Územní plán Žár. Územní plán Žár

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 1

Obec Žár Žár 30, 374 01 Trhové Sviny _____________________________________________________________________________

Územní plán Žár Zastupitelstvo obce Žár, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, vydává

Územní plán Žár formou opatření obecné povahy schváleného usnesením Zastupitelstva města Trhové Sviny

č. ...................., dne ........................

Část I. – T E X T O V Á

ČÁST

územního plánu

A/ Vymezení zastavěného území Pro obec Žár byl v roce 1998 zpracován územní plán sídelního útvaru, v němž bylo vymezeno zastavěné území obce s místní částí Žumberk. Celé správní území obce bylo součástí výkresů širších vztahů. Zpracovávaným novým územním plánem je toto území aktualizováno. Zastavěné území je vymezeno v těchto výkresech: - N1 - výkres základního členění území - N2 - hlavní výkres - N3 - koncepce veřejné infrastruktury - O1 - koordinační výkres - O3 - výkres předpokládaných záborů ZPF.

B/ Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Cílem územně plánovací dokumentace je stanovit rozvoj území ve smyslu stabilizace venkovské obce a jejího správního území. Návrh je komplexně zpracován pro celé správní území obce Žár vč. místních částí Žumberk, Božejov, Janovky. Stanoví zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy, ke kterým navrhuje regulační podmínky. Územní plán Žár je vypracován pro dořešení všech požadavků, týkajících se zastavěného, zastavitelného a nezastavitelného území specificky pro zcela konkrétní vymezení pozemků a koridorů se zvláštním zřetelem na dopravní infrastrukturu a ekologii. Návrh územního plánu Žár závazně vymezuje především nové plochy pro bydlení, smíšené obytné plochy, plochy výroby a skladování, plochy veřejného prostranství a plochy dopravní infrastruktury. V nezastavitelném území jsou navrhovány plochy zemědělské, plochy smíšené nezastavěného území, plochy vodní a vodohospodářské. Cílem tohoto návrhu je

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 2 zabezpečení trvale udržitelného rozvoje obce za předpokladu zachování krajinných hodnot území a příznivého měřítka sídelní struktury. Z hlediska ochrany civilizačních hodnot návrh územního plánu zachovává a dobudovává dopravní infrastrukturu obce s prioritou úprav průběhu silnice II/156 ČB-Trhové Sviny-Nové Hrady a úseků silnic III. tř. při odbočení ve směru Žár-Žumberk a při odbočení ve směru křižovatky silnice III. tř. směr Janovky na silnici II. tř. Návrh veřejného prostranství na stávajícím průjezdu silnice II. tř. obce Žár je podmíněn realizací přeložky silnice II. tř. mimo obec. Uvedené návrhy ploch dopravní infrastruktury návrh územního plánu řeší společně s kompletním vodohospodářským návrh v obci Žár a jejích místních částech. Z hlediska ochrany přírodních hodnot návrh územního plánu plně respektuje a zachovává jedinečnost celého území především historicky založené úpravy toků Svinenského a Žárského potoka, jejichž inundační a záplavová území určují charakteristiku celého správního území obce. Uvedené toky vytváří přirozené hranice správního území obce na hranicích katastrů Žumberk a Žár. Součástí protipovodňových opatření je převedení části průtoku Svinenského potoka do povodí rybníka Žár na základě vypracované studie „Protipovodňová opatření na Svinenském potoce“. Územní plán respektuje významné krajinné prvky a další přírodní limity – přírodní park Novohradské hory, památné stromy, lesy zvláštního určení a ochranná pásma lesa. Návrh územního plánu chrání a nezasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, systému vodních rybničních nádrží a respektuje vodní zdroje povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem, přebírá a závazně vymezuje prvky ÚSES nadregionální, regionální i lokální úrovně. Územní plán dále řeší plochy veřejné a ochranné zeleně i uspořádání volné krajiny vně urbanizovaných území (plochy zemědělské, smíšené nezastavěného území, lesní, vodní a vodohospodářské, interakční prvky podél cestní sítě a vodních toků). Z hlediska ochrany kulturních hodnot zachovává územní plán obce v zastavěném území i zastavitelných plochách původní historickou strukturu zástavby. Respektuje nemovité kulturní památky, urbanistické hodnoty (zachovalé návesní prostory Žumberk, Božejov), půdorys historicky dochované ulicovky v obci Žár, založené na původní zemské stezce, archeologická naleziště i drobné památkově nechráněné stavby ( kapličky, kamenné a litinové kříže), které je nutné chránit. V řešeném území je vyhlášena Venkovská památková zóna Božejov a část správního území obce Žár je pokryta územím Krajinné památkové zóny Novohradsko. Seznam nemovitých kulturních památek VPZ Božejov: ‫ ־‬Č.r. 35638/3-619 Božejov návesní kaple ‫ ־‬Č.r. 101781 Božejov venkovská usedlost čp. 8 ‫ ־‬Č.r. 28190/3-620 Božejov kovárna Důležitou kulturní památkou ve správním území obce Žár je renesanční tvrz Žumberk s hrazeným areálem v jehož ochranném pásmu se nachází následující nemovité kulturní památky: ‫ ־‬Č.r. 623/1-12 areál tvrze čp.19 ‫ ־‬Č.r. 624/1-8 areál kostela Stětí sv. Jana Dále jsou v osadě Žumberk evidovány tyto nemovité kulturní památky: ‫ ־‬Č.r. 625 kamenná boží muka sloupková na návsi ‫ ־‬Č.r. 626 kamenná sloupková boží muka na okraji osady Chudějov směrem k Žumberku a kamenná sloupková boží muka v zatáčce u cesty směrem na osadu Božejov ‫ ־‬Č.r.47453/3-5778 venkovská usedlost čp.15 V osadě Janovka je jako nemovitá kulturní památka chráněna návesní síňová pseudogotická kaple, velký kamenný kříž na rozcestí v zatáčce směrem na Nové Hrady u rybníka a kamenný smírčí kříž v mlází na severní straně od silnice odbočující z hráze rybníka Žár na Janovku. Část správního území obce Žár je pokryta územím Krajinné památkové zóny Novohradsko. Jedná se zejména o území navazující na rybník Žár, který je nejstarším rybníkem v Čechách,

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 3 včetně staré hráze s historickou alejí lip a umělým ostrovem z 18. stol. – arboretum s cizokrajnými dřevinami. V obci a jejích místních částech jsou na několika původních usedlostech zachovalé fasádní prvky architektury tzv. novohradského empíru ze začátku 19. stol. Správní území obce Žár je územím s archeologickými nálezy.

C/ Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Cílem navržené urbanistické koncepce je funkční i architektonická stabilita obce Žár vč. místních částí Žumberk, Božejov a Janovky ve vysoce kvalitní krajině a to především formou možných investic do trvalé obytné stability obce a jejích místních částí nebo do trvale využívaných objektů pro občanskou vybavenost, sport, rekreaci a podnikání v celé různorodosti možných forem. Tento obsah územního plánu má přímou souvislost s celou strukturou navržených zastavitelných ploch včetně stávajících ploch rekreace - zahrad, vyhrazené a veřejné zeleně a stávajících ploch dopravní a technické infrastruktury. Týká se především navržené přeložky silnice II/156 a úpravy napojení silnic III/15613 směr Žumberk a III/15615 směr Janovky. V obci a jejích místních částech je trvalý zájem o výstavbu rodinných domů, který je řešen na plochách při okraji současně zastavěného území. Navržené plochy bydlení a plochy smíšené obytné včetně stávajících ploch občanského vybavení splňují další možnosti zřízení malých komerčních zařízení, příp. bydlení s drobnou výrobou, rodinné zemědělské farmy apod. Plochy občanského vybavení a rekreace zahrnují celý rozsah tělovýchovy a sportu vč. hromadné a individuální rekreace. V případě ploch rekreace určených pro soukromé zahrady a vyhrazenou zeleň se jedná o konkrétní využívání převážně záhumenních prostor stávající (původní) zástavby usedlostí. Jedná se především o dosažení efektu v ekonomii urbanistického členění všech nových ploch určených k zástavbě. Vzhledem k tomu, že tyto plochy jsou v přímém sousedství stávajících zastavěných ploch v celé škále funkčních ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci, výrobu a skladování, bude urbanistická skladba dalšího rozvoje obce vždy v rozmanitém, kompaktním uspořádání. Provázanost jednotlivých funkčních celků bydlení a podnikání výrazně ovlivní realizace ploch veřejného prostranství v obci Žár s ohledem na cílový stav převedení průjezdní dopravy II/156 mimo obec. Základní charakteristikou terénního uspořádání pro umístění budoucí zástavby jsou stávající situace zastavěných území obce na terénním horizontu v poloze krajinných dominant. Za tím účelem je navrženo v kapitole f) regulační uspořádání zástavby, její výškový horizont a typologický způsob zastřešení objektů. Totéž je bráno v úvahu v případě stávající zástavby pro výrobní účely – stávající plochy výroby a skladování. V této situaci je nezbytné doplnění budoucích zastavěných ploch po obvodu obce systémem doprovodné, ochranné a liniové zeleně. Navržené plochy pro bydlení jsou funkčně odděleny a obslouženy dopravním systémem, který je napojen na stávající dopravní obsluhu a technickou infrastrukturu. Ve správním území obce Žár vč. místních částí existuje funkční provázanost jednotlivých místních částí s obcí. Řešení místních částí Žumberk, Božejov, Janovky se v návrhu ÚP týká vnitřní stability, dopravně technické obslužnosti a využití proluk ve stávající zástavbě a nových zastavitelných ploch podél stávajících komunikacích. Stávající rekreační lokality jsou začleněny do řešení územního plánu obce. Specifikace regulativů ploch individuální rekreace umožňuje opravy a rekonstrukce stávající zástavby s podmínkou vyloučení nevhodných přístaveb. Terénní uspořádání v obci a jejích místních částí z vodohospodářského hlediska vyžaduje čistění odpadních vod a sice v Žáru a Žumberku je nová výstavba podmíněna oddílnou kanalizací zaústěnnou do stávající jednotné kanalizace do stávající centrální čistírny odpadních vod. V místní části Božejov a Janovky je odkanalizování řešeno individuálně domovními čistírnami s vyústěním do stávajícího recipientu místní vodoteče a rybníka.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 4 V zastavitelných územích obce budou respektovány urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty území. Nová zástavba bude svým objemem a charakterem (architektonickým a materiálovým řešením) respektovat okolní stávající zástavbu a dodržovat ráz obce. Přehled a charakteristika navržených zastavitelných ploch a koridorů technické a dopravní infrastruktury označení B1 – B12 SR1 VD1 PV1-PV5 PX1-PX2 DS1 DS2 DS3 DS4 T1 T2 T3 T4 T5 T6 NZ1-NZ3 NS1-NS5 Wp1 W1

Funkční využití Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Výroba a skladování Plochy veřejného prostranství Plochy veřejného prostranství Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy zemědělské Plochy smíšené nezastavěného území Plochy vodní a vodohospodářské Plochy vodní a vodohospodářské

charakteristika Rodinné domy venkovského charakteru. smíšené obytné - rekreační lehká výroba, drobná a řemeslná výroba a sklady Obslužné a pěší komunikace, parkoviště, veřejná zeleň v zastavěném území specifické využití – ochranná zeleň Silniční doprava – přeložka silnice II/156 Silniční doprava – přeložka silnice III/15613 Žumberk Silniční doprava – přeložka silnice III/15614 Božejov Silniční doprava – přeložka silnice III/15615 – Janovky nad silnicí II/156 Hlavní kanalizační řady - Žár Hlavní vodovodní řady - Žár Prodloužení STL plynovodu k navržené zástavbě Žár Hlavní kanalizační řad - Žumberk Přeložka odpadu z úpravny vody - Žumberk trafostanice + přípojka - Žumberk ZPF orná – navrácení ploch do ZPF po vybudování přeložek silnic I. a III. třídy pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů – navržené nefunkční prvky ÚSES protipovodňová opatření – převedení části průtoků Svinenského potoka do povodí rybníka Žár vodní plochy

D/ Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Dopravní infrastruktura Předmětem návrhu je koridor (průměrné šířky 20 m) pro přeložku silnice II/156 vedenou severně od zastavěného území obce Žár, včetně nového napojení komunikací III. třídy (III/15613 směr Žumberk, III/15614 směr Božejov a III/15615 směr Janovky) na uvedenou

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 5 přeložku. V dalších stupních přípravy trasy přeložky bude nutné počítat s návrhem pasivních protihlukových opatření (protihluková zeď, úprava niveleti trasy do zářezu apod.) pro stávající i navržené obytné objekty v severní části obce. Dále jsou předmětem dopravního návrhu nově navrhované místní komunikace (plochy veřejného prostranství – pěší a obslužné komunikace, veřejná zeleň v zastavěném území) v rozsahu uvedeném ve výkresové části. Tyto komunikace jsou veřejně prospěšnými stavbami; mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C. Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic a místních komunikací. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích). Silnice II/156, III/15613, III/15614 a III/15615 budou odvodněny mimo tělesa těchto silnic. Nově navržené zastavitelné plochy budou napojeny, pokud to bude technicky možné, na silniční síť přes místní komunikace. Technická infrastruktura Vodní hospodářství Vodovod Žár Stávající systém zásobování vodou (z vodovodu Horní Stropnice) je vyhovující z hlediska kvality i množství a zůstane zachován. Nově navržená zástavba bude napojena novými vodovodními řady DN 80, DN 50 z rozvodné sítě obce. Stávající síť je částečně tvořena ocelovými řady převážně DN 50 u kterých je nutné do budoucna počítat s rekonstrukcí (výměnou). Pro napojení lokalit SR1 a B2 je navržen ve výkresové části hlavní přívodní řad, přesnější trasy řadů v uvedených lokalitách budou navrženy předepsanou územní studii. Žumberk Stávající systém zásobování obyvatel pitnou vodou (z vodovodu Horní Stropnice) je vyhovující z hlediska kvality i množství a zůstane zachován. Pro nově navrženou zástavbu není třeba budovat nové vodovodní řady, budou napojeny vodovodními přípojkami na stávající síť. Pro RD v lokalitě B6 bude vodovodní přípojka délky cca 260 m. V úpravně vody pro zemědělské družstvo v Žáru (SOHORS s.r.o.) se navrhuje rekonstrukce kalového hospodářství. Bude vybudována nová kalová laguna v oploceném areálu úpravny s přepadem do rybníka Malý Šejpl. Původní kalové laguny na pozemcích parc. č. 50/1, 50/3, 50/4 budou zrušeny. Božejov Božejov je stejně jako Žár a Žumberk zásobován z vodovodu Horní Stropnice. Vodovod je vyhovující, síť není třeba rozšiřovat. Kanalizace Žár V obci je veřejná kanalizace napojená na obecní mechanicko-biologickou ČOV (balená ČOV typ VHS I) s provzdušňováním typu Kessener a s dočištěním vod ve stabilizační nádrži a vypouštěním do Žárského potoka. ČOV je navržena na 300 EO, současné látkové zatížení je cca 220 EO (rezerva 25%). Při realizaci záměru výstavby RD v lokalitách SR1 a B2 může dojít k nárůstu počtu obyvatel Žáru až o cca 66%. Pro tento případ je třeba posoudit možnosti stávající technologie, případně navrhnout její intenzifikaci. Kanalizační síť pro novou zástavbu bude řešena jako oddílná, kde splaškové vody budou napojeny do stávající kanalizace a dešťové budou přednostně likvidovány vsakem či akumulací na pozemcích producentů. Pro odvodnění komunikací bude navržena dešťová kanalizace s vyústěním do bezejmenné vodoteče (vody z lokality B2) a do rybníka Velký Žár (vody

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 6 z lokality SR1). Ve výkresové části jsou zakresleny hlavní sběrače splaškové kanalizace zaústěné do čerpacích šachet, odkud budou splašky přečerpávány do stávající kanalizace. Vedení trasy stok dešťové a splaškové kanalizace bude řešeno v územní studii. Splaškové vody z osamocené zástavby (B1, B3, B4) budou zachycovány v jímkách na vyvážení, případně čištěny v domovních ČOV. Žumberk Navrhuje se rozšíření kanalizační sítě (oddílná splašková kanalizace) o stoky situované v západní a jižní části obce.Tyto stoky budou napojeny do stávající kanalizace s odtokem na ČOV. Do nových stok budou odváděny splaškové vody ze stávající i nově navrhované zástavby. Odkanalizování osamocených RD které není možno napojit na kanalizace je třeba řešit jímkami na vyvážení, nebo domovní ČOV. Stávající ČOV (septik + zemní filtry) má nedostatečnou účinnost a vyčištěné vody nesplňují požadavky vodohospodářského rozhodnutí. Navrhuje se intenzifikace stávající ČOV dle návrhu provozovatele VaK JČ a.s. z 11/2008. Provozovatel navrhuje osazení kontejnerové mechanickobiologické ČOV s nízko zatěžovanou aktivací která bude osazena do vodotěsné betonové nádrže (stávajícího septiku po stavebních úpravách).Vyčištěné odpadní vody budou odváděny na stávající zemní filtr, případně do obtoku. Součástí ČOV bude i provzdušňovaná zahušťovací nádrž o objemu 20 m3 (betonová jímka) a uskladňovací nádrž pro anaerobní stabilizaci o objemu 75 m3. Odsazený kal bude odvážen 5 x ročně na ČOV Nové Hrady ke strojnímu odvodnění. Dešťové vody budou likvidovány vsakem, či akumulací na pozemcích producentů, případně zavedením do stávajících příkopů a stružek. Božejov V Božejově není vybudována kanalizace a vzhledem k počtu obyvatel se s její výstavbou neuvažuje ani do budoucna.

Protipovodňová ochrana Navrhuje se realizace protipovodňového opatření dle dokumentace „Protipovodňové opatření na Svinenském potoce – studie převedení části průtoků do povodí rybníka Žár“ vypracovanou Ing. Václavem Kocourkem v květnu 2006. Tato studie navrhuje vybudovat otevřenou umělou vodoteč která by převáděla část povodňových průtoků Svinenského potoka, jehož zvýšené průtoky v posledních letech způsobují rozsáhlé škody na majetku města Trhové Sviny a dalších obcí , do rybníka Žár a tím využít značného retenčního potenciálu tohoto rybníka i menších rybníčků soustavy Janovky k protipovodňové ochraně především města Trhové Sviny. Celková délka přivaděče je 4420 m, rozdělovací objekt je navržen v ř. km 22,4 Svinenského potoka. Kapacita koryta je navržena na max. odběr 7,3 m3/s, příčný profil je navržen jako lichoběžníkový příkop. Šířka ve dně je 1,0m, sklony svahů 1:2 a hloubka min. 1,75 m (km 4,420-3,588) a 1,9 m (km 3,588-1,940). Dále je příčný profil navržen jako otevřený zatravněný průleh se sklony svahů 1:6, šířkou ve dně 4 m a a hloubkou min. 0,7 m (km 0,000- 1,940).V trase jsou navrženy 3 propustky, 3 brody (dva přes polní cesty, 1 přes cestu Žumberk - Božejov). V km 3,148-3,370 je trasa vedena v poměrně vysokém náspu přes údolí. Přehrazením údolí vznikne malá vodní nádrž o ploše cca 0,9 ha. Převáděný průtok 7,6 m3/s byl navržen s ohledem na hydrologické podklady pro Svinenský a Žárský potok. Z dostupných podkladů lze předpokládat, že o tento povodňový průtok lze zvýšit průtok v povodí rybníka Žár bez nutnosti realizovat zásadní úpravy v tomto povodí a bez významnějšího zhoršení zdejších odtokových poměrů. Naopak příznivý bude vliv při průměrném množství vody v povodí a především v sušších obdobích. Převáděný průtok bude transformován především rybníkem Žár. Další transformace povodňové vlny proběhne na rybnících soustavy Janovky. Vzhledem k převáděnému průtoku je transformační schopnost rybníka Žár značná a při současných podmínkách není plně využívánaviz modelová transformace stoleté povodně kde Q max = 24 m3/s je transformováno na Q

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 7 vypouštěné =1,4 m3/s a hladina se zvyšuje pouze o 0,57 m. Pro povodí Svinenského potoka pak představuje snížení průtoku o 7,6 m3/s významné zlepšení situace při povodni. Pro profil ř.km 18,9 be se snížil Q20 až o 40%, Q50 až o 30% (pod stávající Q20) a Q100 až o 23% (pod stávající Q50). Vodní plochy a toky V řešení územního plánu jsou trasy vodotečí a vodní plochy kromě výše uvedeného protipovodňového opatření zachovány beze změn. Navrhuje se stavba malé vodní nádrže v k.ú. Žumberk u Nových Hradů o ploše hladiny cca 0,9 ha v jihozápadní části území řešeného ÚP. Nádrž (rybníček) vznikne v případě realizace výše zmíněného protipovodňového opatření a bude využívána k rybochovným účelům. Zásobování elektrickou energií a teplem. Zásobování elektrickou energií V obci Žár a Janovky budou všechny nové odběry zajištěny ze stávajících zdrojů elektrické energie. Případné navýšení potřeby el.energie proti uvažovaným hodnotám bude řešeno provedením úpravy stávajících trafostanic výměnou stávajících transformátorů a vystrojení za větší dle velikosti navýšení. V obci Žumberk budou lokality B5 až B7 napojeny na stávající zdroje el.energie. Pro objekty B8 a B9 je nutno vybudovat nové venkovní vedení VN a trafostanici o hodnotě do 250kVA. Zásobování teplem a plynem Zemní plyn je zaveden do obce Žár. V ÚP je středotlaká plynovodní síť rozvedena k navrhované zástavbě. Elektrické vytápění není plošně uvažováno, pouze jako doplněk k ostatním médiím. S ohledem na vývoj cen plynu lze předpokládat u nové zástavby v obci Žár možné napojení na plynovodní síť, ale v kombinaci s jiným topným mediem (dřevní hmota, tepelná čerpadla apod.). S plošnou plynofikací místních částí Žumberk, Božejov a Janovky není uvažováno. Pro zásobování teplem budou využity obnovitelné zdroje energie např. dřevní hmota a biomasa. Dále se uvažuje s využitím tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Nakládání s odpady Současný stav nakládání s odpady bude zachován. ÚP nenavrhuje žádné nové monofunkční plochy pro umístění skládek, spaloven, kompostáren, třídíren odpadů apod. Občanské vybavení Územní plán nenavrhuje nové plochy pro občanskou vybavenost a rekreaci, ale vytváří podmínky pro rozšíření rekreační funkce v obytné zástavbě – návrh smíšených obytných ploch. Veřejná prostranství - veřejná zeleň Jsou plochy přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V zastavěném území obce Žár i místních částí Žumberk, Božejov, Janovky jsou v grafické části vyznačeny stávající i navrhované prostory veřejných prostranství – veřejné zeleně, které zahrnují obslužné a pěší komunikace, plochy pro dopravu v klidu, plochy veřejné zeleně.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 8

E/ Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně Koncepce uspořádání krajiny Územní plán plně respektuje stávající uspořádání krajiny. Uspořádání zastavěného území obce Žár a jejích místních částí má převažující kompaktní charakter zástavby a navržený územní plán toto uspořádání dále rozšiřuje v obci i místních částech. Pro novou zástavbu jsou využity proluky v zastavěném území obce a pozemky těsně navazující na zastavěná území obce a jejích místních částí.

Územní systém ekologické stability Do ÚP Žár je převzat ÚSES z dokumentace „Aktualizace plánu územního systému ekologické stability Žár“ zpracovaný firmou Ekoservis v červenci 2009. Přehled prvků územního systému ekologické stability v k.ú. Žár

číslo 1 charakteristika

2 charakteristika

název charakter velikost U Klažar Lokální biokoridor 2,0 ha Biokoridor prochází údolím Svinenského potoka. Je tvořen plochou nivou obklopenou lesním komplexem.

Pod Klažary Lokální biocentrum 0,85 ha Biocentrum leží v údolí Svinenského potoka u osady Klažary. Je tvořeno mozaikou polopřirozených a polokulturních luk, nevyužívaných travinobylinných porostů, nárostů náletových dřevin. 3 U tábora Lokální biokoridor 1,64 ha charakteristika Biokoridor prochází údolím Svinenského potoka. Je tvořen plochou nivou obklopenou lesním komplexem. 4 Pod Žumberskou horou Lokální biocentrum 2,12 ha charakteristika Biocentrum se nachází v údolí Svinenského potoka mezi Klažary a Žumberkem. Je tvořeno plochou nivou s travinobylinnými porosty, obklopenou lesním komplexem. 5 Žumberk Lokální biokoridor 4,65 ha charakteristika Biokoridor prostorem nově zbudované vodní nádrže, zahrnuje kromě vlastní vodní plochy břehové porosty a pod Ulicovým rybníkem zarůstající louku. 6 U Žumberka Lokální biocentrum 2,63 ha charakteristika Nesečené luční porosty přecházejí do postragrárních lad a úhorů. Zahrnuje přítokovou část vodní nádrže. 7 Svinenský potok Lokální biokoridor 3,36 ha charakteristika Výhradně lesní biokoridor pravým břehem Svinenského potoka. 8 U kravína Lokální biocentrum 2,84 ha charakteristika Biocentrum leží v údolí Svinenského potoka u obce Kamenná, součástí je malý rybníček v postraním údolí. 9 U Kamenné Lokální biokoridor 0,81 ha charakteristika Biokoridor plochou nivou potoka v lesním komplexu.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 9 10 Malý Šejpl Lokální biokoridor 1,10 ha charakteristika Biokoridor mezi Svinenským potokem a biocentrem na Velkém Šejplu. Přechází přes litorál Ulicového rybníka a Malého Šejplu. 11 Velký Šejpl Lokální biocentrum 6,76 ha charakteristika Rybník s rozlehlým litorálem tvořeným kromě mokřadních trav a bylin dřevinami. 12 Farský rybník Lokální biokoridor 6,90 ha charakteristika Značně heterogenní a pouze omezeně funkční biokoridor přes několik rybníků s litorálními pásmy, podél vodotečí a přes zemědělsky obhospodařované pozemky. 13 Malý Žár Lokální biocentrum 4,52 ha charakteristika Rybník s litorálem a břehovými porosty. 14 K Malému Žáru Lokální biokoridor 3,30 ha charakteristika Litorální porost Žárského rybníka. 15 Žárský rybník Lokální biocentrum 4,20 ha charakteristika Jižní cíp rybníka Velký Žár – mokřadní vegetace a řídké porosty dřevin. 16 Na Žárském rybníce Lokální biokoridor 12,30 ha charakteristika Rozvětvený biokoridor jižně od rybníka Velký Žár. Litorál rybníka s porosty dřevin, mokřady a lesní porosty. 17 Kartáčník Lokální biocentrum 1,31 ha charakteristika Malá část biocentra u jihozápadního okraje rybníka Kartáčník. 18 Pod Horou Lokální biokoridor 8,84 ha charakteristika Téměř výhradně lesní biokoridor jižním okrajem území, malá část nefunkční partie na zemědělsky využívaných pozemcích. 19 Kamenský les Lokální biocentrum 3,07 ha charakteristika Lesní biocentrum na relativně strmém východním svahu. 20 Z Kamenského lesa Lokální biokoridor 1,15 ha charakteristika Lesní biokoridor sedlem dvojvrší Kamenského lesa 21 Žár Lokální biokoridor 5,65 ha charakteristika Západní okraj rybníka Velký Žár 22 Nad drůbežárnou Lokální biocentrum vložené do 8,01 ha regionálního biokoridoru Janovka - Dubí charakteristika Lesní porost severně od obce Žár protékaný drobnou místní vodotečí. 23 K Růženci Regionální biokoridor (součást 2,91 ha RBK- Janovka-Dubí) charakteristika Regionální biokoridor okrajem lesního porostu a loukou na pravém břehu Žárského potoka. 24 Růženec Lokální biocentrum vložené do 0,20 ha trasy regionálního biokoridoru Janovka - Dubí charakteristika Biocentrum v místě zaústění drobné bezejmenné vodoteče do Žárského potoka. 25 U myslivny Regionální biokoridor (součást 1,03 ha RBK- Janovka-Dubí) charakteristika Malá část biokoridoru v nivě Žárského potoka. 26 U velkého honu Regionální biokoridor (součást 5,17 ha RBK- Janovka - Dubí) charakteristika Navržený regionální biokoridor přes zemědělské pozemky.

27

charakteristika 28 charakteristika 29 charakteristika 30 charakteristika 31

charakteristika 32 charakteristika 33 charakteristika

34 charakteristika

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 10 Lokální biocentrum vložené do 6,15 ha U křížku regionálního biokoridoru Janovka - Dubí Posunuté biocentrum U Janovky v souladu s krajským generelem ÚSES, které nyní zahrnuje západní okraj Žárského lesa. U Janovky Regionální biokoridor (součást 4,96 ha RBK- Janovka - Dubí) Upravené vedení lesního biokoridoru v souladu s krajským generelem ÚSES. Janovka Regionální biocentrum 2,65 ha Regionální biocentrum v prostoru Žárského lesa. V Remízu Regionální biokoridor (součást 7,59 ha RBK- Hadač - Janovka) Regionální biokoridor výhradně lesním porostem. Remíz Lokální biocentrum vložené do 4,08 ha regionálního biokoridoru Hadač Janovka Vložené lokální biocentrum v lesním porostu. Velké hlínovské Regionální biokoridor (součást 2,25 ha RBK- Hadač - Janovka) Západní okraj rybníka Velký Žár Niva Stropnice Nadregionální biokoridor – 28,97 ha ochranná zóna Ochranná (vnější) zóna nadregionálního biokoridoru. Zahrnuje soustavu několika rybníků s bohatými břehovými porosty, rozvinutými litorály a extenzivně (nebo vůbec) využívanými trvalými travními porosty. Ostrovy Lokální biokoridor 3,94 ha Omezeně funkční biokoridor severním okrajem území. Drobná vodoteč je z větší části upravena a opevněna tvrdým opevněním do dna i boku, bez možnosti jakékoliv přirozené revitalizace.

Ve správním území Žár jsou následující stávající IP:

Označení A Charakter B charakter C charakter D charakter E charakter F charakter G charakter H charakter

název charakteristika Chudějov Stávající IP Dřevinná vegetace u malých rybníků Chudějovský Stávající IP Porosty u rybníků a přítokové stoky. Farský vršek Stávající IP Malá vodní nádrž se dřevinami. Ke Kamenné Stávající IP Vegetace na tradičně neobdělávaném místě. Pod kopcem Stávající IP Břehový porost a vegetace u malé vodní nádrže. Rádiše Stávající IP Porosty okolo rybníků U Žáru Stávající IP Porost na terase nad potokem Svaryšov Stávající IP Porost podél místních cest

CH charakter I charakter

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 11 U remízu Stávající IP Porost podél cesty U břízy Stávající IP Porost dubů u polní cesty

Ve správním území Žár jsou navrženy následující IP: Označení název doporučení Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední J Janovky veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící K Božejov v lokalitě. L K lesu M Ke Kamenné N Pod kopcem O K Žáru – Ke Kartáčníku P K Božejovu Q K Chudějovu R Žumberk Regulativy pro plochy zařazené do územního systému ekologické stability Regulativy mají 2 základní funkce: • Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES • Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních Regulativy jsou podkladem pro správní řízení a liší se podle konkrétního prvku ÚSES. Proto se dělí na tři následující kategorie: 1. Existující ( funkční ) biocentra 2. Existující ( funkční ) biokoridory 3. Navržené ( nefunkční ) prvky - biocentra i biokoridory 1. Existující funkční biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde: • umísťování staveb • pobytová rekreace • intenzivní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. 2. Existující (funkční) biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: • umisťování staveb • pobytová rekreace • intenzivní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 12 3. Navržené (nefunkční) prvky - biocentra, biokoridory Jejich realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: • omezení se děje ve veřejném zájmu • omezení se děje na základě zákona • omezení je výslovně uvedeno • omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu • neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak • za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem Regulativy jsou vyjádřeny v grafické části územního plánu prostřednictvím vymezení jednotlivých prvků ÚSES, který byl zpracován oprávněnou osobou za dodržení metodických pokynů platných pro jeho konstrukci. Změnu této závazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil původní plánovací dokumentaci. Přírodovědná část (soubor opatření pro zachování funkčnosti prvku ÚSES, návrh managementu a pod.) je uvedena jednak v tabulkových přílohách týkajících se konkrétních prvků, jednak v obecně sumarizující podobě v textové části Plánu místního územního systému ekologické stability.

4.

Plochy ve volné krajině zařazené do prvků ÚSES

Přípustné využití ‫ ־‬současné využití,jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu,aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních ploch pro ÚSES Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬liniové stavby ‫ ־‬stavby bezpodmínečně nutné pro liniové stavby,umístěné možné jen do biokoridorů Nepřípustné využití ‫ ־‬změny funkčního využití ,které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (např.z louky na ornou) a které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES

Prostupnost krajiny Stávající koncepce systému účelových cest v krajině včetně pěších cest (turistické stezky) zůstává zachována. Územní plán navrhuje přeložku silnice II/156 v obci Žár a nové připojení silnic III. tř. na tuto silnici.

Protierozní opatření ÚP Žár nevymezuje žádné plochy pro návrh protierozních opatření.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 13

Opatření proti povodním V ÚP Žár je navrženo protipovodňové opatření - převedení části průtoků Svinenského potoka do povodí rybníka Žár. Vyhlášená záplavová území Q100 Svinenského potoka a vyhlášená aktivní zóna Svinenského potoka jsou územním plánem respektovány.

Koncepce rekreačního využívání krajiny Koncepce stávajícího rekreačního a sportovního využití krajiny (turistika, cykloturistika) se územním plánem Žár nemění.

Dobývání nerostů Územní plán nevymezuje žádné plochy pro dobývání nerostů, ani plochy pro jejich technické zázemí.

F/ Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením

převažujícího

účelu

využití

(hlavní

využití),

přípustného,

nepřípustného, případně podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území a jsou v grafické části odlišeny barvou. Navržené zastavitelné plochy jsou odlišeny barvou a kódem. V územním plánu jsou rozlišeny následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy bydlení – rodinné domy venkovského charakteru – v bytových domech Plochy smíšené obytné – plochy smíšené obytné rekreační Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, drobná komerční činnost – tělovýchova a sport Plochy rekreace – individuální rekreace – hromadná rekreace na plochách přírodního charakteru – soukromé zahrady, zahrádkové osady Plochy výroby a skladování – výroba a výrobní služby – zemědělská výroba Plochy veřejného prostranství – obslužné a pěší komunikace, parkoviště, veřejná zeleň v zastavěném území – specifické využití - ochranná zeleň Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – silnice II. třídy – silniční doprava – silnice III. třídy – silniční doprava – místní a účelové komunikace v nezastavěném území Plochy technické infrastruktury Plochy zemědělské – ZPF – orná – ZPF – trvalé travní porosty

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 14 Plochy smíšené nezastavěného území – pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a toky – zamokřené pozemky – protipovodňová opatření Plochy lesní Podmínky využití funkčních ploch řešených územním plánem Žár • Plochy bydlení – rodinné domy venkovského charakteru Hlavní využití ‫ ־‬bydlení v individuálních rodinných domech venkovského charakteru, které zajišťují podmínky pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Přípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení vesnického charakteru, které mají odpovídající zázemí užitkové zahrady s možností chovu drobného domácího zvířectva pro vlastní potřebu ‫ ־‬možnost výstavby doplňkového objektu pro zajištění údržby zahrady, pergoly, bazény ‫ ־‬parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území ‫ ־‬zřizovat a provozovat objekty občanského vybavení (malá prodejna) a služeb nevýrobního charakteru (např. krejčí, kadeřnictví, oprava obuvi apod.), které svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci. Zastavěná plocha těchto objektů bude menší než polovina zastavěné plochy objektu bydlení. Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost ( nevýrobní služby), která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity, bez negativního vlivu na bydlení, tyto nesmí zhoršovat kvalitu obytného prostředí a pohodu bydlení Nepřípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami ‫ ־‬stavby pro výrobu ‫ ־‬velkokapacitní stavby občanského vybavení ‫ ־‬velkokapacitní stavby pro dopravu ‫ ־‬velkokapacitní stavby technického vybavení Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬zastavěná plocha pozemku do 30% plochy parcely ‫ ־‬výškové uspořádání 1NP s podkrovím se zastřešením formou sedlové, polovalbové střechy s hřebenem v podélné ose stavby ukončené štíty, sklony střech v rozmezí 35 – 45° ‫ ־‬provedení staveb v tradiční hmotové i materiálové skladbě tak, aby vzhledový charakter obce zůstal zachován

‫־‬ ‫־‬

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 15 optimální plocha parcely 900 m2 Navržené lokality pro bydlení B3 v k.ú. Žár u Nových Hradů a B7 v k.ú. Žumberk u Nových Hradů zasahují do ochranného pásma lesa (50m od okraje lesní parcely). Všechny stavby a činnosti v těchto lokalitách vyžadují i po schválení ÚP samostatný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů, v těchto lokalitách bude dodržena vzdálenost objektů od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa min. 25m. –

bytové domy

Hlavní využití ‫ ־‬bydlení v bytových domech na vlastních parcelách se zázemím pro pobyt. Zajišťují podmínky pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení Přípustné využití - rekonstrukce stávajících objektů ‫ ־‬parkovací stání, odstavná stání, chodníky, možnost umístění dětských herních prvků, obecný mobiliář ‫ ־‬výsadba zeleně na pozemcích bytových domů Podmíněně přípustné využití - zřizovat a provozovat drobné provozovny služeb v prostorech technického podlaží bytových domů za podmínky souhlasu obce a všech vlastníků bytů Nepřípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami ‫ ־‬stavby pro výrobu ‫ ־‬velkokapacitní stavby občanského vybavení ‫ ־‬velkokapacitní stavby pro dopravu ‫ ־‬velkokapacitní stavby technického vybavení Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬možnost rekonstrukce domů – zateplení, výměna oken a dveří, úpravy fasád za ‫ ־‬předpokladu zachování velikosti a proporcí dveřních a okenních otvorů ‫ ־‬možnost zastřešení objektů sedlovými střechami s možností využití podkroví pro ‫ ־‬funkci bydlení • Plochy smíšené obytné – obytné - rekreační Hlavní využití ‫ ־‬bydlení s možností rekreačního využití objektů v rámci turistiky a cykloturistiku vč. ‫ ־‬poznávacích zájezdů, týkajících se rybníkářství a myslivosti Přípustné využití ‫ ־‬objekty pro bydlení ‫ ־‬zřizovat a provozovat zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost (rodinný penzion, nevýrobní služby např. půjčovna a opravna kol, rybářského náčiní apod.), která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity ‫ ־‬zpevněné plochy pro pěší, parkovací stání, odstavná stání, garáže a doplňkové skladovací objekty pro potřeby vyvolané přípustným využitím území Nepřípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují nebo překračují stupeň zátěže nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami

‫־‬ ‫־‬ ‫־‬

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 16 velkokapacitní stavby pro výrobu a skladování velkokapacitní stavby občanského vybavení velkokapacitní stavby pro dopravu a technické vybavení

Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬přestavba stávajících původních zemědělských usedlostí s respektováním vydržených práv, břemen a souvislostí, pocházejících z historie vzniku zástavby ‫ ־‬výškové uspořádání 1NP s podkrovím se zastřešením formou sedlové, polovalbové střechy s hřebenem v podélné ose stavby ukončené štíty, sklony střech v rozmezí 35 – 45° • Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, drobná komerční činnost Hlavní využití ‫ ־‬plochy pro výstavbu objektů občanského vybavení (veřejné infrastruktury, malých komerčních zařízení) zajišťující přiměřené umístění, dostupnost a využívání těchto staveb. Přípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat na tomto území objekty občanské vybavenosti veřejné infrastruktury (objekty samosprávy, knihovny, muzea, historické expozice, obnova sakrálních staveb, školská zařízení, klubovny, zdravotnická a sociální zařízení apod.) ‫ ־‬zřizovat objekty pro malá komerční zařízení (obchody, nevýrobní služby, celoroční nebo sezónní ubytování včetně stravování apod.) ‫ ־‬parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným využitím území ‫ ־‬výstavba altánů, krytého sezení, osazení laviček Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬byt majitele, správce ‫ ־‬obecní byty v objektech veřejné infrastruktury Nepřípustné využití ‫ ־‬jiné než přípustné a podmíněně přípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti, které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim ‫ ־‬stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬případné rekonstrukce stávajících objektů, které sousedí s veřejnými prostranstvími budou posuzovány individuálně s ohledem na přímé sousedství již existující zástavby a vyjádření příslušného pracoviště Národního památkového ústavu. – tělovýchova a sport Hlavní využití ‫ ־‬plochy pro provozování sportu, sportovně rekreačních aktivit, veřejné rekreace a volno časové aktivity Přípustné využití ‫ ־‬zřizovat jednoúčelová i víceúčelová hřiště ‫ ־‬výstavba objektu pro šatny, umývárny, sklad sportovního náčiní, dílnu pro rychlou opravu a údržbu sportovních potřeb, objekt pro klubovou činnost ‫ ־‬výstavba altánků, krytého sezení, osazení laviček, odpadkových košů apod. ‫ ־‬doprovodná zeleň po obvodu celého areálu ‫ ־‬plocha nezbytně nutná pro parkoviště osobních automobilů Nepřípustné využití ‫ ־‬jiné využití než sportovní činnost

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 17 • Plochy rekreace – individuální rekreace Hlavní využití ‫ ־‬individuální (soukromá rodinná) rekreace v kvalitním prostředí. Přípustné využití ‫ ־‬rekonstrukce a dostavba stávajícího rekreačního objektu ‫ ־‬ochrana stávající a výsadba nové zeleně ‫ ־‬nezbytně nutné technické a dopravní zařízení Nepřípustné využití ‫ ־‬jiné než přípustné využití Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬užívání jednotlivých pozemků určených pro rodinnou individuální rekreaci bude v souladu s okolními pozemky smíšených ploch nezastavěného území – hromadná rekreace na plochách přírodního charakteru Hlavní využití ‫ ־‬vyhrazená rekreace v kvalitním prostředí Přípustné využití ‫ ־‬výstavba rekreačního objektu pro celoroční využití s možností ubytování i stravování návštěvníků ‫ ־‬výstavba doplňkových objektů (půjčovna sportovního nářadí, kol, dílnu pro rychlou opravu, údržbu sportovních potřeb apod. ‫ ־‬rekonstrukce stávajících rekreačních objektů ‫ ־‬plochy pro stany ‫ ־‬výstavba nezbytně nutné technické infrastruktury ‫ ־‬plocha nezbytně nutná pro parkoviště osobních automobilů Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬terénní úpravy a výsadba zeleně s ohledem na podmínky stanovené orgány životního prostředí a sousedních uživatelů a vlastníků vodních ploch a lesa Nepřípustné využití ‫ ־‬jiné než přípustné využití Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬užívání pozemků určených pro převažující formu sezónní rekreace bude v souladu s okolními nezastavěnými pozemky lesa a zemědělských kultur v jejich krajinném uspořádání – samostatné zahrady, zahrádkové osady Hlavní využití ‫ ־‬individuální rodinná zahrada a vyhrazená zeleň za účelem odpočinku, rekreace a relaxace Přípustné využití ‫ ־‬zřizování užitkové a okrasné zahrady ‫ ־‬možnost oplocení ‫ ־‬možnost výstavby objektu pro údržbu zahrady ‫ ־‬možnost výstavby objektu pro rekreaci v zastavěném území zahrádkových kolonií Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬realizace objektů pro drobnou zemědělskou výrobu a chovatelství za podmínek, že negativní vliv provozování zemědělské výroby nepřesáhne hranice vlastnických pozemků

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 18 Nepřípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬max. zastavěná plocha objektu do 25m2 ‫ ־‬objekt přízemní s možností využití podkroví • Plochy výroby a skladování – výroba a výrobní služby Hlavní využití ‫ ־‬drobná a řemeslná výroba, která se z důvodů negativních vlivů na okolí neslučuje se zařazením do ploch jiného způsobu využití. Přípustné využití ‫ ־‬plochy výrobní nebo skladovací ‫ ־‬parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬byt majitele firmy, případně byt správce

Nepřípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost exhalace, nebo překračující režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬přízemní výstavba, která bude odpovídat rustikální architektuře původních zemědělských usedlostí s odpovídajícím použitím tradičních materiálů ‫ ־‬sklony sedlových a valbových střech v rozmezí 30 – 40° pro krytiny taškové keramické nebo betonové – zemědělská výroba Hlavní využití ‫ ־‬plochy a objekty zemědělské výroby, které se z důvodů negativních vlivů na okolí neslučují se zařazením do ploch jiného způsobu využití. Přípustné využití ‫ ־‬zřizovat objekty zemědělské výroby odpovídající charakterem a objemem okolní zástavbě ‫ ־‬zřizovat objekty pro skladové hospodářství odpovídající charakterem a objemem okolní zástavbě ‫ ־‬parkovací a odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬zařízení pro ekologicky čistou výrobu a služby nezemědělského charakteru Nepřípustné využití ‫ ־‬jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 19 Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬V územním plánu byla navržena max. hranice negativního vlivu zemědělských areálů na okolní stávající a navrženou zástavbu v obci Žár, která nebude moci být v budoucnu překročena. • Plochy veřejného prostranství – obslužné a pěší komunikace, parkoviště, veřejná zeleň v zastavěném území Hlavní využití ‫ ־‬plochy sloužící k obnově a zachování stávající sídelní zeleně a zakládání zeleně nové formou zeleně veřejné na pozemcích přístupných veřejnosti a k rekonstrukci a úpravě popř. výstavbě obslužných a pěších komunikací Přípustné využití ‫ ־‬obslužné komunikace, pěšiny, chodníky, parkoviště, ‫ ־‬technická infrastruktura – základní technická vybavenost, ‫ ־‬osazovat obecní mobiliář, ‫ ־‬osazení drobné architektury (lavičky, odpadkové koše, výstavba altánu, dětské herní prvky atd.) ‫ ־‬umístění kontejnerů na separovaný odpad, ‫ ־‬provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. ‫ ־‬zatravnění ploch ‫ ־‬výsadba okrasné a ochranné zeleně (domácí okrasné keře a stromy, květinové záhony) Nepřípustné využití ‫ ־‬jiné než přípustné využití Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu -

konkrétní způsob a uspořádání na plochách veřejných prostranství bude stanoven dle platné legislativy v následných územních a stavebních řízení.

– specifické využití – ochranná zeleň Hlavní využití ‫ ־‬Prostorové a vizuální oddělení ploch bydlení od ploch dopravní infrastruktury a ploch výroby a skladů.. Přípustné využití ‫ ־‬Souvislá výsadba středně vysokých a vysokých bariér z keřů a stromů vytvářejících neprostupné clony (domácí keře a stromy) mimo plochy zasahující do rozhledových trojúhelníků. ‫ ־‬Realizace protihlukových opatření Nepřípustné využití ‫ ־‬Jiné než přípustné využití • Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – silnice II. tř., III. třídy, místní a účelové komunikace v nezastavěném území Hlavní využití ‫ ־‬plochy dopravní infrastruktury jsou samostatně vymezeny v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodů intenzity dopravy a jejích negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, např. ploch bydlení, výroby, ploch občanské vybavenosti

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 20 Přípustné využití ‫ ־‬výstavba zařízení související bezprostředně s danou funkcí dopravních staveb ‫ ־‬realizace protihlukových opatření Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬technická infrastruktura ‫ ־‬do doby realizace navržených záměrů lze navržené plochy pro úpravu, obnovu a nové komunikace využívat pro dočasná zařízení Nepřípustné využití ‫ ־‬veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬součástí stavby přeložky silnice II/156 budou související protihluková opatření v zastavěném a zastavitelném území obce • Plochy technické infrastruktury Hlavní využití ‫ ־‬plochy technické infrastruktury jsou samostatně vymezeny v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Přípustné využití ‫ ־‬výstavba zařízení související bezprostředně s danou funkcí staveb energetických a vodohospodářských Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬do doby realizace navržených záměrů lze návrhové zóny využívat pro dočasná zařízení Nepřípustné využití ‫ ־‬veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí • Plochy zemědělské – ZPF – orná – ZPF – trvalé travní porosty Hlavní využití ‫ ־‬plochy zemědělské jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. – ZPF - orná Přípustné využití ‫ ־‬intenzivní a extenzivní hospodaření s ornou půdou ‫ ־‬činnosti pro zajištění zemědělského využití, stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství ‫ ־‬provádět změnu kultury na trvalý travní porost Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území ‫ ־‬zřizovat vodní plochy a toky ‫ ־‬zalesnění bude možné vždy až po dohodě s příslušnými dotčenými orgány státní správy a po projednání s orgány ochrany ZPF v případech neodporujících zákonu Nepřípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná

–

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 21 ZPF - trvalé travní porosty

Přípustné využití ‫ ־‬intenzivní a extenzivní hospodaření na trvalých travních porostech ‫ ־‬zřizování pastvin ‫ ־‬výstavba přístřešků, které slouží k ochraně zvířat před nepřízní počasí při sezónním chovu na pastvinách Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬umisťovat jednoduché stavby zemědělské výroby ( např. seníky, včelíny, bažantnice apod.) ‫ ־‬zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území ‫ ־‬zřizovat vodní plochy a toky ‫ ־‬zornění TTP pokud nedojde k ohrožení území erozí ‫ ־‬zalesnění bude možné vždy až po dohodě s příslušnými dotčenými orgány státní správy a po projednání s orgány ochrany ZPF v případech neodporujících zákonu Nepřípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná, nebo podmíněně přípustná Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬plochy vodní a vodohospodářské zařazené do územního systému ekologické stability je možné využívat pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole E). • Plochy smíšené nezastavěného území – pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů Hlavní využití ‫ ־‬pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, založení a údržba prvků ÚSES včetně interakčních prvků a všech přírodních ploch vyskytujících se ve volné krajině, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území není účelné jeho členění, např. na plochy vodní, vodohospodářské, zemědělské a lesní. Přípustné využití ‫ ־‬všechny plochy ostatní ve volné krajině – nezastavitelné území, sloužící jako remízy, jako ponechané meze mezi jednotlivými účelovými pozemky na zemědělských i zalesněných pozemcích ‫ ־‬realizace prvků ÚSES včetně interakčních prvků ‫ ־‬do doby realizace prvků ÚSES současné využití pozemku ‫ ־‬revitalizace vodotečí Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬liniové inženýrské stavby, účelové cesty ‫ ־‬manipulační plochy pro údržbu krajiny pouze na pozemcích, které nejsou zařazeny do prvků ÚSES ‫ ־‬zřizovat vodní plochy, toky Nepřípustné využití ‫ ־‬jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu ploch, které jsou potřebné k založení chybějících prvků ÚSES ‫ ־‬veškeré stavby mimo podmínečně přípustných • Plochy vodní a vodohospodářské – zamokřené pozemky – vodní plochy a toky – protipovodňová opatření

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 22 Hlavní využití ‫ ־‬plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu v území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Přípustné využití ‫ ־‬budovat nové vodní plochy a toky ‫ ־‬revitalizace toků ‫ ־‬stávající způsob využití vodních ploch ponechat ‫ ־‬zásahy do vodních ploch, toků a území s nimi bezprostředně souvisejícího nutné pro stabilizaci vodních poměrů v území Podmíněné přípustné využití ‫ ־‬zřizovat sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území kolmo na vodní toky, případně nejkratším možným způsobem přes nebo pod vodní hladinou Nepřípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv nová zařízení (zejména stavby), nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné, nebo podmíněně přípustné Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬plochy vodní a vodohospodářské zařazené do územního systému ekologické stability je možné využívat pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole E). • Plochy lesní Hlavní využití ‫ ־‬plochy lesní jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les a jeho stabilizační funkci. Přípustné využití ‫ ־‬využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa v souladu se zákonem o lesích Podmíněně přípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního významu ‫ ־‬zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území Nepřípustné využití ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná ‫ ־‬zřizovat a provozovat jakákoliv nová zařízení (zejména stavby), nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu ‫ ־‬plochy vodní a vodohospodářské zařazené do územního systému ekologické stability je možné využívat pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole E).

G/ Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 23 Veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejná prostranství označení PV1

PV2

PV3, PV4, PV5

označení DS1 DS2

DS3 DS4

označení T1 T2 T3 T4 T5 T6

označení Wp1

katastrální území k.ú.Žár u Nových Hradů

účel Úprava veřejného prostranství - úprava ploch stávajících silnic II/156 a III/15613 po vybudování přeložek k.ú. Žár u Nových Hradů Úprava veřejného prostranství - úprava ploch stávající silnice III/15614 po vybudování přeložky k.ú. Žár u Nových Hradů Veřejné prostranství pro vybudování dopravní infrastruktury a veřejné zeleně v plochách B2, B3 a SR1 navržených k zástavbě v obci Žár Dopravní infrastruktura katastrální území k.ú. Žár u Nových Hradů k.ú. Žár u Nových Hradů, k.ú. Žumberk u Nových Hradů k.ú. Žár u Nových Hradů k.ú. Žár u Nových Hradů

účel přeložka silnice II/156 severně od obce Žár napojení silnice III/15613 na přeložku silnice II/156

přeložka silnice III/15614 Napojení silnice III/15615 na přeložku silnice II/156 Technická infrastruktura

katastrální území účel k.ú. Žár u Nových Hradů Navržené hlavní kanalizační řady v obci Žár k.ú. Žár u Nových Hradů Navržené hlavní vodovodní řady v obci Žár k.ú. Žár u Nových Hradů Navržené řady STL plynovodu v obci Žár k.ú. Žumberk u Nových Navržené hlavní kanalizační řady v místní části Hradů Žumberk k.ú. Žumberk u Nových Přeložka odpadu z úpravny vody v místní části Hradů Žumberk k.ú. Žumberk u Nových Navržená trafostanice + přípojka jihovýchodně Hradů od místní části Žumberk Protipovodňová opatření katastrální území účel k.ú. Žumberk u Nových Protipovodňové ochrana města Trhové Sviny Hradů, převedení vod ze Svinenského potoka do k.ú. Božejov u Nových povodí rybníka Velký Žár Hradů

Veřejně prospěšná opatření Veřejná prostranství označení PX1

katastrální území k.ú. Žár u Nových Hradů

PX2

k.ú. Žár u Nových Hradů

účel Ochranná zeleň mezi přeložkou II/156 a plochami B2 a VD1navrženými pro výstavbu Ochranná zeleň mezi zemědělským areálem a navrženou smíšenou zástavbou SR1

označení NS1

NS2 NS3 NS4 NS5

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 24 Územní systém ekologické stability katastrální území účel k.ú. Žumberk u Nových Nefunkční (navržená) část lokálního Hradů, biokoridoru č. 12 k.ú. Božejov u Nových Hradů k.ú. Žár u Nových Hradů Nefunkční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 34 k.ú. Žár u Nových Hradů Nefunkční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 34 k.ú. Božejov Nefunkční (navržená) část lokálního biokoridoru č. 18 k.ú. Žár u Nových Hradů Nefunkční (navržená) část regionálního biokoridoru č. 32

Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci. Územním plánem nejsou vymezeny plochy pro stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci.

H/ Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ÚP Žár nejsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo.

I/ Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Lokality B2 a SR1 - podmínkou využití těchto lokalit je zpracování územní studie. Lhůta pro pořízení studie – po dobu platnosti ÚP. Územní studie bude řešit napojení na technickou infrastrukturu, urbanistické řešení území (šířky a funkční uspořádání veřejných prostranství včetně výsadby zeleně, parcelace pozemků, vjezdy na pozemky, stavební čáry, architektonické a objemové řešení objektů). V lokalitě B2 a v lokalitě SR1 bude pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení vymezena v následných územních a stavebních řízení současně s touto zastavitelnou plochou také související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2.

J/ Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ÚP obsahuje 24 stran textové části a grafickou část, která obsahuje tyto 4 výkresy: ‫־‬ ‫־‬ ‫־‬ ‫־‬

N1 – Výkres základního členění území - měř.: 1 : 5 000 N2 – Hlavní výkres - měř.: 1 : 5 000 N3 – Výkres koncepce veřejné infrastruktury - měř.: 1 : 5 000 N4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací - měř.: 1 : 5 000

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 25

Část II. – O D Ů V O D N Ě N Í územního plánu Odůvodnění územního plánu Žár obsahuje textovou a grafickou část.

Textová část odůvodnění: A. Postup při pořízení ÚP Žár Obec Žár má vypracován územní plán sídelního útvaru z roku 1998. Neboť je pro další rozvoj nutný nový územní plán celého správního území obce Žár, dne 26.2.2007 rozhodlo Zastupitelstvo obce Žár svým usnesením o pořízení nového územního plánu obce, kde pořizovatelem je příslušný úřad územního plánování – MěÚ Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování (dále také jen „pořizovatel“). Zpracování dokumentace bylo zadáno na základě výběrového řízení u projekční kanceláře Architektonický ateliér Štěpán, Ing. arch. Václav Štěpán, Žižkova 12, České Budějovice. Dne 18.2.2008 podala Obec Žár u pořizovatele žádost o pořízení územního plánu Žár (dále také jen „ÚP“) v souladu s § 6 odst. 1. písm. c) stavebního zákona. V lednu 2009 předal zpracovatel ÚP pořizovateli podklady pro zadání ÚP. Oznámení o projednávání návrhu zadání ÚP bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 28.1.2009 a projednané zadání ÚP bylo schváleno zastupitelstvem obce Žár dne 4.8.2009 usnesením č. 33. Podklady pro zpracování návrhu ÚP Žár byly předány zpracovateli ÚP dne 21.9.2009. Návrh ÚP byl zpracovatelem předán pořizovateli dne 9.4.2010. Do návrhu ÚP byly zapracovány veškeré požadavky vyplývající ze zadání ÚP a které nebyly v rozporu s obsahem územního plánu dle platného stavebního zákona a prováděcích právních předpisů. Tento návrh byl projednán v souladu s § 50 zákona stavebního zákona. Pořizovatel oznámil dne 14.4.2010 termín a místo konání společného jednání o návrhu ÚP dotčeným orgánům, krajskému úřadu, Obci Žár, sousedním obcím a ostatním právním subjektům spolupůsobícím při projednávání územně plánovací dokumentace. Společné jednání se konalo dne 5.5.2010 na obecním úřadu v obci Žár. Na základě výsledku tohoto projednání byl návrh ÚP spolu s veškerými podklady předán dne 15.6.2010 zpracovateli ÚP k zapracování a upravení návrhu ÚP. Upravený návrh byl pořizovateli zpracovatelem předán v září 2010 a ten jej dne 1.10.2010 spolu se zprávou o jeho projednání předložil Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování k posouzení. Dne 27.10.2010 obdržel pořizovatel stanovisko č. j.: KUJCK 32210/2010 OREG/4 ze dne 22.10.2010 Krajského úřadu Jihočeského kraje, odd. územního plánování k návrhu ÚP. Následně pořizovatel pokračoval v projednání ÚP v souladu § 52 stavebního zákona a následujících.

B. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ÚP Žár, katastrálního území Božejov u Nových Hradů, Žár u Nových Hradů a Žumberk u Nových Hrdaů není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR 2008“). Území, řešené ÚP není součástí žádné rozvojové oblasti nebo rozvojové osy a nedotýká se jej ani žádný záměr tohoto dokumentu z oblasti technické či dopravní infrastruktury. ÚP není v rozporu s územně plánovací dokumentací schválenou nebo vydanou krajem. Pro řešené území se jedná o územní plán velkého územního celku (dále jen „ÚPVÚC“) Novohradské hory. ÚP pouze nerespektuje ÚPVÚC v místě koridoru vodovodního řadu V1 Buková – Žár, protože zásobování obce Žár vodou bylo v roce 2004 vyřešeno vybudováním

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 26 skupinového vodovodu Horní Stropnice – Žár. Dále ÚP respektuje záměry dosud nevydaných Zásad územního rozvoje (dále jen „ZÚR“) Jihočeského kraje, s výjimkou koridoru vodohospodářské stavby V 22 (vodovod Buková Žár) z výše uvedených důvodů. Z hlediska širších územních vztahů nekoliduje ÚP s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. V průběhu projednávání návrhu ÚP neuplatnily sousední obce žádné požadavky či připomínky.

C. Vyhodnocení s cíli a úkoly územního plánování • • • • • • •

•

ÚP je v souladu s cíly a úkoly územního plánování obsaženými v § 18 a 19 stavebního zákona vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro sociální soudržnost obyvatel obce vytváří územní předpoklady pro propojení pěších a cyklistických tras vymezením vhodných rozvojových ploch vytváří územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu stanovuje opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři koordinuje veřejné a soukromé zájmy na rozvoji území obce s požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, především urbanistického, architektonického a archeologického dědictví je ÚP v souladu – respektuje vyhlášené památkové objekty, sídelní ráz, vymezuje a stanovuje podmínky pro využití urbanisticky hodnotných prostorů sídel, návsí, původní zástavby a dalších prostorů, jako jsou další veřejná prostranství, sídelní zeleň apod. s požadavky na ochranu přírodních hodnot a nezastavěného území je územní plán v souladu - respektuje významné krajinné prvky, krajinný ráz a systém ekologické stability krajiny.

ÚP Žár je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Pro řešené území není zpracována ani není prozatím požadovaná podrobnější územně plánovací dokumentace nebo územně plánovací podklady.

D. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Zadání a návrh ÚP Žár byly projednány podle ustanovení stavebního zákona a v souladu se stavebním zákonem. ÚP je v souladu s platnými předpisy v oboru územního plánování, především stavebním zákonem ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami.

E. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ÚP je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, uplatněných v průběhu projednávání ÚP.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 27

F. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Do ÚP byly zapracovány veškeré požadavky vyplývající ze zadání, které nebyly v rozporu s obsahem územního plánu dle platného stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Z projednání zadání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP. Zadání ÚP bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 4.8.2009 usnesením č. 33. ÚP je zpracován v souladu se zadáním a akceptuje stanovené podmínky a požadavky vyplývajících z právních předpisů a veřejně projednaného a schváleného dokumentu.

G. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán obce Žár vč. místních částí bude pro současnou i budoucí generaci ve svých realizacích přínosem. Ve způsobu navrženého zastavění je důsledně stanovena regulace zástavby na dotčených plochách s ohledem na místní specifikace, týkající se kvality prostředí v jednotlivých lokalitách. Součástí změn v území jsou podmínky pro provedení a realizaci návrhu ÚSES, napojení nadřazené dopravně inženýrské infrastruktury na místní systém, úprava místní dopravní obsluhy jako celku, komplexní vodohospodářské řešení, zahrnující záplavové území Q100 a hranici aktivní zóny Svinenského potoka. Požadavky obce a požadavky občanů jsou ve stávajícím prostředí zastavěného a zastavitelného území obce začleněny tak, aby výsledné provedení zástavby mělo celkový pozitivní efekt pro obslužnost a dosažitelnost pozemků. ÚP respektuje cíle územního plánování dle stavebního zákona. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území (udržitelný rozvoj území), tzn. že vytváří předpoklady pro výstavbu, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Navržené řešení slouží dalšímu rozvoji obce Žár, její stabilizaci, především z demografického hlediska a celkové zabezpečení dopravněinženýrské obsluhy zastavěného, zastavitelného území, společně s obsluhou zemědělských a lesních pozemků a vodních ploch. Návrh zastavitelných ploch ovlivní stávající prostředí obce a místních částí pozitivně, zlepší kvalitu a standard životního prostředí pro zastavěná a zastavitelná území obce. Možnost zástavby na nových pozemcích v přímém kontaktu s prostředím vesnické zástavby v žádném případě nepodmíní přehnané nároky na dopravně-technický systém místního i nadmístního významu a na jeho zainvestování. Návrh nové zástavby pro obec v jednotlivých lokalitách vymezuje především obytnou funkci do ucelených ploch, vymezených v přímém sousedství ke stávajícímu zastavěnému území a to jak v Žáru, tak v místních částech Žumberk, Božejov a Janovky. Přitom je sledována neporušitelnost proporcionality stávající vesnické zástavby a dosažení cílového souladu mezi starou a novou obytnou zástavbou. Základní charakteristikou terénního uspořádání je situace polohy obce Žár v těžišti jejího správního území v údolní nivě Žárského rybníka a Žárského potoka, přičemž v sousedních katastrech místních částí Žumberk, Božejov prochází rozvodnice mezi povodím Žárského a Svinenského potoka. Lesnatá krajina protkaná vodotečemi a rybniční soustavou je tvořena lokálními krajinnými dominantami území patřícího do přírodního parku Novohradské hory. Z tohoto důvodu je podmínkou regulačního uspořádání zástavby její výškový horizont a tradiční způsob zastřešení objektů. Totéž je bráno v úvahu v případě zástavby pro jiné než obytné účely. V této situaci je nezbytné doplnění budoucích zastavěných ploch po obvodu obce systémem doprovodné a liniové zeleně.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 28 Uspořádání zástavby v místních částech Žumberk, Božejov má kompaktní situační strukturu ovlivněnou koncovou obslužností silnic III. třídy společně s místními komunikacemi. Rozvoj těchto sídel není uzavřen, je zde trvalý zájem o novou obytnou zástavbu venkovského typu. Specifický rámec prostředí obsahuje území kolem místní části Janovky a dvora Svarišov, kde návrh ÚP vymezuje současně platné využívání ploch pro bydlení, rekreaci a zemědělskou výrobu.

Veřejná infrastruktura Dopravní infrastruktura Obec Žár s místními částmi Žumberk, Božejov a Janovky lež v novohradské části českobudějovického okresu na úpatí Novohradských hor. S českým vnitrozemím jej spojuje především silnice II. třídy II/156, kterou doplňuje v řešeném území trojice silnice III. třídy. Silnice II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady – České Velenice je zařazena do vybrané silniční sítě jako základní. Silnice má ve směru od Č. Budějovic sestupné parametry. Zatímco mezi Č. Budějovicemi a Trhovými Sviny bylo vybudováno v minulosti několik přeložek a další se chystají, mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady zůstávají vesměs původní parametry trasových prvků, šířka vozovky 6 – 6,5 m. V úseku mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady má silnice únosný počet dopravních závad vesměs bodového charakteru (především nevyhovující rozhledové poměry ve směrových a výškových obloucích nedostatečných poloměrů). Výraznou dopravní závadou liniového charakteru je však právě průtah obcí Žár. Kumulují se zde směrové oblouky nevyhovujících poloměrů, kde rozhledové poměry jsou omezeny přilehlou zástavbou, nevyhovující tvary křižovatek (rozhledové poměry, chybějící odbočovací pruhy, v některých úsecích nedostatečná šířka vozovky, zejména na konci hráze Žárského rybníka). Průtah silnice II/156 je částečně vybaven jednostranným chodníkem. Silnice II/156 je v předmětném úseku (podle výsledků celostátního sčítání dopravy ŘSD ČR Praha z roku 1995) zatížena 1800 vozidly/den, což představuje vyšší průměr na síti silnic II. třídy v podmínkách jihočeského regionu. ŘSD ČR počítá s postupnou úpravou parametrů v šířkové kategorii S 9.5/70. Dosti často diskutovanou otázkou je úsek silnice II/156 vedený východně obce po hrázi Žárského rybníka. Parametry tohoto úseku nejsou vyhovující, ovšem nevymykají se v podstatě parametrům trasy jako takové. Otázka přeložky je spojena s dopravním řešením průtahu obcí. Ten je natolik špatný, že si vyžaduje radikální řešení, tj. přeložku mimo rybniční hráz, vedenou po severním okraji řešeného území v parametrech návrhové kategorie S 9,5/70. Směrový průběh trasy je zřejmý z mapy dopravního návrhu. Obec je na přeložku v návrhu napojena ve dvou úrovňových křižovatkách v naznačené poloze. Do doby realizace přeložky je nutno počítat s parciálními úpravami parametrů průtahového úseku (tj. doplnění chodníků, dílčí úpravy směrových oblouků, úprava rozhledových poměrů alespoň náhradním způsobem, tj. zrcadly apod.). Tyto úpravy nekladou však nároky na demolice přilehlých objektů. Silnice III/15613 Žár – Žumberk a III/15614 Žár – Božejov mají výlučně místní dopravní význam pro zpřístupnění uvedených místních částí. V současné době mají velice skromné šířkové parametry, jejich trasy však jsou bez výraznějších dopravních závad. Závadné jsou obě křižovatky se silnicí II/156 v Žáru. Silnice III/15432 Olešnice – Buková – Žár, rozcestí na hrázi má dopravní význam mírně nadmístní. V řešeném území je upravena v homogenních parametrech šířkové kategorie S 7.5/50 a je tedy bez dopravních závad. Dopravní návrh předpokládá úpravu obou prvně jmenovaných silnic rovněž do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7,5/50. Mimo zastavěné území jejich trasy v podstatě územně stabilizované, v zastavěném území však trasy upraveny tak, aby navázaly na trasu přeložky silnice II/156. Silnice III/15432 v návrhu zkrácena do křižovatky s přeložkou silnice II/156, její pokračování, jakož i současný průtah silnice II/156 obcí zařazeny do sítě místních komunikací. Průtahy státních silnic tvoří komunikační kostru řešeného území, která je doplněna především v zastavěné části obcí sítí místních a účelových komunikací. Jejich trasy a charakter jsou zřejmé z mapy dopravního návrhu. Tyto komunikace mají v současné době šířku vozovky zpravidla 3 – 5 m a z větší části bezprašný povrch. Jsou vesměs bez chodníků. V křižovatkách s průtahovými

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 29 úseky silnic mají v některých případech nevyhovující rozhledové poměry a tvary křižovatek. U těch z nich, které zpřístupňují objekty bydlení je třeba počítat do budoucna s úpravou šířky vozovky (pokud možno na 6 m) a s vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Do doby, než bude toto možné, je nutno plně respektovat alespoň územní rezervu. Tu by měl stavební úřad v přiměřené míře dodržovat při povolování veškerých staveb a to i drobných (oplocení, přípojné skříňky inženýrských sítí apod.). Navržený rozvoj sítě místních a účelových komunikací vychází především z urbanistického návrhu. Mimo zastavěné území obce nutno zmínit trasu místní komunikace Klažary – Žumberk – Božejov (nabízí se její využití pro vedení cykloturistické trasy). Na přiložené tabulce a zákresem isofony do koordinačního výkresu je kvalifikován hluk ze silniční dopravy ve výhledu na přeložce silnice II/156. Ve výpočtu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního sčítání dopravy přepočtených k roku 2030 za použití růstových koeficientů ŘSD ČR. Z analýzy výsledků výpočtu vyplývá, že navržená obytná zástavba v lokalitě B2 bude atakována hlukem, jehož ekvivalentní hladina překračuje 47dB pro noc. Tato hodnota je v daném případě hodnotou normovou pro venkovní prostředí. V dalších stupních projektových dokumentací bude proto nutné počítat s návrhem pasivních protihlukových opatření ( protihluková zeď, úprava nivelety trasy do zářezu apod.).

HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY Číslo

Č. sil.

Úsek komunikace

rok 2030

ÚP Žár

ISOFONA L AEQ (m)

akust. tlak Lx (dB

Pohltivý terén (dB)

Y

vh=6m, d=

v 7,5m (dB)

50

52

55

57

60

20m

50m

1

DEN 06 – 22 hod.: II/156 přeložka Žár

94,5

72,4

48,4

36,8

23,9

61,2

54,8

65,5

1

NOC 22 – 06 hod.: II/156 přeložka Žár

45 76,3

47 58,4

50 38,9

52 29,3

55 18,7

54,6

48,2

58,9

F1

F2

F3

X výpoč

Číslo

1

S TV n hod vozidel DEN 06 – 22 hod.: 1 448 341 5 459

Pna S V %tv sklon% dovol 26,5

3,0

90

75

ASF.

29 893 218

1,23

1,0

36 627 558

1

NOC 22 – 06 hod.: 172 66 531

32,4

3,0

90

75

ASF.

6 528 604

1,23

1,0

7 999 368

Poa-n %

Pn-n %

Pns-n %

8,2

10,4

12,1

INTENZITA DOPRAVY – VÝHLED r. 2020 Čís. I-24h Ioa Itv Ins Pna Vozidel/24hod %tv 4 370 1 400 220 27,0 6 210 1

v povrch výpoč

Id ID-tv voz./16 hod 5 459

F1 = nOAd*FvOA*(10)LOA/10 + nNAd*FvNA*(10)LNA/10 FvOA = 3,59*(10)-5*(v)0,8,FvNA = 1,5*(10)-2*(v)0,5 pro v rovno nebo menší 60 km/h FvOA = 2,70*(10)-7*(v)2,FvNA = 2,45*(10)-4*(v)0,5 pro v větší 60 km/h

1 448

In In-tv voz. /8hod 531

172

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 30 Loa = 74,1dB

Lna = 80,2 dB pro rok 2011 a další

pro roky 2 000 – 2 020 X=F1*F2*F3 výpočtová veličina Y=10*logX + 40 pomocná veličina Laeq ve vzdál. 7,5m v dB Lx = Y-U akustický tlak ve výšce 6m, vzdál. 20 a 50m v dB Dle novely metodiky pro výpočet hluiku 2005: Zákl. hodnota podílu noční intenzity je u OA 6,9%, NV 9,1% a NS 10,8% z celodenní intenzity ( silnice II. třídy). Denní podíl intenzity je u OA 93,1%, TV 90,9% a NS 89,2% z intenzity za 24 hodin. Přepočet intenzit dopravy r. 2005 – r. 2030: silnice II. třídy – Koa = 1,56, Kna = 1,21

Technická infrastruktura Vodohospodářské řešení Zásobování vodou Zemědělské družstvo v Žáru využívá pro vlastní potřebu vodovod s odběrem povrchové vody ze Svinenského potoka. Voda se z odběrného objektu čerpá řadem PE 90 mm délky 470 m do úpravny vody v Žumberku a odtud litinovým řadem DN 80 délky 850 m do VDJ 150 m3 (cca 553 m n.m.) Z vodojemu je gravitačně zásobováno zemědělské družstvo v Žáru (litinový řad DN 150 délka cca 1850 m. Tento vodovod byl původně využíván jako veřejný pro zásobování obyvatelstva Žáru, Žumberku i Božejova, ale z důvodu nekvalitního a nestabilního zdroje vody a zastaralé technologie úpravny bylo rozhodnuto o napojení obcí na vodovod Horní Stropnice. Napojení Žáru, Žumberku a Božejova na vodovod Horní Stropnice bylo dokončeno v r. 2004. Zdrojem vody jsou prameniště a vrty na úpatí Novohradských hor. Voda z Horní Stropnice gravitačně proudí do VDJ Rádiš 2 x 25 m3 (561 m n.m.) který je hlavní akumulací vody pro Žár, Žumberk a Božejov. Z VDJ Rádiš voda natéká řadem délky cca 1200 m z polyetylénu DN 110 mm do Žumberka a déle v souběhu se silnicí pokračuje do Žáru. Celková délka řadu z VDJ Rádiš k předávací šachtě pro Žár je 3650 m, před obcí Žumberk odbočuje řad do Božejova délky 740 m. Voda je dle sdělení pracovníků VaK JČ a.s. k dispozici v dostatečném množství a dobré kvalitě. Rozvodné řady v Žáru jsou převážně z litinových a ocelových trub na hranici životnosti, uvažuje se o jejich rekonstrukci. V závazné části Územním plánu velkého územního celku Novohradské hory z 04/2006 je uveden koridor nadmístního významu pro vodovodní řad Buková –Žár. Tento koridor byl určen pro zásobování Žáru kvalitní pitnou vodou jako náhrada za nevyhovující zdroj v Žumberku na Svinenském potoce. Tento koridor po napojení obcí na vodovod Horní Stropnice již zřejmě pozbyl svého významu. Odkanalizování a čištění odpadních vod V Žáru je kanalizační síť jednotné stokové soustavy s odtokem na čistírnu odpadních vod. V menší části obce není kanalizace vybudována (sever, východ) a splašky jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Kanalizace je převážně z betonových trub DN 400-600. Čistírna odpadních vod navržená na 300 ekvivalentních obyvatel je umístěna na východním okraji obce. Výškově je situována tak, že do ní nelze gravitačně dopravovat odpadní vody z celé obce. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV (balená ČOV typ VHS I) s provzdušňováním typu Kessener a s dočištěním vod ve stabilizační nádrži a vypouštěním do Žárského potoka. Na vypouštění odpadních vod je vydané rozhodnutí MěÚ Trhové Sviny č.j. OŽP 16354/07/NSV/Žoh ze dne 20.7.2007. Dle sdělení provozovatele ČOV splňuje limity pro vypouštění odpadních vod, v roce 2007 byl na ČOV přítok látkového znečištění odpovídající 220 EO (vytíženost na 73%). Úpravna byla uvedena do provozu v r. 1995 a tomu odpovídá opotřebení stavební i technologické části.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 31 Osada Žumberk má oddílnou splaškovou kanalizaci vybudovanou v roce 1997 napojenou na ČOV uvedenou v r. 2002 do trvalého provozu. Stoky jsou z trub PVC DN 250 a 300. Ve východní a jižní části obce není kanalizační síť vybudována. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Čistírna pro 95 EO je situována na západním okraji obce pod hrází vodní nádrže.Tvoří jí septik a dva zemními filtry, s vypouštěním do Svinenského potoka. Na vypouštění odpadních vod je vydané rozhodnutí MěÚ Trhové Sviny č.j. OŽP 12687/07/NSV/Žoh. Dle sdělení provozovatele je čistírna na hranici své kapacity, v roce 2007 přitékalo znečištění odpovídající 91 EO (vytížení na 96%). V osadě Božejov není kanalizace, dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody jsou zachycovány bezodtokých jímkách. Část řešené oblasti východně od Žáru a rybníku Velký Žár spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Třeboňská pánev, která byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Ze dne 29.6. 1981 s účinností od 1.1.1981. Celé řešené území je zranitelná oblast. Vodní toky a plochy Největšími recipienty protékajícími zájmovým územím jsou Žárský potok a Svinenský potok. Žárský potok (č. hydrolog. pořadí 1-06-02-053) protéká po jihovýchodní hranici katastru přibližně z jihu na sever, vlévá se do rybníka Velký Žár a dále protéká obcí Žár. Potok odvodňuje největší plochu (střední část) řešeného území. Svinenský potok ( č. hydrolog. pořadí 1-06-02-059, 1-06-02-061) protéká směrem z jihu na sever po západní hranici katastru. Protéká osadou Žumberk kde napájí malou vodní nádrž. Pro Svinenský potok je stanoveno záplavové území rozhodnutím KÚ JČ Kraje č.j. KUJCK 20926/2006 OZZL/2/Zah ze dne 12.12.2006. Svinenský potok spadá pod správu Povodí Vltavy s.p., Žárský potok je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. V oblasti je množství menších vodotečí z nichž některé jsou zdrojem vody pro vodní plochy (rybníky). Malá část území na východě spadá do povodí řeky Stropnice (která leží mimo řešenou oblast - č. hydrologického pořadí 1-06-02-052) a Janovského potoka (č.hydrolog. pořadí 1-06-02-049). Na jižním okraji obce Žár se rozkládá rybník Velký Žár který patří k nejstarším rybníkům v Čechách a písemně je zmiňován již r. 1221, zároveň je největším (112 ha) a nejhlubším 3,5 m rybníkem na Novohradsku. Žárský rybník stejně jako většina větších rybníků v oblasti je ve správě Rybářství Nové Hrady a využívá se především k rybochovným účelům. Kromě tohoto rybníka jsou v Žáru další tři malé rybníčky, z toho jeden na západním okraji obce a dva pod hrází rybníka Velký Žár. Jeden z nich slouží jako stabilizační nádrž pro dočišťování odtoku z ČOV. Hlavním recipientem je Žárský potok který vytéká spodní výpustí rybníka Velký Žár severním směrem ve východní části obce. Po severním okraji zastavěného území protéká krátká bezejmenná vodoteč vlévající se do Žárského potoka. Hlavním recipientem v osadě Žumberk je Svinenský potok do kterého se vlévá krátká bezejmenná vodoteč vytékající z Ulicového rybníka. V osadě jsou tři vodní plochy, na východě rybník Velký Šejpl (3,3 ha), ve střední části osady rybník Ulicový (0,6 ha) a nově obnovená vodní nádrž Žumberk na Svinenském potoce pod tvrzí. Nádrž má sypanou zemní hráz, polokruhový bezpečnostní přeliv se skluzem a vývarem opevněným kamennou dlažbou a výpustní objekt dvojitý železobetonový požerák. Vodní plochy slouží především k rybochovným účelům. Přes náves osady Božejov protéká západo-východním směrem zatrubněná bezejmenná vodoteč která vodou dotuje obecní rybníček a po cca 1 km se vlévá jako levostranný přítok do Žárského potoka.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 32 Protipovodňová ochrana města Trhové Sviny V květnu 2006 zpracoval Ing. Václav Kocourek na žádost města Trhové Sviny dokumentaci “ Protipovodňové opatření na Svinenském potoce – studie převedení části průtoků do povodí rybníka Žár“. Tato studie navrhuje vybudovat otevřenou umělou vodoteč která by převáděla část povodňových průtoků Svinenského potoka, jehož zvýšené průtoky v posledních letech způsobují rozsáhlé škody na majetku města Trhové Sviny a dalších obcí , do rybníka Žár a tím využít značného retenčního potenciálu tohoto rybníka i menších rybníčků soustavy Janovky k protipovodňové ochraně především města Trhové Sviny. Výtah ze studie: „Celková délka přivaděče je 4420 m, rozdělovací objekt je navržen v ř. km 22,4 Svinenského potoka. Kapacita koryta je navržena na max. odběr 7,3 m3/s, příčný profil je navržen jako lichoběžníkový příkop. Šířka ve dně je 1,0m, sklony svahů 1:2 a hloubka min. 1,75 m (km 4,420-3,588) a 1,9 m (km 3,588-1,940). Dále je příčný profil navržen jako otevřený zatravněný průleh se sklony svahů 1:6 , šířkou ve dně 4 m a a hloubkou min. 0,7 m (km 0,0001,940).V trase jsou navrženy 3 propustky, 3 brody (dva přes polní cesty, 1 přes cestu Žumberk Božejov). V km 3,148-3,370 je trasa vedena v poměrně vysokém náspu přes údolí. Vhodné by bylo využít tento násyp pro napřímení lesní cesty, údolí by bylo možné zatopit a vznikla by malá vodní nádrž cca 0,9 ha. Nádrž není podmínkou řešení, výpust a výpustní potrubí může být nahrazeno kapacitnějším propustkem a údolí nezatápět. Převáděný průtok 7,6 m3/s byl navržen s ohledem na hydrologické podklady pro Svinenský a Žárský potok. Z dostupných podkladů lze předpokládat, že o tento povodňový průtok lze zvýšit průtok v povodí rybníka Žár bez nutnosti realizovat zásadní úpravy v tomto povodí a bez významnějšího zhoršení zdejších odtokových poměrů. Naopak příznivý bude vliv při průměrném množství vody v povodí a především v sušších obdobích. Převáděný průtok bude transformován především rybníkem Žár. Další transformace povodňové vlny proběhne na rybnících soustavy Janovky. Vzhledem k převáděnému průtoku je transformační schopnost rybníka Žár značná a při současných podmínkách není plně využívánaviz modelová transformace stoleté povodně kde Q max = 24 m3/s je transformováno na Q vypouštěné =1,4 m3/s a hladina se zvyšuje pouze o 0,57 m. Pro povodí Svinenského potoka pak představuje snížení průtoku o 7,6 m3/s významné zlepšení situace při povodni. Pro profil ř.km 18,9 be se snížil Q20 až o 40%, Q50 až o 30% (pod stávající Q20) a Q100 až o 23% (pod stávající Q50).“ Tato studie byla předložena jejím zpracovatelem k posouzení MěÚ Trhové Sviny OŽP. Příslušný vodoprávní úřad vydal dne 3.7.2006 sdělení k předloženému návrhu se závěrem že realizace protipovodňového opatření na Svinenském potoce – studie převedení části průtoků do povodí rybníka Žár se jeví jako účelná v rámci protipovodňové ochrany území a uskutečnění předloženého návrhu se doporučuje. Zdůvodnění vodohospodářského návrhu Výpočet potřeby vody – Žár, Žumberk, Božejov Počet obyvatel stav = 329 obyvatel Počet obyvatel návrh = 536 obyvatel Spec. potřeba včetně ztrát v rozvodné síti q= 100 l/os*den Průměrná potřeba vody Qp = 53,6 m3/den = 0,62 l/s Max. denní potřeba vody Qd = 69,7 m3/den = 0,81 l/s Max. hodinová potřeba Qh = 5,81 m3/h = 1,62 l/s Na základě exaktního výpočtu spotřeby vody v řešeném zastavitelném území obce Žár jako celek je navrženo zásobování vodou pro konkrétní situaci v zastavěných a zastavitelných plochách obce Žár a místních částí Žumberk, Božejov a Janovky. Tento výpočet a návrh odpovídá příslušným normám vydaných pro spotřebu pitné vody.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 33 Zásobování elektrickou energií a teplem Stávající stav. Obecně se jedná o nadřazený systém z rozvodny 110/22kV Mladé ze kterého jsou napájeny podřízené sítě 22kV-v tomto případě kmenové vedení 22kV-Nové Hrady. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v katastru obce Žár a přilehlých obcí Žumberk a Janovky.Nedílnou součástí energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika.Vychází z analýzy současného stavu výčtem stávajícího zajištění oblasti elektrickou energií, pokrytí spotřeby a kvalitou a zabezpečeností bezporuchové dodávky elektřiny včetně ekonomiky provozu a úspory. Dalším faktorem je vliv současného i navrhovaného systému zajištění rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí. Z návrhu urbanizace území vyplývá nutnost zajištění elektrického příkonu pro novou zástavbu jak bytového tak nebytového charakteru. Výroba a distribuce elektrické energie. Jediným distributorem elektřiny v obci Žár je E.ON Česká republika s.r.o.se sídlem v Českých Budějovicích která je také provozovatelem distribuční sítě VN , NN a trafostanic. V katastru obce Žár se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny.Elektrická energie je přiváděna po venkovních vedeních 22kV k místním trafostanicím 22/0,4kV umístěným v okruhu obce-je zde instalováno celkem 7 sloupové trafostanice ze kterých budou navrženy nové odběry. V obcích je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN. Napojení stávajících trafostanic je paprskovité z kmenového vedení 22kV. Všechny dále uvedené úpravy a připojení lokalit na rozvodnou síť byly konsultovány s E.ON. Zlepšení stavu se dá předpokládat z nové úpravy zajištění obce elektrickou energií popsanou ve stati:Návrh rozvoje VN a NN. Energetická koncepce. V oblasti obcí Žár, je proveden rozvod plynu což dává předpoklad že odběr elektrické energie pro bytovou zástavbu bude spočívat převážně v elektrickém vybavení kuchyní a prádelen běžnými elektrickými spotřebiči .Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím.V obcích Žumberk a Janovky rozvod STL není-dá se předpokládat využití elektrické energie k vytápění cca z 50%.Elektřina je využívána převážně pro svícení,běžné domácí spotřebiče,nutné elektrické pohony.Lokalita má potenciál ve využití jiných zdrojů jako biomasy-odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka,sláma seno.Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje pomalý nárůst spotřeby-cca 3-5% ročně. Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby. Zdůvodnění návrhu zásobování el. energií Výkonová bilance navrhované zástavby. V navržené bilance je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění.Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby. Pro bytovou jednotku bez ETP je uvažována hodnota příkonu 8kW,pro bytovou jednotku s ETP je uvažováno 20kW.V tabulce plt=plyn.topení-elt=el.topení.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 34 Tabulka navýšení potřeby elektrické energie pro plánovanou zástavbu v obci Žár: Odběr pro: Označení Druh objektu Příkon kW Soudobost lokality 0,7/kW bydlení B1 1 RD/plt 8 6 bydlení B2/1 7RD/elt 56 40 bydlení B2/2 8RD/plt 160 112 Bydlení+rekreace SR1/1 15RD/elt 300 210 Bydlen+ rekreace SR1/2 20RD/plt 160 112 Bydlení B3 1RD/elt 20 14 Bydlení B4 1RD/elt 20 14 Sklady, výroba Sklady + výroba VD1 25 20 Bydlení B5 1RD/plt 8 6 Potřebný příkon pro shora uvedené lokality bude cca 528kW. Jednotlivé lokality budou připojeny na zdroj elektrické energie takto: B1,B2 – ze stávající trafostanice na parc.č.2843 SR1 – ze stávající trafostanice na parc.č.207 B3,B4 – ze stávajícího rozvodu NN B5 – ze stávající trafostanice na parc.č.207 V obci Božejov není požadavek na navýšení potřeby el.energie. Tabulka navýšení potřeby elektrické energie pro plánovanou zástavbu v obci Žumberk: V obci není zaveden rozvod plynu.Označení elt=el.topení,ost=ostatní topiva. Označení Druh objektu Příkon kW Soudobost Odběr pro: lokality 0,6/kW bydlení B5 2 RD/elt 40 30 bydlení B6 1RD/elt 20 14 bydlení B7 1RD/elt 20 14 bydlení B8 1RD/ost 8 6 bydlení B9 1RD/elt 20 14 Smíšená zástavba SR2 1RD/elt 20 14 Potřebný příkon pro shora uvedené lokality bude cca 92kW. Jednotlivé lokality budou připojeny na zdroj elektrické energie takto: B6 – ze stávající trafostanice na parc.č.841 B5 – ze sítě NN B7 – ze sítě NN B8,B9 – z nové trafostanice na parc.č.520/1 Tabulka navýšení potřeby elektrické energie pro plánovanou zástavbu v obci Janovky: V obci není zaveden rozvod plynu.Označení elt=el.topení,ost=ostatní topiva. Odběr pro: Označení Druh objektu Příkon kW Soudobost lokality 1,0/kW bydlení B10 1 RD/elt 20 14 bydlení B11 1RD/ost 8 7 bydlení B12 1RD/elt 20 14 Potřebný příkon pro shora uvedené lokality bude 35kW. Jednotlivé lokality budou připojeny na zdroj elektrické energie takto: B10,B11 – ze stávající trafostanice na parc.č.2490 B12 – ze stávající trafostanice na parc.2558/1 Návrh rozvoje VN-NN: Níže uvedený návrh byl v průběhu prací na zpracování dokumentace ÚPO konsultován a v závěru prací odsouhlasen E.ON České Budějovice zastoupeným Ing.Hurajem.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 35 Pro zajištění vypočtených nových odběrů jsou navržena tato opatření: V obci Žár a Janovky budou všechny nové odběry zajištěny ze stávajících zdrojů elektrické energie.Případné navýšení potřeby el.energie proti uvažovaným hodnotám bude řešeno provedením úpravy stávajících trafostanic výměnou stávajících transformátorů a vystrojení za větší dle velikosti navýšení. V obci Žumberk budou lokality B5 až B7 napojeny na stávající zdroje el.energie. Pro objekty B8 a B9 je nutno vybudovat nové venkovní vedení VN a trafostanici o hodnotě do 250kVA umístěnou na parcele 520/1. Hlučnost transformoven-byla ověřena výpočtem a měřením E.ON a dle podnikové normy PN JČE T3 0011 jsou povolené hladiny hluku v obytné soustavě 40dB/A a v oblasti vyžadující zvláštní ochranu 35dB-zde je min.vzdálenost od trafa 6m. S ohledem na ochranné pásmo od vedení VN které je 7m, umístění trafostanic vždy vyhovuje. Elektroenergetická koncepce je v souladu s potřebami obcí a snižuje energetickou náročnost. Budovaná energetická zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 6005 o prostorovém uspořádání sítí technického vybavení. Zdůvodnění návrhu zásobování teplem Napříč řešeným územím severojižním směrem vede trasa vysokotlakého plynovodu. Plynovod prochází asi 100 m západně od zástavby Božejova, avšak ani Božejov, ani Žumberk nejsou na rozvod plynu napojeny. Obec Žár je napojena odbočkou z hlavního řadu vysokotlakého plynovodu k zemědělskému areálu kde je umístěna regulační stanice. Odtud pokračuje středotlaký plynovod do obce Žár. Plynovod je rozveden cca ve 2/3 zástavby. Asi 300 m severně od Božejova je stanice protikorozní katodové ochrany VTL plynovodu a zakopaná anoda. Stanice katodové ochrany je napájena zemním kabelem ze sloupového transformátoru v Božejově a dále je propojena zemním kabelem vedeným na západ od stanice s potrubím plynovodu. V konečném návrhu ÚP je středotlaká plynovodní síť v obci Žár rozvedena k navrhované zástavbě. S ohledem na vývoj cen plynu lze předpokládat u nové zástavby možné napojení na plynovodní síť, ale v kombinaci s jiným topným mediem (dřevní hmota, tepelná čerpadla apod.) V místních částech Žumberk, Božejov a Janovky se neuvažuje s plošnou plynofikací. Elektrické vytápění není plošně uvažováno, pouze jako doplněk k ostatním médiím. Pro zásobování teplem budou využity obnovitelné zdroje energie např dřevní hmota a biomasa. Dále se uvažuje s využitím tepelných čerpadel a solárních kolektorů.

Požadavky civilní ochrany a bezpečnost Požadavky civilní ochrany obyvatelstva vycházejí z příslušných právních předpisů Návrh ploch pro ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy. Je to situace, při které hrozí zaplavení území. Největšími recipienty protékajícími zájmovým územím jsou Žárský potok a Svinenský potok. Žárský potok (č. hydrolog. pořadí 1-06-02-053) protéká po jihovýchodní hranici katastru přibližně z jihu na sever, vlévá se do rybníka Velký Žár a dále protéká obcí Žár. Potok odvodňuje největší plochu (střední část) řešeného území. Svinenský potok ( č. hydrolog. pořadí 1-06-02-059, 1-06-02-061) protéká směrem z jihu na sever po západní hranici katastru. Protéká osadou Žumberk kde napájí malou vodní nádrž. Pro Svinenský potok je stanoveno záplavové území Q100 a aktivní zóna.V oblasti je množství menších vodotečí z nichž některé jsou zdrojem vody pro vodní plochy (rybníky).Malá část území na východě spadá do povodí řeky Stropnice

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 36 (která leží mimo řešenou oblast - č. hydrologického pořadí 1-06-02-052) a Janovského potoka (č.hydrolog. pořadí 1-06-02-049). Na jižním okraji obce Žár se rozkládá rybník Velký Žár který patří k nejstarším rybníkům v Čechách a písemně je zmiňován již r. 1221, zároveň je největším (112 ha) a nejhlubším 3,5 m rybníkem na Novohradsku. Žárský rybník stejně jako většina větších rybníků v oblasti je ve správě Rybářství Nové Hrady a využívá se především k rybochovným účelům. V květnu 2006 zpracoval Ing. Václav Kocourek na žádost města Trhové Sviny dokumentaci “ Protipovodňové opatření na Svinenském potoce – studie převedení části průtoků do povodí rybníka Žár“, která byla do návrhu územního plánu Žár zapracována. Tato studie navrhuje vybudovat otevřenou umělou vodoteč která by převáděla část povodňových průtoků Svinenského potoka, jehož zvýšené průtoky v posledních letech způsobují rozsáhlé škody na majetku města Trhové Sviny a dalších obcí , do rybníka Žár a tím využít značného retenčního potenciálu tohoto rybníka i menších rybníčků soustavy Janovky k protipovodňové ochraně především města Trhové Sviny. Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, jsou to situace, jenž mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mnoho vzdouvat vodu (havárie vzdouvacích vodních děl). Řešené území není ohroženo průchodem povodňové vlny. Návrh ploch pro zónu havarijního plánování Nejdůležitějším dokumentem havarijního plánování je Havarijní plán kraje (a jeho součást Analýza rizik možného vzniku mimořádné události Havarijního plánu kraje). Tento účelový dokument představuje soubor opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění vzniklých následků způsobených mimořádnou událostí. je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelných pohrom nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, právnické a fyzické osoby nacházející se na území kraje. Území řešené územním plánem není součástí zóny havarijního plánování, není ohroženo únikem nebezpečné látky ani v dosahu potencionální jaderné havárie. Návrh ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanovuje plánem ukrytí, který je součástí Havarijního plánu kraje. Ukrytí v obci se zabezpečuje podle Plánu ukrytí obce. Ukrytí obyvatelstva se na území obce zajišťuje ve stálých úkrytech postavených pro tyto účely v době míru a v improvizovaných úkrytech budovaných svépomocí obyvatelstva. Stálé úkryty (SÚ) Jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které byli projektovány a postaveny tak, aby poskytovali účinnou ochranu ukrývaných osob proti účinkům střepin, tlakové vlny, světelného záření i pronikavé radiace. Tvoří je stálé tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty(dřívější název byl stálé protiradiační úkryty) a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. V řešeném území se stálé úkryty nenacházejí a nejsou územním plánem navrhovány. Improvizované úkryty (IÚ) Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určené k ukrytí obyvatelstva. Budují se k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě krizového stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. Vhodnými prostory pro zřízení improvizovaných úkrytů jsou podzemní prostory v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. je vhodné aby obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 37 minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (všeobecně platí: čím silnější zdivo, tím kvalitnější je ochrana). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí asi 1,5m2, ochranný součinitel stavby (udává, kolikrát je úroveň radiace radioaktivního záření v úkrytu menší než úroveň radiace radioaktivního záření ve výšce 1m nad odkrytým terénem) by měl být větší než 50. Doporučuje se, aby jeden IÚ neměl větší kapacitu než 50 ukývaných osob. Výběr vhodného prostoru ke zřízení IÚ se provádí v době míru. Budování začíná po vyhlášení válečného stavu podle zpracovaných do 5 dnů v těchto etapách: v první etapě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzávěru plynu, vody, elektrické energie a příprava k příjmu ukrývaných osob; v druhé etapě se provádějí úpravy v úkrytu zejména přívodu vzduchu, utěsnění, vnitřní a venkovní úpravy; ve třetí etapě se provádějí opatření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu. Přehled o umístění a kapacitách improvizovaných úkrytů na území obce mají obce, které vedou evidenci improvizovaných úkrytů. Ve stávajících rodinných domech starších (původních zemědělských usedlostech) i novějších se počítá s možností zřízení improvizovaných úkrytů. Úkryty v objektech zaměstnavatelů zřízeny nejsou, nejsou zde koncentrovaně zaměstnávány větší počty osob. Návrh ploch pro evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, popřípadě strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. V řešeném území se nenacházejí objekty vhodné k ubytování evakuovaných osob. V případě nutnosti evakuovat obyvatele z řešeného území bude postupováno podle platných předpisů a havarijního plánu kraje. Návrh ploch pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V případě nutnosti budou některé stávající pozemky a objekty dočasně využívány pro potřeby civilní ochrany. Materiál civilní ochrany se skladuje (ukládá) pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva zařízeními civilní ochrany (odborné jednotky), ostatními složkami integrovaného záchranného systému a k individuální vybraných kategorií obyvatelstva. Hasičský záchranný sbor kraje organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany ze zákona. Ke skladování materiálu civilní ochrany využívá své sklady. Na území obce se nenacházejí sklady materiálu CO Ministerstva vnitra ani Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ani obce a právnických a podnikavých fyzických osob. Návrh ploch pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce V řešeném území se nenacházejí ani nepřepravují materiály a látky ohrožující v případě havárie bezpečnost nebo lidské zdraví. Územní plán jejich existenci v návrhovém období nepředpokládá. Návrh ploch pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění škodlivých účinků kontaminace, vzniklé při mimořádné události Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstranění následků způsobených

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 38 mimořádnou událostí (i za válečného stavu). Záchranné, likvidační a obnovovací práce (dále ZL a OP) k odvrácení a odstranění škodlivých účinků kontaminace vzniklé při mimořádné situaci provádějí základní složky integrovaného záchranného systému, a to především jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, které jsou vybavené technikou a materiálem k plnění tohoto úkolu. Zjišťování a označování nebezpečných oblastí, detekce plynů a nebezpečných látek, provádění dekontaminace v prostředí nebezpečných látek zajišťuje Chemicko-technická služba Hasičského záchranného sboru ČR. Na provádění ZL a OP se na vyžádání dále podílejí ostatní složky integrovaného záchranného systému, a to především vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a zařízení civilní ochrany pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů a věcných prostředků. Personál (osoby) a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky civilní ochrany. Aby mohla chemicko-technická služba a zařízení civilní ochrany plnit své úkoly, musí mít k dispozici stavby dotčené požadavky civilní ochrany, jejichž stávající technologické vybavení je po úpravách využitelné k dekontaminaci (dále stavby pro dekontaminaci) a chemické laboratoře. K stavbám pro dekontaminaci patří: hygienické propusti stálých úkrytů, stavby pro dekontaminaci osob, stavby pro dekontaminaci zvířat, stavby pro dekontaminaci oděvů, stavby pro dekontaminaci věcných prostředků a dekontaminační plochy Hygienické propusti stálých úkrytů Byli zřizovány v některých úkrytech pro dekontaminaci osob provádějících činnost v kontaminovaném prostoru. Mají malou kapacitu. V řešeném území se nenacházejí a nejsou navrhovány. Stavby pro dekontaminaci osob Zřizují se přizpůsobováním zařízení jako jsou lázně, bazény, umývárny, sprchy a jiné k dekontaminaci osob. Pro určení kapacity je rozhodující počet sprchových růžic. pro osprchování jedné osoby se počítá doba 4 minut. Navrhují se s čistou a nečistou částí s jednosměrným provozem, aby se osoby po provedené dekontaminaci nesetkávali s osobami kontaminovanými. pro tyto účely není vhodné umisťování sprch v kabinkách (boxech). V obci se vhodné objekty pro tento účel nenacházejí. Stavby pro dekontaminaci zvířat Stavby pro dekontaminaci hospodářských zvířat se zřizují zpravidla přizpůsobením budov nebo zpevněných ploch mimo budovu. Vlastní místo pro dekontaminaci je opatřeno výtoky s hadicemi. Mimo budovu lze k dekontaminaci končetin zřídit mělký příkop. Tělo zvířete se v tomto případě dekontaminuje postřikem pomocí hadic nebo sprch. To lze uskutečnit na jakékoliv zpevněné nepropustné ploše s odvodem kontaminované vody do neutralizační jímky napojené na kanalizaci. Stavby se člení na čistou a nečistou část s důsledným jednosměrným provozem. Plochy využitelné pro dekontaminaci zvířat se v řešeném území nenacházejí. Stavby pro dekontaminaci oděvů K dekontaminaci většího množství oděvů, prádla a drobných předmětů budou přizpůsobovány dezinfekční stanice, chemické čistírny, prádelny, dezinfekční komory zdravotnických zařízení a jiné obdobné, nacházející se na území obce. Vždy se u nich provádí oddělení čisté a nečisté části a zřizuje hygienická propust pro personál. V řešeném území se nenacházejí a nejsou navrhovány. Stavby pro dekontaminaci věcných prostředků (vozidel) a dekontaminační plochy. Zřizují se přizpůsobením zařízení zejména garáží, umýváren vozidel (myček), tramvajových, trolejbusových a vlakových vozoven, velkých garáží a pod., napojených na kanalizaci a

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 39 vodovod. Musí umožňovat odvádění kontaminované vody do kanalizace po její neutralizaci (např. v neutralizační jímce). Dekontaminace může být prováděná v jednom nebo více proudech. Provoz je jednosměrný. Dekontaminovaná vozidla se nesmí setkat s vozidly kontaminovanými. Pro dekontaminační plochy v podstatě postačí zpevněná, nejlépe betonová plocha a odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. V řešeném území se nenacházejí a nejsou navrhovány. Návrh ploch pro ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území se nevyskytují ani nejsou územním plánem navrhovány plochy nebo objekty, kde by byli skladovány a používány nebezpečné látky. Tyto látky nejsou přes území ani přepravovány. V řešeném území se nenacházejí žádné další zátěže nebo rizika ohrožující zdraví nebo životy obyvatel. Návrh ploch pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou při zachování jejího nezbytného množství a nezávadných vlastností se bude zajišťovat v případě, pokud nelze zabezpečit běžné zásobování obyvatelstva pitnou vodou pro veřejnou potřebu. Hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou zajišťují provozovatelé vodovodů. Při zásobování pitnou vodou je provozovatel oprávněn přerušit nebo omezit dodávky jen v případech stanovených zákonem a současně je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Postup orgánů krajů a obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou je řešen Směrnicí Ministerstva zemědělství č.j. 416578/2001-6000 ze dne 20.12.2001. Seznam subjektů Služby předávají orgány krizového řízení územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, jako podklad pro uzavření písemných dohod k poskytnutí plánované pomoci na vyžádání podle §21 zákona č.239/2000Sb. Nouzové zásobování vodou je součástí krizových a havarijních plánů podle zvláštních předpisů. Stanoviště pro cisterny pro havarijní zásobování pitnou vodou jsou: Veřejný prostor před obecním úřadem a hasičskou zbrojnicí a veřejný prostor u bytovek. Nouzové zásobování elektrickou energií není centrálně navrhováno. Požární voda Zdrojem požární vody pro obec Žár jsou hydranty a vodní plochy rybníků, které jsou přístupné ze současně zastavěných území obce. Dostupnost vodních ploch je totožná v místních částech Žumberk, Božejov a Janovky.

H. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vzhledem k druhu navrhovaných změn v území a k jejich rozsahu není pravděpodobné ovlivnění trvale udržitelného rozvoje území v negativním smyslu. Pozitivní pro trvale udržitelný rozvoj bude stabilizace trvale žijících obyvatel navrhovanou obytnou a smíšenou obytnou zástavbou a zástavbou pro výrobu a sklady včetně ploch pro technickou a dopravní infrastrukturu a realizace navrhovaných protipovodňových opatření a navrhovaných prvků ÚSES. Požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebyl v zadání územního plánu uplatněn.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 40

I. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

řešení

na

1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany půdy dle MP MŽP č.j. OOLP/1067/96,

Plochy nově navržené územním plánem Žár Žár lokalita funkční využití č. B3 Plochy bydlení B4

-„-

0,175

0,175

0,175

7.67.01

V

Druh pozemku ostatní plocha TTP

B5

-„-

0,086

0,086

0,086

7.32.11

II

TTP

SR1

Plochy smíšené – obytná - rekreační

3,370

3,370

VD1

1,147

1,147

7.32.11 7.32.11 7.53.11 7.32.11

II II IV II

TTP zahrada TTP orná

2,293

0,092

0,092

7.32.11

II

orná

PV2

Plochy výroby a skladování Plochy veřejného prostranství – obslužné a pěší komunikace, parkoviště, veřejná zeleň -„-

1,368 0,127 1,875 1,147

0,125

-

-

-

-

PV3

-„-

0,548

0,351

PV4

-„-

0,022

-

0,044 0,121 0,186 -

7.32.11 7.32.11 7.50.11 -

II II III -

PV5

-„-

0,195

-

-

-

-

PX1

Plochy veřejného prostranství – ochranná zeleň -„-

0,608

0,608

0,492 0,116

7.32.11 7.32.14

II V

ostatní plocha orná TTP TTP ostatní plocha ostatní plocha orná orná

0,482

0,482

0,318 0,164

7.32.11 7.53.11

II V

TTP TTP

9,208

6,311

6,311

plocha celkem 0,045

plocha ZPF 0,045

plocha BPEJ 0,045

7.32.11

třída ochrany II

Druh pozemku orná

PV1

PX2

Celkem

plocha celkem 0,157

plocha ZPF -

plocha BPEJ -

BPEJ -

třída ochrany -

Žumberk lokalita funkční využití č. B7 Plochy bydlení

BPEJ

B8

-„-

0,189

0,189

0,189

7.32.11

II

orná

B9

-„-

0,248

0,248

0,248

7.50.11

III

orná

0,482

0,482

0,482

Celkem

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 41 Janovky lokalita funkční využití č. B10 Plochy bydlení

plocha celkem 0,174

plocha ZPF 0,174

plocha BPEJ 0,174

BPEJ 7.52.01

třída ochrany III

Druh pozemku TTP

B11

-„-

0,145

0,145

0,145

7.52.01

III

TTP

B12

-„-

0,197

0,197

0,197

7.52.01

III

TTP

0,516

0,516

0,516

lokalita funkční využití č. Wp1 Plochy vodní a vodohospodářské – převedení části průtoků Svinensnkého potoka do povodí rybníka Velký Žár

plocha celkem 5,493

plocha ZPF 3,732

plocha BPEJ 1,280 0,037 0,613 0,049 0,941 0,362 0,371 0,079

třída ochrany I III II II II III V V

Druh pozemku orná orná orná TTP orná TTP orná TTP

Celkem

5,493

3,732

3,732

7.50.01 7.32.11 7.32.11 7.32.01 7.50.01 7.37.15 7.53.01 7.50.01 7.68.11 7.68.11 7.32.14 8.50.01

třída ochrany III III III II III V IV III V V V III

Druh pozemku TTP TTP orná orná orná orná TTP orná orná TTP TTP TTP

7.32.11 7.50.01

II III

orná orná

Celkem Protipovodňová opatření

BPEJ 8.34.21 8.34.24 7.32.11 7.32.11 7.50.01 7.50.01 7.67.01 7.67.01

Plochy smíšené nezastavěného území – prvky ÚSES lokalita funkční využití č. NS1 Lokální biokoridor (č. 12)

plocha celkem 1,725

plocha ZPF 1,725

plocha BPEJ 1,458 0,141 0,126 3,932 0,085 0,631 0,855 0,014 0,284 0,145 0,231 0,082

NS2

regionální biokoridor (č.26)

4,648

4,648

NS3

Lokální biokoridor (č.34)

1,899

1,529

NS4

Lokální biokoridor (č.18) Regionální biokoridor (č. 32)

0,082

0,082

2,078

1,911

0,587 1,324

10,432

9,895

9,895

NS5

Celkem

BPEJ

Vyhodnocení předpokládaného záboru zemědělské půdy dle funkčního využití navržených ploch funkční využití ploch

Bydlení Smíšené obytné - rekreační Výroba a skladování Veřejná prostranství – pěší a obslužné komunikace, parkoviště, veřejná zeleň Veřejná prostranství – ochranná zeleň Plochy vodní a vodohospodářské – protipovodňová opatření Plocha smíšená nezastavěného území – prvky ÚSES

Celkem

navržené plochy celkem (ha) 1,416 3,370 1,147 3,183

plochy ZPF celkem (ha)

1,090 5,493

1,090 3,732

10,432

9,895

26,131

20,936

1,259 3,370 1,147 0,443

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 42

Poměr zastoupení půd podle třídy ochrany Druh pozemku orná TTP zahrada

Třída ochrany zemědělské půdy II III. IV 8,082 1,834 1,942 2,745 2,730 0,127 -

I 1,280 -

Celkem

1,280ha 6,11%

10.151ha 48,49%

4,579ha 21,87%

2,730ha 13,04%

V 1,402 0,794 -

Plochy ZPF celkem 12,598 8,211 0,127

2,196ha 10,49%

20,936ha 100%

Plochy ZPF převzaté do územního plánu z předchozího schváleného ÚPnSÚ Žár a Žumberk, pro které byl udělen souhlas s odnětím ZPF lokalita č.

Funkční využití

plocha ZPF

plocha BPEJ

BPEJ

třída ochrany

Druh pozemku

7.32.11 7.50.01 7.32.11 7.32.11 7.50.11 7.50.11 7.32.14 7.32.11 7.32.11 7.32.11

II III II II III III V TTP zahrada II

orná orná orná TTP orná TTP orná

TTP

7.32.11

II

orná

II V V II V III II II III II II

orná orná TTP orná orná orná orná TTP TTP TTP orná

Žár B1

bydlení

0,196

B2

bydlení

2,040

Plocha smíšená obytná- rekreační Plochy veřejného prostranství – ochranná zeleň

0,817

bydlení

0,118

SR1 část PX2 část

0,246

0,003 0,193 0,950 0,011 0,809 0,214 0,056 0,720 0,097 0,246

Žumberk B7

0,118

Dopravní infrastruktura DS1

Přeložka silnice II/156

3,118

DS2, DS3

Přeložky silnic III/15613 III/15614

0,513

1,028 0,271 0,141 1,174 0,356 0,148 0,190 0,135 0,087 0,020 0,081

7.32.11 7.32.14 7.67.01 7.32.01 7.37.15 7.50.11 7.32.11 7.32.11 7.50.01 7.32.01 7.32.01

V územním plánu jsou navrženy plochy k navrácení do zemědělského půdního fondu. Jedná se o plochy stávajících silnic II. a III. třídy o velikosti cca 0,648ha, které budou navráceny do ZPF po vybudování přeložek. 2. Charakteristika hlavních půdních jednotek 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 43 horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 52 Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení 53 Pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim

3. Charakteristika tříd ochrany půdy dle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 I. třída bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmou ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany zemědělské půdy - situovány jsou zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. III. třída ochrany zemědělské půdy - sloučeny jsou půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro případné zastavění. IV. třída ochrany zemědělské půdy - sdruženy jsou půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci klimatického regionu, jen s omezenou ochranou, v rámci územního plánování využitelné pro výstavbu. V. třída ochrany zemědělské půdy - zahrnuty jsou zbývající půdy, zejména s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, svažitých, zmokřených, štěrkovitých až kamenitých a erozně ohrožených. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším zájmem ochrany půdy s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

4. Údaje o uskutečněných investicích do půdy a o jejich předpokládaném porušení Navržené plochy, které zasahují do meliorovaných pozemků: k.ú. Žár - DS1, DS2, DS3, VD1 a SR1, k.ú. Žumberk B9 a B10 Před schválením jednotlivých záměrů v těchto lokalitách je potřebné v rámci navazujících projektů vypracovat řešení bezkolizní úpravy melioračních systémů.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 44 5. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V řešeném území se nenacházejí objekty staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostí, které by byly urbanistickým záměrem negativně dotčeny. V územním plánu byla navržena max. hranice negativního vlivu zemědělských areálů na okolní stávající a navrženou zástavbu v obci Žár a v místní části Žumberk, která nebude moci být v budoucnu překročena.

6. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů, Nově navržené zastavitelné plochy navazují smysluplně na zastavěná území obce, jsou navrženy tak, aby doplňovaly stávající obrys zastavěných ploch s prvořadým využitím proluk a volných ploch v sousedícím území a aby nenarušovaly souvisle obdělávané zemědělské plochy a historicky funkční vodohospodářský systém rybniční krajiny. Rozvoj obce Žár na volné dosud nezastavěné pozemky je limitován konkrétní funkční využitelností, která je nezaměnitelně určena nadřazeným i místním skeletem dopravního řešení v severní a severozápadní části obce, stávajícím zemědělským areálem v jihozápadní části obce a rybníkem Velký Žár navazujícím na zastavěné území v jihovýchodní části obce. Pozemky na severním okraji obce Žár jsou vymezeny pro koridor přeložky II/156. V souvislosti s napojením dopravně technické infrastruktury na uvedenou přeložku jsou navrženy plochy pro výrobu a skladování (VD1) a plochy bydlení (B2) V jižní části obce je navržena plocha pro zástavbu smíšenou obytnou - rekreační (SR1), která je vymezena stávajícími plochami zemědělské výroby, bydlení, rekreace a sportovním areálem na břehu rybníka Velký Žár. Realizace obytné zástavby B2 a smíšené obytné SR1 bude řešena postupně s ohledem na dostupnost podmiňujících investic. Pro tyto lokality je územním plánem stanoveno vypracování územní studie, která prověří možnost napojení navržených ploch na veřejnou infrastrukturu obce a stanoví parcelaci a procento možného zastavění. V místní části Žumberk jsou k návrhu nových obytných ploch využity především proluky v zastavěném území, které budou zastavovány postupně s ohledem na dostupnost a místní vlastnické vztahy. V místní části Janovky se jedná o doplnění stávající rozptýlené zástavby o tři rodinné domy, které jsou přístupné ze stávající cestní sítě. Při zpracování územně plánovací dokumentace obce Žár vycházel zpracovatel územního plánu ze zásad a podmínek kvantitativní i kvalitativní ochrany zemědělského půdního fondu, formulovaných závaznými právními předpisy. Jednotlivé záměry ve většině případů navazují na současně zastavěné území obce a nenarušují organizaci ZPF.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky, kterých se týká odnětí z pozemků určených k plnění funkcí lesa, se nacházejí ve 3 záměrech – DS1, Wp1 a W1.

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 45 DS 1:

K lesnímu porostu je možné uvést pouze dílčí údaje: Lokalita

Funkce

Plocha 2 m

Parcelní číslo

Způsob ochrany

Druh pozemku

DS1

Dopravní stavby

5488

1854 KN Žár u Nových Hradů

PUkPFL

Lesní pozemek

Celkem

Dopravní stavby

5488

1854

PukPFL

Lesní pozemek

Hospodářské soubory pro lesní porosty jsou stanoveny jako 43, tj. kyselá stanoviště středních poloh, a 41 – exponovaná stanoviště středních poloh:

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 46

Lesní oblast = 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor. LVS – 4. = Bukový. Lesní typy = 4K6 – Kyselá bučina borůvková na hřbetech a horních částech svahů a plošinách, a 4K9 – Kyselá bučina biková na příkrých svazích:

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 47 Wp1 + W1: Tyto stavby jsou uvedeny společně.

K lesnímu porostu je možné uvést tyto údaje: Lokalita

Funkce

Plocha 2 m

Parcelní číslo

Způsob ochrany

Druh pozemku

Wp1

Vodohospodářské stavby – protipovodňová opatření – otevřený tok

16324

269 KN Žumberk u Nových Hradů

PUkPFL

Lesní pozemek

W1

Vodohospodářské stavby – vodní plocha

9100

269 KN Žumberk u Nových Hradů

PUkPFL

Lesní pozemek

25424

269

PukPFL

Lesní pozemek

Celkem

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 48

Hospodářské soubory pro lesní porosty jsou stanoveny jako 43 – kyselá stanoviště středních poloh, 41 – exponovaná stanoviště středních poloh , 29 – olšová stanoviště na podmáčených půdách, 53 – kyselá stanoviště vyšších poloh, 57 – oglejená stanoviště vyšších poloh, 59 – podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh:

Lesní oblast = 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor. LVS – 4. = Bukový v severní části, v jižní části 5. = Jedlobukový. Lesní typy = 4I1 - Uléhavá kyselá bučina s bikou chlupatou na plošinách a úpatích svahů, 4K1 - Kyselá bučina metlicová na mírných svazích a plošinách, 4N4 - Kamenitá kyselá bučina borůvková na hřbetech a kamenitých svazích, 5G1 - Podmáčená jedlina přesličková na sníženinách s prameništi, 5I1 - Uléhavá kyselá jedlová bučina s bikou chlupatou, 5K1 - Kyselá jedlová bučina metlicová na plošinách a svazích, 5K6 - Kyselá jedlová bučina borůvková, 5L1 Montánní jasanová olšina potoční, 5O1 - Svěží buková jedlina šťavelová na mírných svazích a

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 49 podsvahových plošinách, 5P1 - Kyselá jedlina s bikou chlupatou na mírných svazích a podsvahových plošinách:

Navržené lokality pro bydlení B3 v k.ú. Žár a B7 v k.ú. Žumberk u Nových Hradů zasahují do ochranného pásma lesa (50m od okraje lesní parcely). Všechny stavby a činnosti v těchto lokalitách vyžadují i po schválení ÚP samostatný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů V těchto lokalitách bude dodržena vzdálenost objektů od okraje pozemků určených k plnění funkce lesa min. 25 m.

J. Rozhodnutí o námitkách Bude doplněno na základě veřejného projednání.

K. Vyhodnocení připomínek Bude doplněno na základě veřejného projednání.

L. Údaje o počtu listů odůvodnění ÚP Žár a počtu listů grafické části Odůvodnění ÚP Žár obsahuje 25 stran textové části a grafickou část, která obsahuje tyto 3 výkresy: ‫־‬ ‫־‬ ‫־‬

O1 – Koordinační výkres - měř.: 1 : 5 000 O2 – Výkres širších vztahů - měř.: 1 : 50 000 O3 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu - měř.: 1 : 5 000

Opatření obecné povahy – územní plán Žár 50

Poučení: Proti územnímu plánu obce Žár vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

--------------------------------------starosta

------------------------------------místostarosta

Vyvěšeno dne ………………….

Sejmuto:……………………

Toto opatření musí být vyvěšeno min 15 dnů.