Úvod. [cit ]. Dostupný na World Wide Web:

Úvod Zam stnávání osob se zdravotním postižením tvo í nedílnou sou ást eského právního ádu a zárove je jedním ze základních znak demokratické právní spole nosti. V sou asné dob

se s touto problematikou stále

ast ji setkáváme i v mediální rovin .

Z uvád ných statistik vyplývá, že minimáln sto tisíc ech je mentáln postižených, dalších sto tisíc je duševn nemocných, sedmdesát tisíc ob an je postiženo po úrazu a stejný po et osob nevidí i neslyší. 1 I p es své postižení mají tyto osoby podle eského právního ádu právo být sou ástí pracovního procesu a za odvedenou práci mají právo na odm nu. Jednou z nejvíce ohrožených skupin osob na trhu práce jsou práv zdravotn postižení ob ané. I když

eská

republika p ijala adu ochranných opat ení, stále se m žeme u t chto osob setkat s formami ímé i nep ímé diskriminace. Zdravotn postižené osoby p edstavují co do po tu významnou heterogenní skupinu, a to v závislosti na druhu a stupni zdravotního postižení, p

emž mezi

nejvíce ohrožené pat í osoby se zdravotním postižením žijící v ústavních za ízeních.2 Vzhledem k této skute nosti jsem se zam ila ve své práci na oblast samotného zam stnávání zdravotn postižených osob a snažila jsem se ji popsat od právní regulace spole enských vztah v této oblasti, p es p sobnost zainteresovaných správních orgán , její výhody i nevýhody, možnosti financování, až po konkrétní p íklad zam stnávání osob se zdravotním postižením, a to metodou kompilace a metodou srovnání. Každý z nás se v život setkal s osobou zdravotn postiženou, ale jen málokdo si je v dom toho, jaké mají tyto osoby možnosti v p ístupu k zam stnání, kde všude mohou být zam stnáni a naopak, jaké výhody a nevýhody mají zam stnavatelé zam stnávající zdravotn postižené osoby. Proto je mým zám rem ucelen

popsat nejen možnosti, ale i p ípadné p ekážky

v zam stnávání t chto osob široké ve ejnosti zp sobem usnad ujícím jejich pochopení a následnou orientaci v této problematice. Z praktických d vod jsem oproti zadání pozm nila strukturu a obsah jednotlivých kapitol. Práci jsem pro p ehlednost a srozumitelnost rozd lila na t i obsáhlé tematické ásti, kterým edchází vý et základních pojm a právní úprava popisované oblasti.

1

Srov.

eský statistický ú ad: Pomoc zdravotn postiženým lidem [online]. Praha:

eský statistický ú ad, 2010.

[cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web: . 2

Srov. Ministerstvo práce a sociálních v cí

eské republiky: text opera ního programu Lidské zdroje

a zam stnanost v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, verze íjen 2007. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: .

6

První z výše uvedených oblastí se v nuje historii pracovního práva v eských zemích a práv m a povinnostem jednotlivých osob podle jejich postavení od antiky až do po átku 20. století. Další celek se zam uje na zam stnávání osob se zdravotním postižením ve smyslu íslušných ustanovení zákona o zam stnanosti uvedených v ásti t etí, tedy i na pracovní rehabilitaci, chrán nou pracovní dílnu, p ísp vky na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením, práva a povinnosti zam stnavatel , spolupráci s ú ady práce a dávky sociální pé e zdravotn postiženým osobám. Jednou z forem podpory zam stnávání osob se zdravotním postižením jsou dotace, tedy finan ní p ísp vky plynoucí z r zných zdroj . Proto jsem se ve t etím celku v novala práv dotacím, a to nejen z pohledu jejich popisu, ale i procesu a podmínek pro jejich získání. V této kapitole rozd luji dotace na vnitrostátní, plynoucí ze státního rozpo tu

eské republiky

na zam stnávání osob se zdravotním postižením, a na evropské dotace plynoucí z evropských fond . Tato finan ní injekce je jednorázovou nebo opakující se pomocí, která zam stnavatel m poskytuje ur ité ekonomické výhody a tím je motivuje k tomu, aby zam stnávali osoby se zdravotním postižením. Poslední kapitola je ryze praktického charakteru. Popisuji zde vznik, strukturu, provoz, možnosti financování, výhody a nevýhody innosti SENZA družstva, chrán né dílny, které sídlí na ulici Tylova 44 v Prost jov .

7

1 Základní pojmy, ústavní a zákonný základ pro zam stnávání osob se zdravotním postižením 1.1 Základní pojmy Struktura níže uvád ných základních pojm , je zám rn uspo ádána tak, aby pokud možno jednoduše a p edevším výstižn

uvedla

tená e do problematiky zam stnávání osob se

zdravotním postižením a napomohla jim snadn ji se v ní orientovat. Kontinentální právní systém, z n hož vychází všechna právní odv tví v eské republice, adí pracovní právo do tzv. práva soukromého. K rozlišování práva soukromého a ve ejného slouží ada r zných ímskoprávních teorií. Jedna z t chto teorií, která ale není vždy úpln spolehlivá, uvádí, „že v soukromém právu mají subjekty rovné postavení (platí tu princip ekvivalence), kdežto ve ve ejném právu je jeden subjekt pod ízen druhému, který v právním vztahu vystupuje jako siln jší (platí tu tzv. princip subordinace).“3 Nutno ovšem poznamenat, že i když pracovní právo adíme do práva soukromého, právní normy pracovního práva jsou kogentní, kategorické, imperativní, tj. neumož ují subjekt m pracovn právního vztahu disponovat se svými právy a povinnostmi dle svého uvážení, jako je tomu nap . v právu ob anském, ze kterého se pracovní právo odd lilo. Krom

práva pracovního adíme do oblasti soukromého práva taktéž právo ob anské,

obchodní, rodinné a kolizní, tj. mezinárodní právo soukromé. Pracovní právo je „relativn samostatný soubor právních norem, které upravují spole enské vztahy vznikající p i námezdní práci a vztahy s nimi úzce související.“4 Reguluje

innost

vykonávanou za ú elem dosažení výd lku. Pod pojem práce lze zahrnout opakující se výlu

lidskou innost, která je vykonávána

za ú elem dosažení výd lku. 5 P edm tem regulace pracovního práva je námezdní neboli závislá práce, která „je vykonávána ve vztahu nad ízenosti zam stnavatele a pod ízenosti zam stnance. Za závislou práci se považuje výlu

osobní výkon práce zam stnance pro zam stnavatele, podle pokyn zam stnavatele,

jeho jménem, za mzdu, plat nebo odm nu za práci, v pracovní dob nebo jinak stanovené nebo 3

KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. 247 s. Str. 68. ISBN 80-7179028-1.

4

GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 551 s. Str. 12. ISBN 80-2102665-0.

5

Srov. GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 551 s. ISBN 80-2102665-0.

8

dohodnuté dob na pracovišti zam stnavatele, pop ípad na jiném dohodnutém míst , na náklady zam stnavatele a na jeho odpov dnost.“6 Systém pracovního práva upravuje oblast individuálního pracovního práva, tj. úpravu vztah mezi zam stnavatelem a zam stnancem, oblast kolektivního pracovního práva, tj. vztahy mezi zam stnavatelem a subjekty, které zastupují kolektivy zam stnanc , a také oblast zam stnanosti tj. vztahy mezi státními orgány a ob any p i zajiš ování práva na zam stnání. Politika zam stnanosti „sm uje k rovnováze mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj

pracovních sil a k zabezpe ení práva ob an

na zam stnání.“7 Aktivní politikou zam stnanosti se rozumí souhrn opat ení sm ujících k zajišt ní maximáln možné úrovn zam stnanosti, které zabezpe ují Ministerstvo práce a sociálních v cí a ú ady práce, podle situace na trhu práce mohou spolupracovat i s dalšími subjekty. 8 Následující pojmy se vztahují p ímo k problematice zam stnávání osob se zdravotním postižením. Zákon o zam stnanosti definuje osoby se zdravotním postižením jako „fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpe ení uznány invalidními ve t etím stupni (osoby s t žším zdravotním postižením), b) orgánem sociálního zabezpe ení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, c) rozhodnutím ú adu práce uznány zdravotn

znevýhodn nými (osoby zdravotn

znevýhodn né).“9 Zdravotn

znevýhodn nou osobou je „fyzická osoba, která má zachovánu schopnost

vykonávat soustavné zam stnání nebo jinou výd le nou innost, ale její schopnosti být nebo stat pracovn za len na, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatn

omezeny z d vodu jejího dlouhodob

nep íznivého

zdravotního stavu.“10 Tato osoba se prokazuje rozhodnutím ú adu práce. Dlouhodob nep íznivý zdravotní stav ur uje léka . Osoby s t žším zdravotním postižením a osoby, které jsou áste invalidní, se prokazují potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpe ení. 11

6

§ 2 odst. 4 zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis .

7

B LINA, M. kol. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 504 s. Str. 424. ISBN 80-7179-521-6.

8

Srov. § 104 zákona . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

9

§ 67 odst. 2 zákona . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

10


11

Srov. § 67 odst. 4, odst. 5 zákona . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

9

Pracovní rehabilitace je pojem související s vhodným zam stnáním osob se zdravotním postižením. Jedná se o souvislou innost spo ívající v získání a udržení vhodného zam stnání osoby se zdravotním postižením, zahrnuje poradenskou

innost, praktickou a teoretickou

ípravu a vytvá ení podmínek pro výkon pracovní nebo výd le né innosti.12 ad práce je správní ú ad, v jehož ele stojí editel. Správní obvody ú adu práce jsou shodné s územními obvody okres , tak jak je uvádí zákon o územním len ní státu.13 Místní p íslušnost adu práce tvo í místo, ve kterém je nebo má být zam stnání vykonáváno. V cná p sobnost adu práce upravuje zákon o zam stnanosti, jedná se nap . o zpracovávání koncepce vývoje zam stnanosti ve svém správním obvodu, vyhodnocování situace na trhu práce, p ijímání opat ení na ovlivn ní poptávky a nabídky práce, p ijímání opat ení na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický p vod, provád ní zprost edkování zam stnání uchaze m o zam stnání a zájemc m o zam stnání a další innosti v oblasti zam stnanosti. 14 Léka ská posudková služba je dalším a pro oblast zam stnávání osob se zdravotním postižením neodmyslitelným pojmem. Jedná se o „soustavu léka ských posudkových orgán , jejichž st žejním úkolem je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob pro ú ely jednotlivých systém sociální ochrany. Jde zejména o systémy d chodového a nemocenského pojišt ní, zam stnanosti, sociální pé e a státní sociální podpory.“15

1.2 Ústavní a zákonný základ

Problematika zam stnávání osob se zdravotním postižením má své základy nejen v rovin vnitrostátních právních p edpis

s nejvyšší právní silou a tzv. b žného zákonodárství

a provád cích právních p edpis , ale v dob , kdy je

eská republika

lenem n kolika

mezinárodních organizací a jedné nadnárodní organizace, nelze v uvedené oblasti opomenout také prameny práva mezinárodního a na ízení, sm rnice, doporu ení, stanoviska a rozhodnutí Evropských spole enství.

12

Srov. LEIBLOVÁ, Z., VOLKOVÁ R. Co vám m že dát stát a co zam stnavatel. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2005. 271 s. ISBN 80-7263-268-X.

13

Srov. zákon . 36/1960 Sb., o územním len ní státu, ve zn ní pozd jších právních p edpis .

14

§ 7 a § 8 zákona . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

15

Ministerstvo práce a sociálních v cí eské republiky [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2010. [cit. 2010-01-06]. Dostupný na World Wide Web: .

10

Vnitrostátním pramenem práva nejvyšší právní síly, který upravuje práva a svobody zam stnanc , je Listina základních práv a svobod.16 V oblasti základních lidských práv a svobod stanoví zákaz nucených prací nebo služeb. V rovin

hospodá ských, sociálních a kulturních práv zakládá právo na svobodnou volbu

povolání a p ípravu k n mu, právo podnikat a právo provozovat jinou hospodá skou innost. Dále pak deklaruje právo prost ednictvím práce získávat prost edky pro své životní pot eby a v této souvislosti stanoví povinnost státu v p im eném rozsahu hmotn zajistit ob any, kte í toto právo nemohou bez své viny vykonávat. Listina základních práv a svobod zajiš uje právo na spravedlivou odm nu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky, poskytuje ženám, mladistvým a osobám se zdravotním postižením právo na zvýšenou ochranu zdraví p i práci a právo na zvláštní pracovní podmínky, zdravotn postiženým osobám a mladistvým zaru uje právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc p i p íprav k povolání. Ob an m, kte í nejsou zp sobilí k práci, dává právo na p im ené hmotné zabezpe ení.17 Na úrovni tzv. b žného zákonodárství je nejd ležit jším právním p edpisem upravujícím zam stnávání osob se zdravotním postižením, na který zárove odkazuje i zákoník práce,18 zákon o zam stnanosti.19 Dalšími normativními právními akty užívanými vedle zákona o zam stnanosti jsou nap . zákon o životním a existen ním minimu, 20 zákon o sociálních službách, 21 zákon o pomoci v hmotné nouzi,22 zákon o organizaci a provád ní sociálního zabezpe ení, 23 zákon o d chodovém pojišt ní, 24 zákon o nemocenském pojišt ní, 25 zákon o státní sociální podpo e,26 zákon o sociálním zabezpe ení. 27 16

Srov. Usnesení p edsednictva eské národní rady . 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako sou ásti ústavního po ádku eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis .

17

Srov.

l. 9,

l. 26,

l. 28,

l. 29 a

l. 30 odst. 1 Usnesení p edsednictva

eské národní rady . 2/1993 Sb.,

o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako sou ásti ústavního po ádku

eské republiky, ve zn ní

pozd jších p edpis . 18

Srov. § 237 zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis .

19

Srov. zákon . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

20

Srov. zákon . 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu, ve zn ní pozd jších p edpis .

21

Srov. zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis .

22

Srov. zákon . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve zn ní pozd jších p epis .

23

Srov. zákon . 582/1991 Sb., o organizaci a provád ní sociálního zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis .

24

Srov. zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis .

25

Srov. zákon . 187/2006 Sb., o nemocenském pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis .

26

Srov. zákon . 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, ve zn ní pozd jších p edpis .

27

Srov. zákon . 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis .

11

Z velkého množství provád cích p edpis

k zákonu o zam stnanosti lze uvést zejména

vyhlášku, kterou se provádí zákon o zam stnanosti, 28 vyhlášku o rekvalifikaci uchaze o zam stnání a zájemc o zam stnání a o rekvalifikaci zam stnanc ,29 a na ízení vlády o hmotné podpo e na vytvá ení nových pracovních míst a hmotné podpo e rekvalifikace nebo školení zam stnanc v rámci investi ních pobídek,30 vyhlášku, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon o p sobnosti orgán v sociálním zabezpe ení, 31 vyhlášku, kterou se stanoví stupn

zdravotního postižení a zp sob jejich posuzování pro ú ely dávek státní sociální

podpory.32 Ústava

eské republiky

adí mezi prameny

eského právního

ádu také „vyhlášené

mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je

eská republika

vázána; stanoví-li mezinárodní smlouva n co jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“33 Nej ast jším pramenem práva tohoto druhu v oblasti pracovního práva a potažmo zam stnanosti jsou úmluvy a doporu ení Mezinárodní organizace práce (odborná mezinárodní organizace p idružená k Organizaci spojených národ ) resp. v úmluvách stanovené jednotlivé normativní výroky (pravidla chování), které jsou inkorporovány do vnitrostátního zákonodárství. V souvislosti se vstupem

eské republiky do Evropské unie byla p ijata ada opat ení

za ú elem harmonizace eského právního ádu s právem Evropských spole enství, které jsou prvním pilí em Evropské unie. Základním dokumentem, který upravuje práva a svobody ob an Evropské unie je Listina základních práv Evropské Unie. Tento dokument je v sou asné dob edm tem spor uvnit pro

28

eské právní ve ejnosti. Jádrem t chto spor je jeho právní závaznost

eskou republiku v souvislosti s p ijetím Lisabonské smlouvy, která pro

eskou republiku

Srov. vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

29

Srov. vyhláška . 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchaze

o zam stnání a zájemc o zam stnání a o rekvalifikaci

zam stnanc . 30

Srov. na ízení vlády . 515/2004 Sb., ve zn ní na ízení vlády . 68/2008 Sb., o hmotné podpo e na vytvá ení nových pracovních míst a hmotné podpo e rekvalifikace nebo školení zam stnanc

v rámci investi ních

pobídek. 31

Srov. vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon eské národní rady o p sobnosti orgán

eské republiky v sociálním zabezpe ení, ve zn ní


Srov. vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupn zdravotního postižení a zp sob jejich posuzování pro ú ely dávek státní sociální podpory, ve zn ní vyhlášky . 156/1997 Sb.

33

§ 10 ústavního zákona . 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis .

12

vstoupila v platnost dne 1. prosince roku 2009, jejíž je sou ástí.34

eské republice byla totiž

ud lena výjimka spo ívající v tom, že Listina základních práv Evropské unie pro ni nebude právn závazná. N kte í právní teoretici zastávají názor, že sociální práva deklarovaná v tomto dokumentu, nebudou zaru ená ob an m

eské republiky žijícím a pracujícím v n kterém

z lenských stát Evropské unie. Jiní tento názor vyvrací s poukázáním na existenci dalších smluv závazných pro lenské státy Evropské unie, které tato práva a svobody zaru ují vedle Listiny základních práv Evropské unie. Problematika závaznosti Listiny základních práv Evropské unie pro

eskou republiku ovšem není tématem této práce, by by se jednalo jist

o velmi zajímavé a p ínosné téma. Základním nástrojem harmonizace pracovního práva, a tedy i oblasti zam stnanosti, s p edpisy Evropské unie jsou sm rnice. Sm rnice jsou „právní akty, které spolu s na ízeními, rozhodnutími, doporu eními a stanovisky tvo í sekundární právo Evropských Spole enství, jež edstavují právní nory vytvo ené orgány Evropských Spole enství.“35 Primárním právem Spole enství jsou jejich zakládající smlouvy. K tomu, aby byly sm rnice závazné pro lenské státy, musí být implementovány do eského právního ádu. Sm rnice p ijaté v oblasti pracovního práva upravují nap . uplat ování zásady stejného odm ování muž a žen, hromadné propoušt ní, zásady rovného zacházení s muži a ženami, pokud jde o p ístup k zam stnání, odbornou p ípravu, služební postup a pracovní podmínky, ochranu zam stnanc p i platební neschopnosti zam stnavatele, provád ní opat ení ke zlepšení bezpe nosti a zdraví pracovníka p i práci, zavedení opat ení ke zlepšení zdraví a bezpe nosti i práci t hotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu nebo kojících apod.36 Následující kapitola je stru ným exkurzem do historie a vývoje pracovního práva v eských zemích.

34

Srov. sd lení Ministerstva zahrani ních v cí . 111/2009 Sb.m.s., o sjednání Lisabonské smlouvy pozm ující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského spole enství.

35

B LINA, M. kol. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 504 s. Str. 47. ISBN 80-7179-521-6.

36

Srov. B LINA, M. kol. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 504 s. ISBN 80-7179-521-6.

13

2 Historie a vývoj pracovního práva Zam stnávání osob se zdravotním postižením bylo sou ástí pracovního práva do nedávné doby. Následující stru ný p ehled vzniku prvních pracovn právních norem a jejích vývoje nasti uje úskalí a p elomové momenty nejen pracovního práva jako takového, ale i ochrany zam stnanc . První zmínky o pracovním zákonodárství se objevují již v antickém

ím v tzv. námezdní

nebo též pracovní smlouv (locatio conductio operarum), a dále ve st edov ku v právu horním, v eledních ádech a cechovních p edpisech.37 Nejvýznamn jším dokumentem s aspekty pracovního práva byl horní zákoník vydaný na po átku 13. století Václavem II. Tento zákoník upravoval podmínky pro t žbu a zpracování st íbra, obsahoval p edpisy zakazující horník m pracujícím pod zemí a ková m samostatn se organizovat ve spolcích, ale zárove obsahoval pravidla upravující bezpe nost práce v dolech, edpisy upravující výplatu mezd a délku pracovní doby. Pracovní smlouvy se uzavíraly spíše ve tších m stech jako smlouvy elední, tovaryšské a u ednické. Smlouvy elední byly uzavírány mezi vrchností a

eledí zpravidla v poddanském pom ru na dobu jednoho roku. Odm na

za vykonanou práci se poskytovala až po skon ení tohoto pom ru. Tyto smlouvy byly pozd ji upravovány v eledních ádech a vztahovaly se k d ve kám, eledín m a služkám. Tovaryšské a u ednické smlouvy byly upravovány v cechovních ádech a pat ily do sféry cech . Pozd ji, asi od poloviny 17. století, byly pracovní vztahy na panství rámcov upraveny v robotních patentech. Úrove právní úpravy v tomto období byla limitována existencí nevolnictví, které bylo zrušeno až v roce 1781, ímž byl umožn n vývoj pracovního zákonodárství vlivem p ílivu obyvatel z venkova do m st a rozvoje pr myslové výroby. 38 V roce 1811 byl vydán Všeobecný rakouský ob anský zákoník, který v hlav

XXVI

upravoval námezdní smlouvu skládající se tehdy ze smlouvy služební a smlouvy o dílo. K významnému posunu p i vyplácení platu došlo novelizací ob anského zákoníku v roce 1916. Bylo umožn no, aby byl plat vym en podle m síc nebo kratšího období s tím, že pokud k tomu došlo, musel být plat zaplacen na konci každého tohoto období, vždy však byl plat splatný na konci služebního pom ru. Služební pom r bylo možné sjednat i na zkoušku nebo na dobu p echodné pot eby a v tomto p ípad mohl být kdykoli rozvázán ob ma stranami v pr

hu prvního m síce. Služební pom r dále skon il uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

37

Srov. B LINA, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 504 s. ISBN 80-7179-521-6.

38


14

nebo výpov dí s tím, že výpov dní doba byla pro ob strany stejná a inila zpravidla trnáct dní.39 elední ády stanovovaly podmínky zam stnavatel m a zam stnanc m ješt v 19. století. Zam stnavatelé sm li své zam stnance mj. fyzicky trestat a p i odchodu jim mohli prohledat ci. Oproti tomu zam stnanci se museli chovat uctiv a ponížen , oblékat se m li skromn a nenápadn . P edpisy nebo dokumenty upravující ochranu zam stnanc ozna ované též jako tovární zákonodárství, byly ovšem vydávány již za vlády císa e Josefa II. Jednalo se p íkladn o dokumenty upravující ochranu zam stnávaných d tí (základní hygienické požadavky) a p edpisy zavád jící ned lní klid. Na základ

dvorského dekretu z roku 1842 mohly být

zam stnávány pouze d ti starší devíti let, pokud navšt vovaly alespo po t i roky školu, a d ti starší dvanácti let, pokud školu nenavšt vovaly v bec. Pracovní doba byla deseti hodinová pro d ti do dvanácti let a dvanácti hodinová pro d ti ve v ku dvanáct až šestnáct let. Pozd ji vydaný dvorský dekret z roku 1873 zakotvoval povinnost továrník v nemocnici po dobu ty týdn

v p ípad pracovního úrazu

hradit d lníkovi pobyt

i nemoci. Na tyto ochranné

edpisy navázal horní zákon z roku 1854. Tento ustanovoval ochranu zdraví d lník a položil základ nemocenského a d chodového pojišt ní tím, že majitelé dol pro podporu svých d lník

byli povinni z ídit

samostatnou bratrskou pokladnu v rámci hornických bratrských

pokladen. Závody m ly podobnou povinnost stanovenou živnostenským ádem z roku 1859, když ve spole ných dílnách zam stnávaly více než dvacet d lník . Tento ád neumož oval zam stnávat d ti do deseti let v ku a d ti mezi deseti a dvanácti lety mohly být zam stnány, pokud o to požádal jejich otec. Základ kolektivního pracovního práva a kolektivního vyjednávání položila ústava z roku 1867 (tzv. prosincová ústava). Její ustanovení podporovala koali ní svobodu a tím umožnila zakládání zájmových sdružení zam stnavatel a odborových organizací zam stnanc . Tzv. koali ním zákonem40 bylo zakázáno stíhání stávek, p i nichž nedošlo k ohrožení ve ejného klidu a po ádku. Dalším významným krokem v ochranném zákonodárství bylo v roce 1883 p ijetí zákona o z izování živnostenských dozorc , kterým byla vytvo ena zvláštní inspekce s cílem dohlížet na dodržování zákonných p edpis na ochranu života a zdraví lník

p edevším v pracovní dob

v pr myslových, emeslných a obchodních podnicích.

Novelou živnostenského ádu z roku 1885 byla zakázána práce d tí v emeslných podnicích do dvanácti let a v továrnách do trnácti let, pracovní doba d tí ve v ku od dvanácti do trnácti 39


40

Srov. zákon . 43/1870 . z., jímž se zrušují §§ 479, 480 a 481 obecného zákona trestního a vydávají se na ízení vp

in úmluv osob do práce najímajících nebo pracujících, aby vynutili n jaké podmínky pracovní a v p

in

úmluv živnostník , aby zvýšili cenu na újmu obecenstvu, koali ní zákon.

15

let byla omezena na osm hodin denn , byla zavedena ochrana p i výplat mzdy, ned lní klid v pr myslových a emeslných podnicích a upravovala podmínky pro vydávání pracovních ád . Zárove

stanovila nejdelší pracovní dobu v továrnách na jedenáct hodin. V sou asné dob

užívaná osmi hodinová pracovní doba byla zakotvena až po vzniku samostatného eskoslovenska v roce 1918. Povinné sociální pojišt ní pro d lníky v rakouské ásti Rakouska – Uherska bylo zavedeno v rámci tzv. Taafeho reforem koncem 19. století. Zákonem, jímž se upravuje všeobecné zprost edkování práce41, byly z ízeny zprost edkovatelny práce. V oblasti zprost edkování práce p sobily stravovny (zajiš ovaly stravu a ubytování nezam stnaným cestujícím) a samostatné ústavy pro bezplatné zprost edkování prací a služeb (z izované na základ rozhodnutí okresních orgán ). V neposlední ad považuji za nezbytné zmínit též zákon o služebním pom ru státních ú edník a státních sluh formování státní služby v Rakousko – Uhersku.

42

, kterým byl završen proces

43

Jak jsem již uvedla, v oblasti pracovního práva a zam stnanosti existuje celá ada právních edpis r zné právní síly, které stanoví nejen práva a svobody, ale i povinnosti zam stnanc . Následující kapitola popisuje st žejní právní p edpis upravující zam stnávání osob se zdravotním postižením, kterým je zákon o zam stnanosti, 44 a rozebírá jeho jednotlivá ustanovení týkající se této problematiky.

41

Srov. zákon . 57/1903 es.z.z., jímž se upravuje všeobecné zprost edkování práce.

42

Srov. zákon . 15/1914 . z., o služebním pom ru státních ú edník a státních sluh (služební pragmatika).

43


44

Srov. zákon . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

16

3 Zam stnávání osob se zdravotním postižením Zam stnávání osob se zdravotním postižením je upraveno v zákon

o zam stnanosti.45

Na tento právní p edpis odkazuje též zákoník práce, který stanoví, že „Povinnosti zam stnavatel

k zam stnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytvá ení

pot ebných pracovních podmínek pro n stanoví zvláštní právní odpisy.“46 Mezi zákoníkem práce a zákonem o zam stnanosti funguje vztah založený na principu obecnosti a principu speciality. Tyto dva principy se navzájem ovliv ují. V praxi se pak projevují tak, že pokud obecný právní p edpis upravuje právní normy ur itého charakteru, postupuje se p i ešení konkrétního právního vztahu podle tohoto p edpisu. Pokud ovšem obecný právní p edpis ur ité právní normy neobsahuje, nebo odkazuje-li p ímo na jiný právní p edpis, použije se p i ešení konkrétního právního vztahu právní p edpis speciální. Vrátím-li se tedy ke vztahu zákona o zam stnanosti a zákoníku práce, pak zákon o zam stnanosti je speciálním právním p edpisem k zákoníku práce, který je pak právním p edpisem obecným, protože ešení konkrétního právního vztahu, v tomto p ípad zam stnávání osob se zdravotním postižením, neobsahuje, ale odkazuje na zvláštní právní p edpis, v tomto p ípad na zákon o zam stnanosti. V neposlední ad je t eba poznamenat, že speciální právní úprava se použije p ednostn p ed obecnou právní úpravou.47 Zákon o zam stnanosti se skládá z osmi ástí, p

emž problematika zam stnávání osob se

zdravotním postižením je upravena v ásti t etí. Mezi základní principy zákona o zam stnanosti pat í možnost ú adu práce požádat pro ú ely zam stnanosti o posouzení zdravotního stavu fyzických osob, nechat na vlastní náklady posoudit zdravotní stav uchaze e o zam stnání, který p íkladn žádá o zabezpe ené pracovní rehabilitace, který uvádí r zné zdravotní d vody, které mu brání v nástupu do zam stnání.

eská republika

zastoupená Ministerstvem práce a sociálních v cí a ú ady práce, zam stnavatelé a další subjekty vykonávající innost podle zákona o zam stnanosti, jsou povinni zajiš ovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, které uplat ují právo na zam stnání. Odmítnutí nebo opomenutí ijmout opat ení, která jsou v konkrétním p ípad nutná pro zabezpe ení p ístupu fyzické osoby

45

Srov. zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

46

§ 237 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

47

Srov. KUB , L. a kol. Teorie práva I. 1. Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 141 s. ISBN 80-244-0607-1.

17

se zdravotním postižením k zam stnání, je až na výjimky považováno za nep ímou diskriminaci. 48 Zákon o zam stnanosti stanoví, kdo je považován za zdravotn postiženou osobu, zdravotn znevýhodn nou osobu a definuje dlouhodob nep íznivý zdravotní stav, tak jak jsou uvedeny v první kapitole. Evidenci osob se zdravotním postižením vedou ú ady práce. V oblasti zam stnávání osob se zdravotním postižením dále poskytují p ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením zam stnavatel m, kte í zam stnávají více než 50 % zam stnanc se zdravotním postižením, p ijímají opat ení na podporu a dosažení rovného zacházení s osobami se zdravotním postižením, rozhodují o tom, zda jde o osobu zdravotn znevýhodn nou, p ípadn o tom, že fyzická osoba se nepovažuje za zdravotn znevýhodn nou, pokud se nepodrobila vyšet ení zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšet ení a byla na tuto možnost upozorn na, ú ady práce též z izují pracovn rehabilita ní st ediska pro zdravotn postižené osoby.49 Jak jsem uvedla v první kapitole, zákon o zam stnanosti definuje osobu se zdravotním postižením jako „fyzickou osoby, která je: a) orgánem sociálního zabezpe ení uznána invalidní ve t etím stupni (osoba s t žším zdravotním postižením), b) orgánem sociálního zabezpe ení uznána invalidní v prvním nebo druhém stupni, c) rozhodnutím ú adu práce uznána zdravotn znevýhodn nou.“50

Orgánem sociálního zabezpe ení, který rozhoduje o ozna ení fyzické osoby jako osoby s t žším zdravotním postižením nebo jako invalidní ve druhém stupni, je Léka ská posudková služba definovaná ve druhé kapitole. Léka ská posudková služba p sobí jako samostatná vnit ní organiza ní jednotka

eské správy sociálního zabezpe ení. Samostatnými správními ú ady

z hlediska kompetencí jsou Okresní správy sociálního zabezpe ení. Pro p ezkumné a odvolací ely existují posudkové komise Ministerstva práce a sociálních v cí. Podstatou

innosti

Léka ské posudkové služby v sociální oblasti je posuzování zdravotního stavu a n kterých sledk zdravotního postižení. Hlavní roli mezi posudkovými kritérii hrají právn vyjád ená posudkov medicínská hlediska, která vychází nebo souvisí s nep íznivým zdravotním stavem posuzované osoby. Ovšem až za použití dalších kritérií je hodnocen vztah a dopad nep íznivého 48


eské republiky: tisková zpráva ze dne 27.8.2008 [online]. Praha:

Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2010. [cit. 2010-01-06]. Dostupný na World Wide Web: . 49

Srov. § 8 zákona . 435/2004 Sb., zákon o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

50


18

respektive dlouhodob

nep íznivého zdravotního stavu do n kterých právn

významných

sledk . T mito kritérii jsou nap . míra poklesu pracovní schopnosti p i posuzování invalidity, rozsah a druh ztráty pohybové nebo orienta ní schopnosti p i posuzování pro ú ely poskytování mimo ádných výhod pro t žce zdravotn postižené osoby. Posudek orgánu Léka ské posudkové služby vychází ze zjišt ní zdravotního stavu posuzované osoby a musí odpovídat posudkovým kritériím, která jsou zakotvená v právních p edpisech. Vychází se z léka ských zpráv a posudk vypracovaných ošet ujícími léka i o zdravotním stavu osob. Orgán Léka ské posudkové služby že posuzovanou osobu vyzvat, aby se u n j nebo v ur eném zdravotnickém za ízení podrobila vyšet ení svého zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšet ení. Zdravotnická za ízení jsou povinna takové vyšet ení provést a zap

it zdravotní dokumentaci posuzované osoby nebo

vypracovat podklady pot ebné pro posouzení zdravotního stavu. Povinností posuzované osoby je poskytnout sou innost orgánu Léka ské posudkové služby a podrobit se na jeho výzvu vyšet ení svého zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšet ení v ur eném zdravotnickém za ízení. Pokud se posuzovaná osoba uvedenému vyšet ení nepodrobí, m že jí být výplata dávky zastavena (jde-li o poživatele dávky) nebo ízení o žádosti o takovou dávku p erušeno s možností jeho zastavení (jde-li o žadatele o dávku). Posudky, které vydává orgán léka ské posudkové služby je podkladem pro vydání správního rozhodnutí a v p ípad

posudkové komise

Ministerstva práce a sociálních v cí i soudního rozhodnutí. To znamená, že proti samotnému posudku nelze podávat opravné prost edky. Ty jsou p ípustné až proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základ takového posudku. V p ípad , že posuzovaná osoba nesouhlasí s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpe ení, které bylo vydáno na základ posudku orgánu správy sociálního zabezpe ení, m že podat proti n mu podat opravný prost edek, kterým je v tomto p ípad odvolání, o n mž rozhoduje nad ízený správní orgán, pokud nebyl prvostup ovým správním orgánem uplatn n institut autoremedury.

ízení o opravných prost edcích a mimo ádných

opravných prost edcích je obecn upraveno ve správním ádu.51 Soudní žalobu lze uplatnit až po skon ení odvolacího správního ízení nebo až po skon ení ízení o námitkách (v p ípad chodového pojišt ní). V n kterých p ípadech je podání žaloby k soudu zákonem vylou eno (nap . u dávek sociální pé e a mimo ádných výhod osob t žce zdravotn

postižených).

V takových p ípadech lze uplatnit pouze výše uvedený institut mimo ádných opravných prost edk , kterými jsou obnova ízení a p ezkumné ízení. 52 Nové posouzení zdravotního stavu pro ú ely v tšiny odvolacích správních ízení a pro ú ely p ezkumného ízení v d chodových cech provádí posudková komise Ministerstva práce a sociálních v cí. Pokud je nespokojenost 51

Srov. zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis .

52

Srov. Hlava IX a Hlava X zákona . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis .

19

s p vodním posouzením uplatn na až v i pravomocnému správnímu rozhodnutí, neprovádí se nové posouzení zdravotního stavu v rámci mimo ádných opravných prost edk . Provádí se pouze vyhodnocení souladu postup s právními p edpisy. Od 1.1.2010 má pojišt nec možnost uplatnit námitky s cílem umožnit p ezkoumání rozhodnutí eské správy sociálního zabezpe ení ješt p ed soudním p ezkumem a ta má pravomoc posuzovat zdravotní stav pro ú ely tohoto ízení. 53 Od 1.1.2010 je invalidita len na do t í stup

podle míry poklesu pracovní schopnosti tak,

že pokud pracovní schopnost pojišt nce poklesla nejmén o 35 % a nejvíce o 49 %, jde o invaliditu prvního stupn , pokud poklesla nejmén o 50 % a nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupn , pokud poklesla nejmén o 70 %, jedná se o invaliditu t etího stupn .54 Za zdravotn

znevýhodn nou osobu je ozna ena fyzická osoba, která „má zachovánu

schopnost vykonávat soustavné zam stnání nebo jinou výd le nou innost, ale její schopnosti být nebo z stat pracovn za len na, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatn

omezeny z d vodu jejího dlouhodob

nep íznivého zdravotního stavu.“55 Zákon o zam stnanosti stanoví, že za dlouhodob nep íznivý zdravotní stav se považuje „nep íznivý stav, který podle poznatk léka ské v dy má trvat déle než jeden rok a podstatn omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatn ní.“56 Posuzování zdravotního stavu v tomto p ípad

provádí léka ská posudková služba. Žádost

o uznání za osobu zdravotn znevýhodn nou je postoupena p íslušné léka ské posudkové služb za ú elem posouzení zdravotního stavu. Nejd íve se vyhodnocuje, zda se u dané osoby jedná o dlouhodob nep íznivý zdravotní stav. Pokud je tomu tak, zkoumá se, jestli posuzovaný má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zam stnání nebo jinou výd le nou (objektivizace její výd le né

innost

innosti). Po zjišt ní t chto skute ností a také kvalifika ního

potenciálu posuzované osoby se hodnotí, zda její schopnost vykonávat zam stnání nebo jinou výd le nou innost soustavn (realizovat se na trhu práce vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci) je 53

i není z d vodu dlouhodob

nep íznivého zdravotního stavu podstatn

Srov. Ministerstvo práce a sociálních v cí eské republiky [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2010. [cit. 2010-01-07]. Dostupný na World Wide Web: .

54

Srov. Ministerstvo práce a sociálních v cí eské republiky [online]. Praha: Ministerstvo financí, 2010. [cit. 201001-07]. Dostupný na World Wide Web: .

55

§ 67 odst. 3 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

56


20

omezena. Výsledkem uvedeného posouzení je záv r (v etn od vodn ní), že jde o osobu zdravotn znevýhodn nou, nebo že o ni nejde. Kladný posudkový záv r lze u init jen tehdy, pokud posuzovaná osoba spl uje sou asn charakteru, a to dlouhodob

všechny t i zákonné podmínky kumulativního

nep íznivý zdravotní stav, zachovanou schopnost vykonávat

soustavné zam stnání nebo jinou výd le nou z d vodu dlouhodob

innost a podstatné omezení této schopnosti

nep íznivého zdravotního stavu. K zápornému posudkovému záv ru

naopak sta í, když posuzovaná osoba nespl uje alespo jednu z výše uvedených zákonných podmínek. Léka ská posudková služba dále posuzuje stupe závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, vytvá í posudky ve v ci mimo ádných výhod pro t žce zdravotn postižené ob any, posudky ve v ci dávek sociální pé e pro t žce zdravotn postižené ob any. 57

3.1 Pracovní rehabilitace

Zákon o zam stnanosti dále operuje s pojmem pracovní rehabilitace, jakožto s jedním z práv osob se zdravotním postižením. 58 Pracovní rehabilitaci, tak jak jsem ji definovala v první kapitole, zabezpe ují ú ady práce místn

p íslušné podle trvalého bydlišt

ve spolupráci

s pracovn rehabilita ními st edisky, nebo mohou ú ady práce na základ písemné dohody pov it zabezpe ením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Ú ady práce hradí též náklady spojené s pracovní rehabilitací. Pracovní rehabilitace se zabezpe uje na základ žádosti zdravotn postižené osoby, která musí obsahovat její identifika ní údaje a doklad osv z r zných druh

ující, že je osobou se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace se skládá inností resp. z poradenské

innosti zam ené na volbu povolání, volbu

zam stnání i jiné výd le né innosti, z teoretické a praktické p ípravy pro zam stnání nebo jinou výd le nou innost, ze zprost edkování, udržení a zm ny zam stnání, ze zm ny povolání a vytvá ení vhodných podmínek pro výkon zam stnání nebo jiné výd le né Individuální plán pracovní rehabilitace sestavuje ú ad práce spole

innosti.

se zdravotn postiženou

osobou. Bere p i tom ohled na zdravotní zp sobilost, schopnost vykonávat soustavné zam stnání nebo jinou výd le nou innost a kvalifikaci zdravotn postižené osoby, a dále na situaci na trhu práce a vychází p i tom z vyjád ení odborné pracovní skupiny. Odborné pracovní skupiny

57


eské republiky: tisková zpráva ze dne 16.7.2009 [online]. Praha:


Srov. § 69 a násl. zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

21

vytvá í ú ad práce za ú elem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Skládají se zejména se zástupc

organizací zdravotn

postižených a zástupc

zam stnavatel zam stnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením. 59 Individuální plán pracovní rehabilitace obsahuje „ p edpokládaný cíl pracovní rehabilitace, formy pracovní rehabilitace, které byly stanoveny pro osobu se zdravotním postižením, p edpokládaný asový pr

h pracovní rehabilitace a termíny a zp sob hodnocení ú innosti stanovených forem

pracovní rehabilitace.60 Na pracovní rehabilitaci mhou být za azeny fyzické osoby na základ doporu ení ošet ujícího léka e vydaného jménem zdravotnického za ízení, které jsou uznány za do asn

práce

neschopné, dále též fyzické osoby, které na základ doporu ení okresní správy sociálního zabezpe ení vydaného v rámci kontrolní léka ské prohlídky p estaly být invalidními. 61 Teoretická a praktická p íprava pro zam stnání a jinou výd le nou

innost zdravotn

postižených osob zahrnuje dle zákona o zam stnanosti p ípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních p edpis , p ípravu k práci a specializované rekvalifika ní kurzy. 62 íprava k práci je „cílená innost sm ující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyk

nutných pro výkon

zvoleného zam stnání nebo jiné výd le né innosti. Tato p íprava trvá nejdéle 24 m síc .“63 Osoby se zdravotním postižením vykonávají p ípravu k práci na pracovištích svého zam stnavatele, která jsou individuáln p izp sobena zdravotnímu stavu této osoby a n kdy též za pomoci asistenta, dále mohou vykonávat p ípravu k práci v chrán ných pracovních dílnách a na chrán ných pracovních místech fyzické

i právnické osoby a v neposlední ad

též

ve vzd lávacích za ízeních státu, územních samosprávných celk (tedy obcí a kraj ), státem uznaných církví a náboženských spole ností, ob anských sdruženích a dalších fyzických a právnických osob. Ú ad práce uzavírá se zdravotn postiženou osobou písemnou dohodu. Dokladem o absolvování p ípravy k práci je pak osv

ení, které vydává fyzická nebo právnická

osoba, u které byla p íprava k práci provád na. Po dobu ú asti na p íprav k práci náleží osob se zdravotním postižením na základ rozhodnutí ú adu práce podpora p i rekvalifikaci, ale jen v p ípad , že nepobírá dávky nemocenského pojišt ní, starobní d chod nebo mzdu (plat) nebo

59

Srov. § 7 odst. 5 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

60

§ 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

61

Srov. § 69 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

62


63


22

náhradu mzdy (platu) a také v p ípad , že tato osoba není vedena v evidenci uchaze o zam stnání. 64 V p ípadech kdy zam stnavatel provádí na svém pracovišti p ípravu k práci zdravotn postižených osob, m že ú ad práce uhradit náklady k práci t chto osob. Ú ad práce též uzavírá písemnou dohodu o p íprav k práci ve s fyzickou i právnickou osobou, u které je íprava k práci zajišt na.65 Zákon o zam stnanosti též umož uje zdravotn postiženým osobám ú astnit se speciálních rekvalifika ních kurz . Osobám se zdravotním postižením náleží, stejn jako v p ípad p ípravy k práci, podpora p i rekvalifikaci, pokud o n m rozhodn kdy zdravotn

ú ad práce, a za podmínek,

postižená osoba nepobírá dávky nemocenského pojišt ní, starobní d chod

i mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu).66 Jak již bylo chto náklad

eno, ú ad práce hradí r zné náklady spojené s pracovní rehabilitací. Druhy a jejich výši stanoví provád cí p edpis.67 Nálady jsou v tomto provád cím

edpise len ny na náklady právnické nebo fyzické osoby, která je pov ena zabezpe ením pracovní rehabilitace (zde se jedná o p ímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci, režijní náklady vynaložené na provád ní pracovní rehabilitace, náklady na díl í práce pracovní rehabilitace, které pro pov enou osobu provádí jiné odborné i vzd lávací za ízení), náklady pov ené osoby spojené s provád ním pracovní rehabilitace, pokud nejsou zahrnuty v prvn uvedených nákladech (v tomto p ípad jde o náklady na výbavu ú astník pracovní rehabilitace pot ebnou k provád ní pracovní rehabilitace, maximáln však do výše 2 000 K na jednoho ú astníka, náklady na osobní ochranné pracovní prost edky, mycí istící, dezinfek ní prost edky, ochranné nápoje poskytnuté ú astník m pracovní rehabilitace). V neposlední ad se jedná o pojišt ní odpov dnosti za škodu na zdraví ú astníka rehabilitace, sjednané na dobu pracovní rehabilitace. Pokud je pot ebná spolupráce s odborníkem nebo ú ast jiné fyzické osoby, považují se za náklady pracovní rehabilitace též náklady spojené s jejich inností po dobu pracovní rehabilitace.68 Dalšími náklady, které jsou upraveny v provád cím p edpise, jsou náklady zam stnavatele uvád ného v zákon o zam stnanosti, který provádí p ípravu k práci. 69 Jedná se o mzdové 64

Srov. § 72 odst. 2, odst. 3 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

65


66


67

Srov. vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

68

Srov. § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

69


23

náklady na zam stnance, jenž p ipravuje k práci osobu se zdravotním postižením. Tyto náklady odpovídají po tu hodin odpracovaných zam stnancem p i p íprav k práci osoby se zdravotním postižením. Dalšími náklady zam stnavatele, který provádí p ípravu k práci, jsou náklady spojené s inností odborníka nebo s ú astí jiné fyzické osoby p i pracovní rehabilitaci, je-li jejich spolupráce nezbytná, náklady na osobní ochranné pracovní prost edky, mycí, istící, dezinfek ní prost edky a ochranné nápoje, které byly poskytnuty osob se zdravotním postižením, prokázané náklady na dopravu zdravotn postižené osoby z místa bydlišt do místa p ípravy k práci a zp t, prokázané výdaje na ubytování zdravotn postižené osoby, jestliže se p íprava k práci vykonává mimo obec, ve které má trvalé bydlišt , maximáln však do výše 1 000 K na den, dále stravné ve dnech ú asti na p íprav k práci, pokud se koná mimo obec, v níž má trvalé bydlišt osoba se zdravotním postižením, pojišt ní odpov dnosti za škodu na zdraví zdravotn postižené osoby, sjednané na dobu pracovní rehabilitace. 70 Náklady pracovní rehabilitace ú astníka pracovní rehabilitace jsou prokázané jízdní výdaje z místa, ve kterém má trvalé bydlišt , do místa konání pracovní rehabilitace a zp t, prokázané výdaje na ubytování po dobu konání pracovní rehabilitace, pokud se koná mimo místo, ve kterém má ú astník pracovní rehabilitace hlášen trvalý pobyt, maximáln však do výše 1 000 K na den, stravné, ve dnech ú asti na pracovní rehabilitaci, jestliže se koná mimo obec, v níž má ú astník pracovní rehabilitace hlášený trvalý pobyt, pojišt ní pro p ípad škody zp sobené ú astníkem pracovní rehabilitace v rámci konání pracovní rehabilitace, p ípadn další pojišt ní spojené s pracovní rehabilitací v zahrani í. 71

3.2 Chrán né pracovní místo a chrán ná pracovní dílna

V p edchozí podkapitole jsem uvedla, že jedním z míst, kde se vykonává p íprava k práci je chrán ná pracovní dílna a chrán né pracovní místo fyzické nebo právnické osoby. Chrán né pracovní místo je podle zákona o zam stnanosti „pracovní místo vytvo ené zam stnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základ písemné dohody s ú adem práce. Chrán né pracovní místo musí být provozováno po dobu nejmén dvou let ode dne sjednaného v dohod .

70


71


24

Na vytvo ení chrán ného pracovního místa poskytuje ú ad práce zam stnavateli p ísp vek.“72 Provád cí p edpis dále stanoví, že charakteristika chrán ného pracovního místa a pracovního místa v chrán né pracovní díln musí obsahovat popis pracovní innosti, popis pracovišt , jeho umíst ní a popis pracovních podmínek.73 Výše p ísp vku na vytvo ení chrán ného pracovního místa m že

init maximáln

osminásobek (pro osobu se zdravotním postižením) a maximáln dvanáctinásobek (pro osobu s t žším zdravotním postižením) pr

rné mzdy v národním hospodá ství za první až t etí

tvrtletí p edchozího kalendá ního roku. Pr až t etí Nap . pr .

74

tvrtletí stanoví každoro

rnou mzdu v národním hospodá ství za první

Ministerstvo práce a sociálních v cí svým sd lením.

rná mzda v národním hospodá ství za první až t etí tvrtletí roku 2009 inila 22 896

V roce 2010 m že tedy maximální výše p ísp vku na vytvo ení chrán ného pracovního

místa init v p ípad osob se zdravotním postižením 183 168 K a v p ípad osob s t žším zdravotním postižením maximáln 274 752 K . Pokud na základ jedné dohody s ú adem práce vytvá í zam stnavatel deset a více chrán ných pracovních míst, m že výše p ísp vku na vytvo ení jednoho chrán ného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením init maximáln

desetinásobek a pro osobu s t žším zdravotním postižením maximáln

násobek výše pr

trnácti

rné mzdy v národním hospodá ství za první až t etí tvrtletí p edchozího

kalendá ního roku. Výše p ísp vku na vytvo ení jednoho chrán ného pracovního místa v roce 2010 v tomto p ípad m že init maximáln 228 960 K u osoby se zdravotním postižením a maximáln 320 544 K u osoby s t žším zdravotním postižením. ísp vek se zam stnavateli poskytne, jen pokud nemá nedoplatek na daních, na pojistném a na penále na ve ejné zdravotní pojišt ní. Zam stnavatel nesmí mít nedoplatek ani na pojistném a na penále na sociální zabezpe ení, na p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, krom ípad , kdy mu bylo povoleno splácení ve splátkách a zárove není v prodlení se splácením splátek, nebo pokud mu bylo povoleno pose kání dan . P ísp vek se poskytuje na základ žádosti, ke které je nutné p edložit charakteristiku chrán ných pracovních míst a jejich po et, potvrzení o stavu závazk

ve v cech pojistného na sociální pojišt ní a p ísp vku na státní

politiku zam stnanosti, pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní a doklad o z ízení ú tu u pen žního ústavu. Dohoda o vytvo ení chrán ného pracovního místa musí mimo jiné 72


73


74

Srov. sd lení Ministerstva práce a sociálních v cí . 466/2009 Sb., o vyhlášení pr

rné mzdy v národním

hospodá ství z 1. až 3. tvrtletí 2009 pro ú ely zákona o zam stnanosti.

25

obsahovat závazek zam stnavatele, že na vytvo eném pracovním míst zam stná osobu se zdravotním postižením, podmínky, za kterých bude p ísp vek poskytován, zp sob kontroly pln ní sjednaných podmínek, závazek zam stnavatele vrátit p ísp vek na jeho pom rnou ást, pokud mu byl jeho zavin ním poskytnut neprávem nebo v ástce vyšší, než náležel, a lh tu pro vrácení p ísp vku. Ú ad práce je povinen rozlišit v dohod

podmínky pro poskytnutí

ísp vku, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpo tové kázn , ostatní podmínky a další podmínky, jejichž porušování bude postihováno odvodem za porušení rozpo tové kázn

podle zvláštního právního p edpisu, kterým v tomto p ípad

o rozpo tových pravidlech a o zm

je zákon

n kterých souvisejících zákon (rozpo tová pravidla). 75

Se zdravotn postiženou osobou, která se rozhodne vykonávat samostatnou výd le nou innost, že Ú ad práce uzav ít dohodu o poskytnutí p ísp vku na vytvo ení chrán ného pracovního místa za stejných podmínek uvedených výše s tím, že ale nelze požadovat vrácení p ísp vku, pokud tato osoba p estane vykonávat samostatnou výd le nou innost ze zdravotních d vod anebo v p ípad jejího úmrtí. Ú ad práce m že poskytnout i p ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad na chrán né pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením na základ písemné dohody se zam stnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výd le nou innost.76 Chrán ná pracovní dílna je „pracovišt

zam stnavatele, vymezené na základ

dohody

s ú adem práce a p izp sobené pro zam stnávání osob se zdravotním postižením, kde je v pr

rném ro ním p epo teném po tu zam stnáno nejmén

60 % t chto zam stnanc .

Chrán ná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejmén dvou let ode dne sjednaného v dohod .“77 Na vytvo ení chrán né pracovní dílny poskytuje ú ad práce zam stnavateli ísp vek, jehož maximální výše je stejná jako u p ísp vku na vytvo ení chrán ného pracovního místa (viz výše). Vytvá í-li zam stnavatel na základ jedné dohody s ú adem práce deset a více pracovních míst v chrán né pracovní díln , je p ísp vek na vytvo ení jednoho pracovního místa ve stejné výši jako v p ípad

vytvo ení chrán ného pracovního místa, tedy maximáln

desetinásobek v p ípad osoby se zdravotním postižením a maximáln osoby s t žším zdravotním postižením pr

trnáctinásobek v p ípad

rné mzdy v národním hospodá ství za první až t etí

tvrtletí p edchozího kalendá ního roku. Podmínky pro poskytnutí p ísp vku, obsah dohody

75

Srov. zákon . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm

n kterých souvisejících zákon (rozpo tová

pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis . 76


77


26

o poskytnutí p ísp vku i podmínky pro porušení rozpo tové kázn jsou shodné s podmínkami a obsahem dohody uzavírané na vytvo ení chrán ného pracovního místa.78 Provád cí p edpis stanoví zp sob výpo tu ro ního p epo teného po tu zam stnanc , druhy provozních náklad chrán ného pracovního místa a chrán né pracovní dílny, druhy provozních náklad chrán ného pracovního místa osoby samostatn výd le

inné a zp sob poskytování

ísp vku na áste nou úhradu provozních náklad chrán ného pracovního místa a chrán né pracovní dílny.79 Provozními náklady chrán ného pracovního místa a chrán né pracovní dílny, na které lze zam stnavateli poskytnout p ísp vek, jsou mimo jiné nájemné a služby s ním spojené, náklady na palivo a energii, vodné, sto né a náklady na odvoz a likvidaci odpadu, náklady provozních zam stnanc , náklady na opravu a údržbu za ízení chrán ného pracovního místa nebo chrán né pracovní dílny, pokud je toto za ízení ve vlastnictví zam stnavatele, apod.80 Provozními náklady chrán ného pracovního místa osoby samostatn

výd le né

inné,

na které lze poskytnout p ísp vek, jsou mimo jiné náklady na povinné revize a pojišt ní objektu, ve kterém je chrán né pracovní místo provozováno, pokud je ve vlastnictví osoby samostatn výd le

inné, náklady na dopravu materiálu a hotových výrobk , náklady na opravu a údržbu

objektu, ve kterém je provozováno chrán né pracovní místo, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatn výd le

inné a náklady související s provozováním chrán ného pracovního

místa, apod.81

3.3 P ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením

Na tento p ísp vek má nárok zam stnavatel, který z celkového po tu svých zam stnanc zam stnává více než 50% osob se zdravotním postižením. P ísp vek poskytuje ú ad práce, v jehož obvodu má zam stnavatel sídlo, je-li právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má trvalé bydlišt , je-li fyzickou osobou.

78 79

Srov. § 76 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis . Srov. ást druhá vyhlášky Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

80


81


27

Výše p ísp vku je rovna výši skute

vynaložených mzdových náklad na zam stnance

v pracovním pom ru, který je zdravotn postiženou osobou, v etn pojistného na sociální zabezpe ení, p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní, které zam stnavatel za sebe odvedl z vym ovacího základu tohoto zam stnance, nejvýše však 8 000,- K . P ísp vek se poskytuje tvrtletn zp tn na základ písemné žádosti zam stnavatele, která ale musí být ú adu práce doru ena nejpozd ji do konce kalendá ního síce,

který následuje po

uplynutí p íslušného

kalendá ního

tvrtletí.

Podmínkou

pro poskytnutí tohoto p ísp vku je, že zam stnavatel nemá k poslednímu dni p íslušného kalendá ního tvrtletí da ové nedoplatky, nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpe ení, na p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a na pojistném a na penále na ve ejné zdravotní pojišt ní krom p ípad , kdy „bylo povoleno splácení ve splátkách a zam stnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno pose kání dan , nebo sou et všech splatných nedoplatk

k poslednímu dni kalendá ního

tvrtletí nep esáhl 10 000 K

a zam stnavatel tyto nedoplatky uhradil do patnáctého dne kalendá ního m síce následujícího po kalendá ním tvrtletí, za které o p ísp vek žádá, nebo je uhradil do p ti pracovních dn ode dne, kdy se o t chto nedoplatcích od ú adu práce dozv

l v p ípad , že si údaje o nedoplatcích

zjistil ú ad práce sám; uhrazení nedoplatku je zam stnavatel povinen ú adu práce doložit.“82 Výše uvedená písemná žádost musí obsahovat „celkový pr

rn p epo tený po et všech

zam stnanc , zam stnanc , kte í jsou osobami se zdravotním postižením, a zam stnanc , kte í jsou osobami s t žším zdravotním postižením.“83 Z d vodu p esného ur ení zmín ných zam stnanc se zdravotním postižením a zam stnanc s t žším zdravotním postižením, musí žádost dále obsahovat „jmenný seznam zam stnanc , kte í jsou osobami se zdravotním postižením a zam stnanc , kte í jsou osobami s t žším zdravotním postižením, s uvedením rodného

ísla, data vzniku a skon ení pracovního pom ru, kódu zdravotní pojiš ovny,

vynaložených mzdových náklad

v etn

odvedeného pojistného na sociální zabezpe ení

a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní,“84 aby bylo z ejmé, že zam stnavatel nemá nedoplatky v i státu.

Poslední, avšak nemén

ležitou sou ástí žádosti o p ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením je „doložení skute nosti, že zam stnanec, na kterého je p ísp vek požadován, je osobou se

82


83

§ 78 odst. 4 písm. a) zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

84

§ 78 odst. 4 písm. b) zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

28

zdravotním postižením.“85 Takovým dokladem je potvrzení nebo rozhodnutí orgánu sociálního zabezpe ení. Zákon o zam stnanosti vymezuje též p ípady, kdy p ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením nelze poskytnout. Jde o p ípady, kdy je za dané tvrtletí ú adem práce již poskytován jiný p ísp vek, „jehož výše se stanoví na základ mzdových náklad

skute

vyplacených

na zam stnance, v etn pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku

na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní, které zam stnavatel za sebe odvedl z vym ovacího základu tohoto zam stnance, nebo p ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program.“86 P ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením nelze poskytnout ani za tvrtletí, v n mž požíval zam stnanec, který je osobou se zdravotním postižením, starobní d chod.87 ad práce rozhodne o poskytnutí p ísp vku, jen pokud zam stnavatel spl uje výše uvedené podmínky. Ú ad práce rozhodne o neposkytnutí p ísp vku, pokud výše uvedené podmínky nejsou spln ny nebo pokud nejsou v p im ené dob , kterou stanoví ú ad práce, doloženy všechny sou ásti žádosti, rozhodne o neposkytnutí ásti p ísp vku ve výši, která odpovídá mzdovým náklad m, v etn pojistného na sociální zabezpe ení, p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní zam stnanc , u kterých zam stnavatel nedoložil potvrzení o tom, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na n

nelze

ísp vek poskytnout, pokud ovšem zam stnavatel zárove spl uje všechny ostatní podmínky. 88 Zam stnavatel je povinen poskytnutý p ísp vek nebo jeho pom rnou ást odvést do státního rozpo tu prost ednictvím ú adu práce, pokud mu byl na základ nesprávných údaj vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši. 89 Pokud tak zam stnavatel neu iní, jde v tomto p ípad o porušení rozpo tové kázn podle zákona o rozpo tových pravidlech a o zm

n kterých

souvisejících zákon (rozpo tová pravidla). 90

85

§ 78 odst. 4 písm. c) zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

86

§ 78 odst. 6 písm. a) zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

87

Srov. § 78 odst. 6 písm. b) zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

88


89


90

Srov. zákon . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm


pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis .

29

3.4 Práva a povinnosti zam stnavatel a spolupráce s ú ady práce

V tomto p ípad

jde o oprávn ní požadovat od ú adu práce „informace a poradenství

v otázkách spojených se zam stnáváním osob se zdravotním postižením, sou innost p i vyhrazování pracovních míst zvlášt vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci i vytvá ení vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a spolupráci p i ešení individuálního p izp sobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.“91 Povinností zam stnavatel

je naopak „rozši ovat podle svých

podmínek a ve spolupráci s léka em závodní pé e možnost zam stnávání osob se zdravotním postižením

individuálním p izp sobováním pracovních míst

a pracovních podmínek

a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s ú adem práce p i zajiš ování pracovní rehabilitace, vést evidenci zam stnávaných osob se zdravotním postižením, evidence obsahuje údaje o d vodu, na základ kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.“92 Zam stnavatelé, kte í zam stnávají více než 25 zam stnanc , jsou povinni zam stnávat osoby se zdravotním postižním ve výši povinného podílu t chto osob (tj. 4 %) na celkovém po tu zam stnanc zam stnavatele. Tato povinnost je pln na zam stnáváním v pracovním pom ru nebo náhradním pln ním. Formou náhradního pln ní je odebírání výrobk od zam stnavatel

nebo služeb

zam stnávajících více než polovinu zam stnanc , kte í jsou zdravotn

postiženými osobami, zadávání zakázek t mto zam stnavatel m nebo odebírání výrobk nebo služeb od chrán ných pracovních dílen provozovaných ob anským sdružením, státem, registrovanou církví nebo náboženskou spole ností, nebo obecn

prosp šnou spole ností,

zadávání zakázek t mto subjekt m, odebírání výrobk nebo služeb od zdravotn postižených osob, které jsou osobami samostatn výd le

innými a nezam stnávají žádné zam stnance,

zadávání zakázek t mto osobám. Využívanou možností náhradního pln ní je také odvod do státního rozpo tu, nebo kombinace uvedených zp sob . Pro stanovení celkového po tu zam stnanc , zam stnanc se zdravotním postižením a povinného podílu je rozhodný pr

rný

ro ní p epo tený po et zam stnanc , který je upraven v provád cím p edpise.93 91


92


93

Srov. § 81 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis , § 15, § 16 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

30

Výše odvodu do státního rozpo tu za každou zdravotn postiženou osobu, kterou by m l zam stnavatel zam stnat, je dva a p l násobek pr

rné m sí ní mzdy v národním hospodá ství

za první až t etí tvrtletí kalendá ního roku, ve kterém vznikla povinnost plnit povinný podíl zdravot postižených osob. Odvod do státního rozpo tu poukazuje zam stnavatel do 15. února následujícího roku prost ednictvím ú adu práce, v jehož územním obvodu má zam stnavatel své sídlo (v p ípad právnické osoby) nebo bydlišt (v p ípad fyzické osoby). Vymáhání odvodu do státního rozpo tu vykonává p íslušný správce dan podle sídla zam stnavatele. Správní ú ady jsou povinny sd lit na výzvu ú adu práce pot ebné údaje pro provedení kontroly pln ní povinného podílu osob se zdravotním postižením. 94

3.5 Dávky sociální pé e pro osoby se zdravotním postižením

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí upravuje podmínky poskytování dávek sociální pé e pro zdravotn postižené osoby.95 Dávky sociální pé e jsou poskytovány osobám s trvalým pobytem na území eské republiky, osobám, na které se vztahuje p ímo použitelný p edpis Evropských spole enství (jde o migrující pracovníky lenských stát Evropské Unie a jejich rodinné p íslušníky), a ob an m lenské zem Evropské unie a jejich rodinným p íslušník m, kte í jsou hlášeni na území eské republiky déle než t i m síce. Dávky poskytované uvedeným osobám jsou jednorázové p ísp vky na opat ení zvláštních pom cek, p ísp vek na úpravu bytu, p ísp vek na zakoupení motorového vozidla, p ísp vek na celkovou opravu motorového vozidla, p ísp vek na zvláštní úpravu motorového vozidla, p ísp vek na provoz motorového vozidla, p ísp vek na individuální dopravu, p ísp vek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, p ísp vek na úhradu za užívání garáže, p ísp vek úpln nebo prakticky nevidomým ob an m. Vedle sociálních dávek jsou poskytovány též mimo ádné výhody osobám, které mají pr kaz TP, ZTP a ZTP/P a bezúro né ky. 96

94 95

Srov. § 82, § 84 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis . Srov. vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon eské národní rady o p sobnosti orgán




31

Následující podmínky jednotlivých dávek sociální pé e jsou pouze zjednodušené. Úplné informace upravuje provád cí p edpis.97 Jednorázové p ísp vky na opat ení zvláštních pom cek jsou jednorázové, nenárokové dávky sociální pé e, které poskytuje obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností98 osobám t žce zdravotn

postiženým. Jde o pen žitý p ísp vek na opat ení pom cky, kterou tato osoba

pot ebuje k odstran ní, zmírn ní nebo p ekonání následk pot ebnou pom cku neprop jsou konkrétn sluchov

svých postižení, ale jen pokud

uje nebo pln nehradí zdravotní pojiš ovna. Zvláštní pom cky

vymezeny v p íloze vyhlášky (p íloha

. 1). Pokud t lesn , zrakov

postižená osoba pot ebuje k p ekonání následk

nebo

t žkého zdravotního postižení

rehabilita ní i kompenza ní pom cku, která není uvedena v p íloze vyhlášky, m že jí být poskytnut p ísp vek na opat ení takové pom cky, která je s danou pom ckou srovnatelná. Srovnání pak provádí obecní ú ad obce s rozší enou p sobností, který o dávce rozhoduje. Výše ísp vku na opat ení zvláštních pom cek musí umož ovat opat ení pom cek v základním provedení, tj. v takovém provedení, které osob pln vyhovuje a spl uje podmínky nejmenší ekonomické náro nosti. Maximální výši p ísp vku stanoví zmi ovaná p íloha vyhlášky. Úpln nebo prakticky nevidomým osobám lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa až do výše obvyklých náklad . P ísp vek na opat ení zvláštních pom cek je možné poskytnout jen v p ípad , že se žadatel p edem zaváže, že p ísp vek vrátí (pop . jeho pom nou ást), pokud zvláštní pom cka, na kterou byl p ísp vek poskytnut, p estane být p ed uplynutím ti let ode dne vyplacení p ísp vku jeho vlastnictvím, nebo do šesti m síc ode dne vyplacení, nepoužije p ísp vek na opat ení zvláštní pom cky, nebo použije jen ást p ísp vku. P ísp vek nebo jeho pom rná ást se nevrací, pokud osoba, které byl vyplacen, zem e.99 ísp vek na úpravu bytu je jednorázová nároková dávka sociální pé e, kterou poskytuje obecní ú ad obce s rozší enou p sobností osobám s t žkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí (p íloha . 2) omezujícími ve zna ném rozsahu jejich pohyblivost, osobám úpln nebo 97

Srov. vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon eské národní rady o p sobnosti orgán



Srov. zákon . 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pov eným obecním ú adem a stanovení obcí s rozší enou sobností, ve zn ní pozd jších p edpis , vyhláška Ministerstva vnitra . 388/2002 Sb., o stanovení správních obvod

obcí s pov eným obecním ú adem a správních obvod

obcí s rozší enou p sobností, ve zn ní


Srov. § 33 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních v cí . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon eské národní rady o p sobnosti orgán


pozd jších p edpis .

32

prakticky nevidomým, rodi m nezaopat eného dít te staršího t í let, které má t žkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo je úpln nebo prakticky nevidomé, a neslyšícím osobám nebo rodi m neslyšícího nezaopat eného dít te, ale pouze pro úpravu – instalaci pot ebné zvukové nebo sv telné signalizace, a to na byt, který užívají k trvalému bydlení. Žadatel se musí edem písemn zavázat, že p ísp vek (zálohu) vyú tuje do t í let od zahájení ízení, p ísp vek (jeho pom rnou ást) vrátí v p ípad , že byt vym ní, prodá nebo dojde-li k jiné zm

užívacího

nebo vlastnického práva k bytu p ed uplynutím deseti let od jeho poskytnutí, že vrátí pom rnou ást p ísp vku, pokud se plánované úpravy neuskute ní v rozsahu uvedeném ve schválené dokumentaci a vyplacený p ísp vek p esáhne 70 % skute

vynaložených náklad . Vrácení

ísp vku nebo jeho pom né ásti není vyžadováno, pokud jeho výše nep esáhla 5 000 K , nebo pokud zem e osoba i dít , jehož rodi i byl poskytnut. Obecní ú ad obce s rozší enou p sobností že od vymáhání p ísp vku ve z etelem hodných p ípadech upustit.100 Úpravou bytu se rozumí zejména úprava p ístupu do domu, do garáže, k výtahu v etn schod , k okn m a na balkón, úprava povrchu podlahy, ovládacích prvk domovní a bytové elektroinstalace, kuchy ské linky, pop ípad

dalšího nábytku, rozší ení a úprava dve í,

odstran ní prah , p izp sobení koupelny a záchodu v etn

vybavení vhodným sanitárním

za ízením a lehce ovladatelnými bateriemi, instalace pot ebné zvukové nebo sv telné signalizace, zavedení vhodného vytáp ní, vybudování telefonního vedení, stavební úpravy spojené s instalací výtahu apod. Rozsah úprav se posuzuje se z etelem na závažnost a druh zdravotního postižení osoby. Výše p ísp vku na úpravu bytu se ur uje se z etelem na p íjmy a majetkové pom ry dané osoby až do výše 70 % prokázaných náklad ú tovaných fyzickými nebo právnickými osobami za materiál a práce spojené s nezbytnými výdaji, v etn projektových prací, nejvýše však 50 000 K nebo 100 000 K u p ísp vku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu, který je poskytován, protože nelze použít šikmou plošinu. P ísp vek je možné poskytnout i formou zálohy, maximáln ve výši 50 % p edpokládané výše p ísp vku.101 ísp vek na zakoupení motorového vozidla a p ísp vek na celkovou opravu motorového vozidla jsou jednorázové obligatorní dávky sociální pé e, které poskytuje obecní ú ad obce s rozší enou p sobností osob s t žkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (p íloha . 2), která bude motorové vozidlo používat pro svou dopravu a která zárove 100

není umíst na





33

k celoro nímu pobytu v ústavu sociální pé e nebo ve zdravotnickém

i obdobném za ízení

a je odkázaná na individuální dopravu. Tento p ísp vek se poskytuje také rodi m nezaopat eného dít te staršího t í let s t žkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo které je úpln nebo prakticky nevidomé i mentáln postižené a jeho mentální postižení od vod uje iznání mimo ádných výhod pro t žce zdravotn postižené osoby III. stupn . Rodi musí motorové vozidlo používat pouze pro dopravu tohoto dít te. V p ípad , že je dít umíst no v ústavu sociální pé e pop ípad

ve zdravotnickém nebo jiném obdobném za ízení

k celoro nímu pobytu, je podmínkou pro poskytnutí p ísp vku, že rodi

pravideln

dít

navšt vuje. Navíc m že být p ísp vek poskytnut jen jednomu z rodi . P ísp vek se poskytuje na dobu p ti let. Pokud žadatel vrátil p ísp vek nebo jeho pom rnou ást, tato podmínka neplatí. Výjime

jednou za období deseti let po sob jsoucích lze poskytnout p ísp vek na zakoupení

motorového vozidla p ed uplynutím p ti let ode dne vyplacení p edchozího p ísp vku, pokud dojde k poškození, zni ení nebo odcizení vozidla, na které byl p ísp vek poskytnut a je-li prokázáno, že žadatel toto poškození, zni ení nebo odcizení vozidla nezavinil. Pokud dojde k odcizení vozidla, je podmínkou pro poskytnutí p ísp vku pojišt ní tohoto vozidla. P ísp vek se poskytne, pokud se žadatel písemn p edem zaváže k tomu, že vrátí vyplacený p ísp vek nebo jeho pom rnou ást, pokud motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu p ísp vek použije, p estane být p ed uplynutím p ti let ode dne vyplacení p ísp vku jeho vlastnictvím, pokud motorové vozidlo p estane být p ed uplynutím p ti let ode dne vyplacení p ísp vku používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu dít te a také pokud do dvou m síc ode dne zakoupení motorového vozidla nep estane být vlastníkem p vodního motorového vozidla (výjimkou jednostopého motorového vozidla). P ísp vek se poskytne, pokud do šesti m síc ode dne vyplacení nepoužije žadatel p ísp vek na zakoupení nebo opravu motorového vozidla. ísp vek nebo jeho pom rná ást se nevymáhají, pokud osoba, které byl p ísp vek vyplacen, zem ela do p ti let ode dne jeho vyplacení, dále jde-li o p ísp vek vyplacený rodi i, pak v p ípad , kdy dít p estalo spl ovat podmínku nezaopat enosti, ale motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebo v p ípad , kdy dít zem elo. Výše p ísp vku na zakoupení motorového vozidla je maximáln 100 000 K a p ísp vku na celkovou opravu motorového vozidla je maximáln 60 000 K . Výše p ísp vku se ur uje zejména s ohledem na majetkové pom ry žadatele a osob, které jsou podle zákona o d chodovém pojišt ní102 považovány za osoby blízké, které s ním žijí v domácnosti. Sou et všech p ísp vk na zakoupení motorového vozidla, p ísp vk na celkovou opravu motorového vozidla a p ísp vk

102

na zvláštní úpravu

Srov. zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis .

34

motorového vozidla nesmí v období deseti let po sob jdoucích p esáhnout ástku 200 000 K . Od vyplacených ástek se p i ur ování celkového sou tu ode ítají ástky, které žadatel vrátil. 103 ísp vek na zvláštní úpravu motorového vozidla je jednorázová obligatorní dávka sociální pé e, kterou poskytuje obecní ú ad obce s rozší enou p sobností osob s t žkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, pokud je tato vada uvedena v p íloze provád cího p edpisu (p íloha . 2), za p edpokladu, že žadatel sám ídí motorové vozidlo a pro své trvalé postižení nezbytn pot ebuje zvláštní úpravu motorového vozidla. 104 P ísp vek se v tomto p ípad poskytuje v plné výši ceny takové úpravy s výjimkou situace, kdy by sou et vyplacených p ísp vk na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla v posledních deseti letech p esáhl ástku 200 000 K . Tento p ísp vek se poskytne, pouze pokud se žadatel p edem písemn zaváže k tomu, že vrátí vyplacený p ísp vek nebo jeho pom rnou ást, v p ípad , že motorové vozidlo, na jehož zvláštní úpravu p ísp vek použije, p estane být p ed uplynutím p ti let ode dne vyplacení p ísp vku jeho vlastnictvím, pokud p estane být motorové vozidlo p ed uplynutím p ti let ode dne vyplacení p ísp vku používáno pro jeho dopravu, dále nep estane-li do dvou m síc ode dne zakoupení motorového vozidla být vlastníkem p vodního motorového vozidla (s výjimkou jednostopého motorového vozidla), a pokud do šesti m síc ode dne vyplacení nepoužije p ísp vek na úpravu motorového vozidla. P ísp vek nebo jeho pom rná

ást

se nevymáhají v p ípad , že osoba, které byl vyplacen, zem e do p ti let ode dne jeho vyplacení. 105 ísp vek na provoz motorového vozidla je jednorázová nároková dávka sociální pé e, kterou poskytuje obecní ú ad obce s rozší enou p sobností osob , která je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla a jejíž zdravotní postižení od vod uje p iznání mimo ádných výhod pro zdravotn postižené osoby II. nebo III. stupn , s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, která bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu, dále osob , která toto motorové vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela

i manželky, dít te nebo jiné blízké osoby, jejichž zdravotní postižení

od vod uje p iznání mimo ádných výhod pro zdravotn postižené soby II. stupn , s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupn , nebo osob , která je rodi em 103


104





35

nezaopat eného dít te, je-li lé eno na klinice fakultní nemocnice pro onemocn ní zhoubným nádorem nebo hemoblastosou (v podob nezbytného lé ení akutní fáze onemocn ní v tomto zdravotnickém za ízení). 106 Uvedené osoby mají na tento p ísp vek nárok, pokud se p edem písemn zavázaly k tomu, že vrátí pom rnou ást vyplaceného p ísp vku, za p edpokladu, že p estanou plnit podmínky pro jeho p iznání. P ísp vek nebo jeho pom rná ást se nevrací, pokud osoba, které byl vyplacen, zem e nebo zem e dít , jehož rodi m byl vyplacen. P ísp vek že být poskytnut z d vodu dopravy téže zdravotn postižené osoby pouze jednomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla (tomu, kterého ur í osoba, jež má být dopravována). ísp vek se poskytuje na období jednoho kalendá ního roku a jeho výše pro rok 2010 iní pro osoby, jejichž zdravotní postižení od vod uje p iznání mimo ádných výhod pro t žce zdravotn

postižené osoby III. stupn , 3 360 K

u jednostopého vozidla a 7 920 K

u ostatních vozidel, pro osoby, jejichž zdravotní postižení od vod uje p iznání mimo ádných výhod pro zdravotn postižené ob any II. stupn , 1 150 K u jednostopého vozidla a 3 000 K u ostatních vozidel. Uvedeným osobám se p ísp vek na provoz motorového vozidla vyplaceného na rok 2010 zvýší, pokud v tomto roce ujedou ze závažných d vod ísp vek na provoz motorového vozidla

iní u rodi

více než 7 000 km.

d tí s onkologickým onemocn ním

4 200 K u jednostopých vozidel a 9 900 K u ostatních vozidel. 107 ísp vek na individuální dopravu je jednorázová nároková dávka sociální pé e, kterou poskytuje obecní ú ad obce s rozší enou p sobností osob pohybového ústrojí (p íloha

. 2), osob

úpln

s t žkou vadou nosného nebo

nebo prakticky nevidomé nebo rodi i

nezaopat eného dít te, které je lé eno na klinice fakultní nemocnice pro onemocn ní zhoubným nádorem nebo hemoblastosou (v dob nezbytného lé ení akutní fáze onemocn ní v tomto zdravotnickém za ízení). Tato osoba se musí pravideln individuáln dopravovat, zárove není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, není osobou, která je dopravována motorovým vozidlem, na jehož provoz je p iznán p ísp vek, písemn se p edem zaváže, že vrátí pom rnou ást vyplaceného p ísp vku v p ípad , že p estane plnit podmínky pro p iznání tohoto ísp vku. P ísp vek nebo jeho pom rná ást se nevrací, pokud osoba, které byl vyplacen, zem e, nebo zem e dít , jehož rodi m byl vyplacen. Výše této dávky se poskytuje na období jednoho kalendá ního roku a iní 6 500 K . Jsou-li spln ny podmínky pro p iznání p ísp vku 106





36

až v pr

hu kalendá ního roku, výše p ísp vku pak

iní pom rnou

ást z výše uvedené

ástky.108 ísp vek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a p ísp vek na úhradu za užívání garáže jsou opakující se dávky sociální pé e, které poskytuje pov ený obecní ú ad osobám s t žkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí (p íloha

. 2) a osobám úpln

nebo prakticky

nevidomým, pokud tyto osoby užívají bezbariérový byt. Zatímco p ísp vek na úhradu za užívání bezbariérového bytu je dávkou obligatorní, p ísp vek na úhradu za užívání garáže je dávkou nenárokovou. Výše dávky na úhradu za užívání bezbariérového bytu je 400 K m sí dávky na úhradu za užívání garáže m že init až 200 K m sí

, výše

.109

ísp vek úpln nebo prakticky nevidomým ob an m je opakující se nenároková dávka sociální pé e, kterou poskytuje pov ený obecní ú ad úpln

nebo prakticky nevidomému

vlastníku vodícího psa na krmivo pro tohoto psa. Výše dávky iní 800 K m sí Mimo ádné výhody pro t žce zdravotn

.110

postižené osoby poskytuje obecní ú ad obce

s rozší enou p sobností. Osobám starším jednoho roku s t žkým zdravotním postižením uvedeným v p íloze provád cího p edpisu111, které podstatn omezuje jejich pohybovou nebo orienta ní schopnost, se podle druhu a stupn postižení poskytují mimo ádné výhody I. (pr kaz TP), II. (pr kaz ZTP) nebo III. stupn (pr kaz ZTP/P). O posouzení zdravotního stavu této osoby žádá ú ad práce a posuzuje ho léka Léka ské posudkové služby. N které výhody, které vyplývají z pr kaz TP, ZTP a ZTP/P uvádí provád cí p edpis (p íloha . 3), další úlevy a slevy jsou obsaženy v právních p edpisech jiných resort , nap . vyšší sazba, o kterou se snižuje základ pro da z p íjm , je-li poplatník držitelem pr kazu ZTP/P – ministerstvo financí, bezplatné užití dálnic a rychlostních silnic, vyhrazená místa k parkování – ministerstvo dopravy apod. 112

108


109







Srov. p íloha . 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních v cí . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon

eské národní rady o p sobnosti orgán

eské republiky v sociálním

zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis . 112

Srov. Ministerstvo práce a sociálních v cí eské republiky [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí,

2010. [cit. 2010-01-07]. Dostupný na World Wide Web: .

37

Bezúro né p

ky jsou nenárokovou formou pomoci, kterou poskytuje obecní ú ad obce

s rozší enou p sobností osobám spl ujícím podmínky pro p iznání p ísp vku na zakoupení motorového vozidla. Výše p

ky m že být až 40 000 K , p

emž p

ku je nezbytné splatit

nejpozd ji do p ti let. Obecní ú ad obce s rozší enou p sobností uzavírá s touto osobou písemnou smlouvu, která obsahuje ujednání o lh tách splatnosti a výši splátek.113

113


38

4 Dotace poskytované na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením Jednou možností, jak získat finan ní p ísp vek na zam stnávání zdravotn postižených osob, jsou krom p ísp vk uvedených v p edcházející kapitole, dotace poskytované z r zných zdroj . Dotace tvo í vazby mezi jednotlivými sou ástmi rozpo tové soustavy a podle rozpo tových pravidel jsou „pen žními prost edky státního rozpo tu, státních finan ních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený ú el.“114 Vedle ú elových, podmín ných dotací, existují i pen žité prost edky bez bližšího ú elového ur ení na dopln ní chyb jících zdroj na p íslušné úrovni rozpo tové soustavy, tj. globální, neú elové, všeobecné dotace. Mezi fundamentální zásady pro poskytování dotací lze za adit maximální nezávislost v rozhodování o použití dotace jejím p íjemcem, spravedlnost rozhodování uvnit rozpo tové soustavy, stabilitu podmínek a kritérií p i poskytování dotací, jednoduchost t chto kritérií, ekonomickou efektivnost, motivaci na dobrém hospoda ení s dota ními prost edky a užívání cílených dotací v rámci grant v tzv. programovém financování. Obecn se dotace lení nejen na ú elové a neú elové, ale i na b žné a kapitálové, nárokovatelné a nenárokovatelné. B žné dotace jsou poskytovány na financování neinvesti ních pot eb provozního charakteru, tzv. neinvesti ní dotace. Kapitálové dotace jsou poskytovány na financování konkrétních investic, tzv. investi ní dotace. Nárokovatelné dotace obvykle vyplývají p ímo ze schváleného zákona o státním rozpo tu na daný rok. Nenárokovatelné dotace jsou poskytovány na základ žádosti z jednotlivých rozpo tových kapitol ministerstev v rámci vyhlášených grant (jedná se v tšinou o investi ní dotace). Existují r zné zp soby poskytování dotací, nap . ze státního rozpo tu, z rozpo

územních samospráv (obcí a kraj ), tzv. programové financování, financování

z evropských opera ních program . Programovým financováním rozumíme poskytování dotací v rámci grantových program , které jsou sou ástí rozpo tových kapitol státního rozpo tu.115 Program je „soubor v cných, asových a finan ních podmínek pro po ízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku, jeho údržbu a opravy, p ípadn i pro jiné

114

§ 3 písm. a) zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm

n kterých souvisejících zákon

(rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis . 115

Srov. Hlava III zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm


(rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis .

39

innosti pot ebné k dosažení stanovených cíl .“116 Postup pro poskytování dotací ze státního rozpo tu je uveden v rozpo tových pravidlech.117 Na poskytnutí dotace není právní nárok, pokud jiný právní p edpis nestanoví n co jiného. Tento typ dotace poskytuje úst ední orgán státní správy, ú ad práce, Akademie v d

eské republiky, Grantová agentura

eské republiky nebo

organiza ní složka státu, kterou ur í zvláštní právní p edpis. Dotace se poskytuje pouze na základ žádosti. Poskytovatel dotace vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace. P íjemce dotace ji musí vypo ádat s poskytovatelem v rámci finan ního vypo ádání. Poskytovatel je povinen zaznamenat v centrální evidenci dotací údaje o dané dotaci a o jejím p íjemci. Centrální evidenci dotací upravuje provád cí p edpis.118 Dotaci lze také odejmout rozhodnutím poskytovatele. Pokud bylo rozhodnuto o odn tí dotace, není možné v zákonem stanovených ípadech uložit vrácení dotace nebo její ásti, která již byla poskytnuta.119 Z prost edk

Evropské unie jsou poskytovány dotace v rámci r zných politik. Oblast

zam stnávání osob se zdravotním postižením je dotována z Politiky hospodá ské a sociální soudržnosti pro období 2007 – 2013. Tato politika je založena na principech konvergence (p ibližování nových

lenských stát

lenským stát m dosavadním v oblasti hospoda ení),

orientace na ekonomickou a m novou unii. Cílem uvedené politiky je již zmín ná konvergence, a dále regionální konkurenceschopnost a zam stnanost a evropská územní spolupráce. Nástroji této politiky jsou Fond soudržnosti, Evropský regionální rozvojový fond a Evropský sociální fond. Programovými dokumenty pro období 2007 – 2013 jsou Strategické obecné zásady Evropských spole enství tj. rámcový strategický dokument pro Politiku hospodá ské a sociální soudržnosti, který navrhuje Evropská komise, p ijímá Rada evropských spole enství a schvaluje Evropský parlament. Dalším dokumentem je Národní rozvojový plán, tj. dokument, který tvo í jednotlivé lenské státy p i použití principu partnerství, je p ijímán usnesením vlády. Národní strategický referen ní rámec je rámcová rozvojová strategie na úrovni lenského státu, která tvo í základ pro opera ní programy, navrhuje ji

lenský stát, je p edm tem vyjednávání

s Evropskou komisí a schvaluje ho vláda. Posledními dokumenty pro uvedené období jsou opera ní programy, které popisují souhrnné priority, ízení a finan ní zdroje. Schvaluje je vláda a fináln o nich rozhoduje Evropská komise. Národní rozvojový plán spole 116

§ 12 zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm

s Národním


pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis . 117

Srov. § 14 a násl. zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm


(rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis . 118 119

Srov. vyhláška Ministerstva financí . 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací. Srov. § 14 zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm


(rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis .

40

strategickým referen ním rámcem a opera ními programy tvo í strategii hospodá ského r stu daného státu. Opera ním programem, z n hož lze

erpat dotace pro oblast zam stnávání zdravotn

postižených osob, je Opera ní program lidské zdroje a zam stnanost, kdy konkrétní dotaci poskytuje Evropský sociální fond. Další opera ní programy uvádí p íloha této práce (p íloha . 4). Ministerstvo práce a sociálních v cí poskytuje ze státního rozpo tu dotace na poskytování sociálních služeb. Žadatelé o tuto dotaci podávají své žádosti výlu

prost ednictvím

internetové aplikace OKslužby – poskytovatel, která je rozší ením registru poskytovatel sociálních služeb. Každý poskytovatel sociálních služeb smí podat pouze jednu žádost o dotace. Žádost musí obsahovat informace o všech registrovaných službách, na které se dotace žádá. Dotace se žádá ve dvou programech, v programu A a v programu B. V programu A žadatel v žádosti uvádí krajský ú ad, prost ednictvím kterého o dotaci žádá. Dotace se poskytuje pouze na financování základních druh a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními innostmi p i poskytování sociálních služeb pro p íslušný druh sociální služby, jejichž vý et a charakteristiky jsou uvedeny ve zvláštním právním p edpise.120 Dotace je poskytována s ohledem na regionální i místní pot ebnost sociální služby (tj. v souladu s regionálními plány rozvoje sociálních služeb). Program podpory A zahrnuje podporu poskytování sociálních služeb, které mají místní nebo regionální charakter a které se poskytují uživatel m služeb v souladu s místními i regionálními pot ebami. 121 Program podpory B zahrnuje podporu t ch sociálních služeb, které mají celostátní

i neregionální charakter.122 V rámci tohoto programu je

podporováno výhradn poskytování t ch služeb, které jsou provád ny v národním m ítku a které se zam ují na cílovou skupinu uživatel služby (tj. na okruh osob, pro který je sociální služba ur ena), u kterých riziko sociálního vylou ení nemá jen regionální charakter, ale dopadá i na celou spole nost. Oblast této podpory je sm ována na konkrétní pomoc a podporu uživatel m služby. Podporované služby musí spl ovat i podmínku místa realizace služby, tj. poskytování musí p esahovat území minimáln

t í sousedících kraj

a vzhledem

k charakteristikám poskytované služby nelze uskute ovat podporu služby v rámci jednotlivých kraj odd len , nebo poskytování sociální služby bude mít dopad na celou cílovou skupinu uživatel služby a zárove p i poskytování sociální služby musí být vytvá en systémový p ístup k ešení problematiky ur ité cílové skupiny v rámci celé

eské republiky a vzhledem

120

Srov. ást III, hlava I, díl 2 až 4 zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis .

121

Srov. § 101 zákona . 108/2006 sb., o sociálních službách.

122

Srov. § 104 odst. 3 písm. a) zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis .

41

k charakteristikám poskytované služby nelze uskute ovat podporu služby v rámci jednotlivých kraj

odd len . V opa ném p ípad

je žadatel považován za poskytovatele regionálních,

místních sociálních služeb, a proto musí podat žádost podle místa realizace konkrétních služeb na p íslušný krajský ú ad. Ministerstvo práce a sociálních v cí má právo p

adit podané žádosti

mezi programy podpory tak, aby vyhovovaly daným kritériím. V rámci obou program nejsou podporovány sociální služby, jejichž dostupnost je na území konkrétního kraje v souladu se st edn dobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje zajišt na v tzv. individuálních projektech kraj pod Opera ním programem Lidské zdroje a zam stnanost. Tyto individuální projekty jsou podporovány z oblastí Podpory sociální integrace a sociálních služeb a Podpory sociální integrace p íslušník

sociáln

vylou ených romských lokalit. P íklady celostátních nebo

neregionálních dotací jsou uvedeny v p íloze této práce (p íloha . 5).123

4.1 Dotace poskytované ze státního rozpo tu na podporu sociálních služeb

Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání, posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro erpání dotace, její kontrolu a vyú tování pro rok 2010 jsou uvedeny v Metodice Ministerstva práce a sociálních v cí (dále jen Metodika).124 Tento dokument uvádí, že se dotace poskytuje „k financování b žných výdaj , které souvisejí s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným st edn dobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje, tj. bude podporováno poskytování sociálních služeb, které jsou sou ástí st edn dobých plán rozvoje sociálních služeb kraj (výjimku tvo í sociální služby s celostátní sobností).“125 Poskytovatelem sociální služby je podle Metodiky právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a dále právnická a fyzická osoba, která poskytuje sociální služby ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e. Žadatelem je ten poskytovatel sociální služby, který splnil podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci ze státního rozpo tu na podporu poskytování sociální služby. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává Ministerstvo práce a sociálních v cí z kapitoly Ministerstva práce a sociálních v cí státního rozpo tu poskytovateli sociální služby na podporu poskytování 123


124

Srov. Metodika Ministerstva práce a sociálních v cí

R pro poskytování dotací ze státního rozpo tu

poskytovatel sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. 125

ást II, odst. 1. Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí


poskytovatel m sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb.

42

sociálních služeb, a vydává ho v souladu se zákonem o rozpo tových pravidlech.126 Neoprávn ným použitím pen žních prost edk , které byly poskytnuty ze státního rozpo tu, je jejich výdej, pokud tím byla porušena povinnost stanovená právním p edpisem, rozhodnutím, nebo dohodou o poskytnutí t chto prost edk , nebo porušení podmínek, za kterých byly íslušné prost edky poskytnuty. Neoprávn ným použitím pen žních prost edk se rozumí i stav, kdy nelze prokázat, jak byly tyto pen žní prost edky použity. V rámci užívání dotací m že dojít i k zadržení pen žních prost edk poskytnutých ze státního rozpo tu. Podle Metodiky je p ehled o erpání a použití prost edk a vrácení nepoužitých prost edk do státního rozpo tu finan ním vypo ádáním. Finan ní vypo ádání provádí p íjemce dotace v souladu s vyhláškou, kterou se stanoví zásady a termíny finan ního vypo ádání vztah finan ními aktivy nebo Národním fondem.

127

se státním rozpo tem, státními

Z poskytnuté dotace lze hradit tzv. uznané

náklady/výdaje, tj. osobní náklady v etn odvod sociálního a zdravotního pojišt ní, které hradí zam stnavatel za své zam stnance, a dalších náklad , které je zam stnavatel za zam stnance podle platných p edpis

povinen odvád t, a dále provozní náklady, které jsou nezbytné

pro poskytování sociální služby v rozsahu stanoveném Metodikou a které jsou identifikovatelné, eln

evidované, ov itelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpo tu

schválené žádosti a jejich výše nep esahuje obvyklou výši v daném míst a ase. P íklady osobních a provozních náklad

jsou p ílohou této práce (p íloha . 6).128 Metodika uvádí

náklady, které poskytovatel sociální služby nesmí z poskytnuté dotace hradit. Žádost o dotaci že být podána jen v elektronické podob a každý poskytovatel podává pouze jednu žádost. U každé sociální služby, na kterou je dotace požadována, je poskytovatel sociální služby povinen ozna it p íslušný program podpory, v rámci kterého je žádost podávána. Žádost v rámci programu podpory A zpracovává p íslušný krajský ú ad, na jehož území je sociální služba, ur ená pro p íslušný okruh osob, poskytována. Výjimku tvo í p ísp vkové organizace z izované a provozované hlavním m stem Prahou, když jsou za ízení umíst na mimo správní obvod Prahy. Žádosti v rámci programu podpory B zpracovává p ímo Ministerstvo práce a sociálních v cí. Žádost pro p íslušný rok lze v internetové aplikaci OKslužby vyplnit a podat na p íslušnou sociální službu ur enou

126

íslem registrace sociální služby (tzv. identifikátorem) v rámci

Srov. § 14 odst. 3 zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm



Srov. § 7, § 8 vyhlášky Ministerstva financí . 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finan ního vypo ádání vztah se státním rozpo tem, státními finan ními aktivy nebo Národním fondem.

128

Srov.

ást IV a

ást V Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí

R pro poskytování dotací ze státního

rozpo tu poskytovatel m sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb.

43

íslušného kraje pouze jednou, a to v termínech uvedených p i vyhlášení dota ního ízení na p íslušný rok. Mimo tyto termíny nelze žádost vyplnit a podat.129 Žádosti posuzují a návrh výše dotace stanovují v p ípad podpory A zam stnanci p íslušného krajského ú adu, v p ípad

programu podpory B zam stnanci odboru sociálních služeb

a sociálního za le ování Ministerstva práce a sociálních v cí. Kritéria pro posouzení žádosti a požadavku na dotaci jsou prakticky dvojí, a to p im enost a hospodárnost rozpo tu sociální služby, požadavku na dotaci a vymezení neuznatelných náklad zahrnutých v rámci požadavku na dotaci na stran jedné, a zajišt ní dalších zdroj

financování služby zejména vzhledem

k druhu sociální služby a právní form poskytovatele sociální služby na stran druhé.130 Návrh výše dotace na sociální službu je zpracován na základ tzv. souhrnné žádosti (pouze v p ípad

posouzení žádosti,

programu podpory A), celkového ro ního objemu

finan ních prost edk , rozpo tovaných pro program podpory A a program podpory B ve státním rozpo tu, kapitole Ministerstva práce a sociálních v cí. U programu podpory A stanoví Ministerstvo práce a sociálních v cí pro p íslušný rok rámcové íslo pro každý kraj na základ : celkového ro ního objemu finan ních prost edk rozpo tovaných v závazném ukazateli pro p íslušný rozpo tový rok, zpracovaného st edn dobého plánu rozvoje služeb kraje, po tu vyplacených p ísp vk na pé i a jejich finan ního objemu, po tu sociálních služeb, které jsou zapsány v registru, a jejich kapacit, kapacit sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e, objemu finan ních prost edk na financování sociálních služeb z územních rozpo Žádosti o dotaci v etn

.131

Souhrnných žádostí v rámci programu podpory A projednává

a posuzuje Dota ní komise Ministerstva práce a sociálních v cí pro poskytování neinvesti ních dotací ze státního rozpo tu v oblasti sociálních služeb. Jejími leny jsou zástupci Ministerstva práce a sociálních v cí, Ú adu vlády eské republiky, Komise pro sociální záležitosti Asociace kraj

eské republiky, zástupce Svazu m st a obcí

svaz

eské republiky, Odborového svazu zdravotnictví a sociální pé e

129

Srov.

eské republiky, Unie zam stnavatelských

ást VI Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí

eské republiky. Tato


poskytovatel m sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. 130

Srov.

ást VII Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí



Srov.

ást IX Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí



44

dota ní komise navrhuje v souladu s výsledky jednání a s ohledem na schválení státního rozpo tu pro p íslušný rok kone né výše dotací jednotlivým poskytovatel m sociálních služeb. Na základ návrhu dota ní komise rozhoduje ministr práce a sociálních v cí o výši dotace pro íslušného poskytovatele sociální služby. Proti záv

m dota ního ízení Ministerstva práce

a sociálních v cí a rozhodnutí o p id lení dotace nelze podat opravný prost edek. O výsledcích dota ního ízení v rámci programu podpory A vyrozumí písemn Ministerstvo práce a sociálních cí p íslušný krajský ú ad do deseti pracovních dn od rozhodnutí o výši dotace. Žadatel je o výsledku dota ního ízení vyrozum n písemn

odborem sociálních služeb a sociálního

za le ování Ministerstva práce a sociálních v cí ve lh

do t iceti kalendá ních dn

od rozhodnutí o výši dotace. V rámci programu podpory B je žadatel písemn vyrozum n o výsledku dotace odborem sociálních služeb a sociálního za le ování Ministerstva práce a sociálních v cí taktéž do t iceti kalendá ních dn

ode dne rozhodnutí o výši dotace.

Ministerstvo práce a sociálních v cí informuje písemn p íslušný krajský ú ad o schválených dotacích v programu podpory B žadatel m, kte í poskytují sociální služby v daném kraji. 132 Metodika stanoví, že „po schválení státního rozpo tu pro daný rok a vy len ní objemu elových finan ních prost edk pro oblast poskytování sociálních služeb vydá Ministerstvo práce a sociálních v cí, na základ hodnotícího procesu a schválení výše dotace, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace“133 (p íloha . 7). Samotné rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává odbor sociálních služeb a sociálního za le ování Ministerstva práce a sociálních v cí a podpisem ho potvrdí p íslušný nám stek Ministerstva práce a sociálních v cí. Krajský ú ad obdrží kopie vydaných rozhodnutí o poskytnutí dotace ješt p ed výplatou první splátky dotace. U vystavení rozhodnutí o poskytnutí dotace v pr

hu roku, na který je dotace poskytnuta,

obdrží krajský ú ad kopie takových rozhodnutí vždy p ed výplatou dalších splátek dotace. Dotace je poskytnuta jen na stanovený ú el, který je vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno v i poskytovateli sociální služby a poskytnutá dotace je len na na jím poskytované sociální služby. P id lená dotace je Ministerstvem práce a sociálních v cí vyplácena ve t ech splátkách na b žné ú ty poskytovatel sociálních služeb platebním poukazem v souladu s p ípadnými regula ními opat eními ve státním rozpo tu. U programu podpory A je dotace poskytovatel m sociálních služeb vyplácena prost ednictvím rozpo tu (ú tu) kraje. Teprve když je splátka dotace zaslána na ú et kraje, zašle kraj neprodlen 132

Srov.

ást X Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí



ást XI bod 3. Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí



45

finan ní prost edky poskytovatel m sociálních služeb na základ

rozpisového dopisu

doru eného z Ministerstva práce a sociálních v cí. V Metodice je uvedeno, že „první splátka je vyplácena ve výši 40 % poskytnuté dotace po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a podpisu tzv. prohlášení p íjemce dotace, ale nejpozd ji do 31. b ezna roku, na který je dotace poskytnuta. Druhá splátka je vyplácena ve výši 30 % poskytnuté dotace do 31. kv tna roku, na který je dotace poskytnuta. T etí splátka je vyplácena ve výši 30 % poskytnuté dotace do 30. zá í roku, na který je dotace poskytnuta.“134 Ministerstvo práce a sociálních v cí má právo m nit výše splátek a jejich termíny v návaznosti na schválení státního rozpo tu pro p íslušný rok a také s ohledem na výši celkového ro ního objemu finan ních prost edk , které jsou ve státním rozpo tu rozpo továny na sociální služby. Pokud byla poskytovateli sociální služby p id lena dotace na p íslušný rok od Ministerstva práce a sociálních v cí p evyšující 3 000 000 K , je tento poskytovatel povinen do 31. srpna následujícího roku p edložit odboru sociálních služeb a sociálního za le ování výrok a vyjád ení auditora ke zp sobu ú tování a použití poskytnuté dotace od Ministerstva práce a sociálních v cí (v p ípad poskytovatel na které se vztahuje podle zákona o ú etnictví

135

sociálních služeb,

povinnost ov ování ú etní záv rky

auditorem), vyjád ení auditora k použití a zp sobu ú tování dotace poskytnuté od Ministerstva práce a sociálních v cí (jde-li o ostatní poskytovatele sociálních služeb). 136 Jak jsem již uvedla, dota ní prost edky musí být použity pouze k ú elu, ke kterému byly poskytnuty. P i erpání dotace je její p íjemce povinen postupovat v souladu s údaji v žádosti, která byla podpo ena na p íslušný rok a dále musí dodržet ty skute nosti, které mají vliv na poskytování sociálních služeb, které jsou v této žádosti uvedeny. P id lená dotace musí být vedena v ú etnictví odd len a p íjemce dotace musí vést analytickou ú etní evidenci ú etních ípad , které se vztahují k poskytnuté dotaci. P i jakékoli zm

, nap . zm

v kontaktních

údajích, v rozpo tu sociální služby, bankovního ú tu p íjemce dotace, je p íjemce dotace povinen písemn informovat odbor sociálních služeb a sociálního za le ování Ministerstva práce a sociálních v cí a p íslušný krajský ú ad, a to nejpozd ji do deseti pracovních dn ode dne, kdy zm na nastala. Další povinností p íjemce dotace je ádn uchovávat veškeré dokumenty, které souvisí s poskytováním služby a zárove prokazují erpání poskytnutých finan ních prost edk na její realizaci, a to po dobu deseti let od ukon ení financování této služby. Pokud p íjemce 134

ást XI bod 11. Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí R pro poskytování dotací ze státního rozpo tu poskytovatel m sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb.

135

Srov. § 20 zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis .

136

Srov.

ást XI Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí



46

dotace nedodrží termín pro finan ní vypo ádání dotace nebo neprovede finan ní vypo ádání dotace, nebude mu v následujícím roce dotace p id lena.

ízení o odn tí dotace je upraveno

v zákon o rozpo tových pravidlech.137 D vody pro zahájení ízení o odn tí dotace jsou nap . po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, došlo k vázání prost edk ze státního rozpo tu, bylo zjišt no, že údaje, jež byly základem pro poskytnutí dotace, byly neúplné nebo nepravdivé, rozhodnutí o ud lení dotace bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských spole enství, ú el dotace nem že být ádn nebo v as pln n (pokud již nedošlo k porušení rozpo tové kázn ), nebo pokud Komise Evropských spole enství vydala rozhodnutí o navrácení nebo o prozatímním navrácení ve ejné podpory. Pokud bylo b hem roku, na který byla dotace poskytnuta, vydáno rozhodnutí o zrušení registrace p íslušné sociální služby, je p íjemce dotace povinen do t iceti kalendá ních dn

ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, vrátit

v tomtéž roce vyplacenou a nevy erpanou ást dotace na ú et, z n hož byla dotace vyplacena (pokud tak lze u init do 31. prosince p íslušného roku), nebo na depozitní ú et poskytovatele dotace.138

4.2 Dotace poskytované v rámci Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost

Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost (OP LZZ) je jedním z více cílových tematických opera ních program

poskytovaných z Evropské unie, který je zam en

na snižování nezam stnanosti prost ednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzd lávání, na za le ování sociáln vylou ených obyvatel zp t do spole nosti, na zvyšování kvality ve ejné správy a na mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. P edevším je financován z prost edk cíle Konvergence (viz p íloha . 4), ovšem v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace ve ejné správy a ve ejných služeb a mezinárodní spolupráce je financován též z prost edk

pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost, kdy

zp sobilým územím je v t chto oblastech hlavní m sto Praha (viz p íloha . 4). Pro období let 2007 až 2013 je z fond Evropské unie pro tento opera ní program vy len no 1,84 mld. €, což je asi 6,80 % všech prost edk ur ených z fond

Evropské unie pro

eskou republiku. Tento

program je rozd len na osm prioritních os, z toho p t v rámci cíle Konvergence a t i v rámci cíle 137

Srov. § 15 zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm



Srov.

ást XII Metodiky Ministerstva práce a sociálních v cí



47

Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost, které rozd lují opera ní program na logické celky. Ty jsou pak dále konkretizovány prost ednictvím tzv. oblastních podpor, jež vymezují, jaké typy projekt mohou být v rámci p íslušné prioritní osy podpo eny. 139 Program Lidské zdroje a zam stnanost je financován z Evropského sociálního fondu (ESF). Tento fond byl založen ímskou smlouvou v roce 1957 a je „klí ovým finan ním nástrojem pro realizaci Evropské strategie nezam stnanosti. Jeho hlavním posláním je rozvíjení zam stnanosti, snižování nezam stnanosti, podpora sociálního za le ování osob a rovných p íležitostí se zam ením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj .“140 Cílem je dosažení plné zam stnanosti, zvyšování kvality a produktivity práce, podpora p ístupu znevýhodn ných osob na trh práce a snižování národních, regionálních a lokálních rozdíl v zam stnanosti v lenských státech Evropské unie. V rámci programového financování pro období let 2007 až 2013 podporuje Evropský sociální fond též institucionální a administrativní kapacitu tj. dobré fungování institucí, ve ejné správy a ve ejných služeb. 141 Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost navazuje na Národní strategický referen ní rámec eské republiky, který vymezuje její priority pro podporu nejen ze strukturálních fond , ale i Fondu soudržnosti v období 2007 – 2013. Dále navazuje na Národní program reforem 2005 – 2008, Strategii hospodá ského r stu a další strategické dokumenty. Prioritními osami jsou adaptabilita, aktivní politiky trhu práce, sociální integrace a rovné p íležitosti, ve ejná správa a ve ejné služby a mezinárodní spolupráce. Oblasti zam stnávání osob se zdravotním postižením se týká osa t etí – Sociální integrace a rovné p íležitosti, na niž bylo vy len no 398,6 mil. €, tj. 21,7 % z Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost. Tato osa je zam ena edevším na „pomoc osobám ohroženým sociálním vylou ením nebo osobám sociáln vylou eným, a to formou jednak p ímé podpory t chto osob a jednak formou zvyšování kvality

139

Srov. Strukturální fondy EU: OP Lidské zdroje a zam stnanost [online]. [není uvedeno]: [není uvedeno], 2010. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: .

140

Ministerstvo práce a sociálních v cí

eské republiky: text opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost

v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, verze íjen 2007. Str. 5. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: . 141



a zam stnanost v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, verze íjen 2007. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: .

48

a dostupnosti sociálních služeb pro tyto osoby v etn

posilování místních partnerství.“142

V rámci prioritní osy Sociální integrace a rovné p íležitosti mohou být realizovány projekty prost ednictvím r zných oblastí podpory, a to podpora sociální integrace a sociálních služeb, podpora sociální integrace p íslušník romských lokalit, integrace sociáln vylou ených skupin na trhu práce a rovné p íležitosti žen a muž na trhu práce a slad ní pracovního a rodinného života.143 Cílem podpory sociální integrace a sociálních služeb je intervence p i za le ování sociáln vylou ených osob nebo osob ohrožených sociálním vylou ením s cílem jejich návratu do spole nosti. Zam ení dané oblasti podpory vyplývá z celkové nedostate né dostupnosti služeb pro cílové skupiny osob, z nedostate né kvalifikace, odborné a profesní p ipravenosti zam stnanc ve službách, reaguje na pot eby systémových zm n, které se v oblasti sociální integrace v sou asné dob

realizují. Tato podpora se zam uje na podporu vzd lávání

zadavatel , poskytovatel , uživatel a dalších subjekt v oblasti sociálního za le ování, podporu sociálních služeb a dalších nástroj podporu proces

ve prosp ch sociálního za le ování cílových skupin,

poskytování sociálních služeb, v etn

podpory partnerství na místní

a regionální úrovni, systémovou podporu sociálních služeb a subjekt , které p sobí v sociální oblasti a podporu nástroj umož ujících aplikaci zákona o sociálních službách144 a dalších právních norem. Cílovými skupinami osob podpory sociální integrace a sociálních služeb jsou již zmín né osoby se zdravotním postižením (osoby, jejichž zdravotní postižení je ur itým rizikem znevýhodn ní ve vztahu k ostatním len m spole nosti), dále d ti a mládež a malí dosp lí, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prost edí, tj. národnostní menšiny, které setrvale a dlouhodob žijí na území eské republiky, imigranti a azylanti (p ist hovalci v eské republice – nelegální imigranti, žadatelé o azyl, uznaní azylanti, cizinci s ud leným dlouhodobým nebo trvalým pobytem v eské republice), osoby bez p íst eší (ty, které nemají ubytovací možnosti, pop . obývají nouzová obydlí, do asné úto išt nachází v charitativních organizacích poskytujících p íslušné sociální služby), osoby, které opouští za ízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opoušt jící výkon trestu odn tí svobody, ob ti trestné innosti, domácího násilí, obchodu s lidmi, komer 142


zneužívané, osoby, které pe ují o osobu




eské republiky: Evropský sociální fond v

R [online]. Praha:


Srov. zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis .

49

blízkou, která je z r zných d vod ohrožena sociálním vylou ením, a které se samy kv li této pé i dostávají do situací, kdy jsou znevýhodn ny v p ístupu ke službám nebo na trh práce. Vedle toho jsou cílovými skupinami organizací zadavatelé sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty, které poskytují služby napomáhající sociální integraci cílovým skupinám, orgány ve ejné správy p sobící v oblasti sociální integrace a zam stnavatelé.145 Strategické dokumenty tohoto programu vychází primárn ze strategie obsažené v Národním strategickém referen ním rámci a zárove

respektují základní strategické dokumenty vlády

eské republiky, kterými nap . jsou Strategie hospodá ského r stu

R, Strategie podpory

dostupnosti a kvality ve ejných služeb, Postup a hlavní sm ry reformy a modernizace úst ední státní správy, Strategie udržitelného rozvoje

R a další. Zohledn ny v rámci opera ního

programu Lidské zdroje a zam stnanost jsou i relevantní dokumenty Evropské unie, konkrétn Sd lení komise Politika soudržnosti pro podporu r stu a zam stnanosti, Strategické obecné zásady Spole enství 2007 – 2013, Sd lení Komise Rad a Evropskému parlamentu Integrované sm ry pro r st a zam stnanost, Lisabonský program Spole enství a návrh Na ízení o Evropském sociálním fondu. Strategie tohoto opera ního programu reflektuje zjišt ní analýzy sou asného stavu v sektoru a navrhuje zp sob ešení identifikovaných problém , nedostatk sektoru, oblastí a cílových skupin.“

a pot eb

146

Podle textu Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost je globálním cílem tohoto programu zvýšit zam stnanost a zam stnatelnost lidí v eské republice na úrove pr

ru

patnácti nejlepších zemí Evropské unie, otev ená, flexibilní a soudržná spole nost a konkurenceschopná eská ekonomika. Mimo globální cíl, po ítá tento program i s cíli díl ími i

specifickými.

T mito

specifickými

cíli

jsou

zvýšení

adaptability

zam stnanc

a zam stnavatel , zlepšení p ístupu k zam stnání a prevence nezam stnanosti, posílení integrace osob ohrožených sociálním vylou ením nebo sociáln vylou ených, posilování institucionální kapacity a efektivnosti ve ejné správy a ve ejných služeb, zintenzivn ní mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdroj a zam stnanosti (p íloha . 8).147

145



R [online]. Praha:







a zam stnanost v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce

50

ídícím orgánem tohoto opera ního programu je Ministerstvo práce a sociálních v cí, které pln odpovídá za správné a efektivní ízení programu a provád ní pomoci z tohoto opera ního programu v souladu s p edpisy Evropské unie a s národními normami. 148

ídící orgán je též

metodicky podporovaný koordinátorem Národního strategického referen ního rámce, jenž vydává pokyny a doporu ení s cílem efektivního dosáhnutí spln ní všech požadovaných úkol . ídící orgán je povinen zajistit soulad ud lených ve ejných zakázek nebo koncesí, které se týkají projekt

spolufinancovaných z tohoto opera ního programu, se Sm rnicemi Evropského

parlamentu a Rady a Na ízením Evropských spole enství. ídící orgán m že na základ písemné dohody delegovat výkon n kterých svých inností na zprost edkující orgán, kterým je ve ejný nebo soukromý subjekt. Delegovanými

innostmi jsou zajišt ní procesu výb ru projekt ,

monitorování, kontrola projekt , ov ování o platby a zajišt ní publicity v rámci své p sobnosti. Zprost edkujícím subjektem mohou být útvary Ministerstva práce a sociálních v cí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pr myslu a obchodu, p ípadn jimi z ízené organizace, a kraje. Platebním a certifika ním orgánem je Ministerstvo financí, které zajiš uje pomoc ze strukturálních fond a Fondu soudržnosti. Výkonem funkce platebního a certifika ního orgánu byl pov en odbor Národní fond Ministerstva financí. Ministerstvo financí, p esn ji jeho útvar Centrální harmoniza ní jednotka pro finan ní kontrolu, je též orgánem auditu, který není funk

závislý

na ídícím orgánu a na platebním a certifika ním orgánu. Orgán auditu m že p i zachování vlastní odpov dnosti n které své

innosti delegovat na další subjekty auditu na základ

ve ejnoprávní smlouvy podle správního ádu, p k výkonu

emž je p ípustná jen jedna úrove pov ení

inností uvedených v textu opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost.

Finan ním útvarem tohoto opera ního programu je odbor financování a evidence majetku, který zabezpe uje

innosti finan ního útvaru tak, aby byla zajišt na podmínka odd lení funkcí

platebních, ídících a kontrolních. Tento orgán v okamžiku p ijetí žádosti od ídícího orgánu respektive zprost edkujícího subjektu provádí „platby p íjemc m z prost edk státního rozpo tu na p edfinancování výdaj , které mají být kryty z prost edk

z rozpo tu Evropské unie,

a prost edk státního rozpo tu ur ených na národní financování a vede jejich p esnou a úplnou evidenci.“149 Krom této innosti finan ní útvar též ú tuje o p íjmech z Evropského sociálního

a sociálních v cí, verze íjen 2007. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: . 148

Srov. Usnesení vlády . 198/2006 ze dne 22.2.2006, ke koordinaci p ípravy

eské republiky na erpání

finan ních prost edk ze strukturálních fond a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013. 149



v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí,

51

fondu, které byly zaslány z Ministerstva financí na základ souhrnné žádosti. Národním orgánem pro koordinaci Národního strategického referen ního rámce je Ministerstvo pro místní rozvoj.150 Tento orgán vytvá í jednotný rámec pro implementaci opera ního programu ídícími orgány, vede ídící orgány za ú elem zajišt ní efektivity a právní platnosti p i ízení opera ních program

a má další kompetence uvedené v textu opera ního programu Lidské zdroje

a zam stnanost.151 Jedním z nejd ležit jších mechanism opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost je jeho finan ní kontrola, která musí být provád na v souladu s obecným na ízením Rady Evropských spole enství, provád cím na ízením Komise Evropské unie, p íslušnými národními edpisy, a dále v souladu s metodologickou sm rnicí pro finan ní toky a kontrolu strukturálních fond

p ijatou vládou

financí.

152

eské republiky a metodologickou sm rnicí vydanou Ministerstvem

P íslušnými vnitrostátními p edpisy jsou zákon o finan ní kontrole ve ve ejné správ

a o zm

n kterých zákon

(zákon o finan ní kontrole) a zákon o státní kontrole.153

V kontrolním systému musí být odd len systém kontroly ve ve ejné správ a ídící kontroly od systému interního auditu a auditu ve ve ejné správ . Úst edním správním ú adem pro finan ní kontrolu je v souladu s tzv. kompeten ním zákonem Ministerstvo financí, které v tomto p ípad metodicky ídí, koordinuje a zajiš uje výkon finan ní kontroly v rámci opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost.154 Primárním systémem kontroly je kontrola ve ve ejné správ .

verze íjen 2007. Str. 164. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: . 150

Srov. Usnesení vlády . 198/2006 ze dne 22.2.2006, ke koordinaci p ípravy

eské republiky na erpání

finan ních prost edk ze strukturálních fond a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013. 151



a zam stnanost v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, verze íjen 2007. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: . 152

Srov. l. 60 Na ízení Rady (ES) . 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení na ízení (ES) . 1260/1999, ve zn ní pozd jších p edpis , l. 13 Na ízení Komise (ES) . 1828/2006, kterým se stanoví provád cí pravidla k na ízení Rady (ES) . 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

153

Srov. zákon . 320/2001 Sb., o finan ní kontrole ve ve ejné správ a o zm

n kterých zákon (zákon o finan ní

kontrole), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve zn ní pozd jších p edpis . 154

Srov. zákon . 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy

eské republiky,

ve zn ní pozd jších p edpis .

52

ídící orgán odpovídá za provád ní a ízení opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost v souladu se zásadou ádného finan ního ízení, zajiš uje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro opera ní program, aby po celou dobu provád ní byly v souladu s p edpisy Evropských spole enství a s vnitrostátními právními p edpisy.

ídící orgán ov uje

dodání produkt a služeb, které jsou spolufinancovány z tohoto opera ního programu a plní další funkce uvedené v textu opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost. Vnit ní kontrolní systém zahrnuje ídící kontrolu a interní audit.

ídící kontrola je zajiš ována odpov dnými

vedoucími zam stnanci a tvo í „sou ást vnit ního

ízení všech subjekt

zapojených

do implementace opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost a to p i p íprav operací ed jejich schválením, p i pr

žném sledování uskute

ných operací až do jejich kone ného

vypo ádání a vyú tování a následného prov ení vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledk a správnosti hospoda ení.“155 Interní audit provádí útvar funk a organiza

nezávislý

odd lený od ídících a výkonných orgán a zárove je pod ízen p íslušnému

vedoucímu orgánu ve ejné správy. Útvary interního auditu v pravidelných intervalech prov ují vnit ní kontrolní systém. Zprávy z t chto audit , které jsou pravideln provád ny na jednotlivých úrovních implementace, jsou p edkládány p íslušnému vedoucímu orgánu ve ejné správy. Na úrovni zprost edkujících subjekt

jsou zprávy z interních audit

p edkládány orgánu

interního auditu na úrovni ídícího orgánu. Jednotný p ístup k auditu na všech úrovních implementace a p edávání zpráv zjišt ných auditem jsou podkladem pro ízení rizik na úrovni ídícího orgánu. Sekundární a centrální systém tvo í audit ve ve ejné správ . Odpov dný auditní orgán odpovídá za výkon auditu na všech úrovních realizace finan ních prost edk z opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost. Tento orgán zjiš uje, jak je systém finan ního ízení a kontroly ú inný, testuje správnost rizikových transakcí v souladu s mírnou p ípustného rizika pro oblast primárního systému tj. pro kontrolu ve ve ejné správ . Na základ zbytkového rizika pak ov uje a hodnotí ú innost a p im enost fungování jak primárního tak i sekundárního systému, provádí audit vzorku operací. V tomto systému nesmí chyb t ani kontrola provád ná Nejvyšším kontrolním ú adem. Tento je oprávn n vykonávat nezávislou kontrolní

innost

uvedenou v zákon o Nejvyšším kontrolním ú adu.156 Auditní innost provádí krom výše uvedených orgán a institucí též Komise Evropské unie a Evropský ú etní dv r. Evropská 155



a zam stnanost v podob schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, verze

íjen 2007. Str. 175. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web:

. 156

Srov. zákon . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis .

53

komise kontroluje ádné fungování ídících a kontrolních systém v rámci celého opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost na základ výro ních kontrolních zpráv a stanoviska idiotního orgánu k t mto zprávám a dále na základ vlastních audit . Samostatnou a nezávislou kontrolu vykonává též Evropský ú etní dv r. V rámci ochrany finan ních zájm Evropské unie a potírání podvod a korupce nebo jiných protiprávních aktivit vykonává kontrolu v míst také Evropský ú ad pro potírání podvodných jednání.

54

5 SENZA družstvo, chrán ná dílna, Prost jov

Praktickou stránku zam stnávání osob se zdravotním postižením p iblíží tato kapitola nazvaná podle již dev t let existujícího a fungujícího družstva, které se zabývá práv zam stnáváním zdravotn postižených osob v míst mého bydlišt . Toto družstvo bylo založeno Ob anským sdružením na pomoc zdravotn postiženým LIPKA a dalšími fyzickými osobami, usnesením ustavující sch ze družstva konané dne 18. zá í 2000, a je jedním z prvních sociálních družstev sociálního typu v eské republice .157 Od roku 2002 je samostatným právním a ekonomickým subjektem. Družstvo tedy bylo založeno nestátní neziskovou organizací s podporou p edstrukturálních fond Evropské unie a dále též samotného sta Prost jova a Ú adu práce v Prost jov . vodem vzniku byly spole enské pot eby osob se zdravotním postižením, p edevším s ohledem na neochotu a n kdy i nemožnost zam stnávat tyto osoby. Ú elem tohoto družstva je provozování chrán né dílny jako sou ásti komplexu služeb sociální pé e a intervence pro znevýhodn né, handicapované skupiny obyvatelstva a v souvislosti s tím i poskytování služeb ve ejnosti. Družstvo bylo jedním ze sedmi partner rozsáhlého projektu „Sociální družstva a podniky“, které bylo podpo eno z iniciativy spole enství EQUAL. Ke konci roku 2005 bylo v rámci tohoto projektu vybudováno regionální spádové centrum jako poradní pracovišt pro vznik a podporu rozvoje podnik sociálního typu. Tento projekt byl pak úsp šn ukon en v srpnu roku 2008. Vzhledem k tomu, že družstvo zam stnává osoby se zdravotním postižením, je

lenem

Asociace zam stnavatel zdravotn postižených eské republiky a Svazu eských a moravských výrobních družstev. Družstvo je pln samostatným a ekonomickým subjektem, proto je zapsáno v Obchodním rejst íku, vedeném Krajským soudem v Brn , oddíl Dr, vložka 3319, a dále v Rejst íku ekonomických subjekt , Živnostenském rejst íku a v Centrální evidenci dotací poskytovaných ze státního rozpo tu. Podle výpis

z uvedených rejst ík

je „p edm tem podnikání tohoto

družstva: výroba brašná ského a sedlá ského zboží (krom prost edk ortopedické povahy) opravy obuvi, brašná ského a sedlá ského zboží (krom prost edk ortopedické povahy) výroba d ev ných výrobk (krom truhlá ských a tesa ských, nábytku a hra ek)

157

Srov. Ob anské sdružení na pomoc zdravotn postiženým LIPKA [online]. [není uvedeno]: A-reklama, 2010. [cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web: .

55

um lecko – emeslné zpracování d eva kopírovací práce poskytování služeb pro osobní hygienu a služeb souvisejících s pé í o vzhled osob výroba kovového spot ebního zboží výroba her, hra ek a d tských ko árk nakládání s odpady (vyjma nebezpe ných)“158 edm t innosti družstva je taktéž uveden v obchodním rejst íku. Jde o následující innosti: „masérské, rekondi ní a regenera ní služby balící innost výroba a prodej plastových a pryžových výrobk praní, žehlení, opravy a údržba od

, bytového textilu a osobního zboží

nákup zboží za ú elem jeho dalšího prodeje a prodej výroba porcelánových a keramických výrobk (krom stavebnictví) hostinská innost výroba textilního zboží (krom od výroba od

a od vních dopl

a od vních dopl

)

(krom kožešinových)“159

Družstvo v roce 2004 realizovalo rozsáhlý investi ní projekt podpo ený ze státního rozpo tu prost ednictvím Ministerstva práce a sociálních v cí. Jeho prost ednictvím došlo k zásadní modernizaci provozu kuchyn

a prádelny. V sou asné dob

družstvo zam stnává t icet

zam stnanc , z nichž dva jsou osoby bez jakéhokoli zdravotního postižení a zbývajícími zam stnanci jsou v tšinou osoby s prvním a druhým stupn m zdravotního postižení. Do celkového po tu zam stnanc jsou za azeny též ty i osoby zdravotn znevýhodn né a t i osoby s t etím stupn m zdravotního postižení. Zam stnanci jsou zam stnáváni na základ pracovní smlouvy uzav ené bu

na dobu ur itou, nebo na dobu neur itou. S t mito osobami

nelze uzav ít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní innosti. V chrán né pracovní díln mohou pracovat též osoby s omezenou zp sobilostí k právním úkon m nebo osoby, které byly zbaveny zp sobilosti k právním úkon m. Pracovní doba je pro zam stnance této chrán né dílny šestihodinová. 158

Ministerstvo spravedlnosti

eské republiky: Obchodní rejst ík a Sbírka listin [online]. Výpis z obchodního

rejst íku, vedeného Krajským soudem v Brn , oddíl Dr, vložka 3319. [není uvedeno]: Corpus Solutions, a.s., [není uvedeno]. [cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web: . 159

Ministerstvo spravedlnosti

eské republiky: Obchodní rejst ík a Sbírka listin [online]. Výpis z obchodního

rejst íku, vedeného Krajským soudem v Brn , oddíl Dr, vložka 3319. [není uvedeno]: Corpus Solutions, a.s., [není uvedeno]. [cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web: .

56

Z výše uvedených p edm

innosti, které má SENZA družstvo, chrán ná dílna zapsány

v r zných rejst ících, provozuje v sou asné dob výva ovny, jídelny a rozvozu ob ípravu a podávání ob a to v etn

t i. Prvn

jde o provozování kuchyn ,

v rámci m sta Prost jov. V rámci této innosti zajiš uje

nejen pro vlastní zam stnance družstva, ale i pro širokou ve ejnost,

diety žlu níkové a diabetické. Do jídelny se chodí stravovat zam stnanci

z nedalekých firem, d chodci i ženy na mate ské dovolené. Chrán ná dílna rozváží jídlo nejen do r zných prost jovských spole ností, ale i starším ob an m, kte í nejsou schopni sami se dopravit do provozované jídelny. Druhou inností, kterou chrán ná dílna provozuje, je prádelna. Prádelna zajiš uje praní, žehlení, mandlování a drobné opravy prádla pro klienty z ad živnostník , ob an a firem. Pravidelnými odb rateli jsou, krom ob anské ve ejnosti, v tšina ubytoven v m st Prost jov, lázn Skalka a Domov d chodc v Sob sukách. etí provozovnou je tzv. univerzální dílna, která zabezpe uje díl í výrobní operace pro smluvní partnery chrán né dílny. Zam stnanci zde vykonávají jednoduché manuální práce, vizuální kontrolu a balení p edm

dodaných od jednotlivých smluvních partner , kterými jsou

v sou asné dob spole nosti Lear Corporation Czech Republic s.r.o. se sídlem ve Vyškov a Rompa CZ s.r.o. se sídlem ve Vyškov . Nutno poznamenat, že dodavatelé poskytují chrán né díln

pot ebné p ístroje pro práci, pokud jsou pot eba, a balící materiál. Spole nost Lear

Corporation Czech Republic s.r.o. navíc platí družstvu za odvoz výrobk do svého sídla. SENZA družstvo, chrán ná dílna si vybírá své dodavatele podle druhu innosti tak, aby jeho zam stnanci byli schopni zadanou práci vykonat. V minulých letech spolupracovalo toto družstvo nap . se spole nostmi KAMPOS s.r.o. se sídlem v Ku imi, CZ EIKA, s.r.o. se sídlem v Prost jov a HELAR, s.r.o. se sídlem v Prost jov . Spolupracujícím firmám poskytuje chrán ná dílna náhradní pln ní podle zákona o zam stnanosti. 160 Za svou innost družstvo získalo v roce 2006 ocen ní ministra pr myslu a obchodu

eské

republiky za mimo ádný p ínos v oblasti integrace ob an se zdravotním postižením. V tšina zam stnanc družstva pro své zdravotní postižení hledá pracovní uplatn ní a tím i za azení do spole nosti jen velmi obtížn . Pro všechny tyto zam stnance byla zpracována individuální pracovní nápl a jejich pracovní za azení odpovídá jejich zdravotnímu stavu a schopnostem. Práce v družstvu jim umožnila nejen za len ní do pracovního procesu, ale i do spole enského života a p sobení ve spole nosti s lidmi bez zdravotního handicapu. V roce 2008 byl proveden projekt Scew (Dotazník pro hodnocení p íklad na podnikové úrovni) financovaný z Evropských spole enství, obecn 160

dobré praxe

zam ený na míru

Srov. § 81 odst. 2 písm. b) zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

57

zapojování zam stnanc do samotného ízení podniku, a to v roli informa ní, poradenské nebo ímé ú asti. Výzkum se soust edil na napl ování t í mezinárodních pravidel družstev, a to ekonomická spoluú ast, demokratické ízení a školení, vzd lávání a informovanost len . Nástrojem pro shromaž ování dobré praxe byl pr zkum u t í cílových skupin obyvatelstva jako imigranti, nezam stnaní a osoby se zdravotním postižením. V rámci tohoto projektu bylo osloveno sedm družstev zam stnávajících osoby se zdravotním postižením v etn SENZA družstva, chrán né dílny. Z t chto sedmi družstev byly ty i tradi ní a t i nov vzniklá družstva sociálního typu. Výstupem tohoto hodnocení byly následující skute nosti.

lenství v družstvu

v eské republice upravuje obchodní zákoník. 161 Tento právní p edpis stanoví podmínky vzniku lenství, povinnost vést seznam a formy zániku

len , podmínky p evodu

lenství. Podrobn jší úpravu

lenských práv a povinností

lenství pak najdeme ve stanovách každého

družstva. Ty musí mimo jiné popisovat vznik a zánik

lenství, práva a povinnosti len

k družstvu a družstva k len m. V tšinou jsou jedinou úpravou podmínek vzniku a zániku lenství stanovy. U všech družstev, která byla zkoumána, není ekací doba podmínkou vzniku lenství. Vznik lenství je povolen všem zam stnanc m, ale jen u t í ze zkoumaných družstev umož ují stanovy vstup i osobám, které nepracují v družstvu. I p es tyto skute nosti nemají zam stnanci (zdraví i handicapovaní) zájem o lenství v družstvu a jsou vedeni jen snahou uzav ít pracovn právní vztah a získat odpovídající mzdu. Obecným faktem je, že družstva v eské republice nemají z ízeny odborové organizace, z d vodu otev eného

lenství pro

zam stnance, kte í se tak vlastn mohou p ímo podílet na ízení družstva, a proto nemají pot ebu se sdružovat v odborech.162 Podle obchodního zákoníku jsou orgány družstva „ lenská sch ze, p edstavenstvo, kontrolní komise a další orgány družstva podle stanov.“163 Stanovy družstva pak dále vymezují kompetence lenské sch ze a p edstavenstva. lenská sch ze zpravidla rozhoduje o p ijetí nebo zm

stanov, o zm

subjektivity a právních pom

rozsahu, o struktu e orgán

, o majetkových transakcích v tšího

družstva a jejich jednání, o základních koncep ních otázkách,

o pravidlech hospoda ení a rozd lení zisku, o zániku, slou ení nebo rozd lení družstva a o dalších v cech, které si sama vyhradí. P edstavenstvo pak p ipravuje lenskou sch zi, kontroluje pln ní usnesení lenské sch ze, rozpracovává koncep ní cíle a úkoluje management, monitoruje hospodá ské (podnikatelské)

innosti, zabývá se

lenskými a zam stnaneckými

161

Srov. Hlava II zákona . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis .

162

Srov. Projekt Scew - Dotazník pro hodnocení p íklad dobré praxe na podnikové úrovni. Záv re né shrnutí za eskou republiku. 2009.

163

§ 237 zákona . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis .

58

záležitostmi a vztahem k okolí. tšinou ústn

lenové družstva se seznamují s rozhodnutími p edstavenstva

na poradách se zam stnanci, kte í mají též p ístup k zápisu z jednání

edstavenstva. Nástroji podporující kontrolu len na ídící úrovni jsou také tabule a nást nky, právo na informace, pracovní sch ze a porady, písemné informace. O jednáních lenské sch ze jsou pak všichni lenové družstva v as p edem informováni a mají k dispozici v dostate ném edstihu program jednání. Ve všech družstvech zkoumaných tímto projektem se zam stnanci v ur ité mí e podílí na ízení podniku. Tím, že zam stnanci mají možnost stát se leny, získávají svá rozhodovací práva a mohou innost družstva ze své pozice ovliv ovat. Takovým družstvem je i SENZA družstvo, chrán ná dílna, v n mž jsou dva zam stnanci p ímo

lenové

edstavenstva. Družstvo má ze zákona povinnost volit kontrolní komisi družstva, která je v n kterých p ípadech nad azena p edstavenstvu a zodpovídá se p ímo lenské sch zi. V krizové situaci je povinna svolat lenskou sch zi. Dalšími orgány družstva mohou nap . být „komise pé e o leny“, která se zabývá sociálními pot ebami a nadstavbou ve prosp ch len a p ípadn i zam stnanc . Jak jsem uvedla, v eské republice neexistují v rámci družstev odborové organizace. Orgánem zastupujícím zam stnance m že být nap . „sociální komise“, která je voleným orgánem, jehož úkolem je prosazovat zájmy zam stnanc , zejména t ch se zdravotním postižením. Hlavní oblasti nebo témata diskutovaná s vedením zam stnanc pat í ekonomika družstva a jeho výhledy do budoucna, zajiš ování zakázek (termíny, kvalita pln ní, provoz družstva), personální otázky (benefity, sociální rozm r). Tyto porady se konají pr

rn jednou

za týden formou otev ené diskuze a dosažení konsenzu. S výsledky porad jsou všichni zam stnanci seznamováni v tšinou formou ústního jednání s mistry jednotlivých dílen a zve ejn ním zápisu z porady.164 Oblast ekonomické spoluú asti len na družstvu upravují stanovy družstva. Zde je uvedena minimální výše vkladu lena, zp sob vypo ádání v p ípad zániku lenství, rozd lování zisku mezi leny a další informace vztahující se k ekonomické participaci len . Všichni lenové družstva se ídí stanovami a mají stejná práva a povinnosti, tedy možnost zapojení zam stnance nesouvisí s druhem jeho postižení. Mzdová hladina se pohybuje v rozmezí úrovn minimální mzdy a pr

rné mzdy v eské republice. Samotná výplata mezd a jejich výše se pak v družstvu

ídí nej ast ji mzdovým ádem. Z pr zkumu vyplynulo, že nejoblíben jší formou zvyšování zainteresovanosti len

164

a ostatních zam stnanc

v družstvu jsou kulturní akce, r zné kurzy


59

a výlety. V ostatních p ípadech se formy benefit liší u jednotlivých družstev. SENZA družstvo, chrán ná dílna neposkytuje žádnou formu benefit .165 Zam stnanci se ú astní pravidelných manažerských akcí, kde jsou jim družstevní principy vysv tlovány. Družstva nenabízejí vzd lávání a kurzy pro zam stnance, kte í jsou ve zkušební dob . Zapracování nových zam stnanc provád jí práv mist i na dané díln nebo zkušen jší zam stnanci. Významnou roli hraje též Svaz eských a moravských výrobních družstev, který poskytuje školení, seminá e a konzultace, a to zcela zdarma. Dalším p íkladem kurzu m že být kurz ízení projekt ze Strukturálních fond Evropské unie, který mají družstva možnost erpat. Výhodou t chto dotací je možnost významného p isp ní k podpo e nových výcvikových metod vedoucích ke zlepšení dovedností a podpo e profesního r stu zam stnanc družstva.166 V rámci Svazu eských a moravských výrobních družstev p sobí zna sociáln

výrazná skupina

zam ených družstev. Tato družstva jsou zam stnavateli více než 50 % osob se

zdravotním postižením, len i zam stnanc . Pokud jsou p íslušníci této cílové skupiny leny družstva, zapojují se rovnoprávn do jeho života, v ad p ípad jsou též p edstaviteli, leny orgán

družstva a jejich managementu. Svaz

eských a moravských výrobních družstev

dlouhodob a systematicky podporuje integraci této cílové skupiny a podporuje v tom i své vlastní leny. Realizuje celou adu projekt , které jsou zam eny na podporu rozvoje a vznik nových družstev. Z projektu Scew vyplynulo, že p ekážky pro zdravotn postižené osoby nejsou systémové a prakticky se shodují s problémy u nepostižených len a zam stnanc . V ad ípad mají lenové k družstvu jakýsi konzumní vztah, nejsou motivováni k zapojení se do samosprávy a spolupráce v družstvu. Ani ada zam stnanc neusiluje o to stát se leny družstva a podílet se na jeho ízení. D vody takového jednání mohou být kvalifika ního charakteru, jako nízká úrove vzd lání, a osobního charakteru, jako absence zájmu, motivace, zp sob života. Samotný zdravotní handicap není tedy tou hlavní p

inou.167

SENZA družstvo, chrán ná dílna je závislé na finan ní podpo e od státu a ostatních podnikatelských subjekt . Dostává dotace od státu, které ale áste

vrací ve form sociálního

a zdravotního pojišt ní. Ze státních prost edk , které jsou ur eny na provoz, musí áste dotovat i mzdové náklady.

165


166


167


60

V sou asné dob využívá družstvo pravideln dotace poskytované Ú adem práce v Prost jov podle zákona o zam stnanosti.168 Konkrétn jde o p ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením a o p ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad chrán né pracovní dílny. ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením se poskytuje zp tn za každé tvrtletí v maximální výši 8 000 K na osobu se zdravotním postižením. K žádosti o tento p ísp vek musí osoba zdravotn

postižená doložit rozhodnutí o uznání d chodu

a potvrzení o pobírání d chodu. ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad chrán né pracovní dílny je poskytován zp tn za uplynulý kalendá ní rok. Vyú tování provozních náklad se provádí do 15. února roku, který p edchází p edm tnému kalendá nímu roku. K vyú tování provozních náklad je t eba adu práce doložit velké množství doklad a faktur, výpis z ú tu a mimo jiné též doklad o výši mzdy vedoucího provozu. Žádost o poskytnutí p ísp vku na áste nou úhradu provozních náklad

chrán né pracovní dílny je podávána na základ provedeného vyú tování. Výplata

tohoto p ísp vku je

tvrtletní, ale i p es to nikdy nebyly družstvu proplaceny náklady

za první kalendá ní tvrtletí p íslušného roku. Výplata je vyplácena na základ rozhodnutí ú adu práce v souladu s dohodou o poskytnutí p ísp vku na áste nou úhradu provozních náklad chrán né pracovní dílny uzav enou v tomto p ípad mezi Ú adem práce v Prost jov a SENZA družstvem, chrán nou pracovní dílnou. Vedle t chto p ísp vk pobíralo popisované družstvo též p ísp vek na vytvo ení nového pracovního místa. Tento p ísp vek však nelze pobírat sou asn

s p ísp vkem na podporu

zam stnávání osob se zdravotním postižením. Hospodá ská krize z roku 2009, jejíž dopady poci uje

eská republika také v sou asnosti,

tuto chrán nou dílnu významným zp sobem nepoškodila. Vzhledem k úbytku dodavatel a tím i pracovní nápln , bylo družstvo nuceno propustit kolem t iceti pracovník . Tento zásadní krok však zp sobil ekonomické „p ežití“ tohoto družstva na trhu práce. V sou asné dob má SENZA družstvo, chrán ná dílna dostatek zakázek nejen od svých smluvních partner , ale i z ad ve ejnosti. Jediným problémem, se kterým se dnes družstvo potýká, je nevyhovující technický stav budovy v etn vodovodního potrubí, kterou družstvu pronajímá m sto Prost jov. Budova má nedostate

izolující okna, dve e a další skeln né plochy, kterými dochází k tepelným

ztrátám a tím ke zvyšování náklad na vytáp ní. Vodovodní potrubí, které se nachází p ímo pod samotnou stavbou, je zkorodované a tím dochází k velkým únik m vody. Bohužel podle

168

Srov. § 76 a § 78 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

61

posledních informací nejsou p edm tem jednání zastupitelstva m sta nápravná opat ení, která by vedla ke zlepšení provozu chrán né dílny a tím vy ešila sou asnou nelehkou situaci. Cílem družstva je také z ízení dalšího pracovišt pro t žce zdravotn postižené a imobilní ob any, což ovšem obnáší vybudování výtahu a další finan

náro né úpravy.

62

Záv r Téma této práce je specifické a rozsáhlé, v ur itých oblastech problematické, ale i za t chto okolností lze konstatovat, že cíle stanoveného v úvodu bylo dosaženo a tená i jsem poskytla ucelený a snad i srozumitelný náhled na zam stnávání osob se zdravotním postižením. Uplatn ním osob se zdravotním postižením se zabývá celá ada program aktivní politiky zam stnanosti. Výchozí podmínkou je zákonem stanovený 4 % podíl zam stnanc se zdravotním postižením v každé organizaci s více jak 25 zam stnanci. Tento podíl lze však také splnit náhradními opat eními jako je odebírání výrobk zam stnávají více jak 50 % zam stnanc

nebo služeb od zam stnavatel , kte í

se zdravotním postižením, nebo p ímo odvodem

do státního rozpo tu. V tšina zam stnavatel s uvedeným po tem zam stnanc volí práv tyto dv

možnosti. Nelze však s definitivní platností konstatovat, že zam stnavatelé p sobící

ve ve ejném sektoru využívají uvedených náhradních opat ení více než zam stnavatelé p sobící v soukromém sektoru. V dané situaci záleží p edevším na pracovních schopnostech budoucího zdravotn

postiženého zam stnance i na technických, pracovních a jiných možnostech

potencionálního zam stnavatele. Zam stnavatelé, kte í jsou organiza ními složkami státu nebo jsou státem z ízeni, nemohou povinný podíl plnit odvodem do státního rozpo tu. Mají tedy možnost bu

osobu zdravotn

postiženou zam stnat v pracovním pom ru, nebo odebírat

výrobky i služby od výše uvedených zam stnavatel .169 Podle

eského statistického ú adu inil v roce 2008 celkový po et nep ijatých zdravotn

postižených uchaze

o zam stnání 61 136 osob, z toho jen v Olomouckém kraji to bylo

4 012 osob.170 Celkov se v eské republice situace zdravotn postižených osob, které se snaží zapojit do pracovního procesu, zlepšila. Doposud však není vytvo eno spole enské ani legislativní prost edí, které by úpln

vyhovovalo všem stranám pracovního procesu.

Zam stnavatel, který plní povinný podíl p ímým zam stnáním osob zdravotn postižených, má výhody spo ívající v nekomplikovaném spln ní státem stanoveného podílu, v da ovém zvýhodn ní, ve snížení mzdových náklad díky státní dotaci, v získávání motivovaných a stálých zam stnanc

(tyto osoby si v tšinou velmi váží svého pracovního uplatn ní) a ve zvýšení

prestiže spole nosti v o ích ve ejnosti. Nevýhodou v zam stnávání osob se zdravotním postižením m že být, jak jsem již uvedla, nedostate ná i nevhodná kvalifikace uchaze e o zam stnání, nižší pracovní výkonnost ve srovnání se „zdravými“ zam stnanci, malá flexibilita 169


170

Srov. eský statistický ú ad: Neumíst ní uchaze i o zam stnání a volná pracovní místa (stav k 31.12.) [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí

R, 2010. [cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web:

.

63

i zm

výroby, vyšší nemocnost, požadavek na zkrácenou pracovní dobu a na individuální

pracovní podmínky, nutnost práce pouze v jednosm nném pracovním režimu a dopravní dostupnost pracovišt . Ve vysp lých zemích jsou sponzo i i zadavatelé práce pro zdravotn postižené osoby úsp šné spole nosti asto z prestižních d vod . Nástrojem sociální pomoci jsou sociální služby, na jejichž podporu jsou ze státního rozpo tu poskytovány dotace. Další možností financování oblasti zam stnávání osob se zdravotním postižením v rámci

eské republiky je také p ísp vek na vytvo ení chrán ného pracovního

místa, p ísp vek na vytvo ení chrán né pracovní dílny, p ísp vek na

áste nou úhradu

provozních náklad chrán né pracovní dílny a p ísp vek na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením. 171 Jednou z možností, jak lze lidem se zdravotním postižením pomoci k pracovnímu uplatn ní, je státní podpora chrán ných pracovních dílen. Bohužel se setkáváme s p ípady, kdy je tato forma finan ní pomoci zneužita. Pracovníci chrán né pracovní dílny jsou znými zp soby nuceni odevzdávat ást své mzdy majitel m t chto dílen. N kdy je chrán ná pracovní dílna z izována ob anským sdružením, které od pracovník požaduje, aby mu platili lenský p ísp vek. V jiných p ípadech mají zam stnanci v pracovní smlouv obsahující povinnost odvád t ze své mzdy m sí ní p ísp vek na charitu, p

ustanovení

emž se však nikdy

nedozví, na jakou charitu p isp li. V n kterých p ípadech byli zam stnanci nuceni podepsat, že pobírají vyšší mzdu, než jim je vyplácena. Existují též p ípady, kdy chrán né pracovní dílny zam stnávají osoby se zdravotním postižením bez jakékoliv pracovní nápln nebo s fiktivní náplní práce v domácím prost edí, kterou ovšem nikdo nep ebírá ani ji nekontroluje, proto je mzda nižší, než která je vykázána ú adu práce, a to jen za podpis fiktivní pracovní smlouvy. Následkem takového jednání je ohrožování dobré pov sti slušných zam stnavatel . Nápravným opat ením m že být, podle Národní rady osob se zdravotním postižením, vytvo ení speciálního orgánu Ministerstvem práce a sociálních v cí, který by se zam oval na kontrolu takových subjekt a p i zjišt ní zneužití dotací by postupoval podle trestního zákoníku. Další možností je systémové

ešení zam stnávání zdravotn

postižených osob. To by m lo za následek

zam stnávání osob, jejichž produktivita práce je p íliš nízká, ne v chrán ných dílnách, ale v terapeutických dílnách nebo v systému pracovní rehabilitace. Takové subjekty musí být neziskového charakteru.172

171

Srov. § 76, § 78 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis .

172

Srov. KRÁSA, V. Lidské hyeny profitují na lidech [online]. 10.7.2008. [cit. 2010-02-13]. Dostupný na World Wide Web: .

64

Cílem zam stnávání t chto osob by m lo být poskytnutí možnosti osobám vylou eným z pracovního procesu a integrovat je do spole nosti prost ednictvím práce.

65

Seznam použitých zkratek apod.

- a podobn

cit.

- citovaný

Dr

- družstvo

nap .

- nap íklad

resp.

- respektive

s

- strana (u celkového po tu stran)

Sb.

- Sbírky zákon

str.

- strana (u konkrétní strany)

tj.

- to jest

tzv.

- tak zvaný

66

Seznam použitých zdroj Seznam odborné literatury 1. B LINA, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 504 s. ISBN 80-7179-521-6. 2. BI ÁKOVÁ, O. Zákon o zam stnanosti – P ehled komentovaných novelizací od 1.10.2004 do 31.5.2007. 1. vydání. Praha: Linde, 2007. 206 s. ISBN 978-80-8613173-3. 3. BR HA, D., TOMEK, V. Pracovní právo ve zdravotnictví a sociálních službách. 1. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. 212 s. ISBN 80-7357-093-9. 4. B EZSKÁ, N. Státní sociální podpora. 8. aktualizované a dopln né vydání. Olomouc: ANAG, 2003. 215 s. ISBN 80-7263-159-4 5. B EZSKÁ, N., VRÁNOVÁ, L. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální pé e pro zdravotn postižené osoby k 1.7.2008. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2008. 415 s. ISBN 978-80-7263-478-1. 6. GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 551 s. ISBN 80-210-2665-0. 7. GALVAS, M, PRUDILOVÁ, M. Pracovní právo po vstupu

R do EU – zákony

s komentá em. 1. vydání. Brno: CP Books, 2005. 378 s. ISBN 80-251-0523-7. 8. HOLOUŠOVÁ,

D.,

KROBOTOVÁ

M.

Diplomové

a

záv re né

práce.

1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 117 s. ISBN 80-244-0458-3. 9. JOUZA, L. Slovník pracovního práva. 2. aktualizované a dopln né vydání. Praha: POLYGON, 2001. 640 s. ISBN 80-7273-041-X. 10. KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. 247 s. ISBN 80-7179028-1. 11. KUB , L. a kol. Teorie práva I. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 141 s. ISBN 80-244-0607-1. 12. LEIBLOVÁ, Z. Nový zákon o zam stnanosti s komentá em, v etn provád cích edpis od 1.10.2004. Olomouc: ANAG, 2004. 255 s. ISBN 80-7263-241-8. 13. LEIBLOVÁ, Z., VOLKOVÁ, R. Co vám m že dát stát a co zam stnavatel. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2005. 271 s. ISBN 80-7263-268-X. 14. ŠTALMACH, P., KOTTNAUER, A. Lexikon Pracovní právo. 2. rozší ené vydání. Nakladatelství Ji í Motloch – Sagit, 2001. 483 s. ISBN 80-7208-238-8.

67

Seznam právních p edpis 1. Zákon . 43/1870 .z., jímž se zrušují §§ 479, 480 a 481 obecného zákona trestního a vydávají se na ízení v p

in úmluv osob do práce najímajících nebo pracujících,

aby vynutili n jaké podmínky pracovní a v p

in úmluv živnostník , aby zvýšili cenu

na újmu obecenstvu. 2. Zákon . 57/1903 es.z.z., jímž se upravuje všeobecné zprost edkování práce. 3. Zákon . 15/1914 .z., o služebním pom ru státních ú edník a státních sluh (služební pragmatika). 4. Zákon . 36/1960 Sb., o územním len ní státu, ve zn ní pozd jších p edpis . 5. Zákon . 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis . 6. Zákon . 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis . 7. Zákon . 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis . 8. Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis . 9. Zákon . 582/1991 Sb., o organizaci a provád ní sociálního zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis . 10. Ústavní zákon . 1/1993 Sb. Ústava eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis . 11. Usnesení p edsednictva

eské národní rady

. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny

základních práv a svobod jako sou ásti ústavního po ádku eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis . 12. Zákon . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis . 13. Zákon . 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, ve zn ní pozd jších p edpis . 14. Zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis . 15. Zákon . 118/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm

n kterých souvisejících

zákon (rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis . 16. Zákon . 320/2001 Sb., o finan ní kontrole ve ve ejné správ a o zm

n kterých

zákon (zákon o finan ní kontrole), ve zn ní pozd jších p edpis . 17. Zákon . 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pov eným obecním ú adem a stanovení obcí s rozší enou p sobností, ve zn ní pozd jších p edpis . 18. Zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis . 19. Zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis . 20. Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis . 21. Zákon . 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu, ve zn ní pozd jších edpis . 68

22. Zákon . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve zn ní pozd jších p edpis . 23. Zákon . 187/2006 Sb., o nemocenském pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis . 24. Zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis . 25. Na ízení vlády

eské republiky . 515/2004 Sb., o hmotné podpo e na vytvá ení

nových pracovních míst a hmotné podpo e rekvalifikace nebo školení zam stnanc v rámci investi ních pobídek, ve zn ní pozd jších p edpis . 26. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon

eské národní rady o p sobnosti orgán

eské republiky v sociálním zabezpe ení, ve zn ní pozd jších p edpis . 27. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupn zdravotního postižení a zp sob jejich posuzování pro ú ely dávek státní sociální podpory, ve zn ní vyhlášky . 156/1997 Sb. 28. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí . 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis . 29. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních v cí uchaze

. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci

o zam stnání a zájemc o zam stnání a o rekvalifikaci zam stnanc .

30. Vyhláška Ministerstva financí . 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací. 31. Vyhláška Ministerstva financí . 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finan ního vypo ádání vztah se státním rozpo tem, státními finan ními aktivy nebo Národním fondem. 32. Sd lení Ministerstva zahrani ních v cí . 111/2009 Sb.m.s., o sjednání Lisabonské smlouvy pozm ující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského Spole enství. 33. Na ízení Rady (ES) . 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení na ízení (ES) . 1260/1999, ve zn ní pozd jších p edpis . 34. Na ízení Komise (ES) . 1828/2006, kterým se stanoví provád cí pravidla k na ízení Rady (ES) . 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

69

Seznam internetových odkaz 1.

eský statistický ú ad: Neumíst ní uchaze i o zam stnání a volná pracovní místa (stav k 31.12.) [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí R, 2010. [cit. 2010-0206]. Dostupný na World Wide Web: .

2.

eský statistický ú ad: Pomoc zdravotn postiženým lidem [online]. Praha:

eský

statistický ú ad, 2010. [cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web: . 3. KRÁSA, V. Lidské hyeny profitují na lidech [online]. 10.7.2008. [cit. 2010-02-13]. Dostupný na World Wide Web: . 4. Ministerstvo práce a sociálních v cí

eské republiky [online]. Praha: Ministerstvo

práce a sociálních v cí, 2010. [cit. 2010-01-06]. Dostupný na World Wide Web: . 5. Ministerstvo práce a sociálních v cí


R

[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008. [cit. 2010-31-01]. Dostupný na World Wide Web: . 6. Ministerstvo práce a sociálních v cí eské republiky: text opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost v podob

schválené Evropskou komisí dne 16. 10. 2007

[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, verze íjen 2007. [cit. 2010-0107, 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: . 7. Ministerstvo práce a sociálních v cí eské republiky: tisková zpráva ze dne 27.8.2008, 16.7.2009 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2010. [cit. 2010-0106]. Dostupný na World Wide Web: . 8. Ministerstvo spravedlnosti eské republiky: Obchodní rejst ík a Sbírka listin [online]. Výpis z obchodního rejst íku, vedeného Krajským soudem v Brn , oddíl Dr, vložka 3319. [není uvedeno]: Corpus Solutions, a.s., [není uvedeno]. [cit. 2010-02-06]. Dostupný na World Wide Web: . 9. Ob anské sdružení na pomoc zdravotn postiženým LIPKA [online]. [není uvedeno]: A-reklama,

2010.

[cit.

2010-02-06].

Dostupný

na

World

Wide

Web:

. 10. Strukturální fondy EU: OP Lidské zdroje a zam stnanost [online]. [není uvedeno]: [není uvedeno], 2010. [cit. 2010-01-31]. Dostupný na World Wide Web: .

70

Seznam ostatních zdroj 1. Asociace zam stnavatel zdravotn postižených

R, Legislativní normy týkající se

osob zdravotn postižených. 2.

eskomoravská konfederace odborových svaz , projekt Flexibilní formy zam stnávání a sociální dumping. Informa ní materiál v rámci projektu, 2006.

3. KUBÍNOVÁ, M. a kol. Sociální dialog v praxi zam stnavatel a zam stnanc (u ební materiál). 1. vydání. Praha: EDUCA SERVICE,

eskomoravská konfederace

odborových svaz , 2007. ISBN 978-80-903917-0-3. 4. Metodika Ministerstva práce a sociálních v cí

R pro poskytování dotací ze státního

rozpo tu poskytovatel sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. 5. Ministerstvo práce a sociálních v cí, Správa služeb zam stnanosti: Metodický pokyn . 5/2006. Prokazování statutu osoby se zdravotním postižením. 6. Poradci regionálních spádových center, Manuál založení sociálního družstva obcí, 2008. 7. Projekt Scew: Dotazník pro hodnocení p íklad dobré praxe na podnikové úrovni. Záv re né shrnutí za eskou republiku, 2009. 8. RAP - Iniciativa Spole enství EQUAL: Sborník metodických materiál k pracovní rehabilitaci, 2008. 9. Sd lení Ministerstva práce a sociálních v cí . 466/2009 Sb., o vyhlášení pr mzdy v národním hospodá ství za 1. až 3.

rné

tvrtletí 2009 pro ú ely zákona

o zam stnanosti. 10. Sdružení eských a moravských výrobních družstev, projekt Každý má p íležitost, 2008. 11. Usnesení vlády eské republiky . 198/2006 ze dne 22.2.2006 ke koordinaci p ípravy eské republiky na erpání finan ních prost edk ze strukturálních fond a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 až 2013.

71

Seznam p íloh

íloha . 1

Seznam zvláštních pom cek, resp. rehabilita ních a kompenza ních pom cek pro t žce zdravotn postižené ob any V stník kraje

íloha . 2

Druhy t žkých vad nosného nebo pohybového ústrojí

íloha . 3

Mimo ádné výhody pro t žce zdravotn postižené ob any

íloha . 4

Opera ní programy pro období 2007 – 2013

íloha . 5

P íklady celostátních i neregionálních služeb

íloha . 6

P íklady uznatelných

náklad /výdaj ,

které

lze

hradit

z dotace

pro

poskytovatele sociálních služeb íloha . 7

VZOR Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních v cí o poskytnutí dotace

íloha . 8

Schéma globálních a specifických cíl opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost

72

Úvod. [cit ]. Dostupný na World Wide Web:

Recommend Documents