UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Irena Blahníková

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011

Irena Blahníková

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Skrytá reklama a product placement v médiích Irena Blahníková

Bakalářská práce 2011

Prohlášení

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a také s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladu, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.

V Kutné Hoře dne 29. 3. 2011

Irena Blahníková

Mé poděkování patří zejména Mgr. Dagmar Magincové za její odbornou pomoc, rady a velkou trpělivost při psaní bakalářské práce. Rovněž děkuji rodině a přátelům za důvěru a podporu po celou dobu mého studia.

Abstrakt Práce bude věnována skryté reklamě a především product placementu v jednotlivých typech masových médií. První část se věnuje teoretické rovině reklamy, její historii, legislativě, samoregulaci a problematickým obsahovým prvkům. Druhá část se prakticky zaměří na výskyt skryté reklamy a product placementu v televizní a filmové tvorbě a tisku. Součástí je i vyhodnocení vlastního dotazníkového výzkumu příjemců mediálních sdělení.

Klíčová slova média, reklama, product placement, tisk, televize, film

Title Surreptitious advertising and product placement in media

Abstract The text is devoted to surreptitious advertising and product placement in the various types of mass media. The first part deals with the theory of advertising, its history, legislation, selfregulation and problematic elements of contant advertising. The second part focuses on practical appearance of surreptitious advertising and product placement in television and movies and press. Text also includes self assessment of the questionnaire survey of recipients of media messages.

Keywords media, advertising, product placement, press, television, movie

OBSAH

ÚVOD

1

1. HISTORIE REKLAMY

3

1.1 Starověk, středověk

3

1.2 Knihtisk a jeho přínos

3

1.3 Tištěné letáky

4

1.4 Tištěné noviny

4

1.5 Kalendáře

5

1.6 Samostatné inzertní časopisy

5

1.7 Revoluce, cenzura a návrat češtiny do tisku

6

1.8 Reklamní agentury, kanceláře

7

1.9 Obliba výstav, Jubilejní výstava 1891

8

1.10 Rozvoj reklamy za oceánem

9

1.11 Otevřenost společnosti Evropy technickému pokroku

11

1.12 Pohlednice jako nová propagační forma

12

1.13 Objev fotografie

12

1.14 Objev filmu

13

1.15 Dvacáté století přichází

14

1.16 Vývoj reklamy za oceánem

16

1.17 Rozhlas – nové médium

16

1.18 Přesycení trhu na západě a nedostatek na východě v 50. letech

17

1.19 Televize a její vliv na reklamu

17

2. LEGISLATIVA A ETIKA REKLAMY PO ROCE 1990 2.1 Nástroje právní 2.1.1 Soukromé právo

19 19 19

2.1.1.1 Obchodní zákoník

19

2.1.1.2 Občanský zákoník

20

2.1.2 Veřejné právo

20

2.1.2.1 Zákon o regulaci reklamy

21

2.1.2.2 Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání

21

2.1.2.3 Zákon o ochraně spotřebitele

22

2.1.2.4 Směrnice o audiovizuálních mediálních službách

23

2.2 Nástroje mimoprávní

24

2.2.1 Samoregulace reklamy

24

2.2.1.1 Rada pro reklamu

24

2.2.1.1.1 Orgány Rady pro reklamu

24

2.2.1.1.2 Copy Advice

25

2.2.1.1.3 Reklamní kodex

25

3. OBSAHOVÉ PRVKY REKLAMY

34

3.1 Podprahová reklama

34

3.2 Skrytá reklama

36

3.3 Product placement

38

4. PRODUCT PLACEMENT A SKRYTÁ REKLAMA V MÉDIÍCH 4.1 Product placement a skrytá reklama ve filmu 4.1.1 Sex ve městě: Film I 4.2 Product placement a skrytá reklama v televizní tvorbě 4.2.1 Teorie velkého třesku 4.3 Skrytá reklama a product placement v tištěném periodiku 5. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM

41 41 41 51 51 61 63

5.1 Koncové statistiky respondentů

63

5.2 Vyhodnocení výsledků

63

ZÁVĚR

70

RESUMÉ

73

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

74

PŘÍLOHY

Úvod Reklama se stala součástí každodenního života nás všech. I když ji už mnozí přijali a pokládají ji za nedělitelný prvek médií, stále je hojně diskutována, a to v profesionálních i veřejných kruzích. Televizní spoty, rozhlasové slogany i výrazné plakáty a inzerce se nám vkrádají do myslí více, než si připouštíme. Nejednou jsem slyšela názor: „Když běží reklamy, vypínám zvuk, billboardů a plakátů si nevšímám a inzeráty v novinách nečtu. Mě se to netýká.“ Jedná se však pouze o jednoduchý až utopický pohled na věc. Byť se snažíme vědomě odmítat to, co se nám reklamní kampaně pokouší podsouvat, podvědomí ovlivnit nemůžeme. To si dávno obchodníci uvědomili a ne náhodou investují do tzv. skryté reklamy a product placementu. S těmito formami reklamy mám profesní i osobní zkušenost. Už tři roky pracuji v mediální oblasti a mnohokrát jsem se setkala se situací, kdy bylo nutné násilným způsobem upravovat fotografie či přepracovávat články tak, aby nemohly být označeny za skrytou propagaci. Navíc jsem náruživým divákem tzv. kultovních seriálů a filmů, které pravidelně předvádějí mnoho komodit, aniž by je tak označovaly. Fakt, že tyto komodity jsou často diváky označovány za rušivé elementy ničící vizuální prožitek a narušující logiku příběhu, svědčí do jisté míry o jejich pravém účelu. Na druhé straně jsou tu ale i ti diváci, kteří si jich nevšímají, či je naopak považují za důležitý prvek ztvárnění reality, respektive za možnost, jak fikci k realitě přiblížit. Snaha po objasnění a pochopení této problematiky mne vedla k volbě tématu bakalářské práce, ve které jsem se zaměřila právě na skrytou reklamu a product placement a vytyčila si jako hlavní cíl porovnat oba druhy propagace a následně analyzovat četnost jejich výskytu v televizní produkci, ve filmu a okrajově i v tisku, s přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření, jež jsem provedla u skupiny respondentů reprezentující vzorek publika, které má v roli příjemce mediálních sdělení s uvedenými formami propagace zkušenost. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první se zabývám reklamou jako osobitým fenoménem. Vzhledem k oboru, který studuji, jsem se detailně zaměřila na její historii od prvních dokladů propagace ve starověku až po dnešní velkolepé kampaně. Ve druhé kapitole jsem se věnovala legislativní a etické stránce soudobé propagace. Třetí kapitola popisuje obsahové prvky obou zvolených typů reklamy a také reklamu podprahovou, jež se v posledních letech stala diskutovaným fenoménem. Ve čtvrté kapitole je hlavní téma nahlíženo prakticky: analyzovala jsem v ní filmové a televizní produkty a parciálně vznik mediálního sdělení pro tištěné periodikum v kontextu skryté reklamy a product placementu. Závěrečná pátá kapitola předkládá komplementárně k předchozí analýze popis výsledků 1

tematického dotazníku, který byl předložen padesáti pěti respondentům, žijícím na území České republiky. Součástí bakalářské práce jsou přílohy, obsahující zejména obrazovou dokumentaci k analyzovaným mediálním produktům.

2

1. Historie reklamy Přestože mnozí považují reklamu za zcela moderní záležitost, je ve skutečnosti stejně stará jako obchodní činnost sama. Její vývoj ale ušel dlouhou cestu, než se dostal k dnešním televizním a rozhlasovým spotům.

1.1 Starověk, středověk S prvními zmínkami o reklamě se setkáváme už ve starověku. Se vznikem trhů přišlo pokřikování obchodníků vychvalujících své zboží. Později se začali najímat k tomu účelu profesionální vyvolávači s bubny1. Jejich úkolem bylo strhnout na sebe pozornost a informovat nakupující o nabídce těch, kteří jim zaplatili. Za formu reklamy se dají považovat i štíty označující řemesla na domech. Nejstarším důkazem o jejich existenci je hliněná deska, nalezená při vykopávkách ve starověkém městě Memfis. Je na ní vyryto: „Zde žiji já, Rinos z Kypru, z milosti bohů obdařený uměním vyložit neomylně každý sen.“ Archeologové její stáří odhadli přibližně na 3000 let. Podobné štíty se používaly i Babylonské říši2 a dochovaly se dokonce i v ruinách starořímského města Pompeje. Ty již ovšem nenaznačovaly přítomnost pouze ctnostných řemesel (nově i firem). Dokazovaly existenci krčem s placenou společností i nevěstinců. Jejich počet byl velmi vysoký. Když byly zbytky města v 18. a 19. století zkoumány, došli tehdejší puritánští vědci vlivem těchto desek, ale i kreseb na venkovních zdech domů k názoru, že sopku Vesuv probudil Bůh, aby vytrestal pompejské obyvatele za jejich zhýralost. Moderní historici ale zjistili, že šíření erotiky a celková sexuální otevřenost byla pro staré Římany zcela přirozenou záležitostí a každodenní součástí života. Šlo o velmi žádané služby, a díky poptávce byly v rámci konkurence nabízeny a propagovány. Pompeje nebyly v tomto směru žádnou výjimkou. Ve středověku zůstává podstata reklamy prakticky stejná. Jediným zdrojem informací byli vyvolávači na trzích. Později byli k vidění běžně i v ulicích. Stále častější jsou vývěsní štíty. Ty na rozdíl od svých starověkých předchůdců začínají mít umělečtější vzhled a jsou nesrovnatelně větší.

1.2 Knihtisk a jeho přínos Přelom v oblasti reklamy přinesl objev knihtisku v průběhu 15. století. Tato nová technologie umožnila zrychlení výroby tiskovin a v podstatě neomezené množství každé

1 2

Jedná se o takzvanou jarmareční reklamu. Fungovaly spíše jako velké nabídkové tabule.

3

z nich. V příštích letech se nový způsob knihtisku rozšířil do celé Evropy3. Knihy rázem přestaly být pouze výsadou šlechty a bohatých měšťanů4. Začaly se objevovat i první akcidenční tiskoviny5.

1.3 Tištěné letáky Mezi výše zmíněné akcidenční tiskoviny patřily v první řadě letáky. Patrně nejslavnější důkaz nalezneme v historii jako Světový den reformace6, kdy Martin Luther vyvěsil na dveře kostela ve Wittenbergu svých 95 tezí v tištěné podobě. Postupně letáky dostávaly světštější formu. Kupříkladu poukazovaly na hledané lidi, označovaly zabavený majetek, přinášely oznámení z nejvyšších míst a propagovaly divadelní představení7. Podobně jich využívali i kočovní umělci, jako cirkusáci, akrobaté a cikánští herci. Ti k nim ale navíc přidávali veřejně ukázky svého umu v podobě efektních vizuálně atraktivních průvodů. Pro tehdejší společnost byla ale reklama nepřijatelná a opovrženíhodná, neboť nadmíru vychvalovat svoje zboží a poškozovat tak jiného řemeslníka odporuje nejen dobrým mravům, ale je to i z hlediska cechů proti danému právu. Právě cechovní organizace se stala největší překážkou ve vývoji reklamy. Cechy totiž určovaly cenu, množství i kvalitu výrobku, který se dostával na trh a mohl být prodáván.

1.4 Tištěné noviny Mimo reklamních letáků začaly po vynálezu knihtisku vycházet i noviny. Vůbec prvními tištěnými novinami byly Die Relation aller fürnemmen und gedenckwürdigen Historien. Vyšel díky Johannu Carolusovi roku 1605 ve francouzském Štrasburku. Pavla Vošáhlová ve své knize8 ale uvádí, že za první tištěné periodikum lze pokládat už Florentské noviny z roku 1536. Poté se začaly objevovat po celé Evropě. Roku 1702 začal v Londýně vycházet první deník. Měl název Daily Courant a vycházel pravidelně dalších třiatřicet let. O žurnalistiku se zajímali i největší čeští vzdělanci té doby. I přesto si ale Česko muselo počkat na své první tištěné noviny až do roku 1719. Dostaly název Český postilión, neboližto Noviny české. V některých studiích jsou zvané Pražskými poštovskými novinami9. Jejich vydavatelem byl knihtiskař Karel František Rosenmüller. Vycházely pravidelně v úterý a v sobotu. Věnovaly se světovým i 3 4 5 6 7 století. 8 9

Do Čech se tento způsob dostal na počátku 70. let 15. století. Guttenbergův styl tisku se používal takřka beze změn až do 18. století. Tiskoviny malého rozsahu. Označuje se tak den 31. října 1517. Tohoto druhu propagace pro své hry nadstandardně využíval i William Shakespeare na počátku 17. VOŠÁHLOVÁ, Pavla. Zlaté časy české reklamy. 1 vydání. Praha, 1999. 230 s. ISBN 80-7184-715-1. Periodikum s tímto název ale vydával Václav Matěj Kramerius o sedmdesát let později.

4

tuzemským politickým událostem a okrajově i bulvárním informacím z pražské společnosti10. Na poslední stránku některých čísel byly umístěny avertissments11. Se skutečným reklamním textem se čeští čtenáři setkali v čísle ze dne 16. června 1719. Propagoval Jeřábkovo knihkupectví v Praze12.

1.5 Kalendáře O noviny nebyl takový zájem, jaký by si vydavatelé přáli. Společnost jejich obsah pokládala za nedůvěryhodný. Kupříkladu Pražské poštovní noviny měly jen několik desítek předplatitelů a náklad na jedno číslo dosahoval sotva dvou set. Mnohem větší oblíbenosti se těšily kalendáře. Představovaly svým čtenářům moderní postupy ve vedení domácnosti. Dělaly reklamu novým výrobkům. Informovaly o rozvoji obchodu a upozorňovaly majitele na data důležitých akcí, jako byly jarmarky, výroční slavnosti, či velké trhy to nejen v Praze. Jejich popularita byla taková, že je v průběhu 19. století začaly vydávat na vlastní náklady i jednotlivé firmy. Postupem času se kalendáře vyvinuly z čistě informativního a propagačního materiálu v zábavnou četbu. Svou původní funkci si ale beze ztráty zachovaly. Vycházely ve dvou formátech, malý a velký, a těšily se veliké vážnosti a důvěryhodnosti.

1.6 Samostatné inzertní časopisy Kalendář byl ale pouze výběrovou a tím směrem dosti omezenou záležitostí a neplnil tak požadavky společnosti v oblasti čisté ničím nerušené reklamy. Začaly se proto rozmáhat inzertní časopisy. Nebyly ale žádnou novinkou. Samostatné inzertní noviny vycházely už v 17. století. První takový časopis začala v roce 1633 vydávat pod názvem Feuilles de bureau d´adrese kancelář Théophrasta Renaudota v Paříži. Podával pouze základní informace o výrobcích, název, výrobce a cenu. Krátce na to ve Velké Británii začal vycházet Intelligencer13. Ten už obsahoval více informací pro nakupující, včetně propagátorského popisování skvělých vlastností nabízené věci. V dalších desetiletích se k Francii a Británii přidalo ještě Prusko14. Na počátku 18. století nastoupil na pruský trůn Friedrich Vilém I. Vydal zákon i tzv. intelligencích15. Ty podle něj nesměly vycházet v politických listech, ale pouze ve státem

10 Knihovna Národního muzea má dodnes v úschově výtisky nejstarších českých novin, včetně toho nejvzácnějšího prvního. 11 Později přejmenované na INZERÁTY. 12 Dokazuje to, že knihkupci, stejně jako komedianti nebo zubaři, využívali možnosti propagace. Nepodléhali cechovní kontrole. První číslo vyšlo v roce 1637. 13 14 Německo. 15 Jiný výraz pro inzeráty.

5

řízených časopisech. Po Německu se inzertní noviny rozšířily i do Rakouska. Vídeňská zprostředkovací kancelář Versatz- und Frageamt vytvořila nový styl, zavedla zvláštní přílohu k novinám Wiener Darium16. Tato příloha neobsahovala pouze inzerci, ale i celkové zprávy z obchodu. Čechy na svůj inzertní tisk čekaly trochu déle. Až v roce 1753 zařizuje první zprostředkovací kancelář na našem území Frag- und Kundschaftsamt inzerci v novém týdenním oznamovateli17 Im Königreich Böheim. Na starosti jej měl tiskař a vydavatel Ignác Průša. Časopis původně přinášel i informace o křtech, svatbách a úmrtích, či známých osobnostech. Později se to ale omezilo pouze na inzerci. Když v roce 1774 převzal vedení časopisu Ignácův syn Vincenc, přibyly v něm naučné články o pěstování zeleniny, o zdraví i postupech ve výchově. Následovalo dlouhé období ticha. Až o více než sto let později vznikl na našem území reklamní časopis. Patřil Vilému Staňkovi a poukazoval na jeho velkoobchod s orientálním zbožím Maison. Dostal název Světem a kromě reklamy přinášel i zajímavé informace o zemích Dálného východu18. Mezi tím se ale inzertní a reklamní vývoj na několik desetiletí zastavil. Po opakovaném neúspěchu vydávat inzerci v češtině a následnými konfrontacemi Ferdinanda Schönfelda19 s manželi Krameriovými20, se totiž začalo tvrdit, že český jazyk obchodu nesvědčí.

1.7 Revoluce, cenzura a návrat češtiny do tisku Český jazyk se znovu začal prosazovat v revolučních 40. letech spolu s požadavky sociálními a občanskými. Po 15. březnu 1848 byla v českých zemích zrušena nejprve preventivní a krátce na to i represivní cenzura a zavládla absolutní svoboda tisku. Bohužel, porážka revoluce vedla k opětovnému zavedení kontroly. 4.března 1849 byla vyhlášena oktrojovaná ústava, ve které bylo mimo jiné pravidlo: „Každý má právo slovem, písmem nebo tiskem mínění své svobodně projevovati. Tisk nesmí se cenzuře podrobovati. Na zlé užívání tisku vydá se zákon odvetný“ . Ovšem několik dní po vydání této ústavy byly schváleny represivní zákony a vznikl nový tiskový patent, který znamenal radikální zhoršení. Především byla přijata takzvaná kauce, částka, kterou měl složit vydavatel listu. Ručila za možné soudy a pokuty. Většinou zcela propadla. Pohybovala se okolo 1000 až 300021 zlatých podle místa a 16 Poprvé se příloha objevila v roce 1707. 17 Od roku 1761 se objevuje pojem poptavárna. 18 Tento časopis se zároveň jako první pustil do rozlišování reklamní komunikace s muži a reklamní komunikace se ženami. Staněk vycházel z faktu, že právě ženy jsou nejčastějšími zákazníky. 19 Knihkupec, knihtiskař, majitel papírny a nakladatel Poštovských novin. 20 Václav Matěj Kramerius, vlastním jménem Valentin Kramérius, je považován zakladatele českého novinářství. 21 V roce 1852 byla kauce zvýšena na 5000 až 10 000 zlatých. Nato byly porotní soudy odstraněny a spory řeší pouze soudci. Porotci se totiž snažili noviny hájit.

6

počtu vydaných čísel za měsíc. Toto a další opatření z vojenského velitelství vedlo v Praze k zániku politických novin. Většina dalších novin, kde se vyskytoval český jazyk, byla zakázána. Stranou nezůstaly ani čistě zábavné a obchodní noviny. Zákony Bachova absolutismu v nich viděly politické a protirakouské tendence. Padesátá léta tisk utlačovala dál. Kupříkladu byla zavedena inzertní daň a novinářský kolek. Určité uvolnění přinesl tiskový zákon v roce 1862. Sliboval možnost pokroku. Placená inzerce v něm hrála důležitou roli coby zdroj příjmů novin. Tisk se vymanil z pravomoci policejních úřadů. Následně se ale kvůli němu musel podřídit soudům. Zůstala povinnost skládat kauce i výše zmíněná inzertní daň a novinářský kolek. Bylo přijato opatření, aby úřady mohly zkonfiskovat závadný tisk. Cenzura byla svěřena státním zastupitelstvím. Ta po prostudování jednotlivých článků rozhodovala o jejich obsahové závadnosti. Česká žurnalistika pod příslibem progrese zažívala největší politický útisk. Přes toto utlačování se do šedesátých let dostala velká vlna počešťování. Byť působila nenápadně. Častým úkazem byly překlady etiket a názvů výrobků. To vedlo k hledání nadnárodních názvů22. Ty se udržely dodnes. Velká změna přišla v sedmdesátých letech. Vyšel nový tiskový zákon. V průběhu let procházel novelizacemi a rušil zákony, které tisk omezovaly23. Každé ulehčení úředního tlaku na žurnalistiku se kladně projevilo na počtu českých novin24.

1.8 Reklamní agentury, kanceláře V této pohnuté době dochází také k rozkvětu reklamních agentur nebo lépe reklamních kanceláří. Jejich vznik se ale datuje o takřka dvě století dříve. Za první plně funkční reklamní kancelář lze považovat tu, která vznikla v první polovině 17. století v Paříži. Byla to výše zmíněná kancelář Théophrasta Renaudota. Agentury se postupně se rozšiřovaly po západní Evropě a na přelomu 17. a 18. století vznikly i na území rakouského císařství. V něm v této době zajišťuje reklamu tzv. zprostředkovací kancelář také výše zmíněná Versatz- und Frageamt. Sídlí ve Vídni a má na starost, stejně jako její předchůdkyně v ostatních státech, hlavně novinovou inzerci. Je nutné podotknout, že tyto agentury nefungovaly tak, jak jsme zvyklí dnes. Jejich reklama byla jen na bázi informativní. Dávaly dohromady a následně zveřejňovaly pouze základní fakta (název, cena ,popř. výrobce) o „propagovaném“ zboží. Ke klasické reklamně se dostaly až mnohem později. S příchodem průmyslové revoluce se rozvoj reklamy urychlil. Technický pokrok umožnil výrobu v masovém měřítku. K této výrazně rostoucí nabídce se však ne zcela dostačujícím způsobem zvedala poptávka. Proto byli 22 Hotel Excelsior, restaurace Triumph apod. 23 R. 1869 opětovné zavedení tiskových porotních soudů, 1874 zrušena inzertní daň, 1894 zrušena novinářská kauce a1899 zrušen novinový kolek. 24 Vznikl například časopis Hlas. Nejvýznamnější byly Národní listy, kde působil i Jan Neruda.

7

obchodníci nuceni přistoupit k opatřením, která by tuto situaci pomohla řešit. To začalo posouvat reklamu směrem k její dnešní podobě25. K významnému počinu v oblasti reklamních agentur se v roce 1855 rozhodl Ferdinand Haasenstein. V Altoně založil svou s vlastní inzertní kancelář. O devět let později otevřel její první pobočku ve Vídni a v roce 1907, už pod vedením Rudolfa Mosse, kancelář čítala padesát osm poboček po celém Rakousku – Uhersku. Jednalo se o první velké podnikání v tomto oboru. Reklamní agentury se postupně dostávaly od inzerátů ke skutečným reklamním manévrům. V druhé polovině 19. století začaly do tisku dodávat tzv. entrefilets, neboli články, které měly vypadat, že je nepíší inzerenti ani redakce, ale čtenáři. Nejčastěji měly podobu dopisu zveřejněného ve zpravodajské části. Referovaly o tom, jak je úžasné používat to či ono. Na konci příspěvku byl vždy odkaz na příslušný text v inzertní části26. Na konci 19. století se všeobecně radikálně zvýšily náklady novin a s nimi se zvýšil i počet reklam. Byly přítomny prakticky ve všech rubrikách. Agentury je dodávaly v mnoha podobách. Velké oblibě se těšily propagační povídky, pohádky a fejetony. Stranou nezůstala ani poezie. Byly tak položeny pevné a již nezanedbatelné základy vtíravých reklamních sloganů a při dramatizaci27 jednotlivých příběhů i reklamních spotů. Kanceláře napomáhaly i celkovému rozvoji všech tiskovin, jako byly letáky, různé prospekty, nebo ceníky. Díky pobočkám jednotlivých agentur se reklama stává mezistátní. Využívají je hlavně ty podniky, které vyvážely zboží daleko za hranice, například kosmetický a textilní průmysl.

1.9 Obliba výstav, Jubilejní výstava 1891 Přestože byla reklama pokládána za urážející a nemravnou a mnohé pokusy o ni28 stále ještě krachovaly, rostl zájem o mezinárodní i vnitrozemské průmyslové výstavy. Důvodem byl i jejich nezanedbatelný politický rozměr. Od poloviny 18. století byly již výstavy pravidelné a staly se oblíbenou zábavou veřejnosti. V roce 1754 uspořádal hrabě Rudolf Chotek na svém zámku ve Veltrusích průmyslovou výstavu. Jeho pohnutkou bylo hlavně povzbuzení výroby a obchodu na našem území. V rodinné tradici pokračoval i Karel Chotek. Jeho zásluhou byly pravidelně pořádány hospodářské výstavy a pod jeho patronátem byla založena i Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách. V průběhu 19. století se výstavy rozšířily do velkých měst

25 Na konci století začala být vlivem tohoto pokroku reklama přijímána za součást obchodu i všedního života. Stále ji ale většina veřejnosti brala jako nutné zlo. 26 Inzerát na entrefiletem propagovanou věc nebyl nijak odlišný od ostatních. 27 Hry byly k vidění hlavně na jarmarcích. Kromě reklam se zabývaly i aktuálním děním a svérázným způsobem jej přibližovaly lidu. 28 Časopis Reklama vycházel pouze v roce 1895.

8

Evropy29. Doprovázely významné události jako korunovace30, svatby v královských rodinách a podobně. V roce 1873 byla uspořádána světová výstava ve Vídni. Ta vyvolala národnostní bouře, neboť čeští obchodníci o ní nebyli informováni a nemohli tak propagovat své zboží. Jako reakci chtěli uspořádat ryze českou výstavu. Nejprve byla plánována na rok 1879. Poté byla přesunuta na 188731. Ani tento rok nebyl přijat. V listopadu 1888 byl proto ustaven výbor pro přípravu výstavy32. Takřka okamžitě bylo přijato rozhodnutí, že výstava se bude konat v Praze v roce 1891 jako připomínka stého výročí Zemské průmyslové výstavy u příležitosti korunovace Leopolda II. a bude vlivem toho nazývána Jubilejní výstava. Pražští němečtí podnikatelé ale nesouhlasili. Na protest ukončili spolupráci na organizaci akce v domnění, že Češi se bez jejich pomoci neobejdou a přípravy se zastaví. Ty se ale naopak urychlily a Češi navíc dostali možnost velkolepým způsobem prezentovat českou hospodářskou dovednost. Výstava byla zahájena 15. května 1891 a ukončena 18. října toho roku. Navštívilo ji přes dva a půl milionu návštěvníků. Významně posílila sebevědomí Čechů a ukázala potenciál, který má národ v průmyslu a obchodu. Výstava napomohla vývoji fotografické žurnalistiky. Byla pravidelně dokumentována najatými fotografy. Rudolf Bruner-Dvořák zde dokonce vytvořil první fotografickou reportáž v české historii. Sledovala pád horkovzdušného balonu Kysibelka. Po této velké akci byly pořádány po celé zemi menší obecné i specializované, české i německé výstavy. Na přelomu století se staly velkou módou a jejich návštěva byla brána jako národní povinnost33. Jsou populární dodnes.

1.10 Rozvoj reklamy za oceánem V průběhu 19. století se rozmohl pojem „Americká reklama“. Označovala lživou nebo přesněji řečeno podvodnou reklamu. Přesto to ale byly právě Spojené státy Americké, kde se reklama rozvíjela nejrychleji. Začalo to už v době bezprostředně po skončení války o nezávislost34. Američané toužili nejen po soběstačnosti v politice, ale přáli si ji mít ve všech oblastech produktivity. Začali nakupovat výhradně domácí zboží. Vyhýbali se zahraničnímu zboží, zejména britskému. Většina výrobků se vyráběla v domácnostech, ve městech nebo na 29 R. 1851 mezinárodní výstava v Londýně, 1867 mezinárodní výstava v Paříži, 1873 mezinárodní výstava ve Vídni atd. 30 Roku 1791 při korunovaci Leopolda II. proběhla v Klementinu Zemská průmyslová výstava. V roce 1836 byla u příležitosti korunovace Ferdinanda V. českým králem uspořádána Moravsko-slezská korunovační výstava. 31 Mezitím se Češi zúčastnili výstavy v Budapešti roku 1885, což jejich snahu ještě zesílilo. 32 Zasedali v něm Richard Jahn, František Křižík, Emil Kubinzky, Václav Nekvasil, Karl Umrath, Josef Wohanka a hrabě Zedtwitz. 33 Mnohé z nich byly proto zaměřeny národně a předváděly kroje, zvyky i lidová řemesla. 34 Odehrávala se v letech 1775-1783 mezi Královstvím Velké Británie a třinácti koloniemi v Severní Americe. Skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických, tzv. pařížským mírem.

9

vesnicích, kde spotřebitelé bydleli. Výměna zboží mezi regiony zatím neexistovala. V jednotlivých místech obchodu ale vznikala veliká konkurence, proto vývoj reklamy byl několika násobně rychlejší než na území Evropy. Propagace se ze začátku zaměřovala hlavně na obchod s otroky, prodej půdy a v té době velmi lukrativní hromadnou dopravu. K vidění byly inzeráty v novinách, letáky a pomalu se do obliby dostávaly i plakáty. Noviny v této době připomínaly spíše brožury. Zabývaly se pouze děním ve svém regionu. Ostatní přehlížely. Existovalo jich pouze několik a reklama v nich byla limitována. Délka inzerátu byla omezena na několik řádků a ještě dlouho se k nim nesměla přidávat ilustrace. Některé novinové plátky začaly dokonce omezovat i časovou lhůtu uveřejňování inzerátů. Nejčastějším časovým horizontem byly dva týdny. Důvodem toho byl nedostatek papíru a snížení znevýhodnění menších obchodníků, kteří si nemohli dlouhodobou reklamu dovolit. Na přelomu 17. a 18. století byla novinová reklama již zkrácena pouze na kratičké, ale o to poutavější fráze, které se snáze dostávaly do podvědomí veřejnosti. Jedná se o předchůdce dnešních sloganů. Postupně se vývoj reklamy zpomaloval, ale stále byl oproti Evropě výrazně napřed. O zrychlení rozvoje médií se v roce 1846 postaral Richard March Hoe35. Jeho velmi výkonná tiskařská rotačka změnila technologii tisku a urychlila jej. Rotační princip byl znám již dříve, ale nebyl využíván. Další obrovský skok přišel v USA s občanskou válkou. William Bullock vycházel z vynálezu svého předchůdce a v roce 1865 zavedl formu nekonečného pásu papíru pro výrobu tiskovin. Po skončení války došlo k velikým změnám v obchodu. Bezprostředně po porážce Jihu skončilo období domácí a regionální výroby a započala se hromadná průmyslová produkce. Se vznikem továren výrazně klesl zájem o podomácku vyráběné produkty. To vše ještě podtrhl zrychlený rozvoj železnic, které usnadnily rozvoz zboží po celém území Spojených států. Dalším důležitým aspektem byl vstup žen do obchodu36. Když během války byli muži na bojištích, ženy zastávaly jejich posty. Mnohé z nich neodešly z čela firem ani po podepsání míru. Navíc, i přes nezanedbatelné válečné následky, vzrostl počet obyvatel takřka na dvojnásobek. USA teď čítaly skoro osmdesát milionů lidí. S tím vzrostla poptávka po novém zboží ze zámoří, včetně toho britského. Oblibě se těšily nové vynálezy jako šicí stroj, žárovka, psací stroj, ale i postupy v bankovnictví37. Celkově se změnil životný styl lidí. Tyto změny k nepoznání změnily postupy reklamy. S možností rozšíření trhu bylo nutné zajistit si zájem zákazníků hned v počátcích. Proto byly výrobky nově opatřeny líbivými obaly, názvy a 35 Tento inovátor se o vývoj tisku zasloužil ještě v roce 1870, kdy zkonstruoval stroj, který umožňoval vytisknout stránku najednou z obou stran. 36 Bylo to pokládáno za nestoudnost, přesto se ženy stále častěji ukazovaly v popředí obchodních společností. 37 Bezprostředně po válce přestali lidé hlavně z poraženého jihu na krátkou dobu využívat dříve oblíbenou možnost úvěru. Slogan „War is over. Don’t ask for credit!“ byl k vidění takřka v každém obchodě.

10

logy38. Vedlo to ke vzniku papíren po celých USA. Jako dobrý obal byly brány také kovové krabičky39. Reklama se poprvé v historii stala hromadným prostředkem prezentace výjimečnosti jednotlivých produktů. Došlo také ke změnám v oblasti tiskovin. Časopisy sice v té době existovaly, bylo jich však málo a zaměřovaly se převážně na literaturu. Tiskly se v nich romány na pokračování. Pro reklamu byly zcela uzavřeny. F. G. Kinsman40 si ale uvědomoval možnosti, které skýtala moderní reklama v časopisech. Začal vydávat periodické tiskoviny41, do kterých nechával viditelně a bez cenzury umísťovat reklamy. Svá periodika ozvláštňoval články s náboženskou tematikou a tím je dostal do oběhu rychleji. Jeho úspěch zajistil, že se reklama začala krátce na to objevovat i v jiných časopisech a nenávratně se tak změnil jejich vzhled i účel. Další výraznou postavou reklamního vývoje byl Montgomery Ward42. Ten přišel s myšlenkou katalogů s nabízeným zbožím. Představoval si, že si zákazníci v klidu domova vyberou, co chtějí a objednají si to poštou ze skladů firmy. V roce 1872 vydal první katalog. Jako zkušený obchodník věděl, že využije - li obrázky a barvy, zvýší se tržby. Je pokládán nejen objevitele novodobého katalogového prodeje, ale i zakladatele moderních metod v tištěné reklamě43. Kinsmanovy časopisy a Wardovy katalogy ovlivnily i vhled novinové reklamy. Na konci 19. století přešla od krátkých sloganů ke kombinaci textu a obrazu, a tak zůstala dodnes. Je nutné zmínit, že americký vývoj reklamy zařizovali tzv. reklamní zprostředkovatelé44. Ti pracovali pro tehdejší velká média a dostávali za svoji práci značné platové ohodnocení. Jejich původním úkolem bylo zajistit takovou propagaci, aby na novém velkém trhu produkt obstál. Postupem času se počet zakázek a nároky na kvalitu reklamy zvětšovaly. Původní zprostředkovatelé – jednotlivci si začali najímat pomocníky, a začaly tak vznikat celé firmy.

1.11 Otevřenost společnosti Evropy technickému pokroku Zatímco vše zmíněné v části 2. 10 se podílelo na radikální změně společnosti ve Spojených státech amerických, obyvatelé „starého kontinentu“ se až do přelomu 18. a 19. století vyhýbali technickému pokroku a řídili se heslem. „Co bylo dobré pro minulé generace, bude dobré i pro budoucí.“ Nadšení z pokrokové techniky se šířilo po Evropě citelně pomaleji než za oceánem, byť nejvíce konstrukcí vznikalo právě na jejím území. Nové stroje se ale 38 Do této doby byla většina věcí prodávána kusově nebo podle váhy. 39 Byly ovšem nákladné a někdy zvyšovaly cenu i o třetinu. 40 Pocházel z Agusty v americkém státě Main. Vlastnil výjimečně dobře prosperující firmu, které plnila lahvičky patentními léčivy. Patřil mezi nejváženější občany města Augusty i státu Main. 41 Jednalo se zpočátku o měsíčníky. Později vznikly i týdeníky. 42 Obchodní zástupce jedné z největších chicagských textilních firem. 43 Používání barvy a věrohodných obrázků všech nabízených produktů. 44 Zámořští předchůdci reklamních agentur.

11

nakonec i zde staly určitým druhem módního trendu. Do naší oblasti se dostal sice o něco později45 než do západních států, ale rychle vyrovnal krok. USA ale zůstaly v technice trvale napřed.

1.12 Pohlednice, jako nová propagační forma V druhé polovině 60. let se novým hitem v oblasti propagace staly tzv. dopisnice, neboli korespondenční lístek. Vycházejíce z logiky, že dopisnice projde rukama mnoha lidem, vytvořili tehdejší návrháři a obchodníci pohlednice. Začaly se šířit v 70. letech 19. století a těšily se oblibě hlavně na území Rakouska. Zpočátku byly ale málo atraktivní. Tiskly se na nekvalitní papír a obrázky, které byly nejdůležitějším aspektem, byly malé a mnohdy se nedalo rozpoznat, co znázorňují. Velký rozmach přišel až díky světové výstavě v Paříži 188946. Nejen, že vznikaly pohlednice jako upomínkové předměty přímo z dění výstavy, ale vzhledem k očekávanému vysokému počtu návštěvníků47, kteří se sjedou do Paříže, si své reklamní pohlednice pořizovaly i hotely, restaurace, kavárny, bistra a dokonce i některé známé módní salony.

1.13 Objev fotografie Vývoj fotografie se započal už ve 20. a 30. letech 19. století, kdy na zachycení reality pracovali

nezávisle

na

sobě

Nicéphore

Niepce, William

Fox

Talbot, Hippolyte

Bayard a Hércules Florence a Louis Jacques Daguerre. Každý z nich měl svůj vlastní způsob postupu a každý uspěl. Už ve 20. letech pořídil Nicéphore Niepce několik snímků formou heliografie48. William Fox Talbot, Hippolyte Bayard, Hércules Florence a Louis Jacques Daguerre pracovali na svých teoriích ve 30. letech. Vzájemně sledovali svou práci a soutěžili o úspěch. William Fox Talbot přišel s kalotypií49. Hippolyte Bayard patentoval vlastní fotografický proces pod názvem přímý pozitivní tisk50. Hércules Florence zdokonalil obecně

45 Až po polovině padesátých let 19. století. 46 Jedná se o desátou světovou výstavu a zároveň čtvrtou, jejíž hostitelkou se stala Paříž. Zahájena byla 6. května a skončila 31. října 1889. Jako téma si organizátor výstavy Jean Charles Alphand zvolil Velkou francouzskou revoluci, neboť se akce konala v roce jejího 100. výročí. Pro tuto událost byla mimo jiné vybudována Eiffelova věž a zúčastnil se jí například Thomas Alva Edison. 47 Výstavu navštívilo 32,3 milionů lidí. Vystavovatelů bylo přes 60 tisíc ze třiceti pěti zemí. 48 Heliografie je nejstarší fotografická technika pro zhotovení kontaktních reprodukcí grafických listů a snímků z camery obscury. Tato metoda je založena na citlivosti přírodního asfaltu a kombinaci chemické sloučeniny a slunečního světla. Nejstarším dochovaným snímkem je Pán s koněm z roku 1825. 49 Dvoustupňový proces rozmnožování snímků, který první používá formu pozitiv – negativ. Její vyspělejší forma později nahradila daguerrotypii. 50 První technika typu pozitiv – pozitiv.

12

známou teorii pozitiv/negativ a Louis Jacques Daguerre využíval daguerrotypii51. Přestože byla fotografie do médií a reklamy uvedena až o minimálně padesát let později, jsou tito vědci považováni za významné průkopníky. Dalším výjimečným mezníkem ve vývoji fotografie je rok 1868, kdy John Wesley Hyatt vyrobil z celuloidu první fotografický film a nechal si jej v USA patentovat. Od 19. let později jej zdokonalil reverend Hannibal Goodwin52. Poté se fotografie rozšířila a už na počátku 20. století měla spoustu fanoušků. Vznikaly časopisy (např. Fotografický obzor), které se věnovaly pouze snímkům a novinkám ve foto technikách. Fotografie našla své uplatnění i ve vědě, či armádě. Její propagační funkce byla odhalena takřka okamžitě a snímky se tak na konci 19. století staly nepostradatelnou a stálou součástí reklamy.

1.14 Objev filmu O rozvoj fotografie se mimo výše zmíněné vědce zasloužili i bratři Auguste a Luis Lumiérové. Objevili metodu, při které se užívá autochrom, a napomohli tak vytváření barevných fotografií. Nebyl to však jejich nejvýznamnější počin. Lumièrové už v polovině devadesátých let 19. století vynalezli kinematograf53. První soukromé filmové představení proběhlo 22. března 1895. Veřejně ale svůj výtvor uvedli až 28. prosince téhož roku v pařížském Grand Café. Představení bylo zahájeno promítáním jejich prvního sotva tři čtvrtě minutového filmu s názvem Sortie de l’usine Lumière à Lyon54. Ten byl pomocí kinematografu natočen už o rok dříve Léonem Boulym, který po svém neúspěchu55 začal s bratry spolupracovat. Vynálezci ale považovali kinematografii za hotovou záležitost. Neviděli v ní do budoucna žádnou možnost progrese. Jiného názoru byl jejich obdivovatel Georges Méliès. Zatímco jeho předchůdci zachycovali na kinematograf pouze skutečnost, on využil svých divadelních a zkušeností a vnesl do kinematografie nejen fikci, ale i první efekty. Stal se tak velkým průkopníkem filmového umění a s určitostí stojí spolu s Lumièrovými a Boulym u největších základů filmové propagace a reklamních spotů. Na ty si lidstvo ale muselo počkat až do vynálezu a obecného rozšíření televize56. Ani Češi nezůstali v kinematografii pozadu. Už v

51 Technika vycházela z heliografie, obraz byl exponován přímo na lesklý stříbrný povrch pokrytý světlocitlivou vrstvou halogenidů stříbra vzniklou usazením jodových výparů. 52 Metoda na výrobu pružného svitkového filmu spočívala v principu vrstvy želatiny bromidu stříbrného na celuloidu. Později ji použil Thomas Edison ve svém kinematoskopu. Fotografický film se i přes digitalizaci používá v klasické fotografii dodnes. 53 Lze o něm hovořit jako o první promítačce živých obrazů. Byl patentován v 1894. 54 V překladu Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny v Lyonu. 55 Pokusil se patentovat svůj vlastní kinematograf už v roce 1892. Bohužel neměl finance k úhradě patentového poplatku. 56 Tento proces započal už ve 20. letech 20. století.

13

prosinci 1896 se v hostinci U Saského dvora v Hybernské ulici mohli pražští občané potěšit pohledem na pohyblivé obrázky z dílny bratří Lumiérových. Promítání navštívil Jan Kříženecký a byl vynálezem tak uchvácen, že mu zasvětil svůj další život. Spolu se spolužákem Josefem Františkem Pokorným studovali kinematograf a jeho celkovou funkčnost a bezprostředně poté začali natáčet vlastní filmy. Jejich snažení nezůstalo bez odměny dlouho a už 19. června 1898 předvedli na pražské Výstavě architektury a inženýrství své počiny dokumentárního rázu, z nichž jeden zachytil aktuální dění na výstavišti a diváci tak viděli, jak rychlá je kinematografie v oblasti šíření zpráv.

1.15 Dvacáté století přichází Velké vynálezy 19. století se pomalu rozšiřovaly a ze zázraků se měnily v každodenní potřeby. Svět se díky novým technickým prostředkům zmenšil. Reklamní svět se ztotožnil s novým stoletím a rychle se objevovaly další postupy propagace. Jednou z nejvýraznějších novinek byli nosiči reklam. Předchůdci dnešních kostýmovaných pouličních maskotů u sebe měli cedule s obrovskými poutavými nápisy. Zpočátku se takto prezentovali kameloti novinových plátků. Na poutači měli napsánu nejdůležitější zprávu a procházeli po nejfrekventovanějších ulicích. Později se touto reklamou prezentovaly obchodní domy, hotely, ale i malé obchody. Dalším hitem se stal neon. V USA se už v roce 1905 začaly používat neonové světelné nápisy a poutače57. Jejich průkopník byl ale už v 19. století bavič a obchodní genius Phineas Taylor Barnum58. Ten pro propagaci svých vystoupení používal jednoduché svítivé nápisy zcela běžně už o třicet let dříve. Těsně po roce 1905 se neon začal hojně používat i v Evropě. Do Československa se ale svítivé nápisy vlivem malé progresivnosti Rakouska-Uherska a 1. světové války dostaly až v roce 1919. Tehdy se rozšířily po pražských obchodních vitrínách. Velkého skoku dosahuje i oblast grafické reklamy. Už na konci 19. století přestala být anonymita autora plakátu či inzerátu na prvním místě a mnozí známí malíři se zapojovali do reklamní branže. Vysokou úroveň měly plakáty pro výstavy obrazů, divadelní hry, ale i knižní trh. Například Viktor Oliva vytvořil litografii pro Topičův salon. Arnošt Hofbauer načrtl plakáty pro první dvě výstavy skupiny Mánes. Stranou nezůstal ani Vojtěch Hynais a pomohl s propagací Národopisné výstavy a Zemské jubilejní výstavy. Alfons Mucha se pouštěl do obecnějších a trvalejších projektů. Navrhoval plakáty pro různé významné firmy. To vše postoupilo a ještě se ustálilo ve 20. století. Častým motivem byly detaily postav,

57 prvky. 58

Pojem Neon Signs se užívá dodnes, byť byl neon dávno nahrazen méně nebezpečnými a levnějšími Je průkopníkem mnoha postupů a triků v reklamě, včetně reklamy skryté a podprahové.

14

většinou ve formě odhalených žen a stále oblíbenějších antických bohů. Ti jednoduše a efektně naznačili v jakém oboru propagovaná firma působí. Vystřídali kritizované a přežité roztomilé dívenky s lučním kvítím a barokní andílky, jež byli jakýmsi retro hitem v 19. století. Bohužel po roce 1905 se dostal do popředí v reklamním průmyslu kýč, to mělo za následek, že o studované známé osobnosti a jejich uměleckou tvorbu na plakátech přestával být zájem, opadl. Opět nastoupila doba anonymity. Ovšem na rozdíl od první poloviny 19. století, autoři se pod svá díla podepisovali. Nikdo však jejich jména neznal a ani znát nechtěl. Najímaní návrháři na rozdíl od uměleckých kapacit sice splňovali podmínku rychlé tvorby59, ale návrhy měly nesrovnatelně horší kvalitu. Obchodníci ale neprotestovali. Řídili se heslem „I špatná reklama je lepší než žádná!“. Zdenko Šindler ve svém pojednání Moderní reklama60 naznačil, že se začala odlišovat reklamní doporučení pro venkov a pro město. Tím docházelo k prvnímu dělení cílových skupin v obchodě, k tzv. segmentaci trhu. Podle něj také reklamu počátku 20. století nadobro opustila vážnost a oblíbenosti se těší žertovné slogany. Dále jsou populární secesní a exotické motivy a hlavně výrazné kombinace barev. Toto absolutní podlehnutí kýči urychlilo proces odlivu známých umělců z řad návrhářů reklamy. Jak již bylo výše uvedeno, po textové stránce se reklama také měnila. S rostoucím vlivem tisku a vývojem grafické stránky se textové doplnění reklamy na plakátech odsouvalo do pozadí. Z původních souvětí z první poloviny 19. století se stávaly krátké slogany a u některého druhu zboží (Coca Cola, pasta Odol) se dostaly až na jedno slovo, většinou přívlastek. V této době se také poprvé objevuje doporučení. Například na reklamním prospektu o zubní pastě Thymolin bylo mimo krátké veršovánky zveřejněno i doporučení Spolku českých zubních lékařů o kvalitě. Nešlo ale o ojedinělý úkaz. Celkově lze shrnout, že příchod přelomového 20. století znamenal proměnu nákupního chování společnosti. Zatímco v 19. století se zákazníci zajímali především o užitečnost, solidnost a trvanlivost výrobku, s 20. stoletím se do čela zájmu dostala módnost výrobku, jeho prestiž a také pohodlí, které měl výrobek uživateli přinést. Přes tento pokrok ve vtahu společnosti k propagaci, ale nebyla stále společensky únosná reklama řvavá, vtíravá, nebo ta, která využívá křesťanských náboženských symbolů61. Celkově byla reklama brána jako vhodná pouze pro velkoprodej ve velkoměstech. To na našem území ale splňovala sotva Praha. Výše jmenované odmítané druhy propagace se nakonec začaly prosazovat. U nás byly společensky přijaty až před první světovou válkou.

59 Na začátku 20. století rychle rostl počet tiskáren a konkurence sílila. Byla nutná rychlá práce. 60 Vydáno v Praze v roce 1906. Srov. in VOŠÁHLOVÁ, Pavla. Zlaté časy české reklamy. 1 vydání. Praha, 1999. 230 s. ISBN 80-7184-715-1. 61 V tomto případě hrála roli pověrčivost. Lidé věřili, že taková reklama automaticky povede ke ztrátě zákazníků a kvality zboží.

15

1.16 Vývoj reklamy za oceánem Zatímco Evropa podléhala reklamně, Spojené státy americké už měly období reklamního boomu za sebou a už před první světovou válkou ji začaly kontrolovat a regulovat. Důvodem bylo to, že se na trhu začaly objevovat nebezpečné výrobky, hlavně z řad léčiv, které neprošly prověřením. Reklama na tyto léky byla plná neověřených údajů, což americkou vládu donutilo v roce 1906 vydat vůbec první zákon o praktikách reklam. To ale pohoršilo zadavatele reklam. Prohlašovali, že tento zákon poškozuje dlouho budovanou dobrou pověst reklamní branže. Následně v roce 1912 založili Better Business Bureau, u nás známou Bergerův Obchodní Výbor. Tato korporace je dodnes činná a funguje v oblasti samoregulace reklamního odvětví. Soustřeďuje pod sebe významné firmy USA i Kanady. Pro přesnější údaje v regulaci reklamy byl ještě dva roky na to založen Úřad pro kontrolu nákladu. Byť byl americký tisk velice rozvinutý, vedení některých novin netušilo, kolik výtisků obsahuje jeden náklad, natož jaká je jeho prodejnost. Po skončení první světové války se ekonomika těžko vzpamatovávala z proválečné výroby a vítězné i poražené státy se zadlužovaly. Hospodářství USA však nebylo válkou tolik zasaženo a náskok Spojených států před ostatními vzrůstal. Na burze v New Yorku se začalo obchodovat pomocí investic financovaných úvěrem. Následkem toho bylo nadhodnocování firem a nereálný růst cen jejich akcií. O ty postupně přestal být zájem. Vrchol nastal v pátek 24. října 1927, kdy bylo k prodeji neúspěšně nabídnuto přes dvanáct milionu akcií. O den později burza vyhlásila krach a odstartovala tak velkou hospodářskou krizi. To vyvolalo dojem, že je nutná další regulace propagace, a bylo přijato několik zákonů norem a novelizací pro tento obor. Většina z nich byla z hlediska lidí z reklamní branže zcela nesmyslná, byť ony zákony měly zařídit větší přesnost ve sledování cílových skupin a jejich reakcí na reklamu a zvýšit tak efektivitu procesu.

1.17 Rozhlas – nové médium Velkým hitem první poloviny 20. století se stal rozhlas. Za první rozhlasové vysílání je pokládán přenos snímaný Leem le Forestem z Metropolitní opery v New Yorku. Posluchači si vyslechli Bizettovu operu Carmen. V příštích deseti letech se vysílá pravidelně v případě důležitých událostí. Významných momentem v historii rozhlasu se stal 1920, kdy se veřejnost bezprostředně po sečtení hlasů skrze něj dozvěděla, že demokrata Woodrow Wilsona nahradí v prezidentském křesle republikán Warren G. Hardiny. Poté se rozhlas stal běžnou součástí života. Rádiový přijímač byl cenově dostupný masám a představoval velký potenciál v oblasti kultury i reklamy. V roce 1922 začala vysílat v Anglii první stanice, BBC. Československo nemuselo na rozhlas dlouho čekat. 18. května následujícího roku odstartoval v Praze – Kbelích 16

své vysílání český rozhlas RadioJournal62. Možnost oslovit větší počet lidí najednou a představit svůj výrobek či firmu rázem využívalo mnoho obchodníků. Rozhlas ovšem vyžadoval přesnější statistiky. Mimo prodejnosti v oblasti velkoobchodu i maloobchodu a názorů spotřebitelů, bylo nutné hlavně zjistit, která věková kategorie stanici poslouchá.

1.18 Přesycení trhu na západě a nedostatek na východě v 50. letech Po druhé světové válce se západní ekonomika snažila vymanit z válečného stavu a rychle se rozrůstala. Spotřebitelé měli velký zájem o dovozové zboží bývalých spojenců. Tento růst se zastavil až v polovině padesátých let. Nové technologie se pomalu rozšiřovaly do domácností a výrobky, které byly dříve jedinečné, měly spoustu alternativ u jiných značek. Vzrůstala konkurence a s ní nátlak na reklamní manažery. Ti si odvodili, že vzhledem k vysokému počtu firem a výrobků, je nutné dělat pravidelně v krátkých časových intervalech průzkumy veřejného mínění o funkčnosti výrobků, reklamy i aktuálních módních trendech. Reklama se stala novým vědním oborem. Začaly vznikat reklamní agentury, jak je známe dnes. Při tvorbě reklamy sledovaly pokrok médií a přizpůsobovaly jim podobu a efektivitu reklamy. Pravidelně si zjišťovaly účinek reklam na trh a mimo jiné začaly využívat znalosti z obecné psychologie. Ve východním bloku byla situace naprosto opačná. Reklama byla pouze politicky orientovaná. Obchody byly zestátněny a veškerá konkurence potlačena.

1.19 Televize a její vliv na reklamu Nejrychleji se vyvíjejícím a nejsledovanějším médiem byla televize. Ta jako reklamní médium jednoznačně předčila rozhlas a otevřela propagaci možnost efektivnějších vizuálních prezentací pro širokou veřejnost. Komerčně se začala využívat už ve třicátých letech 20. století. Vznikaly pravidelné stanice a postupně se televize dostávala do domácností. Tento proces však trval více než třicet let. V padesátých letech se mezi tvůrci reklam započala soutěž o nejlepší televizní spot a ta trvá dodnes. Vycházejíce z toho, co už znali z rozhlasové a fotografické reklamy, vytvářeli krátké klipy obohacené o výraznou emocionální stránku. Postupně se ustálily role. Ženy se v těchto klipech dostávaly do rolí matek a starostlivých ochránkyň rodinného krbu. Mužům připadla líbivá role zachránců. S vývojem společnosti a emancipací bylo ale stále častěji možné vidět ženy ve vůdčích rolích, ve kterých byly nejen úspěšné, ale i krásné. Takové reklamy většinou poukazovaly na výrobky, které zákaznicím pomůžou stát se nejen úspěšnou, ale i krásnou. Naproti tomu mužská role se obohatila o drsné

62

Dne 3. října 1926 provedl první fotbalový přenos v Evropě. Šlo o zápas Slavie Praha vs. Hungarie.

17

dokonalé samotáře (viz. celkový propagace Marlboro, Davidoff). Dalším krokem bylo promíchávání rolí. Autoři reklam přizpůsobovali televizní klipy, a nejen je, společenských změnám do takové míry, že brali v potaz i do 60. let 20. století nepředstavitelnou možnost zájmu žen kupříkladu o alkohol nebo auta. Tak do reklam vstoupily křehké modelky popíjející sklenku tvrdého alkoholu nebo jedoucí v rychlém sportovním voze. Rostl počet nabízeného zboží, s ním počet reklam a s nimi náklady na ně. Zřejmě největší rozdíl je patrný v devadesátých letech. V roce 1990 bylo na reklamní proces vydáno více než 374 milionů dolarů. V roce 1999 už to bylo13 miliard. Za zmínku ještě stojí fenoménem nového milénia v propagaci. Tou se staly celebrity. Filmové a hudební hvězdy vystupovaly jako tváře firem už ve 20. století. Největší rozmach přišel ale až po roce 2000. Manažéři při volbě tváří vycházejí z popularity nejen na poli filmovém a seriálovém, ale zohledňují i bulvární dění. Například hvězdy veleúspěšného seriálu Ztraceni, Evangeline Lilly a Josh Holloway, vystupovaly jako tváře kosmetiky Davidoff po čtvrté sérii, kdy bylo jasné, že vzniknou minimálně další dvě série. Podobně je tomu u aktuální tváře kampaně pro kosmetiku Loréal Paris, Evy Longrii, známé jako Gabrielle Solis ze Zoufalých manželek. Jako důkaz bulvární stránky věci lze uvést například jeden z nejsledovanějších hvězdných párů, zpěváka Seala a jeho manželku Heidy Klum, kteří vystoupili ve výrazné reklamní kampani na automobily Volkswagen Tiguan pro rok 2008.

18

2. Legislativa a etika reklamy po roce 1990 Regulace reklamy v České republice je řešena nástroji práva veřejného a soukromého i etickou samoregulací. Proto, aby byla regulace efektivní, žádný z těchto základních pilířů nesmí být opomenut. Pro přesnost je nutno zmínit, že právní řád projednává pouze to, co se v reklamě vyskytnout nesmí, jaké reklamní sdělení je nezákonné, co nesmí být v reklamě řečeno, zobrazeno či jinak prezentováno. Na druhou stranu zde ale platí zásada: vše, co není zakázáno, je povoleno.

2.1 Nástroje právní 2.1.1 Soukromé právo Soukromé právo se v oblasti propagace zabývá ochranou spotřebitelů a upravuje vztahy mezi konkurenty. Při porušení předpisů se sám poškozený musí soudně domáhat svých práv, jelikož mu žádný státní orgán ochranu z vlastní iniciativy poskytnout nemůže. Reklama je převážně nástrojem boje mezi konkurenty. Dotýkat se ale může i ochrany osobnosti spotřebitele a jeho soukromí. Nejdůležitějšími platnými předpisy souvisejícími s reklamou v oblasti soukromého práva jsou obchodní zákoník, č. 513/1991 Sb., a občanský zákoník, č. 40/1964 Sb.

2.1.1.1 Obchodní zákoník Je to zákon v oblasti obchodního práva upravující mimo jiné i postavení podnikatelů v hospodářské soutěži (§ 41 až § 54). Každý má právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu. Je však povinen přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmí svou účast v ní zneužívat. Pokud se neřídí jejími pravidly, jedná v rozporu s dobrými mravy nebo jsou jeho činy způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům (nebo i spotřebitelům), dopouští se tak protiprávního, nekalého jednání, jež je zakázané. Za nekalou soutěž (jednání) se podle zákoníku považuje: •

klamavé označování zboží a služeb

•

klamavá reklama

•

ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí

•

parazitování na pověsti podniku

•

podplácení

•

porušování obchodního tajemství

•

srovnávací reklama výrobků či služeb jiného soutěžitele

19

•

vyvolání nebezpečí záměny

•

zlehčování

2.1.1.2 Občanský zákoník Je zaměřen výhradně na fyzické osoby a ve svém znění se neopomíná vyjádřit k ochraně osobnosti. Pro účely reklamy bude vždy platit, že ten, kdo má v reklamě vystupovat, či jehož osoba má být jakkoli jinak využita, musí s takovým účinkováním předem souhlasit. Svolení je platné v písemném i ústním znění. Ochrana se dle zákoníku vztahuje na zobrazení podobizny, zveřejnění obrazových či zvukových záznamů, vlastního jména aktéra, osobních písemností nebo jeho jakýchkoli jiných projevů.

2.1.2 Veřejné právo Základní charakteristikou je, že se týká všech občanů. V oblasti reklamy se vyznačuje zákazy a omezeními určenými zákonodárci, jejichž dodržování je sledováno státním dozorem. Při porušení předpisu z tohoto práva čeká provinilce sankce udělená příslušným státním orgánem. Ten rozhoduje sám ze své povinnosti, ale zároveň i z moci úřední jménem všech občanů. Jelikož se reklama týká všeobecně platných zákonů, její omezení zasahuje také do práva trestního. Postižením za neakceptování nemusí být pouze finanční pokuta, ale také odnětí svobody. I přesto, že dodržování zákonů je prospěšné hlavně pro chod státu a jeho nejvyšší orgány, podmět k zahájení soudního řízení proti tvůrcům nevyhovující reklamy může podat kdokoliv, spotřebitel i soutěžitel. Veřejné právo se zabývá hlavně regulací reklamy na tabákové výrobky, léčiva, alkohol, zbraně a podobné produkty, které mohou být z některých mravních a společenských hledisek závadné. Dále zákon upravuje reklamu propagovanou skrze veškerá komunikační média. Dává důraz na povinné označování inzerce a dodržování jejího časového omezení. Překvapivě zákon zahrnuje i omezení v kriminální tematice. Byť přímo nesouvisí s reklamou a v jejím znění se vyskytne zřídkakdy, zákon se jimi zabývá, neboť jsou neméně závažného rázu. Jedná se o slogany proti národu, rase či přesvědčení, porušování autorského práva, šíření toxikomanie, ohrožování mravnosti a podobně. K základním platným právním předpisům dotýkajícím se reklamy v oblasti veřejného práva patří: •

Zákon o regulaci reklamy, č. 40/1995 Sb.

•

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, č. 231/2001 Sb.

•

Zákon o ochraně spotřebitele, č. 634/ 1992 Sb.

20

2.1.2.1 Zákon o regulaci reklamy Tento zákon je bezesporu hlavním a komplexním veřejnoprávním předpisem regulujícím reklamu. Vstoupil v platnost 1. května roku 1995. Ode dne svého přijetí byl mnohokrát doplňován a upřesňován v důsledku dodatečně vzniklých reklamních omezení vztahujících se na některé novodobé výrobky. Jeho výrazná novelizace přišla pochopitelně se vstupem České republiky do Evropské unie. Poslední úpravy v něm jsou z roku 2008. Pod č. 36/2008 byla ve Sbírce zákonů publikována významná novela zákona o ochraně spotřebitele. Ta nabyla platnosti 17. ledna 2008. Nově vymezuje dva základní typy protizákonných obchodních praktik. Sem patří tzv. klamavé obchodní praktiky (§ 5) a agresivní obchodní praktiky (§ 5a). Rovněž určuje jejich základní znaky. Poslední změnou Zákona o regulaci reklamy byl zákon č. 296/2008 Sb. ze dne 18. října 2008 o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů. Regulace reklamy se týká tím, že výslovně zakazuje reklamu vztahující se na darování lidských tkání nebo buněk za finanční odměnu či jiné výhody.

Zakázaná reklama v platném znění zákona o regulaci reklamy Tato část v zákonu o regulaci reklamy následuje po obecných ustanoveních, která jsou vymezena v § 1, § 2. Zakazuje ty druhy reklamy, které jsou v jakémkoli ohledu, včetně samotného propagovaného produktu, v rozporu s právními předpisy. Sem patří •

reklama založená na podprahovém vnímání

•

reklama klamavá

•

reklama skrytá

•

nevyžádaná reklama

•

reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu v rozsahu, v jakém ji na základě zmocnění zakážou nařízení obcí,

•

reklama srovnávací,

•

reklama v rozporu s dobrými mravy.

2.1.2.2 Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání Zákon č. 468 o provozování rozhlasového a televizního vysílání byl přijat roku 1991 (čtyři roky dříve než zákon o regulaci reklamy) a jako první prezentoval souhrnnou úpravu reklamy v Československu. Definoval („reklama je jakékoliv veřejné oznámení určené k

21

podpoře podnikání nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas poskytnut za úplatu nebo za jinou protihodnotu“)63 a omezil reklamu objevující se v oněch dvou médiích. Poprvé nastínil problematiku týkající se reklamy na tabákové výrobky, léky apod. v souvislosti s dětmi a mladistvými. Od počátku se stal zvláštní právní úpravou rozhlasové a televizní reklamy. Vymezil povinnosti provozovatelů včetně povinností při vysílání reklamy, stanovil způsoby zařazování reklam do pořadů, oddělení reklamy od ostatního vysílání, časové rozpětí a intervaly a stanovil odpovědnost za pravdivost údajů. V roce 2001 byl zákon č. 468 zrušen a nahrazen zákonem č. 231/ 2001 Sb. Nově se v něm objevil pojem teleshopping (tj. „přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků nebo služeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu“)64. V základních pojmech také přibylo vymezení skryté reklamy a podprahových sdělení. Upravena byla oblast sponzorování. Povinnosti provozovatelů byly doplněny. Spolu se změnou dalších zákonů a s přechodem na digitální vysílání došlo od roku 2001 k dalším několika novelizacím.

2.1.2.3 Zákon o ochraně spotřebitele Zákon o ochraně spotřebitele byl označen jako číslo 634 a přijat Federálním shromážděním Československé federativní republiky v roce 1992. Pro oblast reklamy byl důležitý kvůli § 8, který upravil znění zákazu klamání spotřebitele („Nikdo nesmí klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků a služeb či úrovni nákupních podmínek.“), a zejména § 20 o omezení reklamy. Stanovil přesně, co nesmí reklama (a inzerce) určená pro potřeby spotřebitele obsahovat: •

cokoliv, co by uráželo národnostní nebo náboženské cítění,

•

cokoliv, co by ohrožovalo mravnost, zejména vulgárnosti,

•

propagaci násilí,

•

propagaci výrobků prokazatelně škodlivých životu nebo zdraví, aniž by byla škodlivost v reklamě zřetelně uvedena,

•

propagaci výrobků jako zdraví prospěšných, pokud to není z odborného hlediska prokázáno nebo všeobecně přijímáno.

63 Media.misto.cz [online]. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. 1991-10-30 [cit. 2011-02-27]. URL: . 64 Digizone.cz [online]. Zákon č. 231/2001 (o provozování rozhlasového a televizního vysílání). 2001-0517 [cit. 2011-02-27]. URL: .

22

Mimo to stručně a jasně v druhém odstavci nařídil zákaz tabákové reklamy, která nebyla od roku 1989 nijak omezena. Tento zákaz byl ze zákona vyňat dokonce už po půl roce od jeho zveřejnění. Jeho jedinou připomínkou zůstala pouze povinnost zřetelného označení faktu, že kouření škodí zdraví. V roce 1995 byla nařízení § 20 vztahující se k omezení a zákazu reklamy zrušena úplně a nahrazena zákonem o regulaci reklamy. Poslední novelizace zákona o ochraně spotřebitele je z roku 2008. Ta se týkala výše uvedených nekalých a agresivních obchodních praktik.

2.1.2.4 Směrnice o audiovizuálních mediálních službách České zákony pochopitelně citelně ovlivnil vstup republiky do Evropské unie. Na oblast reklamy měly největší vliv tzv. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Návrh na změnu dosavadní směrnice do dnešní podoby byl předložen 15. prosince roku 2005. Impulzem pro vypracování nové směrnice (a současně jejím cílem) byla, jak už bylo výše uvedeno, snaha zahrnout do zákonu nově vzniklé technologie i vývoj a směřování trhu v oblasti regulace audiovizuálních služeb. Jednou z nejvýznamnějších změn, které tato směrnice přináší, je nastavení pravidel, za nichž bude přípustné umístění produktu v televizní produkci, tzv. product placement. Znění Směrnice uvádí, že umístění produktu by mělo být povoleno, pokud členský stát EU nerozhodne jinak. Dále udává, že je nutné rozlišovat sponzorství od product placementu. O product placement se jedná, je-li propagovaná věc součástí děje pořadu a naopak sponzorský dar může být v pořadu ukázán, není ale součástí děje. Směrnice se dále zabývají i samotnou skrytou reklamou. Tu definují jako „slovní nebo obrazovou prezentaci zboží, služeb, jména, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadech, jestliže poskytovatel mediálních služeb úmyslně uvede takovou prezentaci s reklamním cílem a mohl by tak uvést veřejnost v omyl o povaze této prezentace. Prezentace se považuje za úmyslnou zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo obdobnou protihodnotu65.“ Touto definicí byl zaveden pojem skryté audiovizuální obchodní sdělení a pojem skrytá reklama se jako oficiální označení již v právních spisech neobjevuje.

65 Česko. Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, 47, s. 1722-1723. Dostupný také z WWW: . ISSN 12111244.

23

2.2 Nástroje mimoprávní 2.2.1 Samoregulace reklamy Vedle právních nástrojů pro usměrňování reklamy existují také nástroje mimoprávní, zabývající se reklamou z hlediska vkusu a etiky. Reklamu tak regulují nejen zákony, ale i morální a všeobecně zažitá společenská pravidla, která jsou právně neuchopitelná. Dobrovolné dodržování těchto principů, ať již ve formě obecné morálky, či v podobě institucionalizovaného řízení, označujeme pojmem samoregulace reklamy. Proto, aby v praxi fungovala, musí etická pravidla přijmout celý reklamní průmysl. Myšlenka samoregulace vychází z vědomí, že každý jedinec dle svého vlastního vkusu dokáže odhadnout, co je nepřijatelné, neslušné, vulgární, nevhodné nebo násilné. Přesto o tom rozhodují tzv. samoregulační instituce. Ty jsou pochopitelně založeny osobami a podniky vystupujícími v reklamní oblasti (zadavateli reklamy, médii, reklamními agenturami, či jejich sdruženími). Jejich hlavním posláním je posoudit etickou stránku reklam, dále vydávají tzv. etické kodexy, rozhodují o stížnostech veřejnosti na určité reklamy a navrhují následné postihy pro jejich tvůrce. Od dozorčích orgánů v oblasti právní regulace se liší tím, že nemusejí při posuzování neetičnosti reklamy odkazovat na určitý článek ustanovení kodexu (avšak jsou povinny jej dodržovat). Tím nedochází k překrucování slov a obcházení různých interpretací, což bývá obvyklým problémem v právu.

2.2.1.1 Rada pro reklamu Rada pro reklamu66 představuje hlavní samoregulační instituci u nás. Byla založena v srpnu 1994 zadavateli, agenturami a médii po vzoru vyspělých evropských států. Byla vůbec první východoevropskou organizací, která má na starosti tzv. samoregulaci reklamy. Jejím hlavním cílem je dosažení čestné, legální, decentní, a pravdivé reklamy na území České republiky.

2.2.1.1.1 Orgány Rady pro reklamu: •

Valná hromada je nejvyšším orgánem Rady pro reklamu.

•

Výkonný výbor vykonává a prosazuje rozhodnutí valné hromady v období mezi jejími zasedáními.

•

Arbitrážní komise je 13členný nezávislý expertní tým, jehož hlavní náplní je posuzovat stížnosti na neetičnost či nemravnost reklamy. V arbitrážní komisi zasedají

66 Rpr.cz [online]. Jaké cíle má Rada pro reklamu. 2005 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: .

24

zadavatelé, zástupci agentur, médií a významní právní odborníci, specializující se na danou oblast. Od roku 2001 jsou vzhledem k problematice znázorňování sexuality v reklamách a jejímu dopadu na mládež členy komise i psycholog a sexuolog. •

Sekretariát zajišťuje běžné fungování Rady.

•

Dozorčí komise je orgánem rady, který je zodpovědný za dozor nad činností a hospodařením rady a jejich ostatních částí.

2.2.1.1.2 Copy Advice Tento systém byl vytvořen pro efektivnější prosazování samoregulace reklamy. Rada jeho prostřednictvím vytváří preventivní ochranu spotřebitele před společensky nevhodnými a neetickými prvky v reklamě. Princip Copy Adice: Rada posoudí připravovanou reklamní kampaň před jejím spuštěním. Návrh reklamní kampaně, popřípadě již její hotová podoba, je posouzena na základě platného Kodexu a posléze je vydáno písemné stanovisko. O to může za určitý poplatek požádat zadavatel reklamy přímo nebo skrze reklamní agentury. Jsou dvě možné varianty vydávaných stanovisek a to: •

Negativní stanovisko: Reklama je v rozporu s platným etickým Kodexem. O stanovisku bude žadatel neprodleně informován. Případné zveřejnění negativně ohodnocené reklamní kampaně je plně na zodpovědnosti zadavatele. Pokud Rada pro reklamu obdrží stížnost na takovou reklamu, bude se jí zabývat jako běžným podnětem. Je více než jisté, že arbitrážní komise v takové situaci rozhodne o stížnosti v souladu s vydaným stanoviskem.

•

Pozitivní stanovisko: Reklama je shledána jako vyhovující pravidlům Kodexu. Pokud na ni Rada přesto obdrží stížnost, musí vzít v úvahu způsob, místo a další okolnosti uveřejnění reklamy. Předchozí vydané stanovisko Copy Advice bude při projednávání bráno v potaz.

2.2.1.1.3 Reklamní kodex Kodex reklamy vydaný Radou pro reklamu67 byl sepsán proto, aby reklama v České republice sloužila k informování veřejnosti a splňovala etická hlediska svého působení považovaná občany za normu.

67 Acra-mk.cz [online]. Etický kodex reklamy. 2008 [cit. 2011-02-27]. URL: .

25

Kodex nenahrazuje regulaci propagace v právním smyslu, ale je určitým druhem doplnění o etické zásady, které právo nepředkládá. V první řadě je určen všem subjektům, které působí v reklamní oblasti, a vytyčuje jim jasná pravidla profesionálního přístupu k tvorbě reklamy. Mezi tyto subjekty patří podle znění kodexu zejména inzerenti a další zadavatelé reklamy, reklamní agentury, či vlastníci komunikačních médií. Odpovědnost za jeho nedodržení nesou zúčastněné subjekty podle toho, v jaké míře se podílely na jeho porušení. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že: •

základní odpovědnost za dodržování Kodexu nese zadavatel reklamy, pokud reklamu schválil či jinak s ní vyjádřil souhlas,

•

reklamní agentury nesou odpovědnost za výrobu reklamy a její zadání médiím, 1. média nesou odpovědnost za šíření reklamy.

Kodex je však určen i veřejnosti, takzvaným spotřebitelům. Mezi ty jsou počítáni všichni, kteří jsou jakkoli reklamou ovlivněni, distributoři i uživatelé produktů. Kodex je obeznamuje s možnostmi a mezemi všeho, co v reklamě působí. Jeho hlavním cílem je napomáhat tomu, aby reklamní spoty nebo slogany korespondovaly s všeobecnými zásadami reklamní praxe: •

slušnost

•

čestnost

•

pravdivost

•

společenská odpovědnost

Základní zásady reklamního kodexu Jednotlivé zásady jsou v celém znění kodexu rozepsané dopodrobna. Jejich níže uvedené popisy jsou pouze stručná shrnutí.

Slušnost reklamy Reklamy nesmí obsahovat nic, co by jakýmkoli způsobem porušovalo společenské normy slušnosti a mravnosti, obecně přijímané těmi, o nichž se předpokládá, že je reklama zasáhne. Především prezentace lidského těla musí být předem zvážena ve všech souvislostech. Je nutné brát v potaz všechny typy čtenářů a diváků. Následná porušení předpisů jsou

26

posuzována s ohledem na celkový kontext, vztah reklamy k produktu, zvolenou cílovou skupinu a použitá média.

Čestnost reklamy Reklama nesmí být vytvářena a strukturována tak, aby byla zneužita důvěra spotřebitele. Stejně tak se nesmí zaměřovat na nedostatek znalostí, či zkušeností subjektu, na který působí. Důležitý v tomto bodě je zákaz zaměřování se v reklamě na podprahové vnímání konzumenta a rovněž nesmí jít o reklamu skrytou. Dále je zdůrazněno, že nesmí být předstíráno, že se o reklamu nejedná. Nesmí být maskována například reportáží nebo vědeckým pojednáním.

Pravdivost reklamy Vzhledem k obsáhlosti tohoto bodu jej zde uvádím celý, coby citaci z Všeobecného reklamního kodexu. •

„Reklama nesmí šířit klamavé údaje o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech. Klamavým údajem je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.

•

Reklama nesmí na základě klamavých údajů sjednávat vlastnímu či cizímu podniku prospěch na úkor jiného.

•

Reklama nesmí obsahovat klamavé označení zboží či služeb, které je způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti nebo místa, nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.

•

Za klamavé označení se pro účely tohoto Kodexu chápe i označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, a toto označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku.

•

Reklama nebude považována za klamavou v případě označení zboží nebo služeb, která jsou všeobecně zažita jako údaje sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, pokud k ní nebude připojen dodatek způsobilý klamat o původu zboží nebo služeb68.“

68 Acra-mk.cz [online]. Etický kodex reklamy. 2008 [cit. 2011-02-27]. URL: .

27

Společenská odpovědnost reklamy Reklama nesmí využívat motivy vyvolávající pocity, předsudky a pověry. Dále nesmí obsahovat nic, co by vedlo k diskriminaci nebo podněcování a podpoře násilí. Nesmí vyjadřovat cokoli, co by uráželo rasové, národnostní nebo náboženské cítění spotřebitelů. Reklama také nesmí znevažovat nebo popírat tradice, symboly a zvyky, které jsou v České republice uznávané, vánoční nebo velikonoční zvyky, státní svátky nebo historické postavy.

Zvláštní požadavky na reklamu Hodnota zboží Reklama nesmí spotřebitele přesvědčovat o tom, že produkt má větší hodnotu, než je tomu ve skutečnosti. V případě kontaktování ze strany spotřebitele musí být inzerent schopen okamžitě předložit pádné tvrzení o výši ceny produktu. Pokud je zboží inzerováno coby bezplatné, nesmí mimo poštovné a balné a poplatek za dopravu vzniknout žádný jiný finanční náklad na něj. V případě, že spotřebitel musí platit jakýkoli další náklad, reklama na to musí upozornit.

Cenové srovnání Sdělení o výši ceny, obsažené v reklamě, či fakt, že informace o ní je neúplná nebo kompletně chybí, nesmí vzbuzovat ve spotřebiteli dojem, že: •

je cena nižší než ve skutečnosti;

•

stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí;

•

v ceně jsou zahrnuty i dodávky výrobků nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť;

•

cena byla nebo bude změněna či nezměněna, i když tomu tak není;

•

vztah ceny a užitnosti nabízeného nebo srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.

Očerňování a zlehčování soutěžitelů a jejich producentů Reklama nesmí útočit na jiné produkty, inzerenty nebo reklamy a nesmí se je snažit přímo ani nepřímo zdiskreditovat. Zároveň kodex v tomto bodě uvádí, že inzerenti nesmí snižovat hodnotu produktů jiných inzerentů. Reklamy si zvláště nesmějí pro nepříznivé srovnávání vybrat jeden konkrétní produkt.

28

Napodobení reklam Reklamy nesmí být vzhledem, vyobrazením, použitím sloganů, vizuálních prezentací, hudby či zvukových efektů podobné jiným reklamám tak, že by mohlo dojít ke zmatení spotřebitele, a tím i zneužití výsledků cizích nápadů a pracovního úsilí.

Osobní doporučení Reklama nesmí obsahovat žádná osobní doporučení, či podpůrná tvrzení a nesmí na ně ani odkazovat, pokud by ta nebyla pravdivá nebo nebyla vázána na zkušenost osoby podávající toto doporučení. Tato doporučení zároveň nesmí obsahovat tvrzení či názory porušující ustanovení Kodexu. Nesmí informovat o účincích výrobku, pokud o nich neexistují spolehlivé důkazy. V závěru je navíc zdůrazněno, že doporučení nesmí být užito zavádějícím způsobem.

Ochrana soukromí a zneužití jedince Reklama nesmí zobrazovat žádné žijící osoby ani na ně odkazovat v případě, že s tím tito jedinci předem výslovně nesouhlasí. Tvůrci reklamy rovněž musí respektovat fakt, že nesmějí jakýmkoli způsobem urážet osoby jakýmkoliv způsobem spojené se zemřelými zobrazovanými v reklamě, či těmi, na které reklama odkazuje. Zároveň by reklama neměla ke svému působení využívat nositele veřejné autority, například politiky, představitele odborných společností, i když by oni sami, ať už s nárokem na honorář či bez něj, s působením ve spotu souhlasili.

Záruky Reklama může používat slovo „záruka“ pouze v případě, že jsou uvedeny její konkrétní podmínky.

Podmínky pro jednotlivé druhy reklamy Reklama na alkoholické nápoje Alkoholickým nápojem se rozumí ten, který obsahuje více než půl procenta alkoholu. Základním předpokladem k reklamě na alkohol je to, že reklama nebude prezentovat či zobrazovat dopady nadměrné konzumace nápoje, ani ji nebude mezi spotřebiteli podporovat. Zároveň se reklama nesmí záporně či ironicky vyjadřovat k alkoholové abstinenci a zdrženlivosti či jakýmkoli jiným způsobem vzbuzovat dojem, že je špatné či nenormální odmítat alkohol. V kodexu je také zdůrazněno, že reklama nesmí být založena na zobrazení 29

násilného nebo agresivního chování a neměla by ukazovat opilé jedince a vyvolávat tak dojem, že intoxikace je společensky přijatelná. •

Mladiství v reklamě na alkohol: Reklama na alkoholické nápoje nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let. Kodex zároveň upozorňuje, že ten, kdo v reklamě vystupuje jako konzument, nesmí fyzicky vypadat ani být mladší dvaceti pěti let. Mladší jedinci nebudou v reklamách zobrazováni vůbec. Výjimkou jsou situace, kde je jejich přítomnost přirozená, například rodinné scenerie nebo dav v pozadí spotu. Tyto osoby ale nikdy nebudou zobrazovány jako konzumenti ani to nebude žádným způsobem naznačováno. Z důvodu bezpečnosti nesmí být reklama na alkoholické nápoje vysílána v komerčních přestávkách před pořady určenými dětem, během nich nebo bezprostředně po jejich skončení a nebude využívat žádnou grafiku, symboly, hudbu, či animované postavy, které zájem dětí vyvolávají. V závěru tohoto bodu je navíc zdůrazněno, že názvy alkoholických nápojů, jejich loga nebo značky se nemají objevovat na produktech učených dětem a mladistvým.

•

Řízení a alkohol: Reklama nesmí propojit konzumaci alkoholu s řízením vozidel, a to jakýmkoliv způsobem. Netýká se to pouze reklam, které přímo propagují alkohol, ale i ostatních. Výjimkou z tohoto pravidla byla pouze odstrašující řidičská reklamní kampaň Nemyslíš – zaplatíš, kde byl řidič s alkoholem zobrazen a způsobil havárii. Tato reklama však nepatřila k typu komerčnímu, nýbrž plnila funkci tzv. sociální reklamy.

•

Další opatření vůči alkoholu v reklamách: Konzumace alkoholu nesmí být zobrazena jako pomoc v nebezpečných a nezákonných situacích. Nesmí jakýmkoli způsobem poukazovat na zdravotní prospěch a zobrazovat těhotné ženy. Dále nesmí reklamní spot předvádět vyšší obsah alkoholu coby klad produktu a nesmí jeho skutečnou míru obsahu ve výrobku zatajovat. Kodex se rovněž záporně vyjadřuje k zobrazování rozšířených mýtů, jako je alkohol coby pomocník k větším sexuálním úspěchům, fyzické výkonnosti a uvolnění při nervozitě. V závěru je zmíněn i zákaz zobrazování konzumace alkoholu v blízkosti posvátných míst, hřbitovů a kostelů a jeho popíjení v rámci náboženských skupin, které jej zakazují.

Tabákové výrobky a reklama Tabákovým výrobkem se pro účely tohoto Kodexu rozumí cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky a tabáky do vodních dýmek. Reklama na ně nesmí být zaměřena na nezletilé osoby a nabádat je ke kouření ani 30

stejně jako v případě alkoholu nesmí znázorňovat výjevy, které by mohly tyto osoby zvlášť přitahovat. Stejně tak mohou v reklamě na tabákové výrobky vystupovat pouze osoby starší 25 let (tyto předpisy platí i v případě níže uvedené reklamy na loterie a podobné hry). I další podmínky se shodují s podmínkami u reklam na alkoholické nápoje. Reklamy na cigarety a podobné výrobky nesmějí být ve vysílání v době dětských pořadů. Jejich loga nesmí být použita na výrobcích určených mladistvým. •

Zakázaná tvrzení: Reklamy na tabákové výrobků nesmí tvrdit, že jejich užití podporuje a rozšiřuje sexuální, podnikatelské nebo sportovní úspěchy, ani to, že jejich užívání je nápomocný prostředek pro relaxaci nebo koncentraci.

•

Shrnuté podmínky: Přímá propagace a jiná podpora prodeje těchto výrobků musí být zaměřena pouze na dospělé osoby. V reklamních tabákových soutěžích mohou soutěžit pouze plnoletí spotřebitelé. Tabákové výrobky musí obsahovat označení stanovená příslušnými zákony.

Reklama na loterie a podobné hry Reklama na loterie a podobné soutěže musí být společensky odpovědná. Nesmí vybízet k nadměrnému sázení. V případě propagace sázení nesmí být reklama zacílena na děti a mladistvé. Nesmí vybízet k účasti na sázení, které by mohlo být nelegální, společensky nepřijatelné, nebo by mohlo způsobit jejím účastníkům právní či společenskou újmu. Dále je uvedeno, že reklama na loterie a podobné hry nesmí být umístěna v médiích určených především pro nezletilé, ve školách a jiných zařízeních pro nezletilé či v jejich těsné blízkosti.

Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje Několik podmínek stanovil kodex i výrobkům, které jsou všeobecně považované za méně problémové ve srovnání s alkoholem či tabákem. Reklama musí v první řadě prezentovat vlastnosti výrobků včetně jejich velikosti a složení, stejně jako výživových a zdravotních přínosů potraviny, či nápoje. Veškerá tvrzení o zdravotním přínosu se musí opírat o vědecká zjištění. Dále nesmí reklama podporovat nadměrnou spotřebu. Velikosti porcí ve spotech budou přiměřené scéně a realistické. V případě, že je výrobek zobrazován v kontextu celého jídla, skladba porce musí odpovídat všeobecně akceptovaným zásadám zdravé výživy. Dále je uvedeno, že reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nesmí zpochybňovat zdravý a vyvážený způsob stravování a životní styl.

31

Reklama na léky V této reklamě se musí objevovat pouze léčivé přípravky a prostředky registrované na území České republiky. Reklama má být zaměřena pouze na léčiva, která jsou přístupná ve volném prodeji. Nesmí obsahovat informace o léčivech, která obsahují omamné nebo psychotropní látky. Propagace léků nesmí obsahovat údaje vedoucí k mylnému ohodnocení vlastního zdravotního stavu nebo tvrdit, že pouhým užíváním propagovaného přípravku se lze vyléčit. Důležitým bodem této části je, že reklama musí obsahovat název přípravku, informace o jeho správném užívání a výzvu k přečtení příbalového letáku.

Identifikace inzerátů tištěných ve stylu redakčního materiálu Kodex neopomněl ani častý problém v podobě ukrývání reklam v rámci klasických formátů redakčních článků. Podmínky: Vzhledem k hlavnímu tématu bakalářské práce uvádím podmínky a podoby této části kodexu v původním znění: •

„Všechny osoby zapojené do vyhotovení či publikace inzerátu mají za povinnost zajistit, aby kdokoliv se na inzerát podívá, okamžitě a bez podrobného čtení viděl, že jde o inzerát a nikoliv o redakční materiál.

•

V případě, že je prostor poskytovaný za úplatu vytištěn ve stejném stylu jako redakční materiály, ať již jsou tyto inzeráty placeny jedním nebo více inzerenty, je nutné takto zpracovaný inzerát zřetelně označit, že jde o inzerát, např. slovem inzerce, nebo ,placená inzerce‘.

•

Jakožto obecné pravidlo platí, že v případě, kdy inzerát nebo řada inzerátů, zaplacených jednou a toutéž organizací nebo organizacemi pod stejným vedením, přesahuje rozsah jedné strany, je nutno, aby označení bylo vytištěno v záhlaví každé strany, a to takovým způsobem, aby je čtenář nemohl přehlédnout. Obdobně platí, že příloha zaplacená inzerentem či inzerenty, musí být běžně uvedena slovy ,Inzertní příloha‘. Ty musí být vytištěny tučným písmem a uvedeny na každé straně této přílohy.

•

Vzhledem k tomu, že žádný návod nemůže pokrýt každý případ porušení tohoto bodu, nemusí být vždy postačující pouze se řídit literou výše uvedených zásad. Mimo to je nezbytné každý inzerát znovu prohlédnout a zkontrolovat, zda je jasně rozlišitelný od

32

redakčního materiálu v publikaci, ve které se objevuje. Pokud by tomu tak nebylo, je nutno přijmout opatření, aby dostatečná rozlišitelnost byla zajištěna69.“

Obecně se dá říci, že Kodex je nástrojem, který pomáhá zajišťovat, aby každodenní aktivity v reklamním odvětví odpovídaly dohodnutým zásadám. Slouží k prosazení etického chování mezi tvůrci reklam. Pomáhá příslušným orgánům při rozhodování o přestupcích a v neposlední řadě zlepšuje celkové podmínky práce v oboru.

69 Acra-mk.cz [online]. Etický kodex reklamy. 2008 [cit. 2011-02-27]. URL: .

33

3. Obsahové prvky reklamy Tato kapitola si klade za cíl podrobněji přiblížit nejčastější prvky obsahové reklamy, které jsou tématem diskusí odborníků. Podklady pro následující stránky vychází z knih Magie a manipulace mysli70 od Derrena Browna a Psychologie reklamy71 Jitky Vysekalové. Bylo využito i znění příslušných zákonů, které je přístupné na internetu a odborné články publikované v periodických publikacích a internetových zpravodajských portálech od autorů Tomáše Baldýnského, Petra Hajna, Mirky Spáčilové, Lukáše Poláka a dalších. Výše jmenovaní autoři vyjadřují mimo obecné informace i postoje k jednotlivým problematickým prvkům propagace.

3.1 Podprahová reklama Reklamu založená na podprahovém vnímání neboli podprahová reklama je zákonem o regulaci reklamy přísně zakázána. Znění zákona ji definuje jako „reklamu, která má vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala“. Jedná

se

tedy

o

účinné

reklamní

sdělení,

které

pracuje

s vědomím,

nezaznamenatelnými podněty pobízejícími k činům a pocitům, které by jedinec normálně nedělal, či neprožíval. Cíl této reklamy je identický jako u všech legálních druhů reklam: zvýšit prodej výrobků či „podstrčit“ nějaký názor, a to formou zmanipulování mysli, proti kterému se nelze bránit. Smysl podprahové reklamy je založen na vysílání zrakových nebo sluchových vjemů, kterých si člověk není schopen všimnout, přesto jsou však mozkem zaznamenány. Tyto podněty nalezneme v různých mediálních produktech, jako jsou filmy, televizní pořady, ale i obrazy, hudební skladby a videoklipy, plakáty, fotografie a mnoho dalších. Tyto skryté vjemy jsou tak nenápadné, že je lze odhalit jen velmi obtížně, většinou je k tomu potřeba moderní špičková technika. Novinář Martin Janda ve svém pojednání Reklamní past na naše smysly72 v první řadě zdůrazňuje, že princip neodhalení podprahového sdělení těží z faktu, že i ten nejmodernější rekordér je schopen během jedné vteřiny přehrát pouze 25 políček filmu, které mozek vnímá

70 BROWN, Derren. Magie a manipulace mysli. 1. vydání. Praha, 2007. ISBN 978-80-7203-942-5. 71 VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy: 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-2196-5. 72 JANDA, Martin. Reklamní pást na naše smysly. 21. století: revue objevů, vědy techniky a lidí [online]. 2006, 7 [cit. 2011-02-27]. URL: .

34

jako celek. V praxi to pak vypadá tak, že je sdělení umístěno na jedno z oněch políček. Reklamu, která se objevila na zlomek sekundy, není zrak schopen postřehnout. Ač se jedná o nelegální věc, je hojně užívána. Zatím nebyl nikdo schopen s určitostí říci, do jaké míry podprahové vnímání funguje. Mnozí se ovšem o tento úkaz zajímají a z důvodů soustavného zpochybňování užívání podprahové reklamy bez řádné argumentace se myslím mohu krátce zastavit u popularizační příručky slavného iluzionisty-skeptika a psychologa Derrena Browna. Ten ve svém díle Magie a manipulace mysli předvedl, že dokáže zapůsobit podprahovým jednáním i na samotné profesionály. Pozval si k sobě do kanceláře dva tvůrce reklamy a nechal je navrhnout logo obchodu. Předtím ale zařídil, aby je limuzína vezla skrze Londýn cestou kolem brány ZOO, obchodu s hudebninami a mj. míjeli i skupinu lidí v mikinách s ilustrací andělských křídel. Byť se jednalo z hlediska cesty o nevýrazné momenty, reklamní tvůrci nakonec navrhli logo, na němž byla brána, andělská křídla a harfa. Takřka identický návrh, nakreslený o hodinu dříve, jim pak předvedl Derren Brown, který předvídal, že podprahové vnímání obou testovaných mužů zaznamená právě tyto aspekty z cesty. Podobný experiment udělal Brownův konkurent Američan Criss Angel. Ten ve svém pořadu Mindfreak (u nás vysíláno pod názvem Extrémní magie), konkrétně v druhé řadě v epizodě č. 10 s názvem Kontrola mysli umístil ve vybrané lasvegaské restauraci na každý stůl své fotografie, do rádia nechal pustit speciálně upravené písně s podprahovými informacemi o spánku. Podobně seřízená videa nechal pustit na tamní plátno. Posléze oznámil přítomným zákazníkům, že v několika vteřinách upadnou do hlubokého spánku. Všichni usnuli během čtvrt minuty. Další zajímavý pokus, který stojí za zmínku, je z poloviny 60. let 20. století. Američan Hale Becker vycházel z názoru, že každý, kdo chodí nakupovat do supermarketů, je vystaven neustále se linoucí hudbě, která má zajistit pohodu při nákupu. K pokusu si vybral jeden obchodní dům v New Orleans. Do zde hrající hudby zakomponoval neslyšitelné sdělení: ,,Jsem čestný a nebudu krást.“ (I’m honest, I will not steal.) V příštím půl roce klesl počet krádeží v obchodním domě o více než 75 procent. Filmový publicista Tomáš Baldýnský v článku Baldachýn Brainwashing!73 zmiňuje dva české případy podprahové reklamy, které veřejnost pohoršily o mnoho více než obvykle tím, že se objevily ve dvou populárních Večerníčcích. Prvé sdělení bylo odhaleno v kresleném seriálu z druhé poloviny šedesátých let: Pane, pojďte si hrát. Díl „Jak lovili ryby“ obsahoval 73 BALDÝNSKÝ, Tomáš. Baldachýn Brainwashing!. Novinky.cz [online]. 2003-10-17 [cit. 2011-0227]. URL: .

35

podprahovou informaci: Hlasuji pro mír!74 Sdělení bylo odhaleno díky vyspělé technologii v roce 2003. Tvůrce snímku Břetislav Pojar vložení vzkazu do pohádky popírá a dodnes není objasněno, jak se tato zpráva do záběru dostala. Druhá pohádková kauza se týká seriálu A je to... V jednom ze záběrů se objevuje nápis Sparta. Baldýnský poukazuje na to, že podpora fotbalového klubu je umocněna i oblečením, které mají hlavní hrdinové na sobě. Barvy svetrů, červená a žlutá, v kombinaci s modrými čepicemi skládají dohromady vlajku Sparty75. Je jasné, že se podprahová reklama může vyskytnout kdekoli. Dokonce i v hudbě, která je údajně podprahovými sděleními přeplněna. Martin Janda připomíná smutný případ z roku 1990, kdy se uprostřed koncertu skupiny Judas Priest rozhodli dva mladíci spáchat sebevraždu. Jednomu se to podařilo. Rodiče chlapců následně zažalovali kapelu za podprahové sdělení, které chlapce k rozhodnutí vedlo. Skupina v tu chvíli totiž hrála píseň, ve které se opakuje věta: „Udělej to!“ Soud žalobu zamítl. Další hudební vzkaz nalezneme v písni Like a Prayer od Madonny. Zpěvačka hned v úvodu zpívá „Life is a mystery!“ někteří hudební publicisté se shodli na tom, že pozpátku tato věta zní jako ,,O, hear our savior Satan“ (Slyš, satane, náš spasiteli…). To je ještě umocněno videoklipem, v němž je v tomto okamžiku v záběru vysoký charismatický muž v černém s ostře řezanými rysy. Je pochopitelné, že většina států proti podprahovým sdělením bojuje. Vzhledem k druhu působení je ale jen stěží možné nad nimi zvítězit a nikdo nepředpokládá, že v blízké budoucnosti dojde k jejich absolutnímu vymizení.

3.2 Skrytá reklama Dalším jevem, jenž se často v médiích vyskytuje, je skrytá reklama. Je reklamou s veškerými jejími atributy a kritérii. Je důležité vzít v potaz, že úkolem reklamy je podpora podnikatelské činnosti v souvislosti se zvýšením prodeje inzerovaného produktu. V případě, že se tomu tak děje bez označení reklamního sdělení, jedná se o reklamu skrytou, která je nezákonná. Laicky řečeno je skrytá reklama reklamou, která se jako reklama netváří. Je složité odlišit v médiích projevy skryté reklamy. V případě, že se člověk vystupující v médiu o nějakém produktu zmíní v souvislosti s vlastním názorem, chválícím či doporučujícím, jedná z vlastní iniciativy, podle vlastního uvážení, a pokud by ho chtěl někdo

74 75

Viz Přílohy. Obr. 1) Viz Přílohy. Obr. 2.

36

nařknout, může se odvolat na svobodou slova. Pokud by byl ale dotyčný za tuto výpověď placen, bude jeho chování ohodnoceno jako porušování zákona. Tyto těžko rozlišitelné situace jsou modelovým příkladem toho, proč je boj proti skryté reklamě tak obtížný. Jediná možnost je pracně zjišťovat a dokazovat, z jakého důvodu se výpověď v médiu objevila. Skrytou reklamu u nás vymezují zákon o regulaci reklamy, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a částečně i obchodní zákoník pod generální klauzulí v § 44 jako nekalosoutěžní jednání s prvkem klamavosti. Zákon o regulaci reklamy ji definuje jako „reklamu, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena76“.

Praktickými příklady skryté reklamy v tisku, se kterými se může příjemce setkat, jsou např. •

inzerce vložená do textu, typická pro internetové portály

•

prezentace produktu zasazená do reportáže

•

interview prezentované jako klasický novinový článek.

Ať už se jedná o kterýkoli z uvedených příkladů nebo i jiné podoby skryté reklamy, spojuje je fakt, že buď vůbec nejsou označeny jako propagační materiál, nebo jejich označení není laikovi na první pohled zřejmé. Problematický úkaz v tomto oboru nalézáme v tisku. Jedná se o publikované texty, které nejsou jako reklamy míněny, přesto je jejich forma nápadně připomíná. Sem spadají recenze, kritiky uměleckých děl a rubriky s hodnocením. V tomto případě se ale o reklamu nejedná. Byť text obsahuje mimo název i označení výrobce, popis vlastností či cenu, jeho úkolem je předložit čtenáři obecnou informaci, která je sice obohacena o názor autora, ale nemá reklamní ráz. Zřejmě jde o chronologicky opačný postup, kdy reklamní sdělení tvarově čerpají z těchto specifických publicistických žánrů. Skrytá reklama se samozřejmě objevuje i v televizi a rozhlase. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání ji popisuje jako „slovní nebo obrazovou prezentaci zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedenou provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v 76 Zákon o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, 40, s. 1. URL: .

37

omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu77“. Je nasnadě uvést, že výše uvedené modelové situace platí jak v případě tisku, tak audiovizuálních médií, kde se může rozporuplné vychvalování produktu objevit v klasických televizních i rozhlasových pořadech. Zajímavým příkladem skryté reklamy z nepozornosti režiséra najdeme v Čechách ve filmové tvorbě Jiřího Stracha. Při natáčení filmu Akce Silver B použil do záběru dobové auto značky Mercedes Benz. Jeho známá trojcípá značka byla ovšem natolik vidět, že byl režisér nařčen z porušení zákona. Při natáčení svého dalšího filmu, Ďáblovy lsti, už používal imaginární značky78. Mnozí se pozastavují nad tím, proč je skrytá reklama zakázána, když nikoho neohrožuje a většina průměrných konzumentů ji ani nezaznamená. Odpověď byla uvedena již v samém úvodu této kapitoly, a nachází se v rovině etické. Je totiž nečestná. Se spotřebiteli manipuluje, protože ani vůči reklamám kritický divák ji nutně nepozná. Pokud jde o tvůrce zákonných reklam, ti, jednají-li vždy ve shodě se zákony a předpisy, přichází o své zisky a dlouhodobě získávanou důvěru spotřebitele.

3.3 Product placement Product placement (dále jen PP) lze definovat jako umísťování výrobku, služeb nebo jiné propagace v dílech, a to zejména ve filmech, televizních seriálech a jednorázově i v jiných divácky atraktivních mediálních produktech, například v estrádách či při předávání cen v různých soutěžích vysílaných v přímém přenosu. Tento typ propagace má takřka všechny rysy skryté reklamy. Přesto jej evropské směrnice 1. června 2010 legalizovaly s podmínkami, které byly uvedeny v kapitole pojednávající o legislativě reklamy. Lukáš Polák ve svém článku Product placement je realitou79 vychází z faktu, že veřejnost jej stále pokládá za narušování sledovaného programu. Zastává názor, že je při procesu přijímání PP jako nedílné součásti televizní a filmové produkce nutné si uvědomit, že 77 Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 231, s. 2. URL: . 78 Viz Přílohy. Obr. 3. 79 POLÁK, Lukáš. Product placement je realitou. Jak se k němu staví české televize?. Digizone.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-27]. URL: .

38

vysílané pořady mají mimo jiné za úkol přiblížit se co nejvíce realitě. Z toho vyplývá, že je takřka nutností používat tímto způsobem některé výrobky. Při kontrole se pak rozlišuje, zda se jedná o nedovolenou formu skryté reklamy a výrobek se do záběru dostal „náhodou“ bez jakéhokoli odůvodnění či o úmyslné umístění produktu z důvodu reálnosti či podpory od sponzora. V tomto hodnocení je třeba vycházet z kritérií, která jsou vymezena zákonem o regulaci reklamy a zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Je nutné brát v potaz, že užití PP hraje velkou roli v ekonomice firem. Zajišťuje finanční přínos jak tvůrcům díla, tak firmám produkujícím „hrající“ výrobky. Zde opět hraje roli lidská psychika a nepopiratelné propojení veškerých diskutovaných prvků reklamy. Soustředěnost diváka na detaily je od začátku projekce snížena, neboť se vědomě zaměřuje na děj. Pokud není divák jakýmkoli způsobem na PP či jiné reklamního sdělení v pořadu upozorněn, zaznamenává jej pouze skrze podprahové vnímaní. Nejznámější příklad v tomto případě nalezneme na půdě USA, kde je PP plošně povolen od počátků kinematografie. V roce 1982 se v několika záběrech ve veleúspěšnému snímku Stevena Spielberga E. T. Mimozemšťan objevily děti, které v rukou držely balíček lentilek Reese’s Pieces. Přestože logo výrobku nebylo kompletně viditelné, zaznamenala firma Hershey Foods vyrábějící tyto bonbony více než 65% nárůst jejich prodeje. Některé firmy filmové produkce ke své propagaci využívají již několik desetiletí. Firma DeBeers produkující diamantové šperky tímto způsobem spolupracuje s Hollywoodem od padesátých let a sponzorovala například slavný snímek s Audrey Hepburnovou Prázdniny v Římě80. V České republice je přítomnost PP ve filmech a pořadech podmíněna tím, že pokryje až 30 % z celkových nákladů. Například náklady tennagerovské komedie Rafťáci dosáhly zhruba 33 milionů korun. Z toho nakonec necelých 10 milionů pokryly finance z „hrajících“ produktů. Ve filmu tak mohou diváci zaznamenat produkty značky Nokia, Ferrero, Kentoya, Botas, Olympus, Mc’Donalds či Gumotex. Dále hlavní postavy poslouchají rozhlasovou stanici Evropa 2 a používají internetový vyhledávač Seznam81. Za zmínku stojí i fakt, že ne všechny produkty umístěné ve filmové a televizní tvorbě jsou placené firmami. V některých případech jsou filmový tvůrci nuceni žádat výrobce o povolení k využití určitého artiklu ve filmu. Tyto případy jsou ojedinělé a většinou se jedná o díla, kdy je nutné dodržet autenticitu doby a prostředí. 80 81

Viz Přílohy. Obr. 4. Viz Přílohy. Obr. 5.

39

V České republice nalézáme příklad ve filmu Samotáři. Před natáčením choulostivé scény, odehrávající se na známém billboardu Martini na dálnici D1, proběhly dlouhé přesvědčovací schůzky produkce filmu a firmy. Na závěr této kapitoly je nutné uvést, že byť je PP nejrozšířenější právě ve sféře filmové a televizní zábavy, lze na něj narazit i jinde. Příklady můžeme vidět v hudebních videoklipech či videohrách, na obrazech, fotografiích i v textech písní. Na konci roku 2008 obletěla svět píseň skupiny Pussycat Dolls, Jay Ho. Jejich úspěšný klip sponzorovala obuvnická firma Deichmann. Interpretky stojící v popředí veselého davu mají jejich nezaměnitelné výrobky na nohou. Ve skutečnosti nepohodlné boty zpěvačky prezentovaly coby kvalitní cenově přístupnou obuv vhodnou pro vše, včetně tance. To následně prohlašovaly i v rozhovorech pro hudební televizní stanici MTV, neboť se během natáčení klipu staly tvářemi firmy roku 2009. Jiný příklad PP ve světe hudby je videoklip zpěvačky Lady Gaga, Paparazzi, kde rozčílená celebrita otráví svého nevěrného muže jedem přimíchaným do nápoje značky Neuro82. Další ukázkou PP je počítačová hra Mafia II. V absolutní replice amerického města přelomu 40. a 50. let narážíme doslova na každém rohu na nejrůznější světoznámé značky aut, nápojů i časopisů. „Sbírání Playboyů“ je dokonce součástí bonusové mise, která prostupuje celou hrou83. Product placement v počítačových hrách je stále oblíbenější a velmi účinnou formu reklamy, neboť přesto, že se jedná o virtuální realitu, hráč se ztotožňuje se svou postavou (více než divák s filmovým hrdinou). Má pocit, že je to on, kdo využívá dané značky a výrobky. Následně se zvyšuje pravděpodobnost, že si je v reálném obchodě zakoupí.

82 83

Viz Přílohy. Obr. 6. Viz Přílohy. Obr. 7.

40

4. Product placement a skrytá reklama v médiích V této časti práce poukážu na skrytou reklamu a product placement v praxi. Oba propagační styly lze nejlépe prezentovat na filmové a televizní produkci. Zvolila jsem proto filmy a seriály, které respondenti jmenovali v dotazníku, jehož kompletní výsledky jsou zveřejněny a rozebrány v kapitole 5.

4.1 Product placement a skrytá reklama ve filmu Filmové odvětví skýtá pro výrobce zřejmě tu největší možnost prosadit své produkty. Podle odpovídajících je nejtypičtějším příkladem product placementu a skryté reklamy slavný celovečerní film Sex ve městě: Film I. Snímek navazuje na stejnojmenný populární seriál, který lámal rekordy sledovanosti od roku 1998 do roku 2004. Zároveň nastavuje základní téma filmu Sex ve městě Film II., který přišel do kin v roce 2010. Než přistoupím k samotné analýze scén filmu, je nasnadě popis hodnocení obsahu.

Jak jsem hodnotila •

Započítávám pouze obrazovou stopáž, tedy od první do poslední scény. Reklamy v začátečních a koncových titulcích nejsou product placement, byť jsou součástí filmu.

•

Do výsledného součtu jsou započteny i záběry, kdy se produkt jen mihne. Podmínkou však je, aby byl produkt jasně rozpoznatelný.

•

Jako produkt placement jsem brala i znaky typické pro výrobky, např. zvonění Sony Ericssonn u mobilů nebo známý velký kelímek kavární sítě Starbucks.

•

V případě automobilů jsou brány v potaz pouze záběry, v nichž je logo jasně viditelné (tj. když se sledovaná postava prochází po parkovišti; nerozepisuji každé auto zvlášť, pokud na něm není jasně vidět název).

•

U každé scény s vloženým produktem jsem zaznamenala její délku. Film jsem zhlédla celkem třikrát. Přestože jsem prohlížela každou scénu zvlášť, je

možné, že jsem přehlédla něco, co je laicky řečeno dobře uschováno, nebo se jedná o značku, kterou v České republice neznáme. Zkoumaný film je natočen v americko-britské koprodukci.

4.1.1 Sex ve městě: Film I.

Režie:

Michael Patrick King

Scénář:

Michael Patrick King

41

Darren Star Literární předloha

Candance Bushnell

Hlavní role: Carrie Bradshaw

Sarah Jessica Parker

Samantha Jones

Kim Cattrall

Charlotte York-Goldenblatt

Kristin Davis

Miranda Hobbes-Brady

Cynthia Bizon

Pan Božský/ John James Preston

Chris Noth

Steve Brady

David Eigenberg

Harry Goldenblatt

Evan Handler

Smith Jerrod

Jason Lewis

Stručný popis děje: Film byl natočen v roce 2008, čtyři roky po ukončení poslední šesté řady seriálu. Děj je zasazen do reálného času. Hlavní čtveřici hrdinek, Carrie Bradshaw, Samanthu Jones, Mirandu Hobbes-Brady a Charlotte York-Goldenblatt, tak nacházíme po čtyřech letech v různých situacích s muži, se kterými jsme je viděli na konci seriálu. Hlavní zápletkou filmu je chystaná svatba ústředního páru Carrie a pana Božského. Ten je poprvé za desetiletou existenci Sexu ve městě jmenován jako John James Preston. Z původně malého obřadu na radnici se postupně stává velká show pro noviny. Carrie je totiž jako populární sloupkařka časopisu Vogue sledovanou celebritou. Zatímco ona si svatební shon, fotografy a četná interview užívá, její snoubenec, pro nějž je to již třetí sňatek, trpí a v den svatby se pod tíhou médií, nervozity, výsměchu kolegů a manželské krize Mirandy a jejího muže Steva, nervově zhroutí. To má za následek nejen rozchod takřka přímo před oltářem, ale i mnoho tragikomických situací, které se vůbec poprvé neodehrávají pouze na území New Yorku, ale i v Novém Mexiku a Los Angeles.

Popis product placementu v kontextu s filmovým děním Sex ve městě: Film I. pokračuje v tradici, kterou zavedl seriál. Nesleduje pouze příběh čtveřice přítelkyň, probírajících v rozhovorech muže, společnost a hlavně módu. Naznačuje americký sen a prezentuje, že i obyčejná novinářka si může v New Yorku žít na „vysoké noze“, obklopovat se drahými věcmi, navštěvovat každý víkend drahé kluby a neobávat se přitom nedostatku financí. Sama autorka knižní předlohy Sex and the City, Candance Bushnell, naznačila v roce 2003 v interview pro časopis Cosmopolitan, že mimo Carrie 42

Bradshaw a jejích kamarádek obsahuje seriál další hlavní postavu, a tou je samotný New York, který je podle ní nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Zatímco seriál Sex ve městě díky tomuto faktu dělal reklamu pouze botám od návrháře Manola Blahnika a okrajově i od Jimmyho Chooa, filmu k propagaci své práce využily desítky dalších módních ikon, obchodních sítí i výrobců elektrotechniky a automobilů. Hned v úvodní scéně, která je shrnutím toho, co se v dekádě Sexu ve městě přihodilo, divák vidí nejprve butiky Gucci a Dior. Posléze nahlédne do malé nacpané šatny Carrie Bradshaw, která v ní má uschované výrobky od všudypřítomného Manola Blahnika, Diora, Gucciho, Oskara de la Renty, Chanell a Louise Vuittona. Vteřinu nato je v záběru sama sloupkařka a nyní již i úspěšná spisovatelka Carrie, jak pracuje na svém notebooku značky Apple. Během připomínky osudů jejích kamarádek vidíme na stole v Mirandině kanceláři telefon značky Spirit a kolem Charlottiny hlavy se vznáší několik desítek těhotenských testů EPT. Tím je zakončeno tříminutové úvodní resumé. Již tato krátká scéna dokazuje slova filmových kritiček Kate Ahlborn a Louisine Frelinghuysen. Ty ve svém článku pro americký kulturní časopis Vanity Fair nazvaly Sex ve městě A Product-Placement Roundup84, což se dá volně v kontextu přeložit jako „productplacementová smršť“. Člověku, který nežije v New Yorku, neukazuje film pouze, jak krásný život velkoměsto nabízí, ale obeznamuje jej též s kulturně důležitými místy. Proto děj zavádí diváka na 5th Avenue a posléze do svým logem přímo obestavěného Christie’s house. Jedná se o nejvyhledávanější historické kulturní centrum a aukční síň v New Yorku. Pár minut poté se rozhodne ústřední pár pro svatbu a nevěsta tuto zprávu volá mobilním telefonem Spirit do Los Angeles, kde Samantha vlastní manažerskou firmu zajišťující filmovou hvězdu Smitha Jerroda85. IPhonem telefonující Samantha prochází budovou a vždy nenápadně svižnou chůzi zpomaluje, když míjí různé vystavené titulní strany časopisů a propagační plakáty firem a výrobků, pro které Smith Jerrod pózoval coby reklamní tvář. Vidíme tak postupně repliky titulních stran časopisů Los Angeles magazine, Entertainment Weekly a TV Guide. Smith se dále usmívá z reklamních plakátů na nápoj Pink Inner Beauty od značky Vitamin Water, leteckou společnost American Arlines, telekomunikační síť a výrobce mobilních v USA vyhledávaných telefonů Spirit, náramkové hodinky IWC Schaffhausen, SKYY vodku a brýle Persol. Zatímco telefonní hovor pokračuje, kamera prostřídává záběry z jedné hrdinky na 84

AHLBORN, Kate - RELINGHUYSEN, Louisine. Sex and the City: A Product-Placement

Roundup. Vanity

Fair[online].

2008-05-30,

[cit.

2011-03-07].

URL:http://www.vanityfair.com/online/daily/2008/05/sex-and-the-cit.html>. 85

Smith Jerrod je fiktivní postava. Jeho představitelem v seriálu i filmu je Jason Lewis.

43

druhou. Když Samanthina kancelář splní svůj propagační úkol, vrátí se kameraman ke Carrie. Ta je právě v newyorském butiku s oblečením návrhářky Diane von Fürstenberg. Divák nejprve vidí ukázku nabízeného módního zboží od klasického oděvu přes extravagantní boty až k bižuterii. Následně je k vidění i typické logo „DvF“. Následuje krátká scéna, která v českém dabingu z hlediska product placementu zaniká. Originál je však jiný. U rodinné snídaně pročítá Charlotta York New York Times a na „Advertisement Page six“ (straně šest specializovaná na krátká sdělení) nalézá oznámení o chystané svatbě Carrie Bradshaw a pana Božského. Text v originále zněl takto:

„Carrie Bradshaw will marry in Manolo’'s with the financier from New York John James Preston next Autumn.“ V překladu:

„Carrie Bradshaw se na podzim provdá v botách od Manola za finančníka Johna Jamese Prestona.“

Samozřejmě se jedná o obuv od Manola Blahnika. Český dabing ale tuto scénu upravil a ze značky Manolo Blahnik se chybným překladem stalo místo konání svatby. Následuje připomenutí dalšího časopisu. Tentokrát se jedná o módní magazín Vogue. Nejprve vidíme velké logo na zdi redakce. Posléze je pod záštitou informace, že pod vedením Vogue fotografů vytvoří Carrie sérii snímků ve svatebních šatech pro každoroční zvláštní číslo, dodán i slogan časopisu „Styl v každém věku“. Na scénu v redakci, která je sídlem Vogue i v reálu, okamžitě naváže realizace fotografické série. Během ní Carrie prostřídává šaty od světoznámých návrhářů, jež nezapomene pojmenovat. Do této ryze propagační scény se zapojili Vera Wang, Caroline Herrera, Christiane Lacroix, Lavin, Dior, Oscar de la Renta a jako vrchol i dílo Vivienne Westwood, která na základě výsledných fotografií Bradshaw šaty jako dar věnuje ve velké krabici se svým jménem. Internetový časopis Thensider zveřejnil v červnu v roce 2008 na svých webových stránkách interview s Westwood. Šokovala prohlášením, že Sex ve městě považuje za nudnou záležitost a z premiéry odešla po deseti minutách86. Další umístěný produkt se vrací k myšlence simulace typického života v New Yorku. Pro stěhování věcí ze svého starého bytu využívá Carrie služeb firmy Manhattan mini storage. 86 Vivienne Westwood hated Sex & The City Movie. Theinsider.com. 2008-06-24 [cit. 2011-03-07]. URL: .

44

Tato firma poskytne klientovi krabice s obrovským logem a osobní sklad k pronajmutí. Mimo papírových krabic divák vidí, jak hlavní hrdinky probírají oblečení a označují jej lístečky, „Berem“, „Vyhodit“ a právě „Sklad“, který výše jmenovaná firma zajistila. Následuje ve filmu ojedinělá přestávka od skryté reklamy. Celých jedenáct minut nevidí divák žádné výrazné propagace, s výjimkou limuzíny Mercedes-Benz, ve které se veze na svatbu J. J. Preston. Na nevydařené svatbě jsou pak detailně zabírané mobilní telefony Spirit a iPhone a limuzíny Lincoln a Mercedes. Děj se přesouvá do Mexika. I přesto, že je slunný pobyt čtveřice kamarádek poměrně dlouhý, prostřídávají se v záběrech pouze vody značky Vitamin Water v různých barvách a příchutích. Při scéně, kdy čtveřice usedá v pětihvězdičkovém hotelu k večeři, vyndá Charlotte York z kabelky balený puding. Mirranda Hobes-Brady zareaguje replikou:

„Charlotte přinesla v Pradě puding!“

Prada je další uznávanou módní značkou, která se k propagaci svých výrobků v Sexu ve městě rozhodla již v době vrcholné slávy seriálu. Celá zápletka s pudingem je vyvolaná přehnanou opatrností konzervativní Charlotte. Tento puding v plastu je jediné jídlo, které může podle svého uvážení na území Mexika konzumovat, protože je vyrobeno ve Spojených státech. Již několik minut předtím je na tuto skutečnost upozorněno, když Charlotte zdůrazňuje, že ony pudinky jsou „vyrobeny v Poughkeepsie“, a ukazuje do kamery jedno balení. Posléze trpí nesnesitelnými střevními potížemi, které zavinily mimo jiné i tyto deserty. Po premiéře se zvedla vlna nevole u obyvatel Poughkeepsie protestujících proti této vedlejší zápletce. Pro internetový magazín o kuriozitách The Daily Tannenbaum vydali prohlášení, že takový produkt se na jejich území nevyrábí a vyjádřili též pohoršení nad nevědomostí scenáristů a ostatních tvůrců filmu. Chyba z filmu však vymazána nebyla a fiktivní pudink z Poughkeepsie tam je stále k vidění.

Neexistující výrobek ve filmu

45

Po návratu hlavních hrdinek do New Yorku se film dostává do druhé poloviny a „productplacementová smršť“ nabere na síle. Zhrzená Carrie se rozhodne postavit na nohy. Při pohledu na svůj byt přetékající krabicemi od Manhattan mini storage dojde k názoru, že je nutné najmout asistentku. Pohovory se zájemci provádí v jedné ze sítě kaváren Starbucks. Kdyby se náhodou stalo, že by některý divák nepoznal typické zelenohnědé zařízení a velké kelímky na kávu, sedí Bradshaw přímo před obrovským logem firmy. Když se po řadě neúspěšných kandidátů objeví Louise ze Saint Louise, získá si Carriein zájem kabelkou od Louise Vuittona.

Carrie: „Jak může mít nezaměstnané děvče žijící v garsonce kabelku Louis Vuitton?“ Louise: „Jednoduše. Je z půjčovny kabelek Bag Borrow or Steal. Jejich heslem je: Lepší půjčit než ukrást!“

Až do konce filmu se Louise objeví ještě několikrát s kabelkami z této půjčovny. Mimo Bag Borrow or Steal a Louise Vuittona takto udělá prezentaci i výrobkům značek Prada a Channel. Následuje půlminutová scéna, kdy Carrie čte adoptivní dceři Goldenblattových, Lilly, pohádku O Popelce. Tmavorůžový pokoj tříleté Lilly zdobí plyšové hračky a obrázky, z nichž ty největší a nejvýraznější zastupují světově známou dívčí značku Hello, Kitty! Navazuje krátká epizoda o klasických nákupech. Carrie s Mirandou jsou v drogérii a nakupují na Helloween. Obchod patří do drogistické sítě Diana Reade. V regálech, kolem kterých hrdinky procházejí, jsou zřetelně vidět produkty Head’n Shoulders, Clean n’Clear, Shauma, L’Oreal Paris a časopisy Vogue, New York magazine a House Beautiful. Od tohoto okamžiku se až do konce filmu viditelná loga značek víceméně opakují. V poslední třičtvrtěhodině lze označit pouze dva výraznější reklamní momenty. První je minutová scéna o nakupující Samanthě. Ta aby zahnala smutné myšlenky, odreagovává se v drahých buticích s oblečením a doplňky v Los Angeles. Není zřejmě žádným překvapením, že nejprve ve výlohách a posléze i na taškách jsou patrné nápisy Escada, Gucci, Chanell, Dolce & Gabbana nebo Louis Vuitton. Veškerý svůj drahý nákup následně Samantha Jones zavře do auta značky Mercedes-Benz model GLK „small SUV“, který na trhu debutoval v roce 2008 a firma mu tímto způsobem dodala prestiž. I do druhého výrazného momentu zasáhl Mercedes-Benz. Ten uvede sama Carrie Bradshow slovy: „Každé jaro se Newyorčanky scházejí, aby oslavily nejdůležitější svátek – týden módy.“ Jakmile vypravěčka dokončí tuto větu, objeví se obrovský nápis, který je poté 46

zřetelně vidět během celé tříminutové scény na módní přehlídce luxusního oblečení. Nápis zní: Mercedes-Benz: Fashion week. Na závěr filmu se divák může naposledy pousmát nad významným prostorem, který dostává pro Sex ve městě nejtypičtější značka, Manolo Blahnik. Při opětovné žádosti o Carrienu ruku použije John James Preston střevíc od italského designéra místo zásnubního prstenu.

Číselný rozpis viditelného product placementu ve filmu Sex ve Městě: Film I. Začátek

Konec

Co zabírá kamera:

Doba od minulé reklamy

00:00:31

00:00:32

butik Gucci

00:00:00

00:00:33

00:00:34

butik Dior

00:00:01

Věci v šatně: Manolo Blahnik, 00:01:00

00:01:04

Dior, Gucci, Oscar de la Renta,

00:00:26

Chanel a Louis Vuitton 00:01:42

00:0145

notebook Apple

00:00:38

00:02:05

00:02:08

těhotenský test EPT

00:00:20

00:02:58

00:03:05

notebook Apple

00:00:50

00:07:18

00:09:53

Aukční dům Christie’s

00:04:13

00:12:19

00:14:00

00:12:25

00:12:27

Plakát Los Angeles Magazine

00:02:23

00:12:33

00:12:38

Plakát Entertaintment Weekly

00:00:06

00:12:44

00:12:47

Plakát TV Guide

00:00:06

00:13:08

00:13:13

Logo Diane von Fürstenberg

00:00:21

Telefonát: butik Diane von Fürstenberg, manažerská firma

----

Plakát: Vitamin Water, American 00:13:20

00:13:22

Arlines, Sprint, IWC Schaffhausen, SKYY vodka,

00:00:07

Persol 00:13:32

00:14:00

00:15:59

00:18:47

butik Diane von Fürstenberg, viditelné logo Fotografování s Vogue

00:00:10 ----

47

00:16:01

00:16:06

logo Vogue v redakci

00:02:01

00:17:12

00:17:37

Svatební šaty Vera Wang

00:01:06

00:17:38

00:17:57

Svatební šaty Carolina Herrera

00:00:01

00:17:58

00:18:09

Svatební šaty Christina Lacroix

00:00:01

00:18:10

00:18:13

Svatební šaty Lanvin

00:00:01

00:18:14

00:18:22

Svatební šaty Dior

00:00:01

00:18:23

00:18:32

Svatební šaty Oscar de la Renta

00:00:01

00:18:33

00:18:47

Svatební šaty Vivienne Westwood

00:00:01

00:18:48

00:19:23

Logo Vivienne Westwood

00:00:01

00:28:50

00:29:53

Scéna v nové šatně

----

00:28:50

00:28:54

Manolo Blahnik – taška

00:09:17

00:29:20

00:29:22

Manolo Blahnik – taška

00:00:26

00:29:48

00:29:53

Manolo Blahnik – boty

00:00:26

00:31:48

00:31:59

Manhattan mini storage

00:01:55

00:32:22

00:32:33

KEY food taška

00:00:23

00:48:25

00:48:27

iPhone

00:16:02

00:50:04

00:50:06

Mercedes-Benz limuzína

00:01:37

00:51:09

00:51:11

Mercedes-Benz limuzína

00:01:03

00:51:15

00: 51: 14

Lincoln limuzína

00:00:00

00:58:13

01:00:20

Vitamine Water soda

00:06:59

01:01:12

01:01:14

Prada kabelka

00:00:52

01:01:40

01:01:43

Vitamine Water green

00:00:26

01:06:01

01:06:04

mobilní telefon Spirit

00:04:18

01:07:15

01:09:06

01:10:46

01:11:17

Hello Kitty! dekorace

00:01:40

01:12:52

01:12:53

notebook Apple

00:01:35

01:13:58

01:14:00

notebook Apple

00:01:05

Logo Starbucks kabelka Louis Vuittone

00:01:11

drogerie Diane Reade: Head’n 01:14:01

01:16:11

Shoulders, Clean n’Clear, Shauma,

00:00:01

L’Oreal Paris, Vogue, New York

48

magazine, House Beautiful 01:16:47

01:17:22

Starbucks, Chanel, Spirit

00:00:36

01:18:51

01:18:56

Escada

00:01:20

01:19:36

01:19:38

Gucci, Chanel

00:00:40

01:19:38

01:19:40

Mercedes-Benz GLK

00:00:00

01:25:20

01:25:21

Louis Vuittone logo

00:05:40

01:25:39

01:25:51

Louis Vuittone výrobek

00:00:18

01:30:47

01:30:49

Mercedes-Benz Logo

00:04:56

01:48:08

01:48:11

notebook Apple

00:17:41

01:47:55

01:48:22

Starbucks logo

00:00:44

02:02:58

02:03:45

Notebook Apple

00:14:07

02:05:20

02:05:30

Manolo Blahnik

00:01:3587

Celková délka filmu v minutách

139

Celkový čas viditelného produkt placementu v minutách

27

Celkový podíl viditelného produkt placementu v %

19, 43 %

Rozepsaný produkt placement ukazuje, že na první pohled viditelné umístěné výrobky zasahují do více než 19 % délky filmu. Pro přesnost pojednání o Sexu ve Městě: Film I. uvedu navíc seznam všech módních značek, firem, ochodů, kosmetiky a potravin, které byly ve filmu využity a posléze zaznamenány v závěrečných titulcích. Následně byly zveřejněny i v časopisu Vanity Fair. Při porovnání uvedených viditelně propagovaných značek ve výše uvedené tabulce a celkového seznamu je vidět, že mnohé produkty byly použity jednorázově, aniž by na ně bylo více upozorňováno. Například slavný obchod s typickými výraznými šperky Tiffany and Co. přispěl do filmu sadou diamantových klenotů, které měla Carrie na svatbě. Stejně tak síť klenotnictví Swarovski. Ta na své výrobky upozornila pouze dekorativními kamínky, které má hlavní postava na mobilním telefonu. Dále jsou k vidění v Mirandiných vlasech při první svatbě a na košíku, který jako družička drží Lilly.

87 V Přílohách jsou k nahlédnutí fotografie ukazující Product placement ve snímku Sex ve Městě: Film 1.

49

Dalším podobným příkladem je značka Dell, která do snímku dodala stolní počítače. Oproti četným záběrům na notebook Apple jsou výrobky Dell stranou. K vidění jsou pouze v kratičkých záběrech na Mirandinu kancelář a Prestonovu pracovnu. Logo ale není čitelně zabíráno jako v případě konkurenční značky.

Módní značky, návrháři Manolo Blahnik

Gucci

Vivienne Westwood

Vera Wang

Louis Vuitton

Oscar de la Renta

Chanel

Carolina Herrera

Dior

Christina Lacroix

Ferragamo

Lanvin

Roger Vivier

Nike

Diane von Furstenberg

Adidas

Hermès

Burberry

Christian Louboutin

Tiffany and Co.

Prada

Swarovski

Escada

Hello Kitty

Versace

Persol

Obchody a Služby Henri Bendel

Manhattan Mini Storage

Scoop

Bag Borrow or Steal

Bluefly.com

Netflix

Duane Reade

U-Haul

Elektronika a telefony: Apple

Dell

iPhone

Cuisinart

Blackberry

Sprint

Bang & Olufsen Časopisy Vogue

New York magazine

New York Post

Marie Claire

New York Times

The Wall Street Journal

50

Entertainment Weekly

Nápoje a svačiny

VitaminWater

Starbucks

Pret a Manger (trojhranný sendvič)

Pellegrino, Skky Vodka

Cup of Noodles (instantní nudle)

Kosmetika L’Oreal

Jergens

Garnier Fructis

Clean & Clear

Nivea Místa a doprava: Starbucks

Hotel The Four Seasons

New York Public Library

Mercedes-Benz

Lumi (restaurace)

limuzína Lincoln Town Car

Buddakan (luxusní newyorská restaurace

Christie’s House

najímaná k významným příležitostem)

American Airlines

4.2 Product placement a skrytá reklama v televizní tvorbě Další část této kapitoly se bude věnovat tvorbě televizní. Stejně jako film i televize skýtá velké možnosti pro propagaci. Na televizní diváky nepůsobí jen klasické reklamní spoty. Seriály a stále populárnější sitcomy, jejichž stopáž dosahuje maximálně čtyřiceti pěti minut, obsahují product placement, který je méně výrazný než u celovečerních snímků. V tím více scénách se však vyskytuje. Pro rozbor televizní náplně jsem zvolila slavný americko-britský komediální seriál Teorie velkého třesku, v originálním znění The big bang theory. Stejně jako Sex ve městě: Film I. i Teorie velkého třesku byla vybrána podle seznamu seriálů, které respondenti uvedli v dotazníku.

4.2.1 Teorie velkého třesku Režie:

Chuck Lorre

Scénář:

Chuck Lorre Bill Prady

51

Hlavní role Leonard Hofstadter

Johnny Galecki

Sheldon Cooper

Jim Parsons

Howard Wolowitz

Simon Helberg

Rajesh Koothrappali

Kunal Hayyar

Penny

Kalye Cuoco

Stručný popis děje: Leonard a Sheldon jsou geniální fyzikové, pracující v institutu Cal Tech v kalifornské Pasadeně. Mimo to, že jsou přes svůj nízký věk uznávanými kapacitami ve fyzice a přednáší na univerzitě, jsou zároveň spolubydlícími a nejlepšími přáteli. Ve svém stroze zařízeném bytě se v klidu oddávají asketickému životu mladých vědců. Denně je navštěvují jejich kamarádi a kolegové vědci, astrofyzik z Indie, který v přítomnosti žen nemůže mluvit, Rajesh a inženýr, který naopak před ženami mluví až příliš, Howard. Více než svou vědu, počítačové hry a klasické sci-fi seriály čtveřice mladíků ke štěstí nepotřebuje. Zaběhnutý koloběh jejich životů však naruší příchod krásné světlovlasé Penny. Tato normální dívka z Omahy se přestěhuje do protějšího bytu a okamžitě zaujme stydlivého Leonarda. Postupně se stane součástí party. Vědci ji seznamují s taji fyziky, her a sci-fi a ona je na oplátku učí o životě za zdmi jejich bytu. Rozdílnost charakterů jednotlivých členů skupiny způsobuje častá nedorozumění, která vedou k humorným situacím.

Seriál se začal vysílat v roce 2007 na americké televizní stanici CBS. I když se oficiálně do České republiky dostal díky stanici Prima Cool až s rokem 2010, měl zde vlivem internetu řady fanoušků už předtím. Aktuálně se v USA vysílá čtvrtá série. Producenti seriálu ale již na oficiálních stránkách CBS zveřejnili, že představitelé ústřední pětice dali souhlas k natáčení další řady. K rozboru jsem zvolila epizody z prvních tří řad, neboť ty už byly v České republice odvysílány a každý měl tak možnost se na ně podívat. Z každé série jsme namátkou zvolila jeden díl. V závěrečném porovnání pak bude zřejmé, zda s popularitou seriálu v průběhu jednotlivých sezón stoupá i počet umístěných produktů ve scénách.

Popis product placementu v kontextu seriálu Z první sedmnáctidílné série jsme vybrala první díl. Ten má jednoduché označení Pilot. Jeho celková délka bez závěrečných titulků je dvacet jedna minut. Úvodní titulky je 52

nutné v případě tohoto seriálu brát v potaz, protože jsou součástí děje a přicházejí na řadu vždy po zahajovací dvouminutové scéně. Vůbec první připomenutí sponzora vidíme, když se Sheldon a Leonard vrací domů ze spermatické banky. Když stoupají po schodech domu, neboť výtah zde trvale nefunguje, míjejí během svého rozhovoru několikero dveří. Jedny z nich jsou hustě polepené nálepkami, mezi nimi vyniká výrobní logo XPS náležící hlavnímu sponzorovi, firmě Dell. Oba protagonisté vedou absurdní rozhovor. Leonard se proto u polepených dveří na zlomek vteřiny zastaví a nechápavě na svého kamaráda pohlédne. Stojí přesně tak, že je logo XPS dobře viditelné a nezaměnitelné s ničím jiným. Chvíli nato se dvojice seznamuje s novou sousedkou z protějšího bytu. Dívka, která se představí jako Penny, právě začíná vybalovat. Divák v prostřihávaných záběrech vidí množství krabic s neidentifikovatelnými nápisy a mezi nimi vyniká patrné logo Key Mart. Jedná se o americkou firmu, která mimo jiné poskytuje možnost zapůjčení přepravek a krabic při stěhování. Následuje kratičká scéna, kdy jsou Leonard a Sheldon ve svém bytě a probírají, zda neměli Penny pozvat na večeři. Dekoraci scény dominuje notebook značky Dell model XPS. Seriál se mimojité vyznačuje i tím, že dává důraz na autenticitu života moderních géniů, který je viděn s určitým nadhledem. Proto se v jejich dialozích často objevují názvy webových stránek, her či seriálů. V rozhovoru namítá Leonard, že Sheldonova nespolečenskost je důvodem toho, že nemají žádné přátele.

Shleldon: „Mám přátel, že nevím co s nimi. Na MySpace jich mám dvě stě patnáct.“

Připomenutá

MySpace.com

patřila

v době

začátků

Big

Bang

Theory

k nejpopulárnějším webových stránkám světa. Už po roce premiérového vysílání první série však postupně upadal zájem o ni a obrazně řečeno ustoupila Facebooku. Scenáristé na to reagovali a jednotlivé postavy včetně Penny začaly vlastnit facebookový profil a později i Twitter. Obě sociální sítě jsou často připomínány a naproti tomu na nich v reálu nalezneme stránky jednotlivých postav ze seriálu. Všechny profily postav, které CBS označila jako oficiální, mají několik milionů fanoušků. MySpace už nebyla nikdy zmíněna. Když se Leonard se Sheldonem nakonec rozhodnou krásku přizvat ke stolu, vrátí se k ní. Opět je krátce vidět logo KeyMart. V této scéně však převládá nápis Tandoori’s natištěný na tašce, kterou ukazuje Leonard Penny a svérázným způsobem jí vysvětluje, že k nim má přijít na večeři. Jedná se o všeobecně rozšířený název thaiských restaurací. Při bližším prohlédnutí loga je ale vidět, že v tomto případě jde o kalifornskou síť House of 53

Tandoori. Zde je nutné podotknout, že každý divák, který seriál sleduje pravidelně, zaznamená, že thaiské jídlo provází hrdiny po celou dobu. Tento případ je však první a zároveň poslední, kdy je vidět, odkud si hlavní postavy jídlo objednávají. V závěrečných titulcích není totiž Tandoori uvedena, a dá se tedy předpokládat, že producenti pouze jednorázově využili obalu od thaiských specialit pro zápletku. Nikde ale není tento dohad potvrzený či vyvrácený. Následující scény se až do konce epizody odehrávají pouze v bytě vědců. Scénám odehrávajícím se v obývacím pokoji opět dominuje notebook Dell XPS. Ten je oproti předchozímu záběru zapnutý, čili dva rudé nápisy XPS na vrchní části počítače navíc svítí. Následuje scéna, kdy se Penny sprchuje, protože jí v novém bytě ještě neteče voda. Když odejde do koupelny, otevře Sheldon chladničku a divák vidí, že je plná identických lahví s jablkovým džusem. Vyndá dvě a jednu podá Leonardovi. Ten se vyjadřuje k osobnosti Penny a přitom drží láhev tak, aby bylo jasně vidět, že se jedná o nápoj značky Smart Juice. Tyto nápoje patří spolu s notebookem Dell k pravidelně se objevujícím umístěným produktům seriálu. Poté se děj přesouvá do koupelny, kdy Leonard pouští penny sprchu. V několikasekundovém přímém záběru jsou jasně vidět šampony značky Herbal Essences. Když se příběh opět vrátí do obývacího pokoje, přibyly dvě další postavy, stydlivý Rajesh, který trpí strachem z jakéhokoli rozhovoru s ženami, a Howard, který se naopak pokouší každou oslnit. V případě Penny se o to snaží prostřednictvím Dell XPS a online hry World of Warcraft. Tzv. WoWko je první z dlouhé řady herních konzolí, které jsou v seriálu opakovaně zmiňovány. V druhé sérii je mu věnován jeden celý díl. Jako zajímavost je možné uvést, že Howard ukazuje Penny tygra, kterého má ve hře jako mazlíčka.

Howard: „To je můj tygr, jmenuje se Mourek. Mám ho už od desátého levelu.“

Podle internetových diskusí a statistik na stránkách o World of Warcraft se tento tygr stal po uvedení seriálu jedním z nejvíce vyhledávaných zvířat z kategorie „Pets“. Když na konci roku 2010 ohlásila firma Blizzard, produkující World of Warcraft, příchod nových datadisků pro variantu Cataclysm, vyšla také demoverze hry, ve které jej hráči dostávali jako bonus k postavě.

54

Číselný rozpis viditelného product placementu v seriálu Teorie velkého třesku Série 1., díl Pilot Začátek

Konec

Co zabírá kamera

Doba od minulé reklamy

00:02:35

00:02:39

Logo XPS

00:00:00

00:03:20

00:02:21

Krabice Key Mart

00:00:41

00:03:22

00:03:25

Krabice Key Mart

00:00:01

00:04:13

00:04:16

notebook Dell XPS

00:00:48

00:04:20

00:04:20

notebook Dell XPS

00:00:04

00:04:28

00:04:30

MySpace.com

00:00:08

00:05:04

00:05:05

Logo Tandoori

00:00:34

00:05:07

00:05:12

Logo Tandoori

00:00:02

00:05:16

00:05:23

Logo Tandoori

00:00:04

00:05:25

00:05:26

Logo Tandoori

00:00:02

00:08:12

00:08:15

notebook Dell XPS

00:02:46

00:08:18

00:08:20

notebook Dell XPS

00:00:03

00:08:30

00:08:31

notebook Dell XPS

00:00:10

00:08:35

00:08:36

notebook Dell XPS

00:00:04

00:09:08

00:09:09

notebook Dell XPS

00:00:32

00:09:43

00:09:46

notebook Dell XPS

00:00:34

00:10:05

00:10:08

notebook Dell XPS

00:00:19

00:10:25

00:10:26

notebook Dell XPS

00:00:17

00:10:35

00:10:41

notebook Dell XPS

00:00:09

00:11:00

00:11:45

Smart Juice

00:00:19

00:13:57

00:13:59

notebook Dell XPS

00:02:12

00:14:35

00:14:40

šampony Herbal Essences

00:00:36

00:19:23

00:19:25

notebook Dell XPS

00:04:43

00:19:26

00:19:30

00:19:31

00:19:35

notebook Dell XPS, War of Warcraft notebook Dell XPS

Celková délka filmu v minutách

00:00:01 00:00:01 21

55

Celkový čas viditelného produkt placementu v minutách

7

Celkový podíl viditelného produkt placementu v %

33, 33 %

Z tabulky je zřejmé, že Teorii velkého třesku sponzorovala vesměs pouze firma Dell, která se, jak bude dále patrné, stala jedním z hlavních sponzorů v průběhu celého seriálu. Smart Juice je taktéž často se objevujícím produktem. Dostává se mu ale výrazně menšího prostoru. Objevuje se ovšem s několika výjimkami takřka ve všech dílech. Výrobci Herbal Essences se podíleli na oficiálním sponzorování pouze prvního dílu. V dalších dílech už se jejich produkty ani neobjevují viditelně na scéně, ani nejsou uvedeni v závěrečných titulcích.

Z druhé série, která měla třiadvacet dílů, jsem pro rozbor vybrala epizodu číslo šest s názvem Cooper-Nowitzki teorém. V úvodní scéně vidíme Leonarda a Sheldona, jak přednáší novým studentům na univerzitě. Záběrům dominuje logo firmy Aplle, které má Leonard na notebooku, a láhev Smart Juice. Během jeho výkladu jsou několikrát zabíráni i studenti. V těchto záběrech je dokonale vidět, že seriál podporují pouze firmy Aplle a Dell. V kamerovém záběru vidíme asi dvacet studentů s notebooky. U tří z nich jsou patrná loga Aplle a Dell. Ostatní modely mají loga odstraněná nebo zakrytá. Následuje scéna v jídelně. Sheldon, Leonard, Rajesh a Howard objednají a k tomu popíjejí nápoje San Pellegrino, 7Up, Aquafina a Cola Light. K Sheldonovi si přisedne nadšená studentka, začne mu lichotit a nakonec jej požádá, zda by mu mohla asistovat při výzkumu. Sheldon k překvapení svých přátel souhlasí. Celá scéna trvá přes dvě a půl minuty a jmenované nápoje jsou bezpečně viditelné v každém záběru. Děj se posouvá do dalšího dne. Hrdinové se opět setkávají v kantýně. Sedí však u jiného stolu. Ten je situován vedle plného občerstvovacího automatu. Ten je po celou dobu vidět a českému divákovi stoprocentně padnou do oka produkty Twix, Mr. Big a Bounty. Další záběry jsou zasazeny do Leonardova a Sheldonova bytu. Snaživá studentka je nyní Sheldonovou asistentkou a motivátorkou. Zatímco on pracuje, ona mu dělá pedikúru. Postupně se objevují ve dveřích všichni Sheldonovi přátelé a lákají jej na různé zábavy. Takřka čtyři minuty je v záběru notebook Dell XPS a opakovaně je zmiňována hra Halo III. a seriál Battlestar Galactica. Sériová herní konzole Halo se v seriálu poprvé objevila v první řadě ve třetí epizodě. Od té doby je často jmenována ve spojitosti s Halo večerem, který hlavní postavy pořádají každé úterý.

56

Posledních pět minut epizody si opět rozdělují nápoje a notebooky, jmenovitě notebook značky Aplle, Cola Light, Aquafina, Sprite, Fanta a 7Up.

Číselný rozpis viditelného product placementu v seriálu Teorie velkého třesku Série 2., díl Cooper-Nowitzki teorém Začátek 00:00:00

Konec

Co zabírá kamera

Doba od minulé reklamy

00:02:09

notebooky Aplle a Dell, Smart

00:00:00

Juice San Pellegrino, 7Up, Aquafina,

00:02:31

00:05:05

00:06:21

00:07:07

Sprite, Aquafina

00:01:16

00:08:57

00:10:03

Twix, Mr. Big, Bounty

00:01:50

00:10:55

00:11:00

notebook Dell XPS

00:00:52

00:11:10

00:11:25

notebook Dell XPS, hra Halo 3

00:00:10

00:11:26

00:11:56

notebook Dell XPS

00:00:01

00:12:10

00:12:25

notebook Dell XPS

00:00:14

00:12:51

00:13:00

00:13:05

00:13:08

notebook Dell XPS, Sprite

00:00:05

00:18:11

00:18:23

Cola Light, Aquafina, Fanta

00:05:03

00:18:50

00:18:58

00:19:29

00:19:33

Cola Light

notebook Dell XPS, Battlestar Galactica

notebook Aplle, Cola Light, Aquafina, Fanta San Pellegrino, Cola Light, Aquafina, 7Up

00:00:22

00:00:26

00:00:27

00:00:31

Celková délka filmu v minutách

21

Celkový čas viditelného produkt placementu v minutách

9 min. 43 s

Celkový podíl viditelného produkt placementu v %

46, 3 %

Poslední rozebíraný díl náleží do třetí řady, kde byl uveden jako čtvrtá epizoda série pod názvem Řešení po pirátsku.

57

Příběh epizody je zaměřený na Rajeshe, který dostal dopis s informací, že pokud nedodá viditelné výsledky ze svého výzkumu, bude okamžitě deportován do Indie. O svém problému řekne přátelům hned v začátku epizody. Celá tato scéna se odehrává v bytě Leonarda a Sheldona. Zatímco nešťastný Rajesh hovoří, ostatní na scéně popíjejí Colu Light, 7Up a Aquafinu. Z předchozích epizod už víme, že se jedná o častý umístěný produkt. Objevují se i chipsy Lays a Devil Cremes. Nově je na scéně viditelná encyklopedie Microsoft Encarta. Ta je v několika verzích vystavena v poličce situované za pohovkou. Následuje klasická scéna v kantýně. Na scéně se opět objevují nápoje Sprite a Cola Light. Jako v předchozích dílech, i v tomto případě je v záběru automat na občerstvení. Oproti dřívějším epizodám v něm ale chybí pro Českou republiku známé produkty. Proto jej v následné tabulce nezmiňuji, přestože je naplněný automat vidět v takřka celou minutu. Dalším product placementem je Smart Juice. Pohledem na něj začíná scéna u Leonarda doma. Během půlminutového děje, kdy Sheldon nabízí Rajeshovi práci, jsou ještě dále vidět Aquafina, Cola Light a encyklopedie Microsoft Encarta, které je dán prostor ve všech epizodách třetí série. Zápletka se přesouvá k Sheldonovi a Rajeshovi do kanceláře, kde s malou přestávkou, ve které opět vidíme encyklopedii Microsoft Encarta, zůstává až do konce dílu. Základní jednoduché zařízení malé kanceláře doplňují notebook Dell XPS, energetické nápoje Red Bull Burn a Fiji, soda Aguafina a limonády Fanta, Coca Cola a Dr. Pepper.

Číselný rozpis viditelného product placementu v seriálu Teorie velkého třesku Série 3. díl Řešení po pirátsku Začátek

Konec

Co zabírá kamera

Doba od minulé reklamy

Cola Light, 7Up, Lays 00:00:00

00:02:03

encyklopedie Microsoft Encarta,

00:00:00

Aquafina, Devil Cremes Cola Light, 7Up, Lays. 00:02:45

00:04:48

encyklopedie Microsoft Encarta,

00:00:42

Aquafina, Devil Cremes 00:05:09

00:05:21

Sprite, Cola Light

00:00:21

00:05:26

00:05:29

Sprite

00:00:03

00:06:00

00:06:10

Sprite

00:00:31

58

00:06:15

00:06:20

Sprite

00:00:05

00:07:52

00:07:52

Smart Juice

00:01:32

00:07:54

00:08:00

00:08:03

00:08:06

Cola light

00:00:03

00:08:07

00:08:09

encyklopedie Microsoft Encarta

00:00:01

00:08:10

00:08:11

Cola Light

00:00:01

00:08:12

00:08:14

encyklopedie Microsoft Encarta

00:00:01

00:08:17

00:08:24

encyklopedie Microsoft Encarta

00:00:03

00:10:11

00:11:49

Notebook Dell XPS

00:01:47

00:11:50

00:11:58

Fiji, Aquafina

00:00:01

00:12:03

00:12:07

encyklopedie Microsoft Encarta

00:00:05

00:13:12

00:13:14

00:13:41

00:13:45

Fanta

00:00:27

00:13:46

00:13:48

Coca Cola clasic, Red bull, Burn

00:00:01

00:13:51

00:13:53

Coca Cola clasic, Red bull, Burn

00:00:03

00:14:02

00:14:09

Fanta, Aquafina, Dr Pepper

00:00:07

00:14:11

00:14:27

Red bull

00:00:0288

Smart Juice, Aquafina, Cola Light, encyklopedie Microsoft Encarta

Fiji, Aquafina, Encyklopedie Microsoft Encarta

00:00:02

00:01:05

Celková délka filmu v minutách

21

Celkový čas viditelného product placement v minutách

15

Celkový podíl viditelného produkt placementu v %

71, 43 %

Porovnáme-li výsledky jednotlivých tabulek, vidíme, že počet scén, ve kterých jsou umístěny reklamní produkty, se ve třetí řadě v poměru k pilotnímu dílu více než zdvojnásobil. Zájem firem propagovat své výrobky skrze seriál je pochopitelný z důvodu vysoké sledovanosti po celém světě. Radikální zvýšení délky stopáže jednotlivých epizod, kterou umístěné produkty v seriálu pokryjí, není tedy žádným překvapení. Fakta jsou následující: 88 V Přílohách jsou k nahlédnutí fotografie ukazující product placement v seriálu Teorie velkého třesku.

59

•

Teorie velkého třesku už byla promítána ve více než sedmdesáti státech světa včetně České republiky. Většina z nich začala s prezentací seriálu na přelomu roku 2009 a 2010, v době natáčení třetí řady.

•

Pilotní díl sledovalo při jeho premiéře 8,3 milionu diváků, úvod do 3. série si pustilo 14,2 milionů diváků ve věkové kategorii od 18 do 50 let.

60

4.3 Skrytá reklama a product placement v tištěném periodiku V této části kapitoly jsem se rozhodla doplnit reflexi tématu osobní zkušeností z praxe v Deníku Bohemia. Zkušenosti, které jsem za tři roky práce v redakci nashromáždila, jsou pro mě velmi cenné. Setkala jsem se s mnohými zajímavými lidmi i tématy, ke kterým bych se jinak nedostala. Hned v úvodu je ale nutné uvést důležitý fakt, že každé periodikum bojuje se skrytou reklamou jinak. Záleží na konkrétní redakci, jakou míru přijatelnosti si při hodnocení nezaujatosti článků nastaví. Proto se přístup k této problematice liší nejen u jednotlivých periodik, ale i v rámci jednotlivých redakcí. Velmi rychle jsem se naučila, že skrytá reklama je problémem, který se musí brát v potaz při psaní každého článku. Pozornost, která je jí při novinářské práci věnována, není možná patrná na první pohled, přesto však je velká. Základem a samozřejmostí je psaní článků bez jakéhokoli náznaku emocí. Byť se může jednat o pravdivou záležitost, není přijatelné napsat, zda je někdo (či něco) mezi veřejností oblíbený. Toto hodnocení ubírá článku na důvěryhodnosti a nezaujatosti. Sama jsem se setkala s problémem slova „oblíbený“ při psaní článku o střídání v ředitelské funkci na jedné z kutnohorských škol. Použila jsem v úvodu vyjádření „mezi studenty oblíbený ředitel…“ a okamžitě jsem byla upozorněna na napadnutelnost obsahu. Bylo mi připomenuto, že bych mohla být nařčena ze stranění odstupujícímu řediteli. Článek byl posléze upraven na neutrální konstatování „dlouholetý ředitel…“ Jeho celé znění přikládám do Příloh. Situace, kdy jsem se setkala s bojem proti skryté reklamě, nastala při psaní několika na sobě nezávislých interview. Jelikož mi je rozhovor zadán většinou v případě, že zpovídaná osobnost chystá nějakou větší akci pro město či region, je nutné počítat s faktem, že si většina z nich přeje, aby byl v novinách uveden odkaz na jejich webové stránky. Někteří si to dokonce kladou jako jednu z podmínek publikování rozhovoru. V takových případech mi vedení redakce zdůraznilo, že zveřejněním webové adresy v článku bych porušila zavedený nepsaný redakční kodex a že by se navíc jednalo o skrytou reklamu. Pokud tedy objekty rozhovoru podmiňují jeho uveřejnění zmíněním možnosti vyhledání informací na internetu, je znění adresy nahrazeno méně konkrétním vyjádřením „…naleznete na naší webové stránce“. I tomu se ale většinou snažím vyhnout. Do Příloh přikládám rozhovor, který byl po dohodě s dotazovaným vydán bez odkazu na stránky. Nebyl díky tomu zařazen do běžného vydání novin, nýbrž vyšel v čtvrtletní tematické příloze, což zpovídaný odsouhlasil89.

89

Viz Přílohy.

61

Jako další příklad lze uvést psaní sloupků. Tato práce je vděčná, protože na rozdíl např. od zpravodajství nevyžaduje náročné shánění materiálů a žánr sloupku (fejetonu) přímo vyžaduje autorský názor a jeho vtipné až sarkastické podání. Autor může komentovat aktuální téma, které si sám zvolí. Tato autorská svoboda však ani v tomto případě není neomezená, neboť uvádění konkrétních názvů firem i výrobků, ať už se v textu jedná o jejich kritiku či nikoli, by mohlo vést přinejmenším k občanskoprávním sporům. Osobně jsem se proto vždy při psaní sloupků vyhýbala konkrétnímu označování a raději podrobně popisovala všechny okolnosti tak, aby čtenář podle uvedených fakt i indicií poznal konkrétní obchod, výrobek apod. Posledním příkladem jsou fotografie a viditelná loga či výrobky na nich. Tzv. galerie fotografií pořizované pro potřeby periodika na městských a regionálních akcích slouží jako archiv uchovávaný v digitální neupravené podobě (sjednocuje se pouze formát). Složitější je nakládání s fotografiemi, které jsou určeny k otištění. Takové snímky prochází většinou technickou úpravou, přizpůsobují se velikosti tiskového místa a v případě, že je na okraji fotografie vidět něco, co by mohlo být označeno za reklamu, je ona sporná část oříznuta. Pokud je možný reklamní materiál uprostřed fotografie a jiná není k dispozici (což se stává málokdy, neboť s takovou situací se předem počítá), je pracně retušována tak, aby se viditelnost loga minimalizovala. Problematiku korigování obsahu fotografií využívám i v práci pro Rodinné centrum Špalíček, kde působím jako fotografka a web-editorka. Při zveřejňování fotografií na internetové stránce www.rcspalicek.estranky.cz se tak snáze vyhýbám použití snímků problematických z výše uvedeného hlediska. Modelovou ukázku změny fotografie před jejím zveřejněním jsem rovněž umístila do Příloh.

62

5. Dotazníkový průzkum Dotazník obsahoval otázky ve třech kategoriích: •

Rozhlas

•

Tisk

•

Televizní a filmová produkce.

Otázky v jednotlivých kategoriích na sebe navazovaly. Úvodní dotaz každé části byl vždy zavádějící („Posloucháte rádio?“, „Sledujete tisk?“) ve formě „ano / ne“. V případě, že na ni respondent odpověděl záporně, mohl napsat, proč se tomuto médiu vyhýbá a přejít k další kategorii. Na začátku dotazníku byli oslovení požádáni, aby u označených otázek v krátkosti doplnili svůj názor. Byli taktéž upozorněni na možnost, že budou anonymně citováni v níže uvedených statistikách. Dotazník byl respondentům rozeslán formou e-mailu a zprávy na Facebooku. Několik dotazovaných si jej vyžádalo v tištěné verzi.

5.1 Koncové statistiky respondentů Dotazník celkově vyplnilo padesát pět respondentů. V elektronické formě to bylo padesát osob, z toho třicet žen a dvacet mužů, ve věkovém rozmezí 17 až 34 let. Tištěnou verzi za mé přítomnosti vyplnilo pět oslovených, tři ženy a dva muži ve věku 25–31 let.

5.2 Vyhodnocení výsledků První část dotazníku se zabývala rozhlasovým vysílání a výskytem skryté reklamy v jeho pořadech. Otázka č. 1: Posloucháte rádio? Možné odpovědi: Ano, pravidelně, Ne, Občas Z nabídnutých odpovědí dvacet tři vyplňujících vybralo Ano, pravidelně. Třicet oslovených se pokládá za občasné posluchače, kteří mají rozhlas jako zvukovou kulisu v autě. Zbylí dva odpověděli záporně. Jednalo se o jediné případy úplného odmítnutí média. Někteří respondenti poskytli i vysvětlení svého názoru na poslech rozhlasu. Přikládám ukázky z dotazníků:

Muž, 23 let, Čáslav: „Doma mám přístup k televizním zpravodajským kanálům, jako ČT24, k internetu i k tisku. Nemám tedy důvod zapínat rádio. Rozhlas nemám potřebu poslouchat ani v autě. Raději si pustím CD podle svého výběru.“

63

Žena, 31 let, Kutná Hora: „Mám dvě malé děti, takže v autě je o zábavu postaráno i bez rádia. Pokud ho zapnu, tak pouze vybraná CD. Doma si kvůli informacím raději sednu k internetu nebo televizi.“

Otázka č. 2: Které rozhlasové stanice posloucháte? Možné odpovědi: Český Rozhlas, Frekvence 1, Beat, Impuls, Jiné(Které?) Je možné vybrat více možností! Z nabídnutých odpovědí nikdo z respondentů nezvolil pouze jednu. Ve čtyřiceti třech případech byly vybrány vždy tři možnosti (nabídnuté i v připsané u odpovědi Jiné). Sedmkrát byly uvedeny všechny, včetně připsané odpovědi a pětkrát pouze jmenované stanice. Čtyřicet pět vyplňujících zvolilo Český rozhlas. Dvacet osm odpovídajících si rádo zapne Radio Beat. Třicet dva respondentů dává přednost rádiu Impuls a třicet šest oslovených považuje za kvalitní výběr Frekvenci 1. Zbylých čtyřicet tři odpovědí se rozdělilo mezi záznamy připsané k možnosti Jiné, konkrétně mezi rádio Černá Hora, Hej, Kiss Delta, Doprava a Blaník.

Otázka č. 3: Všimli jste si, že by se hlasatelé pokoušeli o propagaci něčeho? Co to bylo? Jak tato reklama působila? Možné odpovědi: Ano (+ zodpovězení podotázek), Ne Více než polovina respondentů uvedla, že se při poslechu rozhlasu s propagací určitého produktu ze strany moderátora setkala. Ve většině případů se jednalo o elektroniku, oblečení a značky automobilů. Převážně se reklama objevovala v každodenních pořadech, kdy musí moderátor vyplňovat prázdný čas historkami. Podle respondentů tento styl jako reklama nepůsobí, přesto zaujme. Přikládám ukázky z dotazníků:

Muž, 25 let, Plzeň: „Všimnu si toho, protože to reklama vlastně není. Naopak jde o většinou něco zábavného. Do toho se rádi vždy zaposloucháte. Nedávno se jeden rozhlasový moderátor rozhovořil o svém kamarádovi, který si právě pořídil nové auto. Historka byla zábavná a krátká. Hlasatel ale stačil několikrát zopakovat, že to byl vůz značky Citroën C6 a že se mu také velice zamlouvá.“

Žena, 18 let, Kutná Hora: „Mě většinou ani hned nenapadne, že je to reklamní tah. Většinou je značka či název výrobku zmíněn tak nenápadně mezi řečí. Moderátorka, původně známá modelka, vyprávěla, jak byla den předtím nakupovat v jednom obchodním domě v centru Prahy. Jeho název ještě profesionálně vynechala. Když ale povídala, jak krásné věci mají v Orsayi a NewYorkeru, zapomněla se a názvy oněch butiků zopakovala hned několikrát.“ 64

Otázka č. 4: Obtěžuje Vás tento druh reklamy? Proč? Možné odpovědi: Ano, Trochu, Ne V této otázce byli dotazovaní požádáni, aby svou odpověď krátce vysvětlili. S výjimkou šesti oslovených se shodli na tom, že podobný druh reklamy nepovažují za obtěžující, či dokonce urážlivý. Z celkových výsledků dotazníku vyšlo najevo, že marketingové tahy v rozhlasových pořadech nevnímají v takové míře jako v tisku a v televizních pořadech a filmech. Zbylá šestice považuje reklamu za nepříjemnou v jakékoli formě.

Druhá část dotazníku se zabývala tiskem, internetovými zpravodajskými portály a výskytem skryté reklamy v nich. Otázka č. 1: Čtete tisk, internetové portály? Možné odpovědi: Ano, pravidelně, Ne, Občas Tisk z padesáti pět dotazovaných sledují všichni. Dvacet z nich vybralo možnost Občas a uvedlo, že pouze nepravidelně kupují tištěné noviny. Raději sledují jejich elektronické verze. Zbylých třicet pět respondentů odebírá denní tisk či časopisy nebo pravidelně navštěvuje zpravodajské portály na internetu.

Otázka č. 2: Jaké noviny, časopisy, portály sledujete? Možné odpovědi: MF Dnes, Lidové

noviny,

Metro,

Deník,

Cosmopolitan,

TELEVIZE,

Idnes,

Super.cz,

Novinky.cz,Dáma.cz. Stream.cz, Jiné Je možné vybrat více možností! Každý z respondentů si z nabídky vybral více možností. Nejčastější kombinací byla obecně trojice denní tisk, televizní program a internetový portál. Často bylo zaškrtnuto i několik periodik. Nejvíce MF Dnes a Deník Bohemia. Dvacet tři oslovených odebírá MF Dnes. Patnáct považuje za kvalitní tisk Deník Bohemia a devět respondentů Lidové noviny. Pětkrát se objevilo Metro. Vůbec nejčastěji uváděným periodikem byl časopis TELEVIZE. Odebírá ho čtyřicet pět oslovených. U možnosti Jiné byl připsán Týdeník Televize, který každý pátek chodí předplatitelům Deníku Bohemia. Dále časopisy Sedmička a Ona Dnes (obojí patřící k MF Dnes) a v jednom případě byly zmíněny CosmoGirl a Marianne. O prvenství u internetových portálů se dělí novinky.cz a idnes.cz. Oba byly vybrány dvaačtyřicetkrát. Dáma.cz byla vybrána patnácti respondenty. Stream.cz navštěvuje třicet čtyři oslovených a super.cz zvolilo třicet devět dotazovaných.

65

Otázka č. 3: Všimli jste si někdy v časopise, novinách nebo na internetových portálech textu, který vypadal jako klasické články nebo fotografie, která byla součástí článku, a následně jste zjistili, že se jedná o reklamu? Možné odpovědi: Ano, všude, Pouze v novinách, časopisech, Pouze na internetových portálech, Ne Kladnou odpověď vybralo v tomto případě čtyřicet osm respondentů. Z nich deset vybralo možnost Ano. Dvanáct dotázaných narazilo na skrytou reklamu pouze v novinách a časopisech a zbývajících dvacet šest zaznamenalo reklamní články a fotografie na internetových stránkách. Sedm oslovených podobnou propagaci nezaznamenalo vůbec.

Otázka č. 4: Jak tato reklama vypadala? Jakým způsobem na Vás zapůsobila? Byla rozpoznatelná mezi ostatními? Otázka navazuje na předchozí. Odpovídající, kteří v předešlém případě zvolili možnost Pouze na internetových portálech, se shodli v tom, že reklamní texty jsou na první pohled nápadnější svými titulky. Bývají naléhavějšího objevného rázu nebo naznačují něco zajímavého – nikoli bulvárního – o celebritách. V perexu jsou pravidelně nastíněny problémy, které čtenářům autor článku popíše jako každodenní a prakticky neřešitelné. Následný text poukáže na fakt, že nesnáz popsaná v perexu není neřešitelná, pokud má čtenář několik produktů, jejichž zázračné účinky jsou poté podrobně popsány. Podle respondentů jsou podobné články většinou zaměřené na dražší značky kosmetiky, elektroniku a automobily. Jsou často k vidění takřka na všech výše zmíněných portálech vyjma idnes.cz. Respondenti, kteří zaznamenali reklamní texty v novinách, je popsali jako nevýrazné bez jakýchkoliv rozdílů oproti jiným článkům s výjimkou toho, že autoři jakoby mimochodem jmenují značky a produkty, které v popisované situaci hrály nějakou roli. V případě v novinách zveřejňovaných fotografií byla často zmiňována viditelnost log na oblečení nebo nápoje, které drží fotografovaní v rukou.

Otázka č. 5: Všimli jste si, že by byly tyto články označeny jako inzertní část novin? Možné odpovědi? Ano, Výjimečně, Ne Otázka navazuje na předchozí. Ze 48 odpovídajících u výše zmiňovaných článků pouze tři zaznamenali inzertní označení, z toho dva zvolili jako možnou odpověď Výjimečně.

Třetí část dotazníku se zabývala televizní produkcí, filmy a výskytem skryté reklamy a product placementu v nich. Otázka č. 1: Sledujete pravidelně televizní pořady, seriály, filmy? Možné odpovědi: Ano, pravidelně, Pouze televizní pořady, Pouze seriály!, Pouze filmy, Ne 66

Dotazovaní jednohlasně odpověděli, že sledují televizní, seriálovou i filmovou produkci. V jednom případě se objevila odpověď Pouze filmy. Stejně tomu bylo i u možnosti Pouze seriály.

Otázka č. 2: Sledujete zahraniční tvorbu, nebo dáváte přednost české? Možné odpovědi: České, Zahraniční, Oboje (Vyberete-li „Oboje“, označte, co sledujete více) Z padesáti pěti oslovených si vybralo možnost Oboje jedenapadesát respondentů. Následně všichni označili, která tvorba u nich převládá, a vyšlo najevo, že neuvěřitelných čtyřicet osm z nich má raději či více sleduje produkci zahraniční. Ostatní tři se raději zabaví českými filmy, seriály a pořady. Dotazovaní, kteří nezvolili možnost Oboje byli čtyři! Jejich odpovědi se rozdělily v poměru 3 : 1 pro českou tvorbu.

Otázka č. 3: Jaké seriály na českých stanicích sledujete? Možné odpovědi: Sběratelé kostí, Ordinace v růžové zahradě, Dr. House, Jak jsem poznal vaši matku, Zoufalé manželky, Ulice, Vyprávěj!, Star Trek, Chirurgové,, Kancl, Žádné, Jiné (jaké?) Oblíbený seriál má z oslovených každý. Podle výsledku se veliké popularitě těší Chirurgové, Zoufalé manželky, Dr. House. Ty si pustí shodně třicet tři respondentů. Pouze o dva body zaostali Sběratelé kostí. (Vyjma Dr. House, který patří do programu Novy, jsou všechny na Primě.) Šestnáct dotazovaných přivítalo na obrazovkách Primy Cool klasický seriál z přelomu 80. a 90. let Star Trek: Nová Generace. Z tohoto programu si dvanáct diváků zvolilo ještě seriál Jak jsem poznal vaši matku. Sedmkrát byl zmíněn seriál Vyprávěj! z produkce České televize. Statisticky nejsledovanější české seriály, Ordinaci v růžové zahradě a Ulici (Nova), si z respondentů naladí kolem dvaceti oslovených. Vůbec nejsledovanější seriál byl ale zmiňován u možnosti Jiné. Čtyřicet dva oslovených pravidelně sleduje Simpsonovi (Prima Cool, ČT), kteří se poprvé objevili už v roce 1988. Mezi doplněnými nechyběla ani satirická řada MASH (Prima). Dostala dvacet pět hlasů. Patnáct diváků má rádo klasický sitcom Přátelé (Prima). Po deseti bodech měly seriály Ztraceni (Nova Cinema) a Vraždy v Midsomeru (Prima). Osm dotazovaných si v pátek večer zapíná Teorii velkého třesku (Prima Cool). Třikrát byly jmenovány Případy detektiva Mardoca a dvakrát české Cesty domů (Prima). U této otázky bylo uvedeno nejvíce odpovědí z celého dotazníku.

Otázka č. 4: Zaznamenali jste při sledování nějakého programu v televizi skrytou reklamu? Možné odpovědi? Ano, pravidelně, Ne, Občas 67

U této otázky se negativní odpověď neobjevila ani jednou. Pravidelně zaznamenává reklamní produkty v televizní a filmové produkci čtyřicet respondentů. Zbylých patnáct je zaznamenává pouze v některých případech90.

Otázka č. 5: Napište názvy pořadů, v nichž se reklama objevila? Otázka byla předložena bez nabídnutých možností. Respondenti tak odpovídali zcela bez omezení. Oslovení se nejčastěji shodovali v tom, že nejvíce produktů je vidět v sérii filmů o Jamesi Bondovi. Druhým nejčastějším příkladem byl seriál Sex ve městě (i jeho filmová podoba). Několikrát byl zmíněn Harry Potter a stranou nezůstala ani automobilová sci-fi Transformers. Z české produkce byl několikrát uveden Mazaný Filip. Dále byly jmenovány filmové hity Ženy v pokušení, Román pro ženy a Vratné láhve. Zmíněn byl i hudební film z prostředí zákulisí divadla Kalich, Kvaska. Sedm dotázaných si vzpomnělo na komedie pro teenagery Rafťáci a Snowboarďáci. Ze seriálové tvorby byly jmenovány kupříkladu Ošklivka Katka, Ulice nebo Ordinace v růžové zahradě.

Otázka č. 6: Napište, o jaké produkty se jednalo? Otázka byla opět předložena bez nabídnutých možností. Odpovědi se rozdělily mezi kosmetiku, oblečení, elektroniku, automobily, nápoje a potraviny. V ojedinělých případech se objevily i firmy a webové stránky. Někteří navíc zmínili i úkaz, který lze laicky pojmenovat „pořad v pořadu“. Ten je typický pro „nekonečné“ české seriály z produkce televizí Prima a Nova. Divák vidí, jak je na pozadí scény z domácností hlavních postav zapnutá televize a v ní je rozpoznatelný některý z vybraných pořadů onoho televizního kanálu.

Otázka č. 7: Obtěžují Vás reklamní produkty ve filmové a televizní tvorbě? Možné odpovědi: Ano, Ne, Pouze v české tvorbě, Pouze v zahraniční tvorbě. Devětadvacet dotázaných uvedlo, že jim reklamní produkty nevadí. Někteří doplnili, že je již považují za naprosto normální.

Žena, 30 let, České Budějovice: „Viditelná loga ve filmech mi přijdou v dnešní době již naprosto normální. Působí rozhodně přirozeněji, když má herec na plátně v ruce jasně

90 Na konci této kapitoly je k dispozici graf k této otázce. Grafy k ostatním otázkám jsou umístěny v Přílohách.

68

označenou Nokii, než když drží cosi s urvaným logem, u čeho stejně každý druhý člověk ví, že se o tu Nokii jedná. V běžném životě taky vidím, že kolegyně má mobil té nebo té značky.“ Devatenáct oslovených zvolilo možnost Ano. Zbylým sedmi odpovídajícím vadí reklama pouze v českých pořadech. Jeden z respondentů uvedl toto:

Muž, let 25, Kutná Hora: „Reklama v zahraničních filmech nebo seriálech mi nevadí. Mám pocit, že tamní filmaři ji umějí skrýt tak, aby působila nenuceným dojmem. Pěkným příkladem je v tomhle James Bond nebo seriál Californication. V Čechách se ale snaží tak moc poukázat na propagované věci, že to pak vypadá křečovitě a zničí to efekt celého pořadu.“

Otázka č. 8: Některé televizní pořady (rady do domácnosti, o vaření) se někdy naopak pokouší zakrýt značky použitých produktů. Poznáte logo značky i přes jeho cenzurování? Možné odpovědi: Ano, Většinou ano, Většinou ne, Ne Podle šestnácti oslovených jsou cenzurovaná loga stejně bezpečně poznatelná. Dvacet respondentů zvolilo odpověď Většinou ano. Negativněji se k rozpoznávání přes cenzuru postavilo devět odpovídajících a zbylých deset cenzurované značky nepoznává vůbec. Otázka č. 4 : Zaznamenali jste při sledování nějakého programu v televizi skrytou reklamu?

27%

Ano Ne Občas

0%

73%

Graf ukazuje, že takřka tři čtvrtiny oslovených vnímají neohlášenou reklamu ve filmech a televizních pořadech.

69

Závěr Tématem bakalářské práce byla teoretická reflexe a praktická analýza specifických typů reklamních sdělení, a to tzv. skryté reklamy a product placementu. Věnovala jsem se zejména analýze jejich výskytu v audiovizuálních médiích, okrajově jsem se dotkla této problematiky také v tištěných médiích. Práce byla rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola Historie reklamy sleduje historický vývoj fenoménu reklamy. Kapitola svým rozsahem odpovídá zaměření oboru, který studuji. Seznamuje nás s dlouhým vývojem reklamy od jejích počátků ve vyspělých starověkých státech, zmiňuje názorovou rozpolcenost společnosti, která reklamu provází až dodnes. Dále poukazuje na fakt, že rozvoj reklamy šel ruku v ruce s rozvojem žurnalistiky jako vhodného média pro její šíření. Nakonec pro upřesnění v krátkosti shrnuje i aktuální reklamní trendy. Druhá kapitola Legislativní a etická stránka reklamy se zaměřuje na právní hledisko a samoregulaci reklamy. Podrobněji přestavuje zákony, které se reklamy v nějakém ohledu týkají. Jedná se o Zákon o regulaci reklamy, Zákon o ochraně spotřebitele a Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Druhá část kapitoly pojednává o samoregulaci reklamy, kterou zajišťuje Rada pro reklamu. Představuje jednotlivé výkonné orgány Rady, systém a princip Copy Advice a etický kodex, který je základem samoregulace. Třetí kapitola Obsahové prvky reklamy přibližuje product placement a skrytou reklamu v teoretické rovině. Mimo základní definice, které jsou zformulovány ve výše uvedených zákonech, uvádí tato kapitola i širší vysvětlení obou typů reklamních sdělení a známé tuzemské i světové příklady jejich výskytu. Navíc se v kapitole zmiňuji o reklamě podprahové. Byť není tento prvek přímou součástí tématu práce, je s ním úzce spjat. Domnívám se, že problematika podprahového vnímání v souvislosti s reklamou by měla být samostatným tématem pro další odborný výzkum, už proto, že tento typ propagace byl dosud obecně zpochybňován (jistě i díky tomu, že doložit výskyt podprahové reklamy v náhodně generovaných produktech je tak finančně nákladné, že si lze těžko představit reálné zdroje pro tento výzkum), ovšem v poslední době se začíná empiricky zkoumat s vysvětlením, že každá forma účinné reklamy je pro současný ekonomický systém žádoucí. Dosud se tématu podprahové reklamy věnovali víceméně jen její znepokojení příjemci, kteří zpravidla dospívají k názoru, že podprahové sdělování je k nalezení takřka všude, kde je k dispozici jeho vhodný nosič. Poslední kapitola Skrytá reklama a produkt placement v médiích je částí praktickou a pro celou práci stěžejní. Rozdělila jsem ji na tři podkapitoly. 70

První z nich se věnuje filmové tvorbě a analýze kvantity výskytu neohlášené reklamy ve vybraném snímku, konkrétně se jednalo o Sex ve městě: Film I. Druhá podkapitola stejným způsobem zkoumá vzorek televizní tvorby. Rozboru byly podrobeny tři epizody ze tří řad seriálu Teorie velkého třesku odvysílaných také v České republice. Jednotlivé díly byly také vzájemně porovnány. Ve čtvrté podkapitole jsem v krátkosti pojednala o skryté reklamě v periodickém tisku. Tentokrát jsem vycházela ze své tříleté praxe v Deníku Bohemia. Popsala jsem, jak v denním tisku probíhá tichý boj proti skryté reklamě. Jsem si ovšem vědoma faktu, že přístup k této problematice se liší nejen u jednotlivých periodik, ale i v rámci jednotlivých redakcí. Pátá kapitola Výzkum pomocí dotazníku předkládá analýzu výsledků tematického dotazníku. Jeho prostřednictvím bylo elektronickou i tištěnou formou osloveno padesát pět respondentů z území České republiky. Na základě jejich odpovědí jsem mimo jiné vybrala mediální produkty pro rozbor četnosti skryté reklamy a product placementu představený v předchozí kapitole. Pro upřesnění popisu analyzovaných jevů a jako doklad některých tvrzení, jež se v bakalářské práci vyskytují, jsou součástí práce i fotografie a další dílčí materiály, které jsem umístila do části Přílohy. Během psaní bakalářské práce jsem si uvědomila, že zmapovat vše důležité, týkající se fenoménu skryté reklamy a product placementu, je při rozsahu práce a šíři tematiky nemožné. Mohu proto tuto práci označit pouze jako dílčí příspěvek k reflexi daného tématu anebo spíše jako pokus o vlastní seznámení se s problematickými prvky reklamy. Na základě této bakalářské práce jsem dospěla k těmto závěrům: 1. S rostoucím počtem řad televizního seriálu se zvyšuje nejen jeho popularita a množství států, kde je vysílán, ale i četnost reklamních produktů v záběrech. V našem případě jsem při porovnávání epizod Teorie velkého třesku zjistila, že při premiéře první série, vysílané pouze v USA, se reklamní produkty dostaly do pouhé třetiny scén z dvacetiminutové stopáže. Ve třetí sérii, kdy už seriál sledovali lidé ze sedmdesáti států a počet potenciálních konzumentů nabízeného zboží se tak radikálně zvýšil, to již byly bezmála tři čtvrtiny jednoho dílu. V procentuálním vyjádření se reklama v seriálu zvýšila o 40 %. 2. Dále výzkum odhalil, že scén s reklamou v televizním seriálu je mnohonásobně více než ve filmu. Přestože je stopáž rozebíraného snímku Sex ve městě: Film I. v poměru s jinými populárními filmy už na první pohled propagačními produkty přesycena, díky své délce rozprostře reklamu na necelých 20 % záběrů.

71

3. Kromě výše zmíněného vyplývají také zajímavá zjištění ze samotného dotazníkového průzkumu. Analýza odpovědí respondentů ukazuje na fakt, že nelze přesně určit, jaké stanovisko zastává v přístupu ke skryté reklamě a produkt placementu veřejnost, tedy publikum. Nejednotné odpovědi naznačují, že každý člověk má hranici rezistence vůči reklamním sdělením jinde. To, co jeden člověk vnímá jako bezvýznamný záběr na pouhý předmět, může druhému připadat jako záměrné a nepřijatelné podbízení výrobku s cílem považovat ho za žádoucí komoditu. Osobně nezastávám ani jedno z krajních stanovisek. Reklamu zasazenou do audiovizuálních děl toleruji, pokud nenarušuje samotný příběh, děj. Popravdě mi připadá přirozenější, když má hlavní hrdina notebook s jasným logem, než když je místo pro značku výrobce nelogicky zakryto. Ovšem naproti tomu se objevují scény, kdy je reklama tak neorganicky a křečovitě včleněna do děje, že sledování ruší a v důsledku snižuje kvalitu snímku jako celku. Jedná se o scény, kdy hlavní postavy bez vnitřních souvislostí vyřknou slogan firmy či vychvalují nějaký výrobek, aniž by to zapadalo do logiky příběhu. Podle mých zkušeností si většina diváků po skončení pomatuje spíše onu reklamní pasáž než samotnou zápletku. Při vyhledávání vhodných zdrojů pro tuto práci jsem zjistila, že v České republice vyšlo přímo o zkoumaném tématu velmi málo prací. Reklamě samotné se věnuje řada knih či studií, avšak skrytou reklamou a product placementem se zabývá jen málo z nich, a navíc není toto téma řešeno komplexně. Proto jsem pro nedostatek publikací v českém jazyce čerpala především z internetových zdrojů. Vycházela jsem primárně z českých textů, nebylo však možné pominout množství článků z Velké Británie a USA. V obou případech jsem vybírala pečlivě. Brala jsem v potaz pouze ty texty, které byly zveřejněny na oficiálních portálech a v internetových verzích relevantních periodik a snažila jsem se ověřovat statut jejich autorů. Díky tomu byla práce náročnější. Navíc bylo těžké najít správný úhel pohledu na danou tematiku. Nakonec se mi jej doufám podařilo nalézt a vytvořit tak práci, která dokáže aspoň částečně ozřejmit komplikované téma skryté reklamy a product placementu.

72

Resumé The thesis was devoted to the appearance of the surreptitious advertising and product placement in the various types of mass media. It focused mainly on the appearance in movies and television production and marginally on press. The thesis was divided into four main chapters. The first one, called History of advertising, discribed the evolution from antiquity to the 21st century. First of all, the chapter demonstrated the fact, that the ambivalent views accompanied advertising in its development. Furthermore, it pointed out, that the development of advertising went hand in hand with the development of journalism as a suitable medium for its dissemination. Finally it summarized the current trends in advertising. The second one was called, Legislative and ethical aspects of advertising. It focused on the law, relating to advertising, and its self-regulation, through The Concil of Advertising and Code of Ethics. The third chapter, called Contain elements of advertising, discribed the surreptitious advertising and the product placement in theory. It introduced an explanation of both elements and known examples of their appearance. It was also devoted and subliminal advertising, because it is closely connected with the main theme. The fourth chapter was called The surreptitious advertising and product placement in the media. It focused on appearance of surreptitious advertising and product placement in television and movies and press in practical examples, so this chapter was divided into three smaller parts. The first one treated of appearance of both elements in movies. Beacouse of this part was analyzed Sex and the city: Movie I. The second part treated of appearance of both elements in television production. Beacouse of this part were analyzed three episodes of TV series The Big Bang theory. Episodes were also compared with each other. The third of smaller parts treated of appearance of both elements in press. This part was written based on my experience of working in Deník Bohemia. The fifth chapter, called Analysis of questionnaire, talked about the results of questionnaire survey, wich I had done. At the end of thesis I added a chapter, which contained photos and other sub materials, which served to confirm some claims. It was called Attachments.

73

LITERATURA •

BERÁNKOVÁ, Milena. Dějiny Československé žurnalistiky. Praha, 1981. ISBN neuvedeno

•

BROWN, Derren. Magie a manipulace mysli. 1 vydání. Praha, 2007. ISBN 978-807203-942-5

•

CLAYBOURN, Anna - LARKUM, Adam. Vynálezy, které změnily svět - Příběhy vynálezců a jejich objevů. 1. vydání. Praha, 2009. ISBN 978-80-2560-021-4

•

LAMBERT, Gilles. Dějiny fotografie od roku 1839 do současnosti. 1 vydání. Praha, 2010. ISBN 978-80-7391-426-4

•

KOLÁŘ, František - HLAVAČKA, Milan. Jubilejní výstava 1891. Slovo k historii. 1991. číslo 28

•

KONČELÍK, Jakub – VEČEŘA, Pavel – ORSÁG, Petr. Dějiny českých médií 20. století. 1. vydání. 2010. ISBN 978-80-7367-698-8

•

NOVOTNÁ, Jana. Ztracená města dávnověku. 1. vydání. Praha, 2003. ISBN 80-7209431-9

•

OGILVY, David. O reklamě. 4. vydání. Praha, 1998. ISBN 978-80-7261-154-6

•

OLINS, Wally. O značkách. 1. vydání. Praha, 2009. ISBN: 978-80-257-0158-4

•

ORY, Pascal. Les Expositions universelles de Paris. Paris, 1982. ISBN 2-85956-314-8

•

PINCAS, Stéphane - LOISEAU, Marc. Dějiny reklamy. 1. vydání. Praha, 2009. ISBN: 978-80-7391-266-6

•

POSTMAN, Niel. Ubavit se k smrti. 1. vydání. Praha,1999. ISBN 978-80-204-2206-4

•

RUSHKOFF, Douglas. Manipulativní nátlak. 1. vydání Hradec Králové, 2002. ISBN: 80-8608-807-3

•

SEGER, Jiří. Jak se lidé dorozumívali. 1. vydání. Praha, 1987. ISBN 80-7041-531-2

•

SKOPEC, Rudolf. Dějiny fotografie od nejstarších dob k dnešku. 1. vydání. Praha, 1963. ISBN neuvedeno

•

STEEL, Jon. Reklama. 1. vydání. Brno, 2003. ISBN 80-2510-065-0

•

VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla. Zlaté časy české reklamy. 1. vydání. Praha, 1999. ISBN 807184-715-1

•

VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy. Rozšířené a aktualizované vydání. 3 vydání. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-2196-5

74

INTERNETOVÉ ČLÁNKY •

AHLBORN, Kate - RELINGHUYSEN, Louisine. Sex and the City: A ProductPlacement Roundup. Vanity Fair[online]. 2008-05-30 [cit. 2011-03-07]. URL:

•

BALDÝNSKÝ, Tomáš. Baldachýn Brainwashing!. Novinky.cz . 2003-10-17 [cit. 2011-02-27].

URL:


brainwashing.html> •

JANDA, Martin. Reklamní pást na naše smysly. 21. století: revue objevů, vědy techniky

a

lidí.

2006-07-21

[cit.

2011-02-27].

URL:

•

POLÁK, Lukáš. Product placement je realitou. Jak se k němu staví české televize?. Digizone.cz.

2010-06-03

[cit.

2011-02-27].

URL:

•

Kramerius.mlp.cz. Sto let práce: Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. 1891

[cit.

2011-03-07].

URL:

•

Rpr.cz. Jaké cíle má Rada pro reklamu. 2005 [cit. 2011-02-27]. URL:

•

Theinsider.com. Vivienne Westwood hated Sex & The City Movie. 2008-06-24 [cit. 2011-03-07].

URL:



LEGISLATIVNÍ MATERIÁLY •

Acra-mk.cz. Etický kodex reklamy. 2008 [cit. 2011-02-27]. URL:

•

Media.misto.cz [online]. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního

vysílání.

1991-10-30

[cit.

2011-02-27].

URL:

•

Digizone.cz [online]. Zákon č. 231/2001 (o provozování rozhlasového a televizního vysílání).

2001-05-17

[cit.

2011-02-27].

URL:



75

•

Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. In Sbírka zákonů, Česká republika.

2010,

47,

s.

1722-1723.

URL:

. ISSN 1211-1244. •

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 231, s. 2. URL:

•

Zákon o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů,

Česká

republika.

1995,

40,

s.

1.

URL:

POUŽITÉ VIDEO •

ANGEL, Criss. Mindreak II: Numb. 10 Celebrity minds. USA. Los Angeles, 2005. 30 min.

•

KING, Michael Patrick - STAR, Darren - BUSHNELL, Candance. Sex and the city: Movie 1. USA. Los Angeles, 2008. 119 min.

•

LORRE, Chuck - PRADY, Bill. The Big bang Theory II.: Cooper - Novitzki theorem. USA: Los Angeles, 2008. 20 min.

•

LORRE, Chuck - PRADY, Bill. The Big bang theory I.: Pilot. USA. Los Angeles, 2008. 20 min.

•

LORRE, Chuck - PRADY, Bill. The Big bang theory III.: The Pirate Solution. USA. Los Angeles, 2008. 20 min.

•

BROWN, Derren. Tricks of the mind. GB. London, 2004. 20 min.

76

PŘÍLOHY Obsahové prvky reklamy

Obr 1. Seriál Pojďte, pane, budeme si hrát a podprahové sdělení Hlasuji pro MÍR!

Obr 2. Podprahové sdělení podporující fotbalový klub Sparta v seriálu A je to!

Obr 3. Viditelné logo Mercedesu ve filmu Akce Silver A režiséra Jiřího Starcha. Při natáčení Ďáblovy lsti používal vymyšlené značky, viz pivo Chrudimský lev.

Obr 4. Účast firmy DeBeers ve filmu Prázdniny v Římě

Obr 5. Produkt firmy Gumotex ve filmu Rafťáci

Obr 6. Lady Gaga ve videoklipu Paparazzi a reklamní kampaň nápojů Neuro.

Obr 7. Hra Mafie II a typické logo Playboye

Skrytá reklama a produkt placement ve filmu Sex ve městě: Film 1 Mobilní telefony a notebooky: Aplle a Spirit

Značky: a) Scéna se svatebními šaty Obsah scény: Fotografování pro časopis Vogue doprovází Carrie komentářem, v němž postupně jmenuje předváděné značky:

Vera Wang

Carolina Herrera

Christina Lacroix

Lanvin

Dior

Oscar de la Renta

Vivienne Westwood

Značky: b) Manolo Blahnik Boty od Manola Blahnika se už v dob natáčení seriálu staly symbolem Sexu ve městě, proto dostaly „roli“ i ve filmu.

Značky: c) Dior, Escada Chanell Prada, Gucci atd. Ve filmu se objevilo mnoho dalších světoznámých značek, které se staly součástí děje.

Dior, Diane von Fürstenberg

Escada, Louis Vuitton

Dior

Mercedes – Benz Mercedes - Benz je stejně jako Blahnik pro Sex ve městě stálou značkou. Seriál se odehrával v komornějším prostředí a značka dostala jen málo prostoru. Ve filmu se prosadila více.

Tisk Vzhledem k tomu, že hlavní postava je především novinářka, figurují v productu placement i tiskoviny. Mimo zde zveřejněných se ve filmu mihne například i New York Times.

Starbucks Typickou scénou pro Sex ve městě byly schůzky ústřední čtveřice v kavárnách. Ve filmu navštěvovaly síť Starbucks.

Skrytá reklama a prouct placement v televizní tvorbě Teorie velkého třesku 1. série: Pilot V pilotním díle seriálu se objevily výrobky, které již nikdy nebyly znovu použity. Zůstala pouze značka notebooku Dell XPS.

House of Tandoori

Herbal Essences

notebook Dell XPS

2. série: Cooper-Nowitzki teorém

notebook Aplle

notebook dell XPS

San Pellegrino, 7Up, Aquafina, Cola Light

3. série: Řešení po pirátsku

Encyklopedie Microsoft Encarta

Cola Light, 7Up, Aquafina, Devil Cremes

Sprite

Aquafina, Fanta. Red Bull

Skrytá reklama a product placement v tištěném periodiku Situace 1.

Situace 2.

Situace 3. Příklad úpravy fotografie pro zveřejnění Autor fotografie: Irena Blahníková Před úpravou:

:

Po úpravě

Výzkum pomocí dotazníku Rozhlasové vysílání a výskyt skryté reklamy v jeho pořadech Otázka č. 1 Posloucháte rádio?

42% Ano Ne

54%

Obcas

4%

Otázka č. 2 Které rozhlasové stanice posloucháte? 45

46

28

Český Rozhlas Radio Beat Impuls Frekvence 1 Jiné

36 32

Otázka č. 3 Všimli jste si, že by se hlasatelé pokoušeli o propagaci něčeho?

36% Ano Ne 64%

Otázka č. 4 Obtěžuje Vás tento druh reklamy?

0%

11%

Ano Ne Trochu

89%

Tisk, internetové zpravodajské portály a výskyt skryté reklamy v nich. Otázka č. 1 Čtete tisk, internetové portály?

37%

63% 0%

Ano Ne Občas

Otázka č.2 Jaké noviny, časopisy, portály sledujete? 23

40

MF Dnes Deník Bohemia Lidové Noviny Metro Televize Novinky.cz iDnes.cz Dáma.cz Stream.cz Super.cz Jiné

15 9 5

39 45

34

42

15 42

Otázka č. 3 Všimli jste si někdy v časopise, novinách nebo na internetových portálech textu, který vypadal jako klasické články, a následně jste zjistili, že se jedná o reklamu?

18%

22%

Ano Ne 13% Pouze na internetu Pouze v tisku

47%

Otázka č. 5 Všimli jste si, že by byly tyto články označeny jako inzertní část novin? 4%

2%

Ano Ne Výjimečně

94%

Televizní produkce, filmy a výskyt skryté reklamy a product placementu v nich Otázka č. 1 Sledujete pravidelně televizní pořady, seriály, filmy? 0%

0% 10%

10% Pouze filmy Pouze seriály Pravidelně Pouze pořady Ne

80%

Otázka č.2 Sledujete zahraniční tvorbu, nebo dáváte přednost české? 5% 2%

Pouze české Pouze zahraniční Oboje

93%

Otázka č. 3 Jaké seriály na českých stanicích sledujete?

Chirurgové

33

Zoufalé manželky 33 Dr. House

116

Sběratelé kostí 33

Star Trek HIMYM

31 20 20

7

12

16

Vyprávěj! Ordinace Ulice Jiné

Otázka č. 7 Obtěžují Vás reklamní produkty ve filmové a televizní tvorbě? 13%

0%

35% Ano Ne Pouze v ČR Pouze v zahraničí

52%

Otázka č. 8 Poznáte v televizi logo značky i když je cenzurováno?

16% 29%

Ano Většinou ano Ne Většinou ne

18%

37%