Územní plán Březová - odůvodnění

Územní plán Březová - odůvodnění

OBSAH - ODŮVODNĚNÍ: a)

Postup při pořízení územního plánu ............................................................................................................................... 27

b)

Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................. 27 b.1. b.1.1. b.1.2. b.1.3. b.1.4. b.2. b.2.1. b.2.2. b.2.3. b.2.4. b.2.5.

Politika územního rozvoje ČR 2008 ...................................................................................................................... 27 Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ............................................. 27 Rozvojové oblasti a rozvojové osy ........................................................................................................................ 27 Specifické oblasti .................................................................................................................................................. 27 Dopravní a technické koridory............................................................................................................................... 27 Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZÚR KK) .................................................................................... 27 Nadmístní rozvojová oblast OB12......................................................................................................................... 27 Specifická oblast lázeňství SL1 Karlovy Vary ....................................................................................................... 28 Specifická oblast rekreace a cestovního ruchu SR8 Karlovarsko ......................................................................... 28 Koridory ................................................................................................................................................................. 28 Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření ..................................................................................... 28

c)

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ........................................................... 29

d)

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů .................................... 29

e)

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ........................................................................... 29 e.1. e.2.

Soulad návrhu územního plánu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů ................ 29 Soulad návrhu územního plánu s výsledkem řešení rozporů ............................................................................... 29

f)

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ................................................................................................. 30

g)

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 .............................................................................................................. 30

h)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ................................................................................................................................ 30

i)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ......................................................................................................................... 30 i.1. i.2. i.2.1. i.2.2. i.3. i.4. i.4.1. i.5. i.6. i.6.1. i.6.2. i.6.3. i.6.4. i.6.5. i.6.6. i.6.7. i.6.8. i.6.9. i.7. i.7.1. i.7.2. i.7.3. i.7.4. i.7.5. i.7.6.

Zdůvodnění základní koncepce rozvoje území ..................................................................................................... 30 Zdůvodnění ochrany a rozvoje hodnot území ....................................................................................................... 30 Kulturní a architektonické hodnoty ........................................................................................................................ 30 Přírodní hodnoty.................................................................................................................................................... 31 Zdůvodnění urbanistické koncepce....................................................................................................................... 31 Zdůvodnění vymezení zastavitelných a přestavbových ploch .............................................................................. 31 Březová ................................................................................................................................................................. 31 Zdůvodnění vymezení systému sídelní zeleně ..................................................................................................... 33 Zdůvodnění koncepce dopravní infrastruktury ...................................................................................................... 33 Silniční doprava..................................................................................................................................................... 33 Místní komunikace ................................................................................................................................................ 34 Doprava v klidu ..................................................................................................................................................... 35 Pěší doprava ......................................................................................................................................................... 35 Cyklistická doprava ............................................................................................................................................... 35 Hipostezky a hipotrasy .......................................................................................................................................... 35 Železniční doprava ................................................................................................................................................ 35 Vodní doprava ....................................................................................................................................................... 35 Letecká doprava.................................................................................................................................................... 35 Zdůvodnění koncepce technické infrastruktury ..................................................................................................... 35 Zásobování elektrickou energií ............................................................................................................................. 36 Spoje ..................................................................................................................................................................... 36 Zásobování pitnou vodou ...................................................................................................................................... 37 Odkanalizování – splaškové vody ......................................................................................................................... 38 Odkanalizování – dešťové vody ............................................................................................................................ 39 Plynovody.............................................................................................................................................................. 39

25


i.8. Zdůvodnění občanského vybavení ....................................................................................................................... 39 i.8.1. veřejná správa....................................................................................................................................................... 39 i.8.2. vzdělávání a výchova ............................................................................................................................................ 39 i.8.3. zdravotní služby .................................................................................................................................................... 39 i.8.4. obchodní prodej .................................................................................................................................................... 40 i.8.5. kultura ................................................................................................................................................................... 40 i.8.6. ubytování............................................................................................................................................................... 40 i.9. Zdůvodnění veřejného prostranství....................................................................................................................... 40 i.10. Zdůvodnění koncepce ochrany životního prostředí, přírody a krajiny ................................................................... 40 i.10.1. Koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................................................ 40 i.10.2. Vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití...................................................................................... 41 i.11. Územní systém ekologické stability ...................................................................................................................... 41 i.11.1. Úvod ...................................................................................................................................................................... 41 i.12. Prostupnost krajiny................................................................................................................................................ 46 i.13. Protierozní opatření............................................................................................................................................... 47 i.14. Ochrana před povodněmi...................................................................................................................................... 47 i.15. Rekreace ............................................................................................................................................................... 47 i.16. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ......................... 48 i.16.1. Ochrana přírodních hodnot a přehled lokalit vysoké přírodní nebo krajinné hodnoty ........................................... 48 i.17. Zdůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ............................................................. 48 i.18. Zdůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření ............................................ 48 i.19. Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv..................................................................................... 48 i.20. Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ...................................................................................................................................................................... 48 j)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ................. 49 j.1. j.2. j.3. j.4. j.5. j.6.

Demografický vývoj ............................................................................................................................................... 49 Plochy bydlení ....................................................................................................................................................... 49 Plochy rekreace .................................................................................................................................................... 50 Plochy smíšené obytné ......................................................................................................................................... 50 Plochy občanského vybavení................................................................................................................................ 50 Plochy výroby ........................................................................................................................................................ 50

k)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území................................................................ 50

l)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání ........................................................................................................................ 50 l.1. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce .......................................................................................... 50 l.1.2. Urbanistická koncepce .......................................................................................................................................... 51 l.1.3. Koncepce veřejné infrastruktury............................................................................................................................ 51 l.1.4. Koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................................................ 52 l.2. požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit 52 l.3. požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo ............................................................................................ 52 l.4. požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci ...................... 52 l.5. případný požadavek na zpracování variant řešení ............................................................................................... 52

m)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( § 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení .......................................................................................................... 52

n)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...................................................................................................................................................................... 52 n.1. n.2.

Důsledky navrhovaného řešení na zábor ZPF ...................................................................................................... 53 Důsledky navrhovaného řešení na PUPFL ........................................................................................................... 53

o)

Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění ........................................................................................................ 53

p)

Vypořádání připomínek ................................................................................................................................................... 53

26


A)

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Bude doplněno v průběhu projednávání ÚP.

B)

SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM viz § 53 odst. 4 a) Stavebního zákona

b.1.

Politika územního rozvoje ČR 2008 schválena vládou ČR 20. 7. 2008 usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009 (PÚR ČR 2008)

b.1.1.

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Politika územního rozvoje České republiky dále stanovuje pro územní rozvoj obecné cíle, zejména vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty a stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. ÚP Březová zohledňuje republikové priority v souladu se zadáním, zejména:       

chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území při stanovování funkčního využití území upřednostňuje komplexní řešení stanovuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, zajišťuje ochranu nezastavěného území a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace fragmentace krajiny vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch vytváří předpoklady pro zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury umísťuje rozvojové záměry do nekonfliktních lokalit

dále viz kapitola i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení b.1.2.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB12 Rozvojová oblast Karlovy Vary vymezené v PÚR 2008, a částečně ho lze považovat za součást rozvojové osy OS7 (dále dle zpřesnění v ZÚR KK viz kapitola b.2).

b.1.3.

Specifické oblasti Řešené území není součástí specifické oblasti vymezené v PÚR 2008.

b.1.4.

Dopravní a technické koridory Řešeným územím neprobíhá koridor dopravní ani technické infrastruktury vymezený v PÚR 2008.

b.2.

Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZÚR KK) vydány 16. 9. 2010 s nabytím účinnosti dne 16. 10. 2010

b.2.1.

Nadmístní rozvojová oblast OB12 Řešené území obce Březová se nalézá v nadmístní rozvojové oblasti OB12. Ta je vymezena v Politice územního rozvoje ČR 2008 jako oblast silné koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit celorepublikového, resp. mezinárodního významu (-lázeňství),se zaměřením na ochranu lázeňské funkce. Podporujícím faktorem vymezení jsou územní souvislosti koridoru rychlostní komunikace R6. Oblast je součást nadregionální rozvojové osy OS7. V nadregionální rozvojové oblasti OB12, která tvoří ve vazbě na koridory komunikací R6 a I/13 jádro územního rozvoje v sídelní aglomeraci Sokolov – Karlovy Vary – Ostrov budou vytvořeny podmínky pro lokalizaci strategických komerčních zón (Sokolov – Staré Sedlo, Sokolov – Vítkov, Ostrov, Olšová Vrata) a zóny rekreace nadregionálního a mezinárodního významu Medard; současně bude sledována priorita lázeňství (Karlovy Vary); v oblasti Sokolovska je nezbytné počítat s pokračující těžbou uhlí a využitím ostatních nerostných surovin (viz. Specifická oblast ochrany

27


a využití nerostných zdrojů ST1 Sokolov), ale současně již vytvářet předpoklady pro restrukturalizaci nabídky pracovních příležitostí v důsledku chystaného ukončení těžby uhlí. Důvodem vymezení bylo ovlivnění území rozvojovou dynamikou krajského města Karlovy Vary při spolupůsobení vedlejšího centra Ostrov. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a zachování jeho hodnot. Proto řešení ÚP bylo koncipováno primárně s ohledem na zmíněnou ochranu lázeňské funkce území. Nevychází tak vstříc dalším, v tomto případě méně prioritním, požadavkům, na vytváření podmínek pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Dalším důvodem, proč bylo umístění aktivit mezinárodního a republikového významu odsunuto do pozadí, jsou skutečnosti limitující rozvoj v daném území, zejm. existence vodního díla Březová a celková konfigurace terénu. b.2.2.

Specifická oblast lázeňství SL1 Karlovy Vary Problematika související s těmito oblastmi nadmístního významu ppřesahuje hranice jednotlivých obcí, resp. dosahuje republikové a mezinárodní úrovně; specifické oblasti zahrnují lokality a sídla s vyšší koncentrací vybavenosti a služeb ve sféřee lázeňství; Oblast mezinárodního významu je vymezena v rozsahu katastrálních území: Karlovy Vary, Březová, Bohatice, Doubí u Karlových Var, Drahovice, Dvory, Háje u Karlových Var, Kolová, Olšová Vrata, Rybáře, Stanovice, Tašovice, Tuhnice. Lázeňství, soustředěné v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních a Lázních Kynžvart je jednou z hlavních a trvalých rozvojových funkcí území, která vedle nadregionálního významu zdravotního má nesporný význam ekonomický; V území nebudou povolovány činnosti v rozporu s ochranou zdrojů přírodních léčivých vod, a zdrojů přírodních minerálních vod a s lázeňskou funkcí území; Budou vytvářeny podmínky pro přiměřené využití kapacit zdrojů přírodních minerálních vod a pro rozšíření kapacit stávajících lázeňských míst; Zázemí lázeňských míst Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Lázně Kynžvart bude chráněno před znehodnocením podmínek pro lázeňství a rekreaci zejména nevhodnou zástavbou; Budou chráněny kulturní hodnoty krajiny v zázemí urbanisticky a historicky cenných měst (zejména míst Karlovy Vary, Loket, Františkovy Lázně, Cheb, Mariánské Lázně, Bečov nad Teplou); V souladu s požadavky specifické oblasti lázeňství návrh hledá vyvážený vztah mezi řešením umožňujícím jak využití území pro lázeňství, v tomto případě „měkkého“ charakteru a rekreace a na druhé straně neohrožující ty přírodní hodnoty tvořící podstatu oné kvality. Řešení ÚP se primárně obrací do již zastavěného území, omezuje výraznější rozvoj mimo jeho hranice a klade důraz na ochranu nezastavěného území, což odpovídá mj. jeho pozici v CHKO Slavkovský les II. a III. zóna.

b.2.3.

Specifická oblast rekreace a cestovního ruchu SR8 Karlovarsko V rámci řešení koncepce lázeňství, rekreace a cestovního ruchu ZÚR KK vymezují následující regiony cestovního ruchu: 1) Lázeňský trojúhelník – v rozsahu specifických oblastí SL1 Karlovy Vary, SL2 Mariánské Lázně, SL3 Františkovy Lázně, SR2 Mariánskolázeňsko a Dyleňský Les, SR3 Chebsko, SR4 Ašsko, SR8 Karlovarsko a SR9 Sokolovsko Pro specifickou oblast rekreace a cestovního ruchu, vymezenou jako plošně nadřazenou specifické oblasti lázeňství, platí dtto viz kapitola b.2.2.

b.2.4.

Koridory Územím obce neprochází žádný koridor veřejné infrastruktury vymezený v PUR 2008 a zpřesnění v ZÚR KK a neleží ani v žádné těmito dokumenty vymezené ploše.

b.2.5.

Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření

b.2.5.1. Veřejně prospěšné stavby V ZÚR KK žádné veřejně prospěšné stavby nebyly navrženy. 28


b.2.5.2. Veřejně prospěšná opatření ÚP Březová zapracovává veřejně prospěšná opatření ze ZÚR KK v souladu se zadáním u následujících prvků ÚSES: 

C)

ÚP zpřesňuje a vymezuje polohu a rozsah biokoridoru regionálního významu NRBK41 v měřítku katastrální mapy v návaznosti na ÚSES okolních obcí. Biokoridor je vymezen jako veřejně prospěšná stavba VU1 (dle ZÚR KK veřejně prospěšné opatření U.113)

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cíle a úkoly územního plánování dle § 18 a § 19 zák. č. 183/2006 Sb. lze stručně shrnout:     

Vyvážený vztah podmínek pro příznivé ŽP, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství; uspokojení potřeb současné generace aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích Soulad veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území; sledování společenského a hospodářského potenciálu rozvoje Ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území vč. urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; ochrana krajiny, hospodárné využívání zastavěného území, ochrana nezastavěného území Koncepce rozvoje území stanovená na základě posouzení zjištěného stavu území, jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, na základě prověření potřeby změn a veřejného zájmu na jejich provedení, s ohledem na jejich přínosy, problémy, rizika Stanovení a vytváření podmínek v území pro provedení změn, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení, pro zajištění civilní ochrany, pro ochranu území před negativními vlivy záměrů včetně návrhu kompenzačních opatření k negativním vlivům, dále regulace rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů, prověřování a vytváření podmínek pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území apod., to vše v souladu s charakterem a hodnotami území

ÚP Březová je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, neboť vytváří předpoklady pro výstavbu a pro dlouhodobý udržitelný rozvoj. Dbá na rovnováhu mezi ochranou přírody a krajiny a možnostmi hospodářského rozvoje. V územním plánu navržený rozvoj nemá negativní vliv na životní prostředí, na krajinné hodnoty ani na veřejné zdraví při respektování navržené koncepce, při dodržení stanovených podmínek pro využití ploch a pokynů pro rozhodování v území.

D)

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚP Březová byl zpracován v souladu s pojetím územně plánovací dokumentace - územní plán, dle příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

E)

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ - SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

e.1.

Soulad návrhu územního plánu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů Bude doplněno v průběhu projednávání ÚP.

e.2.

Soulad návrhu územního plánu s výsledkem řešení rozporů Bude doplněno v průběhu projednávání ÚP.

29


F)

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo zadáním požadováno.

G)

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo zadáním požadováno.

H)

SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo zadáním požadováno.

I)

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

i.1.

Zdůvodnění základní koncepce rozvoje území Obec Březová je historickým sídlem v těsném sousedství Karlových Varů (4km jižně), centra Karlovarského kraje. Ve struktuře osídlení zaujímá pozici příměstského venkovského sídla střední velikosti. První zmínky o obci pocházejí z roku 1543. Historický název obce je Pirkenhammer. Obec byla po válce připojena ke Karlovým Varům a osamostatnila se až v roce 1990. Administrativní vymezení obce je od té doby stabilizováno. Územní plán potvrzuje a ochraňuje kvality sídla Březová jako příměstského sídla střední velikosti (cca 550 obyvatel) v těsném sousedství Karlových Varů, nabízejícího vhodné podmínky pro bydlení s vynikající dostupností Karlových Varů, zajišťující jak pracovní příležitosti, tak v místě chybějící veřejnou infrastrukturu. O této v uvozovkách podřízené funkci sídla svědčí i jeho zařazení do Karlovarské městské aglomerace. Vzhledem ke složitým geomorfologickým podmínkám a historii není reálné uvažovat o její zásadní změně způsobené přetvořením či výraznějším rozvojem sídla. Základní koncepce rozvoje území tedy hledá řešení, nabízející umírněný rozvoj v plochách bydlení, stanovuje regulativy umožňující vznik potřebné občanské vybavenosti v rozsahu, který je smysluplné v sídle této velikosti očekávat, aniž by byla ohrožena jeho kvalita. Tu je možno vázat na vymezené plochy hromadné rekreace tvořící významnou část plošné a faktické náplně sídla, a od kterých lze jedině očekávat dostatečný impulz iniciující její vznik. Nedílnou součástí charakteru území je jeho přírodní a krajinná hodnota, dodávající kvalitu sousedním lázním – Karlovým Varům, která je návrhem přísně respektována.

i.2.

Zdůvodnění ochrany a rozvoje hodnot území

i.2.1.

Kulturní a architektonické hodnoty ÚP respektuje architektonicky, kulturně i místně cenné stavby a soubory, chrání objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. ÚP nenavrhuje změny v území s nemovitými kulturními památkami - zvolené využití dotčených ploch je v souladu s využitím vhodným pro jejich zachování: Územní plán respektuje kulturní a architektonické hodnoty - nemovité kulturní památky a archeologická naleziště v Březové.

i.2.1.1.

Nemovité kulturní památky  

i.2.1.2.

10439 / 4-4833 čp.5 venkovská usedlost; Keramická 25 101816 čp.26 vodní mlýn – Starý mlýn; Staromlýnská ul.

Archeologické naleziště  

11-23-04/7 hrad funkštejn 11-23-04/3 jádro středověké a novověké vesnice Březová

30


 i.2.2.

území kategorie UAN III

Přírodní hodnoty ÚP chrání nezastavěné území a vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot – viz též kap. i.10., i.10.9. a i.10.10.

i.3.

Zdůvodnění urbanistické koncepce Návrh v co nejvyšší možné míře využívá zastavěného území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na předpokládanou dynamiku rozvoje řešeného území. Zastavitelné plochy jsou přednostně navrhovány v návaznosti na zastavěné území nebo v jeho prolukách. Plochy jsou umísťovány tak, aby v co nejvyšší míře zhodnocovaly a využívaly stávající infrastrukturu a nevyvstávala tak nutnost podmiňovat rozvoj obce nákladnými infrastrukturními stavbami (nová dopravní napojení, neekonomická technická řešení apod.). Významně determinujícím vlivem pak je samozřejmě konfigurace terénu a záplavová území – viz kap. i.9.5 (prostupnost krajiny), i.9.7 (ochrana před povodněmi), dále existence stávajícího územního plánu a odhadovaná dynamika rozvoje území - viz též kap. J. Sledován byl také vliv nové zástavby na její působení v dálkových pohledech či průhledech. Oproti stávajícímu ÚP není v návrhu ÚP kladen důraz na zachování průhled Hamerskou ulicí směrem ke kostelu ale je preferována možnost dostavby volného štítu stávajícího činžovního domu a dotvoření tak provizorně působícího centrálního veřejného prostranství obce. Urbanisticky nejcennější prostory jsou v centru obce při křižovatce Hamerské a Cínové ulice a dále parčík před bývalým kinem. Jako další hodnotná místa, která však potřebují dotvořit, je možno chápat křižovatku před Starým mlýnem, park ve střední části Hamerské ulice a parčík před areálem Lázeňských lesů. Naproti tomu velmi nepříznivě působí severní nástupní prostor do obce - za Modrým mostem (řadové garáže). V místě je navržena plocha Z11(PV) veřejného prostranství vymezená za účelem úpravy a zkvalitnění jednoho z vjezdů do obce Zástavba obytných domů má charakter městské řadové nebo řádkové zástavby vícepodlažních domů (části Hamerské ulice) nebo příměstské zástavby izolovaných rodinných domů (Cínová, Tovární, Nad kostelem). Zástavba rodinných domů je rozvolněnější a o nižším počtu podlaží. Výšková úroveň zástavby Hamerské ulice v průběhu historie vzrůstá z původního jednoho nadzemního podlaží (zachováno na severním okraji) na současná tři i více podlaží v centru obce. Výšková úroveň zastavění Březové odpovídá na většině území příměstskému sídlu. To představuje převahu jednopodlažních objektů (65 %) nad objekty dvoupodlažními (17%). Jen v Hamerské ulici je vícepodlažní zástavba ulicového městského typu (18 %). Hmota kostela představuje ekvivalent tří podlaží, jeho věže pěti podlaží. Toto prostorové uspořádání ÚP kodifikuje a zachovává, ve vybraných případech pak požaduje i pro případnou další výstavbu včetně zástavby proluk.

i.4.

Zdůvodnění vymezení zastavitelných a přestavbových ploch

i.4.1.

Březová

i.4.1.1.

P1(SR) U Koupaliště V původním ÚP byla plocha vymezena pro výrobu. Vzhledem k nezájmu o výstavbu v této lokalitě a s ohledem na zástavbu okolní, tedy rekreačního charakteru či přímo pro bydlení, je v návrhu ÚP uvažováno se změnou na plochy rekreace a bydlení. Z tohoto důvodu byla zvolena funkční plocha smíšená (SR). Mimo zastavěné území.

i.4.1.2.

Z2(RH) za Střelnicí Plocha navazuje na stávající rekreační areály autokempu Březový háj a areálu Střelnice. Jedná se o plochu sousedící s a dostupnou právě přes tyto dva areály. Plocha byla vymezena jako území vhodné pro případné rozšíření těchto areálů.

31


V zastavěném území. i.4.1.3.

Z3(BI) bydlení na Kolovou 1 Proluka ve stávající zástavbě, částečně již využívána majiteli sousedních nemovitostí. V návaznosti na zastavěné území.

i.4.1.4.

P4(VS2) Pirkenhammer 1 Část stávajícího výrobního areálu s charakterem brownfieldu. Problematické území s častými změnami majitelů a nájemců. Z důvodu usnadnění postupné transformace či oživení areálu i obnovením výroby je plocha vymezena jako smíšená výrobní (VS2) umožňující zároveň realizaci staveb pro bydlení. Tím je zvýšena pravděpodobnost investiční činnosti a v ideálním případě zapojení dnes uzavřeného areálu do struktury města. V zastavěném území.

i.4.1.5.

P5(SC) Pirkenhammer 2 Okrajová část areálu výše se stávajícími vícepodlažními objekty s možností bydlení. S ohledem na budoucí vývoj a vhodné zprůchodnění areálu jižním směrem k dalším rozvojovým plochám je tato část určena pro zástavbu „městotvorného“ charakteru. Snahou je docílit zachování charakteru obce podél pokračování Tovární ulice, která by se v ideálním případě měla stát integrální součástí obce. V zastavěném území.

i.4.1.6.

Z6(BI) bydlení za Pirkenhammerem Plocha vymezena v dnes nepřístupné a uzavřené části území za areálem Pirkenhammer. Napojení a obsluha plochy je navržena z pokračováním Tovární ulice v místě dnešní účelové komunikace. Vymezení této plochy by mělo mít iniciační účinek pro zprůchodnění areálu Pirkenhammeru. Mimo zastavěné území.

i.4.1.7.

Z7(ZS) zahrady nad Z7 Plocha vymezena jako zázemí zástavby, nicméně vzhledem k morfologickým poměrům a hodnotám nezastavěného území je nežádoucí její zástavba přímo stavbami pro bydlení. Mimo zastavěné území.

i.4.1.8.

Z8(DS3) parkoviště Nad kostelem Plocha navazující na stávající garáže doplňující deficit parkovacích ploch. Částečně v a v návaznosti na zastavěné území.

i.4.1.9.

Z9(OV) dům pro seniory Nová plocha občanského vybavení je s ohledem na záměr majitele a investora vymezena v sousedství „Starého mlýna“ jako plocha určená pro výstavbu penzionu pro seniory. Tato lokalita byla zvolena také s ohledem na požadovaný synergický efekt mezi novým záměrem a stávající kulturní nemovitou památkou Starý mlýn, kdy bude tento historicky cenný objekt zajišťovat provozní zázemí (stravování apod.) novému obje˝ktu určenému převážně pro ubytování. V zastavěném území.

i.4.1.10. Z10(BI) pod Zámeckým vrchem Plocha se stávajícím objektem individuální rekreace. . Napojení a obsluha plochy je navržena z pokračováním Tovární ulice v místě dnešní účelové komunikace. Vymezení této plochy by mělo mít iniciační účinek pro zprůchodnění areálu Pirkenhammeru. Mimo zastavěné území. i.4.1.11. Z11(PV) parkoviště Plocha veřejného prostranství vymezená za účelem úpravy a zkvalitnění jednoho z vjezdů do obce. V zastavěném území. i.4.1.12. Z12(DS) parkoviště

32


Plocha určená pro realizaci parkoviště v centru obce doplňující deficit parkovacích ploch. V zastavěném území. i.4.1.13. Z13(SC) proluka centrum Plocha v proluce ve stávající zástavbě centra. V zastavěném území. i.4.1.14. Z14(DS) parkoviště Plocha určená pro realizaci parkoviště v severní části centra obce doplňující deficit parkovacích ploch. V zastavěném území. i.4.1.15. P15(SC) Truhlárna Stávající areál určený pro postupnou přeměnu na plochu smíšenou městskou, s cílem minimalizace negativních účinků zde umístěných provozů na okolní objekty. V zastavěném území. i.4.1.16. Z16(BI) proluka Cínová 1 Plocha v proluce ve stávající zástavbě rodinných domů určená pro realizaci rodinného domu. Převážně v zastavěném území a v návaznosti na něj. i.4.1.17. Z17(BI) proluka Cínová 2 Plocha v proluce navazující na stávající bytový dům. V zastavěném území. i.4.1.18. Z18(DS3) parkoviště Plocha navazující na stávající garáže doplňující deficit parkovacích ploch. V zastavěném území. i.4.1.19. Z19(BI) bydlení na Kolovou 2 Plocha bydlení napojená na Cínovou ulici. V zastavěném území.

i.5.

Zdůvodnění vymezení systému sídelní zeleně Vzhledem ke geomorfologickým podmínkám a intenzitě zástavby údolí sídlo nedisponuje uceleným systémem sídelní zeleně. Ten je tvořen rozptýlenými zatravněnými plochami malého rozsahu, případně doplněné o nízkou zeleň a stromy. Systém sídelní zeleně je částečně suplován zelení soukromých zahrad, zahrnutých zejména do ploch bydlení a ploch rozdílného způsobu využití, a zejména pak zelení nezastavěného území. Vzhledem k nedostatku volných ploch, těsnému kontaktu se zelení navazující krajiny tvořené většinou lesním porostem není deficit systému zeleně nutno chápat jako negativum a nové plochy sídelní zeleně tedy nebyly navrženy.

i.6.

Zdůvodnění koncepce dopravní infrastruktury Dopravní řešení územního plánu je zpracováno v souladu se ZÚR KK.

i.6.1.

Silniční doprava Řešené území leží východně od silnice I/20 Karlovy Vary-Plzeň. Silnice I/20 začíná u Jenišova na silnici R6 PrahaKarlovy Vary-Cheb), prochází Doubím, pokračuje po levém břehu přehrady a po koruně hráze přechází na druhý břeh a dále pokračuje na Bečov a Plzeň. Dle platných ZÚR KK bude trasa silnice I/20 převedena mimo údolí řeky Teplé. Dnešní trasa silnice I/20 bude převedena do silnic II.třídy.

33


Na silnici I/20 navazuje na přehradě silnice III/0201a, ulice Slovenská, která je důležitým přivaděčem dopravy ze silnice I/20 od Plzně a Mariánských Lázní do jižní části lázeňského území Karlových Varů. Tento význam nebude potlačen ani po převedení silnice I/20 do nové trasy. Pro obec Březovou má ulice Slovenská prvořadý význam, je nejkratším spojením s lázeňskou částí K.Var směrem na sever a propojením na silnici R6 v Jenišově. Je i spojnicí s železniční zastávkou Březová. Základní silniční síť je doplněna místními komunikacemi, lesními a polními cestami. Výrazné změny se nepředpokládají. ÚP nenavrhuje trasy nových silnic, ale regulativy připouští jejich šířkové rozšíření při zachování jejich kategorie a třídy. Trasa silnice III/2087 je stabilizována, konkrétní řešení nevyhovujícího napojení na ul. Hamerskou není v ÚP kodifikováno z důvodu umožnění hledání optimální technické varianty řešení tohoto napojení a zároveň zohledňující roli zde umístěného veřejného prostranství v sídle jako celku. Snahou by mělo být najít řešení, které neupřednostňuje dopravně inženýrské kvality (okružní křižovatka) nad kvalitou města a jeho prostředí. Navrženo je:    i.6.1.1.

D-1 změna I/20 na II/30 D-5 úpravy ulice Staromlýnská D-7 úpravy ulice Cínová

D-1 změna I/20 na II/30 Vymezeno na základě ZÚR KK.

i.6.1.2.

D-5 úpravy ulice Staromlýnská Navrženo z důvodu možnosti vymezení veřejně prospěšné stavby úprav ulice (šířkových poměrů, zřízení chodníků, výhyben apod.) v parametrech odpovídající funkci sběrné komunikace.

i.6.1.3.

D-7 úpravy ulice Cínová Navrženo z důvodu možnosti vymezení veřejně prospěšné stavby úprav ulice (šířkových poměrů, zřízení chodníků, výhyben apod.)

i.6.2.

Místní komunikace Síť místních komunikací v sídle je stabilizována. V úsecích s nevyhovujícími parametry, respektive v nejkritičtějších lokalitách jako například Cínová ulice, jsou možná technická řešení v příkrém rozporu s dalšími veřejnými zájmy jako je ochrana životního prostředí apod. Z důvodu zařazení Navrženo je:     

i.6.2.1.

D-2 napojení ploch za Pirkenhammerem D-3 úpravy ulice Nad kostelem D-4 rozšíření komunikace D-6 úpravy ulice Tovární D-8 úpravy ulice Hamerská

D-2 napojení ploch za Pirkenhammerem Je navrženo jako pokračování Tovární ulic, která dnes odbočuje ze silnice III/2082 a končí u vjezdové části průmyslového areálu (bývalé porcelánky) jako slepá ulice. Územní plán navrhuje její prodloužení (obnovení trasy historické cesty) skrze výrobní areál. Tím bude zajištěna dopravní obsluha ploch za porcelánkou, kde navrhuje územní plán výstavbu rodinných domů. Toto řešení je zvoleno jako jediné reálné v protikladu k verzi technicky a ekonomicky nevyhovujícího propojení přes skládku odpadu na levém břehu Lomnického potoka (jak navrhoval schválený ÚPNSÚ). Toto řešení se jeví podmínkou, bez jejíhož naplnění nebude zástavba rodinných domů ekonomicky únosná.

i.6.2.2.

D-3 úpravy ulice Nad kostelem Navrženy v souvislosti nepříznivé spádové poměry a nepřehledné napojení na ulici Cínovou Ulice Buková má velmi (problematické zvláště v zimním období). Alternativou pro zimní provoz se proto jeví ulice Nad kostelem. Územní plán navrhuje její celkovou rekonstrukci se zřízením výhyben.

34


i.6.2.3.

D-4 rozšíření komunikace Navrženo jako pokračování D-3 ulice Nad kostelem na Cínovou, umožňující změnu na ní stávajících ploch rekreace na plochy bydlení.

i.6.2.4.

D-6 úpravy ulice Tovární Navrženo z důvodu možnosti vymezení veřejně prospěšné stavby úprav ulice (šířkových poměrů, zřízení chodníků, výhyben apod.) souvisejících s možným vyšším dopravním zatížením v případě obnovy provozu výrobní areálu Pirkenhammer.

i.6.2.5.

D-8 úpravy ulice Hamerská Navrženo z důvodu možnosti vymezení veřejně prospěšné stavby úprav ulice (šířkových poměrů, zřízení chodníků, výhyben apod.) v parametrech odpovídající funkci sběrné komunikace.

i.6.3.

Doprava v klidu Pro zajištění dostatečné kapacity parkovacích stání jsou navrženy plochy:      

i.6.4.

Z8(DS3) parkoviště Nad kostelem Z11(PV) parkoviště Z12(DS) parkoviště Z14(DS) parkoviště P15(SC) Truhlárna Z18(DS3) parkoviště

Pěší doprava Návrh stabilizuje významné pěší spojnice mezi ulicí Tovární a Nad kostelem, propojení ulic Staromlýnské a Nad kostelem (mezi řadovými rodinnými domy), ulic Nad kostelem a Cínové (podél zahrádek) a lávku ke hřišti. Nové komunikace pro pěší se nenavrhují, ale regulativy je připouští

i.6.5.

Cyklistická doprava Územím procházející cyklotrasy 2026 a 2288 jsou stabilizovány. Další cyklotrasy se nenavrhují, ale regulativy je připouští.

i.6.6.

Hipostezky a hipotrasy Hipostezky a hipotrasy nejsou jmenovitě navrženy, ale regulativy je připouští.

i.6.7.

Železniční doprava V území je stabilizována a nenavrhuje se. Západní část obce lemuje železniční trať, mimo její území se pak nachází železniční zastávka Březová. Vzhledem ke vzdálenosti a špatné pěší dostupnosti cca 2km k centru vlastní obce nemá pro Březovou zásadní dopravně obslužný význam. A to i přesto, že se uvažuje o provozování příměstské kyvadlové železniční dopravy z centra Karlových Varů. O jejím významu lze uvažovat pouze v případě konkrétní plochy P1(SR).

i.6.8.

Vodní doprava Není zastoupena ani se nenavrhuje.

i.6.9.

Letecká doprava Není zastoupena ani se nenavrhuje. Území pouze ovlivňuje nedaleké mezinárodní letiště Karlovy Vary a to zasahujícími ochrannými pásmy.

i.7.

Zdůvodnění koncepce technické infrastruktury Základní koncepce rozvoje území respektuje limity využití území, které jsou stanoveny v § 26 stavebního zákona jako omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených

35


na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Jedná se o limity, které jsou vyznačeny ve výkresu P4 „technická infrastruktura“. i.7.1.

Zásobování elektrickou energií

i.7.1.1.

VN rozvody a trafostanice Řešené území obce Březová je zásobováno elektrickou energií z linky VN 22kV rozvodné soustavy odbočkou z páteřního venkovního vedení VN Rozvodna (RZ) 22kV Drahovice – RZ 110 / 22kV Toužim. V zastavěném území obce jsou kabelové rozvody VN 10 a 22kV, v okrajových částech jsou venkovní vedení VN. TS-Převod je propojena s karlovarským městským systémem kabelem 10kV z lokality hotelu Gejzír přes TS Alice, podél Slovenské ulice a ulicí Hamerskou. Z TS-Převod jde další kabelový napáječ 22kV-AXEKCY 240mm2 v chodnících až ke kostelu P. Marie k přechodu na venkovní linku VN 22kV. V TS-Převod je energie převáděna z napěťové hladiny VN 10kV na 22kV a následně transformována na hladinu NN 0,4kV distribuována do distribuční sítě. TS-Převod je původní stožárová trafostanice v záplavovém území Teplé, která byla ponechána i po provedení kabelizace 10 kV a 22 kV. V současnosti vypracovávána projektová dokumentace na přeložku této TS. Ostatní TS-Obec, Strojírny, Porcelánka, Ubytovna, Přehrada, Koupaliště a Betonárka jsou napojeny venkovním vedením 22kV.           

TS Alice - 10 / 0,4kV, výkon neudán TS Převod - 10 / 22kV, 1 × 630 kVA TS Převod - 22 / 0,4kV, 1 × 630 kVA TS Obec - 22 / 0,4kV, 1 × 630 kVA TS Strojírny - 22 / 0,4kV, 1 × 100 kVA TS Porcelánka - 22 / 0,4kV, 1 × 160 kVA TS Ubytovna - 22 / 0,4kV, 1 × 160 kVA TS Přehrada - 22 / 0,4kV, 2 × 630 kVA TS Koupaliště - 22 / 0,4kV, 1 × 50 kVA TS Betonárka - 22 / 04kV, 1 × 100 kVA TS XXXXX - 22 / 0,4kV, 1 × 50 kVA

Stávající rozvody VN a transformační stanice odpovídají současným potřebám. i.7.1.2.

NN rozvody Rozvodnou síť elektřiny nízkého napětí NN 0,4kV řešené lokalitě tvoří převážně kabelové vedení. Okraje obce směrem na Háje, Stanovice a přehradu jsou provedeny venkovním vedením resp. závěsnými kabely. Při rekonstrukcích budou sítě provedeny již zemními kabely dle požadavků odběrů a dispozic správce sítě. Rozvody NN v nově navržených lokalitách budou provedeny kabely v zemi.

i.7.2.

Spoje Obec Březová byla napojena starým metalickým kabelem z TR (traťového rozvaděče) 52/1 Karlovy Vary. Provizorně byla obec posílena vyvedením části bývalého DK (dálkového kabelu) do síťového rozvaděče. DK byl vybudován okolo roku 1980 v rámci soustavy vodního díla Stanovice a je veden z TR 52/4 vodárenskou štolou. Hlavní účel kabelu je však provozování okruhů pro měření a regulaci vodárenských zařízení. Řídící ústředna pro řešené území je situována v Karlových Varech a je zapojena na digitální tranzitní ústřednu DTE v Plzni. V obci je vybudována nová telekomunikační budova na p.p.č. 490/3., určená pro osazení technologie RSÚ. V rámci nové výstavby se pokládají nové metalické kabely a HDPE trubky pro optické kabely do země.

i.7.2.1.

Pevné sítě Primární síť Z nové telekomunikační budovy (RSÚ) jsou položeny kabely konstrukce TCEPKPFLE, které napojují SR (síťové rozvaděče). SR 03 je v panelovém domě, SR 04 v prostoru náměstí a SR 05 porcelánka.

36


Dále ve stejné trase je položen i druhý kabel, který se v prostoru náměstí rozděluje na kabel vedoucí směrem na Gejzír park, kde se napojuje na přívodní Al kabel. Druhá část kabelu je vyvedena na samonosný kabel vedoucí do obce Háje. DK je oboustranně vyveden HR (hlavní rozvod) na RSÚ. Pomocí tohoto kabelu je provedeno hlavní napojení oblasti na HOST Karlovy Vary. i.7.2.2.

Telefonizace V obci je proveden jak venkovní, tak kabelový rozvod telekomunikační soustavy. Stávající telefonní síť umožňuje rozšíření a napojení dalších účastníků. V obci je vybudována nová telekomunikační budova (TKB) osazená digitální technologií RSÚ.

i.7.2.3.

Radioreléové trasy V rámci radiové sítě jsou přenášeny i signály pozemní TV. Hlavním vysílačem v oblasti je Klínovec a jednotlivé lokální retranslační stanice. Lokalita není významnou dominantou, která by ovlivňovala RRL směry.

i.7.2.4.

Mobilní sítě Pokrytí daného území jednotlivými operátory je dostačující a je ovlivněno především členitostí terénu. V rámci radiové sítě jsou přenášeny i signály pozemní TV. Hlavním vysílačem v oblasti je Klínovec a jednotlivé lokální retranslační stanice. V Březové je provozován televizní převaděč Březová s kruhovým ochranným pásmem 30 metrů. Celé řešené území je pokryto dostatečnými signály ze satelitů, které se dají použít pro příjem televizních signálů, včetně rozhlasových pořadů. Z hlediska plánovaného rozvoje obce jsou z hlediska telekomunikací přístupné jak kabelové, tak i mobilní telefonní sítě. Pro novou zástavbu budou nové trasy sdělovacích telefonních kabelů, v nových komunikacích (chodnících). Kabelové napojení je možné ze stávajících rozvaděčů, ve kterých je ponechána dostatečná rezerva nebo i z kapacit kabelů ve stávajících trasách. Napojení nových objektů se doporučuje provádět zásadně pomocí staničních vedení napojených na ÚR (účastnické rozvaděče). Veškerou novou kabeláž provádět úložnými kabely v zemi. Vzhledem že se jedná o rozptýlené lokality, bude vždy napojení řešeno individuálně dle jednotlivých požadavků. A to vždy pro daný konkrétní případ.

i.7.3.

Zásobování pitnou vodou Obec Březová je zásobovaná pitnou vodou ze systému Skupinového vodovodu Karlovy Vary. Katastrem obce pobíhá významný přívodní vodovodní řad DN 1000 – trasa vodárenská nádrž Stanovice – úpravna vody „Březová“. Ochranné pásmo tohoto řadu je v celé délce vedení 5m od povrchu potrubí na obě strany. Z dalších významných vodohospodářských staveb je na území obce původní vodojem „Březová“ sloužící jako akumulace čerpací stanice pro vodojem „Zámeček“ 2 x 250 m3 611,00/607,00 m.n.m. a propojovací vodovodní řad DN 200 mezi ÚV „Březová“ a vodojemem „Březová“.

i.7.3.1.

Zdroje a vodovodní sítě. Vlastní zásobování obce pitnou vodou probíhá zásobním gravitačním řadem z vodojemu „U úpravny“ 5000 m3 465,00/460,00 m.n.m. Výšková úroveň zástavby v obci podél vodotečí dosahuje výšky cca 430 m.n.m.. V místě připojení nemovitostí na veřejné vodovody vyhovuje přetlak ve veřejné síti legislativním požadavkům. Původní místní zdroje vody jsou využívané ojediněle – zejména v oblasti bez veřejných vodovodů (koupaliště). Jako jediný významný zdroj vody v oblasti s hygienickým zabezpečením kvality a kapacity je v současné době i do budoucnosti již zmíněný skupinový veřejný vodovod Karlovy Vary. Koncepce zásobování pitnou vodou zůstává zachována zásobním vodovodem V-s2 z Karlových Varů, trasa V-s1 přivaděče 1000mm (Stanovice - úpravna Březová) je respektována.

i.7.3.2.

V souvislosti s novými rozvojovými plochami jsou navrženy:   

V-n1 vodovodní řad za Pirkenhammer V-n2 vodovodní řad Cínová V-n3 vodovodní řad do Doubí

37


Kapacita vodovodu je z hlediska tlakových poměrů a z hlediska kapacity vyhovující a bez dalších úprav vyhoví jako zdroj pitné vody i pro uvažovanou zástavbu. i.7.3.3.

V-n1 vodovodní řad za Pirkenhammer V návrhu ÚP jsou uvažované plochy pro obytnou zástavbu Z6,Z7 a Z10. Tyto plochy jsou v reálném dosahu stávajícího zásobního vodovodního řadu v obci – Tovární ul.. Z tohoto důvodu je navrženo zásobování vodou z tohoto řadu,prodloužením v délce cca 300 m po veřejných pozemcích. Minimální světlost řadu pro veřejné zásobování tohoto charakteru DN 80. Součástí vodovodu budou požadované armatury pro řádnou údržbu a provoz. Tlakové poměry a kapacita vodovodu vyhovuje pro běžnou bytovou nebo individuální zástavbu. V-n2 vodovodní řad Cínová Pro plochy Z3 a Z19, ul. Cínová bude provedeno prodloužení stávajícího vodovodního řadu v délce cca 200 m po veřejných pozemcích. V úrovni stávající čerpací stanice „Březová“ lze objekty připojit přímo na zásobní gravitační řad. Zástavba nad 440 m.n.m. bude zásobovaná uvažovaným vodovodem z nové posilovací ATS – ideálně doplněním čerpací technologie do stávající ČS „ Březová“. Součástí vodovodu budou požadované armatury pro řádnou údržbu a provoz. Tato část vodovodu bude kapacitně řešena pouze pro zásobování pitnou vodou a nelze uvažovat s hydranty pro požární a jiné účely.

i.7.3.4.

V-n3 vodovodní řad do Doubí Nový zásobní vodovodní řad pro oblast koupaliště a rekreace plochy P1. Podmiňující stavbou je realizace uvažovaného vodovodu z městské části Karlovy Vary - Doubí. Po realizaci vodovodního řadu z Doubí lze tuto část katastrálního území Březové připojit na zabezpečené veřejné vodovody. Napojení V-n3 bude provedeno prakticky na hranici katastru a délka nového vodovodního řadu DN 80 bude cca 150 m. Součástí vodovodu budou požadované armatury pro řádnou údržbu a provoz. Kapacita vodovodu bude z hlediska tlakových poměrů a z hlediska kapacity vyhovující a bez dalších úprav vyhoví jako zdroj pitné vody pro rozvoj individuální i veřejné rekreace v oblasti.

i.7.4.

Odkanalizování – splaškové vody Dešťové vody jsou z veřejných ploch a komunikací odváděné jednotnou kanalizační soustavou. U zástavby je odvádění vod individuální a přímo souvisí s konfigurací terénu a umístěním objektu. Postupem času je však zájmem vlastníků nemovitostí využívat dešťovou vodu pro vlastní hospodářské využití a omezit tím odběr pitné vody např. pro zalévání. Dešťové vody při nadprůtoku soustavou jsou odlehčovány v komorách a odváděny přímo do recipientu. Koncepce odkanalizování zůstane zachována stávající, respektována je trasa K-s1 stávající jednotné kanalizace do ČOV Drahovice. V souvislosti s novými rozvojovými plochami jsou navrženy:   

i.7.4.1.

K-n1 kanalizační řad za Pirkenhammer K-n2 tlaková kanalizace do Doubí K-n3 přečerpávací stanice Koupaliště

K-n1 kanalizační řad za Pirkenhammer Prodloužení jednotné gravitační stoky DN 250 v délce 300 m s napojením na stávající kanalizační soustavu v ul. Tovární. Na trase kanalizační stoky jsou požadované objekty kanalizační sítě. Kanalizační stoka bude kopírovat terén a bude uložena i umístěna dle podmínek prostorového uspořádání veřejných sítí. Trasa je vedena na veřejných pozemcích. Nově připojované objekty budou splňovat podmínky kanalizačního řádu a dešťové vody budou akumulované na pozemku připojované nemovitosti.

i.7.4.2.

K-n2 tlaková kanalizace do Doubí Vzhledem k absenci nebo nedostatečné účinnosti systémů čištění odpadních vod v lokalitě, kdy produkce odpadních vod souvisí s letní rekreační aktivitou – koupaliště - je nutné zajistit povrchové vody pro kvalitní rekreační využití. Z tohoto důvodu je nutné odvádět odpadní splaškové vody a zajistit jejich čištění mimo tuto rekreační oblast. Výtlačný kanalizační řad vedený v délce 150 m po veřejných pozemcích z nově plánované čerpací stanice „Koupaliště“ zajistí společně s plánovanou čerpací stanici „Doubí „ a jejím výtlakem odvedení splaškových vod do městské kanalizační sítě K.V.. Podmiňující stavbou je kanalizační soustava části Doubí s již zmíněnou plánovanou

38


čerpací stanicí. Pro napojení ČS „Koupaliště“ bude na konci výtlaku K-n2 umístěna šachta a úsek gravitační kanalizace s uklidněním a napojením na plánovanou gravitační stoku z Doubí před ČS. Odpadní vody budou čištěny na ČOV Drahovice – Karlovy Vary. i.7.4.3.

K-n3 přečerpávací stanice Koupaliště Jedná se o nové objekty čerpací stanice s lokální gravitační kanalizační soustavou pro odvedení splaškových vod. Společně s výtlakem K-n2 a napojením na plánovanou ČS Doubí zajistí odvedení splaškových vod do městské kanalizační soustavy s čistěním na ČOV Drahovice – Karlovy Vary. Dešťové vody v této lokalitě ( rekreace, koupaliště ) budou odváděny povrchově dle konfigurace terénu do vodoteče, nebo zachycovány v akumulačních nádržích pro údržbu zeleně.

i.7.5.

Odkanalizování – dešťové vody Bude zachovaný stávající systém odvádění dešťových vod do vod povrchových. Nové stavby musí řešit srážkové vody již v rámci stavebního řízení – vsakováním, retencí a případným postupným odváděním do povrchových vod, v odůvodněných případech pak do jednotné kanalizace. V území je dešťová kanalizace zastoupena u areálu Pirkenhammeru.

i.7.6.

Plynovody Obec Březová je připojena na systém VTL plynovodů. V prostoru Ubytovny pod komunikací Staromlýnská se nachází regulační stanice VTL/STL s kapacitou redukovaného plynu 3 000 m3/hod. Pro VTL plynovod a regulační stanici platí ochranná a bezpečnostní pásma dle zákonných norem. Součástí těchto tras bývá katodická ochrana. Z regulační stanice je obcí proveden rozvod STL plynovodů a jednotlivé nemovitosti připojené dle podmínek dodavatele plynu. STL síť je propojená se STL rozvody Karlovy Vary. Hlavním odběratelem plynu bývala místní továrna na porcelán. Celý systém je provozovaný energetickou společností v dobrém technickém stavu a kapacitními rezervami pro celou oblast. Stávající rozvodná síť v obci není ani v současné době kapacitně využitá. Současný trend, situace a legislativa v oblasti energetických úspor nutí stávající i nové stavebníky k využívání obnovitelných zdrojů tepla. Jedná se o zdroje lokálního charakteru pro bytovou zástavbu s výkonem do 15 kW. S jistotou lze konstatovat, že průmyslové objekty a technologické potřeby se bez fosilních zdrojů jako je zemní plyn i do budoucna neobejdou. Plynovod je v tomto případě do oblastí určených pro průmysl již přiveden.

i.8.

Zdůvodnění občanského vybavení Škála zařízení občanského vybavení v obci není s ohledem na nabídku blízkých Karlových Varů a velikost sídla úplná, proto obyvatelstvo a návštěvníci využívají dostatečného občanského vybavení krajského města.

i.8.1.

veřejná správa Obecní úřad Březová je umístěn v objektu Hamerská čp. 104. Další zařízení veřejné správy jsou již situovány mimo obec. Stavební úřad, služebna Policie ČR, finanční úřad a ostatní správní úřady krajské úrovně sídlí v Karlových Varech.

i.8.2.

vzdělávání a výchova V Keramické ulici byla umístěna základní škola a ve Staromlýnské ulici je mateřská škola. Základní škola byla v obci v roce 2010 zrušena a děti dojíždí do K. Varů a Kolové. Po zrušení školy byla v této budově zřízena pošta, původně umístěná v Hamerské ulici 94/44. Pošta byla definitivně v obci zrušena v roce 2011. Budova bývalé školy je v současnosti bez využití. Mateřská škola má kapacitu 42 dětí, v roce 2012 měla 25 dětí. Základní škola II. stupně je v Karlových Varech.

i.8.3.

zdravotní služby V objektu Obecního úřadu je umístěna ordinace praktického lékaře. V objektu čp. 130 je ordinace zubního lékaře. Další pracoviště lékařské péče, odborní specialisté a nemocnice jsou v Karlových Varech.

39


i.8.4.

obchodní prodej V Hamerské ulici jsou soustředěny zřízení služeb a obchodu. Je zde i integrovaný objekt tělocvična + byty (čp135/34). Stávající obchodní vybavenost se omezuje pouze na provozovny smíšeného prodeje u zastávky v centru obce, které jsou využívány na drobnější a příležitostné nákupy.

i.8.5.

kultura Dříve v objektu čp135/34 bylo i kino jehož provoz byl ukončen v r. 2004. Sál může být využíván k příležitostným kulturním a společenským akcím. V Březové je v provozu kostel Panny Marie, který je majetkem obce a slouží k pastorační činnosti Církve římskokatolické. Stavba byla v nedávné době opravena. Bohoslužby zde probíhají 1x týdně.

i.8.6.

ubytování Pro ubytování slouží hotel Riverside (břeh vodní nádrže přehrady- dříve objekt Rybářství), hotel Alice (Hamerská ul. 147), hotel Slunce (Hamerská ul. 97/46), hotel St. Michael (Hamerská ul. 74/27), hotel Starý mlýn (Staromlýnská č. 26), motorest Březový háj (Staromlýnská ul. čp 122), noclehárna s 15ti lůžky je v areálu střelnice, Valterova chata čp 140 (v ÚPO označena jako RH. 3 při severovýchodním okraji katastru) a další možnosti ubytování v soukromí.

i.9.

Zdůvodnění veřejného prostranství ÚP respektuje stávající plochy veřejného prostranství (PV). Struktura veřejných ploch v Březové je z velké části stabilizována a plochy veřejného prostranství (PV), případně plochy smíšené je respektují.

i.10.

Zdůvodnění koncepce ochrany životního prostředí, přírody a krajiny Do pojmu „přírodní a krajinné hodnoty“ jsou zahrnuty složky životního prostředí dle zákona č. 114/1992 Sb., 334/1992 Sb., 289/1995 Sb., 254/2001 Sb. a souvisejících předpisů v aktuálním znění, tj. jsou zahrnuty také povrchová a podzemní voda, ovzduší, lesní porost.

i.10.1.

Koncepce uspořádání krajiny Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití a ochrany přírodních, krajinných, historických a kulturních hodnot. Generálně lze konstatovat, že územní plán usiluje o rovnováhu funkcí krajiny k bydlení, k rekreaci s funkcí přírodní a kulturní. Hlavní informace pro usměrnění budoucího utváření krajiny v nezastavěném území se opírají především o tyto skutečnosti:      





Pro dané území je charakteristická konfigurace terénu daná údolím meandrující řeky Teplá a jejích přítoků – potoka Lomnického a Cínového. Pro dané území je rovněž charakteristická absence ZPF a nízké zastoupení sídelní zeleně Oba břehy říčního údolí jsou svažité a zalesněné, les je zákonným VKP a jeho ochrana je dána 50 m ochranným pásmem, navíc se jedná o les v OP PLZ, tj. les zvláštního určení, nikoliv les hospodářský Charakteristickým je pro dané území vodní nádrž Březová na Teplé umístěná v západní části (nejstarší betonová přehrada v ČR) s hlavním cílem ochrany města Karlovy Vary před povodněmi Celé správní území se nachází v CHKO Slavkovský les II., III. a IV. zóna, přičemž II. zóna se vztahuje na jižní část – Zámecký vrch, zastavěné území je ve IV. zóně a zalesněné svahy s vodní plochou v.n. Březová se nachází ve III. zóně Území je dotčeno ochrannými pásmy II.A a II.B přírodních léčivých zdrojů OP PLZ Karlovy Vary. Proto veškeré lesní plochy jsou v daném území v kategorii lesů zvláštního určení dle §8 odst. 1 písm. b) zák. č. 289/1995 Sb., u nichž oprávněný veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Nejen z hlediska ochrany minerálních vod, ale i z důvodu, že západní část území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Slavkovský les, je využití území omezeno, dále z důvodu ochrany vodního zdroje v sousedství Cínového potoka. Rozmístění lokálních prvků ÚSES je dáno charakterem území a je jednoznačné - systém "mokrých" tras podél vodních toků (biokoridory č. 5 až 9) je doplněn "suchou" trasou po skalnatých hřbetech (biokoridory č. 1 až 4). Dle ZÚR Karlovarského kraje zasahuje do území obce osa a ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 41. Byla stanovena aktivní zóna záplavového území pro Q100 na toku Teplé a Lomnickém potoku. Na obou tocích bylo stanoveno záplavové území vymezené záplavovou čarou povodně Q100. Dokumentací stanoveného záplavového území je definován rozliv povodně Q5, Q20, Q100 a již zmíněná aktivní zóna

40




i.10.2.

pro povodňový průtok Q100. Omezení činnosti v záplavových územích definuje § 67 vodního zákona. Území je dotčeno také zvláštní povodní průlomovou vlnou pod vodním dílem Březová. S přihlédnutím k ustanovením zákona č. 254/2001 Sb. (o vodách), §49 odst. 2 písm. c) a vyhlášky č. 178/2012 Sb. (seznam významných vodních toků) musí být zachován podél toků volný manipulační pruh 6 m od břehové čáry.

Vymezení ploch a stanovení podmínek pro jejich využití Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití a ochrany přírodních a krajinných hodnot. Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití a způsobu utváření krajiny. Pro dané území je charakteristické úzké údolí řeky Teplé a jejích přítoků a lesní hospodářství v zalesněných svazích daného údolí. Územní plán respektuje všechny krajinné a přírodní hodnoty území a navržený rozvoj se jich nedotýká nebo je přiměřeně kompenzován. Základní koncepce ochrany a rozvoje krajinných a přírodních hodnot vychází z platné legislativy – ze zákona o ochraně přírody a krajiny (zák. č. 114/1992 Sb.), zákona o zemědělství (zák. č. 252/1997 Sb.) včetně prováděcích vyhlášek, případně sdělení, dále z evropské legislativy. Plochy lesní (NL), přírodní (NP) a smíšené (NS) Plochy lesní (NL) jsou jsou kategorizovány v souladu s §15 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V ÚP jsou představovány pozemky s druhem pozemku „les“ dle KN a vztahují se na ně omezení daná zejména lesním zákonem – č. 289/1995 Sb. a zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Území se nachází v ochranných pásmech II.A a II.B přírodních léčivých zdrojů Františkovy Lázně. Proto veškeré lesní plochy jsou v daném území v kategorii lesů zvláštního určení dle §8 odst. 1 písm. b) zák. č. 289/1995 Sb., u nichž oprávněný veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Plochy přírodní (NP) jsou kategorizovány v souladu s §16 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a vztahují se na ně omezení daná zákonem č. 114/1992 Sb. Jedná se o části území v prvcích ÚSES. Plochy smíšené (NS) jsou kategorizovány v souladu s §17 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a vztahují se na ně omezení daná zákonem č. 114/1992 Sb. Plochy vodní (W) Veškeré plochy vodní jsou kategorizovány v souladu s §2 zák. č. 254/2001 Sb. a vztahují se na ně omezení daná zákonem č. 114/1992 Sb. Jedná se o plochy, na nichž je rybník, vodní tok, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.

i.11.

Územní systém ekologické stability

i.11.1.

Úvod Území obce Březová je pokryto návrhem ÚSES, zařazeným do platného Územního plánu obce Březová. Rozsah řešení zahrnuje správní území obce. V současné době jsou pro vymezování ÚSES na území obce závazné tyto dokumenty:  Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje s prvky ÚSES regionální a nadregionální úrovně  Územní plán obce Březová (2006) s prvky ÚSES lokální úrovně Aktualizace územního systému ekologické stability na území obce Březová bude tedy vycházet z platné nadřazené dokumentace a ze stávajícího návrhu lokálního ÚSES.

i.11.1.1. Prověření a revize návrhu lokálního ÚSES V ÚP obce Březová prezentovaný výstup - návrh prvků lokálního ÚSES - je prověřen z těchto hledisek:    

kontrola prostorových parametrů a vazeb zajištění souladu se ZÚR Karlovarského kraje prověření aktuálního stavu a zájmů v území zajištění aktuálních návazností na sousední území

Vzhledem k již zpracovanému návrhu ÚSES, který vstoupil v platnost, nejsou dále sledovány trvalé, dlouhodobě neměnné ekologické podmínky (geomorfologie, hydrografie, klima, potenciální vegetace). Zajištění prostorových parametrů prvků v lesních porostech není problematické, složitějšími případy jsou biokoridory vedené po vodních tocích - Teplé, Cínovém a Lomnickém potoce. Jejich trasy procházejí vždy alespoň zčásti

41


zástavbou sídla Březová, biokoridor Teplé navíc i údolní nádrží Březová. V těchto případech není při pobřeží toků dostatek prostoru k zajištění požadované minimální šířky biokoridorů a posun biokoridorů vzhledem k jejich navázanosti na vodní toky nepřipadá v úvahu. Stav nelze reálně v dohledné a ani ve vzdálenější budoucnosti změnit. Rozmístění lokálních prvků ÚSES je dáno charakterem území a je jednoznačné - systém "mokrých" tras podél vodních toků (biokoridory č. 5 až 9) je doplněn "suchou" trasou po skalnatých hřbetech (biokoridory č. 1 až 4). Původní koncepce je správná a není nutno ji měnit. Pouze byl zrušen biokoridor č. 10, který nelze realizovat kvůli zástavbě obce, jeho část v lesních porostech byla nahrazena rozšířením - prodloužením biocentra č. 3. Dle ZÚR Karlovarského kraje zasahuje do území obce osa a ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 41. Osa byla vymezena již v původním návrhu, její poloha je dána stavem území a není důvod do ní zasahovat. Regionální prvky jsou po upřesnění mimo území obce. Aktuální stav území byl ověřen průzkumem na podzim 2014. Na území obce nedošlo k takovým závažným změnám, které by zasáhly do původní koncepce ÚSES. Úpravy hranic biocenter vycházejí z mapování biotopů a snahy zjednodušit místy příliš složité hranice v lesních porostech. Sousední obce Stanovice a Kolová mají zpracovaný aktualizovaný návrh ÚSES, návaznosti zůstávají dle původního návrhu. Karlovy Vary zpracovávají nový územní plán, v současné době (říjen 2014) ve fázi konceptu. Koncepce ÚSES tam byla výrazně změněna, k zajištění návazností byly proto upraveny hraniční prvky - biocentrum č. 1 nyní zůstává celé na území obce Březová, upravené biocentrum č. 7 navazuje na ÚSES na území Karlových Var. Pro označování nadregionálních prvků ÚSES je použito závazné číslování dle nadřazených dokumentací, lokální prvky jsou číslovány zvlášť v rámci obce tak, aby tvořily souvislou řadu - vychází se ze stávajícího návrhu i.11.1.2. Metodické poznámky Vymezování a ochranu územních systémů ekologické stability zařazuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny mezi základní nástroje zajištění ochrany přírody a krajiny. V tomto zákoně a v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. Jsou rovněž vymezeny základní pojmy a podrobnosti vymezení a hodnocení ÚSES. Prvky ÚSES se nejprve navrhují dle metodických kritérií představujících exaktní přírodovědná hlediska, a poté se upravují v rozsahu přípustných mezí do společensky akceptovatelné podoby. Metodická kritéria slouží i k prověřování dřívějších návrhů ÚSES. Obecně je smyslem ÚSES vymezit „prostor pro přírodu“, skládající se z ploch (biocenter) a tras (biokoridorů). V současné době má tento prostor obvykle charakter ostrovů obklopených narušeným prostředím. Účelem vymezování ÚSES je ochrana stávajících a vytvoření nových ostrovů v požadované hustotě a nalezení jejich vhodných propojení systémem suchých a mokrých cest, aby byla umožněna výměna biologických informací mezi jednotlivými ostrovy. Vzhledem k časovým parametrům přírodních procesů je potřebné, aby vymezení bylo dostatečně stabilní a dlouhodobě neměnné. i.11.1.3. Nadregionální ÚSES V severozápadní části území je vymezena osa nadregionálního biokoridoru K 41 Svatošské skály - Úhošť. Vymezený prostor je jediné volné místo mezi lesním masívem Tabule a lázeňskými lesy, kudy může biokoridor projít. Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru zahrnuje celé území obce. Obě části nadregionálního ÚSES se přebírají jako závazné z nadřazených dokumentací (ZÚR Karlovarského kraje) beze změn, pouze s upřesněním při převodu do podrobnějšího měřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. V takto vymezeném prostoru se prvky ÚSES všech úrovní považují za integrální součást nadregionálního biokoridoru (v obci Březová lokální prvky). Smyslem ochranné zóny je podpora koridorového efektu, zaměřená na ochranu a rozšiřování prvků s vyšším stupněm ekologické stability. V řešeném území se mimo plochy ÚSES jedná v podstatě jen o lesní porosty. i.11.1.4. Regionální ÚSES Do řešeného území nezasahují regionální prvky ÚSES. i.11.1.5. Lokální ÚSES a interakční prvky Lokální ÚSES z platného územního plánu obce byl prověřován a upravován v těchto směrech: 

Byl zachován systém „mokrých“ a „suchých“ tras biokoridorů

42


Byl zachován počet a rozmístění biocenter; biocentra č. 5 a 6 mají jen nepatrné úpravy hranic, biocentra č. 1 až 4 a 7 mají zjednodušený tvar vycházející z charakteru území a mapování biotopů  Byla prověřena a zajištěna návaznost na sousední území  Všechna biocentra a biokoridory č. 6 a 7 jsou funkční  Biokoridory procházející zástavbou obce po vodních tocích nemohou být v dohledné a patrně ani ve vzdálenější budoucnosti plně funkční, není přípustné ale ani jejich zrušení jako v případě biokoridoru č. 10 - vodní toky jako přirozený koridor sahají daleko za hranice obce  Systém ÚSES nevyžaduje žádné strukturální zásahy do krajiny, prvky jsou vymezeny tak, aby mohly být postupně jednoduchými opatřeními dotvořeny a udržovány v požadovaném stavu Obecně je potřebné (viz návrhy opatření), aby ÚSES zahrnoval jak lokality ponechávané spontánnímu vývoji, tak prvky s určitým režimem hospodaření (např. louky, některé lesní porosty) 

Interakční prvky představují doplnění sítě biocenter a biokoridorů. Zařazování interakčních prvků do územních plánů není jednoznačnou záležitostí, názory nejsou jednotné. Na základě dosavadních zkušeností se doporučuje termín interakční prvek v územním plánu nepoužívat. Současně je nutno uvést, že zákon č. 114/1992 Sb. termín interakční prvek nezná, což značně znevýhodňuje jejich praktické prosazování. Území obce je celkově dostatečně ekologické stabilní, zakládání nových prvků ÚSES není potřebné. Hlavním úkolem tak bude zachování funkčních částí ÚSES a změna způsobů lesního hospodaření - přechod od tvrdých způsobů k jemnějším způsobům těžby, obnovy a výchovy porostů včetně podpory spontánních přírodních procesů. i.11.1.6. Tabulky biocenter a biokoridorů Prvky ÚSES všech úrovní jsou uvedeny v tabulkách. Údaje v tabulkách poskytují základní informace o prvcích tak, jak to předpokládá úroveň plánu ÚSES. Navrhovaná opatření představují rámcové zásady pro zajištění funkčnosti jednotlivých prvků. Jejich upřesňování je věcí podrobnějších dokumentací. i.11.1.7. Vymezení biocenter Pořadové číslo : 1 Katastrální území : Březová Název : U vojáků Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : staré porosty borovice s příměsí břízy, buku a vtroušenými kleny, lípami,duby aj. na prudkém svahu se skalními výchozy. Patrně autochtonní porosty. V jižní části výskyt Erica carnea. Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat introdukované dřeviny včetně modřínu, vyloučit chemizaci a nadměrné narušování povrchu, nepoškozovat skalní výchozy Pořadové číslo : 2 Katastrální území : Březová Název : Ve skalách Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : různověké smíšené porosty na prudkých svazích se skalními výchozy. Převládá bříza, borovice, dub, příměs smrku, buku, klenu, lípy, dále modřínu, vejmutovky, akátu a keřů pronikajících ze zahrad (tavolníky, pámelník aj.). Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat introdukované dřeviny včetně modřínu, omezovat smrk v souvislých porostech, vyloučit chemizaci a nadměrné narušování povrchu, nezasahovat rušivě do skalních výchozů Pořadové číslo : 3 Katastrální území : Březová Název : Pod věží Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : staré patrně autochtonní smrkové porosty s příměsí borovice a břízy, místy i modřínu, buku aj. na prudkých svazích se skalními výchozy a balvanitými rozsypy, místy až silně rozvolněné. Místy charakter suťového lesa a suchých borů. Funkčnost : funkční BC

43


Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat introdukované dřeviny včetně modřínu, vyloučit chemizaci a nadměrné narušování povrchu, nepoškozovat skalní výchozy a balvaniště Pořadové číslo : 4 Katastrální území : Březová Název : U zámečku Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : rozlehlé porosty starého smrku s příměsí borovice, v úžlabí i buku a vtroušeným klenem, lípou, břízou, modřínem aj. na příkrých svazích místy s vystupujícím skalním podložím a suťovým polem pod starým čedičovým lomem. Místy charakter acidofilních bučin a suchých borů. Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat introdukované dřeviny včetně modřínu, vyloučit chemizaci a nadměrné narušování povrchu, nepoškozovat skalní výchozy a suťové pole Pořadové číslo : 5 Katastrální území : Březová Název : Za střelnicí Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : starší smrkový porost uznaný pro sběr semena na příkrém svahu a spontánně vzniklé porosty břízy, olše, smrku, borovice aj. (místy s uměle vysazeným smrkem) na aluviální terase nivě Teplé. Zbytek trasy starého koryta s přirozeným charakterem. Místy výskyt Aruncus vulgaris. Poslední nezastavěná část nivy Teplé pod přehradou. Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : prostor nivy ponechat spontánnímu vývoji s výjimkou umělých smrkových porostů - redukovat ve prospěch listnáčů Pořadové číslo : 6 Katastrální území : Březová Název : Za přehradou Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : přirozený porost vrbové olšiny nad vzdutím přehrady s meandry Teplé, slepými rameny a tůňkami. Převládá vrba křehká, místy bulty ostřic. Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : ponechat spontánnímu vývoji Pořadové číslo : 7 Katastrální území : Březová Název : U Alice Biogeografický význam : lokální BC Charakteristika : zřejmě autochtonní zbytky smrku a buku na svazích (acidofilní bučiny až suťové lesy) a navazující niva Teplé s druhotnými olšinami Funkčnost : funkční BC Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat introdukované dřeviny včetně modřínu, nivu ponechat spontánnímu vývoji i.11.1.8. Vymezení biokoridorů Pořadové číslo : K 41 Spojnice - název : Svatošské skály - Úhošť Charakteristika : pás zeleně v prostoru bývalého areálu koupaliště na přehradě, jediné volné místo pro průchod Biogeografický význam : nadregionální BK - osa Funkčnost : funkční BK Návrh opatření : navrhnout podmínky využívání formou regulativů v podrobnější dokumentaci - např. Studii využití území; do té doby ponechat bez zásahů

44


Pořadové číslo : K 41 Spojnice - název : Svatošské skály - Úhošť Charakteristika : celé území obce Biogeografický význam : nadregionální BK - ochranná zóna Funkčnost : funkční BK Návrh opatření : vymezit přírodní prvky, které budou chráněny jako součást nadregionálního biokoridoru, zároveň se jeho součástí stávají všechny lokální prvky ÚSES Pořadové číslo : 1 Spojnice - název : BC 1 - BC 7 Charakteristika : zalesněný svah se smíšenými porosty Biogeografický význam : lokální BK Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat smrk a introdukované dřeviny včetně modřínu Pořadové číslo : 2 Spojnice - název : BC 1 - BC 2 Charakteristika : zalesněný svah se smíšenými porosty Biogeografický význam : lokální BK Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat smrk a introdukované dřeviny včetně modřínu Pořadové číslo : 3 Spojnice - název : BC 3 - BC 4 Charakteristika : zalesněný svah se smíšenými porosty Biogeografický význam : lokální BK Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat smrk a introdukované dřeviny včetně modřínu Pořadové číslo : 4 Spojnice - název : BC 4 - hranice obce Charakteristika : zalesněný svah se smíšenými porosty Biogeografický význam : lokální BK Funkčnost : navržený BK Návrh opatření : preferovat přirozenou obnovu s podporou listnáčů, redukovat smrk a introdukované dřeviny včetně modřínu Pořadové číslo Spojnice - název Charakteristika břehových a doprovodných porostů Biogeografický význam Funkčnost Návrh opatření

: : :

5 hranice obce - BK 9 přirozené i umělé úseky Cínového potoka s úzkým pásem

: : :

lokální BK navržený BK zachovat stávající stav

Pořadové číslo Spojnice - název Charakteristika i dolní částí lesních porostů Funkčnost Návrh opatření

: : :

6 hranice obce - BC 4 přirozený tok Lomnického potoka s navazujícími břehovými porosty

: :

funkční BK zachovat stávající stav

Pořadové číslo Spojnice - název

: :

7 BC 4 - BC 5 45


Charakteristika : přirozené i upravené úseky Lomnického potoka s břehovými a doprovodnými porosty Biogeografický význam : lokální BK Funkčnost : funkční BK Návrh opatření : zachovat přirozené úseky toku, odstraňovat nepůvodní dřeviny, sekat občas travnaté plochy, pro části na pravém břehu by bylo vhodné navrhnout podmínky využívání formou regulativů v podrobnější dokumentaci - např. Studii využití území Pořadové číslo Spojnice - název Charakteristika Biogeografický význam Funkčnost Návrh opatření

: : : : : :

Pořadové číslo : Spojnice - název : Charakteristika : pásem břehových a doprovodných porostů Biogeografický význam : Funkčnost : Návrh opatření : doplňovat dřeviny

i.12.

8 BC 6 - BC 5 pásy břehové a doprovodné zeleně po obou stranách přehrady lokální BK navržený BK zachovat, eventuálně doplňovat dřeviny 9 BC 5 - BC 1 většinou upravené úseky toku Teplé v zastavěném území s úzkým lokální BK navržený BK zachovat alespoň stávající charakter toku, zachovat, eventuálně

Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je pro člověka značně ztížena geomorfologií – správní území obce se nalézá v úzkém údolí zahloubeném meandrujícím tokem Teplé a jejími přítoky – Cínovým a Lomnickým potokem. Svažité, místy skalnaté pozemky po obou stranách toků jsou zalesněny, neboť svažitost limituje i způsob využití pozemků. Lesy navíc slouží k doprovodné ochraně lázeňského místa Karlovy Vary. Na toku Teplé byla vybudována vodní nádrž Březová s hlavním účelem ochrany města Karlovy Vary před povodněmi. Tato nádrž spolu s vodními toky představuje další bariéru v prostupnosti území. Pro člověka nesnadná prostupnost krajiny, zvláště v některých místech ztěžuje běžný život, je ovšem atraktivní pro sport, turistiku a rekreaci. Pro biotu je prostupnost krajiny výborná, což dokladuje ÚSES v mokrých i suchých trasách (pouze pro některé druhy jsou úseky vodních toků v zastavěném území bariérami). K migraci bioty slouží, jak už bylo řečeno, ÚSES, který je však pro člověka a navrhování nových cest omezujícím faktorem. Silniční síť odpovídá předchozímu popisu - silnice III/2087 generálně směřující k JJV (směr Háje) sleduje trasu toku Cínového potoka. Druhou významnou trasou je silnice III/2082, která probíhá správním územím obce pouze v úseku dlouhém cca 500 m a po přejezdu Teplé na hrázi v.n. Březová západně od obce zajišťuje napojení na silnicí I/20 spojující Karlovy Vary a Plzeň. Silnice I/20 prochází správním územím v úseku hráze v.n. Březová; silnice I. třídy I/20 je v ÚP navržena ke změně kategorie na II. třídu bez číselného značení - D-1 změna I/20 na II/xxx. Silnice III/2082 vede opačným směrem k jihu (směr Stanovice) a opouští správní území obce Březová po přejezdu Lomnického potoka, aby poté sledovala jeho trasu (v krátkém úseku cca 1,1 km) a probíhala podél hranice správního území obce Březová, vně tohoto území. Silnice III/2087 a III/2082 se stýkají na křižovatce v obci u hotelu Starý mlýn, u mostu přes Teplou (přes Teplou přechází silnice III/2082). Dalším důležitým dopravním napojením je komunikace směřující k SSV do Karlových Varů – ul. Mariánsko-lázeňská pokračující jako Slovenská. Komunikace je souběžná s tokem Teplé (vč. meandrů). ÚP nenavrhuje trasy nových silnic, ale regulativy připouští jejich šířkové rozšíření při zachování jejich kategorie a třídy - D-5 úpravy ulice Staromlýnská a D-7 úpravy ulice Cínová. Rovněž síť lesních cest ve svažitém terénu je usměrněna trasami vodních toků, resp. vrstevnicemi. Nevýhodou z hlediska prostupnosti je „nedostatečnost“ železniční dopravy - nepraktická vzdálenost ž.st. od centra obce cca 2 km, a absence vodní dopravy, která se v území ani nenavrhuje. Návrh stabilizuje významné pěší spojnice mezi ulicí Tovární a Nad kostelem, propojení ulic Staromlýnské a Nad kostelem (mezi řadovými rodinnými domy), ulic Nad kostelem a Cínové (podél zahrádek) a lávku ke hřišti. Nové komunikace pro pěší se nenavrhují, ale regulativy je připouští. Prostupnost krajiny byla prověřena také kontrolou historických cest z 19. století ve vazbě na sídla i na krajinné prvky, a to s ohledem na soudobý stav a plánovaný rozvoj území. Z hlediska historických cest nebyla možná jejich obnova, neboť

46


v daném území je jich zaznamenáno méně, než je současný stav. Hipostezky a hipotrasy nejsou jmenovitě navrženy, ale regulativy je připouští. Územím prochází cyklotrasa 2026 K.Vary (KOMA) - Hlinky - Chodov u Bečova, východní hranice správního území se dotýká místní cyklotrasa č. 2288 Karlovy Vary - Kolová – Bochov. Další cyklotrasy se nenavrhují, ale regulativy je připouští.

i.13.

Protierozní opatření Z hlediska větrné eroze je celé území kategorizováno jako „bez ohrožení“. Z hlediska vodní eroze jsou dotčené katastry hodnoceny rovněž jako erozně „bez ohrožení“ (Zdroj: VÚMOP). Dle veřejného registru půdy (LPIS) se jedná na většině území o půdu erozí neohroženou, ovšem jedná se o půdu lesní. Plochy neplodné půdy nebo trvalého travního porostu (dle KN), které se vyskytují pouze ojediněle podél vodních toků, jsou hodnoceny v kategorii mírně až silně ohrožené půdy. Tyto plochy jsou v ÚP navrhovány jako plochy NS a jedná se o místa v příbřežní linii místních vodotečí. Tato eroze souvisí s přirozenou obnovou koryta potoků (při velké vodě dochází k uvolnění sedimentovaného bahna) a je pro koryto vhodná. Lze předpokládat, že z důvodu svažitosti pozemků dochází i k erozi lesní půdy, která však není evidována. Protierozní opatření jsou prováděna v souladu s lesním hospodářským plánem (LHP), popř. lesními hospodářskými osnovami (LHO) a souvisejícími řízeními k jejich schválení, na základě povinností daných zákonem č.289/1995 Sb. (lesní zákon). Obsah LHP a LHO je určen vyhláškou č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování a potřebami vlastníka lesů. Pro potřeby územního plánu je proto považujeme za dostačující.

i.14.

Ochrana před povodněmi Na největším vodním toku – Teplé, protékajícím celým územím obce byla vybudována vodní nádrž Březová. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Stanovice – Březová. Vodohospodářskou soustavu Stanovice – Březová tvoří VD Stanovice, ČS Teplička, jez Teplička a VD Březová. Hlavním účelem nádrže je ochrana města Karlovy Vary před povodněmi, zajištění minimálního průtoku v profilu limnigrafu Březová-odtok a zajištění periodických proplachů koryta pod hrází. Vedlejším účelem nádrže je výroba elektrické energie, regulovaný chov pstruhových ryb, nadlepšování průtoků pod hrází VD Březová pro pořádání kanoistických závodů a výkon rybářského práva. Vodní dílo Březová zajišťuje společně s VD Stanovice 100letou ochranu města Karlovy Vary před povodněmi nad průtokem 90 m3/s pro povodňovou vlnu ze souboru ročních maxim, letní i zimní povodňovou vlnu. VD Březová sníží při plném zásobním prostoru kulminační průtok 100leté letní povodňové vlny z hodnoty 140 m3/s na 67 m3/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 430,79 m n. m. Zimní 100letou povodňovou vlnu sníží z hodnoty 103 m3/s na 77 m3/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 429,94 m n. m. Byla stanovena aktivní zóna záplavového území pro Q100 na toku Teplé a Lomnickém potoku. Na obou tocích bylo stanoveno záplavové území vymezené záplavovou čarou povodně Q100. Dokumentací stanoveného záplavového území je definován rozliv povodně Q5, Q20, Q100 a již zmíněná aktivní zóna pro povodňový průtok Q100. Omezení činnosti v záplavových územích definuje § 67 vodního zákona. S přihlédnutím k ustanovením zákona č. 254/2001 Sb. (o vodách), §49 odst. 2 písm. c) a vyhlášky č. 178/2012 Sb. (seznam významných vodních toků) musí být zachován podél toků volný manipulační pruh 6 m od břehové čáry. Území je dotčeno také zvláštní povodní průlomovou vlnou pod vodním dílem Březová. Výsledky výpočtu zvláštní povodně ve vybraných profilech průlomové vlny na v.n. Březová jsou následující:   

i.15.

lokalita pod v.n. Březová – záplavou zasaženy oba břehy, šířka záplavy 110 m, průměrná hloubka nad břehy 4,5 m lokalita vyústění Lomnického potoka – záplavou zasaženy oba břehy, šířka záplavy 115 m, průměrná hloubka nad břehy 4,7 m lokalita Březová obec – záplavou zasaženy oba břehy, šířka záplavy 105 m, průměrná hloubka nad břehy 4,7 m

Rekreace Kvalitní a atraktivní přírodní prostředí (blízkost přehradní nádrže Březová, blízkost Krušných hor) jsou vysokou hodnotou pro turistiku a rekreaci. Rekreace v místní krajině je tedy kromě drobné řemeslné výroby a služeb prioritou v rozvoji území. Zemědělská výroba je totiž omezena konfigurací terénu a lesní hospodaření rovněž - z důvodu ochrany přírodních léčivých zdrojů (celé správní území obce se nachází v OP PLZ) nejsou pozemky určené k plnění funkce lesa lesy hospodářskými – převažuje jejich ochranná funkce, a stávají se proto ze zákona lesy zvláštního určení.

47


Dalším důvodem podpory turistického ruchu a rekreace v plánovaném využití území je ovlivnění rozvojovou dynamikou krajského města Karlovy Vary při spolupůsobení vedlejšího centra Ostrov. K podpoře rekreace přispívá i zařazení území v ZÚR KK do specifické oblasti lázeňství SL1 a do specifické oblasti rekreace a cestovního ruchu SR8 Karlovarsko, dále blízkost krajského města a dostupnost vyššího občanského vybavení. Blízkost světoznámých lázní nabízí možnost rozvoje tzv. měkkého lázeňství. Územím prochází cyklotrasa 2026 K.Vary (KOMA) - Hlinky - Chodov u Bečova, východní hranice správního území se dotýká místní cyklotrasa č. 2288 Karlovy Vary - Kolová – Bochov. Dobré podmínky pro rozvoj volnočasových aktivit vybízí k vybudování dalších pěších a cyklistických propojení obce s ostatními obcemi, což regulativy ÚP připouštějí. ÚP vyváženě řeší rozvojové aktivity obce tak, aby byl umožněn přirozený rozvoj sídla a zároveň potvrzen rekreační charakter krajiny.

i.16.

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V daném území se nenachází žádné ložisko.

i.16.1.

Ochrana přírodních hodnot a přehled lokalit vysoké přírodní nebo krajinné hodnoty Územním plánem jsou zajištěny základní předpoklady pro dosažení kvalitnějšího, ekologicky stabilnějšího životního prostředí a budou respektovány a dále rozvíjeny následující hodnoty:  nadregionální biokoridor BK41 Svatošské skály - Uhošť  prvky ÚSES lokálního významu  významné krajinné prvky dané ze zákona o ochraně krajiny a přírody (lesy, vodní plochy atd.)  dálkové pohledy a výhledy do krajiny z výše položených míst ÚP zohledňuje všechny vodní toky a vodní nádrže, respektuje vyhlášené záplavové území. Respektuje i přírodní plochy – břehové porosty kolem řeky Teplé, Lomnického a Cínového potoka jako NS, dále stromořadí podél příjezdových komunikací od přehrady, Hájů a od Karlových Varů, také ochranná pásma II. stupně II. A a II.B. přírodních léčivých zdrojů a další ochranná pásma. V krajině bude rekreace, sport a cestovní ruch chápána jako jedna z jejích funkcí, která při zachování zájmů ochrany přírody a krajiny může přinést ekonomickou prosperitu do příměstských oblastí.

i.17.

Zdůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu V souladu s § 4 – 19 vyhlášky 501/2006 jsou územním plánem vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití. Nad tento rámec jsou z důvodu jejich ochrany vymezeny dle §3 odst. (4) plochy zeleně. Dle § 3 odst. (4) vyhlášky 501/2006 jsou dále plochy s rozdílným způsobem využití s ohledem na specifické podmínky a charakter podrobněji rozčleněny.

i.18.

Zdůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření Jako veřejně prospěšné stavby a opatření jsou vymezeny zejména ty stavby a opatření, které pro územní plán vyplývají z nadřazené územně plánovací dokumentace. Tyto byly doplněny stavbami a opatřeními, kde vzhledem k majetkovým vztahům může být ohrožena či zpožděna realizace záměru, přičemž byla minimalizována možnost použití institutu předkupního práva.

i.19.

Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv Plochy územních rezerv byly vymezeny s cílem definovat vhodné budoucí rozvojové plochy stanovené v souladu s koncepcí tohoto ÚP, které s ohledem na skutečný potenciál rozvoje obce nelze zahrnout do vlastního řešení.

i.20.

Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Plochy podmíněné zpracování územní studie byly vymezeny za účelem zabránění potencionálního nebezpečí blokace vývoje lokalit nedomyšlenou dopravní a technickou koncepcí.

48


J)

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Vzhledem k morfologickým podmínkám lze konstatovat, že došlo k plnění téměř veškeré kapacity pro výstavbu vhodných a ekonomicky akceptovatelných ploch. Návrh ÚP ukazuje na poslední proluky vhodné pro zástavbu a rozvoj směřuje spíše na přestavbové plochy. ÚP vymezuje pouze jednu do dnešní doby nikdy nezastavěnou plochu a bez přímé vazby na zastavěné území Z6(BI).

j.1.

Demografický vývoj Demografický vývoj obce vykazuje mírný pokles, viz.následující tabulka. Po období pozvolného růstu mezi lety 20002010 nastalo období trvalého poklesu. Ten není způsoben ani tak přirozeným přírůstkem (či v tomto případě spíše úbytkem), obyvatel, jako spíše jejich migračním úbytkem, kdy nově přistěhovalí nedosahují potřebného počtu k pokrytí vystěhovalých obyvatel. rok obyv. přír.

j.2.

2003 531 1

2004 552 21

2005 549 -3

2006 543 -6

2007 551 8

2008 561 10

2009 556 -5

2010 569 13

2011 540 -15

2012 546 6

2013 532 -14

Plochy bydlení Navržené plochy předpokládají zástavbu rodinnými domy, kapacita ploch byla přepočtena na bytové jednotky, u každé je uvažováno s průměrnou obsazeností 2,5 obyvatele na bytovou jednotku. Navržené zastavitelné plochy vesměs zahrnují proluky v zastavěném území nebo v návaznosti na něm s preferencí využít pozemky mimo ZPF. Do výčtu není zahrnuta přestavbová plocha P4(VS2) Pirkenhammer 1, která není určena primárně jako plocha pro bydlení, pouze jej z důvodu usnadnění využití tohoto brownfieldu umožňuje. Z důvodu v současnosti rušící náplně je kromě další rozsáhlejší plochy přestavby P15(SC) Truhlárna významnější rozvojovými plochami pouze Z6(BI) bydlení za Pirkenhammerem a P1(SR) U Koupaliště. V ostatních případech se jedná o proluky ve stávající zástavbě, případě transformaci současného rekreačního využití na trvalé bydlení. označení plochy P1(SR) U Koupaliště

ha 0,9829

bytových jed. 10

obyvatel 25

49


Z3(BI) bydlení na Kolovou 1 P5(SC) Pirkenhammer 2 Z6(BI) bydlení za Pirkenhammerem Z10(BI) pod Zámeckým vrchem Z13(SC) proluka centrum Z16(BI) proluka Cínová 1 Z17(BI) proluka Cínová 2 Z19(BI) bydlení na Kolovou 2 celkem

0,1523 0,7007 0,5955 0,6048 0,0857 0,1858 0,0907 0,1800 8,1

2 7 6 3 1 2 1 2 34

5 17,5 15 7,5 2,5 5 2,5 5 85

Celková navržená kapacita je pro cca 85 nových obyvatel odpovídá nárůstu počtu obyvatel o 16%. Navržená kapacita nevychází ani tak z potřeby ploch danou přírůstkem obyvatelstva (viz statistické údaje výše), ale spíše z možnosti nabídky ploch pro bydlení ve vynikající dostupové vzdálenosti Karlových Varů a zároveň v atraktivním přírodním prostředí bez toho, že by návrh ÚP touto kvalitu zároveň ohrožoval.

j.3.

Plochy rekreace V území jsou zastoupeny plochy jak rekreace individuální, tak hromadné. Přestože je území dle ZÚR KK zařazeno do „Specifická oblast rekreace a cestovního ruchu SR8 Karlovarsko – oblast nadmístního významu“, nově navržené plochy rekreace Z2(RH) spíše než z důvodu potřeby rozvoje určují logickou funkci této plochy danou okolní zástavbou. Plochy smíšené rekreace (SR) jsou uvedeny v předchozí kapitole. Stejně jako v předchozím případě plochy pro bydlení je kapacita území v podstatě vyčerpána a návrh s ohledem na ZÚR KK spíše formálně stanovuje rezervní plochu R4(RH) pro případ naplnění navržených kapacit.

j.4.

Plochy smíšené obytné Nově vymezené smíšené plochy vyplňují pro zástavbu vhodné proluky zastavěného území

j.5.

Plochy občanského vybavení Nová plocha občanského vybavení je s ohledem na záměr majitele a investora vymezena v sousedství „Starého mlýna“ jako plocha určená pro výstavbu penzionu pro seniory Z9(OV). Tato lokalita byla zvolena také s ohledem na požadovaný synergický efekt mezi novým záměrem a stávající kulturní nemovitou památkou Starý mlýn.

j.6.

Plochy výroby Nové plochy výroby ve stávajícím ÚP nebyly převzaty z důvodů nezájmu o jejich navržené využití. Proto byly změněny na jinou funkci (SR) nebo s ohledem na §18 odst.4 SZ vypuštěny.

K)

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Územní plán respektuje všechny nadmístní systémy technické infrastruktury a přírodních hodnot. Byly ověřeny případné záměry související jak s technickou, tak dopravní infrastrukturou a pokud to bylo účelné, byly zahrnuty i do návrhu ÚP. Opačným způsobem, tedy vlivem návrhu ÚP na okolní území, je návrh řešení technické infrastruktury v lokalitě bývalého koupaliště. Vzhledem ke složitým morfolologickým podmínkám bylo v souladu se zadáním řešeno také zásobování vodou a odkanalizovaní lokalit v místě. Po ověření jednotlivých technických řešení byla zvolena varianta vyžadují napojení na sousedící katastrální území Doubí. Zde je v připravovaném ÚP Karlovy Vary uvažováno s napojením navazující lokality jak novým vodovodním řadem, tak i novou tlakovou kanalizací, jakožto možným technickým řešením.

L)

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

l.1.

Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce

l.1.1.1.

Požadavky vycházející z PÚR

50


Požadavek respektovat a zapracovat jednotlivé republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území Politiky územního rozvoje ČR 2008 Návrh ÚP zpřesňuje roli Březové v rámci vymezené rozvojové oblasti OB12. V tomto případě je nutno mít v patrnosti konkrétní lokalizaci a roli tohoto sídla ve vztahu k oblasti jako takové. Nelze požadovat splnění všech požadavků zmíněných v PÚR, jednak z důvodu jejich nevhodnosti v tomto konkrétním území (příměstské sídlo odvíjející svojí roli od kvality prostředí jak pro bydlení tak pro rekreaci), tak i z důvodu faktické nemožnosti vzhledem ke specifickým morfologickým podmínkám území. Respektovány tedy byly spíše obecné cíle týkající se tvorby předpokladů pro udržitelný rozvoj území, snaze chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty a stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. l.1.1.2.

Požadavky vyplývající ze ZÚR Karlovarského kraje Zařazení oblastí do Specifická oblast lázeňství SL1 Karlovy Vary – oblast mezinárodního významu a Specifická oblast rekreace a cestovního ruchu SR8 Karlovarsko, je v návrhu ÚP zohledněno prioritní ochranou nezastavěného území, v tomto případě zastoupeného převážně plochami PUPFL (pozemku určených pro plnění funkce lesa), v tomto případě akcentovanou jejich lokalizací ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů. VPO požadovaná v ZÚR KK byly prověřeny a zohledněny i z hlediska širších územních vztahů.

l.1.1.3.

Aktuální požadavky vyplývající z ÚAP Silné stránky a příležitosti Návrh ÚP se snaží řešit ty problémy, které je možno ovlivnit nástroji územního plánování. Tím je ochrana kvalit sídla jakožto místa vhodného pro kvalitní bydlení v dobré dostupnosti Karlových Varů. Návrh dále respektuje další roli sídla jakožto rekreačního centra s možností provozu tzv. měkkého lázeňství. Návrh ÚP stanovuje vhodné předpoklady pro využití rozsáhlého brownfieldu (areál Pirkenhammer). Slabé stránky a hrozby Návrh ÚP umožňuje realizaci potřebných opatření (dobudování infrastruktury apod.) a to buď přímo konkrétním návrhem nebo stanovením regulativů tak aby byl tento možný, nicméně z podstaty věci nemůže být ÚP zárukou vlastní realizace těchto opatření. V územním plánu budou vymezeny funkční plochy a akceptovány tyto požadavky: Požadavky zadání byly splněny s těmito výjimkami: 

l.1.1.4.

nebyla navržena konkrétní možná úprava okolí břehů řeky Teplé i obou potoků jdoucí již za hranici podrobnost územního plánu, nicméně regulativy takovéto úpravy připouští

Požadavky obce, právnických a fyzických osob Z požadavků zadání nebyl splněn požadavek na změnu lokality označenou v původním ÚP jako ZS.5 a ZS.4 (areál bývalého koupaliště) na rekreaci smíšenou, a to z důvodu střetu s nadřazeným požadavkem trasování nadregionálního biokoridoru NRBK41 a lokálního biokoridoru BK8. V lokalitě v původním ÚP označené jako RH.3 byla ponechána hodnota maximálního počtu podlaží, tedy 3 NP.

l.1.2.

Urbanistická koncepce Návrh ÚP splňuje požadavky zadání do míry přípustné stavební zákonem tak, aby se tento nedostával do podrobnosti regulačního plánu. Návrh ÚP obsahuje schéma prostorového uspořádání, které jednak popisuje strukturu zástavby, a tím jí v případě přestaveb či dostaveb zachovává, a dále tuto stanovuje pro nově zastavitelné plochy. Návrh ÚP stanovuje plochy územních rezerv a to jak pro bydlení, tak pro rekreaci, a ukazuje tak v podstatě na poslední plochy možné zástavby, ke které by ale mělo dojít až po důkladném zdůvodnění nemožnosti využít územním plánem vymezených zastavitelných ploch.

l.1.3.

Koncepce veřejné infrastruktury

l.1.3.1.

Dopravní infrastruktura

51


S ohledem na usnadnění budoucí realizace požadovaných opatření se návrh ÚP záměrně vyhýbá nadbytečné konkretizaci vlastního řešení jdoucí za měřítko podrobnosti řešené územním plánem a často vyvolávající nutnost pořízení změny územního plánu a v důsledku tak bránící jejich vlastní realizaci. K řešení problematiky přispívá stanovením regulativů tak, aby byla umožněna jejich realizace a pokud je to vhodné, i jejich zahrnutím do veřejně prospěšných staveb. l.1.3.2.

Technická infrastruktura S ohledem na usnadnění budoucí realizace požadovaných opatření se návrh ÚP záměrně vyhýbá nadbytečné konkretizaci vlastního řešení jdoucí za měřítko podrobnosti řešené územním plánem a často vyvolávající nutnost pořízení změny územního plánu a v důsledku tak bránící jejich vlastní realizaci. K řešení problematiky přispívá stanovením regulativů tak, aby byla umožněna jejich realizace a pokud je to vhodné, i jejich zahrnutím do veřejně prospěšných staveb.

l.1.3.3.

Občanské vybavení Koncepce občanského vybavení se nemění. Byly respektovány stávající plochy občanského vybavení, případně zahrnuty do ploch smíšených.

l.1.3.4.

Veřejná prostranství Návrh ÚP kodifikuje ta veřejná prostranství, která je nutno ochránit před jejich zastavěním.

l.1.4.

Koncepce uspořádání krajiny Požadavky zadání byly splněny vyjma: Zadáním požadované regionální biocentrum U 44 – RBC č. 1682 U Březové se po zpřesnění nachází mimo řešené území.

l.2.

požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Návrh ÚP stanovil plochy rezerv pro bydlení a pro rekreaci, podrobnosti viz kapitola i.3.

l.3.

požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Návrh ÚP nevymezuje veřejně prospěšná opatření a stavby s uplatněním předkupního práva.

l.4.

požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci V souladu se zadáním nebyla navržena plocha, a ani se při zpracování ÚP neobjevila tato nutnost, ve které by bylo účelné podmínit rozhodování v území podmínkou vydání regulačního plánu. Vzhledem k předpokládané parcelaci a z důvodu zajištění přístupu na jednotlivé budoucí pozemky byla plocha P1(SR) zařazena mezi plochy podmíněné zpracování územní studie.

l.5.

případný požadavek na zpracování variant řešení Zadání nepožaduje zpracování variant.

M)

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( § 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Žádné záležitosti nadmístního významu nejsou v ÚP navrhovány.

N)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

52


n.1.

Důsledky navrhovaného řešení na zábor ZPF Návrh ÚP zahrnuje zábor celkem 2,2368 ha ZPF. Nedochází k záboru pozemků I. třídy ani II. třídy ochrany. viz. příloha – tabulková část

n.2.

Důsledky navrhovaného řešení na PUPFL Území se nachází v ochranných pásmech II.A přírodních léčivých zdrojů Karlovy Vary. Proto veškeré lesní plochy jsou v daném území v kategorii lesů zvláštního určení dle §8 odst. 1 písm. b) zák. č. 289/1995 Sb., u nichž oprávněný veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Zabor PUPFL je navržen v místech kde nebylo možno najít alternativní řešení (rozšíření stávající komunikace D-2, rozšíření stávajícíh ploch parkování). U plochy pro bydlení se jedná o zábor nezalesněného pozemku trojúhelníkovitého tvaru nelogicky pronikajícího do plochy zahrad Z3(BI).

663697 Březová u Karlových Varů Číslo

Způsob využití plochy

lokality Z3

O)

BI

Zábor PUPFL (ha) 0,0144

Plochy by dlení celkem

0,0144

Z8

0,0673

DS3

D2

0,0005

Plochy a koridory doprav ní infrastuktury celkem

0,0678

ZÁBOR PUPFL CELKEM

0,0822

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ JEJICH ODŮVODNĚNÍ Bude doplněno v průběhu pořizování ÚP.

P)

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK Bude doplněno v průběhu pořizování ÚP.

53

0,5385 0,3717 0,3717 2,2368

Plochy zeleně celkem

D2

Plochy a koridory doprav ní infrastuktury celkem

ZÁBOR ZPF CELKEM

ZS

0,5385

0,5932

0,5955 1,3266

BI

Z10

0,1379

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) celkový zábor ZPF orná půda chmelnice vinice zahrady sady

Z7

BI

Z6

Způsob využití plochy

Plochy by dlení celkem

BI

Z3

Číslo lokality

663697 Březová u Karlových Varů

2,2368

0,3717

0,3717

0,5385

0,5385

1,3266

0,5932

0,5955

0,1379

ttp

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

I.

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

II.

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

III.

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

IV.

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

2,2368

0,3717

0,3717

0,5385

0,5385

1,3266

0,5932

0,5955

0,1379

V.

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Investice do půdy (ha)


54


Poučení: Proti Územnímu plánu Březová vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), v platném znění.

………....…………………………… starosta obce

……………..…………………………… místostarosta obce

55

Územní plán Březová - odůvodnění

Recommend Documents