ÚSILÍ-UPLATNĚNÍ-ÚSPĚCH

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚČÍN VIII, VOJANOVA 178/12 příspěvková organizace  405 02 Děčín VIII-Dolní Oldřichov, Vojanova 178/12  412528863 E-mail: [email protected] WWW: zsvojanova.cz

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (ŠVP ZV)

ÚSILÍ-UPLATNĚNÍ-ÚSPĚCH

01.09.2015

1

1

2

3

4

Identifikační údaje....................................................................................................... 4 1.1

Název ŠVP .....................................................................................................................4

1.2

Údaje o škole ................................................................................................................4

1.3

Zřizovatel ......................................................................................................................4

1.4

Platnost dokumentu .....................................................................................................4

Charakteristika školy ................................................................................................... 4 2.1

Úplnost a velikost školy ................................................................................................5

2.2

Umístění školy ..............................................................................................................5

2.3

Charakteristika žáků .....................................................................................................6

2.4

Podmínky školy .............................................................................................................7

2.5

Spolupráce s dalšími institucemi ..................................................................................8

2.6

Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery ....................9

2.7

Charakteristika pedagogického sboru ........................................................................10

2.8

Dlouhodobé projekty .................................................................................................11

2.9

Mezinárodní spolupráce ............................................................................................12

Charakteristika ŠVP ................................................................................................... 13 3.1

Zaměření školy ...........................................................................................................13

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie ................................................................................21

3.3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ..............................23

3.4

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných .........................................................28

3.5

Začlenění průřezových témat .....................................................................................28

3.6

Přípravná třída ...........................................................................................................30

Učební plán ............................................................................................................. 311 4.1

Celkové dotace - přehled ........................................................................................ 311

4.1.1 5

Poznámky k učebnímu plánu .................................................................... 322

Učební osnovy ......................................................................................................... 344 5.1

Český jazyk a literatura ................................................................... samostatná příloha

5.2

Anglický jazyk ................................................................................. samostatná příloha

5.3

Německý jazyk ............................................................................... samostatná příloha

5.5

Informatika ..................................................................................... samostatná příloha

5.6

Prvouka ........................................................................................... samostatná příloha

5.7

Přírodověda .................................................................................... samostatná příloha 2

5.8

Vlastivěda ....................................................................................... samostatná příloha

5.9

Dějepis ............................................................................................ samostatná příloha

5.10 Výchova k občanství ....................................................................... samostatná příloha 5.11 Fyzika .............................................................................................. samostatná příloha 5.12 Chemie............................................................................................ samostatná příloha 5.13 Přírodopis ....................................................................................... samostatná příloha 5.14 Zeměpis .......................................................................................... samostatná příloha 5.15 Hudební výchova ............................................................................ samostatná příloha 5.16 Výtvarná výchova ........................................................................... samostatná příloha 5.17 Výchova ke zdraví ........................................................................... samostatná příloha 5.18 Tělesná výchova ............................................................................. samostatná příloha 5.19 Pracovní činnosti ............................................................................ samostatná příloha 5.20 Cvičení z českého jazyka ................................................................. samostatná příloha 5.21 Cvičení z matematiky ..................................................................... samostatná příloha 6

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ........................................................................ 35 6.1

Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace ..................................................................35

6.2

Zásady klasifikace .......................................................................................................35

6.3

Získávání podkladů a postup při hodnocení a klasifikaci ...........................................37

6.4

Stupnice pro klasifikaci ...............................................................................................39

6.5

Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami .............................................45

6.6

Klasifikace a hodnocení žáků s individuálním vzděláváním ……………………………47

6.7

Zásady a způsob sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků ......................47

6.8

Klasifikace chování .....................................................................................................48

6.9

Výchovná opatření ....................................................................................................51

6.10 Opravné a komisionální zkoušky ................................................................................53

3

1 Identifikační údaje 1.1 Název ŠVP NÁZEV ŠVP:

Úsilí, uplatnění, úspěch

1.2 Údaje o škole NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Děčín VIII, Vojanova 178/12, příspěvková organizace ADRESA ŠKOLY:

Vojanova 178 / 12, Děčín VIII, 405 02

JMÉNO ŘEDITELE ŠKOLY:

Mgr. Karel Rajchl

KONTAKT:

[email protected]

WEB:

www.zsvojanova.cz

IČO:

72743972

RED-IZO:

600076288

LOGO ŠKOLY:

1.3 Zřizovatel NÁZEV ZŘIZOVATELE:

Statutární město Děčín

ADRESA ZŘIZOVATELE:

Mírové náměstí 1175, 40538 Děčín IV – Podmokly

WEB:

www.mmdecin.cz

1.4 Platnost dokumentu PLATNOST OD:

01.09.2015

VERZE ŠVP:

3

……………………… (datum) ………………..………… (razítko školy) ……………………… (podpis ředitele školy) 4

2 Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola a Mateřská škola Děčín VIII, Vojanova 178/12, příspěvková organizace je škola plně organizovaná, poskytuje vzdělání od 1. do 9. ročníku. Škola se řadí svým počtem žáků mezi středně velké školy. Škola má další 3 odloučená pracoviště (2 mateřské školy a 1 základní školu. Tato odloučená základní škola je školou malotřídní od 1. do 4. ročníku. Je umístěna v klidné a zalesněné části města Děčína-Jalůvčí, viz.mapa.)

2.2 Umístění školy Škola je umístěna v širším centru města u hlavní výpadové silnice č.13 směrem na Teplice.

5

2.3 Charakteristika žáků Žáci obvykle docházejí z blízkého i vzdálenějšího okolí. Pro přepravu do školy nejčastěji cestují automobily rodičů, pěšky nebo velice dobře dostupnou veřejnou hromadnou autobusovou dopravou. Školu navštěvuje 0 – 5% žáků cizích státních příslušníků. Budova školy se skládá z několika pavilonů, kmenové třídy jsou umístěny v patrech. Škola není bezbariérová, tudíž není primárně vhodná pro žáky s těžkým tělesným handicapem, přesto se snažíme o integraci žáků s lehčím typem tělesného handicapu (omezená hybnost, sluchové postižení apod.). Takovým žákům jsou nápomocní asistenti pedagoga. Intenzivně pracujeme na integraci žáků s vývojovými poruchami chování a učení, kterým je poskytována speciální péče (individuální vzdělávací plán, hodiny nápravy, individuální přístup při hodnocení, spolupráce s odborníky v daném oboru). počty žáků 280 273

250 220

240

279

250 230

190 160 130 100

6

Zájem žáků o školy dalšího cyklu

Obchodní akademie Děčín

Gymnázium Děčín

Ostatní VOŠ a SPŠS a D Děčín

SZŠ Děčín Libverda Děčín SOŠ Ruská Děčín

SŠ lod. d. a tech. řem. Děčín

2.4 Podmínky školy Uspořádání školy je plnotřídní (1. - 9. ročník). Pro předškoláky a děti s odkladem povinné školní docházky je otevřena přípravná třída. Škola má k dispozici plně a moderně vybavenou školní družinu. Žáci mají k dispozici zařízení školního stravování. Stravovací zařízení se nachází v areálu školy. Vyučování probíhá v českém jazyce. Školní areál se skládá ze tří provázaných pavilonů, k jejichž přechodům se žáci nemusejí převlékat. Školu obklopuje oplocený pozemek, mezi pavilonem A a pavilonem B je uzavřené atrium s pódiem, vhodné ke konání kulturních školních akcí. V bezprostřední blízkosti školy se nachází sportovní hřiště. Bezbarierový přístup není zajištěn. Pro trávení volného času žáků je možno využít širokou paletu volnočasových aktivit- „kroužků“, které zajišťují pedagogové nebo školení lektoři. Dále mají žáci k dispozici žákovskou knihovnu spojenou se studovnou, kde žáci mohou trávit volný čas nebo plnit domácí úkoly a připravovat se na výuku. Samozřejmostí je celoplošné zasíťování školy v rámci ICT. Žáci i rodiče mají možnost kontroly výsledků vzdělávání a komunikace se školou v rámci elektronického systému Bakaláři (E-ŽK, E-TK a Komens). Žákům jsou k dispozici šatny (šatní kóje) a šatní skříňky.

7

Žáci mají možnost školního stravování, které je zajištěno ve školní jídelně umístěné v budově školy. K dispozici je elektronický rezervační systém jídel a rodiče a žáci mají možnost si elektronicky objednávat ze 2nabízených pokrmů. Škola disponuje následujícími odbornými učebnami:  cizí jazyky (anglický, německý), fyzika, chemie, hudební výchova, výtvarná výchova, kuchyňka, ICT (2 učebny počítačů), nadstandardní tělocvična, taneční místnost a vnitřní bazén. Dále škola poskytuje žákům možnost pro připojení k internetu využít 40-45 pracovních stanic ve specializovaných učebnách, pracovní stanice ve třídách 2. stupně, bezdrátové připojení. Učitelé mají k dispozici následující odborné kabinety:  cizí jazyky, matematika a fyzika, chemie, zeměpis a dějepis, český jazyk, tělesná výchova, kabinety 1. stupně. Škola ve vybraných oblastech úzce spolupracuje s externími specialisty.

2.5 Spolupráce s dalšími institucemi Instituce

Aktivita

Asociace aktivních škol

členové

Městská policie Děčín

účast na preventivních programech

Policie ČR

hosté na Dopravním dni Vojanovky

Úřad práce Děčín

návštěva 8. ročníku IPS

HZS Děčín

součást projektového dnu

Zoo Děčín

účast na výukových programech

Městská knihovna Děčín

účast na výukových programech, prohlídky

MM Děčín

účast na Olympiádě v Čj

Muzeum Děčín

účast na výukových programech, prohlídky

Zámek Děčín

finále soutěže Historie Děčína, výukové programy, prohlídky

Kino Sněžník

účast na výukových filmech

8

Azylový dům na Letné

projektový den Sluníčkový den se ZŠ Jalůvčí

Městské divadlo Děčín

návštěvy divadelních představení pro školy, účast na akci Studenti sobě

Útulek Děčín

exkurze, sbírky

DDM Děčín

účast na Krajském kole Skřivánka, zhlédnutí výstavy Slovo má Hurvínek

DDM Březiny

spolupráce při Jarních dílničkách ŠD

TJ Sokol

cvičení na Maxičkách

Akademie dobrovolných záchranářů UL

účast na projektovém dni v ZŠ

Česká televize

spolupráce při natáčení rodinné soutěže

2.5.1 Spolupráce s ostatními školami: Škola

Aktivita

UJEP Ústí nad Labem

konzultace

EOA Děčín

účast na Evropském dni jazyků

SZŠ Čsl. mládeže

účast na soutěži první pomoci Děčínský laický záchranář

SPŠ stavební

účast v soutěži Ten dělá to a ten zas tohle

ZŠ Máchovo náměstí

účast na projektu Metodik, školení Návaznost činnosti předmětových komisí na ŠVP

ZŠ Dr. M. Tyrše

účast na finále Orion Cupu

ZŠ Komenského

účast na školení metodiků primární prevence

ZŠ Jílové

návštěva školní družiny, společné sportovní turnaje, Sportovní olympiáda

ZŠ Boletice

účast na školení Výukové metody 1. – 3. ročník ZŠ

2.6 Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Společné akce žáků a rodičů:  konzultace dětí a rodičů s učiteli u daného předmětu, mimoškolní akce (výlety, exkurze), ostatní slavnosti, třídní schůzky, vánoční slavnost.

9

Pravidelné školní akce:  den otevřených dveří, jarmark, ples, sezónní besídky. Pravidelné zasedání Školské rady:  škola má řádně zvolenou Školskou radu, která se svými připomínkami a náměty spolupodílí na chodu školy.

2.7 Charakteristika pedagogického sboru

10

Věkové složení pedagogického sboru do 30 14 12 10 8 6 4 2 0

nad 60

50 - 59

30 - 39

40 - 49

Aprobovanost pedagogického sboru

1

30

2.8 Dlouhodobé projekty

11

2.9 Mezinárodní spolupráce Obvyklý počet studijních výjezdů ve školním roce je 1 . Škola na mezinárodní úrovni spolupracuje: Grundschule Hainewalde, DE

12

3 Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy ZŠ a MŠ Děčín VIII si klade za cíl vychovávat a vzdělávat žáky školy tak, aby po ukončení povinné devítileté docházky opouštěli školu vzdělaní, slušní a úspěšní absolventi, kteří se uplatní ve svém osobním i profesním životě a získají základ pro další stupeň naší vzdělávací soustavy. Pro zajištění tohoto cíle je nezbytné vytvořit ve škole přátelské, bezpečné a neohrožující prostředí pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu. Předpokladem je, že žáci a absolventi školy budou tvořivě a logicky myslet, samostatně řešit problémy, spolupracovat a zároveň brát ohled na individualitu, zodpovědně plnit své povinnosti a vhodným způsobem uplatňovat svá práva, uvědomovat si své povinnosti, komunikovat v mateřštině a dvou jazycích, využívat pozitivní vztahy v chování, jednání a prožívání životních situací, napomáhat rozvoji a ochraně svého fyzického, duševního a sociálního zdraví, mít kladný postoj k duchovním hodnotám, vtaženi do problematiky humanitární pomoci, vedeni k životnímu stylu umožňujícímu trvale udržitelný rozvoj společnosti, znát život v EU a srovnáním s životem v naší vlasti vedeni k vlastenectví a vědomí národní identity a současně budou schopni žít a tolerovat novodobou multikulturní společnost.

3.1.1 Charakteristika ŠVP 3.1.1.1. Systém vzdělávacích dokumentů Tvorba školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) vychází z rámcového vzdělávacího programu (dále jen RVP). RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Všechny tyto dokumenty, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.

13

3.1.1.2 Rámcové vzdělávací programy (RVP):  vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě  vycházejí z koncepce celoživotního učení  formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání  podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání 3.1.1.3 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání RVP ZV:  vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol  specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání  vymezuje vzdělávací obsah - očekávané výstupy a učivo  zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi  podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků  umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  je závazný pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího řízení pro vstup do středního vzdělávání  RVP ZV je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podle  měnících se potřeb společnosti, zkušeností učitelů se ŠVP i podle měnících se potřeb a zájmů žáků 3.1.1.4 Tendence ve vzdělávání navozované a podporované RVP ZV:    

zohledňovat při dosahování cílů základního vzdělávání potřeby a možnosti žáků uplatňovat variabilnější organizaci a individualizaci výuky podle potřeb a možností žáků a využívat vnitřní diferenciaci výuky vytvářet širší nabídku povinně volitelných předmětů pro rozvoj zájmů a individuálních předpokladů žáků vytvářet příznivé sociální, emocionální i pracovní klima založené na účinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách výuky

14

  

prosadit změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení jejich výkonů a širšímu využívání slovního hodnocení zachovávat co nejdéle ve vzdělávání přirozené heterogenní skupiny žáků a oslabit důvody k vyčleňování žáků do specializovaných tříd a škol zvýraznit účinnou spolupráci s rodiči žáků.

3.1.1.5 Pojetí základního vzdělávání: Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních vzdělávání. Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů. Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti vzdělávání a života školy se životem mimo školu. To umožňuje využít náročnější metody práce i nové zdroje a způsoby poznávání, zadávat komplexnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet na žáky větší odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy. Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. K tomu se vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a

15

vstřícná atmosféra vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní. V průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti. 3.1.1.6 Cíle základního vzdělávání: Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:         

umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

3.1.1.7 Klíčové kompetence: Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které

16

kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají mezipředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány:  kompetence k učení  kompetence k řešení problémů  kompetence komunikativní  kompetence sociální a personální  kompetence občanské  kompetence pracovní.

17

3.1.1.7.1 Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák:  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě  operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy  samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti  poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

3.1.1.7.2 Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák:  vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností  vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému  samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy  ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů  kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

18

3.1.1.7.3 Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák:  formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu  naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje  rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění  využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem  využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

3.1.1.7.4 Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák:  účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce  podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá  přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají  vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

19

3.1.1.7.5 Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák:  respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí  chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu  rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka  respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit  chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti 3.1.1.7.6 Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák:  používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky  přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot  využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření  orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

20

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Pro splnění cílů základního vzdělávání škola využívá tyto výchovné a vzdělávací strategie: KOMPETENCE OBČANSKÁ Škola vede žáky:  ke správnému posuzování krizových situací a k umění poskytnout, případně vyhledat účinnou pomoc  k důslednému dodržování pravidel stanovených školním řádem, zákonů a společenských norem  k zapojování se do mimoškolních a mimotřídních činností  k péči o životní prostředí a k jeho aktivní ochraně  k dodržování základních hygienických návyků a zdravému způsobu života  k rozvíjení jejich kulturního a estetického cítění  k uvědomování si nejen svých práv, ale i svých povinností  k vlastenectví, k hrdosti na svůj region a na kulturní a historické dědictví  k úsilí o odhalování a okamžité řešení jakýchkoliv zárodků sociálně patologických jevů  ke ztotožnění se s principy trvale udržitelného rozvoje společnosti KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Škola vede žáky:    

k spolupodílení se na chodu školy k vzájemné spolupráci ke zdravému sebevědomí, sebedůvěře i sebekritice k toleranci (respektování jiného názoru, národnosti, víry atd.) a k dobrým mezilidským vztahům  i učitele ke vzájemnému respektu a úctě  k povědomí o spoluodpovědnosti za práci a činnost školy a její obraz na veřejnosti

21

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Škola vede žáky:        

k hledání různých řešení problému k logické argumentaci založené na znalosti problému k rozvoji logického, tvořivého a kritického myšlení k praktické aplikaci získaných vědomostí, dovedností, postojů ke spolupráci při řešení problému k uvědomění si významu experimentu při řešení problému k uvědomění si důležitosti zpětné vazby k prezentaci a schopnosti obhajoby výsledků vlastních řešení

KOMPETENCE K UČENÍ Škola vede žáky:          

k používání aktivizujících metod za účelem celoživotního vzdělávání k čtení s porozuměním k vyhledávání informací k tvořivosti k radosti z učení k sebehodnocení a objektivnímu hodnocení druhých k učení se v souvislostech k aplikaci vědomostí, dovedností, schopností a postojů v praktickém životě ke schopnosti analýzy a syntézy dovednosti plánovat a organizovat si čas potřebný k učení a k dovednosti zvolit vhodnou strategii učení  k vyhledávání informací a jejich kritickému hodnocení  k umění realizace a prezentace výsledků jejich činnosti před kolektivem KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Škola vede žáky:  ke kultivovanému verbálnímu a neverbálnímu projevu, k dovednosti vést dialog a vhodnou konverzaci  k vyhledávání informací z různých zdrojů, k práci s nimi a k jejich hodnocení  k používání metod, které je povedou ke vzájemné spolupráci

22

 k rozvíjení dovednosti obhajovat vlastní názor a respektovat názor druhých, k užívání vhodné argumentace  k využití ICT při komunikaci  k dovednosti vystupovat před skupinou lidí  k umění naslouchat  k využívání informační gramotnosti jako součásti každého předmětu KOMPETENCE PRACOVNÍ Škola vede žáky:         

k praktickému využívání získaných vědomostí, dovedností a postojů k vytváření povědomí společenské důležitosti práce k využívání nabytých znalostí a zkušeností při volbě profesní orientace k dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i mimo ni k objektivnímu hodnocení a posuzování výsledků práce k přizpůsobování se aktuálním pracovním podmínkám k hospodárnosti a ochraně majetku při všech činnostech k dodržování povinností, závazků a termínů k respektování autorských práv

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3.3.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: Vzdělávací program školy je nastaven tak, aby umožňoval osobnostní rozvoj každého žáka ve prospěch jeho osobnostního maxima. Zvláštní pozornost je věnována především žákům s vývojovými poruchami učení nebo chování a žákům sociálně znevýhodněným. Další skupinou jsou žáci, kteří mají méně závažné poruchy řeči a žáci tělesně postižení. Tito žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů (IVP), které jsou zpracovány na základě školního vzdělávacího programu a vycházejí ze specifických vzdělávacích potřeb žáků. Upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání. Na sestavení IVP se podílí následující kolegium:  třídní učitel  vyučující příslušných předmětů

23

 pedagogicko-psychologická poradna  rodiče  případně další odborníci. IVP schvaluje ředitel školy. Škola dlouhodobě spolupracuje s odborným poradenským zařízením – Pedagogicko psychologickou poradnou (PPP). 3.3.1.2 Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení Pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení je charakteristické, že podávané školní výkony neodpovídají jejich rozumové úrovni. Nejčastěji se vyskytujícími poruchami jsou DL, DG, DOG a DK (DYS -lexie; -grafie; -ortografie; -kalkulie). Provázeny bývají hyperaktivitou, případně hypoaktivitou, nesoustředěností, impulzivním jednáním, nerozvinutou pohybovou koordinací a dalšími příznaky z oblasti psychomotorické, mentální a volní. Většinou se nejedná o jeden druh poruchy, symptomy se vzájemně prolínají a v průběhu trvání vykazují různou intenzitu. Svým obsahem se vzdělávací proces u žáků se SPU (specifické poruchy učení) zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Při vzdělávání žáků s SPU dodržují vyučující následující zásady a postupy: Dyslexie Vhodné přístupy:  vyjadřujeme podporu, nabízíme pomoc, nekáráme a netrestáme žáka  máme přehled o žákově zvládnuté úrovni čtení  při hodnocení čtení žáka respektujeme jeho aktuální úroveň čtenářských dovedností,  neporovnáváme ho s ostatními spolužáky  zadáváme žákovi přiměřený text  oceňujeme drobné úspěchy a snahu žáka  spolupracujeme s rodiči žáka s cílem vzájemného souladu

24

Písemný projev:  pro opis a přepis využíváme přiměřené texty  poskytujeme žákovi dostatek času na kontrolu napsaného  využíváme kratší a jednodušší písemná zadání ( lépe slovní instrukce) Matematika:  dáváme žákovi více času na přečtení zadání, kontrolujeme správnost porozumění  zvýšenou pozornost věnujeme rozboru postupů, druhu chyb Cizí jazyk:  jsme si vědomi potíží žáka s osvojováním slovíček a s čtením  upřednostňujeme při výuce žáka sluchovou cestu – hlasité předříkání, předčítání,  audiozáznam  používáme názorné příklady – slova, slovní spojení, obrázky, využíváme častého a opakovaného poslechu  omezujeme čtení delších, náročnějších textů Naukové předměty:  věnujeme žákovi více času na přečtení  zvažujeme, zda je text pro žáka zvládnutelný z hlediska rozsahu  ověřujeme si správnost přečtení a porozumění přečtenému  omezujeme se na stručné, heslovité zápisy Dysgrafie, dysortografie Vhodné přístupy:  využíváme multisenzoriální přístup – modelace, obtah, uvolňovací cviky před psaním  vedeme žáka k častým změnám pracovní polohy, využíváme pomocnou linku  respektujeme žákovo pomalejší tempo psaní  u žáka nehodnotíme specifické chyby plynoucí z poruchy 25

 gramatické chyby si ověřujeme ústně – diktát nahrazujeme doplňovacím cvičením, případně zkráceným diktátem Cizí jazyk, matematika:  upřednostňujeme ústní projev žáka  věnujeme pozornost rozboru žákovy chybovosti  vedeme žáka k používání čtverečkovaného sešitu  nezadáváme žákovi práce limitované časem Naukové předměty, celkový písemný projev:  preferujeme u žáka ústní projev  zápisy nahrazujeme okopírovaným záznamem  k písemnému ověřování volíme práce menšího rozsahu  tolerujeme žákovu sníženou kvalitu písma a jeho individuální tempo  hodnotíme pouze obsahovou správnost  umožňujeme žákovi přechod na psanou formu tiskacího písma Dyskalkulie Vhodné přístupy:  umožňujeme žákovi používání potřebných pomůcek  umožňujeme žákovi používat kalkulátor  hodnotíme jednotlivé kroky žákova pracovního postupu  prodlužujeme u žáka fázi vyvozování a upevňování učiva a postupů  zadáváme žákovi úkoly pro něj zvládnutelné a přiměřené  používáme záznam pomocných výpočtů a mezisoučtů  respektujeme žákovo individuální tempo  využíváme možnosti rozvolnění učiva

26

3.3.1.3 Vzdělávání žáků s poruchami chování Žáci s poruchou chování mají velmi často i jiné poruchy (DL, DG, DOG, hyperaktivita, snížená schopnost koncentrace). Vyhovuje jim menší kolektiv, časté změny činností, neustálé opakování a utřiďování učiva. Při vzdělávání žáků s poruchami chování dodržují vyučující následující zásady a postupy: Hyperaktivní/hypoaktivní děti Vhodné přístupy:  uplatňujeme klidný přístup k žákovi  snažíme se společně s žákem vytvořit řád a hranice  dodržujeme pravidelnost v režimu, dopředu žáka upozorňujeme na změny  uplatňujeme důslednou kontrolu, provádíme s žákem nácvik sebekontroly  dbáme na jednotný přístup s ostatními pedagogy a rodiči žáka  usměrňujeme aktivity žáka - pohybové uvolnění v hodině, umožnění odpočinku  využíváme podněty na žáka přiměřené jeho možnostem a schopnostem, učíme žáka, jak se situace řeší  oceňujeme žádoucí chování žáka, jeho negativnímu chování nevěnujeme zbytečně pozornost 3.3.1.4 Vzdělávání žáků z odlišného kulturního a sociálně nezvýhodňujícího prostředí Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je ve většině případů nedostatečná znalost jazyka. Největší pozornost je tedy potřeba věnovat jeho osvojení. Jestliže žák nezná základní pojmy v Čj, je nutná individuální pomoc. V pozdější době je pro ně přínosem setrvání ve speciální skupině, kde je možnost neustálého opakování, vysvětlování pojmů a procvičování učiva, popř. zajištění asistenta pedagoga pro dané znevýhodnění.

27

3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Talentovaní žáci by měli mít možnost svůj talent projevit a kultivovat pod vedením učitelů v příslušných předmětech či při práci lektorů zajišťujících volnočasové aktivity žáků. Další šancí pro větší rozvoj těchto žáků je jejich zapojení na pořádání školních projektů.

3.5 Začlenění průřezových témat 1. Osobnostní a sociální výchova

1.OsSocVý

2. Výchova demokratického občana

2.VýDeOb

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

3.EvrAGloSou

4. Multikulturní výchova

4.MultiKul

5. Environmentální výchova

5.Enviro

6. Mediální výchova

6.Med

1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Kódy

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání

PT 1.1

Sebepoznání a sebepojetí

PT 1.2

Seberegulace a sebeorganizace

PT 1.3

Psychohygiena

PT 1.4

Kreativita

PT 1.5

Poznávání lidí

PT 1.6

Mezilidské vztahy

PT 1.7

Komunikace

PT 1.8

Kooperace a kompetice

PT 1.9

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

PT 1.10

Sociální rozvoj

Morální rozvoj

28

Hodnoty, postoje, praktická etika

2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

PT 1.11 Kódy

Občanská společnost a škola

PT 2.1

Občan, občanská společnost a stát

PT 2.2

Formy participace občanů v politickém životě

PT 2.3

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

PT 2.4

3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Kódy

Evropa a svět nás zajímá

PT 3.1

Objevujeme Evropu a svět

PT 3.2

Jsme Evropané

PT 3.3

4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Kódy

Kulturní diference

PT 4.1

Lidské vztahy

PT 4.2

Etnický původ

PT 4.3

Multikulturalita

PT 4.4

Princip sociálního smíru a solidarity

PT 4.5

5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Kódy

Ekosystémy

PT 5.1

Základní podmínky života

PT 5.2

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

PT 5.3

Vztah člověka k prostředí

PT 5.4

6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Kódy

Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

PT 6.1

29

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

PT 6.2

stavba mediálních sdělení

PT 6.3

vnímání autora mediálních sdělení

PT 6.4

fungování a vliv médií ve společnosti

PT 6.5

Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení

PT 6.6

práce v realizačním týmu

PT 6.7

3.6 Přípravná třída Pro předškoláky a děti s odkladem povinné školní docházky škola zřizuje přípravnou třídu. ŠVP přípravné třídy je samostatnou přílohou ŠVP Úsilí-Uplatnění-Úspěch.

30

4 Učební plán 4.1 Celkové dotace - přehled Vzdělávací Předmět oblast

Jazyk a jazyková komunikac e

Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Cvičení z českého jazyka Matematik Matematik a a její a aplikace Cvičení z matematik y Informační Informatik a a komunikač ní technologi e Člověk a Prvouka jeho svět Přírodověd a Vlastivěda Člověk a Dějepis společnost Výchova k občanství

1. stupeň Dotace 2. stupeň Dotace 1. 2. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. roční roční roční roční roční stupeň roční roční roční roční stupeň k k k k k k k k k 9 9 7+2 5+2 5+2 35+6 4 4 4 3+1 15+1

0+1

3

3

3

9+1

3

3

3

12

3

3

6+6

0+1

0+1

3+1

15+1

0+1

0+1

0+1 0+1 0+1

1+3

3

0+3 0+3

4

5

4+1 4+1 3+2

1

2

2

0+1

1+1

2

7 3

3 1

20+4

1+1 1+1

4

1

4

4

2+2 2 1

2 1

2 1

1+1 1

7+1 4

31

Vzdělávací Předmět oblast Člověk a Fyzika příroda Chemie Přírodopis Zeměpis Umění a Hudební kultura výchova Výtvarná výchova Člověk a Výchova zdraví ke zdraví Tělesná výchova Člověk a Pracovní svět práce činnosti Celkem hodin

1. stupeň

Dotace 1. stupeň

1

1

1

1

1

5

1

1

1

2

2

7

2. stupeň Dotace 2. 6 2 2 2 4 2 2 stupeň 7+1 2 2 2 1+1 4+2 1+1 1+1 1 1 4 1 1 1 1 2

1

1

1

0+1

2

2

2

8

1

1

3

31

32

104+18

2

2

2

2

2

10

2

1

1

1

1

1

5

1

20

22

25

25

26

104+14

29

30

1

6

2

2+1

4.1.1 Poznámky k učebnímu plánu Podrobnější charakteristika předmětů je uvedena v učebních plánech, které jsou součástí tohoto ŠVP.  Školní vzdělávací program byl ovlivněn zejména: 

rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání



moderními trendy ve školství



požadavky současného světa



tradičním vývojem a hodnot naší školy

 Nejzásadnější změny proti celostátním učebním plánům: 

výuka cizích jazyků (Aj od 2.ročíku a NJ od 6.točníku)



výuka informatiky (zařazena od 4.ročníku)



výuka hlavních předmětů (zvýšena hodinová dotace M, Čj)



projektové celoškolní dny (průřezová témata)

 Nejpodstatnější změny a doplnění ŠVP v rámci změn RVP ZV: 32



doplněná a pozměněná témata: 

bezpečí a ochrana za mimořádných událostí



jak přežít v přírodě, bezpečná cesta do školy



dopravní výchova, integrovaný systém



finanční gramotnost, korupce



sexuální výchova



zdravý životní styl



nemoci, epidemie



mezilidské vztahy



riziková chování mladých lidí

33

5 Učební osnovy Název vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura Anglický jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu viz samostatná příloha viz samostatná příloha

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu viz samostatná příloha viz samostatná příloha

Německý jazyk

viz samostatná příloha


Cvičení z českého jazyka



Matematika



Cvičení z matematiky



Informatika



Prvouka



Přírodověda



Vlastivěda



Dějepis



Výchova k občanství



Fyzika



Chemie



Přírodopis



Zeměpis



Hudební výchova



Výtvarná výchova



Výchova ke zdraví



Tělesná výchova



Pracovní činnosti



34

6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1 Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace  Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.  Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.  Klasifikace není cílem výchovně vzdělávacího procesu.  Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a souhrnná.  Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.  Souhrnná klasifikace se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí.  Předmětem klasifikace jsou výsledky, jejichž žák dosáhl ve vyučovacích oborech (předmětech) v souladu s požadavky aktuálních učebních osnov (při zahájení v jednotlivých ročnících - školního vzdělávacího programu). Nejsledovanějším předmětem klasifikace je stupeň zvládnutí a dosažení hlavních sledovaných kompetencí (viz RVP ZV).  Předmětem klasifikace je také chování podle požadavků školního řádu.  Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.  Celkový prospěch a celkové hodnocení žáka se stanovuje na konci každého pololetí.

6.2 Zásady klasifikace Základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho žák již dosáhl. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně a umožní žákovi opravu nepříznivé průběžné klasifikace. Pro potřeby klasifikace se dělí předměty do 2 skupin: předměty naukové a předměty výchovné. 35

V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována v článcích 8 – 9. Všechna důležitá navrhovaná pedagogická opatření (př. kázeňská) se zásadně projednávají se zákonnými zástupci a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl". Dále pak žák, který na daném stupni školy (I. nebo II. stupeň) již jednou opakoval ročník. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních, důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník (s výjimkou žáka, který již opakoval ročník na daném stupni základní školy).

36

6.3 Získávání podkladů a postup při hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně zkoušet žáky koncem klasifikačního období z učiva celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné ke zvládnutí zkoušeného učiva (základní učivo předchozích ročníků). Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci, je-li potřeba, zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Před hodnocením, je-li to možné, předchází zpravidla vlastní sebehodnocení žáka (viz článek 12). Po ověření dosažené kompetence oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, a to zejména prostřednictvím zápisů do E-ŽK/ŽK. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do E-ŽK/ŽK. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy, aby předešel nadměrné kumulaci několika zkoušek daného charakteru v jednom dni. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání

37

známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Třídní učitel kontroluje zapisování výsledných známek do E-ŽK/ŽK a dbá o jejich úplnost. Do E-ŽK/ŽK jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí stupeň dosažených kompetencí v daném předmětu. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. Případy závažného zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě, a to zpravidla k 20. listopadu a k 20. dubnu. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zkontrolují učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace v E-ŽK/ŽK a provedou uzavření klasifikace. Dále připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Třídní učitel informuje zákonné zástupce žáka o prospěchu a chování. Další informace podávají též učitelé jednotlivých předmětů. Kromě informací prostřednictvím E-ŽK/ŽK jsou tyto zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních nebo individuálních schůzkách nebo konzultačních hodinách, na které jsou zákonní zástupci písemně (případně telefonicky) zváni. Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit ve školou určeném termínu, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně.

38

V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonné zástupce vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu delší nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací (látku lze i nakopírovat). Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Zadávání nového učiva k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

6.4 Stupnice pro klasifikaci Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný 39

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn/a“. Nelze-li žáka z některých nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí klasifikovat (viz bod 2.11 a 2.12), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen/a“.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé

Celkový prospěch žáka je hodnocen: prospěl s vyznamenáním1 prospěl neprospěl

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování

rozhodne ředitel školy o použití širšího

slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

1

Žák je hodnocen stupněm:

a)"prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1, 5 a jeho chování je velmi dobré; b)"prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"; c)"neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".

40

6.4.1 Klasifikace v naukových předmětech Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve výše uvedených vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

41

 Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují 42

závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

V případech, kdy žák není klasifikován, se místo hodnocení vyznačí tato skutečnost v EŽK symbolem N (neklasifikován). V případě, kdy je žák nepřítomen, se místo hodnocení vyznačí tato skutečnost v E-ŽK symbolem A (absence).

6.4.2 Klasifikace ve výchovných předmětech Za výchovné předměty se považují: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova a další předměty tohoto charakteru (popř. některé nepovinné a volitelné předměty). Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

43

Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:  Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků školního vzdělávacího programu rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný a na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadovaných osnov školního vzdělávacího programu. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech.

 Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. 44

 Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje malou snahu a zájem o činnost.

 Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech oproti svým schopnostem převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí žádné úsilí.

V případech, kdy žák není klasifikován, se místo hodnocení vyznačí tato skutečnost v EŽK symbolem N (neklasifikován). V případě, kdy je žák nepřítomen, se místo hodnocení vyznačí tato skutečnost v E-ŽK symbolem A (absence).

6.5 Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude

45

dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládnul. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem zákonných zástupců během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě se zákonnými zástupci a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha žáka vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce jak o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci se zákonnými zástupci. Ředitel školy může povolit, aby pro žáka se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a zákonnými zástupci žáka; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.

46

6.6 Klasifikace a hodnocení žáků s individuálním vzděláváním

(§41 školského

zákona)

Žáci prvního stupně, kterým byla ředitelem školy povolena forma individuálního vzdělávání, vykonávají za každé pololetí komisionální zkoušky z příslušného učiva.

Při klasifikaci se zohledňují též práce obsažené v osobním portfoliu žáka (písemné, grafické aj. práce žáka).

6.7 Zásady a způsob sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Získávání podkladů pro sebehodnocení se zpravidla uskutečňuje následujícími způsoby: Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

Žák je systematicky veden k využívání a potřebě sebehodnocení tak, aby zvládl: -objektivně posoudit své znalosti a schopnosti

-srovnávat názory, formulovat své myšlenky -přijmout názory druhých -naslouchat a vnímat 47

-uvědomovat si klady a zápory -komunikovat -obhajovat vlastní názor -monitorovat a regulovat své učení -hodnotit své výkony, kvalitu své práce a schopnost učit se -stanovit si reálné cíle -plánovat metody, jak dosáhnout stanovených cílů

Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří, - co mu ještě nejde, jaké má rezervy, - jak bude pokračovat dál.

6.8 Klasifikace chování Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. Klasifikací chování se zejména rozumí: 1. Pravidelná docházka do školy dle rozvrhu. 2. Dodržování školního řádu. 3. Slušné vyjadřování. 4. Nekonfliktní jednání. 5. Žák bez dovolení nemanipuluje s cizími věcmi, ani si je nepřivlastňuje. 6. Žák neubližuje druhým (fyzicky, psychicky). 7. Žák neohrožuje zdraví a bezpečnost svou, ani ostatních.

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními 48

pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Hodnocení chování, které odpovídá stupni 2 nebo 3, není výchovným opatřením a ani trestem. Při hodnocení chování se vychází z žákova chování za celé pololetí. Při výsledném hodnocení chování žáka na vysvědčení nemusí při hodnocení, které odpovídá stupni 2 nebo 3, nutně předcházet udělení výchovných opatření (NTU, DTU, DŘŠ).

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku a morální a rozumové vyspělosti žáka.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:  Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Přispívá k utváření a upevňování příjemného pracovního prostředí.

 Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka není vždy v souladu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Dopustí se závažného přestupku nebo se dopustí opakovaně méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k utváření příjemného pracovního prostředí ani k utváření dobrých mezilidských vztahů. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2. stupeň z chování může být udělen žákovi: ·

za opakovaně neomluvené hodiny, které odpovídají rozsahu maximálně 3 školních dnů (o výjimce rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě),

·

pokud žák přijde do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholických nebo jiných omamných látek, 49

·

pokud žák přinese do školy či na akci pořádanou školou alkoholické nápoje, omamné či návykové látky,

·

pokud žák bude ve škole nebo na akci pořádané školou kouřit, požívat alkoholické nápoje či omamné látky,

·

za krádež,

·

při

opakovaném

hrubém

chování

a vystupování

k vyučujícím

a ostatním

pracovníkům školy, ·

za nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za šikanování (tzn. jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka – slovní šikanování, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese, násilné manipulační příkazy).

 Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování stanovenými ve školním řádu a v rozporu s pravidly slušného chování. Žák záměrně narušuje pracovní prostředí a mezilidské vztahy. Dopouští se takového provinění, že je jím vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Žák se nesnaží své chyby napravit a není přístupný výchovnému působení.

3. stupeň z chování může být udělen žákovi: ·

za opakované neomluvené hodiny, jejichž počet bude přesahovat rozsah 3 školních dnů (o výjimce rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě),

·

za opakované užívání alkoholických nápojů či jiných návykových látek ve škole nebo na akcích pořádaných školou,

·

za opakovanou krádež,

·

za opakované chování ke spolužákům, které bude považováno za šikanování,

·

za opakované hrubé slovní či fyzické útoky vůči zaměstnancům školy.

50

6.9 Výchovná opatření Komunikace se zákonným zástupcem, související s výchovnými opatřeními a s udělováním pochval: ·

Pochvalu i poznámku zapisuje pedagog žákovi do E-ŽK/ŽK. Prostřednictvím EŽK/ŽK také upozorňuje zákonné zástupce na nedostatečnou přípravu na vyučování, opakované zapomínání učebních pomůcek apod.

·

Výše uvedené zápisy v E-ŽK/ŽK se pak stávají podkladem k udělování pochval či opatření k posílení kázně (viz níže).

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění (pozitivní výchovná opatření) a opatření k posílení kázně (negativní výchovná opatření).

 Pochvaly: Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, do třídní knihy, v odůvodněném případě také na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů (elektronické karty žáka).

 Opatření k posílení kázně žáků: Ukládá se za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

51

a/ napomenutí třídního učitele ·

uděluje třídní učitel zejména za opakované drobné porušování školního řádu, občasné zapomínání a občasné neplnění povinností, a to zpravidla tehdy obdrží-li žák během příslušného pololetí víc jak 3 závažné zápisy kázeňských přestupků

·

může být uděleno ihned za přestupek vážnější povahy

b/ důtka třídního učitele ·

uděluje třídní učitel za jednorázové i opakované závažnější porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování nebo za časté zapomínání a občasné neplnění povinností, a to zpravidla tehdy obdrží-li žák víc jak 5 závažných zápisů kázeňských přestupků v jednom pololetí

·

může být udělena ihned za přestupek vážnější povahy

c/ důtka ředitele školy ·

uděluje ředitel školy po předchozím návrhu třídního učitele a projednání s ostatními pedagogy za hrubé jednorázové porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování či velmi časté zapomínání, špatnou pracovní morálku a neplnění povinností, a to zpravidla tehdy obdrží-li žák víc jak 7 závažných zápisů kázeňských přestupků v jednom pololetí

·

může být udělena ihned za přestupek vážnější povahy

Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.

Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Opatření se zaznamenávají do E-ŽK/ŽK a katalogového listu žáka (elektronické karty žáka).

52

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Zásady pro udělení opatření k posílení kázně: Při návrhu udělení opatření k posílení kázně přihlíží třídní učitel zejména: ·

k závažnosti přestupku,

·

k četnosti a opakování přestupku,

·

k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky,

·

k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování,

·

k charakteru a četnosti zápisů v ŽK/E-ŽK, které mají vliv na posouzení chování žáka,

·

třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování,

·

učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování.

6.10 Opravné a komisionální zkoušky Žákům, kteří jsou na konci druhého pololetí klasifikováni nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", umožní ředitel školy vykonat opravné zkoušky. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník (netýká se žáků, kteří již opakovali ročník na daném stupni školy). Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný. 53

Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zákonný zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

54

ÚSILÍ-UPLATNĚNÍ-ÚSPĚCH

Recommend Documents