územní plán BŘEZOVÉ-OLEŠKA úprava po společném jednání

územní plán

BŘEZOVÉ-OLEŠKA úprava po společném jednání

prosinec 2012

ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÉ – OLEŠKA – úprava po společném jednání

POŘIZOVATEL: Obec Březová-Oleško Oleško 1143 252 45 Zvole u Prahy Martin Bernard, starosta obce

VÝKONNÝ POŘIZOVATEL: PRISVICH, s. r. o. sídlo: Na náměstí 63, 252 06 Davle kancelář: Zelený pruh 99/1560, 142 02 Praha 4

ZPRACOVATEL: AURS, spol. s r. o. sídlo: Hládkov 920/12, 169 00 Praha 6 atelier: Komornická 559/12, 160 00 Praha 6 ZPRACOVATELSKÝ TÝM: Ing. arch. Milan Körner, CSc. (autorizace ČKA č. 00 025) Ing. Lenka Pacalová Ing. Marie Matějková (autorizace ČKAIT č. 0003955) Ing. arch. Blanka Almásyová (autorizace ČKA č. 02 391)

2

prosinec 2012


prosinec 2012

Obsah územního plánu A. Textová část územního plánu ............................................................................................... 5 Aa. Vymezení zastavěného území ....................................................................................................... 5 Ab. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ................................................... 5 Ab1. Rozvoj území obce ................................................................................................................................. 5 Ab2. Ochrana a rozvoj hodnot ....................................................................................................................... 5

Ac. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ....................................................................................................................................... 5 Ac1. Urbanistická koncepce ........................................................................................................................... 5 Ac2. Vymezení zastavitelných ploch .............................................................................................................. 6 Ac3. Vymezení ploch přestavby ..................................................................................................................... 7 Ac4. Systém sídelní zeleně ............................................................................................................................. 7 Ac5. Přehled navrhovaných ploch ................................................................................................................. 8

Ad. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování ..................................... 8 Ad1. Doprava ................................................................................................................................................. 8 Ad2. Vodní hospodářství ............................................................................................................................... 9 Ad3. Energetika a spoje ................................................................................................................................. 9 Ad4. Občanské vybavení .............................................................................................................................. 11

Ae. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod. ................................................................................ 11 Ae1. Uspořádání krajiny .............................................................................................................................. 11 Ae2. ÚSES ..................................................................................................................................................... 11 Ae3. Prostupnost krajiny ............................................................................................................................. 13 Ae4. Protierozní opatření a ochrana před povodněmi ................................................................................ 13 Ae5. Rekreace .............................................................................................................................................. 13 Ae6. Dobývání nerostů ................................................................................................................................ 13

Af. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ........................................ 13 Ag. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit .. 25 Ah. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ...................................................................................................................... 26 Ai. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části .............. 26 Aj. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ...................................................................................................................................... 26 Al. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhl. č. 500/2006 Sb. ..................................................................................................................................... 27 Am. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ................................................................................... 32 An. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ........................................... 32 Ao. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona .......................................................................................................................................................... 32

3


prosinec 2012

B. Grafická část územního plánu (měř. 1 : 5 000) B1. Základní členění B2. Hlavní výkres B3. Doprava B4. Technická infrastruktura B5. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace B6. Etapizace (schéma, zařazeno v textové části) C. Textová část odůvodnění územního plánu .......................................................................... 33 Ca. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .......................................................................... 33 Cb. Údaje o splnění zadání ................................................................................................................ 33 Cc. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................................ 35 Cc1. Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití ............................................ 35 Cc2. Limity využití území ............................................................................................................... 40 Cc3. Koncepce dopravního řešení ................................................................................................ 41 Cc4. Koncepce technické infrastruktury ....................................................................................... 43 Cc5. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území .................................. 47 Cc6. Koncepce návrhu ÚSES ......................................................................................................... 48 Cc7. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ......................................................................................................................................... 49 Cc8. Koncepce řešení požadavků civilní ochrany ......................................................................... 50 Cc9. Koncepce ochrany životního prostředí ................................................................................. 51 Cd. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno .............................................................. 52 Ce. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................................... 52 C. Grafická část odůvodnění územního plánu (měř. 1 : 5 000) D1. Koordinační výkres D2. Výkres širších vztahů (1 : 50 000; zařazen do textové části) D3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

4


prosinec 2012

A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Aa. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je vymezeno územním plánem z r. 2003 a zahrnutím následně zastavěných ploch k 30. 6. 2012. Zastavěné území je znázorněno ve všech výkresech grafické části územního plánu, kromě výkresů B5 (veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace) a D2 (širší vztahy).

Ab. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Ab1. Rozvoj území obce Obec má mimořádně hodnotné krajinné prostředí, které bylo v minulosti jednou z příčin velkého roz‐ voje individuální rekreace. Po r. 1990 postupně dochází jak k transformaci části rekreačních objektů na bydlení, tak k nové výstavbě rodinných domů. Územní plán poskytuje dostatek volných ploch jak pro bydlení tak pro související funkce. Významným pozitivem dalšího rozvoje obce je klid v důsledku izolované polohy (bez průjezdné do‐ pravy) a vysoké zastoupení zeleně. Přes geografickou blízkost Prahy je dostupnost ovlivňována kom‐ plikovaným vedením spojovací silnice (III/10115), která prochází sídly Zvole, Ohrobec a Dolní Břežany.

Ab2. Ochrana a rozvoj hodnot Územní plán nenavrhuje aktivity, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu prostředí. Navrhuje řešení likvidace splaškových vod v nové, dostatečně kapacitní ČOV a rozsáhlou kanalizační síť.

Ac. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Ac1. Urbanistická koncepce Obec je tvořena dvěma prostorově oddělenými sídly Březová a Oleško. Na území jsou k. ú. Březová u Zvole a Oleško u Zvole. Obě sídla mají malé jádrové území. Podstatnou část zástavby před r. 1990 tvořily chatové osady. V r. 1991 byla na území obce 1 151 chat a 10 rekreačních chalup. Trvale obydlených bytů bylo v r. 1991 jen 94, k r. 2011 se počet zvýšil trojnásobně na 304. Sídlo Březová se rozvíjí severozápadním směrem od jádra podél Pražské ulice (spojení do Vraného n. Vlt.). Nová Březová vytváří s původním sídlem souvisle propojené území. Zahrnuje jak objekty indivi‐ duální rekreace, tak převážně nové rodinné domy. Rozvoj bydlení je sledován v několika menších lokalitách. V některých již došlo (na základě dosavadního územního plánu) k parcelaci a část pozemků je zasta‐ věna. V novém územním plánu je řešeno zejména území jižně původního sídla Březová, kde je navr‐ hováno centrum obce a plochy pro občanské vybavení. Sídlo Oleško se rozvíjí podél ulice Hlavní. V západní části směrem k údolí Vltavy převažuje individuální rekreace. Východně silnice jižně od původního sídla byl realizován (z větší části) zatím jediný develo‐ perské projekt (zahrnující i malou ČOV).

5

prosinec 2012


V dřívějším územním plánu je hlavní rozvojová plocha navržena severozápadně původního sídla mezi ulicemi K Jezírkům a U Jednoty. Lokalita zatím nebyla využita, rozparcelována zatím byla jen malá se‐ verozápadní část. V novém územním plánu jsou navrhovány zejména lokality na severu k. ú. Jejich využití je výrazně komplikováno vedením ZVN a VVN (400 a 220 kV) přes toto území. Vzhledem k existenci energetického koridoru zůstane zachováno prostorové oddělení obou sídel obce.

Ac2. Vymezení zastavitelných ploch Zastavitelné plochy zahrnují dosud nevyužité plochy dosavadního územního plánu a redukované no‐ vé plochy ze Zadání. Téměř výhradně se jedná o plochy pro bydlení. Územní plán navrhuje následující zastavitelné plochy (využití je zřejmé z kódu): k. ú. Březová ‐ z dosavadního územního plánu označení

funkční využití

kód

lokalita

bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské bydlení v rodinných domech městské a příměstské plochy smíšené obytné venkovské plochy smíšené obytné venkovské bydlení v rodinných domech městské a příměstské

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI SV SV BI SV SV BI

Pod Horou

funkční využití

kód

lokalita

Z15 0,4537 občanské vybavení – veřejná infrastruktura Z16 0,5506 plochy smíšené obytné komerční Z17a 0,2331 plochy smíšené obytné komerční Z17b 1,2819 bydlení v rodinných domech městské a příměstské k. ú. Oleško ‐ z dosavadního územního plánu

OV SK SK BI

Ke Křížku (východ)

označení

funkční využití

kód

lokalita

bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské

BI BI BI BI BI BI

U Hrušky

Z1a Z1b Z1c Z2a Z2b Z3a Z3b Z3c Z4a Z4b Z4c Z5a Z5b Z6 Z7a Z7b Z7c

výměra (ha)

0,6769 0,8219 0,8110 0,5966 0,5976 1,9991 0,2547 0,3416 1,8293 0,6801 0,2476 1,6322 1,0253 0,2949 0,7233 0,2409 0,2682

Úzká Pražská sever

Pražská jih

Ke Statku Ke Křížku (západ) Březová východ

‐ nové plochy označení

Z8a Z8b Z9a Z9b Z9c Z9d

výměra (ha)

výměra (ha)

1,5580 0,4843 0,2008 0,2051 0,1366 0,5136

6

Hlavní U Černíků

Volešáková / Do Dolů

prosinec 2012


Z10a Z10b* Z10c Z10d Z10e Z10f Z10g Z11a Z11b

0,4482 1,0636 1,6261 0,3229 0,4552 1,0279 0,1405 0,4050 0,7175

bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské

BI BI BI BI BI BI BI BI BI

K Jezírkům

U Jednoty

* v úpravě po společném jednání byla na základě pokynů pořizovatele rozšířena původní lokalita o 0,128 ha. ‐ nové plochy označení

Z12a Z12b Z13a Z13b Z14a Z14b Z18

výměra (ha)

0,3280 0,3000 1,2918 0,9155 0,8994 2,5058 0,1000

funkční využití

kód

lokalita

bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské plochy smíšené obytné komerční plochy smíšené obytné komerční bydlení v rodinných domech městské a příměstské technická infrastruktura ‐ ČOV

BI1 BI1 BI SK SK BI TI

Na Jezírkách

kód

lokalita

BI OV

Pod Březovskou Oleško severovýchod

Ac3. Vymezení ploch přestavby Územní plán navrhuje následující plochy přestavby: k. ú. Březová označení

výměra (ha)

funkční využití

P1 0,9510 bydlení v rodinných domech městské a příměstské P2 0,1429 občanské vybavení – veřejná infrastruktura k. ú. Oleško nejsou navrhovány.

Ac4. Systém sídelní zeleně Územní plán vymezuje veřejně přístupnou zeleň v zastavěném území jako součást veřejných pro‐ stranství. Ta by měla vzniknout zejména v nových lokalitách při ul. Hlavní. V těchto lokalitách se vět‐ šinou předpokládá následné pořízení regulačního plánu. Jako zeleň na veřejných prostranstvích byla na základě pokynů pořizovatele přehodnocen záměr par‐ kového lesa v návaznosti na plánovanou mateřskou školku v k. ú. Březová (přestavbová lokalita P2). Tento záměr byl vyhodnocen jako zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. V bezprostřední vazbě na zastavěné území jsou, zejména na západní straně sídel rozsáhlé plochy lesů, které v některých případech zasahují i mezi stávající zástavbu. Tyto lesy jsou veřejně přístupné. Územní plán navrhuje část lesa zasahující do zástavby v prostorové návaznosti na MŠ a centrum Bře‐ zové na lesopark. Většina prvků ÚSES je na stávajících plochách lesů. Doplnění systému je navrhová‐ no jako veřejně prospěšné opatření.

7


prosinec 2012

Ac5. Přehled navrhovaných ploch Zastavitelné plochy kód funkce rozsah (ha) BI bydlení v RD městské a příměstské 27,9255 SK smíšené obytné komerční 2,5986 OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura 0,4547 TI technická infrastruktura 0,1000 komunikace (v rámci zón bydlení) 1,1745 celkem 32,2533 Plochy přestavby kód funkce rozsah (ha) BI bydlení v rodinných domech městské a příměstské 0,9510 OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura 0,1429 celkem 1,0939

Ad. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ Ad1. Doprava Dopravní (silniční) kostra je stabilizovaná. V prostoru Oleška končí silnice III/10115 (Hlavní ulice) ve které je vedena autobusová doprava. V zastavěném území silnice III/10115 charakter místní sběrné komunikace (viz níže). Hlavním problémem této trasy je průchod v prostoru původního sídla Březová, kde v zástavbě není možnost dosažení odpovídajících parametrů. Územní plán navrhuje zlepšit situaci využitím stávajícího koridoru ul. Ke Křížku, které s výjimkou křižovatky s ul. Hlavní a Pražskou má šířkově vyhovující parametry. Navrhuje se řešení (možná provozní varianta): ‐ směr sever by zůstal v původní trase a ul. Ke Křížku by byl veden směr jih ‐ oba směry by byly vedeny ul. Ke Křížku. Výhodou tohoto řešení je, že budoucí cen‐ trum obce, navrhované východně ul. Ke Křížku by nebylo rozdělováno nadřazenou trasou a zklidnil by se i prostor původního jádra obce. Ulice by byla jednosměrná – směr sever. Územní plán navrhuje základní komunikační skelet (silnice III. třídy; místní komunikace – sběrné, hlavní obslužné a ostatní obslužné; účelové komunikace): ‐ ul. Hlavní je navržena v kategorii MS2 9,0/40, šířka uličního profilu 12,0 m, šířka vozovky 7,0 m ‐ ul. Pražská je navržena v kategorii MS2 7,5/30, šířka uličního profilu 10,0 m, šířka vozovky 6,0 m ‐ hlavní obslužné komunikace by měly mít šířku vozovky 6,5 m, šířku uličního profilu min. 7,5 m

V případech kde nelze dosáhnout odpovídající parametry komunikací je rozšíření navrhováno jako veřejně prospěšné stavby. Na odpovídající parametry by měly být přestavěny ulice: Pražská, Na Vrš‐ kách, V Lísku, Na Kopanina, U Jednoty, Průběžná I. a část ul. Vltavské. Nově budované komunikace jsou vždy součástí veřejného prostranství. Odstavování vozidel je možné jen na pozemcích pro bydlení. Při ul. Hlavní by měla být navržena ve‐ řejná parkovací stání. Jejich lokalizace a řešení souvisí s budoucím využíváním navazujících ploch ur‐ čených pro občanské vybavení resp. pro smíšené využití s podílem nebytových aktivit. Plochy dopravní infrastruktury jsou znázorněny v grafické příloze B3 územního plánu. 8


prosinec 2012

Ad2. Vodní hospodářství Zásobování vodou Oproti dřívějšímu územnímu plánu nejsou na území obce navrhovány vodojemy. Potřebná akumula‐ ce bude zajištěna vodojemy v sousedních obcích Vrané n. Vlt. a Zvole na stávajícím hlavním řadu Vra‐ né n. Vlt. – Březová – Zvole.

Doplnění vodovodní sítě je navrhováno v ulicích: v prostoru Nové Březové ulice: Na Spojce, Pařízkova, Ve Vrškách, Zvolská, Zahradní, Luční v prostoru Březová západ ulice: Olešská, V Lísku, Na Vyhlídce v prostoru Březová východ ulice: v nově navržené zástavbě v prostoru Oleško západ ulice: K Jezírkům, U Hrušky, Vltavská (jižně ul. U Jednoty), Průběžná I. a II., Hlavní (jih) v prostoru Oleško východ ulice: Okrouhelská, Na Vrškách, Na Kopanina, Na Konci Celková délka doplňovaných vodovodních řadů je cca 9500 m. Kanalizace a čištění odpadních vod Kanalizační systém v obci je navrhován jako oddílný. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, popřípadě zatrubněných příkopů do místních vodotečí.

Splaškové vody jsou likvidovány převážně pomocí žump, pouze část nové zástavby má provedenu splaškovou kanalizaci napojenou do ČOV pro 150 EO. Kapacita této ČOV dosud není využita. Je možné na ni napojit zástavbu v ul. Hlavní mezi ul. Do Dolů a Průběžná II. Dřívější územní plán navrhoval novou ČOV nad rybníkem severně ul. Do Dolů. Nový územní plán na‐ vrhuje ČOV posunout východním směrem blíže Zlatému potoku. Kanalizační sběrač je navržen ve stá‐ vající cestě navazující na ul. Do Dolů. ČOV je navržena pro stávající a nově urbanizovaný stav o velikosti 2000 EO. Vzhledem ke konfiguraci terénu je nutné na gravitační kanalizaci v nejnižších místech vybudovat čer‐ pací stanice a výtlačné řady. V některých částech je gravitační kanalizace doplněna tlakovou kanaliza‐ cí. Celková délka nově navrhované kanalizace je cca 13 100 m. Kanalizační síť je navržena s uložením v komunikacích. Jednotlivé stoky by měly být realizovány před přestavbou komunikací, které v řadě případů znamená rozšíření uličního profilu a je proto navržena do veřejně prospěšných staveb. Do VPS je navržena plocha nové ČOV a přístupová komunikace k tomuto areálu. Problematika vodního hospodářství je znázorněna v grafické příloze B4 územního plánu.

Ad3. Energetika a spoje Zásobování elektrickou energií Územím obce prochází vedení:

ZVN: VVN:

400 kV V476 220 kV V208 110 kV st. č. 87‐R Štěchovice st. č. 17‐86 odb. Březová – Vrané 86A‐87 odb. Březová – Vrané 86‐86A

v jihozápadně – severním směru v jihozápadně – severovýchodním směru 2x, v severojižním směru 2x, v jihozápadně – severovýchodním směru v severozápadně‐jihovýchodním směru v severozápadně‐jihovýchodním směru

Napájecí vedení vstupuje do území ze severu, od Dolních Břežan k Březové (na vstupu v koridoru s VVN). Jižní část území (Oleško) je napájena z vedení 22 kV Davle – Petrov procházející Zahořanským údolím. 9


prosinec 2012

Území je zásobováno vedením 22 kV, které propojuje jednotlivé trafostanice. Významná část vedení 22 kV je v kabelech. Využití některých rozvojových lokalit předpokládá nahrazení venkovních rozvodů 22 kV kabely. Je navrhováno nahrazení venkovních rozvodů 22 kV v severní části Březové kabelem vedeným ulicemi Olešská, Na Vrškách, Zahradní přes stávající TS Březová. Kabelem by měla být napojena i stávající TS Březová u ZD. V Olešku je v souvislosti s rozvojem lokality při ul. K Jezírku (nová TS) navrženo kabelové vedení od ul. Hlavní, ul. K Jezírku a ul. Vltavskou ke stávající TS Oleško (Betonbau). Při přestavbě hlavních obslužných komunikací je žádoucí mimo vodohospodářských sítí realizovat i ka‐ belové rozvody 22 kV. Elektrická energie je v poměrně velkém rozsahu využívána i pro vytápění bytů (cca 35 %). Trafostanice Přehled stávajících trafostanic je uveden v Odůvodnění. Rozvojové plochy bydlení budou zásobovány převážně ze stávajících TS (s případným posílením). Březová Březová – Lesní PZ 6012 (ELTRAF) Březová PZ 2089 (věžová zděná) Březová – u ZD PZ 2138 (BTS II) Oleško Oleško – U propustku PZ 6087 (ELTRAF) Oleško – obec PZ 2123(věžová zděná)

Rozmístění stávajících TS je v podstatě vyhovující, v případě potřeby je možná výměna trafa (větší výkon).

Ve významnějších rozvojových územích se navrhuje doplnění TS: Březová – TS (ELTRAF) – lokalita Pražská sever, napojení ze stávajícího kabelového vedení Březová – TS (ELTEAF) – nové centrum obce, napojení ze stávajícího kabelového vedení Oleško – TS (ELTRAF) – lokalita K Jezírkům, nové kabelové vedení v západní části Oleška Zásobování plynem V současné době není obec napojena na plynovod. Některé objekty využívají plyn z vlastních zásobníků. Zásobování teplem V území obce nejsou zdroje tepla ani charakteru kotelen pro bytový fond, resp. nebytové funkce. Ro‐ dinné domy i objekty individuální rekreace jsou vytápěny kotli resp. kamny převážně na pevná paliva, 35 % TOB (trvale obydlených bytů) bylo dle sčítání 2011 vytápěno elektricky. Tento podíl se zřejmě bude zvyšovat novou výstavbou. Spoje Dálkové kabely se v řešeném území dle dostupných informací nevyskytují.

Mobilní telefonní síť – stávající i rozvojové území je pokryto signálem mobilních operátorů. Radiokomunikace ‐ východní okraj řešeného území těsně tečuje významný radioreléový paprsek Pra‐ ha – České Budějovice. Vzhledem k ochranným pásmům radiokomunikačních a spojových zařízení je nutné dodržet výškové limity staveb, druh střešní krytiny apod.. Stavby v lokalitě podléhají schválení správců spojových zařízení. Problematika energetiky a spojů je znázorněna v grafické příloze B4 územního plánu. 10


prosinec 2012

Ad4. Občanské vybavení Pro občanskou vybavenost navrhuje územní plán lokality P2 (MŠ), Z15 a Z16. Všechny tyto lokality jsou soustředěny u křižovatky ulic Hlavní a Ke Křížku na jižním obvodu původní‐ ho sídla Březová. Obchod a služby (místního významu) ve stávajících objektech by měly zůstat zachovány. Jsou v plo‐ chách smíšených obytných (SK, SV).

Ae. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ APOD. Ae1. Uspořádání krajiny Územní plán zachovává krajinný ráz území. Původní zástavba je na plošině svažující se k jihu vymeze‐ ná mimo severního směru hlubokými údolími. Na území obce je vysoký podíl lesů, které často zasahují až do zastavěného území. V zastavěném území je významný podíl ploch využívaných pro individuální rekreaci. Nová zástavba je téměř výhradně izolovanými rodinnými domy, částečně se jedná o transformaci dříve rekreačních objektů. Vzhledem k charakteru urbanistické struktury je nová veřejná zeleň navrhována v rámci budoucích ploch pro občanské vybavení (například "lesopark" u mateřské školky). Část zemědělských pozemků je navržena na louky. Jedná se o menší plochy v bezprostřední vazbě na stávající a navrhované plochy bydlení. Na obvodě ploch bydlení je v některých případech navržena izolační zeleň.

Ae2. ÚSES Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) vymezuje územní plán v grafických přílohách B2 a D1. Stávající ÚSES je vymezen jako překryvná funkce (nad plochami NL, NP, NZ); navrhované doplnění systému na zemědělské půdě je vymezeno jako plochy přírodní s funkcí ÚSES (NE) ‐ – v k. ú. Březová se jedná o rozšíření biocentra (LBC 158) a doplnění biokoridoru (LBK 133). Údolím Vltavy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (NRBK) K59/V (vodní) a K59/T (teplomil‐ né doubravní). V této ose leží lokální biocentra (LBC) 164, 165 a 166. Údolím Zahořanského potoka je veden regionální biokoridor RK 1198 “K59 – Zahořanský důl”. Leží na něm regionální biocentrum RBC 1398 “Zahořanský důl”.

Do stávajícího územního plánu byl převzat generel z r. 1998 (Morávková a kol.), který vymezil násle‐ dující prvky ÚSES: 1) RBC 19 Zahořanský důl Vymezené, funkční regionální biocentrum, součást Přírodního parku Střední Čechy. Leží v údolí Zahořanského potoka na soutoku s Černíkovským potokem, listnaté a smíšené porosty. Habrová javořina, výskyt mloků. 2) LBC 155 Chlumík Vymezené, funkční lokální biocentrum, významný krajinný prvek. 11


prosinec 2012

Vrcholová plošina Chlumíku (348 m n. m.) nad Skochovicemi, ochuzená acidofilní doubrava, prosvět‐ lený travnatý les. 3) LBC 158 Březová Vymezené, částečně funkční lokální biocentrum. Mírná deprese přecházející ve strž užívaná jako pastvina, zamokřené plochy. Protéká stružka. 4) LBC 164 Hladomoří Vymezené, funkční lokální biocentrum. Společenstva teplomilných doubrav, teplomilných křovin a skalní útesy nad pravým vltavským bře‐ hem. Terasy, skalní štěrbiny, sutě. 5) LBC 165 Proti Měchenicím Vymezené, funkční lokální biocentrum. Společenstva teplomilných doubrav, teplomilných křovin a skalní útesy nad pravým vltavským bře‐ hem. Terasy, skalní štěrbiny, sutě. 6) LBC 166 Nad Maškovým Mlýnem Vymezené, funkční lokální biocentrum. Ostroh nad soutokem Vltavy a Zahořanského potoka, společenstva teplomilných doubrav, teplomil‐ ných křovin. 7) NRBK 54 Údolí Vltavy – Štěchovice, úsek U Skochovice – V Hladomoří Vymezený, funkční nadregionální biokoridor. Tok Vltavy s pobřežními porosty, společenstva teplomilných doubrav, křovin a skalní útesy nad pra‐ vým vltavským břehem. 8) NRBK 55 Údolí Vltavy – Štěchovice, úsek V Hladomoří – Proti Měchenicím Vymezený, funkční nadregionální biokoridor. Tok Vltavy s pobřežními porosty, společenstva teplomilných doubrav, křovin a skalní útesy nad pra‐ vým vltavským břehem. 9) NRBK 56 Údolí Vltavy – Štěchovice, Proti Měchenicím – Nad Maškovým Mlýnem Vymezený, funkční nadregionální biokoridor. Tok Vltavy s pobřežními porosty, společenstva teplomilných doubrav, křovin a skalní útesy nad pra‐ vým vltavským břehem. 10) RBK 50 Údolí Zahořanského potoka, úsek Nad Maškovým Mlýnem – RBC Zahořanský důl Navrženo k vymezení, funkční regionální biokoridor. Jižní svahy údolí Zahořanského potoka nad Libřicí, smíšený porost na kamenitých svazích. 11) LBK 130 Úsek u Chalupecké strouhy – Chlumík Navrženo k vymezení, navrženo k založení, lokální biokoridor, Park Střední Čechy. Údolí Chaloupecké strouhy a jejího přítoku, orná půda a mezí porosty u Ameriky a zalesněné svahy vrchu Chlumík. 12) LBK 131 Úsek Chlumík – U Skochovic Navrženo k vymezení, funkční lokální biokoridor. Kaňon pravostranného přítoku Vltavy u Skochovice, skalní step, ochuzená dubohabřina na svahu vrchu Chlumík. 13) LBK 136 Zlaté údolí, úsek K Okrouhlu – RBC Zahořanský důl Vymezený, funkční lokální biokoridor, Park Střední Čechy. Údolí Černíkovského potoka, ochuzená dubohabřina, SM, BK.

12


prosinec 2012

14) LBK 137 Zlaté údolí, úsek Březová – Černíkovský potok Vymezený, funkční lokální biokoridor. Úzká rokle s přítokem Černíkovského potoka, hustý neudržovaný porost. 15) LBK 133 V Hoře – K Okrouhlu Okraj lesa, mezní porosty podél polní cesty, zalesněná zahrada u chatové osady Černíky. Podrobnější charakteristiky viz Odůvodnění, kapitola Cc5.

Ae3. Prostupnost krajiny Územním plánem není dotčena prostupnost krajiny. Nově navrhované lokality nejsou většího rozsahu a jsou téměř vždy členěny stávajícími cestami, vy‐ mezenými v katastrální mapě. Pro vybrané lokality je navrhováno (zejména z hlediska potřeby obslu‐ hy území) pořízení regulačního plánu.

Ae4. Protierozní opatření a ochrana před povodněmi Protierozní opatření se v úrovni územního plánu nenavrhují. V grafických přílohách B4 a D1 je vyznačena záplavová linie Q100. V údolí Vltavy je vedena v podstatě po břehu a je totožná s železniční tratí. Není zde žádná zástavba. U Zahořanského potoka, pravostranného přítoku Vltavy, není záplavové území vymezeno. V tomto území není navrhována nová zástavba (stávající zástavba zahrnuje několik malých chatových osad).

Ae5. Rekreace Nejvýznamnějším potenciálem jsou rozsáhlé lesy ve svazích nad vodotečemi Vltavou, Zahořanským potokem a Zlatým potokem, v podstatě po celém obvodu obce. Tato skutečnost vedla v minulosti k rozsáhlé výstavbě objektů individuální rekreace (chat). S výjimkou údolí Zahořanského potoka, kde rekreace je v kontaktu s vodním tokem, ostatní chatové lokality se rozkládají a plošině nad údolími. V k. ú. Březové většinou mimo původní sídlo (směrem k Vranému n. Vlt. (Nová Březová)), v k. ú. Oleš‐ ka s výjimkou jihovýchodu všemi směry od původního sídla. V územním plánu jsou vymezeny hlavní plochy individuální rekreace vhodné pro transformaci na bydlení.

Ae6. Dobývání nerostů V řešeném území nejsou evidována výhradní ložiska nerostných surovin, dobývací prostory ani chrá‐ něná ložisková území.

Af. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Území obce je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití, které v souhrnu pokrývají celé území obce. Navržené plochy s rozdílným způsobem využití vymezuje hlavní výkres (B2 v měř. 1 : 5 000). Územní plán vymezuje tyto druhy stabilizovaných a rozvojových ploch s rozdílným způsobem využití: plochy bydlení a smíšené obytné BI (BI1) – bydlení v rodinných domech městské a příměstské SV – plochy smíšené obytné venkovské SK – plochy smíšené obytné centrální 13


prosinec 2012

plochy rekreace RI (RI1) – individuální rekreace plochy občanského vybavení OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení PV – veřejná prostranství plochy technické infrastruktury TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě plochy systému sídelní zeleně ZV – zeleň na veřejných prostranstvích ZS – zeleň soukromá a vyhrazená ZO – zeleň ochranná a izolační ZP – zeleň přírodního charakteru plochy přírodní a vodohospodářské VV – toky a plochy vodní a vodohospodářské NP – louky a trvalé travní porosty plochy zemědělské NZ – plochy zemědělské – orná půda plochy lesní NL – plochy lesní plochy nezastavěné NE – plochy přírodní s funkcí ÚSES pozn.: jako plochy přírodní s funkcí ÚSES je navrhováno jen doplnění systému na zemědělské půdě; ÚSES je vymezen jako překryvná funkce, zahrnuje i nezastavitelné plochy lesů (NL), luk (NP);

Pro jednotlivé druhy ploch s rozdílným způsobem využití stanovuje územní plán podmínky pro využi‐ tí ploch (základní funkční využití, vhodné a převládající, přípustné a nepřípustné využití staveb a po‐ zemků v nich umístěných) a navrhuje základní podmínky prostorového uspořádání území, případně zvláštní podmínky

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské 1) Základní funkční využití: zóna slouží k bydlení v souborech rodinných domů 2) Vhodné a převládající využití: rodinné domy; příslušné komunikace a parkoviště (v omezeném rozsahu); veřejný prostor; zeleň obytná, veřejná, ochranná (izolační). 3) Přípustné využití: výjimečně lze připustit v rámci obytných objektů malou místní vybavenost; nezbytná technická vybavenost (trafostanice, místa pro separovaný odpad aj.). 4) Nepřípustné využití: vše ostatní 5) Podmínky prostorového uspořádání: minimální výměra stavebních parcel min. 1 000 m2 pro samostatný rodinný dům; koeficient zastavění: max. 20 % plochy pozemku pro vlastní stavbu domu včetně garáže, maxi‐ mální zastavěná plocha samostatného rodinného domu je 240 m2 min. 70 % plochy pozemku nebude zastavěno a bude využito pro užitkovou nebo okrasnou zeleň; 14


prosinec 2012

výškové omezení: dvě podlaží (přízemí a patro, resp. přízemí a obytné podkroví); max. výška hře‐

6)

bene 9 m; max. výška římsy 6 m (od nejnižší části rostlého terénu). Zvláštní podmínky: stání pro osobní automobily: u každého rodinného domu musí být na vlastním pozemku min. 2 stání pro osobní automobil (má‐li RD více bytových jednotek, tak musí být min. 1,5 stání na 1 b.j.); pozemky budou oploceny vůči veřejným prostorům; výstavba v nových lokalitách je možná až po vybudování inženýrských sítí a zpevněných komu‐ nikací s bezprašným povrchem.

BI1 – bydlení v rodinných domech městské a příměstské 1) Základní funkční využití: zóna slouží k bydlení v souborech rodinných domů 2) Vhodné a převládající využití: rodinné domy; příslušné komunikace a parkoviště (v omezeném rozsahu); veřejný prostor; zeleň obytná, veřejná, ochranná (izolační). 3) Přípustné využití: výjimečně lze připustit v rámci obytných objektů malou místní vybavenost; nezbytná technická vybavenost (trafostanice, místa pro separovaný odpad aj.). 4) Nepřípustné využití: vše ostatní 5) Podmínky prostorového uspořádání: minimální výměra stavebních parcel min. 1 000 m2 pro samostatný rodinný dům; koeficient zastavění: max. 10 % plochy pozemku pro vlastní stavbu domu včetně garáže, maxi‐ mální zastavěná plocha samostatného rodinného domu je 240 m2 min. 85 % plochy pozemku nebude zastavěno a bude využito pro užitkovou nebo okrasnou zeleň; výškové omezení: dvě podlaží (přízemí a patro, resp. přízemí a obytné podkroví); max. výška hře‐ bene 7,5 m. 6) Zvláštní podmínky: stání pro osobní automobily: u každého rodinného domu musí být na vlastním pozemku min. 2 stání pro osobní automobil (má‐li RD více bytových jednotek, tak musí být min. 1,5 stání na 1 b.j.); pozemky budou oploceny vůči veřejným prostorům; výstavba v nových lokalitách je možná až po vybudování inženýrských sítí a zpevněných komu‐ nikací s bezprašným povrchem.

SV – smíšené obytné venkovské 1) Základní funkční využití: území slouží zejména k bydlení, ale umožňuje využití pro obchod, služby ap. 2) Vhodné a převládající využití: rodinné domy; příslušná technická infrastruktura, komunikace a parkoviště (v přiměřeném rozsahu); veřejná prostranství s veřejnou zelení a zelení ochrannou a izolační. 3) Přípustné využití: maloobchodní a stravovací zařízení; řemeslná a činnost (nerušící), sloužící zejména pro obsluhu tohoto území; malá ubytovací zařízení (do 15 lůžek); kulturní, zdravotnická a sportovní zařízení sloužící pro obsluhu tohoto území; administrativa (projekční a konzultační kanceláře, ap.) v rámci objektů s obytnou funkcí; výjimečně přípustná je drobná nerušící výrobní činnost; 4) Nepřípustné využití: výrobní, opravárenská činnost; 15


prosinec 2012

zemědělská výroba, chov hospodářských zvířat (pojem hospodářské zvíře je posuzován dle zákona č. 154/2000 Sb. ‐ plemenářský zákon v platném znění ‐ a příslušné vyhlášky ‐ 134/2001 Sb., a 357/2001 Sb.);

velkoobchodní nebo skladovací činnost; dopravní služby. 5) Podmínky prostorového uspořádání (u ploch nově navrhovaných) výměra stavebních parcel: min. 800 m2; koeficient zastavění: max. 25 % plochy pozemku; min. 60 % plochy pozemku nebude zastavěno a bude využito pro užitkovou nebo okrasnou zeleň; výškové omezení: 1 nadzemní podlaží a podkroví (max. výška hřebene 9 m). 6) Zvláštní podmínky: potřeba parkování musí být zcela saturována na vlastních soukromých pozemcích; u každého ro‐ dinného domu musí být min. 2 stání včetně garáže pro osobní automobil na vlastním pozemku. pro lokality Z5a a P1 je podmínkou využití pro bydlení prokázání splnění hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v rámci územního řízení staveb pro bydlení.

SK – plochy smíšené obytné komerční Soubory, které vytvářejí smíšené (centrální) území, jsou způsobem zástavby i velikostí a uspořádáním po‐ zemků kompaktnější, než soubory ostatních typů zástavby; některé potřebné (doplňkové) plochy, jako např. parkoviště, by neměly svou polohou tento charakter narušit (měly by být umístěny na okrajích sou‐ borů (zón). 1) Základní funkční využití: soustředění občanské vybavenosti (peněžnictví, obchodu, služeb, kultury, vzdělá‐ vání a bydlení) a zařízení veřejného zájmu; dále zařízení podnikové administrativy; 2) Vhodné a převládající využití: zařízení obchodu a služeb, administrativa; bydlení; veřejná prostranství; parky, obytná a ochranná zeleň, vodní plochy; příslušné komunikace a parkovací plochy; zastávky hromadné dopravy; penziony; restaurace, kavárny, cukrárny; společenské místnosti a sály. 3) Přípustné využití: zdravotnictví (nelůžková oddělení); sociální péče (ne lůžkové části); nezbytné technické vybavení; nerušící drobná výroba a služby. 4) Nepřípustné využití: výrobní činnost; velkoobchodní a skladovací činnost; chov hospodářských zvířat (pojem hospodářské zvíře je posuzován dle zákona č. 154/2000 Sb. ‐ plemenářský zákon v platném znění ‐ a příslušné vyhlášky ‐ 134/2001 Sb., a 357/2001 Sb.); lůžkové části zdravotnických a sociálních zařízení. 5) Podmínky prostorového uspořádání (u ploch nově navrhovaných) koeficient zastavění ‐ 50 %, minimálně 30 % plochy pozemku nebude zastavěno a bude využito pro užitkovou nebo okrasnou zeleň (parkově upravenou); pro stavby občanské vybavenosti ve veřejném zájmu je možný nižší koeficient zeleně a vyšší koe‐ ficient zastavění dle individuálního posouzení při územním řízení; výškové omezení: tři nadzemní podlaží vč. technického přízemí, podkroví nebo ustouplého podla‐ ží (max. výška hřebene 10,5 m). 16


prosinec 2012

6) Zvláštní podmínky: součástí území je i navazující parková úprava; veřejné prostory budou pouze omezeně využívány pro parkování; stání vozidel rezidentů (bydlících i firem) je nezbytné minimálně z poloviny řešit v rámci objektů.

RI – rekreace – plochy staveb pro individuální rekreaci 1) Základní funkční využití: slouží k individuální rekreaci v objektech chatách, rekreačních domcích, chalupách a na pozemcích. 2) Vhodné a převládající využití: chaty aj. rekreační objekty; zahrady ‐ zahrádkářská činnost; příslušné komunikace a parkoviště. 3) Přípustné využití: rodinné domy (transformace objektů individuální rekreace); garáže; objekty údržby a pro uložení zahradnických aj. potřeb; skleníky; trafostanice, kontejnery pro separovaný odpad. 4) Nepřípustné využití: vše ostatní. 5) Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění: max. 10 % plochy pozemku, min. plocha zeleně (vč. zahrádkářských ploch) 85 % výškové omezení ‐ přízemí, podkroví – max. výška hřebene 7,5 m. 6) Zvláštní podmínky pro transformaci pro bydlení: dosavadní objekty určené k individuální rekreaci lze zrekolaudovat na objekty k trvalému bydlení (příp. nahrazení původního objektu novým) jen v případě, že přístupová komunikace, která je součástí veřejného prostranství, je široká min. 8 m (resp. je v souladu s § 22, odst. 2 vyhl. č. 500/2006 v platném znění) a dále je‐li území vybaveno dopravní a technickou infrastrukturou (zpevněné komunikace, vodovod, rozvody el. energie, veřejné osvětlení). výškové omezení: u rodinných domů dvě podlaží (tedy přízemí a patro, resp. přízemí a obytné podkroví) max. výška hřebene 9,0 m; max. výška římsy 6 m (od nejnižší části rostlého terénu). stání pro osobní automobily: u každého rodinného domu musí být min. 2 stání včetně garáže pro osobní automobil na vlastním pozemku; výměra stavebních parcel: min. 800 m2 pro rodinný dům na pozemku se stávající budovou; pro pozemky bez budovy a nově vznikající min. 1000 m2; koeficient zastavění: max. 20 % plochy pozemku (vč. stávající budovy); maximální zastavěná plo‐ cha je 240 m2 ; min. 70 % plochy pozemku bude využito pro zeleň; Poznámka: v ojedinělých, zdůvodněných případech, kdy to umožňuje urbanistické řešení dané lo‐ kality a nejsou porušeny zájmy ochrany přírody a krajiny, je možno minimální velikost stavebních parcel snížit.

RI1 – rekreace – plochy staveb pro individuální rekreaci na lesních pozemcích 1) Základní funkční využití: slouží k individuální rekreaci. 2) Vhodné a převládající využití: chaty a rekreační domky; stání pro osobní automobily. 3) Nepřípustné využití: jakékoliv jiné využití. 17


prosinec 2012

4) Zvláštní podmínky: není přípustná nová výstavba ani přestavba, pouze údržba objektu.

OV – občanské vybavení ‐ veřejná infrastruktura 1) Základní funkční využití: slouží k soustředění občanského vybavení „neobchodního“ charakteru, tj. zdravotnictví, školství, kultura, sociální péče, veřejná správa. 2) Vhodné a převládající využití: obecní úřad; knihovny, výstavní prostory; předškolská zařízení; společenské sály a místnosti (kluby); zařízení zdravotní a sociální péče; parky, ochranná zeleň; příslušné komunikace (včetně pěších); parkovací plochy a objekty. 3) Přípustné využití: stravovací zařízení; administrativní objekty nebo prostory; bankovní a pojišťovací služby; nezbytné technické vybavení; bydlení vlastníka či provozovatele objektu (areálu). 4) Nepřípustné využití: vše ostatní 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění: max. 50 % plochy pozemku; plochy zeleně musí být parkově upraveny a musí být min. 30 % plochy pozemku; pro stavby občanské vybavenosti ve veřejném zájmu je výjimečně možný nižší koeficient zeleně a vyšší koeficient zastavění dle individuálního posouzení při územním řízení; výškové omezení ‐ 10,5 metrů, v původní zástavbě nesmí přesahovat okolní objekty. 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny.

OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení 1) Základní funkční využití: plochy pro tělovýchovu a sport 2) Vhodné a převládající využití: tělovýchovná zařízení – krytá i otevřená sportoviště; zeleň veřejná – parky, lesoparky, travnaté plochy pro oddech a slunění; příslušné komunikace obslužné, parkoviště. 3) Přípustné využití: vybavenost sloužící návštěvníkům – obchod, služby; nezbytná technická vybavenost; příslušné provozy údržby; bydlení vlastníka či provozovatele objektu či areálu (výjimečně přípustné). 4) Nepřípustné využití: vše ostatní. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění diferencovaný podle konkrétních případů (krytá sportoviště až 40 %, některá otevřená méně než 5 %), minimální plocha zeleně 30 % plochy pozemku; výškové omezení ‐ 9,0 metrů, ve výjimečných případech 10,5 metrů. 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny. 18


prosinec 2012

OS1 – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – specifické 1) Základní funkční využití: slouží ke sportu a rekreaci jako areál jezdectví, sportu a relaxace. 3) Přípustné využití: ustájení koní; krytá i otevřená sportoviště a související objekty (klubovny, šatny, relaxační zařízení, atd.); veřejná zeleň, travnaté plochy; příslušné komunikace obslužné, pěší, parkoviště; ubytovací zařízení; bydlení správce areálu; administrativa v rámci jiných objektů; stravovací zařízení; dílny, garáže a další prostory pro údržbu areálu. 4) Nepřípustné využití: vše ostatní 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění – diferencovaný podle konkrétních potřeb (většinou se bude jednat o pře‐ stavbu současných budov); výškové omezení – 9,0 m (případně bude posouzeno individuálně podle konkrétní potřeby, větši‐ nou se bude jednat o přestavbu současných budov).

PV – veřejná prostranství 1) Základní funkční využití: veřejně přístupné plochy v zastavěném území a zastavitelných plochách sídel. 2) Vhodné a převládající využití: veřejně přístupné plochy; náměstí, náves; chodníky; tržiště; drobný mobiliář; doprovodná zeleň. 3) Přípustné využití: související infrastruktura. 4) Nepřípustné využití: jakékoliv trvalé stavby. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny. 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny.

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě 1) Základní funkční využití: slouží k zabezpečení provozu (funkčnosti) vodohospodářských, energetic‐ kých a jiných systémů, podmiňujících využití území. 2) Vhodné a převládající využití: čistírny odpadních vod; čerpací stanice odpadních vod; vodní plochy (dočišťovací rybníky, retenční nádrže); vodojemy, čerpací stanice vody; trafostanice; základny údržby komunikací a technické infrastruktury. 3) Přípustné využití: provozy údržby; sběrny odpadových surovin; 19


prosinec 2012

související administrativa; příslušné komunikace a parkoviště; ochranná a izolační zeleň.

4) Nepřípustné využití: vše ostatní. 5) Zvláštní podmínky: koeficient zastavění a výškové omezení ‐ bude řešeno individuálně; odstavení vozidel a dočasné uložení materiálu jen v rámci areálu.

DZ – dopravní infrastruktura – železniční 1) Základní funkční využití: plochy sloužící železniční dopravě. 2) Vhodné a převládající využití: plochy drah a staveb na dráze, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť železniční zastávky a přístupové cesty k nim drážní telekomunikační zařízení doprovodná a izolační zeleň 3) Přípustné využití: ostatní liniová technická infrastruktura. 4) Nepřípustné využití: všechny ostatní využití. 5) Zvláštní podmínky: nejsou

ZV – zeleň na veřejných prostranstvích 1) Základní funkční využití: slouží k oddechu obyvatel a návštěvníků, výrazně ovlivňuje kvalitu veřej‐ ných prostor a prostranství – veřejně přístupné plochy, skupiny, pásy zeleně a stromořadí s akcentem na okrasnou funkci. 2) Vhodné a převládající využití: parky; pietní místa; aleje, stromořadí, stromové a keřové porosty; pěší plochy a cesty s lavičkami; veřejné osvětlení; drobné vodní plochy a retence. 3) Přípustné využití: pouze trvalé travní porosty; dětská hřiště a nekrytá, neoplocená sportovní zařízení bez vybavenosti; veřejná sanitární zařízení. 4) Nepřípustné využití: nadzemní stavby mimo staveb pro provoz a údržbu přípustných funkcí na plochách ZV a linio‐ vých staveb inženýrských sítí. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny. 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny.

ZS – zeleň soukromá a vyhrazená 1) Základní funkční využití: užitkové sady a zahrady. 2) Vhodné a převládající využití: výsadba ovocných a užitkových dřevin; pěstební plochy. 20


prosinec 2012

3) Přípustné využití: louky. 4) Nepřípustné využití: zneškodňování jakýchkoli odpadů; skladování jakýchkoli komunálních i průmyslových odpadů tuhých i tekutých; odstavování vozidel. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny. 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny.

ZO – zeleň ochranná a izolační 1) Základní funkční využití: vytvářet ochrannou bariéru rušivým jevům (dopravě, výrobě, apod.); vytvářet doprovod komunikací, příp. polních cest. 2) Vhodné a převládající využití: izolační a doprovodná zeleň. 3) Přípustné využití: dětská hřiště včetně zahradních prvků; drobné stavby zahradní architektury; liniové stavby sítí technického vybavení a liniové stavby nezbytných účelových pozemních komu‐ nikací; údržba stávajících objektů. 4) Nepřípustné využití: zpevněné plochy jakákoliv nová výstavba (s výjimkou staveb uvedených v odst. 3); oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů; intenzívní hospodaření na pozemcích; zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek; sběr rostlin a chytání živočichů; používání chemických prostředků; odstavování vozidel. 5) Zvláštní podmínky: prostorové regulativy pro stavby uvedené ve článku 3 se stanoví individuálně.

ZP – zeleň přírodního charakteru 1) Základní funkční využití: slouží k zachování volné krajiny v návaznosti na zastavěná území sídel, na vodní toky a lesy; ÚSES. 2) Vhodné a převládající využití: louky (travnaté plochy pro oddech); lesoparky; aleje a stromořadí; izolační zeleň (na obvodě vůči zastavěnému území nebo komunikaci); pěší cesty; 3) Přípustné využití: cyklostezky; sportovní zařízení přírodního charakteru; 4) Nepřípustné využití: jakékoliv jiné využití. 21


prosinec 2012

5) Zvláštní podmínky: koeficient zpevněných ploch 2 % (pěší cesty, cyklostezky, plochy s lavičkami, dětskými hřišti apod.; zpevněné plochy lze umísťovat pouze mimo ÚSES; v místě územního překryvu funkční plochy (biocentra či biokoridoru) ÚSES platí regulativy funkční plochy "NE".

VV – toky a plochy vodní a vodohospodářské 1) Základní funkční využití: vodní plochy a toky. 2) Vhodné a převládající využití: retenční nádrže, požární nádrže (rybníky). 3) Přípustné využití: koupání (pokud jsou splněny hygienické parametry). 4) Nepřípustné využití: jakékoliv jiné využití. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny. 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny.

NP – louky a trvalé travní porosty 1) Základní funkční využití: zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím; příznivé působení na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny; uchování druhového i genového bohatství přirozených druhů organismů. 2) Vhodné a převládající využití: louky a pastviny. 3) Přípustné využití: liniové stavby sítí technického vybavení a liniové stavby nezbytných účelových pozemních komu‐ nikací. 4) Nepřípustné využití: jakákoliv nová výstavba; oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů; intenzívní hospodaření na pozemcích; zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek; sběr rostlin a chytání živočichů; používání chemických prostředků; odstavování vozidel. 5) Zvláštní podmínky: při dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa do vzdálenosti 50 m od jejich okraje, je ne‐ zbytný souhlas orgánu státní správy lesů;

NZ – plochy zemědělské – orná půda 1) Základní funkční využití: slouží výhradně k hospodaření na zemědělském půdním fondu (ZPF). 2) Vhodné a převládající využití: hospodaření na zemědělském půdním fondu (včetně pěstebních ploch). 3) Přípustné využití: účelové komunikace; izolační a doprovodná zeleň. 22


prosinec 2012

4) Nepřípustné využití: nová výstavba; oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů; zneškodňování jakýchkoli odpadů; skladování jakýchkoli komunálních i průmyslových odpadů tuhých i tekutých; odstavování vozidel a techniky mimo určené plochy. 5) Zvláštní podmínky: koeficient zastavění – 0 %; při dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa do vzdálenosti 50 m od jejich okraje, je ne‐ zbytný souhlas orgánu státní správy lesů.

NL – plochy lesní 1) Základní funkční využití: zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím; příznivé působení na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny; uchování druhového i genového bohatství přirozených druhů organismů. 2) Vhodné a převládající využití: lesy; hospodaření dle oblastních plánů rozvoje lesa, lesních hospodářských plánů nebo lesních hospo‐ dářských osnov; výstavba a údržba lesní dopravní sítě; půdoochranná a vodohospodářská biologická i technická opatření; jednoduché stavby, využívané k vykonávání práva myslivosti; vymezení ploch ÚSES. 3) Přípustné využití: vedení turistických, cyklistických a běžkařských tras a umísťování rozcestníků s tím souvisejících; liniové stavby sítí technického vybavení a liniové stavby nezbytných účelových pozemních komu‐ nikací; údržba stávajících objektů; umísťování drobného turistického vybavení (lavičky, altánky apod.), a to pouze na plochách bez dřevinné vegetace. 4) Nepřípustné využití: jakákoliv nová výstavba zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek; sběr rostlin a chytání živočichů; používání chemických prostředků; odstavování vozidel. 5) Zvláštní podmínky: odnímat pozemky určené k plnění funkcí lesa pod dočasnými stavbami pro rekreaci se nepovoluje.

NE – plochy přírodní s funkcí ÚSES 1) Základní funkční využití: zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím; příznivé působení na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny; uchování druhového i genového bohatství přirozených druhů organismů. 2) Vhodné a převládající využití: územní systém ekologické stability; významné krajinné prvky; část ekologické kostry na nelesní půdě, která není zahrnuta do ÚSES. 23


prosinec 2012

3) Přípustné využití: rekreační využití je možné pouze v případě, kdy nepoškozuje přírodní hodnoty území; údržba stávajících objektů. 4) Nepřípustné využití: jakákoliv nová výstavba (s výjimkou staveb uvedených v odst. 3); oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů; intenzívní hospodaření na pozemcích; zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek; sběr rostlin a chytání živočichů; používání chemických prostředků; odstavování vozidel. 5) Zvláštní podmínky: při dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa do vzdálenosti 50 m od jejich okraje, je ne‐ zbytný souhlas orgánu státní správy lesů.

Pro celé území obce, resp. pro všechny plochy dále platí následující zvláštní požadavky: 1) Nová výstavba (zejména objektů pro bydlení) je možná až po vybudování zpevněných komunika‐ cí, rozvodů vody a elektrické energie v předmětném území. Likvidace splaškových vod v lokalitách bez možnosti napojení na stokovou síť (zakončenou ČOV) bude řešena v souladu s předpisy. 2) Objekty individuální rekreace lze rekolaudovat na objekty pro trvalé bydlení v případě, že přístu‐ pová komunikace ,která je součástí veřejného prostoru, je širší než 8 m, resp. 6,5 m v případě jednosměrného provozu (tzn. v souladu s § 22, odst. 2 vyhl. 501/2006 Sb., v platném znění). 3) Při územním rozhodování o parcelaci území a při územním rozhodování o umístění staveb na parcelách budou řešeny podmíněné investice (např. přeložky nadzemních elektrických vedení, rozšíření vodovodní sítě apod.). 4) Likvidace dešťových vod ze střech RD bude při vhodných hydrogeologických podmínkách prová‐ děna přímo na jejich jednotlivých pozemcích. 5) V časové vazbě na růst zastavěných a zpevněných ploch v řešeném území budou přijata opatření pro zajištění retenční schopnosti krajiny a udržení jejího vodního režimu. 6) Při výstavbě je nutno dodržovat zásady ochrany zemědělského půdního fondu v souladu s usta‐ novením § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozděj‐ ších předpisů, a výstavbu provádět postupně od současně zastavěného území obce, aby nedocházelo ke ztíženému obhospodařování zemědělské půdy. 7) Dle zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů je ochranné pásmo lesa 50 m. Na pozemcích do 50 metrů od lesa v rámci současně zastavěného území podléhají stavební aktivity (ÚR, SP) souhlasu orgánů státní správy lesů. Na pozemcích do 50 metrů od lesa mimo současně zastavěné území není přípustná jakákoliv stavební aktivita, včetně oplocování aj. 8) Pro ochranu ÚSES platí ustanovení zvláštních předpisů; veškeré zásahy do prvků územního sys‐ tému ekologické stability, včetně jejich ochranných pásem musí být projednány s orgánem ochrany přírody.

24


prosinec 2012

Ag. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT V územním plánu jsou navrženy veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky vyvlastnit: v oblasti dopravní infrastruktury: k. ú. Březová WD1 – ul. Ke Křížku WD2a – ul. Pražská mezi ulicemi Olešská a Luční WD2b – ul. Pražská mezi ulicemi Luční a Úzká WD2c – ul. Pražská mezi ulicemi Zvolská a Na Růžku WD2d – ul. Pražská u napojení ulice Pod Obcí WD2e – ul. Pražská u napojení ulice Pod Horou WD3a – ul. Na Vrškách západ WD3b – ul. Na Vrškách východně Příčné ul. WD3c – ul. Na Vrškách východně ul. Na Loužkách WD3d – ul. Na Vrškách východ WD5 – nová ul. Ke Statku k. ú. Oleško WD11 – ul. Do Dolů mezi ulicemi Hlavní a Volešáková WD12 – ul. K Jezírkům (západně ul. Hlavní) WD13 – ul. Vltavská sever WD14a – ul. Na Kopanina střed WD14b – ul. Na Kopanina východ vč. točky WD15 – ul. U Jednoty východ WD16 – ul. Vltavská střed + západní část ul. U Jednoty a západní část ul. Průběžná II. WD17a – ul. Průběžná I. západ WD17b – ul. Průběžná I. východ WD18 – ul. Do Dolů – napojení ČOV

v oblasti technické infrastruktury: k. ú. Březová Inženýrské sítě jsou ukládány do veřejných komunikací. V případě jejich nedostatečné šířky je nezbytná současná realizace VPS v oblasti dopravní infrastruktury. k. ú. Oleško Inženýrské sítě jsou ukládány do veřejných komunikací. V případě jejich nedostatečné šířky je nezbytná současná realizace VPS v oblasti dopravní infrastruktury. WT1 – ČOV

25


prosinec 2012

v oblasti občanské vybavenosti a veřejných prostranství: k. ú. Březová WO1 – občanské vybavení, veřejné prostranství

k. ú. Oleško WO2 – veřejné prostranství

V územním plánu jsou navržena veřejně prospěšná opatření, pro které lze pozemky vyvlastnit: prvky ÚSES: k. ú. Březová WU1 – doplnění nefunkční části LBC 156 WU2 – doplnění nefunkční části LBK 133 WU3 – doplnění nefunkční části LBC 158

k. ú. Oleško nejsou vymezeny

Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny ve výkrese B5.

Ah. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO V územním plánu nejsou navrženy veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro kte‐ ré lze uplatnit možnost předkupního práva.

Ai. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI - textová část (A) obsahuje 32 stran (formát A4) ‐ grafická část (B) obsahuje 5 výkresů v měř. 1 : 5 000 ‐ odůvodnění územního plánu (C) obsahuje 23 stran (formát A4) ‐ grafická část odůvodnění územního plánu (D) obsahuje 2 výkresy v měř. 1 : 5 000, 1 výkres v měř. 1 : 50 000

Aj. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Územní plán plochy územních rezerv nevymezuje.

26


prosinec 2012

Ak. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Územní plán vymezuje pro pořízení územní studie lokalitu Z5a (převzatá z dřívějšího územního plánu). Lokalita na severovýchodním obvodě Březové je určena pro plochy smíšené obytné venkovské (SV). Územní studie prověří možnosti napojení na stávající veřejné komunikace, vč. obsluhy sportovního areálu. Dále navrhne nahrazení stávajícího vedení 22 kV kabelem, navrhne veřejná prostranství a zeleň a prů‐ chodnost území.

Pořízení územní studie, její schválení a vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti se předpokládá do 3 let od vydání územního plánu.

Al. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9 VYHL. Č. 500/2006 SB. Územní plán vymezuje následující plochy (rozvojové lokality), ve kterých je pořízení a vydání regulač‐ ního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejího využití: k. ú. Březová Z15 + 16 – nové centrum Březové, vč. části původní zástavby, dopravní řešení Z17 (dle Zadání lokalita 5) k. ú. Oleško Z10 – zóna ul. U Jezírka – převzatá lokalita z dřívějšího územního plánu (Z10b – část bez dělení pozemků, 10c – f) Z13 (dle Zadání lokalita 2) Z14 (dle Zadání lokalita 3)

Al1. Obecné požadavky pro všechny lokality Pro všechny lokality platí následující NÁVRH ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU: a) Vymezení řešeného území Dotčené lokality jsou vymezeny v územním plánu v grafické příloze B1. b) Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití Využití pozemků bude respektovat regulativy stanovené územním plánem (% zastavění, výška aj.).

S výjimkou lokality Březová centrum jsou ostatní zastavitelné plochy určeny pro nízkopodlažní bydle‐ ní. U lokalit Z13, Z14 a Z17 jsou mimo řešení dopravní obsluhy též problémem koridory VVN (ochran‐ ná pásma zasahují do vymezeného „zastavitelného“ území a limitují umístění staveb). c) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Týkají se zejména lokalit nového centra Březové (Z15 a Z16).

Lokalit Z14, Z15 a Z17 se týká informace, že orgán posuzování vlivů na životní prostředí (Krajský úřad Středočeského kraje) upozorňuje, že pro plochy smíšené obytné komerční nebo občanské vybavenosti, které nevylučuje realizaci záměru, včetně tzv. podlimitního záměru ve smyslu § 4, odst. 1, písm. d) zá‐ 27


prosinec 2012

kona č. 100/2001 Sb., bude nutné před vydáním územního rozhodnutí pro konkrétní objekty a parko‐ viště v areálu předložit záměr k vyjádření příslušnému úřadu, zda tyto objekty budou či nebudou před‐ mětem posuzování ve smyslu § 4, odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. d) Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření K požadovaným regulačním plánům se vztahují vymezené veřejně prospěšné stavby WD12 (k lokalitě Z10) a WO1 (k lok. Z15). e) Požadavky na asanace Územní plán je nepředpokládá. f) Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby, území ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Pro navrhované lokality nejsou. g) Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán může nahradit Regulační plán nahradí v řešených lokalitách tato územní rozhodnutí:

územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro určení parcelace území, územní rozhodnutí o umístění staveb komunikací, územní rozhodnutí o umístění staveb inženýrských sítí: vodovodních řadů, kanalizačních řadů, řadů STL plynovodu, TS a rozvodů NN, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů. Regulační plán nenahradí územní rozhodnutí o umístění inženýrských sítí mimo vlastní řešenou loka‐ litu. Jde o stavby přívodních vodohospodářských, popřípadě energetických sítí (vodovodní zásobovací řad, kanalizační řad, popřípadě přeložky el. VN vedení). h) Případný požadavek na posuzování vlivu záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního předpisu, včetně případného požadavku na posouzení vlivů záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast Řešení regulačního plánu nebude mít negativní vliv na udržitelný rozvoj území, řešení nevyvolává po‐ třebu zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí.

Území řešené regulačním plánem nezasahuje do evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. i) Požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci Vydání regulačního plánu je podmíněno uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele o vydání regulačního plánu (dále jen „žadatel“) na vybudování nové nebo úpravách stávající veřejné in‐ frastruktury v rozsahu přílohy č. 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

V případě, že k pozemkům v ploše řešené regulačním plánem nemá žadatel potřebné právo, doloží dohodu o parcelaci zpracovanou dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb., tento požadavek se neu‐ platní, pokud lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit. j) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Zpracování návrhu regulačního plánu a jeho odůvodnění je požadováno v minimálním obsahu stano‐ veném přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a v počtu 4 vyhotovení.

Výkresy grafické části budou zpracovány v měřítku 1 : 1000.

28


prosinec 2012

Al2. Zvláštní požadavky k jednotlivým lokalitám

Lokalita Z10 – zóna ul. U Jezírka a) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Na pozemcích určených pro zástavbu rodinnými domy bude navrženo oddělení pozemků pro systém individuální zástavby na jednotlivých parcelách obsloužených vnitřními komunikacemi. Plocha určená k zástavbě rodinnými domy po odečtení plochy pro veřejný prostor bude výhradně využita pro indivi‐ duální rodinné domy. Budou stanovena a projednána přesná regulativa zahrnující podlažnost, sklon a typy střech, barevnost fasád. Určujícím pro umístění staveb bude stanovení stavební čáry, určení vstupu na pozemek a způsob připojení na inženýrské sítě. Dále budou stanovena přesná regulativa pro ploty do veřejných prostor a přesná regulativa pro umístění garáží. b) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Zásadním požadavkem regulačního plánu je realizace plného infrastrukturního zainvestování všech budoucích stavebních pozemků a komfortní dopravní obslužnosti včetně řešení problematiky dopra‐ vy v klidu.

Stanoví se tyto požadavky na vybudování sítí veřejné infrastruktury: Komunikace: obslužné komunikace budou vedeny od ul. U Jezírka, která bude upravena na parame‐ try MO 7,5/10 jihozápadním směrem k již vymezenému obratišti v lokalitě Z10a a směrem k jihu, na‐ pojené do ul. U Jednoty. Šířka uličního profilu obslužných komunikací bude min. 8,0 m, jízdní pruhy 2 x 3,0 m. Kanalizace, vodovod: napojeny do ul. K Jezírkům. Elektr. energie: vedení VN a NN budou v kabelech, bude ověřena poloha TS navržená orientačně v územním plánu. Veřejné osvětlení: bude řešeno individuálně, obdobně jako v navazujícím území. Dále bude řešeno odvodnění dešťových vod z komunikací, budou řešena místa pro kontejnery na komunální (tříděný) odpad a podle potřeby budou řešeny datové a telefonní sítě.

Lokalita Z13 (13a – BI, 13b – SK) – Hlavní ul. západ a) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Na pozemcích určených pro zástavbu rodinnými domy bude navrženo oddělení pozemků pro systém individuální zástavby na jednotlivých parcelách obsloužených vnitřními komunikacemi. Plocha určená k zástavbě rodinnými domy po odečtení plochy pro veřejný prostor bude výhradně využita pro indivi‐ duální rodinné domy. Budou stanovena a projednána přesná regulativa zahrnující podlažnost, sklon a typy střech, barevnost fasád. Určujícím pro umístění staveb bude stanovení stavební čáry, určení vstupu na pozemek a způsob připojení na inženýrské sítě. Dále budou stanovena přesná regulativa pro ploty do veřejných prostor a přesná regulativa pro umístění garáží.

b) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Zásadním požadavkem regulačního plánu je realizace plného infrastrukturního zainvestování všech budoucích stavebních pozemků a komfortní dopravní obslužnosti včetně řešení problematiky dopra‐ vy v klidu.

Stanoví se tyto požadavky na vybudování sítí veřejné infrastruktury: Komunikace: lokality budou samostatně napojeny z ul. Hlavní komunikacemi k jejich obsluze. Napojení severní části (Z15a) vyvolá potřebu rozšíření stávající komunikace (zábor lesa podél chatové zástavby. Komunikace budou navrženy v kategorii obytné zóny, šířka uličního profilu min. 8,0 m. 29


prosinec 2012

U lokality Z13b bude ve vazbě na ul. Hlavní navrženo veřejné prostranství a zeleň. Inženýrské sítě (kanalizace, vodovod a elektrická energie) budou napojeny na rozvody v ul. Hlavní. Veřejné osvětlení: bude řešeno individuálně, obdobně jako v navazujícím území. Dále bude řešeno odvodnění dešťových vod z komunikací, budou řešena místa pro kontejnery na komunální (tříděný) odpad a podle potřeby budou řešeny datové a telefonní sítě.

Lokalita Z14 (14a – SK, 14b – BI) – Hlavní ul. východ a) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Na pozemcích určených pro zástavbu rodinnými domy bude navrženo oddělení pozemků pro systém individuální zástavby na jednotlivých parcelách obsloužených vnitřními komunikacemi. Plocha určená k zástavbě rodinnými domy po odečtení plochy pro veřejný prostor bude výhradně využita pro indivi‐ duální rodinné domy. Budou stanovena a projednána přesná regulativa zahrnující podlažnost, sklon a typy střech, barevnost fasád. Určujícím pro umístění staveb bude stanovení stavební čáry, určení vstupu na pozemek a způsob připojení na inženýrské sítě. Dále budou stanovena přesná regulativa pro ploty do veřejných prostor a přesná regulativa pro umístění garáží.

b) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Zásadním požadavkem regulačního plánu je realizace plného infrastrukturního zainvestování všech budou‐ cích stavebních pozemků a komfortní dopravní obslužnosti včetně řešení problematiky dopravy v klidu.

Stanoví se tyto požadavky na vybudování sítí veřejné infrastruktury: Komunikace: lokalita 14a bude napojena z ul. Hlavní a z ul. Nad Liščím doupětem (bude upravena). Lokalita 14b bude napojena z ul. Hlavní a z ul. V Propustku II (po severní straně chatové zástavby – bude upravena). Možné je propojení obou stávajících ulic. Komunikace budou navrženy jako zklidněné (obytné zóny), min. šířkový profil nových ulic 8,0 m. Podél ul. Hlavní budou navržena parkoviště a izolační zeleň. Přímé napojení na ul. Hlavní bude možné jen v jednom místě v severní části (Z14a). V části Z14b (byd‐ lení) bude napojení na ul. Hlavní jen prostřednictvím ul. U Propustku II. Kanalizace, vodovod: budou napojeny na stávající či navrhovaná vedení v ul. Hlavní a v příčných ulicích. Elektr. energie: v lok. Z14a bude umístěna nová trafostanice, sloužící i pro severně ležící zónu Z16. Pro lok. Z14b bude prověřena možnost napojení na stávající TS (U Propustku), příp. výměna transformátoru. Veřejné osvětlení: bude řešeno individuálně, obdobně jako v navazujícím území. Dále bude řešeno odvodnění dešťových vod z komunikací, budou řešena místa pro kontejnery na komunální (tříděný) odpad a podle potřeby budou řešeny datové a telefonní sítě.

Lokality Z15 a Z16 – centrum Březové Tento regulační plán mimo využití lokalit Z15 (OV) a Z16 (SK), které vytvářejí předpoklady pro vznik centra obce (veřejné vybavení, obchod, služby) prověří změny ve vedení dopravy v ul. Hlaví a Ke Kříž‐ ku vč. napojení ulic Pražská, V Zahradách, Březovská a Nad Liščím Doupětem. a) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Na pozemcích určených pro zástavbu rodinnými domy bude navrženo oddělení pozemků pro systém individuální zástavby na jednotlivých parcelách obsloužených vnitřními komunikacemi. Plocha určená k zástavbě rodinnými domy po odečtení plochy pro veřejný prostor bude výhradně využita pro indivi‐ duální rodinné domy. Budou stanovena a projednána přesná regulativa zahrnující podlažnost, sklon a typy střech, barevnost fasád. Určujícím pro umístění staveb bude stanovení stavební čáry, určení vstupu na pozemek a způsob připojení na inženýrské sítě. Dále budou stanovena přesná regulativa pro ploty do veřejných prostor a přesná regulativa pro umístění garáží. 30


prosinec 2012


Stanoví se tyto požadavky na vybudování sítí veřejné infrastruktury: Komunikace: ul. Ke Křížku bude navržena v kategorii MS2 9,0/40 (šířka vozovky 7,0 m, šířka uličního profilu 12,0 m). Ul. Hlavní (v průchodu původní zástavbou Březové) bude navržena jako jednosměrná (směrem ke Zvoli) a bude upravena jako zklidněná komunikace s detailním návrhem obsluhy stávající zástavby, s ověřením veřejného prostranství, zeleně a krátkodobého parkování. V územním plánu je podél ul. Ke Křížku (jižní část) a navazující ul. Hlavní navržena veřejná zeleň. Re‐ gulační plán navrhne veřejnou zeleň i na plochách Z15 a Z16. Dále regulační plán ověří možnost vy‐ tvoření náměstí a v této souvislosti příp. i jiné napojení ulic Hlavní a Ke Křížku, které však musí umožňovat vedení autobusové dopravy. Regulační plán se bude zabývat i umístěním (optimalizací) zastávek autobusu, neboť v rámci nového centra obce by zde měla být další zastávka. Inženýrské sítě (kanalizace, vodovod a elektrická energie) budou napojeny na stávající (resp. navrho‐ vaná) vedení v ul. Hlavní a v ul. Ke Křížku. Veřejné osvětlení: bude řešeno individuálně, obdobně jako v navazujícím území. Dále bude řešeno odvodnění dešťových vod z komunikací, budou řešena místa pro kontejnery na komunální (tříděný) odpad a podle potřeby budou řešeny datové a telefonní sítě. Regulační plán bude koordinován s regulačním plánem lokality Z14a (umístění TS, napojení ul. Nad Liščím Doupětem) a prověří i propojení na lokalitu Z5b (automobilové, pěší) do stávající ul. Hlavní.

Lokalita Z17 Březová sever (Černíky) Předmětem tohoto regulačního plánu je ověření redukované lokality ve vztahu k vedení VVN. Lokalita navazuje na v dřívějším územním plánu navrhovanou lokalitu (v novém územním plánu jako Z7b), kde z připravených pozemků byl zatím využit jen jeden. Severně této lokality se nachází oddělené sídlo Černíky, které je součástí sousední obce Zvole. Sídlo má charakter individuální rekreace. Nelze však vyloučit transformaci některých pozemků na bydlení. Malá západní část lokality (Z17a) (oddělená elektrickým vedením) je navržena jako SK, větší východní část (Z17b) jako BI. Ochranné pásmo vedení VVN výrazně snižuje využití lokalit (umístění objektů). a) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Na pozemcích určených pro zástavbu rodinnými domy bude navrženo oddělení pozemků pro systém individuální zástavby na jednotlivých parcelách obsloužených vnitřními komunikacemi. Plocha určená k zástavbě rodinnými domy po odečtení plochy pro veřejný prostor bude výhradně využita pro indivi‐ duální rodinné domy. Budou stanovena a projednána přesná regulativa zahrnující podlažnost, sklon a typy střech, barevnost fasád. Určujícím pro umístění staveb bude stanovení stavební čáry, určení vstupu na pozemek a způsob připojení na inženýrské sítě. Dále budou stanovena přesná regulativa pro ploty do veřejných prostor a přesná regulativa pro umístění garáží.


Stanoví se tyto požadavky na vybudování sítí veřejné infrastruktury: Komunikační napojení i napojení na inženýrské sítě bude na ul. Hlavní (v jednom místě). 31


prosinec 2012

Podél ul. Hlavní bude navržena izolační zeleň. Veřejné osvětlení: bude řešeno individuálně, obdobně jako v navazujícím území. Dále bude řešeno odvodnění dešťových vod z komunikací, budou řešena místa pro kontejnery na komunální (tříděný) odpad a podle potřeby budou řešeny datové a telefonní sítě. Vzhledem k rozsahu lokality nelze předpokládat v tomto území veřejné vybavení.

Am. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Hlavními deficity, ovlivňujícími rozvoj obce, resp. standard obsluhy území jsou ČOV a navazující kanali‐ zační síť a nízká kvalita komunikační sítě. Oba problémy vzájemně souvisejí, neboť přestavbě (alespoň) hlavních obslužných komunikací by měla předcházet výstavba inženýrských sítí, zejména kanalizace. Tzn. že do I. etapy by měly být zařazeny lokality, které bezprostředně navazují na hlavní dopravní pá‐ teře, tj. silnici ul. Hlavní (III/10115) prostoru Oleška, které lze napojit na stávající ČOV, která není zce‐ la využita. Do této etapy lze zařadit lokality Z10f a Z11b. Do I. etapy by dále mohly být zařazeny lokality, které mají charakter "proluk", zejména mezi novými rodinnými domy. Likvidace splaškových vod by byla řešena obdobně jako u sousedních objektů. Jed‐ ná se zejména o lokality napojené na stávající vodovod. Ve schématu etapizace nejsou tyto jednotlivé objekty vyznačeny. Ve II. etapě by měla být realizována kanalizace v ulici Hlavní, propojující sídla Březová a Oleško. Vzhledem k potřebě přečerpávání je nezbytné realizovat i kanalizaci s čerpací stanicí na východním obvodě Březové. Soustředěné lokality (Z3a, Z4a, b) v Březové a (Z10 a ‐ e) v Olešku by měly být podmíněny výstavbou 1. části nové ČOV a souvisejícími kanalizačními řady v ul. Hlavní, Pražská a K Jezírku. Výstavbu této infrastruktury nelze, vzhledem k nárokům na investice, časově předjímat. Tato infrastruktura souvisí i s uvažovaným rozvojem nového centra obce na jižním okraji sídla Březová.

An. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT V územním plánu tato potřeba nevyvstává, jinak platí ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb.

Ao. VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE § 117 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA V rámci územního plánu se takové lokality nevymezují.

32


prosinec 2012

C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ca. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Obec Březová – Oleško je součástí Rozvojové oblasti OB1 Praha vymezené v Politice územního rozvo‐ je (PÚR) ČR 2008, schválené Vládou ČR 07/2009. Tato oblast byla zpřesněna v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje, které nabyly účinnosti 22. 2. 2012. Jedná se o území s dominantní funkcí příměstské (individuální) rekreace, kde po r. 1990 dochází k výraznému rozvoji bydlení, částečně též formou transformace rekreační funkce. Vzdálenost území obce od Pražského (silničního) okruhu je cca 10 km (dokončená MÚK Písnice se‐ verně Dolních Břežan zatím nebyla zprovozněna). Koordinace s územními plány sousedních obcí (Vrané n. Vlt., Zvole, Okrouhlo, Petrov a Jílové u Prahy) proběhla při zpracování původního územního plánu v r. 2003. Aktuální je koordinace s územním plá‐ nem Zvole, kde byla zahájena příprava nového územního plánu a územního plánu Vrané n. Vlt., kde chatová zástavba prostorově izolované jihovýchodní lokality přímo navazuje na „Novou Březovou“. V tomto území Vraného n. Vlt. je vodojem, který je významnou akumulací na stávajícím vodovodu Vraný n. Vlt. – Březová – Zvole. Od ostatních obcí je území obce odděleno hlubokými zalesněnými údolími, přes které nevede žádné komunikační propojení. Malá jižní část Oleška (chatová lokalita) je dopravně obsluhována pouze z Davle. Nový územní plán přebírá dosud nerealizované rozvojové záměry dosavadního územního plánu a dle Zadání ověřuje možnost rozvoje v dalších 4 lokalitách. Nadřazená územně plánovací dokumentace (PÚR, ZÚR) ani Program rozvoje Středočeského kraje ne‐ sledují v území obce žádný strategický záměr. Přes poměrně komplikované dopravní spojení (obec nemá železniční spojení a je napojena jen silnicí III. třídy) se v období 1991 – 2011 počet TOB zvýšil z 94 na 304 (počet obyv. z 254 na 818), tj. 3,2x. Lze předpokládat, že v následujícím období bude zájem o bydlení v mimořádně klidovém prostředí Březové – Oleška pokračovat, i když případně s nižší dynamikou.

Cb. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Územní plán byl zpracován na základě Zadání. Mimo zastavitelných ploch, které byly převzaty z dosavadního územního plánu v rozsahu dosud nevyužitých pozemků zahrnuje též nové lokality, kte‐ ré byly uvedeny v Zadání.

Územní plán v souladu se Zadáním: ‐ vymezuje plochy s požadavkem na regulační plán ‐ navrhuje regulaci vč. již zastavěných pozemků ‐ vymezuje plochy s možnou transformací dosavadní individuální rekreace na bydlení ‐ vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření ‐ navrhuje etapizaci rozvoje ve vazbě na vybavení území infrastrukturou ‐ navrhuje koncepci jednotlivých systémů technické infrastruktury ‐ vymezuje plochy pro budoucí centrum obce

33

prosinec 2012


Vzhledem k tomu, že dříve vymezené zastavitelné plochy nebyly z velké části využity i vzhledem k ochraně přírody (vč. Natura 2000), limitům využití území (ochranná pásma), obtížné dopravní obsluze a nárokům na technickou infrastrukturu, jsou nově navržené lokality ze "Zadání" v územním plánu redukovány: k. ú.

označení lokalit ze Zadání Březová 4 5 celkem Oleško 1 2 3 celkem lokality celkem

celková plocha zastavitelné plochy navrhované ÚP zmenšení ploch (ha) (ha) % vůči Zadání (ha) 0,896 0,750 83,7 ‐0,146 4,642 1,515 32,6 ‐3,127 5,538 2,265 40,9 ‐3,273 8,357 5,142 12,463 25,962 31,500 ha

0,628 2,207 3,405 6,240 8,505 ha

7,5 42,9 27,3 24,0 27,0 %

‐7,729 ‐2,935 ‐9,058 ‐19,722 ‐22,995 ha

34


prosinec 2012

Na základě pokynů pořizovatele po společném jednání byly provedeny následující úpravy: ‐ doplněny podmínky využití pro lokality Z5a, P1 a regulační plány lokalit Z14, Z15 a Z17; ‐ lokality Z12a a Z12b byla ponechána ve funkčním využití pro bydlení, ale s přísnějšími regula‐ tivy (převzaté z RI); ‐ byly doplněny chybějící regulativy využití funkční plochy ZP (zeleň přírodního charakteru); ‐ byla doplněna "překryvná funkce" vymezených koridorů a center ÚSES; ‐ byla opravena trasa nadregionálnío biokoridoru K 59/T v souladu se ZÚR Středočeského kraje; ‐ byly prověřeny a doplněny zábory lesa, doplněny podmínky možnosti trvalého odnětí lesních pozemků (resp. upravena hranice zastavěného území začleněním vybraných lesních pozemků u chat); ‐ původní využití "lesoparku" u mateřské školy jako funkční plochy NL1 bylo změněno na využi‐ tí ve formě záboru PUPFL pro využití jako zeleň na veřejných prostranstvích; ‐ bylo doplněno odůvodnění koncepce obecní ČOV; ‐ byly upraveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití; ‐ funkce RI/BI byla sloučena s RI, funkční využití RI1 převedeno do RI a plochy RI2 byly převe‐ deny do RI1; ‐ lokality Z7a, Z7b, Z5a, Z5b a P1 byly přeřazeny do smíšeného obytného funkčního využití ‐ byla rozšířena lokalita Z10b o 0,128 ha; ‐ byla upravena kategorizace silnic; ‐ aj. drobné úpravy.

Cc. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán je v souladu se zněním výše citovaných právních norem. Navrhuje: - důsledné členění rozvojových ploch na zastavitelné a přestavbové s jednoznačným číselným označením - vymezení těch rozvojových ploch, kde podmínky stanoví regulační plány - převedení funkčních ploch platného územního plánu na plochy s rozdílným využitím území (a za‐ vedení zcela nových druhů ploch s rozdílným využitím území – např. veřejná prostranství) dle vyhl. č. 501/2006 Sb. a dle doporučení standardů "MINIS" Středočeského kraje - členění občanského vybavení - nové členění komunikací - plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a opatření v krajině nestavební povahy - členění územního plánu na část návrhovou (závaznou) a část odůvodnění

Cc1. Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití Struktura osídlení, širší vztahy Území obce Březová‐Oleško náleží dle Politiky územního rozvoje (PÚR) ČR 2008, schválené usnesením Vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Černoši‐ ce (totožné s okr. Praha‐západ), který je v PÚR zařazen do rozvojové oblasti OB1 Praha.

Pro řešení územního plánu nevyplývají z PÚR ČR žádné požadavky. Územně plánovací dokumentace kraje Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje byly vy‐ dány 19. 12. 2011, dokumentace nabyla účinnosti 22. 2. 2012. 35


prosinec 2012

Ze Zásad územního rozvoje nevyplývají pro územní plán Březové‐Oleška žádné požadavky.

Obec Březová‐Oleško sousedí s obcemi: Zvole (na severu) – před r. 1990 byla Březová‐Oleško součástí obce Zvole, bezprostředně na obvodě Březové leží sídla Nová Zvole a Černíky; Vrané n. Vlt. (na severozápadě) – převážně chatová lokalita navazuje na zástavbu Nové Březové; Měchenice, Davle (na západě) – oddělené tokem a údolím Vltavy; Davle, Petrov (na jihu) – oddělené Zahořanským potokem; Okrouhlo (na východě) – oddělené rozsáhlým lesním komplexem. Vzhledem k terénním a přírodním „bariérám“ je koordinace územního plánu potřebná zejména s ob‐ cemi Vrané n. Vlt. a Zvole. Území obce je vzhledem k morfologii terénu a údolí vodních toků na části obvodu obce poměrně izo‐ lované, končí zde osídlení na terase na pravém břehu Vltavy mezi Břežanským údolím a údolím Zaho‐ řanského potoka. V minulosti bylo území obce Březová‐Oleško součástí severně ležící obce Zvole a mělo převážně re‐ kreační funkci. V r. 1991 zde bylo jen 254 obyvatel, avšak 1 160 objektů individuální rekreace. Přes velmi malou vzdálenost od Prahy je území obce poměrně špatně dopravně dostupné. Silniční spojení je přes sousední, severně ležící Zvoli silnicemi III. tř. buď na Dolní Břežany (III/10115) nebo na Vrané n. Vlt. (III/1043). Ve Vraném n. Vlt. je možný přestup na železnici (vzdálenost cca 6 km). Kratší spojení (4 km) na Vrané n. Vlt. je možné též místní komunikací na území Březové ul. Pražskou a na území Vraného n. Vlt. pokračující ul. Břežanskou. Tato trasa nemá odpovídající parametry a téměř v celém rozsahu prochází územím s rekreační příp. obytnou zástavbou. Spojení přes Dolní Břežany (na Prahu) prochází mimo Zvole též velmi problematicky centrem obce Ohrobec a též centrální částí Dolních Břežan. Toto spojení by se mělo výrazně zlepšit sledovaným ob‐ chvatem Dolních Břežan (v návaznosti na dokončenou, ale neprovozovanou MÚK Písnice na Praž‐ ském okruhu). V územních plánech jsou sledovány i obchvaty sídel Ohrobec a Zvole. Přirozeným blízkým centrem jsou Dolní Břežany, které dle předběžných výsledků Sčítání k 26. 3. 2011 měly 3 334 obyvatel. Tato obec má poměrně kvalitní sociální infrastrukturu. Vzhledem k velkému rozvoji bydlení je však žádoucí pro jižněji ležící obce (Zvole a Březová‐Oleško) sledovat rozvoj vlastní vybavenosti, minimálně v oblasti školství. Dojížďka do školy ve Vraném n. Vlt. je sice možná, ale poměrně komplikovaná. V r. 2001 vyjíždělo do škol celkem 44 žáků a studentů, z toho 17 do Prahy a 26 v rámci okresu Praha‐ západ (Zvole, Vrané n. Vlt., Dolní Břežany). S blízkou obcí Davle není silniční spojení. Přes Davli je dostupná (vč. železniční zastávky) jen rekreační lokalita Maškův mlýn v údolí Zahořan‐ ského potoka, která je součástí obce Březová‐Oleško.

Úplnou ZŠ mají obce: Dolní Břežany, Davle, Vrané n. Vlt., neúplnou ZŠ má obec Zvole. Zdravotnické zařízení mají obce: Dolní Břežany, Davle, Vrané n. Vlt., Zvole. Nejvýznamnějším centrem v území jižně Prahy je obec Jesenice (POÚ) s 6 798 obyv. (2011), která má napojení na Pražský okruh.

36

prosinec 2012


Demografické charakteristiky Vývoj počtu obyvatel

Dolní Břežany Ohrobec Zvole Březová‐Oleško Okrouhlo Vrané n. Vlt. Davle

1991

2001

2011*

1 045 259 553 254 370 1 577 1 217

1 444 594 888 372 470 1 794 1 168

3 334 1 043 1 636 818 624 2 339 1 378

nárůst 1991‐2011 absolutně %

+2 289 +784 +1 083 +564 +254 +762 +161

+219 +303 +196 +222 +69 +48 +13

objekty IR 1991

500+10 473+8 136+3 1 151+10 245+45 586+13 560+17

* předběžné výsledky

Zmínka o obou částech obce Březová‐Oleško je z r. 1310, kdy patřily klášteru na Ostrově u Davle. V roce 1850 se Březová i Oleško staly osadami severně ležící obce Zvole. V minulosti vedla Oleškem formanská cesta, která umožňovala spojení od Vltavy přes Oleško směrem k Praze. Silniční spojení do Oleška je z r. 1908. Tato silnice vznikla přestavbou staré formanské cesty. V období 1869 – 1921 bylo v Březové 17 – 26 domů v r. 1950 42

Olešku 8 – 11 domů

34

Před r. 1879 bylo z celkového počtu 288 v r. 1961 v tehdejší obci Zvole postaveno celkem 22 domů, období 1946 – 1961 33 domů, v předcházejícím období 1880 – 1945 233 domů. V dvacátých a třicátých letech minulého stolení došlo k rozsáhlé kolonizaci území rekreační zástavbou. Převážně se jednalo o chatové kolonie, ale také letní byty a vily. V té době byly v Olešku tři hostince. V r. 1950 bylo v Březové cca 300 chat a v Olešku cca 265 chat. Tento vývoj pokračoval i následně a v r. 1991 bylo v území dnešní obce 1 151 objektů individuální rekreace (převážně chat) a 10 chalup.

Vybrané demografické charakteristiky počet obyvatel:

1991 254

2001 372

2011* 818

* předběžné výsledky

z toho trvalý pobyt 807, dlouhodobý 11 z celku 11 cizinců z celku narozených v obci 181 (nárůst imigrací) hustota zalidnění (obyv./km²): 39,4 57,4 126,2 počet obyvatel se v období 1991 – 2011 zvýšil 3,22x

trvale obydlené byty (TOB): TOB v domech postavených nové dokončené byty

1991 2001 94 138 1991 – 2001 2001 – 2010

2011 304 … 24 …117

V r. 1991, kdy se naposledy sčítaly objekty individuální rekreace bylo v obci Březová‐Oleško 1 151 chat a dalších rekreačních objektů a 10 rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu. Je to jedna z největších koncentrací v ČR. Další, podrobnější údaje z předběžných výsledků sčítání 2011 relevantní pro budoucí úvahy o rozvoji obce (údaje o vyjížďce obyvatel dosud nejsou k dispozici).

37

prosinec 2012


Obyvatelstvo dle pohlaví: muži 426, ženy 392 v r. 2001 obdobně jako ve většině obcí převažovaly ženy (197 vs. 175)

Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity: z ekonomicky aktivních

ekonomicky zaměstnaní nezaměstnaní

aktivní 430 52,6% neaktivní 353 47,4% 391, z toho zaměstnanci 244 39

Obyvatelstvo podle věku:

0 ‐ 14 let 15 ‐ 64 let 65 a více let

147 573 98

Obyvatelstvo dle vzdělání:

obyv. 15 a více let základní vzdělání střední bez maturity úplné střední vysokoškolské

671 101 192 229 121

Domy celkem z toho obydlené z obydlených domů vlastnictví fyz. osoby kombinace vlastníků

RD BD

371 267 269 1 267 2

Obydlené byty dle právního užívání: obydlené byty celkem ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní

304 255 11 3

Neobydlené byty (RD): z důvodů rekreace přestavba nezpůsobilost neuvedeno

94 46 2 1 45

Způsob vytápění:

ústřední etážové kamna

131 bytů (z toho 108 elektr.) 55 (s kotlem v bytě) 84

Koncepce rozvoje obce Jádra původních sídel (Březová, Oleško) jsou velmi malá. Jedná se o zástavbu při jediné přístupové silnici III. třídy. Neexistují zde veřejné prostory. Charakter návsi má jen malý prostor při ul. Hlavní v Březové. Za veřejný prostor lze považovat též otočku autobusu hromadné dopravy v Olešku, kde je též obecní úřad.

V obci dosud naprosto převažuje chatová zástavba, která vytváří v některých částech území (Nová Březová, podstatná část Oleška) souvislé „zastavěné“ plochy. Některé „komunikace“ vycházejí z původních cest, většina byla vytvořena v rámci následné parcelace dříve nezastavěných pozemků. Formálně existuje uliční síť („ulice“ mají svá jména) avšak dosažení standardu obsluhy území ve vět‐ šině případů bude problém vzhledem k šířkám těchto komunikací. V chatových oblastech neexistuje možnost odstavení vozidel na vymezených parkovištích. Vzhledem k šířkám je to v řadě ulic nemožné. Velmi rozdílný je charakter dřívější chatové zástavby a nových obytných lokalit vč. nových domů v chatových osadách. Měřítko a výraz této „nové“ zástavby jsou pochopitelně výrazně odlišné. Jen malá část objektů individuální rekreace má charakter rekreačního domku (vily).

38


prosinec 2012

Územní plán umožňuje výstavbu cca 260 rodinných domů. Z toho cca RD 210 jsou dosud nevyužité plochy dřívějšího územního plánu a 50 RD plochy nové. Pro transformaci individuální rekreace na bydlení v rodinných domech je vhodných pozemků v rozsahu cca 14,8 ha (při splnění podmínek je na těchto plochách možná jak přestavba, tak i výstavba nového objektu). Výhledově uvažuje územní plán s nárůstem (vč. transformace) o cca 310 RD. Tento nárůst by znamenal přibližně zdvojnásobení počtu bytů i obyvatel. Území obce má významné předpoklady pro rozvoj bydlení. Obec leží ve velmi klidném (téměř izolo‐ vaném) území. Na území je vysoké zastoupení lesů. Mimo údržbu krajiny zde není ani reálná inten‐ zivní zemědělská výroba. Větší souvislé plochy ZPF ve východní části obou katastrálních území jsou dostupné jen přes stávající rekreační a obytnou zástavbu. Výjimkou je v k. ú. Březová pole mezi No‐ vou Březovou a Novou Zvolí, dostupné ze silnice III. třídy. Část zemědělské půdy je navržena na louky. Jedná se o obtížně přístupné menší lokality v bezpro‐ střední vazbě na zástavbu. Významným limitem v území jsou koridory nadzemních elektrorozvodných tras, které většinou pro‐ cházejí po východním obvodě sídel a také oddělují od sebe sídla Březová a Oleško. Významným problémem je vysoký počet objektů individuální rekreace vytvářejících v řadě případů souvislé území s chatovou zástavbou. Tyto plochy mají vysoký potenciál pro transformaci na trvalé bydlení. V poměrně významném rozsahu k této transformaci dochází. Významnými limity budoucí transformace ploch IR na bydlení jsou zejména následující faktory: ‐ nemožnost kvalitní dopravní obsluhy Velký rozsah nezpevněných komunikací, větším problémem je především jejich nevyhovující šířka (zabezpečení příjezdu požárních vozidel, odvoz odpadu aj.). ‐ poloha v koridorech elektroenergetických vedení (týká se relativně malého počtu pozemků) ‐ chaty na lesních pozemcích ‐ nedostatečná velikost pozemků pro splnění regulačních podmínek na bydlení. Velká část pozemků je menší než 800, resp. 600 m². Vymezení ploch pro možnou transformaci bylo jedním z hlavních úkolů nového územního plánu. ‐ vysoká investiční náročnost na dopravní a technickou (zejména vodohospodářskou) infrastrukturu (podmínkou transformace je dosažení potřebných standardů) Řešením zřejmě může být pro významnější lokality pořízení regulačních plánů a uzavření plánovacích smluv s obcí. Územní plán zachovává prostorové oddělení sídel Březová a Oleško, které navrhl již dosavadní územ‐ ní plán a je logické i vzhledem ke koridoru nadřazených vedení VVN. Hlavní osou části Březová je ul. Pražská (směr Vrané n. Vlt.) a na ni navazuje nepravidelný rošt dalších ulic. Zastavitelné plochy jsou navrhovány převážně na pozemcích uvnitř stávající zástavby (bydlení a re‐ kreace z části navržená na transformaci). Dle dosavadního územního plánu je navrženo obestavění druhých stran ulic Pražská a Luční. Na jižním obvodě původního sídla Březová je navrženo budoucí centrum obce, kde jsou navrhovány plochy pro občanskou vybavenost a smíšené využití. Hlavní osou sídla Oleško je ul. Hlavní, která prochází stávající zástavbou ve směru od severu k jihu. Hlavní rozvojové a transformační plochy jsou navrhovány v území západně této osy, v severní části Oleška oboustranně. Z velké části jsou nové zastavitelné plochy „uvnitř“ stávající zástavby. Uliční skelet je z větší části vymezen stávajícími „ulicemi“. Ty však často nemají odpovídající parametry. Minimálně v případě navržených hlavních obslužných komunikací bude někdy nezbytné uliční profil rozšířit.

39


prosinec 2012

Důležitým předpokladem pro další rozvoj obce je vymezení plochy pro veřejné vybavení, obchod, služby návrhem nového centra obce a plochy pro ČOV. Další podmínkou rozvoje je přestavba (v územním plánu navržených) hlavních obslužných komunika‐ cí. V těchto ulicích budou rovněž vedeny hlavní infrastrukturní vedení (kanalizace, vodovod, elektro‐ rozvody). Tyto komunikace jsou vzhledem k potřebě širšího vymezení uličního prostoru navrhovány (celé nebo z části) jako veřejně prospěšné stavby. S výjimkou nového centra, jsou nové a transformační plochy navrhovány výhradně pro nízkopodlažní bydlení, téměř výhradně v izolovaných RD.

Občanské vybavení V současné době je občanská vybavenost obce minimální.

Obec nemá MŠ, ZŠ ani zdravotnické zařízení. Komerční vybavení (obchod, služby) je následující: 2 malometrážní prodejny potravin; kiosek Pohostinství 4 provozovny, z toho 2 s podáváním jídel Živnosti zámečník, umělecký kovář, provazník, automechanik, stanice STK motorových vozidel Sportovní vybavení v území není. V chatové zástavbě Oleška volejbalové hřiště. Nejbližší zdravotnická zařízení jsou ve Zvoli a Vraném n. Vlt. Školství Nejbližší školy jsou ve Zvoli (neúplná ZŠ) a Vraném n. Vlt. (úplná ZŠ). Vzhledem k relativně malému rozvoji je kapacita ZŠ ve Vraném n. Vlt. zatím postačující. Problémem je nemožnost přímého spojení hromadnou (autobusovou dopravou). Spádová ZŠ v Dolních Břežanech (i přes rozšíření) vzhledem k velkému nárůstu obyvatel Dolních Bře‐ žan i dalších obcí má rezervy omezené. Doporučuje se dostavba kapacity (v kategorii úplné ZŠ) ve Zvoli i pro blízké obce Březová‐Oleško a Okrouhlo. Tyto obce společně se Zvolí mají v současné době více jak 3 000 obyv. (cca 300 žáků v ZŠ). Mateřská škola je v územním plánu navrhována na jižním obvodě sídla Březová. Sport a rekreace V dřívějším územním plánu byly pro sport navrženy dvě plochy. Jedna na jihozápadě sídla Březová (část realizována, část změněna na bydlení), druhá na severozápadě sídla Oleško. Nejvýznamnější plochou je bývalý zemědělský areál, který je pro sportovní aktivity (jezdectví) již využíván. Jsou zde dostatečné plochy i pro jiné sporty.

Rekreační potenciál mají rozsáhlé lesy, v řadě případů v bezprostředním kontaktu se zastavěným území. Část lesa západně ulice Hlavní (jižně navrhované MŠ) navrhuje územní plán změnit na le‐ sopark. Územní plán též navrhuje zatravnění některých ploch orné půdy. Jedná se o menší lokality, v bezpro‐ střední vazbě na zástavbu, obtížně přístupné zemědělskou technikou.

Cc2. Limity využití území Limity využití území jsou chápány především jako vymezení ochrany přírodních a kulturních hodnot a ochranných pásem dopravy a technické infrastruktury. Limity jsou zobrazeny v koordinačním výkre‐ se a zčásti pak ve výkresech oborových (doprava, vodní hospodářství, energetika, krajina a ÚSES). Nejvýznamnější jsou ochranná pásma energetických zařízení: 40

prosinec 2012


Ochranná pásma venkovního vedení ZVN a VVN zřízeného do 31.12.1994 jsou dle energetického zá‐ kona č. 222/94 Sb.: vedení 400 kV 25 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 220 kV 20 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 110 kV 15 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 22 kV 10 m na každou stranu od krajního vodiče Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 30 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Pro venkovní vedení ZVN a VVN zřízené po 1. 1. 1995 jsou ochranná pásma dle energetického zákony a č. 458/2000 Sb. v platném znění: vedení 400 kV 20 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 220 kV 15 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 110 kV 12 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 22 kV 7 m na každou stranu od krajního vodiče Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 20 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Celková šířka chráněných koridorů vedení je dána skutečnou šíří vedení mezi krajními vodiči v daném úseku a jeho součtem s šíří obou ochranných pásem na každou stranu od krajního vodiče. U souběžných ve‐ dení ve stejném koridoru je možné vzájemné překrývání ochranných pásem. V ochranných pásmech vedení a stanic je zakázána nebo omezena veškerá činnost ohrožující plynulost a bezpečnost provozu. Ochranné pásmo kabelových vedení je 1 m na každou stranu.

Z hlediska ochrany přírody je nejvýznamnějším limitem Natura 2000. Na území obce je od roku 2004 vyhlášena Evropsky významná lokalita (EVL): kód

název EVL

rozsah v ha.

k. ú.

CZ0213802 V hladomoří 147 Březová, Oleško, Vrané n. Vlt. Předmět ochrany ‐ kontinentální opadavé křoviny, lesy svazu Tilio‐Acerion na svazích, sutích a v roklích, lokalita přástevníka kostivalového, panonské skalní trávníky, chasmofytická vegetace silikátových skalna‐ tých svahů, dubohabřiny asociace Galio‐Carpinetum. Vzhledem k vysokému zastoupení lesů je významné ochranné pásmo lesa (50 m od okraje). Tato sku‐ tečnost významně ovlivňuje využití některých (i stávajících) pozemků pro zástavbu. Řada objektů in‐ dividuální rekreace je přímo na lesních pozemcích. Územní plán vymezuje v regulaci dvě kategorie (objekty na vlastních pozemcích, objekty v lese) kde jsou odlišené možnosti dalšího využívání. Objek‐ ty v lese bez možnosti dopravní obsluhy stávající účelovou komunikací jsou určeny k dožití.

Cc3. Koncepce dopravního řešení Širší dopravní vztahy Nejbližší silnice II. třídy (II/101) prochází severně cca 5,5 km Dolními Břežany.

Cca 1,0 km severně Dolních Břežan vede Pražský (silniční) okruh s MÚK Písnice. Radiální spojení je silnicí III/10115 přes Zvoli, Ohrobec a Dolní Břežany.

Železniční trať vede po pravém břehu Vltavy, na území obce není zastávka. Nejbližší zastávky jsou v Davli (jen pěší přístup z jižní části Oleška) a ve Vraném n. Vlt. Osobními automobily je do Vraného n. Vlt. možné spojení ul. Pražskou, autobusové spojení je přes Zvoli silnicí II/1043. V území obce je jediná silnice III/10115 (ul. Hlavní), která v Olešku končí, je po ní vedena autobusová do‐ prava. Její parametry nevyhovují kategorii místní sběrné komunikace, až na výjimky neexistují chodníky.

41

prosinec 2012


Silniční síť Březová

Základní komunikační osu vytváří stávající ulice Pražská, kolem níž se v minulosti rozvinulo převážně rekreační sídlo Nová Březová. Tato komunikace umožňuje přímé spojení Březová – Vrané n. Vlt. Je jí realizována doprava (IAD) na žst. Vrané n. Vlt. a do základní školy. Současný stav neodpovídá význa‐ mu této komunikace. Zavedení autobusové dopravy (malé autobusy) podmiňuje i přestavba navazují‐ cí ul. Březovské ve Vraném n. Vlt. Významným zlepšením je nově navrhované vedení silnice III. tř. koridorem ul. Ke Křížku, který má oproti stávajícímu vedení ul. Hlavní sídlem Březová odpovídající šířku uličního prostoru. Detailní řešení by mě‐ lo být ověřeno v regulačním plánu navrhovaného centra obce, zahrnujícího i původní náves. V severovýchodní části Březové (mezi původním sídlem a „statkem“) je navržena nová obslužná ko‐ munikace zpřístupňující navržené rozvojové plochy pro bydlení i obsluhu sportovního areálu. Oleško Základní komunikační osou je stávající ul. Hlavní (silnice III/10115) vedená v severojižním směru. Na ni navazují příčné ulice západním a východním směrem. Na západním obvodě zástavby je ul. Vltavská, která má nedostatečný šířkový profil. Uliční systém má převážně ortogonální uspořádání. Výjimkou je diagonální ul. K Jezírkům.

V územním plánu nejsou nové místní komunikace, resp. obslužné ulice v rámci jednotlivých lokalit navrhovány, budou vymezeny v rámci následného regulačního plánu navrhované lokality. Návrh silniční sítě Územím prochází jediná silnice III. třídy (10115). Dle kategorizace by měla mít cílové parametry S7,5/60. Mimo krátkého úseku v severní části území však trasa prochází zástavbou jako ulice Hlavní, je navržena jako místní sběrná komunikace MS 9,0/40. Je po ní vedena hromadná doprava. V celé délce by měla být vybavena alespoň jednostranným chodníkem. V místech nové zástavby by při pře‐ stavbě Hlavní ulice měla být sledována možnost parkování (alespoň podélné), případně výsadba ze‐ leně. Problematické to bude v případech, kdy již došlo k rozparcelování zastavitelných ploch (dle dřívějšího územního plánu).

Doporučené profily místních komunikací šířka uličního profilu Hlavní ulice MS2 9,0/40 Pražská ulice MS2 7,5/30 hlavní obslužné komunikace ostatní obslužné komunikace

12,0 m 10,0 m 7,5 – 9,0 m 6,5 – 7,5 m

chodník

vozovka

zeleň (chodník)

2,0 m 1,5 m 1,5 m 1,0 – 1,5 m

7,0 m 6,0 m 6,0 m 4,5 m

3,0 m 2,5 m 1,5 m 1,0 – 1,5 m

Hlavní obslužné komunikace a ostatní komunikace jsou navrhovány jako zklidněné (D1 – obytné zó‐ ny). V případě nových ploch by měly být uliční prostory široké min. 9,0 m a u obytných ulic 7,5 m. Stávající ulice s profilem menším než 6,0 m by měly být jednosměrné s chodníkem v úrovni vozovky.

Dopravní plochy a vybavenost Nároky na odstavná stání jsou vzhledem k charakteru zástavby (rodinné domy, objekty individuální rekre‐ ace) uspokojovány v rámci pozemků. Krátkodobé stání je možné v obslužných ulicích MO2 7,5/10. U nových lokalit, ověřovaných regulačním plánem bude tato problematika řešena.

42


prosinec 2012

Pěší a cyklistická doprava Územím obce prochází červená turistická trasa, která umožňuje propojení od Vraného n. Vlt. (žst) po Davli (žst), z ul. Pražské vede ul. Na Spojce. Dále využívá lesní cestu v prostoru Hladomoří. V prostoru Oleška vede Vltavskou ulicí a cestou Nad Tunelem klesá do údolí Zahořanského potoka k Maškovu Mlýnu, kde se napojuje na ul. Na Libřici v sousední obci Davle.

Územím obce není vedena značená cyklistická trasa. Hromadná doprava osob Údolím Vltavy vede železniční trať Praha‐Braník – Čerčany. Zastávky ve Vraném n. Vlt. a Davli nejsou přímo dostupné.

Do obce je zavedena autobusová linka systému PID (č. 333), která umožňuje spojení se Zvolí, Dolními Břežany (nemocnicí v Krči a stanicemi metra C Kačerov a Budějovická). Linka č. 331 umožňuje (s přestupem) spojení Zvole – Vrané n. Vlt. (ZŠ, železniční stanice). Vzhledem k rozvoji části Nová Březová je navrhováno vedení nové linky autobusu do Pražské ulice. Linka by byla provozována malými autobusy, umožňovala by veřejnou dopravu k žst. Vrané n. Vlt. a ZŠ. Byla by provozována v úseku Oleško (konečná linky 333) – žst. Vrané n. Vlt. Možné po rekon‐ strukci této komunikace a přestavbě navazující ulice Březovské ve Vraném n. Vlt. V případě tohoto řešení jsou uvažovány mezilehlé zastávky u křížení s ul. Luční a Pod Horou. Plochy dopravní infrastruktury jsou znázorněny zejména v grafické příloze B3 územního plánu.

Cc4. Koncepce technické infrastruktury Vodní hospodářství Vodní plochy a toky

Západně obce, v hlubokém údolí protéká řeka Vltava. Přístupná je pěšinami na severním a jižním ob‐ vodě obce. Jižní hranici tvoří pravostranný přítok Zahořanským potok a východní jeho rovněž pravostranný přítok Zlatý potok. Do Zlatého potoka vtékají čtyři malé potoky, na dvou z nich jsou malé rybníčky (severně Březové a na východním obvodě sídla Oleško. Nádrže Březová – na levobřežním přítoku do Zlatého potoka je na místní bezejmenné vodoteči průtočný ryb‐ ník o ploše 4925 m2, v centru je vybudovaná umělá nádrž o ploše 378 m2 Oleško – při ulici Do Dolů je na místní bezejmenné vodoteči umístěna umělá vodní nádrž o ploše 1388 m2. Odtokové poměry

U Vltavy jsou odtokové poměry vyrovnané, regulované Vranskou přehradou. Vltava je vlastně úzkou vod‐ ní nádrží. Zahořanský potok pramení u Psár jižně od Prahy, odtéká jihozápadním směrem a po cca 12 km se v Davli vlévá zprava do Vltavy. Asi 500 m nad soutokem je Maškův mlýn s náhonem. Na potoce není vyhlášené zátopové území, odtokové poměry jsou nevyrovnané. Potok pod Zahořany v podstatě prochází lesem a ve spodní části má velký spád.. V údolí jsou rekreační objekty a to i v sousedních obcích Petrov a Davle. Rozsáhlejší urbanizace je v prostoru Libře. Zásobování vodou

Území obce je napojeno na Posázavský vodovod prostřednictvím stávajícího řadu DN 150 Zvole – Březová – Vrané n. Vlt. Vodovod je veden částí ul. Hlavní (severně Březové) a ul. Pražskou (územím Nové Březové). Na tento řad navazuje páteřní řad Březová – Oleško. 43


prosinec 2012

Na uvedené řady navazují realizované řady v ul. Ke Hřišti, Luční, Lipová a Ke Křížku v prostoru Březové a v ul. U Propustku II., U Jednoty, V Kopci, Vltavská (část) v prostoru Oleška. Tlakové poměry jsou upraveny redukcí mimo území a jsou nastaveny tak aby byl zajištěn dostatečný tlak i pro požární vo‐ du. V trase navrhovaných vodovodů budou umístěny nadzemní hydranty jako odběrná místa v soula‐ du s ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb‐zásobování požární vodou. V návrhu je stávající systém propojen (zokruhován). Měl by umožnit napojení lokalit s významným zastoupením RD i lokalit s předpokládanou transformací objektů individuální rekreace na bydlení. Hydrotechnické výpočty Výpočet potřeby vody byl zpracován ze specifických potřeb vody pro obyvatelstvo K 10. 4. 2009 bylo v obci 723 trvale žijících obyvatel z toho 393 v Březové a 330 v Olešku. Urbanizací a transformací je uvažováno s nárůstem na 2000 obyvatel Celková spotřeba vody je pak: Specifická potřeba vody je stanovena pro obyvatelstvo ‐ 160 l/os/den Q denní = 2000 x 160 = 320m3/den Koeficient denní nerovnoměrnosti kd = 1,40 Max denní = 320 x 1,40 = 448 m3/den = 18,67 m3/hod Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8 Q max h = 18,67 x 1,8 = 33,6 m3/hod = 9,33 l/s Q roční = 116 tis.m3/rok Ochranná pásma

Ochranné pásmo vodovodu je vymezeno svislými rovinami vedenými na obě strany od potrubí nebo vně jiného vodárenského objektu ve vzdálenostech uvedených v zákoně č. 274/2001 Sb., v platném znění. ochranné pásmo bezpečnostní pásmo u řadů do DN 500 včetně přípojek 1,5 m od vnějšího líce potrubí X u řadů nad DN 500 včetně 2,5 m od vnějšího líce potrubí 5 m na každou stranu u čerpacích stanic, vodojemů 2 m od vnějšího líce nadzemního nebo podzemního ob‐ X a areálů bez oplocení rysu objektu, potřebný rozsah se vymezí v rámci projektu u čerpacích stanic, vodojemů je vyhlášeno až po hranici oplocení objektů X a areálů s oplocením u vodovodů, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti zvětšují o 1,0 m.

Vodoprávní orgán může na návrh správce a provozovatele vodovodu v rozsahu jejich kompetencí stanovit jiný rozsah ochranného pásma řadu nebo objektu na základě místních podmínek. Rozsah zřizovaného ochranného pásma nově navrhovaných řadů je součástí vodoprávního rozhodnutí. Zasahuje‐li ochranné pásmo vodovodu do soukromých pozemků, musí být zřízeno věcné břemeno. V souladu s § 23 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích lze v ochranném pásmu vodovodu následující činnosti provádět jen s písemným souhlasem správce a provozovatele vodovo‐ du v rozsahu jejich kompetencí. Jedná se o činnosti: • provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení nebo prová‐ dět činnosti, které omezují přístup k vodovodu nebo které by mohly ohrozit jeho technický stav či plynulé provozování, • vysazovat trvalé porosty, • provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, • provádět terénní úpravy. Bezpečnostní pásmo je manipulační prostor, ve kterém musí být veškeré prováděné činnosti projed‐ nány se správcem a provozovatelem v rozsahu jejich kompetencí. 44


prosinec 2012

Kanalizace a čištění odpadních vod

V obci Březová – Oleško bylo v uplynulých 20 letech realizováno více než 200 nových RD. S výjimkou lokality v Olešku však ani nová zástavba není napojena na kanalizaci a ČOV. Likvidace splaškových vod je v současné době převážně pomocí žump. Dešťové vody jsou odvedeny systémem zatrubnění a příkopů do vodotečí. ČOV budovaná se souborem RD v Olešku o kapacitě 150 EO dosud není využita, není napojena ani zástavba v blízkosti této ČOV. Vzhledem k předpokládanému dalšímu rozvoji bydlení je nezbytné komplexní řešení problematiky odkanalizování. Navržené řešení vychází z návrhu dřívějšího územního plánu s tím, že byla upřesněna lokalizace centrální čistírny odpadních vod do prostoru pod částí obce Oleško pod rybník, blíže ke Zla‐ tému potoku. Čistírna je navržena pro 2000 EO, posuzovaným profilem bude Zlatý potok. Kanalizační síť je navržena v maximální míře jako gravitační s čerpacími stanicemi, které jsou umístě‐ ny v nejnižších místech terénu. Celkem je navrženo 6 čerpacích stanic. V některých částech zástavby je stoková síť doplněna tlakovým systémem. Rozšíření odvodnění srážkových vod bude řešeno vždy s odvodněním nově navrhovaných komunikací. Dešťové vody na pozemcích rodinných domků jsou a budou likvidovány vsakem na pozemku. Hydrotechnické výpočty: Množství splaškových vod odpovídá potřebě vody. Q denní = 2000 x 160 = 320m3/den Max denní = 320 x 1,40 = 448 m3/den = 18,67 m3/hod Q max h = 18,67 x 1,8 = 33,6 m3/hod = 9,33 l/s Q roční = 116 tis.m3/rok Energetika a spoje Zásobování elektrickou energií

Územím obce prochází vedení: ZVN: 400 kV V476 VVN: 220 kV V208 110 kV st. č. 87‐R Štěchovice st. č. 17‐86 odb. Březová – Vrané 86A‐87 odb. Březová – Vrané 86‐86A

v jihozápadně – severním směru v jihozápadně – severovýchodním směru 2x, v severojižním směru 2x, v jihozápadně – severovýchodním směru v severozápadně‐jihovýchodním směru v severozápadně‐jihovýchodním směru

Napájecí vedení vstupuje do území ze severu, od Dolních Břežan k Březové (na vstupu v koridoru s VVN). Jižní část území (Oleško) je napájena z vedení 22 kV Davle – Petrov procházející Zahořanským údolím. Území je zásobováno vedením 22 kV, které propojuje jednotlivé trafostanice. Významná část vedení 22 kV je v kabelech. Využití některých rozvojových lokalit předpokládá nahrazení venkovních rozvodů 22 kV kabely. Při pře‐ stavbě hlavních obslužných komunikací je žádoucí mimo vodohospodářských sítí realizovat i kabelové rozvody 22 kV. Trafostanice Přehled stávajících trafostanic: Březová Březová – Lesní Březová – U rybníčka

PZ 6012 (ELTRAF) PZ 6013 (ELTRAF) 45


prosinec 2012

Březová – u zahrádkářů PZ 6014 (ELTRAF) Březová PZ 2089 (věžová zděná) Březová – U Obchodu PZ 6261 (ELTRAF) Březová – u ZD PZ 2138 (BTS II) Březová – Na Vyhlídce PZ 5993 (ELTRAF) Březová – Černíky PZ 6063 (PTS) Březová – Černíky/na hranici území – neidentifikována

Oleško Oleško – U propustku Oleško Oleško – Kopanina Oleško – obec Oleško – u hospody Oleško – Vltavská Oleško Oleško – Liščí

PZ 6087 (ELTRAF) PZ 5824 (Betonbau) PZ 6081 (ELTRAF) PZ 2123(věžová zděná) PZ 5802 (BTS I) PZ 5803 (PTS) PZ 4442 (PTS) PZ 6088 (neidentifikována)

Rozmístění stávajících TS je v podstatě vyhovující, v případě potřeby je možná výměna trafa (větší výkon).

Ve významnějších rozvojových územích se navrhuje doplnění TS: Březová – TS (ELTRAF) – lokalita Pražská sever, napojení ze stávajícího kabelového vedení Březová – TS (ELTEAF) – nové centrum obce, napojení ze stávajícího kabelového vedení Oleško – TS (ELTRAF) – lokalita K Jezírkům, nové kabelové vedení v západní části Oleška Zásobování plynem

V současné době není obec napojena na plynovod. Některé objekty využívají plyn z vlastních zásobníků.

Zásobování teplem

V území obce nejsou zdroje tepla ani charakteru kotelen pro bytový fond, resp. nebytové funkce. Ro‐ dinné domy i objekty individuální rekreace jsou vytápěny kotli resp. kamny převážně na pevná paliva, částečně elektricky. Telekomunikace Telefonní rozvod

Dálkové kabely se v řešeném území dle dostupných informací nevyskytují. Mobilní telefonní síť – stávající i rozvojové území je pokryto signálem mobilních operátorů. Radiokomunikace

Východní okraj řešeného území těsně tečuje významný radioreléový paprsek Praha – České Budějovice.

46

prosinec 2012


Cc5. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území Ochrana přírody a krajiny

Nadmořská výška řešeného území je od 210 do 393 m n. m. (V Hoře). Jádro sídla Březová je ve výšce cca 350 m n. m. V území je velké zastoupení lesů, zejména na svazích nad vodotečemi, které na zápa‐ dě, jihu a východě vymezují území obce. Rozloha lesů je 306 ha, tj. cca 47 % z celkové rozlohy obce. Zastavěné území je zatím převážně využito pro individuální rekreaci (chaty). Řada objektů individuální rekreace je na lesních pozemcích. Zvláště chráněná území Nejsou v obci vyhlášena. Přírodní park Střed Čech (vyhlášen 1990) je vymezen severně (Nové Březové) a východně (Zlatým potokem) obce. Natura 2000 Na území obce je od roku 2004 vyhlášena Evropsky významná lokalita (EVL): kód

název EVL

CZ0213802 V hladomoří

rozsah v ha.

147

k. ú.

Březová, Oleško, Vrané n. Vlt.

Předmět ochrany ‐ kontinentální opadavé křoviny, lesy svazu Tilio‐Acerion na svazích, sutích a v roklích, lokalita přástevníka kostivalového, panonské skalní trávníky, chasmofytická vegetace silikátových skal‐ natých svahů, dubohabřiny asociace Galio‐Carpinetum. Památné stromy Na území obce nejsou registrovány památné stromy. Ochrana památek

Zmínka o obou částech obce Březová‐Oleško je z r. 1310, kdy patřily klášteru na Ostrově u Davle. R. 1850 se vsi staly osadami severně ležící obce Zvole. V minulosti vedla Oleškem formanská cesta, která umožňovala spojení od Vltavy přes Oleško směrem k Praze. Silniční spojení do Oleška je z r. 1908. Tato silnice vznikla přestavbou staré formanské cesty. V období 1869 – 1921 bylo v Březové 17 26 domů v r. 1950 42 Olešku 8 – 11 domů 34 Před r. 1879 bylo z celkového počtu 288 v r. 1961 v tehdejší obci Zvole postaveno celkem 22 domů, období 1946 – 1961 33 domů, v předcházejícím období 1880 – 1945 233 domů. V dvacátých a třicátých letech minulého stolení došlo k rozsáhlé kolonizaci území rekreační zástavbou. Převážně se jednalo o chatové kolonie, ale také letní byty a vily. V té době byly v Olešku tři hostince. V r. 1950 bylo v Březové cca 300 chat a v Olešku cca 265 chat. Tento vývoj pokračoval i následně a v r. 1991 bylo v území dnešní obce 1 151 objektů individuální rekreace (převážně chat) a 10 chalup. V obci nejsou památky (zapsané v seznamu). V Olešku je upravená kaplička. Některé rekreační vily z 20. a 30. let jsou dokladem tehdejší výstavby.

Archeologická památka registrovaná ve státním seznamu Národního památkového ústavu: poř. č. SAS

název ÚAN

12‐42‐22/6

středověké a novověké jádro obce Oleško

47

kat.

k. ú.

II.

Oleško


prosinec 2012

Cc6. Koncepce návrhu ÚSES Podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny spadají pod ochranu všechny prvky ÚSES a významné krajinné prvky (VKP) ze zákona i registrované. Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je územní systém ekologické stability krajiny (dá‐ le jen „systém ekologické stability“) propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém eko‐ logické stability. Údolím Vltavy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (NRBK) K59/V (vodní) a K59/T (teplomil‐ né doubravní). V této ose leží lokální biocentra (LBC) 164, 165 a 166. Údolím Zahořanského potoka je veden regionální biokoridor RK 1198 “K59 – Zahořanský důl”. Leží na něm regionální biocentrum RBC 1398 “Zahořanský důl”. Stávající ÚSES je vymezen jako překryvná funkce (nad plochami NL, NP, NZ); navrhované doplnění systému na zemědělské půdě je vymezeno jako plochy přírodní s funkcí ÚSES (NE) – v k. ú. Březová se jedná o rozšíření biocentra (LBC 158) a doplnění biokoridoru (LBK 133). Do stávajícího územního plánu byl převzat generel z r. 1998 (Morávková a kol.), který vymezil násle‐ dující prvky ÚSES: 1) RBC 19 Zahořanský důl Vymezené, funkční regionální biocentrum, součást Přírodního parku Střední Čechy. Leží v údolí Zahořanského potoka na soutoku s Černíkovským potokem, listnaté a smíšené porosty. Habrová javořina, výskyt mloků. 2) LBC 155 Chlumík Vymezené, funkční lokální biocentrum, významný krajinný prvek. Vrcholová plošina Chlumíku (348 m n. m.) nad Skochovicemi, ochuzená acidofilní doubrava, prosvět‐ lený travnatý les. 3) LBC 158 Březová Vymezené, částečně funkční lokální biocentrum. Mírná deprese přecházející ve strž užívaná jako pastvina, zamokřené plochy. Protéká stružka. 4) LBC 164 Hladomoří Vymezené, funkční lokální biocentrum. Společenstva teplomilných doubrav, teplomilných křovin a skalní útesy nad pravým vltavským bře‐ hem. Terasy, skalní štěrbiny, sutě. 5) LBC 165 Proti Měchenicím Vymezené, funkční lokální biocentrum. Společenstva teplomilných doubrav, teplomilných křovin a skalní útesy nad pravým vltavským bře‐ hem. Terasy, skalní štěrbiny, sutě. 6) LBC 166 Nad Maškovým Mlýnem Vymezené, funkční lokální biocentrum. Ostroh nad soutokem Vltavy a Zahořanského potoka, společenstva teplomilných doubrav, teplomil‐ ných křovin. 7) NRBK 54 Údolí Vltavy – Štěchovice, úsek U Skochovice – V Hladomoří Vymezený, funkční nadregionální biokoridor. Tok Vltavy s pobřežními porosty, společenstva teplomilných doubrav, křovin a skalní útesy nad pra‐ vým vltavským břehem. 8) NRBK 55 Údolí Vltavy – Štěchovice, úsek V Hladomoří – Proti Měchenicím Vymezený, funkční nadregionální biokoridor. 48


prosinec 2012

Tok Vltavy s pobřežními porosty, společenstva teplomilných doubrav, křovin a skalní útesy nad pra‐ vým vltavským břehem. 9) NRBK 56 Údolí Vltavy – Štěchovice, Proti Měchenicím – Nad Maškovým Mlýnem Vymezený, funkční nadregionální biokoridor. Tok Vltavy s pobřežními porosty, společenstva teplomilných doubrav, křovin a skalní útesy nad pra‐ vým vltavským břehem. 10) RBK 50 Údolí Zahořanského potoka, úsek Nad Maškovým Mlýnem – RBC Zahořanský důl Navrženo k vymezení, funkční regionální biokoridor. Jižní svahy údolí Zahořanského potoka nad Libřicí, smíšený porost na kamenitých svazích. 11) LBK 130 Úsek u Chalupecké strouhy – Chlumík Navrženo k vymezení, navrženo k založení, lokální biokoridor, Park Střední Čechy. Údolí Chaloupecké strouhy a jejího přítoku, orná půda a mezí porosty u Ameriky a zalesněné svahy vrchu Chlumík. 12) LBK 131 Úsek Chlumík – U Skochovic Navrženo k vymezení, funkční lokální biokoridor. Kaňon pravostranného přítoku Vltavy u Skochovice, skalní step, ochuzená dubohabřina na svahu vrchu Chlumík. 13) LBK 136 Zlaté údolí, úsek K Okrouhlu – RBC Zahořanský důl Vymezený, funkční lokální biokoridor, Park Střední Čechy. Údolí Černíkovského potoka, ochuzená dubohabřina, SM, BK. 14) LBK 137 Zlaté údolí, úsek Březová – Černíkovský potok Vymezený, funkční lokální biokoridor. Úzká rokle s přítokem Černíkovského potoka, hustý neudržovaný porost. 18) LBK 133 V Hoře – K Okrouhlu Okraj lesa, mezní porosty podél polní cesty, zalesněná zahrada u chatové osady Černíky. Interakční prvky

Interakční prvky se v řešeném území nenachází. Významné krajinné prvky

Dle aktuálních územně analytických podkladů ORP Černošice nejsou v obci žádné zvlášť evidované významné krajinné prvky. Významný krajinný prvek je v §3 odstavce b) charakterizován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle §6 orgán ochrany přírody jako VKP, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně his‐ torických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata.

Cc7. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Na území obce se nevyskytuje žádné CHLÚ, dobývací prostor ani výhradní ložisko. V řešeném území nejsou evidovány sesuvy ani jiné svahové deformace. Radonové riziko z geologického podloží je na celém území obce nízké. 49


prosinec 2012

Cc8. Koncepce řešení požadavků civilní ochrany Civilní ochrana V řešeném území nejsou stálé protiradiační úkryty (SPRÚ) ani stálé tlakově odolné úkryty (STOÚ).

Vzhledem k tomu, že v obci nejsou školská zařízení (ZŠ, MŠ) se neuvažuje se zřizováním úkrytů pro žáky škol. V řešeném území se nevyskytují areály s chemickými nebo jinými hořlavými či výbušnými látkami, u kterých by mohlo dojít k haváriím. V územním plánu jsou vyznačena záplavová území (Vltava). V těchto územích nejsou navrhovány žádné nové stavby.

V rámci zpracování územního plánu nebyly uplatněny požadavky a předány podklady k zapracování ploch pro potřeby CO, potřebné pro zpracování požadavků CO dle specifikace vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. ze dne 9. 8. 2002 „K přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva“. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

Ve vltavském údolí neleží žádné objekty. Pro Zahořanským potok nebylo dosud stanoveno záplavové území (Q100). b) zóny havarijního plánování

V obci nejsou vymezeny zóny havarijního plánování. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

V obci nejsou stálé úkryty CO. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Na území obce nejsou plochy ani pro provizorní ubytování evakuovaného obyvatelstva.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci lze použít prostory v obecním úřadě. Podle zpracované koncepce by při mimořádných událostech byly vybavovány jen vybrané kategorie. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce

Na území obce nejsou objekty či areály, ve kterých by byly zpracovávány či skladovány nebezpečné látky. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účin‐ ků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

Pro vymezení ploch pro dekontaminaci je zapotřebí vyhledávací studie a dohoda s vlastníky dotče‐ ných pozemků (vč. sousedních). h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území

V území nejsou skladovány nebezpečné látky, není potřebné navrhovat náhradní plochy pro jejich skladování.

50


prosinec 2012

i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je možné pouze z mobilních cisteren (částečně též ze stud‐ ní), nouzové zásobování elektrickou energií z mobilních generátorů (v území není zdroj elektrické energie). Požární ochrana Zajištění požární vody

Na stávající i navrhované vodovodní síti jsou (nebo budou) instalovány hydranty. Tlak v síti je pro ha‐ sební účely dostatečný. Pro tyto účely je možné využít též existující nádrže (rybníky). Zajištění příjezdu jednotek HZS

Veškeré navrhované komunikace by měly splňovat normové požadavky a umožnit příjezd požárních vozidel ke všem objektům pro bydlení, vč. navrhované transformace současných objektů individuální rekreace. V územním plánu jsou vymezeny hlavní obslužné komunikace a jejich přestavba (rozšíření) je též na‐ vržena jako veřejně prospěšná stavba. Rovněž další obslužné komunikace jsou využitelné pro požární vozidla. Příjezd vozidel k některým objektům individuální rekreace (na lesních pozemcích bez příjez‐ dové komunikace) není možné zajistit.

Cc9. Koncepce ochrany životního prostředí Ovzduší V území obce ani v jeho blízkém okolí není prováděno pravidelné měření stavu znečištění ovzduší. Čistota ovzduší je ovlivňována přenosem škodlivin v pražském regionu. V řešeném území ani v jeho blízkosti se nenacházejí stacionární zdroje znečištění.

Mobilní zdroje znečištění (automobilová doprava) jsou v podstatě omezeny na osobní automobily obyvatel a rekreantů. Ostatní doprava vzniká potřebami zásobování území a dopravou stavebních hmot při výstavbě RD. Území není průjezdné, veškerá doprava je generována místní potřebou. Povrchové a podzemní vody Územní plán předpokládá, že všechny rozvojové lokality (včetně transformace individuální rekreace na bydlení trvalé) budou napojeny na kanalizaci a čištění odpadních vod. Kanalizace bude budována přednostně v ulicích, které jsou navrhovány jako hlavní obslužné komunikace.

Nová čistírna je navržena na východním obvodě sídla Oleško, recipientem je Zlatý potok. Dešťové vody by měly být zachycovány přímo na pozemcích (rodinných domů i objektů individuální rekreace). Odvodnění komunikací bude řešeno individuálně při jejich přestavbě. Hluk V území nejsou stacionární zdroje hluku. Přes území nevedou přibližovací koridory Letiště Ruzyně. Hluk ze železniční dopravy je jen v údolí Vltavy, kde není bydlení ani objekty individuální rekreace. Dopravní zatížení území je vzhledem k jeho neprůjezdnosti minimální, je generováno jen potřebami zdejších obyvatel a majitelů rekreačních nemovitostí. Nakládání s odpady Na území obce Březová – Oleško se nenachází skládka odpadů ani není navrhována.

Obec zabezpečuje odvoz odpadů smluvně. Odpady jsou separovány a odváženy na příslušná místa ulo‐ žení či likvidace. 51


prosinec 2012

Cd. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO Vzhledem k tomu, že v území je vymezena lokalita Natura 2000 je požadováno zpracování vyhodno‐ cení vlivů rozvoje obce na životní prostředí a tím i udržitelný rozvoj. Toto vyhodnocení je samostatným materiálem. V návrhu územního plánu byla lokalita č. 1 (dle Zadání územního plánu) vypuštěna. Rozsah navrhova‐ ných zastavitelných ploch v dalších lokalitách se výrazně snížil.

Ce. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zahrnuje všechny rozvojové lokality včetně části lokalit dřívějšího ÚP, které dosud nebyly využity. Zábory jsou uvedeny v tabulce dle jednotlivých lokalit, ta je členěna po k. ú. (Březová, Oleško). Vzhledem k tomu, že nejsou navrhovány jiné než obslužné komunikace, je jejich potřebné rozšíření zahr‐ nuto do sousedních rozvojových ploch. Zábor pro komunikace vymezené v dřívějším ÚP a nebyly dosud vymezeny oddělením pozemků je zahrnut do součtu za lokalitu. Týká se to lokalit Z5, Z10 a Z11. U nově navrhovaných lokalit, kde se předpokládá pořízení regulačního plánu resp. územní studie nej‐ sou „vnitřní“ komunikace navrhovány, neboť budou vymezeny až v následující dokumentaci.

Územní plán navrhuje ve dvou případech zábory na pozemcích určených k plnění funkcí lesa a to pro novou čistírnu odpadních vod a pro zřízení veřejné zeleně parku. Pro umístění nové ČOV byla ověřována lokalita na západním obvodě zastavěného území (dnes pře‐ vážně individuální rekreace). Tato varianta by znamenala zásah do území Natura 2000, zejména na‐ vrhovaným odvedením čištěných vod do Vltavy. Problematická by byla i náročnost kanalizační sítě, vyplývající ze značné vzdálenosti ČOV od páteřní ulice Hlavní, kde je soustředěna významná část bydlení a dalších aktivit. Navrhovaná lokalizace ČOV umožňuje přepojení stávající malé ČOV uvnitř obytného souboru, pro který byla zřízena, dále umožňuje dle koncepce původního územního plánu napojení významné části sídel Oleška i Březové spádovou kanalizací. Toto řešení vyžaduje zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa. V centrální části lesa v bezprostřední vazbě na navrhovanou mateřskou školu a budoucí centrum na jižním obvodě sídla Březová je navrhováno převedení stávajícího lesa (6,826 ha) mezi ulicemi Hlavní a Březovská na veřejnou parkovou zeleň (ZV), resp. "lesopark". Nejedná se o zastavitelné území, dle regulativů je zde možné realizovat jen pěší cesty s lavičkami, dětské hřiště a případně veřejné sani‐ tární zařízení apod.. V území sídel Březová a Oleško se nachází řada objektů individuální rekreace na vlastních (oplocených) lesních pozemcích. Vzhledem k tomu, že tyto pozemky nemohou plnit hospodářskou funkci lesa a slouží výhradně k rekreaci jejich uživatelům, jsou zahrnuty do zastavěného území a mohou být trvale odňaty a převedeny na jinou kulturu (zahrady) následně. Uvolnění lesních pozemků u objektů individuální re‐ kreace v zastavěném území z režimu lesního zákona je pak v zájmu jednotlivých vlastníků. 52

prosinec 2012


k. ú.

označení lokality

zábor (ha) funkční využití lokality

WD3b Březová WD3c Březová celkem

0,0117 obslužná komunikace 0,0201 obslužná komunikace 0,0318

Oleško

Z18 točka WD14b WD16 WD17a WD18 ‐ příjezdová komunikace k ČOV "lesopark" u MŠ Oleško celkem

zábory lesa celkem

0,1000 0,0138 0,0051 0,0002 0,0390 6,8260 6,9841

technická infrastruktura ‐ ČOV obslužná komunikace obslužná komunikace obslužná komunikace účelová komunikace zeleň na veřejných prostranstvích pozn.: z toho 9,77 % na zeleň

7,0159 pozn.: z toho 97,3 % na zeleň

Zemědělská příloha je zpracována v souladu s ustanoveními zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkla‐ dech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, resp. přílohy č. 3 k vyhl. č. 13/1994 Sb.). Přehled záborů dle jednotlivých zastavitelných lokalit: z dosavadního ÚP: k. ú.

B ř e z o v á

označení lokality

Z1a Z1b Z1c Z2a Z2b Z3a

Z3b Z3c Z4a Z4b Z4c Z5a Z5b Z6 Z7a Z7b Z7c Březová celkem

BPEJ

2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.01 2.26.04 2.26.04 2.26.01 2.64.01 2.26.04 2.64.01 2.64.01 2.26.14 2.26.04 2.26.04 2.64.01 2.26.04 2.26.01 2.26.04 2.26.14 2.37.16 2.26.14 2.37.16 2.37.16 2.37.16

zábor třída ochr. plocha (ha)

IV. IV. IV. III. IV. IV. III. III. IV. III. III. IV. IV. IV. III. IV. III. IV. IV. V. IV. V. V. V.

0,6769 0,8219 0,8110 0,1168 0,4798 0,5976 0,5245 0,2760 1,1986 0,2547 0,0191 0,3225 1,8293 0,6801 0,0306 0,2170 0,7904 0,8418 1,0253 0,2949 0,1579 0,5654 0,2409 0,2682 13,0412

53

celkem (ha)

0,6769 0,8219 0,8110 0,5966

funkční využití lokality bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské

0,5976 bydlení v RD městské a příměstské 1,9991 bydlení v RD městské a příměstské

0,2547 bydlení v RD městské a příměstské 0,3416 bydlení v RD městské a příměstské 1,8293 bydlení v RD městské a příměstské 0,6801 bydlení v RD městské a příměstské 0,2476 bydlení v RD městské a příměstské 1,6322 smíšené obytné venkovské 1,0253 smíšené obytné venkovské 0,2949 bydlení v RD městské a příměstské 0,7233 plochy smíšené obytné venkovské 0,2409 plochy smíšené obytné venkovské 0,2682 bydlení v RD městské a příměstské 13,0412

prosinec 2012


O l e š k o

Z8a Z8b Z9a Z9b Z9c Z9d Z10a Z10b Z10c Z10d Z10e Z10f

Z10g Z11a Z11b

2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.37.16 2.48.11 2.37.16 2.23.19 2.48.11 2.37.16 2.37.16 2.37.16 2.26.04 2.48.11 2.37.16 2.26.04 2.37.16 2.26.04 bez BPEJ 2.26.04 bez BPEJ

IV. IV. IV. IV. IV. IV. V. IV. V. V. IV. V. V. V. IV. IV. V. IV. V. IV.

1,5580 0,4843 0,2008 0,2051 0,1366 0,5136 0,4482 0,2938 0,7307 0,0391 1,1436 0,4825 0,3229 0,4552 0,4714 0,4589 0,0976 0,0937 0,0468 0,2380 0,1670 0,3409 0,3766 8,7617 21,8029

9,3053 22,2180

zábor třída ochr. plocha (ha)

celkem (ha)

IV.

Oleško celkem lokality celkem

1,5580 0,4843 0,2008 0,2051 0,1366 0,5136 0,4482 1,0636

bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské

1,6261 bydlení v RD městské a příměstské 0,3229 bydlení v RD městské a příměstské 0,4552 bydlení v RD městské a příměstské 1,0279 bydlení v RD městské a příměstské

0,1405 bydlení v RD městské a příměstské 0,4050 bydlení v RD městské a příměstské 0,7175 bydlení v RD městské a příměstské

nové plochy k. ú.

Bře‐ zová

označení lokality

Z15 Z16 Z17a Z17b Březová celkem

BPEJ

funkční využití lokality

2.37.16 2.37.16 2.26.04 2.26.04

V. V. IV. IV.

0,4547 0,5506 0,2331 1,2819 2,5203

0,4547 0,5506 0,2331 1,2819 2,5203

občanské vybav. – veřejná infrastr. plochy smíšené obytné komerční plochy smíšené obytné komerční bydlení v RD městské a příměstské

2.37.16 2.37.16 2.37.16 2.26.14 2.37.16 2.26.14 2.37.16

V. V. V. IV. V. IV. V.

0,3280 0,3000 1,2918 0,9155 0,8994 1,3243 1,1815 6,2405 8,7608

0,3280 0,3000 1,2918 0,9155 0,8994 2,5058

bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské bydlení v RD městské a příměstské plochy smíšené obytné komerční plochy smíšené obytné komerční bydlení v RD městské a příměstské

O l e š k o

Z12a Z12b Z13a Z13b Z14a Z14b Oleško celkem lokality celkem

54

6,2405 8,7608

prosinec 2012


Přehled záborů komunikací k. ú.

B ř e z o v á

zábor

označení lokality

mezi Z1 u Z3a u Z4a u Z16 Březová celkem

BPEJ

třída ochr.

plocha (ha)

2.26.14 2.26.01 2.64.01 2.26.04 2.26.04 2.37.16

IV. III. III. IV. IV. V.

0,0528 0,0541 0,0273 0,0864 0,1735 0,0092 0,4033

2.26.04 2.48.11 2.37.16 2.26.04 bez BPEJ 2.37.16 2.26.04 2.48.11 2.48.11 2.37.16 2.48.11

IV. IV. V. IV.

0,0445 0,1093 0,4179 0,0372 0,0638 0,0115 0,0085 0,0164 0,0500 0,0050 0,0071 0,7074 1,1107

celkem (ha)

funkční využití lokality

0,0528 místní obslužná komunikace 0,1678 místní obslužná komunikace

0,1735 místní obslužná komunikace 0,0092 místní sběrná komunikace 0,4033

O l e š k o

uvnitř Z10

uvnitř Z11 u Z14a WD11

WD12 WD13 WD18 Oleško celkem komunikace celkem

Zábory ZPF celkem:

V. IV. IV. IV. V. IV.

31,6744 (32,1533) ha

55

0,5717 místní obslužná komunikace

0,1010 místní obslužná komunikace 0,0115 místní sběrná komunikace 0,0249 místní obslužná komunikace 0,0500 místní obslužná komunikace 0,0050 místní obslužná komunikace 0,0071 účelová komunikace 0,7712 1,1745

III. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZOVÁ - OLEŠKO

Předkladatel: Obec Březová - Oleško Oleško 1143 252 45 Zvole u Prahy

Zpracovatel: ECODIS s.r.o.

ECODIS s.r.o., Na Dlouhém lánu 16, 160 00 Praha 6 [email protected] 606 569 963 Zakázka č. Odpovědný řešitel

13-06-12 Dr. Ing. R. Kovář

III. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ PLÁN obce BŘEZOVÁ - OLEŠKO

POŘIZOVATEL OBEC BŘEZOVÁ - OLEŠKO OLEŠKO 1143, 252 45 ZVOLE U PRAHY, IČ: 44684983 STAROSTA OBCE: MARTIN BERNARD TEL. 224 283 505 e-mail: [email protected] VÝKONNÝ POŘIZOVATEL PRISVICH, s.r.o. NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail [email protected] PROJEKTANT AURS, spol. s r.o. HLÁDKOV 920/12, 169 00 PRAHA - STŘEŠOVICE, IČ: 25086103 VED. PROJEKTANT ING.ARCH. MILAN KÖRNER, CSc. TEL.,FAX 233 089 931 e-mail [email protected]

Výtisk č. Počet stran Počet příloh Datum dokončení

1 73 3 VIII/2012

Dokumentace je platná jako celek a žádná její část nesmí být jakkoliv šířena bez písemného souhlasu autora

ECODIS s.r.o., Na Dlouhém lánu 16, 160 00 Praha 6, IČ: 24818771, Registrován u: Městský soud v Praze, Spisová značka: odd. C, vložka 177172, Bankovní spojení: Komerční banka a.s., č. účtu: 43-8948400267/0100

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Dokumentace je zpracována dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah kapitola Úvod A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona A.1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. A.2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. A.3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. A.4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. A.5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. A.7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. A.8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. A.9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. A.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Přílohy Literatura Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu Fotopříloha B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000 C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb území D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

str. 3 6 7

14 32 32 33

41 44 46

48 49 52 52 53 58 60 60 60 61 62 62 1

Změna územního plánu obce Březová - Oleško D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování E.I. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanoveny v politice územního rozvoje ČR E.II. Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje F.IIa. Shrnutí přínosu změny územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území F.IIb. Shrnutí přínosu změny územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

63 64 64 67 68 68 73 73

2

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Úvod Překládaný materiál je vyhodnocením vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Týká se návrhu zadání územního plánu obce Březová - Oleško. Obec Březová-Oleško má platnou územně plánovací dokumentaci, a to územní plán obce Březová-Oleško, schválený dne 28. listopadu 2003, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou obce Březová-Oleško č. 1/2003. V následujícím období byla pořízena pouze změna č. 1 ÚPO Březová-Oleško, vydaná dne 29. října 2009 (nabytí účinnosti dne 17. listopadu 2009). Zastupitelstvo obce Březová-Oleško rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, usnesením ze dne 15. března 2011, o pořízení územního plánu Březové-Oleška, který nahradí stávající ÚPO Březová-Oleško, ve znění jeho změny č. 1. V souvislosti s rozhodnutím Zastupitelstva obce Březová-Oleško o pořízení ÚP bylo následně rozhodnuto podle § 46 odst. 3 stavebního zákona Zastupitelstvem obce BřezováOleško usnesením č. 1 ze dne 23. června 2011, o 28 návrzích na pořízení územního plánu, které byly uplatněny na Obecním úřadu Březové-Oleška do 20. května 2011. Zastupitelstvem obce Březová-Oleško bylo schváleno do zadání ÚP zařadit 5 nových lokalit, kterým bylo vyhověno. Dále byly Zastupitelstvem obce Březová-Oleško schváleny podněty ze strany obce Březová-Oleško, které byly rovněž zařazeny do zadání územního plánu. Řešeným územím územního plánu je celé území obce Březová-Oleško o výměře 647,7 ha, zahrnující dvě katastrální území Březová u Zvole (337,5 ha) a Oleško u Zvole (310,2 ha). K 1. ledna 2011 měla obec 821 obyvatel. Výkonným pořizovatelem územního plánu je společnost PRISVICH, s. r.o., projektantem společnost AURS, spol. s r.o. Územní plán byl zpracován v souladu s § 47 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění a § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a přílohy č. 6 této vyhlášky, a to takovým způsobem, aby mohla být veřejně projednána a následně schválena zastupitelstvem obce.

Situování zájmového území 3

Změna územního plánu obce Březová - Oleško

Údaje o předkladateli Název organizace Obec Březová – Oleško Sídlo Obecní úřad Březová - Oleško Oleško 1143 252 45 Zvole u Prahy IČ 44684983 Jméno, příjmení, adresa, oprávněného zástupce předkladatele Martin Bernard - starosta Obecní úřad Březová - Oleško Oleško 1143 252 45 Zvole u Prahy Název koncepce Územní plán Březová - Oleško Obsah koncepce a výchozí požadavky Posuzovaná koncepce je územně plánovací dokumentací sídelního útvaru. Předmětem posuzování vlivů jsou jednak lokality stávající (dosud nezastavěné) a dále lokality, kde byl podán návrh na změnu funkčního využití. Posuzované stávající lokality označení lokality Z1a Z1b Z1c Z2a Z2b Z3a Z3b Z3c Z4a Z4b Z4c Z5a Z5b Z6 Z7a Z7b Z7c Z8a Z8b Z9a Z9b Z9c

k.ú. Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole

rozloha 0,6760 0,8219 0,8110 0,5966 0,5976 2,0662 0,2582 0,3416 1,8293 0,6801 0,2476 1,6322 1,0253 0,2949 0,7233 0,2409 0,2682 1,5580 0,4843 0,2008 0,2051 0,1366

funkční využití dle platné ÚPD navrhovaná změna BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

4

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Z9d Z10a Z10b Z10c Z10d Z10e Z10f Z10g Z11a Z11b

Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole

0,5136 0,4532 0,9351 1,6526 0,3229 0,4552 1,0489 0,1405 0,4050 0,7175

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

Komunikace označení lokality u Z3a u Z4a uvnitř Z10 uvnitř Z11 WD3b WD3c točka WD14b WD16 WD17a WD18

k.ú. Březová u Zvole Březová u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Březová u Zvole Březová u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole Oleško u Zvole

rozloha 0,1007 0,1735 0,5757 0,1010 0,0117 0,0201 0,0138 0,0051 0,0002 0,0390

funkční využití dle platné ÚPD navrhovaná změna BI MK BI MK BI MK BI MK NL MK NL MK NL MK NL MK NL MK NL MK

Posuzované lokality s nově navrženými změnami označení lokality k.ú.

rozloha (ha) návrh doporučený

funkční využití území dle platné ÚPD navrhovaná změna NP BI NP BI NZ BI NZ SK NZ SK NZ BI NP OV NP SK NP SK NP BI NL TI

Z12a (1) Oleško u Zvole 0,3280 9,2 Z12b (1) Oleško u Zvole 0,3000 Z13a (2) Oleško u Zvole 1,2918 4,5 Z13b (2) Oleško u Zvole 0,9155 Z14a (3) Oleško u Zvole 0,9108 11,6 Z14b (3) Oleško u Zvole 2,5058 1,3 Z15 (4) Březová u Zvole 0,4537 Z16 (4) Březová u Zvole 0,5592 Z17a (5) Březová u Zvole 0,2331 5,7 Z17b (5) Březová u Zvole 1,2819 Z18 Oleško u Zvole 0,1 0,1000 Poznámka: zastavitelné lokality zahrnují i dosud nevyužité plochy z dosavadního územního plánu, jedná se o lok. 1 až 11. (tzn. nové lokality jsou 12 až 17) v případě, že jsou lokality členěny komunikacemi, mají index abecední (komunikace jsou většinou stávající, resp. převzaté z původního ÚP.) BI = bydlení v rodinných domech městské a příměstské, OV = občanské vybavení, veřejná infrastruktura, SK = plochy smíšené obytné, komerční, NP = louky a trvalé travní porosty, NZ = plochy zemědělské, orná půda, MK = místní obslužné komunikace, TI = technická infrastruktura (ČOV)

Navržené varianty V úvodní fázi zpracování zadání územního plánu byly analýzou území a navrhovaných změn funkčního využívání jednotlivých částí zájmového území hodnoceny jednotlivé lokality navržené ke změně funkčního vymezení a jejich zařazení resp. nezařazení do zadání územního plánu, případně jejich plošný rozsah. Výsledkem analýzy bylo přijetí resp. nepřijetí jednotlivých území (případně korekce jejich plošného rozsahu) do zadání územního plánu. Požadavek na variantní řešení byl tudíž splněna již v této úvodní fázi (fáze „screeningu“). Následně pak již byla rozpracována jediná varianta, která je obsahem tohoto vyhodnocení. 5


A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona

6


A.1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Kapitola hodnotí vztah územně plánovací dokumentace (územního plánu obce Březová Oleško) k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k malému plošnému i funkčnímu dopadu vyvolaných změn je uveden pouze omezený okruh koncepčních matriálů, které mají bezprostřední vazbu k hodnocenému územnímu plánu resp. k lokalitám určeným ke změně. 1.1. Vztah posuzované koncepce ke koncepcím jiným Následující text presentuje koncepce a strategie na: 1) úrovni státu včetně mezinárodních dohod 2) úrovni Středočeského kraje Obecně platí, že koncepce a strategie na národní a mezinárodní úrovni jsou reflektovány a konkretizovány v koncepcích nižší úrovně (v tomto případě většinou na úrovni Středočeského kraje), které jsou uvedeny níže. U všech těchto koncepcí jsou uvedeny stanovené cíle, ale pouze ty, které jsou relevantní vůči zájmovému území resp. navrženým funkčním změnám. U těchto koncepcí je následně posuzováno, nakolik jsou jimi definované cíle v souladu resp. rozporu se změnami navrhovanými změnou územního plánu. 1.1.1. Koncepce a strategie na úrovni státu včetně mezinárodních dohod 1.1.1.1. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) pro období 2004 – 2010 byla schválená vládou České republiky v březnu 2004 a vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. SPŽP definuje prioritní oblasti životního prostředí, kterými jsou: - ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti - udržitelné využívání přírodních zdrojů (vč. vody), materiálové toky a nakládání s odpady V současné době se však již projednává aktualizace SPŽP, a to na období 2011 – 2020. Přesto, že tento dokument nebyl ještě schválen, ve vztahu k časovému horizontu naplňování posuzované změny č. 2 územního plánu obce Stašov je více relevantní. Mezi hlavní navržené cíle patří: - zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, - uplatnění principů udržitelného rozvoje a k integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik, - ochrana a udržitelné využívání zdrojů, - ochrana biologické rozmanitosti a environmentálně šetrné užívání krajiny, 1.1.1.2. Strategie trvalé udržitelnosti České republiky Strategie udržitelného rozvoje České republiky, schválená vládou ČR usnesením č. 1242 ze dne 8. prosince 2004, tvoří rámec pro zpracování materiálů koncepčního charakteru 7

Změna územního plánu obce Březová - Oleško (sektorových politik či akčních programů). Strategie definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. Strategie definuje následující strategické cíle : - podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb ( udržitelnou ekonomiku ) - zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vazby mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost - systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot ( snižující exploataci krajiny a potřebu importovaných surovin ) - minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného - udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit - podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů - podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury - umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsensus při přechodu k udržitelnému rozvoji V programu jsou definovány silné a slabé stránky ekonomiky ČR. Mezi slabými stránkami je uvedena „Orientace nových investic na výstavbu na zelené louce namísto na využívání zastavěných, ale již nevyužívaných ploch (brownfields)“. 1.1.1.3. Strategie ochrany biologické rozmanitosti - kapitola VI. Regionální politika a územní plánování Problémové okruhy: 1. Neexistence nebo neaktuálnost územně plánovací dokumentace v řadě menších obcí. 2. Nedostačující mechanismy pro zachování a obnovu skladebných prvků ÚSES na všech jeho úrovních. Pomalé tempo komplexních pozemkových úprav snižující možnosti realizace ÚSES. 3. Územní plánování neřeší využití území na základě stanovení ekologické únosnosti krajiny pro dané typy ekonomických aktivit. 4. Využití nezastavěného území je v územně plánovací dokumentaci někdy řešeno formálně. Není kladen stejný důraz na nezastavěné a zastavěné území. Cíle: 1. Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních. 2. Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí. 3. Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. 4. Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích. 5. Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami.

8

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 6. Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu. 1.1.1.4. Integrovaný národní program snižování emisí České republiky Předmětem Programu jsou všechny znečišťující látky, které jsou českými právními předpisy regulovány na úrovni vyšší, než je úroveň jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, tzn. látky, pro které jsou vyhlášeny emisní stropy nebo imisní limity ( IL ). Program se zabývá nejen těmi látkami, u kterých v současné době dochází k překračování limitních hodnot (IL a emisních stropů), ale v souladu s principy prevence a předběžné opatrnosti také látkami, u kterých v současné době k překračování limitních hodnot nedochází, a to s cílem tento žádoucí stav zachovat. Program je připraven v základním časovém horizontu roku 2010, protože k tomuto roku musí být dodržovány jak národní emisní stropy, tak i některé IL. Dále je v přiměřeném rozsahu uveden výhled do roků 2015 a 2020. K těmto datům se předpokládá navržení nových národních emisních stropů. Program má čtyři základní cíle a tři cíle vedlejší. Základní cíl 1: Dosažení národních emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3 v horizontu roku 2010. Národní emisní stropy pro Českou republiku pro rok 2010 (v kt/rok): SO2 NOx VOC NH3 265 286 220 80 Základní cíl 2: Snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány IL (včetně emisí prekurzorů ozonu) s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách. Jedná se především o následující znečišťující látky: suspendované částice frakce PM 10, B(a)P, SO2, NO2, NOX, CO, benzen, ozon, Cd, Ni a As. Základní cíl 3: Udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování IL, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování IL v budoucnosti. Jedná se především o Pb, Hg a NH3. Základní cíl 4: Dosažení směrných cílových hodnot pro acidifikaci pro lidské zdraví a pro vegetaci k roku 2020. Směrné cílové hodnoty jsou stanoveny nařízením vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Vedlejší cíl 1: Přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména CO2 a methanu. Vedlejší cíl 2: Přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji. Vedlejší cíl 3: Přispět k omezování vzniku odpadů. 1.1.1.5. Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství.

9

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Cíle (relevantní vůči životnímu prostředí) státní energetické koncepce: - maximalizace zhodnocování energie - podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie - optimalizace využití domácích energetických zdrojů - minimalizace emisí poškozujících životní prostředí - minimalizace emisí skleníkových plynů 1.1.1.6. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Strategie ochrany klimatu České republiky je prezentována Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (dále jen „Národní program“), který byl připraven podle požadavků rozhodnutí Rady Evropské unie 99/296/EC a schválen usnesením vlády ČR č. 187 ze dne 3. března 2004. Ve vztahu k posuzované změně územního plánu nebyly identifikovány přímé vazby. 1.1.1.7. Mezinárodní dohody Úmluva o biologické rozmanitosti Celosvětová Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention of Biological Biodiversity) není na rozdíl od většiny mezinárodních úmluv zaměřena na určitý, zpravidla poměrně úzký výsek péče o životní prostředí , ale zabývá se značně širokou tématikou, jakou ochrana a řízená péče o biodiverzitu a udržitelné využívání biologických zdrojů je. Úmluva si vytyčila tři hlavní cíle: - ochranu biologické rozmanitosti na všech jejích úrovních - rozumné, udržitelné využívání jejích složek - spravedlivé rozdělování zisků z využívání genetických zdrojů včetně biotechnologií Posuzovaná koncepce není v rozporu se závazky, kterými je ČR jako smluvní strana úmluvy vázána. Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti Strategie rozpracovává cíle Úmluva o biologické rozmanitosti. Je určena na dvacetileté a rozdělena do čtyřech pětiletých akčních plánů. Každý z akčních plánů zahrnuje 11 akčních témat, z nichž jedním je ustavení celoevropské ekologické sítě chráněných území. Posuzovaná koncepce není v rozporu s touto strategií. Ramsarská úmluva Cílem Ramsarské úmluvy je ochrana mokřadů a jejich rozumné využití. Posuzovaná koncepce neovlivní žádný mokřad, který je na seznamu mezinárodního významu. Bonnská úmluva Základním cílem úmluvy je ochrana stěhovavých druhů (nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých) uznáním skutečnosti, že jejich ochrana je nutná ve všech částech areálu, včetně míst odpočinku na migračních cestách, což vyžaduje mezinárodní spolupráci. V zájmovém území se nenacházejí žádné plochy významné pro stěhovavé druhy. Bernská úmluva Cílem úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť je ochrana volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich prostředí, se zvláštním důrazem na ohrožené a zranitelné druhy, včetně ohrožených a zranitelných druhů.

10

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Koncepce neohrozí žádné druhy rostlin a živočichů jmenovaných ve všech čtyřech přílohách Bernské úmluvy. 1.1.2. Koncepce a strategie Středočeského kraje Z koncepcí, které byly schváleny Zastupitelstvem Středočeského kraje nebo jsou v pokročilém stupni zpracování a projednání mají k předkládané koncepci mají vztah především následující koncepční materiály Středočeského kraje: - Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje - Povodňový plán Středočeského kraje - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 - Plány oblastí povodí - Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje - Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (včetně programového dodatku) - Územní energetická koncepce Středočeského kraje - Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 - Územní plán velkého územního celku 1.1.2.1. Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje kraje je základní střednědobý program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje směry a úkoly rozvoje finanční povahy i úkoly nefinanční povahy, jako jsou politika, nástroje, organizační úkoly, doporučení pro ústřední správní orgány atd. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření, vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finančními prostředky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o nejdůležitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalostí místních činitelů a odborníků a umožňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího vývoje kraje. Hlavním cílem rozvoje Středočeského kraje je dosáhnout vyváženého hospodářského, kulturního a vzdělanostního růstu se silnými a vzájemně výhodnými vazbami na hlavní město Prahu, ale také na další regiony, při respektování podmínek ochrany životního prostředí tak, aby region obstál v porovnání s ostatními regiony v ČR a v zahraničí. Mezi dílčí cíle Středočeského kraje patří : - Využít blízkosti Prahy a potenciálu Středočeského kraje k hospodářskému růstu regionu. - Budovat a rozvíjet technickou infrastrukturu tak, aby vyhovovala rostoucím potřebám ekonomického rozvoje při respektování ochrany životního prostředí a splňovala požadavky obyvatelstva Středočeského kraje na trvalé zlepšování kvality života. - Zlepšovat podmínky života obyvatel se zvláštním důrazem na venkovský prostor. Zvyšovat přitažlivost regionu důslednou ochranou a trvale udržitelným využitím přírodního a kulturního dědictví regionu a nabídkou rekreačních a sportovních aktivit. V rámci životního prostředí definuje Program následující strategické cíle:

11

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Strategický cíl D.1 – Trvale udržitelný rozvoj území kraje D.1.1 Zvyšování ekologické stability krajiny D.1.2 Výstavba a údržba infrastruktury v krajině, včetně protipovodňové ochrany s důrazem na místa opakovaně postihovaná povodněmi D.1.3 Ochrana volné krajiny D.1.4 Ochrana ovzduší D.1.5 Odstraňování starých ekologických zátěží D.1.6 Řešení dopravy v rámci regionu Strategický cíl D.2 – Zlepšení kvality ochrany podzemních a povrchových vod D.2.1 Omezování zdrojů plošného znečištění vod D.2.2 Budování infrastruktury zaměřené na eliminaci největších bodových zdrojů znečištění vod D.2.3 Prioritní ochrana vodárenských a lázeňských vod D.2.4 Zvýšení retence vody v území D.2.5 Odstraňování starých ekologických zátěží Strategický cíl D.3 – Moderní odpadové hospodářství D.3.1 Zajištění optimální dostupnosti moderních metod nakládání s odpady včetně využívání kapacit řízených skládek a spaloven D.3.2 Podpora zavádění systémů separace a recyklace odpadů D.3.3 Podpora zavádění bezodpadových a nízkoodpadových technologií D.3.4 Podpora odbytu výrobků z odpadu Strategický cíl D.4 – Zlepšování kvality ochrany ovzduší D.4.1 Dlouhodobé a všestranné omezování negativních dopadů způsobených zdroji znečištění ovzduší D.4.2 Budování infrastruktury zaměřené na eliminaci rozhodujících bodových i liniových zdrojů znečištění ovzduší D.4.3 Podpora zdrojů nahrazujících zastaralé technologie D.4.4 Podpora ekologických forem dopravy D.4.5 Odstraňování starých ekologických zátěží D.4.6 Schvalované územní plány budou v souladu s Programem snižování emisí a nyní zpracovávaným Programovým dodatkem k tomuto programu D.4.7 Podpora úspor energií při bydlení (zateplování) a obnovitelných zdrojů D.4.8 Podpora výstavby a údržby zpevněných komunikací v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Strategický cíl D.5 – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta v kraji D.5.1 Realizace koncepce EVVO včetně krajských SEV D.5.2 Budování a rozvoj informačně vzdělávacích a návštěvnických středisek 1.1.2.2. Povodňový plán Středočeského kraje Nemá vztah k posuzované koncepci. 1.1.2.3. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 Nemá vztah k posuzované koncepci.

12

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 1.1.2.4. Plán oblasti povodí Nemá vztah k posuzované koncepci. 1.1.2.5. Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje je zpracován na období 10 let. K jeho aktualizaci dochází při každé zásadní změně podmínek, na základě kterých byl schválen. Nejdůležitějším cílem Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje je zajistit snížení množství produkovaného odpadu, snížení množství odpadu ukládaného na skládky a vznikající odpad především využívat. Investičních záměrů, které bude možno díky posuzované koncepci v daných rozvojových plochách realizovat, se týkají následující strategické cíle: - 50% využití komunálních odpadů od roku 2010, - výtěžnost separovaných složek komunálního odpadu od roku 2008: 45 % papíru, 33 % skla, 14 % plastů, 8 % kovů, - snížení skládkovaného odpadu o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000, 1.1.2.6. Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (včetně programového dodatku) 1.1.2.6.1. Program snižování emisí Středočeského kraje Pro dosažení cílů ke zlepšení stavu znečištění ovzduší ve Středočeském kraji byl schválen Programu snižování emisí Středočeského kraje. Jsou zde stanoveny cíle a priority z pohledu: - imisních limitů, - emisních stropů, - znečišťujících látek – především suspendovaný aerosol, oxidy dusíku, - území - zdrojů – malé zdroje (problém tuhých znečišťujících látek, NH3), mobilní zdroje (problém oxidů dusíku, CO, tuhých znečišťujících látek), zvlášť velké zdroje (problém SO2). Globálním cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou: - snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší) - snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v oblastech, kde jsou cílové imisní limity překračovány - udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů - dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje stanoveny následující prioritní znečišťující látky: - suspendované částice PM 10 13

Změna územního plánu obce Březová - Oleško -

oxidy dusíku a oxid dusičitý benzo(a)pyren těkavé organické látky arsen

1.1.2.6.2. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Nemá vztah k posuzované koncepci. 1.1.2.7. Územní energetická koncepce Územní energetické koncepce Středočeského kraje byla zpracována ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií a nařízení vlády ČR č. 195/2001 Sb.“ Priority a cíle územní energetické koncepce by měly přispět ke splnění cílů stanovených Programem rozvoje kraje. K dosažení cílů programu rozvoje kraje lze v oblasti energetiky přispět následovně: - zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie, které se projeví lepšími podmínkami života, a to zejména na venkově, - zvýšením informovanosti obyvatel o možnostech využit obnovitelných zdrojů energie a o úsporách energie. 1.1.2.8. Koncepce ochrany přírody Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 -

Nemá vztah k posuzované koncepci.

1.1.2.9. ZÚR Středočeského kraje V souladu s přechodnými ustanoveními § 187 odst. 7 a § 189 odst. 2 stavebního zákona nevyplývají z jeho závazné části pro jednotlivé části zájmového území žádné požadavky. Je pouze třeba respektovat regionální ÚSES a území Natura 2000. 1.1.3. Přehled územně plánovací dokumentace vážící se k území 1. Územní plán obce Březová – Oleško vč. změny č. 1 2. Územní plán obce Zvole (sousedí s územím obce Březová – Oleško) 3. Územní plán obce Vrané nad Vltavou (sousedí s územím obce Březová – Oleško) 4. Územní plán velkého územního celku Pražského regionu 5. ÚAP ORP Černošice Poznámka: Území obcí Měchenice a Davle (na západě) je oddělené tokem a údolím Vltavy a území obce Okrouhlo (na východě) je odděleno rozsáhlým lesním komplexem. Území obce Petrov (na jihu) je oddělené Zahořanským potokem.

A.2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. 2.1. Vymezení zájmového území Zájmové území je vymezeno správním územím obce Březová – Oleško a zahrnuje jednak lokality stávající (dosud nezastavěné, v návrhu ÚP číslované jako Z1 – Z11, P1 a P2) a 14

Změna územního plánu obce Březová - Oleško dále lokality, kde byl podán návrh na změnu funkčního využití (v návrhu ÚP číslované jako Z12 – Z17). Jedná se o následujících pět lokalit: Lokalita 1 (Z12a – 12b) – Tato lokalita se skládá ze tří poněkud odlišných částí. Největší, severní, část je tvořena intenzivně obhospodařovaným travním porostem, ze všech stran ohraničeným mladým dubovým lesem. Cestou je napojena na střední část, kterou tvoří pás ruderalizovaného biotopu pod vysokým vedení. Dochází zde k nelegálnímu ukládání výkopových zemin. Malá, jižní část, je tvořena intenzivně obhospodařovanou loukou v kontaktu se stávající chatovou zástavbou. Lokalita 2 (Z13a – 13b) – J Jedná se o intenzivně obhospodařovaný travní porost, z části pod vedením vysokého napětí. Přístup na tuto plochu je díky silnici z Březové do Oleška snadný. Jedná se v podstatě o pokračování lokality č. 3, ale z druhé strany silnice. Lokalita 3 (Z14a – 14c) – Rozlehlá plocha mezi silnici z Březové do Oleška a lesem na východě. Od jihu k této lokalitě přiléhá chatová zástavba a od severu zástavba rodinných domů. Lokalita je v převážné míře tvořena intenzivně obhospodařovaným travním porostem. Lokalita 4 (Z15 – 16) – Jedná se o malou proluku mezi obytnou zástavbou obce. Lokalita je tvořena ruderalizovaným biotopem. Území je díky silnici snadno dostupné. Lokalita 5 (Z17a – 17b) – Lokalitu tvoří intenzivně obhospodařovaný travní porost. Od severu k ní přiléhá obytná zástavba, zatímco od jihu ji uzavírá navržený lokální biokoridor resp. biocentrum. Dostupnost lokality je díky existující silnici bezproblémová. Lokalita Z18 – Jedná se o plochu pro novou ČOV. 2.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků NUTS II NUTS III obec katastrální území

Střední Čechy Středočeský kraj Březová - Oleško (599735) Březová u Zvole (794023) Oleško u Zvole (794040) GPS: 49°54'30.366"N, 14°24'42.603"E (cca střed obce)

2.3. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 2.3.1. Demografické charakteristiky území K 1. ledna 2011 měla obec 821 obyvatel. 2.3.2. Krajina a krajinný ráz 2.3.2.1. Obecně V zákoně 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění je krajinný ráz definován jako „Přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti“. Autor této dokumentace chápe krajinný ráz daného území především jako subjektivní vnímání určité harmonie přírodních a kulturních činitelů (respektive jejich syntézu s vnímáním funkčnosti) přítomných v zorném poli pozorovatele. Typologické hodnocení krajinného rázu Podle poměru mezi prvky přírodními a vytvořenými v krajině člověkem lze vymezeny tři účelové krajinné typy (Míchal, 1997): Typ A - krajina silně pozměněná civilizačními zásahy („plně antropogenizovaná“) 15

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Typ B - krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“) Typ C - krajina s nevýraznými civilizačními zásahy („relativně přírodní“) Dané území se do výše zmíněných krajinných typů zařazuje na základě hodnoty koeficientu ekologické stability (KES). Ten vyjadřuje podíl ploch s vyšším stupněm ekologické stability (čitatel) a ploch s nízkým stupněm ekologické stability (jmenovatel): plocha se stupněm ekologické stability 2,3,4,5 KES = ------------------------------------------------------------------------plocha se stupněm ekologické stability 0 a 1 Následující tabulka uvádí zařazení do krajinného typu podle hodnoty KES. Hodnota KES Krajinný typ pod 0,39 typ A 0,90 - 2,89 typ B nad 6,20 typ C Poznámka: Intervaly hodnot KES nejsou spojité. Krajina, jejíž KES leží mimo hranice těchto intervalů, je nositelem znaků obou sousedních kategorií (Míchal, 1997). Estetická kategorizace krajinného rázu V rámci tohoto subjektivního hodnocení estetického projevu krajinného rázu lze rozlišit tři základní typy krajinářské hodnoty: zvýšený (+) základní (průměrný) snížený (-) Klasifikace krajiny zájmového území resp. jejího širšího okolí S přihlédnutím k typologizaci krajiny (Míchal 1990) lze krajinný ráz zájmového území přiřadit k typu Typ B - krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“), se základní estetickou hodnotou. Zájmové území leží v oblasti krajinného rázu Dolní Posázaví resp. soutok Sázavy a Vltavy. Jedná se o Posázavský bioregion (1.22). 2.3.2.2. Přírodní aspekt krajinného rázu Určujícím rámcem přírodního aspektu krajinného rázu je situování zájmového území do prostoru nad soutokem Vltavy a Sázavy. Výrazně se zde uplatňují segmenty přírodnímu stavu blízkých biotopů, které spolu s nepříliš velkými poli tvoří vertikálně i horizontálně pestrou mozaiku. Území je zvlněné a na západě prudce spadá do kaňonu Vltavy. Díky této poměrně členité konfiguraci jsou výhledy na horizonty, většinou tvořené zalesněnými návršími, značně omezené. Přechody jednotlivých krajinotvorných segmentů jsou členité, bez rušivých geometrických linií. Projev vodního fenoménu je určující především na západě území, kde terén prudce spadá do kaňonu Vltavy. Celé území působí harmonicky s přiměřeným zastoupení přírodních i agro-urbánních prvků. V území lze vysledovat převažující mírný sklon k jihu až jihovýchodu, přičemž nadmořská výška se pohybuje mezi 300 a 350 m/m. Stupeň exploatace území lze považovat za přiměřený (na podmínky středních Čech dokonce za nadprůměrně dobrý). Druhou stranou této skutečnosti je nedostatek pracovních příležitostí v oblasti, projevující se naopak krajinářsky příznivým slabým projevem industriálních struktur v krajinném rázu. 16

Změna územního plánu obce Březová - Oleško V blízkém okolí zájmového území nelze definovat žádnou jednoznačnou kladnou krajinnou dominantu … kaňon Vltavy se v zájmovém území pohledově neuplatňuje. 2.3.2.3. Kulturní aspekt krajinného rázu Zástavba obce Březová – Oleško má vesnický charakter (menší rodinné domy se zahradami). Zachovalé lesní celky a blízkost dvou řek významným způsobem předurčují zájmové území pro rekreační využití. To se projevuje přítomností velkého množství chat, z nichž některé jsou trvale obývány. V podlesní době v obci přibylo velké množství nových rodinných domů. Zájmové území je ze dvou stran ohraničeno kaňony řek – Vltava na západě a Sázava na jihu, což výrazně definuje možné ekonomické aktivity – jedná se o „koncové“ území, které není významné z hlediska dopravního ani průmyslového. Zemědělství je nejvýraznějším artefaktem ekonomických aktivit v území. Plochy polí však nejsou velké a často je rozdělují zalesněná území. Zájmovým územím na několika místech prochází vysoké vedení elektrického napětí, které si vizuálně silně projevuje. Naopak projev silničních staveb je nevýrazný (= nejedná se o tranzitní území). Nejsou zde lokalizovány žádné významnější průmyslové aktivity. 2.3.2.4. Estetické aspekt krajinného rázu Estetické hodnocení dotčeného krajinného prostoru je průnikem charakteristik přírodního a kulturního aspektu krajinného rázu a je tudíž totožné s komentářem v předchozích bodech. 2.3.2.5. Rekreační využívání území Na území obce Březová-Oleško se nachází mnoho chat, přičemž některé z nich jsou trvale obývány. 2.3.3. Ekosystémy a stupeň ekologické stability Biogeografické členění Zájmové území náleží (Culek a kol., 1996) na základě biogeografického členění do: biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, biogeografické podprovincie hercynské. Zájmové území se nachází v Posázavském bioregionu. 1.22 Posázavský bioregion leží na jihovýchodě středních Čech, zabírá východní část geomorfologického celku Benešovská pahorkatina a severní výběžky celků Vlašimská pahorkatina a Křemešnická vrchovina. Je tvořen vrchovinou na žulách a rulách podél zaříznutého údolí Sázavy a jejích přítoků. Je charakteristický ochuzenou mezofilní biotou, tvořenou acidofilními doubravami a podružně též květnatými bučinami a dubohabřinami. Bioregion leží v mezofytiku, vegetačním stupni suprakolinním až submontánním. Jednotlivé části zájmového území pokrývají následující biochory: -3BM Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti ve 3. v.s. Následující tabulka definuje ekosystémy a stupeň ekologické stability na jednotlivých lokalitách. území Z1 Z2 Z3 Z4 Z5

ekosystém Zemědělská půda Zemědělská půda Trvalý travní porost a pole Trvalý travní porost a pole Intenzivně obhospodařovaná pastvina

SES 1 1 1 1 2

17

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 (jih) Z12 (střed) Z12 (sever) Z13 Z14 Z15+16 Z17 Z18

Ruderalizovaná proluka mezi stávající zástavbou Zemědělská půda + ruderalizovaná proluka mezi stávající zástavbou Intenzivně obhospodařovaný trvalý travní porost Ruderalizovaná proluka mezi stávající zástavbou Intenzivně obhospodařovaný trvalý travní porost + zahrady Zahrada Intenzivně obhospodařovaní trvalý travní porost Antropogenizovaná plocha – průsek pod vysokým vedením el. proudu Intenzivně obhospodařovaní trvalý travní porost Intenzivně obhospodařovaní trvalý travní porost Intenzivně obhospodařovaní trvalý travní porost, v jižní části místy podmáčený Antropogenizovaná plocha mezi stávající zástavbou Intenzivně obhospodařovaní trvalý travní porost Produkční les

1 1 2 1 1-2 2 2 1 2 2 2 1 2 3

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že změna má být realizována pouze na antropogenizovaných plochách s nízkým stupněm ekologické stability. 2.3.4. Územní systém ekologické stability (§ 3, odst. a) ÚSES krajiny je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. 2.3.4.1. Legislativní rámec Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 3 a) územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. § 3 b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny vytváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek § 4 (1) Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností vlastníků a uživatelů pozemků, tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným předpisem. § 4 (2) Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by vedly k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko - stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří 18

Změna územního plánu obce Březová - Oleško zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. § 59 (1) K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4 (2) Vyžaduje-li vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního. Vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/92 § 1 a) biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. § 1 b) biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. 2.3.4.2. ÚSES v zájmovém území resp. v jeho nejbližším okolí Územní systém ekologické stability je vymezen stávajícím územním plánem pro celé správní území obce. Kromě lokality č. 5 žádná jiná nezasahuje do žádného segmentu ÚSES. Lokalita č. 5 okrajově zasahuje do návrhu lokálního biocentra (LBc 158). V současné době se však jedná o nefunkční návrh.

Segmenty ÚSES poblíž nových lokalit v zadání ÚP

Interakční prvky Obvykle se jedná o liniový segment krajiny, který zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní,

ekologicky méně stabilní krajinu. Do žádné části zájmového území nezasahuje žádný interakční prvek.

19

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 2.3.5. Zvláště chráněná území, Natura 2000, památné stromy, VKP, přírodní parky 2.3.5.1. Zvláště chráněná území (§ 14) Do žádné části zájmového území nezasahuje žádné zvláště chráněné území a žádné takovéto území se nenachází ani nikde v okolí. 2.3.5.2. Natura 2000 (§ 3, odst. p) 2.3.5.2.1. Evropsky významné lokality (§ 45a) Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin byla přijata 21. května 1992 a vstoupila v platnost v roce 1994. Cílem směrnice je ochrana biodiverzity na území členských států EU. Ukládá EVL V Hladomoří vyhlašovat významné evropské lokality pro významné typy stanovišť, která jsou uvedena v její příloze I. a pro druhy rostlin a živočichů jmenovaných v její příloze II. Střední a severní část původně navržené lokality č. Z12 (1) se nachází uvnitř evropsky významné lokality CZ0213802 V Hladomoří. (údaje viz server: www.natura2000.cz) 2.3.5.2.3. Ptačí oblasti (§ 45e) Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EEC) byla přijata 2.dubna 1979 a v platnost vstoupila 6.dubna 1981. Směrnice vytváří ucelený rámec ochrany volně žijících ptáků a jejich stanovišť, hnízd i vajec na území členských států EU. Dále pak členským státům ukládá povinnost chránit stanoviště ptačích druhů o dostatečné rozmanitosti a rozloze. Nikde poblíž se nenachází žádná ptačí oblast. (údaje viz server: www.natura2000.cz) 2.3.5.3. Památné stromy (§ 46) V žádné části zájmového území se nenacházejí žádné památné stromy. 2.3.5.4. VKP (§ 3, odst. b)

Hranice přírodního parku Střed Čech.

Významný krajinný prvek je v zákoně 114/1992 Sb. definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, 20

Změna územního plánu obce Březová - Oleško utvářející její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. V žádné části zájmového území se nenachází žádný významný krajinný prvek. 2.3.5.5. Přírodní parky (§ 12) Ani jedna část zájmového území nezasahuje do přírodního parku Střed Čech, který se nachází východním směrem. Tento park byl vyhlášen v roce 1990 na ploše 9.890 ha a to v lesnatých partiích pravého břehu Vltavy, na dolním toku Sázavy, po obou stranách bývalých Svatojánských proudů a v Říčanské plošině na Libřici. Z přírodovědného hlediska se jedná o učebnicové příklady říčního ekofenoménu Sázavy, Vltavy a menších vodních toků (Jílovský potok) v neoproterozoiku. Z hlediska návštěvníků jde o romantický kraj hlubokých údolí se skalními útvary, roklemi, náhorními pahorkatinami a malebnými výhledy. Silné je rekreační využívání, v okolí je mnoho rekreačních objektů. Zejména Posázaví a střední Povltaví je klasickou oblastí předválečného a poválečného trampingu. Přírodní park se vyznačuje bohatstvím rostlinných a živočišných druhů, s pozoruhodnými kontrasty skalních stepí s xerothermní florou, vedle rostlinstva sevřených a chladných roklí, a to vše jak na bazických, tak i na kyselých substrátech. Mnohé lesní enklávy (suťové lesy, zakrslé doubravy aj.) si podržely svůj přirozený charakter, který se zde vyvíjel nejméně osm tisíc roků, přičemž přibližně čtyři tisíce let je vývoj ovlivňován člověkem. 2.3.5.6. Vztah posuzované koncepce k výše uvedeným subjektům ochrany přírody a krajiny Posuzovaný územní plán v doporučené variantě se nedostává do střetu (funkčního ani prostorového) s žádnými vyhlášeným VKP, interakčními prvky, zvláště chráněnými územím, památnými stromy či přírodními parky. 2.3.6. Fauna Vzhledem k biotopům zmiňovaným v kapitole 2.3.3. Ekosystémy a stupeň ekologické stability nelze očekávat, že by na prostor jednotlivých částí zájmového území byla trvale vázána populace nějakého vyššího živočišného druhu a že by neexistovala možnost náhrady při záboru těchto ploch. V případě lokality č. Z14c byl v připomínkách ZO ČSOP 11/11 Zvoneček a ZO ČSOP DIVOKY zmiňován výskyt užovky obojkové, užovky hladké a čolka velkého. Je uváděno, že čolek velký zde byl viděn v dubnu a květnu 2012 a je přiložena fotografie toto druhu v terestrické fázi života (bez hřbetního lemu). Z výše uvedených důvodů byl v rámci zpracování předkládaného vyhodnocení vlivů územního plánu na životní proveden biologický průzkum toho území, zaměřený na výše uvedené druhy. Coronella austriaca – na posuzované lokalitě užovka nalezena nebyla. Existuje archivní nález z prostoru chat v Olešku, nicméně posuzovaná lokalita je tvořena zcela odlišným biotopem (vlhká louka), který nepředstavuje pro tento druh hada preferovaný biotop. Případná výstavba rodinných domů v této lokalitě nebude mít na tento druh žádný vliv. Natrix natrix – jedná se o oportunní druh hada s širokou ekologickou valencí. Jeho výskyt zde doložen nebyl, nicméně nelze jej vyloučit (stejně tak jako kdekoliv jinde v okolí). Lokalita neposkytuje takové stanovištní, reprodukční, potravní či zimovištní podmínky, které by se nenacházely kdekoliv v okolí. Případná výstavba rodinných domů v této lokalitě nebude mít na tento druh žádný vliv. Triturus cristatus – v území neexistuje žádná vodní nádrž, která by mohla sloužit těmto čolkům jako reprodukční biotop a ke které by mohla být vázána místní populace. Jedná se 21

Změna územního plánu obce Březová - Oleško přitom o druh s malou prostorovou vagilitou (= nevzdaluje se příliš od své reprodukční nádrže a terestrickou fázi života tráví v zastíněných územích typu les). Zahradní jezírka na pozemcích přilehlých rodinných domů nelze z hledisky trvalého přítomnosti tohoto druhu považovat za adekvátní reprodukční biotop. Dle sdělení obyvatel přilehlých domů byla na počátku letošního jara odvodněna tůň při JV okraji louky u lesa, po které ale nezůstaly žádné stopy. 2.3.7. Flora 2.3.7.1. Potencionální přirozená vegetace Potenciální přirozenou vegetací je mozaika bikových doubrav (Luzulo albidae – Quercetum petraeae) a lipových doubrav (Tilio - Betuletum). Podél vodních toků se vyvinuly mokřadní olšiny. (data viz Neuhäuslové a kol. 2001) 2.3.7.2. Aktuální vegetace Z kapitoly č. 2.3.3. Ekosystémy a stupeň ekologické stability je patrné, že většina posuzovaných ploch je tvořena antropogenizovanými biotopy typu agrocenóza (= orná půda či intenzivně obhospodařovaný trvalý travní porost) či ruderalizovaná plocha mezi stávající zástavbou. Míra intenzity obhospodařování travních porostů se do jisté míry podle daného stanoviště liší (kupř. vlhké partie plochy č. Z14c lze sekat jen bez použití těžké techniky a proto byly tato plochy nedávno odvodněna), ani na jedné ploše se však nenacházejí přírodnímu stavu blízká rostlinná společenstva. Toto platí (ve zvýšené míře) i o lokalitě Z12 (1), která leží uvnitř „naturového“ území. S ohledem na připomínky vznesené výše uvedenými občanskými sdruženími byl na lokalitě č. Z14c proveden biologický průzkum, zaměřený mimo jiné i na přítomnost kosatce sibiřského. Iris sibirica zde místy v nejvlhčích částech louky roste, stejně jako na mnoha dalších místech v okolí obce. Nedávné odvodnění v dolní části louky bude mí zřejmě za následek vysušení louky. Případná výstavba rodinných domů v této lokalitě nebude mít na celkovou populaci tohoto rostlinného druhu žádný vliv. 2.3.7.4. Les a „mimolesní“ zeleň Do lesních porostů bude zasahováno pouze na jediné lokalitě Z18, a to v rozsahu 0,1 ha. Jedná se o plochu určenou pro ČOV. Územní plán nevyvolává významné zásahy do „mimolesní“ zeleně. Při zohlednění doporučeného rozsahu ploch zasahují do 50ti metrového ochranného pásma lesa (alespoň částečně) tyto lokality: Z1, Z3 (od lesa ji ale odděluje stávající zástavba), Z8, Z10, Z11 a z nově navržených Z12, Z13 a Z14. 2.3.8. Klimatické charakteristiky Zájmové území se dle Quitta (1970) nachází v mírně teplé klimatické oblasti (MT10) normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou. Je charakterizována následujícími údaji: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°a více

40 – 50 140 – 160

22

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

110 – 160 30 – 40 -2 – -3°C 17 – 18°C 7 – 8°C 7 – 8°C 100 – 120 400 – 450 mm 50 – 60 120 – 150 40 – 50

Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Březová - Oleško (platná ve výšce 10 m nad zemí v %) m.s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 4.2 3.24 0.56 8.00

NE 3.32 1.61 0.07 5.00

E 6.48 2.46 0.06 9.00

celková růžice SE S SW 5.37 4.56 9.72 1.61 2.39 9.21 0.04 0.05 1.08 7.02 7.00 20.01

W 7.5 6.95 1.55 16.00

NW CALM součet 6.33 17.99 65.47 3.42 0 30.89 0.23 0 3.64 9.98 17.99 100.00

Na základě této růžice vyplývá, že nejvyšší četnosti větrů jsou ze směru jihozápadního (20,01 %), západního (16 %) a severozápadního (9,98 %). Celková četnost výskytu těchto větrů je 58,19 %, tj. 212 dní ročně. Výskyt ostatních směrů je 36,02 % celkové četnosti. Poměr zastoupení klidového stavu představuje 17,99 % celkové četnosti. 2.3.9. Kvalita ovzduší Nikde v okolí zájmového území není kvalita ovzduší monitorována. Nejbližší měřící stanice, která se nachází v Ondřejově, již díky své vzdálenosti není pro zájmové území reprezentativní. Vzhledem ke konfiguraci terénu, absenci významnějších zdrojů znečištění ovzduší i převládajících směrech větrů (mimo směr od pražské aglomerace) lze ovzduší zájmového území považovat za čisté. Radonové riziko Radon 222Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle odvozené mapy radonového rizika leží zájmové území v oblasti s převažujícím středním radonovým indexem rizika z geologického podloží. Radonové riziko z geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v určité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v určité geologické jednotce proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zároveň indikuje i míru 23

Změna územního plánu obce Březová - Oleško pozornosti, jakou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách těchto oblastí vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. 2.3.10. Voda 2.3.10.1. Podzemní vody Dle hydrogeologického členění spadá zájmové území do hydrogeologického rajónu 63204 – Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – severní část. Podloží budují metabazity (břidlice), tedy horniny velmi málo propustné. Střední hodnota transmisivity pro metabazika jílovského pásma činí T = 1,6.10-5 m2.s-1., což znamená nízkou až velmi nízkou transmisivitu. Horninový komplex je sice intenzivně tektonicky postižen a rozpukán, pukliny jsou však většinou zatěsněny jílovitou hmotou z rozvětralých svrchních partií. Podložní proterozoické horniny se vyznačují nízkým stupněm zvodnění a to pouze v pásmu přípovrchového rozvolnění, případně v pásmech s vyššího tektonického porušení. Území je poměrně chudé na podzemní vodu a vodohospodářsky neperspektivní pro soustředěné vyšší odběry podzemních vod. Jímání je možné pouze v místech poruchových zón s vyšší puklinovou propustností a živějším oběhem Výřez z hydrogeologické mapy podzemních vod. Propustnost skalního masívu je puklinová. Pukliny bývají většinou sepnuté nebo druhotně vyhojené. Předpokládaný směr proudění podzemní vody je konformní s morfologií terénu, tj. směrem k jihu. Úroveň ustálené hladiny silně kolísá v závislosti na propustnosti vodonosné vrstvy ve směru proudění a odvíjí se od morfologie terénu a dispozice vůči místní erozní bázi. V okolí jednotlivých částí zájmového území lze hladinu podzemní vody očekávat okolo prvních metrů pod terénem. Nejblíže k povrchu ji lez očekávat v údolí potoka, v jižní části lokality Z17 (5). 2.3.10.2. Povrchové vody Celé zájmové území se nachází poblíž Vltavy, těsně nad pravým vltavským srázem. Kromě lokality č. Z12 (1), která je odvodňována přímo Vltavou, jsou všechny další lokality navržené ke změně funkčního vymezení odvodňovány Zahořanským potokem, a to prostřednictvím bezejmenné vodoteče (v proláklině východně od zájmového území). Lokalizace zájmového území do povodí Vodoteč

č. hydrolog. plocha dílčího povodí celková plocha povodí pořadí (km2) k danému profilu (km2) lokalita č. Z12 Vltava 1-09-04-007 3,521 17.716,257 všechny lokality kromě č. Z12 Zahořanský p. nad soutokem s Vltavou 1-09-04-008 16,233 52,136

24


Výřez z hydrologické mapy Vodní nádrže Do žádné části zájmového území nezasahuje žádná vodní nádrž a ani s ním přímo nesousedí. 2.3.10.3. Vodní hospodářství v širším zájmovém území 2.3.10.3.1. Vodní zdroje Zájmové území neleží v CHOPAV. 2.3.10.3.2. Zdroje minerálních vod V zájmovém území se nenacházejí žádné zdroje minerálních vod. 2.3.10.3.3. Zásobování pitnou vodou místní část Březová Oleško

zásobování současnost kombinace obecního vodovodu a studní kombinace obecního vodovodu a studní

výhled postupné dobudovávání vodovodních řadů postupné dobudovávání vodovodních řadů

Žádná část zájmového území nemá žádný prostorový či funkční vztah k zásobování pitnou vodou.

25

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 2.3.10.3.4. Odpadní vody místní část Březová Oleško

odkanalizování současnost domovní septiky domovní septiky, kanalizace jen v omezené míře

výhled postupné dobudovávání kanalizačních řadů a ČOV postupné dobudovávání kanalizačních řadů a ČOV

Kapacita stávající ČOV činí 150 EO a je využívána na cca 30 – 40%. Velká většina obce likviduje odpadní vody prostřednictvím domovních septiků. Za stávající situace v žádné z posuzovaných lokalit nevznikají žádné odpadní vody. 2.3.10.3.5. Ochrana území před záplavami a úpravy odtokových poměrů Žádná část zájmového území neleží v záplavovém území. 2.3.10.3.6. Využití vodní energie Není využívána. 2.3.11. Půda 2.3.11.1. ZPF Při zařazení ploch s daným kódem BPEJ do jednotlivých tříd předností v ochraně bylo vycházeno z Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR z 12.6.1996 o odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Tyto údaje jsou také v databázi BPEJ Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, Praha – Zbraslav. Půdy jsou členěny do pěti kategorií: I. třída – zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých. II. třída – zahrnuje zemědělské půdy, které v rámci jednotlivých klimatických regionů mají nadprůměrnou produkční schopnost. III. třída – zahrnuje půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany. IV. třída – sdružuje půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů a jen s omezenou ochranou. V. třída – zahrnuje zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. BPEJ a příslušné třídy přednosti v ochraně ZPF na plochách určených ke změně funkčního využívání Posuzované lokality ze stávajícího územního plánu lokalita Z1a Z1b Z1c Z2a

BPEJ 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.01

třída ochr. IV. IV. IV. III.

plocha (ha) 0,6769 0,8219 0,8110 0,1168

celkem (ha) 0,6769 0,8219 0,8110 0,5966

26

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 2.26.04 2.26.04 2.26.01 2.64.01 2.26.04 2.64.01 2.64.01 2.26.14 2.26.04 2.26.04 2.64.01 2.26.04 2.26.14 2.37.16 2.26.14 2.37.16 2.37.16 2.37.16 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.26.14 2.37.16 2.48.11 2.37.16 2.48.11 2.37.16 2.37.16 2.37.16 2.26.04 2.48.11 2.37.16 2.26.04 2.37.16 2.26.04 bez BPEJ 2.26.04 bez BPEJ

Z2b Z3a Z3b Z3c Z4a Z4b Z5a Z5b Z6 Z7a Z7b Z7c Z8a Z8b Z9a Z9b Z9c Z9d Z10a Z10b Z10c Z10d Z10e Z10f Z10g Z11a Z11b

IV. IV. III. III. IV. III. III. IV. IV. IV. III. IV. IV. V. IV. V. V. V. IV. IV. IV. IV. IV. IV. V. IV. V. IV. V. V. V. IV. IV. V. IV. V. IV. IV.

Celkem

0,4798 0,5976 0,5245 0,2760 1,2657 0,2582 0,0191 0,3225 1,8293 0,6801 0,0306 0,2170 1,0253 0,2949 0,1579 0,5654 0,2409 0,2682 1,5580 0,4843 0,2008 0,2051 0,1366 0,5136 0,4532 0,2848 0,6503 1,1701 0,4825 0,3229 0,4552 0,4714 0,4799 0,0976 0,0937 0,0468 0,2380 0,1670 0,3409 0,3766 21,7975

0,5976 2,0662 0,2582 0,3416 1,8293 0,6801 1,6322 1,0253 0,2949 0,7233 0,2409 0,2682 1,5580 0,4843 0,2008 0,2051 0,1366 0,5136 0,4532 0,9351 1,6526 0,3229 0,4552 1,0489 0,1405 0,4050 0,7175 22,3411

Posuzované lokality s nově navrženými změnami (v rozsahu po úpravě rozloh) lokalita Z15 Z16 Z17a Z17b Z12a Z12b Z13a Z13b Z14a Z14b Celkem

BPEJ 2.37.16 2.37.16 2.26.04 2.26.04 2.37.16 2.37.16 2.37.16 2.26.14 2.37.16 2.26.14 2.37.16

třída ochr. V. V. IV. IV. V. V. V. IV. V. IV. V.

plocha (ha) 0,4537 0,5592 0,2331 1,2819 0,3280 0,3000 1,2918 0,9155 0,9108 1,3243 1,1815

celkem (ha) 0,4537 0,5592 0,2331 1,2819 0,3280 0,3000 1,2918 0,9155 0,9108 2,5058 8,7798

27

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Přehled záborů komunikací lokalita u Z3a u Z4a uvnitř Z10 uvnitř Z11

BPEJ 2.26.01 2.64.01 2.26.04 2.26.04 2.26.04 2.48.11 2.37.16 2.26.04 bez BPEJ

třída ochr. III. III. IV. IV. IV. IV. V. IV.

plocha (ha) 0,0541 0,0273 0,0193 0,1735 0,0445 0,1118 0,4194 0,0372 0,0638

Komunikace celkem

celkem (ha) 0,1007 0,1735 0,5757 0,1010 0,9509

Pětimístný kód BPEJ charakterizuje vlastnosti půdy. A.BB.CD A = příslušnost k danému klimatickému regionu V zájmovém území se nacházejí půdy přináležející k regionům 2, který nese následující charakteristiku : Region 2 symbol = T2 charakteristika = teplý, mírně suchý suma teplot nad 10oC = 2600 – 2800 průměrná roční teplota = 8 - 90 C průměrný roční úhrn srážek v mm = 500 - 600 pravděpodobnost suchých vegetačních období = 20 - 30 % vláhová jistota = 2 - 4 B = hlavní půdní jednotka (HPJ). Jedná se o účelové seskupení půdních forem příbuzných ekonomických vlastností, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfizmu. V zájmovém území se nachází následující HPJ: 26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité

28

Změna územního plánu obce Březová - Oleško C = sklonitost a expozice daného pozemku. Vyjadřuje kombinaci sklonitosti a expozice ke světovým stranám, jakožto stanovištní podmínky vyjadřující utváření povrchu pozemku. V zájmovém území se nachází půda s následující hodnotou této veličiny : 0: úplná rovina (0 - 1o) s všesměrnou expozicí 1: území s mírným svahem (3 - 7o) s se všesměrnou expozicí D = skeletovitost a hloubka půdy V zájmovém území se nachází půda s následující hodnotou této veličiny: 1: skeletovitost od 10% do 25%, hluboká až středně hluboká 4: skeletovitost od 25% do 50%; středně hluboká 6: skeletovitost od 25% do 50%; mělká 2.3.11.2. PUPFL K záboru PUPFL dojde na 0,1899 ha. 2.3.12. Horninové prostředí a ložiska nerostných surovin 2.3.12.1. Geomorfologická charakteristika Geomorfologické členění provincie Česká vysočina subprovincie V Poberounská soustava oblasti VA Brdská oblast celku VA-2 Pražská plošina podcelku VA-2A Říčanská plošina okrsku VA-2A-b Uhřiněveská plošina Uhříněveská plošina (VA-2A–b) tvoří pruh území při j. hranici Říčanské plošiny při styku se Středočeskou pahorkatinou, a to mezi údolím Sázavy a z. okolím Českého Brodu. Je to plochá pahorkatina (maximální výška V hoře s k. 392 m jz. od Zvole) na proterozoických drobách a břidlicích, se slabě rozčleněným reliéfem poměrně rozsáhlých zarovnaných povrchů (přemodelovaného předkřídového podloží). 2.3.12.2. Geologické poměry

Výřez z geologické mapy 47 – svrchní proterozoikum štěchovické skupiny: prachovce, břidlice 50 – svrchní proterozoikum štěchovické skupiny: střídání drob, prachovců a břidlic s převahou drob

Z regionálně-geologického hlediska patří hodnocené území ke kralupsko-zbraslavské skupině barrandienského proterozoika. Podloží zájmové lokality je budováno horninami svrchního proterozoika, které představuje vulkanosedimentární komplex kralupsko29

Změna územního plánu obce Březová - Oleško zbraslavské skupiny. Jde o složitou vulkanosedimentární strukturu nazývanou „jílovské pásmo“. Střídají se zde poměrně úzké pruhy magmatických efuzivních hornin SSV-JJV směru. Je zde zastoupen ryolit, ryodacit, andezit, velmi slabě metamorfovaný dacit a bazalt („spilit“). Jílovské pásmo je charakterizováno jako komplex metamorfovaných efuzivních a intruzivních hornin, pyroklastik a přidružených klastických sedimentů. Západně od tohoto pásma vystupují břidlice, prachovce a droby pospilitové série (davelské souvrství), na východní straně je pásmo kontaktně metamorfováno variskými granodiority středočeského plutonu. Geologická stavba jílovského pásma je velmi komplikovaná, celý komplex je metamorfován a místy silně podrcen. Horniny se vzhledem ke značně proměnlivému stupni metamorfního postižení klasifikují podle chemického složení, převažují metabazity, metaandezity (keratofyry), metaryolity, prachovce, břidlice a droby. Dle základní geologické mapy ČR je skalní podloží samotného zájmového území budováno převážně svrchně proterozoickými břidlicemi, prachovci a droby. Slabě metamorfované bazické horniny v úrovni facie zelených břidlic jsou zvětralé a petrologicky velmi variabilní, často obsahují druhotné žíly křemene. Mocnost kvartéru je malá, pohybuje se v rozmezí od 0,4 do 2,0 m. Hlavním představitelem kvartérního pokryvu jsou deluviální hlíny s kamenitou příměsí. Převažují písčité hlíny s úlomky břidličnatého skeletu, které postupně přecházejí přes navětralé partie do neporušeného skalního podkladu. Směrem do údolí mocnost kvartérních uloženin narůstá, při bázi se objevují hlíny a sutě s vložkami písčitých jílů. Mocnosti těchto uloženin se pohybují v řádech metrů. Na vyvýšených plošinách se ojediněle mohou vyskytovat váté písky. Nejmladším vrstevním členem jsou lokální antropogenní navážky. 2.3.12.3. Seismicita Ze seizmického hlediska patří území záměru do nejstabilnější oblasti ČR s hodnotou efektivního špičkového zrychlení 0,015 g. Dle mapy maximálních očekávaných intenzit zemětřesení platí pro zájmové území hodnoty nižší než 6o stupnice MSK. 2.3.12.4. Nerostné suroviny V zájmovém území se nenacházejí žádná ložiska nerostných surovin. 2.3.12.5. Poddolovaná a sesuvná území Žádná část zájmového území není poddolovaná a nejsou zde ani registrovaná sesuvná území. 2.3.12.6. Paleontologicky významné lokality V území se nenacházejí žádné paleontologicky významné lokality. 2.3.13. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Žádné takovéto území se zde nenachází. 2.3.14. Průmyslové a zemědělské aktivity Zemědělství Jednotlivé části zájmového území jsou zemědělsky obdělávány – v současné době se jedná o trvalý travní porost. Průmysl Nejsou zde lokalizovány žádné průmyslové aktivity. 30


2.3.15. Hmotný majetek V zájmovém území se nenachází žádný cizí hmotný majetek. 2.3.16. Odpady Likvidace domovního odpadu je řešena sběrem do nádob, svozem a ukládáním na skládku mimo území obce. Separovaný sběr odpadů je zajištěn do sběrných kontejnerů na sklo, umělou hmotu a papír. Likvidace odpadů bude i nadále probíhat stejným způsobem. Staré ekologické zátěže Žádná část zájmového území není charakterizována jako „kontaminovaná“. V žádné části zájmového území nejsou známi žádné staré ekologické zátěže. 2.3.17. Hlukové pozadí Žádné významné zdroje hluku nelze v žádné části zájmového území identifikovat a tato území nejsou ani významně ovlivňována žádnými takovýmito zdroji z okolí. Lokalitu lze z akustického hlediska charakterizovat jako bezproblémovou. 2.3.18. Území a objekty historického, kulturního nebo archeologického významu V žádné části zájmového území nejsou situovány žádná známá území či objekty historického, kulturního nebo archeologického významu. 2.3.19. Doprava v okolí zájmového území Silniční doprava Jedinou přístupovou komunikací je silnice III. třídy 10115, která zájmové území napojuje na okolní silniční síť. Jedná se o koncovou komunikace, která zde končí. Dopravní intenzity zde nejsou zjišťovány, jedná se ale v každém případě o dopravně málo zatěžovanou komunikaci. Železniční doprava V blízkosti zájmového území žádná železniční trať nevede. Lodní doprava Bod je vůči zájmovému území irelevantní. Letecká doprava Bod je vůči zájmovému území irelevantní. 2.4. Vývoj území v případě nerealizace koncepce V případě nerealizace koncepce budou jednotlivé části zájmového území i nadále zemědělsky obhospodařovány.

31

Změna územního plánu obce Březová - Oleško A.3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. -

-

-

-

Pro dané lokality neexistuje technická překážka, která by problematizovala účelnost navrženého využívání. V jednotlivých částech zájmového území se nenacházejí žádné využívané zdroje pitné vody ani jejich ochranná pásma V zájmovém území ani nikde v blízkosti nebyla identifikovány žádná významná krajinná dominanta, která by potenciálně mohla být ovlivněna novým způsobem využívání zájmového území. Všechny části zájmového území jsou situovány buď na zemědělské půdě nebo na antropogenizovaných plochách, tj. jejich ekologická stabilita je nízká. Nový způsob navrhovaného využívání jednotlivých částí zájmového území nepředstavuje potenciální problém pro hlukovou či imisní situaci v obytné zástavbě obce Březová – Oleško a není pravděpodobné, že by takovýto problém vznikl na přístupové trase. Tento předpoklad je však třeba verifikovat aktuálním měřením v době, kdy bude realizovány navržená zástavba. Hluková situace zájmového území nevykazuje za stávající situace významné problémy. Imisní situace zájmového území je dobrá. Nově navrhované využití jednotlivých částí zájmového území se nedostává do plošného střetu s žádným zvláště chráněným územím či vyhlášeným VKP. V západní části území se nachází evropsky významná lokality V Hladomoří. Funkčnost tohoto území nesmí být narušena. Důsledkem realizace bude zábor ZPF na nově navržených lokalitách. Jedná se ale o půdy s nízkým produkčním potenciálem, jejichž odejmutí ze ZPF je možné. Uvnitř jednotlivých částí zájmového území nelze očekávat trvalý výskyt žádného zvláště chráněného organismu a nikde se zde ani nenacházejí žádné biotop, na který by mohl být vázán výskyt jiných organismů než takových, které mají širokou ekologickou valenci a vysokou toleranci k antropogenním vlivům. Žádná část zájmového území není osídlena, obytná zástavba se ve většině případů nachází poblíž.

A.4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Posuzovaná koncepce je navržena v oblasti, která v současné době nevykazuje žádné významné problémy v oblasti životního prostředí. 4.1. Faktory cizího původu Nelze zde identifikovat žádné významné faktory cizího původu. 4.2. Faktory lokálního původu Významně zde nepůsobí ani žádné negativní faktory lokálního původu. Uplatněním územně plánovací dokumentace nebudou významně ovlivněny žádná 32

Změna územního plánu obce Březová - Oleško zvláště chráněná území ani ptačí oblasti. Lokalita č. Z12 (1) leží uvnitř evropsky významné lokality V Hladomoří. Vlivy jsou podrobně hodnoceny v příloze – Hodnocení vlivů na území Natura 2000.

A.5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. Pro území, v kterých má dojít ke změně funkčního vymezení byla použita tři hodnotící kritéria (viz níže). Součástí hodnocení je shrnující slovní popis očekávaných vlivů. Pokud by došlo v průběhu hodnocení k identifikaci zásadního negativního vlivu přesahujícímu únosnou mez a tento vliv by nebylo možno zmírnit či kompenzovat nápravnými opatřeními, byla by zde tato skutečnost uvedena a daná změna zamítnuta jako environmentálně neúnosná. Posouzení je zaměřeno na vyhodnocení řešení navrhovaného využití oproti stávajícímu využití („nulová varianta“). 1. Použitá hodnotící kritéria I. Vliv ++ Pozitivní + Mírně pozitivní 0 Vliv není identifikován Mírně negativní -Negativní !!! Nepřípustný ? Nelze jasně definovat II. Prostorový rozsah vlivu 1. Omezený na danou lokalitu 2. Nepřesahující geografické hranice dané koncepce 3. Přesahující geografické hranice dané koncepce III. Časový rozsah vlivu A. Krátkodobý horizont (jednotlivé roky) B. Střednědobý horizont (desítky let) C. Dlouhodobý horizont (nevratný)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dopravní obslužnost

0

1 A 1 A 1 A -

Kulturní památky

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Funkční a rekreační využití krajiny

0

0

Krajinný ráz

0

1 C 1 C 1 C -

ÚSES, VKP a zvláště chráněná území

0

Lesní porosty

0

Dřeviny rostoucí mimo les

Režim a vydatnost podzemních vod

0

Populace vzácných druhů rostl. a

Povrchový odtok a změna říční sítě

0

Projevy eroze

Kvalita povrchových a podzemních vod

0

Čistota půd

Horninové prostředí a zdroje surovin

0

Zábor PUPFL

Mikroklima

0

Zábor ZPF

Ovzduší

Hodnotící kritérium

I. II. III. I. II. III. I. II. III. I.

Zdraví lidí vč. hluku

Z Z3 4

Z2

Z1

Plocha

2. Identifikace a hodnocení vlivů očekávaných důsledků koncepce

33


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

P2

P1

Z18

Z17

Z15+ 16

Z14

Z13

Z12

Z11

Z10

Z9

Z8

Z7

Z6

Z5

1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. II. III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. 1 1 II. C A III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. II. III. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I. II. III. Poznámka: Hodnocení se týká stavu při zohlednění navržených eliminačních opatření (viz kapitola č. 7.).

Na základě výše uvedené tabulky lze konstatovat, že při realizování navržených eliminačních opatření jediným vysledovatelným negativním vlivem, je zábor ZPF. Svým rozsahem se však bude jednat o vliv nepříliš významný, čistě lokální. Projevy eroze při skrývce zeminy lze efektivně tlumit správnou organizací zemních prací a nakládání se sejmutou ornicí. Rozsah záboru PUPFL je zanedbatelný. Střet lokality č. 1 s „naturovým“ územím je řešen v samostatné příloze – Hodnocení vlivů na území Natura 2000. Vliv lokality Z17 (5) na funkčnost systému ÚSES je při zohlednění doporučeného opatření, tj. snížení rozsahu lokality, nulový. 34


3. Popis vlivů ve vztahu k jednotlivým složkám 3.1. Zdraví lidí Proces hodnocení zdravotních rizik by měl poskytnout detailnější informace o případném vlivu na zdraví lidí a faktor pohody než pouhé srovnání s existujícími limity. Tyto limity ne vždycky existují a pakliže ano, jsou kompromisem mezi zdravotní závažností a faktickou dosažitelností. Limity nezohledňují ani zvýšená rizika pro minoritní skupiny obyvatel se zvýšenou citlivostí pro daný vliv. Proces hodnocení zdravotních rizik může splnit svoji úlohu i v případě, kdy lidé projevují obavy o své zdraví z důvodu realizace nového investičního záměru, aniž by tyto obavy měly reálný podklad. Smyslem takové analýzy, která se může zdát plýtváním prostředků a času investora, je uklidnění dotčené veřejnosti otevřenou presentací exaktně získaných údajů. Přispěje se tím k upevnění faktorů pohody lidí, kteří v lokalitě většinou žili před příchodem investora a kteří se jeho záměry cítí ohroženi. Proces rizikové analýzy vlivů na lidské zdraví lze popsat následujícími kroky: 1) Identifikace vlivů potenciálně ohrožujících lidské zdraví či životní pohodu. 2) Identifikace zdravotní závažnosti daného vlivu na lidské zdraví a životní pohodu, respektive podmínek, za jakých může být vliv zdravotně závažný. 3) Vyhodnocení expozice zahrnující popis procesu vystavení cílové populace zdravotně rizikovému vlivu včetně identifikace a lokalizace zdravotně nejcitlivějších (potenciálně nejohroženějších) subjektů (jedinců či skupin). 4) Kvantifikace rizika V duchu výše uvedeného algoritmu je možno pro každou z rozvojových ploch odhadnout míru potenciální rizikovosti a míru nejistoty. Tyto odhady přitom nezahrnují rizika bezpečnosti práce. Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 P1 P2 Nachází se v dosahu potenciálních negativních vlivů obytná zástavba (dosah potenciálních vlivů je stanoven odborným odhadem) NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Je obyvatelstvo zájmového území za stávajícího stavu vystaveno zdraví ohrožujícím vlivům a pakliže ano, dá se očekávat jejich prohloubení vlivem realizace koncepce. NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Představuje proces realizace koncepce potenciální riziko pro zdraví lidí, pakliže ano, tak v čem a pro kterou cílovou skupinu (počet lidí, jejich lokalizace, přítomnost subjektů se zvýšenou citlivostí) NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Představuje proces nového funkčního využívání lokalit dle možností poskytnutých koncepcí (v tomto případě lidské aktivity vnesené do dílčích částí zájmového území či mimo ně) potenciální riziko pro zdraví lidí, pakliže ano, tak v čem a pro kterou cílovou skupinu (počet lidí, jejich lokalizace, přítomnost subjektů se zvýšenou citlivostí). NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

Souhrnně lze konstatovat, že při vhodné organizace případných stavebních aktivit v jednotlivých částech zájmového území není posuzovaná změna územního plánu zdrojem rizik pro zdraví lidí. 3.2. Vlivy akustického tlaku (hluku) Mezi hlavní vlivy na lidské zdraví, které může vyvolat rozvoj nových zón patří především hluk z během výstavby a dále hluk působený osobní automobilovou dopravou.

35

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám pracovního a životního prostředí. Na tuto skutečnost má vliv především stoupající intenzita dopravy a vnášení nových zdrojů hluku do lokalit s nízkou úrovní hlukového pozadí. Vzhledem k variabilitě osobnostních charakteristik jednotlivých osob se odolnost jejich organismů vůči negativním účinkům hluku částečně liší. Přibližně 10 % osob je vůči negativním hluku nadměrně tolerantních a 10 % osob naopak velmi senzitivních (stěžovatelé). U zbývající části populace se zvyšující hlučností zvyšuje i kvantita odpovědi projevující se pocity rozmrzelosti a obtěžování. Negativní účinky hluku dělí na specifické s účinkem na sluchový orgán a nespecifické (mimosluchové) s účinkem na různé funkce organismu. K dočasnému zhoršení slyšení vlivem specifických akutních účinků hluku dochází při vystavení sluchového orgánu hluku o hodnotě LAeg,T nad 85 – 90 dB a k trvalému zhoršení slyšení (hlukové trauma) při expozici LAeg,T nad 120 – 130 dB. K specifickým chronickým účinkům hluku dochází při vystavení expozici LAeg,T nad 85 dB kdy dojde k poškození vnitřního ucha a tím trvalému zhoršení slyšení. K posuzované koncepci je možno souhrnně konstatovat, že nezavdává příčiny k významnému zhoršení „hlukové“ situace v území s dopadem na lidské zdraví. Nárůst osobní automobilové dopravy vlivem přítomnost nové obytné zástavby nebude natolik významný, aby hrozilo nebezpečí zhoršení akustické situace uvnitř zastavěných částí obce. Konkrétní akustickou situaci je však třeba monitorovat aktuálně provedeným měřením na přístupové komunikaci do obce, a to v průběhu realizace výstavby. 3.3. Faktory pohody Až na nepatrné výjimky je podstytou změn funkčního vymezení jednotlivých ploch přeměna na pozemky pro rodinné domy. Tyto plochy mají přímý kontakt na stávající obytnou zástavbu obce resp. na stávajcí přístupové komunikace. Rozsah zástavby v nově navržených plochách (Z12 – Z17) byl oproti návrhu významně snížen a důsledně navazuje na stávající resp. připravovanou infrasturktutu obce. Podzatou změn nejsou žádné aktivity, které by mohly působit trvalé narušení faktorů pohody obyvatel staávajících či nových lokalit. Územní plán resp. důsledky plynoucí z jeho naplnění nezavdávají podnět k žádným aktivitám, které by mohly významným způsobem vyvolat narušení faktorů pohody. 3.4. Ovzduší Za stávající situace je možno ovzduší zájmového území považovat za nepříliš zatížené, bez významných vlivů lokálních zdrojů či dálkového přenosu škodlivin. Území není významně ovlivňováno ani emisemi z automobilové dopravy a vliv lokálních topenišť není významný. S ohledem na očekávaný způsob naplnění změny územního plánu (obytná zástavba v rodinných domech) je možno konstatovat, že důsledkem nebude žádný významný vliv na kvalitu ovzduší obydlených území - posuzovaná změna územního plánu nezavdává příčiny k významnému ovlivnění kvality ovzduší v území. Vyvolaný nárůst automobilové dopravy se na imisní situaci v obci resp. na přístupových komunikacích nijak neprojeví. V případě vytápění rodinnch domů je třeba zajistit, aby v lokálních topeništích byla používána adekvátní paliva. 3.5. Mikroklima Koncepce s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit mikroklima zájmového území či dokonce širší okolí.

36

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 3.6. Horninové prostředí a zdroje surovin Koncepce s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit horninové prostředí či zdroje nerostných surovin. 3.7. Kvalita povrchových a podzemních vod Území neleží v CHOPAV. Ani v jedné části zájmového území či v jejich blízkosti nejsou lokalizovány žádné využívané vodní zdroje. Vlivem realizace koncepce nehrozí nebezpečí zhoršení kvality povrchových a podzemních vod. Jelikož při realizaci investičních záměrů dle koncepce se předpokládá soulad s platnou legislativou, lze vyloučit negativní vlivy koncepce na kvalitu povrchových či podzemních vod. 3.8. Povrchový odtok a změna říční sítě Následující tabulka uvádí situování hodnocených lokalit do jednotlivých povodí. Je přitom skutečností, že zábor neznamená zpevnění plochy. označení lokality Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18

povodí

plocha dílčího povodí (ha)

1-09-04-008

1623,3

1-09-04-007

352,1

1-09-04-008

1623,3

rozsah záboru (ha) 2,3089 1,1942 2,6660 2,7570 2,6575 2,2949 1,2324 2,0423 1,0561 5,0084 1,1225 0,6280 2.2073 3,6969 0,4537 0,5592 1,5150 0,1000

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v rámci daných povodí se jedná o změny nevýznamné. Veškerá dešťová voda, která zde naprší, zde také bude zasáknuta. Lze tudíž konstatovat, že územní plán s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit povrchový odtok či změnu říční sítě. 3.9. Režim a vydatnost podzemních vod Koncepce s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit režim či vydatnost podzemních vod. 3.10. Zábor ZPF Následující seznam uvádí zábor ZPF na plochách navržených ke změně funkčního vymezení ve vztahu k jednotlivým třídám přednosti v ochraně resp. ke kódům BPEJ. Jedná se o stav zohledňující navržené zmenšení rozlohy lokalit, navržených ke změně funkčního vymezení.

37

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Posuzované lokality ze stávajícího územního plánu Třída ochrany I. II. III. IV. Rozsah záboru (ha) 0,00 0,00 2,02 15,90

V. 3,88

neevidováno 0,54

Posuzované lokality s nově navrženými změnami (v rozsahu po úpravě rozloh) Třída ochrany I. II. III. IV. V. neevidováno Rozsah záboru (ha) 0,00 0,00 0,00 3,75 5,03 1,75 Přehled záborů komunikací Třída ochrany I. Rozsah záboru (ha) 0,00

II. 0,00

III. 0,08

IV. 0,39

V. 0,42

neevidováno 0,06

Celkový navržený rozsah záboru ZPF Třída ochrany I. II. Rozsah záboru (ha) 0,00 0,00

III. 2,10

IV. 20,05

V. 9,33

neevidováno 2,35

Z předběžné bilance záborů ZPF vyplývá, že bude v 86% plochy dotčen ZPF ve IV. a V. třídě ochrany, tj. s velmi nízkou produkční schopností. Jedná se o půdy pro zemědělské účely postradatelné, u kterých lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy I. a II. třídy nebudou záborem postiženy vůbec. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaných změn na ZPF je zpracováno ve smyslu § 5 odst. 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu číslo 334/1992 Sb., podle § 3 a přílohy 3 vyhlášky číslo 13/1994 Sb. a za použití Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ze dne 12.6.1996. Rozsah i kvalita navrhovaného záboru není významný a lze jej akceptovat. K vydání souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu je oprávněn příslušný orgán ochrany ZPF. Tento souhlas je jednou z podmínek pro vydání územního rozhodnutí. Se sejmutou ornicí bude třeba nakládat dle rozhodnutí orgánu ochrany ZPF. 3.11. Zábor PUPFL Dojde k záboru 0,1 ha PUPFL pro výstavbu ČOV. Jedná se o vliv zanedbatelný. 3.12. Čistota půd Realizace koncepce nepředstavuje riziko pro čistotu půd v okolí. 3.13. Projevy eroze Jelikož je třeba počítat se skrývkami ornice, hrozí nebezpečí degradace při nakládání s ornicí. Tuto skutečnost bude třeba řešit v rámci případných procesů EIA na konkrétní investiční záměry. 3.14. Populace vzácných druhů rostlin a živočichů Koncepce se přímo dotýká pouze území, která jsou biologicky málo hodnotná a kde lze dosledovat přítomnost pouze takových organismů, které vykazují širokou ekologickou valenci a vysokou míru tolerance k antropogenním vlivům. Není předpoklad, že by naplněním koncepce mohlo dojít k ohrožení nějaké populace rostlinného či živočišného druhu. 3.15. Dřeviny rostoucí mimo les Důsledkem realizace změny ÚP nebude kácení žádné „mimolesní“ zeleně.

38

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 3.16. Lesní porosty Dtto bod č. 3.10. Zábor PUPFL. Podstatná část řešeného území leží ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. K dotčení tohoto území je nutný, dle ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona, souhlas orgánu státní správy lesů. Udělení tohoto souhlasu není nárokové a nelze předjímat výsledky jednotlivých správních řízení. Rozsah zásahu do lesních prostů pro výstavbu ČOV je zanedbatelný. 3.17. ÚSES, VKP, zvláště chráněná území, Natura 2000 Změna územního plánu je bez vysledovatelných vlivů na zvláště chráněná území, segmenty ÚSES či vyhlášeným VKP. Vlivy na území Natura 2000 (v tomto případě na EVL V Hladomoří) jsou hodnoceny samostatnou studií, ze které vyplývá, že není vhodné měnit funkční vymezení na ploše zasahující do EVL V Hladomoří. Toto je respektováno. 3.18. Krajinný ráz Ochranu krajinného rázu definuje zákona č. 114/92 Sb. v platném znění takto: (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Mimo jiné i vzhledem k faktické absenci přírodních či kulturních dominant v pohledově dotčeném území nebude naplnění koncepce konkrétními záměry (tj. výstavbou rodinných domů) představovat střet s žádnými krajinotvornými fenomény. Žádná přírodní, kulturní či historická charakteristika vizuálně dotčeného území nebudou negativně ovlivněny. Nedojde ke snížení estetické ani přírodní hodnoty. Veškeré významné krajinné prvky zůstanou zachovány, nedojde k ovlivnění žádného zvláště chráněného území, harmonického měřítka či vztahů v krajině. Nedojde k narušení krajinných proporcí či ke snížení nebo významnému změnění krajinného rázu. Okolní zástavba rozhodně nevykazuje místně rázovitý či neopakovatelný charakter, který by vlivem výstavby dalších rodinných domů mohl být narušen. V pohledově dotčeném území se nenachází žádná neopakovatelná krajinná scenérie, s kterou by se zástavba mohla pohledově dostat do střetu. V krajinném rázu zájmového území nejsou soustředěny takové estetické či přírodní hodnoty, které by požívaly území ochranu kupř. formou přírodního parku. Se zájmovým územím nejsou svázány žádné významné kulturně historické události či památky hmotné ani nehmotné povahy, jejichž význam by mohl být realizací koncepce narušen. Pro lokality platí, že se jedná o změny prostorově i funkčně malé. Ve všech případech se jedná o plochy v kontaktu se stávající obecní zástavbou a na všech plochách má být díky změně umožněna výstavba rodinných domů venkovského typu. Z výše uvedeného pohledu 39

Změna územního plánu obce Březová - Oleško lze všechny navrhované změny (v doporučeném rozsahu) hodnotit jako koncepční a odůvodněné. Již vzhledem k povaze změn – tj. umožnění výstavby rodinných domů je zřejmé, že posuzovaná koncepce nemůže mít žádné negativní důsledky na krajinný ráz. V návaznosti na okolní obytnou zástavbu zde tato koncepce umožní vznik nových rodinných domů, což se jeví jako pochopitelné a správné. Velkoplošné vlivy v krajině Z hlediska ekologické únosnosti území a zajištění jeho trvale udržitelného rozvoje nepředstavují posuzované změny funkčního vymezení daných lokalit vzhledem ke své podstatě a lokalizaci výraznější negativní faktor pro vývoj, ani negativní zátěž v porovnání se stávajícím stavem. Územní plán v tomto smyslu nezavdává podnět k vnesení žádných nových dominantních krajinných prvků, které by mohly zásadním způsobem narušit tvářnost krajiny, nebo působit vysloveně negativním dojmem. Vlivy na rekreační kapacity území Navrhované změny funkčního vymezení daných lokalit se nedostávají do přímého střetu s žádnou formou rekreačního využití oblasti. Souhrnně lze konstatovat, že posuzovaná koncepce nezavdává podnět k významně negativním vlivům na krajinný ráz resp. k významnému snížení estetických či přírodních hodnot krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/92 Sb. v platném znění. 3.19. Funkční a rekreační využití krajiny Realizací koncepce nesmí dojít k funkčním omezením v organizaci obhospodařování zemědělské půdy, v organizaci lesního hospodářství či jinému omezení v nakládání s pozemky, které nejsou do změn územního plánu zahrnuty. Vstupy na pozemky musí být projednány v procesu schvalování změn územního plánu. Jednotlivé lokality, kde má dojít ke změně funkčního vymezení, jsou z hlediska rekreačního využívání bezcenné a nehrozí tudíž narušení rekreačních funkcí území. Naplnění koncepce nebude mít za následek žádné negativní vlivy na funkční využití krajiny. 3.20. Kulturní památky Koncepce je bez jakýchkoliv vysledovatelných vlivů na kulturní památky či památkově chráněné objekty. Zájmové území je však situováno do oblasti s dlouholetým historickým osídlením a tudíž i s vysokou pravděpodobností archeologických nálezů (tato charakteristika ostatně platí pro celé široké okolí). Z této skutečnosti vyplývá povinnost respektovat příslušné paragrafy památkového zákona č. 20/1987 Sb. ve znění zákona č. 242/1992 Sb. Zejména se jedná o povinnost stavebníka oznámit záměr stavby v území s archeologickými nálezy a umožnit provedení záchranného výzkumu. Veškeré zemní práce a skrývka ornice bude nutné od jejich zahájení sledovat a dokumentovat. Narušení místních tradic či narušení sociálně-kulturních a náboženských aktivit nepřichází v úvahu. 3.21. Dopravní obslužnost Koncepce je v tomto bodě bez významných kladných či záporných vlivů. Očekávaný nárůst automobilové dopravy nebude natolik velký, aby významně negativně ovlivnil stávající dopravní obslužnost.

40

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 3.22. Vlivy sekundární, synergické či kumulativní S realizací koncepce nelze spojovat žádné negativní vlivy, které by svými sekundárními, synergickými či kumulativní účinky významně ovlivnily životní prostředí či přesáhly hranice širšího zájmového území. 3.23. Shrnutí Při respektování doporučení „naturového“ hodnocení je možno konstatovat, že v průběhu hodnocení nebyly identifikovány žádné potenciální významně negativní vlivy na životní prostředí či zdraví lidí, které by mohlo naplnění koncepce vyvolat. Plánované změny lze vzhledem k jejich rozsahu, funkčnímu vymezení i prostorové návaznosti na stávající infrastrukturu obce a okolní zástavbu považovat za účelné.

A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 1. Důvody pro výběr posuzovaných variant V úvodní fázi zpracování konceptu územního plánu byly analýzou území a navrhovaných změn funkčního využívání jednotlivých částí zájmového území hodnoceny jednotlivé lokality navržené ke změně funkčního vymezení a jejich zařazení resp. nezařazení do územního plánu, případně jejich plošný rozsah. Výsledkem analýzy bylo přijetí resp. nepřijetí jednotlivých území (případně korekce jejich plošného rozsahu) do návrhu územního plánu. Požadavek na variantní řešení byl tudíž splněna již v této úvodní fázi (fáze „screeningu“). Následně pak již byla rozpracována jediná varianta, která je obsahem tohoto vyhodnocení. Pro vytčení hranic území, kterých se týká změna a zařazení daného pozemku do koncepce (volba změny funkčního využívání daného pozemku) byla zohledněna následující kriteria, jejichž sled více méně popisuje postupné rozhodovací kroky (zamítnutí/akceptace): potenciální zájem o využití příležitostí poskytnutých změnou požadavky plynoucí ze stávajícího územního plánu a funkční vymezení okolních ploch faktická realizovatelnost daného záměru vyplývajících z koncepce ekonomické hledisko legislativní hledisko rizika pro lidské zdraví společenská přijatelnost vlivy na životní prostředí Pro navrženou variantu územního plánu byl hledán stupeň ekologické udržitelnosti očekávaného rozvoje. Toto hodnocení vycházelo z variant scénářů rozvoje území založených na stupni udržitelnosti rozvoje dle autorů Říha J. 2004 a Bubák D. 2003 (upraveno). Každému z aspektů udržitelnosti posuzované koncepce (uvedeny jsou pouze aspekty relevantní k danému území a koncepci) byl odborným odhadem přiřazen stupeň udržitelnosti odpovídající rozsahu a zaměření změn z ní vyplývajících. Je třeba přitom mít na zřeteli, že posuzovaná koncepce má úzce regionální dosah (prostorový i funkční) a odhlédneme-li od nesystémových excesů (jejichž vznik je při dodržování pravidel daných legislativou velmi

41

Změna územního plánu obce Březová - Oleško nepravděpodobný), lze vyloučit jakékoliv negativní vlivy působící za hranicemi katastru vlastního resp. katastrů sousedících. Hodnotící soudy presentované následující tabulkou v sobě zahrnují již opatření resp. omezení navržená předkládanou dokumentací. Název varianty: Nulová Cíl: Zachování stávajícího trendu Název varianty: Varianta velmi silně udržitelného rozvoje Cíl: Absolutní preference ochrany životního prostředí. Stacionární stav ekonomiky. Název varianty: Varianta silně udržitelného rozvoje Cíl: Preference ochrany životního prostředí. Značně omezený ekonomický rozvoj. Název varianty: Varianta slabě udržitelného rozvoje Cíl: Důraz na ochranu kritického životního kapitálu. Ekonomický rozvoj s dílčími omezeními. Znehodnocení životního prostředí může být nahrazeno umělým kapitálem (kromě kritického přírodního kapitálu) Název varianty: Varianta velmi slabě udržitelného rozvoje Cíl: Preference ekonomického rozvoje. Kompenzace škod na přírodním prostředí. Název varianty: Varianta maximálního ekonomického rozvoje Cíl: Ekonomický rozvoj na úkor přírodního prostředí bez omezení a bez kompenzací. Charakteristiky jednotlivých variant zde nejsou z důvodu zkrácení textu uváděny. Případný zájemce je najde v publikacích Říha J. 2004 a Bubák D. 2003. Varianty scénářů rozvoje území založené na stupni udržitelnosti rozvoje (Říha J. 2004, Bubák D. 2003) Varianta Rozvoj/útlum průmyslu Rozvoj infrastruktury Zábory půdy ÚSES Ochrana přírody Hluková zátěž Ochrana ovzduší Odpadní vody Rekreace

nulová

velmi silně silně slabě velmi slabě udržitelného udržitelného udržitelného udržitelného rozvoje rozvoje rozvoje rozvoje bez faktického vztahu k posuzované koncepci

maximálního ekonomického rozvoje

bez faktického vztahu k posuzované koncepci X X X X X X bez faktického vztahu k posuzované koncepci

2. Popis posuzování Cílem posouzení byla identifikace možných přímých a nepřímých vlivů provedení resp. neprovedení koncepce (změny územního plánu) na životní prostředí zájmového území resp. celého širšího zájmového území. Dále byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. Pro možnost následné kontroly změn v území byla navržena sada monitorovacích indikátorů. V úvodní fázi zpracování dokumentace posouzení vlivů koncepce na životní prostředí byly analýzou území a navrhované změny funkčního využívání zájmového území 42

Změna územního plánu obce Březová - Oleško identifikovány složky životního prostředí a lokality, kde se daly očekávat změny (kladné či záporné) způsobené naplňováním koncepce (fáze „screeningu“) a v hrubých rysech i jejich síla (fáze „scopingu”). Z této SWOT analýzy vyplynuly problémové oblasti, kterým bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost. V následující tabulce jsou seřazeny přibližně podle stupně naléhavosti, jak se jevila na počátku procesu: problémová oblast Logická provázanost resp. střety s funkčním vymezením okolních ploch Přítomnost segmentů ÚSES, VKP, chr. území, území Natura 2000 Možnosti napojení na stávající infrastrukturu a možnosti dobudování občanské vybavenosti obce. Zalesněné plochy Zábory zemědělské půdy Krajinný ráz Šíření hluku a plynných imisí uvnitř i vně zájmových území

stupeň naléhavosti ***** ***** **** **** *** ** *

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že největší pozornost byla v rámci procesu posuzování věnována informacím týkajícím se logického provázání a střetům s funkčním vymezením okolních ploch, a to především díky skutečnosti, že jednotlivé části zájmového území se nachází na rozhraní zastavěného území obce a volné krajiny. Velká váha byla přikládána záboru ZPF a přítomnosti/nepřítomnosti území majících význam pro ochranu přírody a krajiny. Samostatnou studií pak byly řešeny možné střety se zájmy ochrany přírody (NATURA 2000). Nebezpečí vzniku havarijních stavů vlivem naplnění koncepce se nezdá příliš významné, nicméně musí být identifikováno, kvantifikováno a eliminováno v rámci procesu EIA, bude-li u konkrétních záměrů vyžadován. Na základě identifikovaných problémových oblastí byly stanoveny hlavní cíle ochrany životního prostředí. Možnost naplnění těchto cílů byla významnou součástí posouzení. Definování potenciálních problémů plynoucích z naplňování koncepce bylo podkladem pro návrh opatření směřujících ke kompenzaci, zmírnění či eliminaci negativních vlivů. Jedná se samozřejmě o doporučení v obecné rovině. Závěrečnou fází zpracování dokumentace byl návrh systému monitorování vlivů naplňování koncepce na životní prostředí. Tento monitoring směřuje k potvrzení účinnosti opatření resp. pro kontrolu správnosti posouzení. 3. Výčet problémů při shromažďování požadovaných údajů a charakteristika nedostatků ve znalostech, které se vyskytly při zpracování dokumentace Svým rozsahem a zaměřením (= hloubkou proniknutí do problému) je dokumentace strategickou studií, vážící se k území malého rozsahu. Konkrétní naplnění investičních možností, které koncepce nabídne, je však v tomto případě dobře známo – obytná zástavba rodinných domů. Nelze nicméně vyloučit ani možnost, byť nepravděpodobnou, že koncepce zůstane pouze schváleným projektem bez konkrétního naplnění. Dokumentace nehodnotí detailní vlivy daného investičního záměru, nýbrž posuzuje přijatelnost rámců rozvoje, které koncepce umožní. Detaily konkrétního záměru se stanou předmětem posouzení, vyžádá-li si to naplnění povinností plynoucích ze zákona č. 100/01 Sb. v platném znění. Pro potřeby této dokumentace byla data obstarávána vlastním průzkumem, rešerší archiválií a samozřejmě návrhem změn územního plánu. I když se většina těchto archiválních dat jeví jako velmi kvalitní a aktuální, přesný způsob pořízení některých dat (metodika) není znám. 43


Souhrnně však lze konstatovat, že v průběhu zpracování této dokumentace se nevyskytly žádné problémy s obstaráváním dat, které by negativně ovlivnily hodnotící soudy uvedené v této dokumentaci. Lze se domnívat, že úroveň údajů obsažených v této dokumentaci a z nich plynoucích závěrů a doporučení je zcela dostačující pro dané hodnocení.

A.7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Proces zpracování územního plánu obce Březová - Oleško respektuje požadavky plynoucí ze zákona č. 100/01 Sb. v platném znění. Tento postup vytváří podmínky pro včasné odhalení možných střetů koncepce se zájmy ochrany životního prostředí a poskytuje obecný nástroj na jejich eliminaci. Níže uvedený přehled uvádí výčet hlavních opatření, které, jak autor této dokumentace věří, napomohou ke zlepšení stávajícího životního prostředí v rámci širšího zájmového území i uvnitř zájmového území samotného. Při konkrétních krocích vycházejících ze schválení koncepce se předpokládá dodržování všech složkových předpisů vztahujících se k ochraně životního prostředí a následná kontrola jejich uplatňování v praxi. Případné konkrétní střety bude třeba posoudit v rámci procesu EIA při realizaci konkrétního investičního záměru uvnitř zájmového území, bude-li toto požadováno odborem životního prostředí Středočeského kraje. Níže uvedená opatření je třeba chápat v kontextu malého rozsahu funkčních i prostorových změn vyvolaných schválením koncepce, což znamená, že očekávané dopady na životní prostředí budou většinou málo významné a snadno eliminovatelné. 1. Zdraví lidí - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 2. Faktory pohody - Jako podmínka schválení navržených změn musí být dobudování adekvátní infrastruktury a občanské vybavenosti obce. 3. Ovzduší - V lokálních topeništích důsledně dodržovat druh paliva, určený pro daný typ spalování výrobcem kotle. 4. Mikroklima - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 5. Horninové prostředí a zdroje surovin - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů.

44

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 6. Kvalita povrchových a podzemních vod - Zajištění likvidace srážkových dešťových vod v místech jejich vzniku - v co nejvyšší míře bude využíváno zasakování srážkových vod, popřípadě retence na vlastním stavebním pozemku. - Nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou a nezávadnou likvidaci splaškových vod podle platných předpisů. 7. Povrchový odtok a změna říční sítě - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 8. Režim a vydatnost podzemních vod - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 9. Zábor ZPF - Pořizovatelé a projektanti změny ÚP jsou povinni řídit se zásadami ochrany ZPF podle § 4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů, navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. 10. Zábor PUPFL - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 11. Čistota půd - Se skrytou ornicí bude manipulováno s maximální možnou šetrností a její využití na zemědělských pozemcích bude provedeno neprodleně po skrývce. 12. Projevy eroze - Zajistit šetrné nakládání se sejmutou ornicí, její uložení na mezideponii a následné nabídnutí pro další zemědělské využití. 13. Populace vzácných druhů rostlin a živočichů - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 14. Dřeviny rostoucí mimo les - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 15. Lesní porosty - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 16. ÚSES, VKP a zvláště chráněná území - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 17. Krajinný ráz - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů. 18. Funkční a rekreační využití krajiny - Nejsou navržena žádná dodatečná opatření nad rámec platných legislativních předpisů.

45

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 19. Kulturní památky a archeologické nálezy - Celé zájmové území je nutno považovat za potenciální oblast archeologického zájmu. Při výkopových a zemních pracích může teoreticky dojít k narušení archeologických nálezů a situací, které bude nutno zachránit a zdokumentovat. Ve smyslu zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění zák. č. 242/1998 Sb. musí být všechny terénní práce oznámeny s předstihem tří týdnů Archeologickému ústavu AV ČR, Letenská 4, 118 01 Praha 1. 20. Hluk - Pakliže vůbec k nějaké výstavbě v dotčených lokalitách dojde, bude se s velkou pravděpodobností jednat o postupnou změnu. Konkrétní akustickou situaci je však třeba monitorovat aktuálně provedeným měřením na přístupové komunikaci do obce, a to v průběhu realizace výstavby. Jelikož za stávající situace nelze očekávat masový rozvoj obytné zástavby, nehrozí ani významné problémy s nárůstem hluku na přístupové komunikaci. 21. Ostatní - Nakládání s odpady bude řešeno ve vazbě na současně platné způsoby likvidace komunálních odpadů v obci. Při dodržení výše uvedených eliminačních a kompenzačních opatření lze konstatovat, že koncepce není podnětem k významnému ovlivnění životního prostředí směrem ke zhoršení stávajícího stavu. A.8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Jednotlivé koncepční materiály a z nich plynoucí cíle mající vztah k posuzovanému územnímu plánu obce Březová - Oleško jsou uvedeny v kapitole č. 1. Tato kapitola hodnotí způsob zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územního plánu obce. Bod

Cíl resp. prioritní oblast

Státní politika životního prostředí České republiky 1 Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti. 2 Udržitelné využívání přírodních zdrojů (vč. vody), materiálové toky a nakládání s odpady. 3 Zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí. 4 Uplatnění principů udržitelného rozvoje a k integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik. 5 Ochrana a udržitelné využívání zdrojů. 6 Ochrana biologické rozmanitosti a environmentálně šetrné užívání krajiny. Strategie trvalé udržitelnosti České republiky 7 Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb. 8 Zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vazby mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství

Vztah změny ÚP k cílům Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu

46

Změna územního plánu obce Březová - Oleško ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost. 9 Systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a potřebu importovaných surovin). 10 Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného. 11 Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu). 12 Podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů. Strategie ochrany biologické rozmanitosti 13 Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních. 14 Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí. 15 Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. 16 Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích. 17 Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami. 18 Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu. Integrovaný národní program snižování emisí České republiky 19 Dosažení národních emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3 v horizontu roku 2010. 20 Snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány IL (včetně emisí prekurzorů ozonu) s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách. 21 Udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování IL, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování IL v budoucnosti. 22 Dosažení směrných cílových hodnot pro acidifikaci pro lidské zdraví a pro vegetaci k roku 2020. Státní energetická koncepce 23 Maximalizace zhodnocování energie. 24 Podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. 25 Optimalizace využití domácích energetických zdrojů. 26 Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí. 27 Minimalizace emisí skleníkových plynů. Úmluva o biologické rozmanitosti 28 Ochranu biologické rozmanitosti na všech jejích úrovních. 29 Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti 30 Ramsarská úmluva 31 Bonnská úmluva 32 Bernská úmluva Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 33 Zvyšování ekologické stability krajiny. 34 Výstavba a údržba infrastruktury v krajině, včetně protipovodňové ochrany s důrazem na místa opakovaně postihovaná povodněmi. 35 Ochrana volné krajiny. 36 37 38 39 40 41 42

Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu

Při zohlednění navržených opatření není v rozporu Ochrana ovzduší. Není v rozporu Odstraňování starých ekologických zátěží. Není v rozporu Omezování zdrojů plošného znečištění vod. Není v rozporu Budování infrastruktury zaměřené na eliminaci největších bodových zdrojů Není v rozporu znečištění vod. Prioritní ochrana vodárenských a lázeňských vod. Nemá vztah ke změnám. Zvýšení retence vody v území. Není v rozporu Odstraňování starých ekologických zátěží. Nemá vztah ke

47


43

54

Zajištění optimální dostupnosti moderních metod nakládání s odpady včetně využívání kapacit řízených skládek a spaloven. Podpora zavádění systémů separace a recyklace odpadů. Podpora zavádění bezodpadových a nízkoodpadových technologií. Podpora odbytu výrobků z odpadu. Dlouhodobé a všestranné omezování negativních dopadů způsobených zdroji znečištění ovzduší. Budování infrastruktury zaměřené na eliminaci rozhodujících bodových i liniových zdrojů znečištění ovzduší. Podpora zdrojů nahrazujících zastaralé technologie. Podpora ekologických forem dopravy. Schvalované územní plány budou v souladu s Programem snižování emisí a nyní zpracovávaným Programovým dodatkem k tomuto programu. Podpora úspor energií při bydlení (zateplování) a obnovitelných zdrojů. Podpora výstavby a údržby zpevněných komunikací v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Povodňový plán Středočeského kraje

55

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015

56

Plán oblasti povodí

44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje 57 50% využití komunálních odpadů od roku 2010. 58 Výtěžnost separovaných složek komunálního odpadu od roku 2008: 45 % papíru, 33 % skla, 14 % plastů, 8 % kovů Program snižování emisí Středočeského kraje 60 Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší). 61 Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v oblastech, kde jsou cílové imisní limity překračovány. 62 Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů. 63 Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. 64 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje

změnám. Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Nemá vztah ke změnám. Nemá vztah ke změnám. Nemá vztah ke změnám. Nemá vztah ke změnám. Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Není v rozporu Nemá vztah ke změnám.

Územní energetická koncepce 65 Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie, které se projeví lepšími Není v rozporu podmínkami života, a to zejména na venkově. Není v rozporu 66 Koncepce ochrany přírody Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 67 Není v rozporu Územní plán velkého územního celku

Navrhované změny funkčního vymezení posuzovaných ploch se nikde nedostávají do střetu s funkčním vymezením ploch okolních resp. ploch na území okolních obcí.

A.9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

Okruhy monitoringu - Monitoring akustické zátěže podél přístupové komunikace. 48

Změna územního plánu obce Březová - Oleško - Nakládání se sejmutou ornicí a její zpětné využití pro zemědělské účely. - Fungování systému sběru a separace odpadu v nových rozvojových území. Výsledky monitoringu by měly být volně k dispozici případným zájemcům, nejlépe na webové stránce obce.

A. 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkladatel IČ Sídlo

Obec Březová - Oleško 44684983 Obecní úřad Březová - Oleško Oleško 1143 252 45 Zvole u Prahy

Oprávněný zástupce

Martin Bernard - starosta

Zpracovatel dokumentace ECODIS s.r.o. Dr. Ing. Roman Kovář - oprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. (čj. 12060/1834/OPVŽP/01) Forma a cíl předkládaného materiálu Překládaný materiál je vyhodnocením vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle stavebního zákona č. 183/06 Sb. Cílem tohoto materiálu je popis a zhodnocení vlivů koncepce (= územního plánu obce Březová - Oleško) na životní prostředí v rozsahu stanoveném zákonem. Součástí je i návrh sumy ochranných a kompenzačních opatření minimalizujících negativní vlivy. Předmět předkládaného materiálu Obec Březová-Oleško má platnou územně plánovací dokumentaci, a to územní plán obce Březová-Oleško, schválený dne 28. listopadu 2003. V následujícím období byla pořízena pouze změna č. 1 ÚPO Březová-Oleško, vydaná dne 29. října 2009. Zastupitelstvo obce Březová-Oleško rozhodlo o pořízení územního plánu BřezovéOleška, který nahradí stávající ÚPO Březová-Oleško, ve znění jeho změny č. 1. V souvislosti s rozhodnutím Zastupitelstva obce Březová-Oleško bylo následně rozhodnuto o 28 návrzích na pořízení územního plánu. Zastupitelstvem obce Březová-Oleško bylo schváleno do zadání ÚP zařadit nových 5 lokalit. Předkládané vyhodnocení zahrnuje jednak lokality stávající (dosud nezastavěné, v návrhu ÚP číslované jako Z1 – Z11, P1 a P2) a dále lokality, kde byl podán návrh na změnu funkčního využití (v návrhu ÚP číslované jako Z12 – Z17). Řešeným územím územního plánu je celé území obce Březová-Oleško o výměře 647,7 ha, zahrnující dvě katastrální území Březová u Zvole (337,5 ha) a Oleško u Zvole (310,2 ha). Výkonným pořizovatelem územního plánu je společnost PRISVICH, s. r.o., projektantem společnost AURS, spol. s r.o. Územní plán byl zpracován v souladu s § 47 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění a § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a přílohy č. 6 této vyhlášky, a to takovým způsobem, aby mohla být veřejně projednána a následně schválena zastupitelstvem obce. 49

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Smyslem vyhodnocení je: - posoudit zda koncepce jako celek nedává podnět ke vzniku environmentálně významných negativních vlivů - vytčení obecných environmentálních limitů pro rozvoj dotčeného území Očekávané pozitivní vlivy ve vztahu k životnímu prostředí S posuzovanou koncepcí nelze spojovat žádné vysloveně pozitivní vlivy na životní prostředí, nicméně významným přínosem je návrh kanalizace a dostatečně kapacitní ČOV, umožňující likvidaci splaškových vod na podstatném rozsahu území. Očekávané negativní vlivy ve vztahu k životnímu prostředí Při zohlednění doporučení, navržených tímto vyhodnocením, jediným vysledovatelným negativním vlivem, který lze s realizací územního plánu spojovat, jsou zábory zemědělské půdy. Jedná se však o zábor plošně malý navíc na půdě nízké produkční kvality. Vlivy na obyvatelstvo Posuzované změny funkčního vymezení jednotlivých ploch resp. důsledky z nich plynoucí, jsou bez negativních vlivů na obyvatelstvo. Do území nebudou vneseny žádné aktivity, které by měly za následek obtěžování obyvatel hlukem. Pakliže vůbec k nějaké výstavbě v dotčených lokalitách dojde, bude se s velkou pravděpodobností jednat o postupnou změnu. Konkrétní akustickou situaci je však třeba monitorovat aktuálně provedeným měřením na přístupové komunikaci do obce, a to v průběhu realizace výstavby. Jelikož za stávající situace nelze očekávat masový rozvoj obytné zástavby, nehrozí ani významné problémy s nárůstem hluku na přístupové komunikaci. Ovzduší K posuzované koncepci je možno souhrnně konstatovat, že nezavdává příčiny k významnému zhoršení kvality ovzduší v území s dopadem na lidské zdraví. V případě realizace daného konkrétního záměru bude třeba v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. (zákon o ovzduší) vypracovat rozptylovou studii a posudek na zdroj. Voda Území neleží v CHOPAV a v kontaktu s jednotlivými částmi zájmového území nejsou žádné využívané vodní zdroje. Vlivem naplnění změny územního plánu nehrozí nebezpečí zhoršení kvality povrchových a podzemních vod. Jelikož při realizaci investičních záměrů dle koncepce se předpokládá soulad s platnou legislativou, lze vyloučit negativní vlivy na kvalitu povrchových či podzemních vod. Koncepce s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit povrchový odtok či změnu říční sítě. Koncepce s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit režim či vydatnost podzemních vod. Geologie, nerostné suroviny a horninové prostředí Koncepce s sebou nenese žádné vlivy, které by mohly ovlivnit horninové prostředí či zdroje nerostných surovin. V území se nedají očekávat zemní práce takového rozsahu, aby docházelo ke změně lokální topografie.

50

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Archeologické a kulturní památky Koncepce je bez jakýchkoliv vysledovatelných vlivů na kulturní památky. Zájmové území je třeba nicméně považovat za lokality s vysokou pravděpodobností archeologických nálezů. Při zemních pracích bude třeba respektovat příslušné paragrafy památkového zákona č. 20/1987 Sb. ve znění zákona č. 242/1992 Sb. Zejména se jedná o povinnost stavebníka oznámit záměr stavby v území s archeologickými nálezy a umožnit provedení záchranného výzkumu. Fauna a flóra Koncepce se přímo dotýká pouze území, která jsou biologicky málo hodnotná a kde lze dosledovat přítomnost pouze takových organismů, které vykazují širokou ekologickou valenci a vysokou míru tolerance k antropogenním vlivům. Jedná se o agrocenózu případně o malé, silně antropogenizované plochy. Není předpoklad, že by naplněním koncepce mohlo dojít k ohrožení nějaké populace rostlinného či živočišného druhu. Krajinný ráz V kontaktu se zájmovým územím ani v pohledově dotčeném okolí nelze definovat žádnou pozitivní krajinnou dominantu, která by vlivem naplnění územního plánu konkrétním záměrem utrpěla. Podstatou navržených změn je výstavba nízkopodlažních rodinných domů, které svojí podstatou nemohou krajinný ráz významně ovlivnit. S územím nejsou svázány žádné významné kulturně historické události či památky hmotné ani nehmotné povahy, jejichž význam by mohl být realizací koncepce narušen. Souhrnně lze konstatovat, že posuzovaná koncepce nezavdává podnět k významně negativním vlivům na krajinný ráz resp. k významnému snížení estetických či přírodních hodnot krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/92 Sb. v platném znění. Územní systém ekologické stability a ochrana přírody Změna územního plánu je bez vysledovatelných vlivů na zvláště chráněná území, segmenty ÚSES či vyhlášená VKP. Vlivy na území Natura 2000 (v tomto případě na EVL V Hladomoří) jsou hodnoceny samostatnou studií, ze které vyplývá, že není vhodné měnit funkční vymezení na ploše zasahující do EVL V Hladomoří. Toto je respektováno. Půda Následující seznam uvádí zábor ZPF na plochách navržených ke změně funkčního vymezení ve vztahu k jednotlivým třídám přednosti v ochraně resp. ke kódům BPEJ. Celkový navržený rozsah záboru ZPF (tj. vč. ploch ze stávajícího ÚP) Třída ochrany I. II. III. IV. V. neevidováno Rozsah záboru (ha) 0,00 0,00 2,10 20,05 9,33 2,35 Z předběžné bilance záborů ZPF vyplývá, že bude v 86% plochy dotčen ZPF ve IV. a V. třídě ochrany, tj. s velmi nízkou produkční schopností. Jedná se o půdy pro zemědělské účely postradatelné, u kterých lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy I. a II. třídy nebudou záborem postiženy vůbec. Rozsah záboru PUPFL je zanedbatelný.

51

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Závěr Při zohlednění navržených eliminačních a kompenzačních opatření je možno konstatovat, že předkládaný územní plán v doporučeném rozsahu a při dodržování platné legislativy nedává poklad pro vznik významně negativních vlivů na zdraví obyvatelstva či životní prostředí a lze jej doporučit ke schválení.

Přílohy Mapa - Zájmové území jako celek Mapa - Situování jednotlivých lokalit Z12(1), Z13(2), Z14(3), Z15(4), Z16(4), Z17(5) nově navržených ke změně funkčního využívání Mapa - Doporučený rozsah změn Z12(1), Z13(2), Z14(3), Z15(4), Z16(4), Z17(5) a jejich funkční vymezení Fotopříloha Hodnocení vlivů na území Natura 2000

Literatura Státní politika životního prostředí České republiky Strategie trvalé udržitelnosti České republiky Strategie ochrany biologické rozmanitosti Integrovaný národní program snižování emisí České republiky Státní energetická koncepce Úmluva o biologické rozmanitosti Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti Ramsarská úmluva Bonnská úmluva Bernská úmluva Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program snižování emisí Středočeského kraje. Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody Středočeského kraje Územní plán obce Březová – Oleško vč. změny č. 1 Územní plán obce Zvole (sousedí s územím obce Březová – Oleško) Územní plán obce Vrané nad Vltavou (sousedí s územím obce Březová – Oleško) Územní plán velkého územního celku Pražského regionu ÚAP ORP Černošice

Zpracovatel dokumentace Razítko a podpis Dr. Ing. Roman Kovář Oprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle 52

Změna územního plánu obce Březová - Oleško zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (čj. 12060/1834/OPVŽP/01) Datum

srpen 2012

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu 1. Závěry a doporučení Obec Březová - Oleško se v současné době začíná dostávat do střetu se svými možnostmi danými v oblasti rozvoje bydlení stávajícím schváleným územním plánem. Důsledkem toho je nový územní plán, který zahrnuje jednak lokality stávající (dosud nezastavěné, v návrhu ÚP číslované jako Z1 – Z11, P1 a P2) a dále lokality, kde byl podán návrh na změnu funkčního využití (v návrhu ÚP číslované jako Z12 – Z17). U těchto nových lokalit se v naprosté většině jedná o trvalé travní porosty, které mají být změněny na obytné území. Na základě provedené analýzy lze tyto změny v určitém rozsahu doporučit, je však třeba respektovat skutečnosti, které zajistí environmentálně bezkonfliktní naplnění těchto změn. Jako podmínka schválení navržených změn musí být vybudování adekvátní infrastruktury a občanské vybavenosti obce. Případně detailní hodnocení vlivů konkrétních záměrů na životní prostředí bude provedeno v rámci procesu EIA, bude-li toto vyžadovat zákon. Žádné významně negativní environmentální vlivy však nelze očekávat. Malé lokality pro rodinné domy posouzení EIA nevyžadují a pro větší lokality ukládá územní plán pořízení regulačních plánů. Pakliže vůbec k nějaké výstavbě v dotčených lokalitách dojde, bude se s velkou pravděpodobností jednat o změnu postupnou. Konkrétní akustickou situaci je však třeba monitorovat aktuálně provedeným měřením na přístupové komunikaci do obce, a to v průběhu realizace výstavby. Jelikož za stávající situace nelze očekávat masový rozvoj obytné zástavby, nehrozí ani významné problémy s nárůstem hluku na přístupové komunikaci. Vlivem naplnění posuzované koncepce dojde k záboru ZPF. Bude se však jednat o půdy s podprůměrnou produkční schopností. Jedná se o půdy pro zemědělské účely postradatelné, u kterých lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. I přesto jsou pořizovatelé a projektanti ÚPD a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany podle § 4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů, navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Rozsah záboru PUPFL je zanedbatelný. Vlivy na území Natura 2000 (v tomto případě na EVL V Hladomoří) jsou hodnoceny samostatnou studií, ze které vyplývá, že není vhodné měnit funkční vymezení na ploše zasahující do EVL V Hladomoří. Toto je třeba respektovat. Na základě provedeného posouzení navrženého územního plánu lze doporučit realizaci změn funkčního vymezení na jednotlivých plochách s plošným omezením na nově navrhovaných lokalitách č. Z12, Z13, Z14, Z15, Z16, Z17 (detaily viz grafická příloha). 2. Návrh stanoviska Název koncepce Název organizace

Územní plán obce Březová - Oleško obec Březová - Oleško 53

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Sídlo

Obecní úřad Březová – Oleško Oleško 1143, 252 45 Zvole u Prahy IČ 44684983 Jméno, příjmení, adresa, oprávněného zástupce předkladatele Martin Bernard - starosta Obecní úřad Březová – Oleško Oleško 1143, 252 45 Zvole u Prahy

Zpracovatel vyhodnocením vlivů územního plánu na životní prostředí dle stavebního zákona č. 183/06 Sb. Dr. Ing. Roman Kovář (ECODIS s.r.o.) - oprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. (čj. 12060/1834/OPVŽP/01) Příslušný úřad na základě vyhodnocením vlivů změny územního plánu na životní prostředí dle stavebního zákona č. 183/06 Sb. a všech zjištěných souvisejících informací vydává

SOUHLASNÉ STANOVISKO týkající se záměru Územní plán obce Březová - Oleško při zohlednění níže uvedených opatření. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů koncepce na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí Zadavatel koncepce zajistí realizaci následujících kompenzačních a eliminačních opatření: Lokality Z1 až Z11, P1 a P2 lze doporučit beze změny. Lokalita Z12 – změna funkčního vymezení na BI na ploše 0,628 ha (viz mapa). Ostatní zůstane nezměněno. Lokalita Z13 – změna funkčního vymezení na BI na ploše 1,2918 ha, na SK na ploše 0,9155 ha (viz mapa). Lokalita Z14 – změna funkčního vymezení na BI na ploše 3,4166 ha, na SK na ploše 0,9108 ha (viz mapa). Lokalita Z15 – změna funkčního vymezení na OV na ploše 0,4537 ha (viz mapa). Lokalita Z16 – změna funkčního vymezení na SK na ploše 0,5592 ha (viz mapa). Lokalita Z17 - změna funkčního vymezení na BI na ploše 1,2819 ha, na SK na ploše 0,2331 ha (viz mapa). Ostatní zůstane nezměněno. Jako podmínka schválení navržených změn musí být vybudování adekvátní infrastruktury a občanské vybavenosti obce. Případné zdroje znečištění ovzduší budou zapracovány do místního program snižování emisí.

54

Změna územního plánu obce Březová - Oleško -

Dešťové vody ze střech a zpevněných ploch budou likvidovány vsakem na pozemcích stavebníků. Bude vymezena aktualizovaná hranice zastavitelného území a doplněna regulativy pro řízení výstavby na nově zahrnutých plochách. Zadavatel koncepce zajistí následující okruhy monitoringu: Monitoring akustické zátěže podél přístupové komunikace. Nakládání se sejmutou ornicí a její zpětné využití pro zemědělské účely. Fungování systému sběru a separace odpadu v nových rozvojových území. Mapové přílohy Zájmové území jako celek

55


Situování jednotlivých lokalit Z12(1), Z13(2), Z14(3), Z15(4), Z16(4), Z17(5) nově navržených ke změně funkčního využívání

56

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Doporučený rozsah změn Z12(1), Z13(2), Z14(3), Z15(4), Z16(4), Z17(5) a jejich funkční vymezení

Lokalita Z12(1)

Lokality Z15(4) a Z16(4)

Lokality Z13(2) a Z14(3)

Lokalita Z17(5)

Poznámka: červený rastr = bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), světle fialový rastr = plochy smíšené obytné, komerční (SK), tmavě fialový rastr = občanské vybavení, veřejná infrastruktura (OV), světle zelený rastr = zeleň ochranná a izolační (ZO), tmavě zelený rastr = zeleň na veřejných prostranstvích (ZV)

57


Fotopříloha

Plocha Z12(1) (jižní část)

Plocha Z12(1) (střední část)

Plocha Z12(1) (střední část) – detail černých Plocha Z12(1) (severní část) Navážek

Plocha Z13(2)

Plocha Z14(3) (pohled od silnice)

58


Plocha Z14(3) (severovýchodní část, u lesa)

Plocha Z15(4)

Plocha Z17(5)

59


B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000. Orgán ochrany přírody příslušný podle ust. § 77a odst. 4 písm. n) zákona konstatoval, že v souladu s ust. § 45i odst. 1 zákona nelze vyloučit významný vliv předložené koncepce na evropsky významnou lokalitu CZ0213802 V Hladomoří. Z tohoto důvodu bylo autorizovanou osobou zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na toto území. Toto vyhodnocení je součástí předkládaného vyhodnocení (viz příloha) a bylo respektováno.

C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. Zájmové území patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Černošice, pro které jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP). Následující hodnocení se týká pouze těch jevů, které jsou definovány v ÚAP a vyskytují se v jednotlivých částech zájmového území, případně v jejich blízkosti. V rámci ÚAP nejsou pro obec Březová – Oleško jednotlivé jevy v souladu s přílohou č. 1 vyhl. 500/2006 Sb. jednoznačně definovány. Dle vlastního rozboru jednotlivých částí území lze definovat následující jevy, mající vztah k životnímu prostředí.

73. vedení el. soust. vč. ochr. pásma

0 0

43. investice do půdy

Z1 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z2 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z3 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z4 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z5 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z6 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z7 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z8 0 ? 0 0 0 0 0 0 Z9 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z10 0 ? 0 0 0 0 0 0 Z11 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z12 0 ? 0 0 0 0 0 0 Z13 0 ? 0 0 0 0 0 0 Z14 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z15 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z16 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z17 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Z18 0 ? 0 0 0 0 0 0 P1 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 P2 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 Poznámka: vliv kladný (+), záporný (-), žádný (0), nelze předem identifikovat (?)

41. BPEJ

40. vzdálenost 50 m od okraje lesa

34. NATURA 2000 - EVL

23. VKP ze zákona

22. VKP registrovaný

21. ÚSES

20. významný vyhlídkový bod

18. místo krajinného rázu

16. území s archeolog. nálezy

Lokalita č.

1. zastavěné území

Environmentální jevy a hodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle těchto jevů (hodnoceno vždy pro každou plochu zvlášť)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

60


Ani u jedné z lokalit nelze předem vyloučit učinění archeologických nálezů, je proto třeba respektovat příslušné paragrafy památkového zákona č. 20/1987 Sb. ve znění zákona č. 242/1992 Sb. Lokality č. Z1 – Z5, Z7, Z10 a Z14 (resp. jejich části) se nacházejí v ochranném pásmu vedení elektrického napětí. ZPF bude zabírán na lokalitách č. Z1 - Z17, jedná se však o půdu nízké bonity. Lokality Z8, Z10, Z12, Z13 zasahují do 50ti metrového ochranného pásma lesa. Rozsah záboru PUPFL na lokalitě Z18 je zanedbatelný. SWOT analýza potenciálu rozvoje obce podle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území Pilíř

environmentální

ekonomický

sociální

Téma 1. Horninové prostředí a geologie 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. ZPF a PUPFL 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 8. Bydlení 9. Rekreace 10. Hospodářské podmínky 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 8. Bydlení 9. Rekreace

Vyhodnocení Pro stávající lokality Pro posuzované lokality 0 0 0 0 0 0 + 0 0 -

0

+ + -

+ 0 0

-

0

+ + +

+ + 0

Při zohlednění doporučených opatření je jediným negativním vlivem vyvolaným územním plánem zábor ZPF. Ten však bude plošně malý a navíc se v naprosté většině bude týkat jen nepříliš kvalitních půd. D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb území. V rámci správního území Černošice (kam spadá i obec Březová – Oleško) byly zpracovány územně analytické podklady resp. jejich aktualizace z roku 2010. Správní území Černošic je rozlehlé a značně různorodé. Z toho důvodu jsou i slabé a silné stránky resp. hrozby a příležitosti, jak je definují tyto ÚAP, značně různorodé. Pro následné hodnocení vlivů územního plánu na výsledky analýz zohledňuje pouze ty kategorie, které mají alespoň potenciální územní vztah k zájmovému území obce Březová – Oleško. D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Hrozby dle ÚAP zastavění nivních půd zvyšování množství netříděného odpadu, především komunálního tlak investorů na zastavění přírodně atraktivních míst bez ochrany a obnovy přírodních hodnot tlak vlastníků chráněných ploch na jejich zařazení mezi zastavitelné plochy zánik lokalit s mimořádně hodnotnou a bohatou flórou či faunou trvalý zábor ZPF (zejména 1. a 2. třída ochrany) a PUPFL zástavbou (dopravní stavby,

Vlivy změny ÚP 0 0 0 0 0

61

Změna územního plánu obce Březová - Oleško výstavba průmyslových, logistických a obchodních zón a těžba) povolování staveb bez dostatečného řešení technické infrastruktury (zejména napojení na veřejnou kanalizaci) neúměrný nárůst bydlení bez dostatečné veřejné infrastruktury – občanského vybavení rozvoj bydlení na úkor rozvoje výrobně obslužných zón

0

Z předchozí tabulky je zřejmé, že posílení hrozeb (-) spočívá především v neúměrném nárůstu počtu obyvatel bez vybudování adekvátní infrastruktury a občanské vybavenosti obce. Tyto podmínky realizace navržených změn musí být zohledněny v územním plánu a musí být zajištěna jejich realizace v praxi. D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Slabé stránky dle ÚAP sesuvná území (Pohoří, Roztoky, Rudná, Štěchovice, Hradištko, Vrané nad Vltavou) znečištění vodních toků odpadními vodami z chatových osad meliorace brání obnově údolních niv a zvýšení retence problematická likvidace odpadních vod – málo dostatečně vodnatých toků pro umístění ČOV hluk ze silniční a železniční dopravy světelné znečištění neřešení starých ekologických zátěží (staré skládky na okrajích stávajících sídel) intenzivní zastavování krajiny nová zástavba umístěná ve volné krajině bez návaznosti na původní sídlo růst spotřeby vody nové antropogenní tvary (protihlukové valy) trvalý zábor ZPF pro novou zástavbu ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí stávající stavby pro rodinnou rekreaci jsou umístěny na lesních pozemcích existence staveb pro rekreaci, bydlení a výrobu umístěných do vzdálenosti 50 m od lesních pozemků, popř. na lesních pozemcích obec nemá ČOV, především na malých tocích chatové oblasti bez odpovídající technické infrastruktury absence sociální soudržnosti a začlenění do života obce vlivem nepřiměřeného nárůstu počtu obyvatel nekoordinovaný nárůst bytové výstavby bez návaznosti na občanskou vybavenost a vybavenost stavbami dopravní a technické infrastruktury stavby pro rodinnou rekreaci využívané k trvalému bydlení

Vlivy změny ÚP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ve vztahu k posuzovaným lokalitám je jako problém vnímán nekoordinovaný nárůst bytové výstavby bez návaznosti na občanskou vybavenost resp. intenzivní zastavování volné krajiny, mnohdy v ochranném pásmu lesa. Aby nedošlo k prohloubení toho střetu, je třeba v rámci územního plánu definovat takové podmínky, které souběžně v výstavbou obytných domů zajistí dobudování občanské vybavenosti obce. D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Silné stránky dle ÚAP zlatonosné rudy (Jílové u Prahy) velké vodnaté toky: Berounka, Vltava a Sázava zachovalá koryta potoků a řek: Kocába, Sázava, Bojovský potok, Zahořanský potok, Turyňský potok, Zákolanský potok zachovalé území původních údolních niv na potocích s přirozeným korytem území s velmi dobrou průměrnou potenciální retencí (Řevnice, Dobřichovice, Karlík,

Vlivy změny ÚP 0 0 0 0 0

62

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Jíloviště, Březová-Oleško, Štěchovice, Slapy, Pohoří) vymezená aktivní povodňová zóna a záplavové území místa nezatížená nadměrným hlukem a znečištěním ovzduší (zejména menší obce mimo hlavní dopravní trasy) místa s čistým ovzduším nárůst objektů napojených na splaškovou kanalizaci a na vodovod systém třídění odpadů a jeho recyklace existence EVL a přírodních parků území s výjimečnými přírodními hodnotami plochy meliorací hodnotný krajinný ráz zachovalé území původních údolních niv relativně nízká dlouhodobá nezaměstnanost zachovalá příroda vhodná pro rekreaci Příležitosti dle ÚAP plány budou řešit vodní režim v území, návrh na ochranu, obnovu a zvýšení ochrany obcí před dešťovými vodami s ohledem na zájmové území zvýšení retence povrchových vod na území horních toků ochrana místních vodních zdrojů vyčištění povrchových vod od splašků na horních tocích zlepšení čistoty malých vodních ploch rekultivace starých ekologických zátěží registrace VKP revitalizace nefunkčních ÚSES stanovení podmínek pro regulaci pro oblasti přírodního parku Střední Čechy ochrana zemědělských oblastí s potenciálem uchování intenzívní zemědělské výroby využití méně hodnotných zemědělských půd pro pastevectví koordinace růstu sídelní struktury dobré podmínky pro rozvoj bydlení v rodinných domech začleněných do krajiny

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Nelze identifikovat žádný kladný vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území. Při zohlednění podmínek uvedených v tomto vyhodnocení nebude hrozit ani žádný negativní vliv na tyto silné stránky resp. příležitosti. D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

lokalita

les

EVL

regionální ÚSES

osa neregionálního biokoridoru

krajina se zachovalou krajinnou hodnotou

meliorace

urbanisticky hodnotné území

Dle výkresu hodnot ÚAP ORP Černošice se v zájmovém území nacházejí následující hodnoty: les, EVL, regionální ÚSES, osa neregionálního biokoridoru, krajina se zachovalou krajinnou hodnotou, meliorace, urbanisticky hodnotné území.

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

63

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 P1 P2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Z výše uvedeného hodnocení je jednoznačně patrné, že při realizaci územního plánu v doporučené rozloze jednotlivých lokalit, žádná hodnota nebude negativně ovlivněna. E. Vyhodnocení přínosu návrhu územního plánu k naplnění priorit územního plánování. E.I. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanoveny v politice územního rozvoje ČR Následující tabulka presentuje priority územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje ČR (2008, schváleno Vládou ČR 20/7/2009) a jejich odraz v posuzovaném územním plánu obce Březová - Oleško. čl.

Priorita

14

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově ÚP toto respektuje. sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací ÚP toto respektuje. dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho

15

16

Vyhodnocení v posuzované změně Bez vztahu k ÚP.

64


17

18 19

20

21

22

23

uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP. Změny jsou situovány na zemědělskou půdu s nízkým produkčním potenciálem.

V doporučené variantě resp. rozsahu ÚP tato hlediska respektuje.

ÚP tuto prioritu respektuje. S takovýmito pozemky se nedostává do střetu.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

65

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 24

25

26

27

28

29

30

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

ÚP není v rozporu s touto prioritou.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

66

Změna územního plánu obce Březová - Oleško 31

32

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a Bez vztahu k ÚP. bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu Bez vztahu k ÚP. ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

E.II. Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (zadání, 2008) Následující tabulka presentuje priority územního plánování stanovené v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje a jejich odraz v posuzovaném územním plánu obce Březová - Oleško: čl.

Priorita

1

Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje. Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby. Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní

2

3

4

5 6

Vyhodnocení v posuzované změně ÚP tuto prioritu respektuje.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP. ÚP není s touto prioritou v rozporu.

67


7 8

9

dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje.

ÚP není s touto prioritou v rozporu. Bez vztahu k ÚP.

Bez vztahu k ÚP.

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje F.I.1. Soudržnost obyvatel území Počet obyvatel ve většině obcí ORP Černošice stále narůstá. Pro udržitelný rozvoj území je optimální nárůst obyvatel max. 40 % za pět let, tomu odpovídá rozvoj ve více než dvou třetinách obcí ORP Černošice. Zde dochází k postupnému začleňování nové zástavby do stávajícího sídla. Zejména nedostatek mateřských a základních škol je citelně znát na soudržnosti obyvatel v jednotlivých sídlech. Absence těchto zařízení, která obvykle generují příležitosti mimoškolních aktivit, znamená daleko pomalejší zapojování novousedlíků do občanského života obcí. V nových obytných celcích nejsou dosud dobudována veřejná prostranství a zelené plochy umožňující neformální setkávání obyvatel (venčení psů, dětská hřiště atd.). V některých obcích může mít rychlý nárůst nových obyvatel za následek sociální napětí mezi starousedlíky a novousedlíky. Většina obcí v ORP Černošice se nachází vůči Praze v časové dostupnosti do 60 minut individuální automobilovou dopravou, ale dochází k přetížení dopravní infrastruktury, která ve špičkách často kolabuje. Dopravní obslužnost obcí hromadnou dopravou, která by byla schopna konkurovat pohodlí individuální automobilové dopravy je velkým problémem dynamicky se rozvíjejících sídel. Vzrůstá podíl staveb pro rodinnou rekreaci užívaných k trvalému bydlení, a to v lokalitách, které postrádají veřejnou infrastrukturu s tím, že tato infrastruktura je problematicky realizovatelná. Rozrůstání obcí o nové obytné celky má za následek ztrátu vyhledávané rekreační funkce území ve volné krajině.. Na vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel mělo z jednotlivých posuzovaných témat největší vliv: - hygiena životního prostředí - zatížení hlukem - veřejná dopravní a technická infrastruktura - ČOV v obci

68

Změna územního plánu obce Březová - Oleško - sociodemografické podmínky - počet spojů linek PID za 24 hod., mateřská škola, základní škola, kultura - místo pro setkávání, zdravotnictví, sociální zařízení, změna počtu obyvatel 2004-2009, index stáří 2009, pospolitost obyvatel - společenské akce - bydlení - střet záplavového území a stávající zástavby, přístupnost krajiny a napojení na přírodu, veřejná prostranství - rekreace – sportoviště - hospodářské podmínky - dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) - hodnoty - výhledy, přírodní dominanty (studie Krajinný ráz) Vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí dle RUR zatížení hlukem ČOV v obci počet spojů linek PID za 24 hod mateřská škola základní škola kultura - místo pro setkávání zdravotnictví sociální zařízení změna počtu obyvatel 2004-2009

1 -1 1 -1 0 0 0 -1 -1

index stáří pospolitost obyvatel – společenské akce střet záplavového území a stávající zástavby přístupnost krajiny a napojení na přírodu veřejné prostranství sportoviště dlouhodobá nezaměstnanost výhledy, přírodní dominanty

Celkové hodnocení Poznámka: 1 = kladné, 0 = střední či nehodnoceno, -1 = záporné

1 -1 0 1 0 -1 1 1 0

V rámci území ORP Černošice se jedná o podprůměrný výsledek. Součástí územního plánu by mělo být zlepšení systému nakládání s odpadními vodami plochy navržené ke změně funkčního vymezení musejí být napojeny na ČOV s dostatečnou kapacitou. Zároveň by rozvoj obytné zástavby v obci měl být doprovázen výstavbou mateřské školy a zlepšením podmínek pro pořádání společenských a sportovních akcí. Dojde tím k upevnění pospolitosti staro- a novousedlíků. Jedná se zároveň o skutečnosti, které jsou v RUR za současného stavu definovány záporně. Rozsáhlejší obytná zástavba by tento konflikt jen prohloubila. Nový územní plán navrhuje: - novou mateřskou školu - zavedení autobusové linky do Vraného (k základní škole a k přestupu na železnici - plochy pro sport - veřejná prostranství - nové centrum obce F.I.2. Hospodářské podmínky území Území ORP Černošice poskytuje dobré podmínky pro hospodářský rozvoj, zejména v oblastech podél dálnic, rychlostních komunikací a železničních tratí. Rozvoj větších výrobně obslužných zón je omezen dopravním zatížením komunikací II. a III. třídy, protože nejsou dostatečně kapacitní pro zajištění potřebné dopravní obslužnosti a často vedou zastavěným územím. Výrobně obslužné zóny poskytují nabídku pracovních příležitostí pro kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly. Přestože většina obcí má nedostatečný počet pracovních míst vzhledem k počtu ekonomicky aktivních obyvatel, je dlouhodobá nezaměstnanost obyvatel na území ORP Černošice nižší než krajský průměr, protože Praha a některé další obce nabízí dostatek pracovních příležitostí. Z hlediska hospodářského pilíře je území vyvážené díky blízkosti Prahy. Význam dostupnosti pracovišť pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost

69

Změna územního plánu obce Březová - Oleško společenství obyvatel je nesporná. Vztah mezi bydlištěm a pracovištěm předurčuje řadu dalších funkčních vztahů. Koncentrace obchodů a služeb ve velkých celcích v kombinaci s jejich levnou a rychlou dostupností má za následek úbytek běžných maloobchodních prodejen v jednotlivých obcích. Dobrý ekonomický potenciál velké části obyvatel ORP Černošice vytváří další poptávku po rozvoji terciární sféry. Strategicky vhodná poloha ORP Černošice s ohledem na blízkost Prahy urychluje využívání území a zvyšuje tlak na vymezení nových zastavitelných ploch určených pro bydlení i výrobně obslužné zóny. Na území ORP Černošice se roztroušeně nacházejí ložiska nerostných surovin, která se nevyužívají z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo mají pouze lokální význam. Na vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj mělo z jednotlivých posuzovaných témat největší vliv: - horninové prostředí a geologie - ložisko nerostných surovin, sesuvy, poddolovaná území - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - ohrožení orné půdy vodní erozí, trvalý zábor kvalitní zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany, kvalita zemědělské půdy (I. třída ochrany), investice do půdy (meliorace), ohrožení orné půdy větrnou erozí - veřejná dopravní a technická infrastruktura - železnice v obci, dálnice a rychlostní silnice v obci, zainvestování obce technickou infrastrukturou - sociodemografické podmínky - vzdělanost obyvatel 2001 - rekreace - krajina s přírodním rekreačním potenciálem, možnost sportovního vyžití - hospodářské podmínky - počet pracovních míst v obci (PP) / počet ekonomicky aktivních obyvatel (EAO 2001), míra podnikatelské aktivity 2009 ložisko nerostných surovin sesuvy, poddolovaná území ohrožení orné půdy vodní erozí trvalý zábor kvalitní zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany kvalita zemědělské půdy (I. třída ochrany)

0 0 -1 0

dálnice a rychlostní silnice v obci zainvestování obce technickou infrastrukturou vzdělanost obyvatel krajina s přírodním rekreačním potenciálem

0 -1 1 1

-1

možnost sportovního vyžití

0

investice do půdy (meliorace)

1

počet pracovních míst v obci/počet ekonomicky aktivních obyvatel

-1

ohrožení půdy větrnou erozí

0

míra podnikatelské aktivity

1

železnice obci 0 Celkové hodnocení Poznámka: 1 = kladné, 0 = střední či nehodnoceno, -1 = záporné

0

V rámci území ORP Černošice se jedná o mírně podprůměrný výsledek. Územní plánu nevyvolá ve smyslu výše uvedených bodů vlivy ani kladné, ani záporné. F.I.3. Životní prostředí Území ORP Černošice je velmi pestré, zahrnuje rozsáhlé lesní plochy, údolí vodních toků, vodní plochy, zemědělské planiny i pahorkatiny. V téměř celém území je třeba důsledně zvyšovat ekologickou stabilitu. Nestabilní jsou plochy zemědělských planin, naopak kvalitní životní prostředí poskytují území, kde jsou vymezeny chráněné krajinné oblasti, přírodní parky nebo evropsky významné lokality. Dynamicky se rozvíjející zástavba má za následek zhoršení příznivého životního prostředí, a to jak dočasně (po dobu výstavby), tak trvale. Trvalé znehodnocení životního 70

Změna územního plánu obce Březová - Oleško prostředí je dáno především nárůstem dopravní zátěže a úbytkem volné krajiny. V důsledku úbytku volné krajiny dochází ke znehodnocování krajinného rázu území a ke snižování podílu pozemků plnících funkci lesa na výměře území. Nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny bez návaznosti na původní sídlo podstatně zhoršuje podmínky pro příznivé životní prostředí. Vymezováním nových zastavitelných ploch, realizací staveb dopravní infrastruktury a zastavováním území dochází k další fragmentaci krajiny a přirozená prostupnost krajiny se zmenšuje. Zvyšováním podílu zastavěných a zpevněných ploch (komunikace a stavby) se mění vodní režim v krajině. V území se zvyšuje riziko ohrožení krajiny nezasáklými dešťovými srážkami způsobujícími záplavy zejména v obcích s nízkou potenciální retencí a v dalších obcích po proudu vodního toku. Zároveň se snižuje doplňování podzemních vod o přirozeně zasáklé atmosférické srážky (dešťové vody se rychle odvedou dešťovou kanalizací do recipientu). Hlukem jsou zatížena území obcí, kterými prochází železniční tratě a dopravně zatížené komunikace (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. i II. třídy). Zdrojem největšího světelného znečištění jsou větší logistická a nákupní centra. Lesní pozemky na území většiny obcí jsou zatíženy stávajícími stavbami (chatové osady bez zajištění likvidace odpadních vod) a masivním využitím pro každodenní rekreaci (cyklistika, čtyřkolky). Územní systémy ekologické stability jsou na území většiny obcí vymezeny v územně plánovacích dokumentacích, ale ve skutečnosti jsou často nefunkční, nerealizované nebo zastavěné. Území ORP Černošice nabízí mimořádně příznivé podmínky pro uspokojení snahy obyvatel po lepším bydlení v kvalitnějším životním prostředí než může poskytnou typická městská aglomerace. Na vyhodnocení příznivého životního prostředí mělo z jednotlivých posuzovaných témat největší vliv: - vodní režim - průměrná potenciální retence, hustota sítě vodních toků - hygiena životního prostředí - znečištění ovzduší, zatížení hlukem, staré ekologické zátěže a světelné znečištění - ochrana přírody a krajiny - koeficient ekologické stability, zachovaná přírodní funkce krajiny, fragmentace krajiny dopravními stavbami, existence chráněné krajinné oblasti (CHKO), evropsky významné lokality (EVL), přírodního parku (PP), národní přírodní rezervace (NPR), funkčnost územního systému ekologické stability (ÚSES), nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny bez návaznosti na původní sídlo - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - podíl plochy lesa na celkové rozloze obce, lesní pozemky zatížení stávajícími stavbami Vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí dle RUR průměrná potenciální retence hustota sítě vodních toků znečištění ovzduší

1 0 1

zatížení hlukem ze silniční dopravy staré ekologické zátěže

1 1

světelné znečištění

0

krajinný ráz (zachovaná přírodní funkce) fragmentace krajiny dopravními liniemi na území obce se nachází CHKO, EVL, PP, NPR funkčnost ÚSES nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny bez návaznosti na původní sídlo podíl lesů na celkové rozloze obce (více než 20 %) lesní pozemky zatížené stávajícími stavbami

KES 1 Celkové hodnocení Poznámka: 1 = kladné, 0 = střední či nehodnoceno, -1 = záporné

1 1 1 -1 1 1 -1 7

V rámci území ORP Černošice se jedná o výrazně nadprůměrně dobrý výsledek.

71

Změna územního plánu obce Březová - Oleško Při dodržení podmínek definovaných tímto vyhodnocením navrhované změny funkčního vymezení pozemků v rámci územního plánu nevyvolají významné zhoršení podmínek pro příznivé životní prostředí v žádné z výše uvedených oblastí. Úbytek volné krajiny nebude natolik velký, aby bylo možno hovořit o znehodnocování krajinného rázu a vzhledem k malému plošnému rozsahu nehrozí ani fragmentace krajiny. K zástavbě jsou navíc určeny pouze pozemky s malou ekologickou stabilitou. Podíl pozemků plnících funkci lesa se nezmění. Funkčnost vymezeného ÚSES zůstane zachována. Vlivy na EVL K záboru dojde pouze na půdách nízké bonity. Likvidace dešťových vod bude řešena zásakem a splaškové vody budou likvidovány v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) v platném znění. F.I.4. Výsledné hodnocení Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci vyplývají z Rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) ORP Černošice mající potenciální funkční či prostorový vztah k území obce Březová - Oleško a popis jejich řešení uvádí následující tabulka: Problémy k řešení dle RURÚ

ÚP Dopravní závady

nedostatek parkovacích a odstavných stání nedostatek parkovacích stání v blízkosti železničních zastávek páteřní komunikace v zastavěném území s nevyhovující pěší dopravou – navrhnout řešení pěší dopravy v zastavěném území Hygienické závady obec nemá vybudovanou dostatečnou technickou infrastrukturu

Netýká se posuzovaných lokalit Netýká se posuzovaných lokalit Netýká se posuzovaných lokalit

Nová území budou napojena na stávající infrastrukturu obce znečištění povrchových vod odpadními vodami z chatových osad - Netýká se posuzovaných lokalit návrh účinné likvidace znečištění ovzduší vytápěním neekologickými palivy (především Způsob vytápění domů musí být hnědým uhlím) v rámci ÚP definován pomocí regulativů. Střety záměrů s limity využití území záměr obce x 50 m od okraje lesa K výstavbě v ochr. pásmu lesa musí být udělen souhlas. záměr obce x evropsky významná lokalita Při zohlednění navržených opatření nedojde k významnému ovlivnění EVL. Problémy, které vyplynuly z rozboru udržitelného rozvoje území (ze SWOT, vyhodnocení URÚ) Hospodářský rozvoj - území ohrožené vodní erozí - navrhnout protierozní opatření velkých Netýká se posuzovaných lokalit rozloh orné půdy extrémní ohrožení vodní erozí - nedostatečné občanské vybavení Součástí ÚP musí být dobudování občanské vybavenosti obce. - nedostatek pracovních míst v obci - vytvářet podmínky pro tvorbu Bez vztahu k ÚP pracovních míst v místě využívajících lokální potenciál Příznivé životní prostředí - nefunkční ÚSES - prověřit funkčnost a vhodnost vedení ÚSES Změny jsou bez vlivu na ÚSES - stávající stavby pro rodinnou rekreaci jsou umístěny na lesních Netýká se posuzovaných lokalit pozemcích, bez zajištění nezávadné likvidace splaškových vod omezit negativní vliv chatových oblastí na využití přírody a krajiny - stávající stavby pro rodinnou rekreaci jsou umístěny na lesních Netýká se posuzovaných lokalit pozemcích - vynětí ze PUPFL umožnit pouze pro stávající stavby, omezit další trvalý zábor PUFL pro novou zástavbu nebo pro změnu staveb - existence staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci umístěných do K výstavbě v ochr. pásmu lesa musí být vzdálenosti 50m od lesních pozemků, popř. na lesních pozemcích udělen souhlas Soudržnost společenství obyvatel území

72

Změna územního plánu obce Březová - Oleško - poškozování stávajících turistických cest jízdou na koni - navrhnou koncepci hipostezek, popř. rozvoje koňských farem - stávající stavby pro rodinnou rekreaci nemají zajištěnou dostatečnou likvidaci splaškových vod a jsou dopravně obtížně dostupné - prověřit možnosti dalšího využití - stávající stavby pro rodinnou rekreaci jsou užívány k trvalému bydlení – prověřit možnost změn užívání staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro bydlení se zajištěním odpovídající dopravní a technické infrastruktury - nedostatečné občanské vybavení (zdravotnictví, kulturní zařízení, sociální služby) - podmínit rozvoj území vybudováním potřebné veřejné infrastruktury, navrhnout opatření na snížení migrace za kulturním vyžitím - vzhledem k počtu obyvatel chybí mateřská škola - podmínit rozvoj území vybudováním potřebné veřejné infrastruktury, navrhnout podmínky pro výstavbu, rozšíření a dobudování mateřských škol - nedostatečné možnosti pro každodenní rekreaci - navrhnout podmínky pro dovybavení obcí o volnočasové aktivity - absence sociální soudržnosti a začlenění do života obce – navrhnout zastavitelné plochy pro bydlení tak, aby nárůst počtu obyvatel nebyl více než 40 % za pět let

Netýká se posuzovaných změn Netýká se posuzovaných změn Netýká se posuzovaných změn

Součástí ÚP musí být dobudování občanské vybavenosti obce. Součástí ÚP musí být dobudování občanské vybavenosti obce. Součástí ÚP musí být dobudování občanské vybavenosti obce. Bude zohledněno v regulativech daných ÚP

Na základě předchozího vyhodnocení lze souhrnně konstatovat, že vlivem řešení návrhu územního plánu obce Březová - Oleško nebyly opomenuty žádné potenciálně problémové oblasti vyplývají z Rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) ORP Černošice. Životní prostředí, při respektování limitů a podmínek využití, nebude trvale narušeno. Jako zásadní se jeví, aby v rámci ÚP bylo definováno dobudování občanské vybavenosti obce. V opačném případě hrozí prohloubení narušení sociální soudržnosti, a to díky dalšímu přílivu nově příchozích, bez pevnější vazby na život obce. Střet s „naturovým“ územím (EVL V Hladomoří) je eliminován výrazným zmenšením rozsahu pozemků navržených ke změně v této lokalitě (cca 6,8 % z původně navrhovaného rozsahu). F.IIa. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Způsob řešení návrhu územního plánu obce Březová - Oleško vytváří prostor pro další regulovaný rozvoj bydlení, a to v návaznosti na již existující obytné lokality. Konkrétní záměry, které budou důsledkem těchto navrhovaných změn, nevyvolají žádná rizika, která by negativním způsobem ovlivnila potřeby života současné generace obyvatel okolních území, souběžně v výstavbou obytných domů je však třeba přistoupit i k dobudování občanské vybavenosti obce. F.IIb. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Dtto bod F.IIa.

73

Územní plán Březové - Oleška

Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Mgr. Ondřej Volf autorizovaná osoba pro hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

srpen 2012

Předmět hodnocení: Zadavatel: Pořizovatel:

Zpracovatel:

Kontakt: Spolupráce: Konzultace:

Územní plán Březové - Oleška Ecodis s.r.o. Na Dlouhém lánu 16, 160 00 Praha 6 IČ: 248 18 771 PRISVICH s.r.o. Na Náměstí 63, 252 06 Davle IČ 271 01 053 pro Obecní úřad Březová - Oleško Oleško 1143 252 45 Zvole u Prahy Mgr. Ondřej Volf autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (rozhodnutí č.j. 630/905/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo rozhodnutím č.j. 11089/ENV/10 a 299/639/10 ze dne 8.2.2010) T: 604 322 541 E: [email protected] Mgr. Eva Chvojková Mgr. Petr Karlík Doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. Ing. Roman Kovář

V Prusinách dne 24. srpna 2012

…………………….. podpis Ondřej Volf

Obsah 1Úvod..........................................................................................................................................4 2Údaje o koncepci.......................................................................................................................5 2.1 Základní údaje...................................................................................................................5 2.2 Obsah koncepce................................................................................................................5 2.2.1 Řešené území.............................................................................................................5 2.2.2 Stručný obsah ÚPBO.................................................................................................5 3Evropsky významné lokality a ptačí oblasti.............................................................................9 3.1Identifikace dotčených ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ........................10 3.2 Popis dotčené evropsky významné lokality V hladomoří...............................................11 3.3Dotčené předměty ochrany..............................................................................................14 3.4 Popis dotčeného předmětu ochrany................................................................................15 4Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti...........................18 4.1Vyhodnocení úplnosti podkladů .....................................................................................18 4.2Vyhodnocení vlivů koncepce...........................................................................................18 4.2.1Vyhodnocení vlivů navrhovaných změn.......................................................................19 4.3Vyhodnocení možných kumulativních vlivů...................................................................20 4.4Vyhodnocení přeshraničních vlivů..................................................................................21 4.5Opatření k eliminaci významného negativního vlivu......................................................21 5 Závěr......................................................................................................................................22 Seznam literatury a použitých podkladů...................................................................................23 Použité zkratky..........................................................................................................................24

1

Úvod

Předložené hodnocení je vypracováno podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda má zadání Územního plánu Březové – Oleška významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO). Hodnocena je koncepce „Územní plán Březové - Oleška“ (dále ÚPBO) v konečném znění návrhu zadání z května roku 2012. Krajský úřad Středočeského kraje vydal dne 19.3. 2012 pod č.j. 036700/2012/KUSK koordinované stanovisko, ve kterém jako příslušný orgán ochrany přírody sdělil, že nelze vyloučit významný vliv předložené koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit (EVL) nebo ptačích oblastí (PO). Důvodem pro toto stanovisko je fakt, že posuzovaný územní plán jednou z navrhovaných rozvojových ploch zasahuje do území EVL V hladomoří (CZ 0213802), kde je předmětem ochrany mimo jiné motýl přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Potenciální nebezpečí pro tento předmět ochrany představuje např. expanze rekreační a satelitní výstavby nebo použití insekticidů. Z důvodu územního překryvu rozvojových ploch s územím EVL požaduje orgán ochrany přírody předložit hodnocení vlivů ÚPBO na území Natura 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Z těchto důvodů a také vzhledem k tomu, že se jedná se o koncepci ve smyslu ustanovení § 10i zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění, podléhá koncepce vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Předložené hodnocení je zpracováno na základě objednávky zpracovatele SEA daného územního plánu – Ing. Romana Kováře.

O. Volf: Územní plán Březové - Oleška. Hodnocení vlivů koncepce na EVL a PO

2

Údaje o koncepci

2.1 Základní údaje Název územně plánovací dokumentace: Územní plán Březové - Oleška Výkonný pořizovatel:

Bc. Ladislav Vích DiS., PRISVICH s.r.o.

Pořizovatel:

Obecní úřad Březová - Oleško, Oleško 1143, 252 454 Zvole u Prahy

Varianty řešení:

Návrh ÚPBO je zpracován v jedné variantě.

Obec Březová – Oleško má platnou územně plánovací dokumentaci, a to územní plán obce Březová – Oleško, schválený dne 28. listopadu 2003, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou obce Březová – Oleško č. 1/2003. V následujícím období byla pořízena změna č. 1 ÚPO Březová - Oleško, vydaná dne 29. října 2009 (nabytí účinnosti dne 17. listopadu 2009). Zastupitelstvo obce Březová-Oleško rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, usnesením ze dne 15. března 2011, o pořízení územního plánu Březové-Oleška, který nahradí stávající ÚP Březová-Oleško, ve znění jeho změny č. 1. 2.2 Obsah koncepce 2.2.1 Řešené území Řešeným územím je celé území obce Březová - Oleško o výměře 647,7 ha, které tvoří dvě katastrální území, a to Březová u Zvole (337,5 ha) a Oleško u Zvole (310,2 ha), ve Středočeském kraji. Počet obyvatel k 1.lednu 2011 činil 821 obyvatel. 2.2.2 Stručný obsah ÚPBO Z politiky územního rozvoje (PÚR), územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě dalších širších územních vztahů ani z územně analytických podkladů nevyplývají žádné konkrétní požadavky, které by měly vliv na stav předmětů ochrany soustavy Natura 2000. Požadavky na rozvoj území obce V souvislosti s rozvojem, ke kterému došlo zejména v uplynulých 10 letech, kdy se počet obyvatel zvýšil o cca 450 (bylo dokončeno 117 bytů), je potřebné navrhnout takové řešení nového územního plánu, které by umožnilo komplexní rozvoj obce, zahrnující i plochy pro 5


odpovídající obslužnou sféru vč. ploch pro veřejná prostranství, veřejnou zeleň, sport, obchod a služby. Rozvoj obce bude sledován na dosud nevyužitých zastavitelných plochách, převzatých z dosavadního územního plánu obce a nově navrhovaných zastavitelných plochách. Nové zastavitelné (rozvojové) plochy, převážně pro bydlení (resp. smíšené využití s možností veřejného vybavení), se požadují vymezit v lokalitách 1 až 5, jak jsou vymezeny na obrázku 1.

Obr 1 – vymezení rozvojových ploch v ÚPBO Dále bude předmětem nového územního plánu zejména: − vymezení ploch s požadavkem na regulační plán, − kategorizace chatových lokalit z hlediska možné transformace na trvalé bydlení (vč. možností stavebních úprav), − návrh regulace již zastavěných pozemků (vč. smíšeného nebo rekreačního využití), −

koncepce dopravní obsluhy území (kategorie obslužných komunikací) s průmětem do veřejně prospěšných staveb,

− vymezení ploch pro odstavení vozidel (mimo uliční profil), 6


− vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření (dosavadní územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby jen pro kanalizaci a veřejný vodovod), − návrh možné etapizace (postupy rozvoje) s vazbou na vybavení území infrastrukturou, − prověřit možnost vymezení centra obce s veřejným vybavením ve východní části rozvojové lokality 4 dle obr. 1, − na pozemku parc. č. 185/2 a st. 418, k. ú. Březová u Zvole, prověřit možnost využití plochy pro veřejné vybavení – mateřskou školku, − pozemek parc. č. 158/3, k. ú. Březová u Zvole, zařadit do ploch s funkcí bydlení jako náprava chyby v ÚPO Březová-Oleško, kde je zmíněný pozemek zařazen do plochy „vodní toky, vodoteče“, − posun plochy ČOV dále po toku. Dosavadní územní plán obce předpokládal čistírnu odpadních vod (ČOV) umístěnou nad rybníčkem v centrální části sídla Oleško s odtokem čištěných vod do Zahořanského potoka. Tato koncepce bude částečně korigována. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území V lokalitách s rodinnými domy, nacházejícími se v plochách lesa, požaduje orgán ochrany přírody stanovit podmínky jejich využití s ohledem na ochranu významného krajinného prvku – lesa, a to takové, že objekty v těchto plochách budou moci být využívány pouze ve stávajícím rozsahu, nebudou tedy rozšiřovány. Ostatní požadavky v hodnocené koncepci nemají charakter, který by mohl ovlivnit stav ochrany předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Doprava: ÚPBO navrhne koncepci komplexní dopravní obsluhy území, která zahrne jak dopravu pěší, hromadnou, cyklistickou, tak automobilovou. V případě potřeby bude navržena přestavba či rozšíření stávajících veřejných prostranství v obci (jejichž součástí jsou zpravidla i místní komunikace). V řešeném území bude koncepčně řešena cyklistická doprava v návaznosti na širší územní vztahy. Technická infrastruktura: Dosavadní ÚPO předpokládal čistírnu odpadních vod (ČOV) umístěnou nad rybníčkem v centrální části sídla Oleško s odtokem čištěných vod do Zahořanského potoka. Tato koncepce bude částečně korigována posunem plochy ČOV dále po toku. Nový územní plán navrhne takové uspořádání kanalizační sítě, které umožní napojení všech ploch pro bydlení a ploch s předpokládanou transformací (z individuální 7


rekreace na trvalé bydlení), které budou v ÚP vymezeny. Návrh hlavní kanalizační sítě bude korespondovat s návrhem hlavních obslužných komunikací. Územní plán nebude vymezovat plochy, které by byly zdrojem nebezpečných odpadů. Z hlediska možného ovlivnění dotčené EVL V hladomoří jsou relevantní následující požadavky: Požadavky na ochranu životního prostředí V územním plánu bude vymezena lokalita NATURA 2000 – evropsky významná lokalita V hladomoří CZ0213802. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Problematika existence staveb v prostředí PUPFL bude dále koncepčně řešena. Na území obce se nacházejí objekty bydlení i individuální rekreace na lesních plochách. Části pozemků, obklopujících bezprostředně stávající stavby, budou navrženy k vynětí z lesních ploch tak, aby nová hranice lesa sledovala celistvé území. Pro ostatní objekty, nacházející se na ploše lesních pozemků, budou stanovena pravidla, umožňující koexistenci staveb a lesních ploch. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby –

vymezit zastavitelné plochy v lokalitách 1 až 5 odpovídajícímu potenciálu rozvoje obce Březová-Oleško, který vyplývá zejména z umístění obce v rozvojové oblasti republikového významu OB1 Praha.

–

dále budou vymezeny plochy, ve kterých lze předpokládat možnost změny z individuální rekreace na bydlení. Mimo velikosti parcel (min. 1000 m 2 dle pův. územního plánu obce) budou zohledněny možnosti obsluhy těchto území stávajícími nebo navrhovanými komunikacemi odpovídajících parametrů.

Ostatní požadavky v hodnocené koncepci nemají charakter, který by mohl ovlivnit stav ochrany předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000.

8


3

Evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Evropsky významné lokality (EVL) se vyhlašují na základě směrnice o stanovištích a v ČR požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. EVL se vyhlašují pro typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. EVL jsou obsaženy v tzv. národním seznamu evropsky významných lokalit podle Nařízení vlády 132/2005 Sb. Tyto EVL patří mezi evropsky významné lokality, které byly zařazeny do evropského seznamu na základě Rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/26/ES), viz sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., ze dne 22. února 2008. 5. 10. 2009 schválila vláda usnesením č. 1247 návrh nařízení vlády, jež změnilo nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanovil národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. Novela nařízení vlády je účinná od 1. 11. 2009. Národní seznam evropsky významných lokalit se navýšil o 234 nových lokalit, u 25 lokalit došlo k jejich rozšíření, 172 lokalit se změnilo (např. změna kategorie zvláště chráněného území, doplnění nového předmětu ochrany) a 21 lokalit, které již nejsou uvedeny v evropském seznamu, bylo z důvodu zániku předmětu ochrany vyřazeno. Ptačí oblasti se vyhlašují na základě směrnice o ptácích. Vyhlašují se pro druhy ptáků, uvedené v Příloze I směrnice o ptácích. Tyto druhy musí být předmětem zvláštních opatření, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. Ptačí oblasti jsou v ČR novou kategorií chráněného území a jsou zřizovány nařízeními vlády. Celkem bylo na území ČR vyhlášeno 41 ptačích oblastí. Při posuzování vlivů záměru a koncepcí je nutno zvažovat též PO a EVL vymezené na území všech států Evropské unie. V případě posuzované koncepce lze vlivy na PO a EVL mimo území ČR vyloučit.

9


3.1

Identifikace dotčených ptačích oblastí a evropsky významných lokalit

Pro hodnocení dle §45i zákona jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti vyhodnoceny jako dotčené, pokud: • jsou v přímém územním střetu se záměry obsaženými v koncepci • jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy záměrů obsaženými v koncepci – složkové přenosy (ovzduší, voda, hluk) • jsou ovlivněny v souvislosti se stavbou (rušení). Na území řešeném ÚPBO je vymezena EVL V hladomoří. Jedna z nově vymezovaných rozvojových ploch zasahuje do území této EVL, proto byla EVL V hladomoří identifikována jako dotčená. Cca 1200 m od hranic řešeného území se nachází EVL Dolní Sázava. Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá přímé působení negativních vlivů posuzované koncepce na předměty ochrany této EVL, nebyla EVL Dolní Sázava identifikována jako dotčená. Asi 1800 m severním směrem od řešeného území byla vymezena EVL Zvolská homole. Ani v tomto případě se nepředpokládá ovlivnění posuzovanou koncepcí a tato EVL není dále posuzována jako dotčená. Vzhledem k předpokládaným vlivům posuzované koncepce, které nebudou působit na delší vzdálenosti, byl vyloučen vliv i na všechny další EVL/PO.

10


3.2

Popis dotčené evropsky významné lokality V hladomoří

Název: Kód lokality: Rozloha:

Evropsky významná lokalita V hladomoří CZ0213802 146,64 ha

Lokalita se nachází na JZ svazích pravého břehu Vltavy Z od obce Březová-Oleško. Směrem severně (po proudu Vltavy) území končí obcí Skochovice.

Obr. 2 - Mapa EVL V hladomoří s vyznačením plochy plánované změny využití v posuzované koncepci - červeně (AOPK ČR 2012, nařízení vlády č. 132/2005) Základní charakteristiky území EVL: Geologie: Území je tvořeno proterozoickými horninami pospilitové série – živinami chudými, kyselými páskovanými břidlicemi, jílovci a drobami. Na jižním okraji území je skalní výchoz černých břidlic lečických vrstev, které jsou proniknuté silicity. Na několika místech je svah napříč proniknut alterovaným žilným bazaltem (diabasem), vzácně také proterozoickým vápencem. Tyto faktory výrazně přispívají k biodiverzitě zdejších biotopů. Geomorfologie: Lokalita leží na pomezí hned tří geomorfologických jednotek: Pražské plošiny, Brdské vrchoviny a Benešovské pahorkatiny.

11


Reliéf: Jedná se o prudké pravobřežní svahy vltavského kaňonu s převažující JZ-Z orientací. Pedologie: Kambizemě s rozsáhlými plochami rankerů. Velký význam pro vegetaci mají také kvartérní sedimenty; maloplošně se vyskytují sprašové kapsy a místy je zachována pleistocénní říční štěrkopísková terasa. Krajinná charakteristika: Strmé a špatně přístupné svahy vltavského kaňonu pokrývají přirozené listnaté lesy, které se na prudkých svazích rozvolňují až přecházejí do primárního bezlesí skalních stepí. Území patří do fytochorionu Středního Povltaví. Vzhledem k výrazně působícímu říčnímu fenoménu zde najdeme celou škálu druhů a společenstev od chladnomilných až po xerotermní. Biota: Území je z převážné části pokryto přírodě blízkým lesem. Rozlohou převládají dubohabřiny (L3.1), vyskytující se zejména při úpatí svahů a na plošině na temeni kaňonu, které vykazují přechody ke kyselým doubravám, teplomilným doubravám a místy k suťovým lesům. Druhým nejhojnějším lesním biotopem jsou acidofilní doubravy as. LuzuloQuercetum (L7.1), s různým poměrem dubu zimního (Quercus petraea) a borovice lesní (Pinus sylvestris) ve stromovém patře. Občas bývá přimíšen modřín. Tyto doubravy tvoří kontinuální přechody do acidofilních dubohabřin nebo do teplomilných doubrav. Fyziognomicky jde buď o vzrostlejší lesy na plošinách a mírných svazích, nebo o extrémní typy (zakrslé křivolesy) na rozpadech drobových skal na prudších svazích. Velká část biodiversity je vázána na dobře vyvinuté acidofilní teplomilné doubravy as. Sorbo-Quercetum (L6.5B), které se vyskytují na prudších svazích a vytvářejí tak zakrslé a často i rozvolněné porosty. Ochranářsky velice hodnotné jsou i maloplošné výskyty bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). Na prudších svazích s hlubší půdou, které nejsou tolik exponované, se nacházejí suťové lesy as. Aceri-Carpinetum (L4). Přírodovědně vysoce hodnotný je ekosystém skalních stepí (T3.1) sv. Alysso-Festucion pallentis. Na prudkých skalách s minimem půdy se vyskytuje společenstvo tařice skalní (Aurinia saxatilis) as. Alysso-Festucetum pallentis. Na méně prudkých svazích jsou podmínky pro růst rostlin poněkud příznivější a tak je na těchto plochách výrazně vyšší druhová diverzita (as. Potentillo arenariae-Festucetum pallentis). Lokálně se na místech s hlubší půdou vyskytuje společenstvo s kavylem Ivanovým (Stipa pennata) (T3.3). Na přechodu skalní stepi a teplomilné doubravy se vyskytují teplomilná lemová společenstva (T4.1) s hojným kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a třemdavou bílou (Dictamnus albus). Důležitým prvkem jsou také maloplošné výskyty zalesněných i otevřených sutí. Místy se vyskytují nízké xerofilní křoviny (K4A) s druhy: skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), jalovec obecný (Juniperus communis) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis). Na 12


skalách je vyvinuta sporá štěrbinová vegetace (S1.2) se sleziníkem severním (Asplenium septentrionale), v místech obohacených vápníkem se vyskytuje i vegetace se sleziníkem routičkou (Asplenium ruta-muraria). Kvalita a význam: Jedná se o přírodovědně vysoce cenný a zachovalý úsek kaňonu Vltavy. Variabilita vegetace je vysoká, protože se uplatňuje říční fenomén (v důsledku inverze se zde vyskytuje např. chladnomilná kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos na hranici výškového minima) a projevuje se variabilní geologický substrát. Na rozsáhlé ploše se vyskytují zachovalé přirozené dubové lesy (L3.1, L6.4, L6.5, L7.1). Na bezlesé enklávy a na plochy pleší je vázáno velké množství ohrožených druhů rostlin. Dosud bylo v popisovaném území nalezeno 11 chráněných druhů rostlin (395/92 Sb.). Lze jmenovat silně ohrožený prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a koniklec luční (Pulsatilla pratensis), z ohrožených druhů: hvězdnice chlumní (Aster amellus), tařice skalní (Aurinia saxatilis), třemdava bílá (Dictamnus albus), kavyl Ivanův (Stipa pennata). Z dalších vzácných teplomilných druhů je to především hladýš širolistý (Laserpitium latifolium) a strdivka malířská (Melica picta). Z dosavadních zoologických pozorování je patrné, že se v území nacházejí vzácné a pozoruhodné druhy živočichů. Vyskytuje se zde několik vzácnějších druhů pavouků, např. sklípkánek Atypus affinis. Z brouků byl například zaznamenán chráněný druh krajník pižmový (Calosoma sycophanta). Z naturových druhů živočichů se zde hojně vyskytuje noční motýl přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Zranitelnost: Území je minimálně dotčeno negativní lidskou činností a nachází se v současné době v dobrém stavu. Pouze některé duby prosychají a odumírají, což v současné omezené míře není v rozporu se zájmy ochrany přírody. Výhledově bude třeba regulovat nálet akátu, který však zatím nerozvrací ekologickou stabilitu území. Potenciální ohrožení skýtá zejména expanze rekreační i satelitní příměstské výstavby, případně aplikace insekticidů. (upraveno dle www.natura2000.cz) Tab. 1 Předměty ochrany EVL V hladomoří Typ evropského stanoviště/Biotop 40A0

Rozloha (ha)

Kontinentální opadavé křoviny

0,6129

K4A Nízké xerofilní křoviny – porosty se skalníky (Cotoneaster spp.) 6190

Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)

13

1,1611


Typ evropského stanoviště/Biotop 8220

Rozloha (ha)

Chasmofytická vegetace silikátových skalních svahů

0,4571

S1.2 Štěrbinovávegetace silikátových skal a drolin 9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

40,0420

L3.1 Hercynské dubohabřiny 9180

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

8,0802

L4 Suťové lesy Evropsky významné druhy – živočichové Přástevník kostivalový Callimorpha quadripunctaria

3.3

Dotčené předměty ochrany

Dotčené předměty ochrany byly vyhodnoceny podle vrstvy mapování biotopů (©AOPK ČR 2010) a vlastního terénního šetření zaměřeného přímo na lokalitu dotčenou záměrem (v červenci 2012).

Obr. 3 Vrstva mapování biotopů (©AOPK ČR 2012) v dotčené lokalitě. Orientačně je vyznačen zákres rozvojové plochy č. 1 (modře).

14


Za dotčené je třeba považovat všechny předměty ochrany EVL a PO, které se nacházejí v dotčeném území a mohou být v souvislosti s realizací záměru ovlivněny. Rozvojová plocha č. 1 je lokalizována na území EVL, ale nezasahuje žádný z typů přírodních stanovišť, který je zde předmětem ochrany. Okrajově zasahuje pouze biotop K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, který neodpovídá žádnému z habitatů (typů přírodních stanovišť) Natura 2000. Potenciálně by mohlo dojít k ovlivnění sousedních stanovišť (eutrofizace, pronikání invazních a nepůvodních druhů), jejich ovlivnění je však vyhodnoceno spolu s posouzením vlivu na biotop přástevníka kostivalového. Biotop tohoto druhu představují zejména skalní stepi, ale za potravní biotop je třeba považovat i plochu luk nacházející se ve vymezené rozvojové ploše č. 1. Jsou zde porosty živných rostlin (šalvěje, hluchavky, hadinec,...), které by byly realizací plochy zničeny. Tento živočišný druh byl vyhodnocen jako dotčený.

3.4 Popis dotčeného předmětu ochrany Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Biologie druhu Tento druh preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělce ve dne zastihneme nejčastěji na porostech nektaronosných rostlin, především sadce konopáče (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu generaci v roce, dospělci se vyskytují od konce června do začátku září, s vrcholem letu v poslední dekádě července a první polovině srpna. Létá ve dne i v noci. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky nebo zimolezy). Housenky se líhnou v září, přezimují a kuklí se v květnu následujícího roku při povrchu země v zápředku. Ohrožení Druh není v České republice přímo ohrožen. Jeho biotop je však ohrožen zarůstáním, absencí aktivní péče a v některých případech též zástavbou. Výskyt Přástevník kostivalový je druhem se západopalearktickým typem rozšíření. Vyskytuje se od Pyrenejského poloostrova a jižní Anglie po západní Rusko (jižní Ural), v jižní části areálu druh zasahuje až do Íránu a jižního Turkmenistánu. Na jih zasahuje až na Sicílii, severní

15


hranice rozšíření v Evropě prochází jižní polovinou Německa a jižním Polskem a Pobaltím. Zaletuje i do Finska. V České republice se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách. V minulosti byl dost rozšířený, dnes je lokálně hojný převážně v termofytiku, především v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, v Českém krasu, Českém středohoří, na Moravě především v Moravském krasu, na Pálavě a v NP Podyjí. Vymizel naopak ze západních a východních Čech a z větší části Českomoravské vrchoviny.

Obr. 4 – výskyt přástevníka kostivalového potoční v České republice (převzato z www.biomonitoring.cz) Výskyt v EVL V hladomoří V EVL V hladomoří se přástevník kostivalový vyskytuje hojně, víceméně na celé ploše EVL. Potravní biotop se nachází i na rozvojové ploše č. 1. Negativní faktory v EVL Na stav populace předmětu ochrany v EVL v současné době působí řada negativních faktorů: − zarůstání skalních stepí − rozvoj stanovištně nepůvodních druhů rostlin − zástavba ploch mimo EVL, které způsobují izolaci populace 16


Charakteristika dotčené lokality a dotčených předmětů ochrany je uvedena dle www.natura2000.cz, www.biomonitoring.cz, Katalogu biotopů (Chytrý 2001) a Příručky hodnocení biotopů (Guth, Lustyk 2008). Stav z hlediska ochrany je uváděn podle tzv. hodnotící zprávy (Dušek et al. 2007), rozlohy typů přírodních stanovišť pro ČR dle příručky hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (©AOPK ČR in Chvojková ed. 2011).

17


4

Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

4.1

Vyhodnocení úplnosti podkladů

Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: •

Zadání Územního plánu Březové - Oleška. Konečné znění. Květen 2012

•

Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, k návrhu zadání územního plánu Březové - Oleška ze dne 19.3.2012 č.j.: 036700/2012/KUSK

Při hodnocení byly dále k dispozici data AOPK ČR z monitoringu dotčeného předmětu ochrany a vrstvy mapování biotopů. Proběhly konzultace s odborníky na předměty ochrany EVL V hladomoří (Mgr. Petr Karlík – Česká zemědělská univerzita, Doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. - Entomologický ústav Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích). 16. 8. a 19.8. 2012 proběhly terénní návštěvy lokalit plánovaných změn využití pozemků. Pro provedení tohoto hodnocení byly tyto podklady shledány jako dostatečné. 4.2

Vyhodnocení vlivů koncepce

Hodnoceny byly jednotlivé části koncepce podle následující stupnice významnosti vlivů. Tabulka 2 Významnost vlivů Hodnota -2

Termín Významně negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

?

Možný negativní vliv Nulový vliv Pozitivní vliv

0 +

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Může dojít k negativnímu vlivu, není však možné vyhodnotit jeho významnost. Záměr (v koncepci) nemá žádný prokazatelný vliv. Záměr (v koncepci) má pozitivní vliv.

18


4.2.1 Vyhodnocení vlivů navrhovaných změn Byly posouzeny veškeré zásady, návrhy a změny v posuzovaném území. Základem hodnocení bylo posouzení potenciálních vlivů nově vymezovaných rozvojových ploch na dotčenou EVL V hladomoří. Obecné, konkrétní zásady i hlavní cíle rozvoje území Zásady a cíle navržené v koncepci byly zhodnoceny z hlediska vlivu na předmět ochrany dotčené EVL. Jejich charakter je natolik obecný, že neumožňuje provést přesnou kvantifikaci jejich následných vlivů, nicméně lze konstatovat, že v uvedeném znění je míra jejich působení neprokazatelná. Vliv hlavních cílů posuzované koncepce je hodnocen jako nulový. Požadavky na rozvoj území obce V rámci vyhodnocení vlivů požadavků na rozvoj území obce byly detailně vyhodnoceny všechny plánované rozvojové plochy. Všech pět nových rozvojových ploch je určeno převážně pro bydlení (resp. smíšené využití s možností veřejného vybavení). Rozvojová plocha č. 1 Plocha je vymezena téměř celou svou rozlohou na území EVL V hladomoří. Nedochází zde k záboru typů přírodních stanovišť, které jsou předmětem ochrany EVL. Území EVL je v těchto místech kryto kulturní loukou, která bezprostředně navazuje na lesní a lesostepní porosty. Druhové složení lučního porostu odpovídá ekologickým nárokům na potravní biotop přástevníka kostivalového. Vyskytují se zde v relevantním množství živné rostliny druhu, výskyt druhu zde byl při terénním průzkumu prokázán. Zástavba této plochy by znamenala likvidaci významného segmentu biotopu předmětu ochrany. Hrozí zde i aplikace insekticidů a rozšíření nepůvodních druhů rostlin. Vzhledem k velikosti plochy v poměru k celé EVL, vzhledem k výskytu potravního biotopu a vzhledem k výše uvedeným rizikům je vliv této plochy na stav předmětu ochrany – přástevníka kostivalového – vyhodnocen jako významně negativní. Rozvojová plocha č. 2 Vzdáleno od hranic EVL cca 300m. Plocha představuje kulturní louku s výskytem živných rostlin přástevníka kostivalového. Místy lze vysledovat druhy naznačující biotop T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd (není přírodním stanovištěm Natura 2000 nebo T3.5 Acidofilní suché trávníky. Vzhledem k lokalizaci mimo území EVL, vzdálenosti od EVL (doletová vzdálenost přástevníka kostivalového) a výskytu živných rostlin je vliv realizace této rozvojové plochy vyhodnocen jako mírně negativní. 19


Rozvojová plocha č. 3 Jedná se o kulturní louku bez významného výskytu živných rostlin přástevníka kostivalového vzdálenou cca 600m od hranic EVL. Vliv této plochy na EVL V hladomoří je hodnocen jako nulový. Rozvojová plocha č. 4 Plocha vzdálena od hranic EVL cca 750m. Na ploše se vyskytují místy živné rostliny přástevníka kostivalového, jedná se však o plošně nevýznamný výskyt. Vliv této plochy na EVL V hladomoří je hodnocen jako nulový. Rozvojová plocha č. 5 Kulturní louka bez významného výskytu živných rostlin přástevníka kostivalového, vzdálená asi 1200m od hranic EVL. Vliv této plochy na EVL V hladomoří je hodnocen jako nulový. Vyhodnoceny byly dále požadavky na ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Na území obce se nacházejí objekty bydlení i individuální rekreace na lesních plochách. Části pozemků, obklopujících bezprostředně stávající stavby, budou navrženy k vynětí z lesních ploch tak, aby nová hranice lesa sledovala celistvé území. Pro ostatní objekty, nacházející se na ploše lesních pozemků, budou stanovena pravidla, umožňující koexistenci staveb a lesních ploch. Vzhledem k faktu, že není aktuálně znám rozsah pozemků ležících na lesní půdě, z nichž některé mohou být umístěny blízko hranic EVL, byl vliv tohoto požadavků vyhodnocen jako ? - tedy možný negativní. Nutno dále hodnotit v dalších fázích procesu územního plánování. Ostatní požadavky vyplývající ze zadání ÚPBO jsou formulovány obecně, jejich vliv spíše nulový nebo nelze hodnotit. 4.3

Vyhodnocení možných kumulativních vlivů

Vlivy hodnocené koncepce na předměty ochrany EVL V hladomoří mohou být kumulativně zhoršeny již realizovanými i plánovanými záměry na území dotčené EVL. Pro provedení hodnocení kumulativních vlivů byl využit Informační systém EIA MŽP a informace AOPK

20


ČR – byly vyhledány záměry, které jsou lokalizovány na území obce Březová – Oleško nebo EVL V hladomoří. Dle informačního systému EIA nebyl zjištěn žádný záměr, který je plánován na území obce a mohl by mít vliv na dotčenou EVL. V procesu posuzování je v současnosti záměr Sanace Skochovické skály v úseku železniční trati Davle – Skochovice. Vyhodnocení vlivu tohoto záměru na druh přástevník kostivalový bylo posouzeno jako nulové. Na přástevníka kostivalového v současnosti působí řada negativních faktorů, které vznikají v souvislosti s obecnými procesy probíhajícími v naší přírodě. Jedná se zejména o zarůstání stepních lokalit a šíření nitrofilních druhů rostlin. V případě EVL V hladomoří však tyto procesy probíhají v poměrně malé míře a stav populace druhu je zde hodnocen jako stabilní. Není možné konstatovat, že by posuzovaná koncepce (ÚPBO) bez působení samotné konkrétní plochy č. 1, v kumulaci s dalšími negativními faktory působícími v území v současnosti způsobila zhoršení ovlivnění až na úroveň významně negativních vlivů. 4.4

Vyhodnocení přeshraničních vlivů

ÚPBO má lokální charakter a vzhledem ke své vnitrostátní poloze nemá žádné přeshraniční negativní vlivy. Posuzovaná koncepce s sebou nepřináší přímé ani nepřímé vlivy, které by mohly zasáhnout EVL/PO v sousedních státech ani v jiných státech EU. 4.5

Opatření k eliminaci významného negativního vlivu

Jako klíčové opatření vedoucí k eliminaci významného negativního vlivu posuzované koncepce se jeví vypuštění rozvojové plochy č. 1 z ÚPBO.

21


5 Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že předložená koncepce „Územní plánu Březové - Oleška“ má významný negativní vliv (resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti z důvodu ovlivnění významné části potravního biotopu přástevníka kostivalového, který je předmětem ochrany EVL V hladomoří. Biotop je ovlivněn

umístěním rozvojové plochy č. 1 do území EVL. Bylo navrženo

opatření k eliminaci významně negativního vlivu – vypuštění rozvojové plochy č. 1 z posuzovaného územního plánu.

22


Seznam literatury a použitých podkladů Literatura: Dušek J. , Hošek M. et Kolářová J. (2007): Hodnotící zpráva o stavu z hlediska ochrany evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť v České republice za období 2004-2006. Ms. AOPK ČR, Praha Guth J., Lustyk P. (eds.) 2008: Příručka hodnocení biotopů. AOPK ČR, Praha. Härtel H., Lončáková J., Hošek M. (eds.) (2009): Mapování biotopů v České republice východiska, výsledky, perspektivy. AOPK ČR, Praha. Chvojková E. (ed.) 2011: Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. MŽP, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (editoři) (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Roth P. (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 11, s. 1-23. Zadavatelem hodnocení byly poskytnuty následující podklady: •

Zadání Územního plánu Březové - Oleška. Konečné znění. Květen 2012

•

Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, k návrhu zadání územního plánu Březové - Oleška ze dne 19.3.2012 č.j.: 036700/2012/KUSK

Úplná citace odkazovaných legislativních předpisů: Nařízení Vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Vyhláška MŽP ČR č. 166/2005 ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky MŽP č. 105/1997 Sb., vyhlášky MŽP č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky MŽP č.190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb. a vyhlášky č. 452/2005 Sb., 395/1992 Sb. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny - úplné znění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá ze změn provedených zákonným opatřením Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákonem č. 289/1995 Sb., nálezem

23


Ústavního soudu České republiky vyhlášeným pod č. 3/1997 Sb., zákonem č. 16/1997 Sb., zákonem č. 123/1998 Sb., zákonem č. 161/1999 Sb., zákonem č. 238/1999 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 100/2004 Sb., zákonem č. 168/2004 Sb. a zákonem č. 218/2004 Sb., 460/2004 Sb. Směrnice 79/409/EHS o ptácích, včetně příloh, Směrnice 92/43/EHS o stanovištích, včetně příloh WWW informační zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - www.nature.cz Ministerstvo životního prostředí - www.env.cz NATURA 2000 - http://europa.eu.int/comm/environment/nature/home.htm NATURA 2000 oficiální stránky - www.natura2000.cz http://www.mzp.cz/cz/novela_narodniho_seznamu http://www.mapy.cz http://www.naturabohemica.cz

Použité zkratky AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EIA – vyhodnocení vlivů na životní prostředí (ecological impact assessment) EVL – evropsky významná lokalita ISOP - Informační systém ochrany přírody MŽP – ministerstvo životního prostředí PO – ptačí oblast PÚR ČR 2008 – Politika územního rozvoje České republiky z roku 2008 ÚPBO – Územní plán Březové - Oleško ZOPK – zákon č. 114/1992 SB., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

24

územní plán BŘEZOVÉ-OLEŠKA úprava po společném jednání

Recommend Documents