Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií

Problematika zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace

Bc. Veronika Sluková

Diplomová práce 2015

PROHLAŠUJI: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.

V Pardubicích dne 4. 5. 2015 ………………..………….. Bc. Veronika Sluková

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce PhDr. Magdě Taliánové, Ph.D., za čas věnovaný konzultacím, cenné rady a dokonalé splnění role vedoucí práce. Děkuji též Ing. Janě Holé, Ph.D., za konzultace zaměřené na zpracování výzkumné části diplomové práce. Rovněž velice děkuji všem mým respondentkám, bez kterých by nebylo možné diplomovou práci na toto téma zpracovat, a mé skvělé rodině i dalším blízkým osobám, jejichž podpora mi dodávala sílu pokračovat.

ANOTACE Diplomová práce se zabývá problematikou zátěžě sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace. Teoretická část diplomové práce je s pomocí odborné literatury zaměřena na popis pracoviště centrální a přisálové sterilizace, problematiku zátěže, stresu a rizikových faktorů pracovního prostředí. Ve výzkumné části jsou uvedeny výsledky výzkumu, které byly získány prostřednictvím nestandardizovaného a standardizovaného Meisterova dotazníku zjišťujícího percepci psychické pracovní zátěže. Hlavním cílem této práce je provést komparaci zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace.

KLÍČOVÁ SLOVA fyzická zátěž, psychická zátěž, pracovní zátěž, Meisterův dotazník, sestry, centrální sterilizace, přisálová sterilizace

TITLE The Problems of Occupational Load of Nurses Dealing with Central Sterilization and Sterilization in an Operating Theatre

ANNOTATION Master thesis deals with the problems of occupational load of nurses dealing with central sterilization and sterilization in an operating theatre. The theoretical part is using professional literature focused on description of central sterilization and sterilization in an operating theatre, definition of load, stress and risks factors at workplace. In the empirical part of this thesis are presented the results of the survey, which were gained through the non standardized and standardized Meister´s questionnaire evaluating perception of occupational psychic load. The main aim of thesis is to perform comparison of occupational load of nurses dealing with central sterilization and sterilization in an operating theatre.

KEYWORDS physical load, psychic load, occupational load, Meister´s questionnaire, nurses, central sterilization, sterilization in an operating theatre

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................12 VÝZKUMNÉ CÍLE ................................................................................................................13 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................14 1 PRACOVIŠTĚ CENTRÁLNÍ A PŘÍSÁLOVÉ STERILIZACE....................................15 1.1 Pracoviště centrální sterilizace ......................................................................................15 1.1.1

Náplň práce sester na pracovišti centrální sterilizace ...............................................15

1.2 Pracoviště přísálové sterilizace ......................................................................................17 1.2.1 2

Náplň práce sester na pracovišti přísálové sterilizace ..............................................17

ZÁTĚŽ VERSUS STRES ..............................................................................................19

2.1 Charakteristika zátěže ....................................................................................................19 2.1.1

Druhy zátěže .............................................................................................................20

2.2 Charakteristika stresu ....................................................................................................20 3

RIZIKOVÉ FAKTORY NA PRACOVIŠTI CENTRÁLNÍ A PŘÍSÁLOVÉ

STERILIZACE .......................................................................................................................23 3.1 Chemické faktory ............................................................................................................23 3.1.1

Charakteristika ..........................................................................................................23

3.1.2

Působení chemických látek na sestru........................................................................24

3.2 Fyzikální faktory .............................................................................................................26 3.2.1

Charakteristika ..........................................................................................................26

3.2.2

Působení fyzikálních faktorů na sestru .....................................................................27

3.3 Fyzická zátěž ...................................................................................................................27 3.3.1

Charakteristika ..........................................................................................................27

3.3.2

Působení fyzické zátěže na sestru .............................................................................28

3.3.3

Posuzování fyzické zátěže ........................................................................................28

3.4 Biologická zátěž ...............................................................................................................30 3.4.1

Charakteristika ..........................................................................................................30

3.4.2

Působení biologických činitelů na sestru ..................................................................31

3.5 Psychická zátěž ................................................................................................................32 3.5.1

Charakteristika ..........................................................................................................32

3.5.2

Působení psychické zátěže na sestru .........................................................................33

3.5.3

Posuzování psychické zátěže ....................................................................................33

3.6 Pracovní zátěž .................................................................................................................34 3.6.1

Charakteristika ..........................................................................................................34

3.6.2

Působení pracovní zátěže na sestru ...........................................................................35

3.6.3

Meisterův dotazník ...................................................................................................35

VÝZKUMNÁ ČÁST ...............................................................................................................37 4

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................................................................38

5

METODIKA PRÁCE .....................................................................................................39

5.1 Charakteristika respondentek .......................................................................................39 5.2 Charakteristika výzkumného šetření ............................................................................39 5.3 Charakteristika dotazníku .............................................................................................40 5.4 Vyhodnocení získaných dat............................................................................................41 6

INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT ........................................................................42

6.1 Základní a demografické údaje .....................................................................................42 6.2 Zhodnocení fyzické zátěže ..............................................................................................46 6.3 Zhodnocení podmínek pracovního prostředí ...............................................................56 6.4 Zhodnocení psychické pracovní zátěže .........................................................................61

6.4.1

Vyhodnocení podle otázek........................................................................................61

6.4.2

Klasifikace zátěže .....................................................................................................64

7

PŘÍPADOVÁ STUDIE...................................................................................................66

8

DISKUZE ........................................................................................................................73

8.1 Výzkumná otázka č. 1 .....................................................................................................73 8.2 Výzkumná otázka č. 2 .....................................................................................................75 8.3 Výzkumná otázka č. 3 .....................................................................................................76 8.4 Výzkumná otázka č. 4 .....................................................................................................78 9

ZÁVĚR ............................................................................................................................80

10 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ...............................................................83 11 SEZNAM PŘÍLOH.........................................................................................................87

SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK Seznam obrázků Obrázek 1 Specializace a kurzy ................................................................................................44 Obrázek 2 Zastoupení sester v jednotlivých krajích .................................................................45 Obrázek 3 Manipulace s břemeny těžšími než 5 kg .................................................................46 Obrázek 4 Manipulace s břemeny spojená se vznikem nepřijatelné pracovní polohy .............47 Obrázek 5 Náročnost ruční manipulace s břemenem způsobená jeho povahou .......................48 Obrázek 6 Náročnost ruční manipulace s břemeny způsobená nepříznivými podmínkami .....49 Obrázek 7 Spokojenost sester s hmotností břemen ..................................................................50 Obrázek 8 Nepravidelnost režimu při výkonu práce ................................................................51 Obrázek 9 Nepravidelnost odpočinku při výkonu práce ..........................................................52 Obrázek 10 Setrvání ve vynucené pracovní poloze ..................................................................53 Obrázek 11 Výskyt zdravotních obtíží .....................................................................................54 Obrázek 12 Sestrami uvedené zdravotní obtíže ........................................................................55 Obrázek 13 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu ..........56 Obrázek 14 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska hluku ................................................57 Obrázek 15 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska osvětlení...........................................58 Obrázek 16 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty ..............................................59 Obrázek 17 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti ............................................60 Obrázek 18 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty ..............................................69 Obrázek 19 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti ............................................72

Seznam tabulek Tabulka 1 Pohlaví respondentů.................................................................................................42 Tabulka 2 Zastoupení sester na úsecích sterilizace ..................................................................42 Tabulka 3 Základní statistické ukazatele věku sester přísálové a centrální sterilizace ............43 Tabulka 4 Základní statistické ukazatele délky praxe sester přísálové a centrální sterilizace 43 Tabulka 5 Uvedené druhy specializací a kurzů ........................................................................44 Tabulka 6 Kritické hodnoty mediánů .......................................................................................61 Tabulka 7 Hodnoty mediánů dvou souborů sester v porovnání s kritickými hodnotami .........62 Tabulka 8 Přehled hodnot mediánů pro jednotlivé faktory – sestry přísálové sterilizace ........64 Tabulka 9 Přehled normovaných rozmezí součtu mediánů ......................................................64 Tabulka 10 Přehled hodnot mediánů pro jednotlivé faktory – sestry centrální sterilizace .......65 Tabulka 11 Přehled normovaných rozmezí součtu mediánů ....................................................65 Tabulka 12 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty sestrami PS...........................67 Tabulka 13 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty sestrami CS ..........................67 Tabulka 14 Základní statistické ukazatele hodnocení PP z hlediska teploty ............................68 Tabulka 15 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti sestrami PS .........................70 Tabulka 16 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti sestrami CS ........................70 Tabulka 17 Základní statistické ukazatele hodnocení PP z hlediska vlhkosti ..........................71

ÚVOD Profese sestry se obecně řadí mezi nejnamáhavější, nejnáročnější a nejodpovědnější povolání. Po všeobecných sestrách se kromě spolehlivosti, empatie, nezištnosti, obětavosti a svědomitosti vyžaduje také neustálé vzdělávání a učení se novým dovednostem. Je známa skutečnost, že výkon této profese je při práci s nemocnými spojen jak s chvílemi radostnými a veselými, tak s chvílemi těžkými a smutnými, což příliš neplatí u skupin sester, kterými se zabývá tato diplomová práce. Perioperační sestry zastávají hned několik rolí, roli instrumentářky, obíhající sestry a roli sestry nástrojové, dalo by se ovšem říci, že sestry zaměstnané na operačním sále nejsou v tak intenzivním kontaktu s klienty jako všeobecné sestry na jiných odděleních. Sestry zaměstnané na centrální sterilizaci nejsou s nemocným v kontaktu vůbec, přesto na ně při výkonu povolání působí celá řada stresorů. V současném století, ale i ve stoletích minulých, se problematikou zátěže a stresu zabývalo mnoho autorů. Jak uvádí Hladký a Židková (1999, s. 7) ,,bez zátěže není život představitelný“ a u sesterského povolání tento výrok platí dvojnásob. V nynější době je v odborné literatuře přece jen věnováno více pozornosti psychické zátěži, jež se vztahuje k syndromu vyhoření, než zátěži fyzické a zátěži způsobené mikroklimatickými podmínkami. Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace, tedy sester, které se jistě podílejí na filozofii sesterské profese, přestože s nemocným téměř nebo vůbec nepřichází do kontaktu. Za své mnohaleté studium na zdravotnické škole a dvou fakultách zdravotnického zaměření jsem měla již několikrát možnost navštívit pracoviště centrální sterilizace a vidět i náplň práce perioperačních sester na sterilizacích přísálových. Z poznatků, které jsem získala díky těmto exkurzím, dokonce i z absolvování povinné praxe na těchto pracovištích, mohu usoudit, že sestry a další nelékařský zdravotnický personál pracující zejména na úseku centrální sterilizace je vystaven široké škále nepříznivých vlivů vyplývajících z pracovního procesu. Z tohoto důvodu si myslím, že by zátěž sester pracujících na tomto pracovišti neměla být podceňována, jelikož může přinést neblahé důsledky právě tak jako zátěž sester pracujících na jiných odděleních. V následujícím textu je uveden teoretický přehled týkající se problematiky zátěže na pracovišti centrální a přísálové sterilizace. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu realizovaného za pomoci nestandardizovaného a standardizovaného Meisterova dotazníku. 12

Výzkumné cíle Hlavní výzkumný cíl Hlavním cílem diplomové práce je provést komparaci zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace. Cíl pro teoretickou část Dílčím cílem teoretické části diplomové práce je zpracování uceleného teoretického přehledu týkajícího se problematiky zátěže sester na úseku centrální a přísálové sterilizace. Cíle pro výzkumnou část 1. Zjistit, na jakém úseku sterilizace je fyzicky náročnější práce z hlediska manipulace s břemeny. 2. Zjistit, jak hodnotí pracovní prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace. 3. Zjistit, jak hodnotí klimatické podmínky pracovní prostředí sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace. 4. Zjistit, jaký je stupeň psychické pracovní zátěže u sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace.

13

TEORETICKÁ ČÁST

14

1 PRACOVIŠTĚ CENTRÁLNÍ A PŘÍSÁLOVÉ STERILIZACE 1.1 Pracoviště centrální sterilizace Hromadná příprava sterilního materiálu ve zdravotnických zařízeních vedla ve světě od 40. let a u nás od 70. let minulého století k výstavbě specializovaných pracovišť. Centrální sterilizace (CS) je specializované zdravotnické pracoviště, které plní svou činností velice důležitou úlohu v bariérovém režimu ošetřovatelské péče, spadá pod nejúčinnější složku prevence nozokomiálních nákaz a zajišťuje komplexní služby v přípravě sterilních zdravotnických prostředků (ZP) pro operační sály a jednotlivá oddělení nemocnice. Sterilní zdravotnické prostředky může zajišťovat na základě smluvních vztahů i pro externí partnery, například pro ambulance gynekologů, urologů a praktických lékařů (Wichsová, 2013, s. 140). Pracoviště centrální sterilizace je prostorově členěno. Stavební uspořádání pracovních částí centrální sterilizace se obvykle rozděluje na tři zóny: zónu nečistou (zahrnující část příjmu použitých zdravotnických prostředků, přípravy sterilizace, pracoviště pro dezinfekci přepravek a transportních vozíků), zónu čistou (zahrnující všechny místnosti sterilizace s výjimkou místností v zóně nečisté) a zónu aseptickou (zahrnující část, ve které dochází k manipulaci s již vysterilizovanými zdravotnickými prostředky). Pracoviště centrální sterilizace je také vybaveno potřebnou dekontaminační technikou, sterilizačními přístroji a jeho chod je zabezpečen odbornými pracovníky. Zřizování centrálních sterilizací, jejich technické vybavení, provoz a organizace práce vychází z metodického návodu MZ ČSR z roku 1981 k vyhlášce č. 121/1974 Sb., typizačních směrnic pro zdravotnické stavby MZ ČSR z roku 1987, směrnic MZ ČR pro zdravotnické stavby z roku 1995 k vyhlášce č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení (Šrámová a kol., 2013, s. 239; Reichert a Young, 1997; Wichsová, 2013, s. 140).

1.1.1 Náplň práce sester na pracovišti centrální sterilizace Personál centrální sterilizace provádí předsterilizační přípravu, balení, sterilizaci, skladování a transport zdravotnických prostředků nejen pro celé zdravotnické zařízení. Vše se řídí zásadami validace podle platné vyhlášky MZ ČR č. 284/1990 Sb., o správné výrobní praxi, vyhláškou MZ ČR č. 306/2012 Sb., zákonem o zdravotnických prostředcích č. 123/2000 Sb. a českými technickými normami ČSN EN. Zajišťování kvality vychází z ISO norem a standardů běžných v jiných zemích (Šrámová a kol., 2013, s. 239). 15

Úsek příjmu použitého materiálu Na úseku centrální sterilizace se v části příjmu použitého materiálu může uplatnit všeobecná sestra se specializací v perioperační péči, s registrací nebo sestra se zvláštní způsobilostí pro sterilizaci, kterou získá formou specializačního modulu nebo certifikovaného kurzu. Všeobecná sestra kontroluje žádanky, které jsou nedílnou součástí materiálu transportovaného ke sterilizaci, na žádance musí zkontrolovat, zda souhlasí počet a typ položek s přijímaným materiálem ke sterilizaci a typ sterilizace uvedené na žádance, sestry musí také zkontrolovat čistotu přijímaných zdravotnických prostředků a zajišťují obsluhu mycích automatů (Wichsová, 2013, s. 141). Úsek setovací V části setovacího úseku centrální sterilizace sestry zpracovávají pouze čistý materiál převážně z operačních sálů, ale také ze soukromých ordinací praktických lékařů, urologů a gynekologů. V této části probíhá důležitá funkční kontrola přijatých nástrojů. V případě, že by byl na sterilizační pracoviště expedován vadný nástroj, dochází v rámci možností pracoviště k jeho výměně. V setovacím úseku provádí sestry také ošetření nástrojů, početní kontrolu nástrojových sít a dochází zde také k setování podle daných seznamů, případně podle obrazové dokumentace. Po dokončení předchozích činností dochází k třídění materiálu podle druhu požadované sterilizace, k následnému balení materiálu, jeho označení a sterilizaci. Všeobecná sestra především setuje materiál. Je také kompetentní k tomu, aby určila vhodný typ sterilizace pro konkrétní zdravotnické prostředky a prováděla testování sterilizačních přístrojů. Určení vhodného sterilizačního obalu a dokumentace sterilizačního procesu je rovněž důležitou pracovní náplní všeobecné sestry (Wichsová 2013, s. 142). Aseptická část V aseptické části všeobecné sestry vyjímají vysterilizovaný materiál ze sterilizačních přístrojů a provádí jeho další kontrolu a následnou distribuci na příslušná oddělení. Všeobecná sestra zodpovídá v aseptické části za to, zda je veškerý vysterilizovaný materiál označen datem sterilizace a expirace. Provádí také kontrolu celistvosti a neporušenosti obalů a kontrolu procesu sterilizace. Po vykonání výše uvedených činností připravuje sterilní zdravotnické prostředky k expedici dle žádanek a kontroluje uložení sterilního materiálu do expedičních obalů a přepravních skříní (Wichsová, 2013, s. 143).

16

1.2 Pracoviště přísálové sterilizace Přísálová sterilizace je důležitou součástí operačního sálu v takovém zařízení, kde není možné využívání centrální sterilizace. Na každou směnu je pro sterilizaci použitých zdravotnických prostředků vyčleněna obvykle jedna všeobecná sestra, která proces sterilizace pro potřeby operačního sálu řídí. Dle zvyklostí daného operačního sálu se s všeobecnou sestrou na činnostech spojených s dekontaminací, předsterilizační přípravou a samotnou sterilizací podílejí ještě sanitáři a sanitářky daného operačního sálu. V dnešní době má většina operačních sálů a jejich přísálová sterilizace k dispozici tzv. flash sterilizaci, tedy bleskovou sterilizaci. Tato sterilizace je využívána během operačních výkonů, kdy není z časového důvodu možné odeslat použitý zdravotnických prostředek na centrální sterilizaci, nebo v případě, kdy je daný materiál jedinečný a nutný pro znovupoužití v blízké budoucnosti. Sterilizační cykly i jim předcházející předsterilizační příprava musí probíhat podle daných parametrů sterilizace. Za správnost celého procesu sterilizace je odpovědná perioperační sestra spolu se staniční sestrou operačních sálů (Wichsová 2013, s. 143).

1.2.1 Náplň práce sester na pracovišti přísálové sterilizace Perioperační sestry pracující na operačním sále jsou kompetentní, jak stanovuje vyhláška č. 424/2004 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, která popisuje i kompetence perioperačních sester, k provádění specializovaných dezinfekčních a sterilizačních postupů bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Perioperační sestry se v rámci plnění zadaných úkolů dělí na instrumentářky, obíhající (pomocné cirkulující) sestry a na sestry nástrojové, jejichž náplní práce je péče o nástroje, sestavování sít a příprava speciálních zdravotnických prostředků pro konkrétní operační výkony. V praxi dochází ke změnám těchto funkcí v pravidelně krátkých intervalech, to znamená, že se perioperační sestry (s výjimkou sester anesteziologických) v zastávání těchto funkcí pravidelně střídají. Na operačním sále provádějí nástrojové sestry prostřednictvím mycích automatů očistu operačních nástrojů, která spadá do předsterilizační přípravy. Nástrojové sestry provádí také sušení zdravotnických prostředků po jejich umytí a kontrolují účinnost mycích zařízení minimálně jedenkrát týdně. Speciálním typem čisticího zařízení jsou ultrazvukové čističky, které slouží pro čištění dutých nástrojů a jemného instrumentária. Tyto čističky dočišťují výše uvedený materiál při frekvenci 35 kHz po jeho předchozím umytí a dezinfekci. Další činností nástrojových sester je obsluha sterilizačního přístroje. Mezi typy sterilizátorů, které sestry 17

na operačních sálech obsluhují, se řadí autoklávy (autokláv s parním vyvíječem, autokláv připojený k centrálnímu rozvodu páry a flash autokláv – malý příruční autokláv sloužící ke sterilizaci nebalených nástrojů bez dutin k bezprostřednímu použití), horkovzdušné sterilizátory a plazmové sterilizátory. V předchozích letech byly hojně používány horkovzdušné sterilizátory, které se ale v posledních letech z operačních sálů vytratily, jelikož nesplňovaly hygienické nároky na obalovou techniku. V současné moderní době jsou stále častěji využívány plazmové sterilizační přístroje, jejichž výhoda tkví v tom, že jsou vhodné pro sterilizaci termolabilního materiálu. Nevýhodou plazmového sterilizátoru jsou jeho stále vysoké pořizovací náklady, ale také omezení na určité druhy materiálu. Do tohoto druhu sterilizačního přístroje není možno vkládat materiál vyrobený na bázi celulózy, ale také savý a porézní materiál. Přístroje zajištující sterilní materiál prostřednictvím chemické sterilizace (sterilizace etylenoxidem a formaldehydem) nejsou pro provoz na operačním sále vhodné. Místnost, ve které chemická sterilizace probíhá, musí být stavebně oddělena od ostatního provozu, což na operačních sálech není dost často možné (Jedličková, 2012; Wichsová, 2013, s. 143). Nástrojová sestra tedy pracuje převážně na přísálové nebo centrální sterilizaci. Mezi hlavní úkoly nástrojové sestry se řadí péče o nástroje, sestavování sít a příprava zdravotnických prostředků ke sterilizaci, konkrétně tedy nástrojové sestry provádí a kontrolují předsterilizační přípravu zdravotnických prostředků, kontrolují a ošetřují zdravotnické prostředky, sestavují síta pro jednotlivé výkony, balí zdravotnické prostředky do schválených obalů, provádí a kontrolují sterilizaci, monitorují a vyhodnocují mycí a sterilizační procesy chemickými nebiologickými indikátory, kontrolují a třídí vysterilizované zdravotnické prostředky, vyhodnocují procesové chemické testy, jenž jsou umístěny na sterilizačním obalu, zajišťují také transport a skladování sterilních zdravotnických prostředků, vedou dokumentaci vztahující se k výkonu práce na přísálové sterilizaci a dbají na dodržování epidemiologických podmínek – používají ochranné pomůcky, tedy brýle, zástěry, ústenky a čepice (Jedličková, 2012; Wichsová, 2013, s. 143).

18

2 ZÁTĚŽ VERSUS STRES 2.1 Charakteristika zátěže Pojem zátěž pod sebou skrývá mnoho významů, toto slovo lze tedy chápat jako obecný pojem. Zátěž může být pro organismus prospěšná, ale i škodlivá. Při prožívání zátěže dochází v organismu jedince k celkové aktivizaci, která s sebou přináší jevy jako zrychlený dech, zrychlená srdeční činnost, napětí a také vzrušení. Během prožívání zátěže může ovšem v organismu docházet i k jevům opačným, jako jsou úzkost, strach, nejistota, mlčení a celkový útlum. Obecně se dá tvrdit, že v zátěžové situaci se objevují i prvky neadaptivní až patologické, kromě prvků přizpůsobivých. O tom, zda vůbec dojde k překonávání a překonání zátěže, rozhoduje mnoho faktorů. V první řadě stupeň konkrétní zátěže, ale také vlastnosti a stav konkrétního jedince. Způsob, jakým jedinec k zátěži přistupuje, je rovněž důležitým faktorem (Zacharová a kol., 2007, s. 55; Hladký a Židková, 1999, s. 7). V souvislosti s vyrovnáváním či překonáváním zátěže se v odborné literatuře objevují dva základní pojmy, konkrétně adaptace a zvládání (coping). Slovo adaptace pochází z latinského složeného tvaru „ad-aptare“, které v překladu znamená vyzbrojit se k boji, připravit se na boj. (Baumgartner, 2001). Pravděpodobně vůbec nejznámější definicí copingu je definice formulovaná R. S. Lazarusem a jeho kolegou F. Cohenem. ,,Zvládáním (koupinkem) se rozumí snaha – jak intrapsychická, tak zaměřená na určitou činnost – řídit, tolerovat, redukovat a minimalizovat vnitřní i vnější požadavky kladené na člověka a střety mezi těmito požadavky. Jde přitom o požadavky mimořádně vysoké, které člověka značně namáhají a zatěžují nebo převyšují zdroje, které má daná osoba k dispozici“ (Lazarus, Cohen in Křivohlavý, 1994, s. 43). Nicméně, oba výše uvedené pojmy (adaptace a zvládání) se vztahují k aktivitě člověka v zátěžové situaci, existují mezi nimi však určité odlišnosti. Za adaptaci je považováno vyrovnání se s takovou zátěží, jež je pro člověka běžná, tedy poměrně slušně zvládnutelná. Zvládáním se rozumí boj člověka s nepřiměřenou nadlimitní zátěží. Nadlimitnost zátěže je možné chápat buď z hlediska její intenzity, nebo z hlediska jejího trvání. Zvládání tak vlastně představuje jakýsi ,,vyšší stupeň adaptace“, při kterém jde o řešení takových krizí, kdy jedinec nemá pro řešení problémů dostatečné znalosti ani dovednosti, a proto řešení musí hledat, ověřovat či zkoušet (Křivohlavý, 1994, s. 7).

19

2.1.1 Druhy zátěže Jak bylo již výše uvedeno, definice zátěže je obecná. Je spojená různými druhy vlivů, jenž působí na jedince jako na člověka bio-psycho-sociálního. Podle působících podnětů a primárních reakcí se zátěž dělí na tři níže uvedené druhy (Hladký a Židková, 1999, s. 8). 1. Fyzická zátěž (stres): požadavky se týkají především svalové činnosti, organismus funguje jako zdroj energie, svalová činnost se odráží v psychickém prožívání. 2. Psychická zátěž (stres): proces primárně psychického zpracování a následného vyrovnání se s požadavky životních a pracovních situací, tělesné reakce jsou druhotné, vyvolané psychickým procesem. Psychická zátěž má své vlastní druhy: a) Senzorická zátěž vyplývá z požadavků na činnost periferních smyslových orgánů a jim odpovídajících struktur centrálního nervového systému. b) Mentální zátěž vyplývá z požadavků na zpracování informací kladoucích nároky na pozornost, paměť apod. c) Emoční zátěž vyplývá ze situací vyvolávajících citovou odezvu. 3. Biologická zátěž (stres): činitelé tohoto druhu zátěže mají fyzikální, chemickou nebo biologickou povahu, organismus odpovídá primárně biologicky, psychické reakce jsou druhotné.

2.2

Charakteristika stresu

,,Každý den dostávám stále více a více úkolů. Povinnosti se hromadí, ale sil nepřibývá. Nikdo se nezajímá o to, jak mi je, a přitom mně je často tak těžko. Únavou téměř upadám, vláčím se životem a o tom, že bych radostí zpívala a tančila, si mohu nechat jen zdát. Nikdo si nedovede představit, jak je mi často z toho všeho, co musím a mám stihnout – a já to nestíhám. A to ještě nemluvím o rodině!“ (Křivohlavý, 2010, s. 9) O vymezení termínu stres bylo vedeno mnoho diskuzí zejména koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let. V anglicky psané literatuře byla přejímána vesměs Selyeho definice (stres je nespecifickou reakcí těla na jakékoli požadavky na ně kladené) a v německy psané literatuře převládalo technické pojetí Belastung – Beanspruchung (belastung = vnější měřitelné faktory, beanspruchung = reakce na vnější zatížení). Postupem času však došlo ke sblížení těchto stanovisek tím, že zastánci technického pojetí začali uznávat individuální 20

podmíněnost reakce na vnější zatížení. V obecné mluvě se stres chápe jako stav, kdy je člověk postaven do náročné či svízelné životní situace, se kterou se vyrovnává velmi obtížně, je frustrován, prožívá šok a setkává se s nesnázemi. Tyto důsledky bývají většinou spojeny s důsledky jak fyziologickými, tak duševními. Pro organismus člověka jsou to reakce vesměs negativní. Na druhé straně je zátěž obecným pojmem, který označuje jakékoliv požadavky, které člověk hravě zvládne. Jde tedy o míru jejich přiměřenosti, tedy vyváženosti mezi tím, co situace po člověku chce a vlastnostmi organismu, kterými je člověk pro jejich zvládnutí vybaven. Stres je tedy pouze případem nepřiměřené zátěže (Selye in Hladký a Židková, 1999, s. 7; Hladký a Židková, 1999, s. 7). Podle Křivohlavého (2010, s. 25) se stresu dávají různé názvy. Jsou známé pojmy jako distres a eustres. O distresu se hovoří v případě, že přetížení člověka v konkrétní situaci převyšuje jeho možnosti. Naopak eustres je rovněž popisován jako přetížení člověka, ale celková situace je pro něho natolik vítaná (je žádoucí, pozitivní), že si tohoto přetížení nemusí konkrétní jedinec vůbec všimnout. Podle Hrstky a kol. (2009 s. 13) je stres jakýmsi vnitřním procesem, při kterém se jedinec připravuje na nakládání se stresorem. Stres zahrnuje fyziologický reflex, který připravuje tělo na boj nebo útěk. Příklady těchto stresorů jsou vyburcování, rozrušení nervového systému, uvolnění adrenalinu do krve, změny v prokrvení nejrůznějších částí těla apod. Pojem stres je v současné společnosti hojně používaný. Snad každý z nás někdy použil větu „Jsem ve stresu“. V běžném jazyce je však tento pojem používán velmi obecně. Vyjadřujeme jím stav určité nepohody, označujeme jím příčiny tohoto stavu, samotnou zátěžovou situaci, ale vyjadřujeme jím i naše vlastní pocity a reakce našeho organismu na tuto nepohodu. V odborném jazyce je termín stres považován za příliš vágní, inkonzistentní a velmi obtížně definovatelný pojem (Kebza, 2005). Kdy vlastně ke stresu dochází? Při zamyšlení je důležité brát v úvahu dvě základní věci. Jednak všechny možné požadavky, které jsou vkládány na pracovníka (i ty, které si ukládá sám člověk), jednoduše řečeno tedy vše, co se od něho očekává a chce. V širším slova smyslu se dá hovořit o stresorech, kterými se rozumí všechno, co konkrétního člověka zatěžuje, viz níže. Druhou věcí jsou pak možnosti člověka, tedy co je vůbec schopen vykonat, snést a vytrpět. V širším slova smyslu se dá hovořit o salutorech, kterými se rozumí vše, co člověku pomáhá se zvládáním stresové situace. Vůbec největším ideálním stavem je, když jsou výše zmíněné stresory a salutory v rovnováze. Tuto rovnováhu je možné si představit jako 21

lékárenskou váhu, tedy dvojramennou páku. V ideálním stavu se nachází ve vodorovné poloze. Pokud budou možnosti člověka větší než to, co se od něho chce a žádá (pokud je rameno váhy nahoře v místě salutorů), vede to k situaci pohody, kterou konkrétní jedinec bez potíží zvládá. Ovšem pokud budou možnosti člověka menší než to, co se od něho chce a žádá, dochází ke stresu. V tomto případě je rameno váhy dole v místě salutorů (Křivohlavý, 2010, s. 25). Timko uvádí, že tresorem se rozumí jakákoli situace nebo událost, jež vyžaduje změnu v adaptování se nebo chování. Často je neznámý nebo vytváří konflikt v rámci jednotlivce. Stresor může být výzvou nebo hrozbou pro tělesnou a duševní pohodu (well-being) nebo sebeúctu (self-esteem). Stresory mohou být pozitivní i negativní – například povýšení nebo bezprostřední hrozba smrti (Timko in Hrstka a kol., 2009, s. 13).

22

3 RIZIKOVÉ FAKTORY NA PRACOVIŠTI CENTRÁLNÍ A PŘÍSÁLOVÉ STERILIZACE 3.1 Chemické faktory 3.1.1 Charakteristika Nebezpečné chemické látky vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a mohou ohrozit zdraví člověka. Chemické látky jsou klasifikovány jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci. Chemické látky se do organismu mohou dostat prostřednictvím dýchacího systému, trávicího systému a prostřednictvím sliznic a kůže. Na chemické látky se vztahuje chemický zákon č. 350/2011 Sb., zákon ze dne 27. října 2011 o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 78). Chemické škodliviny tvoří v pracovním prostředí velmi širokou skupinu chemických látek, prvků a sloučenin s různorodými účinky na organismus jedince (Podstatová, 2009, s. 128). Na pracovišti centrální a přísálové sterilizace jsou sestry vystavovány níže popsaným chemickým látkám. Dezinfekce a sterilizace patří ve zdravotnickém zařízení mezi nejdůležitější opatření v prevenci nozokomiálních nákaz. Sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace přichází při výkonu své práce denně do kontaktu s velkým množstvím dezinfekčních a čisticích prostředků. Prostředky používající se k chemické dezinfekci ploch, nástrojů a kůže mohou negativně působit na organismus sester. Mezi chemické látky užívané k dezinfekci se řadí např. kyselina peroctová, alkoholy, formaldehyd, glutaraldehyd, KAS, deriváty fenolu, aminy, deriváty guandininu apod. (Podstatová 2009, s. 46; Melicherčíková, 2007). Chemické způsoby sterilizace ve zdravotnickém zařízení vykazují značné riziko pro obsluhující personál. Při těchto metodách se používají látky mutagenní, toxické a karcinogenní, konkrétně formaldehyd a etylenoxid. Chemické způsoby sterilizace jsou sestry nuceny používat ke sterilizaci termolabilního materiálu, který by byl fyzikálními způsoby sterilizace poškozen. Je známo, že ve vysterilizovaném materiálu a v obalech zůstávají po chemické sterilizaci toxická rezidua, která musí být odstraněna odvětráváním. Doba nutného odvětrávání či nuceného uskladnění vysterilizovaného materiálu omezuje 23

použitelnost zdravotnických prostředků v urgentních situacích a chemické a fyzikální vlastnosti obou plynů prakticky vylučují přítomnost tohoto typu sterilizátoru v prostorách operačních sálů, tedy přísálové sterilizace (Šrámová a kol., 2013, s. 234).

3.1.2 Působení chemických látek na sestru Při práci s dezinfekčními přípravky by měly sestry, pracující na výše uvedených úsecích sterilizace, dodržovat zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používat ochranné pomůcky, mezi které patří odpovídající pracovní oděv, ochranné rukavice, v širším slova smyslu i ochranné brýle, neboť chemikálie mohou být při nesprávné manipulaci vstříknuty do očí sester, absorbovány kůží nebo vdechnuty ve formě výparů, v horším případě spolknuty. Pokud dezinfekční látka působí na kůži, muže vyvolat kontaktní alergický edém a iritační dermatitidu. Vstup chemické látky inhalační cestou může způsobit v organismu sestry např. rinitidu, konjunktivitidu a další projevy jako závratě, bolesti hlavy apod. V dnešní době roste neustále počet alergií na dezinfekční prostředky, proto je velice důležité zacházet s nimi opatrně a používat je podle návodu výrobce, aby se předešlo například uvolňování toxických látek při míchání jednoho dezinfekčního prostředku s jiným. Dezinfekční prostředky musí být uchovávány v originálním obalu s etiketou, některé dezinfekční prostředky vyžadují skladování v lednicích z důvodu možné exploze a jiné zase skladování dále od tepelných zdrojů (Maďar a kol., 2006, s. 157; Boušová a kol., 2008, s. 61–67). Formaldehyd je protoplazmatický jed, který se rychle vstřebává sliznicemi. Jeho vdechnutí může u sester způsobit podráždění respiračního traktu a očí s produkcí slz. Kožní podráždění nebo alergická kontaktní dermatitida může být výsledkem kontaktu s roztokem obsahujícím formaldehyd. Výskyt již 0,5 ppm formaldehydu ve vzduchu způsobuje u sester pocit únavy, bolesti hlavy, dráždění sliznic, očí a dýchacích cest. Bylo zjištěno, že u pokusných hlodavců vyvolává dlouhodobá expozice při 2 ppm suspektní tumory nosní sliznice, nicméně u osob profesionálně vystavených formaldehydu se tento vliv naštěstí neprojevil. Dodržení povolené tolerance formaldehydu v ovzduší v množství 0,5 mg/m3 vyžaduje umístění přístroje v samostatné místnosti o objemu 40 m3 se vzduchotechnikou. Nejvyšší přípustný expoziční limit bývá ovšem překročen v prvních deseti minutách po otevření komory, je tedy vhodné nošení ochranných prostředků (rukavic), a to i po odvětrání. Za předpokladu umístění tohoto typu sterilizátoru v místnosti, v níž se nachází i jiné druhy sterilizátorů, nesmí tato místnost sloužit jako trvalé pracoviště. Na pracovištích centrální sterilizace se zřizují boxy na odvětrávání materiálu a obalů z chemické sterilizace. V dnešní době se při nové výstavbě 24

centrální sterilizace stavebně odděluje sterilizace chemická od sterilizace fyzikální. Důvod je zřejmý, ochrana sester pracujících celé dny v prostředí, které je ovlivněno párami formaldehydu. Páry formaldehydu dráždí již od koncentrace 15 až 25 mg/m3, přičemž maximální směnová koncentrace za osmihodinovou směnu je 0,5 ppm. Při havárii je koncentrace 800 mg/m3 smrtelná během několika minut. Koncentraci formaldehydu v ovzduší pracovišť je zapotřebí jednou ročně prověřovat. Je také známo, že směs formaldehydu (7 až 73 obj. % se vzduchem) je výbušná. Jak je výše uvedeno, přestože je prakticky vyloučeno umístění chemického sterilizátoru v prostorách operačních sálů, tak se i sestry pracující na přísálové sterilizaci s formaldehydem setkávají, v tomto případě jako s fixačním roztokem a dezinfekčním prostředkem. Karcinogenita formaldehydu byla potvrzena Světovou zdravotnickou organizací (Gardner, 1991, s. 113; Šrámová a kol., 2013, s. 235). Etylenoxid je silně reaktivní cyklický ether. Je bezbarvý a vykazuje charakteristický nasládlý etherový zápach při koncentraci vyšší než 700 ppm. Jedná se o protoplazmatický jed, který je při chronické expozici mutagenní, karcinogenní, teratogenní. Únik etylenoxidu do prostoru centrální sterilizace musí být opticky a zvukově signalizován. Ukázala se nutnost tohoto vybavení. Bienfait a kol. sledovali průměrné hodnoty plynu v ovzduší za směnu a došli k závěru, že hodnoty nebyly překračovány. Expoziční ekvivalenty pro karcinogenní látky však byly u 7,8 % zaměstnanců zdravotnických pracovišť překročeny v alveolárním vzduchu a u 11,9 %

zaměstnanců

v

krvi.

Jako

hraniční

byla

brána

hodnota

2 mg/m3

(Bienfait in Šrámová a kol., 2013, s. 236). Akutní intoxikace etylenoxidem vyvolává u sester nevolnost, bolesti hlavy a iritaci sliznic. Je proto zapotřebí kontrolovat jednou ročně pracovní prostředí centrální sterilizace. Ethyhlenoxidová sterilizace vykazuje jednu zásadní nevýhodu, tedy nutnost dlouhodobého odvětrávání (minimálně 7 dnů), pokud nejsou použity aerátory odvětrávajícího rezidua při teplotě 55 oC za 24 hodin. Z tvrdých plastů se na limitní hodnoty odvětrává velmi obtížně. Při instalaci přístroje je zapotřebí stavebně oddělit sterilizaci etylenoxidem od sterilizace fyzikální. Důvod je opět zřejmý, ochrana obsluhujícího personálu (sester) před negativními účinky etylenoxidu. Jednou z mnoha povinností zaměstnavatele je ochrana zdraví svých zaměstnanců před negativními účinky chemických látek, tato ochrana je zajišťována kontrolou jejich přítomnosti v ovzduší, ale také dodržováním přípustných limitů expozice pracovníků a výkonem preventivních lékařských prohlídek u obsluhujícího personálu (Šrámová a kol., 2013, s. 236). 25

3.2 Fyzikální faktory 3.2.1 Charakteristika Fyzikální faktory, které působí na sestry v pracovním procesu, jsou různorodé. Mezi nejvýznamnější fyzikální faktory působící na sestry při výkonu práce na úseku centrálních a přísálových sterilizací se řadí hluk, mikroklima a osvětlení. Hluk je definován jako jakýkoliv nepříjemný nebo pro jedince škodlivý zvuk. Z fyzikálního hlediska představuje hluk mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidského sluchu, tedy od 20 Hz do 20 kHz. Toto vlnění se šíří od zdroje za pomoci zvukových vln, kterými se přenáší akustická energie. Při posuzování hluku jde nejčastěji o typ hluku šířícího se vzduchem. Riziko hluku je relativně dobře objektivně měřitelné. Základem pro biologické hodnocení škodlivosti hluku jsou audiogramy. Je nutné řídit se nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací na pracovištích. Toto riziko představuje pro pracoviště sterilizace technické vybavení, mezi které se řadí myčky, sterilizátory a vzduchové pistole (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 126; Brhel a kol., 2005, s. 24). Tepelně vlhkostní podmínky označované též jako podmínky mikroklimatické jsou dány teplotou, vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu. Teplotu jádra v organismu je nutné udržovat v určitém tepelném rozmezí. Buňka lidského těla je poškozována při teplotě nižší než -1 oC a teplotě vyšší než 45 oC, teplotu nad 41 oC snese buňka poměrně krátkou dobu. Rozhodujícím kritériem je pro tepelný stav sestry její tepelná bilance, tj. vztah mezi množstvím tepla, které vyprodukuje, a množstvím tepla, které je odváděno z jejího organismu do prostředí. Tepelné podmínky mají zajisté mnohem významnější vliv na subjektivní hodnocení pohody či nepohody sestry, míru odpočinku a produktivitu její práce než škodliviny a hluk (Tuček a kol., 2012, s. 60). Velká většina pracovišť centrální sterilizace se nachází obvykle v suterénních prostorách nemocnic, kde bývá zdroj denního světla omezený. Zraková pohoda musí být zajištěna dostatečným osvětlením, které zajišťuje nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci. Pod pojmem zraková zátěž se rozumí soustavné negativní působení faktorů pracovního prostředí a podmínek relevantních pro funkci zraku na pohodu vidění (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, str. 213; Brhel a kol., 2005, s. 72). 26

3.2.2 Působení fyzikálních faktorů na sestru Hluk negativně ovlivňuje pracovníky fyzicky a psychicky a působí na lidský sluch s následným ovlivněním různých systémů. Je prokázáno, že expozice hluku způsobuje zvýšení tepové frekvence a krevního tlaku, při dlouhodobé expozici dochází až k trvalému poškození sluchu. Mezi zdroje hluku ve zdravotnictví se řadí hlučné a často i vibrující nástroje a zařízení. Na centrální a přísálové sterilizaci představují zdroj hluku vzduchové pistole, myčky a sterilizátory (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 126; Brhel a kol., 2005, s. 24). Celkové působení tepla vede k dilataci cév uvnitř kůže, ke zvýšení průtoku krve kůží a následnému vytváření potu nejdříve na dolních končetinách, dále na hrudníku a nejpozději na pažích a hlavě. Při nadměrné vlhkosti se pot mnohem hůře odpařuje, stéká po těle a přebytečné teplo nemá takovou možnost se z těla dostatečně odstranit, což může vyústit až v selhání oběhu. Na pracovištích centrální sterilizace může docházet k výraznému zvyšování teploty a poklesu relativní vlhkosti zejména v letních měsících. Na všech pracovištích musí tedy být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu odvětráváním (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 147). Při nedostatečném osvětlení může dojít k nepříjemné zrakové únavě. Mezi projevy zrakové únavy se řadí řada subjektivních příznaků označovaných jako astenopické obtíže, mezi které se řadí pálení a píchání očí, zarudlé spojivky, bolest očí, pocit horka v očích, pocit tlaku v očních bulbech, deformace zrakového vnímaní, bolest hlavy apod. Při vystupňované zrakové únavě může u sester docházet až k nepříjemnému dvojitému vidění (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, str. 213; Brhel a kol., 2005, s. 72).

3.3 Fyzická zátěž 3.3.1 Charakteristika Součástí ochrany zdraví zaměstnanců jsou kromě faktorů chemické, biologické a fyzikální povahy rovněž faktory související s vybaveností a výkonovou kapacitou člověka. Pod pojem výkonová kapacita spadá například tělesná stavba člověka, rozměry těla a končetin, rozsahy pohybů, svalová síla, tělesná zdatnost a to vše v závislosti na pohlaví, ale také v závislosti na věku pracovníka. Dalo by se tedy hovořit o faktoru označovaném jako fyzická zátěž, který má samozřejmě souvislost se zátěží psychickou a senzorickou pracovní zátěží. Cílem posuzování fyzické zátěže je zjistit, zda fyzická námaha při vykonávání náplně práce 27

nepřevyšuje fyziologické možnosti zaměstnanců a zda nemůže vyvolat poškození zdraví (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 186). Jak uvádí Tuček a kol. (2012, s. 80), fyzická zátěž je zátěž srdečně cévního, dýchacího a pohybového systému.

Nepřiměřeně fyzická

náročnost

pracovních úkonů vzniká

z nejrůznějších příčin, jako je např. jednostranné nadměrné zatěžování určitých svalových skupin končetin nebo trupu, nepřiměřená hmotnost břemene, fyziologicky nevhodné pracovní polohy apod.

3.3.2 Působení fyzické zátěže na sestru Působení neadekvátní fyzické zátěže na sestry s sebou přináší známé projevy. Negativní vliv této zátěže se projevuje především potížemi a chorobami svalově kosterního systému, zejména páteře, dále chorobami kloubů, šlach, svalů v důsledku jednostranného přetěžování, ale také zvýšeným počtem pracovních úrazů. Dlouhodobě nevhodné pracovní polohy negativně ovlivňují nejen svalově-kosterní systém, ale také krevní oběh a dýchání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že neadekvátní fyzická zátěž významně ovlivňuje výkonnost sester, ale také kvalitu jejich práce (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 186).

3.3.3 Posuzování fyzické zátěže Během pracovního procesu nesmí hodnota srdeční frekvence ani krátkodobě překročit 150 min-1. Tato hodnota může být překročena jen během výjimečných situací u hasičů, záchranářů apod., kteří splňují zdravotní požadavky pro výkon této práce. Při posuzování konkrétního pracoviště je zapotřebí směřovat svou pozornost na prostorové uspořádání a rozměry pracovního místa, pracovní polohy, manipulaci s břemeny a podmínky pro manipulaci, lokální a svalovou zátěž, režim práce a odpočinku, rotaci směn, používání nástrojů a nářadí a na celkovou fyzickou zátěž, viz níže (Tuček a kol., 2012, s. 82). V prevenci

poškození

zdraví

hraje

klíčovou

roli

respektování

fyziologických,

psychofyziologických, ale také antropometrických zásad při navrhování, konstrukci a úpravě pracovních systémů, z čehož vyplývá, že uspořádání, rozměry pracoviště a pracovního místa musí odpovídat počtu osob na pracovišti, ale také tělesným rozměrům dané pracovní populace. Bezpečnostní hledisko pracovního prostředí je samozřejmostí. Hlavním cílem je vytvoření takových pracovních podmínek, za kterých by nedocházelo k neadekvátní

28

senzorické, psychické a fyzické zátěži, tedy k přetěžování svalově-kosterního systému. (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 186). Pracovní polohu beze sporu ovlivňuje druh a charakter vykonávané práce, ale také rozměry pracovního místa. Uspořádání pracovního místa musí být řešeno tak, aby zbytečně nemuselo docházet k zaujímání nevhodných a nepříjemných pracovních poloh. Pracovní místo musí pracovníkovi umožňovat výkon práce v základní poloze, tedy vsedě nebo ve stoje s možností střídání sedu a stoje (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 187). Pod pojmem pracovní pohyby se rozumí pohyby vykonávané při realizaci pracovní náplně, které musí odpovídat přirozeným stereotypům a drahám (s možností přizpůsobování rytmu, rychlosti, síly a amplitudy). Fyziologicky nejvhodnější je střídavé zapojování odlišných svalových skupin a možnost změnit pracovní polohu. Přesnost vykonávaných pohybů závisí na vzdálenosti od těla, tedy čím má být výkon pohybů přesnější, tím blíže má být oblast, ve které jsou pohyby vykonávány. Energetická náročnost pracovních pohybů je přímo úměrná velikosti aktivovaných svalů a jejich počtu. Směr pohybů horních končetin by měl odpovídat přirozeně vykonávaným pohybům, což znamená především v obloukových drahách. Při činnostech vyžadujících koordinaci obou horních končetin mají být pohyby rovnoměrně rozloženy na obě horní končetiny (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 187). Ruční manipulace s břemeny znamená jakoukoliv přepravu břemen, která zahrnuje zvedání břemen, posunování břemen, nesení břemen, tahání břemen a přináší s sebou riziko poškození zdraví. Riziko poškození zdraví sestry ovlivňuje celá řada faktorů, mezi které se řadí charakteristika břemene (jeho hmotnost, stabilita), charakteristika pracovního prostředí

(mikroklimatické podmínky, nedostatečný manipulační prostor), nevhodný režim práce a odpočinku a požadovaná fyzická zátěž (nevhodná pracovní poloha, nadměrná hmotnost břemene). Samozřejmě ohrozit své zdraví může i sestra, která nepoužívá ochranné pracovní prostředky, nebo která nemá potřebné znalosti a nebyla patřičně zacvičena. Celá řada kritérií (věk, pohlaví, zdravotní stav, úchopové možnosti apod.) je zohledňována v limitech, které jsou dané pro manipulaci s břemeny. Muži mohou ručně přenášet břemena, jejichž hmotnost nesmí při dobrých úchopových možnostech překročit při občasném zvedání 50 kg, při zvedání častém nesmí hmotnost břemen překročit hodnotu 30 kg. Pro bližší představu se pod pojmem občasné zvedání a přenášení břemen rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za směnu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce, která je vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za směnu. Pro ženy existují jiné limity. 29

Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech při občasném zvedání a přenášení břemene 20 kg a při častém zvedání a přenášení břemene hodnotu 15 kg (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 188–190). Při posuzování fyzické zátěže je zapotřebí zaměřit pozornost nejen na celkovou fyzickou zátěž, ale také na možné jednostranné neadekvátní zatěžování stále stejných svalových skupin vedoucí k onemocnění šlach, svalů, kloubů, nervů a kostí. Je známa skutečnost, že nemoci z přetěžování vznikají především tehdy, pokud je při pracovní činnosti vyvíjena neadekvátní svalová síla a jsou vykonávány mnohonásobně opakované pohyby v nefyziologických pracovních polohách. Důležitou roli hrají také další faktory, mezi které patří například rozložení vynakládané síly v čase, doba, po kterou síla působí, ale také trvání a rozložení přestávek. Vliv dalších faktorů, jako jsou vibrace, nevhodné osobní pracovní návyky a nepříznivé mikroklimatické podmínky, je také nepříznivý (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 188). Z fyziologického hlediska se rozlišují dvě formy svalové práce. Jedná se o práci statickou, při níž dochází k izometrické kontrakci svalů, ve které se zvyšuje napětí a o práci dynamickou, při níž dochází ke střídavému zapojování jednotlivých svalových skupin a střídání napětí s následným uvolněním svalstva. Mezi převážně dynamické práce se zahrnují takové činnosti, při nichž je svalová síla se změnou délky svalu vynakládána po dobu kratší než tři sekundy. Mezi práce převážně statické se řadí takové činnosti, které se vyznačují převažujícími činnostmi s izometrickým stahem delším než tři sekundy. V dynamice prokrvení svalů se oba výše uvedené typy práce zásadně liší. Práce dynamická je efektivnější a méně zatěžující s pomalejším nástupem únavy než práce statická (Tuček a kol., 2012, s. 80).

3.4 Biologická zátěž 3.4.1 Charakteristika Za biologické činitele jsou považovány mikroorganismy včetně těch, které byly geneticky modifikovány, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mají schopnost vyvolat alergické a toxické projevy nebo infekční onemocnění. Pojem mikroorganismus se dá vysvětlit jako buněčný nebo nebuněčný mikrobiologický objekt, který je schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 234).

30

3.4.2 Působení biologických činitelů na sestru Biologická agens se podle Tučka a kol. (2012, s. 92) třídí na základě své nebezpečnosti (míry rizika) do čtyř základních skupin: 1. Biologický činitel skupiny 1 je takový činitel, u kterého není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka. 2. Biologický činitel skupiny 2 je činitel, který může způsobit onemocnění člověka a může se stát nebezpečným pro pracovníka. U tohoto činitele je však nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo pracoviště, ve kterém se vyskytuje a je pro něho obvykle na trhu dostupná účinná profylaxe nebo léčba onemocnění, které může vyvolat. 3. Biologický činitel skupiny 3 je takový činitel, jenž může způsobit závažné onemocnění a představuje tedy závažné nebezpečí pro pracovníky. Tento činitel se může rozšířit do prostředí mimo pracoviště, ale je proti němu rovněž obvykle na trhu dostupná účinná profylaxe a léčba případného onemocnění, včetně očkování. 4. Biologický činitel skupiny 4 je takový činitel, jenž vyvolává u pracovníka závažně onemocnění a je pro pracovníky skutečně závažným rizikem. Snadno se dokáže rozšířit do prostředí mimo pracoviště a obvykle pro něho není dostupná žádná účinná profylaxe ani léčba onemocnění, které může vyvolat. Je známo, že pro přenos infekční choroby je potřebný nepřerušený řetězec, který je složen ze tří základních článků, tedy ze zdroje nákazy, cesty přenosu a vnímavého jedince. Ve zdravotnickém zařízení lze o práci s biologickými činiteli hovořit jako o hlavním a nejčastějším riziku, neboť celá řada mikroorganismů a dalších činitelů může vyvolat celou řadu alergických a infekčních onemocnění. V dnešní době se často tvrdí, že všichni zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni riziku infekce a není tomu jinak ani na oddělení centrálních a přísálových sterilizací. Na centrálních sterilizacích je riziko infekce obzvlášť vysoké, protože zde dochází k příjmu zdravotnických prostředků z různých pracovišť, tedy z různých operačních sálů, oddělení a pracovišť, které se nachází mimo zdravotnické zařízení (ordinace praktických lékařů, soukromých gynekologů apod.). Každý zdravotnický pracovník, který pracuje s použitými zdravotnickými prostředky, by měl mít neustále na paměti, že se jedná o kontaminované prostředky, které mohou při nedodržování bezpečnostních zásad ohrozit jeho zdraví (Tuček a kol., 2012, s. 92). 31

Sestry pracující na oddělení přísálové sterilizace se dostávají do kontaktu s kontaminovanými nástroji, zejména krví potřísněnými, každý den. Sestry by neměly podceňovat infekční riziko a měly by dodržovat bezpečné pracovní postupy. Riziko infekce také roste při nedodržování osobní hygieny, zejména při nedostatečném mytí a dezinfekci rukou. K infekci žloutenkou typu B a C může u sester pracujících na centrální a přísálové sterilizaci dojít při nesprávné manipulaci s nástroji, které jsou kontaminovány biologickým materiálem, zejména krví. Určitou roli zajisté hrají i nemoci a faktory, které snižují odolnost organismu vůči nemocem. Může se jednat o diabetes mellitus, alkoholismus, kouření, vyšší věk apod. Na straně původce nákazy se uplatňuje vyšší virulence a rezistence určitých nemocničních kmenů apod. Při posuzování biologické zátěže je nutné stanovení míry rizika a faktorů, které toto riziko snižují či zvyšují. Na rozdíl od sledování účinků fyzikálních a chemických činitelů, u kterých lze provádět exaktní měření, je hodnocení účinků biologických činitelů na zdraví zdravotnických pracovníků složitější (Vévoda, 2013, s. 82).

3.5 Psychická zátěž 3.5.1 Charakteristika Psychická zátěž je chápána jako souhrn všech vlivů, které doléhají na jedince z vnějšku a působí na jeho psychiku a organismus (Richter a kol., 2010, s. 6). V pracovním procesu působí na sestry řada vlivů, jejichž účinek může vést za určitých podmínek ke snížení pracovní schopnosti nebo ke vzniku onemocnění. Všechny tyto vlivy se nazývají rizikové faktory, mezi které patří i psychická zátěž jako jeden z nespecifických faktorů, které zpravidla nevyvolávají nemoci z povolání, ale podílejí se na rozvoji a vzniku různých onemocnění a ovlivňují pracovní pohodu sester. Psychická zátěž je proces primárně psychického zpracování a vyrovnání se s požadavky životních a pracovních situací. Tělesné reakce jsou až druhotné, vyvolané psychickým procesem. Psychickou zátěž je možno charakterizovat jako určitý proces psychického zpracování a vyrovnání se s požadavky a vlivy pracovního a životního prostředí. Lze ji rozdělit na tři formy: zátěž senzorickou, mentální a emoční, viz s. 20 (Hladký a Židková, 1999, s. 8).

32

3.5.2 Působení psychické zátěže na sestru Vlivem neadekvátního a dlouhodobého zatěžování sestry psychickou zátěží může dojít k poruchám zdraví a k nejrůznějším psychosomatickým onemocněním, např. k ischemické chorobě srdce, hypertenzi, vředové chorobě. Známé jsou také poruchy v oblasti mentálního zdraví. S výraznou psychickou zátěží jsou jednoznačně spojeny rizikové faktory, mezi které lze zařadit např. vysokou odpovědnost, přetížení, časový tlak, konfliktní interpersonální vztahy na pracovišti, vnucené pracovní tempo, směnovou a noční práci, dlouhodobou sociální izolaci, riziko ohrožení zdraví. Naopak pozitivní vliv na psychiku má dostatečná motivace k práci, sociální podpora a vysoká volnost v rozhodování. Mentální, psychická či tělesná únava jsou častým důsledkem psychické pracovní zátěže, které je věnována vlastní podkapitola. Mentální únava je definována dočasným zhoršením výkonnosti funkční a psychické (mentální přesycení, snížená bdělost). Důsledkem psychické zátěže mohou být emoční a náladové stavy nebo rozlada, jež je vázaná na příčinu nebo diskomfort, jenž je více spojen s pocity tělesnými. Mezi déletrvající stavy se řadí pracovní nespokojenost nebo vyhasnutí (burnout syndrom). Reaktivní psychózu, zneužívání látek či závislost na drogách, neurotické poruchy, psychotické poruchy a posttraumatickou stresovou poruchu lze považovat za vlastní poruchy duševního zdraví (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 211).

3.5.3 Posuzování psychické zátěže Při posuzování psychické náročnosti pracovní náplně je zapotřebí si všímat především typu prováděných úkolů, počtu prováděných úkolů, možností variability polohy těla, motivace pracovníka, interpersonálních vztahů na pracovišti, vnuceného pracovního tempa, monotonie, práce v časovém tlaku, sociální interakce, klimatu na pracovišti a pracovní doby, viz níže (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 210; Blažková, 2008). Za charakteristický znak vnuceného pracovního tempa je považována přímá závislost na technologických podmínkách. Jde tedy vlastně o způsob vykonávané činnosti, při které si pracovník nemůže volit tempo sám. Velice nepříznivá je kombinace vysoké frekvence pracovních úkonů a vnuceného charakteru tempa (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 214). Za charakteristický znak monotonie je považováno opakování stále stejných pohybových úkonů. Monotonie je psychický stav organismu navozený vnější situací, pro kterou je typický výskyt stále stejných podnětů nebo jejich nedostatek, který má za následek zhoršení pozornosti, zájmu o práci a vznik celkového útlumu. V praxi se rozlišují dva základní typy 33

monotonie, monotonie pohybová (opakovaná manuální činnost stejného druhu) a monotonie úkolová (opakující se pracovní činnosti s malou proměnlivostí typů pracovních úkolů). V praxi sleduje screeningové hodnocení kritéria počtu opakovaných činností v průběhu jedné pracovní směny a kritéria časového trvání, tedy délky pohybové činnosti (operace, cyklu). Zvýšená pohybová monotonie je definována jako jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových operací, konkrétně maximálně pěti pracovních operací a v maximálně pětiminutových intervalech. Zvýšená úkolová monotonie je definována jako opakované provádění 2–3 jednoduchých úkolů téhož druhu. Vysokou pohybovou monotonii je možno definovat jako jednotvárné provádění maximálně dvou pracovních operací při jejich střídání v maximálně tříminutových intervalech. Vysokou úkolovou monotonii je možno definovat jako jednotvárné a neustále se opakující vykonávání jednoho jednoduchého úkolu. Je nutno podotknout, že individuální postoj pracovníků k monotónním podmínkám práce vykazuje značné rozdíly. Introvertní pracovníci snáší monotónní podmínky v průměru lépe než pracovníci extrovertní (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 214; Hladký, Židková, 1999, s. 14). Práce v časovém tlaku je příčinou rychlého nástupu únavy a nedokonalé regenerace organismu, jelikož je zatěžující psychicky a senzoricky s omezenou možností přestávek a odpočinku. Práce v časovém tlaku je spojená s přetížením kapacity při rozhodování v časové tísni a při zpracovávání různých informací (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 215). Pod pojmem sociální interakce je možné si představit vztahy a aktivity v jednání a vzájemné kooperaci mezi jednotlivci. Sociální klima na pracovišti je dáno osobními vztahy mezi členy pracovního kolektivu. V pracovním kolektivu je každý pracovník za něco odpovědný, má tedy vymezené své kompetence a povinnosti. Nicméně, jak kvalitní bude sociální klima na pracovišti, je dáno tím, do jaké míry uznávají členové pracovního týmu zavedené normy chování, jak se ztotožňují se společnými cíli, jak dodržují pravidla a předpisy a jak mezi sebou komunikují. Složení kolektivu má zajisté rozhodující vliv na kvalitu sociální atmosféry, pocity pracovní spokojenosti a pracovní komfort (Tuček, Cikrt, Pelclová, 2005, s. 216).

3.6 Pracovní zátěž 3.6.1

Charakteristika

Pracovní zátěž, respektive pracovní stres představuje vyčleněnou kategorii celkové životní zátěže či stresu, která je spojená s pracovními podmínkami v širokém slova smyslu. Jedná 34

se o nerozlučné spojení tělesných a duševních komponent. Za přiměřenou pracovní zátěž je možné považovat takovou úroveň požadavků a podmínek, kterou lze zvládnout v souvislosti s adaptačními možnostmi člověka. Nepřiměřená zátěž může být nedostatečná (jednostranná zátěž, podtížení) nebo nadměrná (přetížení). Přetížení lze dále rozdělit na kvantitativní (množství úkolů, činností apod.) a kvalitativní (vysoká obtížnost / náročnost pracovních úkolů), (Hladký a Židková, 1999, s. 9).

3.6.2 Působení pracovní zátěže na sestru Pracovní zátěž je spojena s projevy v oblasti psychické, fyziologické a v oblasti chování. V psychické oblasti se jedná o krátkodobé stavy známé jako rozlady, únava a únavě podobné stavy (monotonie, přesycení), emoční a náladové stavy. V oblasti fyziologické se jedná o pocity tělesného diskomfortu, bolesti (pohybová soustava, zrak, hlava), lokální potíže a stavy, které se projevují v soustavě oběhové nebo endokrinní. Behaviorální reakce charakterizují projevy funkčního stavu centrálního nervového systému v pracovní výkonnosti (poruchy pozornosti, chybovost, pokles pracovní výkonnosti apod.). Zdravotní relevance výše uvedených projevů není tak nápadná jako u závažného stresu, avšak jejich dlouhodobá akumulace

může

vést

k negativním

změnám

v somatické

a

psychické

sféře

(Hladký a Židková, 1999, s. 9).

3.6.3 Meisterův dotazník Pro zkoumání toho, jak lidé vnímají svou pracovní zátěž, bylo vytvořeno mnoho metodických postupů. V praxi se nejvíce osvědčil dotazník vytvořený v roce 1975 W. Meisterem (Meisterova metoda hodnocení pracovní zátěže). Meisterův dotazník slouží k hodnocení vlivů pracovní činnosti na psychiku pracovníků, jedná se tedy o orientační vyšetření psychické zátěže při práci. V letech 1976–1984 byl dotazník ověřován hygienickou službou, v současné době se používá jeho upravená verze z roku 1987. Předností tohoto dotazníku je srozumitelnost pro respondenty, stručnost a dobrá reliabilita. Hodnocení pracovní zátěže má podle této metody platnost pouze pro zkoumanou skupinu, jelikož se pracovní skupiny i při téměř stejném charakteru práce od sebe liší sociálně-psychologickými okolnostmi (stabilita pracovní skupiny, motivace k práci apod.). Dotazník tedy slouží pouze k odhalení pracovišť se specifickými problémy, v nichž je nutno použít dalších metod, které dokreslí obraz místních poměrů. K vyšetření jsou vybíráni pracovníci stejné profese na stejném pracovišti s více než roční praxí. Dotazník administruje zaškolený pracovník, obvykle 35

skupinově po 4 až 8 pracovnících s hromadnou instrukcí. Hodnocení výsledků je možno provádět za celou skupinu i u jednotlivých pracovníků. Hodnocení za skupinu pracovníků je možné provést dvojím způsobem. Pracovní zátěž je možné vyhodnotit podle faktorů (faktorová analýza), v tomto případě lze při hodnocení použít aritmetické průměry faktorů a hrubého skóru, nebo podle otázek, při tomto způsobu je možno za skupinu pracovníků vypočítat střední hodnoty (medián, aritmetický průměr). Při orientačním hodnocení se pak vychází z překročení kritických normovaných hodnot mediánu. V položkách, ve kterých zjištěný medián překračuje kritickou hodnotu, hodnotí skupina pracovníků svou práci negativně. Je tomu i naopak. V položkách, ve kterých zjištěný medián nedosahuje kritické hodnoty, hodnotí skupina pracovníků svou práci kladně (Židková, 2002, s. 70; Hladký a Židková, 1999, s. 39). Klasifikace psychické pracovní zátěže se provádí ve třech stupních (viz příloha A). Metoda je následující. Pro zařazení do stupně zátěže celé skupiny je třeba vycházet z faktorových skórů. Hodnocení se provádí tak, že je nutné sečíst mediány (střední hodnoty) pro jednotlivé faktory – to znamená, že pro faktor I se sečtou položky 1 + 3 + 5, pro faktor II položky 2 + 4 + 6 a pro faktor III položky 7 + 8 + 9 + 10. Při porovnání mediánů faktorů I a II mohou nastat tři níže uvedené případy: 1. Jestliže faktor I je nejméně o dva body větší než faktor II, sečtou se mediány faktorů I + III. Podle normované tabulky se následně vyhodnotí stupeň a zátěžová tendence. 2. Je-li faktor I nejméně o dva body menší než faktor II, pak se klasifikace určí ze součtu mediánů faktorů II + III. Podle normované tabulky se rovněž určí stupeň a odpovídající zátěžová tendence. 3. Činí-li rozdíl mezi faktorem I a faktorem II maximálně 2 body, pak se sečtou mediány všech tří faktorů, tj. I+II+III a podle normované tabulky se opět určí odpovídající zátěžová tendence (Hladký a Židková, 1999, s. 40–41).

36

VÝZKUMNÁ ČÁST

37

4 VÝZKUMNÉ OTÁZKY Na podkladě již formulovaných cílů diplomové práce byly stanoveny následující výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1 Na jakém úseku sterilizace je fyzicky náročnější práce z hlediska manipulace s břemeny? Výzkumná otázka č. 2 Jak hodnotí pracovní prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace? Výzkumná otázka č. 3 Jak hodnotí klimatické podmínky pracovního prostředí sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace? Výzkumná otázka č. 4 Jaký je stupeň psychické pracovní zátěže u sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace?

38

5 METODIKA PRÁCE 5.1 Charakteristika respondentek Sběr dat pro výzkumnou část diplomové práce proběhl na pracovištích centrální a přísálové sterilizace, respondentkami byly všeobecné sestry pracující na těchto úsecích. Data od sester přísálové sterilizace byla získána z prostředí perioperační péče, tedy od perioperačních sester, ovšem s výjimkou sester anesteziologických, které jsou rovněž řazeny mezi sestry perioperační (Bittnerová, 2007). Perioperační sestra je vyhláškou č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, definována jako zdravotnický pracovník, který: „vykonává činnosti podle § 54 při péči o pacienty před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu, včetně intervenčních, invazivních a diagnostických výkonů“ (vyhláška č. 55/2011 Sb.). Do výzkumného souboru bylo zařazeno celkem 60 sester (100 %), které projevily zájem o účast ve výzkumu. Konkrétně se jednalo o 30 sester (50 %) pracujících na úseku centrální sterilizace a 30 sester (50 %) pracujících v prostředí perioperační péče, respektive na přísálových sterilizacích gynekologických a centrálních operačních sálů. Limitujícím faktorem pro vyplnění dotazníku byla minimálně roční délka praxe na daném úseku sterilizace a výkon práce na úseku centrální či přísálové sterilizace. Další limitující faktory stanoveny nebyly. Je také nutné zmínit, že se jednalo o záměrný výběr sester. Výsledky výzkumného šetření tedy není možné vztahovat na celou populaci.

5.2 Charakteristika výzkumného šetření Pro získání dat byla zvolena metoda anonymního dotazníkového šetření. Data tedy byla shromážděna

prostřednictvím

kvantitativního

výzkumu.

Kvantitativní

výzkum

se ve všeobecnosti považuje za postup, který je v protikladu ke kvalitativnímu (Kutnohorská, 2009, s. 21). Před zahájením vlastního šetření byl v prosinci 2014 proveden předvýzkum pomocí pilotní studie a pretestu na vzorku deseti všeobecných sester. Pilotní studie měla za úkol prověřit dotazník po stránce věcné a ověřit tak formulované otázky z hlediska obsahu. Cílem pretestu bylo prověřit dotazník po stránce formální a ověřit tak jasnost a srozumitelnost formulovaných otázek (Kutnohorská, 2009, s. 54). 39

Výsledek předvýzkumu neprokázal nedostatky, které by mohly mít negativní vliv na následný sběr dat, proto mohla být zahájena distribuce dotazníků. Dotazníky byly předány vrchním sestrám centrálních operačních sálů ve dvou zdravotnických pracovištích. Zmíněné vrchní sestry se ujaly distribuce dotazníků na požadovaná pracoviště a zaručily se za jejich navrácení. Ve zbylých zdravotnických pracovištích byly dotazníky předány staničním sestrám, které je distribuovaly svým podřízeným na konkrétní úseky sterilizace. Tyto staniční sestry rovněž zajistily i jejich následné navracení. Vlastní výzkumné šetření probíhalo od 1. 1. 2015 do 28. 2. 2015 v pěti zdravotnických zařízeních, v nichž aktuální náměstkyně a ředitelky pro ošetřovatelskou péči písemně potvrdily souhlas s realizací výzkumu. Zdravotnická zařízení se nacházela v kraji Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém. Celkově bylo do zdravotnických zařízení distribuováno 80 dotazníků (100 %), z nichž se vrátilo pětašedesát (81 %). Pět dotazníků, vyplněných perioperačními (nástrojovými) sestrami, muselo být pro jejich neúplné vyplnění, většinou položek Meisterova dotazníku, vyřazeno. Vyhodnocení získaných dat bylo tedy realizováno z 60 dotazníků. Některá ze získaných dat byla následně vyhodnocována deskriptivní statistikou.

5.3 Charakteristika dotazníku Dotazník je standardizovaným souborem otázek, které jsou předem vypracovány na určitém formuláři (Kutnohorská, 2009, s. 41). Dotazník vztahující se na téma problematiky zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace byl dvojího typu. Jednalo se o dotazník nestandardizovaný, zaměřený na demografické údaje, fyzickou pracovní zátěž (otázky č. 7, 8, 9, 10, 11, vztahující se k fyzické zátěži, byly zformulovány na základě na základě inspirace, která byla čerpána z Příručky pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích – Schmitter a kol., 2012, s. 6) a podmínky pracovního prostředí výše zmiňovaných skupin sester. Druhým typem byl dotazník standardizovaný, zaměřený na psychickou pracovní zátěž, známý též jako Meisterův dotazník. Nestandardizovaný dotazník byl složen především z uzavřených otázek (otázky č. 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14), které jsou příznačné tím, že si respondenti vyberou variantu odpovědi, která se nejvíce blíží jejich názoru. Dalším typem otázek nestandardizovaného dotazníku byly otázky dichotomické (otázky č. 1, 2, 5, 15), které se považují na vůbec nejužší uzavřené 40

otázky (Kutnohorská, 2009, s. 46), jelikož si dotazovaný v tomto případě může vybrat pouze ze dvou variant odpovědí. Posledním typem otázek použitých v nestandardizovaném dotazníku byly otázky otevřené (otázky č. 3, 4) a jedna otázka polozavřená (č. 6). Polozavřená otázka je charakteristická možností vybrat vedle výčtu nabízených variant odpovědí ještě variantu jiná odpověď, jež umožní respondentům formulovat vlastní odpověď v případě, že se žádná z nabízených variant neblíží jejich názoru. V konečné části nestandardizovaného dotazníku (u otázek č. 16, 17, 18, 19, 20) a ve standardizovaném Meisterově dotazníku (položka č. 1 až 10) jsou také použity škály. Škála je forma otázky, prostřednictvím které byly sestry žádány o to, aby řadily zkoumaný problém na určité kontinuum, kterým se rozumí názory, postoje apod. Kontinuum může být vyjádřeno graficky, verbálně nebo číselně (Kutnohorská, 2009, s. 47). U otázek č. 16 až 20 byla sestrám nabídnuta škála pětistupňová, přičemž číslo 1 znamenalo možnost výborné, č. 2 velmi dobré, č. 3 dobré, č. 4 špatné a č. 5 velmi špatné. Standardizovaný Meisterův dotazník se skládal z deseti položek zaměřených na psychickou pracovní zátěž. Tento dotazník vytvořil, jak již z názvu vyplývá, W. Meister v roce 1975. V letech 1976–1984 byl tento dotazník ověřován hygienickou službou. V diplomové práci byla použita jeho nejaktuálnější verze z roku 1987. Předností tohoto dotazníku je jeho srozumitelnost a stručnost. Hodnocení jednotlivých položek Meisterova dotazníku bylo realizováno pomocí pětistupňové škály. Škála měla tedy rozmezí od čísla 1 do čísla 5, přičemž č. 1 znamenalo odpověď ne, vůbec nesouhlasím; č. 2 spíše nesouhlasím; č. 3 nevím, někdy ano, někdy ne; č. 4 spíše souhlasím a č. 5 ano, plně souhlasím. Úkolem sester tedy bylo označit u každé položky odpověď, která nejvíce vystihovala jejich pocity při práci. Zde je také nutné zmínit, že pro směrodatné vyhodnocení psychické pracovní zátěže byla jednou z podmínek nejméně roční praxe sester na daném úseku sterilizace (Hladký a Židková, 1999, s. 43).

5.4 Vyhodnocení získaných dat Ke zpracování a vyhodnocení získaných dat byly využity následující počítačové programy: Microsoft Excel 2007, Microsoft Word 2007 a program STATISTICA 12. Ve výzkumné části diplomové práce jsou vyhodnocená data prezentována v tabulkách, koláčových a sloupcových grafech. Deskriptivní statistika byla realizována ve výše uvedeném programu STATISTICA 12, do kterého byla data pro zpracování připravena v programu Microsoft Excel 2007. 41

6 INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT 6.1 Základní a demografické údaje Otázka č. 1 – Pohlaví a) muž

b) žena

Tabulka 1 Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů Žena Muž Celkem

Četnost

Kumulativní četnost

Relativní četnost v %

60 60

100 0 100

60 0 60

Kumulativní relativní četnost v % 100 100

První dotazníková otázka byla zaměřena na pohlaví respondentů. Cílem této otázky bylo zjistit, zda se výzkumného šetření zúčastnili také muži. V počtu 60 vyplněných dotazníků bylo zastoupeno 60 respondentů (100 %) ženského pohlaví. Dotazníkového šetření se tedy nezúčastnil ani jeden muž.

Otázka č. 2 – Na jakém úseku sterilizace pracujete? a) centrální sterilizace

b) přísálové sterilizace

Tabulka 2 Zastoupení sester na úsecích sterilizace

Úsek sterilizace Přísálová sterilizace Centrální sterilizace Celkem

Četnost

Kumulativní četnost

Relativní četnost v %

30 60

50 50 100

30 30 60

Kumulativní relativní četnost v % 50 100

Ze souboru složeného z 60 respondentek (100 %) bylo 30 sester (50 %) z úseku přísálové sterilizace a 30 sester (50 %) z centrální sterilizace. Zkoumaný soubor se tedy skládal ze stejného počtu sester pracujících na dvou odlišných úsecích sterilizace. 42

Otázka č. 3 – Kolik je Vám let? Tabulka 3 Základní statistické ukazatele věku sester přísálové a centrální sterilizace

N platných

Průměr

Medián

Modus

Minimum

Maximum

Sestry PS

30

41

43

44

28

55

Sestry CS

30

45

50

52

22

60

Věk

Tabulka 3 uvádí základní statistické ukazatele vztahující se k věku sester přísálové sterilizace (dále jen PS) a sester centrální sterilizace (dále jen CS). Z této tabulky je zřejmý rozdíl ve všech základních statistických ukazatelích. Průměrný věk sester pracujících na PS je 41 let, průměrný věk sester pracujících na CS je o 4 roky vyšší. V této tabulce je vhodné věnovat pozornost spíše mediánu, který u sester PS činí 43 let a u sester CS 50 let. Modus, tedy věková hodnota s nejvyšší četností v souboru, vyšel u dvou skupin sester rovněž odlišný, u sester PS je modem 44 let, u sester CS 52 let. Nejnižší věk, který se v souboru sester PS vyskytoval, byl 28 let a nejvyšší 55 let. U sester CS se jedná o 22 let (minimální věk) a 60 let (maximální věk).

Otázka č. 4 – Jak dlouho pracujete na úseku centrální x přísálové sterilizace? Tabulka 4 Základní statistické ukazatele délky praxe sester přísálové a centrální sterilizace

Délka praxe

N platných

Průměr

Medián

Modus

Minimum

Maximum

Sestry PS

30

12

14

20

2

20

Sestry CS

30

9

9

10

1

30

Tabulka 4 uvádí základní statistické ukazatele vztahující se k délce praxe sester pracujících na úseku přísálové sterilizace (dále jen PS) a centrální sterilizace (dále jen CS). Průměrná délka praxe je u sester PS 12 let, průměrná délka praxe sester CS je 9 let. Hodnota mediánu je u sester PS 14 let, u sester CS je nižší o 5 let. Za minimální délku praxe jsou u sester PS považovány 2 roky, u sester CS je to pouze 1 rok. Maximální délka praxe zaznamenaná v souboru sester PS je 20 let, u sester CS je o 10 let vyšší. 43

Otázka č. 5 – Máte specializaci x kurz v oboru? Pokud ano, o jakou / jaký se jedná? a) ano

b) ne

32 %

ano 68 %

ne

Obrázek 1 Specializace a kurzy

Tato otázka byla vyhodnocena za oba soubory sester. Z výše uvedeného obrázku 1 vyplývá, že z celkového počtu 60 sester (100 %) má specializaci nebo kurz v oboru 41 sester (68 %), zbylých 19 sester (32 %) specializaci v oboru ani kurz nemá. Sestrami uvedené druhy specializací a kurzů prezentuje následující tabulka.

Tabulka 5 Uvedené druhy specializací a kurzů

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Instrumentování na operačním sále

11

18

Perioperační péče

13

22

Certifikovaný kurz: Metody sterilizace a dezinfekce

10

17

Certifikovaný kurz: Metody sterilizace, vyššího stupně dezinfekce a dezinfekce

7

11

Specializace a kurzy

44

Otázka č. 6 – V jakém kraji pracujete? b) Královéhradecký

a) Liberecký

c) Pardubický

20 %

17 %

Liberecký Královéhradecký

63 %

Pardubický

Obrázek 2 Zastoupení sester v jednotlivých krajích

Tato otázka byla rovněž vyhodnocena za oba soubory sester. Z výše uvedeného obrázku 2 vyplývá, že z celkového počtu 60 sester (100 %) pracuje v Libereckém kraji 12 sester (20 %), v Královéhradeckém 10 sester (17 %) a v kraji Pardubickém 38 sester (63 %), tedy více než polovina sester ze zkoumaného souboru.

45

6.2 Zhodnocení fyzické zátěže Otázka č. 7 – Manipulujete na svém pracovišti s břemeny těžšími než 5 kg? a) ano, vždy

b) ano, občas

70%

67 %

c) nikdy

67 %

relativní četnost

60% 50% 40% 30%

sestry přísálové sterilizace

33 % 23 %

20%

sestry centrální sterilizace

10 %

10%

0%

0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 3 Manipulace s břemeny těžšími než 5 kg

Vyhodnocení této otázky přineslo následující poznatky. Celkem 20 sester (67 %) přísálové sterilizace zvolilo variantu ano, občas, 7 sester (23 %) vybralo variantu ano, vždy a pouze 3 sestry (10 %) uvedly, že s břemeny těžšími než 5 kg nemanipulují nikdy. Sestry centrální sterilizace hodnotily tuto otázku následovně. Celkem 20 respondentek (67 %) označilo variantu ano, vždy a zbylým 10 sestrám (33 %) nejvíce vyhovovala varianta ano, občas. Na tomto místě je nutné zmínit, že při kontrole hmotnosti vybraných břemen bylo zjištěno, že se na obou úsecích sterilizace skutečně vyskytují břemena těžší než 5 kg.

46

Otázka č. 8 – Zvedáte a přenášíte při své práci břemena v nepřijatelné pracovní poloze? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

57 % 57 %

60% 50% relativní četnost

40 % 40% 30%

sestry přísálové sterilizace

23 %

20 %

sestry centrální sterilizace

20% 10%

3%

0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 4 Manipulace s břemeny spojená se vznikem nepřijatelné pracovní polohy

Z výše uvedeného obrázku 4 je patrné, že 17 sester (57 %) přísálové sterilizace zvolilo variantu ano, občas, 6 sester (20 %) variantu ano, vždy a 7 sester (23 %) variantu nikdy. Rovněž 17 sester (57 %) centrální sterilizace označilo variantu ano, občas, 12 sester (40 %) vybralo variantu ano, vždy a pouze 1 sestra (3 %) uvedla možnost nikdy.

47

Otázka č. 9 – Je při ruční manipulaci s břemeny Vaše práce ztížena kvůli povaze břemene (např. objemné břemeno, nestabilní, těžce uchopitelné, horké apod.)? a) ano, vždy

b) ano, občas

57 %

60%

relativní četnost

50%

c) nikdy

57 %

43 %

40% 30%

sestry přísálové sterilizace 23 %

20 %

sestry centrální sterilizace

20% 10% 0% 0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 5 Náročnost ruční manipulace s břemenem způsobená jeho povahou

Obrázek 5 vypovídá o tom, že 17 sester (57 %) přísálové sterilizace uvedlo variantu ano, občas, 7 sester (23 %) zvolilo možnost ano, vždy a zbylých 6 dotazovaných (20 %) odpovědělo nikdy. Sestry zaměstnané na úseku centrální sterilizace odpověděly následovně: Celkem 17 sester (57 %) zvolilo variantu ano, vždy a zbylých 13 sester (43 %) označilo položku ano, občas.

48

Otázka č. 10 – Je ruční manipulace s břemeny při Vaší práci ztížena nepříznivými pracovními podmínkami (např. stísněný prostor, nerovná či kluzká podlaha, teplé ovzduší apod.)? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

57 %

60% 50%

40 %

relativní četnost

40 % 40%

33 %

sestry přísálové sterilizace

30%

sestry centrální sterilizace

20 % 20% 10 % 10% 0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 6 Náročnost ruční manipulace s břemeny způsobená nepříznivými podmínkami

Z obrázku 6 je zřejmé, že 6 sester (20 %) přísálové sterilizace označilo variantu ano, vždy, 12 sester (40 %) variantu ano, občas a rovněž 12 sester (40 %) uvedlo možnost nikdy. Sestry zaměstnané na oddělení centrální sterilizace odpovídaly takto: 17 dotázaných (57 %) zvolilo odpověď ano, občas, 10 sester (33 %) označilo variantu ano, vždy a pouze 3 respondentkám (10 %) nejvíce vyhovovala varianta nikdy.

49

Otázka č. 11 – Stěžujete si jako zaměstnanec na manipulaci s břemeny (např. příliš velká hmotnost břemene, bolesti zad a kloubů, vysoké pracovní tempo, únava až vyčerpání apod.)? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

74 %

80%

relativní četnost

70% 60%

50 %

50%

40 %

sestry přísálové sterilizace

40%

20%

sestry centrální sterilizace

23 %

30% 10 %

3%

10% 0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 7 Spokojenost sester s hmotností břemen

Z výše uvedeného obrázku 7 vyplývá, že 15 sester (50 %) přísálové sterilizace uvedlo variantu nikdy, 12 sester (40 %) variantu ano, občas a pouze 3 sestry (10 %) označily odpověď ano, vždy. Sestry centrální sterilizace hodnotily tuto otázku následovně: Celkem 22 sester (74 %) zvolilo položku ano, občas, 7 dotázaných (23 %) variantu ano, vždy a pouze 1 sestra (3 %) vybrala variantu nikdy.

50

Otázka č. 12 – Je výkon Vaší práce spojen s nepravidelným režimem? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

77 %

80% 70%

57 %

relativní četnost

60% 50%

sestry přísálové sterilizace

43 %

40%

sestry centrální sterilizace

30% 20%

13 %

10 %

10%

0%

0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 8 Nepravidelnost režimu při výkonu práce

Z obrázku 8 je zřejmé, že 23 respondentek (77 %) pracujících na přísálové sterilizaci vybralo variantu ano, občas, 4 dotázané (13 %) uvedly možnost nikdy a pouze 3 sestry (10 %) odpověděly ano, vždy. Celkově 17 sester (57 %) zaměstnaných na centrální sterilizaci zvolilo v této otázce variantu ano, občas a zbylých 13 sester (43 %) vybralo variantu ano, vždy.

51

Otázka č. 13 – Je výkon Vaší práce spojen s nepravidelným odpočinkem? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

87 %

90% 80%

67 %

relativní četnost

70% 60% sestry přísálové sterilizace

50% 33 %

40%

sestry centrální sterilizace

30% 20%

13 %

10%

0%

0%

0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 9 Nepravidelnost odpočinku při výkonu práce

Výše uvedený obrázek 9 zaznamenává názory sester na pravidelnost odpočinku v jejich denním režimu. Sestry přísálové sterilizace odpovídaly následovně: Celkem 26 sester (87 %) přiznalo, že výkon jejich práce je občas spojen s nepravidelným odpočinkem a 4 sestry (13 %) uvedly, že jejich odpočinek je vždy nepravidelný. V případě sester pracujících na centrální sterilizaci dopadly výsledky takto: Většina dotázaných, konkrétně 20 sester (67 %), uvedlo pouze občasnou nepravidelnost režimu při výkonu jejich práce, zbylých 10 sester (33 %) označilo odpověď ano, vždy, to znamená, že výkon jejich práce je pokaždé spojen s nepravidelností odpočinku.

52

Otázka č. 14 – Musíte při výkonu své práce setrvávat ve vynucené pracovní poloze, která s sebou přináší pocit fyzické nepohody? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

77 %

80% 67 %

70% relativní četnost

60% 50%

sestry přísálové sterilizace

40% 30% 20%

sestry centrální sterilizace

23 %

20 % 10 %

3%

10% 0% ano, vždy

ano, občas

nikdy

varianta odpovědi Obrázek 10 Setrvání ve vynucené pracovní poloze

Z výše uvedeného obrázku 10 vyplývá, že 20 sester (67 %) přísálové sterilizace zvolilo variantu ano, občas, 7 sester (23 %) variantu nikdy a 3 sestry (10 %) přiznávají, že je jejich práce vždy spojena se setrváním v nepohodlné fyzické poloze. Většina sester pracujících na centrální sterilizaci uvádí, že musí ve vynucené pracovní poloze setrvávat pouze občas, tuto variantu zvolilo 23 dotázaných (77 %). Šest sester (20 %) musí podle svého názoru v zaměstnání vždy setrvávat v nepohodlné poloze. Pouze 1 sestra (3 %) zvolila jako odpověď variantu nikdy.

53

Otázka č. 15a – Vyskytly se u Vás nějaké zdravotní obtíže, které mají přímou souvislost s výkonem práce na centrální / přísálové sterilizaci? Pokud ano, uveďte které. a) ano

b) ne

80 % 80%

67 %

70% relativní četnost

60% 50% 33 %

40% 30%

ano ne

20 %

20% 10% 0% sestry přísálové sestry centrální sterilizace sterilizace soubor sester Obrázek 11 Výskyt zdravotních obtíží

Obrázek 11 znázorňuje četnost výskytu zdravotních obtíží u sester pracujících na dvou odlišných úsecích sterilizace. Celkem 6 sester (20 %) pracujících na úseku přísálové sterilizace přiznalo obtíže, které mají přímou souvislost s výkonem práce na tomto úseku sterilizace. Zbylých 24 sester (80 %) zaměstnaných na tomto pracovišti neuvedlo žádné obtíže, které by měly souvislost s výkonem práce na přísálové sterilizaci. Odpovědi sester z centrální sterilizace se značně lišily: Celkem 20 sester (67 %) uvedlo zdravotní obtíže přímo související s výkonem práce na tomto úseku sterilizace, zbylých 10 dotázaných sester (33 %) z tohoto úseku žádné obtíže neuvedlo.

54

Otázka č. 15b – Vyskytly se u Vás nějaké zdravotní obtíže, které mají přímou souvislost s výkonem práce na centrální / přísálové sterilizaci? Pokud ano, uveďte které.

80 % 80% 70%

61 %

relativní četnost

60% 50% 40%

33 %

30% 20%

sestry centrální sterilizace

17 %

10%

sestry přisálové sterilizace

3 %3 %

0%

3%

0% bolesti zad

alergie na dezinfekci

zrakové obtíže

žádné obtíže

uvedené zdravotní obtíže Obrázek 12 Sestrami uvedené zdravotní obtíže

Obrázek 12 prezentuje charakter zdravotních obtíží, které sestry uvedly. Celkem 5 sester (17 %) přísálové sterilizace uvedlo bolesti zad a 1 sestra (3 %) označila alergii na dezinfekční prostředky. Bolesti zad uvedlo výrazně více sester centrální sterilizace než přísálové sterilizace, konkrétně 18 dotázaných (61 %), 1 dotázaná sestra (3 %) z tohoto úseku sterilizace označila alergie na dezinfekční prostředky a rovněž 1 sestra (3 %) zvolila zrakové obtíže.

55

6.3 Zhodnocení podmínek pracovního prostředí Otázka č. 16 – Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu? Ohodnoťte z několika hledisek na škále od 1 do 5 Vaše pracovní prostředí, přičemž: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné, 5 = velmi špatné.

80% 70% 70% 60%

relativní četnost

60% 50%

sestry přísálové sterilizace

40% 40% 30% 30%

sestry centrální sterilizace

20% 10% 0%

0%

0%

0%

3

4

0%0%

0% 1

2

5

varianta odpovědi Obrázek 13 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu

Z výše uvedeného obrázku 13 vyplývá, že ze 30 sester (100 %) přísálové sterilizace hodnotilo své pracovní prostředí z hlediska dostatku personálu možností 1 – výborné 9 sester (30 %), možností 2 – velmi dobré 21 sester (70 %), zbylé možnosti neoznačila ani jedna (0 %) sestra přísálové sterilizace. Ovšem z 30 sester (100 %) centrální sterilizace možnost 1 – výborné a možnost 2 – velmi dobré neoznačila ani jedna sestra (0 %), možnost 3 – dobré označilo 12 sester (40 %), možnost 4 – špatné označilo 18 sester (60 %) a možnost 5 – velmi špatné neoznačila ani jedna sestra (0 %) centrální sterilizace.

56

Otázka č. 17 – Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska hluku? Ohodnoťte z několika hledisek na škále od 1 do 5 Vaše pracovní prostředí, přičemž: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné, 5 = velmi špatné.

80%

73 %

70%

relativní četnost

60%

53 %

50%

sestry přísálové sterilizace

40% 30%

27 %

27 %

sestry centrální sterilizace

20 % 20% 10% 0 %0 % 0 %0 %

0% 0% 1

2

3

4

5

varianta odpovědi Obrázek 14 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska hluku

Obrázek 14 znázorňuje hodnocení pracovního prostředí z hlediska hluku. Z 30 sester (100 %) přísálové sterilizace možnost 1 – výborné označilo 8 sester (27 %), možnost 2 – velmi dobré označilo 16 sester (53 %), možnost 3 – dobré označilo 6 sester (20 %), možnost 4 – špatné zvolilo a možnost 5 – velmi špatné neoznačila ani jedna sestra (0 %) přísálové sterilizace. Hodnocení

sester

centrální

sterilizace bylo

poněkud odlišné.

Z celkového počtu

30 sester (100 %) možnost 1 – výborné nezvolila ani jedna sestra (0 %), možnost 2 – velmi dobré označilo 8 sester (27 %), možnost 3 – dobré označilo 22 sester (73 %), možnost 4 – špatné a 5 – velmi špatné neuvedla ani jedna sestra (0 %) pracující na úseku centrální sterilizace.

57

Otázka č. 18 – Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska osvětlení? Ohodnoťte z několika hledisek na škále od 1 do 5 Vaše pracovní prostředí, přičemž: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné, 5 = velmi špatné.

80%

73 %

70% 57 %

relativní četnost

60% 50% 40%

sestry přísálové sterilizace

33 %

sestry centrální sterilizace

27 %

30% 20%

10 % 10% 0 % 0 % 0 % 0 %0 % 0% 1

2

3

4

5

varianta odpovědi Obrázek 15 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska osvětlení

Z výše uvedeného obrázku 15 vyplývá, že ve skupině sester přísálové sterilizace zvolilo variantu 1 – výborné 10 sester (33 %), variantu 2 – velmi dobré 17 sester (57 %), variantu 3 – dobré zvolily 3 sestry (10 %) a variantu 4 – špatné s variantou 5 – velmi špatné neoznačila ani jedna sestra (0 %) pracující na přísálové sterilizaci. Hodnocení sester centrální sterilizace bylo následující: Z 30 sester (100 %) centrální sterilizace variantu 1 – výborné označilo 8 sester (27 %), variantu 2 – velmi dobré zvolilo zbylých 22 sester (73 %).

58

Otázka č. 19 – Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska teploty? Ohodnoťte z několika hledisek na škále od 1 do 5 Vaše pracovní prostředí, přičemž: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné, 5 = velmi špatné.

67 %

70%

relativní četnost

60%

53 % 47 %

50%

sestry přisálové sterilizace

40%

sestry centrální sterilizace

30% 20 % 20% 10 % 10% 0%

3%

0%

0% 0%

0% 1

2

3

4

5

varianta odpovědi Obrázek 16 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty

Z obrázku 16 vyplývá, že z celkového počtu 30 sester (100 %) přísálové sterilizace označily možnost 1 – výborné 3 sestry (10 %), možnost 2 – velmi dobré označilo 6 sester (20 %), možnost 3 – dobré označilo 20 sester (67 %), možnost 4 – špatné označila 1 sestra (3 %) a variantu 5 – velmi špatné neoznačila žádná sestra (0 %) přísálové sterilizace. Hodnocení sester centrální sterilizace bylo negativnější. Z 30 sester (100 %) centrální sterilizace první dvě možnosti (1 – výborné a 2 – velmi dobré) neoznačila ani jedna sestra (0 %), možnost 3 – dobré označilo 14 sester (47 %), možnost 4 – špatné označilo 16 sester (53 %) a možnost 5 – velmi špatné neoznačila ani jedna sestra (0 %) pracující na úseku centrální sterilizace.

59

Otázka č. 20 – Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska vlhkosti? Ohodnoťte z několika hledisek na škále od 1 do 5 Vaše pracovní prostředí, přičemž: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné, 5 = velmi špatné.

60%

53 % 47 %

50% relativní četnost

53 %

37 %

40%

sestry přísálové sterilizace

30%

sestry centrální sterilizace

20% 10 % 10% 0%

0%

0%

0%0%

0% 1

2

3

4

5

varianta odpovědi Obrázek 17 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti

Obrázek 17 vypovídá o hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti. Z celkového počtu 30 sester (100 %) přísálové sterilizace označily možnost 1 – výborné 3 sestry (10 %), možnost 2 – velmi dobré 11 sester (37 %), možnost 3 – dobré 16 sester (53 %). Možnost 4 – špatné a možnost 5 – velmi špatné neoznačila ani jedna sestra (0 %) pracující na tomto úseku. Ovšem ze 30 sester (100 %) pracujících na centrální sterilizaci možnost 1 – výborné a možnost 2 – velmi dobré neoznačila ani jedna z dotazovaných (0 %), možnost 3 – dobré označilo 14 sester (47 %) a možnost 4 – špatné zvolilo zbylých 16 sester (53 %) z tohoto úseku sterilizace.

60

6.4 Zhodnocení psychické pracovní zátěže 6.4.1 Vyhodnocení podle otázek Psychická pracovní zátěž byla vyhodnocena za celou skupinu pracovníků (respektive za dva soubory sester) a podle jednotlivých otázek. Z každé položky Meisterova dotazníku byly pro obě skupiny sester vypočítány mediány. Při orientačním hodnocení zatěžujících faktorů se vychází z překročení normovaných kritických hodnot mediánu, které jsou zatím i u nás používány jako kritérium zátěže. Skupina sester hodnotí svou práci negativně v těch položkách, ve kterých zjištěná hodnota mediánu překračuje kritickou normovanou hodnotu nebo se jí rovná, a naopak, skupina sester hodnotí svou práci pozitivně v těch položkách, ve kterých zjištěná hodnota mediánu nedosahuje kritické normované hodnoty (Hladký a Židková, 1999, s. 40–41). Tabulka 6 Kritické hodnoty mediánů

Číslo položky

Položka Meisterova dotazníku (zkráceně)

Meisterova kritická hodnota mediánu

Začlenění do faktoru

1

Časová tíseň

3,0

I

2

Malé uspokojení

2,5

II

3

Vysoká odpovědnost

3,0

I

4

Otupující práce

2,5

II

5

Problémy a konflikty

2,5

I

6

Monotonie

2,5

II

7

Nervozita

3,0

III

8

Pracovní přesycení

3,0

III

9

Únava

3,0

III

10

Dlouhodobá únosnost

2,5

III

61

Tabulka 7 Hodnoty mediánů dvou souborů sester v porovnání s kritickými hodnotami

Číslo položky

Položka Meisterova dotazníku (zkráceně)

Hodnota mediánu sester přísálové sterilizace

Hodnota mediánu sester centrální sterilizace

Meisterova kritická hodnota mediánu

3+

3+

3,0

1

Časová tíseň

2

Malé uspokojení

2

3 ++

2,5

3

Vysoká odpovědnost

2

3+

3,0

4

Otupující práce

1

2

2,5

5

Problémy a konflikty

2

2

2,5

6

Monotonie

1

2

2,5

7

Nervozita

2

2

3,0

8

Pracovní přesycení

2

3+

3,0

9

Únava

2

3+

3,0

10

Dlouhodobá únosnost

2

3 ++

2,5

Poznámka: + dosažení kritické hodnoty ++ překročení kritické hodnoty

Výše uvedená tabulka 6 uvádí kritické hodnoty mediánů a začlenění jednotlivých položek Meisterova dotazníku do tří faktorů, jejichž důležitost je objasněna níže. V tabulce 7 jsou uvedeny výsledné hodnoty mediánů jednotlivých položek Meisterova dotazníku pro oba soubory sester. Výsledky poukazují na to, že kritická hodnota mediánu byla v souboru sester přísálové sterilizace jedenkrát dosažena. K dosažení kritické hodnoty mediánu došlo v položce 1 – časová tíseň, tuto položku hodnotily sestry přísálové sterilizace mírně negativně. Nicméně v souboru sester přísálové sterilizace nikdy výsledné hodnoty mediánu nepřekročily jeho kritické hodnoty, zbylé položky Meisterova dotazníku byly tedy tímto souborem sester hodnoceny kladně.

62

V souboru sester centrální sterilizace byla kritická hodnota mediánu dosažena čtyřikrát, stalo se tak u položky 1 – časová tíseň, u položky 3 – vysoká odpovědnost, u položky 8 – pracovní přesycení a u položky 9 – únava. V těchto položkách tedy hodnotily sestry centrální sterilizace svou práci mírně negativně. Zde je nutné podotknout, že k překročení kritické hodnoty mediánu došlo u tohoto souboru sester celkem dvakrát, a to u položky 2 – malé uspokojení a u položky 10 – dlouhodobá únosnost. V těchto položkách tedy sestry centrální sterilizace hodnotily svou práci negativně. Zbylé položky Meisterova dotazníku hodnotily sestry centrální sterilizace kladně.

Interpretace výsledku Vyhodnocení podle jednotlivých otázek vyjadřuje stav přetížení, monotonii a nespecifický faktor. Stav přetížení identifikuje položka č. 1 + 3 + 5, monotonii položka č. 2 + 4 + 6 a nespecifický faktor položka č. 7 + 8 + 9 + 10. Po zhodnocení výsledků z Meisterova dotazníku je patrné, že sestry pracující na úseku přísálové sterilizace netrpí přetížením, jelikož hodnotily pouze položku č. 1 mírně negativně a položku č. 3 s položkou č. 5 kladně. Tyto sestry netrpí ani monotonií, neboť položky č. 2, 4 i 6 byly hodnoceny kladně. Posledním zhodnoceným faktorem byl faktor nespecifický. Položky identifikující tento faktor byly sestrami přísálové sterilizace rovněž hodnoceny kladně, výsledek je proto jednoznačný. Po zhodnocení výsledků sester centrální sterilizace bylo zjištěno, že tento soubor sester trpí mírným přetížením, jelikož položka č. 1 s položkou č. 3 byly hodnoceny mírně negativně, pouze medián v položce č. 2 nedosáhl kritické hodnoty. V případě pocitu monotonie u tohoto souboru sester bylo zjištěno negativní hodnocení položky č. 2, avšak u položky č. 4 a položky č. 6 bylo shledáno kladné hodnocení, které převážilo negativní. Poslední nespecifický faktor byl vyhodnocen neutrálně, jelikož položka č. 7 a položka č. 9 byla tímto souborem sester hodnocena kladně, ale položka č. 8 s položkou č. 9 negativně. Z uvedených výsledků tedy vyplývá, že sestry pracující na úseku přísálové sterilizace netrpí přetížením ani pocitem monotonie. Sestry centrální sterilizace však trpí mírným stupněm přetížení, ale dalo by se říci, že téměř bez pocitu monotonie. Výsledky jsou doplněny o vyhodnocení nespecifického faktoru, který byl sestrami přísálové sterilizace hodnocen kladně a sestrami centrální sterilizace neutrálně.

63

6.4.2 Klasifikace zátěže Klasifikace psychické pracovní zátěže se provádí ve třech stupních. Význam jednotlivých stupňů uvádí tabulka (viz příloha A). Klasifikace pracovní zátěže byla provedena podle manuálu, který uvádí Hladký a Židková (1999, s. 40–41). Jednotlivé kroky jsou blíže popsány v teoretické části, viz kap. 3.6.3 Meisterův dotazník. Pro klasifikaci zátěže je zapotřebí porovnat mediány faktorů I a II. Při porovnání mohou nastat tři případy, viz s. 36. Tabulka 8 Přehled hodnot mediánů pro jednotlivé faktory – sestry přísálové sterilizace

Faktor I

Hodnota mediánu

Faktor II

Hodnota mediánu

Faktor III

Hodnota mediánu

Položka 1

3

Položka 2

2

Položka 7

2

Položka 3

2

Položka 4

1

Položka 8

2

Položka 5

2

Položka 6

1

Položka 9

2

-

-

-

-

Položka 10

2

Celkem

7

Celkem

4

Celkem

8

Z tabulky 8 vyplývá, že v souboru sester přísálové sterilizace je faktor I vyšší o 3 body než faktor II. Dle manuálu tedy toto zjištění vedlo k sečtení mediánů faktoru I a III: 7 + 8 = 15. Výsledná hodnota (15) byla následně porovnána s třemi typy normovaných rozmezí, které uvádí následující tabulka. Tabulka 9 Přehled normovaných rozmezí součtu mediánů

Součet faktorů I + III

Stupeň

Tendence

7–19

1

-

20–24

2

k přetížení

25–35

3

k přetížení

Z normované tabulky 9 tedy vychází pro tento soubor sester zátěž stupně 1 – ,,zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42).

64

Tabulka 10 Přehled hodnot mediánů pro jednotlivé faktory – sestry centrální sterilizace

Faktor I

Hodnota mediánu

Faktor II

Hodnota mediánu

Faktor III

Hodnota mediánu

Položka 1

3

Položka 2

3

Položka 7

2

Položka 3

3

Položka 4

2

Položka 8

3

Položka 5 -

2 -

Položka 6 -

2 -

Položka 9 Položka 10

3 3

Celkem

8

Celkem

7

Celkem

11

. Z tabulky 10 vyplývá, že rozdíl mezi faktorem I a faktorem II je pouze 1 bod. Dle manuálu tedy toto zjištění vedlo k sečtení mediánů všech tří faktorů: 8 + 7 + 11 = 26. Výsledná hodnota (26) byla následně porovnána s třemi typy normovaných rozmezí, které uvádí níže uvedená tabulka 11. Tabulka 11 Přehled normovaných rozmezí součtu mediánů

Součet faktorů I + II + III

Stupeň

Tendence

10–26

1

-

27–32

2

kombinace

33–50

3

kombinace

Z normované tabulky tedy vychází i pro tento soubor sester zátěž stupně 1 – ,,zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42). Jak ale tato tabulka vypovídá, hodnota 26 je hraniční hodnotou pro tento stupeň zátěže.

Interpretace výsledku Na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že psychická pracovní zátěž dosahuje pro oba soubory sester stupně 1 – ,,zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42).

65

7 PŘÍPADOVÁ STUDIE Studie

zaměřená

na

hodnocení

klimatických

podmínek

sestrami

pracujícími na dvou odlišných úsecích sterilizace Tato případová studie byla zaměřena na hodnocení pracovního prostředí (PP) z hlediska klimatických (tepelně-vlhkostních) podmínek sestrami pracujícími na centrální a přísálové sterilizaci. Data byla získána z nestandardizovaného dotazníku, v němž měly sestry ze dvou úseků sterilizace ohodnotit své pracovní prostředí z hlediska teploty a vlhkosti. Otázku č. 19 (Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska teploty?) a otázku č. 20 (Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska vlhkosti?) měly sestry pomocí škály ohodnotit od 1 do 5, přičemž: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné a 5 = velmi špatné.

Výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovní prostředí z hlediska klimatických podmínek sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace? Výzkumný předpoklad: Předpokládám, že sestry pracující na úseku centrální sterilizace hodnotí své pracovní prostředí z hlediska klimatických podmínek negativněji než sestry pracující na úseku přísálové sterilizace.

66

Otázka č. 19: Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska teploty? Tabulka 12 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty sestrami PS

Hodnocení PP z hlediska teploty 1 – výborné 2 – velmi dobré 3 – dobré 4 – špatné Celkem

Četnost

Kumulativní četnost

Relativní četnost v %

3 9 29 30

10 20 67 3 100

3 6 20 1 30

Kumulativní relativní četnost v % 10 30 96 100

Tabulka 12 zobrazuje nabízené varianty odpovědí na výše uvedenou otázku a četnost jejich výskytu u sester pracujících na úseku přísálové sterilizace. Z této tabulky je zřejmé, že více než polovina dotazovaných, tedy 20 sester (67 %) přísálové sterilizace, hodnotilo své pracovní prostředí z hlediska teploty jako 3 – dobré, u zbylého procenta sester převažovalo spíše kladné hodnocení v podobě variant 1 – výborné a 2 – velmi dobré. Tyto varianty zvolilo 9 sester (20 %), přičemž pouze 1 sestra (3 %) přísálové sterilizace ohodnotila své pracovní prostředí z hlediska teploty jako 4 – špatné. Dotazované sestry přísálové sterilizace nevyužily všechny nabízené varianty odpovědí, to znamená, že ani jedna sestra z tohoto úseku nehodnotila své pracovní prostředí z hlediska teploty jako 5 – velmi špatné. Tabulka 13 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty sestrami CS

Hodnocení PP z hlediska teploty 3 – dobré 4 – špatné Celkem

Četnost

Kumulativní četnost

Relativní četnost v %

14 30

47 53 100

14 16 30

Kumulativní relativní četnost v % 47 100

Tabulka 13 zobrazuje nabízené varianty odpovědí na výše uvedenou otázku a četnost jejich výskytu u sester pracujících na úseku centrální sterilizace. Z této tabulky je zřejmé, že více než polovina sester, tedy 16 sester (53 %) z centrální sterilizace hodnotilo své pracovní prostředí z hlediska teploty jako 4 – špatné, zbylých 14 sester (47 %) z centrální sterilizace hodnotilo své pracovní prostředí z hlediska teploty jako 3 – dobré. Je nutno podotknout, že sestry z tohoto souboru rovněž nezvolily všechny nabízené varianty odpovědí, kladné hodnocení v podobě variant 1 – výborné a 2 – velmi dobré nezvolila ani jedna sestra z tohoto 67

úseku sterilizace. Nicméně žádná ze sester tohoto úseku nehodnotila ani možností nejhorší, tedy 5 – velmi špatné. Tabulka 14 Základní statistické ukazatele hodnocení PP z hlediska teploty

Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty

Skupina N Průměr sester platných

Medián

Modus

Součet

Min.

Max.

Sestry PS

30

3

3

3

79

1

4

Sestry CS

30

4

4

4

106

3

4

V tabulce 14 jsou zobrazeny základní statistické ukazatele sledovaných skupin sester vztahující se k hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty. Z této tabulky jsou patrné značné rozdíly v téměř všech základních statistických ukazatelích, pouze maximum je u obou skupin sester stejné, což vypovídá o tom, že sestry z obou úseků sterilizace zvolily jako nejhorší odpověď variantu 4 – špatné, tedy špatné pracovní prostředí z hlediska teploty. Ze statistického ukazatele minimum je zřejmé, že pouze v souboru sester přísálové sterilizace se vyskytovala varianta 1 – výborné, tedy to nejlepší nabízené hodnocení, přičemž sestry centrální sterilizace hodnotily své pracovní prostředí z hlediska teploty nejlépe variantou 3 – dobré. Hodnoty modu i mediánu vyšly u obou souborů sester rovněž odlišně. Sestry přísálové sterilizace volily nejčastěji variantu 3 – dobré, zatímco sestry centrální sterilizace nejčastěji označovaly variantu 4 – špatné. Z této tabulky je patrný i rozdíl v součtu. Vyšší hodnota součtu (106) u sester centrální sterilizace oproti nižší hodnotě součtu (79) u sester přísálové sterilizace rovněž vypovídá o negativnějším hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty.

68

5

hodnocení PP z hlediska teploty

4

3

2

1

0

sestry přisálové sterilizace sestry centrální sterilizace soubor sester

Medián 25–75 % Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy

Obrázek 18 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty

Minimální označená hodnota byla u sester přísálové sterilizace možnost 1, tedy výborné pracovní prostředí z hlediska teploty a maximální 4, tedy špatné pracovní prostředí z hlediska teploty. Ovšem sestry centrální sterilizace zvolily jako nejlepší variantu hodnotu 3, tedy dobré pracovní prostředí z hlediska teploty a maximálně hodnotu 4, tedy špatné pracovní prostředí z hlediska teploty. V závěru interpretace krabicových grafů je nutno zaměřit pozornost i na odlišné hodnoty mediánů, u sester přísálové sterilizace je mediánem hodnota 3, u sester centrální sterilizace hodnota 4. Na základě těchto krabicových grafů se dá usuzovat, že u sester centrální sterilizace převažovalo zápornější hodnocení.

69

Otázka č. 20: Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska vlhkosti? Tabulka 15 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti sestrami PS

Hodnocení PP z hlediska vlhkosti

Četnost

Kumulativní četnost

Relativní četnost v %

Kumulativní relativní četnost v %

1 – výborné

3

3

10

10

2 – velmi dobré

11

14

37

47

3 – dobré

16

30

53

100

Celkem

30

100

Tabulka 15 zobrazuje nabízené varianty odpovědí na výše uvedenou otázku a četnost jejich výskytu u sester pracujících na úseku přísálové sterilizace. Z této tabulky je zřejmé, že více než polovina sester přísálové sterilizace, konkrétně 16 sester (53 %), hodnotilo své pracovní prostředí z hlediska vlhkosti jako 3 – dobré, u zbylého procenta sester převažovalo spíše kladné hodnocení v podobě variant 1 – výborné a 2 – velmi dobré, tedy u 14 dotazovaných (47 %). Je nutno zmínit, že sestry z přísálové sterilizace nevyužily všechny nabízené varianty odpovědí, což znamená, že ani jedna sestra z úseku přísálové sterilizace nehodnotila své pracovní prostředí z hlediska vlhkosti jako 4 – špatné a 5 – velmi špatné. Tabulka 16 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti sestrami CS

Hodnocení PP z hlediska vlhkosti 3 – dobré 4 – špatné Celkem

Četnost 14 16 30

Kumulativní četnost

Relativní četnost v %

Kumulativní relativní četnost v%

14 30

47 53

47 100

100

Tabulka 16 zobrazuje nabízené varianty odpovědí na výše uvedenou otázku a četnost jejich výskytu u sester pracujících na úseku centrální sterilizace. Z této tabulky je zřejmé, že více jak polovina sester z tohoto souboru, tedy 16 sester (53 %), hodnotilo své pracovní prostředí z hlediska vlhkosti negativně, a to variantou 4 – špatné. Zbylých 14 sester (47 %) hodnotilo z tohoto hlediska své pracovní prostředí jako 3 – dobré. Je nutno podotknout, že sestry z tohoto souboru rovněž nevyužily všechny nabízené varianty odpovědí, kladné hodnocení v podobě variant 1 – výborné a 2 – velmi dobré nezvolila ani jedna sestra z tohoto úseku sterilizace. U sester centrální sterilizace převažovalo opět spíše negativní hodnocení. 70

Tabulka 17 Základní statistické ukazatele hodnocení PP z hlediska vlhkosti

Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti

Skupina sester

N platných

Průměr

Medián

Modus

Součet

Min.

Max.

Sestry PS

30

2

3

3

73

1

3

Sestry CS

30

4

4

4

106

3

4

V tabulce 17 jsou zobrazeny základní statistické ukazatele sledovaných skupin sester vztahující se k hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti. Z této tabulky jsou patrné značné rozdíly v téměř všech základních statistických ukazatelích. Ze statistického ukazatele minimum je zřejmé, že pouze v souboru sester přísálové sterilizace se vyskytovala varianta 1 – výborné, tedy to nejlepší nabízené hodnocení. Přičemž sestry centrální sterilizace hodnotily své pracovní prostředí nejlépe variantou 3 – dobré. Statistický ukazatel maximum poukazuje také na rozdíly v hodnocení, nejhorším hodnocením sester přísálové sterilizace byla varianta 3 – dobré, u sester centrální sterilizace varianta 4 – špatné. Modus i medián se u obou skupin rovněž liší. Co se týče modu, sestry přísálové sterilizace volily nejčastěji variantu 3 – dobré, u sester centrální sterilizace variantu 4 – špatné. Z této tabulky je patrný rozdíl i v součtu. Větší hodnota součtu (106) u sester centrální sterilizace vypovídá oproti hodnotě 73 (hodnota součtu u sester přísálové sterilizace) rovněž o horším hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti.

71

5

hodnocení PP z hlediska vlhkosti

4

3

2

1

0

sestry přísálové sterilizace sestry centrální sterilizace soubor sester

Medián 25–75 % Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy

Obrázek 19 Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti

Pro lepší představu o hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti dvěma skupinami sester byly vytvořeny krabicové grafy. Minimální označená hodnota byla u sester přísálové sterilizace možnost 1, tedy výborné pracovní prostředí z hlediska vlhkosti a maximální 3, tedy dobré pracovní prostředí z hlediska vlhkosti. Ovšem sestry centrální sterilizace zvolily jako nejlepší variantu hodnotu 3, tedy dobré pracovní prostředí z hlediska vlhkosti a maximálně hodnotu 4, tedy špatné pracovní prostředí z hlediska vlhkosti. V závěru interpretace krabicových grafů je nutno zaměřit pozornost i na odlišné hodnoty mediánů, u sester přísálové sterilizace je mediánem hodnota 3, u sester centrální sterilizace hodnota 4.

Interpretace výsledku Z výše uvedených tabulek četností, hodnot základních popisných statistických ukazatelů a krabicových grafů je možné konstatovat, že sestry pracující na úseku centrální sterilizace hodnotí své pracovní prostředí z hlediska klimatických podmínek záporněji než sestry pracující na úseku sterilizace přísálové.

72

8 DISKUZE Tato kapitola diplomové práce na téma Problematika zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace je zaměřena na shrnutí získaných poznatků vyplývajících z provedeného výzkumného šetření. Výsledky dotazníkového šetření jsou níže vztaženy k již publikované literatuře, časopisům obsahujícím články na stejné nebo blízké téma a vysokoškolským pracím s podobnou tematikou. V první části nestandardizovaného dotazníku byly otázky zaměřeny na demografické údaje sester. První otázka se týkala pohlaví respondentů, ženské pohlaví nebylo podmínkou pro zařazení do výzkumného vzorku, neboť sestrou může být i muž. Vyhodnocení této otázky však poukázalo na to, že se ve výzkumném vzorku nenacházel ani jeden muž. Výsledek může vypovídat o tom, že s velkou pravděpodobností pracují na úseku centrálních a přísálových sterilizací především ženy. V diskuzi je také vhodné zmínit vyhodnocení třetí otázky, tedy věku sester. Nejen laická veřejnost se totiž mylně domnívá, že na úseku centrálních sterilizací pracují především ,,staré sestry“ (Francová, 2011). V tomto výzkumném šetření nebyly sestrám u otázky č. 3 nabídnuty varianty s věkovými kategoriemi, sestry tedy měly napsat svůj věk. Francová (2011) se ve svém článku, krom jiného, zabývá věkem sester zaměstnaných na centrálních sterilizacích. Jako průměrný věk těchto sester uvádí 40 let. Průměrný věk sester zaměstnaných na úseku centrální sterilizace v tomto výzkumném šetření byl 45 let, přesto by sestru s tímto věkem jistě mnoho osob za starou neoznačilo. Co se týče průměrného věku perioperačních sester (sestry přísálové sterilizace), dosáhl v tomto dotazníkovém šetření hodnoty o 4 roky nižší (41 let) než u sester centrální sterilizace. Při srovnání výsledků s Dopitovou (2013), která jako průměrný věk perioperačních sester uvádí hodnotu 44 let, se tento výsledek liší pouze o 3 roky.

8.1

Výzkumná otázka č. 1

První výzkumná otázka zněla: Na jakém úseku sterilizace je fyzicky náročnější práce z hlediska manipulace s břemeny? Pro vyhodnocení této výzkumné otázky bylo zapotřebí zhodnotit názory sester vyplývající z následujících otázek z nestandardizovaného dotazníku, tedy z otázek č. 7, 8, 9, 10 a 11. Inspirace pro formulaci všech otázek vztahujících se k fyzické zátěži z hlediska manipulace s břemeny, byla čerpána ze vzoru uvedeného 73

v publikaci Příručka pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích (Schmitter, 2012, s. 6). U výše zmíněných dotazníkových otázek byly sestrám nabídnuty tři následující varianty odpovědí: ano, vždy; ano, občas a nikdy. Výsledky otázky č. 7 (Manipulujete na svém pracovišti s břemeny těžšími než 5 kg?) poukázaly na to, že více než polovina sester, konkrétně 20 sester (67 %) zaměstnaných na úseku centrální sterilizace, uvedla, že na svém pracovišti vždy manipuluje s břemeny těžšími než 5 kg. Zcela stejná část sester, tedy 20 sester (67 %) ze sterilizace přísálové, uvedla, že s takto těžkými břemeny manipuluje pouze občas. Zde je nutné zmínit, že kontrolním převážením hmotnosti některých břemen na těchto pracovištích se potvrdilo, že se zde skutečně vyskytují břemena těžší než 5 kg. Na úseku přísálové sterilizace manipulují nástrojové sestry s různě těžkými kontejnery, hmotnost nástrojového síta se odvíjí od typu provedeného operačního výkonu. Hmotnost malých sít určených k malým operačním zákrokům je obvykle do 5 kg. Na problematiku fyzické zátěže perioperačních sester se zaměřuje i Hobzová (2014), která uvádí, že i sestry na operačních sálech (tedy i na sterilizaci přísálové) jsou vystaveny manipulaci s nástrojovými síty o hmotnosti přes 10 kg. Výsledky otázky č. 8 (Zvedáte a přenášíte při své práci břemena v nepřijatelné pracovní poloze?) poukázaly na to, že více než polovina sester, konkrétně 17 sester (57 %) z obou úseků sterilizace, zvedá a přenáší břemena v nepřijatelné pracovní poloze pouze občas. Negativní hodnocení (v podobě varianty ano, vždy) zvolilo více sester ze sterilizace centrální než ze sterilizace přísálové, u pozitivního hodnocení (tedy varianta nikdy) tomu bylo naopak. Výsledky otázky č. 9 (Je při ruční manipulaci s břemeny Vaše práce ztížena kvůli povaze břemene?) poukazují na fakt, že s náročnou ruční manipulací s břemeny se ze sester centrální sterilizace musí vypořádávat 17 dotazovaných (57 %). Stejný počet, tedy 17 sester (57 %), přísálové sterilizace ovšem uvádí, že se s náročnou manipulací s břemeny setkává jen občas. Jedná se tedy o stejný výsledek jako u hodnocení předešlé otázky: Negativní hodnocení (v podobě varianty ano, vždy) volilo více sester ze sterilizace centrální než ze sterilizace přísálové, u pozitivního hodnocení (tedy u odpovědi nikdy) tomu bylo naopak. Výsledky otázky č. 10 (Je ruční manipulace s břemeny při Vaší práci ztížena nepříznivými pracovními podmínkami?) poukazují na to, že ruční manipulace je u více než poloviny dotazovaných centrální sterilizace, přesněji řečeno u 17 sester (57 %), ztížena stísněným prostorem, nerovnou či kluzkou podlahou či jinými nepříznivými pracovními podmínkami 74

pouze občas. Tento názor zastávalo také 12 sester (40 %) přísálové sterilizace. Závěr je u této otázky stejný jako u otázek předešlých. Negativní hodnocení (tedy variantu ano, vždy) volilo více sester ze sterilizace centrální než ze sterilizace přísálové, u pozitivního hodnocení (v podobě odpovědi nikdy) tomu bylo naopak. Poslední otázka vztahující se k hodnocení fyzické zátěže z hlediska manipulace s břemeny byla otázka č. 11 (Stěžujete si jako zaměstnanec na manipulaci s břemeny?). Výsledky této otázky poukázaly na rozdíl ve stížnostech sester ze dvou odlišných úseků sterilizace. Více než polovina sester z centrální sterilizace, přesněji 22 sester (73 %), uvedlo občasné stížnosti na manipulaci s břemeny a přesně polovina dotázaných ze sterilizace přísálové, tedy 15 sester (50 %), si podle získaných dat na manipulaci s břemeny nikdy nestěžovalo. U vyhodnocení této otázky je závěr stejný jako u předešlých otázek. Negativní hodnocení (v podobě varianty ano, vždy) volilo více sester ze sterilizace centrální než ze sterilizace přísálové, u pozitivního hodnocení (v podobě varianty nikdy) tomu bylo naopak. Na výše uvedenou výzkumnou otázku je odpověď následující: Na základě odpovědí sester pracujících na dvou odlišných úsecích sterilizace je možné konstatovat, že fyzicky náročnější práce je z hlediska manipulace s břemeny na úseku sterilizace centrální.

8.2 Výzkumná otázka č. 2 Druhá výzkumná otázka zněla: Jak hodnotí pracovní prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace? Pro vyhodnocení této výzkumné otázky bylo zapotřebí zhodnotit dotazníkovou otázku č. 16 zaměřenou na hodnocení pracovního prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu. U této dotazníkové otázky byla sestrám nabídnuta pětibodová škála, přičemž rozpětí možností bylo následující: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné a 5 = velmi špatné. Sestry tedy měly označit tu variantu, která se nejvíce blížila jejich názoru. Výsledky této dotazníkové otázky poukázaly na to, že všechny sestry přísálové sterilizace hodnotily své pracovní prostředí z hlediska dostatku personálu pozitivně, a to v podobě možnosti 1 – výborné, kterou zvolilo 9 sester (30 %), a možnosti 2 – velmi dobré, kterou označilo 21 sester (70 %). Ovšem hodnocení sester centrální sterilizace bylo značně odlišné. Sestry centrální sterilizace využily rovněž pouze dvě varianty odpovědí z pěti nabízených,

75

avšak více než polovina sester, konkrétně 18 sester (60 %), zvolilo variantu 4 – špatné a zbylých 12 sester (40 %) variantu 3 – dobré. Domnívám se, že pokud by perioperační sestry (v tomto případě sestry přísálové sterilizace) nebyly nuceny hodnotit personální podmínky pouze na úseku přísálové sterilizace, ale hodnotily by také personální podmínky týkající se celého operačního sálu, tak by výsledky pravděpodobně inklinovaly spíše k negativnímu hodnocení. Tuto domněnku podpořily i výsledky Fialové (2007), které poukazují na to, že by na operačních sálech bylo potřeba více perioperačních sester, a Lemona (1997), který již dříve uvedl, že jako jeden ze specifických problémů na operačních sálech byl identifikován právě nedostatek personálu. V diskuzi jsou pro porovnání uváděny i starší zdroje zabývající se touto tematikou, neboť k této problematice neexistuje mnoho novějších výzkumů zabývajících se sestrami na úseku centrální a přísálové sterilizace. Na základě výše uvedených zjištění je možné na druhou výzkumnou otázku odpovědět následovně: Sestry pracující na úseku centrální sterilizace hodnotí své pracovní prostředí z hlediska dostatku personálu jako dobré, ale zároveň špatné oproti sestrám pracujícím na úseku přísálové sterilizace, které hodnotí své pracovní prostředí z tohoto hlediska jako výborné a velmi dobré. Sestry zaměstnané na pracovišti centrální sterilizace hodnotí své pracovní prostředí z tohoto hlediska negativněji než sestry zaměstnané na úseku sterilizace přísálové.

8.3 Výzkumná otázka č. 3 Jak uvádí Tuček a kol. (2012, s. 187), hodnocení mikroklimatických podmínek je poněkud složité, metody hodnocení mikroklimatu lze rozdělit na metody subjektivní a na metody objektivní, pro toto výzkumné šetření byla využita metoda subjektivní. Třetí výzkumná otázka zněla: Jak hodnotí klimatické podmínky pracovního prostředí sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace? Pro vyhodnocení této výzkumné otázky bylo zapotřebí důkladně zhodnotit odpovědi sester na dotazníkové otázky č. 19 a 20 zaměřené na hodnocení pracovního prostředí z hlediska teploty a vlhkosti. U těchto dotazníkových otázek byla sestrám nabídnuta pětibodová škála, přičemž možnosti byly tyto: 1 = výborné, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = špatné a 5 = velmi špatné. Sestry tedy měly označit tu variantu, která se nejvíce blížila jejich názoru. 76

Tato výzkumná otázka byla součástí případové studie, jejíž výsledky poukazují na to, že pracovní prostředí z hlediska teploty hodnotí variantou 1 – výborné pouze 3 sestry (10 %) přísálové sterilizace, variantou 2 – velmi dobré 6 sester (20 %), variantou 3 – dobré 20 sester (67 %) a variantou 4 – špatné pouze 1 sestra přísálové sterilizace. U sester centrální sterilizace bylo hodnocení pracovního prostředí z tohoto hlediska poněkud odlišné. Sestry z tohoto úseku sterilizace využily pouze dvě z pěti nabízených variant odpovědí, a to variantu 3 – dobré, kterou označilo 14 sester (47 %) a variantu 4 – špatné, kterou vybralo 16 sester (53 %) centrální sterilizace. Hodnocení pracovního prostředí z hlediska vlhkosti bylo sestrami přísálové a centrální sterilizace téměř shodné s hodnocením pracovního prostředí z hlediska teploty. Pracovní prostředí z hlediska vlhkosti hodnotily variantou 1 – výborné pouze 3 sestry přísálové sterilizace (10 %), variantou 2 – velmi dobré 11 sester (37 %), variantou 3 – dobré 16 sester (53 %) přísálové sterilizace. U sester centrální sterilizace bylo hodnocení pracovního prostředí z tohoto hlediska opět odlišné. Sestry z tohoto úseku sterilizace využily pouze dvě z pěti nabízených variant odpovědí, konkrétně variantu 3 – dobré, kterou označilo 14 sester (47 %) a variantu 4 – špatné, kterou zvolilo rovněž 16 sester (53 %). Jak je uvedeno v příručce nemocnice Jindřichova Hradce (viz soubor bibliografických citací), teplota na pracovišti může zejména v letních měsících překročit hygienické limity a stát se tak jedním z rizikových faktorů pracovních podmínek. Může rovněž docházet i k poklesu relativní vlhkosti, což zvyšuje riziko průniku škodlivin, tedy mikroorganismů a chemických látek, do organismu sester a dalších zdravotnických pracovníků. Vysoká relativní vlhkost (nad 70 %) vyvolává za současné vysoké teploty vzduchu pocit dusna. Vlhkost je sice jedincem mnohem méně pociťována než teplota, ale i tak může být nepříznivě ovlivněn jeho stav (Tuček a kol., 2012, s. 60) a (Mathauserová, 2007). Na znění třetí výše uvedené výzkumné otázky je odpověď následovná: Klimatické podmínky hodnotí sestry centrální sterilizace jako dobré i špatné. U sester přísálové sterilizace bylo zjištěno mírnější hodnocení. Některé sestry z tohoto úseku sterilizace hodnotí své pracovní prostředí i jako výborné a velmi dobré, takové hodnocení však u sester centrální sterilizace nebylo vůbec zjištěno. Sestry pracující na úseku centrální sterilizace tedy hodnotí své pracovní prostředí z hlediska klimatických podmínek negativněji než sestry pracující na úseku sterilizace přísálové.

77

8.4 Výzkumná otázka č. 4 Poslední výzkumná otázka zněla: Jaký je stupeň psychické pracovní zátěže u sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace? K vyhodnocení této výzkumné otázky bylo zapotřebí zhodnotit deset položek Meisterova standardizovaného dotazníku vyplněných dvěma skupinami sester. Výsledky porovnávání hodnot mediánů sester přísálové sterilizace s kritickými normovanými hodnotami mediánů poukázaly na to, že mírně negativně hodnotily sestry přísálové sterilizace pouze položku 1 – časová tíseň. Nicméně v souboru sester přísálové sterilizace nikdy výsledné hodnoty mediánu nepřekročily jeho kritické normované hodnoty. Z tohoto důvodu se dá konstatovat, že sestry přísálové sterilizace hodnotí svou práci na úseku přísálové sterilizace kladně. Ve vzorku sester centrální sterilizace byla kritická hodnota mediánu dosažena čtyřikrát, stalo se tak u položky 1 – časová tíseň, u položky 3 – vysoká odpovědnost, u položky 8 – pracovní přesycení a položky 9 – únava. V těchto položkách tedy hodnotily sestry centrální sterilizace svou práci mírně negativně. Zde je nutné podotknout, že k překročení kritických hodnot mediánu došlo u tohoto vzorku sester celkem dvakrát, a to u položky 2 – malé uspokojení a položky 10 – dlouhodobá únosnost. V těchto položkách tedy sestry centrální sterilizace hodnotily svou práci skutečně negativně. Při konečné klasifikaci pracovní zátěže se dá na základě výsledných hodnot konstatovat, že stupeň pracovní zátěže je u sester přísálové sterilizace nejnižší, tedy stupeň 1 – ,, zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42). U sester centrální sterilizace vyšly hodnoty mediánů v některých položkách vyšší než hodnoty mediánů sester přísálové sterilizace (viz tabulku 7), avšak na základě výsledných hodnot bylo zjištěno, že stupeň psychické pracovní zátěže je i u sester centrální sterilizace nejnižší, tedy stupeň 1 – ,,zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42). U této skupiny sester by se ovšem mělo zmínit, že výsledná hodnota (nutná k vyhodnocení zátěžového stupně) získaná sečtením mediánů je u sester centrální sterilizace hraniční. Proč k takovým výsledkům u obou skupin sester došlo? Perioperační sestry vykonávají při výkonu práce na operačních sálech několik rolí, jejichž plnění se většinou pravidelně střídá. Perioperační sestra může mít jeden den roli obíhající sestry, druhý den může být sestrou instrumentářkou a třetí den sestrou nástrojovou. V dotazníku však byly sestry žádány o to, aby v něm hodnotily pouze svou práci na přísálové sterilizaci, tedy svou roli sestry 78

nástrojové. Domnívám se, že pokud by tomu tak nebylo a sestry by hodnotily obecně svou práci perioperačních sester, výsledky by se poněkud lišily, protože by stupeň jejich psychické pracovní zátěže byl, podle mého názoru, vyšší. Tuto poznámku jsem považovala za důležitou, neboť jsem měla obavu z potenciálního zkreslení výsledků týkajících se psychické pracovní zátěže u této skupiny sester. Mohla bych i ze své vlastní zkušenosti říci, že výkon práce na úseku přísálové sterilizace není příliš zatěžujícím, ale toto je pouze můj vlastní názor. Samozřejmě že sestry vykonávající roli nástrojové sestry mají též velkou odpovědnost za správné provedení dekontaminace, předsterilizační přípravy, včetně samotné realizace sterilizace. I přes tento fakt se domnívám, že je role nástrojové sestry při porovnání s rolí obíhající sestry či instrumentářky vnímána perioperačními sestrami kladně. Překvapující byl však stupeň psychické pracovní zátěže u sester centrální sterilizace. K takto pozitivnímu výsledku pravděpodobně došlo z důvodu malého počtu respondentek. Na čtvrtou výzkumnou otázku je možné odpovědět následovně: Stupeň pracovní zátěže je u obou skupin sester stejný, jedná se o stupeň 1 – ,,zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42).

79

9 ZÁVĚR Jistě není pochyb o tom, že práce sester patří mezi jedno z nejnamáhavějších a nejodpovědnějších povolání, které je zajisté spojeno s problematikou zátěže. Po přečtení tohoto tvrzení si pravděpodobně každý čtenář představí zatíženou sestru pracující s klienty zdravotnického zařízení, ale asi málo kdo si představí sestru provádějící například předsterilizační přípravu, samotný proces sterilizace nástrojů nebo jakoukoli jinou náplň práce těchto sester podílejících se na prevenci nozokomiálních nákaz. Diplomová práce zaměřená na téma Problematika zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývala objasněním základních pojmů jako je zátěž a stres, dále náplní práce sester na pracovišti centrální a přísálové sterilizace a především rizikovými faktory pracovního prostředí sester zaměstnaných na výše uvedených úsecích sterilizace. V rámci teoretické části byl tedy vypracován ucelený přehled o dané problematice, čímž byl stanovený cíl pro teoretickou část splněn. Empirická část diplomové práce byla zaměřena na vyhodnocení dat získaných prostřednictvím nestandardizovaného a standardizovaného Meisterova dotazníku a následnou interpretaci výsledků, z nichž některé přinesly odpovědi na stanovené výzkumné otázky vycházející z výzkumných cílů této práce. Vlastní výzkumné šetření proběhlo bez problémů. Vrchní i staniční sestry, které se zaručily za distribuci dotazníků svým podřízeným a jejich následnou návratnost, byly velice vstřícné. To samé může být řečeno i v případě hlavních sester a náměstkyň pro ošetřovatelskou péči, které bez jakýchkoli námitek poskytly souhlas s výzkumem ve vybraných zdravotnických zařízeních. Hlavním cílem této diplomové práce bylo provést komparaci zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace. Z tohoto hlavního cíle byly vzhledem k obecnému pojmu zátěž formulovány čtyři výzkumné cíle, které se týkaly fyzické náročnosti práce z hlediska manipulace s břemeny, hodnocení personálních a klimatických podmínek pracovního prostředí a psychické pracovní zátěže sester zaměstnaných na dvou zcela odlišných úsecích sterilizace. Jedním z dílčích cílů, který byl stanoven pro výzkumnou část, bylo zjistit, na jakém úseku sterilizace je fyzicky náročnější práce z hlediska manipulace s břemeny. Na základě odpovědí sester ze dvou odlišných úseků sterilizace bylo zjištěno, že fyzicky náročnější práce 80

je z tohoto hlediska na pracovišti centrální sterilizace. Stanovený výzkumný cíl byl tímto splněn. Dalším dílčím cílem práce bylo zjistit, jak hodnotí pracovní prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace. Sestry hodnotily pracovní prostředí z tohoto hlediska pomocí pětibodové škály. Na základě výsledků bylo zjištěno, že sestry pracující na úseku centrální sterilizace hodnotí své pracovní prostředí z hlediska dostatku personálu negativněji oproti sestrám pracujícím na úseku sterilizace přísálové. Stanoveného cíle bylo rovněž dosaženo. Třetím výzkumným cílem diplomové práce bylo zjistit, jak hodnotí klimatické podmínky pracovního prostředí sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace. Na základě výsledků bylo zjištěno, že s klimatickými podmínkami jsou sestry centrální sterilizace spokojeny méně než sestry pracující na úseku sterilizace přísálové. Klimatické podmínky hodnotí sestry pracující na centrální sterilizaci záporněji oproti sestrám pracujícím na úseku přísálové sterilizace. Tento výzkumný cíl byl také splněn. Posledním výzkumným cílem stanoveným pro empirickou část bylo zjištění stupně psychické pracovní zátěže u sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace. Stupeň psychické pracovní zátěže byl určen na základě výsledků získaných ze standardizovaného Meisterova dotazníku zjišťujícího percepci psychické pracovní zátěže. V tomto dotazníku sestry zaznamenávaly své pocity při práci pomocí standardizované pětibodové škály. Z výsledků bylo zjištěno, že stupeň psychické pracovní zátěže je u sester centrální i přísálové sterilizace stejný, konkrétně se jedná o stupeň 1 – ,,zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti“ (Hladký a Židková, 1999, s. 42). Avšak u skupiny sester centrální sterilizace je nutné zmínit, že výsledná hodnota, potřebná pro určení stupně zátěže, byla podle klasifikační tabulky hraniční. Na základě tohoto zjištění byl tedy splněn i poslední stanovený cíl práce. Hlavní cíl diplomové práce, tedy provedení komparace zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace, byl rovněž splněn. Při porovnání názorů a pocitů dvou skupin sester byly ve sledovaných oblastech zjištěny výše popsané rozdíly, ovšem stupeň psychické pracovní zátěže je u obou výzkumných souborů stejný. Pro praxi je vhodné navrhnout sjednocení škály Meisterova dotazníku zjišťujícího percepci psychické pracovní zátěže. Během fáze hledání standardizovaného Meisterova dotazníku byly nalezeny dotazníky s různým škálováním. Hladký a Židková (1999, s. 43) uvádí Meisterův 81

dotazník složený z deseti položek se standardizovanou pětibodovou škálou (tento typ byl použit pro vyhodnocení psychické pracovní zátěže v diplomové práci). V jiných zdrojích a kvalifikačních pracích se škála pro hodnocení psychické pracovní zátěže liší. Na základě zjištěných výsledků, vycházejících ze subjektivního hodnocení sester, by dále bylo vhodné se zaměřit na fyzickou zátěž sester pracujících na úseku centrální sterilizace. Dalo by se doporučit objektivní šetření provedené například pomocí kontrolního listu pro identifikaci rizika, který obsahuje nejdůležitější prvky manuální zátěže (Schmitter a kol., 2012, s. 6). Určitá pozornost by měla být věnována i personálním a klimatickým podmínkám na pracovišti centrální sterilizace. V závěru bych chtěla zmínit, že problematika zátěže sester na úseku centrální a přísálové sterilizace je tématem, kterému je, podle mého názoru, v odborné literatuře věnováno poměrně málo pozornosti. Toto tvrzení podporuje skutečnost, že na stejné či podobné téma existuje jen velmi malý počet dostupných studií a odborných knih, zejména týkajících se zátěže sester zaměstnaných na úseku centrální sterilizace. Doufám proto, že tato práce přispěje ke zvýšení množství informací o této problematice. Práce sester na úseku centrální sterilizace neznamená pouze namotávání vaty na špejle a poklidné skládání buničiny. Být sestrou centrální sterilizace, znamená být součástí něčeho velice důležitého, být součástí nelehce pracujících srdcí všech zdravotnických zařízení.

82

10 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ 1. BAUMGARTNER, František. Zvládanie stresu – coping in Výrost, J., Slaměník, I. Aplikovaná sociální psychologie II. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 260 s. ISBN 80-2470042-5. 2. BITTNEROVÁ, Zuzana. Postoj sester k „registraci“ v ČR. Sestra. 2009, 19(2), 22–23. ISSN 1210-0404. 3. BOUŠOVÁ, Karin, Jaroslava VANEČKOVÁ a Irena KRČMOVÁ. Profesionální alergie na dezinfekční prostředky. Pracovní lékařství. Praha 2: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2008, 60(2), 61–67. ISSN 0032-6291. 4. BLAŽKOVÁ, Věra. Psychická pracovní zátěž [online]. 2008, [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: www: 5. BRHEL, Petr, Marta MANOUŠKOVÁ a Evžen HRNČÍŘ. Pracovní lékařství:základy primární pracovně lékařské péče. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, 338 s. ISBN 80-701-3414-3. 6. ČESKO. Vyhláška č. 55 ze dne 1. března 2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011. Dostupné z: aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5886. 7. ČESKO. Zákon č. 279/2013 Sb. ze dne 19. březen 2014 o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). In: Sbírka zákonů

České

republiky.

2014,

částka

23,

s.

709–712.

Dostupný

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=q%C3%BD%20z%C3% A1kon&typeLaw=zakon&what=Text_v_anotaci. 8. DOPITOVÁ, Miluše. Problematika životosprávy sálových sester. 2013, 81 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petra Juřeníková, PhD. 9. DUDA, Miloslav. Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 389 s. ISBN 80-716-9642-0.

83

10. FIALOVÁ, Lenka. Psychosomatická zátěž sester na operačním sále. 2007, 62 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Mgr. Věra Stasková, R.N. 11. FRANCOVÁ, Monika. Sterilizace – mýty a fakta. Sestra. [online]. 2011, 21(3) [cit. 07. 04. 2015]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/sterilizace-myty-afakta-458804. 12. GARDNER, Joan F. a Margaret M. PEEL. Introduction to sterilization, disinfection, and infection control. 2nd ed. Melbourne: Churchill Livingstone, 1991, 264 s. ISBN 04-430-4286-1. 13. HOBZOVÁ, Lenka. Pracovní rizika a zátěž na operačním sále. [online]. 2014, [cit. 20. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.perioperacni-sestry.cz/content_public/ publications/lectures/pracovni-rizika-a-zatez-na-operacnim-sale.pdf. 14. HLADKÝ, Aleš a Zdeňka ŽIDKOVÁ. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 78 s. ISBN 80-7184-890-5. 15. HRSTKA, Zdeněk, Alena VOSEČKOVÁ a Pavel CELBA. Kapitoly z psychologie zdraví: učební text pro vysokoškolskou výuku. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2009, 64 s. ISBN 978-80-7231-317-4. 16. JEDLIČKOVÁ, Jaroslava. Ošetřovatelská perioperační péče. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012, 268 s. ISBN 978-80-7013-543-3. 17. KEBZA, Vladimír. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005, 263 s. ISBN 80-200-1307-5. 18. KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum ve zdravotnictví: Metodika a metodologie výzkumu. 1.

vyd.

Olomouc:

Univerzita

Palackého

v

Olomouci,

2008,

123

s.

ISBN 978-80-244-1877-3. 19. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. 1. vyd. Praha: Grada, 1994, 190 s. ISBN 80-7169-121-6. 20. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres: Příručka pro duševní pohodu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 119 s. ISBN 978-802-4731-490.

84

21. LEMON 3. Učební texty pro sestry a porodní asistentky: Etika v práci sestry, ochrana zdraví sestry, vedení a základy managementu. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1997, 155 s. ISBN 80-7013-244-2. 22. LOUŽECKÁ, Drahomíra. Problematika zátěže na oddělení centrální sterilizace. Nové Vademecum

STERILZACE.

[online].

2007,

1

[cit.

20.

01.

2015].

Dostupné z: http://www.steril.cz/css/files/cas0701.pdf 23. MAĎAR, Rastislav, Renata PODSTATOVÁ a Jarmila ŘEHOŘOVÁ. Prevence nozokomiálních

nákaz

v

klinické

praxi.

1.

vyd.

Praha,

2006,

178

s.

ISBN 80-247- 16739. 24. MATHAUZEROVÁ,

Zuzana.

Mikroklimatické

podmínky

vnitřního

prostředí

pracovišť. Státní zdravotní ústav. [online]. 2007. [cit. 09. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/mikroklimaticke-podminky-vnitrnihoprostredi-pracovist 25. MELICHERČÍKOVÁ, Věra. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. 1.vyd. Praha: Galén, 2007, 57 s. ISBN 978-80-7262-468-3. 26. NEMOCNICE JINDŘICHŮV HRADEC. Příručka oddělení centrální sterilizace – Zdravotní rizika oddělení centrální sterilizace. [online]. [cit. 20. 01. 2015]. Dostupné z: http://www.nemjh.cz/dokumenty/laboratorni_prirucka_cs/index_soubory/ Page352.htm 27. PODSTATOVÁ, Hana. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0. 28. REICHERT, Marimargaret a H. Jack YOUNG. Sterilization technology for the health care

facility.

2.

vyd.

Gaithersburg:

Aspen

Publishers,

1997,

307

s.

ISBN 08-342-0838-5. 29. RICHTER, Gabriele a kol. Příručka hodnocení rizika v malých a středních podnicích: Psychická zátěž, 1.vyd. Praha: VÚBP, 2010, 24 s. ISBN 978-3-941441-45-3. 30. SCHMITTER, Dieter a kol. Příručka pro hodnocení rizik v malých a středních podnicích: Fyzická zátěž. Praha: VÚBP, 2012, 27 s. ISBN 978-80-86973-77-7. 31. ŠRÁMOVÁ, Helena a kol. Nozokomiální nákazy. 3. vyd. Praha: Maxdorf, 2013, 400 s. ISBN 978-807-3452-865. 85

32. TUČEK, Milan a kol., Hygiena a epidemiologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012, 358 s. ISBN 978-80-246-2025-1. 33. TUČEK, Milan, Miroslav CIKRT a Daniela PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 327 s. ISBN 80-247-0927-9. 34. UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 9/2012 [online]. 2012 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: https://dokumenty.upce.cz/Univerzita/smernice/2012/sm-09-2012.pdf 35. VÉVODA, Jiří. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 159 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4732-3. 36. WICHSOVÁ, Jana. Sestra a perioperační péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-802-4737-546. 37. ZVÁROVÁ,

Jana. Základy

statistiky

pro

biomedicínské

obory.

1.

vyd.

Praha: Karolinum, 2002, 218 s. ISBN 80-718-4786-0. 38. ŽIDKOVÁ, Zdeňka. Využití dotazníků k hodnocení psychické zátěže při práci. České pracovní lékařství. 2002, 3(2), 128-132. ISSN 1212-6721. 39. ŽIDKOVÁ, Zdeňka. Meisterův dotazník [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://zdenka-zidkova-psvz.webnode.cz/metody

86

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Klasifikace pracovní zátěže….………………………………………………….88 Příloha B Dotazník……..………………………….……………………………….............89

87

Příloha A Klasifikace pracovní zátěže Při porovnání mediánů faktorů I a II mohou nastat tři případy: a) Medián faktoru I je nejméně o dva body větší než medián faktoru II, sečtou se mediány faktoru I+III. Klasifikace: součet faktorů I+III 7–19 20–24

stupeň 1 2

tendence k přetížení

25–35

3

k přetížení

(Zdroj: Hladký a Židková, 1999, s. 41) b) Je-li medián faktoru I nejméně o dva body menší než medián faktoru II, pak se klasifikace určí ze součtu mediánů faktorů II + III. Klasifikace: součet faktorů II+III 7–21 22–26 27–35

stupeň 1 2 3

tendence k monotonii k monotonii

(Zdroj: Hladký a Židková, 1999, s. 41) c) Činí-li rozdíl mezi faktorem I a faktorem II maximálně dva body, pak se sečtou mediány všech tří faktorů. Klasifikace: součet faktorů I+II+III 10–26 27–32 33–50

stupeň 1 2 3

tendence kombinace kombinace

(Zdroj: Hladký a Židková, 1999, s. 41) Stupeň

Úroveň zátěže

1

Zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti

2

Zátěž, při které může pravidelně docházet k dočasnému ovlivnění subjektivního stavu resp. výkonnosti

3

Zátěž, při níž nelze vyloučit zdravotní rizika

(Zdroj: Hladký a Židková, 1999, s. 42) 88

Příloha B Dotazník Dobrý den vážená kolegyně, jmenuji se Veronika Sluková, jsem studentkou 2. ročníku magisterského oboru Perioperační péče v gynekologii a porodnictví, Fakulty zdravotnických studií, Univerzity Pardubice. S velkou prosbou Vás žádám o vyplnění tohoto dotazníku, kterým se budu snažit identifikovat zátěž, jíž jste vystavena při výkonu svého povolání. Identifikace zátěže bude realizována pomocí nestandardizovaného a standardizovaného Meisterova dotazníku. Dotazník je zcela anonymní, dobrovolný a stane se jedním z důležitých podkladů výzkumné části mé diplomové práce na téma Problematika zátěže sester pracujících na úseku centrální a přísálové sterilizace. Vámi zvolenou odpověď, prosím, v dotazníku zakroužkujte, není-li u otázky uvedeno jinak. Za vyplněný dotazník Vám předem velice děkuji. Poznámka: Sestru pracující na úseku PŘÍSÁLOVÉ STERILIZACE prosím o to, ať při vyplňování dotazníku dohodnotí zátěž vztahující se POUZE k výkonu práce na PŘÍSÁLOVÉ STERILIZACI, NIKOLI K VÝKONU PRÁCE NA OPERAČNÍM SÁLE. 1. Demografické údaje 1.

Pohlaví: a) muž

b) žena

2.

Kolik je Vám let? ……………………

3.

Na jakém úseku sterilizace pracujete? a) centrální sterilizace

b) přísálové sterilizace

4.

Jak dlouho pracujete na úseku centrální x přísálové sterilizace (v letech)?.........................

5.

Máte specializaci x kurz v oboru? a) ano

b) ne

Pokud ano, o jakou se jedná?……………...……………………………………………………………...

6.

V jakém kraji pracujete? a) Liberecký

b) Královéhradecký

c) Pardubický

d) jiném, uveďte..............................................

2. Zhodnoťte svou fyzickou zátěž při práci 7.

Manipulujete na svém pracovišti s břemeny těžšími než 5 kg? a) ano, vždy b) ano, občas c) nikdy

8.

Zvedáte a přenášíte při své práci břemena v nepřijatelné pracovní poloze? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

89

9.

Je při ruční manipulaci s břemeny Vaše práce ztížena kvůli povaze břemene (např. objemné břemeno, nestabilní, těžce uchopitelné, horké apod.)? a) ano, vždy

b) ano, občas

c) nikdy

10. Je ruční manipulace s břemeny při Vaší práci ztížena nepříznivými pracovními podmínkami (např. stísněný prostor, nerovná či kluzká podlaha, teplé ovzduší apod.)? a) ano, vždy b) ano, občas c) nikdy

11. Stěžujete si jako zaměstnanec na manipulaci s břemeny (např. příliš velká hmotnost břemene, bolesti zad a kloubů, vysoké pracovní tempo, únava až vyčerpání apod.)? a) ano, vždy b) ano, občas c) nikdy

12. Je výkon Vaší práce spojen s nepravidelným režimem? a) ano, vždy b) ano, občas

c) nikdy

13. Je výkon Vaší práce spojen s nepravidelným odpočinkem? a) ano, vždy b) ano, občas c) nikdy

14. Musíte při výkonu své práce setrvávat ve vynucené pracovní poloze, která s sebou přináší pocit fyzické nepohody? a) ano, vždy b) ano, občas c) nikdy

15. Vyskytly se u Vás nějaké zdravotní obtíže, které mají přímou souvislost s výkonem práce na centrální / přísálové sterilizaci? Pokud ano, uveďte které. a) ano

b) ne

Pokud ano, které……………………..………………………………………………………………………..

3. Zhodnoťte personální, fyzikální a mikroklimatické podmínky pracovního prostředí Ohodnoťte z několika hledisek na škále od 1 – 5 Vaše pracovní prostředí, přičemž: 1 = výborné -

2 = velmi dobré

-

3 = dobré

-

4 = špatné

-

5 = velmi špatné

16. Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska dostatečného počtu personálu? 1

–

2

–

3

–

4

– 5

17. Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska hluku? 1

–

2

–

3

–

4

– 5

18. Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska osvětlení? 1

–

2

–

3

–

4

–

5

90

19. Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska teploty? 1

–

2

–

3

–

4

– 5

20. Jak hodnotíte pracovní prostředí z hlediska vlhkosti? 1

–

2

–

3

–

4

– 5

4. Zhodnoťte svou psychickou pracovní zátěž – standardizovaný Meisterův dotazník Zakroužkujte odpověď, která nejvíce vystihuje Vaše pocity při práci, přičemž: 1 = ne, vůbec nesouhlasím

-

2 = spíše nesouhlasím

-

3 = nevím (někdy ano, někdy ne) - 4 = spíše

souhlasím - 5 = ano, plně souhlasím ano.….….……..ne 1. Při práci mívám často pocit časového tlaku

5

4

3

2

1

2. Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad/a

5

4

3

2

1

3. Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou zodpovědnost, spojenou se závažnými důsledky

5

4

3

2

1

4. Práce je málo zajímavá, duševně spíše otupující

5

4

3

2

1

5. V práci mám časté konflikty a problémy, od nichž se nemohu odpoutat ani po skončení pracovní doby

5

4

3

2

1

6. Při práci udržuji jen s námahou pozornost, protože se po dlouho dobu nic nového neděje

5

4

3

2

1

7. Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím nervozitu a rozechvělost

5

4

3

2

1

8. Po několika hodinách mám práce natolik dost, že bych chtěl/a dělat něco jiného

5

4

3

2

1

9. Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím únavu a ochablost

5

4

3

2

1

10. Práce je psychicky tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností

5

4

3

2

1

91