánu Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění rozhodnutí o námitkách podatelky č. 1 a 2. 18.

Územní rezerva pro R43 nesmí být ani v grafické části ÚP.

Odůvodnění: Mezi textovou a grafickou částí ÚP musí být jednoznačný soulad. Pokud R43 nesmí být v textové části (viz odůvodnění výše), pak nesmí být ani v grafické části. Poznamenává se, že rozpor mezi textovou a grafickou částí ÚPD je vážnou právní vadou, která nejen znemožňuje podle ÚP rozhodovat, ale i je kvalifikovaným důvodem pro zrušení příslušné části ÚP soudem (viz např. ÚP města Brna a rozsudek NSS, kterým byla R43 v tomto ÚP zrušena.) K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Textová i grafická část ÚP Boskovice je v souladu. Koridor územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R 43 byl v návrhu ÚP Boskovice vymezen na základě požadavku Ministerstva dopravy jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Jednak textová část je, jak bylo detailně doloženo výše, v rozporu se zákonem, takže souladu mezi textovou a grafickou částí může dojít až po nápravě právních pochybení. Nelze „zesoulaďovat“ s právně chybným podkladem. Druhá věta předmětného „vyhodnocení připomínky“ je dokonce usvědčujícím přiznáním zpracovatele jak porušil stavební zákon. Odkaz na stanovisko Ministerstva dopravy je v daném kontextu naprosto nepřípadný. Stanovisko Ministerstva dopravy je pouze stanoviskem dotčeného orgánu státní správy a není závazné pro zpracovatele ÚP. I kdyby toto stanovisko bylo závazné, pak by bylo na odpovědnosti zpracovatele upozornit Ministerstvo, že jeho stanovisko je v rozporu s právním řádem, což v daném případě bylo pravdou. Ministerstvo dopravy jednoznačně překročilo své pravomoci a zpracovatel ÚP zatížil své dílo vážnou právní vadou. Trváme na tom, že v územních plánech obcí nelze vymezovat nadmístní koridory dopravy – a to ani jako územní rezervy. Zpracovatel nemá právo aplikovat libovůli, ale smí konat jen to, co je v zákoně uvedeno. Tedy argumentace zpracovatele, který požaduje, aby mu náš spolek vysvětloval, kde je určitá formulace v zákoně, je naprosto nepřípadná. Naopak zpracovatel je povinen doložit, že úkon, který činí, má jednoznačnou oporu v zákoně. Toto zpracovatel neučinil a tím zatížil své dílo vážnou právní vadou. Zpracovatel by si měl přečíst stavební zákon, který jasně uvádí, že koridory se vymezují v ZÚR (viz § 36 odst. 1 stavebního zákona) a upřesňují v ÚP (viz § 43 odst. 3 stavebního zákona). To, co není vymezeno, nelze zpřesňovat. Tedy pokud neexistuje ZÚR, neexistují vymezené nadmístní koridory rychlostních komunikací a nelze s nimi v ÚP obcí ani pracovat.

221

Jak již bylo doloženo citací stanoviska MMR výše (a také je v souladu s usneseními Ústavního soudu), PÚR neurčuje, přes která správní území koridory dle PÚR vedou. Tedy toto nelze rozhodnout v ÚP jedné obce, ale musí se to rozhodnout v ZÚR kraje, které jediné mají právní mandát koordinovat využití území pro nadmístní dopravní koridory. Pro úplnost se odkazuje i na výše podané odůvodnění, proč nelze v ÚP obcí vymezovat koridory rychlostních komunikací na základě § 43 odst. 1 in fine stavebního zákona. Je také vhodné dodat, že jakýkoliv podklad pro vymezení hranic koridorů v ÚP obcí musí být zákonným podkladem. Využití jiného podkladu nebo postupu nepopsaného ve stavebním zákoně je porušením zákona a jedná se o jeho porušení. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Textová i grafická část návrhu ÚP Boskovice je navzájem v souladu a není v rozporu se zákonem, jak rovněž v předešlém textu argumentačně doložil pořizovatel. K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Považovat respektování požadavku Ministerstva dopravy jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy za důkaz porušení stavebního zákona je pro pořizovatele nepřijatelná konstrukce. Návrh ÚP Boskovice netvrdí, že v PÚR je R43 vymezena přes konkrétní obec. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V aktualizované PÚR je jasně uveden koridor kapacitní silnice R43 s vymezením Brno–Moravská Třebová (E 461), s důvody vymezení - provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno–Moravská Třebová. Účelem vymezení koridorů dopravy v Politice územního rozvoje ČR je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Stavební zákon ani jeho prováděcí vyhlášky nezakazují, aby při zpracování územního plánu bylo přihlédnuto i k jiným podkladům kromě PÚR a ZÚR. Návrh ÚP Boskovice, obsahující ve výroku a odůvodnění skutečnosti týkající se plánované rychlostní silnice R43 je v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky, v souladu s aktuálními územně analytickými podklady území ORP Boskovice a územně analytickými podklady Jihomoravského kraje, v souladu s účinným zněním stavebního zákona a je rovněž aprobován stanoviskem Krajského úřadu Jihomoravského kraje dle § 50 odst. 7 stavebního zákona.

222

Koridor pro silnici R 43 obsažené v předloženém návrhu územního plánu je vymezen jako územní rezerva. S ohledem na ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona lze v územním plánu vymezovat záležitosti nadmístního významu, jež nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 stavebního zákona nevyloučí. S ohledem na ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona lze také dodat, že územní rezervy nejsou předmětem posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území ani na životní prostředí, neboť neumožňují realizaci záměrů v nich obsažených, ale pouze ukládají jejich prověření. Zároveň územní rezervy blokují využití území pouze v omezeném rozsahu, a to pro jevy, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit. Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou Třebovou označené v Politice územního rozvoje jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za účelem ochrany území před změnami, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit či znemožnit v případě, že dalším prověřením bude potvrzena jejich potřebnost a upřesněny případné plošné nároky. Vymezení územních rezerv naplňuje smysl a účel stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území. Předpoklady, z nichž Spolek při koncipování připomínky vychází, neodpovídá účinné právní úpravě, neboť přijetím zákona č. 350/2012 Sb., došlo k novelizaci zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, která mj. umožnila v územních plánech vymezovat záležitosti nadmístního významu, viz § 43 odst. 1 stavebního zákona. Je to logická analogie s ustanovením § 36 SZ, který dle odst. 1 umožňuje, aby záležitosti týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v PÚR, mohly být součástí ZÚR, pokud to ministerstvo ve svém stanovisku nevyloučí. 19. Pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů. Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní v souladu s právně účinnou nadřazenou územně plánovací dokumentací. Stejně tomu musí být při projednávání návrhu ÚP. V absenci ZÚR nelze předjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor či rezervu koridoru R43. Odůvodnění: Z řady ustanovení stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územně plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle nějž může být obsahem určitého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nadřazeným nástrojem územního plánování, resp. s nadřazenou ÚPD. Konkrétně lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném znění. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupeň ÚPD) má přitom zákonem jasně vymezený přípustný obsah (viz například § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobněji pak přílohy č. 4, 7 a 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění). Z tohoto důvodu není možné mimo jiné záměry obecně vymezené v PÚR přímo přebírat do územních plánů obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územně plánovací dokumentaci, je samozřejmé, že platí i pro veškeré dílčí dokumenty, vznikající při postupu pořizování každého z typů ÚPD. Na základě argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré činnosti veřejné správy (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast veřejné správy obecně § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního řádu) nepochybně platí, že musí-li nějaký správní akt - výstup určité činnosti orgánů veřejné moci (například územní plán obce) splňovat určité zákonem stanovené požadavky (například soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí splňovat i veškeré dílčí akty (výstupy), postupně vydávané v procesu pořizování takovéhoto aktu. V případě územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovně stanoví, že v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona).

223

Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je pořizován na základě schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v době schvalování Zadání ÚP s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud došlo k zmaření ZÚR JMK, pak došlo i k zmaření všech procesů, které se na zrušené ZÚR odvolávaly. Při absenci právně účinných ZÚR to tedy znamená (viz i odůvodnění k výše uvedeným bodům), že v Návrhu ÚP obce Boskovice nemůže být vymezen ani nadmístní záměr R43 ani územní rezerva pro tento záměr. K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl: __________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Nikde v žádném zákoně není text – „pořizování ÚP obce se smí provádět pouze na základě existující a platné nadřazené územně plánovací dokumentace a ne na základě záměrů kohokoliv, na základě rozpracované (a tedy právně neúčinné) nadřazené územně plánovací dokumentace či na základě PÚR bez ZÚR nebo pouze na základě ÚAP či jiných podkladů“. Územní plán skutečně musí být v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Orgánem, který je kompetentní tuto skutečnost posuzovat, a to i tehdy, pokud územně plánovací dokumentace kraje (ZÚR) neexistuje, je nadřízený orgán na úseku územního plánování. Pro ORP Boskovice je tímto orgánem Odbor územního plánování a stavebního řádu KrÚ Jihomoravského kraje, nikoli nějaké občanské sdružení. Je nepochopitelné, že celým souborem připomínek OS se neustále line pojem „územní plán obce“. Tato kategorie se ale podle současné právní úpravy na úseku územního plánování platné již od 1. ledna 2007 nově nepořizuje. Pro nově pořizovanou územně plánovací dokumentaci obcí na území České republiky existuje jasná kategorie „územní plán“. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Je asi na místě upozornit zpracovatele, že zcela zbytečně se snaží budit dojem terminologické nesprávnosti připomínek, když se v nich objeví formulace o územním plánu obce. Územní plán se nepořizuje pro nic jiného než pro jednotlivé obce, takže slovní spojení územní plán obce obsahující termín “územní plán“ a slovo „obec“ je naprosto správné, srozumitelné a v souladu se zákonem. Bylo by nepochybně vhodné, aby se zpracovatel věnoval věcnému obsahu a souladu svého konání se zákonem a nesnažil se odvádět pozornost nepřípadnými lingvistickými úvahami. Bude to jeho dílo, které bude posuzováno na soulad se zákonem. Zpracovatel by měl zdržet emotivních formulací, co smí a co nesmí občanské sdružení. Je možné jen zopakovat, že zpracovateli uniká, že může konat jen to, co je v zákoně dáno a že pokud zákon explicitně nedává mandát zpracovateli k určitému postupu, pak pokud by tak zpracovatel postupoval, jedná se o postup bez opory v zákoně, tedy nezákonný postup. Zpracovatel zjevně navíc vůbec nepochopil obsah připomínky a uniká mu, že územní plánování je hierarchickým postupem. Také mu zjevně uniká, že pro tvorbu územního plánu jsou nutné určité zákonné podklady a že rozpracované dokumenty bez právní síly nejsou právoplatnými podklady, a tedy se na ně nemůže zpracovatel ÚP ani odvolávat. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel se v žádném případě nesnaží budit dojem terminologické nesprávnosti připomínek Spolku, tato nesprávnost tam evidentně je. Spolek na jedné straně používá pojem ÚP Boskovice, když o platné územně plánovací dokumentaci města Boskovice tvrdí, že byla protiprávně schválena a přitom jde o kategorii „územní plán obce“, pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Naopak při napadání pořizované dokumentace, která je kategorií „územní plán“, často používá označení „územní plán obce“. Vzhledem k tomu, že veškeré připomínky a námitky uplatněné během celého procesu pořizování včetně jejich vyhodnocení budou trvalou součástí odůvodnění ÚP Boskovice, považuje pořizovatel za vhodné tyto nepřesnosti pojmenovat a vysvětlit, a to zejména ve vztahu k třetím osobám, které v budoucnosti přijdou s touto dokumentací do styku.

224

Názor podatele, že pořizovatel se zpracovatelem postupují v rozporu se zákonem, který je v kontrastu s přesvědčením pořizovatele že proces pořízení ÚP probíhá v souladu s právními předpisy, tvoří samu podstatu obsahu připomínek a jejich vyhodnocení. Pořizovatel považuje za nutné zmínit, že v rámci celého procesu využívá výhradně zákonné nástroje územního plánování (územně plánovací podklady, politiku územního rozvoje a platné územně plánovací dokumentace). Proces pořízení projednávaného opatření obecné povahy probíhá v souladu s právními předpisy. K podrobnostem ohledně podkladů a způsobu vymezení koridoru R43 viz podrobně odůvodnění vypořádání připomínky č. 1 Spolku. K možnosti pořízení územního plánu obce pořizovatel odkazuje na § 44 stavebního zákona, dle něhož o pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, mj. z vlastního podnětu. Tak tomu bylo v projednávaném případě. Stavební zákon neobsahuje žádné ustanovení, jež by pořízení územního plánu obce vázalo na existenci zásad územního rozvoje kraje. K možnému postupu obce za situace, kdy byly zrušeny nadřazené zásady územního rozvoje, se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2011, č. j. 6 Ao 2/2011 – 27, podle kterého „obec přece nemůže jednoznačným způsobem naplánovat vedení koridoru takovéto silnice, aniž by měla najisto postaveno, kudy uvedená silnice povede. Odpůrce v takovém případě mohl postupovat tak, že předpokládané území, které by mohlo být v budoucnu zasaženo plánovanou výstavbou rychlostní silnice, mohl zařadit do územních rezerv, což sám ve svém vyjádření připouští jako jednu z možných variant.“ Z právní úpravy a navazující judikatury bez jakýchkoli pochyb dle Nejvyššího správního soudu vyplývá, viz např. rozsudek NSS č.j. 4 As 261/2014-70, bod 48, že mezi dokumenty regulující územní plánování na určitém území je vztah hierarchie, není však pravdou, že tato hierarchie platí pouze mezi nejbližšími úrovněmi, tj. pouze mezi politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje na jedné straně a mezi zásadami územního rozvoje a územním plánem na straně druhé. Naopak, návrh územního plánu musí vycházet z politiky územního rozvoje a zohlednit skutečnost, že je zvažován koridor rychlostní silnice na území města Boskovice. Ostatně o tom, že má v tomto směru ohledně koridoru rychlostní silnice respektovat politiku územního rozvoje, byl pořizovatel informován Ministerstvem dopravy jako ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy. Návrh územního plánu města Boskovice obsahující koridor územní rezervy pro záměr R43 je tedy v souladu s platnými právními předpisy a jejich výkladem poskytnutým Nejvyšším správním soudem v recentní judikatuře. Pořizovatel se s ohledem na shora uvedenou judikaturu a obsah platných právních předpisů s právním názorem podatelky neztotožnil. 20. Územní rezerva pro R43 není vůbec odůvodněna. Tím se stává zcela protiprávní. Odůvodnění: Každý nový element územního plánu zahrnutý do výrokové části musí být odůvodněn. Níže uvedené formulace z odůvodnění ÚP nejsou akceptovatelným odůvodněním pro územní rezervu pro R43: J)3.2.1. VÝHLEDOVÉ ŘEŠENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V severní části řešeného území (jižně Bačova) je navržena územní rezerva pro realizaci záměru rychlostní silnice R43. Dlouhodobě plánovaná rychlostní silnice R43 je zahrnuta v Politice územního rozvoje ČR 2008 a je rovněž součástí sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dne 21. 6. 2012 zrušil platnost Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje rozsudkem Ao 7/2011 – 633, je dle požadavku Ministerstva dopravy do územního plánu zapracován koridor o šířce 600 m, jako územní rezerva pro záměr rychlostní silnice R43. Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice". Napojení řešeného území na R43 je uvažováno západně Skalice nad Svitavou mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/150. Navíc formulace jako „. Okrajem řešeného území prochází výhledová trasa rychlostní silnice R43 Brno – Svitavy“ jsou zcela nepravdivé (viz opakovaně uvedené odůvodnění výše.) Komicky působí použití slova „přibližně“ v textu odůvodnění, kde je uvedeno “Rychlostní silnice je v řešeném území uvažována přibližně v trase "staré německé dálnice“. (zvýraznění doplněno). Je to zcela protiprávní formulace, neb územní plán a jeho odůvodnění musí být zcela jednoznačné a ne nějaké „přibližné“ a musí být založena na spolehlivém zjištění stavu věci a ne na nějakých fabulacích (něčem „přibližném“). K této připomínce zpracovatel ÚP v odůvodnění projednávaného návrhu uvedl:

225

__________________________________________________________________________________________ Vyhodnocení připomínky: Odůvodnění popisuje důvody pro vymezení koridoru územní rezervy o šířce 600m pro záměr rychlostní silnice R 43. Na katastrálním území Boskovice reálně existuje rozestavěné silniční těleso, jednoznačně vymezené v katastru nemovitostí jako parcela číslo KN 7120/9 v k.ú. Boskovice, o výměře 75697m2 a druhu pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice. Invektivu o komičnosti textu nehodlá pořizovatel komentovat. __________________________________________________________________________________________ S tímto vyhodnocením připomínky nelze souhlasit. Tato připomínka nebyla věcně vypořádána. Na připomínce v celém rozsahu trváme. Odkaz na údaje v katastru je, jak je výše doloženo, naprosto nerelevantní a pokud by na něj chtěl i nadále zpracovatel odkazovat jako na věcné odůvodnění svého postupu, pak je to nepochybně nepřijatelné, a tedy bez právní síly, pouze to dokumentuje vážné právní pochybení postupu zpracovatele, který takto zatížil své dílo vážnou právní vadou. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se nevyhovuje, s následujícím odůvodněním: Pořizovatel ve svém předchozím vyhodnocení pouze doložil, že těleso rozestavěné stavby (v současné době nazývané „připravovaná silnice R43“) je v grafické části územně plánovací dokumentace začleněno do ploch stabilizovaných se způsobem využití plochy dopravní infrastruktury silniční v souladu s údaji obsaženými v katastru nemovitostí (parcelní číslo KN 7120/9, výměra 75697m2, druh pozemku ostatní plocha, využití pozemku silnice) a skutečným stavem v území. Koridor územní rezervy pro realizaci záměru rychlostní silnice R43 je v grafické části dokumentace vyznačen samostatnou značkou uvedenou v legendě. Odůvodnění koridoru územní rezervy pro záměr rychlostní silnice R43 popisuje důvody pro vymezení koridoru územní rezervy pro záměr rychlostní silnice R 43, i důvody pro vymezení koridoru o šířce 600m. Je třeba neustále zdůrazňovat, že záměr rychlostní silnice R43 není v řešeném území záměrem zcela novým, ale že zde reálně 75 let existuje nedokončená stavba exteritoriální dálnice („staré německé dálnice“). Takovou skutečnost nelze při územně plánovací činnosti ignorovat. Pořizovatel tedy považuje rozsah odůvodnění za dostačující.

226