UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kristýna Pokorná

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2015

Kristýna Pokorná

Univerzita Pardubice

Fakulta zdravotnických studií

Hiporehabilitace a rozvoj silných stránek charakteru klientů Kristýna Pokorná

Bakalářská práce 2015

Poděkování Velice děkuji vedoucí mé práce Mgr. Lindě Říhové za odborné vedení, perspektivní myšlení, vstřícnost, ochotu věnovat se neznámému tématu a spoustu trpělivosti, kterou se mnou měla. Další poděkování patří MUDr. Janu Hnízdilovi, MUDr. Ivo Jáchymovi za názory v oblasti psychosomatické medicíny. Dále bych chtěla poděkovat paní Aleně Krejsové z Hamzovy odborné léčebny v Luže - Košumberku a České hiporehabilitační společnosti za odborné rady týkající se problematiky hiporehabilitace v ošetřovatelském procesu. Velmi si také vážím možnosti poskytnutí praxe a získání potřebných dat díky Sdružení občanů Apolenka v Pardubicích.

ANOTACE CÍL: Cílem bylo zjištění posílení konceptu silných stránek charakteru a jejich rozvíjení skrz koně, konkrétně, které domény jsou během hiporehabilitace nejvíce posíleny. Zdali se jedná o cílený záměr nebo vedlejší účinek hiporehabilitace v oblasti charakteru. METODIKA Práce se zabývá pozitivními účinky hiporehabilitace na osobnost klienta. Zaměřujeme se na osobnostní rozvoj klienta skrze pohled ošetřovatelství. Konkrétně používáme vybrané domény NANDA dle funkčního modelu zdraví Gordonové. Zkoumáme, jak HR ovlivňuje duševní zdraví. Vybrané domény jsou: aktivita – odpočinek, životní princip, zvládání zátěže – odolnost vůči stresu, vnímání sebe sama. VÝZKUM: Výzkum probíhal v Hiporehabilitačním centru Apolenka za pomocí rozhovorů, dotazníků a pozorování klientů a terapeutů. ZÁVĚR: Práce chce poukázat, že hiporehabilitace má kladný vliv na rozvoj silných stránek charakteru a je vhodným terapeutickým nástrojem u vybraných klientů. KLÍČOVÁ SLOVA kůň, charakter, ošetřovatelství, hiporehabilitace, léčba pomocí koně, psychosomatika, mezioborový přístup, ošetřovatelský proces, pozitivní psychologie, silné stránky charakteru, NANDA domény, aktivita – odpočinek, životní princip, zvládání zátěže – odolnost vůči stresu, vnímání sebe sama

ANNOTATION

OBJECTIVES: The aim of the work was to find whether Equine-assisted therapy strengthens character traits, and also whether this is intent or a side effect of the therapy. METHODOLOGY: The work deals with positive effects of Equine-assisted therapy on a client’s character. It focuses on a personality development from the nursing point of view. The work examined how Equine-assisted therapy influences mental health. The research used selected NANDA Gordon's functional health domains: Activity – Rest, Life Principle, Coping / Stress tolerance, and Self-perception. RESEARCH: The research was carried out in the Equine-Assisted Therapy Center Apolenka using interviews, questionnaires, and observations both with clients and therapists.

CONCLUSION: The work points out positive influence of Equine-assisted therapy on character strengths development and its appropriateness to be a therapeutic tool for selected clients.

KEY WORDS horse, character, nursing, Equine-assisted therapy, psychosomatic medicine, interdisciplinary approach, nursing process, positive psychology, character domains, NANDA domains: Activity – Rest, Life Principle, Coping / Stress tolerance, and Self-perception.

OBSAH

0

ÚVOD ............................................................................................................................................12

TEORETICKÁ ČÁST .........................................................................................................................13 1

2

Psychosomatické onemocnění a hiporehabilitace......................................................................13 1.1

Působení okolí na psychiku člověka. .....................................................................................14

1.2

Terapie v nemocničních zařízeních. .......................................................................................14

1.3

Užití této teorie v praxi. .........................................................................................................14

1.4

Podmínky začlenění zvířat do animoterapie ..........................................................................15

1.5

Počátky hiporehabilitace ........................................................................................................15

1.5.1

Současnost hiporehabilitace ve světě .............................................................................15

1.5.2

Hiporehabilitace v českých zemích ................................................................................16

1.5.3

Příprava koně na hiporehabilitaci...................................................................................17

Náklady na léčbu pomocí hiporehabilitace ................................................................................17 2.1

Profese v hiporehabilitaci .......................................................................................................17

2.2

Fyziologie působení ...............................................................................................................18

2.2.1

Klady a indikace .............................................................................................................18

2.2.2

Indikace – fyzické postižení ...........................................................................................19

2.2.3

Indikace – psychické postižení.......................................................................................19

2.2.4

Typy rehabilitační jízdy .................................................................................................20

2.2.5

Cíle hiporehabiliatce ......................................................................................................20 Zvířata v nemocnici................................................................................................................21

2.3

3

2.3.1

Chov zvířat v nemocnicích.............................................................................................21

2.3.2

Děti a animoterapie ........................................................................................................22

Vznik charakteru člověka............................................................................................................22 3.1

Psychologické rozdělení vývoje charakteru ...........................................................................23

3.2

Vědomí a charakter ................................................................................................................23

3.3

Působení charakteru ...............................................................................................................24

3.4

Rysy a vlastnosti charakteru...................................................................................................24

3.5

Poruchy charakteru a emoce ..................................................................................................24

3.6

Poruchy charakteru - dělení ...................................................................................................25

3.7

Podpora pozitivních stránek charakteru .................................................................................25

3.8

Klasifikace charakteru ............................................................................................................26

3.9

Silné stránky charakteru v hiporehabilitačním procesu .........................................................27

4

Potřeby nemocného v ošetřovatelství .........................................................................................27 4.1

Maslowova charakteristika seberealizace ..............................................................................28

4.2

NANDA Taxonomie ošetřovatelských diagnoz .....................................................................28

4.3

Charakteristika vybraných oblastí NANDA ..........................................................................29

4.4

Komunikace zdravotní sestry během terapie .........................................................................30

4.5

Rehabilitační ošetřovatelství a hiporehabilitace .....................................................................31

4.6

Vzdělávání zdravotní sestry v rámci hiporehabilitace ...........................................................31

VÝZKUMNÁ ČÁST ............................................................................................................................32 5

6

7

8

9

Metodika výzkumu.......................................................................................................................32 5.1

Charakteristika výzkumného vzorku ......................................................................................33

5.2

Zpracování a vyhodnocení získaných dat ..............................................................................34

5.3

Výsledky průzkumu a jejich analýza .....................................................................................34

Dotazník: Fyzioterapeut ..............................................................................................................34 6.1

Rozbor jednotlivých domén ...................................................................................................35

6.2

Vnímání sebe sama ................................................................................................................35

6.3

Aktivita a odpočinek ..............................................................................................................35

6.4

Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu.....................................................................................36

6.5

Životní princip........................................................................................................................36

6.6

Závěr ......................................................................................................................................37

Sociální pracovník a speciální pedagog ......................................................................................37 7.1


7.2


7.3


7.4


7.5

Životní princip........................................................................................................................40

7.6

Závěr ......................................................................................................................................41

Klient A .........................................................................................................................................41 8.1


8.2


8.3


8.4


8.5

Životní princip........................................................................................................................43

8.6

Závěr ......................................................................................................................................43

Klient B .........................................................................................................................................44 9.1


9.2


9.3


9.4


9.5

Životní princip........................................................................................................................46

9.6

Závěr ......................................................................................................................................47

10 Klient C .........................................................................................................................................47 10.1


10.2


10.3


10.4


10.5

Životní princip........................................................................................................................49

11 Diskuze ..........................................................................................................................................50 11.1

Závěr ......................................................................................................................................52

12 Seznam použité literatury............................................................................................................53 13 Seznam příloh ...............................................................................................................................55

0 ÚVOD Jelikož se delší dobu zajímám o působení zvířat v léčebné praxi, rozhodla jsem se zabývat se tím, jak by šlo využít význam koní v ošetřovatelské péči a jaký by to mělo vliv na klienty. Hiporehabilitace působí již po delší dobu na poli rehabilitační péče, rozhodla jsem se proto získat některé její prvky i do ošetřovatelské péče. Domnívám se, že je velmi důležité sledovat i psychické změny provázející klientův stav během nemoci. Jednotlivé stránky charakteru mají totiž velký vliv na postupné uzdravení klienta či zlepšení jeho stavu. Mluvila jsem proto s odborníky o tomto tématu a získala jsem jejich vyjádření, uvádím pro příklad výsledek e-mailové komunikace s MUDr. Ivo Jáchymem ze dne 26.9. 2014: ,,Z mého pohledu je hiporehabilitace jistě přínosnou metodou pro pacienty s motorickým či psychickým deficitem, ale je třeba mít přesné informace o indikaci – které dg., a o provádění léčby – vhodné polohy pacienta“ Vytvořila jsem nástroj na pozorování těchto změn z pohledu sestry skrz vybrané domény. Chtěla jsem upozornit na to, že i uplatnění sester je v tomto konceptu možné. Vedoucí hiporehabilitace Alena Rajsová z Rehabilitačního pavilonu v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé v Luže – Košumberku mi odpověděla skrze e-mailovou poštu dne 6. 10. 2014 takto: ,,Je jistě prospěšné, když se o téma využití zooterapie zajímá i zdravotní sestra a může dělat teoretickou osvětu, že takovéto terapie existují.“ Česká hiporehabilitační společnost mi podobným způsobem dne 24. 9. 2014 podala toto vyjádření: ,,Zdravotní sestry se tedy mohou účastnit hiporehabilitace jako kvalifikovaní pomocníci terapeuta.“ Ve své práci jsem tak zjistila, že hiporehabilitace nejen velmi pozitivně ovlivňuje psychiku klienta ve smyslu posílení silných stránek charakteru, ale je možné do ní zapojit i další ošetřující personál.

12

TEORETICKÁ ČÁST 1 Psychosomatické onemocnění a hiporehabilitace Každá nemoc, každá závažná životní situace se stává součástí lidského příběhu, nemoc jsme my, ne, že ,,máme nemoc“. Vše, co jsme prožili, v nás zůstává jako letokruhy na stromě. Mnohdy i nemoc dokáže, paradoxně, člověka uzdravit. Každá citová reakce je současně i tělesná reakce, každá tělesná reakce je současně i psychickou reakcí. Tělo a jeho výraz je strukturovaná historie jedince, tělo je výrazem psychického (W.Reich). (Kučírek, 2006 ) Psychosomatika, či psychofyzický problém (problém vztahu těla a duše) je otázkou, která je kladena tisíce let. Chápání psychosomatiky jako psychosomatického problému (duševní stav, naladěnost, situační či dlouhodobé psychické potíže, konfliktní situace se promítají do tělesného zdravotního stavu). Jde o těžko zvladatelnou psychickou situaci. (Mihulová, M., Svoboda, M., 2003) Další stránkou procesu uzdravování je vědomí o vlivu duševního zdraví na průběh léčení. Je třeba si připomínat významný vliv dobré duševní pohody a naděje na uzdravení, ať již se jedná o jakoukoliv chorobu. Ať již jsou projevy a průběh nemoci jakékoliv, neměl by se člověk stát mentálním zajatcem své choroby. Měl by se naopak zaměřit na další aspekty života, které mu jsou ve větší či menší míře stále k dispozici a umožňují mu určitou formu seberealizace. (Kučírek, 2006) Pohyb koňského hřbetu při chůzi v hiporehabilitaci klade požadavky na aktivní zapojení různých svalových skupin klienta, a tak i zapojení centrálního nervového systému. Naopak při dotýkání/hlazení koně dochází k pozitivnímu smyslovému vjemu klienta. Hiporehabilitace také často probíhá v příjemném a klidném prostředí: příroda (louka, volný prostor za nemocnicí, lesopark) nebo v kryté hale přizpůsobené imobilním klientům. I to může pozitivně ovlivňovat průběh celého rehabilitačního procesu. Hiporehabilitace působí nejen na psychiku člověka, ale i na odpovídající svalové uvolnění a zafixování správné posturologie člověka. V ,,informačním systému“ těla má svalovina zvláštní funkci – je svéráznou operační pamětí psychických zážitků. Při četných stresových podmětech svalová paměť shromažďuje tyto informace sčítáním napětí (po stresových zážitcích se cítíme být svalově unaveni). Nárůst svalových tenzí nad funkční optimum známe z praxe jako grimasu obličeje, třes rukou, koktavost, třes a zabarvení hlasu, tiky, záškuby ramen. Tento stav svalového napětí reflektuje i psychika. (Buchtová B., 1996)

13

1.1 Působení okolí na psychiku člověka. Je důležité si uvědomit, že člověk byl od pradávna součástí jednoho ekologického systému. I dnes žijí mnohé kultury v úzkém sepětí s okolní přírodou. Příkladem může být působení domácího zvířete na člověka: kdy tím, že je člověk povinen se o zvíře postarat – krmit jej, hrát si s ním, zajistit mu pohyb ve volném prostoru, starat se o jeho denní hygienu, je chovatel nucen udržovat si svoji fyzickou kondici a schopnost postarat se sám o sebe do vysokého věku. Zvířata dodržují svůj denní pravidelný rytmus a jsou schopna přimět klienty k změně a rozvoji dosavadních návyků a získání cíleného a soustředěného chování, a to bez ohledu na věk. Zvířata člověka stále aktivizují – vyzývají ke hře, vynucují si pozornost, zmírňují tak psychické napětí a úzkost a mají tak antidepresivní účinek. Z hlediska konverzačních témat je také domácí zvíře častým tématem rozhovorů s ostatními lidmi. Dochází tak ke zlepšení kolektivní psychické atmosféry ve zdravotnických zařízeních, v ústavech sociální péče, v domovech důchodců i v domácnostech. (Nerandžič Z., 2006)

1.2 Terapie v nemocničních zařízeních. Přítomnost terapie za pomoci zvířat v ústavech sociální péče a domovech pro seniory vedla také k zmírnění potíží s adaptačním stresem nově příchozích klientů. Pro osoby pobývající v těchto zařízeních delší dobu je naopak přínos v motivaci k aktivnějšímu způsobu života, takže sociální klima je zde méně napjaté. Pro imobilizované či postižené pacienty se zlepšuje možnost komunikace s okolním světem. Tím, že ošetřující personál podstupuje s klientem průběh rehabilitace, dochází ke společným zážitkům a prohloubení vzájemné důvěry. (Křivohlavý, J., 2013)

1.3 Užití této teorie v praxi. Uvádím zde Hamzovu léčebnu v Luži – Košumberku. Zde je prováděna jízda na koni po celý rok podle počasí – buď venku, či v kryté hale, která má zdi vesele pomalované motivy zvířat, rostlin a ptáků. Pokud je zde na rehabilitaci dítě, je možno procvičit jeho řečové schopnosti se smyslovým vnímáním pojmenováváním jednotlivých obrázků a zároveň jej rehabilitovat. Malby zde slouží i jako orientační a prostorové body. Ústavy sociální péče a domovy pro seniory mohou využít tzv. návštěvních programů. V České republice je tento

14

program organizován skrze různá sdružení – nebo výjimečně jednotlivci, kteří se touto problematikou zabývají. (Nerandžič Z., 2006)

1.4 Podmínky začlenění zvířat do animoterapie Zde se vytváří smluvní vztah mezi organizací a daným sdružením, kde jsou jasně stanovená pravidla, která říkají, že zvíře nesmí nikomu ublížit či škodit, nesmí být nemocné, ani znečišťovat věci či okolí. Jako příklad uvádím kliniku dětské hematologie a onkologie UK a FN Motol, kdy ve spolupráci se sdružením Haima byla uskutečněna návštěva huculského koně v této nemocnici, která vyvolala pozitivní emoce obzvlášť potřebné u dětských pacientů. Pokud se naopak rozhodneme pro variantu, kdy klientovi dovolíme možnost přivést si s sebou zvíře na dobu hospitalizace, je důležité zachovat toleranci, mít možnost zajistit pokračování péče o zvíře a zajistit soukromí a vyčleněné místo pro zvíře. Pokud pobyt zvířete na pokoji není možný, existuje varianta umístění do společenské místnosti v nemocnici, která by sloužila zároveň i jako odpočinkové místo a stanoviště setkávání a průběhu terapie s ostatními klienty. (Křivohlavý, J., 2013)

1.5 Počátky hiporehabilitace Léčba pomocí koně ale není naprosto novým poznatkem: první zmínky o tomto způsobu využití pocházejí od severoamerických indiánů, jež nechávali osoby trpící bolestmi zad ležet napříč přes hřbet koně, jenž musel jít nebo klusat. Rytmický pohyb hřbetu tak způsobil masírování hrudního koše bojovníka a poloha napříč udržela zase volné dýchací cesty. Jednalo se tedy o nepřímou srdeční masáž s povzbuzováním dechových center člověka. V 17. století, v období novověku, britský lékař Thomas Sydehman předepisuje jízdu na koni jako prevenci proti dně. Počátkem 18. století uvádí lepší výsledky v porovnání účinků medikace a jízdy na koni profesor Lékařské fakulty v Halle Fridrich Hoffman. (Nerandžič Z., 2006)

1.5.1 Současnost hiporehabilitace ve světě V šedesátých letech dvacátého století probíhaly vědecké výzkumy zaměřené na důvody úspěchu léčby pomocí koně. Tyto výzkumy jsou realizovány hlavně v Německu. První definici vztahující se k léčbě za pomoci koně máme z roku 1976 v Basileji, kde definice

15

hiporehabilitace a hipoterapie zněla: zvláštní forma pohybové léčby pod vedením fyzioterapeuta. (Nerandžič Z., 2006)

1.5.2 Hiporehabilitace v českých zemích Česká republika má také v léčbě pomocí koně dlouholetou tradici. Jako první systematické terapeutické ježdění můžeme uvést využití huculských koní na Zmrzlíku u Prahy. Od roku 1986 řadí do svého programu hiporehabilitaci léčebna Košumberk. V tomto roce se také koná v Miláně kongres RDI (Riding for the Disabled), z něhož vydává primářka, vedoucí spinální jednotky MUDr. Lia Frantalová první materiály zaměřené na tuto problematiku do časopisu Jazdactvo. Ředitel léčebny MUDr. Václav Volejník, CSc., podporuje ve svém zařízení hiporehabilitaci řízenou touto lékařkou, ke spolupráci zde byla přizvána také řada profesionálních jezdců a odborníků, například pan Vladimír Kopecký. Rehabilitační ústav roku 1988 prováděl léčbu za pomoci koní u děvčat trpících skoliózou, následně nastoupila diagnóza neurologického postižení u dětí, a to hlavně s dětskou mozkovou obrnou. Následné výsledky u děvčat trpících skoliózou byly zcela jedinečné – žádná z dívek neměla zhoršení stávajícího stavu, naopak došlo k zlepšení, až na jednu pacientku, kde stav zůstal stejný. Došlo také k úpravě pohybových stereotypů a držení těla. V roce 1991 byla z iniciativy MUDr. Frantalové a ve spolupráci s tehdejším primářem Ústavu sociální péče ve Zbůchu u Plzně MUDr. Luborem Zahrádkou, RNDr. Otakarem Leiským a MUDr. Zdeňkem Bašným z Psychiatrické léčebny Praha - Bohnice založena Česká hiporehabilitační společnost. Hamzova léčebna v Luži – Košumberku jako první a doposud jediné pracoviště od roku 1991 přijímá spinální pacienty do hiporehabilitačního programu po krátké době od vzniku úrazového postižení míchy. Úvodní kongres Hiporehabilitační společnosti pořádaný ve Zbůchu u Plzně se zaměřil na první zveřejnění vynikajících výsledků hiporehabilitace u dívek se skoliózou pod vedením primářky Frantalové. MUDr. Frantalová následně pořádala další prezentace včetně mezinárodních přednášek (rok 1989 ve francouzském Ersteinu, rok 2002 ve Varšavě), kde hlavním tématem byla hiporehabilitace u spinálních pacientů v časné rehabilitační fázi. Významným propagátorem hiporehabilitace v ČR a spolupracovník MUDr. Frantalové je Ladislav Kopecký, jenž je i dlouholetým členem České hiporehabilitační společnosti. Jako významný statutární zástupce hiporehabilitace v ČR je udávána Hamzova léčebna v Luži - Košumberku a to svým unikátním prvenstvím využití této rehabilitační metody s minimálními obměnami až do současnosti. Indikací k hiporehabilitaci jsou zde poruchy neurologické a postižení pohybového aparátu. (Nerandžič Z., 2006) 16

1.5.3 Příprava koně na hiporehabilitaci Výběr koně pro rehabilitaci řídí hipolog podle jasně daných kritérií. Pro hiporehabilitaci není vhodné použít jakéhokoliv koně, řídí se zde vhodným charakterem, který je zčásti vrozený a zčásti ovlivnitelný člověkem. Sleduje také zdraví, vrozené vady a stav nervového systému. Řídí se také diagnózou a změnou zdravotního stavu pacienta, kde je proto následně volena odpovídající šíře, stabilita hřbetu a povaha koně. Pro handicapované osoby jsou vybírána zvířata s mimořádnou spolehlivostí, ochotou se přizpůsobit nezkušenosti jezdce a jeho pohybovým omezením. (Holý, K., Horáček, K., 2005)

2 Náklady na léčbu pomocí hiporehabilitace Zde záleží na indikaci k hiporehabilitaci. Pokud je léčba indikována a stáj má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, je tato cvičební jednotka hrazena v částce 90 Kč. Doba cvičební jednotky je až dvacet minut a cena je určena od 50 do 150 Kč. Z hlediska finančních nákladů je kůň velmi náročný rehabilitační prvek – krmení bývá odhadováno na 180 – 200 Kč na den, ustájení 3000 – 10 000 Kč, rovněž je třeba započítat technický materiál (uzdečky, madla, bičíky, sedla, přilby, boty a výběhy). Vybíráme-li pro klienta vhodnou stáj, je její vizitkou: čistota, zdraví koní, pojištění proti nehodám a hlavně získaná odbornost v oboru hiporehabilitace s délkou praxe personálu stáje. Pozitivním bodem by zde mohly být nadstavbové aktivity v podobě využití dalších zvířat, nejčastěji psů. (Hollý, K., Hornáček, K., 2005)

2.1 Profese v hiporehabilitaci Personální

složení

stáje je multidisciplinární

propojení hipologa, fyzioterapeuta,

ergoterapeuta, speciálního pedagoga a mnohých dalších. Základem je hipolog, který musí mít potvrzení o absolvování jezdeckého a trenérského kurzu profesionálního na Vysoké zemědělské škole. Výhodou zde může být vyškolení v hipoterapii od České hiporehabilitační společnosti nebo garantované státem. Dalšími členy týmu jsou ergoterapeut, speciální pedagog, psycholog a fyzioterapeut. Mezi tým se řadí i lékař indikující terapii, jenž by měl mít aspoň minimální praxi v jízdě na koni a hlavně by měl znát kontraindikace a indikace ježdění na koni. Posledním ale neméně důležitým členem hiporehabilitačního procesu je zdravotní sestra jako doprovod pacienta během cvičení. (Nerandžič Z., 2006)

17

Dne 29. 4. 2014 mi přes e-mailovou komunikaci poskytla bližší informace Ing.,Bc. Vanda Casková –

předsedkyně sdružení

České hiporehabilitační

společnosti.

,,V rámci

multidisciplinárního propojení jednotlivých zdravotnických profesí je i zdravotní sestra součástí hiporehabilitačního týmu. Zná klienta delší dobu a dokáže lépe odhadnout jeho budoucí projevy. Zdravotní sestra, pokud se vzdělává ve specializaci psychiatrická sestra, si může taktéž udělat kurz hipoterapie. Specializaci v oblasti psychiatrická sestra lze získat absolvováním kurzu v národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Zde je možné také si doplnit vzdělání například psychoterapeutickým výcvikem pro kurz PPK, nebo kurzem pracovník v sociálních službách pro kurz AVK. Zdravotní sestry se tedy mohou účastnit hiporehabilitace jako kvalifikovaní pomocníci terapeuta.“

2.2 Fyziologie působení Rehabilitaci zahajujeme uvedením člověka do vhodné polohy tak, aby udržel stabilitu. Využíváme celé plochy hřbetu koně, díky tomu dochází k rytmickému souladu zvířete a klienta. Klient tak musí kvůli zachování rovnováhy zapínat stabilizační svalstvo oblasti páteře a pánve, dochází tak k proprioceptivní neuromuskulární stimulaci – jsou drážděna nervová čidla, jež mají zakončení v oblasti svalů, kloubů, šlach. Hřbet koně vytváří balanční plochu o několika rozměrech - horizontálním (vodorovném), sagitálním a frontálním (čelním a bočným) a vertikálním (svislým). Z nich jsou utvářeny další pohybové vzorce: pohyby vpřed, rotační pohyby, pohyby nahoru a dolů či do stran. Skrze nervovou soustavu jsou zpracovávány nové pohybové informace a motorické funkce. Rytmicita pohybu koně udává i stažení (kontrakce) a uvolňování (relaxace) svalstva, nejsou tak ve stálém napětí a nedochází tak k přetěžování. Klient tak dosahuje své největší svalové aktivizace. Někteří klienti se po hiporehabilitaci cítí uvolněnější díky tomu, že byly na nějakou dobu vyřazeny jejich patologické pohybové vzorce. U většiny klientů se toto projevuje zvýšením sebedůvěry a navozením pozitivních emocí. (Hollý, K., Hornáček, K., 2005)

2.2.1 Klady a indikace Jízda je prevencí nejrůznějších civilizačních chorob fyzického i psychického charakteru. Zvíře zde trénuje veškeré systémy lidského organismu a má i příznivý vliv na duševní hygienu. Pokud klient trpí progresivní chorobou, je možnost zde její průběh zpomalit, u 18

postižení v oblasti pohybového aparátu naopak působení koně navrací původní funkci a kondici a ve fázi rekonvalescence urychluje obnovení pohybových schopností klienta. Zvíře zde má tak roli vychovatele, zprostředkovatele kontaktu s okolím nebo učitele normálního chování a interpersonální komunikace. (Nerandžič Z., 2006)

2.2.2 Indikace – fyzické postižení Hiporehabilitaci lze využít u rozsáhlé škály poruch anatomického nebo fyziologického původu. Nejčastější indikací je dětská mozková obrna. U těchto klientů je důležitá schopnost dítěte sedět samostatně nebo za použití opory. V této indikaci má také nezastupitelné působení již samotný kontakt se zvířetem a se skupinou hiporehabilitačního týmu. U klienta mnohdy dojde k získání nového zájmu a rozvíjení sociálních dovedností. Dalšími indikacemi jsou svalové dystrofie a úrazové poškození mozku a míchy. Klient je v tomto případě často doprovázen blízkou osobou, která mu dodává jistotu při zvládání hiporehabilitace a zároveň je chráněn proti pádu dalším člověkem, který jej doprovází. Klienti se tak cítí podporováni ve svém snažení a dochází u nich k zlepšení nejen zdravotního, ale i psychického stavu. (Nerandžič Z., 2006)

2.2.3 Indikace – psychické postižení Duševní choroby: Využíváme zde psychoterapeutické působení, které má vliv na fyzické projevy a projevy vyvolané duševními chorobami. Pokud je rehabilitace dobře vedena, bylo zpozorováno snížení medikace, vymizení příznaků choroby a pozvolný návrat klienta do běžného života. Zvíře zde působí komplexně a je velmi důležité právě z hlediska sociální rehabilitace. Schizofrenie a maniodepresivní stavy: Klienta zařadíme do terapeutické skupiny a postupujeme od pozvolných kontaktů s koněm – hipolog učí zprvu klienta ošetřovat koně, až se nakonec dostane k vlastnímu ježdění na koni. Pozitivní naladění, soustředěné, cílevědomé jednání při hiporehabilitaci je potřebné pro další využití těchto vzorců chování v běžném životě. Autismus: Tato porucha se vyznačuje zhoršeným způsobem vnímání okolního světa: člověk nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Zde je nutná dlouhodobější rehabilitace, která přináší často pozitivní výsledky. Člověk se zde učí reakcím na zevní podměty, a to díky psychickým

19

a tělesným stimulům, jež jej vedou k přizpůsobování. Zvíře zde tak zároveň slouží k nápravě chování a sociálních vztahů dětských i dospělých klientů. Mentální anorexie a bulimie: U těchto typů psychických poruch je zapotřebí dostatečného psychického uvolnění, změna sebehodnocení a posílení sebedůvěry. Získáním nových zkušeností přenášejí klienti tyto prožitky do běžného života. Sexuální deviace: Zde má terapie resocializační charakter – adaptace na normální život u klientů s dlouhodobým pobytem v ochranné léčbě. Drogová závislost, alkoholismus, gamblerství: Kůň zde nutí neukázněné a přesmíru sebevědomé klienty ke spolupráci. Při jízdě klient zaznamená své nedostatky ve fyzické kondici, která vyplývá z dosud nezdravého života. Poslední fází léčby může být i získání nové oblasti zájmu a formování nového cíle života. (Nerandžič Z., 2006)

2.2.4 Typy rehabilitační jízdy Základní podmínkou hiporehabilitace je, aby byl klient schopen sedu na koni a neměl přitom z jízdy strach. Nejznámějším typem jezdecké disciplíny je tzv. voltiž, kde je kůň neosedlán a je veden cvičitelem v kruhu pomocí dlouhé opratě - lonže. Cvičenci zde vykonávají akrobatická cvičení během chůze, cvalu či klusu koně. Paravoltiž je další typ vhodného vedení rehabilitace, v upravené formě je také zavedena do sportu pro zdravotně postižené. Vychází z popisu voltiže. Kůň je opatřen pouze podbřišníkem a madly, jeho pohyb je řízen v kruhu. Cvičenci dle pokynů trenéra samostatně či s dopomocí doprovodu provádějí rehabilitační cvičení za chůze koně. Je velmi vhodná pro děti s poruchami chování a mozkovou dysfunkcí. Děti jsou zde vystaveny nárokům na trpělivost a soustředění, to pro ně má výchovný význam. Dochází zde také k rozvoji sociální inteligence a komunikace – s trenérem a koněm. (Nerandžič Z., 2006)

2.2.5 Cíle hiporehabilitace Zásadní vliv koně na člověka můžeme sledovat v období dětství, kdy díky němu může být intenzivnější rozvoj psychických a fyzických schopností, tedy celkového zdraví dítěte. Udává se, že nejpozději do jedenácti let je možnost přecvičit špatné pohybové vzorce pohybových aktivit člověka. Školní věk je často spojován s vadným držením těla a poruchami chování, proto je zde vhodné fyzické cvičení propojit s prvky psychologického působení.

U

dospívajících je problém plné fixace na špatné pohybové vzorce. Dospělý věk rozšíří úlohy 20

hiporehabilitace o léčbu poúrazových stavů, progresivních chorob pohybového systému, vertebrogenního syndromu (bolesti zad). Výhoda hiporehabilitace tkví v jednoduchosti a přirozenosti, zde se jedná o vzájemné působení dvou odlišných živočišných druhů skrze pohyb. Jedná se o intenzivní a dlouhodobý léčebný proces, který by měl být zahájen v období ovlivnitelnosti poruchy držení těla nebo motoriky. Děti s vrozeným postižením by tak mohly začít s hiporehabilitací již od prvních šesti týdnů života. (Nerandžič Z., 2006)

2.3 Zvířata v nemocnici V České republice existují nemocnice, které se snaží udržet člověka v souladu s přírodou. Současný stav ostatních nemocnic trpí přemírou sterility prostředí, jež vede ke stavu, kdy je zpozorován pokles imunity pacientů i ošetřujícího personálu. Je to způsobeno obzvlášť opakovaným používáním antibiotik, následně tvorbou odolných kmenů bakterií všeho druhu. Výsledkem toho je, že se běžná bakterie ve spojitosti s pokleslou imunitou stává prudce infekční a může vést až k smrti svého hostitele. Bylo zpozorováno, že pokud je člověk v kontaktu se zvířaty, vyskytovalo se méně problémů s infekcí. Lidé byli také v rámci psychiky vyrovnanější a zlepšila se jim fyzická kondice. Pokud bychom jako doplněk léčby využili zvířat, znamenalo by to nejenom obohacení citového života, zlepšení psychické a fyzické kondice, ale i sebeúcty a úcty k druhému. Dlouhodobé onemocnění je totiž často vázáno na ztrátu kontaktu s přáteli a narušení rodinných svazků. (Nerandžič Z., 2006)

2.3.1 Chov zvířat v nemocnicích Je umožněn pouze na specifických místech: jako příklad uvádím vytvoření zookoutků v psychiatrické nemocnici v Jihlavě, nemocnici v Třebíči, dále existuje socioterapeutická farma v psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Podmínkou pro chov zvířat je zajištění péče o ně osobou s odpovídajícím vzděláním v oblasti chovu zvířat, což znamená minimálně dokončené základní vzdělání s absolutoriem kurzů zaměřených na chov zvířat s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva zemědělství ČR, či se středním odborným vzděláním s maturitou v oblasti zemědělství nebo veterinární. Je tak zajištěn dohled na chování klientů ke zvířatům – nepřekrmování a chrání je před týráním, zneužíváním a vyčerpáním a stará se o jejich výchovu. V případě hiporehabilitace je vhodné ustájení koní mimo areál léčebny z důvodu práva zvířete na soukromí a odpočinek po nelehké práci s nemocnými.

21

Výhodou hiporehabilitace je aktivizace, získání nových cílů klienta a prohloubení komunikace s ošetřujícím personálem – kdy je možnost zapojit se do procesu ošetřování výpomocí klientovi, doprovázení jej na terapii, či fungovat jako pomocník fyzioterapeuta při hiporehabilitaci: jištění a psychická podpora klienta. Klienti se pak více soustředí na přítomnost, budoucí problémy a méně se zaobírají minulostí. Zvířata také nerozlišují lidské vnímání krásy, zdraví, nemoci a z toho důvodu jsou vhodná pro lidi s nejrůznějším typem fyzického či psychického postižení, kdy je potřeba získat pozitivní impulzy. Inspirací mi zde bylo rehabilitační centrum Apolenka v Pardubicích, kde byly tyto kladné úkazy časté. (Nerandžič Z., 2006)

2.3.2 Děti a animoterapie Příkladem pozitivního působení terapie jsou dětští pacienti, které dokážeme více aktivizovat po komunikační stránce a i zmobilizovat v rámci psychiky a fyzické kondice. Dítě při kontaktu se zvířetem se poté lépe adaptuje na nemocniční prostředí a zbavuje se tak stresu a úzkosti. Podle L. Galajdové (1999) lze pomocí zvířete zlepšit psychickou pohodu, komunikační a pohybové dovednosti a citové zrání dětí. Tímto postupem je možné i zbavit děti agrese namířené nejen vůči zvířatům, ale i sobě navzájem. Efekt je u dětí z velké části psychologický, a proto není překvapením, že propagátorem využití této metody byl dětský psycholog. prof. Matějíček. Terapií pomocí zvířat nelze nahradit léčbu odbornými lékaři, znamená ale velký psychoterapeutický impulz vedoucí ke spolupráci a motivaci při léčení bez ohledu na věk. Po celou dobu léčby také tímto způsobem obohacujeme kvalitu života klienta. (Nerandžič Z., 2006)

3

Vznik charakteru člověka

Název slova charakter (povaha) má původ v řečtině a znamená rys, zvláštnost. Jednalo by se tedy o souhrn psychických zvláštností určitého jedince, které se vyskytují ve specifice myšlení, projevu emocí a činů. Povaha nám tedy ukazuje zvláštnosti myšlení, její vznik se počítá už od doby novorozence, kdy na utváření vědomí člověka a jeho specifických rysů jsou potřeba smysly. Jednotlivé smysly následně shromažďují prožité vjemy a vyhodnocují je. Probíhá tak třídění na nepříjemné a příjemné informace se srovnáváním těchto pocitů. Dokáže rozeznat předměty a jeho rozum se začíná rozvíjet na schopnosti řešení úkolů a jednání v určitých podmínkách. Poté už rozum prostřednictvím rozumových procesů staví člověka do

22

efektní interakce s prostředím s cílem dosáhnout určitých cílů. Povaha člověka se formuje během celého života, základy se ale tvoří během prvních let života.(Malachov G. P., 2007) Udávají se tři klíčové složky dobrého charakteru: schopnost osobní sebekontroly, přijetí osobní zodpovědnosti a zvládání vlastních emocí – schopnost odolat pokušení nebo oddálit požitek. Budování pozitivních charakterových vlastností je velmi důležité už u dětí z důvodu budoucí pravděpodobnosti úspěšného života. Byla zjištěna interakce mezi chováním rodičů vůči dětem a genetickým predispozicím dětí. (Reeves R., 2009)

3.1 Psychologické rozdělení vývoje charakteru Podle charakterově analytických teoretiků byly vytvořeny teorie pěti stadií vývoje charakteru:(1) Sebepotvrzení, které je počátečním vyjádřením pudových potřeb, (2) Negativní reakce prostředí: nenaplnění potřeb sociálním prostředím, (3) Organismická reakce je přirozená: reakce na frustrace prostředí projevená jako prožitek následovaný intenzivním negativním afektem – hněv, hrůza či zármutek. (4) Stádium bylo pojmenováno sebenegací, jedná se o obrácení proti sobě samému a je to imitace sociálního prostředí jedincem pomocí blokace svých instinktivních impulzů, potlačí se tak sebevyjádření a vytváří se psychopatologie. Často zde vzniká celoživotní konflikt, kde na straně jedné stojí nepotlačitelné instinktivní potřeby a na druhé straně jejich zvnitřněné potlačování. Energeticky orientovaní terapeuti jako Wilhelm Reich či Alexandr Lowen zdůrazňovali, že potlačení sebevyjádření se projevuje i somaticky, v chronických svalových tenzích a v celkovém držení těla. Páté a poslední stádium je nazvané jako proces přizpůsobení. Znamená to, že se s všemi vlastnostmi a rysy snažíme co nejlépe žít a také že usilujeme o vhodné přijetí kompromisů a řešení konfliktu. (Johnson, S. M., 2007)

3.2 Vědomí a charakter Základem lidské povahy je vědomí složené ze smyslových orgánů, shromážděných informací a srovnávacího aparátu – rozumu. Při utváření lidské povahy se uplatňuje vnitřní a vnější vědomí. Vnější vědomí je zastoupeno smysly, shromážděnými informacemi, rozumem a je zaměřeno na vnější svět. Jeho projev můžeme vypozorovat v reakci člověka na určitý podmět z vnějšího světa. Díky němu se dokážeme orientovat a žít. Je utvářeno z vlivu rodiny, skupiny (vrstevníci) a kolektivu, tradic a zvyků společenskopolitického uspořádání, v němž žijeme. Charakteristické rysy se tak utvářejí podle toho, jaké má daná osoba zájmy při trávení volného času. Vnější vědomí se projevuje buď egoistickým zaměřením jedince, či ohleduplným jednáním vůči prostředí, kterým je obklopen. Vnitřní vědomí je naopak tvořeno 23

smysly a rozumem. Vědomí člověka je také formováno skrze národní zvyklosti: pravidla chování ve společnosti, postavení v ní (majetnost, povolání, stupeň užitečnosti pro společnost, stravovací zvyklosti, chování v době nemoci, náboženské a mravní názory či pravidla komunikace). (Malachov G. P., 2007)

3.3 Působení charakteru Charakter bývá označen jako stará myšlenka, která má ale současnou relevanci, s kterou je spojeno mnoho současných společenských problémů jako obezita, absence sociální mobility či nedostatečné vzdělání. (Reeves R., 2009) Lidský charakter můžeme zhodnotit z různých úhlů pohledu. Každopádně ale patří do oblasti základních otázek duchovního vývoje. Člověk musí mít aspoň snahu změnit svůj charakter k lepšímu a ochotu připustit si charakterové nedostatky. K problematice charakteru je třeba zařadit konkrétní charakterové rysy a vlastnosti. (Mihulová, M., Svoboda, M., 2003)

3.4 Rysy a vlastnosti charakteru Známou základní tendencí projevující se nežádoucím způsobem v charakteru je násilí, přisvojování si cizích hodnot, nepravdivost a chamtivost. Při rysu násilí, pokud je člověk schopen eliminovat různé formy agrese, zloby, hněvu, nenávisti, dosáhne vnitřního uspokojení z odstranění napětí a na druhé straně přestane těmito projevy obtěžovat své okolí. Při problému přisvojování si cizích hodnot jedinec jedná egoisticky a touží pouze po vlastním uspokojení i za cenu poškození druhých. Nemusí se jednat pouze o fyzické krádeže, ale i o citové vydírání, nadměrné vynucování si náklonnosti či tendence manipulovat s druhými. Dalším rysem charakteru je chamtivost, kdy se tento problém promítá i do oblasti vzdělávání a různých lidských schopností. Osoba se pak vyznačuje nadměrnou soutěživostí bez ohledu na druhé. Charakterový rys pravdivosti je velmi důležitý v hledisku kvality lidských vztahů a počínání. (Mihulová, M., Svoboda, M., 2003)

3.5 Poruchy charakteru a emoce Hiporehabilitace se může stát i psychoterapií, pokud zdravotní sestra zná jednotlivé složky charakteru a ví, jak s klientem komunikovat, které jeho vlastnosti podpořit a čeho si má všímat. Pro všechny poruchy osobnosti je charakteristické velmi nízké vnímání a zvýšení počtu afektů (úzkost, frustrace, agrese, zármutek). Lidé trpící poruchou osobnosti reagují na 24

tyto události svojí základní obranou – štěpením. Jedinec se tak vzdálí od prožitku do úplně jiného stavu nebo zastane extrémní pohled na druhé, sebe či život jako takový. Vzniká zde problém snášet a prožívat emoce. Poruchy osobnosti se pojí také s poškozenou internalizací hodnot nebo vývojem svědomí. Poruchy jsou zde provázány s interpersonálními vztahy, kde zvláště ty intimní mohou být omezeny, chronicky dysfunkční nebo zcela chybět. (Johnson, S. M., 2007)

3.6 Poruchy charakteru - dělení Teoretici udávají pět základních charakterových struktur: schizoidní, orální, psychopatickou, masochistickou a rigidní. Dle charakterologů se charakter utváří pomocí ega, které vyrovnává nevyhnutelné konflikty mezi vnitřními a psychickými strukturami a požadavky vnějšího prostředí. Tvorba charakterů lze shrnout v pěti krocích: 1) Sebepotvrzení: instinktivní forma potvrzení práva na existenci organismu, práva na potřeby, práva oddělit se či být nezávislým, asertivním a právo milovat. 2) Negativní odezva sebepotvrzení: pokud jsou tyto potřeby u lidí ignorovány a nejsou naplněny, vede to k další fázi tzv. zabudované reakci organismu 3) Reakce organismu: pokud dochází k blokaci přirozených životních sil, jsou spuštěny behaviorální a afektivní reakce, svojí povahou jsou reflexní. Lze je rozdělit do tří základních stavů, kdy každý má svůj projev v chování: hněv, strach a zármutek. Rodiče by měli zareagovat na tyto stavy změnou přístupu k dítěti, jinak je zde riziko ohrožení dítěte vnitřním zmatkem a nezdravým vývojem organismu. 4) Sebenegace: Pokud je negativní odezva okolí chronická, jedinec se poddá a potlačí své potřeby, odmítá potřebu podpory a potlačuje svoji lásku. Člověk například může popřít svůj hněv a projevit jej nějakým kulturně přijatelnějším způsobem. 5) Proces přizpůsobení: Jedná se o kompromis částečného popření svých základních práv a potřeb. (Johnson, S. M., 2007)

3.7 Podpora pozitivních stránek charakteru Hiporehabilitace působí jako komplexní léčba jak fyzických tak psychických funkcí člověka. Je využitelná jako doplněk probíhající psychoterapie, kdy se snažíme připojit relaxační cvičení specifická pro danou poruchu charakteru. Podmínkou je zajištění důvěryhodného a bezpečného prostředí, vzhledem k citlivosti psychicky nemocného klienta byla vytvořena tři pravidla dle Carla Rogerse. Jsou to pravidla na posílení terapeutického vztahu a nazývají se: vážená empatie, nepodmiňované pozitivní hodnocení a kongruence. Znamená to navození důvěry v sebe sama, ve významného druhého, v komunitu a samotný životní proces. Rovněž zvládnutí pocitu strachu z koně či samostatnosti je u osob s psychickým postižením 25

významnou posilující zkušeností. Během této emocionální zkušenosti je také klientovi k dispozici někdo, kdo mu má daný okamžik pomoci překlenout a poté s ním být v kontaktu, zde je významná role psychiatrické sestry při hiporehabilitaci. (Johnson, S. M., 2007)

3.8 Klasifikace charakteru Pro tuto práci jsem vybrala klasifikaci ctností a charakterových předností, kterou definovali Christopher Peterson a Martin Seligman v roce 2004 v publikaci s názvem Character Strengths and Virtues (Charakterové přednosti a ctnosti), na níž se podílelo celkem 40 autorů, také jsem použila oblast z pozitivní psychologie od Aleny Slezáčkové. V knize Charakterové přednosti a ctnosti byla poprvé představena klasifikace ctností a charakterových předností, která je podle autorů důležitým krokem k zvědečtění pozitivní psychologie a především k možnosti měření charakteru a pozitivních rysů vůbec. Tato klasifikace má význam jak pro diagnostiku a léčbu duševních onemocnění, tak nabízí i možnost praktického využití v rámci pěstění charakteru. Pro jejich výběr sáhli po literatuře s tématem související – z oblasti psychiatrie, lidského vývoje, vzdělávání, náboženství, filosofie a samozřejmě z psychologie. Otázkou ve výběru ctností a silných stránek charakteru je, jestli jsou uplatnitelné napříč všemi kulturami, či zda zde budou odlišnosti. Autoři této klasifikace se proto detailně zabývali studiem filosofických, náboženských, etických a politických textů, textů významných myslitelů zabývajících se podobnou tematikou. Byla vytvořena klasifikace se třemi konceptuálními úrovněmi tvořící pozitivně chápaný charakter. Patří mezi ně 6 ctností a 24 silných stránek charakteru. Bylo identifikováno dvě stě ctností, z kterých vybrali Martin Seligmana a Christopher Peterson šest ctností univerzálních, a to odvahu, spravedlnost, lidskost (humánnost), umírněnost (zdrženlivost), spiritualitu (duchovnost) a moudrost. Jejich určitá míra přítomnosti je základem tzv. „dobrého charakteru“. Charakterové vlastnosti byly označeny Petersonem a Seligmanem jako základ pro optimální životní rozvoj a prospívání. Klasifikaci ctností a charakterových předností nelze ale pojmout jako konečnou verzi, je zde předpoklad dalšího rozšíření díky novým teoretickým a empirickým přístupům. Silné stránky osobnosti můžeme rozpoznat, posilovat a trénovat nejen ve škole či zaměstnání, ale i při jakémkoliv mezilidském kontaktu a při libovolných aktivitách. Schopnost rozpoznat silné stránky má mnoho příznivých důsledků na jedince a jeho okolí. V uplatňování charakterových vlastností je ale důležité volit osvědčené pravidlo zlaté střední cesty. Příkladem může být silná stránka humoru. Smysl pro humor je vlastností, která pomáhá udržet pozitivní naladění a zároveň přispívá k dobrému fyzickému zdraví a utužení lidských vztahů. Schopnost vidět 26

humornou stránku věci přispívá k schopnosti nadhledu nad situacemi a snižuje tím míru stresu. Posilování silné stránky humoru ale neznamená, že bychom měli za každých okolností neadekvátně zlehčovat složité situace či vtipkovat. (Slezáčková, A., 2012)

3.9 Silné stránky charakteru v hiporehabilitačním procesu Ve své práci jsem se opírala o klasifikací ctností a charakterových předností,

kterou

definovali Christopher Peterson a Martin Seligman. Vytvořila jsem 4 sady otázek, které jsem vhodně propojila s mezinárodní klasifikací ošetřovatelských diagnóz NANDA. Zde jsem vybrala jako zástupce 4 domény: Vnímání sebe sama, Aktivita a odpočinek, Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu a Životní princip. Volbu těchto domén obhajuji tím, že se velmi podílí na celkovém zdravotním stavu klienta a často jsou ovlivňovány vlivem okolí klienta. Dotazy k jednotlivým doménám vycházely z tabulky o klasifikaci ctností a charakterových předností. Jednotlivé ošetřovatelské domény měly různé počty otázek a možnost zaškrtnutí širšího spektra souhlasu či nesouhlasu. Tímto dotazníkem se mi podařilo zjistit, která z domén je během hiporehabilitace nejvíce posílena a jaký důsledek má toto posílení na klienta. Dotazník je díky svému složení vhodný i na jiné volnočasové aktivity klienta v rámci zjištění posílení charakteru a ovlivnění dalšího působení onemocnění na klienta na úrovni jeho psychiky. Inspirovala jsem se tvrzením autorů příručky silných stránek a vlastností charakteru Christophera

Petersona a Martina Seligmana. Tito autoři tvrdí, že dobrý charakter je možné kultivovat, ale k tomu je potřeba vhodných nástrojů k vyhodnocení zvolených intervencí. (Peterson, Ch., Seligman M., 2004)

4 Potřeby nemocného v ošetřovatelství Charakteristickým rysem ošetřovatelského procesu je systematické hodnocení a plánovité uspokojování potřeb zdravého i nemocného člověka. Uspokojování těchto potřeb se realizuje pomocí ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces je jednak myšlenkovým algoritmem sestry při plánování ošetřovatelských aktivit a jednak systémem kroků a postupů při ošetřování nemocného. Sestry se zabývají člověkem jako celkem, jako bytostí bio-psychosociální, bytostí holistickou, ne souborem částí a procesů. Koncepce holismu aplikovaná na lidi a jejich zdraví zdůrazňuje skutečnost, že sestry musí brát zřetel na osobu jako celek v její bio-psycho-sociální jednotě. Porucha jedné části celku vede zákonitě k poruše jiné části, popř. celého systému. Na toto tvrzení navázal americký psycholog Abraham H. Maslow. Podle Maslowa má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán,

27

protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější. Hierarchie potřeb dle Maslowa zahrnuje potřeby filozofické, potřeby bezpečí, afiliace, uznání a seberealizace. Potřeba seberealizace, hierarchicky postavená nejvýše, vyžaduje uspokojení dalších potřeb. Seberealizující se jedinci musí být tedy všeobecně uspokojeni a duševně zdrávi. (Trachtová E., Trejtnarová G.,Mastiliaková D.,)

4.1 Maslowova charakteristika seberealizace Osoba, která se seberealizuje: 

Je realistická, vidí život jasně a je ve svých hodnotách objektivní.



Má správný názor na lidi.



Má výborné vnímání a je rozhodná.



Jasně rozpozná, co je správné a co nesprávné.



Je obvykle přesná v předvídání budoucích událostí.



Rozumí umění, hudbě, politice a filozofii.



Je pokorná a umí naslouchat druhým.



Je oddaná určité práci, povinnosti, úkolu či povolání.



Je velmi tvořivá, flexibilní, spontánní, odvážná a nebojí se dělat chyby.



Je vstřícná novým myšlenkám.



Má sebedůvěru a sebeúctu.



Je vyrovnaná, nemá časté vnitřní konflikty, její osobnost je vyvážená.



Je vysoce nezávislá a touží po soukromí.



Může se projevovat jako ,,v myšlenkách vzdálená“ a nevšímavá.



Je přátelská, milující a ovládaná víc vnitřními popudy než společností.



Přijímá svět takový, jaký je.

Dle těchto bodů se projevuje člověk, jehož potřeby jsou plně naplněny a je schopen se věnovat své seberealizaci. (Trachtová E., Trejtnarová G.,Mastiliaková D., 2012)

4.2 NANDA Taxonomie ošetřovatelských diagnóz Taxonomie ošetřovatelských diagnóz představuje klasifikační systém sesterských diagnóz. Jedná se o uspořádání ošetřovatelských dg. podle určitého principu s cílem vytvořit standartní názvy ošetřovatelských diagnóz. NANDA taxonomie II představuje ucelenou otevřenou klasifikaci ošetřovatelských diagnóz, podle 13 diagnostických domén, z nichž každá se dále

28

specifikuje v diagnostických třídách, které obsahují ošetřovatelské diagnózy včetně kódů. (Mikšová Z., 2006) Ve své práci jsem chtěla přiblížit hiporehabilitační činnost do oblasti sesterské praxe. Zvolila jsem tedy celkem čtyři domény, na které jsem se následně vyptávala klientů a určovala, jak jsou posílené. Tyto domény jsem volila na základě pozorování a nejbližší propojenosti s klasifikací ctností a charakterových předností, kterou definovali Christopher Peterson a Martin Seligman.

Typy a definice zdraví, chápání zdraví dle modelu Gordonové: Co ovlivňuje zdraví 1. funkční typ zdraví ovlivněný faktory: biologické, vývojové, kulturní, sociální, spirituální 2. dysfunkční typ zdraví: může později vyvolat onemocnění, při výskytu dysfunkce sestra stanoví ošetřovatelské dg., adekvátní ošetřovatelský plán 3. interakce člověka s prostředím 4. bio-psycho-sociální integrace: porucha v jedné oblasti naruší rovnováhu 5. klientem může být jedinec, rodina, komunita Více informací je na webových stránkách https://sites.google.com/site/modelyosepece/mgordon.

4.3 Charakteristika vybraných oblastí NANDA Vnímání zdravotního stavu, aktivity k udržování zdraví 

zahrnuje individuální zdravotní stav



vztah k současným zdravotním aktivitám



jak zvládá rizika spojené se zdravotním stavem, stylem



u zdravých - prochladnutí, absence ve škole



aktivity pro udržování zdraví a efekt



způsob dodržování lékařských a ošetřovatelských doporučení



u nemocných - vnímání příčiny vzniku



jak začala nemoc, jaké byly opatření, výsledek



osobní podíl na zvládnutí stavu 29

Aktivita, cvičení (aktivita, odpočinek) 

udržování tělesné kondice - způsoby, relaxace



denní životní aktivity: sebepéče, soběstačnost při vaření, hygieně, stravování, v domácnosti



cvičení, sport, trávení volného času



faktory, které brání: bolest, dušnost, křeče, choroby, handicap



činnosti, které jsou nejdůležitější

Vnímání sama sebe 

sebepojetí, sebeúcta, obraz těla



vnímání sebe, emocionální ladění



individuální názor na sebe: vnímání svých schopností, záliby, talent, celkový vzhled, pocit vlastní hodnoty



objektivní pozorování neverbálních projevů

Stres, zátěžové situace (zvládání zátěže, odolnost vůči stresu) 

za poslední období



způsob tolerance, zvládnutí stresů



individuální rezervy na zvládnutí narušené vlastní integrity



vnímání vlastní schopnosti řídit a zvládat běžné situace

Víra, přesvědčení, životní hodnoty (životní princip) 

životní hodnoty, cíle, přesvědčení a vliv na rozhodování člověka



zahrnuje, co je v životě důležité: kvalita života, prožívání konfliktů v hodnotách



víra, očekávání ve vztahu ke zdraví, duchovní nouze, religiozita

Více informací je na webových stránkách https://sites.google.com/site/modelyosepece/mgordon.

4.4 Komunikace zdravotní sestry během terapie U klientů se změnami v oblasti psychiky vyžaduje komunikace zvláštní přístupy. Všeobecně platí, že pro tyto klienty je nevhodné nucení k rozhodování, přílišná liberálnost – ponechání klienta sama sobě, nadměrné zvyšování nároků a zlehčování obtíží. Myslíme tak na okolnosti 30

rozhovoru, proto zajistíme klidné a bezpečné prostředí. Sledujeme také využití neverbální komunikace, tímto jsou nevhodné nečekané doteky. K rehabilitaci poskytneme předem dostatek informací a vše klientovi vysvětlíme ve volnějším tempu řeči, případně zopakujeme a očekáváme zpětnou vazbu. Při hiporehabilitaci jsme klientovi nablízku – jistíme jej dotekem, například - přidržováním za nohu a opakovaně verbálně potvrzujeme pocit bezpečí. (Venglářová M., Mahrová G., 2006)

4.5 Rehabilitační ošetřovatelství a hiporehabilitace Hiporehabilitace je komplexní rehabilitační metodou vycházející z neurofyziologických základů, kdy prvkem léčby je kůň. Je zařazena mezi proprioceprivní a neuromuskulární fascilitační metody, využito je tak jak prvku nespecifických – vliv tepla zvířete, taktilní podměty, podpůrné a obranné rekce, a specifických podmíněných působením koně na člověka. Rehabilitace tak propojuje oblast medicínskou, pedagogickou, psychologickou a sportovní. Indikaci vždy posuzuje lékař. (Jankovský J., 2006)

4.6 Vzdělávání zdravotní sestry v rámci hiporehabilitace ,,Zdravotní sestry se tedy mohou účastnit hiporehabilitace jako kvalifikovaní pomocníci terapeuta, kdy komunikují s klientem během rehabilitace a zabezpečují jej před pádem, resp. úrazem. Zdravotní sestra se také může do hiporehabilitačního procesu zapojit aktivně po specializaci psychiatrická sestra, kdy je možný kurz hipoterapie.“ Tento popis mi poskytla dne 29. 4. 2014 přes e-mailovou komunikaci Ing.,Bc. Vanda Casková – předsedkyně sdružení České hiporehabilitační společnosti. Jak píše MUDr. Jan Hnízdil ve svém emailu ze dne 22. 9. 2014 „Hipporehabilitaci velmi fandím, ale nemám s ní hlubší zkušenosti. Konzultujte proto prosím pracoviště, které se jí zabývá. Uvádím příkladem areál pro hipoterapii v psychiatrické léčebně v Praze – Bohnicích.“ Obratem se mi tak ozvala dne 20. 9. 2014 skrze emailovou zprávu Mgr. Daniela

Münichová - terapeutka Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze. Konstatuje, že: ,,po absolvování specializace si může sestra vybrat některý z kurzů, které nabízí Česká hiporehabilitační společnost – a to buď: Aktivity s využitím koní (AVK) nebo Psychoterapie pomocí koní. Na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně je také možnost postgraduálních kurzů využití zvířat v léčebném a pedagogickém procesu. Zooterapii zařadila i do běžné pregraduální výuky Jihočeská univerzita, konkrétně její fakulta Zdravotně sociální. Psychiatrická sestra je poté často součástí vlastní terapie, protože může lépe než fyzioterapeuti a ergoterapeuti vyhodnotit některé projevy klientů, lépe je zná, protože je s 31

nimi celý den. Jedná se zejména o lidi s autismem, mentální retardací, schizofrenií, tedy všude tam, kde je chování klientů nestandartní. V animoterapeutických léčbách obecně funguje sestra jako zprostředkovatel a často i kotva, někdo známý. V zásadě je logické, že tam, kde všichni spolupracují, udělají pro klienta nejvíc.“

VÝZKUMNÁ ČÁST Cíle práce: 1. CÍL

Zjistit, která z vybraných ošetřovatelských NANDA domén je během

hiporehabilitace nejvíce posílená. 2. CÍL

Jaký důsledek má toto posílení na klienta a jaké pozitivní změny charakteru

klient udává.

Výzkumné otázky: Na podkladě cíle byly sestaveny tyto výzkumné otázky: 1. VO: Jaké pozitivní změny ve vybraných doménách jsou klienty popisovány? 2. VO: Jak tyto změny působí na kladné charakterové vlastnosti klienta?

5 Metodika výzkumu Pro realizaci zjištění jsem zvolila kvalitativní

výzkum. Jednalo se o vedení

polostrukturovaného a nestrukturovaného rozhovoru, o analýzu odborné literatury a zúčastněné i nezúčastněné pozorování. Díky pozorování jsem mohla získat více informací i od doprovodu klienta. Podařilo se mi získat i cenné informace o průběhu stavu a změn chování klienta od terapeutů provádějících hiporehabilitační proces. Též jsem získala informovaný souhlas od svých respondentů k vytvoření ošetřovatelské dokumentace. Z veškerých rozhovorů s klienty i terapeuty jsem vytvořila zvukový záznam, díky němuž mohu podpořit tvrzení o změnách charakteru během hiporehabilitace. Vyhodnocení probíhalo pomocí zjištění četnosti výskytu nejvíce ,,posílené“ ošetřovatelské domény a s tím i dané stránky charakteru.

32

Charakteristika dotazníku

Vytvořila jsem dva typy dotazníku: 1. určené pro klienty hiporehabilitace. 2. určené pro odborníky provádějící hiporehabilitaci. Pozorovala jsem, zdali změny, jež vnímá klient, jsou i vnímatelné v jeho okolí. Provázání s ošetřovatelskou praxí bylo skrze NANDA domény: vnímání sebe sama, aktivita a odpočinek, zvládání zátěže, odolnost vůči stresu a životní princip. Otázky vycházející z těchto domén byly utvářeny tak, aby se vztahovaly i ke klasifikaci silných stránek osobnosti a ctností dle Petersona a Seligmana. Byl tak vytvořen univerzální dotazník použitelný jak pro hiporehabilitační proces, tak pro jakoukoliv volnočasovou aktivitu, kde potřebujeme zjistit její působení a vnímání klientem.

5.1 Charakteristika výzkumného vzorku Charakteristika sledovaných klientů Klient A - Diagnóza: Sezonní deprese, chronický únavový syndrom a schizofrenie: Klient dříve hospitalizovaný v Bohnické psychiatrické léčebně. Zde měl prvně možnost seznámit se s hiporehabilitací skrze socioterapeutickou skupinu. Nyní užívá antipsychotika a na hiporehabilitaci dochází nepravidelně 1x týdně. Klient B - Diagnóza: Dětská mozková obrna - s projevem spastické diparézy. Klient

C - Diagnóza: Dětská mozková obrna – s projevem spastické kvadruparézy a

poruchami intelektu: Na rehabilitace je doprovázen blízkou osobou, která působí také jako jeho zprostředkovatel kontaktu s druhou osobou. Terapeutka 1: Sociální pracovnice: Mluvčí centra Apolenka, vzděláním Sociální pracovník – titul Bc. získán na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pracuje s klienty v záležitostech sociálního zajištění, rozvrhu hiporehabilitací a v socioterapeutických skupinách. V centru Apolenka pracuje již 10 let. Terapeutka 2: Fyzioterapeutka: Zaměstnankyně centra Apolenka, vzděláním fyzioterapeut – titul Mgr. - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a kurz Hipoterapie - NCO NZO Brno. Dětem a koním se věnuje již 9 let a specializuje se na děti s dětskou mozkovou obrnou a dalšími neurologickými a ortopedickými problémy.

33

Výzkumný vzorek: Referenční skupinou byly 4 dospělé osoby ve věku 25 – 50 let. Převažovaly indikace dětské mozkové obrny - s projevy spastické kvadruparézy a diparézy. Klienti navštěvovali hiporehabilitaci od dětství v intervalech 1x – 2x týdně. Nyní je jejich hlavním cílem při hiporehabilitaci zlepšení fyzické kondice a uvolnění psychického napětí od všedního dne. Na výzkumu se podíleli i 2 hiporehabilitační pracovníci – sociální pracovník a fyzioterapeut.

5.2 Zpracování a vyhodnocení získaných dat Výsledky dotazníků byly zpracovány tak, že jsme zjistila u každého respondenta počet nejvíce kladně zodpovězené domény. Tuto doménu jsem poté považovala za posílenou. Dotazníky byly vyhodnoceny jak jednotlivě tak v rámci celé skupiny respondentů.

5.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza Cílem bylo zjištění posílení konceptu silných stránek charakteru a jejich rozvíjení skrz koně, konkrétně, které domény jsou během hiporehabilitace nejvíce posíleny.

6 Dotazník: Fyzioterapeut Tento rozhovor byl koncipován jako ukázka vnímání změn klienta z pohledu odborníka ve zdravotnictví – fyzioterapeuta. Tato osoba je s klienty v kontaktu několikrát týdně a provází je během hiporehabilitace v Apolence. Byl zde předložen stejný otazník jako klientům, byla pouze pozměněna dotazovaná osoba. Dle výsledků vyplynulo, že v určení mnohých charakterových rysů se shoduje fyzioterapeut se sociální pracovnicí, takže se jedná o snadno pozorovatelné změny klienta. V doméně vnímání sebe sama bylo zvoleno z celkového počtu 13 otázek, 9krát odpověď: ano a 4 krát odpověď: spíše ano. V kategorii aktivita a odpočinek bylo připraveno celkem 8 otázek, z nichž byly jako ano vybrány 4 otázky, zbylé byly navoleny jako spíše ano. V doméně zvládání zátěže, odolnost vůči stresu v celkovém počtu 6 otázek byly jako ano zvoleny dvě otázky a spíše ano byly navoleny 4 otázky. Závěrečná doména se týkala životního principu - co je klientova životní náplň, cíl, poslání. Celkem bylo 12 otázek, 6krát se vyskytla odpověď ano, odpověď spíše ano byla zastoupena 2krát a 4krát se vyskytla odpověď spíše ne. 34

6.1 Rozbor jednotlivých domén Dle pozorování klientů a odborných doporučení účastníků hiporehabilitace jsem volila všeobecné charakterové vlastnosti, které se v doménách vyskytují. Jedná se totiž o popis více klientů, a tím i většího celkového účinku hiporehabilitace.

6.2 Vnímání sebe sama První doména byla zaměřená na charakterové vlastnosti: sociální inteligence, vytrvalost, schopnost autoregulace, integrity a statečnost. V této doméně se vyskytovala odpověď ano v počtu 9 otázek a odpověď spíše ano byla zastoupena 4 krát. Rozvoj sociální inteligence je takto doložen: Jo, už tím, že tu nejezdí sám, že má s sebou doprovod, tu záchranu, získá tu i často kamarády z ostatních skupin, kteří jezdí hipoterapii nebo se podílí na chodu stájí. Vytrvalost lze vyčíst z odpovědi na otázku, zdali klient věří, že může něco zlepšit a dokázat: Tak já to vidím v tom kontaktu s tím zvířetem, že poprvé třeba na něj ani nechtěj moc nasednout, podruhý si ho lehce pohladí po hřívě a napotřetí jej už pohladí po hlavě. Možnost autoregulace a integrity lze vyčíst z tohoto příspěvku na otázku, zdali překonává díky hiporehabilitaci snáz překážky: Jo, určitě, protože pro ně je třeba velikej skok přejít třeba z malýho koně na velkýho koně. To už je pro ně velikej skok dopředu. Statečnost podporuje toto tvrzení: Jo, třeba když místo dvou záchran jim jde už pouze jedna záchrana a ten klient se tak cítí odkázán více na sebe.

6.3 Aktivita a odpočinek U této domény jsem se zaobírala vlivem hiporehabilitace v delším časovém spektru – působení na klienta po hiporehabilitaci. Jednalo se mi o to zjistit, zdali klient získává energii díky této metodě a jak jej to ovlivní v oblasti chování a charakteru. Zde velmi záleželo na druhu postižení klienta. Postižení fyzické bylo doprovázeno spíše příjemnou únavou po hiporehabilitaci, klienti s psychickými poruchami se naopak po hiporehabilitaci projevovali přívalem energie. Zastoupeny byly tyto charakterové vlastnosti: vitalita, vděčnost a vhled. Vitalitu lze vyčíst z tvrzení: Bezprostředně po koních jsou unavený, protože většinou to jsou děti s nějakým fyzickým hendikepem. Třeba dítě s vadným držením těla ten kůň dvacet minut stimuluje a aktivizuje k tomu, aby se sedělo pěkně rovně, nebo děti, který mají ty spastický nožičky takový stažený, tak když dvacet minut je ten kůň vlastně rozvolňuje, tak bezprostředně po koni cítí únavu nebo takový protažení. Ale ten efekt léčebnej nakonec zvítězí a jsou 35

spokojený a druhý den se nestane, že by někdo řekl, že je unavený. To spíše když jedeme z koní, tak jsou takový zvadlý, ale během chvilky to odezní a je to v pořádku. Jako projev vděčnosti můžeme pokládat odpověď na otázku má-li klient dostatek sil dělat to, co je pro něj důležité: Ano, ona, jak jsem říkala, ta hiporehabilitace je nabíjí tou energií, už tím, jak jsou na tom koni aktivizovaní. Vhled jako pohled do budoucna lze uvést tímto tvrzením: Tak tím, jak dochází na naše lekce, získává vlastně takový cíl něco plnit a být něčeho součástí, není to u všech, třeba ty mentálně postižení to tak zas nevnímají, ale většinou to tak je.

6.4 Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu Tato doména se zabývala propojením hiporehabilitace a běžného života. A to obzvlášť změn ve zvládání zátěžových situací. Díky tomuto rozhovoru lze vyčíst charakterové vlastnosti, jako je statečnost a odvaha, obezřetnost, vhled do života. Statečnost a odvahu lze vyčíst z odpovědi na otázku, zdali byla pro klienta hiporehabilitace změnou k lepšímu, ve smyslu zvládání zátěže, stresu: Určitě. To, o čem jsem mluvila, je to taková ta obava, než na toho koně sednou, pak kousek ujedou, zjistěj, že je to lepší a na konci terapie už mi hlásej, že je to v pohodě. Takže se učí i zvládat ten stres. Schopnost obezřetnosti byla podpořena tvrzením: Tak když ten klient navštěvuje ty lekce už delší dobu, tak na něm vidím, že některé problémy už řeší jinak, třeba když se nám nedaří uklidnit koně, tak trpělivě čeká, nebo když se mu nedaří nastoupit na rampu, tak zkouší různé způsoby a tak. No pokud ho ta hiporehabilitace chytne, tak se jí nevzdá. Získání vhledu do života podporuje toto tvrzení na otázku, zdali došlo k nějakým pozitivním událostem díky hiporehabilitaci v životě klienta: Tak pro mnohé tyto děti je třeba zážitkem to, když se mohou jít sem podívat na nějaké ty závody, které Apolenka pořádá.

6.5 Životní princip U poslední zkoumané domény jsme se zaměřila na klientovo osobní prožívání procesu hiporehabilitace. Bylo zde nejvíce záporných odpovědí, a to nejspíše z důvodu, že tato doména je těžko hodnotitelná všeobecně u více klientů. S těmito odpověďmi jsou spojeny tyto charakterové vlastnosti: získání smyslu pro krásu a dokonalost, naději a spiritualitu. Získání smyslu pro krásu a dokonalost lze vyčíst z odpovědi: Třeba už tím, že se více rozmluví, tady vidí fůru krásných zvířat, který pak různě pojmenovávaj, jo a jsou pak takový víc otevřený světu. 36

Naději můžeme zpozorovat ve tvrzení: Určitě, my teda máme hodně těch autistických dětí, ty se začleňují tady do neznámého prostředí – chlupatý koně, koukají do očí jak autisti nemají rádi pohled do očí, to, že je přidržuju, oni nemaj rádi vůbec kontakt objetí a já je na tom koni musím jistit. Spiritualitu lze vypozorovat u odpovědi, zda má klient pocit, že je propojen s vyššími silami: To určitě, třeba malé kluky motivujeme, že jsou rytíř na bílým koni nebo holky princezny z Popelky nebo tak. Taktéž platí u odpovědi na otázku, posiluje-li hiporehabilitace klientovu víru: Rozhodně, u těch fyzicky postižených je vidět, že se díky tomu koni zlepšují jak na úrovni fyzické, tak z hlediska psychiky, jako že jsou veselejší a nepropadají tak skepsi.

6.6 Závěr Rozhovor probíhal během jednotky hiporehabilitace, takže odpovědi byly spontánní a občas doplněné reakcemi klientů. Ze všech domén byla nejsnadněji okolím hodnocena doména vnímání sebe sama a aktivita a odpočinek, ostatní domény byly velmi obtížně hodnotitelné z pohledu terapeuta, který se stýká s klienty ,,pouze“ několikrát týdně. Zde se rozhovor stáčel spíše do oblasti posílení fyzických schopností a následného odrazu v jednání klienta následkem hiporehabilitace. Bylo ale zajímavé zjistit, jaká je podobnost v hodnocení domén sociálním pracovníkem a fyzioterapeutem - kde byly některé odpovědi shodné. Tyto domény tedy hodnotím jako pozorovatelné okolím a posílené. Významným prvkem tohoto dotazníku bylo uvedení příkladů jednotlivých klientů, jež absolvovali hiporehabilitaci, u jednotlivých bodů dotazníku. Z rozhovoru vyplývá, že stav psychiky klientů a jejich rozvoj charakterových vlastností je velmi důležitým prvkem při jakékoliv činnosti.

7

Sociální pracovník a speciální pedagog

Tento rozhovor byl zaměřen na vnímání změn osoby klienta z pohledu sociální pracovnice, jež s klienty úzce spolupracuje. S klienty se vídá prakticky denně, neboť se jedná o osobu pracující v centru Apolenka. Předložila jsem jí dotazník obsahově shodný jako klientům, jen s jiným způsobem tázání. Dotazník mého respondenta velmi zaujal a velmi si vážil toho, že se zabývám klienty nejen v rovině zdravotnické, ale i sociální. V doméně vnímání sebe sama bylo vybráno z celkového počtu 13 otázek, 8krát odpověď: ano a 5krát odpověď: spíše ano. 37

V kategorii aktivita a odpočinek bylo připraveno celkem 8 otázek, z nichž byly jako ano vybrány 4 otázky, zbylé byly navoleny jako spíše ano. U domény zvládání zátěže, odolnost vůči stresu bylo 6 otázek, jako ano byla zvolena jedna otázka, spíše ano byly navoleny 4 otázky a jedna otázka byla označena jako spíše ne. Poslední doména se týkala životního principu - co je klientova životní náplň, cíl, poslání. Soubor měl celkem 12 otázek, 7krát se vyskytla odpověď ano, spíše ano byla zastoupena 5krát.

7.1 Rozbor jednotlivých domén Dle výsledků a doporučení mé respondentky jsem vybrala všeobecné charakterové vlastnosti, které se v doménách vyskytují. Vedly jsme rozhovor zaměřený plošně na všechny klienty a na celkové účinky hiporehabilitace.

7.2 Vnímání sebe sama V této doméně bylo označeno nejvíce odpovědí ano ze všech domén. Z toho vyplývá, že klienti hodnotí navenek tuto doménu jako posílenou. K této doméně se vztahují charakterové vlastnosti, jako je: sociální inteligence, vytrvalost, schopnost autoregulace, integrity a statečnost. Upevnění schopnosti autoregulace a integrity je vyjádřeno v tvrzení, kdy klient ovládá koně: Už jenom vědomí toho, že při ty terapii poslechne i je na nějakej pokyn, ať už dáváme ten pokyn zastav, nebo krok nebo klus. Který si i ty děti některý zkoušej, tak jim to přináší obrovskou radost, takový pocit naplnění, že to obrovské zvíře je poslechne. Statečnost potvrzuje názor: Už jenom to být blízko takovýmu velkýmu zvířeti a nebát se a pohladit si ho. Tak to jim zvyšuje takový sebevědomí, s kterým přicházejí. Nabití vytrvalosti dokládá odpověď na dotaz týkající se překonávání překážek při hiporehabilitaci: Stoprocentně, to už poskytuje jenom to, že jsou na tom koni hezky vysoko a rozhlížejí se a nespadnou a ten kůň je občas poslechne na nějaký ty pokyny. A umějí zase něco jinýho než zdravé děti, řada zdravých dětí na koni nejezdí a oni maj zas něco, co uměj oni na rozdíl těch zdravejch. Vlastnost sociální inteligence je doložena tvrzením, zdali je klient více začleněn do kolektivu: Stoprocentně, dvěstěprocentně, třistaprocentně. Tady v areálu ty lidi, který jinak žijou v ústavu, nebo v kojeneckým ústavu nebo v nějakým domově sociálních služeb nebo i jsou doma a na vozíku a moc nevycházejí, tak přijedou sem a tady se setkávají s obrovskou 38

škálou dalších lidí – s návštěvníkama Apolenky, s členama jezdecký školy s lidma, který tu maj ustájený koně. Jakože se zdravýma i s dalšíma postiženýma. Tady ta integrace nebo dokonce

inkluze probíhá tak přirozeně, že to úplně nádherný. A probíhá to naprosto

přirozeně né násilně, že je někde zavoláme a teď se budete družit, prostě krásně se tu potkávají, střídají se u různých aktivit a ty interakce jsou úplně přirozený.

7.3 Aktivita a odpočinek V této doméně jsem se vyptávala, v jaké míře klienti díky hiporehabilitaci získávají energii či zda je proces pro ně spíše odpočinkem, velmi zde záleželo na konkrétním postižení klientů. Z rozhovoru vyplynuly tyto charakterové vlastnosti: vitalita, vděčnost a vhled. Získání vitality projevují spíše klienti trpící depresemi, příkladem je: Větší činorodost a energii lze sledovat u těch depresivních pacientů. Když už ten člověk konečně vstane a donutí se, aby k nám přijel a pak tady půlhodiny cvičíme s tím koněm, tak je vidět, že odchází takový vybuzenější z té depresivní fáze do nějaké větší aktivity. Naopak uklidnění se potvrzuje u jiných typů postižení, doloženo ve tvrzení: Zvlášť pokud se jedná o děti s nějakým autismem, těžkým autismem nebo s hlubokou nebo těžkou mentální retardací. Rodiče nám říkají, že když ten jeden den tady absolvujou, že třeba jednu nebo dvě noci k nim nemusí vstávat, že opravdu jsou klidnější, že líp spěj, líp reagujou, i když maj negativní projevy v chování, agresivitu, vztek, že se upraví aspoň na ty dva dny. A je to vždycky jakoby lepší. Vděčnost klientů je projevena v tomto tvrzení na otázku, zda se chtějí hiporehabilitaci dále věnovat: Chtěj, a máme co dělat, abychom uspokojili jejich zájem. Proměna nebo pozměnění vnímání světa je popsána zde, v změně fyzického stavu: Stoprocentně. Největší efekt je u předškolních dětí, řada těch dětí, který by ani nezačaly chodit, nebo s velkejma problémama, tak se díky tomu koni začne vzpřimovací mechanismus. Vleže, do vzpuru na loktech, do sedu a pak nakonec do chůze. To se podaří zejména u těch dětí předškolních, který by se přirozenou cestou nenaučily chodit, ale i u nějakejch zanedbaných případů, kdy nějakýho dospělýho člověka nechají v ústavu sociální péče třicet let ležet. Mají ho zaevidovaného jako ležáka a pak fyzioterapeuti byli během roka schopni toho člověka rozchodit. I takový případy jsme tady měli.

39

7.4 Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu U této domény jsem zaregistrovala jedinou odpověď ,,spíše ne“ z celého dotazníku. Jednalo se o otázku, zda se změnilo u klienta chování v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci. Na tuto otázku nedokázala pracovnice centra přesně odpovědět, jelikož tuto změnu nesleduje. Z charakterových vlastností vyšly jako hlavní schopnost týmové spolupráce a vhled – perspektivy klientů. Větší schopnost týmově spolupracovat projevují klienti při zvládání zátěže takto: Tak většina těch lidí tu potká osoby se stejným nebo podobným postižením a ví, že v tom nejsou sami a tam se to může to myšlení a pohled na věc výrazně změnit. Objevení nových perspektiv, vhled do života vychází z odpovědi: Tak pro někoho je to jediný pozitivní zážitek z celého týdne, že je to něco jinýho. Je to pro ně obrovská pozitivní emocionální věc, na kterou se může těšit celý týden, líp se jim chodí do práce, líp se jim vstává. Máme tady i případy za tu éru, co tu jsem, kdy jsme měli děti s nespecifickým mutismem. Přestože to byly děti ve věku 5 let, předškolní věk, tak v určitých situacích vůbec nemluvily. A skrze toho koně se podařilo s nima navázat kontakt, že začaly mluvit na koně a pak teprve skrze toho koně na další lidi. Byla to práce docela dlouhá, ale myslím si, že to byl docela výrazný úspěch u nich, protože jinak odmítaly promluvit.

7.5 Životní princip V poslední doméně vybíráme z charakterových vlastností získání smyslu pro krásu a dokonalost, nadějí, spiritualitou a pokorou a skromností. Klienti evidentně tyto vlastnosti vykazují, neboť zde bylo i druhé největší zastoupení kladných odpovědí. Získání smyslu pro krásu a zároveň prostoupení spiritualitou lze vyčíst z tvrzení:

Máme

tady holčičku, která když je na tom koni, tak je víla a užije si prostě jednou za týden ten pocit, že je víla a má toho kouzelnýho koně. Jí to velice naplňuje, že může být jednou za týden tou vílou, která se na tom koni jako ta princezna veze. Myslím, že to takhle funguje i u řady dalších dětí. Naděje je potvrzena vyjádřením: Tak naději na zlepšení jejich stavu či uzdravení to těm lidem dává určitě. Však hlavně proto ty lekce navštěvují. Pokoru a skromnost sleduji v odpovědi na otázku, zda ke koni jako rehabilitačnímu prvku pociťuje klient respekt: Zpočátku, někdy je to i terapeutický efekt, aby ty děti získaly vůbec nějakou úctu k někomu dalšímu, nějaké bytosti.

40

7.6 Závěr V tomto rozhovoru jsem se snažila nastínit, jak vnímá charakter klienta hiporehabilitace sociální pracovník pracující v tomto centru. S touto osobou se klienti setkávají denně, pomáhá jim při řešení jejich tíživé sociální situace a pomáhá osobám se zdravotním postižením připravit se na vstup či návrat na otevřený nebo naopak chráněný trh práce. Domnívám se, že byla vhodně zvolenou osobou pro výzkum, jelikož s klienty diskutuje o jejich problémech a tak může snadněji vysledovat jejich reakce nežli zdravotnický personál. V hodnocení domén jsem si všimla, že jak klienti, tak i sociální pracovník jako nejvíce posílenou vykazují doménu – vnímání sebe sama. Jedná se o velmi důležitý faktor, jelikož to, jak sám sebe člověk vnímá, může výrazně ovlivnit průběh jeho nemoci. Tato doména navíc podporuje holistický přístup ke člověku jako k vícesložkové osobnosti. Obdobně na tom byla doména životní princip, která byla na druhém místě v kladných hodnoceních – v této doméně bylo zajímavé sledovat cíle a naděje klientů navštěvujících hiporehabilitaci. V tomto rozhovoru jsou zajímavě popsány příklady z praxe k jednotlivým doménám. Nejméně podporovanou doménou bylo zvládání zátěže a odolnost vůči stresu, kde se potvrdilo, že na účinky hiporehabilitace má velký vliv charakter postižení klienta. Tento rozhovor považuji za přínosný z toho důvodu, že se mi podařilo zjistit, jak klienty vnímá nejen zdravotnické okolí, ale i okolí sociální problematiky.

8 Klient A Tato osoba trpí chronickým únavovým syndromem, sezonní depresí a schizofrenií. Během rozhovoru jsem se jej ptala na jednotlivé otázky v dotazníku a zjišťovala, v jaké míře jsou jednotlivé domény posíleny. V oblasti vnímání sebe sama klient zaškrtnul z počtu 19 otázek 15krát ano. Zbývající 4 otázky byly navoleny jako ,,spíše ano“, veškeré otázky jsou blíže rozebrané s komentářem klienta. Další doména se týkala problematiky aktivity a odpočinku, kde klient zvolil z počtu 8 otázek 6krát ano a zbývající dvě otázky byly voleny jako spíše ano. Následující doménou bylo zvládání zátěže a odolnost vůči stresu. V celkovém počtu 6 otázek zvolil klient pouze 2krát ano, 3krát spíše ano a 1krát ne. Poslední kategorií bylo zjištění životní princip - životní náplň, cíl, a poslání klienta. Celkový počet otázek této problematiky byl 12, z toho bylo vybráno7krát ano, 3krát spíše ano, a po jedné otázce byla zvolena možnost ne a spíše ne.

41

8.1 Rozbor jednotlivých domén Dle zkušeností s Hhporehabilitací a pozorování klientů jsem vybrala z jednotlivých domén charakterové vlastnosti, které se v dané doméně vyskytují.

8.2 Vnímání sebe sama Ze všech domén vidím jako nejvíce posílenou doménu vnímání sebe sama. Tato doména zahrnuje charakterové oblasti, jako je: sociální inteligence, vytrvalost, schopnost autoregulace a integrity. Tyto vlastnosti zde hodnotím jako posílené. Na posílení sociální inteligence poukazuje klient tvrzením: Chodili jsme ve větších skupinách lidí, to znamená, seznámil jsem se se spoustou zajímavými lidmi novými. Takže ty kontakty byly veškerý. S oblastí vytrvalosti se shoduje klientův projev: Kolikrát mě jakoby sociální pracovníci řeknou, jo tak to je dobrý, to už jseš na určitý úrovni, to už něco zvládáš. Mně se to třeba zdá kolikrát málo, já bych chtěl pořád víc. Stránka schopnosti autoregulace byla potvrzena klientovým tvrzením: Myslím si, že kdybych neměl vůbec nic, neměl režim, neměl tydlety koně, tak je to mnohem horší, se utápím v mnohem banálnějších problémech, takhle si troufnu i na větší problémy. Poslední kladně hodnocenou charakterovou stránkou z domény vnímaní sebe sama byla schopnost integrity, klientem bylo v otázce toto potvrzeno: Je fakt, že mám hodně problémů, ale tím, že ty koně mě trochu to sebevědomí posilujou a to. Takhle si troufnu i na větší problémy.

8.3

Aktivita a odpočinek

Doména se zaměřovala na nabití energie a získání odpočinku během hiporehabilitace a klient měl díky svému postižení velký zájem o jednotlivé otázky. V této doméně vidím jako hlavní posílené charakterové vlastnosti vitalitu a zvídavost. Získání vitality klient dokládá tvrzením: Nejvíce se to pozná se na nejvíce na dechu, když jste taková strnulá jakoby ,,uto“, tak ten dech, zkrátka ta uvolněnost, ty úzkosti se rozvine ten dech. Ze začátku to vypadá jakoby že jsou jakoby, někdy se mi stane, že seskočím z koně, udělám dva tři kroky a je to jakoby lehčí ten pohyb. Na charakterovou vlastnost zvídavost klient poukazuje tvrzením, že hiporehabilitace jej: Určitě mě nasměrovala a chtěl bych se jí věnovat mnohem víc. Bohužel, asi nemám takové možnosti. Já jsem takovej, že jedu ve v hodně věcech najednou a nerad se jich vzdávám. 42

8.4 Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu Tato doména byla první kategorií s tvrzením ne u otázky změny prožívání díky rehabilitaci. V této doméně jsou pozitivně zastoupeny zejména tyto charakterové vlastnosti: občanství, vhledu - perspektivy a vděčnosti. První vlastností zaštiťující týmovou spolupráci bylo občanství, na které klient poukazuje v odpovědi: Tak významněji mě to pomohlo získat nějaký uklidnění a zbavení se úzkosti v tom životě a být aspoň trochu mezi lidma. Poprvé jsem se s tím setkal v zařízení Luže Košumberk, kde to bylo jako moc fajn. Vděčnost klient projevuje v odpovědi na otázku změny myšlení při prožívání zátěže: Tak na některý věci už pohlížím trochu jinak, třeba na problém tý mojí choroby, vím, že v tom nejsem sám, že tu je se mnou na hipošce skupina podobných lidí. Poslední charakterovou vlastností získanou z domény zvládání zátěže, odolnost vůči stresu byl vhled ve smyslu pohledu na svět, který klient projevuje v odpovědi, zdali mu přináší hiporehabilitace změnu v rámci zvládání zátěže: Tak určitě, je to takový odreagování od všedních starostí. Aspoň na chvíli.

8.5 Životní princip Byla druhou nejpočetněji zastoupenou kategorií s odpovědí ano. Zjistila jsem, že v této doméně se vyskytují ve většinou souhlasném pojetí tyto charakterové vlastnosti: smysl pro krásu a dokonalost, naděje, spiritualita, vytrvalost a otevřenost mysli. Smyslem pro krásu a dokonalost je zde nejvíce posuzován kůň jako hiporehabilitační prvek a prostředí, ve kterém se hiporehabilitace odehrává. Klient zde tvrdí: Tak kůň sám o sobě je ušlechtilý a dokonalý zvíře, ale že by mě to nějak kultivovalo i v jiných věcech, se říct nedá. Na otázku zdali přináší hiporehabilitace naději, klient odpověděl: Tak určitě já mám díky ní naději, že se ten stav na úrovni psychiky může takhle tímhle zlepšit. Otázka spirituality je klientem projevena ve větě: Tak já věřím v to, že se ten stav psychicky ještě zlepší. V otázce získání zápalu pro hiporehabilitaci klient projevuje vytrvalost odpovědí: Ano, já bych se jí i chtěl dál jako věnovat. Bohužel jak jsem řekl dříve, nezbývá mi na ní tolik času.

8.6 Závěr Rozhovor probíhal těsně po provedení hiporehabilitace, klient proto vykazoval značnou dávku nadšení z proběhlé lekce a velkou ochotu se podělit o zážitky s ní spjaté. Klient 43

odpovídal na veškeré dotazy spontánně a se zájmem. Často se v odpovědích odkazoval na svůj špatný psychický stav, který může souviset s jeho psychiatrickým onemocněním. Jako nejvíce posílenou hodnotím u tohoto klienta doménu vnímání sebe sama. Tato doména se zabývá pohledem na ,,vlastní já“, u tohoto klienta je proto posílení této domény významným krokem vpřed.

Větší počet negativních odpovědí – 1krát spíše ano a 1krát spíše ne

zahrnovala doména životní princip, kde se jednalo o vnitřní prožívání a získání motivace. Tyto odpovědi mohou být podpořeny osobností klienta a pohledem na svět – pesimismus. Klient ale během rozhovoru často vykazoval vděčnost hiporehabilitaci v tom, že je nyní více zařazen do společnosti jiných lidí a že získal tak i novou možnost svého uplatnění a poutavý způsob volnočasové aktivity. Z tohoto důvodu hodnotím hiporehabilitaci pro klienty s psychiatrickým onemocněním jako velmi přínosnou aktivitu, která tak napomáhá duševnímu i fyzickému rozvoji.

9 Klient B Zde se jednalo o osobu s pohybovým hendikepem dolních končetin způsobeným dětskou mozkovou obrnou. Následkem toho jde o člověka neschopného delší samostatné chůze, který musí využívat kompenzačních pomůcek – invalidního vozíku a francouzských berlí. Jednalo se o klienta, který již měl z dětství vztah ke koním, takže byl i plně informován o možnostech hiporehabilitace a jejího působení. Během rozhovoru jsem se vyptávala na jednotlivé otázky v dotazníku a zjišťovala, v jaké míře jsou jednotlivé domény posíleny. V oblasti vnímání sebe sama bylo zaškrtnuto z počtu 19 otázek 6krát ano. Další doménou byla problematika aktivity a odpočinku, kde v celkovém počtu 8 otázek bylo vybráno 7krát ano a jediná otázka byla volena jako spíše ano. Kategorie zvládání zátěže a odolnost vůči stresu obsahovala 6 otázek, voleno bylo pouze 2krát ano, 3krát spíše ano a 1krát ne. Poslední částí dotazníku byl životní princip - životní náplň, cíl, a poslání klienta. V počtu 12 otázek u této problematiky bylo vybráno 11krát ano, a pouze u jedné otázky byla volena možnost spíše ne.

9.1 Rozbor jednotlivých domén Dle pozorování klienta a zkušeností s hiporehabilitací jsem volila z jednotlivých domén charakterové vlastnosti, které se v dané doméně vyskytují.

44

9.2 Vnímání sebe sama Tato doména byla ze všech ostatních nejvíce posílená. Zde jsou zahrnuty charakterové vlastnosti,

jako je sociální inteligence, vytrvalost, schopnost autoregulace, integrity a

statečnost. Tyto vlastnosti zde klient hodnotil jako posílené. Klient udával i samotnou změnu ve vnímání sebe sama jako lepšího člověka tvrzením: Tím, jak tu nejsem jediná, všímám si, jaké dělám pokroky a co to pro mě do budoucna i znamená, že se můžu dál zlepšovat. Zlepšení sociální inteligence bylo též klientem potvrzeno: Určitě, tady jsou strašně vstřícní, tady v Apolence a mám takovej pocit, se stejnejma zájmama jako mám já. Získání vytrvalosti klient dokládá větou: Tím, jak tu nejsem jediná, všímám si, jaké dělám pokroky a co to pro mě do budoucna i znamená, tak vím, že se můžu dál zlepšovat. Schopnost autoregulace a integrity je klientem též potvrzena schopností vyjádření svých pocitů: Díky tomu člověk získá sebevědomí, tady jsou lidi se stejnejma zájmama a vidím, že mě mají rádi. Třeba dřív jsem si říkala, jo, že asi ty koně moc prožívám a pak zjistím, že tady jsou lidi, který to mají úplně stejně. Člověk, jak je tady spokojen, je i takový otevřenější a více se jako projevuje. Na rys statečnosti zde klient poukázal tvrzením: Ovládáte zvíře, který je velký, na které musíte vyskočit nebo z tý rampy na něj sestoupit. Ovládáte živý zvíře, které může být nevyzpytatelný čili nějakým způsobem člověk je pak hrdý na sebe.

9.3 Aktivita a odpočinek V této doméně bylo hlavním tématem získání energie a odpočinku během hiporehabilitace. Z výběru odpovědí klienta zde vycházely jako posílené charakterové vlastnosti vitalita, zvídavost a vhled čili pohled na svět očima klienta. Vitalitu klient projevuje v odpovědi: Já se vlastně kolem koní motám už od jedenácti, poprvé mě posadili na koně během dovolený, kdy tam prostě přijel dostihový klub a holčiny dobrovolnice zkusily, co to se mnou udělá, když mě vysaděj na koně a od tý doby prostě když mám možnost se dostat nějak ke koním, tak se o to snažím jako divá. Získání zvídavosti jako charakterové vlastnosti můžeme vypozorovat v odpovědi: Tak já od těch jedenácti, jak jsem poprvé na tom koni seděla, tak jsem začla shánět všechny možný knížky, a tak se to pro mě stal takový koníček s velkým K.

45

Změnu pohledu na svět klient vyjadřuje ve větě: Já se po té hiporehabilitaci cítím vždycky tak šťastná a plná plánů a rozhodně je to pro mě určitá forma relaxu a zároveň utřídění myšlenek.

9.4 Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu V této doméně se zabýváme charakterovými vlastnostmi, jako je občanství – jakožto sociální zodpovědnost a schopnost týmové spolupráce, vhled - perspektivy a vděčnosti. V této doméně se poprvé vyskytlo tvrzení ne, a to u otázky změny prožívání díky rehabilitaci. Občanství jako vlastnost týmové spolupráce a sociální zodpovědnosti byla potvrzena v odpovědi na otázku, zda došlo k významným změnám v životě klienta: Určitě jo, třeba poznání nových lidí a vůbec tady toho chodu, můžu nahlídnout pod pokličku toho, jak to funguje na statku, což byl vždycky můj sen. Vděčnost klient vykazuje v odpovědi na otázku změny myšlení při prožívání zátěže: Tak některý věci si třeba zas tak nepřipouštím, třeba to, že jsem limitována svým stavem v některých věcech a tak. Vím, že tu jsou lidé, kteří jsou na tom podobně a někdy i hůř. Změna pohledu na svět byla klientem potvrzena v tvrzení na otázku, zda se změnilo jeho myšlení v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci: To nevím, ale spíše jsem došla k názoru, že myslela jsem, že ty koně prožívám až moc, ale pak jsem zjistila, že existují lidi, kteří to mají stejně, takže si nepřipadám, že bych se do toho nořila přehnaně moc.

9.5 Životní princip Tato doména byla druhá s největším počtem kladných odpovědí Z hlediska charakterových vlastností se zde zabýváme

smyslem pro krásu a dokonalost, nadějí, spiritualitou a

otevřeností mysli. Jelikož je tato doména takto zaměřená, klienta velmi zaujala a odpovídal s velkým zaujetím. V otázce, zda kultivuje hiporehabilitace klientovi smysl pro dokonalost, je toto vyjádření klienta: Tak ano, jsme na místě, kde je mi hrozně fajn, pro mě je tu všechno krásný. Získání spirituality klient projevuje ve větě: Třeba člověk má najednou pocit, že když na tom koni sedí, tak ty berle už nepotřebuje. Náznak naděje klient vyjadřuje tvrzením: Takhle rozhodně vím, že ty berle neodhodím jen tak, ale jsem ráda, že jsem našla něco, jakoby já mám strašný problémy se donutit doma k rehabilitaci pro mě to je prostě nutný zlo, ale tady vím, že to je něco, co mě baví a zároveň vím, že dělám něco pro to tělo.

46

Otevřenost mysli je možné vyčíst z odpovědi: Tím, že to není z donucení, ale tím, že mě ta hiporehabilitace hrozně baví, že to není takový lehnete přesně na žíněnku a uděláte dvacet shybů, lehů a sedů a nazdar, ale tady to je prostě takový nenucený, dělám sice rehabku, ale dělám něco, co mě hrozně baví. Klient tuto vlastnost projevuje i v další otázce zaměřené na získání úcty: Daleko více se soustředím na ty koně, snažím se dál vzdělávat v tom, jak to tady chodí, sháním si třeba literaturu o průběhu ty hiporehabilitace a různý metody a tak.

9.6 Závěr Rozhovor probíhal před provedením hiporehabilitace, takže klient vykazoval známky nadšení z nadcházející rehabilitace. Klient se také hiporehabilitaci a koním dlouhodobě věnuje, bylo proto zajímavé vyčíst, jak se tato zvířata stala koníčkem i pro hendikepovaného člověka. Z rozhovoru lze vyčíst, že nejvíce jsou posílené domény vnímání sebe sama a životní princip. Usuzuji, že doména vnímání sebe sama je zde podpořena získáním lepší fyzické kondice a následně i sebevědomí. Životní princip je zde naplněn díky zálibě klienta v hiporehabilitaci a jeho nalezení podobných osob, se stejným zaměřením a postižením. Nejméně je podpořena doména zvládání zátěže a stresu, kde klient vybíral nejvíce odpovědí jako spíše ano, připisuji tuto skutečnost tomu, že propojení hiporehabilitace a zvládání stresu záleží na typu postižení klienta. Z celkového hodnocení domén ale lze usoudit, že nejvíce se na stavu psychickém a fyzickém podílí doména životní princip, která je u tohoto klienta díky zlepšení fyzického i psychického stavu posílená. Hiporehabilitace má tedy v tomto případě kladné působení.

10 Klient C Tento klient navštěvuje hiporehabilitaci z důvodu prodělání dětské mozkové obrny. Důsledkem toho byl částečně postižen intelekt klienta, takže rozhovor byl veden jednoduchými otázkami s dopomocí doprovodu klienta. Klient je upoután na invalidní vozík a do centra Apolenka dojíždí na hiporehabilitace už dvanáct let. Zkoumali jsme oblast vnímání sebe sama, kde z celkového počtu 19 otázek klient zvolil jako odpověď ano 14krát, a odpověď spíše ano 5krát.

47

Následovala doména aktivity a odpočinku, kde v celkovém počtu 8 otázek bylo 1krát zvoleno ano, 2krát spíše ano a jediná otázka byla volena jako odpověď ne. Část zaměřující se na zvládání zátěže a odolnost vůči stresu obsahovala 6 otázek, zvoleno bylo pouze 1krát ano, 2krát spíše ano, 2krát spíše ne a jednou zněla odpověď ne. Konečnou částí byla doména životní princip - životní náplň, cíl, a poslání klienta. V celkovém počtu 12 otázek bylo vybráno 5krát ano, 4krát spíše ano a 3krát byla odpověď zaznačena jako ne.

10.1 Rozbor jednotlivých domén Dle výsledků pozorování a zkušeností s hiporehabilitací jsem vždy zvolila významné charakterové vlastnosti, které se v dané doméně vyskytují.

10.2 Vnímání sebe sama O tuto doménu se klient velmi zajímal a zvolil zde nejvíce kladných odpovědí. Vycházelo mi, že vlastnostmi, které jsou zde posílené, je: sociální inteligence, vytrvalost, schopnost autoregulace, integrity a statečnost. Nabytí větší sociální inteligence klient potvrzuje v odpovědích na otázky zaměřené na schopnosti říci, co chci a potřebuji: Ale vím, že si tady můžu říct o to, co potřebuji a oni mi tu pomůžou. Jak jsem říkal, mě tu baví mluvit s lidma, jako vyzvídat, co ti koně dělají, co jedí a tak. Klientovu vytrvalost můžeme vyčíst v otázce, zda klient věří, že může ještě něco zlepšit či dokázat : Tak já už třeba zvládám sám vyjet na tu rampu nebo včera jsme šli do klusu, to bylo fajn.

10.3 Aktivita a odpočinek Doména zabývající se získáním energie a odpočinku skrze hiporehabilitaci. Jedna odpověď byla zvolena jako ne, a to u otázky, zda je klient po hiporehabilitaci činorodější. Klient udával spíše lehký útlum. Z dotazníku vyplývá, že klient hodnotil jako posílené charakterové vlastnosti vitality, vděčnosti a vhled čili pohled na svět očima klienta. Se získáním vitality souvisí i schopnost odpočinku, kterou klient projevuje tvrzením. Tak cítím se takový spokojenější, jakože mě to uklidní a jsem víc v pohodě.

48

Vděčnost hiporehabilitaci je klientem vyjadřována v zlepšení spánku: Jo, to pomáhá, po tom člověk krásně spí. Změnu v pohledu na svět získal tím, že vidí hiporehabilitaci i v budoucnu: Tak většinou až ten druhý den mám sílu jít třeba se skupinkou ven a tak, ale do budoucna je to pro mě taková moje radost ta hiporehabilitace.

10.4 Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu Z této domény můžeme nejvíce vyčíst charakterové vlastnosti občanství – jakožto sociální zodpovědnost a schopnost týmové spolupráce. V této doméně se z negativních odpovědí objevilo 2krát ne a jednou spíše ne. Odpověď ne byla u otázky, zda se změnilo chování klienta v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci. Odpovědi spíše ne se vyskytly u otázek změn vnímání a prožívání zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci. Schopnost občanství jako vlastnost týmové spolupráce a sociální zodpovědnosti vykazoval klient v odpovědi na otázku, zda došlo k významným změnám v životě klienta: Ano, třeba jsem tu poznal dost fajn lidi a naučil jsem se nové věci. Třeba jako klusat, krmit koně, poznávat tu nový zvířata. To všechno mě jako baví a jsem takovej víc spokojenej. Na vděčnost klient poukazuje v odpovědi na otázku, jestli byla pro něj hiporehabilitace změnou k lepšímu ve smyslu zvládání zátěže, stresu: Ty koníci mě tu jako třeba zas nějak uklidňujou, to jo, ale nějak výrazně, že bych i doma byl jinej, to ne.

10.5 Životní princip V této doméně se zaobírám z charakterových vlastností smyslem pro krásu a dokonalost, nadějí, spiritualitou a pokorou a skromností. V této doméně bylo nejvíce odpovědí zvoleno jako ne. Je možné, že je toto způsobeno klientovým postižením a nedostatečnou schopností se plně vyjádřit. Smysl pro krásu klient potvrzuje v odpovědi: Já si myslím, že ty koně jsou nádherný zvířata a vůbec, jak jsem tady, tak všechno okolo je to tu takový krásný. Naději klient projevuje ve zlepšení svého zdravotního stavu: Tak já vždycky doufám v to, jak sem pojedu a že ten můj stav bude lepší. Myslím tím teď ty nohy hlavně. Na spiritualitu poukazuje ve tvrzení: Věřím v to, že se třeba naučím chodit o těch berlích, nebo budu moct klusat bez záchrany, to by bylo fajn, kdyby se to povedlo. Pokoru a skromnost klient projevuje ve tvrzení: Tak pro mě je důležitý být vždycky na ty hiporehabilitaci, toho si jako vážím a jsem rád, že tu mohu být. 49

11 Diskuze Tuto část bakalářské práce bych chtěla věnovat interpretaci výsledků dotazníkového šetření, které bylo provedeno v centru Apolenka v Pardubicích. Hodnocením a analýzou otázek můžeme nalézt shody v odpovědích respondentů, a tím i shody v působení na charakter. Popisuji zde jednotlivé domény a jejich působení, význam a zastoupení v klientově životě.

1.

VO: Jaké pozitivní změny ve vybraných doménách jsou klienty popisovány?

Dle průběhu rozhovorů se klienti nejvíce zabývali doménou vnímání sebe sama. Koncepce otázek jim připadla jako poutavá a reflektující jejich pocity v nynější situaci. Domnívám se, že pokud člověk vnímá sám sebe jako samostatnou a vyváženou bytost, je poté schopen pozitivně vnímat i vjemy z okolního světa. Potvrdila se tak zde Maslowova teorie seberealizace, ke které dochází právě tehdy, když jsou uspokojeny ostatní potřeby. (Trachtová E., Trejtnarová G.,Mastiliaková D.,) Z rozhovorů na toto téma tak bylo patrné, že u klientů docházelo díky hiporehabilitaci k pozvolnému zlepšení sebedůvěry, spokojenosti, autonomie a nezdolnosti. Aspekty této domény byly obzvlášť významné u klientů s porušeným obrazem těla. Právě u klientů s dětskou mozkovou obrnou bylo v dotazníku uvedeno získání sebevědomí a schopnost větší autonomie. Pozitivní změny se nacházely i v doméně aktivita a odpočinek. Na tuto doménu se více soustředil Klient A trpící sezonní depresí. Pro něj byly koně významným bodem v jeho životě a dodávali mu energii a sílu zvládat obtížnější úkoly. Tím se potvrzuje důležitost zařadit do terapie i osoby s psychiatrickou diagnózou – což je i doloženo v knize. (Nerandžič Z., 2006) V doméně zvládání zátěže, odolnost vůči stresu byla použita otevřená otázka na téma: Došlo-li díky hiporehabilitaci k pozitivním událostem v životě klienta. Zde se setkávám s různorodostí odpovědí. Klient s psychiatrickou diagnózou uvádí jako důležité umožnění sociální interakce a zbavení se úzkosti. Což je zajisté pochopitelné, protože v tomto případě se jedná nejčastěji o skupinové terapie, kde velmi záleží na vzájemné spolupráci jedinců. Zjistila jsem shodu názorů u klientů s dětskou mozkovou obrnou, pro které je významné získání nových dovedností a zkušeností během hiporehabilitace. Právě získáním nových znalostí a nástupem vyššího sebevědomí je poté klient více odolnější čelit překážkám a zvládat tak zátěž. Poslední vybranou doménou byl životní princip, kde jsem s klienty vedla rozhovor na téma cíle a přínosu hiporehabilitace v spirituální rovině. Pro všechny mé respondenty znamenala hiporehabilitace naději na zlepšení jejich stavu. Myslím, že tím dochází k významnému 50

posunu v psychice klientů, kdy pokud věří na pozitivní účinky léčby, je jejich stav prognosticky lepší. To si myslím, že má v dnešní době velký a zásadní význam pro zdravotnictví.

Klienti trpící dětskou mozkovou obrnou také vykazovali získání nového

životního směru a záliby – péče o koně. Což je v případě prognosticky nevýhodného postižení velkým pozitivem z hlediska duševního zdraví a hygieny.

2.

VO: Jak tyto změny působí na kladné charakterové vlastnosti klienta?

Dle vnějšího pozorování bylo patrné, že k většině pozitivním emocím, jako je radost, pocit štěstí, schopnost autonomie a navázání důvěry, dochází během hiporehabilitace spontánně už při kontaktu s prostředím hiporehabilitace. Respondenti mého výzkumu na tyto emoce v dotazníku odpovídali kladně a vykazovali rovněž projevy těchto emocí. Dle dotazníků dochází k pozitivnímu naladění nejčastěji díky zvládnutí obtížnější činnosti spojené s hiporehabilitací – například zvládnutí nakrmení koně nebo klus. Všichni tak uvádějí různé způsoby získání těchto stavů, důležitým ukazatelem však je, že k těmto stavům mysli během hiporehabilitace opravdu dochází. Klienti tak získávali schopnost nebát se vyzkoušet nové věci, po úspěšném zvládnutí úkonu se u nich tím i probouzela větší vitalita a chuť do života. Klient B například udával návštěvy hiporehabilitačního centra přímo za účelem zklidnění mysli a navození relaxace prostřednictvím koní kvůli náročné práci. Účastníci mého šetření s fyzickým postižením měli indikaci k hiporehabilitaci z důvodu zlepšení motorických schopností. Všimla jsem si ale, že docházelo zde i k navázání sociálních kontaktů a porovnávání zkušeností s hiporehabilitací. Toto pokládám za velký přínos, neboť fyzické postižení znemožňující pohyb mívá často za následek izolaci jedince. Z rozhovorů i vyplývalo, že koně jim slouží jako zprostředkovatelé kontaktů s okolím, kterého by bez nich nedosáhli. 3 respondenti jako účastníci hiporehabilitace i terapeuti jako její iniciátoři potvrdili, že hiporehabilitační proces má pozitivní vliv na začleňování klientů do společnosti a získání sociálních dovedností. Velký význam na tuto vlastnost hiporehabilitace přikládal klient léčící se z depresí. Pro tohoto respondenta byli koně jediným impulzem k vycházkám z domu. Koně tak dodávají klientům pocit cítit se ,,mezi svými“, a pomáhají jim povzbudit sebevědomí a zlepšit vztahy s ostatními lidmi. Toto pro mne bylo příjemné zjištění, že hiporehabilitace je tak i skvělý nástroj pro zlepšení osobního života. Potvrzuje se tak tvrzení z bakalářské práce, (Müllerová S., 2010) dle níž má kůň v léčebně velký vliv na formování sociálních vazeb mezi ním a pacientem i mezi pacienty vzájemně. Velkým přínosem do budoucna by tak byla větší informovanost klientů rehabilitačních či psychiatrických oddělení

51

o možnostech hiporehabilitace. Hiporehabilitace mi totiž připadne jako vhodný doplněk k rehabilitační či socioterapeutické léčbě.

11.1 Závěr Hlavním cílem mé práce bylo poukázat na získání pozitivních stránek charakteru člověka pomocí léčebného procesu hiporehabilitace. Hledala jsem shodné prvky mezi systémem NANDA domén ošetřovatelských diagnóz a klasifikací silných stránek charakteru Petersona, Seligmana. Vybrala jsem tak vhodné čtyři domény na vytvoření výzkumného šetření a propojení s ošetřovatelskou praxí. Počítala jsem s tím, že v ošetřovatelských doménách se odkrývá závislost psychického stavu člověka na jeho fyzickém zdraví a naopak. S čímž velmi souvisí problematika psychosomatóz a somatopsychóz. Zaměřila jsem se tak i na pozitivní psychologii a silné stránky charakteru a zjišťovala jsem, jak respondenti vnímají své postižení skrze hiporehabilitaci a jaké změny na úrovni psychiky jim tento proces přináší. V rámci ošetřovatelství jsem se zabývala i možností zapojení sester do procesu hiporehabilitace. V rozhovorech s klienty, které byly uskutečněny nezávisle na sobě, často zaznělo tvrzení o získání naděje, vitality a vytrvalosti, tedy ctností patřících do složky a transcendence odvahy. Myslím si, že hiporehabilitace působí nejen na fyzickou stránku člověka, ale zároveň i jako psychoterapeutický prvek k vyrovnání se s nemocí. Například u mých respondentů s fyzickým postižením bylo nejvíce ceněno to, že na hiporehabilitaci mají možnost se stále zdokonalovat – což můžeme označit jako lásku k učení, tedy ctnost, moudrost a poznání. Klient, jenž trpí depresí, naopak vyzdvihoval možnost větších sociálních kontaktů. V tom lze pro změnu spatřit projev získání sociální inteligence a tím i ctnosti lidskosti. Postupné získávání těchto vlastností se pozitivně odráží i v postoji klienta v péči o vlastní zdraví a zachování aktivního života. Mnoho

zdravotníků

chápe

hiporehabilitaci

jako

proces

příslušející

pouze

do

fyzioterapeutické sféry. Zjistila jsem ale, že zdravotní sestra se může na hiporehabilitaci aktivně podílet skrze specializaci na psychiatrickou sestru, kde je možný kurz hipoterapie. Klient tím tak získává větší pocit jistoty, neboť jej na hiporehabilitaci doprovází známá osoba, která zná jeho projevy a dokáže je lépe vyhodnotit. Bylo by proto vhodné zvýšit informovanost o hiporehabilitaci, jejího celistvého působení na člověka a možnosti dalšího vzdělávání v této problematice. Práce tak může posloužit jako návod, jakou cestou se ubírat pokud se hiporehabilitaci rozhodneme klientům doporučit, či pokud se na ní budeme chtít i podílet. Přínos v mé práci vidím v tom, že hiporehabilitace 52

pozitivně ovlivňuje psychiku klienta, což se následně odráží na vnímání zdravotního stavu a jeho možného zlepšení.

12 Seznam použité literatury 1. BOADELLA, David. Wilhelm Reich: průkopník nového myšlení, Přeložil Petr Babka. Olomouc: Malvern, 2013. 302 s. ISBN 978-80-87580-51-6 2. BUCHTOVÁ, Božena. Člověk - psychosomatická bytost: k problému lidské sebereflexe. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 234 s. ISBN 80-210-1341-9. 3. HOLLÝ, Karol a Karol HORNÁČEK. Hipoterapie: léčba pomocí koně. Ostrava: Montanex, 2005, 293 s. ISBN 80-7225-190-2. 4. JANKOVSKÝ, Jiří. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením. 2. vyd. Praha: Triton, 2006, 173 s. ISBN 80-7254-730-5. 5. JOHNSON, Stephen M. Charakterová proměna člověka: terapeutický přístup k raným poruchám. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, vi, 231 s. ISBN 80-251-0923. 6. JOHNSON, Stephen M. Charakterové typy člověka: terapeutická léčba raných poruch. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, vii, 268 s. ISBN 978-80-251-1521-3. 7. KOLÍNKOVÁ, Naďa. Sestra jako osobnost a vzor [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2015-06-25].

51

s. http://hdl.handle.net/10195/57891.

Dostupné

z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/57891/3/KolinkovaN_SestraVzor_LR_2014. pdf. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií. Vedoucí práce Mgr. Linda Říhová. 8. KRISTINÍKOVÁ, Jarmila. Rehabilitace v ošetřovatelství. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006, 59 s. ISBN 80-7368-224-9. 9. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-017910. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 131 s. ISBN 978-80-247-4436-0. 11. KUČÍREK, Jiří. Psychosomatika a děti. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, 20 s. ISBN 80-86991-80-6. 12. MALACHOV, Gennadij Petrovič. Povaha člověka a její vliv na zdraví a život. 2. vyd. Bratislava: Eugenika, 2007, 200 s. 53

13. MIHULOVÁ, Marie a Milan SVOBODA. Vnitřní svoboda. Vyd. 1. Liberec: Santal, 2003, 142 s. ISBN 80-85965-35-6. 13. MIKŠOVÁ, Zdeňka. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Aktualiz. a dopl. vyd., V této podobě 1. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN 80-247-1442-6. 14. Modely oše péče: M. Gordon [online]. [2011] [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/modelyosepece/m-gordon 15. MÜLLEROVÁ, Simona. Hiporehabilitace: pomoc na koňském hřbetě [online]. Pardubice,

2010

[cit.

2015-06-25].

Dostupné

také

z:

http://hdl.handle.net/10195/36253. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Jetmarová, Jana. 16. NERANDŽIČ, Zoran. Animoterapie, aneb, Jak nás zvířata léčí: praktický průvodce pro veřejnost, pedagogy i pracovníky zdravotnických zařízení a sociálních ústavů. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 159 s. ISBN 80-00-01809-8. 17. PETERSON, Christopher, and Martin EP SELIGMAN. Character strengths and virtues: A handbook and classification. Oxford University Press, 2004. 18. REEVES, Richard. Otázka charakteru. Praha: Občanský institut, 2009, 15 s. ISBN 978-80-86972-48-0 19. SLEZÁČKOVÁ, Alena. Průvodce pozitivní psychologií: nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 304 s. ISBN 978-80-2473507-8. 20. SLEZÁČKOVÁ Alena. (2010). 21. století přináší pozitivní psychologii. Psychologie Dnes, 6, 32-33. 21. TRACHTOVÁ, Eva, Gabriela TREJTNAROVÁ a Dagmar MASTILIAKOVÁ. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vyd. 3., nezměn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 185 s. ISBN 97880-7013-553-2. 22. VENGLÁŘOVÁ, Martina a Gabriela MAHROVÁ. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada, 2006, 144 s. ISBN 80-247-1262-8.

54

13 Seznam příloh Příloha A – Dotazník pro terapeuty Příloha B – Dotazník pro klienty Příloha C – Tabulka ctností – dle Christophera Petersona a Martina Seligmana Příloha D – Ošetřovatelská anamnéza Klient A Příloha E – Ošetřovatelská anamnéza Klient B Příloha F – Ošetřovatelská anamnéza Klient C

Příloha A - Dotazník pro terapeuty Dobrý den, jako zdravotní sestra se snažím zjistit, zda hiporehabilitace má příznivý vliv na podporu zdraví. Součástí celkového hodnocení zdraví je z pohledu sestry i prožívání sebe sama, schopnost dost odpočívat a být aktivní, mít schopnost jít v životě za tím, co je pro mě důležité a schopnost zdolávat překážky, které se na té cestě vyskytnou. Na tyto oblasti se zaměřuji především. Potřebuji znát Váš názor, zda se díky použití hiporehabilitace tato oblast zlepšila. Hiporehabilitaci vnímám jako celistvý proces, ve kterém jsou propojení lidi a zvířata. Mám domněnku, že hiporehabilitace posiluje jednotlivé síly v charakteru člověka. Chci zjistit, které tyto síly v klientovi hiporehabilitace rozvíjí, posiluje, udržuje. Pro upřesnění těchto sil přikládám k dotazníku tabulku klasifikace silných stránek osobnosti a ctností dle Petersona a Seligmana. Příloha A – Dotazník, Příloha B - Desatero podnětů pro zdravotní sestry v péči o jejich vlastní přežití, Příloha C - Deset věcí pro posílení nezdolnosti (resilience) zdravotní sestry, Příloha D - Zdrojová data výzkumné části (dotazníku), viz přiložené CD Velmi děkuji za vyplnění! Vnímání sebe sama

Poukazuje klient na zlepšení pohledu na sebe sama?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Pomohlo klientovi hiporehabilitační cvičení v tom mít se víc rád?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

55

Váží si klient sám sebe více po hiporehabilitaci?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Je na sebe po hiporehabilitaci klient více hrdý?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Vyjadřuje klient spokojenost sám se sebou po hiporehabilitaci?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Má klient ze sebe větší radost?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Může být klient během hiporehabilitačního cvičení sám sebou?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Cítí se klient po hiporehabilitaci tak, že může plně řídit svůj život.

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Posiluje klientovi hiporehabilitace naději, že může dělat to, co je pro něj důležité?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Pomáhá klientovi hiporehabilitace někam patřit a nebýt sám?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Posiluje v klientovi hiporehabilitace sebedůvěru? Překonává díky hiporehabilitaci překážky?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Naučila klienta hiporehabilitace věřit, že může něco zlepšit a dokázat?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Došlo k zlepšení stavu těla klienta? Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

56

Aktivita a odpočinek Udává klient větší míru načerpání sil díky hiporehabilitaci? Má klient po hiporehabilitaci chuť být činorodější? Získává klient díky hiporehabilitaci síly dělat to, co je pro něj důležité? Je zřejmé zlepšení v oblasti fyzické kondice? Je pro klienty hiporehabilitace odpočinkem? Udává klient zlepšení spánku?

Ano

Získává klient skrz hiporehabilitaci sílu a chuť do života? Je pro klienta hiporehabilitace zábavou a milým koníčkem? Chtějí se Vaši klienti hiporehabilitaci dál věnovat?

Ano

Ano Ano

Ano Ano Ano

Ano

57

Spíše ano Spíše ano Spíše ano

Ne

Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano

Ne

Spíše ano

Ne

Ne Ne

Ne Ne Ne

Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne

Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu Byla pro klienta hiporehabilitace změnou k lepšímu ve smyslu zvládání zátěže, stresu? Došlo díky hiporehabilitaci k pozitivním událostem v životě klienta? (rozpovídejte se, co se stalo a jak to pomáhalo mít sílu zvládat zátěž) Změnilo se klientovo vnímání zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci? Změnilo se u klienta prožívání zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci? Změnilo se klientovo myšlení v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci? Změnilo se u klienta chování v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano

Ne

Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše

Ne

Spíše

Životní princip = co je klientova životní náplň, cíl, poslání Ano Motivuje klienta hiporehabilitace? Ano Vytváří to v něm zápal? Získává klient díky hiporehabilitaci řád? Ovlivňuje hiporehabilitace klientův životní cíl? Dodává klientovi hiporehabilitace naději? Kultivuje klientovi hiporehabilitace smysl pro krásu, dokonalost? Dodává klientovi hiporehabilitace pocit, že může někam patřit? Zažívá klient díky hiporehabilitaci pocit, že je propojen s vyššími silami? Vzbuzuje v klientovi

Ano Ano Ano Ano

58

Ne Ne Ne Ne Ne

hiporehabilitace bázeň? Zažívá klient stavy úcty k něčemu, co je pro něj důležité? Pociťuje díky hiporehabilitaci klient respekt? Posiluje hiporehabilitace klientovu víru?

ano Spíše ano

Ano

Spíše ano Spíše ano

Ano Ano

Ne

Ne Ne

ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne

Příloha B: Dotazník pro klienty Dobrý den, jako zdravotní sestra se snažím zjistit, zda hiporehabilitace má příznivý vliv na podporu zdraví. Součástí celkového hodnocení zdraví je z pohledu sestry i prožívání sebe sama, schopnost dost odpočívat a být aktivní, mít schopnost jít v životě za tím, co je pro mě důležité a schopnost zdolávat překážky, které se na té cestě vyskytnou. Na tyto oblasti se zaměřuji především. Potřebuji znát Váš názor, zda se díky použití hiporehabilitace tato oblast zlepšila. Hiporehabilitaci vnímám jako celistvý proces, ve kterém jsou propojeni lidi a zvířata. Mám domněnku, že hiporehabilitace posiluje jednotlivé síly v charakteru člověka. Chci zjistit, které tyto síly v klientovi hiporehabilitace rozvíjí, posiluje, udržuje. Pro upřesnění těchto sil přikládám k dotazníku tabulku klasifikace silných stránek osobnosti a ctností dle Petersona a Seligmana. Velmi děkuji za vyplnění! Vnímání sebe sama Zlepšil se Ti díky hiporehabilitaci pohled na sebe sama? Pomohlo Ti hiporehabilitační cvičení v tom mít se víc rád? Vážíš si sám sebe více po hiporehabilitaci? Jsi na sebe hrdý po hiporehabilitaci? Jsi se sebou víc spokojen po hiporehabilitaci? Máš ze sebe větší radost?

Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano

59

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Můžeš být během hiporehabilitačního cvičení sám sebou? Cítíš se po hiporehabilitaci tak, že máš svůj život více ve svých rukou? Posiluje v Tobě hiporehabilitace naději, že můžeš dělat to, co je pro Tebe důležité? Pomáhá Ti hiporehabilitace někam patřit a nebýt sám? Posiluje v Tobě hiporehabilitace sebedůvěru? Překonáváš díky hiporehabilitaci překážky? Naučila Tě hiporehabilitace věřit, že můžeš něco zlepšit a dokázat? Zlepšil se Ti stav Tvého těla?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano


Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Máš po hiporehabilitaci větší chuť zkoušet nové věci?

Ano


Ne

Spíše ne

Jsi po hiporehabilitaci rozhodnější? Zlepšila se Ti schopnost říct, jak se cítíš? Zlepšila se Ti schopnost říct, co chceš? Zlepšila se Ti schopnost říct, co potřebuješ? Cítíš se méně závislý po provedení hiporehabilitace?

Ano

Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Cítíš se sebejistější po procesu hiporehabilitace?

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano


Ne

Spíše ne Spíše ne


Ne

Aktivita a odpočinek Jsi po hiporehabilitaci odpočatější? Máš díky hiporehabilitaci chuť být činorodější? Máš díky hiporehabilitaci dost sil dělat to, co je pro tebe důležité? Pomáhá Ti hiporehabilitace mít dobrou fyzičku? Je pro Tebe hiporehabilitace odpočinkem? Jsi díky ní uvolněnější?

Ano

Ano Ano

Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano

60

Ne

Ne Ne

Spíše ne Spíše ne Spíše ne

Spí se Ti po hiporehabilitaci lépe? Dobíjí Ti hiporehabilitace síly? Cítíš se více nabitý energií? Máš větší elán, chuť do života?

Ano

Je pro Tebe hiporehabilitace zábavou a milým koníčkem? Chytla Tě za srdce a chceš se jí dál věnovat?

Ano

Zvládání zátěže, odolnost vůči stresu Byla pro Tebe hiporehabilitace změnou k lepšímu ve smyslu zvládání zátěže, stresu? Došlo díky hiporehabilitaci k pozitivním událostem ve Tvém životě ? (rozpovídej se, co se stalo a jak to pomáhalo mít sílu zvládat zátěž) Změnilo se Ti vnímání zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci? Změnilo se Ti prožívání zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci? Změnilo se Ti myšlení v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci? Změnilo se Ti chování v oblasti zvladatelnosti zátěže skrze hiporehabilitaci?

Ano


Ne

Spíše ano

Ne

Ne

Spíše ne Spíše ne Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Ne

Spíše ne

Životní princip = co je Vaše životní náplň, cíl, poslání Motivuje Tě hiporehabilitace?

Ano

Ne

Vytváří to v Tobě zápal?

Ano

Získáváš díky hiporehabilitaci řád? Ovlivňuje Tvůj životní cíl?

Ano

Dodává Ti hiporehabilitace naději? Kultivuje Ti hiporehabilitace

Ano

Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše ano Spíše

Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše

Ano

Ano 61

Ne Ne Ne Ne Ne

smysl pro krásu, dokonalost? Dodává Ti hiporehabilitace pocit, že někam patříš? Zažíváš díky hiporehabilitaci pocit, že jsi propojen s vyššími silami? Vzbuzuje v Tobě hiporehabilitace bázeň? Zažíváš stavy úcty k něčemu, co je pro Tebe důležité? Pociťuješ díky hiporehabilitaci respekt? Posiluje Ti hiporehabilitace víru?

ano Spíše ano Spíše ano

Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano

62

Ne Ne


Ne


Ne

Ne

Ne

ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne Spíše ne

Příloha C - Tabulka silných stránek a ctností lidského charakteru dle Christophera Petersona a Martina Seligmana Moudrost

(Wisdom and knowledge) - kognitivní silné stránky, které provázejí získávání a využívání dovedností

a poznání

1. Tvořivost

2. Zvídavost

Být originální, vynelézavý a Zájem, vyhledávání nového, produktivní v myšlení a konání otevřenost novým zkušenostem, projevovat zájem o zkušenosti pro ně samotné Odvaha

3. Otevřenost mysli

7. Vytrvalost

8. Integrita

Neutíkat před ohrožením, Pracovitost, píle. Zažívat pocit Autentičnost, upřímnost. Nic výzvou, obtížemi nebo uspokojení z dokončovaných úkolů. nepředstírat. Přijímat zodpovědnost za bolestí.Vyjadřovat svůj názor i vlastní pocity a činy. proti opozici, zachovat se podle vlastního přesvědčení.

Spravedlnost

Umírněnost

Transcendence

5. Vhled Pohled na svět, který je pro jedince i pro ostatní lidi smysluplný. Schopnost dát moudrou radu druhým.

(Courage) - emocionální silné stránky zahrnující navazování a udržování vztahů 6. Statečnost

Lidskost

4. Láska k učení

Úsudek, kritické myšlení, promýšlet a Systematicky si osvojovat nové posuzovat věci ze všech úhlů. Nečinit znalosti a dovednosti. ukvapené závěry, umět změnit názor ve světle nových důkazů. Spravedlivě zvažovat všechna pro a proti. 9. Vitalita Radost, elán, nadšení, energičnost. Prožívat život jako dobrodružství. Cítit se čilý a aktivní.

(Humanity) - interpersonální silné stránky, které jsou základem dobrého fungování komunity 10. Láska

11. Laskavost

Vážit si blízkých osobních vztahů. Být s někým v důvěrném vztahu.

Velkorysost, starost a péče, soucit, Být vnímavý vůči pocitům a motivům altruistická láska, přívětivost. druhých lidí i svým vlastním. Vědět, jak Pomáhat druhým a pečovat o ně. se vhodně zachovat v různých sociálních situacích. Poznat, co ostatní motivuje.

12. Sociální inteligence

(Justice) - občanské silné stránky, které jsou základem zdravého fungování komunity 13. Občanství

14. Spravedlnost

15. Vůdcovství

Sociální zodpovědnost, loajálnost, týmová práce. Podílet se a sdílet.

Jednat se všemi lidmi čestně a spravedlivě. Nedovolit, aby osobní pocity ovlivňovaly rozhodnutí.

Povzbuzovat skupinu, jíž je člověk členem k dosažení výkonu. Udržovat dobré vztahy ve skupině.

(Temperance) - silné stránky, které chrání před nestřídmostí 16. Odpuštění a milosrdenství 17. Pokora a skromnost

18. Obezřetnost

Umět odpouštět těm, kteří se provinili. Přijímat druhé i s jejich nedostatky. Nebýt pomstychtivý.

Zbytečně neriskovat. Neříkat a nedělat Usměrňovat své pocity a to, čeho by člověk později litoval. chování. Ovládat svoje touhy a emoce.

Nechat za sebe mluvit svoje činy. Nesnažit se být středem zájmu. Nepovažovat se za vyjímečného.

19. Autoregulace

(Transcendence) - silné stránky, které člověka propojují s univerzem a vnášejí do života smysl 20. Smysl pro krásu a dokonalost Být vnímavý, umět ocenit krásu a dokonalost a/nebo vynikající výkony v různých oblastech života.

21. Vděčnost

22. Naděje

Být si vědom dobrých věcí, které se Optimismus. Být přesvědčen, že je dějí a být za ně vděčný. Umět možné dospět k lepší budoucnosti. vyjádřit díky.

(Slezáčková A., 2010).

63

23. Smysl pro humor

24. Spiritualita

Umět ostatní rozveselit a rozesmát. Vidět silné stránky života.

Mít smysl života a víru, která člověka vede, formuje a je zdrojem jeho útěchy.

Příloha D – Ošetřovatelská anamnéza Klient A

64

65

66

67

68

69

70

71

72

Příloha E – Ošetřovatelská anamnéza Klient B

73

74

75

76

77

78

79

80

81

Příloha F – Ošetřovatelská anamnéza Klient C

82

83

84

85

86

87

88

89

90

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kristýna Pokorná

Recommend Documents