MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ
Investiční životní pojištění jako budoucí finanční zdroj Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba
Vypracovala: Kateřina Škubalová
Brno 2007
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Investiční životní pojištění jako budoucí finanční zdroj“ vypracovala samostatně při použití uvedených zdrojů.
V Brně dne 25. května 2007
……………………..
Poděkování:
Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Oldřichu Šobovi za odborné vedení, cenné rady, podněty, doporučení a věnovaný čas při tvorbě této bakalářské práce.
Abstrakt
Tato práce je zaměřena na investiční životní pojištění jako finanční zdroj budoucích příjmů v poproduktivním věku. Analyzováno a komparováno bude investiční životní pojištění s pravidelným investováním do podílových fondů zkombinovaným se samostatným životním pojištěním. Praktická část srovnává tyto varianty z několika hledisek a odlišnosti demonstruje na modelovém příkladu. Záměrem je posoudit na základě teoretických znalostí a provedených výpočtů výhodnost či nevýhodnost tohoto finančního produktu vůči zvolené alternativě.
Abstract
This work focuses on life insurance investment as a financial source for ensuring future income at the age of retirement. The thesis analyses and compares life insurance investment with regular investments in collective funds combined with separated life assurance. Practical section confronts these products in several viewpoints and demonstrates the differences on a model example. The intention is to review advantageousness or disadvantageousness of this financial product towards its alternative by means of theoretical knowledge and performed calculations.
Obsah 1 ÚVOD............................................................................................................................ 7 2 CÍL ................................................................................................................................. 9 3 METODIKA .................................................................................................................. 9 4 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 12 4. 1 Životní pojištění................................................................................................... 12 4. 1. 1 Rizikové životní pojištění ............................................................................ 12 4. 1. 2 Soukromé neživotní pojištění ...................................................................... 13 4. 1. 4 Kapitálové životní pojištění ......................................................................... 14 4. 1. 3 Investiční životní pojištění........................................................................... 15 4. 1. 4 Flexibilní produkty životního pojištění........................................................ 17 4.2 Kolektivní investování.......................................................................................... 18 4. 2. 1 Formy fondů ................................................................................................ 19 4. 2. 2 Odkupování podílových listů....................................................................... 20 4. 2. 3 Investiční zaměření fondů............................................................................ 21 5 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 26 5.1 Komparace produktů............................................................................................. 26 5.1.1 Pojištění rizika smrti ...................................................................................... 26 5.1.2 Výnos ............................................................................................................. 27 5.1.3 Riziko............................................................................................................. 31 5.1.4 Likvidita......................................................................................................... 32 5. 2 Alternativní produkty........................................................................................... 34 6 DISKUZE .................................................................................................................... 38 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 39 8 POUŽITÉ ZDROJE..................................................................................................... 41 9 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................. 42
6
1 ÚVOD Neustále je od současných penzistů slyšet, jak jim nestačí důchod, který pobírají, jak se všechno zdražuje a jim nezbývají peníze na to, aby si mohli svou penzi po zásluze užít. Přitom jsou jejich důchody neustále valorizovány, zdravotní péče a léky jsou jim z velké části hrazeny. Jejich finanční situace je relativně lepší než u mladých rodin, které mimo uspokojování svých současných potřeb už musí myslet na to, že je nejvyšší čas začít si šetřit na zabezpečení svého budoucího příjmu ve stáří. Většina lidí si říká, že žijí teď, tak proč se připravovat na situaci, ke které vůbec nemusí dojít. Tato myšlenka se týká jak penze, tak rizika nepředvídatelných událostí. Mnohým připadá výhodnější využít volné peněžní prostředky na uspokojení svých současných materiálních potřeb v domění, že v průběhu života dospějí do fáze, kdy těchto prostředků bude dostatek na investování do zabezpečení svého stáří. Navíc lidé mající rodinu závislou na jejich příjmu by měli více myslet na její zaopatření v případě smrti či nepříznivých životních situací.
Historické zaostání ČR, co se týče pojištěnosti ve srovnání s vyspělým světem, padá z části na předchozí administrativně příkazový systém, ve kterém potřeba zabezpečit sebe a svůj majetek nebyla tak intenzivně cítěna. Zejména v druhé polovině devadesátých let se situace začala zlepšovat a ČR začala dotahovat vyspělé země, zejména v životním pojištění. Záhy po přelomu století však došlo k určitým krizovým jevům v neživotním pojištění (velké živelní katastrofy, teroristické útoky apod.), finanční trhy ztratily svou předchozí výkonnost, což vedlo ke stagnaci pojištění. V současné době je moderní brát si úvěry a nakupovat na splátky, což lidi opět přivádí k potřebě pojištění. Uvědomělí občané tedy často spojí pojištění se spořením na důchod a uzavřou si životní pojištění se spořící složkou, případně je zkombinují s penzijním připojištěním, na které podstatnou částí přispívá stát, mělo by tedy být výhodné a poskytovat jistotu. O jiných alternativách se většinou příliš podrobněji neinformují. Investování je stále nepříliš rozšířeno a spojováno s vyšším rizikem. Informovanost se naštěstí zlepšuje a
7
spolu se zavedením penzijní reformy začnou lidé využívat více finančních produktů, které mají na trhu k dispozici.
Kolem penzijní reformy se již dlouhou dobu vedou rozsáhlé diskuze a nutno říct, že tyto diskuze jsou více než opodstatněné. Bez jejího uskutečnění začne současný systém v horizontu několika málo let přinášet značné problémy státnímu rozpočtu, což v důsledku ovlivní nejen veřejnou správu České republiky. Současný důchodový systém (PAYG) je postaven pouze na jednom pilíři, a to na sociálním pojištění. Důchody jsou vypláceny díky tzv. generační smlouvě, kdy lidé v produktivním věku platí sociální pojištění a z něho se pak vyplácí důchody. Tento stav je, vzhledem k nízké porodnosti a zvyšování průměrné délky života, neudržitelný. Zatímco např. v roce 1948 jednoho důchodce financovalo 9,5 pracujících, v současné době už je to pouze 2,5 pracujících. Jedním z řešení je penzijní reforma, která by do našeho penzijního systému přidala druhý a třetí pilíř jako povinně volitelné zabezpečení penze. Jde o to, že člověk část svého sociálního pojištění neodvede státu, ale na svůj vlastní účet. Občané v produktivním věku by tedy nespořili na současné důchodce, ale sami na sebe, s čímž je spojená vyšší míra zodpovědnosti.
Je třeba říct, že dnešní třicátník, který nechce v penzi žít sotva na hranici životního minima, bude muset v aktivním věku využívat 2. a 3. pilíř důchodového systému. Když k takto naspořeným prostředkům v důchodu přibude pilíř první, nemusí se důchodového věku obávat.
8
2 CÍL Cílem práce je na základě analýzy investičního životního pojištění vyhodnotit na fiktivním příkladu výhodnost či nevýhodnost tohoto finančního produktu jako budoucího finančního zdroje oproti samostatné investici do otevřených podílových fondů (popř. investici do penzijního připojištění) ve spojení se samostatným nákupem rizikového životního pojištění. Vyhodnocení bude realizováno na čtyřech předem stanovených kritériích stanovených v metodice práce.
Cílem práce ovšem nemůže a ani není jednoznačné obecné rozhodnutí o výhodnosti nebo nevýhodnosti IŽP oproti uvedené alternativě, jelikož do něj vstupuje celá řada variabilních faktorů, které jsou subjektivně posuzovány a jsou jim různými investory přikládány různé váhy. Cílem je tedy spíše stanovení postupu rozhodování včetně stanovení relevantních faktorů a způsobu jejich zohlednění, a to vše na konkrétním příkladu.
3 METODIKA V teoretické části je využita metoda analýzy. Analýza je vědecká metoda založená na dekompozici celku na elementární části. Jejím cílem je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti.1) Tato část práce vymezí charakter investičního životního pojištění jako nástroje finančního trhu, vymezí investice do podílových fondů a situaci na trhu rizikového životního pojištění.
V praktické části je aplikována metoda komparace. Jedná se o proces srovnávání, tvrzení či odhad podobností a odlišností.2) Zde bude dle cíle práce vyhodnocena
1)
výkladový slovník [online]. Dostupné na
2)
výkladový slovník [online]. Dostupné na
9
výhodnost či nevýhodnost investičního životního pojištění, a to na čtyřech kritériích, kterými jsou: a) pojištění rizika smrti, b) výnosnost (včetně daňových a neinvestičních aspektů), c) rizikovost, d) likvidita.
Specifikována je modelová situace, kdy drobný investor chce být pojištěn pro případ smrti a zároveň pravidelně a konzervativně investovat. Má tedy dvě možnosti: vložit veškeré peněžní prostředky do investičního životního pojištění, nebo zvolit samostatné rizikové životní pojištění v kombinaci s pravidelným investováním do podílových fondů (případně penzijního fondu či investičních certifikátů). Jelikož zmiňovaný investor je, co se týče zabezpečení na stáří, konzervativní, byly pro tuto strategii zvoleny smíšené fondy, u kterých je předpokládán 5% průměrný roční výnos.
Výpočet IŽP obsahuje výši
investice v průběhu celých 35ti let trvání pojištění
z důvodu neproporcionální výše odkupného, jež se týká zejména likvidity tohoto produktu. Součástí výpočtu je i zohlednění úspor na dani z příjmu a jejich následná reinvestice do výše zmíněných smíšených fondů. Měsíční částka na reinvestici není příliš vysoká, bude tedy počítáno nikoli s jejím měsíčním, nýbrž ročním investováním. Do kalkulací budou zahrnuty i poplatky, jejichž obecná výše nelze uvést, protože každý fond či pojišťovna má svůj sazebník, a navíc se předpokládá, že v budoucnu se budou postupně snižovat. Vzhledem k cílové částce však nejsou zcela zanedbatelné. Nebude zde zohledněna inflace, jejíž výše se nedá do budoucna odhadovat, avšak výnosy z investic by měly její výši překonávat a vynášet ještě alespoň určité procento navíc.
10
Při kalkulacích je použit vzorec pro polhůtné spoření: m − 1 (1 + r ) − 1 K c = K * m * 1 + * r * r 2m n
kde:
Kc …………………………………….…cílová částka K …………………………...………….…výše úložky m ……………….…počet úložek za úrokovací období r ……………………………..……...míra zhodnocení n ……………………......…počet úrokovacích období
Součástí praktické části je také stručná definice existujících finančních alternativ včetně jejich porovnání s výše uvedeným IŽP a podílovými fondy.
V diskuzi budou shrnuty důležité výsledky spolu se zhodnocením výhodnosti či nevýhodnosti IŽP. V závěru následuje resumé celé práce a posouzení, zda bylo dosaženo stanoveného cíle.
Informace pro teoretickou část byly čerpány zejména z odborných publikací, praktická část vyžadovala konzultaci s pojišťovacím agentem, pomoc finančního poradce a spolupráci s internetem pro zjištění aktuálních informací a kurzů.
11
4 TEORETICKÁ ČÁST Tento celek se bude věnovat analýze životního pojištění, investování do kolektivních fondů a jejich variantám dostupným drobnému investorovi.
4. 1 Životní pojištění Pojištění je v této kapitole pojato z hlediska jak ochrany proti nepředvídatelným událostem, tak jako investiční instrument pro zajištění budoucích příjmů. 4. 1. 1 Rizikové životní pojištění Rizikové (nebo také dočasné) životní pojištění je pojištěním pro případ smrti. Pojistnou událostí je smrt pojištěného z jakékoliv příčiny v době platnosti pojistné smlouvy. Po jejím uplynutí pojištění bez náhrady zaniká. Bez náhrady, až na výjimky, zaniká pojištění i v případě jeho vypovězení. Protože tento produkt zcela postrádá spořící složku, lze jeho pomocí dosáhnout příznivějšího poměru ceny a výkonu, pokud je cílem výlučně zajištění pro případ smrti.
Dočasné pojištění je výhodné pro zabezpečení rodiny, a to i na vyšší částky vzhledem k relativně nízkému pojistnému, ale nezabezpečuje samotného pojištěného pro případ potřeby dodatečných zdrojů v budoucnosti. Je často používáno ke krytí úvěrů, zejména na vyšší částky, například úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečních úvěrů. Taková pojištění vyžadují obvykle i banky nebo stavební spořitelny poskytující úvěry a představují významné zabezpečení rodiny před finančními potížemi, které by znamenalo placení vysokých splátek v případě úmrtí pojištěného [1]. Klient si může sjednat buď rizikové pojištění s pevnou pojistnou částkou nebo s klesající pojistnou částkou. • Pojištění s pevnou pojistnou částkou se používá při potřebě dosáhnout stále stejně vysoké pojistné ochrany (např. zajištění finančně závislých osob).
12
• Produkty s klesající pojistnou částkou jsou určena k pojištění osob splácejících úvěr (v případě pojistné události pojišťovna většinou přímo bance, někdy oprávněné osobě, uhradí nesplacenou část úvěru, výše pojistné částky by měla odpovídat nesplacené části úvěru) [10]. Výše pojistných plnění není dána velikostí škody, neboť škodu lze jen velice obtížně ohodnotit. Výše je tedy dána velikostí pojistné částky, kterou pojistník sjednal, a tato výše pojistné částky má podle jeho představ a možností příslušné riziko pokrýt [2].
4. 1. 2 Soukromé neživotní pojištění Neživotní pojištění zahrnuje krytí celé škály rizik neživotního charakteru. V současné době jsou jednotlivé typy pojistných produktů vzájemně kombinovány s cílem komplexní nabídky pojistné ochrany. V rámci pojistných produktů neživotního pojištění je možno využít:
úrazové pojištění – zmírňuje finanční důsledky, které vzniknou v souvislosti s úrazem. Je možné si sjednat libovolný časový horizont (např. jen během pracovní doby).
pojištění smrti následkem úrazu
pojištění trvalých následků úrazem
pojištění denního odškodného při úrazu
pojištění tělesného poškození při úrazu
pojištění pobytu v nemocnici v důsledku úrazu
soukromé zdravotní pojištění – slouží k pokrytí rizika ztráty příjmu, která vznikne v důsledku nemoci či úrazu.
pojištění vážných nemocí
pojištění invalidity následkem nemoci
pojištění dlouhodobé péče
pojištění stomatologických výkonů
pojištění pracovní neschopnosti
pojištění pobytu v nemocnici
13
pojištění majetku – poskytuje finanční náhradu v případě škody v důsledku živelní události, krádeže nebo loupeže. Jeho základním cílem je ochrana majetku (domácnosti či nemovitosti) proti následkům nepředvídatelných událostí.
pojištění odpovědnosti za škodu – pojišťovna za pojištěného zaplatí finanční náhrady za škody, které způsobí jiným osobám. Jde o škody na životě a zdraví, na věci, případně na z ní vyplývající jiné majetkové škody. Pojištění zahrnuje také právní ochranu pojištěného před neoprávněně vzneseným nárokem poškozeného na náhradu těchto škod [2].
4. 1. 4 Kapitálové životní pojištění Na konci 90. let pojišťovny začínaly masově nabízet kapitálová životní pojištění a připisovaly velmi dobré roční zhodnocení. Dokonce se k němu smluvně zavazovaly tím, že stanovovaly ve smlouvách vysokou technickou úrokovou míru1. Jenže s tím, jak úroky na finančním trhu klesaly, pojišťovny už nemohly být tak velkorysé a atraktivita kapitálových životních pojistek začala klesat. Proto pojišťovny začaly masově nabízet investiční životní pojištění. Zde je možné dosáhnout vyšších výnosů, avšak nikdo je klientům negarantuje v podobě technické úrokové míry, čímž není zaručena ani výše pojistné částky pro případ dožití. Veškeré investiční riziko si klient nese sám [9]. U KŽP platí klient zprostředkovatelům velmi vysoké provize za sjednání smlouvy (počáteční náklady) plus průběžné náklady pojišťovny. Možnost nezveřejňovat poplatky ve spojení s omezenou likviditou způsobila, že KŽP je dnes velmi drahý produkt. Výnosový potenciál podkladových aktiv je přitom nízký: jedná se o konzervativní investici do dluhopisů a pokladničních poukázek. Budeme-li si klást otázku, pro koho je tedy daný produkt ideální, pak jsou to konzervativní klienti s dlouhodobým investičním horizontem. Vývoj v evropském měřítku však ukazuje, že ryze konzervativních klientů dnes již není mnoho. 1
technická úroková míra - zaručená výše výplaty (ať jednorázové vyrovnání, nebo důchod), je známa předem; je regulována ministerstvem financí.
14
4. 1. 3 Investiční životní pojištění Investiční pojištění je smlouva mezi klientem (pojistníkem) a pojišťovnou (pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje vyplatit pojistnou částku v případě pojistné události (smrt nebo dožití). Klient se zavazuje pravidelně platit sjednané pojistné [11].
Pojišťovna tvoří při ukládání prostředků investičního pojištění speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic. Investiční fondy jsou rozděleny na podílové jednotky. Každá podílová jednotka představuje nárok na předepsaný podíl příslušného investičního fondu. Klient má v pojišťovně otevřen korunový účet, na který plyne jeho pojistné a ze kterého je strháváno případné rizikové pojistné a správní náklady pojišťovny. Vedle tohoto účtu náleží klientovi ještě podílový účet, na kterém jsou prostředky ve formě podílových jednotek. Za prostředky na korunovém účtu jsou pořizovány podílové jednotky ve fondech zvolených pojištěným. Rozdělení nakupovaných jednotek mezi jednotlivé investiční fondy určuje alokační poměr. Klient může tento poměr měnit a tak upravovat potenciální výnos a riziko spojené s jeho pojistkou. Zaplacené pojistné se tedy rozpadá na tři části: určitá část se spotřebuje na úhradu správních (administrativních) nákladů, po tomto odpočtu se hradí rizikové pojistné a zbytek tvoří rezervu pojistného. Z prostředků na účtu rezerv pojištěný popř. pojistník následně nakupuje tzv. podílové jednotky. Výnosy z podílů se nevyplácejí, zvyšuje se o ně hodnota podílů [2].
Investiční pojištění umožňuje aktivní volbu poměru výnosu a rizika vložených prostředků. Cenou za možnost rozhodování o výnosu a riziku uspořených prostředků je neexistence garantovaného výnosu [3].
Výhodou je i průhlednost tohoto pojištění. Klient je pravidelně několikrát do roka informován o alokaci a současné hodnotě svých úspor, o jejich historické rentabilitě pro
15
různá časová období, o předpokládaném pojistném plnění jak v případě smrti, tak v případě dožití a pokud možno též o podílu pojistného, který byl odebrán na pokrytí nákladů, spojených se získáním a správou pojistek [4].
Pojistné plnění je v případě smrti osvobozeno od daně, v případě dožití je zdaněno 15ti procenty. Za základ daně se považuje pojistné plnění snížené o zaplacené pojistné. V případě odbytného (odkupného) činí daňová sazba 25 %. Daň za pojistníka odvádí pojišťovna (srážková daň).
Daňová podpora se uplatňuje ve formě možnosti odpočtu zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu, jednak u pojištěného a jednak u jeho zaměstnavatele, pokud svému zaměstnanci přispívá na životní pojištění. Kvalifikovaná pojištění jsou vymezena těmito znaky: − jedná se o pojištění obsahující krytí rizika dožití (spořivou složku), − v pojistné smlouvě je sjednán okamžik výplaty pojistného plnění při dožití se nejdříve pro věk 60 let, − pojistná smlouva je sjednána nejméně na dobu 5 let, − pojistník je současně pojištěným. Pojištěný může odečíst ze základu daně zaplacené pojistné na životní pojištění maximálně ve výši 12 000 Kč za rok [2].
Zánik pojištění: • uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, • smrtí pojištěného, • nezaplacením pojistného ve stanovených lhůtách, • výpovědí pojistníkem či pojistitelem do dvou měsíců od uzavření smlouvy • výpovědí pojistníkem kdykoliv v průběhu pojistné doby, • odstoupením pojistitele od pojistné smlouvy (pokud zjistí, že pojistník vědomě odpověděl nepravdivě nebo neúplně na některé písemné dotazy pojišťovny).
16
4. 1. 4 Flexibilní produkty životního pojištění
Variabilní nebo také univerzální životní pojištění je moderní vývojová větev životního pojištění pro případ smrti nebo dožití. Flexibility je dosaženo díky tomu, že pojištěný nemá předepsáno pevně dané pojistné, a současně může měnit pojistnou částku pro případ smrti podle aktuální potřeby.
Hlavní změna oproti klasickému životnímu pojištění spočívá v režimu placení pojistného a čerpání naspořených prostředků. Pojistník není zavázán platit v pravidelných intervalech předem stanovenou výši pojistného, ale může pojistné odvádět tak, jak sám uzná za vhodné. Technicky je tento systém řešen tak, že nepravidelné příspěvky pojistníka se připisují ve prospěch jeho individuálního účtu, z něj se pravidelně sráží rizikové pojistné a zůstatek tohoto účtu představuje rezervu, která se dále zhodnocuje buď tradičně (tj. předem sjednanou úrokovou mírou), anebo v investičních fondech. Pojistník tak sám podle svých představ reguluje objem úspor a během kontraktu by měl dbát pouze na to, aby nedošlo k vyčerpání jeho účtu a nebylo tak z čeho dále hradit rizikové pojistné.
Pojistníkovi je také umožněn po dohodě s pojišťovnou změnit pojistnou částku pro případ úmrtí (popř. pojistné částky v neživotních složkách). Pojištění tak lze přizpůsobovat aktuální životní situaci – např. mladý člověk bez finančních závazků může nejprve preferovat větší míru úspor a menší míru ochrany pro případ úmrtí, později získá hypoteční úvěr a bude chtít navýšit rizikovou složku, po splacení úvěru pak bude pojištění opět sloužit především k tvorbě dlouhodobých úspor. Univerzální životní pojištění je zároveň pružnější i pokud jde o čerpání nahromaděných financí – pojistník může požadovat výběr části vkladu či poskytnutí půjčky [4].
17
4.2 Kolektivní investování Investování do fondů je ve světě oblíbené zejména a díky možnosti rozložení rizika, které tato forma investování přináší. Investor, který se rozhodne svěřit své peníze do některého fondu, se tak stává členem „kolektivu“ dalších investorů, a proto se tomuto způsobu říká kolektivní investování. Koupí-li investor akcii investičního fondu nebo podílový list podílového fondu, vkládá tím peníze společně s ostatními investory do různých cenných papírů. Riziko se přitom rozkládá mezi všechny akcionáře IF (nebo podílníky PF), a proto se rozloží i případná ztráta. Klesne-li kurz jednoho CP v portfoliu fondu, utrpí každý z nich mnohem menší ztrátu, než kdyby investoval jen do jednoho druhu CP. Individuální investor by k takovému rozložení rizika potřeboval veliké množství peněz, aby mohl nakoupit od každého CP aspoň jeden kus [5].
Podle Dědiče, J. [6] spočívají výhody kolektivního investování v tom, že investor svěří své peněžní prostředky zvláštnímu druhu obchodní společnosti, která je s odbornou péčí uloží do bezpečných majetkových hodnot výslovně uvedených v zákoně, takže investor nemusí mít žádné znalosti v jednotlivých oborech podnikání. Další výhodou je to, že investování soustředěných peněžních prostředků se provádí na principu rozptýlení rizika. To znamená, že společnost, která peněžní prostředky soustředila, je nemůže investovat jen do jedné majetkové hodnoty nebo jen do podnikání jednoho podnikatele. Tím se zabezpečuje, aby případný neúspěch v jedné oblasti investování neměl za následek ztrátu všech peněžních prostředků soustředěných ke kolektivnímu investování. Investor se tak podílí na průměrném zisku ze všech oblastí, do nichž investiční fond investoval. Nevýhodou je obtížná zjistitelnost, zda má fond skutečně dobré záznamy o minulém výkonu. Experti předpokládají, že je třeba vysledovat a posuzovat tří- až pětileté záznamy o minulém výkonu fondu.
18
Při výběru fondu je také vhodné přihlédnout k výši poplatků, které si daný fond účtuje. Existují tři druhy poplatků:
1. Vstupní poplatek (poplatek při prodeji) se hradí při nákupu podílových listů od investičních společností. Pohybují se od 0% hodnoty nakoupených listů (u peněžních fondů), až po 6% (fondy fondů, akciové fondy). 2. Poplatek za zpětný odkup se platí v případě prodeje listů investiční společnosti a je méně častý než vstupní poplatek. Zpravidla se vyskytuje u fondů, které byly nedávno přeměněny z uzavřených na otevřené a zabraňují tak hromadným prodejům těchto listů. 3. Poplatek za správu (zpravidla od 0,5 do 2 %) si účtuje investiční společnost, pro kterou je v případě ostatních nulových poplatků jediným zdrojem příjmů. Tento poplatek se vyjadřuje v procentech ročně a počítá se z hodnoty fondu připadající na jeden podílový list a tím tedy přímo snižuje jeho hodnotu. Veškeré uváděné denní nebo týdenní kurzy podílových listů tuto srážku již obsahují.
Co se týče daňové úpravy, drží-li investor podílové listy déle než šest měsíců, neplatí ze zisku z jejich prodeje žádnou daň. Naopak nevýhodný je daňový režim dividendových fondů, které svůj zisk každoročně podílníkům rozdělují formou dividendy. Ta se totiž daní patnácti procenty. Pozitivní je, že kvůli vyplacené dividendě není nutné podávat daňové přiznání, protože srážku provádí přímo investiční společnost.
4. 2. 1 Formy fondů
Investiční fondy Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu. O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové
19
společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií. Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení "uzavřený investiční fond". Investiční fond se zakládá na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu [7].
Podílové fondy Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen "podílníci"), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou a může být otevřený nebo uzavřený. K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. O povolení k vytvoření
podílového
fondu
žádá
investiční
společnost.
Peněžní
prostředky
shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu [7].
4. 2. 2 Odkupování podílových listů
Podle povinnosti fondu odkoupit podílový list od vlastníka jsou fondy členěny na otevřené a uzavřené.
Otevřené fondy Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů. S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka. Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu. K nejdůležitějším výhodám patří jeho povinnost odkupovat na požádání zpět podílové listy. Nevýhodou je, že povinnost odkupu váže část hotových peněžních
20
prostředků fondu a znemožňuje jejich investování, což snižuje výnos fondu. Další nevýhodou jsou i poplatky za odkup, které si fond strhává. Výnos z investice do podílového fondu má dvě formy. Jednou je podíl na výnosu fondu za rok a druhou je rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou odkupu [5].
Uzavřené fondy Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového fondu. Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond [7].
Na rozdíl od otevřeného PF vydává jen omezený počet podílových listů a od určitého okamžiku už do něj nemůže další zájemce investovat. Může ovšem koupit podílové listy na burze nebo RM-S, kde se s podílovými listy uzavřeného podílového fondu obchoduje. Podílník má nárok na výnos z majetku fondu [5].
4. 2. 3 Investiční zaměření fondů Zákon o kolektivním investování rozděluje podílové fondy na standardní, které definuje dle požadavků směrnice EU, a na fondy speciální, které mají benevolentnější možnosti investování. Standardním fondům je pak udělena jednotná licence neboli tzv. evropský pas. Jeho princip spočívá v tom, že obchodník s cennými papíry může poskytovat investiční služby na základě povolení vydaného příslušným dozorovým úřadem
21
domovského státu ve všech ostatních zemích společenství, a to pouze na základě jednoduché oznamovací procedury. Speciální fondy jsou pak „národní specifika“ a k investování do nich je třeba znát i příslušnou legislativu té země, kde je fond založen.
Fondy speciální Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu. Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů. Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou: a) speciální fond cenných papírů - investuje převážně do • investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, • cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, • dluhopisů, • finančních derivátů. b) speciální fond nemovitostí - může mít pouze formu otevřeného podílového fondu. Investuje převážně do • nemovitostí včetně jejich příslušenství, které pořizuje, provozuje nebo prodává za účelem dosažení zisku, • účastí v nemovitostních společnostech. c) speciální fond fondů - investuje převážně do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu. Nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost.
Fondy standardní Standardní fond shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a může mít formu pouze otevřeného podílového fondu. Na světovém finančním trhu existuje velké množství
22
různě orientovaných fondů kolektivního investování, za jejichž jednotlivé typy lze z hlediska zaměření předmětné skladby jejich investičního portfolia považovat zejména: 1. Fondy peněžního trhu Fond peněžního trhu prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Většina prostředků je obvykle uložena pouze v korunách, takže změna kursu koruny výkonnost fondu neovlivňuje. Jsou vhodné pro uložení peněz na dobu několika měsíců až jednoho roku. Rizikovost je velmi nízká, nabízí stabilní výnos, obvykle mírně vyšší než termínované vklady v bankách, jejich kurs neprochází žádnými výraznějšími výkyvy a poplatky za správu jsou minimální. Jsou proto ideální pro krátkodobé úložky či pro uložení hotovostní rezervy, kterou je potřeba mít rychle k dispozici, ale u níž je škoda, aby ležela na běžném účtu v bance s minimálním zhodnocením. 2. Dluhopisové fondy Fond trvale investuje na trhu dluhopisů a obligací převažující část (min. 2/3) svého portfolia. Část dluhopisů může být denominována v cizích měnách, což zvyšuje rizikovost fondu a přináší větší kolísání jeho kurzu. Fond může investovat i do akcií, pokladničních poukázek nebo podílových listů, avšak podíl akcií nesmí přesáhnout desetinu všech aktiv. Cílem fondu je dosáhnou stabilní míry zhodnocení. Výnosy dluhopisových fondů jsou těsně spjaty s pohybem úrokových sazeb, které ovlivňují cenu dluhopisů a obligací držených v portfoliu. Obecně platí, že pokud úrokové sazby klesají, ceny obligací rostou a naopak. Investiční horizont tohoto fondu je dva roky.
3. Akciové fondy Fond trvale investuje na akciovém trhu nejméně 2/3 svých aktiv. Portfolio je tvořeno především akciemi, podílovými listy, indexovými certifikáty a dalšími instrumenty nesoucími
akciové riziko. Akciové fondy bývají dlouhodobě nejvýnosnější.
23
Dlouhodobé zisky jsou však vykompenzovány značnými krátkodobými výkyvy cen fondů (i přes 30 %). Na investici do akciového fondu je proto třeba hledět jako na dlouhodobou s minimálním investičním horizontem pěti let. V krátkém období může jejich kurs výrazně kolísat. Zkušenost ale ukazuje, že pokud investor v době pádu kursu neztratí hlavu, akciové fondy mu přinesou vyšší zhodnocení než ostatní typy fondů. Je lepší volit několik různých fondů s odlišným zaměřením (ať už podle regionu nebo sektoru, do kterého investují), čímž se snižuje riziko s akciovými fondy spojené.
4. Smíšené fondy Smíšený nebo také balancovaný fond investuje do různých druhů aktiv, dle investiční strategie daného fondu. V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by podle metodiky Unie investičních společností ČR neměl přesáhnout šedesáti procent hodnoty portfolia. Strukturu svého portfolia fond může pružně měnit podle situace na trhu. V době růstu preferují smíšené fondy převážně akcie, v době stagnace pak dluhopisy a pokladniční poukázky.
Akciová část portfolia by měla v době růstu táhnout zhodnocení fondu vzhůru, v případě problémů by naopak dluhopisová část měla tlumit negativní vliv klesajících kurzů akcií. Zároveň ovšem platí, že v případě výrazného růstu akciových trhů je dluhopisová část portfolia zbytečnou přítěží. Do smíšených fondů je vhodné investovat zhruba na tři roky. 5. Fondy fondů Základní strategií tohoto typu fondu je investovat většinu (min. 2/3) svého majetku do podílových listů nebo akcií jiných otevřených podílových fondů. Rozložením aktiv do ostatních OPF je možné využít několika druhů investičních strategií zároveň a diverzifikovat možné riziko. Nevýhodou těchto fondů je zdvojení všech poplatků, tj.
24
poplatky se platí jak fondům v portfoliu, tak samotnému fondu. Optimálním investičním horizontem jsou 3 roky.
Tyto fondy nabízí jednoduchý přístup na zahraniční akciové trhy, a vzhledem k jejich růstu, by měly poskytovat výrazně nadprůměrný výnos, ovšem vzhledem k možným krátkodobým výkyvům akciových trhů je vhodné investovat do těchto fondů s investičním horizontem tří a více let. Velikost investičního rizika se pohybuje mezi smíšenými a akciovými fondy.
6. Garantované fondy Tyto fondy garantují návratnost celé vložené investice spolu s možností účastnit se růstu akciových trhů. Peníze, které investoři vloží do zajištěného fondu, putují především do dluhopisů emitovaných vládami a kvalitními firemními emitenty. Tato složka portfolia bude při splatnosti fondu přesně odpovídat garantované výši (100% návratnost investice, případně garantovaný výnos). Protože výnos z dluhopisů je předem známý, lze hned při uvedení fondu určit částku, kterou bude možné použít pro rizikovější investice do akcií či indexů. Tato část je potom použita na nákup opcí, jejichž hodnota odráží výnos akciových indexů. Pokud se akciovým trhům dařit nebude, může celá část opčních kontraktů „propadnout“, nicméně garantovanou část pokryje výnos z dluhopisů. Pokud naopak akcie porostou, garantovaná část bude navýšena o příslušný nárůst akciového trhu.
Pokud je garantována vyšší úroveň zajištěného výnosu, snižuje se proporcionálně i účast na růstu akcií. Pokud se naopak vzdáme vyššího garantovaného výnosu, očekáváme vyšší participaci na růstu akcií (do opcí na akcie je v tomto případě investována větší část z počáteční investice).
25
5 PRAKTICKÁ ČÁST V následující kapitole budou analyzované finanční produkty srovnány z hlediska pojištění pro případ smrti a podle výše výnosu, míry rizika a likvidity. Také bude stručně charakterizováno penzijní připojištění, investiční certifikáty a pojištění ke kreditním kartám jako alternativy těchto produktů.
5.1 Komparace produktů U všech investic jsou nejpodstatnější tři faktory, a to výnos, riziko a likvidita. Každá investice má z hlediska těchto vlastností lepší či horší parametry. Jestliže má lepší výnos, vzdaluje se od ideálního (nízkého) rizika. Jestliže požadujeme vynikající likviditu, budeme se vzdalovat od ideálního (vysokého) výnosu. Tato práce je však zaměřena také na pojištění, je tedy nutno zahrnout faktor čtvrtý, a to pojištění rizika smrti. Investor musí při svém rozhodování vzít v úvahu všechny kritéria a určit, co je pro něj nejdůležitější, resp. v jakém poměru by tyto faktory měly být.
5.1.1 Pojištění rizika smrti U samostatného rizikového pojištění se po celou dobu platí stejné (konstantní) pojistné. Toho je dosaženo tím, že z počátku platí klient vyšší pojistné než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí v daném věku a ke konci naopak méně. Pojistné zaplacené „navíc“ v prvních letech pojištění pojišťovna ukládá stranou (tvoří se matematická rezerva) a používá je ke konci pojištění, kdy placené pojistné nedosahuje výše přirozeného pojistného.
U investičního životního pojištění se používá přirozené pojistné. Pojišťovna každý měsíc vypočte na základě aktuálního věku, pojistné částky a platného sazebníku rizikové pojistné. Toto rizikové pojistné pak strhne z podílového účtu klienta.
26
5.1.2 Výnos Porovnávat produkty z hlediska výnosu není snadné díky různým výnosovým procentům, poplatkům, daňovým odpočtům. Pro účel komparace je uveden příklad, kde je uvažován mladý konzervativní investor s průměrným měsíčním příjmem, který si chce začít spořit na stáří a zároveň se pojistit pro případ smrti. Záměrně byla zvolena nízká věková hranice, jelikož rizikové životní pojištění ještě není příliš vysoké a v průběhu trvání smlouvy se placené pojistné, na rozdíl od investičního pojištění, nemění. Pro tento případ se jedná o cca 400Kč/měsíc. Aby investor mohl uplatnit daňové odpočty u IŽP, musí si pojištění sjednat do věku 60 let.
Tab. č. 1: Vstupní údaje Pohlaví Nezaopařené děti Věk Délka trvání pojištění Měsíční příjem Pojistná částka Měsíční investice Měsíční pojistné na rizikové životní pojištění Volné prostředky k investování do PF
muž 25 let 35 let 20 000 Kč 1 000 000 Kč 1 500 Kč 400 Kč 1 100 Kč
Vzhledem k poměru výnos/riziko je vybráno investování do smíšených fondů, kde předpokládaná průměrná výše zhodnocení je 5 %, a to jak u investičního životního pojištění, tak u podílových fondů. Poplatek za správu IŽP je kalkulován ve výši 30 Kč měsíčně. Jelikož u investičního pojištění se riziková složka průběžně zvyšuje a není k dispozici vzorec či obecná výše jejího pravidelného procentuelního nárustu, výpočet je zde nahrazen konkrétní kalkulací vybrané pojišťovny, který je zpracován do následující tabulky.
27
Tab. č. 2: Hodnota investice u IŽP Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Kumulované pojistné 18 000 Kč 36 000 Kč 54 000 Kč 72 000 Kč 90 000 Kč 108 000 Kč 126 000 Kč 144 000 Kč 162 000 Kč 180 000 Kč 198 000 Kč 216 000 Kč 234 000 Kč 252 000 Kč 270 000 Kč 288 000 Kč 306 000 Kč 324 000 Kč
Hodnota investice 14 729 Kč 29 004 Kč 44 049 Kč 59 903 Kč 76 522 Kč 93 984 Kč 112 309 Kč 131 499 Kč 151 625 Kč 172 724 Kč 194 782 Kč 217 762 Kč 241 691 Kč 266 551 Kč 292 400 Kč 319 326 Kč 347 372 Kč 376 492 Kč
Rok 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35
Kumulované pojistné 342 000 Kč 360 000 Kč 378 000 Kč 396 000 Kč 414 000 Kč 432 000 Kč 450 000 Kč 468 000 Kč 486 000 Kč 504 000 Kč 522 000 Kč 540 000 Kč 558 000 Kč 576 000 Kč 594 000 Kč 612 000 Kč 630 000 Kč
Hodnota investice 406 664 Kč 437 942 Kč 470 317 Kč 503 752 Kč 538 268 Kč 573 764 Kč 610 206 Kč 647 559 Kč 685 764 Kč 724 873 Kč 764 963 Kč 806 029 Kč 849 329 Kč 893 736 Kč 939 224 Kč 985 281 Kč 1 031 989 Kč
Zdroj: Interní software Generali Investor má průměrný měsíční příjem, jež je v současné době cca 20 000 Kč, sleva na dani je kalkulována pouze na poplatníka (bezdětný). Pro snížení daňového základu uplatňuje maximální daňový odpočet na životní pojištění. Tab. č. 3: Daňová úspora
Roční hrubá mzda Zdravotní pojištění Sociální pojištění Daňový odpočet Základ daně Daň Sleva na dani Roční čistá mzda Roční úspora na dani
Bez odpočtu Odpočet na IŽP 240 000 Kč 240 000 Kč 10 800 Kč 10 800 Kč 19 200 Kč 19 200 Kč 0 Kč 12 000 Kč 210 000 Kč 198 000 Kč 31 416 Kč 29 136 Kč 7 200 Kč 7 200 Kč 171 384 Kč 173 664 Kč 0 Kč 2 280 Kč
Zdroj: vlastní výpočty
28
Co se týče reinvestic z daňové úspory, jak již bylo uvedeno v metodice, je počítáno s jejich ročním investováním taktéž do smíšených podílových fondů při průměrném ročním zhodnocení 5 % a vstupním poplatkem 1,5 %. Tab. č. 4: Výpočet reinvestice Reinvestice za rok Vklad z reinvestic celkem Konečná hodnota reinvestice Výnos z reinvestice
2 280 Kč 68 400 Kč 149 208 Kč 80 808 Kč
Zdroj: vlastní výpočty Celková hodnota investice, kterou bude mít investor k dispozici na konci pojištění, je tvořena jeho vklady, výnosem z těchto vkladů zdaněným sazbou 15% a hodnotou reinvestic včetně výnosů z nich. Tab. č. 5: Konečná hodnota investice v IŽP Hodnota investice Výnos z investice Daň z výnosu Hodnota reinvestice Konečná hodnota investice
1 031 989 Kč 401 989 Kč 60 298 Kč 149 208 Kč 1 120 899 Kč
Zdroj: vlastní výpočty Z široké nabídky fondů byl pro dobrou srovnatelnost vybrán pro pravidelné měsíční investování taktéž smíšený fond, třebaže by investor mohl rozložit své peněžní prostředky a investovat jak do akciových, tak do dluhopisových fondů a sestavit si tak své portfolio sám. Při výběru fondu je zapotřebí věnovat velkou pozornost výši poplatků. Pokud bude zvolen fond s nadprůměrnými vstupními a správními poplatky, může být konečná hodnota investic mnohem nižší než v následující tabulce. Investovaná částka je oproti IŽP snížena o 400 Kč, které jsou vloženy zvlášť do rizikového pojištění pro případ smrti. Výpočet byl proveden podle vzorce pro spoření uvedeného v metodice práce.
29
Tab. č. 6: Hodnota investice v podílových fondech Měsíční vklad Zhodnocení Vstupní poplatek Hodnota investice
1 100 Kč 5% 1,50 %* 1 201 257 Kč
Zdroj: vlastní výpočty, * ČSOB růstový fond
Z uvedených výpočtů jednoznačně vyplývá, že pravidelné investování do podílových fondů je výnosnější než investování prostřednictvím investičního pojištění, a to o více než 7 %. Ačkoli je IŽP podporováno státem v podobě daňových úlev (které může klient reinvestovat, čímž je ještě zhodnotí), není ušetřeno zdanění výnosu při výplatě naspořených finančních prostředků. Dalo by se tedy říci, že stát svým způsobem podporuje i investování do podílových fondů, protože tady výnos žádné dani nepodléhá (při investici delší než 6 měsíců). Podstatný vliv má také průběžně se zvyšující riziková složka pojištění a vysoké poplatky u IŽP. Graf č. 1: Vývoj hodnoty investice v čase
1 300 000 Kč 1 200 000 Kč 1 100 000 Kč 1 000 000 Kč 900 000 Kč 800 000 Kč 700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč IŽP
100 000 Kč
PF 0 Kč 1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 Roky
Zdroj: vlastní práce
30
5.1.3 Riziko
Vždy existuje nejistota budoucího výnosu, neboli možnost ztráty části či dokonce celé investované částky. Rizika se nelze zbavit, lze ho pouze omezit a rozložit. Celkové riziko lze snížit diverzifikací, tj. sestavením portfolia, které bude obsahovat různé typy investičních instrumentů. Toto je docíleno právě ve smíšených fondech, které mají ve svém portfoliu různé druhy cenných papírů.
Stanovit výši investičního rizika, které je investor schopen nebo ochoten unést, je snad tím nejdůležitějším při vytváření investiční strategie. Je důležité do úvah zahrnout zamýšlenou délku investice a tudíž i věk investora a jeho osobní přístup k riziku. Čím více let produktivního věku má investor před sebou, tím rizikovější investici může volit. Nebezpečí může být spojeno se zkrachováním pojišťovny, resp. fondu, nebo s nižšími než očekávanými výnosy, případně vyplacení konečné částky nižší než je suma vkladů, což se odvíjí od zvolené investiční strategie. Při pravidelném investování se riziko snižuje – je to dáno tím, že kdyby investor investoval větší částku jednou za rok, může se stát, že zrovna nakoupí podílové jednotky za nevýhodný kurz a tento jednorázový nákup pro něj nebude tak příznivý jako při investování měsíčním. Nesnižuje se tím volatilita, s tou ale musí investor počítat vzhledem ke své strategii a portfoliu. Pokud se rozhodne k riskantnějším variantám, neměl by se zaleknout prudkého poklesu a prodat své podílové jednotky s výraznou ztrátou, ale vyčkat, až se kurz opět zvýší. Toto je jednou ze zákonitostí finančních trhů a je třeba mít ji na paměti. Podstatným faktem je skutečnost, že investice nejsou a nemohou být pojištěny. Existuje pouze Garanční fond obchodníků s cennými papíry, ten však není určen k náhradám ztrát způsobených neúspěšnými investicemi, nýbrž ztrát způsobených selháním těchto obchodníků.
31
U podílových fondů jsou prostředky spravovány investiční společností a zároveň jsou fyzicky zainvestovány. Přitom jsou však důsledně odděleny od majetku společnosti. V případě selhání správcovské společnosti není investor žádným způsobem postižen, protože majetek zůstává i nadále zainvestován. Pokud investuje do PF přes IŽP, je to zcela naopak – podílové jednotky jsou majetkem pojišťovny. Na druhé straně, podle zákona je při provozování životního pojištění nezbytné vytvářet technické rezervy pojišťovny s cílem garance závazků vůči klientům. V systému bezpečnosti má stěžejní úlohu kontrolní činnost ministerstva financí, které provádí kontrolní činnost, navíc se pojišťovny mohou o riziko podělit s dalšími pojišťovnami nebo přesunout smluvně část rizika na tzv. zajišťovny.
5.1.4 Likvidita Pokud investor bere v úvahu ukládání peněz na stáří, je pro něj pravděpodobně likvidita nejméně podstatným faktorem magického trojúhelníku. Samozřejmě se ale mohou vyskytnout nepředvídatelné události, které jej přinutí k výběru vložených financí.
Pokud klient potřebuje vybrat část z vložených finančních prostředků, může realizovat tzv. částečný odkup. Tento je zdaněn 15% z daňového základu, který je roven výši odkupu bez zaplaceného pojistného. Zákon o dani z příjmů fyzických osob pro účely daně označuje částečný odkup jako "jiný příjem z pojištění osob, které není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy". Protože zákon nestanovuje podmínku zpětně zdanit předchozí daňové odpočty v případě částečných odkupů jako to činí u předčasného zrušení smlouvy, je možné současně čerpat daňové odpočty a provádět částečné odkupy.
Jestliže chce klient IŽP zrušit, má na něj po určité době (2 až 3 roky) placení pojistného nárok na vyplacení odbytného, avšak jeho výše je vždy nižší než naspořené prostředky a hlavně v prvních (až patnácti) letech nepokrývá ani zaplacené pojistné. Technicky jde o vytvořenou kapitálovou rezervu, která je snížena o určitou sankci za
32
vypovězení smlouvy. Navíc musí klient počítat s určitou výpovědní lhůtou, než mu bude odbytné vyplaceno. Vyplacené odbytné snížené o zaplacené pojistné se zdaňuje sazbou 25%. Pokud si pojištěný snižoval svůj základ daně z příjmu o zaplacené pojistné, musí do následujícího daňového přiznání toto pojistné zahrnout jako příjem.
Na druhou stranu nízká likvidita má nespornou výhodu v tom, že investora nutí disciplinovaně odvádět pravidelnou část svého příjmu a neutrácet za „nepotřebné“ spotřební zboží zvyšující jeho komfort a image, čehož by pak na stáří při nedostatku prostředků mohl litovat.
Protipólem z hlediska likvidity jsou podílové listy, které je investiční společnost povinna odkoupit kdykoliv a ve většině případů bez výstupních poplatků. Maximální lhůta pro výplatu peněz je sice třicet dní, ale téměř všechny investiční společnosti svým klientům převádějí peníze mnohem dříve. Především u dceřiných společností velkých bank může mít investor peníze na svém účtu již dva až čtyři dny po příkazu k prodeji. Jediné, na co by si měl dát pozor, je prodej podílového listu dříve než za šest měsíců. Pokud tak učiní, musí zaplatit daň z kapitálového výnosu.
Následující tabulka se vztahuje k modelovému příkladu uvedenému v kapitole „Výnos“.
Tab. č. 7 – 1. část: Výše odkupného pro jednotlivá léta Rok 1 2 3 4 5 6 7 8
Hodnota investice 14 729 Kč 29 004 Kč 44 049 Kč 59 903 Kč 76 522 Kč 93 984 Kč 112 309 Kč 131 499 Kč
Odkupné 0 Kč 0 Kč 15 367 Kč 32 203 Kč 49 773 Kč 68 157 Kč 87 376 Kč 107 711 Kč
Procentuelní ztráta při odkupu 100,0 100,0 65,1 46,2 35,0 27,5 22,2 18,1
Rok 19 20 21 22 23 24 25 26
33
Hodnota investice 406 664 Kč 437 942 Kč 470 317 Kč 503 752 Kč 538 268 Kč 573 764 Kč 610 206 Kč 647 559 Kč
Odkupné 393 307 Kč 425 529 Kč 459 019 Kč 493 522 Kč 529 257 Kč 565 922 Kč 603 482 Kč 642 087 Kč
Procentuelní ztráta při odkupu 3,3 2,8 2,4 2,0 1,7 1,4 1,1 0,8
Tab. č. 7 – 2. část: Výše odkupného pro jednotlivá léta Rok 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Hodnota investice
Odkupné
151 625 Kč 172 724 Kč 194 782 Kč 217 762 Kč 241 691 Kč 266 551 Kč 292 400 Kč 319 326 Kč 347 372 Kč 376 492 Kč
Procentuelní Rok ztráta při odkupu
128 670 Kč 150 575 Kč 173 675 Kč 197 660 Kč 222 309 Kč 248 110 Kč 275 103 Kč 302 899 Kč 332 009 Kč 362 151 Kč
15,1 12,8 10,8 9,2 8,0 6,9 5,9 5,1 4,4 3,8
27 28 29 30 31 32 33 34 35
Hodnota investice
Odkupné
685 764 Kč 724 873 Kč 764 963 Kč 806 029 Kč 849 329 Kč 893 736 Kč 939 224 Kč 985 281 Kč 1031989 Kč
681 667 Kč 722 090 Kč 763 604 Kč 806 029 Kč 849 329 Kč 893 736 Kč 939 224 Kč 985 281 Kč 1 031 989 Kč
Procentuelní ztráta při odkupu
Zdroj: interní software Generali + vlastní výpočty
5. 2 Alternativní produkty Investiční pojištění a podílové fondy samozřejmě nejsou jedinou možností, kam ukládat svou hotovost na stáří. Na finančním trhu existují další srovnatelné varianty.
Relativně oblíbeným produktem je v současné době penzijní připojištění, které je podporováno státem hned na dvou frontách: • stát přispívá všem účastníkům penzijního připojištění pevně stanovenou měsíční částkou až do výše 150 Kč měsíčně, • od základu daně si poplatník může odečíst částku převyšující 6000 Kč, maximálně však 12 000 Kč ročně.
Vklady účastníků jsou ještě zhodnocovány o podíl na zisku penzijního fondu a jsou sníženy o velmi malou část, kterou si bere správce za vedení účtu. Ve fázi výplaty podléhají výnosy z vkladů účastníka dani 15 %, jako je tomu u životního pojištění. Pokud si chce klient své prostředky vybrat, může tak učinit už po 12ti měsících placení, přijde však o státní příspěvky. Bez sankcí je možno vybrat polovinu peněz po 15 letech, zbytek až v 60 letech.
34
0,6 0,4 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Penzijní připojištění je oproti IŽP zvýhodněno při předčasné výpovědi, kdy je klient se soukromým životním pojištěním povinen dodanit to, oč si snížil základ daně v minulosti z titulu úhrady pojistného. U klienta penzijního fondu tato povinnost není.
Díky nízkému, zhruba 3% zhodnocení penzijním fondem se nejedná o příliš výnosný produkt. Toto je dáno faktem, že penzijní připojištění je konzervativní produkt (penzijní fondy investují do málo rizikových finančních instrumentů). Penzijní připojištění je výhodné z hlediska výnosů na 10–15 let, tj. od 45ti do 50ti let věku.
Pro komparaci s předchozími produkty slouží graf č. 3, který vychází z údajů předchozího příkladu. Měsíční investovaná částka je ve výši 1 100 Kč, státní příspěvek je tedy v maximální výši 150 Kč. Uvažovaná míra zhodnocení je 3 %. Do kalkulace jsou zahrnuty i reinvestice, jež jsou zhodnoceny stejným způsobem jako u PF. Celkový výnos z vkladů klienta (nikoli státních příspěvků) je zdaněn 15% sazbou. Graf č. 3: Porovnání hodnoty investic Srovnání produktů
1 300 000 Kč 1 200 000 Kč
1 201 257 Kč 1 120 899 Kč
1 100 000 Kč 907 323 Kč
1 000 000 Kč 900 000 Kč 800 000 Kč 700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč IŽP
podílové fondy
Zdroj: vlastní vypracování
35
penzijní připojištění
Analogickým produktem k podílovým fondům jsou investiční certifikáty, které si získávají stále větší oblibu. Jde o instrument, jehož výnos kopíruje hodnotu podkladového aktiva, kterými mohou být akciové indexy, jednotlivé akcie, akciové koše (ztv. baskets), dluhopisové indexy, měny, komodity (drahé kovy).
Investiční certifikáty dokáží uspokojit nejen konzervativní investory, ale především ty, kteří hledají tu správnou míru mezi rizikem a očekávaným výnosem. Zatímco investoři do fondů vydělávají pouze pokud trhy, do kterých podílový fond investoval, jdou
nahoru,
některé
druhy
investičních
certifikátů
umožňují
vydělat
investorům dokonce i na stagnujících nebo klesajících trzích. Zajímavou skupinou jsou tzv. sprint certifikáty, u kterých je možnost participovat se v dvojnásobné výši na růstu až po stanovený nejvyšší výnos (tzv. pákový efekt s výnosem omezeným horní hranicí cap).
Obecně lze říci, že náklady na pořízení investičních certifikátů jsou nižší než u fondů. Před investicí je ale nutné velmi pečlivě vybírat daný nástroj i emitenta, protože tím investor může získat daleko nákladově efektivnější nástroj, což se projeví v konečné výkonnosti investice.
I když jsou certifikáty velmi atraktivními investičními nástroji, některé přednosti fondům stále zůstávají. Jedním ze specifik fondů je jejich hlavní myšlenka, kterou je diverzifikace. Díky ní není volatilita investice tak vysoká, jako samotná investice do jednotlivých titulů. Co se týče rizikovosti, v případě zkrachování investiční společnosti podílník o svou investici nepřijde, jak již bylo podrobněji zmíněno v kapitole 4.1.2. Tento fakt ovšem neplatí u investičních certifikátů, které jsou logicky z tohoto důvodu považovány za rizikovější. Rizikový postoj bankovních poradců a zprostředkovatelů k certifikátům a fondům znázorňuje graf č. 4.
36
Graf č. 4: Hodnocení rizikovosti certifikátů a fondů 70% certifikáty 60%
fondy
50%
40%
30%
20%
10%
0% 1 2 3 4 5 stupně rizika (1=nejnižsí riziko, 5=nejvyšší riziko)
Zdroj: Deutsches Derivate Institut
Konkurencí rizikovým pojištění se stávají kreditní karty, ke kterým banky stále častěji nabízejí různé druhy pojištění. Dnes již ke kreditním kartám nenabízejí pouze cestovní pojištění, ale mohou být i jiná pojištění jako je pojištění schopnosti splácet, pojištění úmrtí a úrazu, pojištění invalidity, pojištění pracovní neschopnosti a podobně. Výše pojistného je zprůměrňována pro všechny věkové kategorie, tj. pro většinu klientů je toto pojištění příliš drahé a mohou se levněji pojistit u většiny ostatních pojišťoven. Cenově výhodná je nabídka pro zákazníky starší 40 až 45 let, kteří by hledali ve stejné ceně pojištění hospitalizace obtížněji a na zprůměrované sazbě tak vydělají. Postupně však budou banky svou nabídku jistě dále zvýhodňovat, aby nalákaly klienty.
37
6 DISKUZE Na základě demonstrovaných výpočtů je zjevné, že co se týká výnosového kritéria, je oproti IŽP při správném výběru výnosnější investování do podílových fondů, případně investičních certifikátů. Toto je dáno zejména výší poplatků, kterým je třeba při výběru fondu věnovat velkou pozornost, protože existují fondy se vstupními poplatky až 4 % a poplatky za správu až 2 %. Investování do takovýchto fondů by mohlo v důsledku znamenat, že zhodnocení peněžních prostředků v IŽP by bylo větší. V modelovém příkladu jsou výnosy u těchto produktů v první polovině investičního horizontu na podobné úrovni, v druhé polovině částka u podílových fondů narůstá rychleji než u IŽP, což je zapříčiněno vedle poplatků také zvyšující se rizikovou složkou pojištění. Penzijní připojištění je podle výpočtů nejméně rentabilním alternativou, kterou je vhodné využít zejména s blížícím se odchodem do penze. Tento produkt je díky relativně vysokým státním příspěvkům a nízké míře zhodnocování penzijním fondem výhodný zejména v krátkém časovém intervalu.
Pokud investor žádá maximální likviditu, je mu poskytnuta u podílových fondů. Prostředky vložené do investičního pojištění jsou likvidní za cenu výše popsaných finančních ztrát. Na druhou stranu nižší likvidita skýtá nespornou přednost, a to disciplinovanost klienta v pravidelných úložkách. U podílových fondů je neomezená svoboda v čase i výši investované částky, což může být pro určité typy investorů nevhodné.
Určitou nevýhodou investičního pojištění může být pro drobného investora poměrně vysoká minimální hranice měsíční investované částky. Pro muže uvedeného v modelovém příkladu by se jednalo přibližně o bezmála 1500 Kč. Čím později se smlouva uzavírá a zvyšuje se riziko úmrtí pojištěného, tak se tato hranice proporcionálně zvyšuje. U podílových fondů investor není téměř nijak omezen - ačkoli
38
pro nákup podílových listů jisté minimální hranice existují (u každého fondu v jiné výši), nemusí do nich investor vkládat peněžní prostředky měsíčně, ale např. čtvrtletně.
U obou produktů je možno měnit investiční strategie, čehož je vhodné využít. Perspektivní by bylo na začátku investičního horizontu zvolit více rizikové finanční instrumenty, kde je možno v delším období dosáhnout vyšších výnosů, a s blížícím se odchodem do důchodu pak volit konzervativnější formy investice, aby zde byla co nejvyšší míra jistoty návratnosti vložených prostředků včetně očekávaného zhodnocení.
Pokud by investor zvolil IŽP, měl by uvažovat o variantě s klesající pojistnou částkou, kde by se současně s rostoucí hodnotou naspořených prostředků snižovala pojistná částka, čímž by ušetřil na placeném pojistném (tuto variantu je možno využít taktéž u rizikového životního pojištění).
7 ZÁVĚR Cílem této práce bylo analyzovat investiční životní pojištění a posoudit, zda je výhodné či nevýhodné jako budoucí finanční zdroj oproti samostatně sjednanému rizikovému životnímu pojištění v kombinaci s investováním do podílových (případně penzijních) fondů.
Z výsledků této práce vyplývá, že pokud chce člověk zhodnocovat finanční prostředky v dlouhodobém horizontu, jsou výhodnější podílové fondy, popřípadě investiční certifikáty, a to zejména díky nižším poplatkům a vyšší likviditě v porovnání s investičním životním pojištění. Rizikovost je při stejné investiční strategii na takřka stejné úrovni jak u IŽP tak u PF v kombinaci s rizikovým životním pojištěním.
Do procesu investičního rozhodování však vstupuje celá řada variabilních faktorů, které jsou subjektivně hodnoceny a každý investor jim přisuzuje různou důležitost, nachází se v jiné životní situaci, má jiné priority, dává přednost větší či menší
39
samostatnosti při investování apod. Jedná se tedy pouze o hypotetická vyhodnocení a doporučení.
Ukládání peněžních prostředků do investičního pojištění je pro mnohé „pohodlnější“, klient se nemusí orientovat v investiční problematice a vše svěří profesionálům, kteří mají k dispozici patřičné zázemí a mohou investovat i do instrumentů, které jsou individuálním klientům těžko dostupné.
Neopomenutelným faktorem je možnost získání příspěvků zaměstnavatele. Tyto nejsou zatíženy odvody na sociální a zdravotní pojištění, takže ve finále dostane zaměstnanec více, než kdyby mu zaměstnavatel „jen“ zvýšil plat. Tento pohled je opět subjektivní a různí se podle druhu a jistoty zaměstnání.
Díky neustálým legislativním změnám, rostoucímu deficitu státního rozpočtu a měnící se vládě, není do budoucnosti jistý ani daňový odpočet na IŽP a penzijní připojištění.
Nikdo z nás neví, jakého věku se dožije, s jakými nepředvídatelnými situacemi se bude muset vyrovnat. Existuje mnoho finančních i nefinančních možností, jak tyto události zajistit. Při rozhodování o využití těchto produktů by investor měl vzít v úvahu veškeré relevantní faktory a rovněž si uvědomit, že připravovat se na poklidnou penzi by měl začít co nejdříve.
40
8 POUŽITÉ ZDROJE Monografické publikace:
[1]
Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven, Životní pojištění. GRADA Publishing spol. s r. o., 2002. 1485. publikace, 104 s. ISBN 80-247-0146-4
[2]
DUCHÁČKOVÁ, E., Principy pojištění a pojišťovnictví. Ekopress s. r. o., 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0
[3]
SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M., Osobní a rodinné finance. GRADA Publishing a.s., 2003. 1618. publikace, 172 s. ISBN 80-247-0478-1
[4]
DAŇHEL, J., a kol., Pojistná teorie. Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3
[5]
KRYL, T., Co chcete vědět o cenných papírech. Linde Praha a.s., 1995. 105. publikace, 52 s. ISBN 80-85647-85-0
[6]
DĚDIČ, J., Investiční společnosti a investiční fondy. PROSPEKTRUM Praha, 1992. 53. publikace, 127 s. ISBN 80-85431-52-1
Zákony:
[7]
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
[8]
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, hlava patnáctá, pojistné smlouvy
Články:
[9]
RYSKOVÁ, S., Jde-li o život, nevěřte reklamám. Ekonom. 4.–10.1.2007, č. 1, ISSN 0978-6450
41
Elektronické zdroje:
[10] Rizikové životní pojištění [online]. 2007 [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: [11] Investiční životní pojištění [online]. 2007 [cit. 2007-02-26]. Dostupný z WWW:
9 SEZNAM ZKRATEK apod. – a podobně atd. – a tak dále CP – cenný papír č. – číslo ČR – Česká republika IF – investiční fond inv. – investiční IŽP – investiční životní pojištění OPF – otevřený podílový fond PF – podílový fond resp. – respektive RŽP – rizikové životní pojištění tab. – tabulka tzn. – to znamená ŽP – životní pojištění
42
