5
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA RESTAUROVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2006
Petr Rejman
6
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA RESTAUROVÁNÍ
Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého z Morašic BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAKTICKÁ
AUTOR PRÁCE: Petr Rejman VEDOUCÍ PRÁCE. Bca. Jakub Ďoubal
2006
7
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vytvořila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice (pobočka FR Litomyšl)
V Litomyšli dne …………………
Petr Rejman
8
Počet vyhotovení restaurátorské dokumentace: 3 Místo uložení restaurátorské dokumentace: Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice, Římsko katolická farnost - Probožství, Šantovo náměstí 183, Litomyšl, Odbor kultury a cestovního ruchu, Oddělení státní památkové péče, č. j. SPP/660/05 (Městský úřad Litomyšl)
Dokumentace je chráněna ve smyslu zákona číslo 89/1990Sb. v úplném znění (aut. zákon) s tím, že právo k užití ve smyslu zákona číslo 20/1987 Sb. v plném znění (o pam. péči) má objednavatel a příslušný orgán památkové péče.
Dokumentaci vypracoval: Petr Rejman
9
Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Lokalizace památky Údaje o památce Údaje o akci Popis památky Stav památky před restaurováním Koncepce restaurování Závazné stanovisko Nálezová a průzkumová zpráva 8.1. Stav obsahu vodorozpustných solí 8.2. Měření nasákavosti 8.3. Analýza krusty tmelu a pojiv 8.4. Optická mikroskopie a elektronová mikroskopie 8.5. Měření ultrazvukové transmise 8.6. Závěr 9. Průběh restaurátorských prací 9.1. Demontáž 9.2. Čištění 9.3. Zpevnění 9.4. Injektáž a lepení 9.5. Fixáž barevných úprav 9.6. Modelování doplňku 9.7. Tmelení 9.8. Zhotovení a zlacení nové svatozáře 9.9. Retušování 9.10. Hydrofobizace 10. Použité materiály a technologie 11. Doporučený režim památky 12. Obrazová příloha 13. Grafická příloha
10
1.Lokalizace památky • Kraj: pardubický • Obec: Morašice • Název památky: Socha sv. Jana Nepomuckého • Rejstříkové číslo objektu v NPU: 26938/6-3389 Umístění: Při kostele sv. Petra a Pavla v Morašicích
2. Údaje o památce • • • • • •
Autor: Neznámý Stavebník: Morašický farář Josef Gebhardt Sloh / Datace: barokní / 1732 Materiál / technika: Maletínský pískovec bílý až světle šedý, jemnozrnný , křemitý pískovec s železitými peckami / sekáním, povrch broušený Rozměry sochy / podstavce: tloušťka 58cm, šířka 76cm, výška 190cm / tloušťka 103cm, šířka 104cm, výška 193cm Předchozí známé restaurátorské zásahy: obnovena v roce 1894 a 19221. Poslední známa oprava Mons. Josef Malý místním farář v 60. letech 20. stol.
1. Umělecké památky Čech 2, Československá akademie věd, Academia Praha 1978
3. Údaje o akci • • • • •
Vlastník: Římsko katolická farnost - Probožství, Šantovo náměstí 183, Litomyšl Zadavatel: Římsko katolická farnost - Probožství, Šantovo náměstí 183, Litomyšl Závazné stanovisko: Odbor kultury a cestovního ruchu, Oddělení státní památkové péče, č. j. SPP/660/05 (Městský úřad Litomyšl) ze dne 18.10. 2005 Památkový dohled: PhDr. Václav Paukrt Termín započetí a ukončení akce: 10. listopadu 2005 až červenec 2006
11
4. Popis památky Socha sv.Jana Nepomuckého z obce Morašice 5 km západně od Litomyšle. Stojí na podstavci u kostela. Tento celek je vyzvednut nad okolním terénem přibližně 66 cm. Tím je dosaženo dojmu, že světec stojí na návrší a vzhlíží z něho na pozemský svět. Tento zvýšený základ má čtvercový půdorys a je ze tří stran přístupný po schodech. Z čela jsou čtyři schodnice, kdežto z obou boků jen tři. Je zhotoven z cihel, na kterých jsou posazeny pískovcové schodnice. Architektura, na niž světec stojí, je složena ze čtyř části, které mají všechny čtvercový půdorys. Nejnižší částí je sokl, který se ve své horní části zužuje pomocí profilované hrany (z čelní strany je vysekán letopočet 1732) a tak plynule navazuje na středový kvádr. Na třech jeho stranách jsou vysekána tři zapuštěná, obdélná zrcadla. Zrcadla mají při horním okraji hlavu andílka se dvěma křídly. V čelním zrcadle je latinský nápis s chronogramem (1732): latinský text
český překlad
PATRONO SVO
Patronu svému
PIE ERIGIT ET STATVIT
zbožně zřídil
IOSEPHVS. GEBHARDT CVRATVS MORASSI CEN SIS
a vztyčil Josef Gebhardt farář Morašický
Zadní strana je prostě hladká. Toto vše chrání korunní římsa (bohatě profilována), jež je třetí části celku. Na ní je posazena profilovaná deska, na které stojí sv. Jan Nepomucký s předkročenou pravou nohou. Figura je oblečena v kněžském rouchu, jenž je poplatný oděvu duchovních z doby, ve které žil. Celá postava je v tzv. esovitém prohnutí. V pravé ruce drží krucifix. Hlava Jana je pootočena tak, aby mohl hledět jak na ukřižovaného, tak na věřící (diváky). V levé ruce drží mučednickou ratolest jako symbol jeho násilné smrti. Nad hlavou má svatozář s pěti osmicípými hvězdami. Rysy jeho tváře jsou ostré, na jeho levé ruce jsou velmi naturalisticky působící žíly. Části oděvu působí hravě a zajímavě ve svém detailu, ale jako celek tvoří dojem pevných a jasných hmot oděvu obepínajícího skutečnou postavu.
12
Autor sochy neznámý Autor díla je neznámý, ale i přesto se díky jeho dílu můžeme leccos dozvědět o jeho sochařských zkušenostech, případně východiscích a míry poznání soudobé sochařské tvorby. Začneme-li u podstavce ,máme před sebou práci pevných a jasných architektonických tvaru poplatných dobovému standartu kladenému na architekturu a její články. Můžeme mluvit o klasicistní formě baroka v Čechách. Mohlo by se jednat o práci tovaryše či schopného kameníka, který pracuje podle naučených schémat, které získal při své vandrovní praxi v nějaké zaběhlé sochařské dílně. Tuto úvahu nám potvrzují i dekorativní detaily hlav andílků. Autor se zde nesnaží nacházet nove cesty a podoby andílků. Nevtiskuje jim žádnou pocitovost ani jinou formální snahu ve vztahu ke světcovi, kterého vlastně nesou na svých křídlech. Je to práce vytvořená podle jednotného schématu a andílci mají plnit jen jeden z možných plánů ikonografie, zobrazení světce nad nimi. Pokusme se rozpoznat koncepci a detaily sochy světce. Kompozice pohledově nejzajímavější čelní strany vychází z esovité křivky typické pro řadu barokních děl. Ta začíná nakročením pravé nohy položené na cihle či kameni, pokračuje přes koleno k levému boku, od pravé ruky přes kříž k pravému rameni až k hlavě, která celou křivku uzavírá. Jeho pohled se obrací k divákovi. Dále se zaměříme na jednotlivé detaily, které lemuji základní křivku. Ty ve své podstatě vycházejí z principu zatáčení, jasně kresebných rýh v řasení drapérie a volného splývání, které je ukončeno prudkým zalomením. Princip zatáčení je použit nejjasněji u rukou, které se jakoby přimykají spolu s atributy a kožešinovým pláštíkem k základní hmotě trupu. Těmito prostředky je vytvořen velmi zajímavý efekt. Hry světla a stínu dávají soše dynamičnost. Při ubíhání pohledu k zádům ztrácí postava na zajímavosti, je v ní více patrný základní blok kamene, z něhož sochař při práci vycházel. Díky ne příliš divácky zatíženému pohledu si u něj mohl dovolit jistou míru schematičnosti a prkennosti oděvu i celé postavy. Schematicky pojednaná tvář , na níž nás na první pohled zaujmou vyvalené bulvy, ostře hrotitá linie obočí a napnutá klenba nadočnicového oblouku, vyšpulené rty, propadlé tváře, vánočkovitě pojednané vlasy a vousy, ještě podpoří loutkovitý vyraz tváře. Kvadrátek je tvořen čistými pevnými plochami a liniemi. Sochař se zde nepouští do žádných novotvarů či realistického detailu. Dílo působí dojmem slepení naučených detailů do celku, který má své východisko v pracích velkých sochařů barokní doby, ale nechce je úplně kopírovat. Autor byl jistě poučen ze svého působení v nějaké větší sochařské dílně. Forma rukou a drapérie působí po sochařské stránce nejkvalitněji. Obličejová část je o stupeň níže. Forma je tvořena bez dostatečného poznání anatomie. Je dělána na efekt výrazu, který ze vzdálenosti a díky výšce vynikne a splní svou základní vypovídací funkci (postava má oči, nos, rty, vousy, vlasy). Celková kompozice nasvědčuje, diky své topornosti, o práci průměrného sochaře, který prováděl díla vycházející z dobových požadavku na formu a kompozici. Jistě čerpal z děl, která v jeho době sklidila nevětší ohlas u obce věřících.
13
5. Stav památky před restaurováním 5.1 Základ a schody Jsou ve velmi špatném stavu. Cihly z nichž je základ vyzděn se drolí, praskají a odpadávají. Mezi jednotlivé schodové kusy zatéká voda. Důsledkem pnutí ledu v zimě, rozpínáním a smršťováním kamene v létě, došlo k naprostému porušení spárování mezi schody, dále k poškození některých schodnic a jejich nevhodnému posunu. Schodnice jsou místy pokryté lišejníky. Celému procesu narušování zakladu napomáhá svým kořenovým systémem mohutný kaštan v jeho bezprostřední blízkosti. Součtem těchto vlivu došlo k na klonění celého díla.
5.2 Podstavec Všechny jeho části byly položeny na vápennou maltu, propojeny kovovými kovanými čepy a zality olovem. První část: je místy pokrytá řasou, lišejníky a znečištěna prachovými depozity. Některé ze železitých pecek jsou vypadané. V okolí těchto kráterků je kámen narušen a sprašuje se. Druhá část: jsou na ní známky četných mechanických poškození. Ať už se jedná o vyškrabaná písmena či znaky (grafity) nebo o uražené hrany. V nápise z čela jsou patrné zbytky černé barvy a na křídlech a hlavičkách andílků jsou drobné zbytky žluté a okrové povrchové úpravy. Na levém boku (z pohledu diváka) v horní části jsou viditelné několikacentimetrové prasklinky. Na zadní straně jsou patrné stopy mechanického poškození. Třetí část: na vodorovných plochách se vyskytují lišejníky. V místech dešťových stínů jsou dochované zbytky povrchové novodobé úpravy (nátěru disperzí), pod ní jsou zbytky historických úprav, v současnosti šedočerné barvy, vytvářející puchýře, které postupně odpadávají. Kámen pod a v okolí puchýřů zpráškovatěl. Dále jsou na všech stranách viditelné vlásečnicové praskliny (horizontální i vertikální). Většina rohů je uražená. Obloučkový profil na pravém boku byl doplněn cementovým tmelem a jako armatury bylo použito dřevených kolíčků. V současnosti je tato vysprávka již dožitá a zčásti vypadaná. Čtvrtá část : povrch kamene je narušen korozí a sprašuje se. Místy je pokrytý novodobou povrchovou úpravou (disperzní nátěr). Vyskytují se na něm vlásečnicové praskliny. Na zadní a levé straně jsou porosty lišejníku a řas.
14
5.3 Socha Jana Nepomuckého Z čelního pohledu je patrný porost lišejníky v horních partiích. Povrch je místy pokryt povrchovou novodobou úpravou. Pod disperzním nátěrem jsou zbytky historických barevných úprav. Způsobuje stejná poškození jako v nižších částech. Sokl, na němž světec stojí, je vyspraven pomocí kamenných vysprávek. První menší, na levém předním rohu, je ze stejného kamene pravděpodobně původní nebo z první známé opravy. Lepená nejprve na pryskyřici poté na olejovo-vápenatý tmel. Druhý doplněk je v levém zadním rohu z hrubozrnného pískovce z oblasti kolem Budislavi. Je připevněn na cementový tmel, což by odpovídalo poslední opravě v 60. letech 20. století. Zbytky původního materiálu soklu jsou místy pokryty vlasovými prasklinami a povrch je zpráškovatěný. Levá ruka světce je doplněna cementovým tmelem, jenž je nanesen na kovový korodovaný čep, který je zalit olovem. Koroze čepu způsobila odtržení části pláště. Tak vznikla několik milimetrů široká a několik centimetru dlouhá prasklina, do níž zatéká a dochází k dalšímu poškozování. Krucifix, jenž drží Jan Nepomucký v levé ruce z pohledu diváka, je ze dvou částí. Druhá menší část je historickým doplňkem z hořického pískovce. Dělící rovina prochází těsně pod břevnem kříže v úrovni ramen Krista. Obě části jsou spojeny měděným čepem zalitým sírou. Obličejová část Krista chybí. Jan Nepomucký má tmelem doplněný nos. V tomto tmelu je zasazen kamenný doplněk nosu, který je značně poškozen a má na sobě nepatrné zbytky barevných úprav. Přítomnost a původ zbytku nosu si lze těžko vysvětlit. Může to být špička původního nosu nebo zbytek z první opravy z r. 1894. Pod ním je v hlavě vysekána jamka hluboká cca 3 cm. Za hlavou má mezi jednotlivými ukotveními svatozáře dlouhou prasklinu, pokračující po obou stranách až k podpaží. Zadní strana postavy je od pasu dolů zpráškovatěná a na spodním cípu oděvu jsou praskliny Graf. 3. 5.4 Svatozář Svatozář je celokovová. Není původní, pravděpodobně osazena v 60. letech 20 stol.. Nahradila předcházející, která způsobila svou korozí trhlinu po celé šířce ramen. Povrch teto svatozáře je zcela zkorodován. Nedochovala se žádná povrchová úprava. Je na ní umístěno pět osmicípých hvězd, což je ikonograficky špatná interpretace. Správná a nejčastěji používaná je pět šesticípých hvězd.
15
6. Koncepce restaurování Socha sv. Jana Nepomuckého slouží k uctívání jeho památky a je nedílnou součástí křesťanského rytu obce věřících. Při snaze zachovat toto dílo, aby i nadále mohlo sloužit k tomuto účelu, bude proveden restaurátorský zásah. Restaurování by mělo zachovat patinu stáří, zbytky dochovaných historických barevných úprav a ponechat historické kamenné doplňky (horní část kříže, kamenná plomba z levého čelního rohu desky na niž světec stojí) a historické tmely (vápenoolejový tmel na klerice mezi lýtky světce), které by svědčily o uplynulém životě památky a zůstaly zdrojem informací pro budoucí generace. Míra doplnění bude volena tak, aby došlo k obnovení výše uvedené funkce památky. To znamená doplnit poškozenou tvář Krista na kříži, zhotovit a vyzlatit novou svatozář, provést rekonstrukci levé ruky sv. Jana Nepomuckého. Vzorem pro doplněk chybějící levé ruky bude použita dochovaná pravá ruka a dále fotografie, znázorňující kompozičně, formálně a časově podobné zobrazení sv. Jana Nepomuckého od F. M. Broková, stojící v Praze u schodů vedoucích k Pražskému hradu. Co se týká podstavce, je nutné při jeho restaurování zaujmout stejně citlivý postoj. To znamená, provést rekonstrukci nosů okřídlených hlaviček andělů a zajistit barevné vrstvy latinského nápisu, popřípadě provést jeho plastickou a barevnou retuš, vedoucí k obnovení jeho čitelnosti. To se týká i letopočtu na spodní části soklu. Všechny tyto práce budou provedeny v ateliéru, kam bude socha transferována z důvodu porušené statiky základu objektu. Proto je nutné celek kompletně rozebrat a vytvořit základ nový, na nějž budou po zrestaurování jednotlivé části znovu sestaveny do původní podoby. Tímto zásahem bude obnovena celistvost díla a zachována jeho hmotná, výtvarná i náboženská podstata.
16
7. Závazné stanovisko
17
18
19
8. Nálezová a průzkumová zpráva Cílem průzkumu bylo zjistit dochovaný stav památky. Průzkum se skládal z vizuálního zhodnocení stavu a dochování sochy. Výsledky jsou zpracovány v grafické příloze. V rámci této části průzkumu byly zakresleny různé typy poškození a korozní jevy. Také byly revidovány původní zásahy na soše – tmely, čepy a jiné zásahy. Následně byly zjištěny základní fyzikálně-mechanické vlastnosti materiálu sochy (nasákavost, paropropustnost, kompaktnost materiálu). Dále jsme se zabývali dochovanou barevností a jejím stavem, která dokladovala, zda byla v minulosti socha barevně povrchově upravována. Na základě průzkumu byla navržena míra a způsob čištění a možnost případné aplikace konsolidačních prostředků. Podle výsledků průzkumu budou voleny nejvhodnější metody čištění povrchových nečistot, s ohledem na zachování původní barevnosti. Důležité bude řešení chybějících částí v umělém kameni. Při osazování sochy na původní místo musí být zvážen stupeň poškození základu a návrh jeho případné opravy či jiného způsoby řešení.
8.1.Stanovení obsahu vodorozpustných solí Při vizuálním průzkumu bylo zjištěno, že na některých místech se povrch kamene drolí a opadává. Lokálně povrch pokrývá sádrovcová krusta (viz. 8.3). Cílem odběru vzorků bylo zjistit příčinu degradace, která může být způsobena přítomností vodorozpustných solí. Celkem byly odebrány dva vzorky z povrchu a hloubky (3 cm). Na podstavci, kde nebyla možnost odběru vzorku, byla provedena analýza solí pomocí příložných papírků pro určení koncentrace anionů (sírany, chloridy, dusičnany). Metoda analýzy: spektrofotometrie se VIS oblasti spektra Vzorky k analýze: č. S1-vzorek kamene z povrchové vrstvy, klerika světce č. S2-vzorek kamene z hloubky 3cm, klerika světce č. S3-čelní strana podstavce, u hlavy andílka Tab. 1: Koncentrace anionů vodorozpustných solí (chloridy, dusičnany, sírany) číslo Sírany Dusičnany Chloridy vzorku % mmol/kg % mmol/kg % mmol/kg S1 0,12 12 0,01 2 0,01 2 S2 0 0 0,01 2 0,01 2 S3 + Výsledky a shrnutí: Na povrchu (vzorek S1 a S3) byl zjištěn mírně zvýšený obsah síranů. Vzhledem k přítomnosti síranu vápenatého, souvisí tato zvýšená hodnota s chemickou přeměnou vápenných složek na sádrovcovou krustu. Vzhledem k tomu, že síran vápenatý je koncentrován pouze v povrchových vrstvách, bude odstraněn mechanicky a lokálně pomocí zábalu z uhličitanu amonného.
20
8.2. Měření nasákavosti Nasákavost byla měřena na dvou místech podstavce s odlišným povrchem. Účelem bylo zjistit schopnost kamene přijímat kapaliny (vodu při čištění, konsolidační prostředek). Zkouška byla provedena pomocí Karstenovy trubice. Metoda analýzy: měření pomocí Karstenovy trubice Popis míst měření: N1 – na kamení bez znečištění N2 – na disperzním nátěru
N2
Tab. 2: Nasákavost kamene
N1
Číslo vzorku
koeficient nasákavosti w (kg.m-2.hod-1/2) N1 – na kamení bez znečištění 49,5* N2 –na disperzním nátěru 11,8 Pozn.:* průměrná hodnota z 4-5 měření Graf 1: Koeficient nasákavosti
2
1/2
kg/(m *hod )
Koeficient nasákavosti 70 60 50 40 30 20 10 0
N1- na disperzním nátěru
N2 - neznečištěný povrch
0
50
100
150
t(s)
Výsledky měření: Nasákavost čistého kamene je velmi dobrá. V místě měření přes bílý disperzní nátěr je nasákavost téměř 4x menší. Z nízké nasákavosti je zřejmé, že tato vrstva uzavírá povrch kamene. Doporučujeme provést očištění takovým způsobem, aby se zvýšila nasákavost povrchu kamene s krustou.
21
8.3 Analýza krusty, tmelů a pojiva adheziva kamenných plomb
Cílem analýzy bylo zjistit složení povrchové krusty, která lokálně pokrývá povrch sochy především v místech, kam se vyplavovala vápenná hmota adheziva (drapérie pod křížem s Kristem). Krusta je rozšířenější na soklu, kde pravděpodobně souvisí s vyplavováním osazovací malty na bázi vápna. V místech provedených oprav bylo zjištěno složení a charakter tmelů, dále složení materiálu adheziva kamenných plomb na soklu. Metody analýzy:
- mikrochemické zkoušky karbonátů, síranu vápenatého (sádrovce) - rozpustnost organickými rozpouštědly - mikrochemická zkouška organických sloučenin (proteinů, vysýchavých olejů, pryskyřic)
CaCO3 + + + + +
3694 T1 T2 L1 L2
CaSO4 + +
oleje + + + +
proteiny + -
disperze + -
pryskyřice +
Výsledky analýzy:
Povrchová vrstva vzorek 3694 Z rozboru je zřejmé, že nejmladší povrchová úprava je provedena disperzním hrubým nátěrem bílé barvy. Vzhledem k její tloušťce a povaze došlo k uzavření povrchu kamene a působením vlhkosti k opakovanému bobtnání a vysýchání, jehož následkem je jeho odtržení místy i spolu s barevnou vrstvou. Vzorek T1 Tmel použit při doplňování nosu - skládá se z CaCO3 a je modifikován vysýchavým olejem.
Vzorek T2 (tvrdý) Tmel obsahuje CaCO3. Jedná se pravděpodobně o cementový tmel. Pojivo L1 Zbytek pojiva na hlavě Krista je složen z CaCO3 a je modifikovaný vysýchavým olejem. Složením i vzhledem se podobá tmelu na nose – mohlo by se jednat o stejný tmel, kterého bylo použito na nose.
22
Pojivo L2 Kamenný doplněk dříve přilepen na pryskyřici a v pozdějších opravách bylo použito stelného složení lepidla jako u vzorku L1.
Vyhodnocení: Krusta, která se lokálně nachází na povrchu sochy, je sádrovcová. Zdrojem Ca jsou tmely nebo osazovací malta na bázi vápna. Poslední bílý nátěr je na bázi disperze, která však reaguje na změny vlhkosti v ovzduší a způsobuje poškození. Na soše byly identifikovány dva typy tmelů – jeden, pravděpodobně starší, je na bázi vápna (s přídavkem fermeže), druhý je tvrdý, pravděpodobně cementový. Adhezivem kamenné plomby je směs identická se starším typem tmelů. Dříve však byla plomba osazena na pryskyřici.
8.4 Měření ultrazvukové transmise
Měření bylo provedeno po zpevnění a vyinjektování prasklin. Cílem měření bylo zjistit stav hmoty kamene po konsolidaci, popř. přítomnost a rozsah jiných (vizuálně neviditelných) prasklin, které nebyly injektovány. Princip metody spočívá v měření rychlosti přechodu longitudální vlny (p-vlny) zkoumaným materiálem. Přičemž v poškozených, korodovaných, ale i zpevněných částech objektu je rychlost ultrazvuku jiná než v nepoškozených „zdravých“ částech. V případě existence poškození, nehomogenit a trhlin je signál zpomalený, deformovaný nebo neprochází vůbec, naopak v částech zpevněných se rychlost přechodu signálu zvyšuje.
Výsledky měření: V tabulce 1 je uvedeno místo měření, naměřený čas t, tkor (naměřený čas po odečítaní korekce pro danou frekvenci), směr měření, vzdálenost d pro dané měření a rychlost ultrazvukového signálu v. Směry měření jsou udávány z hlediska čelního pohledu na měřený objekt: l-p – horizontálně zleva doprava (nebo naopak); p-z – horizontálně zpředu dozadu (nebo naopak); v – vertikálně. Tab. 1 číslo
Místo
Směr
t (us)
1
hlava, kvadrátek
p-z
80,6
tkor (us) d (cm) v (km/s) 22,8 79,2 2,88
2
hlava, kvadrátek
l-p
67,7
66,3
19,3
2,91
3
hlava, tvář
l-p
51,1
49,7
15
3,02
4
hlava, vertikálně
v
94,3
92,9
27,1
2,92
23
5
brada
p-z
16,5
15,1
5
3,31
6
vlasy nad pravým uchem
v
16,4
15
4,8
3,20
7
pravé rameno
p-z
82,8
81,4
23,3
2,86
8
levé rameno
p-z
63,7
62,3
20,7
3,32
9
hruď - záda
p-z
106,1
104,7
28
2,67
10
ramena
l-p
148,8
147,4
46
3,12
11
levé rameno
p-z
54
52,6
15,3
2,91
12
hruď - záda v úrovni střapců
p-z
118,2
13
138,2
14
hruď - záda v úrovni střapců (přes p - z střapce, střed) pravé rameno - záda p-z
116,8 29,5 136,8 35,2
78,3
76,9
21,2
2,76
15
levé předloktí
p-z
57,4
56
14,8
2,64
16
břicho - záda
p-z
123,4
122
34,4
2,82
17
břicho - záda
p-z
116,6
115,2
32
2,78
18
pravé rameno - záda
p-z
89,2
87,8
27,2
3,10
19
kříž, stojina
l-p
24,2
22,8
6,7
2,94
20
pravá ruka - dlaň
p-z
17,1
15,7
5
3,18
21
malíček pravé ruky
l-p
7,4
6
2
3,33
22
drapérie mezi stehny
l-p
25,6
24,2
7
2,89
23
ocásek na drapérii
l-p
9,9
8,5
1,7
2,00
24
pravé stehno
l-p
48,5
47,1
15,4
3,27
25
pravé stehno - záda
p-z
189,5
188,1
53,9
2,87
26
přes stehna
l-p
178,4
177
52,3
2,95
27
přes lýtko
l-p
46,3
44,9
14,4
3,21
28
pravá botu
l-p
25,6
24,2
7,7
3,18
29
levá bota
p-z
22,8
21,4
6,3
2,94
30
drapérie mezi lýtky
p-z
19,2
17,8
5
2,81
31
knoflík kleriky (3 od spodu)
p-z
11
9,6
1,8
1,88
32
sokl
p-z
189,4
188
52,4
2,79
33
sokl
l-p
188,8
187,4
52,8
2,82
34
sokl - přední strana
v
36,7
35,3
9,6
2,72
35
sokl - přední strana
v
35,4
34
9,6
2,82
36
sokl - přední strana
v
42,2
40,8
10,1
2,48
2,53 2,57
24
Obr. 1 Zakreslení míst měření
pohled přední
pohled boční 4 2
1
3
6
7
5 8 1 4
1 0
9
1 8 2 1
1 3 1 7
2 0
1 1 1 2 1 5
1 6
1 9 2 3 2 4
2 6
2 2
2 5
2 7 3 0 3 1
2 8
3 3 3 4
3 2
3 5
2 9
3 6
0
10
20
Legenda měření ultrazvukové transmise:
Signál prochází skrz objekt kolmo k místu s tečkou. Místa dotyku ultrazvuku při měření jsou vidět na grafu
5
Bod, u něhož je číslice, je viditelný na grafu. Druhý bod značí místo, které je za měřenou hmotou.
25
Graf.1. Profil rychlostí UZ – závislost rychlosti UZ od tloušťky měřeného místa Profil rychlostí UZ 3,50 3,00 V (km/s)
2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 0
10
20
30
40
50
60
D (cm)
Vyhodnocení:
Měřením byla prozkoumána celá socha. Celkově bylo měření provedeno v 36 měřících bodech. Výsledky ukazují, že stav sochy je velmi dobrý bez hlubších defektů, prasklin nebo nehomogenit uvnitř sochy. Z profilu rychlostí UZ je viditelné, že celkově je profil poměrně vyrovnaný; směrem k povrchu mají rychlosti UZ tendenci mírně stoupat. Tento trend je důsledkem konsolidace povrchu sochy.
8.5. Optická mikroskopie Ze sochy světce a soklu bylo odebráno několik vzorků barevných úprav s cílem určit původní barevnost (odpovídající ikonografii zobrazování světce) a složení nejstarších vrstev (provedeno pouze u vybraných vzorků). Mikrochemickými zkouškami bylo zjištěno pojivo nejstarších barevných vrstev (vzorek 3694). Seznam vzorků: Číslo vzorku
Místo odběru
3680
kvadrátek
3681
obočí
3682
koutek oka
3683
koutek nosu
3684
rty
3685
vlasy
3686
klerika
3689
kožešinový pláštík
26
3690
střapec na provázku
3691
prav.podpaží Krista
3692
rouška Krista
3693
střapec kožešinový pláštík
3694
krajka kleriky
3695
klerika
3696
knoflík
3697
skalka
3698
ratolest
3699
kříž stojina
Výsledky: vzorek 3683: koutek nosu zvětšení na mikroskopu 100x
Vzorek 3683, koutek nosu, zvětšení 100x Vzorek 3683, koutek nosu, zvětšení 100x OP/B OP/UV
Popis:
4 3 2 1 0
bílá + nečistoty + retuše – bílá fluorescence světle růžová – (pig. červený okr.) fluorescence do žluta 1 šedookrová + 2 okrové + 3 hnědé – (pig. červený okr.) tenká transparentní – fluorescence do žluta kámen
27
vzorek 3681: obočí zvětšení na mikroskopu 100x
Vzorek 3681, obočí, zvětšení 100x OP/B
Vzorek 3681, obočí, zvětšení 100x OP/UV
Vzorek 3681, obočí, zvětšení 100x OP/M
Popis:
4 3 2
bílá – tenká transparentní vrstva polymerní disperze nečistoty hnědočerná – (zrna rumělky) žlutá fluorescence, obsahuje baryt, malá příměs olovnatého pigmentu (minium nebo olovnatá běloba), uhlíkatý pigment (Cčerň) prvkové složení dle REM-EDS: Ba, S (Si, Pb); zrna: Ba, S
1
okrovo-oranžová – (jemně červený pigment pravděpodobně rumělka) žlutá fluorescence, obsahuje baryt, olovnatý pigment (pravděpodobně minium) prvkové složení dle REM-EDS: Ba, S (Si, Pb) kámen
0
28
vzorek 3684: rty zvětšení na mikroskopu 200x
Vzorek 3684, rty, zvětšení 200x OP/B
Vzorek 3683, koutek nosu, zvětšení 100x OP/UV
Vzorek 3684, rty, zvětšení 200x OP/M
Popis:
6 5 4
3 2 1
0
biologické poškození bílá - obsahuje olovnatou bělobu, ojediněle zrna barytu prvkové složení dle REM-EDS: Pb, Si, (Ba, S), zrna: Ba, S růžová – s červenými zrny nesouvislá fluorescence do žluta, obsahuje olovnatý pigment (olovnatou bělobu, popř. minium), malou příměs okru prvkové složení dle REM-EDS: Pb, (Fe, Si, K, Al) rozhraní oranžovo-červená obsahuje baryt prvkové složení dle REM-EDS: Ba, S okrovo-oranžová – (pig. červený okr.) fluorescence do žluta , obsahuje baryt, malá příměs olovnatého pigmentu (pravděpodobně minium) prvkové složení dle REM-EDS: Ba, S (Si, Pb), zrna: Ba, S kámen
29
vzorek 3689: kožešinový pláštík zvětšení na mikroskopu 100x
Vzorek 3689, kožešinový pláštík, zvětšení Vzorek 3689, kožešinový pláštík, zvětšení 100x OP/B 100x OP/UV
Vzorek 3689, kožešinový pláštík, zvětšení 100x OP/M
Popis:
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
nečistoty světle šedá – do oranžova ošetření lakem bílá tenké transparentní rozhraní bílá – 3 vrstvy fluorescence do oranžova, do žluta hnědá – lokálně hnědá – tenká transparentní světle bílookrvá – fluorescence do žluta světlešedá – révová čerň tyčinky) fluorescence do žluta hnědá – fluorescence oranžová
30
vzorek 3696: knoflík kleriky zvětšení na mikroskopu 100x
Vzor ek 3696, knoflík kleriky, zvětšení Vzorek 3696, knoflík kleriky, zvětšení 100x OP/B 100x OP/UV
Vzorek 3696, knoflík kleriky, zvětšení 100x OP/UV
Popis: 3 2 1 0
biologické poškození černá – viditelné dřevní uhlí, fluorescence žlutá okrová –fluorescence žlutá
31
vzorek 3695: klerika zvětšení na mikroskopu 100x
Vzorek 3695, klerik5, zvětšení 100x OP/B
Vzorek OP/UV
Popis:
8 7 6 5 4 3 2 1 0
biologické poškození okrová šedočerná okrová bílá – fluorescence žlutá oranžově-okrová – bílá fluorescence zeleno okrová světlá světlešedá – nečistoty
3695,
klerika,
zvětšení
100x
32
vzorek 3691: pravé podpaží Krista zvětšení na mikroskopu 200x
Vzorek 3691, pravé zvětšení 200x OP/B
podpaží
Krista, Vzorek 3691, pravé zvětšení 200x OP/UV
podpaží
Krista,
Popis:
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
biologické poškození zlatá folie bílo – fluorescence bílo-žlutá bílá okrová – fluorescence žlutá zlatá folie červená – 2 vrstvy, fluorescence žlutá šedo-okrová okrová – podklad
vzorek 3698: ratolest zvětšení na mikroskopu 50x Popis:
7 6 5 4 3 2 1 0 Vzorek 3698, ratolest, zvětšení 50x OP/B
žluto-oranžová žluto-oranžová světlešedá – nesouvislá bílá bílá světlezelená hnědo-okrová kámen
33
vzorek 3697: skalka zvětšení na mikroskopu 100x
Vzorek 3697, skalka, zvětšení 100x Vzorek 3697, skalka, zvětšení 100x OP/B OP/M
Popis:
8
7
růžová – tenká, obsahuje olovnatý pigment (olovnatou bělobu nebo minium), malou příměs Fe okru prvkové složení dle REM-EDS: Pb, (Si, Al, Fe) okrová – transparentní, (na ní nečistoty) fluorescence na povrchu do modra , obsahuje vysoké množství organických látek, malá příměs olovnaté běloby, okru prvkové složení dle REM-EDS: Pb, (Si, Fe)
6 zeleno-šedá – obsahuje olovnatý pigment (pravděpodobně olovnatou bělobu), malá příměs okru prvkové složení dle REM-EDS: Pb, Al, Si, (Fe) 5
bílá - nesouvislá, fluorescence žlutá, obsahuje olovnatou bělobu
34
4 3 barytu
prvkové složení dle REM-EDS: Pb sv. okrová – obsahuje olovnatý pigment (pravděpodobně olovnatá běloba) prvkové složení dle REM-EDS: Pb, (Fe, Si, K, Al) šedá – obsahuje olovnatý pigment (pravděpodobně olovnatou bělobu), příměs prvkové složení dle REM-EDS: Pb, Ba, S (Si, Al)
2 1
0
černá – (pryskyřice) fluorescence do růžová , obsahuje baryt okrová - fluorescence modrobílá, obsahuje olovnatý pigment (olovnatá běloba),baryt, malá příměs olovnatého pigmentu (pravděpodobně minium) prvkové složení dle REM-EDS: Ba, S (Si, Pb), zrna: Ba, S kámen
Barevnost podstavce vzorek 3745: písmo zvětšení na mikroskopu 50x
Vzorek 3745, písmo, zvětšení 50x OP/B Popis:
10 žlutá 9 žlutookrová 8 hnědočervená 7 světlezelená 6 světlešedá 4 červenočerná 3 hnědá 2 hnědočerná – uhlíkatá čerň (kusy černého uhlí) světlešedá 1 0
35
vzorek 3746: hlava andílka zvětšení na mikroskopu 100x
Vzorek 3746, hlava zvětšení 100x OP/B
andílka, Vzorek 3746, hlava zvětšení 100x OP/UV
andílka
,
Popis:
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
světlešedá šedomodrá světlezelená okrovožlutá světleokrová – transparentní , fluorescence bílá – olej světleokrová světlešedá šedočerná – (jemnozrnný červený a černý pigment) světlešedá
Analýza pojiva nejstarších barevných vrstev Vzorek: 3694
Podle rozboru nejstarší barevné úpravy se jedná o mastnou temperu (vysýchavé oleje s příměsi proteinu), ve tmelu byl analyzován CaCO3 (plní spíše funkci levného pigmentu a plniva). Vysýchavé oleje jsou hlavním pojivem a proteiny pojivem podpůrným. Výsledky
Z výsledků průzkumu povrchových uprav je zřejmé, že socha i podstavec byla v minulosti povrchově barevně upravována, a to v několika fázích. Vzhledem ke složení nejstarších barevných vrstev je však zřejmé, že první dochovaná barevná úprava pochází až z konce 19. století. Ve vrstvách byl analyzován baryt (síran barnatý), který se v umělecké tvorbě začíná vyskytovat až v pozdější době. Této skutečnosti odpovídá i nález olejové vrstvičky nanesené na kameni, který odděluje pozdější barevné úpravy.
36
Barevné vrstvy jsou na bázi mastné tempery (převažují vysýchavé oleje, proteiny tvoří minoritní součást pojiva), hlavní součástí nátěrů tvoří síran barnatý, který plní funkci plniva a pigmentu. Barevné pojednání světce pravděpodobně odpovídá ikonografii jeho zobrazování.
Postup jednotlivých barevných úprav proběhl na konci 19.století pravděpodobně následovně. Na kámen byla nanesena okrová. Podle barev, které měly nakonec vzniknout, byla okrová tónována do různých odstínů (růžovookrová, hnědookrová, šedookrová, okrovobílá). Následně byla nanesena konečná barevnost někdy i v 2-3 vrstvách a provedena povrchová úprava (lakování, penetrace). Poslední vrstvou je disperzní úprava z 50. let 20. století. Co se týká korpusu Krista, bylo prokázáno zlacení plátkovým zlatem v 1-4 vrstvách podle umístění a stupně dochování. V rámci restaurování nebude provedena barevná rekonstrukce. Hlavní důvodem je, že socha nebyla původně pravděpodobně barevně pojednána a dochovaná barevnost pochází až z konce 19. století. Navíc je tato zachována pouze fragmentárně a na spoustě míst se již nejstarší barevnost nenachází a na jejím místě jsou pozdější barevné úpravy. Barevnost bude zajištěna a případně místy sjednocena retuší. Co se týká barevností písma podstavce, bude stávající zajištěna a podle potřeby doretušována.
37
9. Průběh restaurátorských prací Socha byla před započetím restaurátorských prací fotograficky zdokumentována (obrazová příloha). Stav před restaurováním byl zakreslen (grafická příloha 3).
9.1 Demontáž: Byla provedena na uvolněných částí drapérie. Všechny kovové čepy byly vyjmuty i s olovem. Rovněž měděný čep spojující části kříže byl i se sírou vyňat. Svatozář byla uvolněna z velmi tvrdého cementového tmelu.
9.2 Čištění: Povrch byl nejprve očištěn štětcem a skalpelem. Podařilo se tak odstranit hrubé nečistoty. Dále byly odstraněny dožité tmele a doplňky a vyjmuty kovové prvky. Byl aplikován Porosan. Pote byl povrch omyt regulovanou tlakovou vodou za připomoci kartáčků. Zbytky disperzního nátěru byli naměkčeny lihem a mechanicky odstraněny (skalpelem a hadrem). Popřípadě bez na měkčení za sucha ztenčeny skelným vláknem. Sádrovcová krusta byla naměkčena uhličitanem amonným 5% po dobu 24 hod, následně omyta. Na toto místo byl nanesen arbocelový zábal s destilovanou vodou.
9.3 Zpevnění: Po očištění a vyschnutí byl povrch zpevněn pouze lokálně Funcosilem 100, 300 a podle potřeby i 500.
9.4 Injektáž a lepení: Praskliny a dutiny byly nejprve zpevněny. Potě vyplněny syntetickou pryskyřicí Paraloidem B72. Ulomené části kamene a kovové prvky (čepy) přilepeny epoxidovou pryskyřicí. Při lepení třetího dílu podstavce (římsy) bylo provedeno bodové lepení v místech kolem čepu. Vzniklé dutiny byly vyplněny injektáží hmotou (Ledan), aby byla částečně umožněna prostupnosti vody a nedošlo k odmrznutí lepené spáry. Větší doplňky (ruka, část kříže, kamenné doplňky a svatozář) budou přilepeny až po osazení a původní místo. Systém osazení levé ruky sv. Jana Nepomuckého je zhotoven z nerezové trubičky, která je vlepena v lůžku původního čepu. Ve výdusku je vlepen proti kus nerezová kulatina, která se vsune do trubičky. Na konci jsou oba díly provrtány a zajištěny nerezovou závlačkou. A prázdný nálevkový kanálek bude zatmelen. V místě dotyku kamene s doplňkem je provedeno podpůrné lepení na dvou bodech.
9.5 Fixáž barevných úprav: Byla provedena pomocí Paraloidu B72 a podle potřeby přižehlena k povrchu kamene. Jen v místech, kde by její úplné uplatnění rušilo celkový dojem., byla retuší potlačena její barevnost.
9.6 Modelování doplňku: Větší chybějící časti byli nejprve vymodelovány v hlíně (nos, levá ruka sv. Jana Nepomuckého, hlava Krista). Podle nich byy poté provedeny doplňky v modifikovaném minerálním tmelu Graf. 6. Ruka byla zhotovena jako výdusek.
38
Forma zhotovena pomocí Lukoprenu a sádry. Materiál používaný při zhotovování tmelu byl použit na výdusek, pouze nebyl modifikován pomocí disperze Graf. 5. 9.7 Tmelení: Poté byly doplněny chybějící části a místa minerálním modifikovaným tmelem v bavě odpovídající povrchu okolního kamene. Takto zhotovené doplňky jsou svojí strukturou, barvou a fyzikálními vlastnostmi blízké originálu. Jsou rovněž reverzibilní (naměkčitelné pomocí acetonu) bez ztráty původní hmoty. Tmely bylyi nanášeny kovovou špachtlí na vlhký povrch. Po částečném ztvrdnutí seškrabány a zbroušeny. Doplněny byly zásadní části Graf. 8. tak, aby se dosáhlo tvarové jednoty díla.
9.8 Zhotovení a zlacení nové svatozáře: Nová svatozář byla zhotovena z nerezu ikonograficky správně s pěti šesticípými hvězdami Graf. 9. Na ní byla nanesena fermežová barva ve dvou vrstvách. Po zaschnutí mixtion a položeno plátkové zlato.
9.9 Retušování: Doplňky byly barevně sjednoceny s okolním povrchem kamene.
9.10 Hydrofobizace: Bude provedena až po osazení podstavce a sochy na původní místo.
Socha spolu s podstavcem bude převezena na původní místo, kde se umístí nový základ. Aby byl podstavec od základu odizolován, bude pod něj vložen souvislý olověný plech. Jednotlivé díly budou zajištěny nerezovými čepy. Socha světce bude obsahovat trubku, která se zasune nasucho na čep. Ten se zajistí nerezovou závlačkou Graf. 10.
39
10.Použité materiály a technologie Suché čištění: malířské štětce, skalpel, vysavač Mechanické čištění: sochařská dlátka, skelné vlákno, skalpel, el. vrtačka, vrtáky na kov Mokré čištění: regulovaná tlaková voda, kartáče, oplachování vodou, uhličitan amonný, arbocel (buničina) Chemické čištění: POROSAN je bezbarvý - čirý - koncentrovaný roztok kombinace algicidu a fungicidu v acetonu( AQUA obnova staveb s.r.o.) Zpevňování: konsolidační prostředky Funcosil Steinfestiger organokřemičitan v organickém rozpouštědle (fa Remmers)
100,
300,
500
Injektáž: Paraloid B 72, akrylátová pryskyrice na bázi kopolymeru etylmetakrylát -metylakrylát., Ledan Lepení: Epoxidovou pryskyřicí 1200 (Kittport Praha, s.r.o.) s zahušťovadlem SiO2 Aerosil 380 a přírodní křemitou moučkou a pískem (Sklopísek Střeleč a.s.), nerezové čepy Fixáž barevných úprav: Paraloid B72, silikonový papír a modelářská žehlička Modelování, formování a dusání doplňku: vytvoření tří hliněných a sádrových variant ruky, tváře Krista a nosu sv. Jana Nepomuckého (sochařská hlína, sádra, vybraná varianta ruky zaformovaná kaučukovou pryskyřicí (Lukopren N 1522) a sádrou. Materiál výdusku je shodný s tmelem, pouze není použito akrylátové disperze. Tmelení: minerální tmel na bázi bílého cementu, křemenné moučky a písku. Modifikovaný disperzí a probarvený světlostálými pigmenty. Nanášený špachtlí a po částečném ztvrdnutí přebroušeny. Poměr pojiva a plniva 1:4 tmelů Pojivo: Bílý cement (Hirocem, a.s., Rohožník,SK) Plnivo: přírodní křemitý písek a moučka (Sklopísek Střeleč a.s.),) Pigmenty: Světlostálé pigmenty (fa. Deffner & Johann) Záměsová voda: 8% vodný roztok akrylátové disperze Sokrat 2802 A (fa. Deffner & Johann) Zlacení: nerezová svatozář, barva fermežová (Unibal, Balak a.s.) Mixtion Dorer Le Franc a plátkové zlato (Grac spol. s.r.o.) Barevné retuše: Světlostálé pigmenty (fa. Deffner & Johann) pojené vodným roztokem akrylátové disperze Sokrat 2802 A (fa. Deffner & Johann) do 5% Hydrofobizace: Imesta IW 290
40
11. Doporučený režim památky Památka bude umístěna na své původní místo a vystavena působení atmosférických vlivů. Doporučujeme každé dva roky kontrolu účinnosti hydrofobizace a případně barevnou úpravu tmelů a doplňků. Nejdéle za deset let by měl být proveden nekonzervační zásah.
