UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2015
Barbora Kuželová
Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií
Dentální hygiena dětí předškolního věku Barbora Kuželová
Bakalářská práce 2015
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/200 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.
V Pardubicích, dne 30. 4. 2015 …..…..……………………… Barbora Kuželová
ANOTACE Bakalářská práce je zaměřena na úroveň dentální hygieny dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá shrnutím nejnovějších poznatků a doporučení v péči o dutinu ústní dětí předškolního
věku.
V praktické
části
jsou
zhodnoceny
výsledky
kvantitativního
dotazníkového šetření, zaměřeny na faktory ovlivňující orální zdraví předškolních dětí.
KLÍČOVÁ SLOVA dentální hygiena, zubní kaz, předškolní věk, programy podporující zubní zdraví
TITLE Dental hygiene in pre-school children
ANNOTATION The bachelor thesis is focused on the level of dental hygiene in preschool children. The theoretical part summarizes the newest findings and recommendations in dental care in preschool children. The practical part assesses the results of a quantitative questionnaire focused on factors influencing oral health in preschool children.
KEYWORDS dental hygiene, dental caries, preschool age, schemes promoting dental health
OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................8 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................9 ÚVOD .......................................................................................................................................10 CÍL PRÁCE ..............................................................................................................................11 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................12 1 DUTINA ÚSTNÍ A CHRUP ...............................................................................................12 1.1 ANATOMIE DUTINY ÚSTNÍ A ZUBU .................................................................................12 1.2 ZUBY DOČASNÉ, MLÉČNÉ ...............................................................................................13 1.2.1
Prořezávání dočasných zubů .................................................................................13
1.2.2
Význam dočasných zubů ......................................................................................14
1.3 ZUBY STÁLÉ ...................................................................................................................14 1.3.1
Rozdíly mezi dočasným a stálým chrupem ..........................................................14
2 VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PŘEDŠKOLÁKA .............................................................15 2.1 MOTORICKÉ DOVEDNOSTI ..............................................................................................15 3 DENTÁLNÍ HYGIENA ......................................................................................................16 3.1 DENTÁLNÍ HYGIENIK......................................................................................................16 4 PREVENCE ZUBNÍHO KAZU U DĚTÍ ............................................................................17 4.1 HISTORIE ZUBNÍHO KARTÁČKU A PASTY ........................................................................17 4.2 HYGIENA DUTINY ÚSTNÍ ................................................................................................18 4.3 ČIŠTĚNÍ ZUBŮ ................................................................................................................19 4.3.1
Metody čištění zubů ..............................................................................................19
4.4 HODNOCENÍ ÚROVNĚ ÚSTNÍ HYGIENY ............................................................................20 4.5 POMŮCKY K DOMÁCÍ PÉČI O ÚSTNÍ HYGIENU .................................................................20 4.5.1
Mechanické pomůcky ...........................................................................................20
4.5.2
Doplňkové mechanické prostředky ......................................................................21
4.5.3
Chemické prostředky ............................................................................................22
4.5.4
Jak vybrat správnou zubní pastu ...........................................................................23
4.6 FLUORIDOVÁ PREVENCE ................................................................................................23
4.7 VÝŽIVA ..........................................................................................................................24 4.7.1
Výživa dětí předškolního věku .............................................................................25
4.8 PRAVIDELNÉ PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY U ZUBNÍHO LÉKAŘE ..........................................25 4.8.1
Zubní průkaz dítěte ...............................................................................................26
5 PREVENTIVNÍ PROJEKTY A PROGRAMY V OBLASTI ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................................................................................27 II VÝZKUMNÁ ČÁST ............................................................................................................31 6 VÝZKUMNÉ OTÁZKY .....................................................................................................31 7 METODIKA VÝZKUMU ...................................................................................................32 7.1 POUŽITÉ METODY ..........................................................................................................32 7.2 VÝZKUMNÝ VZOREK ......................................................................................................32 7.3 PRŮBĚH VÝZKUMU.........................................................................................................32 7.4 ZPRACOVÁNÍ DAT A PREZENTACE VÝSLEDKŮ ................................................................33 8 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ .................................................................34 9 DISKUZE .............................................................................................................................54 10 ZÁVĚR ................................................................................................................................60 11 POUŽITÁ LITERATURA...................................................................................................62 12 PŘÍLOHY ............................................................................................................................65
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Rozdělení dětí podle věku ......................................................................................34 Obrázek 2 Účast dětí na preventivních programech v MŠ ......................................................35 Obrázek 3 Jak rodiče pečují o chrup svých dětí ......................................................................36 Obrázek 4 Věk dětí při první návštěvě stomatologa ...............................................................37 Obrázek 5 Pomůcky používané při čištění dětského chrupu ...................................................38 Obrázek 6 Jak často si děti čistí zuby ......................................................................................39 Obrázek 7 Samostatnost dětí při čištění zubů..........................................................................40 Obrázek 8 Kontrola zubů po vyčištění ....................................................................................41 Obrázek 9 Jakým způsobem rodiče kontroluji zuby svých dětí ..............................................42 Obrázek 10 Znázornění konzumace sladkostí .........................................................................43 Obrázek 11 Druh sladkostí ......................................................................................................44 Obrázek 12 Častost konzumace sladkostí ...............................................................................45 Obrázek 13 Konzumace sladkých nápojů ...............................................................................46 Obrázek 14 Druh sladkých nápojů ..........................................................................................47 Obrázek 15 Častost pití sladkých nápojů ................................................................................48 Obrázek 16 Počet kazů u dětí ..................................................................................................49 Obrázek 17 Jak rodiče pečují o svůj chrup ..............................................................................50 Obrázek 18 Pomůcky používané rodiči při péči o svůj chrup .................................................51 Obrázek 19 Rozdělení rodičů dle věku ...................................................................................52 Obrázek 20 Rozdělení rodičů dle vzdělání ..............................................................................53 Obrázek 21 Dětský zubní kartáček ..........................................................................................66 Obrázek 22 Velikost pracovní části zubního kartáčku pro předškolní děti .............................66 Obrázek 23 Množství zubní pasty vhodné pro předškolní děti ...............................................67 Obrázek 24 Elektrický zubní kartáček ....................................................................................67 Obrázek 25 Jednosvazkový kartáček.......................................................................................67 Obrázek 26 Dentální vlákno ....................................................................................................68 Obrázek 27 Kartáčky pro mezizubní prostory.........................................................................68 Obrázek 28 Mezizubní stimulátory .........................................................................................68 Obrázek 29 Stomatologické irigátory ......................................................................................69 Obrázek 30 Párátka..................................................................................................................69 Obrázek 31 Zubní průkaz dítěte ..............................................................................................70
SEZNAM ZKRATEK NaF
fluorid sodný
ppm
parts per milion 1,0001 % (dílů či částic na jeden milion)
MŠ
mateřská škola
ZŠ
základní škola
ÚVOD Zubní kaz je i v současné době jednou z nejrozšířenějších chorob v celé populaci a děti jsou vznikem zubního kazu ohroženy mnohem více než dospělí. Dříve existovala systematická péče o chrup školních dětí, která však byla začátkem 90. let zrušena a zodpovědnost v péči o dětský chrup přešla výhradně na rodiče. Nedostatečná informovanost rodičů, někdy i jejich nedůslednost a neochota spolupracovat se bohužel projevují právě na stavu dětského chrupu. Rodiče si zřejmě stále neuvědomují důležitost primární prevence již u dětí s dočasnou denticí. Mezi rodiči bohužel stále převládá nesprávný názor, že zubní kaz na dočasném chrupu není škodlivý, protože zuby dočasné budou nahrazeny zuby stálými. Právě proto je důležité zaměřit se na tuto věkovou skupinu dětí i jejich rodiče. V programu Světové zdravotnické organizace - Zdraví pro všechny v 21. století, je jeden z dílčích cílů – Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez zubního kazu. Situace v České republice je však taková, že skoro polovina předškolních dětí má jeden nebo i více neošetřených kazů. Ačkoli všeobecné i dětské sestry mají kompetence tento stav ovlivnit, Česká republika nedosahuje úrovně prevence a výskytu zubního kazu vyspělých západních zemí. Proto si kladu za cíl vytvořit v části praktické konkrétní výstup pro praxi. V České republice existují preventivní programy zaměřené jak na prevenci zubního kazu, tak na informovanost rodičů o zlepšení úrovně orálního zdraví, ale žádný z těchto programů není státem kontrolovaný a zaleží na každé mateřské škole, zda jej zařadí do svých osnov. Téma bakalářské práce – Dentální hygiena dětí předškolního věku jsem zvolila proto, že mě zajímá, jak rodiče v dnešní době pečují o chrup svých dětí. Sama mám syna, který ještě v loňském roce navštěvoval mateřskou školu, kde se také účastnil několika programů zaměřených na prevenci zubního kazu, získání praktických a správných návyků v ústní hygieně. Navíc jsem několik let pracovala ve stomatologické ambulanci a byla jsem překvapena velkou kazivostí chrupu u dětí v tomto věku.
10
CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem rodiče dětí předškolního věku pečují o chrup svých dětí.
11
I TEORETICKÁ ČÁST 1 DUTINA ÚSTNÍ A CHRUP 1.1 Anatomie dutiny ústní a zubu Dutina ústní (cavum oris) se z anatomického hlediska dělí na dvě části: předsíň dutiny ústní (vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium). Vlastní dutina ústní je ohraničena zubními oblouky a dásňovými výběžky, její strop tvoří tvrdé a měkké patro. Měkké patro se svažuje dorzálním směrem šikmo dolů a končí kuželovitým výběžkem – čípkem (uvula palatina). Nejdůležitějšími orgány dutiny ústní jsou ze stomatologického hlediska zuby, obličejová část kostry (čelistní kosti), svaly včetně svalů jazyka a slinné žlázy. (Mazánek a kol., 2014, s. 25) Zuby (dentes) jsou zasazeny v horní a dolní čelisti a tvoří v dutině ústní dva oblouky – horní zubní oblouk (arcus dentalis superior) a dolní zubní oblouk (arcus dentalis inferior). Součástí zubních oblouků jsou i výběžky čelistí a dásně. Soubor všech zubů obou čelistí tvoří chrup. Zub (dens) je tvrdý, mineralizovaný orgán, který vzniká jako specializovaný produkt ústní sliznice. Zuby slouží hlavně k mechanickému zpracování potravy a jsou součástí mluvidel. (Dylevský, 2009, s. 317) Každý zub se skládá z korunky (corona dentis), která vyčnívá z dásně, krčku (collum dentis) a kořene (radix dentis). Zuby jsou vsazeny do jamek v okrajích čelistí, ve kterých jsou zavěšeny pomocí tzv. závěsného zubního aparátu (parodont). Závěsný aparát tvoří svazky kolagenních vláken, které jsou jedním koncem zakotveny v cementu zubního krčku a druhým v okostici jamky nebo ve vazivu dásně. Krček je úzká část zubu mezi korunkou a kořenem a za normálních okolností je kryt dásní. Základní stavební složkou zubu je zubovina (dentium), která je v rozsahu korunky kryta sklovinou (enamelum) a na povrchu kořene a krčku je pak cement (cementum). Uvnitř zubu je dřeňová dutina (cavum dentis), vyplněná zubní dření (pulpa dentis), do které pronikají cévy a nervy kořenovým kanálkem z periodontia. (Dylevský, 2009, s. 318, Lukáš, Žák a kol., 2007, s. 35) Zuby jsou seřazeny do horního a dolního oblouků. Podle tvaru se zuby rozdělují na řezáky (dentes incisivi), jejichž kousací plochu na korunce tvoří jen úzká hrana a mají jeden kořen. Špičáky (dentes canini) kousací plochu těchto zubů také tvoří jen hrana, která vybíhá v hrot, a také mají jen jeden kořen. Zuby třenové (dentes premolares), které mají na kousací ploše 12
dva hrbolky a kořen mívají často rozdvojen a stoličky (dentes molares), které jsou vícekořenové (dolní stoličky mají dva a horní tři kořeny) a kousací plocha vybíhá v drobné hrbolky. U člověka existují dvě generace zubů, zuby dočasné a zuby stálé. (Lukáš, Žák a kol., 2007, s. 35)
1.2 Zuby dočasné, mléčné (dentes decidui seulactei) Chrup první dentice se skládá z dvaceti zubů dočasných neboli deciduálních (dentes dentitio), dříve byly také označovány jako zuby mléčné (dentes lactei). (Mazánek a kol., 2014, s. 32) Vývoj všech 20 mléčných zubů začíná okolo 5. měsíce nitroděložního života. Nejdříve se vytváří dočasné řezáky (incisivi), později pak špičáky (canini) a stoličky (molares). Zda budou zuby dítěte zdravé, záleží na zdravotním stavu a výživě matky během těhotenství. (Leifer, 2004, s. 433) Dočasné zuby jsou velikostí, tvarem i počtem přizpůsobeny dětským čelistem. Oproti zubům stálého chrupu je rozdíl v zubních korunkách dočasných zubů, které jsou nižší a okraj skloviny v krčkové části korunky je výrazněji ztluštělý a na obou dočasných horních prvních molárech bývá přítomen nadpočetný hrbolek (tuberculum dentale carabelli). Dřeňová dutina dočasných zubů je relativně prostornější, její stěny jsou tenčí než u zubů stálých a kořeny jsou gracilnější, užší, špičatější a v poměru ke korunce jsou delší než u stálých zubů, více se rozestupují a obemykají základy korunek stálých zubů. (Mazánek a kol., 2014, s. 33)
1.2.1 Prořezávání dočasných zubů První zuby se prořezávají během prvních dvou a půl let života. Jedná se o normální proces, který obvykle provází mírný dyskomfort. První zub se objevuje okolo 6. nebo 7. měsíce. Jednoroční děti mívají přibližně šest zubů – čtyři nahoře a dva dole. Pořadí v jakém se zuby objevují, je téměř vždy stejné. Zuby také vypadávají ve stejném pořadí, v jakém se prořezaly. (Leifer, 2004, s. 433) Přibližná doba a pořadí prořezávání dočasných zubů: -
První řezáky v 6 – 12 měsících
-
Druhé řezáky v 8 – 14 měsících
-
První stoličky v 12 – 18 měsících
-
Špičáky v 17 – 22 měsících
-
Druhé stoličky kolem dvou až 2 a půl let. (Gregora, 2014, s. 153) 13
1.2.2 Význam dočasných zubů Dočasné zuby mají velký význam ve vývoji dítěte – umožňují mu postupně přecházet z mléčné na tuhou stravu, jsou důležité pro správný růst a vývoj. Dítě pomocí zubů rozžvýká sousto a pak ho lépe stráví, podstatné jsou také pro správnou výslovnost a rozvoj řeči. Přítomnost dočasných zubů je velmi důležitá pro správnou výslovnost, vývoj čelisti a obličeje. Při jejich předčasné ztrátě může dojít k problémům při prořezávání a postavení stálého chrupu, dítě tak může mít problémy s mluvením a výslovností, bude muset navštívit logopeda a může také získat první negativní zkušenosti se stomatologem. (Ludvíkovská, online, 2014-12-14)
1.3 Zuby stálé Stálý chrup má 32 zubů – 8 řezáků, 4 špičáky, 8 zubů třenových a 12 stoliček. Výměna chrupu dočasného za stálý začíná kolem 6. roku a ukončuje se kolem 15. roku. Výjimku tvoří poslední stolička, která se prořezává až v dospělosti a jedná se o tzv. „zub moudrosti“. (Lukáš a kol., 2005, s. 21-22)
1.3.1 Rozdíly mezi dočasným a stálým chrupem Dočasný chrup se od stálého liší počtem zubů, jejich tvarem, ale i velikosti zubní korunky. Rozdílná je také barva dočasného a stálého chrupu, mléčné zuby jsou bílé až namodralé, zuby stálé mají spíše nažloutlou barvu. Dočasné zuby obsahují méně minerálních solí, proto se rychleji opotřebovávají a snadněji do nich může proniknout zubní kaz. Období, kdy jsou v dutině ústní zuby dočasné, i stálé se označuje jako období smíšeného chrupu.
14
2 VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PŘEDŠKOLÁKA Předškolním věkem je označováno vývojové období od 3 do 6 - 7 let. Název je dán sociálním zařazením dítěte ve společnosti a jejím mezníkem, nástupem do školy. Tato vývojová etapa v životě člověka bývá považována za nejšťastnější období. Je to období, kdy dítě je již natolik samostatné, že dokáže být na čas bez rodičů. Mateřská škola se mu rychle stává novým, plně akceptovatelným prostředím znamenající novou dimenzi jeho zdatnosti. (Helus, 2011, s. 285)
2.1 Motorické dovednosti Předškolák je oproti batoleti pohybově zřetelně rychlejší a obratnější. Dokáže své pohyby znatelně lépe koordinovat. To znamená i nové možnosti samostatnosti – dítě se dokáže samo obléknout, obslouží se při jídle a na toaletě, je schopné pomoci při uklízení. Posilují-li v něm rodiče či učitelky mateřské školy pocit, že „už je pomocníkem“, napomáhá to socializačnímu vývoji a podporuje jeho sebevědomí. Čtyř- až pěti- leté děti dokáží utíkat, skákat, stát na jedné noze, lézt po žebříku, stoupat po schodech, házet míčem a míč chytat, podobně jak to vidí u dospělých. To otevírá nové možnosti pro hru a zábavu. (Helus, 2011, s. 285-286) Práce s dítětem, zvláště při lékařském vyšetření a ošetření, znamená v mnoha aspektech vidět svět očima dítěte. Základní znalosti z psychologie dětského věku pomohou lékaři pochopit reakci dítěte a najít vhodnou formu, jak jednat nejen s dítětem, ale také s jeho rodiči. V předškolním věku se u dítěte vytváří určitá míra sebedůvěry a nezávislosti. Dítě bývá upovídané a ochotné sdělovat svoje zkušenosti a prožitky. Je také ochotné ke spolupráci, což je významný moment k budování pravidelných hygienických návyků. Těsně před nástupem do školy začíná dítě logicky uvažovat, argumentuje, hledá logická vysvětlení pro různé činnosti. Spolupráce s lékařem se zlepšuje a většina dětí v tomto období je schopna akceptovat zubní vyšetření i případné ošetření. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 15-16) Pro předškolní děti jsou jejich rodiče emočně významnou autoritou. V tomto věku přisuzují děti rodičům téměř všemocnost, věří, že si poradí s každou situací. Rodiče pro ně představují vzor, kterému se chtějí podobat ve všech směrech a s nímž se identifikují. Zcela nekriticky akceptují veškeré názory a postoje rodičů a chtějí být přesně jako oni. Děti v tomto období snadno přijímají pravidla, která uznávají a prosazují osobně významné autority, jako jsou rodiče. (Vágnerová, 2012, s. 225, 239-240)
15
3 DENTÁLNÍ HYGIENA Jedná se o samostatný obor, který se zabývá preventivní, terapeutickou, ale také estetickou péčí o zuby a dásně. Tyto výkony provádí kvalifikovaný odborník – dentální hygienista. Dentální hygiena je důležitou součástí preventivní stomatologie. (Dentální hygiena Ostrava, online, 2014-12-18)
3.1 Dentální hygienik Dentální hygienista je zdravotnický pracovník, který samostatně, ale vždy pod přímým nebo nepřímým lékařským dohledem stomatologa vykonává preventivní, edukační a léčebnou činnost v zubní ambulanci. Výkony, které dentální hygienista poskytuje, jsou rozděleny do dvou skupin. (Ležovič, 2012, s. 168) Do první skupiny patří informace a služby, které souvisí s podporou ústního zdraví, informace o zdravém životním stylu, informace o správných hygienických návycích, o prevenci zubního kazu, o vhodné technice čištění zubů a dásní, doporučení pomůcek a vhodnou dobu pro provádění dentální hygieny. Dále poskytuje rady v oblasti výživy, upozorňuje na potraviny, které představují pro zuby a dásně riziko, radí v oblasti fluoridizace, doporučuje vhodné přípravky, poskytuje také informace těhotným ženám a ženám po porodu v oblasti správných hygienických a stravovacích návyků u dětí. Poskytuje také psychickou přípravu a podporu pacienta při ošetření u stomatologa, informuje a potřebě vyšetření a ošetření. Pravidelně se ve svém oboru dále vzdělává. (Ležovič, 2012, s. 168-170) Druhá skupina výkonů se týká klinického vyšetření: dentální – hygienická anamnéza zdravotního stavu, hygienických a stravovacích návyků, vyšetření stavu ústní hygieny, zubů, jejich náhrad a parodontu, mukogingiviální oblasti, vyšetřuje riziko vzniku kazu, vyšetřuje kaz, jeho přítomnost, vitalitu zubů, vlivy, které vedou ke ztrátě tvrdých tkání – abraze, trauma, bruxismus. Mezi další klinické vyšetření, které dentální hygienista provádí, patří stanovení diagnózy, kterou následně potvrzuje stomatolog, plánuje prevenci a léčbu v rozsahu jeho kompetencí, vede dokumentaci. (Ležovič, 2012, s. 171)
16
4 PREVENCE ZUBNÍHO KAZU U DĚTÍ Prevence zubního kazu je aktuální záležitostí z hlediska zdravotnického i ekonomického. V prevenci zubního kazu existují tyto možnosti - hygiena dutiny ústní, použití fluoridů a úprava stravovacích návyků. (Mazánek, a kol., 2014, s. 438)
4.1 Historie zubního kartáčku a pasty První dochovaný záznam o tom, že člověk pečoval o své zuby, pochází z doby babylonské a je starý 3500 let. K očistě chrupu se tehdy používaly „žvýkací klacíky“. Kolem roku 3500 před Kristem užívali Egypťané párátka a primitivní kartáčky na zuby. K čištění tehdy sloužily hlavně dřevěné třísky, na konci roztřepené žvýkáním. Po tisíciletí byl používaným „zubním klacíkem“ meswak – kořen z rostliny v různých zemích nazývaný „strom, peelu nebo arak“. Meswak má dokonalé leštící a čistící účinky a obsahuje i antibakteriální látky. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 107) První štětinový kartáček zhotovili Číňané asi kolem roku 1400 našeho letopočtu. Držátko bylo kostěné nebo z bambusu a štětiny tvořily chlupy ze šíje sibiřského kance. Tento vynález přivezli do Evropy dobyvatelé nových světů. Zubní kartáček se však v Evropě setkal s velkým nezájmem, protože v té době si lidé zuby nečistili. Pouze někteří používali párátka z husích pírek. Proto měli lidí zanícené dásně a při použití kartáčku docházelo k jejich silnému krvácení. V 18. století vzrostla v Evropě konzumace sladkostí a zubní kaz, který byl léčen jen bolestivým vytržením, byl velmi častým jevem. Lidé měli z vytržení zubů strach a raději začali dbát o ústní hygienu. Ten, kdo zubní kartáček nevlastnil, byl považován za nemoderního člověka. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 107-108) První masově vyrobený kartáček produkoval William Addis z Clerkelandu v Anglii. Produkce kartáčků stoupala, až se koncem 19. století rozšířila do Francie a později do USA, kde si nechal kartáček patentovat H. N. Wadsworth. V letech 1937-1938 byl v laboratořích USA vynalezen nylon, který se začal používat k výrobě zubních kartáčků s nylonovými vlákny. Jednou z hlavních výhod nylonových vláken na zubním kartáčku bylo, že se mezi vlákny netvořily nežádoucí bakterie. V USA, odkud vynález nylonu pochází, lidé nejevili o očistu chrupu zájem. Až zavedení ústní hygieny jako součást vojenského výcviku v americké armádě přimělo Američany lépe dbát o ústní hygienu. V roce 1939 byl ve Švýcarsku zhotoven kartáček na elektrický pohon, který prodávali Američané pod názvem Braxodent. Vykonával pohyby jako při ručním čištění – hlavička kartáčku kmitala v jedné rovině dopředu 17
a dozadu, čímž bylo dosaženo kvalitnějšího čistícího efektu. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 108) Stejně zajímavou minulost jako zubní kartáček má i zubní pasta. V minulosti byly pasty práškovité konzistence. Tyto prášky byly směsí různých bylin a jejich hlavním úkolem bylo osvěžení dechu. První známky o zubní pastě pocházejí z Egypta a to ze 4. stol. př. n. l. Skládala se ze soli, pepře, mátových listů a květů kosatce. Zubní pasta nebo pudr se však rozšířily až v 19. století, kolem roku 1800 se používal zubní kartáček pouze s vodou, ale na popularitě již získávaly zubní pudry. Zpravidla doma vyrobené, skládaly se zejména z křídy, rozdrcených cihel a soli. Okolo roku 1900 se začala zubní pasta vyrábět z peroxidu vodíku a sody, ale až do první světové války nedosáhla popularity zubního pudru. V roce 1914 se do zubní pasty začal přidávat fluorid. K používání zubního kartáčku v českých zemích se nevztahují téměř žádné prameny. Kartáčky v Čechách byly rozšířeny již začátkem 19. století, ale není známo jak široce. Uvádí se, že napříč populací se kartáčky v Evropě i v USA rozmohly po první světové válce, kdy patřily k vojenskému vybavení. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 110)
4.2 Hygiena dutiny ústní Nejdůležitější roli v zabránění vzniku zubního kazu hraje čištěné zubů. Dokonale si vyčistit zuby není jednoduchá věc a proto je zapotřebí se čištění zubů dobře naučit. Osvojení si správných návyků už od dětství vede k udržení vysoké úrovně ústní hygieny po celý život. Rodiče by především měli jít svým dětem příkladem. Když dítě od raného věku doma uvidí, že si jeho rodiče čistí zuby nejen ráno a večer, ale také po každém sladkém jídle, čištění zubů i během dne se pro něj stane naprosto přirozenou věcí. V předcházení vzniku zubního kazu platí velmi jednoduché pravidlo: na čistém a hladkém povrchu zubu se neusadí zubní povlak, a proto riziko vzniku zubního kazu je zcela minimální. Z toho vyplývá, že nejdůležitější je odstranit zubní povlak ze zubu, hlavně mechanicky. (Tůmová, Mach, 2003, s. 23) S ústní hygienou u dítěte by měli rodiče začít co nejdříve po prořezání prvních dočasných zubů do dutiny ústní, tzn. Asi v 6 – 8 měsících věku. Zpočátku není nezbytně nutné používat zubní kartáček. Po prořezání prvních dočasných zubů stačí odstraňovat měkký zubní povlak a zbytky mléka vlhkým malým kouskem gázy, bavlněnou plenkou nebo gumovým prstovým kartáčkem, tzv. prsťáčkem. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 63)
18
4.3 Čištění zubů Čištění zubů odstraňuje zubní povlak a podstatně snižuje množství mikrobů v dutině ústní, zlepšuje prokrvení dásní a předchází vzniku jejich zánětů. Má-li být čištění účinné, mělo by se k němu přistoupit co nejdříve po požití ulpívajících potravin. Ráno by se zuby měly čistit až po snídani. Vhodné je čištění zubů i během dne po každém jídle nebo alespoň po konzumaci sladkostí či jiných potravin „nebezpečných“ pro zuby. Nejdůležitější je však důkladné čištění zubů večer před spaním. Po posledním čištění zubů by se už nemělo jíst. Pít by se měly pouze neslazené nápoje, např. čaje, minerálky nebo čistá voda. (Tůmová, Mach, 2003, s. 23)
4.3.1 Metody čištění zubů Pro čištění zubů má velký význam technika čištění. Dnes již existuje celkem šest dlouhodobě osvědčených metod čištění zubů, které závisí na věku pacienta, jeho schopnostech a dovednostech, na typu hygienických pomůcek a na zdraví a stavu chrupu. (Tůmová, Mach, 2003, s. 23) Metoda vhodná pro děti je metoda podle Foneho, kdy při postavení řezáků hranou na hranu se čistí současně oba zubní oblouky na bukální straně krouživými pohyby. Vlákna kartáčku jsou postavena k podélné ose zubů v pravém úhlu. Po vyčištění bukálních plošek se při otevřených ústech čistí kruhovými pohyby nejprve horní, a pak dolní zuby z orální strany. Následuje vyčištění okluzních plošek horizontálními pohyby. Tato technika je vhodná především pro děti a pacienty, kteří preferují jednoduchou a snadnou metodu. Nevýhodou této metody je riziko klínových defektů. (Kilian, 1999, s. 76) Frekvence a doba čištění je zcela individuální. Každý si jí musí přizpůsobit podle svých potřeb a je nutné přihlédnout i ke kazivosti chrupu. Stalo se pravidlem čistit si zuby nejméně dvakrát denně, a to ráno po snídani a večer před spaním. Čištění by mělo trvat nejméně 3 minuty. Rozhodující však není doba, ale účinnost čištění. Pro zpříjemnění chvil u čištění zubů si malé děti mohou zuby čistit třeba po dobu jedné písničky a nemusí to být vždy jen v koupelně. K tomu, aby byly zuby vyčištěny ze všech stran, většinou nestačí jen klasický zubní kartáček. Je nutné použít i řadu doplňkových mechanických pomůcek, jako např. mezizubní kartáčky, párátka a jiné speciální pomůcky. Používání těchto pomůcek na čištění zubů se řídí věkem, daným stavem dutiny ústní, ale také schopnostmi a dovednostmi jejich uživatelů. (Tůmová, Mach, 2003, s. 25) 19
Děti ve věku 3 – 6 let se učí čistit chrup drobnými krouživými pohyby za dohledu rodičů. Ti dbají, aby čištění bylo pravidelné (ráno po snídani a večer před usnutím) a aby v dětech vypěstovali návyk na ústní hygienu. Dětem chrup po vyčištění zkontrolují a dočistí. Důležitý je osobní příklad rodičů. Na kartáček je vhodné nanést množství zubní pasty zhruba velikosti hrášku a učit děti vyplachovat ústa. Na kartáček aplikují zubní pastu rodiče, a to tak, že ji nanesou na vlákna příčně. Vhodná zubní pasta pro tuto věkovou kategorii obsahuje 500 – 800 ppm fluoridů. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 65)
4.4 Hodnocení úrovně ústní hygieny Rozhodujícím kritériem ústní hygieny je rozsah plaku. Plak se vyskytuje vždy a pokrývá povrch zubů i gingivu. Lokalizace a rozsah plaku poskytují představu o úrovni hygieny konkrétního člověka. Periodické hodnocení těchto jevů pak dovoluje posoudit, jak pacient respektuje odborné pokyny ke zkvalitnění domácí péče o chrup. (Kilián, 1999, s. 67, Slezáková a kol., 2008, s. 164) Detekce plaku je možná dvojím způsobem: - Mechanicky, tj. seškrabáváním nánosu plaku - Vizuálně, tj. obarvením plaku speciálním činidlem Z obou uvedených metod hodnocení plaku je přesnější seškrabávání. Cílem tohoto vyšetření je objektivizace plaku pro lékaře, ale také motivací pro pacienta k důkladnější péči o chrup. (Kilián, 1999, s. 68)
4.5 Pomůcky k domácí péči o ústní hygienu Pomůcky, které se používají k domácí péči o ústní hygienu, se dělí na skupinu mechanickou a chemickou. Obě skupiny se používají současně, přičemž skupina prostředků mechanických si stále zachovává prioritu, protože plak lze dokonale odstranit pouze mechanicky. Většinu chemických prostředků (s výjimkou fluoridů) nelze používat trvale pro nežádoucí vedlejší účinky. (Kilián, 1999, s. 69)
4.5.1 Mechanické pomůcky Mezi mechanické pomůcky (příloha A) patří ruční zubní kartáček a elektrický zubní kartáček, speciální kartáčky pro čištění snímatelných protetických náhrad, kartáčky pro pacienty s fixními ortodontickými přístrojky, kartáčky pro mezizubní prostory, párátka, mezizubní stimulátory, dentální vlákna i pásky a stomatologické irigátory. (Kilián, 1999, s. 69) 20
Ruční zubní kartáček - zůstává stále nejběžnější pomůckou domácí péče o chrup. V roce 1973 byly stanoveny zásady pro konstrukci kartáčku, kdy doporučená délka funkční části čili hlavy kartáčku pro dospělého má být 25 mm a pro dítě 15 mm. Tvrdost je dána průměrem vláken, jejich délkou, elasticitou a teplotou vody (měkké, středně tvrdé a tvrdé kartáčky). Zástřih vláken tvoří buď rovnou plochu, která dobře čistí plochý povrch nebo tvoří tvar V, který dobře čistí mezizubní prostory. Dvojí délka měkčí a delší zevně masíruje dásně (inovace – barevný indikátor délky používání kartáčku - jakmile barva zmizí, je nutné kartáček vyměnit). Držadlo má s hlavou kartáčku tvořit přímku. Nyní jsou dostupné kartáčky, jejichž držadlo je jedenkrát či vícekrát zalomené (tyto kartáčky umožňují snazší manipulaci v ústech a lepší čištění zubů). (Kilián, 1999, s. 69, Slezáková a kol., 2008, s. 164) Elektrický zubní kartáček - jsou rotační a vibrační. Tyto kartáčky mají různě tvarované hlavice s nylonovými vlákny. Výhodné je využití těchto kartáčků u handicapovaných klientů a klientů s nízkou kazivostí chrupu a nepostiženým parodontem. (Slezáková a kol., 2008, s. 164) Jednosvazkový kartáček - je určen pro čištění špatně přístupných míst, jako jsou např. vnitřní plošky zubů nebo poslední stoličky, a používá se také u ortodontických fixních aparátků. Každý zub se čistí zvlášť Bassovou technikou, kdy se vlákna tohoto kartáčku zavedou pod úhlem 30 – 40°pod dáseň, kde jemnou a šetrnou vibrací rozrušují povlak na zubu. Tento zubní kartáček se používá bez zubní pasty. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 120-121, Tůmová, Mach, 2003, s. 32)
4.5.2 Doplňkové mechanické prostředky Doplňkové mechanické prostředky slouží jednak k dokonalejšímu vyčištění mezizubních prostorů, ale také ke stimulaci nebo masáži dásní. Používají se zásadně až po vyčištění zubů kartáčkem a zubní pastou, na které navazují a nemohou je nahradit. (Kilián, 1999, s. 71) Dentální vlákno (dentální nit) – vyrábí se jako voskované (lépe prochází mezizubním prostorem) nebo nevoskované vlákno. Používá se k vyčištění mezizubního prostoru. Každý mezizubní prostor by se měl čistit dentálním vláknem alespoň dvakrát. Použitím nepřiměřené síly může dojít k poranění gingivy. Dentální vlákno se doporučuje používat večer jako doplněk hygieny dutiny ústní. (Slezáková a kol., 2008, s. 165)
21
Kartáčky pro mezizubní prostory – jsou určeny k čištění dostatečně širokých mezizubních prostor, vlákna jsou nylonová. Existují různé velikosti, výběr se řídí podle šíře vlastních mezizubních štěrbin. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Kovářová, Zouharová (2011) nedoporučují používání mezizubních kartáčků a dentální nitě u dětí mladších 12 let. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 118) Mezizubní stimulátory – různě dlouhé kuželíky z umělé hmoty nebo měkké gumy nasazené na držadlo. Stimulace gingivy se provádí tak, že se kuželík zavede do mezizubního prostoru v úhlu 45 ° ke žvýkací ploše zubu a posouvá se ve směru mezizubního prostoru 3 – 4 x z obou stran. Orientace kolmo na dlouhou osu zubu je chybná, vede k oploštění papil. Často se využívají v parodontologii k masážím, ale ne u zánětů. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Stomatologické irigátory - neodstraňují plak, odstraňují zbytky potravy a vrstvu plaku uvolněnou předchozím mechanickým čištěním. Využívají se zejména u chrupu ošetřeného fixními aparáty, k masáži gingivy a výplachům dutiny ústní s přidáním medikamentů. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Párátka - užívají se k odstranění zbytků potravy z mezizubních prostor bezprostředně po jídle, lze je užít k masážím (párátko obalené vatou). (Slezáková a kol., 2008, s. 165)
4.5.3 Chemické prostředky Chemické prostředky určené pro domácí hygienu mají splňovat následující požadavky: -
Zvyšovat odolnost tvrdých zubních tkání
-
Zamezit tvorbě plaku
-
Likvidovat již vytvořený plak
-
Usnadnit mechanické odstranění plaku (Kilián, 1999, s. 72)
Zubní pasty – slouží ke snadnějšímu mechanickému odstranění plaku a současně jsou nosičem léčebných prostředků. Skládají se z abraziva, které slouží k čištění a zároveň i leštění povrchu zubů a fakultativní složky, která zvyšuje odolnost tvrdých tkání proti zubnímu kazu a působí proti zubnímu plaku - fluoridy, minerály, enzymy, antiseptika, adstringencia, antiflogistika. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Zubní prášky a želé – jedná se o přípravky, které se také používají k čištění zubů, aplikují se pomoci zubního kartáčku na povrch zubů. V posledních letech se stále více uplatňují jako
22
lokální prevence zubního kazu a parodontopatií. Nejsou však využívány tak často jako zubní pasty. (Kilián, 1999, s. 74, Slezáková a kol., 2008, s. 165) Roztoky – jsou vhodné pro primární až terciární prevenci. Žádný roztok trvale nenahrazuje mechanické čištění zubů. Roztoky mají antibakteriální, antiflogistické a adstringentní účinky. Přípravky těchto lékových skupin lze využít i pro speciální péči o dutinu ústní po operacích, u zvýšené kazivosti a ulcerózního postižení gingivy. (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Ústní vody – obsahují léčivé nebo jiné látky podle druhu použití (antimikrobiální, fluoridové, adstringentní, deodorační, kosmetické). (Slezáková a kol., 2008, s. 165) Žvýkačky bez cukru – podporují tvorbu slin a tím snižují tvorbu plaku. V žádném případě nenahrazují pravidelné čištění zubů. (Slezáková a kol., 2008, s. 165)
4.5.4 Jak vybrat správnou zubní pastu Do doby než se dítě naučí vypláchnout a vyplivnout obsah dutiny ústní, by pasta neměla obsahovat fluoridy, protože by ji dítě polykalo, předávkovalo se fluoridem a mohlo by si tím na stálých zubech vytvořit matné bílé skvrnky nebo proužky – fluorózu, která je neestetická. Existují tzv. cvičné zubní pasty, které obsahují mimo jiné vápník a fosfát (např. Firstteeth, Odol, Perlička, Elmex). Pasty se používá jen malé množství – pouze ušpinit vlákna kartáčku. Děti, které už umějí vyplachovat ústa, musejí používat až do věku, kdy mají mléčné zoubky, pastu s obsahem fluoridu do 500 ppm v množství asi malého hrášku. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 121)
4.6 Fluoridová prevence Centrální úlohu v prevenci zubního kazu zaujímá fluoridace. Fluor lze podávat systémově či aplikovat místně, přičemž lokální fluoridace by měla vždy převažovat nad fluoridací celkovou. Fluoridy lze do organizmu podávat celkově, a to ve formě fluoridových tablet, fluorizované pitné vody, fluorizované soli či fluorizovaného mléka. K fluoridaci pitné vody se běžně používá fluorid sodný. Koncentrace fluoru v pitné vodě by se měla pohybovat v rozmezí 0,7 – 1,2 mg fluoru na 1 litr. Fluoridování soli bylo navrženo v roce 1950 ve Švýcarsku a krátce poté zavedeno v Curychu. Fluoridovaná sůl obsahuje 250 ppm fluoru. Nevýhodou je, že dávkování fluoru není přesně kontrolovatelné a malé děti a těhotné ženy konzumují jen velmi málo soli. V České republice je fluorizovaná sůl na trhu od roku 1994. Fluoridace mléka byla zavedena v roce 1962 opět ve Švýcarsku. Provádí se přidáním 2,2 % roztoku NaF do 100 ml před jeho pasterizováním. V současné době je fluorizované mléko 23
dostupné v USA, v některých oblastech Anglie, Španělska, Chile, Bulharska a Švýcarska. V České republice není povoleno hygieniky. Nevýhoda spočívá především ve spotřebě mléka, která je u každého individuální. V ČR se v dohledné době s touto metodou ani nepočítá. (Dostálová, 2008 s. 182-183) 4.6.1. Zdroje fluoru Fluoridové tablety – v současné době jsou v České republice dostupné tablety Natrium fluoratum Slovakofarma, Bobřík (Wolmark) a Zymafluor Novartis s obsahem 0,25 mg fluoridu v jedné tabletě. Podávání fluoridových tablet v prevenci zubního kazu dětem v předškolním věku se v současné době nepovažuje za významné. Dlouhodobé podávání fluoridových tablet vyžaduje dobře spolupracující a motivované rodiče. Prevence zubního kazu pomocí fluoridových tablet vyžaduje velkou pozornost a lze ji v současné době doporučit pouze dětem na základě analýzy rizika vzniku zubního kazu, zhodnocení celkového zdravotního stavu dítěte a příjmu fluoridů z ostatních alimentárních zdrojů. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 66-67) Fluoridované zubní pasty – fluoridy lze na tvrdé zubní tkáně také aplikovat lokálně. Nejpřístupnější formou je pravidelné používání fluorizovaných zubních past. Podle obsahu fluoru se zubní pasty rozdělují na pasty dětské, které obsahují 250 – 400 ppm fluoru, pasty kosmetické s obsahem fluoru 1000 – 1500 ppm a pasty terapeutické s obsahem 1800 – 2500 ppm fluoru. (Dostálová, 2008 s. 183) Fluoridové výplachy – jsou ideální prevencí zubního kazu pro děti starší 6 let. Lze je aplikovat jak při domácí péči o chrup, tak při skupinovém užití v rámci školních preventivních programů. (Dostálová, 2008 s. 184) Fluoridové laky – jsou také určeny pro děti a jedince s vysokou kazivostí zubů a jejich aplikaci provádí lékař ve své ordinaci. Po jejich aplikaci byla prokázána redukce zubního kazu až o 50 %. (Dostálová, 2008 s. 184)
4.7 Výživa Správná výživa je vzhledem k prevenci zubního kazu velmi důležitou součástí preventivní stomatologie. Její velká část je věnována dětem, protože zubní kaz se objevuje záhy po prořezání zubu do dutiny ústní. (Kilián, 1999, s. 90)
24
Zubní kaz vzniká nejen jako důsledek nedostatečné hygieny, ale také jako důsledek nesprávného stravování. Strava by měla být pestrá a obsahovat kromě vyvážených dílů sacharidů, tuků a bílkovin také minerály, vitamíny, stopové prvky a vlákninu. (Tůmová, Mach, 2003, s. 20) U dětí je potřeba dodržovat pitný režim a zajistit jim dostatečný příjem tekutin po celý den, je vhodné naučit děti pít neslazené čaje, minerálky namísto ovocných džusů, slazených limonád a „kolových“ nápojů. Po večerním čištění zubů a během noci by děti měly pít pouze neslazené nápoje nebo čistou vodu. (Tůmová, Mach, 2003, s. 20-21) Pro zdraví zubů nejen dětí by na jídelníčku mělo být zařazeno spíše čerstvé ovoce, zelenina, neslazené minerální vody, chléb, máslo, sýry, mléko a další „zdravé“ potraviny namísto sladkostí. I při dodržování zásad správné a zdravé výživy si může dítě občas „zamlsat“, ale držet se hesla: Všeho s mírou!. Po každém mlsání by bylo dobré si zuby vyčistit. Když během dne není dostupný zubní kartáček, jako jeho částečná náhrada může u větších dětí posloužit třeba i žvýkačka bez cukru. Žvýkačka bez cukru po jídle zvýší pH v ústech a zvýšením tvorby slin alespoň částečně očistí povrch zubů a rozpustí cukry. (Tůmová, Mach, 2003, s. 21)
4.7.1 Výživa dětí předškolního věku (od 3 do 6 let) Děti tohoto věku rychle rostou. Pokud dostanou na výběr, je pro ně charakteristické, že si v jídle vybírají. Obvykle preferují sladké pokrmy, které podporují pocit rychlého nasycení. Není vhodné podporovat podávání sladkostí, ale neodpírají se dětem za trest, k pití se doporučují neslazené nápoje a nezakazují se žvýkačky. Při každé příležitosti je důležité rodiče informovat o rizicích požívání sladkostí a tepelně upravených škrobových potravin ve spojitosti s nedostatečnou ústní hygienou. Je-li dítě v opatrování jiné osoby nebo v kolektivním zařízení, je nutné, aby se informace dostaly i tam. (Kilián, 1999, s. 90-91)
4.8 Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře Pravidelné preventivní prohlídky v zubní ordinaci by měly probíhat v půlročních intervalech. U dětí s vysokým rizikem vzniku zubního kazu by tento interval měl být ještě kratší, tzn. 3 – 4 návštěvy v roce. Při pravidelných preventivních prohlídkách je nutné opakovaně informovat rodiče dítěte o všech aspektech prevence zubního kazu. Preventivní prohlídky rovněž slouží k časnému záchytu zubního kazu i ostatních chorob a poruch orofaciální soustavy. Důležité jsou také z psychologického hlediska, protože dítě si při opakovaných návštěvách v zubní
25
ordinaci zvyká na zubního lékaře, prostředí ordinace a na vyšetřování dutiny ústní. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 68)
4.8.1 Zubní průkaz dítěte Zubní průkaz dítěte (příloha B) vydává Česká stomatologická komora jako jediná v ČR, od roku 2005 a slouží k podpoře preventivní péče o děti. Důvodem k zavedení průkazu byl podprůměrný stav orálního zdraví a malá dostupnost informací o nástrojích a možnostech primární prevence zubního kazu u batolat a předškolních dětí. Spolu se Zdravotním a očkovacím průkazem dítěte a mladistvého, dostávají zubní průkaz matky při odchodu z porodnice. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 68) Zubní průkaz dítěte obsahuje předtištěné stránky, které jsou určeny pro záznamy o prořezávání zubů, riziku vzniku kazu či případném výskytu zubního kazu a o užívání fluoridových preparátů. Rodičům poskytuje informace, od jakého věku a v jakých časových intervalech navštěvovat se svým dítětem zubního lékaře. Měli by ho nosit s sebou na každou preventivní prohlídku dítěte u zubního lékaře i na pravidelné prohlídky u dětského lékaře. Zubnímu a dětskému lékaři slouží k přehlednému zápisu informací o tom, zda je dítě v pravidelné péči zubního lékaře, jak se jeho chrup vyvíjí, jaký je jeho stav a zda užívá některou z forem fluoridové prevence. Původně zubní průkaz obsahoval záznamy o prohlídkách od 1 roku věku až do věku 6 let, tedy do předpokládaného nástupu do školy, ale v roce 2010 byl rozšířen o stránky určené pro vyšetření dětí do 10 let a krátkou informaci, jak postupovat v péči o zoubky dětí starších 10 let. (Česká stomatologická komora, online, 201501-03)
26
5 PREVENTIVNÍ PROJEKTY A PROGRAMY V OBLASTI ZUBNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR jsou zaměřeny převážně na prevenci zubního kazu u dětí a mládeže, na informovanost jejich rodičů, na zlepšení orálního zdraví a získání praktických a správných návyků v ústní hygieně. Česká stomatologická komora nemá dostatek finančních prostředků na realizaci vlastních preventivních projektů, proto vítá každou iniciativu v této oblasti, preventivní programy sleduje, podporuje a řadě z nich propůjčuje značku kvality - Pečeť České stomatologické komory. (Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR, online, 2015-01-06) Zoubky jako perličky Projekt Zoubky jako perličky je jedním z edukačních projektů společnosti Nechci kazy. Je určen dětem v mateřských školách a na 1. stupni základních škol, reaguje na špatný stav dětské zubní hygieny a klade si za cíl zlepšit úroveň péče o zuby u dětí v mateřských školách a 1. stupni škol základních. (Nechci kazy, online, 2015-01-06) Zdravé zoubky dětem Projekt Zdravé zoubky dětem vznikl jako rozšíření projektu Zoubky jako perličky. Jeho cílovou skupinou jsou děti v mateřských a základních školách. Náplní projektu je preventivně-interaktivní program, který je rozvržen do několika bloků. První blok je zaměřen na dokonalé pochopení pravidel ústní hygieny, zdravé stravy a používání dentálních pomůcek s ohledem na stáří dětí. Druhý blok je spojen s odbouráváním strachu ze zubního lékaře. (Nechci kazy, online, 2015-01-06) Zdravý zoubek Preventivní program pro děti mateřských a základních škol organizovaný v Libereckém, Jihomoravském, Severomoravském a Jihočeském kraji. Cílem je naučit děti v mateřských a základních školách pravidlům ústní hygieny, zmapovat informovanost rodičů dětí v MŠ o prevenci zubního kazu, získat rodiče dětí v MŠ ke kvalitnímu a hlubšímu zájmu o prevenci, motivovat rodiče dětí v MŠ a žáky ZŠ k pravidelným lékařským prohlídkám u svého stomatologa a vytvořit výchovně edukační materiál. Každá mateřská a základní škola se může do projektu přihlásit na internetových stránkách programu. (Zdravý zoubek 2012, online, 2015-01-08)
27
Dětský úsměv Projekt Dětský úsměv je zaměřený na školní děti a realizuje jej Český zelený kříž, o. p. s. Probíhá pod záštitou České společnosti pro dětskou stomatologii a Asociace dentálních hygienistek ČR. Kvůli zjištění, že děti v ČR mají 2,5 krát více zkažených zubů než děti ve státech jako je Švýcarsko nebo Dánsko, byl připraven a do praxe uveden projekt pro školní děti, jehož cílem situaci u nás zlepšit. Během pravidelných setkání v rámci školního rozvrhu představují odborné pracovnice projektu dětem srozumitelně a hravou formou souvislosti mezi účinným čištěním zubů, výživou a vznikem zubního kazu. Nejdůležitější částí každé návštěvy je praktický nácvik správného čištění chrupu. Děti dostanou na začátku školního roku zubní kartáček, se kterým nácvik provádějí. Pro názornost a upoutání pozornosti dětí jsou používány obrázky Miloše Nesvadby, výukové omalovánky, kvízy, pracovní listy, modely chrupu, jednotlivých zubů apod. Systematičnost výuky je podpořena pracovním sešitem. Zahraniční zkušenosti ukazují, že opakovaný praktický nácvik čištění je základem úspěchu podobných akcí. (Český zelený kříž, online, 2015-01-08) Veselé zoubky Preventivní program péče o zuby Veselé zoubky realizuje od roku 2011 dm drogerie markt, s. r. o., pro žáky 1. tříd základních škol v ČR. Jeho cílem je vzdělávat děti, rodiče i pedagogy a vést je ke správnému nácviku péče o chrup. Program je tematicky zaměřen na správnou péči o zuby a prevenci vzniku zubního kazu. (DM-Veselé zoubky, online, 2015-01-08) Zdravé zuby Výukový program Zdravé zuby, vznikl jako komplexní celorepublikový výukový program péče o chrup z iniciativy odborníků z oblasti školství a stomatologie. Jeho cílem je zlepšení zubního zdraví a je určen dětem prvního stupně základních škol. Zabývá se nejenom prevencí zubního kazu, ale ochranou a podporou zdraví vůbec. V rámci programu je pořádána soutěž o ceny. Zapojit do hry se v průběhu školního roku mohou všechny děti, které absolvují stomatologickou prohlídku a odevzdají soutěžní kartičku. Soutěžní kartu obdrží děti v rámci školního výukového programu. V rámci programu je provedeno dotazníkové šetření spolu s odborným vyšetřením stomatologem ve vybraných školách na vybraném vzorku dětí. (Zdravé zuby, online, 2015-01-08)
28
Každá škola bez požadavku přihlášení obdrží základní metodický balíček – metodickou příručku Zdravé zuby pro učitele, pracovní listy pro jednotlivé ročníky, soutěžní kartu. Vše na počet žáků. Další materiály si mohou školy zdarma objednat – interaktivní hry, další pracovní listy. Veškeré materiály jsou dostupné v elektronické podobě - pracovní listy, metodika a omalovánky. (Zdravé zuby, online, 2015-01-08) Zdravý úsměv Preventivní projekt Zdravý úsměv byl zahájen v roce 1999 z iniciativy Stomatologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a Česko-slovensko-švýcarské lékařské společnosti. Cílem projektu je naučit děti předškolního a školního věku v České republice správné technice čištění chrupu, obecné péči o orální zdraví, nápomoci ke vzniku celoživotního návyku spojeného s péčí o dutinu ústní, podle možností ovlivnit i rodiče dětí tím, že se správný postup naučí, pochopí jeho význam a budou v čištění chrupu a ochraně orálního zdraví své děti podporovat. V posledních letech získávají preventivní programy na významu, protože výskyt zubního kazu a dalších onemocnění dutiny ústní, jimž je možné správnou preventivní péčí předcházet, je v České republice vyšší než u dětí ve vyspělých zemí Evropy. Zásadní roli v péči o chrup dítěte hraje v současné společnosti rodina, proto jsou prostřednictvím zapojených mateřských a základních škol o správné péči o orální zdraví informováni i rodiče. (Zdravý úsměv, online, 2015-01-10) Jedná se o výchovně – preventivní program, který v současné době zajišťují převážně studentky SZŠ, dentální hygienistky a preventistky. Studentky středních zdravotnických škol děti připravují jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. Teoretická výuka je připravena pro dvě skupiny dětí. První skupinu tvoří děti mateřských škol a mladší děti základních škol (1. – 4. třída). Zde se dětí seznamují s tím, proč a jak si mají čistit zuby, se stavbou zubu, úlohou výživy v prevenci zubního kazu, se škodlivostí cukrů, kdy a jak sladkosti konzumovat a s významem fluoridů. Druhou skupinou jsou starší děti základních škol (5. – 9. třída), kde se již hovoří o stavbě závěsného aparátu zubu, významu odstraňování měkkého zubního povlaku a technice čištění mezizubních prostorů (zubní nit). Praktická část je zaměřena na nácvik správné techniky čištění zubů a pravidelnou ochranu zubní skloviny pomoci fluoridového gelu – Elmex gel. Každá mateřská a základní škola se může do projektu přihlásit zasláním vyplněného kontaktního formuláře. Na webu projektu, je k volnému stažení motivační pohádka, veršované říkanky i pracovní listy. (Zdravý úsměv, online, 2015-01-10) 29
Ve zdravé ČR zdravý zub Preventivní program Ve zdravé ČR zdravý zub organizuje Sdružení studentů stomatologie ČR. Budoucí zubní lékařky a zubní lékaři v univerzitních městech České republiky (Praha, Brno, Hradec Králové, Olomouc, Plzeň) nabízejí v ulicích rady ohledně ústní hygieny. Cílem tohoto projektu je naučit veřejnost správnou techniku čištění a vyvrátit mýty a polopravdy, které má většina z lidí zažité. (Sdružení studentů stomatologie České republiky, online, 201501-10) Měsíc zdravých zubů Hlavním cílem programu je zvýšit zájem veřejnosti o preventivní prohlídky a informovat o zásadách správné ústní hygieny. Jedná se o celostátní vzdělávací projekt zubní prevence organizovaný společností Colgate-Palmolive ČR, s.r.o. Projekt je nositelem Pečeti České stomatologické komory. Probíhá v měsíci září. (Měsíc zdravých zubů Colgate, online, 201501-10)
30
II VÝZKUMNÁ ČÁST 6 VÝZKUMNÉ OTÁZKY 1. Jak rodiče realizují hygienu dutiny ústní u svých dětí? 2. Jak dodržují rodiče preventivní stomatologické prohlídky u svých dětí? 3. Jak hodně konzumují děti sladkosti a sladké nápoje? 4. Jak pečují rodiče o své zubní zdraví?
31
7 METODIKA VÝZKUMU 7.1 Použité metody Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Pro potřeby této práce byl použit nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazníková metoda byla využita z důvodu jednoduché a přehledné prezentace výsledků. Před zahájením samotného výzkumu byla provedena pilotáž, pro zjištění srozumitelnosti otázek, která probíhala od 2. 12. do 16. 12. 2014 a vzorek činil 10 respondentů. Pilotáž byla provedena v jedné z mateřských škol, kde pak probíhal i celý kvantitativní výzkum. Na začátku vlastní studie byl vypracován prvotní dotazník, který obsahoval 18 otázek, které byly převážně uzavřené, polouzavřené a identifikační. Po provedení a zhodnocení předvýzkumu, byly některé otázky přepracovány nebo doplněny, např. v otázce č. 5 a 18 byl do možností odpovědí doplněn jednosvazkový zubní kartáček, v otázce č. 11 a 14 byly rozšířeny možnosti odpovědí o další typy sladkostí a druhy nápojů, které jsou u dětí v oblibě a konzumují je, a jedna otázka byla přidána. Konečná verze dotazníku obsahovala 20 otázek (příloha C), z toho devět otázek bylo uzavřených, deset a jedna otevřená, z čehož jedna otázka uzavřená a jedna otevřená byly otázky identifikační.
7.2 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvořily děti předškolního věku a jejich rodiče, kteří dotazník vyplňovali. Limitem výzkumu bylo, že jsem zuby sama nevyšetřovala, dotazníkové šetření bylo subjektivním hodnocením rodičů. Rozdáno bylo celkem 100 dotazníků (100 %). Návratnost činila 95 dotazníků (95 %), z čehož byly 2 dotazníky vyřazeny pro neúplné vyplnění, tudíž konečný výzkumný vzorek byl 93 respondentů (93 %).
7.3 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo ve čtyřech mateřských školách v Hradci Králové, jejichž vedení tento výzkum povolilo. V každé mateřské škole bylo rozdáno 25 dotazníků. Výzkum byl realizován v průběhu měsíce ledna 2015. Proškolené učitelky, stran metodiky dotazníku, poptávaly rodiče, kteří byli ochotní dotazník vyplnit a dali ústní souhlas s následným použitím dotazníku pro potřeby této práce. Rodiče vyplněný dotazník vložili do přiložené obálky, zalepili a vhodili do označené krabice, která byla umístěna v každé školce. Tímto byla zajištěna anonymita rodičů i následné zpracování dotazníků. 32
7.4 Zpracování dat a prezentace výsledků Výsledky empirického výzkumu byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel 2007 pomocí kontingenční tabulky. Výsledky dotazníkového šetření jsou zaznamenány graficky prostřednictvím sloupcových a pruhových grafů a slovně vyhodnoceny.
33
8 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ V této kapitole jsou vyhodnoceny graficky jednotlivé otázky dotazníku. Každá otázka z dotazníku je vyhodnocena na samostatné straně. 1) Kolik má Vaše dítě let?
35%
33,3%
30%
25,8%
25%
24,7%
20% 16,2% 15% 10% 5% 0,0%
0% 3 roky
4 roky
5 let
6 let
7 let
Obrázek 1 Rozdělení dětí podle věku
Na obrázku 1 je graficky znázorněn věk dětí. Největší počet dětí je ve skupině tříletých, 33,3 % (n=31). Čtyřletých a pětiletých je téměř stejný počet, a to 25,8 % (n=23) čtyřletých a 24,7 % (n=24) pětiletých. Šestiletých dětí je 16,2 % (n=15).
34
2) Účastní se Vaše dítě v mateřské škole preventivních programů pro zlepšení hygieny dutiny ústní?
100,0% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
0,0% Ano
Ne
Obrázek 2 Účast dětí na preventivních programech v MŠ
Na obrázku 2 je patné, že se všechny děti v mateřské škole účastní preventivních programů pro zlepšení hygieny dutiny ústní.
35
3) Jak pečujete o chrup svého dítěte?
Jiné
0,0%
Nijak
0,0%
Žvýká žvýkačky
17,2%
Dohlížím, aby si dítě čistilo zuby
32,3%
Dočišťuji zuby
87,1%
Návštěva dentálního hygienisty
7,5%
Pravidelné preventivní prohlídky
83,9% 0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Obrázek 3 Jak rodiče pečují o chrup svých dětí
Na obrázku 3 je graficky znázorněno, jak rodiče pečují o chrup svého dítěte. Nejvíce rodičů, 87,1 % (n=81) dětem zuby dočišťuje a 83,9 % (n=78) dětí dochází na pravidelné preventivní prohlídky. 32,3 % (n=30) rodičů dohlíží na děti, aby si zuby čistily, 17,2 % (n=16) dětí žvýká žvýkačky. Dentálního hygienistu navštívilo 7,5 % (n=7) dětí.
36
4) Od kolika let chodíte se svým dítětem na preventivní stomatologické prohlídky?
35% 29,0%
30%
31,2% 29,0%
25% 20% 15%
10,8%
10% 5% 0,0%
0% V 6 měsících
V 1 roce
Ve 2 letech
Ve 3 letech
Jinak
Obrázek 4 Věk dětí při první návštěvě stomatologa
Obrázek 4 znázorňuje, od kolika let chodí rodiče se svým dítětem na preventivní stomatologické prohlídky. Nejméně respondentů, 10,8 % (n=10) navštívilo se svým dítětem stomatologa v 6 měsících věku dítěte. Další možnosti jsou podobné, s jednoletým dítětem bylo poprvé u stomatologa 29 % (n=27) rodičů, což je stejné jako ve skupině tříletých dětí. Nejvíce byla zastoupena skupina dětí, které navštívily poprvé stomatologa ve dvou letech, 31,2 % (n=29).
37
5) Jaké pomůcky používá Vaše dítě při čištění zubů?
Jiné
0,0%
Ústní vodu Kartáček mezizubní
24,7% 0,0%
Zubní nit
1,1%
Zubní pasta
88,2%
Kartáček jednosvazkový
3,2%
Kartáček elektrický
4,3%
Kartáček mechanický
94,6% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90% 100%
Obrázek 5 Pomůcky používané při čištění dětského chrupu
Jaké pomůcky používají děti při čištění zubů je znázorněno na obrázku 5. Nejvyužívanější pomůckou při čištění zubů je mechanický kartáček, ten používá 94,6 % (n=88) dětí a zubní pasta, 88,2 % (n=82). Výrazněji je zastoupená ještě ústní voda, kterou používá 24,7 % (n=23) dětí. Elektrický kartáček používá 4,3% (n=4) dětí, 3,2 % (n=3) dětí používají jednosvazkový kartáček a 1,1 % (n=1) používá zubní nit.
38
6) Jak často si Vaše dítě čistí (nebo mu čistíte) zuby?
88,2%
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
3,2%
5,4%
3,2%
0% 1x denně
2x denně
Po hlavních jídlech
Po každém jídle
0,0% Zuby si nečistí vůbec
Obrázek 6 Jak často si děti čistí zuby
Obrázek 6 znázorňuje, jak často si děti čistí zuby. Nejvíce dětí si čistí zuby 2x denně, jedná se o 88,2 % (n=82) dětí, 5,4 % (n=5) dětí si čistí zuby po hlavních jídlech. Po každém jídle si zuby čistí 3,2 % (n=3) dětí, stejný počet dětí si zuby čistí 1x denně.
39
7) Čistí si Vaše dítě zuby samo?
60% 50,5% 50% 36,6%
40% 30% 20%
12,9%
10% 0% Ano, úplně
Ano, ale pak mu je dočišťujeme
Ne, zuby mu čistíme
Obrázek 7 Samostatnost dětí při čištění zubů
Obrázek 7 znázorňuje, zda si děti čistí zuby samy. Úplně samo si čistí zuby 12,9 % (n=12) dětí, dalších 50,5 % (n=47) dětí si čistí zuby samy a následně jim je rodiče dočišťují. V 36,6 % (n=34) případech čistí zuby dětem rodiče.
40
8) Kontrolujete Vašemu dítěti zuby po vyčištění?
52,7% 53% 52% 51% 50% 49% 47,3%
48% 47% 46% 45% 44% Ano
Ne
Obrázek 8 Kontrola zubů po vyčištění
Na obrázku 8 je graficky znázorněno, zda dětem kontroluji rodiče po vyčištění zuby. Po vyčištění kontroluje zuby svému dítěti 52,7 % (n=49) rodičů, naopak 47,3 % (n=44) rodičů zuby svému dítěti po vyčištění nekontroluje.
41
9) Pokud jste v otázce č. 8 uvedl/a odpověď ano, vyberte, jakým způsobem kontrolu provádíte.
79,6% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 16,3%
20% 10%
4,1%
0% Vizuálně
Používáme indikátory plaku
Jinak
Obrázek 9 Jakým způsobem rodiče kontroluji zuby svých dětí
To jak rodiče kontrolují zuby svým dětem po vyčištění, znázorňuje obrázek 9. Rodiče, kteří v předchozí otázce odpověděli kladně, nejčastěji kontroluji zuby dětí po vyčištění vizuálně a to v 79,6 % (n=39) případech, 16,3 % (n=8) rodičů používá pro kontrolu indikátory plaku, 4,1 % (n=2) rodičů uvádí možnost “Jinak“ a uvádějí, že kontrolu provádějí pomoci prstu. Na tuto otázku odpovídalo 49 rodičů.
42
10) Konzumuje Vaše dítě sladkosti?
88,2% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 11,8%
20% 10% 0% Ano
Ne
Obrázek 10 Znázornění konzumace sladkostí
Na obrázku 10 vidíme, kolik dětí jí sladkosti. V 88,2 % (n=82) případech rodiče uvádějí, že jejich dítě jí sladkosti, a jen 11,8 % (n=11) dětí sladkostí nejí vůbec.
43
11) Pokud jste v otázce č. 10 uvedl/a odpověď ano, vyberte jaké sladkosti.
80%
73,2%
70% 60% 51,2% 50%
50,0%
39,0% 40% 30% 20%
14,6%
10% 0% Čokolády
Sušenky
Tvrdé bonbóny
Želatinové bonbóny
Lízátka
Obrázek 11 Druh sladkostí
Na obrázku 11 je graficky znázorněno, jaký druh sladkosti děti jedí. Ze sladkostí jedí děti nejčastěji čokoládu, tuto možnost uvádí 73,2 % (n=60) rodičů, 51,2 % (n=42) dětí jí želatinové bonbóny, polovina (n=41) dětí konzumuje lízátka. U sušenek se jedná o 39,0 % (n=32) dětí a nejméně dopřávanou sladkostí jsou tvrdé bonbóny, ty uvádí 14,6 % (n=12) respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 82 rodičů.
44
12) Pokud jste v otázce č. 10 uvedl/a odpověď ano, vyberte jak často.
40% 35,4% 35% 29,3%
30% 24,4% 25% 20% 15%
8,5%
10% 5%
2,4%
0% 1 - 2x týdně
3 - 4x týdně
5 - 6x týdně
Každý den
Jinak
Obrázek 12 Častost konzumace sladkostí
Na obrázku 12 je graficky znázorněno, jak často konzumují děti sladkosti. Nejpočetnější skupinou je každodenní konzumace. Jedná se o 35,4 % (n=29) dětí, 8,5 % (n=7) dětí si dopřává sladkosti 5 – 6x týdně, ve 24,4 % (n=20) případech se jedná o konzumaci sladkosti 1 – 2x týdně, 29,3 % (n=24) dětí konzumuje sladkosti 3 – 4x týdně. Možnost “Jinak“ se týká 2,4 % (n=2) dětí, jejichž rodiče uvádějí, že jejich dítě dostává sladkosti nepravidelně. Na tuto otázku odpovídalo 82 rodičů.
45
13) Pije Vaše dítě slazené nápoje?
69,9% 70% 60% 50% 40%
30,1%
30% 20% 10% 0% Ano
Ne
Obrázek 13 Konzumace sladkých nápojů
Zda děti pijí slazené nápoje je patrné na obrázku 13. Slazené nápoje pije 69,9 % (n=65) dětí.
46
14) Pokud jste v otázce č. 13 uvedl/a odpověď ano, vyberte nebo doplňte jaké.
78,5%
80% 70%
58,5%
60% 50% 40%
27,7%
30% 20%
12,3%
10%
6,2%
0% „ coca – cola“
„ jupík“
„ kubík“
„ fruko“
Jiné
Obrázek 14 Druh sladkých nápojů
To, jaké slazené nápoje děti pijí, je znázorněno na obrázku 14. Nejčastěji děti pijí „jupík“, jedná se o 78,5 % (n=51) dětí. Na druhém místě s 58,5 % (n=38) odpověďmi je nápoj „kubík“. Dále 27,7 % (n=18) dětí pije „fruko“, v 12,3 % (n=8) případech pijí děti „coca colu“. Rodiče, kteří využili možnosti “Jiné“ uvádějí, že jejich děti pijí slazené minerální vody a slazené čaje, jedná se o 6,2 % (n=4) případů. Na tuto otázku odpovídalo 65 rodičů.
47
15) Pokud jste v otázce č. 13 uvedl/a odpověď ano, vyberte nebo doplňte jak často?
40%
36,9%
35% 30%
24,6%
26,2%
25% 20% 15%
12,3%
10% 5% 0,0%
0% 1 - 2x týdně
3 - 4x týdně
5 - 6x týdně
Každý den
Jinak
Obrázek 15 Častost pití sladkých nápojů
Na obrázku 15 je graficky znázorněno, jak často děti pijí slazené nápoje. Nejvíce dětí pije sladké nápoje každý den, jedná se o 36,9 % (n=24) dětí, nejméně 12,3 % (n=8) dětí pije slazené nápoje 5 – 6x týdně. U 24,6 % (n=16) dětí je četnost pití slazených nápojů 1 – 2x týdně, 26,2 % (n=17) dětí pije slazené nápoje 3 – 4x týdně. Na tuto otázku odpovídalo 65 rodičů.
48
16) Má/mělo Vaše dítě zubní kaz?
70%
63,4%
60% 50% 40%
31,2%
30% 20% 10%
5,4% 0,0%
0% Ne
Ano, 1 již má/mělo
Ano, má/mělo jich více
Nevím
Obrázek 16 Počet kazů u dětí
Zda má dítě kaz, případně kolik, je graficky znázorněno na obrázku 16. Nejvíce dětí je dosud bez kazu, jedná se o 63,4 % (n=59) dětí z mého průzkumu, 31,2 % (n=29) má či mělo jeden kaz, v 5,4 % (n=5) případech se jedná o děti s více než jedním kazem.
49
17) Jak Vy sám/sama pečujete o svůj chrup?
100,0% 100% 90% 76,3%
80% 70%
62,4%
60% 50% 40% 26,9%
30% 20% 10%
0,0%
0% Pravidelné preventivní prohlídky
Návštěva dentálního hygienisty
Čistím si zuby
Žvýkám žvýkačky
Nijak
Obrázek 17 Jak rodiče pečují o svůj chrup
Na obrázku 17 je graficky znázorněno, jak rodiče pečují o svůj chrup. Na pravidelné preventivní prohlídky chodí 62,4 % (n=58) rodičů, 26,9 % (n=25) z dotazovaných uvádí návštěvu dentálního hygienisty. Všech 100 % (n=93) rodičů si čistí zuby a 73,3 % (n=71) rodičů žvýká žvýkačky.
50
18) Jaké pomůcky používáte při péči o Váš chrup?
Jiné
1,1%
Ústní vodu
71,0%
Kartáček mezizubní
45,2%
Zubní nit
8,6%
Zubní pasta
96,8%
Kartáček jednosvazkový
26,9%
Kartáček elektrický
15,1%
Kartáček mechanický
89,2% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90% 100%
Obrázek 18 Pomůcky používané rodiči při péči o svůj chrup
Jaké pomůcky používají rodiče při péči o svůj chrup, znázorňuje obrázek 18. Nejpoužívanější pomůckou při péči o chrup je zubní pasta a mechanický kartáček, zubní pastu uvádí 96,8 % (n=90) rodičů a89,2 % (n=83) kartáček mechanický, dále je ústní voda v 71 % (n=66). Mezizubní kartáček používá 45,2 % (n=42) rodičů. Elektrický kartáček používá 15,1 % (n=14), jednosvazkový kartáček uvádí 26,9 % (n=25) rodičů, zubní nit používá 8,6 % (n=8). Možnost “Jiné“ využil jeden rodič a konkrétně uvedl kysličník.
51
19) Kolik je Vám let?
40%
36,6% 34,4%
35% 30% 25% 20%
17,2%
15% 10%
8,6%
5%
3,2%
0% Do 25 let
26 - 30 let
31 - 35 let
36 - 40 let
41 a více
Obrázek 19 Rozdělení rodičů dle věku
Obrázek 19 znázorňuje rozdělení respondentů podle věku. Průměrný věk rodičů je 31,37 let, nejmladší rodič má 23 let a nejstaršímu je 42 let. Nejvíce rodičů 36,6 % (n=34), je ve věkové kategorii 26 – 30 let.
52
20) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Jiné
1,1%
Vysokoškolské
22,6%
Středoškolské s maturitou
52,6%
Středoškolské bez maturity
17,2%
Základní
6,5% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Obrázek 20 Rozdělení rodičů dle vzdělání
Rozdělení respondentů podle dosaženého vzdělání je graficky znázorněno na obrázku 20. Základní vzdělání má 6,5 % respondentů (n=6), 17,2 % (n=16) dotazovaných uvádí, že má středoškolské vzdělání bez maturity. Nejvíce respondentů 52,6 % (n=49) má středoškolské vzdělání s maturitou, 22,6 % (n=21) respondentů má vysokoškolské vzdělání. Jeden (1,1 %) respondent využil možnosti “Jiné“, konkrétně uvádí, že jeho nejvyšší dosažené vzdělání je vyšší odborné.
53
9 DISKUZE 1. výzkumná otázka: Jak rodiče realizují hygienu dutiny ústní u svých dětí? V otázce, jak pečujete o chrup svého dítěte, mohli rodiče zvolit více možností odpovědí. Rodiče nejčastěji uváděli, že svému dítěti zuby dočišťují, takto odpovědělo 87,1 % rodičů, 83,9 % rodičů chodí se svým dítětem na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi, třetina rodičů dohlíží na to, aby si jejich dítě zuby čistilo, 17,2 % dětí žvýká žvýkačky. V této odpovědi však rodiče nedostali možnost výběru, o jaké žvýkačky se jedná (s cukrem, bez cukru). Žvýkání žvýkačky bez cukru zvyšuje salivaci a urychluje odplavování sacharidů z dutiny ústní. (Merglová, online, 2015-03-18, s. 324) S dentální hygienistkou má zkušenost 7,5 % dětí. Žádný rodič neuvedl jiný nebo žádný způsob péče o chrup svého dítěte. Hlavní úlohu v prevenci zubního kazu má pravidelné odstraňování zubního mikrobiálního plaku, tedy hygiena dutiny ústní, která zahrnuje všechna opatření vedoucí k účinnému odstraňování zubního plaku. Péče o hygienu dutiny ústní se dělí na každodenní (domácí) a na péči profesionální, která se provádí v ordinaci stomatologa nebo dentální hygienistky. (Merglová, online, 2015-03-18, s. 320) 94,6 % dětí v mém souboru používá mechanický kartáček. Nezabývala jsem se, jaký typ kartáčku předškolní děti používají, avšak pokud by na moji práci někdo chtěl navázat, tak navrhuji zabývat se typem kartáčku, který by měl mít krátkou pracovní část velikosti pouze 20 mm a jemná vlákna délky asi 10 mm, která nezraňují měkké tkáně dutiny ústní. Výměna kartáčku by měla být při první známce opotřebení. (Merglová, online, 2015-03-18, s. 321) Aplikaci zubní pasty u svých dětí uvedlo 88,2 % rodičů, používání ústní vody uvedlo 24,7 % rodičů. Pouze 4,3 % rodičů uvedlo, že jejich dítě používá elektrický kartáček, jen 3,2 % dětí používá jednosvazkový kartáček a 1,1 % dětí používá zubní nit, což si vysvětluji tím, že rodiče jsou informováni o tom, že zubní nit je vhodná až pro děti starší 12 let. Mezizubní kartáček nebo jiné pomůcky k čištění zubů nepoužívá žádné dítě. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 118) V mém souboru si polovina dětí čistí zuby samy, ale následně jim je rodiče dočišťují, 36,6 % je skupina dětí, kterým rodiče zuby čistí a úplně samy si zuby čistí 12,9 % dětí. Nejčastěji rodiče čistí zuby dětem tříletým, v této věkové kategorii žádný rodič neuvedl, že by si dítě zuby čistilo samo. Děti v tomto věku často nemívají k čištění zubů zrovna kladný vztah a považují tuto činnost za otravnou povinnost a ztrátu času. A proto, aby si osvojily tyto 54
základní hygienické návyky, je důležité, aby jim rodiče šli příkladem. (Merglová, Ivančáková, 2009, s. 65) Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 2x denně si zuby čistí nebo rodiče dočišťují 88,2 % dětí, po hlavních jídlech si zuby čistí nebo jim rodiče dočišťují 5,4 % dětí, po každém jídle si zuby čistí nebo rodiče dočišťují 3,2 % skupině dětí, stejný výsledek byl u čištění 1x denně. Žádný z rodičů neuvedl, že by si jeho dítě zuby nečistilo nebo, že by svému dítěti zuby nečistili. Z dotazníkového šetření Denisy Pilařové, která se ve své práci zabývá prevencí zubního kazu u dětí, vyplynulo, že po každém hlavním jídle si čistí zuby 10 % dětí, což jsou podobné výsledky, které jsem dotazníkovým šetřením zjistila i ve svém souboru. Výsledky se rozcházejí u provádění ústní hygieny 2x denně a 1x denně, kdy v mém šetření si 2x denně zuby čistí 88, 2 % dětí, v šetření Pilařové 60 % dětí. 1x denně si zuby v mém souboru čistí 3,2 % dětí, Denisa Pilařová ve svém souboru uvádí 30 %. (Pilařová, 2012, s. 43) V odborné literatuře se uvádí, že zuby by se měly čistit alespoň dvakrát denně, a to hlavně ráno po snídani a večer před spaním, avšak frekvence a doba čištění je zcela individuální. Je nutné přihlédnout k potřebám, stavu a kazivosti chrupu každého jedince. (Tůmová, Mach, 2003, s. 25) V mém souboru po vyčištění kontroluje zuby svému dítěti 52,7 % rodičů. Předškolní děti by se měly učit čistit chrup za dohledu rodičů, kteří by měli dbát na to, aby čištění bylo pravidelné a také by měli zuby po vyčištění zkontrolovat a případně dočistit. (Hlavičková, online, 2015-03-18) Téměř 80 % rodičů, kteří svému dítěti kontrolují zuby po vyčištění, nejčastěji používá vizuální kontrolu, 16,3 % rodičů používá ke kontrole indikátory plaku a 4,1 % rodičů uvedlo, že kontrolu provádějí pomoci prstu. Ke kontrole vyčištěného chrupu mohou použít metodu obarvení mikrobiálního plaku pomocí tablety, která obsahuje barvivo. Dítě tabletu rozkouše, nebo nechá v ústech rozpustit. Pokud po hygieně dutiny ústní zůstal na chrupu mikrobiální plak, tak se zbarví. (Merglová, online, 2015-03-18, s. 324)
2. výzkumná otázka: Jak dodržují rodiče preventivní stomatologické prohlídky u svých dětí? Na pravidelné preventivní prohlídky v mém souboru chodí se svým dítětem 83,9 % rodičů. V 6. měsíci věku zahájili rodiče stomatologickou péči u 10,8 % dětí, v 1. roce věku u 29 % dětí, ve 2 letech u 31,2 % dětí a ve 3 letech stejně jako v 1. roce věku u 29 % dětí. 55
Podobných výsledku se ve své práci dobrala Pilařová, která uvádí, že v 1. roce věku navštívilo stomatologa 30 % dětí, ve 2 letech 20 % a ve 3 letech téměř 17 % dětí. (Pilařová, 2012, s. 44) První návštěva dítěte u stomatologa by měla proběhnout do šesti měsíců od prořezání prvního zubu, dále od 1. roku by měly návštěvy následovat 2x ročně. Obsah preventivní prohlídky se zaměřuje na anamnézu se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy ve věku 3, 6, 12 a 15 let, důležitou součástí je i poučení o významu prevence a instruktáž o udržování správné dentální hygieny. (Sikorová, 2012, s. 132) Dentální hygienistku navštívilo 7,5 % dětí v předškolním věku. V dětském věku je péče dentální hygienistky vhodná zvláště u dětí s mentálním nebo motorickým hendikepem, u dětí se závažným celkovým onemocněním a u dětí s vysokým rizikem vzniku zubního kazu. (Merglová, online, 2015-03-18, s. 320) Všechny děti se v mém souboru účastní nebo účastnily preventivního programu pro zlepšení hygieny dutiny ústní. V České republice existují různé preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče, které jsou zaměřeny na prevenci zubního kazu u dětí a mládeže, informovanost jejich rodičů, na zlepšení orálního zdraví a získání praktických a správných návyků v ústní hygieně. (Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR, online, 2015-01-06) Mateřské školy, ve kterých jsem prováděla tento výzkum, se účastní preventivních programů s názvem Zoubky jako perličky a Zdravý úsměv. Účast na těchto preventivních programech je důležitá nejen pro děti, ale i pro rodiče, kteří si mnohdy myslí, že péče o mléčný chrup dítěte není důležitá, protože tyto zuby se nespravují a stejně „vypadnou“. (Kovářová, Zouharová, 2011, s. 89) V mém souboru má 63,4 % dětí chrup bez kazu, Štěpánka Bálková ve své atestační práci uvádí, že téměř polovina 5 letých dětí je bez kazu. (Bálková, 2010, s. 12) 31,2 % již mělo 1 zubní kaz a 5,4 % dětí mělo zubních kazů více. Limitem výzkumu bylo, že jsem zuby sama nevyšetřovala, dotazníkové šetření bylo subjektivním hodnocením rodičů.
3. výzkumná otázka: Jak hodně konzumují děti sladkosti a sladké nápoje? V dotazníkovém šetření jsem zjistila, že 88,2 % dětí konzumuje sladkosti. Mária Kožuchová a Martina Bašková ve svém článku, Faktory ovplyvňujúce dentálnu hygienu u detí v školskom veku a adolescencii, uvádějí, že denně konzumuje sladkosti 16 %
56
jedenáctiletých dívek a 17 % chlapců stejného věku, přičemž s věkem každodenní konzumace sladkostí stoupá u obou pohlaví. (Kožuchová, Bašková, online, 2015-03-18, s. 371) Nejvíce rodičů odpovědělo, že jejich dítě jí sladkosti každý den a to 35,4 %, 3 – 4x týdně dostává sladkosti téměř třetina dětí, ve 24,4 % případů děti konzumují sladkosti 1 – 2x týdně, 8,5 % dětí konzumuje sladkosti 5 – 6x týdně. V této otázce tentokrát 2,4 % rodičů využilo i možnost odpovědět jinak a uvedli, že jejich dítě dostává sladkosti nepravidelně, respektive občas. Denisa Pilařová ve svém zkoumaném souboru uvádí, že necelých 70 % rodičů dovolí konzumovat sladké dětem častěji než 2x denně a více než třetina jí sladkosti měně než 2x denně. Přičemž 40 % dětí v jejím souboru požívá sladkosti celý den. (Pilařová, 2012, s. 42) Pro zdravé zuby nejen u dětí by na jídelníčku mělo místo sladkostí být zařazeno spíše čerstvé ovoce, zelenina, neslazené minerální vody a další „zdravé“ potraviny. I při dodržování zásad správné a zdravé výživy si může dítě občas dát nějakou sladkost. Po každém mlsání by si však děti měly zuby vyčistit. Pokud během dne není dostupný zubní kartáček, jako jeho částečná náhrada může u větších dětí posloužit třeba i žvýkačka bez cukru. (Tůmová, Mach, 2003, s. 21) Nejčastěji děti jedí čokoládu, tuto možnost zvolilo 73,2 % rodičů, 51,2 % dětí jí želatinové bonbóny, polovina dětí dostává lízátka, u sušenek se jedná o 39 % dětí a nejméně konzumovanou sladkostí jsou tvrdé bonbóny. V národní zprávě O zdraví a životním stylu dětí a školáků (2010), je uvedeno, že sladkosti každý den konzumuje 22 % jedenáctiletých dívek a 23 % stejně starých chlapců. Do sladkostí byly zahrnuty bonbóny, čokoláda a sušenky, avšak výzkum nebyl zaměřen na množství jednotlivých snězených sladkostí. (Kalman, Sigmund a kol., 2011, s. 62) Slazené nápoje pije 69,9 % dětí. Podobné výsledky uvedla ve své práci i Zdeňka Vlachová, která zjistila, že slazené nápoje preferuje 73 % dětí ve věku 6 – 15 let a mezi nejoblíbenější patřily nápoje kolové. (Vlachová, 2010, s. 50) Nejvíce dětí 36,9 %, pije sladké nápoje každý den, 24,6 % dětí pije slazené nápoje 1 – 2x týdně, téměř třetina dětí pije slazené nápoje 3 – 4x týdně a 12,3 % dětí pije slazené nápoje
5 - 6x týdně. Žádný rodič nezvolil možnost odpovědi jinak, kde by např. uvedl, že
jeho dítě pije slazené nápoje jen občas nebo příležitostně. Uspokojivější čísla uvádí národní zpráva O zdraví a životním stylu dětí a školáků, každý den konzumuje slazené nápoje 16 % dívek ve věku 11 let a 19 % chlapců stejného věku. (Kalman, Sigmund a kol., 2011, s. 63)
57
Nedílnou součástí zdravé výživy dětí je správný pitný režim. V příjmu tekutin u dětí je třeba věnovat odpovídající pozornost výběru vhodných nápojů. Vhodné nápoje jsou ovocné nebo bylinné čaje, které jsou pro děti nejlepší. U minerálních vod jsou vhodnější neperlivé typy. Ovocné džusy, zejména tzv. 100%, by se měly podávat ředěné vodou, neboť se tak sníží agresivita v nich obsažených ovocných kyselin. Nevhodné pro děti jsou slazené sycené limonády, protože mají vysoký obsah cukru a mohou obsahovat i jiné součásti jako kofein a chinin. (Doležel, online, 2015-03-16, s. 136) Nejoblíbenější nápoj v mém zkoumaném souboru je Jupík, ten uvedlo 78,5 % rodičů, na druhém místě je nápoj Kubík, který pije 58,5 % dětí, 27,7 % dětí pije Fruko a 12,3 % dětí pije Coca-colu, 6,2 % rodičů uvedlo, že jejich dítě pije slazené minerální vody nebo slazený čaj. Základní složkou slazených nápojů je voda, která je dále obohacena o různé další látky, často spíše chemického než přírodního původu. Jedná se hlavně o rafinovaný cukr, vysokofruktózový kukuřičný sirup, stabilizátory, sladidla, regulátory kyselosti a barviva. Některé nápoje obsahují pouze desetiny až jednotky ovocných složek. Obsah cukru v jednotlivých nápojích uvedených v této práci je: Jupík Shake 330 ml obsahuje 9,3 kostek cukru, Kubík Play 400 ml s obsahem 10,6 kostek cukru a v nápoji Coca-cola 250 ml je obsaženo 6,75 kostek cukru. (Ješuta, online, 2015-03-18)
4. výzkumná otázka: Jak pečují rodiče o své zubní zdraví? Nejmladší rodič v mém průzkumu má 23 let, nejstaršímu je 42 let. Nejvíce rodičů, je ve věkové kategorii 26 – 30 let. Nejpočetnější skupinou jsou rodiče, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou a nejmenší skupinou jsou rodiče se základním vzděláním. Lidé se základním vzděláním jsou vnímáni, jako riziková skupina v péči o své zdraví, proto jsem se na odpovědi těchto respondentů zaměřila. Avšak nemohu říci, že je péče o chrup dětský i vlastní, respondentů se základním vzděláním v mém souboru odlišná, s rodiči vyššího vzdělání. V otázce, jak pečujete o svůj chrup, mohli rodiče využít více možností odpovědí. Na pravidelné preventivní prohlídky chodí 62,4 % rodičů, 26,9 % rodičů navštívilo nebo navštěvuje dentálního hygienistu a všichni rodiče si čistí zuby. Žádný rodič neuvedl, že by se o svůj chrup nijak nestaral. Při srovnání s tím, jak rodiče pečují o chrup svých dětí, jsem zjistila, že sami rodiče chodí méně na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi, ale více navštěvují dentální hygienistku. Hana Šolcová ve své práci, Prevence péče o chrup 58
(se zaměřením na dospělé), uvádí, že dentální hygienistku pravidelně navštěvuje pouze 12,9 % respondentů. Tento malý počet si vysvětluje skutečností, že dentální hygiena je poměrně mladý obor, který se teprve rozvíjí. V mém výzkumu dentální hygienistku navštěvuje nebo navštívilo 26,9 % rodičů. Toto mírné navýšení může být způsobeno dvouletým odstupem mého šetření, kdy rodiče mohou být již lépe informováni. (Šolcová, 2012, s. 40,47) Kateřina Bláhová se ve své diplomové práci, Zhodnocení stavu orální hygieny u vybraných skupin obyvatel města České Budějovice a okolí s dopadem do jejich sociální úrovně, zabývala sice souvislostmi mezi vzděláním a frekvenci v čištění zubů, avšak ona zjišťovala frekvenci denního čištění. I přes odlišnost jejího výzkumu, uvádím zjištěné údaje, kvůli zdůraznění vlivu vzdělání na provádění ústní hygieny. Ve svém výzkumu brala v potaz ukazatel čištění zubů 3x denně a více, a zjistila, že péče v kategorie osob s vysokoškolským vzděláním je 31,2 % a ve skupině osob se základním vzděláním, kde frekvence zubní hygieny 3x denně a více je pod 20 %. (Bláhová, 2009, s. 102) Jako nejpoužívanější pomůcku při péči o chrup uvedlo 96,8 % rodičů mechanický zubní kartáček a zubní pastu, 71 % rodičů používá ústní vodu, pouze necelá polovina rodičů používá mezizubní kartáček. Mezizubní kartáčky jsou vhodné pro čištění tzv. otevřených mezizubních prostorů, které vznikají, pokud dáseň nevyplňuje zcela interdentální prostor. V mezizubním prostoru zůstává plak, který nelze pouze klasickým mechanickým kartáčkem odstranit, a proto jsou tato místa náchylnější na vznik kazu. (Merglová, online, 2015-03-18, s. 322; Sdružení studentů stomatologie České republiky, online, 2015-03-18) Elektrický kartáček používá 15,1 % rodičů, jednosvazkový kartáček uvedlo 26,9 % rodičů a zubní nit používá pouze 8,6 % rodičů. Jeden rodič uvedl, že k péči o svůj chrup používá kysličník. Nejpoužívanější pomůcky při péči o chrup jsou u rodičů i dětí zubní kartáček mechanický, zubní pasta a také ústní voda. Rodiče více používají mezizubní kartáčky a jednosvazkový kartáček, ale i elektrický zubní kartáček, což si vysvětluji tím, že některé pomůcky k péči o chrup, např. mezizubní kartáček, jsou určeny pro dospělé a starší děti.
59
10 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem rodiče dětí předškolního věku pečují o chrup svých dětí. Toto téma jsem si zvolila, protože jsem několik let pracovala ve stomatologické ambulanci a překvapovalo mě velké množství dětí s mléčným chrupem postiženým zubním kazem. Ačkoli všeobecné i dětské sestry mají kompetence tento stav ovlivnit, Česká republika nedosahuje úrovně prevence a výskytu zubního kazu vyspělých západních zemí. Zubní kaz je stále jedno z nejrozšířenějších onemocnění, přestože prevence není vůbec složitá. Ke snížení kazivosti chrupu stačí včas zahájit pravidelnou stomatologickou péči, upravit konzumaci rizikových potravin a správně a pravidelně provádět ústní hygienu. Správná péče by měla začínat již u malých dětí, aby si do dospělosti vypěstovaly správné návyky, které by následně předávaly i svým dětem. Výsledky svého průzkumu jsem získala analýzou odpovědí z dotazníků od rodičů dětí předškolního věku. Zaměřovala jsem se na oblast hygieny, výživy a prevence. V oblasti hygieny jsem zjistila, že děti si převážně zuby čistí samy a rodiče jim je následně dočišťují. Nejčastěji používané pomůcky jsou mechanický zubní kartáček a zubní pasta. Doplňkové mechanické pomůcky jako dentální nit a mezizubní kartáček používá pouze několik málo dětí, což může být ovlivněno tím, že odborníci doporučují tyto pomůcky používat až od dvanácti let věku. Polovina dětí si zuby čistí 2 krát denně. Ve svém průzkumu jsem nezjišťovala techniku čištění, která je však také důležitá. V oblasti výživy jsem zjistila, že většina dětí z výzkumného souboru konzumuje sladkosti každý den a nejoblíbenější je čokoláda. Slazené nápoje jsou oblíbené asi u třetiny dětí, které je pijí každý den. V oblasti prevence jsem zjistila, že většina dětí chodí na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi a první návštěva je uskutečněna ve dvou letech věku dítěte. Všechny děti z mého průzkumu se v mateřské škole účastní nebo účastnily preventivního programu v oblasti zubní péče. Ve svém průzkumu jsem také zjišťovala, jak o svůj chrup pečují sami rodiče. Všichni rodiče uváděli, že si čistí zuby, více než polovina chodí na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi. Nejpoužívanější pomůckou je mechanický zubní kartáček, zubní pasta a ústní voda. 60
Při srovnání péče o chrup dětský a dospělý, jsem zjistila, že sami rodiče chodí méně na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi, ale více navštěvují dentální hygienistku. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že dotazovaní rodiče se o zuby svých dětí starají pravděpodobně dobře. Avšak v některých oblastech, jako první návštěva dítěte u stomatologa, přílišná konzumace sladkostí a pití slazených nápojů, by bylo třeba rodiče více edukovat. V tomto směru se mi jeví jako funkční a dobré spojení školek, škol a univerzit, kdy studenti v rámci svých cvičení edukují děti v mateřských školách. Na základě výsledků, které jsem ve svém průzkumu zjistila, by edukace měla být zaměřena především na oblast výživy a to hlavně na nevhodné potraviny, jako jsou sladkosti a slazené nápoje. Studenti by v rámci edukace mohli připravit i ucelený edukační materiál, kde by byly uvedeny všechny důležité a užitečné informace týkající se hygieny dutiny ústní, prevence a výživy. Edukační materiál by měl být sestaven tak, aby mu rozuměly děti předškolního věku, ale aby byl i přínosem pro rodiče, kteří by zde našli užitečné rady ve všech oblastech prevence, ale i kontakty, kam by se v případě potřeby mohli obrátit. Bylo by také dobré tyto edukace plánovat na odpolední hodiny, aby se jich mohli účastnit i rodiče.
61
11 POUŽITÁ LITERATURA 1.
BÁLKOVÁ, Štěpánka. Monitorování orálního zdraví u dětí v České republice. Praha, 2010. 26 s. Atestační práce. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Škola veřejného zdravotnictví. Konzultant práce PhDr. Helena Hnilicová Ph.D.
2.
BLÁHOVÁ, Kateřina. Zhodnocení stavu orální hygieny u vybraných skupin obyvatel města České Budějovice a okolí s dopadem do jejich sociální úrovně. České Budějovice, 2009. 109 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Doc. MUDr. Vladimír Vurm, CSc.. Dostupné z: www.theses.cz
3.
Česká
stomatologická
komora. Zubní
průkaz
dítěte-informace:
PREVENTIVNÍ
PROJEKT ČESKÉ STOMATOLOGICKÉ KOMORY ZUBNÍ PRŮKAZ DÍTĚTE [online]. 2007 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=3&id_ text=596 4.
Český zelený kříž. Projekt Dětský úsměv [online]. 2015 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.ceskyzelenykriz.cz/cs/detsky_usmev
5.
Dentální hygiena Ostrava. Dentální hygiena [online]. 2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.dentalnihygiena.net/
6.
DM. Veselé zoubky 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.dmdrogeriemarkt.cz/cz_homepage/vesele-zoubky/
7.
DOLEŽEL, Zdeněk. Pitný režim u dětí. Pediatrie pro praxi [online]. 2007, roč. 3, s. 136138 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/
8.
DOSTÁLOVÁ, Tatjana a Michaela SEYDLOVÁ a kol. Stomatologie. Praha: Grada, 2008, 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
9.
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009, 544 s. ISBN 978-80-2473240-4.
10. GREGORA, Martin. Kuchařka pro rodiče malých dětí. Praha: Grada, 2014, 192 s. ISBN 978-80-247-5198-6. 11. HELUS, Zdeněk. Úvod do psychologie. Praha: Grada, 2011, 320 s. ISBN 978-80-2473037-0. 12. HLAVIČKOVÁ, Eva. Správná péče o zuby od počátku. Sestra [online]. 2011, roč. 2011, č. 1 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/spravna-pece-ozuby-od-pocatku-457230 62
13. JEŠUTA, Martin. Zdravé Česko. Pitný režim část 3: Slazené nápoje [online]. 2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.zdravecesko.org/zdravi/pitny-rezim-cast-3-slazenenapoje 14. KALMAN, Michal, Erik SIGMUND a kol. O zdraví a životním stylu dětí a školáků. Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, 112 s. ISBN 978-80-244-2986-1. 15. KILIÁN, Jan et al. Prevence ve stomatologii. Praha: Galén, 1999, 239 s. ISBN 80-7262022-3. 16. KOVÁŘOVÁ, Jitka a Zuzana ZOUHAROVÁ. Pečujeme o zdravý dětský chrup. Brno: Computer Press, a.s., 2011, 151 s. ISBN 978-80-251-3029-2. 17. KOŽUCHOVÁ, Mária a Martina BAŠKOVÁ. Faktory ovplyvňujúce dentálnu hygienu u detí v školskom veku a adolescencii. Ošetřovatelství a porodní asistence [online]. 2012, roč. 3, č. 2, s. 369-374 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://periodika.osu.cz/ 18. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada, 2004, 992 s. ISBN 80-247-0668-7. 19. LEŽOVIČ, Ján a kolektív. Detské zubné lekárstvo. Druhé doplnené vydanie. Bratislava: Dali, 2012, 377 s. ISBN 978-80-8141-010-9. 20. LUDVÍKOVSKÁ, Květoslava. Péče o zuby. BabyOnLine [online]. 2012 [cit. 2014-1214]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/pece-o-dite/chrup/pece-o-chrup 21. LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK a kolektiv. Gastroenterologie a hepatologie. Praha: Grada, 2007, 380 s. ISBN 978-80-247-1787-6. 22. LUKÁŠ, Karel a kolektiv. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada, 2005, 277 s. ISBN 80-247-1283-0. 23. MAZÁNEK, Jiří a kolektiv. Zubní lékařství: Propedeutika. Praha: Grada, 2014, 569 s. ISBN 978-80-247-3534-4. 24. MERGLOVÁ, Vlasta. Zásady hygieny chrupu u dětí. Pediatrie pro praxi [online]. 2011, roč. 12, č. 5, s. 320-324 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/ pdfs/ped/2011/05/07.pdf 25. MERGLOVÁ, Vlasta a Romana IVANČÁKOVÁ. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 111 s. ISBN 978-80-87109-16-8. 26. Měsíc zdravých zubů. Colgate. Měsíc zdravých zubů [online]. 2008, 2015 [cit. 2015-0110]. Dostupné z: http://www.mesiczdravychzubu.cz/
63
27. Nechci kazy CZ: Nezávislý zdroj informací o zubním lékařství. ZDRAVÉ ZOUBKY DĚTEM [online]. 2015 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.nechcikazy.cz/ projekt-zoubky-jako-perlicky 28. PILAŘOVÁ, Denisa. Prevence zubního kazu u dětí. Pardubice, 2012, 53 s. Fakulta zdravotnických studií. Vedoucí práce Mgr. Eva Hlaváčková Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/ 29. Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: ww.dent.cz/img_data/file/2014/Preventivni_projekty_ pro%20PDD.pdf 30. Sdružení studentů stomatologie České republiky. Ve zdravé ČR zdravý zub [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.ssscr.cz/ve-zdrave-cr-zdravy-zub 31. SIKOROVÁ, Lucie. Dětská sestra v primární a komunitní péči. Praha: Grada, 2012, 179 s. ISBN 978-80-247-3592-4. 32. SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol.. Ošetřovatelství pro zdravotnické obor: Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-80-247-2506-2. 33. ŠOLCOVÁ, Hana. Prevence péče o chrup (se zaměřením na dospělé). Olomouc, 2012. 54 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Helena Skarupská Ph.D.. Dostupné z: www.theses.cz. 34. TŮMOVÁ, Lenka a Zbyněk MACH. Zoubky našich dětí. Praha: Mladá fronta, 2003, 85 s. ISBN 80-204-1022-8. 35. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2012, 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1. 36. VLACHOVÁ, Zdeňka. Slazené nápoje v pitném režimu školních dětí. Brno, 2010. 61 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ústav preventivního lékařství. Vedoucí práce Mgr. Jitka Pokorná. Dostupné z: www.is.muni.cz. 37. Zdravé zuby: Orbit klub. Program Zdravé zuby [online]. 2015 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.zdravezuby.cz/ 38. Zdravý úsměv. Zdravý úsměv: Preventivní program pro zlepšení stavu chrupu dětí [online]. 2010 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.zdravy-usmev.eu/ 39. Zdravý zoubek 2012. Zdravý zoubek [online]. 2012 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.zdravyzoubek.cz/
64
12 PŘÍLOHY
Příloha A Pomůcky pro dentální hygienu…………………………………………………..66 Příloha B Zubní průkaz dítěte……………………………….…………………….……......70 Příloha C Dotazník………………………………………………………………………….71
65
Příloha A Pomůcky pro dentální hygienu
Obrázek 21 Dětský zubní kartáček (Zdroj: profimed.cz)
Obrázek 22 Velikost pracovní části zubního kartáčku pro předškolní děti (Zdroj: pediatriepropraxi.cz)
66
Obrázek 23 Množství zubní pasty vhodné pro předškolní děti (Zdroj: pediatriepropraxi.cz)
Obrázek 24 Elektrický zubní kartáček (Zdroj: profimed.cz)
Obrázek 25 Jednosvazkový kartáček (Zdroj: profimed.cz)
67
Obrázek 26 Dentální vlákno (Zdroj: profimed.cz)
Obrázek 27 Kartáčky pro mezizubní prostory (Zdroj: profimed.cz)
Obrázek 28 Mezizubní stimulátory (Zdroj: profimed.cz)
68
Obrázek 29 Stomatologické irigátory (Zdroj: modec.cz)
Obrázek 30 Párátka (Zdroj: aldentex.cz)
69
Příloha B Zubní průkaz dítěte
Obrázek 31 Zubní průkaz dítěte (Zdroj: dent.cz)
70
Příloha C Dotazník Dobrý den, jmenuji se Barbora Kuželová a jsem studentkou 3. ročníku Univerzity Pardubice, obor Všeobecná sestra. Píši bakalářskou práci na téma Dentální hygiena dětí předškolního věku. Prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude anonymní, a odpovědi budou použity pouze pro potřeby mé práce. Cílem mé práce je zjistit, jakým způsobem rodiče dětí předškolního věku pečují o chrup svých dětí. Děkuji za Vaši ochotu a čas.
1) Kolik má Vaše dítě let? a) 3 roky b) 4 roky c) 5 let d) 6 let e) 7 let
2) Účastní se Vaše dítě v mateřské škole preventivních programů pro zlepšení hygieny dutiny ústní? a) Ano b) Ne
3) Jak pečujete o chrup svého dítěte? a) Pravidelně chodíme na preventivní prohlídky ke stomatologovi b) Navštěvujeme/navštěvovali jsme dentální hygienistku c) Svému dítěti čistím/dočišťuji zuby d) Dohlížím, aby si čistilo zuby e) Žvýká žvýkačky f) Nijak g) Jiné ………………..
71
4) Od kolika let chodíte se svým dítětem na preventivní stomatologické prohlídky? a) Od 6 měsíce (od objevení prvního zoubku) b) Od 1 roku c) Od 2 let d) Od 3 let e) Jinak ………………..
5) Jaké pomůcky používá Vaše dítě při čištění zubů? a) Zubní kartáček mechanický b) Zubní kartáček elektrický c) Zubní kartáček jednosvazkový d) Zubní pastu e) Zubní nit f) Mezizubní kartáček g) Ústní vodu h) Jiné ………………..
6) Jak často si Vaše dítě čistí (nebo mu čistíte) zuby? a) 1x denně b) 2x denně c) Po hlavních jídlech d) Po každém jídle e) Zuby si nečistí vůbec
7) Čistí si Vaše dítě zuby samo? a) Ano, úplně b) Ano, ale pak mu je dočišťujeme c) Ne, zuby mu čistíme
72
8) Kontrolujete Vašemu dítěti zuby po vyčištění? a) Ano b) Ne
9) Pokud jste v otázce č. 8 uvedl/a odpověď ano, vyberte, jakým způsobem kontrolu provádíte. a) Vizuálně b) Používáme indikátory plaku c) Jinak ………………..
10) Konzumuje Vaše dítě sladkosti? a) Ano b) Ne
11) Pokud jste v otázce č. 10 uvedl/a odpověď ano, vyberte jaké sladkosti. a) Čokolády b) Sušenky c) Tvrdé bonbóny d) Želatinové bonbóny e) Lízátka
12) Pokud jste v otázce č. 10 uvedl/a odpověď ano, vyberte nebo doplňte jak často? a) 1 – 2x týdně b) 3 – 4x týdně c) 5 – 6x týdně d) Každý den e) Jinak ………………..
73
13) Pije Vaše dítě slazené nápoje? a) Ano b) Ne
14) Pokud jste v otázce č. 13 uvedl/a odpověď ano, vyberte nebo doplňte jaké. a) „ coca – cola“ b) „ jupík“ c) „ kubík“ d) „ fruko“ e) Jiné ………………..
15) Pokud jste v otázce č. 13 uvedl/a odpověď ano, vyberte nebo doplňte jak často? a) 1 – 2x týdně b) 3 – 4x týdně c) 5 – 6x týdně d) Každý den e) Jinak ………………..
16) Má/mělo Vaše dítě zubní kaz? a) Ne b) Ano, 1 již má/mělo c) Ano, má/mělo jich více d) Nevím
74
17) Jak Vy sám/sama pečujete o svůj chrup? a) Pravidelně chodím na preventivní prohlídky ke stomatologovi b) Navštěvuji/navštěvoval/a jsem dentální hygienistku c) Čistím si zuby d) Žvýkám žvýkačky e) Nijak f) Jiné ………………..
18) Jaké pomůcky používáte při péči o Váš chrup? a) Zubní kartáček mechanický b) Zubní kartáček elektrický c) Zubní kartáček jednosvazkový d) Zubní pastu e) Zubní nit f) Mezizubní kartáček g) Ústní vodu h) Jiné ………………..
19) Kolik je Vám let? ………………………..
20) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní b) Středoškolské bez maturity c) Středoškolské s maturitou d) Vysokoškolské e) Jiné ………………..
75
