Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2016 7. volební období 257.
USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 48. schůze ze dne 17. března 2016
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV /kód dokumentu 5438/16, KOM(2016) 7 v konečném znění/
Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí informace náměstka ministra spravedlnosti Mgr. Petra Jägera, Ph.D., po vyslechnutí zpravodajské zprávy posl. Kristýny Zelienkové a po rozpravě
s c h v a l u j e stanovisko, které je přílohou tohoto usnesení.
Josef Šenfeld v. r. ověřovatel
Kristýna Zelienková v. r. zpravodajka
Ondřej Benešík v. r. předseda
1
Příloha k usnesení č. 257
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV KOM(2016) 7 v konečném znění, kód Rady 5438/16 Interinstitucionální spis 2016/0002/COD
Právní základ: Článek 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.
Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: 25. 1. 2016
Datum projednání ve VEZ: 4. 2. 2016 (1. kolo)
Procedura: Řádný legislativní postup.
Předběžné stanovisko vlády (dle § 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem 3. 3. 2016, doručené do výboru pro evropské záležitosti dne 4. 3. 2016 prostřednictvím systému ISAP.
Hodnocení z hlediska principu subsidiarity: Návrh je v souladu s principem subsidiarity.
Odůvodnění a předmět: Evropský informační systém rejstříku trestů (European Criminal Records Information System - ECRIS) fakticky vznikl v roce 2012, jeho právním základem je rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV 1 a rozhodnutí Rady 2009/316/SVV 2. Cílem evropského rejstříku trestů je umožnění účinné výměny informací týkajících se trestních odsouzení v EU. Potřeba reformy evropského rejstříku trestů byla vyjádřena již v Evropském programu pro bezpečnost na období let 2015 – 20203, který byl představen v dubnu 2015. Program konstatuje, že systém nefunguje účinně u státních příslušníků třetích zemí, kteří byli odsouzeni v EU. Komise deklarovala, že uspíší práci na zlepšení systému ECRIS v těchto případech a dále deklarovala, že je připravena přispět k jeho účinnému zavádění. Zároveň jedním ze závěrů mimořádného zasedání Rady o posílení reakce trestního soudnictví na radikalizace vedoucí k terorismu a násilnému extremismu z 20. listopadu 2015 bylo, že je potřeba, aby členské státy plně využívaly potenciál Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS) a že Komise by měla předložit návrh na rozšíření systému ECRIS tak, aby se vztahoval i na státní příslušníky třetích zemí. Komisařka Jourová se k návrhu vyjádřila: „Útoky, k nimž došlo v listopadu loňského roku 1
Dostupné zde Dostupné zde 3 Dostupný zde 2
1
v Paříži, jsou dalším důkazem toho, že existuje naléhavá potřeba pevnější a hladké justiční spolupráce v celé EU. ECRIS je důležitým nástrojem boje proti přeshraniční trestné činnosti, neboť členským státům umožňuje výměnu informací o předchozích odsouzeních kdekoli v EU.“ A uvedla, že cílem návrhu je modernizovat nástroj ECRIS tak, aby byl zajištěn přístup k informacím o odsouzeních státních příslušníků zemí mimo EU. Dle Jourové tak budou soudci, státní zástupci nebo policie lépe vybaveni pro spolupráci na celoevropské úrovni zajišťující bezpečnost všech občanů v celé EU. Jourová se domnívá, že „tím, že zahrneme otisky prstů státních příslušníků zemí mimo EU, získáme důležitý nástroj umožňující řešit problém používání falešné totožnosti.“ Komise uvádí, že takto bude moci využít potenciál systému ECRIS v plné míře. Cílem je tedy zlepšit spolupráci mezi vnitrostátními orgány v boji proti terorismu a jiným formám závažné přeshraniční trestné činnosti. 4 Dalším dokumentem, který byl v obdobném čase uveřejněn, je Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění Rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (KOM (2016) 6 v konečném znění) předkládaný na základě článku 13 rámcového rozhodnutí. Zpráva se věnuje zejména tomu, jak je rozhodnutí prováděno v členských státech.
Obsah a dopad: Tím hlavním, co nově navrhovaná právní úprava přináší, je to, že tzv. odsuzující členský stát bude mít povinnost uchovávat informace z rejstříku trestů (popř. i z jiných databází) o státních příslušnících třetích zemí. Definici státního příslušníka třetí země bude poskytovat článek 2 rozhodnutí. Rovněž se zavádí definice „odsuzujícího členského státu“. Povinnost odsuzujícího členského státu přijmout opatření, aby při záznamu odsouzení vydaného na jeho území do jeho rejstříku trestů byly doplněny informace o státní příslušnosti nebo státních příslušnostech odsouzeného, se nově bude vztahovat i na státní příslušníky třetí země. Je vložen nový článek 4a, který upravuje právě povinnost odsuzujícího členského státu v souvislosti s odsouzeními státních příslušníků třetích zemí: je to povinnost uchovávat určité informace (o odsouzeném, o povaze odsouzení, o trestných činech, za něž bylo vydáno odsouzení, o obsahu odsouzení, jména rodičů odsouzeného, jednací číslo odsouzení, místo spáchání trestného činu, případné omezení práv v důsledku odsouzení, identifikační číslo odsouzeného nebo druh a číslo identifikačního dokladu odsouzeného, otisky prstů odsouzeného, pseudonym nebo krycí jméno či jména), povinnost předat ostatním členským státům anonymizovaný index-filtr s informacemi o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených na jeho území pro účely zjištění, které členské státy mají k dispozici informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, a povinnost aktualizovat index-filtr v souladu s výmazy či změnami údajů v něm. Informace se uchovávají, i pokud se nacházejí v jiné databázi, než je rejstřík trestů, pokud do ní má ústřední orgán přístup. Tato ustanovení se použijí i pro osoby, které jsou současně státním příslušníkem EU (aby bylo možné informaci najít, i pokud by další státní příslušnost nebyla známa, apod.). Nový článek 4b bude upravovat použití index-filtrů, resp. právo na vyhledávání v něm. V návrhu je stanoveno, že informace uvedené v čl. 4a členský stát uchovává, kromě ojedinělých případů, kdy to není možné. Dle stávajícího znění rámcového rozhodnutí jsou 4
V současnosti lze žádat jiné členské státy o informace o odsouzeních st. příslušníků třetích zemí, ke kterým došlo na jejich území, není však dostupný mechanismus, který by pomohl určit, ve kterém členském státě k odsouzení tohoto příslušníka došlo (a ani není na úrovni EU zakotvena povinnost tyto informace uchovávat); Kromě toho je povinnost zohlednit taková předchozí odsouzení – viz. Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení.
2
však za tyto povinné informace označeny pouze informace o odsouzeném, o povaze odsouzení, o trestných činech, za něž bylo vydáno odsouzení a o obsahu odsouzení. Další informace (jména rodičů, jednací číslo, místo spáchání TČ a omezení práv v důsledku odsouzení) jsou považovány za nepovinné a předávají se pouze, jsou-li v rejstříku trestů zaznamenány, popř. jsou považovány za doplňující a předávají se pouze, jsou-li ústřednímu orgánu k dispozici (identifikační číslo odsouzeného nebo druh a číslo identifikačního dokladu, otisky prstů, případně pseudonym či krycí jméno nebo jména). Co se týče žádosti o informace o odsouzeních a odpovědi na tuto žádost, upravují se ustanovení tak, aby se úprava vztahovala relevantně i na příslušníky třetích zemí. Návrh obsahuje také technické úpravy a doplnění. Členské státy mají v budoucnu oznamovat Komisi, a nikoliv Radě, že jsou schopny používat ECRIS a nový index-filtr. Dále nový článek 11a upravuje Evropský informační systém rejstříku trestů (ECRIS), který byl dříve upraven nahrazovaným rozhodnutím Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV. Jeho právní úprava v zásadě zůstává totožná, pouze je do prvků, z něhož se skládá, přiřazen i software index-filtru (již zmíněný výše). Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva je 12 měsíců. Dopad na státní rozpočet a právní řád ČR: Dopad na právní řád bude pravděpodobně spočívat v nutné novelizaci zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, nejvíce změn lze očekávat v souvislosti s povinností uchovávat otisky prstů. V souvislosti s tím lze rovněž očekávat významné jednorázové finanční náklady na implementaci technického řešení + další pravidelné náklady na údržbu a provoz (již však ne tak významné).
Stanovisko vlády ČR: Z rámcové pozice vlády ČR k tomuto návrhu vyplývá, že ČR obecně podporuje snahy o zefektivnění justiční spolupráce v této oblasti. Vláda připomíná, že ČR není členským státem s vysokým podílem odsouzených státních příslušníků třetích zemí na celkovém počtu odsouzených osob. Vláda ČR v zásadě souhlasí s navrhovaným decentralizovaným řešením zefektivnění výměny informací o odsouzeních. Hlavní výtka vlády ČR spočívá v rozsahu povinně uchovávaných informací (čl. 4a) – za nejvíce problematické považuje údaje „místo spáchání trestného činu“ (Rejstřík trestů ČR neeviduje) a „omezení práv v důsledku odsouzení“ (Rejstřík trestů ČR eviduje jen tresty vyplývající přímo z odsuzujícího rozhodnutí). Dále Rejstřík trestů ČR neeviduje identifikační číslo odsouzeného nebo druh a číslo identifikačního dokladu, otisky prstů a jména rodičů odsouzeného (jen pokud je k dispozici), rámcová pozice ale konstatuje, že tyto informace by mohly mít pro Rejstřík trestů ČR přidanou hodnotu.5 V souvislosti s uchováváním otisků prstů vláda ČR popisuje současný stav v ČR, kdy Rejstřík trestů není propojen s policejní databází otisků prstů (AFIS) a otisky prstů nejsou v ČR snímány všem pachatelům trestné činnosti, nýbrž jen v některých případech (rozhodující je zejména povaha zavinění), přičemž nejsou činěny rozdíly mezi pachateli z hlediska jejich státní příslušnosti – v této souvislosti ČR upozorňuje na to, že případná zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. ČR ale uznává, že u některých státních příslušníků třetích zemí jsou otisky prstů v zásadě jediným v praxi používaným spolehlivým identifikátorem, dle pozice vlády ale není takový rozdílný přístup přesvědčivě odůvodněn. Vláda ČR navrhuje jako vhodné řešení omezit povinnost uchovávání otisků prstů jen na případy pravomocně odsouzených pachatelů úmyslné trestné činnosti. V souvislosti s povinným uchováváním otisků prstů ČR bude navrhovat prodloužení implementační lhůty. 5
Dále ještě není evidován pseudonym, krycí jméno nebo jména.
3
Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU: Návrh byl představen 19. ledna 2016. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová jej představila na neformálním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 26. ledna 2016. Návrh je projednáván Pracovní skupinou pro spolupráci v trestních věcech (COPEN). V Evropském parlamentu se návrhem bude zabývat výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), zpravodajem návrhu v tomto výboru je Timothy Kirkhope. Další harmonogram není znám.
Závěr: Výbor pro evropské záležitosti 1. b e r e n a v ě d o m í Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV; 2. p o d p o r u j e modernizaci a maximální využití systému ECRIS; 3. b e r e n a v ě d o m í rámcovou pozici vlády k předmětnému návrhu směrnice; 4. p o d p o r u j e stanovisko vlády zejména v návrhu povinnosti uchovávat otisky prstů jen u pravomocně odsouzených pachatelů úmyslné trestné činnosti.
Josef Šenfeld v. r. ověřovatel
Kristýna Zelienková v. r. zpravodajka
Ondřej Benešík v. r. 4
předseda
5
