KSPL 52 INS 22228/2013 – A - 45
USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vodičkovou v insolvenční věci dlužníka: H - Komplet s.r.o., IČ: 25211536, se sídlem K.H. Máchy 2132, Sokolov, zast. advokátem JUDr. Michalem Magliou, sídlem Bělehradská 1042/14, Karlovy Vary o insolvenčním návrhu věřitele: Tomáš Niebauer, nar. 30.07.1992, bytem Anenská Ves 24, Habartov, o insolvenčním návrhu, takto: I. Insolvenční návrh se zamítá pro neosvědčení úpadku. II. Navrhovatel j e p o v i n e n zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 24.261,-Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. Michala Maglii, advokáta se sídlem Bělehradská 1042/14, Karlovy Vary, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Navrhovatel j e p o v i n e n zaplatit soudní poplatek z insolvenčního návrhu ve výši 2.000,-- Kč do tří dnů od právní moci výroku tohoto usnesení České republice na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 0492222813 nebo v kolkových známkách (vylepením kolkových známek na přiložené listině k tomu určené, která je navrhovateli zasílána spolu s tímto usnesením, a jejím předložením soudu).
Odůvodnění: Insolvenčním návrhem ze dne 12.08.2014 se věřitel domáhal zjištění dlužníkova úpadku s odůvodněním, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 25.089,-Kč z titulu neuhrazené mzdy za měsíc duben až květen 2013 a za další věřitele dlužníka označil Libuši Roháčovou, Vitalije Holovijčuka, Pavla Kozderku, Stanislava Vokouna a specifikoval jejich pohledávky za dlužníkem. Vedle mnohosti věřitelů dále uvedl, že dlužník má závazky po splatnosti déle než 30 dní a není je schopen plnit. Současně s insolvenčním návrhem věřitel soudu nedoručil přihlášku své pohledávky za dlužníkem. Soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele a současně předložil seznamy dle § 104 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,IZ“). Podáním ze dne 3.9.2013 a v opakovaně doplněném podání ze dne 8.10.2013 a 12.1.2014 se dlužník jednající prostřednictvím Ing. Jiřího Karmazína k insolvenčnímu návrhu vyjádřil a uvedl, že insolvenčnímu návrhu odporuje, neboť navrhovatel /věřitel/ Tomáš Niebauer se neoprávněně domáhá ušlé mzdy za měsíc duben a květen 2013, kdy se bez omluvy nedostavil do zaměstnání, což bylo sděleno i Úřadu práce v Sokolově, kde
-pokračování-
2
52 INS 22228/2013
navrhovatel neoprávněně uplatňoval nárok na vyplacení mzdy za uvedené měsíce. Dlužník dále požádal o prodloužení lhůty k doložení seznamů dle ustanovení § 104 odst.1 IZ, které v zákonné lhůtě nedodal z důvodu, že bývalá externí účetní společnosti dlužníka paní Simona Gazdagová neoprávněně zadržuje účetnictví dlužníka společnosti H-Komplet s.r.o., odmítala komunikovat s nadřízenými složkami společnosti, včetně statutárního orgánu. K odevzdání veškeré kompletní účetní a majetkové dokumentace společnosti dlužníka byla dlužníkem vyzvána. Dále dlužník uvedl, že paní Simona Gazdagová je dnes jednatelkou společnosti ProIgnis s.r.o., jejím společníkem je navrhovatel, podnikají ve stejném oboru jako dlužník společnost H-Komplet s.r.o., obcházejí klientelu společnost H-Komplet s.r.o. a dle dostupných informací se lživými výroky o společnosti H-Komplet s.r.o. dopouštějí trestných činů v rámci hospodářské soutěže. Navrhovatel Tomáš Niebauer je dědicem po zemřelém jednateli a společníkovi dlužníka společnosti H-Komplet s.r.o. panu Ivanovi Niebauerovi /zemřel únor 2014/ a měl by vystupovat jako potencionální společník této společnosti. Dlužník dále zpochybnil navrhovatelem předložený dokument ,,Dodatek pracovní smlouvy Tomáše Niebauera“ předložený navrhovatelem k prokázání jeho nároku, s tím, že podpis na tomto dodatku neodpovídá podpisovému vzoru jednatele společnosti H-Komplet s.r.o. V doplněném vyjádření pak dlužník ještě uvedl, že účetnictví společnosti bylo vedeno v elektronické podobě a počítačové sestavy byly dlužníkovi tj. společnosti H-Komplet s.r.o. původně vráceny bez příslušných hard disků. K jejich vrácení došlo až dne 19.09.2013, avšak bývalá externí účetní paní Gazdagová nesdělila statutárním orgánům společnosti přístupové heslo k zajištění přístupu do účetního programu společnosti. Správce sítě sice zálohoval účetnictví společnosti na externím hard disku, ale ten v rámci vyšetřování zajistila Policie ČR v Sokolově a předala ho navrhovateli panu Tomášovi Niebauerovi, který doposud uvedený externí disk dlužníkovi neodevzdal. V mezidobí bylo kontrolou bankovních výpisů zjištěno, že bývalá účetní paní Simona Gazdagová si v době po úmrtí jednatele společnosti pana Ivana Niebauera neoprávněně poslala na svůj účet platby ve výši cca 465.000,- Kč a také prováděla platby, které nikdy neměla odsouhlaseny generálním ředitelem společnosti a nerespektovala jeho písemné nařízení. Ve vztahu k navrhovateli a bývalé externí účetní bylo podáno několik trestních oznámení ze strany prokuristů dlužníka. Ohledně počtu věřitelů a schopnosti splácet své závazky se dlužník vyjádřil tak, že se nenachází v úpadku, neboť společnost je schopna provádět práce v plném rozsahu jako doposud, dostát všem svým závazkům a navrhl, aby insolvenční řízení bylo zrušeno v celém rozsahu. Podle § 133 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „IZ“) insolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Provádí-li dokazování ke zjištění dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí jednání i v případě insolvenčního návrhu dlužníka. Podle § 133 odst. 3 IZ musí být dlužníku vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. Soud nařídil jednání k projednání insolvenčního návrhu a k objasnění skutečností, na jejichž základě by bylo možno rozhodnout o splnění či nesplnění podmínek úpadku dlužníka a k prokázání sporných skutečností. Navrhovatel při jednání i nadále trval na svém návrhu, aby soud zjistil úpadek dlužníka s tím, že vykonával spolu s ostatními zaměstnanci práci pro dlužníka na adrese Kraslická 2310, Sokolov na základě pokynu zaměstnavatele po celou pracovní dobu dle pracovní smlouvy. Na adresu Kraslická 2130, v Sokolově byla společnost přestěhována na pokyn jednatele společnosti Ivana Niebauera, otce navrhovatele. Jednatel
-pokračování-
3
52 INS 22228/2013
společnosti H – Komlet, s.r.o. Ivan Niebauer v únoru roku 2013 zemřel a nebyl jiný statutární orgán. Nebyla svolána valná hromada. Dědický podíl po otci navrhovatele byl předmětem dědického řízení. Navrhovatel i ostatní věřitelé, uvedení v insolvenčním návrhu, tedy do zaměstnání řádně docházeli do konce února a vykonávali svoje funkce. V počátku února probíhalo stěhování ze sídla společnosti Karla Hynka Máchy 3132, Sokolov na adresu Kraslická 2130, Sokolov, kam se stěhovali všichni zaměstnanci včetně externí účetní paní Simony Gazdagové. V uvedené době pracovní činnost fyzicky vykonávali zaměstnanci společnosti tj. jednali s firmami, zákazníci za nimi jezdili a byli jim plněny nádoby CO2 až do 31.05.2013. O tom jsou vedeny záznamy v účetnictví. Od října 2012 byl Ing. Jiří Karmazín (nyní prokurista dlužníka) zbaven funkce jednatele a ve firmě H – Komplet, s.r.o. již nepracoval, avšak disponoval plnou mocí k jednání z října 2012 na základě které pověřil funkcí výkonného ředitele pana Vaníčka a to od dubna 2013. V dubnu 2013 pan Jiří Karmazín 2x přišel do firmy na Kraslickou ulici 2130, Sokolov se skupinou lidí a s panem Vaníčkem, který se dožadoval funkce výkonného ředitele na základě plné moci z října 2012, kterou měl od pana Ing. Jiřího Karmazína. Požadovali po navrhovateli, aby odevzdal majetek firmy tj. telefon, klíče od auta, počítače apod. Následně navrhovatele napadl pan Hatala, který přišel spolu s panem Karmazínem. Navrhovatel byl po napadení ošetřen v nemocnici a podal trestní oznámení za ublížení na zdraví. Ohledně ,,Dodatku k pracovní smlouvě“, který dlužník učinil sporným navrhovatel uvedl, že tento uzavřel platně a byl jím i jeho otcem vlastnoručně podepsán tj. podpisy jednatele Ivana Niebauera i Tomáše Niebauera jsou pravé podpisy a na základě tohoto dodatku mu náležela mzda ve výši 25.500,- Kč, kterou dostával na účet. K činnosti účetní, která by poškozovala společnost dlužníka a o vyvedení finančních prostředků ze společnosti navrhovatel nic nevěděl. K celkové finanční situaci dlužníka sdělil, že společnost H-Komplet, s.r.o. má značné finanční závazky. V době, kdy vykonával funkci výkonného ředitele, činily okolo 4-5 mil. Kč. Společnost se snažila své dluhy splácet, avšak nebyla schopna své závazky plnit po dobu 3-4 let. Mezi největší věřitele společnosti tehdy patřila společnost LINDE GAS, s.r.o., která společnosti dodávala technické plyny, zejména CO2 (závazek cca 500.000,- Kč), dále společnost KV ELEKTRO, s.r.o. a společnost HASTEX&HASPR, s.r.o. (1 mil. Kč) a další. Navrhovatel navrhl provést další důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně oprávněnosti jeho sporné pohledávky a to výslech Heleny Pekarové, Vitalije Holovijčuka, Pavla Kozderky a Libuše Roháčové. Při jednání právní zástupce dlužníka odkázal na svá vyjádření ze dne 03.09.2013, 08.10.2013, 04.04.2014, 09.04.2014 a 19.05.2014 s tím, že s insolvenčním návrhem navrhovatele nesouhlasí, navrhovateli právo na mzdu nevzniklo, neboť došlo k ukončení jeho pracovního poměru. K osobě účetní dlužník uvedl, že má za prokázané, že vyvedla finanční prostředky ze společnosti dlužníka a svým dalším jednáním, kdy založila společnost ProIgnis s.r.o., která vykonávala stejnou činnost jako dlužník, dlužníka poškodila. Obě společnosti se shodně zabývají revizní a servisní činností. Tato činnost se periodicky opakuje. Dlužník vedl evidenci klientů, kdy tento seznam klientů, v důsledku jednání bývalé účetní a navrhovatele, byl použit pro činnost společnosti ProIgnis s.r.o., která následně začala u těchto klientů provádět revizní a servisní činnost, ačkoliv ji v minulosti prováděl dlužník. Navrhovatel také využil kompletní dokumentaci klientů vedenou dlužníkem. Za účelem prokázání svých tvrzení dlužník předložil potvrzení PČR ze dne 16.04.2013, ze kterého vyplývá, že výkonnému řediteli Tomáši Niebauerovi bylo umožněno nahlédnutí do účetnictví společnosti H-Komplet, s.r.o. a pořízeny kopie listin – seznam zakázek za leden – prosinec 2013. Dlužník dále soudu předložil listiny- odvolání plných mocí a pověření ze dne 02.04.2013, kterými byly odvolány veškerá zmocnění a pověření, které v minulosti společnost H-Komplet, s.r.o. navrhovateli udělila, kopie trestního oznámení na účetní paní S. Gazdagovou, které je vedeno u PČR pod sp. zn. KRPK-93195-3/TČ-2013-190381. Navrhovatelem předložený ,,Dodatek k
-pokračování-
4
52 INS 22228/2013
pracovní smlouvě“, ze kterého dovozuje výši své pohledávky označil dlužník za zfalšovaný s tím, že navrhovatel nikdy nebyl výkonným ředitelem společnosti dlužníka a do místa výkonu práce na adrese uvedené v dodatku tj. Karla Hynka Máchy 2132, Sokolov, navrhovatel prokazatelně od 30.01.2013 nedocházel. Ohledně místa výkonu práce tj. přesunu sídla z adresy: Karla Hynka Máchy 2132, Sokolov na adresu Kraslická 2130, Sokolov pak dlužník poukazoval na to, že k takovému rozhodnutí neměl bývalý jednatel dlužníka Ivan Niebauer oprávnění, neboť k takovému rozhodnutí je třeba souhlas valné hromady. Z výplatních dokladů pak vyplývá, že základní mzda navrhovatele byla stanovena na částku 10.000,- Kč hrubého měsíčně. Na základě dodatku k pracovní smlouvě pak byla zvýšena na částku 25.500,- Kč měsíčně, avšak z těchto výplatních dokladů plyne, že mzdu navrhovatele tvořila částka 10.000,- Kč + prémie 15.500,- Kč. V případě platnosti dodatku k pracovní smlouvě by základní mzda byla 25.500,- Kč měsíčně. K pravosti dodatku k pracovní smlouvě pak dlužník uvedl, že byl pravděpodobně vytvořen po úmrtí jednatele dlužníka tj. společnosti H-Komplet, s.r.o., kterým byl otec navrhovatele pan Ivan Niebauer. Dlužník dále učinil sporným písemné rozvázání pracovního poměru s navrhovatelem, které mělo být datováno zpětně ke dni 29.3.2013, avšak fakticky bylo vyhotoveno až později. Dlužník soudu předložil rozvázání pracovního poměru s navrhovatelem ze dne 07.05.2013 s podacím lístkem, které navrhovatel odmítl převzít. K ostatním přihlášeným pohledávkám do insolvenčního řízení se dlužník vyjádřil tak, že nezastavil platby je schopen své závazky plnit a aktivně jedná se svými věřiteli. Většina závazků vznikla dlužníkovi v době po podání insolvenčního návrhu nebo krátce před, kdy účetní dlužníka paní Simona Gazdagová přestala spolupracovat, znemožnila přístup k účetnictví dlužníka, neposkytla přístupová hesla do PC a neoprávněně vyvedla ze společnosti na svůj účet částku ve výši 369.000,- Kč. O sporných pohledávkách, které neuznává a které nebyly dosud dlužníkem uhrazeny, bude muset být rozhodnuto v rámci soudního řízení. Dlužník navrhl doplnit dokazování ohledně sporné pohledávky navrhovatele o výslech svědka Pavla Pocklana, Stanislava Vokouna ml, Stanislava Vokouna st., Petra Vaníčka a Stanislava Linky. Dále navrhl vypracovat znalecký posudek z odboru písmoznalectví za účelem zjištění pravosti podpisu na uzavřeném ,,Dodatku k pracovní smlouvě“ ze dne 01.01.2013. Podle ustanovení § 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon, či IZ) dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost) . Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (odstavec 4). Podle ustanovení § 97 odst. 5 věty prvé před středníkem IZ je, že insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel.
-pokračování-
5
52 INS 22228/2013
Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podle ustanovení § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Podle ustanovení § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsouli splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Podle ustanovení § 143 odst. 2 IZ insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Podle ustanovení § 143 odst. 3 IZ není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. Na základě tvrzení navrhujícího věřitele a dlužníka, předložených návrhů a připojených listin má soud za prokázané, že mezi navrhovatelem /Tomáš Niebauer/ a dlužníkem /H-Komplet, s.r.o./ byla dne 01.01.2013 uzavřena pracovní smlouva, na základě které měl navrhovatel pracovat na pozici technik od 01.01.2013 s místem výkonu práce v sídle firmy tj. K. H. Máchy 2132, Sokolov a pobírat mzdu stanovenou na částku 10.000,-Kč hrubého měsíčně. Tuto pracovní smlouvu podepsal tehdejší jednatel společnosti dlužníka Ivan Niebauer, otec navrhovatele. K této pracovní smlouvě byl dne 31.1.2013 uzavřen dodatek ze kterého vyplývá, že navrhovatel bude od 01.02.2013 vykonávat funkci ředitele společnosti a bude mu stanovena výše hrubé mzdy ve výši 25.500,- Kč. V dodatku smlouvy není uvedeno, zda se jedná o měsíční mzdu. Dodatek je za zaměstnavatele podepsán. Dne 20. února 2013 jediný jednatel společnosti dlužníka Ivan Niebauer zemřel. Došlo tedy k zániku jeho funkce jednatele. Společnost dlužníka byla bez statutárního orgánu - jednatele a valná hromada nebyla svolána. Navrhovatel byl do 07.05.2013 veden jako zaměstnanec dlužníka u Okresní správy sociálního zabezpečení Sokolov a do 31.05.2013 u VZP. Dále pobíral základní mzdu ve výši 10.000,- Kč a prémie ve výši 15.500,- Kč. Dne 16.05.2013 mu byla výdajovým pokladním dokladem vyplacena částka 8.000,- Kč jako část mzdy za duben 2013. Dle evidence docházky se navrhovatel do zaměstnání bez omluvy nedostavoval. Navrhovatel podal výpověď z pracovního poměru dne 29.03.2013 s dvouměsíční výpovědní lhůtou tj. do 31.05.2013. Dne 07.05.2013 byl ze strany dlužníka rozvázán pracovní poměr s navrhovatelem pro hrubé porušení pracovní kázně, kterou dlužník odmítl převzít. V řízení bylo dále prokázáno, že po úmrtí jednatele byla ve společnosti situace značně nepřehledná a to především ohledně vedení firmy. Nejasné zůstává kdo a na základě čeho vykonával jaké funkce, kde zaměstnanci skutečně pracovali, kdo vykonával jaké činnosti, kdo měl a neměl skutečně přístup např. k účetnictví firmy apod. Následně došlo i k odcizení materiálu ze skladu dlužníka apod. Ve věci bylo podáno několik trestních oznámení ze strany navrhovatele i dlužníka.
-pokračování-
6
52 INS 22228/2013
Mezi navrhovatelem a dlužníkem je tedy zásadní spor ohledně pravosti ,,Dodatku k pracovní smlouvě“ ze dne 31.1.2013 od kterého navrhovatel odvozuje svoji pohledávku – nevyplacenou mzdu za měsíc duben a květen 2013 pro kterou podal insolvenční návrh. Za účelem zjištění pravosti podpisu na zmíněném dodatku bude nezbytné vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Sporné je i to, zda práce, za kterou by navrhovateli náležela mzda v případě, že bude prokázána pravost podpisu zemřelého jednatele, byla skutečně odvedena a kde. Sídlo společnosti dlužníka je dle OR adresa K. H. Máchy 1812, Sokolov od 7.7.1997 dosud. Změna sídla společnosti vyžaduje změnu společenské smlouvy a o takové změně může rozhodnout pouze valná hromada. Sám jednatel o změně sídla resp. změně sídla sám rozhodnout nemůže. V případě navrhovatele je v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce ,,sídlo firmy“, které v té době prokazatelně bylo na adrese K. H. Máchy, Sokolov jak vyplývá i z OR. Pokud tedy navrhovatel vykonával práci v jiném místě výkonu práce, musí být toto místo výkonu práce jasně specifikováno právě v pracovní smlouvě popřípadě v jejím dodatku. Pohledávkami ostatních věřitelů se splatnými pohledávkami za dlužníkem, které jsou uvedeny v insolvenčním návrhu navrhovatele, se již při samotném projednání insolvenčního návrhu soud nezabýval, neboť nebyla splněna jedna z podmínek ustanovení § 128 odst. 2 IZ v tom smyslu, že navrhovatel neosvědčil, že má za dlužníkem splatnou pohledávku. Soud proto již nároky těchto věřitelů dále nezkoumal. Zdejší soud má za to, že v daném insolvenčním řízení vyšly najevo sporné skutečnosti, které se týkají pohledávky navrhovatele. Ten musí doložit existenci své pohledávky za dlužníkem. Vzhledem k dlužníkově kvalifikované obraně by bylo k jejímu prokázání nutno provádět rozsáhlé dokazování (výslechem účastníků, svědků, znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví apod.). Toto je ale primárně vyhrazeno běžnému nalézacímu řízení a jde pouze k tíži navrhovatele, že tento standardní institut zcela pominul. Třeba přitom zdůraznit, že povinnost insolvenčního soudu provést v insolvenčním řízení i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než byly účastníky navrhovány (§ 86 IZ), nedopadá na zjištění existence pohledávky insolvenčního navrhovatele, jehož stíhá povinnost ji doložit, a to bez potřeby takového dokazování, jež by zásadně vybočovalo z rámce insolvenčního řízení, v němž lze řešit jen tzv. „spor o úpadek“. Soud závěrem dodává, že účelem insolvenčního řízení je řešit zákonem stanoveným způsobem úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, nikoli neochotu fyzické či právnické osoby uhradit tvrzený závazek za situace, kdy tato osoba tvrzený závazek jako neoprávněný odmítá. Pokud navrhovatel nemůže z jakýchkoliv důvodů svoji pohledávku za dlužníkem nesporně doložit, není splněna jedna ze základních zákonem stanovených podmínek prohlášení úpadku a soud musí takový návrh zamítnout. Vzhledem ke shora uvedenému soud proto postupoval podle ustanovení § 143 odst. 2 IZ a insolvenční návrh navrhovatele zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení, kdy dlužník měl v řízení plný úspěch a proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. Náklady řízení na straně dlužníka tvoří náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100,-- Kč bez DPH za úkon právní služby (celkem 5 úkonů – převzetí zastoupení a příprava, vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu ze dne 04.04.2014, účast na jednání před soudem dne 09.04.2014, doplnění vyjádření k podanému insolvenčnímu návrhu ze dne 16.05.2014, účast na jednání před soudem dne 07.08.2014), celkem tedy 15.500,-- Kč bez DPH a dále pět
-pokračování-
7
52 INS 22228/2013
režijních paušálů po Kč 300,- za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, dále cestovné ve výši 1.850,-- Kč (2x cesta Karlovy Vary – Plzeň a zpět osobním automobilem) a promeškaný čas cestou do Plzně a zpět dle ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1.200,-- Kč (100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, 100x12 půlhodin, když cesta Karlovy Vary - Plzeň trvá přibližně 1,10 hodin). Celkem tedy náklady dlužníka činí 20.050,-- Kč bez DPH a 24.261,- Kč s DPH. Výrok o uložení povinnosti navrhovateli zaplatit soudní poplatek je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. e) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Výše poplatku vyplývá z položky 4 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Poučení:
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, navrhovateli-věřiteli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti výroku I. tohoto usnesení může podat odvolání pouze navrhovatel-věřitel. Proti výroku II. tohoto usnesení může podat odvolání navrhovatelvěřitel či dlužník. Proti výroku III. může podat odvolání navrhovatel. Navrhovateli běží odvolací lhůta ode dne, kdy mu bylo usnesení doručeno zvláštním způsobem (ust. § 74 odst. 2 a § 75 IZ). Má-li navrhovatel za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může navrhnout, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Jestliže mu soud přizná osvobození od soudních poplatků, je zproštěn povinnosti platit soudní poplatky; poplatky zaplacené před rozhodnutím o přiznání o osvobození od soudních poplatků se však nevracejí. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne zveřejnění, u uvedených subjektů od doručení zvláštním způsobem, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40. Krajský soud v Plzni dne 31.10.2014
Za správnost vyhotovení: Šárka Bezvodová
JUDr. Eva Vodičková, v.r. samosoudkyně
