Univerzita Pardubice Filozofická fakulta
Specifika neonacistického hnutí skinheads na Liberecku Vojtěch Ceé
Bakalářská práce 2009
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnost i vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích dne 31.3.2009
Vojtěch Ceé
Abstrakt Zák ladní m
t é mat e m
t éto
bakalá ř s ké
pr áce
je
fe no mé n
neo na c ist ické ho h nut í skinhe ads na Liberecku. Po pisuje vývo j hnut í Sk inhead s od po čát k ů do dnešní po do by, a t o jak ve svět ě, t ak v České repu blice, s d ůraze m na pr o lnut í s neo nac ist ickou id eo lo g ií. za měř u je
na
lo ká ln í
spec i f ika
a
vývo jo vé
fáze
t o hot o
Dá le s e hnut í
na
Liberecku, k t eré se po ko uší z mapo vat . V nepos led ní ř adě a na lyzu je pro ble mat iku
nac io na lismu,
jakožto
hla vního
id eo vé ho
zdro je
neo na c ist ické id eo lo g ie. K lí čová slova S k in hea d s – neo nac is mu s – L iber ec ko - na c io na l is mus Abstract T he ma in t o pic o f t he bac h e lo r p ap er r eg ar d s t he p h e no me na o f neo na c ist
sk inhead
mo ve ment
in
Liberec
reg io n.
It
descr ibe s
develo p ment o f t he mo ve ment in t he w o rd as well as in t he Czec h Republic fro m it s establishme nt t ill it s t o day´s fo r m. T he bac he lo r paper fo cuse s espec ia ll y o n per meat io n o f t he mo ve me nt and neo nac ist ideo lo g y. Ne xt it co ns ider s lo ca l spe c if ic feat u res and de ve lo p me nt pha ses o f t he mo ve me nt in Liberecko which is in fo cus. La st but not least t he issue o f nac io na lism as a cruc ia l so ur ce o f neo nac ist id eo lo g y is a na l ys ed. Key words Skinheads – neonacism – Liberec region – nationalism
T ímt o b yc h r ád po d ěko va l p a nu PhD r . Pe t r u S ka ln ík o v i, CS c. z a vedení mé práce, dá le byc h c ht ě l po d ěkovat To mo vi Retko vi za neut ucha jíc í mo rá lní po dporu. V nepo slední ř adě pat ř í mů j d ík Josefu Ko so vi.
1. 2.
Úvod 10 M e t o d o l o gi e ...................................................................................................... 11 2. 1 T éma výzku mu ............................................................................................... 11 2. 2 Met o dy a t echnik y t er énního výzku m u .................................................. 12 2. 3 Výběr r espo nde nt ů a et ické hled isko t er énního výzku mu ................ 12 2. 4 Lit er ár ní r e šer še ............................................................................................ 12
3.
N a c i o n a li s m u s .................................................................................................. 14 3. 1 Zák lad ní s měr y v bád á ní o nac io na l is mu .............................................. 16 3. 2 Mo der nist é a je j ic h po jet í nár o da ............................................................ 17
4.
Skinheads ve světě ................................................................................................ 20 4. 1 Hist o r ie hnut í sk inhead s ve s v ět ě ............................................................ 23
5.
Česká scéna ........................................................................................................... 27 5. 1 Hist o r ie hnut í sk inhead s v Č R .................................................................. 28
6.
Terénní výzkum - Neonacističtí Skinheads na Liberecku ................................... 30
7.
Záv ě r ................................................................................................................... 42
8.
S e zn a m p o u ži t é li t e ra t u ry a d a lš í ch zd ro j ů i n f o rma c í .................... 44
1. Úvod Neo nac ist ická
o dnož
hnut í
Sk inhead s
p ř edst avu je
za jíma v ý
fe no mé n, je nž r o zho dně s t o jí za bl iž š í pro zko umá ní. V t ét o pr áci s e po kusím nast ínit jak ými zp ů soby se p ůvo dní Sk inheads-scéna vyv inu la do dnešní po do by, a to jak ve sv ět ě, tak v České repu blice. Po kusím se po psat hla vní fakt ory, kt eré ji po má ha ly ut vá ř et. V nepo sled ní ř adě byc h rád z mínil někt erá lo ká lní spec ifika to hoto hnut í na Liberecku (t y vyc há ze j í př ed e vš í m z g eo gr af ick é ho u m íst ění měst a L iber ec , je nž se nac ház í na území histor ické ho út varu Sudety, kde ž ila vět šina ně meck y mlu víc íc h o byvat e l ČSR př ed druho u svě to vo u vá lko u). Z po hledu st rukt ury t éto baka lá ř ské pr áce nejdř íve vy mez í m pro ble mat iku na c io na lis mu ne bo ť t ento po lit ick ý pr inc ip lze považo vat za jed e n z hlav ní id eo výc h zdro jů nac ismu, po t ažmo neo na c ismu č i da lších pro je vů nesnášenl ivo st i vůč i ně jak ým způsobem JINÝM („ J i n ý j a z y k, k u l t u r a , e t n i c k á pří s l u š n o s t a t d . n a c i o n a l i st ů
st r a ch
z
j i n é h o . . . “ ).
Po
z půs o b u j í u n ár o d o vců a t o mt o
ú vo dním
vyme ze n í
př ist o upím již k e k o nkr ét ní pr o ble mat ice ne o na c ist ick ýc h t end e nc í ve sk inheadské su bku lt u ř e. P r o je vy neo nac is mu budu t ed y po p iso vat po uze v so uvis lo st i s t ímt o hnut ím. C í le m mé pr áce ne ní t ed y z mapo vat ce lo u neo na c ist icko u scénu (po lit ické st rany at d.), ale po uze je jí ko nkrét n í část - t u kt erá se hlásí k odkazu hnut í sk inheads. Uv ědo mu ji si, že ne n í do st do bř e mo ž né po psat a ana lyzo va t neo nac ist ick é sk inhead y be z zasaze ní do širš ího ko nt ext u celé ho hnut í. Po st ru čné m vymeze n í pro ble mat ik y nacio na lismu, t ed y za č nu popisovat histor ii a kult urn í aspekt y to hoto hnut í ve svět ě (p ř edevším ve Velké Br it á nii - kde t oto hnut í vz nik lo ), upo zorním na pr o ble mat iku vz niku r ůznýc h frak c í u vnit ř skinheadské scé ny (po lit ické x apo lit ické sk inheads č i ra sist ičt í x ner as ist ičt í x a nt ir as ist ičt í at d. ) . Dále nas t íní m hist o r ii a vývo j t ét o subku lt ur y v Če ské r epubl ic e ( z mín ím s e i o je jíc h po čát cíc h v do bác h so c ia list ické ho
Česko slo ve nska
-
t ýk á
se ko nce
o smde sát ýc h
let ).
Po sled ní čá st mé bak a lář ské práce bude za měř e na j iž a po uze na 10
pro ble mat iku
lo ká lníc h
spec ifik
neo nacist ické
skinhe ads-scény
na
Liberecku. Má baka lář ská práce bude v yc ház et neje n z dat z ískaných st udie m sekundární lit erat ury, nýbr ž i z výsledk ů terénního výzku mu da né pro ble mat ik y ve vymeze né lo ka lit ě.
2. M e t o d o l o gi e 2 . 1 T é ma výz ku mu Zák ladní m
t é mat e m
neo na c ist ické o dno že
t éto
baka lá ř sk é
práce
je
pro ble mat ik a
hnut í sk inhead s . Ko nkr ét ně jse m se r o zho d l
za měř it na t ento fe no mé n v reg io nu Liber ecko . Jeliko ž se jed ná o lo ka lit u, kt er á byla so učást í t zv. S udet , snaž il js e m se t ut o pro ble mat ik u ana lyzo vat i v ko nt ext u hist o r icko - geo gra fické m. Ko nkr ét ně s ledu j i, zd a lo ká ln í specifika (hist o rick á zkušenost) mě ly ně jak ý vliv na vz nik, vývo j
a
fo r mo vá ní
neo na c ist ick ýc h
V pr akt ick é čá st i baka lář ské pr áce
sk inhe ads
v da né
lo ka lit ě.
jse m se za měř il p ř ede vš ím na
z mapo vá ní vývo je neo nac ist ické ho hnu t í skinhead s na L iberecku, o d je ho po čát k u z dr uhé po lo vin y o s md esát ýc h let až po so u časno st . V yt yč il jse m s i ná s leduj ící výzku mné o tázk y: -
Mě la skut e č no st , že se Liber ec nac há z í na úze m í hist o r ické ho út varu Sudety, ně jak ý vliv na fo r mo va ní subkult ur y místních neo na c ist ick ýc h sk inhead s ?
-
Po kud ano , t ak v če m a do jaké mír y se tato specifika pro je vu jí?
-
Jakými vývo jo vými st ad ii pro šla neonacist ická sk inhead ská scé na v L iber c i o d dr uhé po lo vin y o s mdes át ýc h let po so u časno st .
11
2 . 2 Me to d y a t e chn ik y t e r én ního v ýz ku m u V t eoretick é část i své baka lář ské pr ác i jse m vyc há ze l ne je n z lit erat ur y se ku ndár ní, a le i pr imár ní – nap ř ík la d v ýr o ční z pr áv y M in ist er st va vnit ra, novino vé č lá nk y a sk inheadské z iny ( neo fic iá ln í t iskovina dané subku lt ur y). Zde jsem po už íva l a na lýzu dokume nt ů. V pr akt ick é část i bak a lář ské pr áce, ana lyzuj i dat a získa ná t erén ním výzku me m. V pr ůbě hu to hoto výzku mu jsem př edevším použ íva l met o du r o zho vor u ( p ř edevš í m ne st r ukt uro vané ho ) . Dá le js e m dat a z ísk á va l nezú čast ně ným po zoro vá ním. 2.3 Výběr respo nde nt ů a et ické hledisko t erénního výzku mu Vzhled e m k c it l ivo st i a zá va ž no st i da ného t émat u b ylo ve lice s lo ž it é z ískat
vho dné
r espo nde nt y,
výzku mné ho šet ř ení.
kt eř í
by
byl i
o c ho t ni
zú ča st nit
se
I p ř es skut ečno st , že by ide nt ifikace zdr o je
in fo r mac í, mo hla mo je r e spo nde nt y o hr o z it , se mi po da ř ilo na lézt něko lik jednot livců, kt eř í byli nejen d o st at e čně ko mpet e nt ní, a le t aké o chot ni o dané pro blemat ice se mno u ho vo ř it . Jedna lo se jak o akt ivní, t ak o býva lé neo nac ist ick é s k inhea d s. Dá le js e m ho vo ř il s jed inc i, kt e ř í se da no u pro ble mat iku d lo u ho do bě zabývaj í a liberecko u neonacist icko u scénu mo nit o rují. T it o respo ndent i byl i se mno u o cho t ni ho vo ř it po uze za po d mínk y zac ho vá ní p ř ís ně a no nym it y. Z t o hot o důvo du js e m se r o zho d l neu vád ět žádné úda je, kt eré by mo hly p ř ispět k je jich ide nt ifikaci. Respo nde nt i jso u vede ni po uze po d po ř ado vými č ís ly ( Respo nde nt 1- 6) . 2 . 4 Lit e r á r ní r e š er še Co se t ýče dost upnost i lit erat ury je nut né ko nst ato vat , že se jedn á o fakt o r po někud pr o ble mat ick ý. Na je dné st r aně s ice e xist u je mno ho 12
kniž níc h pu blikací, novino výc h ( časop isových) č lánk ů a int ernet o výc h p ř íspě vků, t ýka j íc íc h se pr o ble mat ik y s k inhead s ve s vět ě - včet n ě Č R. Na druhou st ranu lo ká lní (r eg io ná lní) scé ny - včet ně t é libereck é vět šino u z mapo va né nejso u (o takovéto z mapo vá ní se pokus ím ve své bakalář ské prác i).
Druhou ro vino u pro ble mat ik y lit erárních zdro jů je
ot ázka po vahy k nihy č i č lánku a st ano visk a aut o ra. Na české lit erár němed iá ln í
sc é n ě
se
lze
se t kat
s
mn o ha
p o činy
t ýka j íc í
se
da né
pr o ble mat ik y. Na jed né st r aně se ča st o o bje vu j í č lá nk y po pu lár n í až se nzace c ht ivé, kt eré vět šino u bývaj í nep ř esné, za vád ě jíc í a zo bec ňu jíc í (např ík lad nezo hled ňu jí d ě lení skinhead s na ras ist ické a ant ira s ist ické) to je jedním z d ů ležit ýc h fakt or ů, které je t ř eba si p ř i stud iu t éto pro ble mat ik y u vědo mit . T oto tvrzení však nelze zobec ňo vat , nebo ť je mo ž né na lézt i zdro je kva lit ní - ne jed ná se po uze o t išt ěné publikace, nýbrž
např ík lad
i
o
výro ční
zprávy
Minister stva
vnit ra
či
BIS
o extre mismu (nejedná se t ed y po uze o st udiu m seku ndár ní lit erat ur y nýbrž t aké ana lýz u do kume nt ů - st at istik y at d.) po p ř ípadě o výsledk y mo nit o ringu
d a né
pro ble mat ik y
ze
st rany
r ůz nýc h
o bča nskýc h
( ant ifa š ist ick ýc h) sdr už e ní a inic iat iv ( v t o mt o o hledu lze j iž ho vo ř it i o ur č it é snaze o charakt erist iku je d not livýc h reg io ná ln íc h scé n - po d le he s la Know your enemy - poznej svého nep řítele). Je však t aké nut né jed no t livé zdro je posuzo vat i s ohledem na poz ic i a post o j aut ora - lz e se set kat s lit erat urou, kter á se snaž í o o bjekt ivní po lit ick y nezab arven ý po pis a a na lýzu da né pr o ble mat ik y - čast o pr áce po lit o lo g ické a so c io lo g ick é. Ve lké mno ž st ví lit erat ur y lze vš ak po važo vat za po lit ick y - ideo vě za měř eno u, nejed ná se po uze o publikace ( časop isy - z iny) č i int er net o vé str ánk y samo t nýc h neo nac ist ů, a le t aké akt ivist ů z opa čné ho ideo vé ho spekt ra (vět šina nezávis lýc h - ne stát níc h mo nit o ring ů je r ea lizo vá na lid m i re kr ut u jíc í mi se z r ůz nýc h a nar c hist ick ýc h, m i lit a nt ně ant ifašist ických a prot iauto rit á ř sk ýc h sk up in - jedná se t ed y p ř ede vš ím o sc é nu t zv. le vico vo u) . Na základě vy mezen ýc h fakt o r ů je ted y mo ž né ko nst ato vat, že 13
ot ázka lit erár ních zdro jů k dané pro ble mat ice je po někud slo ž it ě jší a je t edy t ř eba
vžd y
jed no t livé
info r mac e
po suzo vat
v ko nt ext u
c íle,
o dbo r no st i a po zice da né ho aut o r a. Ve své baka lář ské prác i jsem konkr ét ně vyc háze l p ř ede vší m z následujících pu blikací. P ř i po p isu p ro ble mat ik y nac io na lismu jse m po užíva l k nih y N á ro d y a n a c i o n a l i sm u s o d E r nes t a Ge llner a ( Ge llner , 1993) a Pohledy na národ a nacionalismus o d Miro sla va Hr o cha (Hr o ch, 2003). Akt uální s it uaci pra vico vé e xt ré mist ick é scény (scé n) v Če ské repu blice
ro zebírá
e x t re m i sm u s
a
M iro sla v
r a d i ka l i s m u s
Mareš v ČR
ve
s vé
(Mareš,
pu blikac i
2003).
Na
Pra vi cov ý sk inheadsk é
subku lt ur y se zaměř u je auto rské duo Klau s Far in a E be hard Se ide lP ie le n ( Far in, S e id e l- P ie le n, 1993) , kt e ré ve s vé m r o zsáhlé m d í le Skinheads
a na l yzu je
so uvis lo st ec h.
t ent o
Le g is lat ivní
fe no mé n
pr o ble mat iku
p ř ede vš ím
v hist o r ick ýc h
ext r emis mu
po pisu je
Jan
Chme lík v k nize Extremismu s a jeho právní a sociologické asp ekty (Chme lík 2001). Kromě t ěchto kniž níc h publika c í vyšlo na daní t é ma ce lá ř ada no vino výc h, časo p iso výc h a int er net o výc h č lá nk ů. 3. N a c i o n a li s m u s Je liko ž s yst e mat ick ý vědeck ý výzku m pát r ajíc í po o ko lno st ech vz niku fe no mé nu na c io na lis mu byl pl ně zapo čat t eprve ve dva cát é m sto let í, t aké snahá m t eo retick y vymez it t ermín náro d p ř edchá ze lo u r č it é t radič ní c hápaní to hoto po jmu. J iž zá stupci r ůz nýc h náro dníc h hnut í samo zř e jmě už íva li po je m náro d v ko nkrét níc h ko nt ext ech a s více mén ě pevně daným výz na me m, kt erý závise l na histo rické t rad ic i i ko nkrét n í po lit ické a spo le če nské sit ua c i, v níž akt ivit y p ř íslušníků t ěcht o hnut í pro bíha ly. Po je m náro d proto i v rá mc i e vro pského ko nt ine nt u nabyl r ůznýc h výz na mů, p ř iče mž je ho o bsa h v české m ja z yce je v mno hé m ana lo g ick ý s je ho c hápá ním v ně mč in ě. V t ako vé int erpr et aci byl náro d de fino vá n p ř ed e vš í m na et nick é m, hist o r ick é m a jaz yko vé m z ák lad ě. Náro d byl vlast e nc i de vat enáct é ho sto letí záro ve ň ch ápá n jako jaká s i 14
„vě č ná “ kat egorie, t edy e nt it a, kt erá exist u je prakt ick y o dedávna a v pr ůbě hu sta let í nedo z ná vá zásad níc h k va lit at ivníc h z mě n (Hro ch, 2003) . V r ámc i t eo r et ické ho bádá ní o nac io na li s mu s i d lo u ho po dr žel vl i v názo r
spo jo va ný
se
jmé ne m
t eo r et ika
Ha ns e
Ko hna,
r o z lišu j í c í
nac io na lis mus západ ní a výc ho dní. I k d yž tako vé dě le ní má po něku d no r mat ivní
c harakt er
(„do brý“
vs.
„špat ný“
nac io na lismus)
a
geo grafické konot ace termínu ve vztahu k hist o rické realit ě po ku lhá va jí, mo ho u ná m někt erá pozorování s ním spjat á pomo c i p ř i snaze blíž e po psat po do bu nacio na lis mu ve zko uma né m p ř ípadě. J ed na z d ist inkc í mez i zá pad ní m a v ýc ho dní m na c io na l is me m po pisu je p r vn ě j me no va n ý jako
„po lit ick ý“
a
t ed y více
o rie nt o vaný
na
ideje
o svícenst ví
a
libera lismu (o bča nsk á prá va, s vo bo da jed ince apo d.), zat ímco druh ý je spíše „kult urní“, proto že upírá svů j po hled př edevším do minu lo st i a up íná se k t radic i. Západn í nac io na lismus bývá dále o zna čo vá n jako „o bč a nsk ý“,
zat ímco
výc ho d ní
jako
„et n ick ý“,
co ž
do
jist é
mír y
ko respo ndu je i s c háp á ním po jmu náro d, je nž v r ůznýc h jazyc íc h nabývá po někud o dliš nýc h v ýz na mů. P r inc ipe m o bča nsk é ho nac io na lis mu je ink luz ivno st: p ř ísluš níke m da né ho náro da mů že být ka žd ý bez o hledu na rasu,
jaz yk, et nicit u at d. Et nick ý nacio na lis mus nao pak akce nt uje
společ ný p ů vo d př íslušníků náro da, kt e ř í jsou det ermino vá ni svou m inu lo st í a je jic hž p ř ís luš no st k nár o du je jed no u pr o vžd y d á na je jic h naro zením (Ge llner, 199 3). Et n ick ý nac io na lis mu s bývá spo jo vá n m j. se s lo va nsk ým i nár o d y st ř ední a východní E vro py, a jelikož je o rie nt o vaný p ř e vážně kult ur ně, setkáváme se v souvislo sti s ním se zd ůrazňo vá ním výz na mu jazyka, hist o r ie č i fo lk ló r u. P r á vě et n ick ý nac io na lis mu s se t aké o p ír á o po jet í nár o da jako př ir o zené ho spo leč e nst v í, je ho ž č le ny k so bě po jí t aké bio lo g ické
vaz by
a
vzt ah k
p ůdě,
kt ero u
o býva jí.
Pro
výc ho dn í
nac io na l is mu s, kt er ý se zp r a vid la fo r mu je v r eg io ne c h s a bse nt u jíc í č i slabo u st ř ední vrst vo u a je po dněco vá n p ř edevší m č inno st í int e lekt uá lů , je dá le t yp ic k ý p o něk ud ne lib er á ln í c ha r a kt e r ( G elln er , 1 99 3) . 15
3 . 1 Zá k la d n í s měr y v bá d á n í o na c io na l is mu
Vzhled e m k to mu, že existu je širo ké spekt rum t eo rií, jež se pr o ble mat iko u nac io na l is mu za býva j í, d ř íve než p ř ikr o č ím k de fino vá n í zák lad ních po jmů, s nim iž bude v pr ác i nak lá dá no , je t ř eba z hruba na stínit , jaké jso u alespo ň někt eré z ná z o rovýc h pro filací v dané o bla sti. T ak bude po s léz e mo ž né de fino vat k líčo vé t er mín y v zá vis lo st i na t eo retické ko ncepc i, o niž se a na lýza bude o pírat . Jedno t livé t eoretick é př íst u p y za býva jíc í se pr o ble mat iko u nac io na lis mu se o d sebe o dliš u jí př edevším v to m, do jak é mír y c hápo u náro d jako pro dukt mo derní do by, ne bo jako fe no mé n, je ho ž k o ř eny sa ha jí h lu bo k o do minu lo st i. Ne jed n á se p ř it o m o dva pr ot ipó ly, jako sp íše o r ůzné po z ice v r á mc i ná zo ro vého ko nt inu a, kde se na jed no m z je ho ko nc ů nac ház í ná r o d jako st aro bylá, t radič ní a p ř iro zená e nt it a a na dr uhé m náro d coby spo le če nsk ý ko nstr ukt vz nik nu vší v do bě re lat ivně nedávné. Nejstarš ím po hledem reflekt u jíc ím pro ble mat iku existenc e náro d ů je t zv. p r i m o rd i a l i s m u s, kt erý p ř edpo k ládá , že náro dy e xist u jí o dpradávna na zák ladě pokr evní, jazykové č i ku lt urní spř íz ně no sti je jic h č le nů a jso u p ř iro zeným pr vke m spo leče nsk é
organizace. T ent o
názo r byl
mno hd y zast ává n p ř ímo p ř edsta vit e li a obhájci r ůz nýc h náro dníc h hnut í. O ně co mé ně vyhra ně ným názo ro vým p ro udem je p e r e n i a l i s m u s, je ho ž zastánci net rvají na př iro zeno st i feno mé nu nár o d ů, po ukazují o všem na ex ist e nc i
ko nt inu it y
me z i
mo der ní m
ná r o de m
a
st ar š ím i
t yp y
sp o leče nst v í, s n im iž se se t k ává me v min u lo s t i ( G e lln er , 19 93 ) . Tvrzení, že náro d y jsou výlu č ně pro dukte m mo der nit y, vyvrac í t aké etnosymbolismus , je ho ž ne jz ná mě jš í m př ed st av it e le m je Ant ho ny S mit h, kt erý
zdůraz ňu je
význam
př ed mo d erních
et nick ýc h
va ze b
pro
z fo rmo vá ní mo der níc h náro d ů. Náro dy po dle Smit he sice mo ho u být ko nstr uo vány na z ák lad ě akt ivit mo derních nacio na list ů, o všem niko liv 16
u mě le:
nac io na l is mu s
je
po s ilo vá n
s po le č ným i
m ýt y,
t r adice m i
a
s ymbo l y, k t e ré ve sp o leč no s t i př e ž ív a j í ( H r o ch, 2 00 3). Prot ic hůd no u po z ic i za st áva jí bad at e lé z ř ad m o d e r n i s tů, k t e ř í zasazu jí vz nik náro d ů do obdob í mo dernizace a indu st rializ ace v Evro p ě a v ys v ět lu j í je j jak o p ř ím ý pr o dukt mo der niza č níc h z mě n ( nap ř . ro zvo je kap it a lismu, urba nizace, seku lar iz ace, b yro kr at iz ace apo d. ), kt eré do zna č né mír y p ř et vo ř il y fu ngo vá ní spo leč no st i. Mo der nist é t vr d í, ž e náro d y jsou pro dukt em nacio na lismu, niko li nao pak a zd ůrazňu jí pro to ak t ivní ú lo hu p ř ís lu š ník ů fo r mu j íc ího se nár o da, ze jmé na p o lit ick ýc h vů dců a e lit , na pro cesu vzniku nár o da. Proto je národ y mo ž né po važo vat za zko nst ruo vané. Je liko ž ná ro dy jso u chápá ny jako mo dern í fe no mé n,
je
o d mít á n
„r et r o spekt ivní
na c io na lis mus “,
t j.
t ende nc e
na hlížet o pt iko u mo derního náro da spo le če nství z do by p ř ed mo der ní a po sto je jejich p ř íslu šníků, proto že t ato společe nství a vzt ahy v nic h mě ly z cela jino u kvalit u. Te nto t eoretick ý p ř ístup je bohat ě vnit ř ně č le ně ný, mno hé z aut o r ů spo ju j í po uze ur č it é zák lad ní p ř edpo klad y a je jic h práce jinak nemají p ř íliš spo leč né ho ( Gellner, 1993).
3.2 Mo dernisté a je jic h po jet í náro da Pr ávě k t ez ím mo d ern ist ů (p ř edevš ím k pr ac ím E. Ge llnera a M. Hro cha, byť právě jejic h zá věr y s e v někt er ýc h o hledech ro zcháze jí) bu d u př ihl íž et př i a na lyzo vá ní nac io na li s mu, a t o z něko lik a d ů vo dů. Od č le nů neo nac ist ických skup in se p ř ed evš ím dá o čeká vat , že je jich zacházení s náro dními t é mat y bude po d ř izo vá no ideo lo g ii, a pak t aké r yze
po lit ick ým
ú če lů m.
T ak t o
ins t r u me nt á lní
po jet í
nac io na l is m u
pravděpo do bně více ko re lu je s názor y o jeho mo derním charakt eru, spíše než s t vr ze ní m i o je ho hist o r ické m o po dst at ně ní. Na víc je v če sk é m ko nt ext u pat rně př íp ad ně jší zvo lit t ako vý p ř íst up, kt erý k lade me nš í dů raz na ko nt inu it u mo derního náro da s je ho hist o rick ými ko ř eny ne bo ji př ímo po pírá. V p ř ípadě Če ské repu bliky (resp. Libereck a) tot iž ne lze 17
ho vo ř it o př ímé ná vaz no st i na t r ad ic i st ředo věké ho st át u ( Sudet ) , je liko ž t ato tr adice byla poměrně dá vno p ř erušena. E r nes t Gelln er de fin u je ná rod jako sdíle no u ku lt uru (kult uro u se ro zumí ur č it é vlast no sti o svo je né jeho p ř ísluš ník y a př edáva né z generac e na ge nerac i, kt eré se ale mo ho u mě nit v čase), p ř ič e mž n a c i o n a l i sm u s je polit ick ým pr inc ipe m, kt erý právě ku lt urní podo bno st i akce nt uje a na je jich zák lad ě k sobě po ut á čle ny da né ku lt ur y a v ylu ču je neč le ny
(Ge llner,
1993) .
Nacio na lis mus
pro to
vo lá
po
existe nc i
t ako výc h po lit ick ýc h jedno t ek, kt eré by se skláda ly z obyvat e l t éže ku lt u ry a v je jic hž vede ní by st anu l i výlu č ně č le no v é t ét o nár o dn í ku lt ur y. Nac io na listé t udíž v zás ad ě požadu jí, a by hra nice po lit ickýc h jed no t ek sp lýva l y s hra nic e mi et nick ým i a nep ř et ína l y je. Zro d
nacio na lis mu
je
mo ž ný
t eprve
v
mo der ní
spo le č no sti,
po něvad ž pro ces mo der nizace mimo jiné př iná š í no vé po žadavky na dě lbu práce a s nimi spo je no u př e mě nu systé mu vzd ě lá vá ní, kt erý se nyn í stává cent ralizo va ným a r epro dukuje v celo spo le če nsk é m měř ít ku univerzáln í
„vysoko u“
ku lt uru.
U
mno hýc h
et nick ýc h
skup in
ve
výc ho dní E vr o pě př it o m t ako vé nár o dní vyso ké ku lt u r y a bse nt o va ly a bylo
t ed y
úko le m
nacio na list ů
devatenáct ého
stolet í
t yt o
kult ur y
vyt vo ř it , byť v někt er ýc h p ř ípad ech bylo mo ž né op ř ít se o ur čit o u h ist o r ic ko u t r a d ic i ( Ge lln er , 1 9 9 3) . Nacio na lis mus
př it o m
prá vě
histo ric ko u
t radic i
po važuje
za
k líčo vo u a k lad e o br o vsk ý důr az na ná vr at ke ko ř enů m. Lze t ed y ko nst ato vat , že nac io na l is mu s sá m se be mno hd y p ř edst avo va l ja ko o dmít nut í be zkr evné ho ko s mo po lit is mu a jako ná vr at k minu lo st i a je jí m ho dno t ám. Tako vý „ná vrat “ byl p ř iro zeně so t va uskut ečnit e lný be z úče lo vé ma nipu lac e s d ě j ina mi, neú měr ného ak ce nt o ván í n ac io na l is me m preferovanýc h
feno mé nů
a
vů bec
do sti
vo lné ho
výkladu
d ě jin
a
nak ládání s fakt y (Ge llner, 1993) . Je liko ž G e l lner c háp e nac io na l is mu s ja ko po lit ick ý pr inc ip, pr o 18
ně ho ž je t yp ick ý po žadavek po lit ické a et n ick é s ho dno st i ( jed no t y) lo ká ln íc h ( st át níc h) jed no t ek - sna ha o st av, kd y ne jso u et nické hr a nic e př ek le nut y
(neadekvátně)
hranice mi
po lit ick ými
(z
hlediska
dané
společ no sti - národa) (Gellner, 1993). S tímt o po lit ick ým a spekte m nac io na l is mu s e z t ot o ž ňu je i au t o r Bo b Ku ř ík ve s vé m č lá nku Diagnó za n a c i o n a l i sm u s ( Ku ř ík, 2006) . T e nt o aut o r, kt er ý k da né mu fe no mé n u př ist u pu je z po zic a nar c hist ick ýc h, upo zo r ňu je na fakt , že nac io na lis mu s je po lit ick ý již ze své po dst at y, ne bo ť sna ha se vymezo vat , vyvyšo vat a vyvo lá vat
ko lekt iv ní
ne ná vist
vůč i
JI NÝM,
ne může
b ýt
je ve m
ap o lit ick ý m. T e nt o aut o r upo zo r ňuje t aké na ot ázku nac io na l is mu , jako žt o mo der ního fe no mé nu. „Zvláště když vezmeme v potaz skutečnost, že u vzniku moderního nacionalismu vždy stála skupinka národních buditelů, kteří nacionalistickou ideologii šířili, bez emocí řečeno, jako vlastní politický program - ať již schovávány např. za vábivá, až alarmující historizující hesla či s nádechem „přirozené“ povinnosti každého správného vlastence.“ (Ku ř ík, 2006, in http://www.antifa.cz/nclanky.php?id=9&tab=mteorie) Gellner t vrd í, že náro dní ot ázka - vz nik náro d ů a nacio na lismu je t yp ické až pr o spo le č no st t zv. mo derní ( t yp icko u svo ji indust r ia lizac í, gr a mo t no st í a ur č it o u demo kr at izac í, a le i a no nym iz ac í a ur č it ým vyko ř eně ním) (Ge llner, 1993). Po do bný mo dernist ick ý po sto j zaujímá i Elie Kedo urie, kt erý na ro zd íl o d Ge llnera po važu je nac io na lismu s za ch yb no u t eo r ii, kt er o u lze vyvr át it a o pust it - s č ímž Ge l lner p ř ímo ne so uhlas í, ne bo ť nac io na lis mus vid í, jako ned í lno u so u část mo der ního svět a.
(Gellner,
výz na mn ý
19 93).
a mer ick ý
nac io na lis mus
za
K
po vaze
a nt r opo lo g
ča st ý
z nak
nacio na lis mu
C li f fo r d
mno hýc h
Geer t z,
se
v yja d ř o va l
i
kt er ý
po važu j e
ned e mo k r at ick ýc h
id eo lo g i í
( nás ilná pr o paganda, př íl iš né z jed no dušo vá ní, zau jat o st , emo c io ná ln í vyjad ř o vá ní, t lak e mo c í na úko r r ac io ná lního u važo vá ní, př izp ů so bo vá n í se př edsudků m, pr ot ik lad do bř í „my“ vs. špat ní „o ni“ at d.) (Geertz, 19
2000) Lze t ed y ko nst ato vat, že Geert z po važu je nacio na lismus za a spekt negat iv ní, t ent o po sto j je mo ž né vys ledo vat i v po z ic íc h Ge lln er a, kt er ý se však ve s vé m d í le ( t ed y v t o m, kt er é jse m nast udo va l) k t ét o myšle nce t akto ot evř eně ne hlásí - nacio na lismus t ady je, proto že je ned ílno u slo žko u mo derních náro dníc h stát ů - o rganizač níc h jed no t ek t yp ických pro naši mo der ní spo le č no st. Ot ázka nac io na lismu je ted y zna č ně s lo ž it á a je jí v ýk lad y ne jso u jed no t né ( nap ř ík lad do ba a d ů vo d y vz niku - viz s po r pr imo r d ia l ist é x mo der nist é) . Z hled isk a mé bak a lář ské pr áce c hápu f eno mé n nac io na l is mu p ř ede vš í m jak o jed e n z e z ák lad níc h id eo výc h zd r o jů nac is mu, pot až mo neo na c is mu. C íle m mé p ráce vš ak ne ní zpr aco vá vat t ato t émat a t eor et ick y, nýbrž je ana lyzo vat v ko nt ext u se subkult uro u sk inheads. Z t o hoto d ůvo du jse m se
ro zho dl da no u
prob le mat iku
po psat
po uze
st ru čně.
I nt ernetová
enc yk lo ped ie w ik iped ie o pro ble mat ice nac is mu ř íká ná s led u j íc í: „Nacionální socialismus, z německého Nationalsozialismus, zkráceným výrazem nacismus je totalitní ideologie oficiálně uplatňovaná diktaturou v Německu v letech 1933–1945 (tzv. Třetí
říše)
prostřednictvím
Národně
socialistické
německé
dělnické
strany
(Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP) vedené Adolfem Hitlerem. Nacistická ideologie kombinuje prvky socialismu, nacionalismu, pangermanismu (preference rasy před národem a idea sjednocené germánské Evropy), fašismu, rasismu (zvláště antisemitismu) a eugeniky.“ Převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Nacismus
4. Skinheads ve světě V t éto kapit o le své baka lá ř ské práce se zaměř ím na str u čné vymeze ní h ist o rie sk inhe ads ve sv ět ě. Všechny mno u pro st udo vané zdro je sho dn ě udávají za dobu vz niku p ř e lo m let 1968- 69. Za ve lic e 20
kva lit ní zdr o j in fo r ma c í lz e po važo vat člá nek T o máše N et o lick é ho Subkultura
skinheads
(Net o lick ý,
200 6) .
Kt erý
ve lic e
fu ndo va ný m
způ sobem po p isuje vz nik a vývo j toho to hnut í ve Velké Br it a nii. Upo zo r ňu je na subku lt ur y, kt eré skinheads p ř edc házel y a ve ve lk é míř e hnut í o vl iv ňo va l y (Mo ds) . T ent o člá nek dá le a na l yzu je i d a lš í v ývo j v letech sed mdesát ýc h a o s md esát ýc h. N et o lick ý ze své ho ant iras ist ického po hledu ( ne však zo be c ňu jíc ího a anti-sk inhead ského) po ukazuje na skut e čno st , že být sk inhe ad nikd y nez na me na lo , a a ni d ne s nez na me ná, být rasisto u, fa šist o u či neo nacisto u, proto že ide a t éto subku lt ur y vyc há z í z pů vo dn ě apo lit ické ho hnut í d ě lnické mládež e, pr o kt eré zna me na lo
sk inhea d s
p o uze
a
p ř ed e vš í m
hu d ba
( vliv
ja ma jsk ýc h
př ist ěho va lc ů ska a reggae, po zdě ji pu nk - t ransfo r mace v hud e bní st yl O i) , p ivo , fot ba l a mó da. K jed ní m z e zák lad níc h at r ibut ů hnut í, o d začát ku pat ř í nakrát ko o st ř íha né vlasy. J ak správně po zna me ná va jí Klau s Far in a E ber har d S e ide l- P ie le n ve s vé m d í le Skinheads F ar in, Se ide lP ie le n, 199 3), t ento znak ne byl pouze pr akt ick ý z hled iska č ast ýc h po ulič níc h bo jů, jic hž se sk ins o d po čát ku ú čast nil i, a le z ár o ve ň s e jed na lo o p ř ihlá šení k dě ln ick ým ko ř enů m. Všude t a m, kde se d ě lníc i po st avili v minulo st i na odpo r proti zaž it ým po ř ádků m, byli o st ř íhá n i ( nap ř . vikt o r iá nsk é dě ln ické do my v 1 9. st o l. , t r est anecké t ábo r y, č i věz e ní).
K
pro ble mat ic e
mó d y
se
p ak
vzt ahu je
nap ř ík lad
č lánek
Z a z o b a n í b í l í f e š á c i o d Ja na C har vát a ( Cha r vát , 2006b) . T ent o aut or po ukazuje ve své m, byť čá st ečně po pular izač ním, č lá nku na skut eč né aspekt y sk inheadské ho o d ívá ní. Upo zo r ňu je, že z načk y jako Lo nsda le č i Fred Per r y, kt eré jso u t ak často vídány na če sk ýc h sk ins, ne lze po važo vat za výhrad n ě ras ist ické - výro bc i t o hoto o ble č e ní se pr ot i t o mut o spo jo vá ní z nač ně o hr azu j í - lze ko nst at o vat , že t ot o o bleče ní je dnes ve s vět ě (část ečně i v ČR) t yp ické pr o sk inheads ap o lit ické č i ant irasist ické. Cílem této mé pozná mk y není pouze snaha po ukázat na skinheadů v šat ník, a le také a p ř edevším po mo c í t o hoto p ř ík ladu nast ínit ro zděle ní a další vývo j sk inheadsk é subku lt ur y ve t ř ech hla vníc h 21
pro udech. “ Pokud
bychom
tedy
cht ěli
ve
zkratce
popsat
současnou
podobu
s k i n he a d sk é h o h n u t í , m o h l i b y c h o m ří c i , ž e se v zá s a d ě d ěl í n a t ři čá s t i r a si s t i ck o u ,
n e ra s i st i c k o u a
a n t i ra s i s t i c k ou .
R a s i s t i ck o u čá s t
t vo ří
j e d n a k ne o n a c i st é ( n a v a zu j í n a H i t l e r a , v o l a j í p o p a n - á r i j sk é j ed n o t ě, dů ležitá je pro ně „správná krev“), jednak neof ašisté (navazují na m í s t n í f a š i s t i ck é vůd c e , v o l a j í p o s i l n ý c h n á r o d n í ch s t á t e ch , d ůl e ž i t á j e p r o ně n á r o d n o st ) a j e d n a k r ůz n é r á d o b y n a c i o n a l i s t i c ké / R A C s p o l k y ( smě s ob o u j i ž z m iňo v a n ý ch p ří s t u pů p r e ze n t o v a n á t a k , a b y v y p a d a l a v ěr o h o d ně a při j a t e l ně) . N e r a si s t i c ko u čá s t t v oří t r a d ičn í a a p o l i t i čt í skinheads, pro kte ré je d ůležitá hudba (Ska a Oi) , móda a zábava… A n t i r a s i st é j so u t v oř e n i ze j m é n a s k u p i n a m i S H A R P ( uz n á va j í t r a d ičn í skinheadské hodnoty a zároveň j sou anti f ašisté) a RA SH (anarchisti čtí a k o m u n i st i čt í s k i n h ea d s ) . “ (Char vát , 200 6a) K podobnému stanovisku se p ř ik lá ní i jeden z č eských př edníc h o d bo r n íků na pr o b le ma t ik u e xt r e mis mu M ir o s la v M a r eš - a ut o r člá nk u Tre nd y od Te mže ( Ma r eš, 2001). T ent o a ut o r kro mě již z miňo va né ho vymezení základních skinheadských pro ud ů, po ukazuje i na základn í as pek t y neo nac ist ick é m yš le nk y, j im iž jso u i d e a á ri j s t v í , b o j z a bí l o u rasu, odpor k ZOG židovská okupa ční vláda ( so u čas né de mo krat ick é rež imy) a př ípra va na R AHO WA (r ace ho ly war - r aso vá svat á vá lka). Neo nac ismus je mo žné charakt erizo vat nás ledo vně: „ N e o n a ci s t é
vycházejí
z
teze
o
na d řa z en o s t i
bílé
rasy.
Hlavním
n e pří t e l e m n e o n a c i s tů j s o u i m i g r a n t i , k o mu n i s t é, l i b e r á l o vé , C i k á n i a p ře d e vš í m Ž i d é . N eo n a c i st é v i n í Ž i d y z m n o h a n e šv a rů s p o l ečn o s t i a p ři s u zu j í j i m ro z s á h l á m e zi n á r o d n í s p i k n u t í z a úče l e m ov l á d n u t í svět a . P ro g r a m j e ča s t o p o p u l i st i c k ý , vět š i n u p ro b l é m u st á t u v i d í v i d e o l o g i i m u l t i k u l t u ra l i s m u a l i b e r á l n í h o l ev i čá c t v í , či n n o s t i Ž i dů, p ři s těh o v a l c ů 22
a
e t n i c ký c h
menšin
n e sl u či t e l n ý mi
s
a
p ři c h á zí
d e m o k ra t i c k ý m
s
radikálními
z ří z e n í m .
ře š e ní m i ,
O d l i š en í
od
mnohdy
k l a si c k éh o
nacismu bývá uváděno pouze ča sové. Další rozdíl bývá uváděn ten, že u n e o n a c i sm u j e si l n á o r i e nt a c e n a n a dř a z en o s t b í l é ra s y na r o z d í l o d n a c i sm u , k d e j e vět š í o ri e n t a c e n a p a n g e r ma n i s m u s a t e ze o v yv o l e n o s t i německého národa.“ Převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Neonacismus
Mareš se t ed y ve s vé m p ř íspě vku po sou vá o d obecné ho vymeze n í skins, až po po pis konkrétní pro ble mat ik y neo nacist ick ýc h t rend ů v to mt o hnut í. Da lší rovinu posunu, kt ero u lze v t o mto p ř íspě vku na lézt je i p ř ec ho d o d o becnýc h d ě jin a d ě le ní s k inhead ské su bku lt u r y k po p is u sp ec if ik če sk é sk in s- sc é ny, o t e nt o v ývo j ve st r u kt u ř e t e xt u se p o k us ím i já ve své baka lář ské prác i. 4.1 Hist o rie h nut í skinhead s ve svět ě Problematiko u histo rie hnut í skinheads se obsáhl ým způsobe m zao bírá ve s vé knize P ra v i c o v ý e x t r e m i sm u s a r a d i ka l i s m u s v ČR Miro slav Mareš (Mareš, 2003) . Jeliko ž se jedná o publikaci na če ské po měr y ne vída ně obsá hlo u, info r ma č ně ko mpet ent ní a často c ito va no u i př edními o d bo rník y na da no u pro ble ma t iku, ro zho dl jse m se v da lší m t ext u o histor ii hnut í skinheads, po kud ne bude u vedeno jinak, vycházet z to hoto zd roje. Ko ř eny subkult urního hnut í skinheads lze vysledo vat již v 50. let ech v býva lé br it ské ko lo nii Jamajka. Odt ud se je ho vliv spo le č ně s mig r ac í
zd e jš íc h
nek va l if ik o va nýc h
pr ac o vníc h
sil
do
S po je né ho
krá lo vství př e ne sl př es o ceán, kde se k č erno šské č ást i skinheads p ř ida la i čá st míst ní mlad é d ě ln ick é p o pu lac e. Je jic h sp o le č ným z nak e m byl a ne ná vist k H ipp ies, hr do st na s vů j s o ciá ln í p ů vo d, o dmít nut í dr o g 23
(v yjma
p it í
pat riot ismus,
p iva,
jež
se
part nerská
pro
ně
v ěrnost ,
st alo
sp íše
praco vní
c harakt erist ické),
spo le hlivo st.
Vně jší m
at ribut e m se jim st ala nakrát ko vyho le ná hlava, čer ná vo je nská bu nd a – t zv. bo mber č i Harr ingt o n - snad pro vysoké za stoupení jamajsk ýc h p ilo t ů bě he m d r u hé s vět o vé vá lk y v br it sk é m let ect vu, kt e ř í se j iž na svů j r o dný o st ro v ne vr ace l i a po vá lc e vyko ná va l i ve Ve lké Br it á n i i dě lnické fu nkc e ( bo mber t ak sig na lizo va l je jic h hrdo st na službu v ar mád ě). K dž ínů m p ř ida li t ěžké bot y, bu ď praco vní s o ko vano u šp ičko u, nebo t ehd y mó d ní z načk y Dr . Mar t ens. P o d bundo u se no s il i zna čko vé ko š ile č i po lo ko š ile Fred Per ry ne bo Be n Sher ma n, kt eré př ekrýva ly kša nd y. Od liš ný
ž ivo t ní
st yl
m lad ýc h
p r ac u jíc íc h
Br it ů
však
již
v pades át ýc h p ř edst avo va l i t z v. T eds ( č i T edd y Bo ys) . P o s lo ucha l i Ro ck ’n ’r o ll, no s il i d lo u hé p lá št ě a úzk é k a lho t y, hla vu s i zd o bil i pat kami,
po p ř ípad ě
jin ými
napo mád o vanými
var iacemi.
Po čát ke m
šedesát ýc h let se v Br it ánii za č ínaj í o bjevo vat t zv. Mo ds ( Mo der nist é), je jic hž ú č es již byl po někud krat ší. S Teds mě li spo leč ný o dpor k mlád ež i
bur žo az ie,
liš i l i
se
vša k
zá libo u
v dr až š íc h o blec íc h a
d o p lňc íc h. T yp ická pr o ně b y la z á lib a v jízd ě na sk ú t r ech a p o s le c hu sou lo vé hud by. So u časně v šedesát ýc h l et ech ve Ve lké Br it ánii p ůsob ila čás t mlad ýc h p ř ist ěho va lců z kar ibsk é č ás t i býva lé ho br it sk é ho impér ia, o značo va ná
jako
Rude
bo ys.
Je jic h
o bleče ní
bylo
o
něco
více
no nko nfo r mní a c ho vá ní hr u bš í, př est o s Mo ds na vzá je m s ympat izo va li, zvlá št ě pak s t zv. Hard Mo ds, kt e ř í zůsta li v ěrni pů vo dním ho dno t ám po o dcho du část i Mo ds k H ipp ies. V ýsledkem setkání a ng lic k ýc h Hard Mo ds a jamajsk ýc h Rude Bo ys byl
vz nik
sk inhead s.
Toto
hnut í
vychá zelo ,
jak
už
bylo
řeč e no ,
z p ř edcho z íc h uskup e ní, jak ými byli T edd y Bo ys, Mods ne bo Rudie s čer né mlád ež e z Ja ma jk y. Je l iko ž se z a jí ma l i p ř ed e vš ím o ku lt ur u a nero z lišovali mezi ra sovým p ů vo de m svých sympat izant ů, př edstavo va li pr vní sk inheads hnut í apo lit ick é a ner as ist ické. Čast o se scháze li př i 24
po slec hu reg gae, č i st ylo v ě spř ízně né ho ska, kt eré mě lo t aké své ko ř en y na
Ja ma jc e
( nap ř .
Da yl ig ht
I nn,
T hr ee
T uns,
Lo r d
P almer st o ne) .
Oblíbe ným po vyraž e ním se pro ně st a l t aké fo t ba l. Zde bylo hla vní m c íle m p ř ed vést napro stou fa nat icko u oddano st své mu k lu bu, ke kt eré pat ř ili t aké bit k y na st ad io nech a o ko lí ( vz nika jí t zv. ho o liga ns). S o u časně se sk inhead s do po ušt ějí výt r ž no st í a do st áva jí se do ko nfl ikt u s po lic ií.
Mez i
je d not liv ými
skupinami
skinhead s
do cházelo
t aké
k po ulič ním bit ká m, jako ná sledku ro stoucího lo ká lního pat rio t ismu. Někt eré skupiny však již v t é době akt ivn ě za č ína jí napadat st udent y, ho mo sexuály, a le také i ro stoucí ko munit u pákist ánských imigra nt ů , o báva j íc e se je j ic h ko nkur e nce na t r hu pr áce a je j ic h ná bo ženské o dlišno st i. T at o první vlna skinhe ads vš ak na po čát ku sedmde sát ýc h let o padává a na veř e jno st i v let ech 1972 až 1976 není sko ro vid ět . Na po čát k u sed mde sát ýc h let na mó du sk inhead s na vá za lo je št ě něko lik mar g iná ln íc h su bku lt ur , kt er é ne mě l i pr o da lš í v ývo j v ýz na mn ý vliv. Z ko nce ro ku 1969 jimi byli tzv. suedeheads, kt eř í si v lasy nechal i o tro chu více povyrůst, je jic h sest ř ih však mu sel být pe č liv ě upra ve n s p ěšinko u na st raně. St ejně t ak klad li i vět ší d ůra z na e le ga nc i v o dívá ní. Z u lic vymiz e li po do bně jak o skinheads bě he m ro ku 1972. S do zn ívá ním
hnut í
se
o bje vu jí
je št ě
t zv.
s mo ot hies ,
kt e ř í
vla s y
nechá va jí je št ě víc e po vyr ůst, k hudebnímu st ylu p ř ida li g la m ro ck, jinak o p ět navšt ěvu jí fo t ba lo vé zápasy a p ijí p ivo . Nako nec byc h s e je št ě z mín i l o bo ot bo ys, kt er é může me po va ž o vat za me z ič lá nek po o dcho du skinheads ze scé ny a př íc ho du hnut í p unks, o kt eré m bude řeč dále. Bootboys o p ět fa nd ili fo t ba lu, je jic h v izáž do bř e zac hyt il St anle y Ku br ick v ku lt o vním sní mku Mecha nick ý po meran č. Ožive ní subkult ur y skinheads p ř inesla a ž ho spodá ř ská krize Velké Br it ánie v ro ce 1976. To u do bo u vznik á subku lt ura t zv. punks spo je ná s anarc hi í, c hao se m, a le t aké s r vačka mi. V so uv islo st i s t ím se k e ko ř enů m skinheads př ihlás ila část
mladé pracu jící t ř íd y, kt eré se
vymezovali v ůč i ko mer č ní po do bě punks, po do bn ě jako kd ysi sk inheads 25
vůč i hipp ies . K t r ad ič ní vizá ž i p ř ida l i t eto ván í, hla vy j iž no s il i z ce la o ho le né a v zda li se t aké jakéko liv ele ganc e ( ne na vazo va li na mo d s). Ho spo dář ská kr ize s sebou však p ř inesla t aké vět ší po lit icko u pr o fila c i. Jest liže č ást no vých sk inheads na vazo va la n a star é ko ř eny, ze jména na Teds (t zv. t radico na listé) , pak na z bylo u část akt ivně působila pr avico v ě rad iká ln í po lit ika ras ist ické a xe no fo bní Náro dní fro nt y, kt erá v do bě kr ize získ á va la st á le více s ympat ií na t rhu práce neú sp ě š né čá st i br it sk é m lad é po pu lac e. S t ím so uvise la i z mě na pr e fe r o va né hud by. Za t ímco t radic io na list é o d ska p ř echázel i k O i! , punk-r o cko vé mu st ylu, kt erý vz niká ko le m ro ku 1980 (název př e vzat ý o d p ísn ě Cockney Re ject s Oi! O i! O i!, pop ěvek Oi p ř edstavuje i o dpo č ít ává ní p ř ed písní na reggae a sk a s cé ně, vž i l se i jak o po zd r av mez i d ě ln ík y v Lo nd ýn ě) , po lit ick á o dno ž sk inhead s se zapo s lo ucha la do text ů I ana S t u ar t a Do na ld so na a je ho skup in y Skr ewdr iver, za lo že né v roce 1977. Ačko liv je jich image a hude bní
st yl
v t ext ech názo r y.
byli prakt ick y
Do na ldso n M íst o
o
t oto žné
vyjad ř o va l
lásce
jako
s vé
k fo t ba lu,
u
t radič níc h
pr avico vě
k
skinheads,
r ad ik á lní
ho spo dské
zá ba vě
po lit ick é a
o dpo r u
k po lit ik ů m, zač a l p ř e vládat o bd iv k r yt íř ství, vik ing ů m a sní spo je né ct i.
V t o mt o o bd ivu
vš ak už ne bylo
míst o
pro
no vě p ř ic háze jíc í
imigrant y a jiné r asy vů bec. Vz niká t zv. Whit e po wer mus ic a no v ý hude bní st yl – Ro ck Aga inst Co mmu nis m ( R AC) . To již a le Do na ld so n v ro ce
1979
zakládá
po lit icko u
str anu
Whit e
No is,
o
dva
ro k y
př e jme no va no u na B lo o d & Ho no ur c lub. So u časn ě r o st e po čet út o k ů t ěchto
sk inhead s
na
př ist ěho va lce,
k t eré
veř e jno st
vnímá
zna č ně
negat ivně a spo ju je je s ce lo u su bku lt ur o u. T a se v ro ce 1981 šíř í o p ět za o ceán (USA), t ento kr át však už na dr uhé str aně o slo vu je po uze ras ist icky smýšle jící čá st mlad é d ě lnic k é po pulace. Ra s ist ičt í sk inhead s S po je nýc h st át ů amer ick ýc h na vazu j í na bo hat é t r adic e Ku - Klu x- Kla nu, a t ak má t ato subku lt ura v t éto zemi dosud s ilné po z ic e (ú častn í se akc í Ha mmer S k ins, A mer ic a n naz i par t y ne bo Whit e ar ya n r e s ist a nc e) . Z No vého sv ět a se r as ist ické m yš le nk y sk inhead s do st áva jí zp ět do 26
Evro py
a
na lé zají
úro dno u
p ůdu
v Itálii
a
N ě mecku,
v zemíc h
s fašist icko u a náro dně so c ia list icko u minu lo st í. Ze jmé na v N ě mecku se v ho dno t o vé m že bř íčku č le nů t é t o subku lt u r y pr o mít la id eo lo g ie Ado lfa H it lera, včet ně jeho t ermino lo g ie, slo vníku a znaků. Zač ína jí pro pago vat t zv. T ř et í ř íši a zpo chyb ňo vat z lo č iny pr ot i lidskost i, kt eré byly na jejím úze mí pác há ny.
5. Česká scéna Již zm iňo va ný Miro sla v Mare š po ukazuje na skut e čno st , že česká scéna ve s vých po čát cích na př e lo mu o smd esát ýc h a de vade sát ýc h let t ak ř ka ko pír o va la vývo jo vé t r end y t yp ic ké pr o br it ské o st ro vy. Tat o na české po měr y ve lice po dro bně napsa ná a o bsáhlá kniha nepo p isu je však po uze vývo j če ské skins-su bku lt ur y, a le t aké a mno hd y p ř edevš ím se za měř u je na výčet a charakt erist iku jed not liv ýc h o rganizací t o hoto hnut í (Mar eš, 200 3). Je mo žné ko nst ato vat , že se jed ná o jed nu z ne jlep š ích česky psaných pu blik ací na dané t é ma. Da lší zdro j po už it e lný pro charakt er ist iku českého sk inhead ského hnut í je int er net o vý p ř íspě ve k Subkultura skinheads, Skinheads - milovaní i nenávid ění ( Net o lick ý, 2006) . Autor tohoto př íspě vku, již jedno u zmiňo va ný, T o má š Net o lick ý po ukazuje
t aké
charakt er ist ick ý
na i
fakt, ur č it ý
že dru h
pro
dané
hud by.
sk inhead ské Net o lick ý
ve
pro ud y, své
je
s na ze
rehab ilit o vat apo lit ické a vyz ved no ut k lad ný význa m a nt iras ist ických sk ins ( ma jo r it ní spo le č no st často zo becňu je a za každ ým sk inheade m vid í ra sist u, fašistu a neo nacistu) vymezu je jed no t livé tr end y z po hled u hude bní scé ny ( nepo lit ick é ska a O i p ro t radic io na list y, R AR - Ro ck Aga inst Rac is m pr o ant ifa š ist ické akt iv ist y a R AC - Ro ck Aga inst Co mmu n is m p r o ne o na c ist y a fa š ist y) . Př i sr o v ná n í o bo u t ěc ht o a ut o r ů je mo ž né ko nst at o vat , že zat ímco Mar eš k dané pr o ble mat ic e p ř ist u pu je se snahou o o bjekt ivní a nezau jat ý po p is, v p ř ístupu Net o lického nen í mo ž né nespat ř it vř e lé sympat ie k tr ad ič ní neras ist ické sk inhead ské 27
myšlence. Da lší z mno u p ro st udo vanýc h aut or ů Jiř í S vršek pou kazu je na ne be zpeč í pro niká ní neo nacist ů do polit ik y (Svršek, 2006). Upo zor ňu je např ík lad na d ř ívě jš í spo luprác i S ládk o výc h republiká nů s někt erým i o so bno st mi če ské ext ré mní prav ice. Z miňu je t aké akt ivit y V lasteneck é fro nt y. Je však nutné upozo rnit , že t yt o subjekt y ne vyc há zejí p ř ímo z myšlene k neo nac is mu, co ž je p ř ed mět em mé pr áce, nýbr ž vět š ino u z xe no fo bních a nacio na list ick ýc h idej í. Čast o se t edy p ř ímo ne jedná o neo na c ist y, a le „po uze“ o české rasist y, xe no fo by a popu list y. Jak je t edy p at rné i p ř i stud iu odbor nýc h č i o dbo rně t vář íc íc h se te xt ů je nutné po čít at s mo žn ým z o bec ňo vá ní m a c hybným po už ívá ní m t er mino lo g ie. T yt o chyb y, kt er é se mo ho u o bjevit i v o dbo r né m t ext u, býva j í bo huže l čast o char akt er ist ick é pr o p ř ísp ě vk y po pu lar izač ní ( no vin y, ča so p is y a t ele viz ní zpr avo da jst v í) . Jako př ík lad t o hot o t vr zení lz e u vé st č lá ne k N a c i sm u s
na
auto rovi
lze
periferii
od
vyt k no ut
Jana
Charvát a
p ř edevším
(C harvát ,200 6a).
zásad ní
nezna lo st
To mut o
souvislo st í
ko nkr ét níc h ud á lo st í v jed no t liv ýc h re g io nec h ( nep ř e s né a nepr a vd iv é in fo r mac e t yka jící se o rganizač ní st rukt ur y), co ž mu ne brá ní, a by se do po pisu
něko lika
z
t ěcht o
scén
ne po ušt ěl.
C har vát a
však
ne lze
jed no zna č ně o bviňo vat z nezna lo st i ce lé skinhe adské pro blematik y, ne bo ť t u d o st at e čně pr o káz a l v j iž z m iňo va né m č lá nku Zazobaní bíl í f ešáci ( Cha r vát , 2006b) , nýbr ž v d í lč íc h asp ekt ech da né ho fe no mé nu. I př es t yt o zmiňo va né nedost at ky a d ílč í o myl y, lze po važo vat za po měr ně po zit ivní C har vát o vu sna hu o ucho pení d a né pr o ble mat ik y z po hled u r eg io ná ln ího ( je n by s i t o cht ě lo daná dat a lép e o věř o vat ) , ne bo ť t ako výc h t o člá nk ů není o pravdu př íliš mnoho.
5 . 1 H ist o r ie h nu t í sk in he ad s v Č R P o do b ně jako v po dkapit o le o hist o r ii sk inheads ve s vět ě, i v t é část i
mé
baka lá ř ské
práce
budu
vychá zet
př edevší m
z pu blikace
Miro slava Mareše (Mareš, 200 3). Pokud t edy ne bud e uvede no jinak, 28
ve škeré info r ma ce po cháze jí z to hoto zdro je. Subkult ura
sk inhe ads
se
na
území
České
republiky
zač ín á
o bje vo vat v po lo vin ě o smd esát ýc h let a je spo jo vá na se vz nik e m skup i n Hubert Macháně a Or lík. Zat ímco první z nich zůst a la apo lit ick á (vyj ma dvo u r asist ick ýc h p ís ní t íhla sp íš e k Oi!) a nepř íl iš č inná, dr uhá ot evř eně vyjadř o va la s vo je nac io na list ické posto je. Or lík se brz y st a l hlavní skinheadskou kape lo u v Čechách, a to p ř edevší m d ík y svý m výraz ným o sobno ste m – herc ů m Davidu Matásko vi a Danielu La ndo vi. Až do svého rozpadu v ro ce 1991, kdy se po sled ně jme no va ný vyda l na só lo vo u dráhu, skup ina v t ext ech vyjad ř o va la o bd iv k české hu sit ské t r a dic i, p o lit ic ké mu s yst é mu t z v. P r vn í r ep ub lik y, z ár o ve ň a le t a ké o d po r ke komu nismu a k romské část i po pula c e. Z to hoto pohledu a vzhlede m k výše z míně né mo dernist ick é de fin ic i nac io na lismu lz e t uto t vo rbu o znač it za v last enecko u v duchu hes la „co je české, to je d o bré “. S t ím so uvise l i o d mít a vý vzt ah Or l íku k pr o jevů m neo nac is mu, jako žt o r yz e ně meck é zá lež it o s t i. Vzhled e m k silné po lic e jní repre si po lit ického systé mu p ř ed roke m 1989 vůč i všem ne int egru jíc ím se subku lt urá m, byla této první vln ě skinheads
spo leč ná
jed not a
s hnut ím
punks.
Ta
však
s po st upno u
libera lizací st át ní mo c i po st upně bra la za své. Jako nep ř eko nat elné se spo leč né r o zpo r y nap lno pr o je vi l y na ko ncer t ě česk ýc h a s lo ve nsk ýc h kape l v Bzenc i v ro ce 1991, kde nacio na list ičt í skinheads o t evř eně napad a li p ř íslušník y punk s. V t é do bě již česká verze nac io na list ických sk inhea ds ( t zv. kališ ník ů) č ít a la p ř ibl iž n ě 5 t is íc č le nů. Celá
na c io na list ická
scéna
su bku lt ur y
skinheads
byla
po
t ransfo rmaci v ro ce 1989 o vlivn ě na p ředevším o st at ními p ř edst avit e l i to hoto pro udu ze zemí výc ho dní E vro py, p ř edevší m a le ze so usedního Ně me cka. To spo lu s a bsenc í p ů vo dního a ng lického vlivu výraz n ě př ispě lo
k po zdě jší
p ř ímé
neo nacist ic ké
pro filaci
č ást i
skinhead s.
Vznika jí první neo na c ist ické hude bní skup iny Exca libur (d ř íve Dikt áto r, n yn í D e so la t e) , Bu ld o k ( po z dě ji Wo lfh ea r t ) , No r d, B eo w u lf a Ag r ese 95 . 29
So u časně
se
češt í
nac io na list ičt í
sk inhead s
v po lo vin ě
devadesát ýc h let zapo ju jí do mez ináro dních neo nac ist ick ýc h o rganizac í, př edevš ím do již z mín ě né B lo o d & Ho no ur, kt er á fina nč ně po dpo r uje vz nik B o he mia Ha mmer
S k ins. Tito no ví ne o nac ist é ( o zna če ní j e
po užit o, proto že k vlastenect ví bylo p ř idá no hlásán í nad ř azeno st i bílé rasy) se však post upně o d p ůvo dníc h skinheads (č i o d t radič níc h) zač ínají st á le v íce o dlišo vat . Někt eř í již ne no s í vlas y vů bec a je jic h ša t ník st á le v íc e d o plňu j í v ýr o bk y v las t níc h z na č ek . Ze z ahr a nič níc h j e dne s
ne jz ná mě jš í
o d ě vní
fir ma
T hor
St e inar,
je j íž
neo na c ist ick é
za měř e ní a zej ména s ymbo lik a byla p ř ed mět e m čast é ho po lic e jního vyš et řo vání
a
je j í
výr o bk y
by l y
na
n ěkt er ýc h
mís t ec h
Ně meck a
zakázány. Z če ských jso u to pak p ř edevší m z na čk y N ibe lu ng a Grasse l. Neo nac ist ická
subku lt ura,
a čko liv
v č eském
pro st ř edí
čerpa la
z hnut í skinheads, se v so u časné době zn ačně vzdá lila p ů vo dnímu o braz u skinheada jako apo lit ické ho d ě lník a, p ř ít e le zábavy, fo t ba lu a piva. S vědč í o t o m ne je n jin ý st yl o d ívá ní, kt er ý se st ále čast ě ji po d ř izu j e pot ř ebá m jed inců př i ko lekt ivních nási ln ýc h akc íc h, a le t aké snahy o pr o sazení s vých c ílů v s yst é mo vé po lit ice. Tu dnes p ř edst avu je D ě lnick á str ana, vz nik lá na p ř e lo mu let 2002/2003, u které se dá i nadále v blíz ké budo ucno sti
p ř edpo k ládat
vzest upný
t rend
syst é mo vě-po lit ick é
r e le va nc e.
6. Terénní výzkum - Neonacističtí Skinheads na Liberecku Po čát ky hnut í skinheads na L iberecku se datu jí p ř ibližn ě do druhé po lo vin y 80. let 20. st o let í. Za pr vo t ní i mpu ls, je nž da l vz nik no ut zák lad ů m t o hoto hnut í v se vero české m reg io nu, lze po važo vat vz nik liberecké hudební skupiny Oi O i Hu bert Machá ně v ro ce 1984, která je po važo vá na za vů bec pr vní kape lu hr a jíc í st yl O i ( viz. p ř edc ho z í kap it o la) v t ehde jší m Č esko slo ve nsku. Kape la fungo va la p ř ibližn ě do 30
ro ku
1986,
běhe m
t éto
do by
st ihla
vydat
pár
ž ivýc h
a lb,
po t é
ná s ledo va la o dmlka zap ř íč ině ná br a nno u po vinno st í je jíc h č le nů. Po ro ce 1989 se skup ina dala nakrátko dohromad y (p ř ibliž ně 1 ro k) již bez př edpo ny O i O i v náz vu, a by nat o čil a jed ino u d lo u ho hr a j íc í desk u „Zazd ili nám WC“, po je jímž vydá ní nás ledova l d e fin it ivní ro zpad. Její hla vní po slá ní bylo p ř edevš ím šoko va t (nep ř ehléd nut e lný vliv hnut í punk). Odt ud prame ní i je jí po vě st pr vní rasist ické kape ly (d ík y p ísn i „Prásk ni negr a do hla vy“). Sa mi č le no vé však t oto o dmít a jí s t ím, že t ext zůst a l nepo cho pen ( jedná se pr ý o nad sázku), a fakt e m je, že se sk u p ina o d hnut í S k inheads, pr o kt er é se st a la ku lt o vní z á lež it o st í, o d své ho r eunio nu ve lm i o st ř e dist anco va la . N ic mé ně zák lad y pr o budo uc í vývo j již byl y po lo že ny. Zr o d hnu t í, kt er é do jist é mír y ko pír o va lo vývo j ve s vět ě ( s o hled e m na t ehde jš í mo ž no st i, nap ř . o mez e ní co se t ýče do st u pno st i z načko vé ho o bleče ní) po pisu je r espo nde nt č. 1 t akt o : No, ty za čát ky, tenkrát nikdo po řád n ě ani nev ěděl, jak má ňákej skinhead, nebo panká č vypadat. Jediný co jsme jakž, takž věd ěli, že to j e p r os tě r e b e l i e, r o z u m í š ri o t , p r o t i t o m u v če m j s m e ž i l i . J o f a k t j e, ž e ob čas někdo p řitáhl ňáký časáky, takový ty Brava západon ěmecký, ze kterejch jsme se aspo ň něco dozvěděli. T řeba jak má vypadat správnej pankáč (ironic ký smích po zn. autora). No prostě vůbe c to nebylo o ňák ý i d e o l o g i i , n e b o t a k něc o , s p í š o c h l a st u , k o n c e rt e c h a t a k . H l a v n ě n i k d o neřešil kdo je panká č a kdo skinhead, protože všichni kalili dohromady. J o , a ž e m ěl H u b e rt j e d e n r a s i st i c k ej t e x t ? T y v o l e , v t ý d o b ě n e měl i cikány rádi ani pankáči, protože od nich dostávali pravidelně p ře s držku, ale mimochodem s tim t extem to stejn ě nemělo nic spole čnýho, ten byl o černoších, který tady žádný v tý dob ě nebyl, proto nadsáz ka. Ale s t e j ně t o n i k d o n e p o ch o p i l , t a k ž e j sm e j i h o d ně b r zo pře s t a l i h rá t . B o hu že l si z n í p le šk y u děl al i sv oj i h ym nu , to b yl pro bl ém . . Př íz nač né, jako o st at ně pr o všec hny r eg io ná ln í scé ny, b ylo , že se 31
všichni př íz nivc i, jak hnut í punk, t ak hnut í skinhead s, na vzájem dobř e zna l i. Zc e la u r ču j íc í m fak t o r em pr o da lš í r o zvo j a d i fe r e nc iac i h nut í s e t ak st alo ot evř ení ro cko vého k lu bu To várna ro ku 1992, kde se po ř ádali ko ncert y o bo u subku lt ur a kde zača li p rvní ro z míšky a ko nflikt y mez i ú čast ník y o bo u hnut í, kt er é se o d se be z ača lo č í m dá l t ím víc vzda lo vat . Př ibližně ve st e jné době ot evírá ku lt ovní po st ava liberecké ro cko vé scény respondent č. 2 (p ůvo dní bu be ník výše z mín ě né kapely Hu bert Machá ně) ho spo du s názve m S u icide Pub, kt erá se, st ejně jako k lu b To várna zá hy st ává ku lt o vním míst e m libereckého undergro undu. S á m respo ndent k tomu do dává: V e Vr a ž d ě ( s l a n g o v ý n á z e v v ži t ý p r o r e s t . S u i c i d e P u b . p o z n. a u t o r a ) s e s ch á z el i ú p l n ě v š i c h n i . B y l o t o p o sl e d n í m í s t o , k a m ch o d i l i p a n k á či , s k i n he a d i , r o c keři , m e t a l i s t i a m o t o rk áři d o h r o ma d y . F a kt j e , ž e u ž tehdá se to tam ob čas začalo p ěkně mydlit, zvlášť, když tam t řeba takovej
namol
o žr a l e j
F el i n i
( p oz n . a u t o r a ,
p ře z dí v k a
j ed n o h o
z pozdějších vůdců neonaci stických skin heads v Liberci) za čal hlásit t y s v oj e „ b í l ý k e c y “ ( p o z n . a u t o r a - m í něn o ř e či o n a d řa z en o s t i b í l é ra s y ) . Todle bylo tak v roce 1992-9 3 a v tý dob ě už náckové začali všechny d o s t s r á t . H l a v ně v í š v o c o š l o , p o s t u p e m ča s u t a m z a ča l i c h o d i t F el i n i h o k á m o š i , ňá k ý d em e n t n í m l aďo š i , c o o t o m n e měl i a n i p á r u a p ři š l i s e t a m j e n o m p o rv a t . T a k j s m e si ře k l i d o st , n o a o d t ý d o b y b y l a válka. Je po t ř eba si u vědo mit , že v t ét o d o bě b yla s a ma neo na c ist ická o d no ž hnut í sk inhead s na samém po čát ku své ex ist ence a celé pravico vé spekt r um v po dst at ě do st i r o zt ř íšt ěné. Jed iné, co de fact o spo jo va lo jed no t livé p r o udy ( pat r io t i- ka liš níc i, č ešt í faš ist é a neo nac ist é), byla v t é do bě již d o st u pná sk inhead s mó d a, hud ba, zá liba ve s ledo vá n í fo t ba lu a společ ná set kání po r est aurac íc h ( č ili at r ibut y jež uzná vá i apo lit ická
odnož
p ůvo dníc h
skinhead s). 32
Ačko liv
byl y o ba
pro ud y
názo ro vě
napr o sto
jind e,
b yla
u
nic h pat rná
vz á jemná
to lera nc e,
př íz nač ná pro t uto do bu (po zn.autor a-do t éto do by se váže o dpo věď jed no ho z č le nů ka liš nic ké o d no že h nu t í sk inhe ads, r espo nde nt a č. 3, je nž
ne j lép e
vyst ihu je
vzá je mn ý
v zt ah.
Na
ot áz ku
jak
může
s neo na c isto u sedět u jed no ho stolu o dpo vídá : “H e l e j á v í m , ž e j e t o n á c e k, a l e p r o mě j e t o h l a v ně s k i n h ea d . R o z u m í š? ) . Po st u pem č asu s e t aké již zač íná z lep šo vat info r mo va no st míst n íc h sk inheads ( do t ét o do by cca.
1993,
byla
liberecká
scé na
vcelku
uzavř e ná,
jakéko liv
„no vink y v rá mc i hnut í“ se do st áva ly k p ř ísluš ným lide m se z na č ný m zpo žděním). Do t éto do by se také dat uje vz nik spe c ifické odno že pravicových skinheads, p ůsob íc í v sever o českém kra ji, t zv. “sude ťáků “. Vznik ly d vě zpr vu na so b ě nezá vis lé bu ňk y, z nichž jedna se s íd le m v Česk é L ípě d o ko nce vydá va la kr át ko u do bu fa nz in s t ot o žným ná z ve m ( I n: Bu l let in I nfo r mač ního s er v is u HOS T - Hnu t í o bča n sk é so lid ar it y a t o ler a nce, 1994) . Dr uhá vz nik la v o ko lí Ja blo nce nad N iso u a T a nva ldu . T at o bu ňk a se so u st ř e dila o k o lo a kt iv is t y R. K. , p o z ději o d so u z ené ho z a vr až du a na rc h ist y Z. Č. (htt p://209 .85.129. 132/search?q= cache: wT jBI yxYZDkJ:www. jed e nsvetn asko lach.cz/do wnlo ad/pd f/ jsns filmpd fquest io ns_87.pd f+ skinhead+Rober t +Kv%C4%9 Bch +o dso uzen+za+vra%C5 %BE du&cd=3&hl=cs&ct=c lnk&g l=cz..) D le výpo věd i re spo nde nt a č.4 se t ato bu ňka, jež s e ro zro st la ješt ě o č le ny ja blo neck ýc h neo na c ist ů, snaž ila své př esv ědče ní a ideo lo g ii o pír at o „p ř ís lu š no st k ně mecké mu nár odu“, již o dvo zo va la o d t o ho , že „př ec i ž ijí v Sudet ech, t akže jso u ku lt urně Ně mc i“. Vzt ahy mez i nimi a scéno u ve z byt ku České republ ik y ne byly prá vě nejlepší, navzá je m na sebe na hlíželi s despekt e m. “Sude ť ác i“ s e do ko nce o o st at níc h pra vico v ě zaměř e nýc h skinheads vyjad ř o va li jak o o „t ěch z protektorátu“ (NH, 1994). Tanva ldsko- ja blo necká bu ňka se (d le dost upnýc h in fo r ma c í) jako pr vní
napo jila
na
neo nac ist ické
sk inhead s 33
z blízké ho
n ě meckého
po hran ič í,k o nkré t ně z měst a Žit a va. N eo nac ist é z N ě mecka z ača li na sever České repu blik y do jížd ět p ůvo dně za o bcho de m. Necha li si zd e t isk no ut mat eriá ly s neo nac ist icko u lit er at urou, vyrá bět nášivk y a t rička s neo na c ist icko u s ymbo likou, nebo ť je t o zde vyšlo nepo měr ně le vně ji, ne hled ě na i legá ln í
me nš í bezp e č no st n í r iz ik o či p ř ípad né po st ihy z a t u to
č inno st .
spo leče nsk á
D ík y
pr est iž,
do
t é to
spo lupr ác i
se
t é do by o po mí je né
ne je n
z nač ně
z v ýš il a
skup in y ( neo nac ist ičt í
sk inheads z mě st jako Jablo nec nad N iso u, č i Liberec je mě li do t éto do by za
t z v. “ve s nické ba lík y a hlu pák y“) , a le p ř ed e vš ím vz nik l a
t zv.“druž ba “ mezi n ě meckým i a česk ými neo na c ist y na se veru Č ec h. Tato spo lupráce mě la pro českou bu ňk u ř adu výho d, p ř edevš ím co s e t ýče mír y info r mo va no st i. D ík y t o mut o in fo r ma č ní mu ka ná lu, se míst n í akt ivist é do zvída li o koncert ech míst ních a za hra nič ních Whit e po wer sk up in ne je n v Ně me ck u, a le p o ce lé E v r o pě. Spo lupráce
dá le
za hr no va la
do vo z
zna čko vé ho
t ext ilu
do
prvního
o bcho du se Sk inhead s mó do u na severu Čech, kt erý neo nac ist é ot evř e li v ro ce 1994 v Tanva ld ě (po zn.aut o ra v této do bě se do České republik y ješt ě nedo váže li st rikt n ě neo nac ist ické zna čk y, so rt ime nt t edy sest áva l z běž né sk inhead s mó d y, t j. př ede vš ím s po rt o vní z načk y t ypu E ver la st , Lonsdale atd ..). T ato spo lupráce sko nč ila zat čením hla vního akt ivist y R. K. v L ib er c i v r o c e 1 99 5, v so u v is lo st i s vr až do u a na rc h ist y Z. Č. , k t e ré se z miňo v a n ý d o p ust il r o k př e dt ím. Ja k u vád í r e sp o nde nt č. 5 , pr ý již byl do ko nce je ho ko leg y z Čec h a Ně me cka p ř ipra ve n p lá n na je ho ukr yt í do zahrani č í, a to s po mo c í t amníc h č le nů neo nacist ického hnut í. Tanvaldsko- ja blo necká bu ňka se po zat čení hla vního akt ivist y de fact o r o zp ad la. J ed not liv í č le no vé se t ak
p ř i po ji l i k liber ec k é č i ja blo ne ck é
o dno ži, a d á le po kr ačo va li v č inno st i. V t ét o d o bě již liber e cká bu ňk a ve lmi int e nz ivn ě spo lupraco va la se svými ko leg y z ně me ckého po hranič í ( resp. měst a Ž it a vy a o ko lí) .Navzá je m s e info r mo va li o akc íc h v o ko lí, 34
č i spo lupr aco va li na po ř ádání ko ncer t ů neo nac ist ick ýc h k ape l. D le výpo věd i respo nde nt a č.4 se t yt o ko ncert y ne jprve čast ě ji d ě ly na č esk é st r aně hr a nic, S mr žo vk y
ze jmé na v po dkr ko no ší, jme no vit ě v o ko lí T a nva ldu,
D es né a Dr žko va, a t o př edevš ím k vů l i le vné mu pr o ná jm u
rest aura čníc h za ř íze ní s do st at ečně ve lk o u kapacit o u sá lu pr o ú častn ík y k o nc er t u a t a k é d ík y o d le h lo s t i t ěc ht o lo k a lit . B ěž ná pr a xe b y la t ak o vá (a je do po sud), že s i jedna o so ba p ro na jala sá l i s rest aurac í za ú če le m nap ř .o sla vy naro zenin, č i svat by. Tak t o se z akce ve ř e jné st a la akc e soukro má, kam již po lic ie ČR, i kd yž byla př edem info r mo vá na o chysta né m
srazu
neo nacist ů,
ne mě la
p ř ístup. U
vc ho du
pak
stá la
o chranka je nž po ušt ě la do vnit ř o so by je n s p lat no u po zvánko u.Jak dá le uved l re spondent č.4 s it uace se z mě nila p ř ibliž n ě na p ř e lo mu r o ku 199596: T a k n ěj a k v t u h l e d o b u d o s t a l i k l u c i z e Ž i t a v y t e n j e j i c h s ki n h a u s . T o b y l a p a rá d a . P ro s t ě a b y n ed ěl a l i b o r d e l v e měs tě, k d y ž b yl i o ž ra l í a t á h l i o d h o s p o d y k h o s p o dě, t a k j i m n o r m á l ně r a d n i c e p ři k l e p l a b a r á k , na okraji Žitavy, za hodně symbolicko u marku m ěsíčn ě. Ten byl pak j e j i c h , t a m s i m o h l i d ěl a t c o c h těl i. My j s me t a m s k l u k am a z L i b e rc e j e z d i l i n a ko n c e rt y , k t e r ý s e pa k pře s u n u l i h l a vn ě t a m , p r o t o ž e s e n e p l a t i l ž ád n e j n á j e m. P r o st ě j s e m a k o r á t n a k o u p i l i p i v k a a t i m t o h a s l o , t o b y l a v eš k er á re ž i e. J o t a k y j s me t a m j e zd i l i n a t u r n a j e v s á l o vý m f o t b á l k u , t o t a m m ěl i z a se p r o n a j a t o u m í s t n í t ěl o c v ičn u . P á rk r á t t ed a při j e l i i s e m, t e d a n a f o t b a l m y sl i m , j e n ž e ni k d o o d n á s t o nebyl moc schopnej zorganizovat, kluci tady na ten sport moc nebyli, s p i š t o p i v k o a ko n c í ky , v í š j a k t o m y sl i m. V t uto do bu byl po čet akt ivních účastní k ů a s ympat izant ů (dle vyjád ř e n í respondent ů 1-3) hnut í o dhado vá n ná sledo vně- Liberec cca. 100 č le nů , Jablo nec nad N isou cca. 80 č le nů, T anva ld a o ko lí (Des ná, S mržo vk a) cca. 60 č le nů.D á se ř íci, ž e hnut í t ehd y pr o ž íva lo „z laté časy“. Za 35
nár ů st e m no výc h akt ivist ů a sympat iza nt ů stály t aké (dle respo nde nt a č. 1)
úsp ěchy
fo t ba lo vé ho
k lu bu
S lo va n
L iber ec
v do mác í
l iz e
a
zahr a nič níc h po hár ec h, ne bo ť vět š inu li ber eck ýc h o r to do xníc h fa no u šk ů (u lt ras a ho o lig a ns) t vo ř ili prá vě př íz nivc i u lt rapravice, kt e ř í „př e s fo t ba l a fandě ní“ tzv.ver bo va li no vo u krev do svýc h ř ad. Respo nde nt č.5 se k tomu vyjádř il t akto : Jo, pár novech kluků k nám p řišlo p řes f otbal. Většinou takový ty co se c h y t l i , k d y ž b y l ňá k e j ri o t ( n ep o k o j e , n á s i l n o st i ) n a s t a ďá k u . T a k o v ý t y n e j a k t i v něj š í c o s n á m a j e z d i l i i n a v ýje zd y ( f o t b a l o v á u t k á n í n a h ři š t i soupeře), pak dy cky n ěkdo po zval do hospody mezi nás. Bu ď se chytli, n e b o se n a t o v y ka š l a l i , t o b y l a j e j i c h v o l b a . F a kt j e , ž e pře s f o t b a l se k n á m d o s t a l o p á r d o b r ej c h b i t k a ř ů, i k d y ž s i t o s a m o z ře j mě m u s el i n e j dří v za s l ou ž i t . Záro ve ň si „liberečt í“ p ř e s fa no uškovsko u základnu S lo va nu L ibere c v se ver n íc h Čec hác h vyt vo ř il i va z by na akt ivist y z Če ské L íp y, Děč ína a o ko lí, kt e ř í jezdili v ho jné m po čt u navšt ěvo vat do mácí ut kání výš e z mín ě né ho k lu bu a sa mo zř e jmě po dpo ro vat své ko leg y. V t ét o do bě se t aké
mno ho náso bn ě
zvýš ila
čet no st
úto k ů
ze
st rany
neo nac ist ů
př edevším v ůč i p ř íslušníků m jin ýc h su bku lt ur (punkeř i, met a listé at d.). Je ve lic e za jí ma vé na hléd no ut do st at ist ik min ist er st va vnit ra a poro vnat čet no st úto k ů s ras ist ick ým pod t ext em na úze mí m ě st Liberec, Jablo ne c a kup ř ík ladu Ta nva ld. V po rovná ní s o st at ními d vě ma měst y vyc ház í L iber ec jako míst o , kde pr akt ick y nedo cház e lo k r as ist ick y mo t ivo va ný m út o k ů m č i je n ve lm i z ř ídk a. Re sp o nde nt č. 4 k t o mu po zna me na l: No jasně, že
nebyly žádný útoky na cikány, vždyť se jich tady náckové
vždycky báli . Cikáni byli tot iž v Lib erc i vždyck y j ednot ný co se náck ů t ýče a h l a vn ě s e j i m d o k á za l i p o s t a v i t . P a n ká či , H i p í c i a sp o l . t o neuměli, proto vžd ycky do stávali p řes držku. R ozumí š vono je p řec e 36
jednodušší ře zat furt n ěkoho kdo se ti nepostaví na odpor. Vždyť náckové dokázali v e 4-5 lid ech vymlá tit roká č (rockový kl ub Golet v L i b e r ci ) , k d e b y l o t e h d á t ře b a 5 0 l i d í. J e n že t y l i d i z a s eb o u n e s t á l i , p r o st ě d o t ý b i t k y n e šl i i k d y ž j e m o h l i v y n ýs t v z u b ec h . T a k s i h o l t náckové zvykli ře zat je. Nejč ast ě ji byly t ed y út o ky vedeny na rest aurace a klu by, kde se schá zela t zv.
„a lt er nat ivní
mlá dež “,
a
vět š ina
p r o bíha la
d le
st e jné ho
sc é nář e. P ř íz nivc i u lt r ap r a vice mě li s vo ji „z ák lad nu “ v r es t au r ac i N a p íš ťa le, kde pr o bíha l y pr a vide lné sr az y. P ř edevš í m př ed a po sko nče n í fo t ba lo výc h ut kání. Zde,d le výpov ěd i r espondent a č.5
prodiskuto va li
sko nče ný záp as, v yp i l i ně jaké mno žst v í a lko ho lu a d le st u pně o p ilo st i, a s t ím so uvis e j íc í bo jo vé ná lad y, s e v yd a li do u lic „ d ěl a t ňá k e j ri o t “ . T yto út o ky, jak pop isuje respo nde nt č.4, se ve vět šině odehrávali po sk o nče né m fo t ba lo vé m ut kán í a t ak é ve l m i ča st o zá vise l y na výs led k u spo rt o vního k lá ní: N o , n e j vět š í p ro b l é m y b yl y v žd y c k y p o f ot b a l e , t o s e st a l o p r a vi d l e m . Z á l e ž el o t o n a t o m j e s t l i S l o v a n v yh r á l , n e b o p ro h r á l . K d y ž p r o h rá l , t a k s e vět š i n o u dě č í ňá c i a č e s ko l i p á c i s e b r a l i , o d j e l i d o m a l i b e r ečá c i šl i nasraný na pár piv do Píš ťaly a pak tak y dom ů.Jo kdy ž vyhráli, to byl a jiná, t o jsme pak s klukama hlídkovali p řed Koněm (restau race Če rný K ů ň- v t é d o b ě m í s t o k d e s e v L i b e r ci s c há z el i a n a r c hi s t é a p ří z n i v c i hnutí pun k) a jenom čekali kdy dorazej vožralý náckové. Na
po dzim
v
ro ce
1999
do šlo
z ř ejmě
k ne jzávažn ě jšímu
út o ku,
in ic io va né m neo nacist y, na př íslušníky hnut í pu nk, je jic h př ívrže nc e, č i je n po uhé z ná mé. V po zd ě jš íc h več er ní ch ho d inác h zaút o čila skup in a př ibliž n ě 50 neo nac ist ů na rest aurac i Č erný Ků ň na Nerudo vě náměst í, výsled ke m byl zde mo lo va ný int er iér po ho st inst ví a 3 le hc e zraně ní (2 neo na c ist é + 1 náho dný ho st restau race) 37
( http://web.mvcr.cz/archiv2008/extremis/1999/sev_cz.html) . Jeliko ž byl aut or této práce o sobně p ř íto me n inc id e nt u (jako ná ho dn ý ho st po zn.au to ra), b ylo ve lice za jíma vé s lyš et o d respo nde nt a č.5 , je ž se akce takt éž účast nil ( jako úto čník po zn.aut ora) je ho vyjád ř e ní: N o t o j sm e se s e š l i o k o l o o sm ý p o d n á d r a ž i m , p ro t o ž e j s m e če k a l i n a kl u ky z Děčí na. Když dora zi l i , t ak j sme s e rozd ěl i l i na skupi nky po 3, po 4 a š l i j sm e k a žd é m j i n o u ce st o u k e Ko n i , k d y ž j sm e d o ra z i l i v ši c h n i , t a k jsme jen nasadili kukly a šlo se na věc.Fakt je, že spousta kluk ů se d o v n i tř a n i n e d o s t a l a , k vůl i ú z ký m u v ch o d u , t y t a m j en v e n k u st á l i a ču měl i . N o t r v a l o t o t a k 1 5 - 2 0 m i n u t . P o t o m zd r h ačk a , v e n k u j s e m s e z a se r o z děl i l i n a t y sk u p i n k y , d ě č í ňá c i m a za l i n a n á d ra ž í a my v y r a zi l i po t ěch skupinkách do různejch hospod a nonstopek. Co se t ýče u mě leck é ho a ku lt urního pro jevu neo nac ist ů z Liberecka, t ak za př echo do vý milník, lz e po važo vat vznik str ikt ně neo na c ist ické kapel y Reic he nberg v ro ce 1998 v Liberc i. Hu debně se kap e la zař ad ila mez i t yp ick ý z vuk Whit e po wer kape l (t j. jed no duché, úder né k yt aro vé r ify na po mez í ro cku a meta lu ), t exto vě pak z e začát ku vycházela ze jména z e žánr u p aga n (po ha nsk ý) mu s ic, kd y t ext y by l y z ř et e lně in sp ir o vá n y seversko u myt o lo g ií v ko mbinaci s více č i mé ně skr yt ými narážka m i o dkazujíc ími na neo nac ist ické myšlenk y. Kap e la vydala v ro ce 2004 první de mo (do t é do by t vo ř ili náp lň je jic h ko ncert ů, které byly str ikt n ě je n pro ne južší o kruh kamarád ů, po uze př evzat é vě c i) a r o k pot é jed iné d lo uho hr a jíc í a lbu m „Be z i luz í“ na k t er é m s v ů j ag r e s ivn í pr o je v ( ja k t ext o vě t ak hudebn ě) po někud o bro us ila. V so u časné do bě, dle in fo r mac í respondent a č. 5, kapela nevyvíjí ž ádné akt ivit y t j.ne na hrá vá an i nep lá nu je žád né ko ncert y. V jist o u dobu (cca 1999- 2001) byl č le ne m kapely jed e n z ne jakt ivn ě jších č le nů neo nacist ického hnut í skinhead s v Liberc i D.F. V r o ce 2002 mě l tr agicko u auto neho du p ř i kt eré za hynu l. Na je ho po čest svo lá va jí je ho so uput níc i každo r o čně p iet n í po c ho d 38
cent re m měst a Liberec. Jed ná se o z ře jmě ne jvět š í pr a videlno u akc i po ř ádano u neo nacist y na Libere cku. Ú častní se jí př ib liž n ě 80-100 symp at iz a nt ů a akt ivist ů hnut í z celé České repu blik y a pár ho st ů z Ně me ck a. R esp o nd e nt č. 5 k t o mu po z n a me na l: N o j a k u mře l D . t a k t o b y l o h u st ý . K á m o ši m u z a p l a t i l i c el e j p o h ře b , chodili kondolence z celý republiky. Na poh řeb mu p řijelo skoro 200 l i d í , f a k t s í l a . Při j e l i i n ě m čo u ři , p á r z e Ž i t a v y a p á r k l u ků z D r á žďa n . O n i u ž se m m o c n e j e zd i l i , t o v í š t y k o n t a kt y l e t a m a o ch l a d l i , s p o u s t a se jich na to vykašlala, rodina , práce a tak. To samý jak kluci tady, teda ty starší.Ale od tý doby co se po řádaj ty vzpomínkov ý pochody, tak na t o s i vš i c h ni ča s u děl a j , t e d a s a m o zře j mě k d o můž e . J o , j e zd í i ně m čo u ři , i když nepravideln ě a vždycky jen pár, naposledy tu byli čtyři z Drážďan. Př ibliž ně
v ro ce
2005
nastá vá
jist ý
út lu m,
co
se
t ýče
akt ivit
neo na c ist ické ho hnut í v Liberc i. Jak u vád í respo nde nt č.4, na vině jso u př edevším
vnit ř ní
ge nera č ní
spo ry
mezi
jed no t liv ými
skup ina mi
akt ivist ů. Zde je nutno a lespo ň př ibliž n ě na stínit jak ým zp ů sobem byli a nad á le jso u neo nac ist é v L iber c i o r gan izo vá ni a jak do chá z í k p ř íliv u no výc h č le nů. Dot yč ný k to mu uved l: No tak na začátku byla Feliniho ba nda, kdy von byl vlastně první co s eh n a l ňá k ý ma t e r i á l y a za ča l s e v o t o t r o šk u z a j í m a t , j a k o c o so u skinheads (míněna neonacistic ká odnož pozn.autora) vůbec zač. Nabalil n a s e b e k l u k y co j i m n e b y l o j e d n o j a k t o t a d y f u n g o v a l o, v ět š i n o u se z n a l i z h o s p o d , d o k t e r ej c h c h o d i l i , j a k o t ře b a V ra ž d a . S p o l e č n ě c h o d i l i d o h o s po d , n a f ot b a l , z a ča l i j e z d i t n a ňá k ý t y k o n c er t y a t a k . F e l i n i b y l t a k o v á j a ko a u t o r i t a , a l e n e b y l t o ňá k e j v ůd c e , n e b o t a k n ěj a k , t o t a d y nikdy nebylo. Prostě jeden z nás. Po st upem ča su zača ly vznikat další sku p ink y mladš íc h sympat iza nt ů 39
(vět šino u
se
rekrutovali
z žák ů
u č ň o vských
o bo r ů).
Vyhláše ným i
destinace mi a líhně mi no výc h p ř íz nivců hnut í bylo liber ecké u č ilišt ě Na Bo jišt i, s íd l išt ě Br o umo vsk á sk up ink y
se
s naž i l y
a s ním s o use d íc í s íd lišt ě P av lo vic e. T yt o
vš e mo ž ně
za i m po no vat
st ar ším
č le nů m
t zv.
„t vrdé mu jádru “. Č ím víc byly akt ivně jš í v po u lič ním násilí (t j.napadá n í ideo lo g ick ýc h o po nent ů, po p ř ípadě fa no ušků so upeř íc íc h fo t ba lo výc h k lu bů), t ím byla vět š í ša nce, že je „st arš í“ z a č no u uznávat . Dle in fo r mac í r e spo nde nt a č. 3 s i t yt o skup ink y do ko nce vys lo už il y o d „t vrdé ho
jádra “
p ř ezdívku
Kinhea ds
(Kinder
Sk inheads-d ět ští
skinheads). Jak dále po dot knul resp. č.4: Rozumíš v tý době k nám chtělo spoustu mladejch sm radů, pro ně to byla móda a ne pevný p řesvědčení. T o dycky do Píšťaly p řišla bandi čk a Ki nh ea dů, n o m y z n ic h měl i a ko rá t p r de l . Jo , kd yž k lu ci pře dv ed li , že t o m y sl e j v á žn ě, t o j a k o k d y ž s e p á r l e t sn a ž i l i a m o h l i l eg á l ně c h l a st a t , t o u ž se s ňá k e j m a d al o p očí t a t . C o d ěl a l t e n z b yt e k t o n e v i m . M o ž n á u t o h o z ůs t a l i , m o žn á n e . J o s l y š e l s e m v o d a l š í c h p a r t ičk á c h , a l e n á s t y m l aďo š i m o c ne z a j í m a l i . J a k o d o b rý k d y ž m l á t i l i ňá k ý l i n k e n y (v e s l a n g u Libereckých neonaci stů přízniv ec levic ového polit ického spektra), ale t i m t o h a s l o . N o a p a k ch u l i g á n i z f o t b al u , t y s n á m a vět š i n o u j e n ka l i l i a ja k se m ři ka l, b uď se ch yt li, n eb o se na to vy sra li . Ja k
vyp lývá
z výš e
u ved e nýc h
in fo r mac í
v L iber c i
od
jist é
do b y
fungo va lo více skup in a buněk (d le respo ndent a č.3 po čet ko lísal mez i 3 - 6 sk up ina mi po cca. 15- 20 č le nec h) , kt er é mez i se bo u udr žo va ly ve lm i ma lé
vzt ahy,
kt eré
ne byly
zro vna
nej lep ší
(viz. výše
po psaná
„nadř aze no st star šíc h“). D ík y t o mu do šlo k sit uaci, kd y skupina o ko lo t zv. “t vr dého
jádr a “
za ča la
být
p o važo vá na,
je j ic h
„ býva l ým i
o bd ivo vat e li“ ( t j. ak t ivist é, kt e ř í se ne ve š li d o p ř íz ně v ýš e z m ín ě nýc h ne jstar ších č le nů) za „akce ne schopné, je n u p iva sedící páprd y“ (respo ndent č. 6) , ne bo ť s ro zmachem inter net o výc h d iskus níc h fó r (na 40
kt erýc h
jsou
libere čt í
neo na c isté
ve lmi
akt ivní
po z n.auto ra),
se
r o z hoř e ly st a r é vn it ř n í k o n f lik t y, k t er é ve d ly k to mu , že v so u ča s né d o b ě ex ist u jí v L iber c i, d le info r ma c í r es p. č. 6, 4 sk up iny, kt er é navz á je m vů bec
ne sp o lupr ac u j í
v sou časné spo lupracu je
do bě
a
skupina
s Náro dním
na vzá je m
se
po mlo uva j í.
akt ivist ů
ze
síd lišt ě
Odpo re m
(např .
Ne jak t ivn ě jš í
Bro umo vská,
o rganizo va la
je
je nž
v Liberc i
d e mo n s t r a ci na po d po r u Sr bsk a) . ht t p://auto no mnimed ia.wo rdpress.co m/2 008/07/14/suppo rt-serbia- fro mczec h/
41
7. Záv ě r V mé
bak a lář sk é
pr ác i
js e m
se
za měř i l
na
pr o ble mat ik u
neo na c ist ick é ho k ř íd la hnut í sk inhea d s na L iber ec ku. D ř íve ne ž js e m s e do st al k t éto ko nkrét ní o t ázce, zasadil jsem d a no u pro ble mat iku do širš íc h
sou vislo st í.
V t eoret ické
část i
své
práce
jsem
ne jd ř íve
char akt er izo va l o t ázku nac io na lis mu, jako žt o jed no ho z výz na mn ýc h (ne- li
ne jv ýz na mn ě jších)
neo na c is mu.
Dá le
jse m
id eo výc h
po psa l
zdrojů
h ist ori i
nacismu,
h nut í sk inhea d s
pot ažmo ve
s v ět ě,
v býva lé m Č eskos lo ve nsku a v so u časné České republice. V prakt ick é část i baka lář ské práce jse m vyc há ze l z poznat k ů, které js e m z ísk a l pr o st ř ed nict vím t er én ního výzk u mu. Kl íčo vým t é mat e m mé ho výzku mu byla o t ázka, zda specifické vlast no st i Libereck é ho r eg io nu ( S udet ) m ě ly a ma j í n ě jak ý v l i v na vz nik, vývo j a fo r mo vá n í h nu t í sk inheads v t ét o lo ka lit ě. Ko nkr ét ně jse m se s na ž il s ledo vat , zd a „d ne šní“
se vero češt í
neo nacist é,
při
fo r mo vá ní
vlastní
skup ino vé
ide nt it y, vyc há ze jí z o dkazu sudeto německ ýc h na c ist ů – t zv. ot ázka „sudeťá ct ví“ če ských neo na c ist ů. Pokud t ento fakt o r má n ě jak ý vliv na skup ino vo u ide nt it u míst n íc h neo naz is k ins, t a k v jaké m íř e a jak ým i vývo jo vými fázem i se tato subku lt ura ubírala. Na základě získa nýc h po znat k ů a info r mac í je mo ž né konstato vat , že t yt o geohisto rické aspekt y ur č it ý vliv na fo r mo vá ní místní neo nacist ické scény mě ly. Jed ná se však o vliv z hled iska fo r mo va ní ko lekt ivn í ide nt it y o krajo vý, c harakt erist ick ý po uze pro ranno u fáz i vývo je hnut í skinheads na L iberecku (pr vní po lo vina devad esát ýc h let ). T ento v liv se s ice p ř í mo nep r o je vo va l v mat er iá ln í ku lt u ř e p ř ís luš ník ů hnut í ( náš ivk y, st reet art, vla jk y at d.) , nic mé ně je pat rný v ku lt u ř e ne hmo t né, p ř edevší m v aspekt u
ja z yko vé m.
Ko nkrét ně
se
jed na lo
o
výr az y
o vlivn ě né
ně meck ým jaz yk e m – t zv. ger ma nismy (např . l i n k e n – označe ní pro le vico vě s m ýš le j íc ího jed ince , kamara den – p ř ís lu š níc i ne o nac ist ick é 42
o dno že hnut í skinheads). Z ř e jmě nejvýrazně ji se t ent o fakt pr o je vi l v názvu jed iné neonac ist ické hude bní skup iny v Liberci – Reichenberg. Z hledisk a
t zv.
ko nst ato vat ,
sud ěťácké
že
t ento
ident it y
fakto r
severo česk ýc h
mě l
skup ino vý
neo nac ist ů, charakt er
lz e
po uze
v de vadesát ýc h let ech. V t éto do bě se k to mut o o dkazu hlási ly d v ě bu ňk y na z isk inhead s ( Če ská Líp a a T a nva ld) , kt er é se již ro zpad ly a je j ic hž č le no vé se ná s led ně z ap o ji l i d o st r ukt ur a a kt ivit da lš íc h neo na c ist ick ýc h skupin, u kt erýc h však již t ent o vliv ne ní t ak pat rný. Co se t ýč e v ývo je neo nac ist ické sk inhead ské scé ny v t éto lo ka lit ě, je mo ž né ř íc i, že se pro filo va la od o smdesát ýc h let do so u časno st i. Ne jvět š í
r o z mac h
devadesát ýc h let.
t at o
subku lt u r a
V so u časné do bě
zaž íva la je
na
v dr uhé
po lo vin ě
Libereck u pat rná ur č it á
st agnace neo nac ist ick ýc h akt ivit . D ůvo de m t éto s it uace jso u ro zpo r y uvnit ř h nut í ( sp o r y a nes ho d y mez i je dno t liv ými lo ká ln í mi b u ňka m i) . Tato fáze však můž e být je no m do ča sno u. Do mnívám se, že do jd e k sit uac i,
kd y
neo nac ist ičt í
sk inhead s
v Liberc i
budo u
následo vat
vývo jo vé t r end y, kt er é jso u již pat r né v n ěkt er ýc h r eg io nec h Česk é republ ik y. Ko nkrét ně mám na mys li sna hu o užší spo luprác i mez i jed no t liv ými r eg io ná ln í mi o r gan iza ce m i a z a č le n ě ní s e d o mez inár o dníc h st r ukt u r. Dá le jso u pat r né t e nde nc e če sk ýc h neo na c ist ick ýc h in ic iat i v vysto upit z ilegalit y a pro st ř ednict vím po lit ick ýc h subjekt ů (D ě lnic ká st rana, Nár o dní st rana) s vé akt ivit y lega lizo vat . D le mého názo ru , t yt o t rendy mo ho u do budo ucna charakt erizo vat další vývo jo vo u fáz i če ské neo na c ist ické scé ny.
43
8. S e zn a m p o u ži t é li t e ra t u ry a d a lš í ch zd ro j ů i n f o rma c í L it e ra t u ra D AN I CS , Š . : E xt remi smu s, hro zba de mo krac ie , P r aha : P o lice H ist o r y 2002., ISBN 80-86477-07- X. F AR IN , K la u s- S E I D E L- P IE LE N , E be ha r d: Skinheads, Münc he n: Ver la g C. H. Beck 1993. G E E RT Z, C. : I n t e r p re t a c e ku l t u r, P raha: So c io lo g ické nak ladat e lst v í 2000, ISBN 80-85850-89-3. G E LLN E R, E . : N á ro d y a n a c i o n a l i s m u s, Pr aha: Nak la dat e lst v í Jo se f Hř íba l 1993, I SBN 80-901381-1-X. HROCH, M.: Pohledy na národ a nacionalismus : čítanka textů, P r aha : So cio lo g ické nakladat e lství, 2003, ISBN: 80-86429- 20-2. CH ARV ÁT, J.: Nacismus na per ifer ii, N ový pro sto r, 30.10. 2006 č. 270 CH ARV ÁT, J.: Zazo baní bíl í fe šác i, Nov ý pro sto r, 30.10. 2006 č. 270 CH ME LÍ K, J. : E x t r e m i sm u s a j eh o p r á vní a s o ci o l o g i c k é a sp e k t y Praha : Linde, 2001, ISBN: 80- 7201-265-7 KU ŘÍ K, B. : D ia g nó z a na c io na l is mu s ht t p://www. ant ifa.cz/ nc lanky.p hp ?id=9& t ab= mt eo rie st aže no dne 30.11 . 2006 M ARE Š , M. : Pravicový extremismu s a radikalismus v ČR , Br no : Barr ist er P rinc ipa l: Ce nt r u m str at eg ick ýc h studií 2003. IS BN 8086598-45-4. M ARE Š , M . : T r end y o d T e mž e. Ref lex , 7. 6. 2 00 1. (http:// www.refle x.cz/ Clanek6180.ht ml) MI LZ A, P . : E vr o pa v čer nýc h ko š i l íc h, P r aha: T he mis 2005. I S BN 8 0 7312-044-5. N E T OLI CKÝ , T . : S ubk u lt u r a sk in he ad s ht t p : // www. ant ifa. cz/ nc la nk y. p hp ?id=3 & t ab= mku lt u r a 30.11. 2006 44
st aže no
dne
NH. : Hr dí sudet e nla nd sk ins a ne b náš č lo věk na s e ver u Čec h, Fa nz i n Če sk ý št í t - i n f o r ma čn í l i s t Vl a s t en e c ké l i g y, červenec 1994 S VRŠ E K, J. : Neo na c is mu s a e xt r é mn í na c io na l is mu s v E vr o p ě ht t p : // sk inheado vo . mist o . cz/ _MAI L_/ st rank y/ sk inheads/ Neo nacko ve. ht m staženo dne 26.11. 2006 ŠTRÁFELDOV Á, M.: 9.květ na 1945 vyv ě šovali N ě mc i v Liberc i bílé prapory ht t p : // w w w . r a d io . c z / p r int / c z / 6 60 7 6 Další zd roj e i n fo rma cí A ri j sk ý b oj č. 3, Hro no v B u l l e t i n I nf o r m ačn í h o s e rv i s u H O S T - Hnut í o bča nsk é a to lerance, 1994
so lidar it y
Če sk ý št í t - i n f o r ma čn í l i s t Vl a s t en e c ké l i g y, červenec 1994 Nová Evropa, Bo he mia H e mmer sk inhea d s, 1995 Wh i t e Wa r i o r s č. 5, No vý J ič ín I n t ern e t Ant ifa ČR (ht t p://www.ant ifa.cz/) ( o věř eno ke dni 25.3. 2009). Bezpeč no st ní info r mač ní služ ba (2007) : Češt í neo nac ist é se zvid it e lňu jí (htt p://www. bis.cz/ n/2007- 07-10- cesti- neo naciste- se-zvid it e lnu ji. ht ml) (o věř eno ke dni 25.3. 2009). Minister stvo vnit ra ČR (2006): I nfo r mace o pro ble mat ice extr emis mu na úze mí Če ské republik y v ro ce 2005 ( ht t p : // ww w. mvc r. c z/ do k u me nt / ind e x. ht m l) ( o vě ře no k e dn i 2 5. 3 . 20 09) . Minister stvo vnit ra ČR (2007): I nfo r mace o pro ble mat ice extr emis mu na úze mí Če ské republik y v ro ce 2006 ( ht t p : // ww w. mvc r. c z/ do k u me nt / ind e x. ht m l) ( o vě ře no k e dn i 2 5. 3 . 20 09) . Náro dní o dpo r htt p://www.odpor.org/ ht t p://web. mvcr. cz/arc hiv2008/e xt remis/ 1999/se v_cz.ht ml ht t p://auto no mnimed ia.wo rdpress.co m/2 008/07/14/suppo rt-serbia- fro m45
czec h/
46
