Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera
Název práce: Zabezpečení čerpací stanice pohonných hmot z hlediska ochrany životního prostředí
II. ročník (obor DMML), st. skupina 22 Šk. rok 2003/2004, zimní semestr Komoňová Jana, Marková Jana, Körberová Alena, Marková Blanka pracovní skupina 3 a 4 9. 12. 2003
-1-
Obsah: Prohlášení 4 Anotace 4 1. Úvod 4 2. Rozdělení paliv 4 3. Provozní řád čerpací stanice 5 3.1. Technický popis zařízení 5 3.2. Příjem pohonných hmot 5 3.3. Ukládání pohonných hmot 5 3.4. Výdej pohonných hmot 5 3.5. Huštění pneumatik 6 4. Údaje o vlastnostech skladových produktů 6 5. Pokyny pro obsluhu a údržbu 6 5.1. Příjem produktů z autocisterny (stáčení) 6 5.2. Výdej pohonných hmot 7 5.3. Odkalování produktů 8 5.4. Obsluha a údržba řídícího a měřícího systému 8 5.5. Likvidace úniků a úkapů z manipulačních ploch 8 5.6. Čištění skladovacích nádrží 8 5.7. Čištění ostatního zařízení 9 5.8. Ošetřování neprůbojných plamenojistek 9 5.9. Doplňkové služby čerpací stanice 9 5.10. Neobchodní provozní činnost čerpací stanice 9 6. Plán zkoušek a kontrol 10 6.1. Inspekční prohlídky 10 6.2. Běžné opravy 10 7. Postup při odstraňování poruch 11 8. Bezpečnost a hygiena práce 11
-2-
8.1. Pravidla první pomoci 12 9. Protipožární opatření 12 10. Vedení provozních záznamů 13 11. Havarijní opatření 14 11.1. Havarijní stav 14 11.2. Činnost v případě úniku ropných produktů 14 11.3. Plán vyrozumění 14 11.4. Odvodnění objektu 14 11.5. Postup při likvidaci úniku ropných látek 14 11.6. Preventivní opatření 15 11.7. Sanační a likvidační prostředky 16 12. Kompaktní čerpací stanice LPG 16 12.1. Složení kompaktní čerpací stanice 16 12.2. Vliv kompaktní čerpací stanice na životní prostředí 16 12.3. Základní parametry čerpací stanice LPG 17 13. Závěr 17 Použitá literatura 18
-3-
Prohlášení Prohlašujeme, že předložená práce je naším původním autorským dílem, které jsme vypracovali samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsme při zpracování čerpali, v práci řádně citujeme.
Anotace Tato práce vznikla na základě hlubšího zamyšlení nad čerpáním pohonných hmot. V této práci se zabýváme čerpacími stanicemi pohonných hmot a jejich vlivem na životní prostředí. Zaměřujeme se na zabezpečení čerpací stanice proti úniku škodlivých látek do ovzduší, vody a půdy. Je zřejmé, že málokdo ví o tom, co vše musí splňovat čerpací stanice, aby ji byl povolen provoz. Proto bychom chtěly tuto problematiku přiblížit každému kdo má zájem dozvědět se něco víc o čerpacích stanicích. Rozhodly jsme se ukázat zabezpečení čerpací stanice na fiktivním příkladě. Na samotný závěr jsme pro porovnání s klasickou čerpací stanicí pohonných hmot stručně shrnuly informace o kompaktních čerpacích stanicích LPG.
1. Úvod V dnešní době si už ani nedokážeme představit život bez moderních vymožeností jako je televize, rádio, lednička, auto… Právě snad automobil nám usnadňuje život nejvíce, alespoň co se týče přemístění z jednoho místa do druhého. Denně statisíce z nás dojíždějí za prací, do škol, i několik kilometrů. Těm, kteří nemohou využívat vlaková nebo autobusová spojení, nezbývá nic jiného než se přepravit vlastním automobilem. Je tedy možné říci, že automobil řadě z nás usnadňuje život. Na druhé straně se zamysleme, co všechno provoz takového automobilu způsobuje. Každý automobil jezdící na naftu či benzín vypouští emise (oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhličitý a těkavé organické látky). Dále jeho provoz způsobuje hlukovou zátěž životního prostředí, fragmentaci krajiny dopravními komunikacemi a přerušení přirozených migračních cest živočichů. K tomu se vážou i další problémy, jako jsou zábory zemědělské půdy a lesa. Uvnitř sídel jde o nehodovost, poškozování zdravotního stavu obyvatel, zahlcování komunikací, bariérové efekty, problémy s parkováním a odstavováním vozidel především v místech s hustým osídlením a v rekreačních oblastech. Dalšími závažnými vlivy silniční dopravy na životní prostředí je mimo jiné i kontaminace půdy a podzemních vod v okolí čerpacích stanic pohonných hmot, autoopraven, vrakovišť automobilů a podél hlavních dopravních tahů.
2. Rozdělení paliv Paliva se rozdělují podle jejich skupenství na tuhá, kapalná a plynná, dále podle původu na přírodní a umělá. Palivo pro pohon spalovacího motoru musí být schopno přímého spalování v pracovním prostoru motoru. Též musí mít vysokou výhřevnost, chemickou stálost vůči vodě a vlhkosti. Nesmí být agresivní vůči materiálům spalovacího prostoru motoru a jeho palivové soustavy. Musí být použitelné v rozsahu teplot daných skladováním a provozem a nesmí být jedovaté a omamné. Tyto podmínky splňují jen některá kapalná a plynná paliva. Pro pohon motorů silničních motorových vozidel jsou nejvíce rozšířena kapalná uhlovodíková paliva. Také plynná uhlovodíková paliva splňují podmínky pro pohon těchto motorů, jsou však náročnější na skladování, manipulaci i provozní podmínky. Proto se plynná uhlovodíková paliva -4-
používají v menší míře, především jako alternativní palivo pro motory určitých skupin motorových vozidel. Pro menší obsah škodlivin ve spalinách se plynná uhlovodíková paliva prosazují i pro pohon motorů běžných silničních motorových vozidel. Pro pohon motorových vozidel se používají tyto druhy paliva: - kapalná paliva přirozená – vyrábějí se destilací ze surové ropy, nebo krakováním těžké ropy a destilačních zbytků a následující destilací. Do této skupiny patří benzin, petrolej a nafta. - kapalná paliva umělá – vyrábějí se synteticky kvašením, nebo jako vedlejší produkty chemické výroby. Mezi ně se řadí syntetický benzin, alkohol a bionafta. - plynná paliva přirozená – tato paliva vznikla přirozeným chemickým procesem v organických látkách. Sem patří zemní plyn, který se získává těžbou, obvykle jako vedlejší produkt při těžbě ropy. - plynná paliva umělá – vyrábějí se synteticky podobně jako kapalná paliva umělá. Příkladem jsou směsi plynů propan-butan.
3. Provozní řád čerpací stanice 3.1. Technický popis zařízení Čerpací stanice pohonných hmot, tvoří zařízení pro příjem, skladování a výdej olejů a pohonných hmot. Zařízení pro příjem, skladování a výdej pohonných hmot 3.2. Příjem pohonných hmot Pro příjem pohonných hmot je vybudována nepropustná stáčecí šachta zajištěná proti vniknutí dešťových vod vodotěsným poklopem. Stáčecí hrdla jsou označena štítky s údajem o druhu pohonných hmot pro který jsou určena. Stejně jsou označena i napojovací hrdla pro rekuperaci par. V blízkosti stáčecí šachty je umístěn uzemňovací kolík pro připojení cisterny. 3.3. Ukládání pohonných hmot Čerpací stanice, ani žádné jiné zařízení pro ukládání ropných produktů, nelze zřizovat v zátopovém území vodních toků v dosahu dvacetileté vody. Horní okraje vstupních otvorů a havarijní jímky musí dosahovat nad úrovní stoleté vody. Pohonné hmoty jsou ukládány do dvou dvouplášťových podzemních nádrží o objemu 2 x 20 m3 a jedné nadzemní o objemu 33 m3 pro naftu. Ukládané produkty: − Nafta motorová NM 4 (NM 22) 25 m3 − Benzín automobilový BA 91 (Speciál) 25 m3 − Benzín automobilový BA 95 (Natural) 25 m3 − Havarijní jímka pro úkapy – dvouplášťová nádrž 13 m3 Všechny poklopy na vstupních šachtách nádrží jsou vodotěsné. 3.4. Výdej pohonných hmot Výdej pohonných hmot bude prováděn formou samoobsluhy na dvou tříproduktových stojanech.
-5-
Výdejní systém je sací. Výdejní plochy jsou zajištěny proti úniku náhodných úkapů po obvodě sběrným žlabem s odtokem do havarijní jímky – dvouplášťová nádrž 13 m3. 3.5. Huštění pneumatik V blízkosti výdejních stojanů je umístěno zařízení pro plnění pneumatik a vysavač.
4. Údaje o vlastnostech skladových produktů Skladovanými produkty jsou benzíny automobilové a nafta motorová. Automobilové benzíny jsou směsi kapalných uhlovodíků vroucích v rozmezí teplot 30 až 215 ºC. Benzíny BA 96 (Super) se sníženým obsahem olova mohou obsahovat 10 % objemových metylterciárutyléteru (MTBE) a další přísady. Benzín bezolovnatý BA 95 (Natural) a BA 98 (Natural 98) může obsahovat kyslíkaté sloučeniny a jiné přísady na zlepšení vlastností. Benzín BA 96 je zabarven sytě zeleně a BA 95 je nažloutlý. Z hlediska požární nebezpečnosti jsou benzíny hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Nafty motorové jsou směsi kapalných uhlovodíků vroucí v rozmezí přibližně 150 až 360 ºC, mohou obsahovat přísadu zlepšující filtrovatelnost pří nižších teplotách. V letním období (od 1.4. do 31.10) je dodáván druh NM-4 s bodem tuhnutí – 4 ºC, v zimním období (od 1.11. do 31.3.) druh NM-22 s bodem tuhnutí – 22 ºC. Z hlediska požární nebezpečnosti je nafta motorová hořlavou kapalinou II. třídy nebezpečnosti, případně druhy s vyšším bodem vzplanutí pohonných hmot (nad 55 ºC) jsou hořlaviny III. třídy nebezpečnosti. Upotřebené motorové oleje jsou také zařazovány do III. třídy nebezpečnosti. V následující tabulce je přehled tříd nebezpečnosti a příslušných teplot vzplanutí. Tabulka 1: Třídy nebezpečnosti hořlavých kapalin Třída nebezpečnosti I II III IV
Teplota vzplanutí (°C) do 21 21 – 55 55 – 100 100 – 250
Ropné produkty z hlediska biologického účinku na člověka dráždí sliznice, vdechování par má narkotický účinek. Životu nebezpečné jsou koncentrace par kolem 40 mg.l-1 vdechované po dobu 5-10 minut. Nejvýše přípustná koncentrace benzinových par v pracovním ovzduší je stanovena na 0,5 mg.l-1, naftových par 0,2 mg.l-1. Na pokožku působí benzíny jako odmašťovadlo.
5. Pokyny pro obsluhu a údržbu 5.1. Příjem produktů z autocisterny (stáčení) Dodávky pohonných hmot provádí externí organizace na základě uzavřených obchodních smluv. Postup při vlastním příjmu na čerpací stanici je následující: - příjezd autocisterny do areálu čerpací stanice, její následné přistavení ke stáčecí šachtě čerpací stanice a vypnutí motoru - vystoupení z vozidla - zajištění vozidla proti pojezdu
-6-
-
ohlášení příjezdu u vedoucího směny obsluhy čerpací stanice předání dodacích listů odsouhlasení výše obsahu produktu v příslušné nádrži podle údajů v řídící centrální jednotce čerpací stanice, případně vznesení požadavku na provedení přímé kontroly měrnou tyčí - volba programu na sumarizaci výdeje na výdejních stojanech po dobu stáčení produktu - odemknutí zámku na poklopu stáčecí šachty a armaturní šachty příslušné nádrže, případná kontrola množství měrnou tyčí - nastavení a kontrola potrubí pro stáčený druh pohonné hmoty - připojení autocisterny na zemnící kolík - odjištění a sejmutí stáčecí hadice z autocisterny, odšroubování víka na plnícím nástavci, totéž provést i na výdejním hrdle autocisterny - napojení stáčecí hadice - napojení hadice pro rekuperaci par (v případě, že je autocisterna vybavena tímto zařízením) - postupným uvolněním ventilu autocisterny zahájit stáčení pohonných hmot nejprve sníženým výkonem (cca 0,28 m3.min-1) a postupným otvíráním po zaplnění plnící větve dosáhnout plného výkonu (1,468 m3.min-1) - příjem provádět za neustálého dozoru obsluhy čerpací stanice a řidiče autocisterny - při náhodném dosažení max. hladiny v nádrží dojde k automatickému uzavření stáčecího ovladače a signalizací max. hladiny, obsluha okamžitě stáčení přeruší uzavřením ventilu plnění na autocisterně. Vyprazdňování spojovací hadice pro naplnění příslušné nádrže se provede otevřením vypouštěcího ventilu stáčecího ovladače. - uzavření ventilu autocisterny po vydání objednaného množství odpojením (zavzdušněním) stáčecí hadice od autocisterny a jejím postupným zvedáním dojde k vyprázdnění hadice - uvolnění stáčecí hadice ve stáčecí šachtě a uložení hadice na autocisternu - uzavření výtokového hrdla autocisterny víkem se šroubením - uzavření stáčecího hrdla ve stáčecí šachtě víkem - kontrola nového stavu hladiny v nádrži měrnou tyčí (požaduje-li tuto kontrolu dodavatel) a uzavření měrné armatury - sklopení poklopů šachet a uzamknutí - potvrzení příjmu na kopii dodacího listu - zrušení uzemnění autocisterny odpojením - nastartování a odjezd autocisterny z areálu čerpací stanice Po dobu stáčení pohonných hmot bude provoz čerpací stanice pro veřejnost otevřen pouze u vzdálenějšího stojanu 5.2. Výdej pohonných hmot Výdej pohonných hmot se provádí formou samoobsluhy. Řidič, zákazník, si sám volí množství a druh pohonné hmoty. Čerpání probíhá pod stálým dohledem pracovníka obsluhy centrální řídící jednotky z kiosku čerpací stanice. Písemná informace o postupu zákazníka při čerpání je uvedená na výdejním stojanu. Do provozního stavu jsou stojany uváděny obsluhou čerpací stanice z kiosku.
-7-
Postup po příjezdu vozidla ke stojanu: - vypnout motor vozidla - po vystoupení z vozidla a otevření nádrže zvolí řidič čerpaný produkt sejmutím příslušné výdejní pistole. Zvednutím výdejní pistole se uvede do chodu čerpadlo zvoleného druhu pohonné hmoty ve výdejním stojanu - řidič načerpá zvolený druh do nádrže vlastního vozidla, množství je zobrazováno na společném ukazateli stojanu - po načerpání požadovaného množství odloží pistoli do výdejního stojanu (zastaví se čerpací agregát) - uzavře nádrž vozidla, ponechá vozidlo stát u výdejního stojanu a přijde k pokladně v kiosku - oznámí obsluze čerpací stanice číslo výdejního stojanu - na centrální jednotku jsou mezitím přeneseny tyto údaje: - číslo výdejního stojanu - druh produktu - odebrané množství - pokladní jednotka odpočítá cenu - zákazník zaplatí příslušný obnos - vrátí se k vozidlu, nastartuje a odjede 5.3. Odkalování produktů Odkalování nádrží se provádí po ukončení stáčení. Pohonná hmota se nechá ustát a potom se ručním odkalovacím čerpadlem, jehož hadice se napojí na šroubení odkalovací armatury (8271,50), provede odkalení do připraveného sudu, nebo jiné vhodné nádoby. Po ukončeném odkalování se demontuje hadice odkalovacího čerpadla, šroubení odkalovací armatury se uzavře víčkem a odstraní se případné úkapy. Kal, odčerpaný při odkalení, bude odvezen k likvidaci mimo čerpací stanici, dle uzavřených dohod o likvidaci odpadů. 5.4. Obsluha a údržba řídícího a měřícího systému Obsluhu řídícího a měřícího systému provádí pouze pracovníci vyškolení dodavateli (výrobci) zařízení podle směrnic a předpisů výrobců. Údržbu a opravy provádí jen specializované organizace. Zasahování obsluhy do systému a provádění změn v programovém vybavení a odpojování signalizačních čidel není obsluze povoleno. Prodej neměřeného množství pohonných hmot je zakázán. 5.5. Likvidace úniků a úkapů z manipulačních ploch K očistě ploch musí dojít ihned po znečištění dle podmínek havarijního řádu. Vyčerpání obsahu havarijní jímky musí být zabezpečeno po naplnění cca 10 m3 kapacity jímky. Odvoz je smluvně zajištěn v rámci smluv na likvidaci odpadů. 5.6. Čištění skladovacích nádrží Čištění skladovacích nádrží provádí externí organizace s oprávněním pro tuto činnost. Čištění nádrží musí být provedeno před zkouškami těsnosti nádrží dle ČSN 75 3415, za podmínek stanovených v normě ČSN 65 0201 – oddíl VI.
-8-
5.7. Čištění ostatního zařízení Čistící práce se soustřeďují na následující zařízení: - výdejní stojany včetně displejů, filtry výdejních stojanů a čerpadla je nutno čistit 1 x týdně - prostory šachet nádrží, čistit nejméně 1x měsíčně. Je potřebné přitom odstraňovat nateklou vodu. Šachta musí být udržována naprosto čistá a suchá. Při manipulaci v šachtách je nutno zajištění dalším pracovníkem, který stojí mimo šachtu. - Povrchy přístupných potrubí a armatur – jejich označení se čistí 1x měsíčně Vzhledem k tomu, že čerpací stanice je pouze přestřešená a jinak po obvodu volná, dochází k intenzivnějšímu znečišťování, proto se doporučuje povrch čerpací stanice 1x týdně čistit, včetně komunikací. - hasící přístroje závěsné, jejich povrch se čistí nejméně 1x měsíčně 5.8. Ošetřování neprůbojných plamenojistek Z hlediska bezporuchovosti provozu je mimořádně nutné v zimním období sledovat a kontrolovat denně průchodnost neprůbojných pojistek na odvětrávacím potrubí. Neprůchodnosti pojistek způsobených námrazou na neprůbojné vrstvě pojistky nebo přimrznutím podtlakového ventilu pojistky může dojít, v důsledku vzniku podtlaku v nádržích, až k havárii podzemních nádrží. Omezení průchodnosti způsobuje snížení čerpacích výkonů výdejních stojanů. Toto může být signálem mimořádného stavu. 5.9. Doplňkové služby čerpací stanice Prodej maziv a autopotřeb je prováděn v drobném balení v samoobslužné prodejně v kiosku s placením centrální pokladně čerpací stanice uvnitř prodejny. 5.10. Neobchodní provozní činnost čerpací stanice a) Ovládání vzduchotechniky v kiosku Spouštění vzduchotechniky a klimatizace provádí obsluha podle pokynů vedoucího směny. Při předpokladu malé nebo žádné přítomnosti zákazníků v prodejně se klimatizace v přechodném ročním období neprovozuje. b) Pokyny pro obsluhu a údržbu elektrozařízení Hlavní jistič je rozvaděči RM umístěném v kiosku – chodba personálu. Vypíná se v případě požáru, nebo úrazu elektrickým proudem ručně nebo nouzovým tlačítkem na panelu rozvaděče v kiosku. Elektroinstalace je provedena podle ČSN, zvláště pak ČSN 34 1050, ČSN 33 2130 a ČSN 34 1610. Krytí elektrických předmětů, zařízení a rozvodů odpovídá prostředí stanovenému pro jednotlivé prostory podle ČSN 33 0300. Čerpací stanice může být stále pod napětím. Technické zařízení, které je součástí elektrických rozvodů, je navrženo tak, aby údržba a opravy mohly být podle ČSN 34 3100 prováděny osobou znalou. Za její výběr odpovídá uživatel. Umělé osvětlení je navrženo podle ČSN 36 0450 zářivkovými, žárovkovými a výbojkovými svítidly. Navržená světelná soustava musí být pravidelně udržována tak, aby světelně technické parametry neklesly pod projektovou hodnotu pro jednotlivé prostory. Proto je nutno provádět čistění svítidel min. 1x za rok a okamžitou výměnu vyhořelých zdrojů. Dále je nutno provádět obnovu povrchu ploch odrážejících (malbu) min. 1x za 2 roky. Údržbu zdrojů může podle ČSN 34 3100 provádět osoba poučená. Za její výběr odpovídá uživatel. Údržba se provádí do 4 m výšky ze žebříku a nad 4 m z vysokozdvižné plošiny. -9-
Zásuvky stabilizovaného napětí nesmí být používány pro jiné než určené spotřebiče. Vedoucí čerpací stanice bude zajišťovat pravidelně periodické revize elektrického zařízení podle výchozí revizní zprávy revizního technika.
6. Plán zkoušek a kontrol Zkoušky, kontroly i údržby zařízení se provádí podle ročních plánů, které sestavuje provozovatel čerpací stanice. Součástí dodávky každého zařízení čerpací stanice je návod na jeho obsluhu a údržbu, mazací plán, doklad o provedených zkouškách a záruční list. Návod na obsluhu a údržbu obsahuje předpis lhůt, ve kterých musí být provozované zařízení kontrolováno, dobu jeho životnosti a postup po uplynutí této doby. Tuto dokumentaci provozovatel přiloží k tomuto provoznímu řádu a na základě daných termínů sestaví roční plán zkoušek a oprav kontrol. Rozsah prací se člení na: - inspekční prohlídky - běžné opravy - opravy předepsané výrobci jednotlivých zařízení 6.1. Inspekční prohlídky Inspekční prohlídky se provádějí na zařízení stanice 1x denně. Rozsah základní údržby zařízení jsou povinni vykonávat pracovníci obsluhující toto zařízení. Prohlídka sestává z následujících úkonů: - kontrola výdejních stojanů dle pokynů návodu na obsluhu a údržbu zařízení - kontrola nádrží – sledování vyhodnocovacího zařízení ASF - kontrola potrubních rozvodů – kontrola vybírací jímky potrubního kanálu, těsnění přírub, spojovací šroubení, těsnění armatur a celková funkční spolehlivost - kontrola odvzdušňovacího a pojišťovacího systému Všeobecně u všech mechanických prostředků a u celého strojního zařízení vymezovat vůle, které vznikají provozem a namáháním stroje, včasným dotahováním a vymezováním těchto vůlí. Zjištěná porucha na zařízení čerpací stanice se zapíše do evidenční knihy poruch. Jedná-li se o únik pohonné hmoty ve stojanu nebo potrubním rozvodu, je nutno zastavit výdej unikajícího produktu – blokovat vchod výdejního čerpadla a ihned objednat opravu u servisní organizace. Jedná-li se o únik do mezipláště nádrží, je nutno navíc zajistit vyčerpání pohonných hmot z nádrže a její vyčištění před opravou. Za vykonávání základní údržby, denní údržby, čistění zařízení a objednávání běžných oprav odpovídá vedoucí čerpací stanice. 6.2. Běžné opravy Běžnými opravami se zabezpečuje preventivně bezpečný provoz. Tyto provádí na vyžádání vedoucího čerpací stanice servisní organizace pro příslušné zařízení. - výdejní stojany - řídící systém - měření hladin sondou - potrubní rozvody Opravy předepsané výrobci jednotlivých zařízení na vyzvání vedoucího čerpací stanice po uplynutí předepsané provozní doby provede servisní organizace. Harmonogram oprav dle zpracovaného ročního plánu I.
- 10 -
7. Postup při odstraňování poruch Postup při odstraňování poruch je závislý na charakteru poruchy. Postup určuje vedoucí čerpací stanice. Pokud se jedná o poruchu vyžadující provedení práce v pásmu s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, prachů a par (šachty pod stojany, stáčecí šachta, vnitřní prostory nádrží), bude ve smyslu vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par č. 18/87 Sb., provedena práce jen na základě písemného příkazu, který musí obsahovat: a) jméno, příjmení a funkci pracovníka pověřeného provedením práce b) označení pracoviště a pracovní skupiny, která bude práci vykonávat, druh práce a délku platnosti příkazu c) způsob kontroly a zabezpečení pracovníků a pracoviště d) upozornění na možnost ohrožení e) preventivní bezpečnostní a protipožární opatření a opatření při vzniku ohrožení Vydání příkazů k opravě bude evidováno v provozním deníku čerpací stanice. Před prováděním veškerých údržbářských prací na mechanických, hydraulických nebo elektrických zařízeních je nutno vždy vypnout elektrický proud a spolehlivě zajistit proti nežádoucímu opětovnému zapojení.
8. Bezpečnost a hygiena práce Areál čerpací stanice je nevýrobní objekt, ve kterém obsluha, eventuálně údržba, bude zajišťovat příjem, skladování a distribuci pohonných hmot a poskytovat obvyklé doplňkové služby motoristům, tj. prodej autopotřeb, včetně maziv. Provoz čerpací stanice bude nepřetržitý, počet pracovníků na jednu směnu bude min. 3 zaměstnanci. Dispozičně se provoz jednotlivých částí tohoto zařízení vzájemně nepříznivě neovlivňuje, čímž je vytvořen předpoklad vzniku hygienicky nezávadného a bezpečného prostředí. Obsluha eventuálně údržba bude manipulovat s ropnými produkty a výrobky, což jsou látky s charakteristickým biologickým účinkem na člověka. Mohou dráždit až i poškodit pokožku a sliznici a některé z nich mohou způsobit též celkovou otravu při intenzivním vdechování výparů nebo při požití. Jejich účinek je charakteristický vždy pro jednotlivé skupiny – benzíny, nafty, minerální oleje a ostatní výrobky. Prevence proti negativnímu působení ropných produktů a výrobků na lidský organizmus spočívá v dodržování následujících zásad při provozu zařízení: - zaměstnanci, přicházející do styku s ropnými produkty nebo výrobky, musí být prokazatelně poučení o jejich vlivu na lidský organismus a o zásadách bezpečné a hygienické práce - provozovatel poskytne v potřebném rozsahu vhodné ochranné pracovní pomůcky, (což se řídí konkrétními technologickými a technickými podmínkami pracovních procesů) a zajistí podmínky pro dodržování osobní hygieny pracovníků. Navržené hygienické zařízení odpovídá požadavkům hygienické směrnice Ministerstva zdravotnictví ČR č. 46/78 - k mytí pokožky musí být používány výhradně nedráždivé mycí prostředky, nesmí být používány samotné ropné produkty a výrobky - nepřipouští se jíst nebo ukládat jakékoliv poživatiny v prostorách, kde se s ropnými produkty nebo výrobky manipuluje a pracuje - zvláštní pozornost a opatrnost se musí věnovat hygienickým a bezpečnostním zásadám při styku s upotřebenými ropnými produkty nebo výrobky, vzhledem k vysokému stupni jejich znečištění a možné přítomnosti látek biologicky škodlivých, eventuálně i mikroorganismů - 11 -
-
personál pracující s ropnými produkty nebo výrobky podléhá povinným vstupním a periodickým lékařským prohlídkám podle zdravotnických předpisů
8.1. Pravidla první pomoci Nebezpečí otrav může nastat při práci s benzínem nebo těkavými uhlovodíky, nejčastěji v uzavřeném prostoru. Při nevolnosti je nutno přerušit expozici organismu a vyjít na čerstvý vzduch, v případě potřísnění oděvu též vysvléci, umýt a uložit v teple. Podle potřeby zavést umělé dýchání. Při vniknutí do očí vypláchnout proudem vody. Při požití se musí rychle vyvolat zvracení, zvrací-li postižený v bezvědomí, pak polohu hlavy na stranu zajistit lékařskou pomoc. Čerpací stanice musí být vybavena skříňkou s prostředky pro poskytnutí první pomoci. Dále je nutno v objektu čerpací stanice na viditelném místě vyvěsit informativní tabulku „První pomoc při úrazech elektřinou“, přičemž obsluha musí být s činností, které předepisuje, prokazatelně proškolena.
9. Protipožární opatření Obsluha čerpací stanice je povinna pro zajištění požární bezpečnosti dodržovat tyto preventivní požadavky a zásady: - dodržovat zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm v okruhu min. 20 m od čerpací stanice. Na tuto povinnost upozornit i ostatní uživatele. - použité čistící textilie musí být ukládány do nehořlavé nádoby s víkem a pravidelně odváženy. Platí zákaz volného odkládání použitých textilií. - znečištěná místa pohonnými hmotami popř. oleji musí být okamžitě posypána VAPEXEM a ten odklizen do příslušné nádoby. - v provozních prostorách kiosku smí být uloženo max. 10 m3 hořlavých kapalin, z toho 2 m3 I, třídy nebezpečnosti v nerozbitných obalech do objemu 10 l. Ostatní hořlavé kapaliny v nerozbitných obalech do objemu 20 l. V příručním skladu musí být uloženo převážné množství hořlavých kapalin, tj. 7 m3, zbylá množství pak může být v prodejně 1. - po dobu stáčení z autocisterny musí být přítomna obsluha čerpací stanice - autocisterna musí být řádně uzemněna připojením na zemnící síť - Ochrana před nebezpečnými účinky elektrostatických nábojů při stáčení a při plnění pohonných hmot musí být zajištěna v souladu se zásadami ČSN 33 2030 a ČSN 33 2031, zejména dodržováním povolených rychlostí proudění pohonných hmot v potrubí - Stáčející stanoviště musí být opatřeno bezpečnostními tabulkami a značkami dle ČSN 01 8013 vybaveno záchytnými vanami pro zachycení úkapů pod šroubením stáčecích hadic. - Stáčení z autocisterny za bouřky a při nebezpečí atmosférických výbojů je zakázáno - Ve smyslu čl. 112 ČSN 65 0202 bude stáčecí stanoviště po dobu stáčení pohonných hmot z autocisterny zabezpečeno proti nežádoucímu vjezdu silničních vozidel do pásma se SNV umístěním dopravní značky “ZÁKAZ VJEZDU“ - Prostory čerpací stanice budou ve smyslu požadavků ČSN 65 0202 (čl. 113 a 114) označeny bezpečnostními tabulkami a značkami dle ČSN 01 8012 a ČSN 01 8013 a prostory s nebezpečím výbuchu dle ČSN 33 2320. - Svařování je možno zahájit teprve po vystavení příslušného písemného příkazu a po odsouhlasení majitele čerpací stanice.
- 12 -
-
-
-
-
-
-
Pro okamžitou likvidaci požáru musí být k dispozici na čerpací stanici dostatečné množství hasicích přístrojů. Jejich typy, množství a rozmístění je určeno Posouzením požárního nebezpečí. Nejméně dvakrát ročně je nutno překontrolovat elektrickou instalaci, která musí splňovat podmínky ČSN 33 2320. Nad celým zařízením musí být zajištěn dozor osobami prokazatelně poučenými o obsluze, manipulaci a údržbě zařízení, které ve smyslu ČSN 33 2320 čl. 1.6.1 jsou schopny zabránit vzniku provést ihned potřebná bezpečnostní opatření, zdroj úniku likvidovat a nebezpečnou koncentraci odstranit. Dále musí kontrolovat zařízení, případně zabránit úniku hořlavých kapalin do povrchových nebo podzemních vod nebo znečištění terénu. Případné zjištěné závady musí být ihned odstraněny. Osobám, které nejsou k obsluze, čištění, údržbě, kontrole a opravě zařízení určeny, je manipulace se zařízením a vstup do všech prostorů se zařízením hořlavých kapalin zakázán. Pro zamezení vzniku požáru jsou obsluhovatelé povinni zajistit dodržování příslušných požárních předpisů a norem, zejména ČSN 65 0201, ČSN 06 1008, pokyny vydané pro tato pracoviště a tento provozní řád. Preventivní požadavky, týkající se uživatelů, popřípadě řidičů autocisterny, jsou povinni po těchto řidičích bezpodmínečně vyžadovat. V případě přelití nádrže u vozidla nesmí uživatel startovat vozidlo do doby spolehlivého odstranění přelité hořlavé kapaliny. Pro zamezení šíření požáru je nutno okamžitě dát pokyn k okamžitému zastaveni výdeje nebo stáčení pohonných hmot a používat příslušných hasících přístrojů. Ve všech prostorách se zařízením hořlavých kapalin a v bezprostřední blízkosti těchto prostor je zakázáno kouřit a jakýmkoliv způsobem manipulovat s otevřeným ohněm. Tabulky s viditelným a nesmazatelným nápisem „Zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm“ musí být umístěny na dobře viditelných místech před vstupem a uvnitř těchto prostor. Šachty průlezů nádrží, šachta stáčecí a jiné prostory je nutno udržovat v čistotě a pořádku. Nashromážděnou vodu a jiné nečistoty je nutné odstranit. Záchytnou a havarijní jímku (32 m3) na zachycení úniků při havárii a úkapů je provozovatel povinen udržovat prázdnou a v provozuschopném stavu. Motory autocisteren a jiných vozidel musí být při čerpání kapalin vypnuté. Je nutné dbát, aby pokožka obsluhy nebo zákazníků nepřicházela do styku s hořlavinami. Při manipulaci je třeba se vyhnout vdechování benzinových a naftových par, doporučuje se stát při čerpání na návětrné straně a používat osobní ochranné pomůcky, zejména rukavice. Víčka veškerých armatur je dovoleno otevírat jen při provádění manipulace (stáčení, měření, apod.), jinak musí být armatury stále uzavřeny. Zařízení (víčka, ventily apod.) musí být zabezpečena proti manipulaci nepovolanými osobami a osobami neoprávněnými.
10. Vedení provozních záznamů Provozovatel skladu ropných látek musí mít k dispozici: - dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně technického vybavení objektů - plán opatření pro případ havárie (zpracovaný podle Vyhlášky MLVH ČSR č 6/1977 Sb.) - záznamy o provedených zkouškách těsnosti a kontrolách zařízení a o odstranění zjištěných závad ve formě protokolu, který obsahuje datum prohlídky, označení objektu, základní údaje o kontrolovaných a souvisejících zařízeních.
- 13 -
-
Centrální systém řízení umožňuje řízení, sledování a vedení záznamů o většině provozních stavech v digitální formě, přesto je nezbytné vést na čerpací stanici Provozní deník, ve kterém bodu vedeny hlavní údaje o každodenní činnosti čerpací stanice, záznamy o předávání pracoviště mezi směnami, důležité změny stavů, které musí být hlášeny provozovateli. Dále záznamy o poruchách, haváriích a opravách, požadavky na vedoucího čerpací stanice, záznamy o předání služebních příkazů apod.
11. Havarijní opatření 11.1. Havarijní stav Havarijním stavem, který je vždy nutno hlásit vodohospodářskému orgánu je jakýkoliv únik ropných produktů, mimo plochy čerpací stanice, které jsou přímo určeny k manipulaci s těmito látkami. (tzn. mimo plochy u výdejních stojanů a u stáčecí šachty). 11.2. Činnost v případě úniku ropných produktů Pracovník čerpací stanice, nebo jiná osoba, který zjistí, že došlo k úniku ropných látek v prostoru čerpací stanice mimo plochy určené k manipulaci s těmito látkami je povinen: 1. Nahlásit tento stav zodpovědným pracovníkům čerpací stanice a uvedeným orgánům státní správy. 2. Dle svých možností co nejrychleji odstranit příčiny úniku ropných látek. 3. Učinit opatření k omezení škodlivých následků, především proti vniknutí ropných látek do kanalizace. 11.3. Plán vyrozumění Obsluha čerpací stanice je povinna o vzniklé situaci neprodleně informovat majitele čerpací stanice a dotčené orgány státní správy, především vodohospodářský orgán OÚ a majitele čerpací stanice. Vedoucí čerpací stanice je povinen učinit okamžitě opatření k likvidaci havárie a neprodleně informovat majitele. 11.4. Odvodnění objektu Výdejní a stáčecí místa jsou zastřešena, střechy jsou odvodněny dešťovými svody přímo do dešťové kanalizace. Vlastní kanalizační plochy jsou opatřeny izolací proti ropným látkám a jsou vyspádovány do sběrných žlabů napojených do bezodtokové havarijní jímky. Příjezdová komunikace a stání pro automobily jsou odvodněny pomocí dešťových vpustí do kanalizace zaústěné do lapolu (odlučovače ropných látek). V případě úniku ropných látek na vozovku je třeba ohrožené dešťové vpusti chránit proti jejich vniknutí přísavnými kanalizačními rychloucpávkami nebo pískovými hrázemi. 11.5. Postup při likvidaci úniku ropných látek 1. Únik na manipulačních plochách Zbytky uniklých pohonných hmot, které neodtečou do havarijní jímky v objektu čerpací stanice, je třeba vysušit VAPEXEM a smést do plechového sudu. Sud s použitým VAPEXEM je nutné ihned odvézt k likvidaci. Toto provede obsluha čerpací stanice a za vše zodpovídá majitel čerpací stanice.
- 14 -
2. Únik na příjezdovou komunikaci a stání čerpací stanice Pracovník, který zjistí únik pohonných hmot je povinen: - zamezit vnikání do kanalizačních vpustí položením přísavných kanalizačních rychloucpávek nebo vytvořením pískových hrází okolo vpustí - v případě vniknutí ropných látek do kanalizace postupovat dle směrnice pro obsluhu čistírny odpadních vod - uvědomit odpovědné pracovníky čerpací stanice o vzniklé situaci - uvědomit referát vodohospodáře OÚ - uvědomit oblastní dispečink vodohospodářské správy Vedoucí čerpací stanice, případně jiný odpovědný pracovník, který byl o situaci uvědomen je povinen zajistit.: - vysušení bezprostředního okolí dešťových vpustí položením textilie FIBROIL a zasypání VAPEXEM - sběr ropných látek do plechových sudů - vysušení komunikace VAPEXEM 3. Únik do rostlého terénu v prostoru čerpací stanice Pracovník, který únik ropných látek zjistí je povinen: - uvědomit o vzniklé situaci odpovědné pracovníky čerpací stanice - uvědomit referát vodohospodáře OÚ - uvědomit oblastní dispečink vodohospodářské správy Odpovědný pracovník čerpací stanice, který byl o situaci uvědomen je povinen zajistit: - upravení mezideponie o rozloze cca 150 m2 položením silnostěnné igelitové folie - odebírání kontaminované zeminy a její umístění na mezideponii - stanovení rozsahu kontaminace v odebrané zemině - ve spolupráci s odbornou firmou stanovit technologický postup likvidace kontaminované zeminy - odvoz k likvidaci, nebo likvidace na místě - uvedení zasaženého místa do původního stavu, dle postupu doporučeného odbornou firmou Tato opatření jsou odpovědní pracovníci provozovatele povinni provádět ve spolupráci s vlastníkem a dotčenými organizacemi. Za bezodkladné zabezpečení a provedení těchto prací odpovídá vedoucí čerpací stanice. Kontrolu kvality provedených prací zajistí vedoucí čerpací stanice u České inspekce životního prostředí. V případě potřeby , dle rozsahu havárie (při vniknutí pohonných hmot do kanalizace, nebo zasažení vodního toku) ustaví a řídí vodohospodářský orgán pracovní skupinu složenou ze zástupců státní vodohospodářské inspekce, obvodního hygienika, zástupce správy vodního toku, požární ochrany a případně dalších dle určení. V tomto případě je provozovatel čerpací stanice povinen řídit se pokyny vodohospodářského orgánu nebo jím pověřených pracovníků. 11.6. Preventivní opatření 1. Zaškolení obsluhy čerpací stanice se zaměřením na správnou a bezpečnou manipulaci se zařízeními čerpací stanice zajistí majitel čerpací stanice. 2. Pravidelné doplňování a kontroly stavu sanačních a likvidačních prostředků pro potřeby čerpací stanice zajišťuje vedoucí čerpací stanice.
- 15 -
11.7. Sanační a likvidační prostředky Tabulka 2: Sanační a likvidační prostředky DRUH Sanační přípravek VAPEX Textilie Fibril Kanalizační rychloucpávka PLR 202 Písek Plechový sud 200 l Lopata Koště rýžové Kbelík
MNOŽSTVÍ 100 l 16 m2 2 ks 0,5 m3 2 ks 2 ks 2 ks 1 ks
Tyto prostředky budou uloženy v příručním skladu objektu.
12. Kompaktní čerpací stanice LPG Kompaktní čerpací stanice LPG je určena k plnění tlakových nádob pevně zabudovaných v motorových vozidlech alternativní ekologickou pohonnou látkou – zkapalněným propan-butanem (LPG). Je použitelná pro oblast veřejného sektoru jako doplňková technologie ke stávajícím čerpacím stanicím pohonných hmot a jako základní technologické zařízení samostatné veřejné čerpací stanice LPG. V neveřejném sektoru v oblasti vnitropodnikových doprav, zejména v odvětvích, kde jsou kladeny nároky na ekologii provozu. 12.1. Složení kompaktní čerpací stanice Kompaktní čerpací stanice je složena z následujících zařízení: − nadzemní tlakový zásobník o obsahu 4,85 m3 pro skladování LPG − čerpací agregát pro dopravu LPG ze zásobníku přes výdejní zařízení do nádrže vozidla − výdejní zařízení - výdejní stojan LPG v modifikacích dle účelu použití kompaktní čerpací stanice LPG a požadavku zákazníka − propojovací potrubí včetně ovládacích a zabezpečovacích hydraulických prvků − elektrorozvaděč včetně úrokovací kabeláže jednotlivých komponentů čerpací stanice Uvedené komponenty jsou uchyceny na společném základovém rámu a tvoří nedělitelný celek, čímž je zabezpečena rychlá instalace na místě určení (připojení ke zdroji elektrické energie a k zemnící síti), uvedení do provozu a zejména mobilnost dodávaného zařízení v případě požadavku na jeho přemístění. Kompaktní čerpací stanici LPG je možné provozovat a instalovat celoročně. 12.2. Vliv kompaktní čerpací stanice na životní prostředí Vzhledem ke zpracovávanému médiu (LPG), které je z hlediska ekologie nezávadnou látkou, provozem kompaktní čerpací stanice nevznikají žádné odpady, které by mohly negativně ovlivňovat životní prostředí. Zařízení je plynotěsné. Při běžném provozu dochází k úniku LPG v plynné formě pouze v okamžiku odpojování plnícího zařízení autocisterny od plnícího ventilu nádrže vozidla. V obou případech se jedná o zanedbatelná množství, která se okamžitě rozptylují. Ve srovnání s klasickými čerpacími stanicemi pohonných hmot je čerpací stanice
- 16 -
LPG ekologickým provozem, který významným způsobem přispívá ke snižování nežádoucích emisí při provozu motorových vozidel. 12.3. Základní parametry čerpací stanice LPG Pracovním médiem je zkapalněná směs propan-butanu podle ČSN 65 6482 a zkapalněný čistý propan. Médium je uchováváno v tlakovém zásobníku o geometrickém objemu 4 850 dm3, jehož maximální naplnění je možné na 85 % jeho geometrického objemu, z čeho vyplývá, že maximální hmotnost náplně je 2 100 kg LPG (4 250 dm3 LPG). Maximální dodávané množství propan-butanu čerpacím soustrojím je 50 dm3.min-1. Maximální průtok výdejního zařízení je 50 dm3.min-1 a nejmenší odběr je 5 dm3. Provozní teplota se pohybuje v rozmezí -20 °C až +50 °C. Nadstandardním vybavením kompaktní čerpací stanice LPG může být elektronické zabezpečení hlídání úniku plynu, akustická a optická signalizace vybavení nebezpečných stavů a automatické odpojení čerpací stanice od zdroje elektrické energie v případě překročení nastavených mezních stavů. Mezi požadavky na instalaci patří vypracování projektové dokumentace včetně schválení odpovědných složek revize a zkoušky plynové a elektrické části čerpací stanice. Dále je nutné i vypracování Místního provozního řádu a Revizní knihy. Na závěr je nutné schválení provozu Institutem technické inspekce a kolaudace.
13. Závěr Z této práce plyne, že čerpací stanice pohonných hmot jsou zdroje znečištění životního prostředí. Podíl na znečištění životního prostředí není malý, proto jsou emisní limity pod stále přísnějším dohledem, neboť podíl dopravy na celkových emisích hlavních škodlivin je značný. Proto by bylo dobré používat kvalitní benzín, bionaftu či propan-butan. Dalším znečištěním životního prostředí způsobeného čerpacími stanicemi se občas stane i únik ropných látek během povodní. Důkazem toho jsou i povodně v roce 2002, kdy na některých místech dosáhla hladina řek až pětisetleté vody.
- 17 -
Použitá literatura [1] [2] [3]
ČSN 65 0201, Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci. ČSN 33 2030, Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny. ČSN 33 2031, Ověřování a provoz technologických zařízení a letadel s ohledem na účinky statické elektřiny. [4] Vyhláška MŽP ČR č. 355/2002 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. [5] Vyhláška MŽP ČR č. 10/2002 Sb., vyhláška, kterou se stanoví seznam nebezpečných chemických látek, které mohou představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí. [6] Nařízení vlády ČR č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek, způsob jejich klasifikace a označování. [7] Legislativa z oblasti nakládání s chemickými látkami [online], [cit. 2003-11-07]. Dostupné z:
[8] Doprava [online], [cit. 2003-11-07]. Dostupné z: [9] Citováno z: Kompaktní čerpací stanice [online], [cit. 2003-11-07]. Dostupné z: [10] Zpráva o dopadu povodní v srpnu 2002 na životní prostředí z hlediska kompetencí ČIŽP [online], [cit. 2003-11-07]. Dostupné z: [11] Bionafta všeobecně [online], [cit. 2003-11-07]. Dostupné z:
- 18 -
Připomínky k práci: 1. Není dodržena formální úprava podle pokynů (vzhled stránky) ani struktura práce 2. Chybí klíčová slova 3. Jsou používány stylisticky neobratné formulace, odborný článek má být psán v trpném rodě 4. Gramatické chyby (v prohlášení) 5. V textu nejsou odkazy na použité informační zdroje a tabulky 6. V popisu tabulek nejsou odkazy na použité informační zdroje Hodnocení: nezveřejňuje se Opravila: MS
- 19 -
