Ústavní zákon
o funkčním období zastupitelstva hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky
Čl.1
Funkční období zastupitelstva hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014 je dvouleté.
Čl. 2
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva k ústavnímu zákonu o funkčním období zastupitelstva hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014. Obecná část: Zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) bylo v České republice zavedeno krajské zřízení a ustaveny kraje.V § 2 odst. 1 tento zákon zakotvil výčet orgánů kraje, mezi něž zahrnul zastupitelstvo kraje, radu kraje,hejtmana kraje a krajský úřad. Regulace postavení a působnosti jednotlivých orgánů kraje pak je obsažena v hlavě IV zákona o krajích v §§31 až 75. V § 95 zákona o krajích se pak uvádí, že tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu. Důvodem byla specifičnost dosavadního postavení hlavního města Prahy. Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze totiž definoval hlavní město Prahu jako obec. Tato specifičnost byla po přijetí zákona o krajích vyjádřena i přijetím zvláštního zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze v němž bylo zakotveno postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, jako kraje a obce a zároveň zde bylo zakotveno i postavení městských částí. Současně se zákonem o krajích byl přijat zákon č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Na základě tohoto zákona proběhly první volby do zastupitelstev nově zřízených krajů dne 12.11.2000. Tím, že hlavní město Praha mělo na základě zákona ČNR č. 418/2000 Sb., postavení obce jejímž orgánem bylo zastupitelstvo obce i podle obecné úpravy zákonem ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecné zřízení), volba zastupitelstva obce byla podřízena regulaci podle zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích. Podle tohoto zákona proběhly volby do zastupitelstva hlavního města Prahy i ve dnech 13.11.-14.11.1998. Podle článku 102 odst.2 Ústavy České republiky je funkční období zastupitelstev čtyřleté. Zastupitelstvo hlavního města Prahy tedy mělo po volbách v roce 1998 funkční období do 14. listopadu 2002. To, že hlavní město Praha mělo v době konání prvních voleb do zastupitelstev nově zřízených krajů již řádně zvoleno zastupitelstvo ve volbách do
zastupitelstev v obcích v roce 1998, vyřešil zákonodárce tak, že v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze v jeho § 121 odst.1 prohlásil že dosud zvolené zastupitelstvo hlavního města se považuje za zastupitelstvo podle tohoto zákona. Touto konstrukcí zákonodárce stvrdil, že zastupitelstvo hlavního města Prahy, které bylo zvoleno jako zastupitelstvo obce se ze zákona stalo zastupitelstvem na úrovni kraje. Důsledkem této konstrukce je pak to, že zastupitelstvo hlavního města Prahy je i nadále voleno v režimu zákona o volbách do zastupitelství v obcích zatímco ostatní zastupitelství v krajích jsou volena podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů a jednak to, že volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v polovině funkčního období zastupitelstev všech ostatních krajů v České republice. Pro tuto dvoukolejnost již neexistují v současné době žádné relevantní důvody. Z hlediska ekonomie voleb na straně státu by odstraněním této dvoukolejnosti bylo možné ušetřit personální, věcné i finanční náklady spojené s dvojí aktivací stejného mechanismu, který je používán v případě voleb do zastupitelstev krajů a pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy vždy každé dva roky. Z hlediska ekonomie na straně zúčastněných subjektů ve volební soutěži by to znamenalo rovněž úsporu nákladů spojenou s činností všech mechanizmů zapojených do předvolební kampaně a a s jejich vynucenou aktivací každé dva roky. Na straně politických subjektů zapojených ve volební soutěži by sjednocení termínu voleb do všech zastupitelství krajů a zastupitelstva hlavního města Prahy umožnilo i volbu dlouhodobější personální strategie. Ke sjednocení termínu voleb zastupitelstva hlavního města Prahy se všemi ostatními zastupitelství krajů se navrhuje použít ústavně komfortní mechanismus jednorázového stanovení kratšího funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy zvoleného ve volbách v roce 2014 na dva roky. V ústavní historii České republiky byl obdobný mechanismus použit v ústavním zákoně České národní rady č. 64/1990 Sb., jímž bylo ústavou stanovené volební čtyřleté období pro volby do ČNR v roce 1990 změněno na 24 měsíců. Tím, že se poslední volby do zastupitelstev krajů konaly ve dnech 12.13.10.2012 a volby do zastupitelstva hlavního města Prahy ve dnech 15.16.10.2010 a musí se tedy konat opět v říjnu 2014, lze docílit sjednocení termínu čtyřletého funkčního období zastupitelstev krajů a dvouletého funkčního období
zastupitelstva hlavního města Prahy tak, aby se příští volby do všech zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy konaly v roce 2016 v jednom termínu. Rozhodnutí o tomto jednorázovém kratším funkčním období by pak dovolovalo připravit k jednotnému termínu voleb do zastupitelstev krajů v roce 2016 všechny potřebné legislativní úpravy zákona č. 129/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Navrhovaná právní úprava nevyvolává žádné nároky na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a hlavního města Prahy, ani na jiné veřejné rozpočty, nemá dopady na podnikatelské prostředí a zachovává ústavní konformitu České republiky, včetně jejího souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR . Zvláštní část: Čl.1 Upravuje zkrácené volební období zastupitelstva Hl. m. Prahy v roce 2014 tak, že toto volební období končí v roce 2016. Toto zkrácení volebního období vytváří ústavní předpoklad proto, aby se mohly v roce 2016 konat volby do zastupitelstva Hl. m. Prahy podle právní úpravy upravující volby do zastupitelstev vyšších územně-samosprávných celků (krajů). Čl.2 Stanovuje účinnost ústavního zákona dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů.
V Praze dne 14.2.2014 František Adámek, v. r. Štěpán Stupčuk, v. r. Jiří Koskuba, v. r. Jaroslav Zavadil, v. r. Jeroným Tejc, v. r. Jiří Dolejš , v. r. Marta Semelová, v. r. Milan Šarapatka, v. r. Jiří Holeček, v. r. Daniel Herman, v. r. Michal Hašek, v. r. Tomáš Podivínský, v. r. Jaroslava Jermanová, v. r.
Matěj Fichtner, v. r.
