Ústrašice. územní plán. Návrh

Ústrašice územní plán Návrh

Praha, únor 2007 1

KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ

Hlavní projektant

Ing. arch. Bohuslava Kolářová Na Říháku 25 153 00 Praha – Radotín tel. 257911311 IČO 12609773 Živnostenský list vydal Místní úřad městské části Praha – Radotín, živnostenský odbor, dne 5. 8. 1996, ev. č. 310020-4171-01

Obyvatelstvo, bydlení

RNDr. Zdenka Hamplová

Doprava

Ing. Marie Wichsová, Ph. D.

Vodní hospodářství

Ing. Jiří Štolc

Životní prostředí

RNDr. Renata Eisenhammerová

Krajina, zeleň

Ing. Josef Krause

2

Obsah

I.

ÚZEMNÍ PLÁN

3

1. Vymezení zastavěného území

3

2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

3

3. Urbanistická koncepce

5

4. Koncepce veřejné infrastruktury

6

5. Koncepce uspořádání krajiny

9

6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

10

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch

17

8. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů

19

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

20

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

20

2. Údaje o splnění zadání

22

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

23

4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

51

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa

53

3

I.

ÚZEMNÍ PLÁN

1.

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území obce Ústrašice je vymezeno k 1. 1. 2007 a je vyznačeno ve výkresu základního členění území, v hlavním výkresu a v koordinačním výkresu.

2.

Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

2.1.

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce

Ústrašice jsou venkovským sídlem, které má neobyčejně výhodnou polohu, neboť leží v bezprostředním zázemí aglomerace Tábor - Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí. Význam této aglomerace (téměř 50 000 obyvatel) je dále posilován postavením na ose Praha – Tábor –České Budějovice, jejíž rozvojový potenciál bude v blízké budoucnosti dále zvýšen výstavbou dálniční komunikace. Díky této poloze se v transformačním období změnila i ekonomická funkce obce – ještě v roce 1991 byla pouze zemědělská, v současnosti jsou zde ekonomické aktivity různorodější. Zároveň snadná dostupnost táborské aglomerace zajišťuje dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo: přes 60 % zaměstnaných za prací vyjíždí, ale poměrně značná je i dojížďka do Ústrašic.

Vývoj obyvatelstva Z retrospektivního srovnání vyplývá, že aktuální populační vývoj obce je velmi příznivý. Údaje o migračních saldech dokládají příznivý obrat po roce 2000 (tendence migračních toků ve prospěch venkovských obcí). Vzhledem k příznivé poloze Ústrašic je možné předpokládat další zvýšení migrační aktivity. Migrační zisky budou vyrovnávat ztráty přirozenou měnou.

Sociální a ekonomické výhledy Vzhledem k populační velikosti Ústrašic je ekonomická a sociální struktura obyvatelstva obce výjimečná a odpovídá spíše charakteru městské populace. Příznivý je i mírný nárůst pracovních příležitostí a zlepšení salda pohybu za prací v období posledních let.

Domovní a bytový fond Z porovnání charakteristik obce a vyšších regionálních celků vyplývá relativně dobrá bytová situace v obci, ale i určitá specifika venkovské obce. V důsledku „stárnutí“ populace obce se významně zvýšil podíl cenzových domácností jednotlivců. Zřejmý je i nárůst rekreačně – sídelní funkce.

4

Rozvojové předpoklady obce Analýzy současných ekonomických, sociálních a zejména polohových poměrů obce Ústrašice jednoznačně potvrzují příznivé předpoklady jejího dalšího vývoje. Nejvýraznějším faktorem podmiňujícím budoucí prosperitu obce je faktor polohový, který navozuje různé alternativy budoucího rozvoje. Budou to tedy v prvé řadě vnější faktory, které rozhodnou o relativní stabilizaci současných obytných i ekonomických funkcí obce, nebo o jejich výrazném dalším rozvoji. V tomto smyslu je reálné uvažovat o třech variantách budoucího rozvoje: •

Varianta „stabilizační“ odpovídá v podstatě zachování současného, v zásadě příznivého stavu . reprodukce dnešní sídelní a ekonomické funkce obce.

•

Varianta mírného rozvoje, kterou lze označit za nejvíce realistickou: mírný rozvoj sídelní funkce regionu (nárůst populační velikosti na cca 250 obyvatel). Zachování současné ekonomické funkce, byť s určitými strukturálními změnami ve prospěch sekundárních a terciárních odvětví, také určité posílení rekreační funkce (druhé bydlení).

•

Varianta výrazného rozvoje jak ve sféře sídelních (obytných) funkcí, tak ve sféře funkcí ekonomických, by znamenala rozšíření bytové výstavby i ekonomických aktivit zvláště v oblasti drobného podnikání a v oblasti různých forem služeb , zejména služeb „výrobní povahy“.

2.2.

Ochrana přírodních hodnot území

Krajinu řešeného území lze charakterizovat jako vyváženou a ekologicky stabilní. 71,9 % výměry katastrálního území tvoří lesní porosty. Hodnotné je rozložení lesních porostů - souměrně lemují obvod hranice katastrálního území. Jihovýchodní část hranice katastrálního území lemuje vodní tok Lužnice. Je zařazen (společně s Nežárkou) do soustavy evropsky významných lokalit. Přírodní charakter celého prostoru musí být zachován.

2.3.

Ochrana kulturně historických hodnot

V Ústředním seznamu kulturních památek je zapsán bývalý velkostatek čp. 6. Rekonstrukce a adaptace pro účel specializovaných zemědělských služeb setřely původní historický výraz. Další nezapsané historicky zajímavé stavby jsou např. čp. 1 a čp. 38, návesní kaple a Boží muka u lesa při silnici směr Planá nad Lužnicí. Všechny tyto stavby je nutno chránit jako kulturní dědictví. Celé území ČR je místem s možnými archeologickými nálezy. Je nutno tedy i na katastrálním území Ústrašice postupovat ve smyslu zákonných předpisů.

5

3.

Urbanistická koncepce

Urbanistická koncepce je vedena snahou vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj řešeného území a zároveň respektovat kulturní hodnoty a krajinné rámce. Nedílnou součástí je udržení hygienicky kvalitního prostředí. Znamená to: -

-

-

pro rozvoj obytné funkce jsou vymezeny zastavitelné plochy: •

na severním okraji sídla (Za doubím);

•

na jižním okraji doplnění rozestavěné lokality rodinných domů (Za dvorem);

•

pro 3. etapu zástavby je vymezeno území navazující na jižní okraj intravilánu při silnici směr Želeč;

pro rozvoj ploch výroby a skladování: •

východním směrem od „statku“;

•

východním směrem od s.p. Mezinárodní testování drůbeže;

pro rozvoj občanského vybavení: •

-

rozšíření plochy u současné prodejny;

pro rozvoj smíšené funkce bydlení a rekreace: •

doplnění proluk v lokalitě při Maršovském potoce;

•

rozšíření ploch při otevřeném melioračním kanálu v severní části obce;

-

plochy přestavby nejsou navrhovány;

-

sportovní plochy jsou stabilizovány ve svém rozsahu;

-

zeleň v interiéru sídla: •

zeleň zahrad venkovské zástavby;

•

veřejná zeleň s přípustnými drobnými hřišti pro neorganizovaný sport v centru obce u mostu přes Maršovský potok.

Za hodnotu nejvyššího významu lze v řešeném území označit mohutný lesní komplex, který rovnoměrně obklopuje obvod hranice řešeného území. Příčné propojení přírodních prvků představuje tok Maršovského potoka začleněného do systému ÚSES.

6

4.

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování

4.1.

Doprava

Základním přepravním systémem řešeného území i výhledově zůstává doprava silniční, doplněná nemotorovou formou každodenní i rekreační pěší a cyklistické dopravy. Doprava železniční se s ohledem na odlehlost nejbližší tratě a železniční stanice (IV. tranzitní železniční koridor – žst. Planá nad Lužnicí) v přepravním systému přímo neuplatňuje a není součástí návrhu. Severní okraj řešeného území je dotčen výškovým ochranným pásmem nejbližšího veřejného vnitrostátního letiště Tábor - LKTA. Páteřní dopravní osou s vnější návazností na silnici I/3 E55 a připravovanou dálnici D3 je silnice III/1359 Planá nad Lužnicí – Ústrašice – Želeč – Hlavatce s navazující silnicí III/1356 Ústrašice – Skalice, okrajově silnice III/1376 Planá n. Lužnicí – Malšice. Silnice jsou stabilizované, kromě silničního mostu na silnici III/1359 bez potřeby zásadní přestavby. Pro místní obsluhu je využívána stávající síť místních komunikací, která je v souladu s ČSN 736110 navržena dle přepravní funkce a rozvojových předpokladů k funkční diferenciaci jako komunikace obslužné (funkční skupina C) a komunikace zklidněné (funkční podskupina D1). Pro zpřístupnění a obsluhu navrhovaných ploch pro bydlení a rekreaci je síť místních komunikací ve vybraných úsecích navržena k částečné přestavbě. Síť silnic a místních komunikací je doplněna účelovými komunikacemi, které jsou v koordinaci s navrhovanými plochami pro výrobu, skladování, technickou infrastrukturu a dalšími záměry ve vybraných úsecích navrženy k přestavbě, dostavbě, případně k obnovení. Doprava v klidu, vázaná na potřeby trvale žijících obyvatel, zůstane v zásadních objemech zajišťována na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby. Krátkodobé parkování a stání osobních vozidel bude zajištěno na stávajících parkovištích a stáních s doporučenou stavební a architektonickou úpravou, ve vybraných prostorech a úsecích bude zajišťováno v přidružených pásech podél komunikací. Parkovací stání budou řešena jako součást celkové revitalizace ulic, dopravně společenských ploch a prostranství. Obslužnost řešeného území veřejnou dopravou bude i nadále zajišťována výhradně autobusovou dopravou se zastávkou v centrální části sídla. Pro každodenní i rekreační pěší dopravu vázanou na centrum vyšší vybavenosti Planou nad Lužnicí je a výhledově zůstane využíván jednostranný chodník vedený v souběhu se silnicí III/1359 Planá nad Lužnicí – Ústrašice. Pro cyklistickou dopravu současně slouží stávající značená cyklistická trasa č. 32, vedená okrajově ve společné trase se silnicí III/1376 a navrhovaný úsek dálkové cyklotrasy, vedený od Plané n. Lužnicí souběžně se silnicí III/1359 po Želeč s návazností na stávající dálkovou cyklotrasu č. 12. Pro rozvoj rekreace a turistiky vázané na atraktivní tok řeky Lužnice je respektována procházející značená pěší turistická trasa, využívaná současně pro cyklistickou dopravu. Pro rozšíření rekreačně turistické nabídky je navrženo vyšší využití účelové komunikace ve spojení Ústrašice – Ústrašice, hřbitov - Lužnice s doporučením vybavit obě trasy vhodným

7

mobiliářem a vybaveností pro pěší, cykloturisty, případně pro hipoturistiku a jiné alternativní sporty (např. kolečkové brusle).

4.2.


Vodní toky a nádrže, vodní poměry Lužnice je stanovena „významným vodním tokem“ ve smyslu zákona o vodách (zákon č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Jakost vody je problematická a je nutno ji zlepšovat opatřeními (výstavba ČOV, protierozní ochrana zemědělských půd). Maršovský potok má pro rozvoj Ústrašic význam jako recipient povrchových vod, včetně vod odpadních, srážkových i výhledově vyčištěných vod splaškových. Realizací navrhované ČOV se jakost vody výrazně zlepší. Pro výstavbu nových vodních nádrží jsou předpoklady v jediné lokalitě pod soutokem Maršovského a Oborského potoka. Účel nádrže ochranná: zvýšení retenční schopnosti krajiny zpomalení povrchového odtoku vody a stabilizace vodních ekosystémů. Dále se navrhuje obnovení ucelené rybniční soustavy v řešeném území za rybníkem Trojský. Z důvodů zabezpečení požární ochrany zástavby obce je nutno pečovat o dobrý stav nádrže zřízené na Maršovském potoce a rovněž tak zabezpečit odběrné místo pro požární techniku. V ochraně vod je nutno respektovat skutečnost, že katastrální území Ústrašic je nařízením vlády č. 103/2003 Sb. zařazeno mezi zranitelné oblasti a je nutno uplatňovat specifický režim.

Vodní zdroje a zásobování pitnou vodou Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚK) charakterizuje množství a jakost jímané vody ve studnách jako nevyhovující. Navrhuje se vybudování místního vodovodu – připojení obce na vodovod v Plané nad Lužnicí (do něhož je přiváděna voda z vodárenské soustavy Jižní Čechy) Územní rozhodnutí o umístění stavby vodovodu je vydáno.

Odkanalizování a čištění odpadních vod Koncepce rozvoje odvádění a čištění odpadních vod je formulována v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚK). Navrhuje se centralizované řešení – vybudování nové ČOV a dostavba a rekonstrukce kanalizační sítě a vybudování nové čistírny odpadních vod.

8

4.3.

Energetika

Zásobování navrhovaných ploch elektrickou energií bude zabezpečeno ze stávajících trafostanic. S rostoucí spotřebou se navrhuje doplnit další trafo. Pro zásobování teplem jsou uplatňovány tendence, směřující ke snižování emisí škodlivin – užívání obnovitelných zdrojů energie. (V blízkém období se nepředpokládá plynofikace území.)

4.4.

Odpadové hospodářství Komunální odpad je odvážen na skládku Želeč. Životnost této skládky je dostatečná.

9

5.

Koncepce uspořádání krajiny

5.1.

Skladebné části ÚSES vymezené v řešeném území - regionální biokoridor Lužnice RBK 457; - regionální biocentrum B50 Třebišťské jednoty; - vložené lokální biocentrum LBC11; - regionální biokoridor lesních společenstev RBK 366; - vložené lokální biocentrum LBC10; - vložené lokální biocentrum LBC12; - vložené lokální biocentrum LBC13; - vložené lokální biocentrum LBC14; - regionální biokoridor lesních společenstev RBK 417; - vložené lokální biocentrum LBC09; - vložené lokální biocentrum LBC08; - vložené lokální biocentrum LBC07; - lokální biokoridor Maršovského potoka LBK 0801; - IP 0100; - IP 0803.

5.2.

Prostupnost krajiny V návrhu územního plánu je zachována síť zemědělských účelových komunikací.

Pro zpřístupnění soustavy rybníků za „Trojským“ se navrhuje vybudovat účelovou komunikaci. 5.3.

Protierozní opatření

Na jižním okraji intravilánu je navržen protipovodňový průleh (příkop) pro zabezpečení plochy bydlení venkovského charakteru. Pro stabilizaci vodních ekosystémů se navrhuje obnovení soustavy rybníků za „Trojským“. Pro zvýšení retenční schopnosti krajiny je navrženo realizovat rybník v severozápadní části katastrálního území Ústrašice. 5.4.

Rekreace

Rekreačnímu využití odpovídá plocha smíšeného a rekreačního bydlení a sportovní plochy. Podmínky využití území jsou obsaženy v kapitole 6. 5.5.

Dobývání nerostů

V katastrálním území Ústrašice se nevyskytují dobývací prostory, chráněná ložisková území a prognózní zdroje. Nejsou zde poddolovaná ani sesuvná území.

10

6.

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

BV – plochy bydlení - venkovského charakteru Území s obytnou funkcí a užitkovým využitím zahrad, chovem drobného hospodářského zvířectva. Přípustné jsou: -

rodinné domy, zemědělské usedlosti;

-

rekreační bydlení v chalupách;

-

stavby pro podnikatelskou činnost nerušící obytnou funkci;

-

objekty občanské vybavenosti nerušící bydlení, např. malá ubytovací zařízení s max. 10 lůžky v rámci stavby pro bydlení;

-

komunikace pro vozidla, pěší, cyklisty;

-

odstavná stání sloužící potřebě funkčního využití;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

zeleň plošná, liniová. Nepřípustné jsou:

-

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují funkce obytné zóny;

-

vlivy provozovaných činností nesmí přesahovat ochranné pásmo.

BR – plochy smíšené – trvalé a rekreační bydlení Přípustné jsou: -

rodinné domy;

-

objekty individuální rekreace;

-

plochy technického vybavení;

-

komunikace pro vozidla, pěší, cyklisty;

-

odstavné a parkovací plochy;

-


-

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují funkce zóny.

11

OV – plochy občanského vybavení Dominantní funkce: občanská vybavenost a služby Přípustné jsou: -

objekty občanské vybavenosti, zejména maloobchodní zařízení, veřejné stravování, administrativa a správa, ubytování a služby, stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči;

-

odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

příslušné komunikace pro vozidla, pěší, cyklisty;

-

zeleň plošná, liniová. Podmíněné jsou:

-

byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují funkce obytné zóny.

SV – plochy rekreace – sportovní plochy Přípustné jsou: -

sportovní hřiště a plochy pro sport a rekreaci;

-

nezbytná zařízení zabezpečující provoz a potřeby území;

-

parkovací a odstavné plochy;

-


-

stavby pro bydlení a ubytování;

-

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují funkce zóny.

TV – plochy technické infrastruktury Přípustné jsou: -

stavby pro technickou vybavenost a infrastrukturu t.j. zabezpečení zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování energiemi, stavby spojových zařízení, sběrný dvůr včetně souvisejících zařízení;

-

komunikace a odstavné plochy;

-

zeleň liniová, plošná, ochranná.

12

Nepřípustné jsou: -

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a sport.

DP – plochy dopravní infrastruktury Přípustné jsou: -

komunikace vozidlové, cyklistické a pěší, parkoviště a dopravní stavby. Nepřípustné jsou:

-

jiná než hlavní funkce není přípustná.

NV – plochy výroby a skladování – nerušivá výroba

VP – plochy výroby a skladování a zemědělských staveb Hlavní funkce: výroba a skladování, chov zemědělských zvířat, uskladnění zemědělských plodin, oprava strojů Přípustné jsou: -

stavby pro výrobu a skladování;

-

stavby pro ustájení hospodářských zvířat, skaldy, služby, opravárenské dílny, čerpací stanice pohonných hmot;

-

stavby pro obsluhu a kontrolu provozů;

-

komunikace pro vozidla, pěší;

-

odstavné plochy, garáže;

-

technické vybavení;

-

zeleň liniová, plošná, ochranná. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci.

VO – plochy vodní a vodohospodářské Přípustné jsou: -

revitalizace a podpora protierozních opatření. Podmíněné jsou:

-

stavby technické vybavenosti, liniové stavby. Nepřípustné jsou:

-

jakékoliv změny funkčního využití.

13

PV – plochy veřejných prostranství Hlavní funkce: společenská, odpočinková Přípustné jsou: -

zeleň plošná a liniová, vodní plochy;

-

oplocení pozemků;

-

drobné stavby pro odpočinek, výtvarná díla a stavby, stavby pro údržbu pozemku;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport;

-

komunikace a parkovací plochy, stezky pro pěší. Nepřípustné jsou:

-

stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí.

IZ – plochy izolační zeleně Hlavní funkce: optická a hygienická, ochranná Přípustné jsou: -

zeleň plošná a liniová;

-

oplocení pozemků;

-

stavby pro údržbu pozemku;

-

komunikace pro údržbu pozemku. Podmíněné jsou:

-

stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa). Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost výrobu a rekreaci.

SZ – sady, zahrady Přípustné jsou: -

stavby pro obhospodařování a údržbu ploch, včelíny;

-

oplocení. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady, rekreaci.

14

Neurbanizované území Dominantní funkce: zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny, uchovávat druhové a genové bohatství. Krajinná zeleň i existující liniová zeleň musí být chráněna. LE - plochy lesní Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky;

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-


-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty).

ZE – plochy zemědělské Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou:

-


-

změny z orné půdy na trvalé travní porosty a naopak;

-

vodní plochy do 0,5 ha. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

ZO – zeleň ostatní Přípustné jsou: -

nezbytné stavby pro obhospodařování a údržbu ploch;

-

komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky;

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou:

-


15

-

změny kultur zemědělské půdy (např. na ornou půdu, trvalé travní porosty, zahrady apod.) a porosty určené k plnění funkcí lesa;

-


-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty).

PP - plochy přírodní -

plochy zahrnuté do prvků územního systému ekologické stability

Regulativy pro plochy ÚSES 1.

V ÚPO se vymezují základní skladebné prvky ÚSES tvořící základ ekologické stability krajiny, tj. prvky lokálního ÚSES

2.

Při rozhodování o funkčním využití ploch je nutné vycházet z nezbytnosti jejich ochrany. Prvky ÚSES nelze rušit bez náhrady.

3.

Konstitutivní znaky, kterými jsou reprezentativnost, minimální a maximální prostorové parametry a kontinuita systému ÚSES nesmí být narušeny.

4.

Pro funkční využití ploch biocenter

4.1 je přípustné: -

současné využití

-

využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám

-

jiné, jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES

4.2 jsou podmíněné: -

pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra

4.3 jsou nepřípustné: -

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do ÚSES

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

16

5.

Pro funkční využití ploch biokoridorů

5.1 je přípustné: -

současné využití

-

využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru

-

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Přitom nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů

5.2 jsou podmíněné: -

nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na trasu biokoridorů a nejmenším rozsahu.

5.3 jsou nepřípustné: -

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost nebo územní ochranu a možnost založení chybějících částí biokoridorů

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

Výšková regulace zástavby a koeficient zastavění pozemku Území

Max. podlažnost

plochy bydlení venkovského charakteru plochy smíšené – trvalé a rekreační bydlení plochy občanského vybavení

1 nadzemní + podkroví využitelné pro bydlení 1 nadzemní + podkroví využitelné pro bydlení 1 nadzemní + podkroví

17

Koeficient zastavění % 40 40 60

7.

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

7.1.

Plochy a koridory s možností vyvlastnění (dle § 170 zákona č. 183/2006 Sb. na tyto plochy se vztahuje i předkupní právo dle § 101 zákona č. 183/2006 Sb.)

Doprava D1

Místní komunikace zpřístupňující lokalitu 5; přestavba stávající včetně rozšíření

D2

Místní komunikace zpřístupňující lokalitu 10; přestavba stávající včetně rozšíření

D3

Účelová komunikace zpřístupňující navrhovanou ČOV; novostavba

D4

Účelová komunikace zpřístupňující lokalitu 13; přestavba stávající včetně rozšíření

D5

Prodloužení chodníku Ústrašice střed – Ústrašice (Reprogen)

D6

Účelová komunikace zpřístupňující navrhovanou lokalitu 13; novostavba

D133 Ústrašice - most na silnici III/1359; přestavba (Poznámka: označení VPS je převzato z identifikace VPS konceptu ÚP VÚC Jihočeského kraje)

Vodní hospodářství V1

Prodloužení řadů nad rámec vydaného územního rozhodnutí

V2

Prodloužení kanalizačních řadů k rozvojovým plochám

V3

Čistírna odpadních vod

7.2.

Vybraná veřejně prospěšná opatření (dle § 2 zákona č. 183/2006 Sb.)

Doprava DO6

Celková úprava a zpevnění stávajících parkovacích ploch a stání v prostoru ObÚ, hostince, hřiště a hřbitova

DO7

Úprava značené pěší trasy a doplnění vhodným mobiliářem pro pěší a cyklisty

DO8

Úprava účelové komunikace vedené kolem hřbitova a doplnění vhodným mobiliářem pro pěší a cyklisty

Vodní hospodářství VO1

Opatření proti erozi a protipovodňová, průleh – příkop

VO2

Opatření ke zvyšování retenční schopnosti krajiny - rybník

VO3


VO4


18

VO5


VO6


Založení prvků ÚSES U1

Založení části regionálního biokoridoru

7.3.

Opatření k zajišťování bezpečnosti státu Pro tato opatření nejsou navrhovány žádné stavby.

Návrh řešení požadavků civilní ochrany dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.

7.4.

a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: -

záplavové území je vyhlášeno pro vodní tok Lužnice.

b) zóny havarijního plánování: -

řešené území není součástí těchto zón.

c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: -

doporučuje se zřídit v domech jednu suterénní místnost bez oken.

d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: -

pro místní evakuaci může být využit hostinec se sálem.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: -

se zřízením skladu není na území obce počítáno. Materiál je centrálně skladován a v případě potřeby dodán na obecní úřad.

f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území: -

v území nejsou skladovány nebezpečné látky.

g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: -

pro záchranné práce může být využito objektu hasičské zbrojnice.

h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: -

v území nejsou skladovány nebezpečné látky.

i) nouzové zásobování vodou a elektrickou energií: -

po předchozí kontrole mohou být využity domovní studny, případně dovážena pitná voda v cisternách. Vyřazení elektrické sítě může být řešeno manipulací v rozvodné síti.

19

8.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů

20

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

1.1.

Postavení obce v systému osídlení

Ústrašice jsou venkovským sídlem, které má mimořádně výhodnou polohu v blízkosti aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí. Ze tří středisek táborské aglomerace je pro obyvatelstvo obce nejatraktivnější největší Tábor, který je největší, ale i nejvzdálenější (v roce 2001 byl cílem pracovní vyjížďky pro 31 ekonomicky aktivních bydlících v obci a pro 5 studentů). Na druhém místě to byla pouze 2 km vzdálená Planá nad Lužnicí (19 vyjíždějících za prací a 13 vyjíždějících do škol – nejsilnější směr školské vyjížďky). Spolu se Sezimovým Ústím vyjíždělo do aglomerace celkem 55 osob za prací a 19 do škol, což představuje 86 % celkové pracovní vyjížďky, resp. 76 % školské vyjížďky z obce. Dojížďka do obce byla jen pracovní a v roce 2001 dosáhla počtu 44 osob, a to téměř výlučně z nejbližších obcí. S přirozenou pracovní i obslužnou spádovostí jsou v souladu i územně administrativní vztahy obce, i když jsou do jisté míry „komplikovány“ trojjaderností aglomerace. Nejvýznamnější Tábor je pro obec sídlem jak pověřeného OÚ, tak i obcí s rozšířenou působností. Sezimovo Ústí je sídlem stavebního úřadu a Planá nad Lužnicí matričního úřadu.

1.2.

Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Obec Ústrašice dosud nemá schválenou územně plánovací dokumentaci.

Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Táborsko (schválen Zastupitelstvem Budějovického kraje 20. 2. 2001) a Změny č. 1 ÚP VÚC Táborsko (schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje, usnesení č. 351/2005/ZK dne 15. 11. 2005). Další nadřazenou dokumentací je koncept územního plánu velkého územního celku Jihočeský kraj. Dokumentace se schváleným zadáním, které bylo schváleno usnesením Zastupitelstvem Jihočeského kraje č. 241/2004/ZK. Nyní je pořizování této dokumentace ve fázi projednaného konceptu. Na základě ustanovení § 187 odst. (6) v části šesté Přechodná a závěrečná ustanovení je schválené zadání ÚP VÚC Jihočeský kraj schváleným zadáním zásad územního rozvoje. Z toho vyplývá, že toto schválené zadání zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj je nadřazenou dokumentací v regionálních a nadregionálních souvislostech pro území obce Ústrašice. Z konceptu územního plánu VÚC Jihočeský kraj je přejímán do územního plánu Ústrašice návrh dálkové cyklotrasy.

Dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR ČR), pořízená na základě usnesení Vlády České republiky č. 321 ze

21

dne 7. 4. 2004 a schválená usnesením Vlády České republiky č. 561 ze dne 17. 5. 2006. Usnesení o schválení doporučuje starostům obcí při pořizování územně plánovací dokumentace obcí a při zpracování koncepčních dokumentů PÚR ČR zohledňovat. Hlediska a z nich vyplývajících kritérií a podmínek pro rozhodování o možnostech změn v území a jejich posuzování (budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference, rizika v území): -

Rozvojové osy: území sousední obce Planá nad Lužnicí je součástí rozvojové osy OS4 Praha – České Budějovice – hranice ČR (- Linz) vázané na postupně realizovanou D3. I přes malou vzdálenost obce Ústrašice od Plané nad Lužnicí není území obce Ústrašice do této rozvojové osy zahrnuto – odděluje je komplex lesních porostů.

-

Plochy a koridory dopravy: území Plané nad Lužnicí je součástí veřejné infrastruktury – multimodálního koridoru M1, charakterizovaného soustředěním dvou druhů dopravy: silniční – reprezentovaná dálnicí D3 a železniční – reprezentovaná IV. tranzitním železničním koridorem.

Katastrální území obce Ústrašice sousedí s územím Plané nad Lužnicí, avšak není součástí rozvojové osy. Vzhledem k malé vzdálenosti obce Ústrašice od rozvojové osy lze očekávat příznivý vliv na celé širší zájmové území a tedy i na rozvoj obce Ústrašice.

1.3.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

Územní plán Ústrašice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území: -

vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro zachování hodnotného přírodního prostředí i rozvoj bydlení a výroby;

-

vytváří předpoklady pro zkvalitnění veřejné infrastruktury návrhem vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod;

-

chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území – vymezuje prvky územního systému ekologické stability, chrání urbanistickou strukturu sídla i památkově i historicky hodnotné objekty;

-

chrání nezastavěné území tím, že nezakládá nové izolované lokality zastavitelného území ve volné krajině, zastavitelná území kontinuálně rozšiřují vymezená zastavěná území;

-

podporuje šetrné rekreační využití krajiny situováním cyklostezky;

-

vytváří podmínky pro preventivní ochranu před potenciálními riziky záplav a půdní eroze situováním nových rybníků a obnovou bývalých rybníků, které zlepší retenční schopnost krajiny.

Je možno tedy konstatovat, že územní plán Ústrašice je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

22

2.

Vyhodnocení splnění zadání

Návrh Zadání územního plánu Ústrašice byl projednán dne 20. 12. 2005 na Městském úřadu v Táboře a na veřejném zasedání Zastupitelstva v Ústrašicích. Ve smyslu podaných stanovisek a připomínek bylo připraveno Zadání, které schválilo Zastupitelstvo obce Ústrašice dne 6. 6. 2006. Zadání je řešením návrhu územního plánu plně respektováno a tedy stanovené požadavky jsou splněny.

23

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

3.1.

Vývoj obyvatelstva a demografické poměry

Především díky výhodné poloze je obec i z dlouhodobého vývojového pohledu sídelně a sociálně stabilizovaným celkem. Přestože až do roku 2001 docházelo k populačním úbytkům, byl pokles obyvatelstva velmi mírný v porovnání se sídly obdobné velikosti a funkce. V roce 1869 zde žilo 297 obyvatel, maxima bylo dosaženo v roce 1900 (303), v průběhu 20. století se jeho počet již převážně snižoval: v roce 1930 246 obyvatel, v roce 1950 pouze 196 obyvatel - tj. minimum za období 1869 – 2005 (vliv dosídlování pohraničí, který se promítl i do vývoje „čistě“ českých obcí). Po roce 1970 dochází k většímu úbytku trvale bydlícího obyvatelstva, od roku 1980 je možné mluvit o stagnaci, či mírném přírůstku do roku 2005. Tyto skutečnosti jsou shrnuty v tab. 1.

Tab. 1 – Dosavadní vývoj obyvatelstva Rok sčítání

Počet obyvatelstva

1869

297

1880

292

1890

297

1900

303

1910

269

1921

253

1930

246

1950

196

19611

228

1970

241

1980

207

1991

206

2001

199

2

213

2005 Poznámky: Prameny:

1) Do roku 1950 bylo evidováno přítomné obyvatelstvo, od roku 1961 trvale bydlící. 2) Roční bilance pohybu obyvatelstva obcí k 1. 1. 2005, ČSÚ, Praha. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, FSÚ a výsledky následujících sčítání, ČSÚ, Praha.

Z retrospektivního srovnání vyplývá, že aktuální populační vývoj obce je velmi příznivý (obdobou byla pouze 50. léta), a to především zlepšením migrační bilance po roce 2000. Naproti tomu přirozeným vývojem dochází již v současnosti k populačním úbytkům a tyto tendence se pravděpodobně budou v perspektivě dále prohlubovat. Je to důsledek postupného stárnutí obyvatelstva, které je všeobecným trendem demografického vývoje nejen české populace. V případě Ústrašic je však pokles podílu dětské složky populace zvlášť výrazný – viz tab. 2.

24

Tab. 2 – Změny věkové struktury obyvatelstva v letech 1991 – 2001 Základní věkové kategorie (%)

Ústrašice 1991

Okres Tábor 2001

1991

Česká republika

2001

1991

2001

0 – 14

18,0

11,6

20,9

16,1

21,0

15 – 59

60,6

66,8

60,4

64,4

61,2

65,4

60 +

21,4

21,6

18,7

19,5

17,8

18,4

84,1

53,5

112,1

82,4

117,8

87,7

Index věkového složení Poznámka:

Index věkového složení = (0-14 : 60+) x 100.

Prameny:

Výsledky sčítání 1991 a 2001, ČSÚ, Praha.

16,2

Hlavní informace o přirozeném a migračním vývoji obce shrnuje tab. 3. Právě údaje o migračních saldech dokládají příznivý obrat po roce 2000. I v tomto případě je možné hovořit o obecné tendenci v „otáčení“ migračních toků ve prospěch venkovských obcí. Tato tendence se v ČR prosazuje zhruba od poloviny 90. let minulého století, v jihočeském prostoru se ale objevuje s určitým zpožděním. Vzhledem k příznivé poloze Ústrašic je možné předpokládat i do budoucnosti další zvýšení sídelní, a proto i migrační atraktivity. Migrační zisky tak budou v dalších letech zřejmě přinejmenším vyrovnávat ztráty přirozenou měnou.

Tab. 3 – Vývoj obyvatelstva přirozenou a migrační měnou v letech 1991 – 2004 Období

Změna celkem

Narození

Zemřelí

Přirozená měna

Přistěhovalí Vystěhovalí

Migrační saldo

1991 – 1995

0

6

13

- 7

35

28

7

1996 – 2000

- 9

6

12

- 6

19

22

- 3

2001 – 2004

11

11

12

- 1

34

22

12

1991 – 2004

2

23

37

- 14

88

72

16

Poznámka:

Průběžná statistika vývoje obyvatelstva poněkud nesouhlasí s výsledky sčítání – při sčítání jsou stavy opravovány.

Pramen:

Roční bilance pohybu obyvatelstva, ČSÚ, Praha.

Ekonomická a sociální struktura obyvatelstva Vzhledem k populační velikosti Ústrašic je ekonomická i sociální struktura obyvatelstva obce v řadě ohledů výjimečná a odpovídá spíše charakteru městské populace. Zdůraznit je třeba v prvé řadě vysoký podíl zaměstnaných v nevýrobní sféře a velmi příznivou úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Rozsah lokální ekonomiky je také poměrně značný, i když nadále převažuje pracovní vyjížďka nad dojížďkou. Pozitivním znakem je i relativní odvětvová diverzifikace místní ekonomiky, ale s převahou odvětví v priméru. To vše vysvětluje opět výhodná poloha obce a její silná funkční propojenost s táborskou aglomerací. Dokládá to i vysoký objem pohybu za prací: v r. 2001 64 vyjíždějících a zároveň 44 dojíždějících, tj. celkem 108 osob, což je více než počet všech bydlících zaměstnaných (103), nebo počet všech pracovních příležitostí v obci (83). Vlastní ekonomická základna obce spolu se sousedstvím táborské aglomerace vytváří příznivé podmínky pro zaměstnanost obyvatelstva, takže míra nezaměstnanosti je zde oproti celostátnímu průměru trvale nižší (7,2 % k 1. 3. 2001 i ke konci roku 2005), i když o cca 1 % převyšuje průměr Táborska. Absolutně se jednalo k 1. 3. 2001 o 8 osob.

25

Podobně jako charakteristiky současného stavu ekonomiky a ekonomické struktury obyvatelstva, jsou pozitivní i charakteristiky vývojových tendencí v transformačním období. Údaje v tab. 4 jsou dokladem mírného nárůstu pracovních příležitostí a určitého zlepšení salda pohybu za prací v letech 1991 – 2001. Výraznější byl i přesun zaměstnaných z primární do sekundární a terciární sféry. Totéž platí i pro strukturu pracovních příležitostí, i když v tomto případě nebyly změny tak pronikavé jak to naznačují uvedené počty pracovních příležitostí: v roce 1991 byly totiž započítávány do zemědělství i rozmanité nevýrobní aktivity „služeb pro zemědělství“ (především Mezinárodní stanice testování drůbeže). Tab. 4 – Struktura ekonomicky aktivních a pracovních příležitostí v obci Ústrašice z toho: Charakteristika

Rok

Celkový počet

Počet zaměstnaných ekonomicky aktivních

1991

105

57

27

21

2001

103

20

36

47

Počet obsazených pracovních příležitostí

1991

78

74

1

3

2001

83

40

21

22

zemědělství a lesnictví

Poznámky:

Tzv. ostatní představují terciární sféru, ale i nezjištěné případy.

Prameny:

Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha.

průmysl a stavebnictví

ostatní

Tab. 5 – Vybrané sociální charakteristiky obyvatelstva Charakteristika

Ústrašice 1991

Okres Tábor 2001

1991

Česká republika

2001

1991

2001

Podíl obyvatelstva staršího 25 let (%) se vzděláním: - úplným středoškolským

31,9

29,1

29,2

35,5

28,4

34,5

3,0

7,9

8,4

9,9

8,9

10,8

Podíl obyvatelstva české národnosti (%)

99,0

97,0

97,4

96,4

94,8

94,2

Podíl narozených a bydlících v obci (%)

47,6

44,2

44,6

46,7

49,9

52,5

Podíl nábožensky věřících obyvatel (%)

76,7

49,2

48,6

34,5

43,5

32,1

- vysokoškolským

Poznámka:

Výrazný pokles podílu nábožensky věřících osob v letech 1991 – 2001 byl převážně způsoben subjektivní volbou občanů a zvýšenou snahou deklarovat v r. 1991 dříve potlačovanou religiozitu.

Prameny:


Z hlediska sociálních charakteristik je nejpodstatnější úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Z údajů v tab. 5 sice vyplývá, že podíl středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je pod průměrem okresu i celé ČR, ale v porovnání s obcemi podobné populační velikosti jsou Ústrašice v těchto ohledech výrazně nadprůměrné. Stejně nadprůměrná je i hodnota charakteristiky národní homogenity a výrazněji i úroveň religiozity obyvatelstva, která odpovídá velikosti obce. Malá populační velikost a migrační otevřenost Ústrašic vysvětluje poněkud nižší podíl tzv. rodáků, tj. obyvatel narozených a v současnosti trvale žijících v obci zvláště při posledním cenzu. Uváděné skutečnosti dokládají jak sídelní, tak i sociální stabilitu obce, a to navzdory zmíněné intenzivní migrační propojenosti s okolím. I ta je totiž vysvětlitelná příznivostí polohy na jedné straně a nutnou relativní intenzitou migrace u malých sídel na straně druhé.

26

Domovní a bytový fond K 1. 3. 2001 bylo v obci v rámci sčítání evidováno celkem 78 domů, z toho 56 trvale obývaných a 18 sloužících k rekreačnímu užívání. Počet trvale obydlených bytů byl 70 jednotek, což je o 6 více než v roce 1991. Vzhledem k mírnému úbytku obyvatelstva v devadesátých letech to znamenalo výrazné zlepšení bytové vybavenosti obyvatelstva: počet osob připadajících na 1 byt se snížil ze 3,22 v roce 1991 na 2,84 v roce 2001. Přestože se intenzita bytové výstavby v devadesátých letech proti osmdesátým létům poněkud snížila, byly změny v porovnání s celostátní situací podstatně příznivější. K dalšímu zlepšení dochází v posledních letech: v období 2001 – 2004 bylo postaveno 6 bytů, což představuje nárůst skoro o 9 % (růst obyvatelstva byl méně než 7 %). Základní údaje shrnují tab. 6 a 7. Z porovnání charakteristik obce a vyšších regionálních celků vyplývá relativně dobrá bytová situace v obci, ale i určitá specifika venkovské obce: nepatrný podíl bytů horších kategorií, poměrně příznivé složení bytového fondu z hlediska jeho stáří, dominantní podíl bytů v rodinných domech aj. Pro malé obce je charakteristický i vyšší počet osob připadajících na 1 byt a větší celková plocha bytů. V důsledku „stárnutí“ populace obce se významně zvýšil podíl cenzových domácností jednotlivců, který byl ještě v roce 1991 nižší a v současnosti dosáhl celostátní úrovně. Stav a zejména současný vývoj bytového fondu v podstatě odpovídá sídelní atraktivitě obce, která bude nepochybně zachována i v perspektivě. K tomuto hodnocení je nezbytné připojit i poznámku o rostoucím významu obce pro tzv. druhé bydlení, které má také předpoklady dalšího rozvoje. Ačkoliv údaje z posledních cenzů nejsou zcela srovnatelné, je zřejmý nárůst této rekreačně – sídelní funkce: v roku 1991 bylo evidováno 10 objektů individuální rekreace, v roce 2001 již 18 domů s rekreačním využíváním.

Tab. 6 – Vybrané charakteristiky domovního a bytového fondu Ukazatel Domy celkem Domy trvale obydlené Objekty individuální rekreace (OIR) OIR na 100 trvale obydlených domů Domy sloužící k rekreaci Rekreační domy na 100 trvale obydlených domů Byty trvale obydlené % bytů v rodinných domech Počet osob na 1 byt Celková plocha na 1 byt (v m2) % cenzových domácností jednotlivců % bytů III. + IV. kategorie % bytů postavených v letech: do roku 1919 a nezjištěné stáří 1920 – 1945 1946 – 1980 1981 – 1990 1991 – 2001 (do 1. 3. 2001)

Rok 2001 1991 2001 1991 1991 2001 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001 1991 2001 2001

Ústrašice 78 60 56 10 17 18 32 64 70 85,9 91,4 3,22 2,84 93,6 18,4 28,4 1,4

Okres Tábor 24 826 19 039 18 907 6 326 33 4 013 21 36 430 38 124 52,1 52,0 2,86 2,70 79,2 24,1 27,9 3,1

ČR 1 969 018 1 597 076 1 630 705 396 685 25 170 477 10 3 705 681 3 827 678 41,2 42,6 2,78 2,67 76,3 26,9 29,9 3,3

2001 2001 2001 2001 2001

15,7 14,3 42,9 15,7 11,4

10,4 12,2 50,8 18,2 8,5

11,9 14,7 48,8 16,4 8,2

Poznámky:

Domy sloužící k rekreaci (rekreační domy) v roce 2001 představují pouze část objektů individuální rekreace (OIR), takže údaje z roku 1991 a z roku 2001 nelze srovnávat, pouze naznačují určité tendence v rekreační funkci obce.

Prameny:


27

Tab. 7 – Vývoj obyvatelstva, cenzových domácností a bytů v letech 1961 – 2001 Rok - období 1961

Ukazatel

Ústrašice

Počet obyvatel

228

97 604

9 571 531

72

31 744

3 214 263

Počet trvale obydlených bytů

59

27 227

2 845 145

Počet osob na 1 CD

3,17

3,07

2,98

Počet osob na 1 byt

3,86

3,58

3,36

Nová bytová výstavba

abs.

V % stavu 1961 Odpad bytového fondu

abs.

V % stavu 1961 1970

Počet obyvatel

17,3

18,8

6

2 741

290 465

10,2

10,1

10,2 9 807 697 3 502 608


61

29 198

3 088 837

Počet osob na 1 CD

3,17

2,90

2,80


3,95

3,35

3,18


abs. abs.

19,7

13,5

11,8

15

8 613

797 414

24,6

29,5

25,8

12

3 776

391 405

19,7

12,9

12,7

207

103 244

10 291 927

Počet cenzových domácností (CD)

72

37 665

3 875 674


64

34 035

3 494 846

Počet osob na 1 CD

2,88

2,74

2,66


3,23

3,03

2,94

% CD bez vlastního bytu

11,1

9,6

9,8

9

5 817

514 122

Počet obyvatel


abs.

V % stavu 1980 abs.

V % stavu 1980

14,1

17,1

14,7

9

3 422

303 287

14,1

10,1

8,7

206

104 030

10 302 215


76

39 508

4 051 583


64

36 430

3 705 681

Počet osob na 1 CD

2,71

2,63

2,54


3,22

2,86

2,78


15,8

7,8

8,5 313 769

Počet obyvatel


abs.

V % stavu 1991 Odpad bytového fondu

abs.

V % stavu 1991 2001

13,6

33 772

Odpad bytového fondu

1991 – 2001

534 157

97 900

V % stavu 1970

1991

11,5

4 712

76

V % stavu 1970

1981 – 1990

14,2

8

241

Odpad bytového fondu 1980

18,1


% CD bez vlastního bytu 1971 – 1980

Česká republika


% CD bez vlastního bytu 1961 – 1970

Okres Tábor

8

3 223

12,5

8,8

8,5

2

1 529

191 772

3,1

4,2

5,2

199

102 828

10 230 060


81

41 852

4 270 717


70

38 124

3 827 678

Počet osob na 1 CD

2,46

2,46

2,40


2,84

2,70

2,67


13,6

8,9

10,4

Počet obyvatel

Prameny: Výsledky příslušných cenzů, ČSÚ, Praha.

28

3.2.

Urbanistická koncepce

Návrh urbanistické koncepce vychází z limitů využití území včetně stanovených záplavových území. Přírodní limity •

Evropsky významná lokalita „Vodní tok Lužnice a Nežárky“ CZ0313106 vyhlášená nařízením vlády č. 132/2005 Sb.;

•

Významné krajinné prvky vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny;

•

zachovat minimální vzdálenost staveb od pozemků lesa 30 m;

•

u lokalit, které se dotýkají silnice III/1359 lemované alejí vysokých stromů bude respektováno stromořadí a stavby budou situovány mimo pádovou vzdálenost stromů;

•

u lokalit, které se dotýkají prvků ÚSES musí být zachovány minimální parametry ÚSES.

Přírodní limity •

je respektován památkově chráněný statek čp. 6;

•

je nutno chránit i nezapsaný objekt výklenkové kaple při silnici III/1359 do Plané nad Lužnicí i návesní kapli.

Ochranná pásma a technické limity •

ochranná pásma zemědělských chovů (s.p. Mezinárodní testování drůbeže, v čp. 6, soukromě hospodařící rolník);

•

ochranné pásmo silnice III. třídy – 15 m od osy;

•

ochranné pásmo elektrického vedení 22 kV – 10 m od krajního vodiče;

•

ochranné pásmo trafostanice;

•

navržené ochranné pásmo čistírny odpadních vod;

•

záplavové území vodního toku Lužnice.

29

3.3.

Veřejná infrastruktura - doprava

Silniční doprava Silnice III/1359 Planá nad Lužnicí – Ústrašice – Želeč – Hlavatce je hlavní přístupovou a průjezdnou komunikací řešeného území, která v zastavěné části sídla vytváří hlavní obslužnou uliční osu. Silnice je relativně silně dopravně zatížená s vysokým podílem těžké nákladní dopravy, směřující na skládku Želeč. Prostorové uspořádání silnice a její směrové vedení na průtahu Ústrašicemi je po vybudování souvislého chodníku uspokojivé a úměrné přepravnímu významu silnice. Výhledově je nezbytná pravidelná údržba s postupným odstraněním drobných bodových závad v trase. Pro zvýšení bezpečnosti především pěších je doporučeno uplatňovat nové stavební prvky na průjezdných komunikacích, které umožní přirozené snížení rychlosti motorové dopravy na průjezdu (např. vložení středních dělících ostrůvků na vjezdech do zastavěné části sídla nebo v místech pěšího přechodu, kterými lze dosáhnout zúžení jízdních pruhů a jejich směrové vychýlení) a současně vyšší ochranu a bezpečnost chodců. Silnice III/1356 Ústrašice – Skalice je součástí mikroregionálního spojení Ústrašice – Skalice – Soběslav. Silnice je vyhovující, výhledově pouze s nezbytnou pravidelnou údržbou a odstraňováním drobných závad v trase. V úseku s oboustrannou obytnou zástavbou je rovněž doporučeno uplatňování stavebních prvků pro snížení rychlosti motorové dopravy a zvýšení podmínek bezpečnosti pro chodce. Místní komunikace a převažující část účelových komunikací jsou v relativně uspokojivém stavu, kromě nezbytného zkvalitnění povrchu vozovek a drobných úprav v trase, bez potřeby zásadní přestavby. V souvislosti s navrhovanými rozvojovými plochami je vybraná stávající síť ve funkci přístupových a obslužných komunikací navržena k částečné přestavbě. Návrh komunikačního řešení pro zpřístupnění a obsluhu jednotlivých navrhovaných ploch obsahuje následující tabulka. Lokalita

Funkční využití plochy

Způsob komunikačního napojení a obsluhy

Lokalita 1

bydlení

Zpřístupněna přímo ze stávající obslužné komunikace, oboustranně navazující na silnice III. třídy – bez nároků na nové stavby.

Lokalita 2

bydlení

Zpřístupněna ze stávající komunikace vedené od silnice III/1359 k areálu bývalého Reprogenu navazující novou vnitřní obslužnou komunikací, která bude řešena jako součást obytné zóny. Plochy v 1. pořadí podél silnice III/1359 budou zpřístupněny přímo od silnice III. třídy.

Lokalita 3

bydlení

Zpřístupněna od stávající silnice III/11359 novou vnitřní obslužnou komunikací, která bude součástí vnitřního komunikačního systému celé navrhované obytné zóny (lokality 3, 4, 5) – nutno řešit komplexně jako součást obytné zóny.

Lokalita 4

bydlení

Zpřístupněna od stávající silnice III/11359 novou vnitřní obslužnou komunikací, která bude součástí vnitřního komunikačního systému celé navrhované obytné zóny (lokality 3, 4, 5) – nutno řešit komplexně jako součást obytné zóny.

30

Lokalita

Funkční využití plochy

Způsob komunikačního napojení a obsluhy

Lokalita 5

bydlení

Zpřístupněna od stávající silnice III/11359 a navazujících nových vnitřních obslužných komunikací těsně přilehlých lokalit 3 a 4. Zpřístupnění z jihu od stávající a nově upravené propojovací vnitřní komunikace – VPS D1. – nutno řešit komplexně jako součást obytné zóny.

Lokalita 6

bydlení

Zpřístupněna přímo ze stávající obslužné komunikace – bez nároků na nové stavby.

Lokalita 7

bydlení


Lokalita 8

bydlení

Zpřístupněna přímo ze stávající obslužné komunikace vedené k areálu testovací stanice drůbeže - bez nároků na nové stavby.

Lokalita 9

bydlení

Zpřístupněna ze západu shodně s lokalitou 8 od stávající obslužné komunikace vedené k testovací stanici drůbeže, od východu od stávající zklidněné komunikace vedené k myslivně. Vnitřní plochy budou zpřístupněny a obsluhovány navazujícími zklidněnými komunikacemi, které budou řešeny jako součást obytné zóny.

Lokalita 10

bydlení

Zpřístupněna částečně přímo ze stávající silnice III/11359, z jihu navazující komunikací, která je navržena k zásadní přestavbě a rozšíření - VPS D2. Vnitřní plochy budou zpřístupněny a obsluhovány navazujícími zklidněnými komunikacemi, které budou řešeny jako součást obytné zóny.

Lokalita 11

rekreační bydlení

Zpřístupněna společně s lokalitou 9 stávající zklidněnou komunikací vedenou k myslivně.

Lokalita 12

výrobní a skladovací


Lokalita 13

výrobní a skladovací

Zpřístupněna od silnice III/1359 dvěma účelovými komunikacemi. Stávající účelovou komunikací vedenou po jižním obvodě areálu bývalé inseminační stanice a dále navazující účelovou komunikací, která je navržena k zásadnější přestavbě a rozšíření – VPS D4, ze severu novou účelovou komunikací, vedenou po severním obvodě stávajícího areálu k navrhované ploše lokality 13 – VPS D6.

ČOV

Zpřístupněna novou účelovou komunikací, navazující na stávající místní komunikaci v blízkosti obchodu – VPS D3.

Doprava v klidu Charakter stávající zástavby vymezuje způsoby a podmínky pro parkování a garážování osobních vozidel trvale žijících obyvatel, případně chalupářů. Stávající nároky jsou a výhledově budou v převažujícím rozsahu zajištěny mimo veřejné komunikace a prostranství na vlastních pozemcích nebo jako součást objektů. Nároky na parkování vozidel zaměstnanců a klientů vázané na výrobní a skladovací areály jsou a budou zajištěny převážně na vlastních pozemcích. Pro krátkodobé parkování a stání je v místě soustředěného zájmu (obecní úřad, obchod, hřbitov, hřiště, hostinec apod.) doporučeno řešit dispoziční uspořádání a architektonickou úpravu stání a maloplošných parkovacích ploch pro osobní automobily mimo průjezdné profily komunikací tak, aby vhodně dotvářely veřejný prostor. V této souvislosti je doporučená citlivá úprava se zpevněním plochy a doplněním vhodnou zelení a mobiliářem.

31

Zajištění nových nároků dopravy v klidu u navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení, smíšenou a výrobní funkci, je nezbytné řešit na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby. Veřejná doprava Řešené území je přímo obsluhováno autobusovou dopravou, v prostoru Plané nad Lužnicí pak s návazností na linky městské dopravy města Tábora a s návazností na dopravu železniční (železniční trať Praha – Tábor – České Budějovice). Poloha stávající autobusové zastávky v centrální části Ústrašic je pro současné potřeby vyhovující. Převážná část obytného území se nachází v časové dostupnosti do 8 minut.

Pěší a cyklistická doprava Poloha Ústrašic v příznivé dostupnosti od vyššího centra osídlení a vybavenosti Plané nad Lužnicí a hlavní dopravní osy Praha – Tábor – České Budějovice předurčuje polohu a směrovost každodenních vztahů. Pro každodenní pěší dopravu je využíván souvislý a od motorové dopravy oddělený chodník Planá nad Lužnicí – Ústrašice. V souvislosti s navrhovanou obytnou výstavbou v jižní části sídla je doporučeno prodloužení chodníku až do prostoru stávající přístupové komunikace k areálu bývalého Reprogenu tak, aby byl zajištěn bezpečný pohyb pěších a cyklistů vázaných na navrhované lokality 1 a 2. Pro pěší ve vnitřním prostoru sídla jsou využívány stávající pěší cesty včetně lávky přes Ústrašický potok a síť místních komunikací. Pro rekreační pohyb a turistiku slouží okrajově vedená značená turistická trasa (zelená), která je doporučená k doplnění potřebnou vybaveností a mobiliářem. Pro posílení vazby Ústrašic k atraktivitám řeky Lužnice je doporučená úprava a doplnění vybavenosti v trase účelové komunikace Ústrašice – hřbitov – Lužnice. Řešené území je napojeno na značenou síť nadřazených cyklistických tras procházející cyklotrasou č. 32, která je vedená společně s motorovou dopravou po silnici III/1357 Planá nad Lužnicí – Zhoř, mimo řešené území s návaznostmi na cyklotrasy č. 12 a 1. V souladu s konceptem ÚP VÚC Jihočeského kraje řešeným územím v souběhu se silnicí III/1359 (Planá nad Lužnicí – Želeč) prochází navrhovaná dálková cyklistická trasa, kterou je doporučeno mimo zastavěnou část území sledovat v samostatné stezce v souběhu se silnicí III. třídy.

32

3.4


Vodní toky a nádrže, vodní poměry Řešení území náleží hydrologicky do hlavního povodí Labe, oblasti povodí Horní Vltavy, povodí Lužnice v úseku od Nežárky po ústí do Vltavy (č.hydrolog.pořadí 1-07-04). Po hydrogeologické stránce přísluší do hydrogeologického rajonu 632 – Krystalinikum v povodí střední Vltavy. Řeka Lužnice tvoří jihovýchodní hranici území v celkové délce cca 2,3 km (staničení říč.km 50,0-52,3 podle vodohospodářské mapy, resp.km 50,8-53,1 podle pozdější úpravy). Zastavěná část obce není v přímém kontaktu s Lužnicí a pro její vodní poměry má bezprostředně větší a přímý význam Maršovský potok, který protéká katastrálním územím Ústrašic v délce 4,5 km a tvoří jeho odtokovou osu. Lužnice je stanovena „významným vodním tokem“ ve smyslu zákona o vodách (zákon č.254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Maršovský potok a jeho místní přítoky náleží do kategorie „drobných vodních toků“. Řešené území není součástí žádné z vyhlášených Chráněných oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV, nejsou v něm evidovány žádné regionálně významné zdroje pitné vody, ani regionálně významné zdroje znečišťování vod a nepřesahují do něj ochranná pásma žádného z významnějších vodních zdrojů. Z hlediska tzv. zemědělského znečištění povrchových nebo podzemních vod je katastrální území Ústrašice citováno v nařízení vlády č.103/2003 Sb. v seznamu zranitelných oblastí a platí v něm proto stanovené režimy pro používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, pro střídání plodin a pro provádění protierozních opatření. Poměrně členitý terénní reliéf a spíše nadprůměrný stupeň zalesnění zabezpečují optimální podmínky pro plynulý odtok i vsakování srážkových vod. Hydrografická síť odpovídá členitosti terénu a zahrnuje vodoteče od významného toku Lužnice, přes místně významný Maršovský potok až po jeho pravostranný přítok Borský potok a další bezejmenné místní drobné přítoky a otevřené i zakryté meliorační odpady. Z širšího vodohospodářského pohledu se jedná o standardní území s průměrnými, relativně málo ovlivněnými hydrologickými a hydrogeologickými podmínkami.

Lužnice je významným vodním tokem, avšak vzhledem k její odlehlé trase od souvisle zastavěného území obce je její význam pro rozvoj Ústrašic jen omezený. Lužnice je v kontaktovaném úseku již rozvinutým tokem s rozsáhlým a bohatě osídleným povodím a s vysokými, vodohospodářsky využitelnými průtoky. V úseku tvořícím jihovýchodní hranici řešeného území protéká Lužnice přírodním korytem v podélném sklonu cca 0,05 % a šířka hladiny se pohybuje v rozmezí od 25 do 60 m. Levý, tj. ústrašický břeh tvoří převážně trvalé travní porosty a na ně navazující zalesněné údolní svahy. Jakost vody v Lužnici je již dlouhodobě problematická a jen zvolna se zlepšuje. V ukazatelích kyslíkového režimu se pohybuje na úrovni III.a IV.třídy čistoty (rok 2003). Podle zpracované Ekologické studie Lužnice a navazujícího Pilotního projektu vodohospodářského plánu Lužnice (Hydroprojekt Praha,a.s. 1998, 1999) je jakost vody

33

v kontaktovaném úseku hodnocena jako polytrofní, se středním obsahem organických látek a s růstem obsahu dusičnanů. Na znečištění se podílejí přítoky z povodí, bodové zdroje znečištění a rekreační oblasti. Jako opatření se navrhuje výstavba ČOV u bodových zdrojů znečištění, ochrana před přínosem živin z povodí přítoků, důsledná protierozní ochrana zemědělských půd, zatravňování pásů podél vodotečí. Vliv Maršovského potoka na výslednou jakost vody v Lužnici sice nepatří ke klíčovým negativním faktorům, ale nelze ho popřít. Pozitivním přínosem je navrhovaná výstavba centrální biologické ČOV v Ústrašicích, spojená s dostavbou stávající kanalizace.

Základní hydrologické charakteristiky řešeného území

Tok

Profil

Plocha povodí km2

Průměr. roční srážky mm

Průtoky m3/s Specif. odtok l/s.km2

Roční průměr né průtoky

30

355

1

5

20

50

100

M-denní

N-leté povodně

Lužnice

nad ústím Maršov.p.

3 236,9

680

6,09

19,7

46,3

2,23

89

167

244

303

344

Maršov.p.

pod Oborsk.p.

34,7

604

4,68

0,16

0,28

0,025

4,7

10,4

17,4

22,5

27,8

Maršov.p.

siln.most v Ústrašicích

40,0

604

4,68

0,19

0,33

0,028

5,4

12

20

26

32

Maršov.p.

ústí do Lužnice

41,7

604

4,68

0,20

0,34

0,03

5,6

13

21

27

33

Poznámka: Uvedené hydrologické hodnoty jsou orientační, stanovené odborným odhadem.

Maršovský potok protéká územím Ústrašic v celkové délce 4,5 km. Jeho meandrující neupravené přírodní koryto má průměrný podélný spád 0,4 %. Povodí nad Útrašicemi tvoří zemědělsky využívaná krajina s drobným venkovským osídlením a rozlohou 34,7 km2 zajišťuje celoroční průtok, který v průměrně vodném roce jen krátkodobě poklesne pod 20 l/s. Maršovský potok přísluší do správy Zemědělské vodohospodářské správy Tábor. Z přítoků Maršovského potoka má pouze Oborský potok trvalý průtok po celý rok, u ostatních přítoků může docházet při déletrvajícím přísušku k poklesu k nulovým hodnotám. Pro rozvoj sídla má Maršovský potok význam jako recipient povrchových vod, včetně vod odpadních, srážkových a výhledově i vyčištěných vod splaškových. V zastavěném území přijímá z pravé strany trubní meliorační odpad – A (DN 500) cca 50 m nad silničním mostem a otevřený meliorační odpad B od Trojanova rybníka. Z levé strany přitéká zatrubněný úsek melioračního odpadu E (DN 800) z lokality Za doubím. Jakost vody není pravidelně sledována. Podle průzkumu velikosti, způsobu využití a osídlení povodí se předpokládá současné znečištění na úrovni II.třídy jakosti (nad Ústrašicemi) a III.třídy jakosti (pod Ústrašicemi). Vlivem samočisticích procesů v úseku nad vyústěním do Lužnice se jakost ve 2 km dlouhém úseku postupně zlepšuje. Realizací navrhované mechanicko-biologické ČOV v Ústrašicích se jakost vody výrazně zlepší a stabilizuje a budou dosaženy podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Oborský potok ústí do Maršovského potoka zprava, v profilu západní hranice katastrálního území a svými průtoky je pro něj významný.

34

V návrhu rozvoje sídla je respektován zákonný požadavek správce toku na ponechání volného pruhu šířky 6 m (u významného toku Lužnice 8 km) od břehové čáry vodních toků pro umožnění výkonu správy. Územní plán nenavrhuje výškové, ani směrové úpravy koryt vodních toků. Výjimkou mohou být revitalizační úpravy drobných přítoků Maršovského potoka.

Vodní nádrže Do správního území obce nezasahuje žádná z výhledových vodních nádrží sledovaných dosud platným Směrným vodohospodářským plánem – SVP ČR. Stávající vodní nádrže rybničního typu jsou vodními díly a jejich ochranu ukládá zákon o vodách. Na obnovu a výstavbu malých vodních nádrží se pohlíží jako na významnou součást environmentálních opatření ve vodní politice, tak jak ji předkládá aktualizovaná Státní politika životního prostředí České republiky, schválená usnesením vlády č.235, ze dne 17. 3. 2004. Stávající rybník v lokalitě Za dvorem má plochu jen cca 0,18 ha. Rybník má velmi malé povodí bez zjevného povrchového přítoku a pravděpodobně je plněn z mělkého horizontu podzemní vody. Původní hospodářská funkce sloužící přilehlému statku prakticky zanikla a v současné době převládá spíše funkce ekologická, s možným protipožárním využitím. Územní plán obce počítá se zachováním rybníka. Trojanův rybník (plocha hladiny cca 0,1 ha) na místním pravostranném přítoku Maršovského potoka byl v minulosti doplněn kaskádou dnes již zčásti zaniklých menších nádrží. Tato malá rybniční soustava plní ekologické a protierozní a v místním měřítku i protipovodňové a protipožární funkce. Územní plán obce navrhuje obnovení a zachování této ucelené rybniční soustavy. Morfologicky i hydrologicky příznivé předpoklady pro výstavbu dalších nových vodních nádrží v řešeném území jsou omezené a nabízejí prakticky jedinou výhodnou lokalitu pod soutokem Maršovského a Ob orského potoka. Při délce hráze do 100 m a výšce hráze v nejvyšším místě do 2 m, by mohla vzniknout vodní plocha velikosti cca 5-5,5 ha s objemem cca 18 až 20 tis.m3. Plocha hladiny přesahuje do sousedních katastrálních území Zhoř a Obora. Účelem nádrže je zvýšení retenční schopnosti krajiny, zpomalení povrchového odtoku vody z území a stabilizace vodních ekosystémů. S přihlédnutím k sílícímu významu ochrany sídel před povodněmi se navrhuje jako převažující funkce ochranná. Územní plán navrhuje realizaci vodní nádrže ve 2.etapě, v rámci pozemkových úprav.

Úpravy odtokových poměrů a protierozní ochrana Realizací velkoplošného odvodnění a zcelováním zemědělských pozemků ve 2.polovině 20.století došlo ke změnám původních odtokových poměrů. Velkoplošné odvodnění je provedeno na velké části zemědělských ploch (76 ha) severně a jižně intravilánu obce. Odvodnění půd je spojeno se strohým napřímením a také s rozsáhlým zatrubněním drobných přítoků Maršovského potoka. Tím došlo ke zrychlení odtoku srážkových vod a snížení úrovně hladiny podzemních vod. Kompenzací těchto ekologicky negativně působících změn by se měla stát realizace pozemkových úprav.

35

Do některých odvodněných ploch jsou navrhovány a zčásti již realizovány rozvojové lokality určené k bydlení. Ke vzájemnému územnímu překryvu dochází v obou nejvýznamnějších rozvojových plochách, tj. Za dvorem a Za doubím, v menším rozsahu také v lokalitě Za Kovářů (objektů s.p.Mezinárodní testování drůbeže). Ke vzájemné přímé kolisi dochází pouze s prvky tzv. podrobného odvodňovacího zařízení (sběrné a svodné drény, drenážní šachty), zatímco hlavní odvodňovací kanály (HMZ) zůstávají mimo kontakt. Konkrétní řešení kolisí se stávajícím melioračním detailem je reálné a musí být předem dohodnuto v rámci projektové přípravy veřejné technické infrastruktury (inženýrské sítě, místní komunikace) i jednotlivých obytných staveb. Případným vyřazením drenážního detailu a změnou dosud odvodněných zemědělských pozemků na zahrady rodinných domů je možné snížit rychlost odtoku srážkových vod a jejich zvýšeným vsakem do půdního profilu alespoň zčásti obnovit původní přirozený vodní režim. Opatření orientovaná na omezení podmínek pro vznik a rozvoj vodní eroze na orných půdách se navrhuje posoudit v rámci pozemkových úprav ve 3 lokalitách: -

pod hřbitovem (č.poz.137/1);

-

na pravém břehu Maršovského potoka na východním okraji intravilánu (č.poz.146/3);

-

na levém břehu Maršovského potoka, západně areálu testovací stanice (č.poz.72/5).

Ochranná pásma objektů, zařízení a zájmů vodního hospodářství -

Ochranná pásma vodních zdrojů Z ochranných pásem vodních zdrojů situovaných mimo hranice řešeného území je nutné jmenovat dosud platné OP III.stupně vodárenského odběru z Vltavy v Praze-Podolí. Ochranný režim tohoto dosud platného OP zahrnuje celé povodí nad Prahou a nemá konkrétní dopady na řešení a návrh územního plánu obce Ústrašice (podporuje však návrh výstavby ČOV a dostavby kanalizace). Z vodních zdrojů využívaných v řešeném území nejsou ochranná pásma stanovena pro žádný z nich, resp.jejich ochrana je zabezpečována jejich uživatelem pouze oplocením nejbližšího okolí (bez vodohospodářského rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že se nejedná o zdroje využívané pro veřejné, ale účelové malé vodovody umístěné na pozemcích jejich vlastníků, územní plán stanovení ochranných pásem nenavrhuje.

-

-

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok pro veřejnou potřebu jsou stanovena zákonem č. 274/2001 Sb. Jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu do vzdálenosti 1,5 m, při průměru do 500 mm, resp. do vzdálenosti 2,5 m, při průměru potrubí nad 500 mm. V Ústrašicích se tato OP vztahuje na stávající i navrhované kanalizační stoky a na projektované vodovodní řady. Ochranné pásmo čistírny odpadních vod (pásmo ochrany prostředí mezi ČOV a souvislou zástavbou) navrhuje územní plán podle odvětvové technické normy TNV 756011 – Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení. Technologii a kapacitě ČOV navrhované zpracovaným projektem odpovídá pásmo ochrany 25 m (měřeno od oplocení ČOV).

36

-

Tzv. ochranná pásma vodních toků jsou ve smyslu vodního zákona volné manipulační pruhy území umožňující užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků při výkonu správy. Pokud je to nezbytně nutné, mohou správci toků po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemky v šířce do 8 m od břehové čáry u významných toků a v šířce 6 m od břehové čáry u drobných vodních toků. V řešeném území se tedy jedná o šířku 8 m u Lužnice a 6 m u Maršovského potoka a jeho přítoků.

Zdroje pitné vody a zásobování pitnou vodou Zdroje vody Řešené území náležející do hydrogeologického rajónu 632-Krystalinikum v povodí Střední Vltavy nemá dostatek vydatnějších,nekolísavých a kvalitních zdrojů podzemních vod. Zásoby podzemních vod v oblasti krystalinika jsou rozptýlené a jsou využitelné pro lokální zásobování objektů a menších spotřebišť. Jejich využitelná vydatnost většinou nedosahuje 1 l/s a jen výjimečně více. Vody jsou kyselé (pH 5-6), většinou s obsahem železa a manganu. Oběh podzemích vod v krystaliniku je relativně mělký, přípovrchový kolektor je snadno zranitelný a proto mívají podzemní vody proměnlivý obsah dusičnanů, který je projevem většinou zemědělského znečištění. V místním měřítku vydatnější zdroje jsou evidovány a zčásti využívány zdroje v lokalitách: -

„Na stráni“ – 3 vrty pro s.p. Mezinárodní testování drůbeže

-

„Za dvorem“ – 2 vrty

-

„Za Kouteckým“, na pravém břehu Maršovského potoka – 2 vrty

Zdroje Na stráni a Za dvorem jsou oploceny v rozsahu 25x25 až 40x40 m, jejich ochrana však není stanovena rozhodnutím vodohospodářského úřadu. Jejich vydatnost se nepodařilo zjistit, nepředpokládá se však, že přesahuje 0,30 l/s jednotlivě. Obyvatelé obce jsou zásobováni pitnou vodou individuálně z domovních studní. Urbanistická studie Ústrašic z roku 1995 eviduje cca 75 studní na soukromých pozemcích a 1 studni veřejnou. Současná potřeba pitné vody odpovídající počtu 213 trvalých obyvatel a relativně málo rozvinuté občanské a technické vybavenosti sídla se odhaduje na 16 m3/d (0,19 l/s) v denním průměru a cca 24 m3/d (0,28 l/s) v denním maximu. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚK), zpracovaný v roce 2004 charakterizuje množství i jakost jímané vody ve studnách jako kolísající a nevyhovující, zejména v ukazatelích bakteriologického znečištění a v nadlimitních koncentracích iontů železa. Popsaná charakteristika nevytváří reálný předpoklad vybudování místního veřejného vodovodu založeného na využití vlastních zdrojů vody. Do doby vybudování veřejného vodovodu je nutné sledovat jakost vody v místních studnách a pokud nebude vyhovovat platným normativům bude nutné „využít individuální úpravu vody nebo si zajistit potřebné množství ve formě balené pitné vody“.

Zásobování pitnou vodou Ústrašice dosud nejsou vybaveny vodovodem pro veřejnou potřebu a obyvatelé i právnické osoby jsou v zásobování pitnou vodou odkázáni na individuální vodní zdroje 37

dodávající podzemní vodu s nestálou vydatností i nevyhovující jakostí. Z dosavadního vývoje hledání vhodného vodního zdroje je v posledním období již zřejmá závislost na přivedení vody ze zdroje situovaného mimo hranice správního obvodu obce. Provedené analýzy ekonomických, sociálních a zejména polohových poměrů Ústrašic jednoznačně potvrzují příznivé předpoklady jejich dalšího rozvoje v rámci nejbližších středisek táborské aglomerace, jmenovitě Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí. Reálnost úvah o dalším rozvoji Ústrašic je nutně podmíněna dostatkem kvalitní pitné vody dodávané veřejným vodovodem, bez něhož by se současný kritický stav jen prohluboval. Koncepci založenou na připojení obce na vodovod v Plané nad Lužnicí předložila již Urbanistická studie v roce 1995. V současné době je již vydáno pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vodovodu a je zpracována projektová dokumentace vodovodu. Projekt řeší zásobování Ústrašic z vodovodního systému města Planá nad Lužnicí, do něhož je přiváděna voda z vodárenské soustavy Jižní Čechy. Realizací projektu bude pro Ústrašice zabezpečena potřeba vody v plném rozsahu odpovídajícím navrhovanému rozvoji. Přívodní řad do Ústrašic v délce 954 m a ve světlosti D 90 x 5,4 mm bude napojen na stávající DN 200 v okrajové zástavbě Plané nad Lužnicí Odtud je veden v souběhu se silnicí III/1359 a je ukončen v podzemní šachtě s automatickou tlakovou stanicí (ATS) na severním okraji zástavby Ústrašic. Na výstup z ATS je pak napojena rozvodná vodovodní síť v celkové délce 4126,6 m. Navrhovaná vodovodní síť pokrývá stávající zástavbu, včetně dvou největších rozvojových ploch obce, tj. Za dvorem a Za doubím. Ostatní menší rozvojové plochy je možné zásobovat relativně krátkým prodloužením nebo doplněním vyprojektovaných uličních řadů, případně domovními přípojkami. Pro zásobování sídla není navržen samostatný vodojem. V projektu není uvažováno s vodou pro požární účely. Požární vodu je možné odebírat z Maršovského potoka.

Kapacita vodovodu a potřeba vody Současná nízká potřeba vody se zvýší nejen zlepšenou dostupností kvalitní vody, ale také růstem počtu trvalých i přechodných obyvatel a zvyšováním úrovně vybavení domácností. Jako důsledek časového předstihu projektové dokumentace vodovodu před zpracováním a schválením Územního plánu obce vznikla v kapacitě vodovodu rezerva formálně spočívající v počtu obyvatel. Ve skutečnosti však nemá tato rezerva žádný vliv na dimenzování vodovodních řadů.

38

Ústrašice – potřeba vody 1.etapa - návrh Návrh Územního plánu Počet obyvatel Specifická potřeba l/ob/d

Potřeba vody Průměrná denní Qd 3

Maximální denní Qm 3

m /d

l/s

m /d

l/s

Maximální hodinová Qh

Počet trval. obyv.

250 à 100 l/d

25,00

0,29

37,50

0,43

3,28

0,91

Počet přechod. obyv.

100 à 100 l/d

10,00

0,12

15,00

0,17

1,31

0,36

Občanská a techn. vybavenost

350 à 25 l/d

8,75

0,10

13,13

0,15

1,15

0,32

Počet zaměstnanců

75 à 50 l/d

3,75

0,04

5,63

0,07

0,49

0,14

47,50

0,55

71,26

0,82

6,23

1,73

Celkem

-

Výpočet potřeby vody podle návrhu Územního plánu obce specifikuje významný vliv narůstající rekreační, zejména víkendové návštěvnosti a její podíl na celkové potřebě vody. V rámci návrhu Územního plánu obce byl rovněž posuzován případný vliv zpřesněné lokalizace rozvojových ploch na umístění ATS a na nastavení zapínacího a vypínacího tlaku. Za potenciálně nejvýše položené zásobované místo je nutné pokládat výškovou kótu 420-421 m n.m., na rozdíl od hodnoty 417 m n.m., uváděné v projektu. Diferenci 3, event. 4 m je možné považovat za málo významnou pro předpokládanou výšku zástavby do 1 až 2 nadzemních podlaží.

39

Posouzení předpokladů rozvojových ploch pro připojení na veřejný vodovod Číslo rozvojové plochy

Identifikace rozvoj. plochy, místní název

Poloha rozvojové plochy k projektovanému veřejnému vodovodu

Nadmořská výška rozvojové plochy, tlakové poměry

Navrhovaná opatření

Přímý kontakt s uličním vodovodním řadem „9“. Připojení krátkou domovní přípojkou

417 m n.m. Tlakové poměry optimální pro výšku 1-2 nadzem. podlaží

Rozvojová plocha bez nároků na prodloužení vodovod. uličního řadu nad rámec současného projektu vodovodu.

Přímý kontakt s uličním vodovodním řadem „9“

414-416 m n.m. Tlakové poměry optimální pro výšku 1-2 nadzemní podlaží.

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost rozšířit vodovodní síť o cca 45 m nad rámec současného projektu vodovodu.

Za doubím

Přímý kontakt s uličním vodovodním řadem „2“ Připojení krátkými domovními přípojkami

410-420 m n.m. Tlakové poměry optimální pro výšku 1-2 nadzem.podlaží.

Rozvojová plocha bez nároků na prodloužení vodovodních uličních řadů nad rámec projektu.

4

Za doubím II. (dostavba)

Kontakt s uličními vodovodními řady „1“ a „3“.

414-419 m n.m. Tlakové poměry optimální pro výšku 1-2 nadzemní podlaží


5

Za doubím-jih

Bez přímého kontaktu, ale v blízkém dosahu uličních vodovodních řadů „2“ a „3“

414-415 m n.m. Tlakové poměry optimální pro 12 nadzemní podlaží


6

č.poz. 13/24

Přímý kontakt s uličním řadem „4“. Připojení krátkou domovní přípojkou

406 m n.m. Tlakové poměry optimální

Rozvojová plocha bez nároků na rozšíření vodovodní sítě nad rámec současného projektu vodovodu.

7

č.poz. 13/12

Přímý kontakt s uličním řadem „4“. Připojení krátkou domovní přípojkou.

406 m n.m Tlakové poměry optimální

Rozvojová plocha bez nároků na rozšíření vodovodní sítě nad rámec současného projektu.

8

Za Kovářů I. 76/1

Přímý kontakt s uličním vodovodním řadem „5“.

412-414 m n.m. Tlakové poměry optimální pro 12 nadzemní podlaží.

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost rozšíření vodovodní sítě o cca 50 m.

9

Za Kovářů II. 76/1

Krátký kontakt s uličním vodovodním řadem „5“.


V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost rozšíření vodovodní sítě o cca 190 m.

10

K Plané 137/1

Přímý kontakt s uličním vodovodním řadem „1“.


Bez nároků na prodloužení nebo rozšíření vodovodní sítě nad rámec současného projektu.

1

Za dvorem (dostavba)

2

K Želči 224/1

3

č.poz.

40

Číslo rozvojové plochy


Poloha rozvojové plochy k projektovanému veřejnému vodovodu

Nadmořská výška rozvojové plochy, tlakové poměry


11

Sever 85/2

Bez přímého kontaktu, ale v blízkém dosahu uličního vodovodního řadu „2“


Nutnost prodloužení uličního vodovod. řadu „2“, nebo „5“ odbočkou o cca 200 m, event. jen 90 m při návazném řešení na vodovod. řad pro rozvoj. plochu č.9

12

13/1

Bez přímého kontaktu, ale v blízkém dosahu uličního vodovodního řadu „1“.

404-409 m n.m. Tlakové poměry optimální

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost rozšířit vodovodní síť o cca 100 m nad rámec současného projektu.

13

Za dvorem 146/5

Bez přímého kontaktu, ale v blízkém dosahu uličního řadu.

410-412 m n.m. Tlakové poměry optimální

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost rozšířit vodovodní síť o cca 120 m.

41

Odvádění a čištění odpadních vod Ústrašice jsou vybaveny jednotnou kanalizační sítí, která odvádí dešťové vody a předčištěné splaškové vody z cca 80 % nemovitostí. Kanalizace je ve správě obce a je provedena z betonových a PVC trub světlosti 300-500 mm, s celkem 5 vyústěními do Maršovského potoka. Předčištění splaškových vod se provádí individuálně v septických nádržích u jednotlivých nemovitostí. Absence plně hodnotného a spolehlivě fungujícího čištění odpadních vod vytváří vážnou překážku, která limituje nastartovaný rozvoj sídla. Rozhodnutím MěÚ v Táboře, ze dne 13.7.2005 je schválen kanalizační řád veřejné kanalizace Ústrašice a je povoleno vypouštění odpadních vod do vod povrchových – do Maršovského potoka se stanovenými limity množství a jakosti. Povolení k vypouštění odpadních vod platí do 31.05.2015 a mj. je podmíněno provedením aktualizace projektové dokumentace výstavby ČOV a dostavby kanalizace do 31. 12. 2007. V odůvodnění rozhodnutí se pro 10 rodinných domů v lokalitě Za doubím preferuje instalace DČOV s tím, že ostatní další výstavba by byla nad stanovený limit povolení k nakládání s vodami. Pro jmenovanou novou lokalitu zástavby bude v řešení podporována retardace srážkových vod v terénu, tj. s využitím vsaku do půdy a s omezeným převodem do kanalizační sítě. Z hlediska povolování další výstavby je nutné respektovat, že překročení maximálních přípustných hodnot množství, či jakosti vod podléhá projednání s vodohospodářským úřadem. Narůstající nároky na ochranu životního prostředí (včetně ochrany vod) jsou podloženy platnou legislativou a zejména v malých sídlech se projevují jako velmi častý faktor podvazující jejich rozvojové tendence. Tato skutečnost se vztahuje i na Ústrašice, kde bude nezbytné uvést problematiku vypouštění odpadních vod do souladu se zákonem o vodách a souvisejícími právními normami nejpozději do roku 2015. Koncepce rozvoje odvádění a čištění odpadních vod vychází ze současné české a evropské legislativy a je formulována i v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚK) z roku 2004. Koncepce zajišťuje, že do roku 2015 budou vytvořeny předpoklady k likvidaci všech odpadních vod na čistírnách pro uvedení stávajících stavů do souladu s platnou legislativou. Skutečnost, že v Ústrašicích je ucelený kanalizační systém již prakticky vybudován, zdůvodňuje volbu centralizovaného řešení vybudováním nové ČOV a dostavbou a rekonstrukcí kanalizační sítě. Existující ucelený kanalizační systém vytváří pro aglomerace menší než 2000 obyvatel prioritu časového zařazení výstavby již do roku 2010, nejpozději však do roku 2015. V sídlech, která nebudou mít vyřešenou likvidaci odpadních vod do roku 2015 v souladu se zákonem, budou mít vlastníci nemovitostí povinnost zabezpečit kumulaci odpadních vod v bezodtokových jímkách a jejich odvážení k likvidaci do nejbližší funkčně způsobilé městské ČOV. Územní plán obce navrhuje dostavbu veřejné kanalizace a výstavbu centrální mechanicko-biologické ČOV v 1. etapě rozvoje. Kanalizace umožní odvádět odpadní vody z celé souvisle zastavěné části obce. Účinnost čištění musí splňovat emisní standardy pro citlivé oblasti v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb.

42

Návrh dostavby kanalizace je předurčen již založenou kanalizací provedenou jako jednotná síť pro odvádění jak srážkových, tak i splaškových odpadních vod. Stejně je i umístění ČOV ovlivněno soustředěním stokových vyústění do společného prostoru v intravilánu sídla. Cílem návrhu dostavby kanalizace je maximální možné využití již vybudovaných stok a jejich propojení v prostoru navrhované centrální ČOV. Nově navrhovanými úpravami uličních stok budou připojeny některé dosud neodkanalizované a především nově navrhované rozvojové plochy. Do doby uvedení centrální ČOV do provozu a připojení realizovaných obytných i provozních objektů a souborů produkujících odpadní vody, bude nutné dodržet kvantitativní i kvalitativní limity stanovené Rozhodnutím o povolení k nakládání s vodami (META 23601/2005/03/OŽP Ja, ze dne 13. 7. 2005). S cílem minimalizovat a zpomalovat přítoky srážkových vod do kanalizační sítě (zvýšit podíl vsakování vod do půdních vrstev) se navrhuje uplatnit při dostavbě tato opatření: -

-

-

-

v dosahu vodotečí dobudovat na stokách odlehčovací komory (oddělovače dešťových vod) snížit tím enormní přítoky a vyloučit případné přetížení stok a narušení funkce navrhované ČOV; omezit a pokud možno vyloučit odvádění srážkových vod ze soukromých nemovitostí a nahradit ho vsakováním uvnitř těchto pozemků; při zpevňování nových i při rekonstrukci stávajících veřejných ploch, ulic a chodníků vyloučit nebo omezit souvislé asfaltové a betonové plochy a nahradit je dlažbami s pískovanými spárami a vegetačními tvárnicemi; podél jižního vnějšího obvodu rozvojové lokality Za dvorem provést vsakovací průleh (příkop) pro přerušení a zachycení plošného povrchového odtoku dešťových vod z extravilánu (délka 330 m).

Množství odpadních vod Stanovení objemu splaškových odpadních vod se odvozuje od potřeby pitné vody, tj. 47,5 m3/d pro počet obyvatel předpokládaných územním plánem obce.

Produkce znečištění a kapacita ČOV 250 trvalých obyvatel

a 60 g BSK5/d…………..15 000 g/d

100 přechodných obyvatel

a 30 g BSK5/d……………3 000 g/d

75 zaměstnanců

a 30 g BSK5/d……………2 250 g/d

Produkce znečištění BSK5

celkem

20 250 g/d

Průměrná denní produkce znečištění vyjádřená ukazatelem BSK5 ve výši 20 250 g/d odpovídá kapacitě čistírny 340 EO (ekvivalentních obyvatel).

43

V etapě závěrečných prací na konceptu Územního plánu obce byla dokončena prováděcí projektová dokumentace ČOV Ústrašice (Projekta Tábor, 08/2006). Projekt navrhuje biologické čištění na principu aktivace jemnobublinnou aerací. Nízkozatěžovaný systém s vysokou hodnotou stáří kalu a s jeho aerobní stabilizací zabezpečuje účinnost čištění v rozsahu 90-97 %. Přebytečný kal bude odvážen fekálním vozem k dalšímu využití. Kapacita vyprojektované ČOV odpovídá 400 ekvivalentních obyvatel (EO). Rezervu kapacity (zhruba 60 EO) bude možné využít pro čištění odpadních vod kumulovaných a přivážených fekálními vozy z okolních menších sídel nevybavených vlastním čištěním. Plocha čistírny zahrnující i dešťovou zdrž, bude oplocena v rozsahu 29x20 m (580 m2). Pro ČOV bude vybudována zpevněná příjezdová komunikace, vodovodní přípojka a přípojka NN. Pásmo ochrany prostředí mezi ČOV a souvislou zástavbou je navrženo 25 m od oplocení. Územní plán navrhuje výsadbu ochranné zeleně v pásu sledujícím vnější obvod oplocení. Při předpokládané účinnosti ČOV v rozmezí 90-97 % se očekávají v Maršovském potoce pod čistírnou tyto koncentrace hlavních ukazatelů znečištění při průtoku Q355: BSK5 …………………5,63 mg/l CHSK……………… 37,70 mg/l NL…………………….19,54 mg/l

44

Posouzení technických předpokladů rozvojových ploch pro připojení na veřejnou kanalizaci Číslo rozvojové plochy


Poloha rozvojové plochy k trasám uličních stok


1

Za dvorem dostavba

Přímý kontakt se stokou B-DN 300 veřejné kanalizace. Připojení krátkými domovními přípojkami

Rozvojová plocha bez nároků na prodloužení uliční kanalizační stoky.

2

K Želči č.poz.224/1

Bez přímého kontaktu se stokami veřejné kanalizace, ale v blízkém dosahu

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost prodloužit stávající kanalizaci o cca 130 m.

3

Za doubím

Přímý kontakt se stokami A, A1 – DN 300 veřejné kanalizace. Připojení krátkými domov. přípojkami.

Rozvojová plocha bez nároků na prodloužení uličních kanalizačních stok.

4

Za doubím II.-dostavba

Bez přímého kontaktu, ale v reálném dosahu stávajících kanalizačních stok.

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy možnost připojení na stoku A výstavbou nové uliční stoky v délce cca 215 m.

5

Za doubím - jih

Bez přímého kontaktu s kanalizační stokou a s pravděpodobně nevýhodnými podmínkami pro gravitační odkanalizování

Nutnost vyhodnotit podrobněji reálné předpoklady sklonových poměrů pro gravitační připojení, event. pro převedení stoky přes soukromé pozemky dohodou o věčném břemenu.

6

Intravilán č.poz. 13/24

Přímý kontakt se stávající kanalizační stokou

Rozvojová plocha bez nároků na prodloužení uliční kanalizační stoky.

7

Intravilán č.poz. 13/12

Přímý kontakt se stávající kanalizační stokou

Vyřešit kolizi se stávající stokou využitou pro odvádění dešťových vod.

8

Za Kovářů I. č.poz. 76/1

Bez přímého kontaktu s kanalizační stokou, ale v blízkém dosahu stávající stoky.

Prodloužit koncový úsek stávající stoky o cca 40 m.

9

Za Kovářů II. č.poz. 76/1

Krátký kontakt s uliční stokou. Reálná možnost gravitačního připojení.

V závislosti na detailním členění rozvojové plochy nutnost vybudovat novou uliční stoku v délce cca 190 m.

10

K Plané č.poz. 137/1

Bodový kontakt s kanalizační stokou v nejnižší části. Reálná možnost gravitačního připojení.

Pro úplné odkanalizování rozvojové plochy prodloužit stávající stoku o cca 210 m.

11

Sever č.poz. 85/2

Bez přímého kontaktu s kanalizační stokou.

Vybudovat novou uliční stoku délky 200 m, event. jen 90 m při řešení návazném na odkanalizování plochy č.9

12

Západ č.poz. 13/1

Přímý kontakt se stávající uliční stokou v horní části plochy. Problematické je gravitační odkanalizování dolní části u Maršovského potoka.

Rozvojová plocha bez nároků na prodloužení stávající kanalizační stoky. Dolní část plochy u potoka nutno řešit přečerpáváním odpadních vod.

13

Za dvorem č.poz.146/5

Bez přímého kontaktu se stávající kanalizací, ale v reálném dosahu stoky S3-DN 300.

Prodloužit stoku S3 odbočením v délce cca 130 m.

45

Ochrana území před povodněmi Ochrana území před povodněmi se stala po sérií katastrofálních záplav vletech 1997, 1998 a 2002 aktuální, sledovanou problematikou. Na celostátní úrovni byla zpracována Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR, schválená usnesením vlády č.382, ze dne 19.4.2000. Na základě provedených analýz povodňových situací v ČR i zahraničních zkušeností vychází Strategie z několika zásad, z nichž nejvýznamnější jsou: -

-

preventivní opatření pro ochranu před povodněmi je nejefektivnější formou ochrany, na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni krajů, obcí anebo individuální osoby, pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků.

Klíčovým podkladem pro posouzení potenciálního ohrožení území povodňovými průtoky je stanovení záplavových území. Ta jsou stanovena pouze pro významné vodní toky. V území řešeném tímto územním plánem je stanoveno pouze záplavové území řeky Lužnice (Rozhodnutí OkÚ v Táboře, čj. VH 4521/99- Pě, ze dne 25. 10. 1999). Záplavová čára Lužnice je zakreslena v přiložené grafické dokumentaci v měřítku 1 : 5000 a dokládá, že záplavové území zůstává v bezpečném odstupu od okrajové zástavby Ústrašic. Územní plán nenavrhuje žádné nové objekty a zařízení v záplavovém území Lužnice (ani v pásu 8 m od břehové čáry potřebném pro výkon správy toku). Rovněž nejsou navrhovány žádné úpravy říčního koryta, ani změny stávajících travních porostů na jiné kultury. Na rozdíl od Lužnice není stanoveno záplavové území Maršovského potoka a jeho přítoků. Odvětvová technická norma vodního hospodářství TNV 75 2103 – Úpravy řek uvádí orientační hodnoty návrhových průtoků z hledisek technickoekonomicky a ekologicky zdůvodnitelné ochrany pozemků přilehlých k vodním tokům. Pro rozptýlenou bytovou a průmyslovou zástavbu i případnou souvislou chatovou zástavbu se považuje hodnota návrhového průtoku (tj. kapacity koryta) v úrovni povodně Q20, případně i vyšší (zpravidla však ne víc než Q50). Stanovení skutečné průtokové kapacity Maršovského potoka v intravilánu Ústrašic přesahuje rámec územního plánu, odborným odhadem je však možné s vysokou pravděpodobností považovat stávající kapacitu koryta vyšší než Q20 (cca 12 m3/s) a zřejmě i v úrovni Q50 (cca 26 m3/s). Jako součást preventivních protipovodňových opatření nenavrhuje územní plán žádné rozvojové plochy,ani objekty v příbřežním pásu Maršovského potoka a respektuje také volný pás v šířce 6 m od břehové čáry pro umožnění výkonu správy toku. V rámci preventivních opatření je nutné udržovat zcela volný průtokový profil mostního otvoru jak na silničním mostě, tak i na lávce pro pěší. K vyššímu stupni zabezpečení ochrany Ústrašic může přispět i vhodná úprava řešení navrhované víceúčelové rybniční nádrže na soutoku Maršovského a Oborského potoka. Ochranný /retenční) účinek nádrže může být posílen vyčleněním trvale volného objemu pro zachycení větší části povodňové vlny a v krajním případě může být nádrž provedena jako poldr, tj. bez trvalého napuštění.

46

Nezanedbatelné ohrožení zástavby rozlívem místního levostranného přítoku Maršovského potoka vytváří 200 m dlouhé zatrubnění melioračního odpadu ze směru od myslivny. Kritickým bodem je vtokový profil, jehož úprava a údržba musí plně vylučovat možnost náhodného ucpání unášenými předměty po přívalových deštích. Rovněž otevření zatrubněného profilu v dolním nezastavěném 100 m dlouhém úseku bude přínosem z hlediska povodňové ochrany i z hlediska ekologické stability.

3.5

Energetika

Zásobování elektrickou energií V obci se nacházejí dvě transformační stanice. První je zděná věžová, stavebně provedená pro 2 x trafo 400 kVA, napájí obec, druhá napájí s.p. Mezinárodní testování drůbeže. Napájecí vedení 22 KV je provedeno jako odbočka z kmenové linky 22 kV Želeč, napájené z transformovny 110/22 kV Tábor. Stávající trafostanice v centru obce vyhovuje umístěním i stavebním řešením pro výhledové zatížení. S rostoucí spotřebou elektrické energie se navrhuje doplnit další trafo.

Zásobování teplem Objekty

Palivo

Mezinárodní testování drůbeže s.p. bývalá inseminační stanice (souč. drůbež) kulturní dům, hostinec domácnosti

koks LTO, PB LTO pevná paliva, částečně PB

Se záměrem zlepšování hygieny ovzduší se doporučuje užití čistých energií a obnovitelných zdrojů.

Zásobování plynem Ústrašice nejsou plynofikovány. Plošná plynofikace v blízké době není reálná z důvodu předpokládaných pouze malých odběrů a velkých vzdáleností přívodů.

3.6

Spoje Dálkové kabely se na katastrálním území Ústrašice nenacházejí.

47

3.7.

Odpadové hospodářství

Svoz směsného komunálního odpadu z obce Ústrašice provádí firma Rumpold s.r.o. Tábor. Komunální odpad odváží na okresní skládku Želeč. Životnost této skládky je dostatečná (Od roku 2003 je v provozu 2. etapa skládky, v roce 2006 bylo zpracováno integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění. Vlastníkem skládky Želeč je firma Rumpold s.r.o.) V Ústrašicích jsou odděleně sbírány recyklovatelné složky odpadu: v obci několik shromaždišť osazených kontejnery na sklo a plasty. Sběrem a svozem separovaného odpadu je v současné době pověřena rovněž firma Rumpold. Sběrný dvůr v Ústrašicích vybudován není. Existuje možnost odvozu objemného odpadu na blízkou skládku Želeč. Stavební odpad vzniklý při stavební činnosti fyzických osob (občanů) je odkládán do velkoobjemových kontejnerů oprávněné osoby (odvoz zabezpečuje např. firma Rumpold s.r.o. Tábor). Kontejnery jsou odváženy k dalšímu materiálovému využití (recyklační zařízení v Klenovicích) nebo na skládky odpadů. Jako výchozí koncepční podklad pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji slouží Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje (ECOtrend s.r.o. Praha, 10/2002). V roce 2004 byl toutéž firmou zpracováván Plán odpadového hospodářství (POH) - Obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 7/2004 byla 14.9.2004 vyhlášena závazná část POH Jihočeského kraje, která je závazná pro všechny původce odpadů, tedy i obce). Naplňování opatření pro naplnění priorit a cílů odpadového hospodářství bude třeba koordinovat v rámci celého Jihočeského kraje. Bude se snižovat množství odpadů určeného ke konečnému zneškodnění, a to zejména v důsledku větší míry využívání některých komodit - tyto principy vyplývají z nových právních úprav - zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, včetně prováděcích předpisů k oběma těmto zákonům. Současná legislativa a cíle POH ČR i kraje prosazují přednostní využití odpadu před jeho odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím (např. energetickým). To povede k nutnosti zvýšené míry separace a recyklace. Způsob konečného zneškodnění komunálních odpadů nebude věcí jednotlivých obcí, ale rozhodnutí na krajské úrovni, na podkladě politických jednání a odborného zvažování variant. Záležitostí obcí bude odpovědět na tlak v co největší míře třídit odpad u zdroje (v domácnostech a u podnikatelských subjektů). Velmi důležitým prvkem v tomto směru bude zvýšení míry separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), pro jeho následné kompostování. K efektivnějšímu třídění komunálního odpadu za účelem zvýšení podílu a kvality následného materiálového využití bude v obci třeba rozmístit více sběrných stanovišť, starat se o pravidelný svoz nebezpečných složek komunálního odpadu. Se stavebním odpadem bude nadále nakládáno v souladu s platnými zákonnými opatřeními.

48

3.8.

Ochrana přírody a krajiny, ÚSES

•

zvláště chráněné území – není registrováno;

•

památné stromy – nejsou registrovány;

•

významné krajinné prvky (VKP), jejichž ochrana vyplývá obecně ze zákona č. 114/1992 Sb., jsou zastoupeny lesními porosty, vodními toky, rybníky a nivami vodních toků;

•

ochrana krajinného rázu – není zvýšená;

•

do řešeného území zasahuje část Evropsky významné lokality Lužnice a Nežárka: -

kód lokality CZ0313106;

-

důvodem ochrany je výskyt prioritních druhů živočichů – vydra říční, pískoř pruhovaný, páchník hnědý a velevrub tupý.

Vegetační poměry Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška a kol.) se na převážné části řešeného území původně vyskytovala společenstva acidofilních doubrav – Quercion robori – petraae. Na úzkých nivách potoků se vyvinula společenstva olšin – Alno – Padion. Podle vegetační stupňovitosti ČR je řešené území zařazeno do třetího a čtvrtého vegetačního stupně.

Geobiocenologická typizace Základní biogeografickou jednotkou je bioregion 1.21 – bechyňský.

Reprezentativní STG 3B3

Querci – fageta typica

typické dubové bučiny

3AB3

Querci – fageta

kyselé dubové bučiny

4AB3

Fageta – paupera

holé bučiny

4AB4

Fageta quercina – abietina

dubojedlové bučiny

3,4BC – C4 -5

Fraxiny – alneta

jasanové olšiny

Koncepce ÚSES Návrh plánu ÚSES respektuje okresní generel ÚSES. Do řešeného území zasahují tři regionální biokoridory – biokoridor řeky Lužnice RBK 457 a dva biokoridory lesních společenstev – RBK 366 a RBK 417. Na lokální úrovni je biokoridor nivy Maršovského potoka LBK 0801.

49

V řešeném území jsou tyto skladebné části ÚSES: -

regionální biokoridor Lužnice RBK 457;

-

regionální biocentrum B50 Třebišťské jednoty zasahuje do katastrálního území Ústrašice na nivě Lužnice;

-

vložené lokální biocentrum LBC11;

-

regionální biokoridor lesních společenstev RBK 366;

-


-


-


-


-

regionální biokoridor lesních společenstev RBK 417;

-


-


-


-

lokální biokoridor Maršovského potoka LBK 0801.

Nedílnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, vymezené na ekologicky relativně zachovaných částech krajiny a navržené jako linie podél drobných vodních toků: IP 0100, IP 0803. Chybějící části ÚSES – bude nutno postupně doplnit. V řešeném území je to krátká část regionálního biokoridoru lesních společenstev RBK 417, kdy bude nutno na poli vysadit pás lesa o šířce minimálně 40 m.

Cílová společenstva ÚSES Navržená cílová společenstva prvků ÚSES odpovídají přirozenému stanovišti dle STG odvozených z lesnické typologie a BPEJ. Pro prvky ÚSES lesních společenstev STG 3,4AB, B3, 4: -

lesní porost věkově diferencovaný s přirozenou druhovou skladbou odpovídající lesnímu typu či STG.

Pro prvky ÚSES vodních toků a niv: STG 4BC4 – 5: -

tok s přirozeným korytem a olšinou na nivě nebo břehové porosty olší a vrb a extenzivně udržované louky na nivě.

Funkčnost prvků ÚSES Stabilizovaná funkční společenstva udržovat tradičním hospodařením: -

extenzivní louky;

50

-

lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou chránit před nevhodnými zásahy a postupně převést na věkově členěné porosty.

Částečně funkční společenstva: -

kulturní louky na nivách - postupně extenzivním hospodařením a případně přísevem žádoucích bylin převést na květnaté louky;

-

lesní porosty – monokultury smrku v rámci obnovy postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby..

Nefunkční části ÚSES: -

pole – budou podle možností postupně zakládány.

51

4.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území

–

nebylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování);

–

nebylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na NATURU;

–

pro území nejsou zpracovány územně analytické podklady; vyhodnocení územního plánu Ústrašice je uplatněno k hodnotám, které jsou uvedeny v zadání: •

hodnotou nejvyššího významu je uspořádání řešeného území, kde obvod katastrálního území je lemován souvislým komplexem lesních porostů. Sídlo pak se rozkládá v mělké kotlině. Toto charakteristické uspořádání, které vytváří jistou intimitu celého vnitřního prostoru není narušeno žádným rozsáhlým navrhovaným záměrem. K příjemnému životnímu prostředí přispívá i vodní tok Maršovického potoka, doprovázeného zelení;

•

oddělení prostoru sídla Ústrašice od průmyslové aglomerace Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí – Tábor komplexem lesů a zároveň dobrá dostupnost této aglomerace přispívá k atraktivitě obce Ústrašice

•

jsou respektovány památkově chráněné objekty i urbanistická skladba sídla, je stanovena maximální podlažnost;

•

zachování harmonického měřítka krajiny bez intenzivního průmyslového využití je promítáno do urbanistické koncepce;

–

SWOT analýza není vzhledem k malému rozsahu měněných území provedena;

–

nebyl proveden rozbor udržitelného rozvoje, protože doposud nebyly pořízeny územně analytické podklady obcí.

Je možno konstatovat, že rozsah částí území územního plánu není příliš velký a tedy nebudou narušeny vyvážené vztahy podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Nabídka ploch pro rozvoj bydlení příznivě ovlivní potřebnou stabilizaci obyvatelstva obce Ústrašice.

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plán obce Ústrašice je v souladu s cíli územního plánování: •

vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území s cílem stabilizace obyvatel v území a pro soudržnost společenství obyvatel území návrhem nových zastavitelných ploch;

•

komplexně řeší účelné využití a prostorové uspořádání území rozvojem a rozšiřováním zastavěného území sídel. Nové lokality zástavby ve volné krajině nejsou navrhovány;

•

ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví tak, že zachovává historickou skladbu sídla. S cílem ochrany civilizačních hodnot navrhuje zásobování vodou pokud možno z veřejného vodovodu a řeší odkanalizování do navržené čistírny odpadních vod;

52

•

chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel tak, že je respektován územní systém ekologické stability krajiny, nejsou narušeny významné krajinné prvky. Dopravní síť, založená v území je zachována a není narušena prostupnost krajiny.

53

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Ochrana ovzduší Emisní situace V území se nenachází žádný zvláště velký nebo velký zdroj znečišťování ovzduší, ze středních zdrojů (REZZO 2 – eviduje Městský úřad Tábor, tj. pro Ústrašice obec s rozšířenou působností): Největším zdrojem znečišťování ovzduší je v Ústrašicích Mezinárodní stanice testování drůbeže s.p. Zdrojem emisí je kotelna (spalován koks) a technologie (úniky amoniaku). V areálu bývalé inseminační stanice je v současné době chov drůbeže emitující rovněž amoniak. Emise ze spalování lehkých topných olejů a propan – butanu jsou zanedbatelné. Dalším evidovaným zdrojem emisí v obci je Kulturní dům s hostincem (malý zdroj, kotelna na LTO). Vzhledem k tomu, že území není plynofikováno, mají velký vliv na kvalitu ovzduší v Ústrašicích lokální topeniště – malé zdroje - tzv. plošné znečištění, které jsou převážně na pevná paliva. Plynofikaci obce nelze v dohledné době předpokládat. K mírnému lokálnímu zvýšení imisních zátěží (zejména škodlivinami: polétavý prach (PM10, CO, NOx a těžkými kovy) dochází v důsledku silniční dopravy podél silnice III. třídy (III/1359), která prochází sídlem.

Imisní situace Na území Ústrašic není měření škodlivin v ovzduší prováděno. Kvalita ovzduší je pro celé území republiky modelově dopočítávána a každoročně jsou hodnoty aktualizovány. Řešené území není vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (na základě dat za rok 2005 a na základě vyhodnocení zahrnutých do Ročenky znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2005, ČHMÚ, 2006), tj. nedochází zde k překročení žádného z imisních limitů (vyjma ozónu), je zde potřeba zajistit dodržování dobré kvality ovzduší (dle zásad směrnice 96/62/EC). Problémem nadregionálním je ozon (troposférický, přízemní), který je sekundární znečišťující látkou, není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší. K překročení cílového imisního limitu ozonu pro ochranu zdraví došlo za roky 20032005 na 99 % území státu, u 84 % populace (též v řešeném území). Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi (frakcí PM10) – polétavým prachem je zvětšujícím se problémem v rámci celé ČR. Nepřekračuje však v řešeném území limity (roční ani 24-hodinové). Ačkoliv jsou nejvyšší koncentrace ročních aritmetických průměrů pod imisními limity nejvýznamnějších sledovaných škodlivin, je třeba připustit lokální problémy na úseku znečištění ovzduší. Celorepublikové imisní modely v sobě nezahrnují lokální vlivy, které

54

vzhledem k poloze Ústrašic, i vzhledem palivové základně lokálních topenišť v sídle převládají. Imisní situace je závislá na řadě faktorů, mezi které patří zdroje emisí, zejména střední a malé zdroje, konfigurace terénu a konkrétní klimatické podmínky. Zejména v zimním období - během inverzního zvrstvení ovzduší je lokální znečištění ovzduší významné. Je to dáno též reliéfem (většina území Ústrašic leží v mělkém údolí), významnou roli hraje přítomnost vodních ploch a vodotečí.

Vývoj - návrh Vývoj imisí jednotlivých škodlivin lze předpokládat následující: emise oxidu siřičitého budou kolísat a oxidy dusíku se budou postupně pomalu snižovat (zejména díky obměně vozového parku u mobilních zdrojů znečišťování ovzduší). Primární prašnost zůstane i nadále problémem vzhledem k převládajícímu množství lokálních topenišť a sekundární prašnost zůstává velkým problémem obecně (zejména vzhledem k silniční dopravě). Vzhledem k tomu, že Ústrašice dosud nejsou napojeny na plyn (a je nereálná plošná plynofikace obce v dohledné době), je třeba uvažovat o možnostech volby jiných alternativ ve způsobech vytápění – užívání obnovitelných zdrojů energie (zejména spalování biomasy). Rovněž doplnění opatření vedoucích k energetickým úsporám a tedy nižšího množství spáleného paliva (regulace topení, izolace oken, zateplení stěn objektů aj.) přinese zlepšení ve znečišťování ovzduší.

Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. Prvotní stanovení rizikovosti ploch uvádějí prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990) nebo mapy měřítka 1:50 000 České geologické služby, v nichž je pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typů a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů. Sledované území má riziko střední. Konkrétní situaci je třeba zjišťovat měřením objemové aktivity radonu v ovzduší v konkrétních lokalitách. Preventivní měření radonu je prováděno před novou výstavbou, dodatečná měření by se měla provádět u starších objektů (zejména vytipovaných objektů obytných), ta prováděna nebyla.

Hluk Hluk ze silniční dopravy Hluk ze silniční dopravy je dán intenzitou dopravy, podílem těžké nákladní dopravy, vychází z druhu zástavby, povrchu vozovky, příčného a podélného uspořádání silnice. Hygienické požadavky přípustných hladin hluku vycházejí ze současně platného Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ze dne 15.3.2006 s nabytím účinnosti dnem 1.6.2006. Dle § 11 se hodnoty hluku v chráněném

55

venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T. Podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního tlaku) stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 tohoto nařízení. Pro centrální zastavěnou část Ústrašic byl v nejužších místech průtahu silnice III/1359 zpracován orientační výpočet hluku ze silniční dopravy. Na fasádě domů, které jsou blíže než 20 m od osy dochází k překračování limitů hluku pro starou zátěž (limit 70 dB). Je to dáno tím, že v důsledku umístění skládky Želeč (v sousedním k.ú.) tvoří 36 % celkové průjezdní automobilové dopravy nákladní těžká doprava. Pro hlukové posouzení nově situovaných rozvojových ploch pro obytnou zástavbu je možno považovat za limitní izofonu 60 dB (s uplatněním korekce pro hluk na hlavních pozemních komunikacích pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor). Na základě orientačních výpočtů akustického tlaku LAeq,T, při kterém byl zohledněn předpokládaný nárůst dopravy, byla určena vzdálenost limitní izofony 60 dB: v horizontu let 2010 až 2015 bude ležet ve vzdálenosti cca 43 – 45 m od osy silnice III/1359. Chráněný venkovní prostor před obytnou zástavbou by neměl být blíže silnici, pouze za předpokladu osazení plných plotů s protihlukovou funkcí by bylo možno hranice pozemků přiblížit více komunikaci. Při započtení efektu odrazu akustických vln od potenciálních objektů doporučujeme však dodržet minimální odstup větší: cca 47 – 50 m od silnice. Vstupními údaji o intenzitách dopravy bylo sčítání z roku 2005 a koeficienty nárůstu počtu vozidel (ŘSD, 2006). Z výše uvedených orientačních výpočtů vyplývá, že pás do 50 m od osy silnice III/1359 je třeba považovat pro obytnou zástavbu a její chráněný venkovní prostor jako podmíněně vhodný (v případě rozvojových ploch pro bydlení situovaných do bližší polohy vůči dané silnici bude třeba splnit hygienické předpoklady pro bydlení např. protihlukovými opatřeními). Pro spolehlivější konkretizaci situace se doporučuje v rámci podrobnějšího stupně ÚPD provést detailnější hlukové posouzení.

Hluk z výroby V území se nevyskytují žádné hlučné výrobní činnosti, které by vyžadovaly vymezení ochranných pásem z titulu nadměrné hlučnosti. Hluk z výroby nesmí překračovat hranice pozemku.

Ochranná pásma výrobních areálů Pro s.p. Mezinárodní testovací stanici drůbeže (oba areály) i pro areál bývalé inseminační stanice (v současné době chov drůbeže) jsou vymezena ochranná pásma.

56

U ostatních objektů je vymezeno OP pouze pro areál soukromě hospodařícího zemědělce v jihozápadní části Ústrašic. U všech zdrojů negativních vlivů na okolí, tj. vlivů emisí, hluku i organoleptických zápachů není možno, aby byla vymezená ochranná pásma překračována. Ochranná pásma je třeba vyhlašovat pro všechny nové výrobní areály a průběžně aktualizovat pro všechny stávající (na podkladě změn kapacity chovů i technologických změn v areálech).

Vyhodnocení navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Úvod Vyhodnocení navrženého urbanistického řešení Územního plánu Ústrašice bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č. 334 ze dne 12. 5. 1992 o ochraně ZPF a prováděcí vyhlášky MŽP č. 13 ze dne 24. 1. 1994 a Metodického pokynu Odboru Ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona.

Metodika a postup vyhodnocení Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny i ukazatelé kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle kterého je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy a orné půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídě ochrany ZPF. Kultura zemědělské půdy byla stanovena podle katastrální mapy 1 : 2 880.

Vyhodnocení podmínek zemědělské výroby na území obce Katastrální území obce Ústrašice pokrývají z více než 70 % lesní porosty. V nevelké odlesněné enklávě se nachází obec Ústrašice. Terén je mírně zvlněný, je zde zastoupena převážně orná půda méně kvalitní. Nejvyšší hodnotou řešeného území je uzavřenost celého prostoru mezi mohutnými lesními komplexy a zároveň jeho příznivá malá vzdálenost od táborské aglomerace. Pro tyto přednosti byly Ústrašice určeny pro situování specializovaných zemědělských služeb. V současné době zde pracuje s.p. Mezinárodní testování drůbeže. V objektech bývalé inseminační stanice je rovněž provozován chov drůbeže. Stanice Reprogenu je mimo provoz. Územní plán Ústrašice zachovává všechny objety specializovaných zemědělských služeb a respektuje také jejich ochranná pásma. Součástí Územního plánu Ústrašice je řešení lokálního územního systému ekologické stability. Navrženým urbanistickým řešením není narušen systém ÚSES.

57

Zdůvodnění navrženého řešení Pro stabilizaci trvale bydlícího obyvatelstva a mírný nárůst výhledové velikosti obce je nutno připravit plochy pro rozvoj zejména bydlení. Současná zástavba obce je kompaktní, s minimem proluk a proto je nutno navrhnout některé plochy k odnětí ze zemědělského půdního fondu. V minulém období byly rozpracovány dvě lokality (Za Doubím a Za dvorem) a byla zde vydána některá územní rozhodnutí a stavební povolení. Další možnost výstavby je vázána dle zákona č. 183/2006 Sb. schváleným územním plánem.

Vyhodnocení důsledků územního rozvoje na ZPF Urbanistické řešení navrhuje celkem k vynětí 17,714 ha půdy, z níž je 14,120 ha zemědělské a z ní 9,691 ha orné půdy. Rekapitulace nároků na plochy (bez nadregionálních dopravních staveb) Etapa 1

Etapa 2

Etapa 3

celkem

zemědělská půda

orná půda

celkem

zemědělská půda

orná půda

celkem

zemědělská půda

orná půda

bytová výstavba

8,359

8,064

6,696

0,515

0,515

0,515

1,043

1,043

1,043

dopravní stavby

0,137

0,137

0,137

-

výrobní plochy

2,050

1,812

0,719

0,725

vodní hospodářství

3,061

-

-

-

0,064

0,064

Funkční využití

zemědělská výroba

0,998

0,998

0,356

-

zeleň

0,692

0,692

0,091

0,070

0,725

-

-

0,070

0,070

0,064

Podrobné členění je uvedeno v tabulce. Vyhodnocení navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Navrženým urbanistickým řešením nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa.

58

Ústrašice. územní plán. Návrh

Recommend Documents