MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA
ÚSTAV PEDAGOGICKÝCH VĚD PEDAGOGIKA
Ročníková práce Prokrastinace vysokoškolských studentů a její spojitost s Big-five modelem osobnosti Jana Vašáková
Konzultant práce: Mgr. Anna Římánková
2015 1
Mé poděko á í patří Mgr. A
ě Ří á ko é za od or é ede í, trpěli ost a ochotu, kterou
i prů ěhu zpra o á í roč íko é prá e ě o ala.
Prohlašuji, že jse
tuto roč íko ou prá i
pra o ala sa ostat ě a u edla
í eškerou
použitou literaturu.
V Br ě, d e 30. prosince 2015 ………………………….………………………………………………….…………….. 2
Abstrakt Tato teoreti ká prá e se za ý á fe o é e typologii Big-five modelu u stude tů
prokrastinace ve vztahu k osobnostní
soký h škol. Ke každé slož e tohoto modelu
(neuroticismus, extraverze, ote ře ost ůči zkuše osti, pří ěti ost, s ědo itost) je
líže
předsta e a její spojitost s prokrasti a í. O sah této prá e je opře o teoreti ká ý hodiska a ýsledk
ýzku ů růz ý h autorů. Dle ýsledků v hází egati í korelace s prokrasti a í u
faktoru s ědo itosti, pří ěti osti a ote ře osti ůči zkuše osti a poziti í korela e u složk neuroticismu. Faktor extraverze
kazo al e ýzku e h rozdíl é ýsledk .
Klíčová slova prokrastinace, odkládá í úkolů a po i
ostí,
sokoškolský stude t, oso
ostí t p , Big-five,
neuroticismus, extraverze, ote ře ost ůči o é zkuše osti, pří ěti ost, s ědo itost 3
Obsah Úvod 1. Pojem prokrastinace .............................................................................................. 6 1.1.
Prokrastinace ve vztahu k vysokoškolský
stude tů ................................ 6
2. Big-five model ....................................................................................................... 8 2.1.
Big-five ve vztahu k prokrastinaci ................................................................ 9
2.2.
Neuroticismus ve vztahu k prokrastinaci .................................................... 10
2.3.
Extraverze ve vztahu k prokrastinaci .......................................................... 11
2.4.
Otevře ost vůči zkuše oste
2.5.
Svědo itost ve vztahu k prokrastinaci ....................................................... 12
2.6.
Přívětivost ve vztahu k prokrastinaci .......................................................... 13
2.7.
Shr utí....................................................................................................... 13
ve vztahu k prokrastinaci ............................. 12
Závěr
4
Úvod Prokrastinace je dnes, a to přede ší
zahra ičí dík
ýzku ů
apř. Ferrariho (2001)
nebo Schouwenburga (2001), často diskuto a é té a. Bohužel
české
prostředí se
s problematikou prokrastinace v od or é
poli setká e je zřídka. Pro širokou eřej ost
jsou u ás dostup é ejrůz ější příručk
apř. Ludwig, 2013 nebo Fiore, 2014 , a šak
oblasti české pedagogik je toto té a e ýzku e h ětši ou opo íje o. Jako příklad ěde kého záj u o problematiku prokrastinace u ás
ohu u ést prá i Sli iako é
či
rozsáhlou diserta i Ga rhelíka (2008). Z dů odu částeč é a se e česk psa ý h od or ý h pra í po ažuji za pří os é za ěřit se a toto té a i v rá Prokrastinaci je
ož é sledo at
akade i ké , pra o í , rodi v akade i ké
prostředí je
Eerdeo á, 2004, s. 30). Výzku proto v rá
é šak
é roč íko é prá e.
ěkolika ži ot í h prostředí h; či so iál í
apř.
prostředí
(Klingsiecko á, 2013, s. 30). Prokrastinace
ej í e prostudo a ou o lastí prokrasti a e
z ji ého ež akade i kého prostředí jsou zatí
apř.
i i ál í,
i této prá e zůsta u ro ěž u akade i ké prokrasti a e.
Jak t rdí Solomono á a Rothblumo á (1984), pro lé e špat é
i
prokrastinace e í zakoře ě je
ti e-managementu, ale na toto spe ifi ké ho á í
faktorů. Dle Eerdeo é na rozsah této prá e jse
, s.
jsou to apříklad oso
á li i spousta další h
ost jedince či
oti . S ohledem
se rozhodla ztáh out tematiku prokrastinace a ílo ou skupi u
sokoškolský h stude tů a to pouze ve
ra ý h aspekte h - oso
ost í h t pů,
ko krét ě Big-five modelu a jeho částí: neuroticismus, extraverze, ote ře ost ůči o é zkuše osti, pří ěti ost a s ědo itost. Zají á
ě, jaké ýsledk
těchto studií h pře ládají a
zda se dá jed oz ač ě určit tako ý profil jedi e, který je s ohledem k oso
ost í t pologii
Big-five modelu nej á h l ější k prokrastinaci.
5
1. Pojem prokrastinace A gli ký ter í „procrasti atio “ ol ě přelože o jako „prokrasti a e“ e á pedagogiky žád ý český ek i ale t (o ěře o v Pedagogi ké 2013). Definice prokrastinace v rá (2010) z í: „lik a ost, lehko
ůže e setkat se zá ě ou se slo e
i
slo íku, Prů ha, 2001, 2009,
i ps hologie dle Velkého ps hologi kého slo íku
áhá í, sklo
sl osti či le osti“. Přede ší
rá
odkládat úkol
a po i
osti, zej é a z dů odu
lai ké eřej osti se pod poj e
„prokrasti a e“
„le ost“. Tohle pojetí šak e í přes é a e stihuje
podstatu tohoto je u lidského ho á í Ferrari, 2001, s. 43). Na přes é definici, kterou by uznali
ši h i autoři za ý ají í se touto pro le atikou, se
V součas osti ted pro te to fe o é
ýzku
í i neshodnou.
ee istuje tako é oz ače í, které
lo šeo e ě
přijato. Jako příklad defi i e od zahra ič ího autora u edu hoj ě ito a ého Milgra a, apř. Milgram, Mey-Tal a Levison (1998, s. 297), v jehož pojetí je prokrasti a e r se kd do hází k odkládá í a oddalo á í důležitý h po i do hází k rozděle í prokrasti a e
ho á í,
ostí, úkolů a rozhod utí. Dle ěj
a d a druhy: oddalo á í úkolů (task avoidance) a
oddalo á í rozhod utí (decision avoidance). V ad házejí í h kapitolá h se líže za ěří
a
akade i kou prokrasti a i, která je z ětší části řaze a k pr í u ze z í ě ý h druhů děle í prokrastiance (task avoidance). Ni
é ě elze opo e out, že oddalo á í rozhod utí jde
ruku v ruce se stude tským ži otem, a proto se ě o at alespoň okrajo ě dík
ýzku ů
u i a zdor děle í Milgra a (1998) budu
Bańka a Hauzińskiho
i for a e jsou aktuál ější a otázky řeše é jeji h rozhod utí, jsou přede ší
(2015), jelikož jeji h
ýzku em, jako jsou oddalo á í
z hlediska kariér í strá k a s hop ostí dalšího uplat ě í pro
studenty důležité.
1.1.
Prokrastinace ve vztahu k vysokoškolský
Se stude t
stude tů
soké škol se pojí prokrasti a e akade i ká. Starší údaje za ý ají í se
sokoškolský i stude t a jeji h prokrasti a í ho oří až o (Ellis a Knaus, 1977 dle Vale to á, 1984 dle Vale to á,
, s. 8), ji é u ádějí
, s. 8) a ej o ější
% S hou e
% stude tů prokrasti átorů % (Solomono á a Rothblumo á, urg,
s. 8). Naskýtá se zde otázka, jaký je skuteč ý ýsk t prokrasti a e soký i či ízký i čísl
dle Vale to á,
,
ezi stude t a co se za
e ýzku e h přes ě skrý á; zda jsou tyto rozdíl způso e é apř. 6
edostateč ý
rozliše í
skuteč ost, že rozdíl ý
o je a o již
e í prokrasti a e nebo je
součas é do ě prokrasti átorů u ý á? Mož ý
číslů
ož é přij out
dů ode
k tě to
ůže ýt i ýše z í ě ý fakt, že autoři se a jed ot é defi i i sa ot é
prokrasti a e eshodují. Například Ferrari (2001, s. 31) na akademickou prokrastinaci ahlíží jako a odkládá í studij í h po i
ostí jako je psa í růz ý h esejí, se i ár í h pra í, t or a
referátů, přípra a a zkoušk a píse ter í ů zkoušek a ko zulta í s
é pro ěrk , dále oddalo á í registra e před ětů,
učují í i a další. Solomono á a Rothblumo á (1984, s. 503)
ho oří o prokrasti a i z ji ého úhlu pohledu. Dle i h jde o lik a ost a z teč é odkládá í úkolů a po i
ostí. Na tyto formulace růz ý h autorů
ůže e ahlížet uď jako na hru se
ůže e hledat hlu ší ýz a . V rá
slovy, nebo v nich
defi i e částeč ě odliš é, ale
i prokrastinace jsou sice tyto
základě ho oří o stej é pro le ati e a rozdíl
ejsou tak
arka t í. Jak upozorňuje i s prokrasti a í je střed í a času.
Ve
apř. Sirin (2011, s. 448), ětši a součas ý h
áza ý h
a skupi u
sokou školu s se ou ese sokoškolské
ýzku ů spoje ý h
sokoškolský h stude tů. Přestup stude ta ze ohá úskalí. Klíčo ou s hop ostí se stá á orga iza e
studiu se předpokládá pl á sa ostat ost stude ta a jeho
schopnost v ter í u pl it zada é úkol , přiče ž je je ude o ejdří e e o těs ě před ter í e
a ě , kdy úkol zpra uje. Zda to
ode zdá í, záleží pouze a studují í . To sa é
platí i o jeho přípra ě a zkoušk . Studenti se šak s touto radikál í z ě ou spojenou s ětší ol ostí, sa ostudie ji ý
zá a ější
či
a o ý i po i
ost i, e žd úspěš ě
pořádají a ě ují se raději
oste , a to a úkor studia, kde s é povinnosti naopak odkládají. Jak
u ádí apř. Sli iako á (2007, s. 17) či Eerdeo á (2004, s. 30), tato fakta jsou zásad ím dů odem pro za ěře í ýzku u prokrastinace prá ě a
sokoškolské stude t .
Schouwenburg a Groenewoud (2001 s. 230) upozorňují a to, že stude tský ži ot sestá á nejen z
oti a e dosáh out o ejlepší studij í ýsledk , ale že se zde vyskytuje i motivace
so iál í. Na jed u stra u ajde e e stude tské záro eň i část za ý ají í se ol ý
čase
ži otě strá ku za ěře ou a uče í, ale
a so iál í i ko takt . Autoři ro ěž zdůrazňují, že
záleží a síle od ě , kterou stude ti za s é ko á í dostanou. V rá
i akade i ké prokrasti a e
pra idel ě a
á e tako é prokrasti átor , kteří prokrasti ují
ůže e tak u i h zaz a e at prokrasti a i azý a ou jako rys osobnosti
„personality trait“. Druhý t p prokrastinace je pouze ojedi ělou záležitostí, stavem, a lze jej
7
oz ačit jako „personality state“. Pr í ze z í ě ý h t pů je pro stude t (S hou e
urg,
dle Ga rhelík,
, s.
).
Solomono á a Rothblumo á (1984, s. 505) u ádějí, že v rá
i psa í se estrál í h pra í,
zkoušk a
,
prokrasti a e
% stude tů prokrasti uje
% stude tů trpí prokrasti a í
% ji h odkládá po i
osti spjaté s týde
la z ěře a u pl ě í do házk
í
prů ěhu uče í se a
čte í
úkolů. Me ší
% a u ad i istrati í h či
íra
ostí spjatý h
se studiem (10,6 %). Z u ede ý h pro e t je oči id é, že soustředě í se důležitého úkolu dělá stude tů
riska t í
a sepsá í
ej ětší pro lé . Přesto e í hod é po ažo at skupi u
sokoškoláků za ěkoho, kdo se s aží s oji „ es hop ost“ skrýt za ějaký ospra edlňují í pojem. Solomono á a Rothblumo á (1984, s. 505) ve ýsled í h s ého ýzku u u edl , že sa ot í stude ti
htěli o ezit li prokrasti a e a jeji h ži ot.
o ezilo prokrasti a i při psa í se estrál í h pra í, a zkoušku a
, %
. %
u ítalo její o eze í při každotýde
% stude tů
se jí rádo
h ulo při uče í se
í čet ě. ) toho
ež polo i a dotáza ý h si je ědo a li u prokrasti a e a htěla
rádo
plý á, že í e
s tí to pro lé e
ě o dělat. Ráda
h se ted dále za ěřila a to, jaký oso
zda za pro le atikou odkládá í po i
ostí t p stude ta ej í e prokrasti uje a
ostí a úkolů
estojí v základu již sa ot ý t p
osobnosti.
2. Big-five model Te to experience),
odel zahr uje pět di e zí: ote ře ost s ědo itost
Conscientiousness),
ůči zkuše osti (Openness to
extraverzi
(Extraversion),
pří ěti ost
(Agreeableness) a neuroticismus (Neuroticism). Pro tuto pětifaktoro ou strukturu popisují í osobnost jedince zavedl Goldberg v ro e zjed oduše í McCrae a Joh slože ý
z počáteč í h pís e
oz ače í Big-five česk : Velká pětka . Pro
a rhují poj e o á í tě hto pěti faktorů akronymem o sahují í h základ í h pěti složek
odelu - OCEAN
(Hře íčko á, 2011, s. 10). Do tě hto pěti hla í h složek modelu zahr ut o je
l
rozsáhlý
é popis o sahují í přída á j e a, která
ta o o i ký
studiem
ají ilustro at lidskou oso
Jen struktura v a eri ké a gličti ě sčítala a sez a u při liž ě
ost.
r sů z elko ého 8
souboru 18
oso
ost ě rele a t í h slo . Gold erg postup ě
z ikají í kategorie
faktoro al a postup ě pot rdil strukturu Velké pětk Blat ý, 2010, s. 45). V každé
z pěti faktorů se
a hází sez a
přída ý h j e
sa ot ý faktor. U každého z faktorů e istují protipól
harakteristik, dle který h
identifikovat jedince. V euroti is u jsou apříklad
pří ěti osti je
so e skórují í jedi e
ůže e
opozi i harakteristik „ apjatý“ s.
„klid ý“, přiče ž je-li jedi e „ apjatý“, z a e á to, že skóruje vysoko a naopak je-li „klid ý“,
harakterizují í h
da é
faktoru
euroti is u skóruje tako ý jedi e
euroti is u ízko. V rá
apř. „s ířli ý“ a ízko skórují í „ko flikt í“;
s ědo itosti je jedi e s ědo itější tí
í e, čí
í e je „pra o itý“ a
rá
aopak
i i
é ě
s ědo itý pokud je „ ed alý“; u extraverze jsou „po ída í“ jedinci vysoko skórují í v tomto faktoru a ti „ álo lu í“ ízko skórují í; a k faktoru ote ře ost ůči zkuše osti patří jedi i „t oři í“ a oddalují se od ěj ti „ko e č í“, a tak dále (Hře íčko á, 2011, s. 11). Dle
ázoru Hře íčko é (2011, s. 198-200) žáků
s
soký
skóre
neuroticismu
es ědčí streso é prostředí a jsou í e á h l í ke stresu. Stude ti, kteří dosahují skóre
e tra erzi,
Stude ti
ají í
e ý ají přes e í akti ita i,
sokého
e žadují soukro í a jsou e ergičtí.
soké skóre v ote ře osti ůči zkuše osti jsou z ída í,
a z ě u. Stude ti skórují í í e v pří ěti osti o
kle e ají záje
ají rádi roz a itost o soutěže í, druhý
spíše dů ěřují a dá ají před ost spoluprá i. V soký ýsledek e faktoru s ědo itosti z ačí u žáků
sokou
oti a i klasifika í, od ě a i či překo á á í
rekordů. Tito jedi i se
za ěřují a s é íle a e e hají se rozptýlit.
2.1.
Big-five model ve vztahu k prokrastinaci
Badatelé e s ý h ýzku e h spoje ý i s li e prokrasti a e Jeji h ý ěr
ejčastěji pra ují prá ě s
odele
odelu je odů od ě ý. Například dle
studij í dis iplí a a dle
t pu oso
Velké pětk
e oli
íru akade i ké odele
Big-Five.
ír s ědo itosti se dá předpo ědět
ír ote ře osti ůči zkuše osti stude ti olí ko krét í studij í
strategii (Blicke, 1996 dle Hře íčko á, 2011, s. 197). Proto se v rá držet tohoto
osti a
odelu. Pro základ í ilustra i o saže ý h složek
Eerdeo á (2004, s. 31) u ádí o sah pěti o e ý h
i této prá e udu ro ěž jed otli ý h faktore h
harakteristik teorie oso
osti
ásledo ě: 9
faktor neuroticismu a v ě
aspekt úzkosti, deprese,
epřátelst í, se e ědo í,
impulsivity a zranitelnosti
faktor extraverze a v ě
aspekt
řelosti, společe skosti, aserti it , akti it , hledá í
zruše í a positi í h e o í
faktor ote ře osti ůči zkuše osti a
ě
aspekt fa tazie, estetik , po itů, ak í,
ápadů a hod ot
faktor pří ěti osti a
ě
aspekt dů ěr , altruis u, pří očarosti, poddajnosti,
skromnosti a soucitu
a faktor s ědo itosti a
ě
aspekt pořádku, se e-dis iplí , pl ě í po i
ostí,
kompetence, dosaže í úspě hu a u ažo á í. N í se líže podí á
a každý z u ede ý h faktorů a pokusí
propoje í s prokrasti a í u
2.2.
se o zjiště í jeji h
sokoškolský h stude tů.
Neuroticismus ve vztahu k prokrastinaci Solomono á a Rothblumo á (1984, s. 507) poukazují a
ož ost, že prokrasti a e je
s ázá a hla ě s egati í i aspekt , které se áží k jedinci ( apř. úzkost, deprese… . Tyto egati í pr k
spadají v
odelu Velké pětk
pod
euroti is us, který je i dle
Schouwenburga (1995, s. 79) po ažo á za základ í faktor prakrasti a e. U ádí zde az u se strese , e oč í esta ilitou a úzkostí. A pře áž ě aspekt i pulsi it je ej í e sou isejí í s prokrasti a í. Taktéž Eerdeo á (2004, s. 32) poukazuje
a to, že ětši a ýzku ů se
za ěřo ala a úzkost a depresi e spoje í s prokrasti a í, ale v neuroticismu
ěl ej ětší
zastoupe í sa ostat ý prvek impulsivity. Součas ě šak upozorňuje, že elze t rdit, že každá euroti ká oso a ude z ela jistě prokrasti átor. Ro ěž i Ga rhelík ázor ohled ě po h
ezi ge eralizo á í
, s.
sdílí te to
vlivu faktoru osobnosti na velikost
prokrastinace. Nerozhod ost neuroticismu, stude t
e
ý ěru kariér
sou isí u
sokoškolský h stude tů s prvkem
ízkého se ehod o e í a so iál í úzkosti. V rá
soké škol za ěřil ýzku
Bańka a Hauzińskiho
i Big-five modelu se na , kde
la zkou á a
příči a erozhod osti e ý ěru kariér . Dle tě hto autorů je prá ě neuroticismus základ í faktorem, který
ůže za erozhod ost stude tů a jeji h oddalo á í důležitý h rozhod utí. 10
Výsledk pot rzují ázory autorů Lee, Kelly, a Edwardso á (2006, s. 34), které u ádějí, že erozhod ost
á sil ý liv a prokrasti a i stude tů. Na rhují tak, a
porad i při prá i s
sokoškolský i stude t
li
ho atelé a
ápo o i při regulaci jeji h egati í h e o í
a tak i jejich nerozhodnosti. V teoreti ké části s ého ýzku u Hesse, Shermana a Goodmana (2000, s. 64, 68) byla t oře a h potéza, že euroti is us a prokrasti a e jsou záje oč ího ži ota. S přihléd utí
k ásled ě pro ede é u
pot rze o. Došlo tak ke shodě s předešlý kd
la shledá a
ýzku e
ě propoje
ýzku u
ezi prokrasti a í a neuroticismem zjistili, že
v aspektech zranitelnosti a deprese. Hess a kol. (2000, s. 69euroti is us
spolu
lo tohle t rze í
Schouwenburga a Laye (1995, s. 488),
soká sou islost přede ší
ži ot, prokrasti a e,
s prefere í
triádě
oč í
ej í e sou isí prá ě neuroticismus a
prokrastinace.
2.3.
Extraverze ve vztahu k prokrastinaci Eerdeo á (2004, s. 32) podrobila meta-a alýze elke
e tra erze ýzku
kazo ala
ýzku ů, kde e ýsledku
e ší poziti í korela i s prokrasti a í. Ke stej é u ýsledku dospěl i
Watsona (2001, s. 154). )de je
ož é spatřit shodu s pozdější i ýsledk
ádá í
Catru aduo é a Puspitawatio é (2008, s. 1- , kd při zjišťo á í elikosti prokrasti a e u skupi i tro ertů a e tro ertů,
la a ěře a ětší
íra prokrasti a e u pr í skupi
parti ipa tů - i tro ertů. Dle autorů e tro erti odkládají í s é po i v kratší
čase z lád out potře
li s hop i
ou prá i, r hleji se adapto at a stres a o eze é časo é
pod í k a úkol z lád out. Osoby intro ert í nevykazovaly potře
osti
ou e ergii potře
l v tomto ohledu
ou k doko če í prá e
aopak po alejší a o eze é
časo é
intervalu. Naopak ýzku u
apř. Steel, Brothen a Wambacho á
, s.
části týkají í se pozoro á í stude tů poukazují
korela e e ztahu
ezi e tra erzí a prokrasti a í. O še
e ýsled í h s ého
a z ýše ou
části ýzku u, kd stude ti sa i
plňo ali dotaz ík týkají í se jeji h oso , se extraverze projevila v daleko Z tě hto i for a í je z ole é
ýzku
é
ož é usoudit, že a ýzku
íru poziti í
prokrasti a e
e ší
ěřítku.
á jistý li i způso
etod . Se ehod o e í stude ta je su jekti í a lze jej je
těžko 11
zobjektivnit. V drti é ětši ě případů šak slouží dotaz íko á
etoda jako základ ýzku u
prokrastinace a je ut é počítat s jistou odchylkou v odpo ědí h respo de tů. Freemano á, Cox-Fue zalidao á a Stolte potvrdily s oji h potézu a zjistily sokoškolský h stude tů. Čí
šší
ergo á
, s.
es é
ýzku u
ýraz ou spojitost extraverze s prokrasti a í u l stupeň e tro erze u stude ta, tí
šší
íru
prokrastinace vykazoval. Je šak ut é podotk out, že tato poziti í korela e se týkala e tra erze a spe ifi ké prokrasti a e s e tro ert í i r s ur o á í k další
ohou
oti o a é zruše í . Je ted zřej é, že stude ti
hledá at prokrasti a i jako
ýz u a jako zdroj jejich
ýko ů .
I Bańka a Hauziński
, s. 41) se e s é
ýzku u za ěřili a otázku prokrasti a e
a jejího spoje í s e tra erzí. Bylo zjiště o, že e tra erze sou isí s erozhod ostí u auto o
í h akti it stude tů. Extraverze se v to to případě pojí s erozhod ostí společ ě
s ýše z í ě ý
neuroticismem.
Otevře ost vůči zkuše oste
2.4.
Ote ře ost ůči zkuše oste
ve vztahu k prokrastinaci á apř. dle Eerdeo é (2004, s. 33) či Watsona (2001,
s. 152) jen okrajovou spojitost s prokrasti a í. Jedi ý spojitost s prokrasti a í
pr ke
kazují í
šší kladnou
la v ote ře osti ůči zkuše osti e ýzku u Eerdeo é (2004, s. 33)
fantazie. Bańka a Hauziński
, s. 41) u ádí, že ote ře ost ůči o ý
v egati í korela i s erozhod ostí, která je důležitá pro kariér í nerozhodnost sou isí s prokrasti a í, kd jsou oddalo á studenta. Čí ěj
í e
zkuše oste
je
oti a i. Tato
důležitá rozhod utí v ži otě
l stude t z ída ý, odhodla ý k akci a pl ě í ži ot í h ílů, tí
e ší u
la e ýzku u a ěře a hod ota prokrasti a e.
2.5.
Svědo itost ve vztahu k prokrastinaci
Eerdeo á (2004, s. 33) t rdí, že ízká úro eň s ědo itosti vykazuje poziti í spojitost s prokrasti a í. I Watson (2001, s. 156) či Schouwenburg a Lay (1995, s. 481, 488) se na tom shodují. Každode
í zapoje í do pro esu rozhodo á í a pl ě í úkolů je harakteristi ké pro 12
eli e s ědo ité jedi e, aopak stude ti s ižší
írou s ědo itosti
ají ětší te de i
úkol odkládat, prokrastinovat. Bańka a Hauziński (2015, s. 41) do hází ke stej ý S ědo itost
zá ěrů .
á sou islost s prokrasti ač í rozhod ostí. Dá se předpokládat, že důklad é a
s ědo ité pl ě í po i
ostí každode
ího ži ota podporuje zdra ý pohled na schopnosti
s é last í osoby. Lee, Kelly a Edwardso á (2006, s. 34) dokonce u ádějí, že s ědo itost je ejlepší
ukazatele
s poz atk
prokrasti a e; lepší
ež velikost neuroticismu, co se zdá
rozporu
apř. Hess a kol. (2000), kdy autoři u áděli za klíčo ý pr ek ýše z í ě ý
neuroticismus. Ten šak již před s ý
ýzku e
hod otili jako ej hod ější a pouze jej
tedy jako jedi ý zahr uli do s ého ýzku u. Bližší sro á í euroti is u a s ědo itosti tak u nich nebylo
ož é.
Přívětivost ve vztahu k prokrastinaci
2.6.
Eerdeo á (2004, s. 33) a Watson (2001, s. 154) přikládají pří ěti osti je v poziti í korela i s prokrasti a í. Stude ti přiz á ají í u ádějí
e ší á h l ost k aspektů
alý ýz a
šší te de e k prokrastinaci
dů ěr , altruis u a pří očarosti.
Eerdeo á (2004, s. 33) u ádí aspekt skro
osti a sou itu jako t , které
kazo al
té ěř ulo ou spojitost s prokrasti a í. To je dů ode , proč je faktor pří ěti osti e ztahu k prokrasti a i rá
oha ýzku
ík za uza ře ý a jas ý. I Schouwenburg a Lay (1995, s.
488) z iňují egati í korela i prokrasti a e s faktore který
pot rzo al, že pří ěti í lidé
pří ěti osti. A šak zde ýsledek,
é ě prokrasti ují, nevyšel e ýzku u až atolik
ýraz ě jako u s ědo itosti.
Shr utí
2.7.
Z ýše u ede ý h i for a í i pulzi í,
es ědo itý, s
sokou
se
ohlo zdát, že stude t prokrasti átor
írou fa tazie a dle
ude
ýzku u Catru aduo é a
Puspitawatio é (2008, s. 1-2) ude spíše i tro ert í. V rozlič ý h ýzku e h
la zjiště a
poziti í spojitost s prokrasti a í u o ou skupi , i tro ertů i e tro ertů. S ohledem k ázoru Freemano é a kol. (2011) jsou extroverti schopni lépe se přizpůso it časo ě ztíže ý pod í ká
prá e. Ro ěž si toho jsou e tro ert í oso
ědo
a dle tohoto autora 13
ohou t to pod í k
hledá at pro po it zruše í. Je důležité zdůraz it, že e tra erze
házela klad ě korelují í s prokrasti a í přede ší elou škálu Big-fi e , s. zjiště ý
ta , kde e l ýzku
odelu, ale pouze a jeho část či ýhrad ě je ýsledků
a
a e tra erzi. Eerdeo á
t rdí, že ut ořit profil prokrasti ují ího jedi e, který pr ků , je e ož ý, ož odpo ídá rozlič ý
za ěře
odpo ídal še
ýzku ů o z lášť rá
i
ýzku u faktoru extraverze a prokrastinace. Bańka a Hauziński
, s. 42) ve
ýzku u potvrdili spojitost s problematikou
rozhodo á í stude tů o
udou í kariéře, prokrasti a í a oso
Hauziński (2015, s. 41)
idí tuto spojitost s oddalo á í
v otázká h ý ěru kariér jed oz ač ě
ostí jedi e. Bańka a
rozhod utí a prokrasti a í
euroti is u. Ostat í faktor
eprokázal tak jas é
ýsledk . Ro ěž Hess a kol. (2000) potvrdili vysokou poziti í korela i prokrastinace s neuroticismem. Oproti tomu jiní autoři, apř. Lee a kol. (2006 po ažují za ej hod ější faktor ke zjiště í předurčuje
ír prokrastinace s ědo itost. Nižší
íra s ědo itosti stude tů
šší á h l ost k prokrastinaci. Schouwenburg a Lay (1995) u ádějí jako základ í
prvky o li ňují í prokrasti aci oba faktory, euroti is us a s ědo itost. Čí euroti is u, tí
šší je riziko prokrasti a e a aopak čí
šší je faktor
šší je s ědo itost, tí
é ě
student oddaluje s é úkoly a povinnosti. Dále se apř. Eerdeo á (2004) a Watson (2001 shodují, že pří ěti ost a prokrasti a e jsou spolu v egati í korela i. Podo
ě je a to
ztah prokrasti a e a ote ře osti ůči
zkuše osti Bańka a Hauziński, 2015).
14
Závěr Jak jsem zjistila ěhe
studia zdrojů, v ČR se s problematikou prokrastinace setká e
je zřídka, přiče ž hla í zdroj i for a í české příruček urče ý h široké
jaz e alez e e e for ě ejrůz ější h
eřej osti ke „zdoko ale í“ jejich osobnosti, a šak od or ě
za ěře á literatura je u ás spíše ýji kou. Dík absenci hod é od or é základ jsem tedy
usela
házet z drti é ětši
v češti ě
ze zahra ič í h člá ků a pu lika í.
Rozsáhlé použí á í self-reportů při ýzku e h prokrasti a e s se ou ese z ač ou íru su jekti it , a je tak e hod é t to i for a e zge eralizo at a zo jekti it. Pokud lu í e o
ož é
profilu jedi e prokrasti átora, je ut é rát ho jako jeden z
nikoliv jako jedi ý. Výsledk ýzku
ýzku ů prokrasti a e se
ohou lišit s ohlede
ož ý h a a z ole ý
ý desig . V rá
uží á
i
ýzku u t pologie oso
odel Big-five. Autoři se
osti a prokrasti a e je
ír ě roz házejí
e
ýzku e h
ětši ou
ázoru a to, který z pěti faktorů Big-
fi e je ejspolehli ější k rozez á í prokrasti átora. Nejčastější i složka i o je ují í i se e ýzku e h prokrasti a e s ohledem na Big-five model jsou neuroticismus, extraverze a s ědo itost. V soká ýzku
íra
íků ejpra děpodo
euroti is u a ější adept
ízké skóre e s ědo itosti z ačí dle ětši a
ísta prokrasti átorů. Ote ře ost ůči o é
zkuše osti a pří ěti ost jsou spíše upozadě ý i aspekt Big-five modelu v otáz e ýzku ů spoje ý h s prokrasti a í je
sokoškolský h stude tů. U ádí se, že ízký stupeň s ědo itosti
ož ou z á kou á h l osti k prokrastinaci jedince a te to ázor je v rá
ýzku
i ětši
íků stálý. Celko ě zato, každý z faktorů
so ě skýtá í e aspektů a i každý jedi e
zasahovat do í e o lastí této typologii osobnosti. S přihléd utí poro a ý
ýsledků
v této prá i proto nelze s aprostou přes ostí určit, zda oso a patří í
k určité u faktoru Big-five modelu z ela jistě odítke
ke zjiště ý
ůže
šak
ude či
ohou ýt sa ot é dílčí aspekty v každé
e ude prokrasti átor. Jistý
z faktorů, a proto by
lo hod é
se a tuto pro le atiku do udou a dále za ěřit.
15
Zdroje Bańka, A., & Hauziński, A. (2015). Decisional procrastination of school-to-work transition: Personality correlates of career indecision. Polish Psychological Bulletin, 46(1), 34-44. Dostup é z: http://1url.cz/2yGs Blat ý, M. Praha: Grada.
. Psy hologie oso
osti: hlav í té ata, součas é přístupy. (Vyd. 1., 301 s.)
Catrunadao á, L., & Puspitawatio á, I. (2008). Prokrastinasi Task Differences on Thesis Introvert and. Extrovert Personality. (Faculty of Psychology, Gunadarma University 2008). Dostup é z: http://1url.cz/0yQS Eerdeo á, van, W. (2004). Procrastination in academic settings and the big five model of personality: a metaanalysis. In Schouwenburg, H.C., Lay, C. H., Pychyl, A., & Ferrari J. R. (Eds.), Counseling the procrastinator in academic settings. (pp. 29-40). Washington: American Psychological Association. Dostup é z: http://1url.cz/3yQ0 Ferrari, J. R. (2001). Getting Things Done On Time: Conquering Procrastination. In Snyder C. R., Coping with stress: Effective people and processes (pp. 30-46). Oxford: Oxford University Press. Fiore, N. (2014). S ad á esta z prokrasti a e: jak přestat odkládat úkoly. s.) Praha: Grada.
. české
d.,
Freemano á, E., Cox-Fuenzalidao á, L., & Stoltenbergo á, I. (2011). Extraversion and Arousal Procrastination: Waiting for the Kicks. Current Psychology, 30(4), 375. Dostup é z: http://1url.cz/LyQn Ga rhelík, R. 2008). Akade i ká prokrasti a e: Ověře í se eposuzova í škály, prevale e a příči y prokrasti a e. (145 s.) Dostup é z: http://1url.cz/DyQv Hartl, P., & Hartlo á, H. Praha: Portál.
. Velký psy hologi ký slov ík. V d. ., V Portálu .,
s.
Hess, B., Sherman, M. F., & Goodman, M. (2000). Eveningness Predicts Academic Procrastination: The Mediating role of Neuroticism. Journal Of Social Behavior & Personality, 15(5), 61-74. Hře íčko á, M. . Pětifaktorový odel v psy hologii oso uplat ě í. (Vyd. 1., 251 s.) Praha: Grada.
osti: přístupy, diag ostika,
Klingsiecko á, K. (2013). Procrastination When Good Things Don't Come to Those Who Wait. European Psychologist, 18(1), 24-34. Dostup é z: http://1url.cz/SyQ5
16
Lee, D., Kelly, K. R., & Edwardso á, J. K. (2006). A closer look at the relationships among trait procrastination, neuroticism, and conscientiousness. Personality And Individual Differences, 40, 27- . Dostup é z: http://1url.cz/jyGV Ludwig, P. (2013). Ko e prokrasti a e: [jak přestat odkládat a začít žít apl o]. (Vyd. 1., 271 s. V Br ě: Ja Mel il. Milgram, N., Mey-Tal, G., & Levison, Y. (1998). Procrastination, generalized or specific, in college students and their parents. Personality and Individual Differences, 25(2), 297-316, ISSN 0191. Dostup é z: http://d .doi.org/ . /S -8869(98)00044-0 Prů ha, J., Waltero á, E., & Mareš, J. s. Praha: Portál.
. Pedagogi ký slov ík.
., aktualiz. a rozš.
d.,
Schouwenburg, H. C. (1995). Academic procrastination: Theoretical notions, measurement and research. In Ferrari, J., Johnson, J., & McCown, W. Procrastination and task avoidance: theory, research, and treatment (pp. 71-96). New York: Plenum Press. Schouwenburg, H. C., & Groenewoud, J. (2001). Study motivation under social temptation; effects of trait procrastination. Personality And Individual Differences, 30229. Dostup é z: http://1url.cz/DyQy Schouwenburg, H., & Lay, C. (1995). Trait procrastination and the Big-five factors of personality. Personality And Individual Differences, 18(4), 481-490. Dostup é z: http://1url.cz/wyQm Sirin, E., F. (2011). Academic procrastination among undergraduates attending school of physical education and sports: Role of general procrastination, academic motivation and academic self-efficacy. Educational Research and Reviews, 6(5), 447. Dostup é z: http://www.academicjournals.org/journal/ERR/article-abstract/AB66EE15294 Sli iako á, A. . Akade i ká prokrasti a e ve vztahu k perfek io is u. (97 l.) Dostup é z: http://1url.cz/FAyq Solomono á, L., J., & Rothblumo á, E., D. (1984). Academic procrastination: Frequency and cognitivebehavioral correlates. Journal of counseling psychology, 31(4), 503. Dostup é z: http://1url.cz/ZyGj Steel, P., Brothen, T., & Wambacho á, C. (2001). Procrastination and personality, performance, and mood. Personality and Individual Differences, 30(1), 95. Dostup é z: http://dx.doi.org/10.1016/S0191-8869(00)00013-1 Vale to á, M. . Akade i ká prokrasti a e stude tů z řad r holo ý h sporto ů. (105 s.) Dostup é z: https://is. u i. z/ e apps/zzp/detail/ /
17
Watson, D., C. (2001). Procrastination and the five-factor model: a facet level analysis. Personality And Individual Differences, 30149-158. Dostup é z: http://1url.cz/dyQ7
18
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
