UNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Moduly pro onkologický systém

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta elektrotechniky a informatiky

Moduly pro onkologický systém Tomáˇs Peˇsek

Bakaláˇrská práce 2011

Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto práci vypracoval samostatnˇe. Veˇskeré literárn´ı prameny a informace, které jsem v práci vyuˇzil, jsou uvedeny v seznamu pouˇzité literatury. Byl jsem seznámen s t´ım, ˇze se na moji práci vztahuj´ı práva a povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı ze zákona ˇc. 121/2000 Sb., autorsk´ y zákon, zejména se skuteˇcnost´ı, ˇze Univerzita Pardubice má právo na uzavˇren´ı licenˇcn´ı smlouvy o uˇzit´ı této práce jako ˇskoln´ıho d´ıla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s t´ım, ˇze pokud dojde k uˇzit´ı této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o uˇzit´ı jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnˇena ode mne poˇzadovat pˇrimˇeˇren´ y pˇr´ıspˇevek na u ´hradu náklad˚ u, které na vytvoˇren´ı d´ıla vynaloˇzila, a to podle okolnost´ı aˇz do jejich skuteˇcné v´ yˇse. Souhlas´ım s prezenˇcn´ım zpˇr´ıstupnˇen´ım své práce v Univerzitn´ı knihovnˇe. V Pardubic´ıch dne 3. kvˇetna 2012

Tomáˇs Peˇsek

Podˇ ekov´ an´ı ˇ Rád bych podˇekoval svému vedouc´ımu bakaláˇrské práce panu Ing. Lukáˇsovi Ceganovi, Ph.D za veden´ı této práce, za cenné rady a trpˇelivost. Dále bych chtˇel podˇekovat vˇsem, kteˇr´ı mˇe podporovali bˇehem celého mého studia, zejména mé rodinˇe a pˇrátel˚ um.

Anotace Tato práce se zab´ yvá probleamtikou správy nemocniˇcn´ı agendy. Je zamˇeˇrena na pˇredstaven´ı souˇcasn´ ych nemocniˇcn´ıch informaˇcn´ıch systém˚ u (s d˚ urazem na pouˇzit´ı v onkologick´ ych ambulanc´ıch) a na pˇredstaven´ı v´ yvoje nového onkologického IS M2 (nástupce onkologického IS Medoro). Tato práce se dále zab´ yvá pouˇzit´ ymi technologiemi, které byly zvoleny pro v´ yvoj. Je to skriptovac´ı jazyk PHP s d˚ urazem na jeho frameworky, databázov´ y systém postgreSQL a dalˇs´ı technologie pro v´ yvoj online aplikac´ı.

Kl´ıˇ cov´ a slova Onkologick´ y informaˇcn´ı systém, nemocniˇcn´ı agenda, Zend framework, PHP, postgreSQL

Title Modules for oncological system.

Annotation This thesis si dealing with issues of management of hospital agenda. It’s aimed on presentation of contemporary hospital information systems ( with emphasis on utilization in oncological ambulances) and on presenation of development of new oncological IS M2 (successor of oncological IS Medoro) This thesis is also dealing with used technologies, which were selected for development. It is scripting language PHP with emphsis on its frameworks, database system postgreSQL and other technologies for development online applications.

Keywords Oncological information system, hospital agend, Zend framework, PHP, postgreSQL

Obsah ´ 1 Uvod a c´ıl pr´ ace 12 ´ 1.1 Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2 C´ıl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2 Dostupn´ e technologie a syst´ emy 2.1 Technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Hlavn´ı scriptovac´ı jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 PHP vs. ASP.NET . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 MVC architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Frameworky jazyka PHP . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Formátován´ı v´ ystupu a scripty na stranˇe klienta . . . . . . 2.3.1 XHTML a kaskádové styly . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 SVG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Ecmascript, Javascript a AJAX . . . . . . . . . . . 2.4 Databázová vrstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 PostgreSQL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 MySQL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 NIS na trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.1 Produktové ˇrady FONS spoleˇcnosti STAPRO s.r.o. 2.5.2 Medical process assistant spoleˇcnosti ICZ a.s. . . . 2.5.3 Zhodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

13 13 13 13 14 15 17 17 18 18 18 18 19 19 19 21 22

3 Onkologick´ y informaˇ cn´ı syst´ em M2 3.1 Seznámen´ı s OIS M2 . . . . . . . . . . 3.2 Architektura . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Nová verze . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Celková koncepce OIS M2 . . . 3.3 Modul Kartotéka . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Modelová ˇca´st . . . . . . . . . . ˇ ıd´ıc´ı ˇca´st . . . . . . . . . . . . 3.3.2 R´ 3.4 Modul Radioterapie . . . . . . . . . . . 3.4.1 Modelová ˇca´st . . . . . . . . . . ˇ ıd´ıc´ı ˇca´st . . . . . . . . . . . . 3.4.2 R´ 3.5 Modul Chemoterapie . . . . . . . . . . 3.5.1 Modelová ˇca´st . . . . . . . . . . ˇ ıd´ıc´ı ˇca´st . . . . . . . . . . . . 3.5.2 R´ 3.6 Instalaˇcn´ı pˇr´ıruˇcka . . . . . . . . . . . 3.6.1 HW a SW poˇzadavky na server 3.6.2 Postup instalace OIS M2 . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

23 23 23 24 24 25 25 27 28 28 30 31 31 33 35 35 36

7

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

3.7

3.6.3 Nutné kroky po konfiguraci . . . . 3.6.4 Doporuˇcené u ´pravy po konfiguraci . Uˇzivatelská pˇr´ıruˇcka . . . . . . . . . . . . 3.7.1 Pˇr´ıruˇcka kartotéky . . . . . . . . . 3.7.2 Pˇr´ıruˇcka radioterapie . . . . . . . . 3.7.3 Pˇr´ıruˇcka chemoterapie . . . . . . .

4 Z´ avˇ er

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

36 37 37 38 38 40 43

PHP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHP: Hypertext processor HTML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hypertext markup language XHTML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Extensible hypertext markup language XML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Extensible Markup Language HTTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hypertext Transfer Protocol SQL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Structured Query Language MVC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Model - View - Controller ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Active Server Pages .NET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dotnet“ ” JSP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Java server pages PDF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Portable Document Format API . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Application Programming Interface SVG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Scalable Vector Graphics AJAX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Asynchronous JavaScript and XML HW . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hardware ZF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zend framework MS-DOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Microsoft - disk operating system CGI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Common Getway Interface SW . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Software ER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Entity-relationship IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informaˇcn´ı systém NIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nemocniˇcn´ı informaˇcn´ı systém OIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Onkologick´ y informaˇcn´ı systém HL7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Health Level Seven PACS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A Photodetector Array Camera and Spectrometer BMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Body Mass Index BSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Body Surface Area JVM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Java Virtual Machine RT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Radioterapie CHT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chemoterapie NRT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nenádorová radioterapie

9

Seznam tabulek 3.1

V´ yvoj PHP 4 a PHP 5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

10

Seznam obr´ azk˚ u 2.1

MVC - základn´ı princip. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12

Grafické znázornˇen´ı rozdˇelen´ı modul˚ u. . . . . . . . . . . . . . . ER diagram modulu kartotéka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . ER diagram modulu radioterapie. . . . . . . . . . . . . . . . . . ER diagram modulu chemoterapie - správa protokol˚ u. . . . . . . ER diagram modulu chemoterapie - chemoterapeutické pobyty. . Hlavn´ı menu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Procesy základn´ı u ´rovnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Záloˇzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇzivatelské procesy v kartotéce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇzivatelské procesy v radioterapii. . . . . . . . . . . . . . . . . . Uˇzivatelské procesy v chemoterapii. . . . . . . . . . . . . . . . . Kalendáˇr aplikac´ı chemoterapie. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

24 26 29 32 34 38 38 38 39 39 42 42

´ 1 Uvod a c´ıl pr´ ace 1.1

´ Uvod

Informaˇcn´ı systémy (dále jen IS) usnadˇ nuj´ı práci milion˚ um lid´ı dennˇe nejen ve zdravotnictv´ı. Co to ale ve skuteˇcnosti IS je? Podle definice jde o mnoˇzinu prvk˚ u ve vzájemn´ ych informaˇcn´ıch a procesn´ıch vztaz´ıch (informaˇcn´ı procesy). Mnoˇzinu prvk˚ u si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako soubor lid´ı a technologick´ ych prostˇredk˚ u. Informaˇcn´ı a procesn´ı vztahy si m˚ uˇzeme zase pˇredstavit jako soubor u ´loh s informacemi, jako napˇr´ıklad sbˇer, pˇrenos, zpracován´ı a vyhodnocen´ı. Z definice je patrné to, ˇze kdyˇz uˇzivatel oˇcekává od IS nˇejakou práci, mus´ı mu k této práci poskytnout prostˇredky. Názornˇe to lze vysvˇetlit tˇreba takto: jestliˇze chceme, aby nám IS vytvoˇril statistiku toho, jaké byly pacientovi podány léky, IS mus´ı vˇedˇet o tom, ˇze pacient P dostal lék L a jestliˇze chceme tuto statistiku sledovat v ˇcase, IS mus´ı vˇedˇet, ˇze pacient P dostal lék L v den D. Jakou formou se o tom IS dozv´ı nen´ı podstatné, podstatné je, ˇze bez tˇechto informac´ı IS statistiku nesestav´ı. D˚ uvod˚ u pro nasazen´ı IS m˚ uˇze b´ yt celá ˇrada. IS za nás neudˇelá veˇskerou práci, ale práci, kterou mus´ıme vykonat, nám ulehˇc´ı. Kdybychom v dneˇsn´ı dobˇe nemˇeli IS, veˇskerá data by byla uloˇzena v pap´ırové podobˇe v centráln´ıch kartotékách, pˇr´ıpadˇe v seˇsitech ˇci diáˇr´ıch jednotliv´ ych zamˇestnanc˚ u nebo oddˇelen´ı. Takovéto informace je sloˇzité zpˇetnˇe dohledavát a nejsou (nebo nemohou) b´ yt propojeny, takˇze se ztˇeˇzuje i práce s takov´ ymi daty. Vyhledáván´ı informac´ı zabere mnoho ˇcasu a práce s nimi jeˇstˇe v´ıce. Pˇri pouˇzit´ı IS máme vˇsechny informace na jednom m´ıstˇe, mezi informacemi existuj´ı vazby, takovéto informace máme zálohovány a IS m˚ uˇze pˇrevz´ıt kus naˇs´ı práce formou automatick´ ych v´ ypoˇct˚ u, statistik nebo dávkov´ ych v´ ykon˚ u. V nemocniˇcn´ı praxi vyuˇzijeme moˇznost snadné zálohy, zamezen´ı vzniku chyb pˇri manuáln´ım pˇrepisu informac´ı, u ´spora práce a ˇcasu personálu (automatické v´ ypoˇcty, dávky ’ pro pojiˇst ovny, atd), snadnˇejˇs´ı a pˇrehlednˇejˇs´ı pˇr´ıstup k informac´ım a v neposledn´ı ˇradˇe snaˇzˇs´ı zadáván´ı informac´ı.

1.2

C´ıl

C´ıl této práce je pˇredstaven´ı nˇekter´ ych nemocniˇcn´ı informaˇcn´ıch systému pouˇz´ıvan´ ych ˇ e republice. Dalˇs´ım c´ılem práce je popsat v´ v Cesk´ yvoj nov´ ych modul˚ u onkologického IS M2 (dále jen OIS M2), zamˇeˇrit se na technologie pro v´ yvoj weob´ ych aplikac´ı, hlavnˇe scriptovac´ı jazyk PHP s d˚ urazem na jeho frameworky. C´ıle práce jsou tedy takové: 1. Kriticky zhodnotit souˇcasné NIS na trhu. 2. Popsat technologie pouˇzité pˇri v´ yvoji. 3. Popsat v´ yvoj tˇr´ı stˇeˇzejn´ıch modul˚ u pro OIS M2.

12

2 Dostupn´ e technologie a syst´ emy 2.1

Technologie

OIS Medoro, potaˇzmo i nov´ y OIS M2 byl vyvinut (a je dále vyv´ıjen) na webové platformˇe. Proˇc bylo rozhodnuto právˇe takto? Hlavn´ı v´ yhoda tohoto ˇreˇsen´ı je v rychlém pˇr´ıstupu k dat˚ um pomoc´ı internetového prohl´ıˇzeˇce kdekoliv v nemocniˇcn´ı s´ıti (popˇr´ıpadˇe ze s´ıtˇe venkovn´ı). Vypl´ yvá to z definice samotné webové aplikace: “Webová aplikace je klient/server software, kter´ y komunikuje s uˇzivatelem nebo jin´ ym systémem prostˇrednictv´ım protokolu HTTP. Jako klient b´ yvá nejˇcastˇeji pouˇzit webov´ y prohl´ıˇzeˇc, jako je napˇr´ıklad Internet explorer, Firefox, Opera nebo Chrome. ” D´ıky vˇsudypˇr´ıtomn´ ym internetov´ ym prohl´ıˇzeˇc˚ um jsou webové aplikace stále velmi obl´ıbené a podle vˇsech pˇredpoklad˚ u jeˇstˇe dlouho obl´ıbené z˚ ustanou. Dalˇs´ım argumentem je fakt, ˇze na pˇrelomu roku 2003 a 2004 zaˇz´ıvaly webové aplikace velik´ y rozmach. V dobˇe, kdy NIS disponoval grafick´ ym rozhran´ım známá z operaˇcn´ıho systému MS-DOS a prvn´ı internetové portály uˇz byly dobˇre známé a rozˇs´ıˇrené 1 , byla vidina práce v takovémto portále velice pˇr´ıjemná. Posoud´ıme-li fakt, ˇze v této dobˇe se PHP 4 tˇeˇsilo velké oblibˇe, dalˇs´ı argument pro webovou aplikaci je na svˇetˇe. Tyto v´ yhody desktopová aplikace nikdy nepˇrekoná. Sice je pravda, ˇze dneˇsn´ı doba nab´ız´ı velké mnoˇzstv´ı vyuˇzit´ı desktopov´ ych aplikac´ı, ale pro potˇreby OIS M2 bohatˇe postaˇc´ı (a praxe ukazuje, ˇze postaˇcuje) webová architektura.

2.2

Hlavn´ı scriptovac´ı jazyk

Pro v´ yvoj webov´ ych aplikac´ı m˚ uˇzeme dnes sáhnout k nˇekolika technologi´ım. Pomineme-li staˇriˇcké CGI, jsou to hlavnˇe technologie PHP, ASP.NET a JSP. PHP a ASP.NET se dnes tˇeˇs´ı vˇetˇs´ı oblibˇe neˇz JSP, proto ve struˇcnosti v následujic´ıcm textu porovnám jen tyto dvˇe.

2.2.1

PHP vs. ASP.NET

Posuzován´ı v´ yhod jedné technologie a nev´ yhod druhé je vˇec´ı, která bohuˇzel nejde vyˇreˇsit v jedné podkapitole této bakaláˇrské práce. Tato problematika by pokryla rozsah samostatné bakaláˇrské nebo diplomové práce. Takováto práce jiˇz existuje, ale je z roku 2004, takˇze dnes je bohuˇzel trochu zastaralá, ale jako zdroj cenn´ ych informac´ı slouˇz´ı dodnes. Pˇri návrhu nového systému byly kladeny poˇzadavky na osvˇedˇcené technologie a postupy. Z pˇredchoz´ıch zkuˇsenost´ı bylo známo, ˇze udrˇzovat systém neobjektovˇe a nemodulárnˇe je velice pracné, sp´ıˇse nereálné. Proto byl poˇzadavek postavit novou aplikaci na robustn´ım základu, ˇcili na frameworku. PHP nab´ız´ı framework˚ u celou ˇradu (záleˇz´ı na v´ ybˇeru), ASP.NET je framework sám o sobˇe. Jak PHP tak ASP.NET dnes nab´ızej´ı pohodlnou práci s objektovˇe orientovan´ ym programován´ım. 1

Seznam.cz byl zaloˇzen roku 1996 a v roce 1998 spustil e-mailovou sluˇzbu Seznam mail (*@seznam.cz)

13

Obrázek 2.1: MVC - základn´ı princip. Jelikoˇz IS obecnˇe spravuj´ı a prezentuj´ı velké objemy dat, bylo by vhodné, aby jednotlivé vrstvy byly od sebe oddˇeleny. Toto ˇreˇsen´ı nab´ız´ı softwareová architerktura MVC (Model - View - Controller). Vˇetˇsina PHP framework˚ u tuto architekturu implementuje, ASP.NET v souˇcasné dobˇe nikoliv. V souˇcasné dobˇe existuje jen verze 3 Beta frameworku ASP.NET MVC, takˇze v tomto ASP.NET znaˇcnˇe pokulhává za PHP. Budeme-li vycházet ze závˇeru Bernardovy bakaláˇrské práce zjist´ıme, ˇze ve v´ ysledku nemá ani jedna technologie nic nav´ıc oproti druhé. To co se m˚ uˇze pro jednoho jevit jako v´ yhoda, m˚ uˇze b´ yt pro druhého nev´ yhoda (pouˇzit´ı webForms). V roce 2003 bylo rozhodnuto, ˇze zapoˇcne v´ yvoj na platformˇe PHP a dnes nemá smysl toto rozhodnut´ı mˇenit. Ani ASP.NET, ani JSP nedisponuj´ı takov´ ymi v´ yhodami, ˇze by kv˚ uli nim stálo za to, mˇenit osvˇedˇcenou platformu.

2.2.2

MVC architektura

MVC architektura rozdˇeluje tˇri základn´ı ˇca´sti aplikace (datov´ y model, uˇzivatelské rozhran´ı a ˇr´ıd´ıc´ı logiku), takˇze zásah do jedné ˇcásti bude minimalizovat vliv na ostatn´ı dvˇe ˇcásti. Základn´ı princip je znázornˇen na obrázku 2.1. Architektura MVC m˚ uˇze b´ yt realizována r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby, vˇseobecnˇe ale plat´ı podobn´ y princip: 1. Aplikace (konkrétnˇe View) ˇceká na akci uˇzivatele. 2. Controller tuto akci zachyt´ı a rozhodne, co bude dˇelat dále (uprav´ı Model nebo pˇr´ımo View). 3. View ˇceká na dalˇs´ı akci a cel´ y proces se opakuje. Proˇc je MVC architektura v posledn´ı dobˇe tolik obl´ıbená? V posledn´ıch letech zaˇzily informaˇcn´ı technologie (a programovac´ı jazyky v˚ ubec) velik´ y boom. Z tˇeˇzko dosaˇziteln´ ych funkcionalit se stávaj´ı triviality, které zvládne kaˇzd´ y, ne kaˇzd´ y ji ale zvládne optimálnˇe. Ne ˇze by snad neoptimáln´ı aplikace nefungovala, ale je sloˇzitá na u ´drˇzbu. MVC architektura nám pomáhá udrˇzet kód aplikace dobˇre ˇciteln´ y a znovupouˇziteln´ y. Lépe se v kódu hledaj´ı chyby a architektura omezuje duplicity v kódu. V neposledn´ı ˇradˇe je jednoduˇs´ı kód, kter´ y je postaven na architektuˇre MVC, testovat. [1] Uˇzivatel nijak nezjist´ı, ˇze je aplikace postavena na architektuˇre MVC. V drtivé vˇetˇsinˇe totiˇz ani nev´ı, co to je architektura nebo snad MVC architektura, takˇze pro nˇeho je pˇr´ınos nulov´ y, pro v´ yvojáˇre je to ale cesta, která velice usnadn´ı pozdˇejˇs´ı správu a rozvoj aplikace.

14

2.2.3

Frameworky jazyka PHP

Na zaˇcátku bychom si mˇeli vyjasnit, co to je framework, k ˇcemu je dobr´ y, co nám pˇrináˇs´ı a co po nás chce. Framework je jakási knihovna (software, aplikace), která nám (programátor˚ um) ulehˇcuje práci a ˇzivot. Pomoc´ı frameworku zpˇrehledn´ıme aplikaci, vyvarujeme se duplicitn´ımu kódu a práci si ulehˇc´ıme, protoˇze framework obsahuje nástroje, které bychom jinak museli pracnˇe tvoˇrit. Na oplátku si framework ukousne kus v´ ykonu naˇs´ı aplikace. U webové platformy jde ale tuto nev´ yhodu minimalizovat správnou optimalizac´ı webového serveru. Tomu je vˇenována zvláˇstn´ı kapitola. Programovac´ı jazyk PHP disponuje velk´ ym mnoˇzstv´ım nejr˚ uznˇejˇs´ıch framework˚ u. Opravdov´ y nástup a rozmach PHP framework˚ u zaˇcal s nástupem PHP 5. Do té doby existovaly veˇrejné depozitáˇre tˇr´ıd jako tˇreba www.phpclasses.com, nebo PEARL. Kdyˇz si v´ yvojáˇri vˇsimli toho, jak mocn´ y je framework Ruby on Rails, chopili se pˇr´ıleˇzitosti a zaˇcala éra framework˚ u jazyka PHP. Asi nejznámnˇejˇs´ı framework jazyka PHP je Zend framework (dále jen ZF) od tv˚ urc˚ u samotného PHP. U nás se tˇeˇs´ı velké oblibˇe Nette framework od ˇceského autora Davida Grudla. Dalˇs´ımi znám´ ymi frameworky jsou napˇr´ıklad CakePHP, Symfony nebo Yii framework. Kaˇzd´ y známˇejˇs´ı framework má svého zastánce i svého odp˚ urce. Je pravdou, ˇze ne kaˇzd´ y framework se hod´ı na vˇsechno. Jaké jsou tedy faktory pro v´ ybˇer frameworku? Vynechme ekonomické faktory, protoˇze kdyˇz budeme m´ıt t´ ym pˇeti programátor˚ u s desetiletou praxi s Ruby on Rails, nebude moc ekonomické vˇsechny pˇreuˇcit na ZF. 1. Pˇridaná hodnota frameworku (podle mˇe nemá smysl pouˇz´ıt framework na stránce s jednou fotkou a telefonem). 2. Ulehˇcen´ı práce (chci pouˇz´ıt framework, kter´ y mi nebude házet klacky pod nohy). 3. Vystaˇc´ım si jen s frameworkem (framework by podle mˇe mˇel m´ıt nástroje minimálnˇe k odeslán´ı e-mailu, vygenerován´ı PDF a spojit se s databáz´ı). 4. Existence pouˇzitelné dokumentace a aktivn´ı komunity Jelikoˇz OIS M2 nen´ı webová aplikace, kde se zobraz´ı pouze jméno, pˇr´ıjmen´ı a telefon, tento fakt pˇr´ımo lákal k pouˇzit´ı nˇekterého frameworku. T´ım jsme si potvrdili bod jedna. Následnˇe si pˇredstav´ıme tˇri asi nejznámnˇejˇs´ı frameworky jazyka PHP. Vˇsechny frameworky splˇ nuj´ı bod dva, tedy implementuj´ı architekturu MVC. Dalˇs´ı dva faktory si rozebereme u jednotliv´ ych framework˚ u. Cake PHP V´ yvoj frameworku CakePHP zapoˇcal v roce 2005 a na konci roku 2005 (konrétnˇe 20. prosince 2005) [2] byla zaloˇzena nezisková organizace Cake software foundation, Inc, která ˇ e má zajiˇst’ovat podporu pro rozvoj a v´ yvoj CakePHP (podobné Nette fundation v Cesk´ republice). CakePHP je jeden z mála framework˚ u, kter´ y podporuje jeˇstˇe PHP 4. Je to dáno samotnou filosofi´ı tohoto frameworku. Od frameworku se oˇcekává robustn´ı základ, kter´ y usnadn´ı správu aplikace a v´ yvoj nové funkcionality tak, aby to bylo v˚ ubec moˇzné a tak, aby to ˇsetˇrilo ˇcas. CakePHP je pˇreborn´ık v druhém aspektu. Pom˚ uˇze nám rychle a celkem efektivnˇe vytvoˇrit nov´ y projekt. Vyuˇz´ıvá architekturu MVC, takˇze urˇcitˇe to je posun kupˇredu. CakePHP nám ale nedává nic zvláˇstn´ıho nav´ıc. Komponenty pro vytváˇren´ı PDF dokument˚ u (vˇcetnˇe ˇca´rkov´ ych kód˚ u), pos´ılán´ı e-mail˚ u, prác´ı s lokalizac´ı nebo pro vytváˇren´ı formuláˇr˚ u bychom museli ˇreˇsit extern´ımi knihovnami. Nav´ıc má nepˇrehledné stránky (zkusme na webu naj´ıt licenci) i dokumentaci.

15

CakePHP je ˇs´ıˇren pod licenc´ı MIT 2 . Samotn´ y fakt, ˇze tato informace je dostupná aˇz ze zdrojov´ ych kód˚ u aplikace vypov´ıdá o kvalitˇe dokumentace. Nette Nette framework je z trojice framework˚ u nejstarˇs´ı (poˇc´ıtáme-li dobu v´ yvoje), ale podle doby, kdy jej mohou pouˇz´ıvat i jin´ı uˇzivatelé neˇz autor, je tento framework nejmladˇs´ı. Autor se zmiˇ nuje o tom, ˇze v´ yvoj zapoˇcal roku 2004 a o dalˇs´ı ˇctyˇri roky pozdˇeji se zaˇcal ˇs´ıˇrit jako open source [3]. Tento fakt se mu stal osudn´ ym pˇri v´ ybˇeru frameworku pro OIS M2 a to z toho d˚ uvodu, ˇze kv˚ uli svému open sourceovému stáˇr´ı nemˇel propracovanou dokumentaci a existovala jen omezená internetová komunita okolo tohoto frameworku. Nette framework je ˇs´ıˇren jako svobodn´ y software, to znamená, ˇze si uˇzivatel m˚ uˇze vybrat mezi licenc´ı New BSD nebo GPL [4]. Pojd’me si ˇr´ıct nˇeco o vlastnostech tohoto frameworku. Mezi základn´ı vlastnosti tohoto frameworku patˇr´ı bezpeˇcnost, opravdu poveden´ y lad´ıc´ı nástroj (kter´ y m˚ uˇze Nette závidˇet i ZF), velmi dobr´ y v´ ykon, dnes jiˇz celá ˇrada plugin˚ u a rozˇs´ıˇren´ı, aktuálnˇe nejaktivnˇejˇs´ı komunita a dobrá dokumentace. Nette framework disponuje vlastn´ım ˇsablonovac´ım systémem 3 . Obsahuje velice propracovanou správu formuláˇr˚ u, která umoˇzn ˇuje snadno validovat odeslaná data (na stranˇe serveru i klienta). Jak bylo ˇreˇceno disponuje poveden´ ym lad´ıc´ım systémem. Propracované, obousmˇerné 4 routován´ı. Nette framework se na prvn´ı pohled jev´ı jako ideáln´ı volba. Je od ˇceského autora (známého z jeho dˇr´ıvˇejˇs´ıch knihoven dibi a Texy!) tud´ıˇz by mˇelo b´ yt jednoduˇs´ı dohledat nejasnosti na fórech nebo v dokumentaci. Bohuˇzel tento fakt plat´ı dnes, kdy Nette disponuje nejaktivnˇejˇs´ı ˇceskou komunitou, ale jeˇstˇe v roce 2008 byla u ´roveˇ n dokumentace velice ˇspatná (oproti ZF pˇr´ımo ˇzalostná) a proto byla dána pˇrednost ZF, kter´ y disponuje robustn´ı dokumentac´ı (at’ uˇz Refference guide nebo API). Dluˇzno podotknout, ˇze kdyby se o pˇrepsán´ı OIS Medoro rozhodovalo o pouh´ y rok déle, Nette framework by nejsp´ıˇs vyhrál. Dalˇs´ı nev´ yhoda, kterou Nette framework trpˇel, bylo to, ˇze existovalo velice omezené mnoˇzstv´ı plugin˚ u (napˇr. pˇr´ımá podpora generován´ı PDF dokument˚ u). Jak bylo zm´ınˇeno v´ yˇse, dnes je stav u ´plnˇe jin´ y a vˇetˇsina záporn´ ych bod˚ u, kter´ ymi tento framework trpˇel, jsou odstranˇeny, coˇz z nˇej dˇelá velice kvalitn´ı framework, kter´ y je schopen nám velice ulehˇcit a zkvalitnit práci. Zend Framework V´ yvoj ZF zapoˇcal roku 2005, tedy opˇet po u ´spˇechu Ruby on Rails. Za v´ yvojem ZF stoj´ı spoleˇcnost Zend Technologies Ltd., tedy spoleˇcnost, která zastˇreˇsuje celé PHP, jedná se tedy o framework od tv˚ urc˚ u PHP. ZF disponuje rozsáhlou dokumentac´ı, velk´ ym mnoˇzstv´ım komponent a celou ˇradou pˇr´ıklad˚ u na Zend devzone 5 . Framework je ˇs´ıˇren pod licenc´ı New BSD [5]. ZF nám pˇrináˇs´ı vˇsechno jako Nette framework. Nˇeco lépe, nˇeco h˚ uˇre. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi yhodu frameworku komponentami, které ulehˇcuj´ı práci, je Zend Auth a Zend Acl. Nev´ m˚ uˇzeme minimalizovat vhodn´ ym pouˇzit´ım Zend Cache modulu, pˇr´ıstup do databáze (postgreSQL, Oracle, MySQL, MSSql) obstarává Zend Db, s generován´ım PDF soubor˚ u nám pom˚ uˇze Zend Pdf (moˇzné propojen´ı s komponentou Zend Barcode). Zend View 2

http://www.opensource.org/licenses/mit-license.php Latte - http://doc.nette.org/cs/templating#toc-latte 4 framework vygeneruje URL ze zadané akce presenteru 5 http://devzone.zend.com/ 3

16

nám umoˇzn ˇuje psát v´ ystupn´ı kódy pomoc´ı prostého PHP, nebo ˇsablonovac´ıho systému SMARTY, kter´ y je v Zend View pˇr´ımo implementován. ZF disponuje celou ˇradou komponent, které se hod´ı v´ıce ˇci ménˇe pro urˇcit´ y projekt. Pro stavbu elektronického obchodu ocen´ıme Zend Currency nebo Zend Feed, pro diskusn´ı fórum ocen´ıme modul Zend Captcha nebo Zend Mail. Modul˚ u je celá ˇrada a záleˇz´ı jen na nás, kter´ y pouˇzijeme. Jak je patrné z abstraktu této práce, pro v´ yvoj OIS M2 byl nakonec zvolen právˇe ZF. Nejvˇetˇs´ı zásluhu na tom má propracovaná dokumentace. Kdyˇz porovnáme ZF s jeho nejvˇetˇs´ım konkurentem - Nette frameworkem, tak mus´ıme konstatovat, ˇze Nette frameworok udˇelal za posledn´ı dva roky opravu m´ılové kroky a dnes by bylo rozhodován´ı o v´ ybˇeru frameworku sloˇzitˇejˇs´ı. Dost moˇzná by nakonec o v´ ybˇeru nerozhodovaly technické, ale ekonomické a personáln´ı parametry.

2.3

Form´ atov´ an´ı v´ ystupu a scripty na stranˇ e klienta

Pojmem formátován´ı v´ ystupu rozumnˇejme procesy a technologie, kter´ ymi jsou uˇzivatel˚ um prezentovány data v lidské tj. ˇcitelné podobˇe.

2.3.1

XHTML a kask´ adov´ e styly

XHTML je: • • • • •

znaˇckovac´ı jazyl jedn´ım z jazyk˚ u pro vytváˇren´ı webov´ ych stránek zkratkou anglického v´ yrazu eXtensible HyperText Markup Language rozˇs´ıˇrené HTML tak, aby vyhovovalo XML zpˇetnˇe kompatibiln´ı s HTML

XHTML mˇel b´ yt nástupcem HTML. Verze 1.0 existuje ve tˇrech variantách. Varianta Strict pˇredpokládá, ˇze dokument bude formátován pomoc´ı kaskádov´ ych styl˚ u a tak v tomto d˚ usledku zakazuje vˇetˇsinu atribut˚ u (width, font, align) a ustupuje i od nˇekter´ ych element˚ u (center, menu). Varianta Translation je vhodná pro vytváˇren´ı stránek pro starˇs´ı prohl´ıˇzeˇce, protoˇze prom´ıj´ı zastaralé elementy, jako právˇe center a menu. Posledn´ı variant Frameset umoˇzn ˇuje pouˇz´ıvat rámce a stejnˇe jako Translation zastaralé elementy. Vzhledem k tomu, ˇze dnes nemá moc smysl vyv´ıjet aplikace pro staré prohl´ıˇzeˇce, je jasné, ˇze nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı varianta XHTM 1.0 je Strict. Jaké jsou v´ yhody XHTML oproti jeho pˇredch˚ udci HTML? D˚ uleˇzité je pochopit rozd´ıl mezi HTML a XHTML. Jestliˇze se jedná o HTML, stránka by mˇela b´ yt odeslána s MIME type text/html, jestliˇze se jedná o XHTML, stránka by mˇela b´ yt odeslána s MIME type application/xhtml+xml. D´ıky tomu internetov´ y prohl´ıˇzeˇc pozná, jak´ y parser má pouˇz´ıt a my tak m˚ uˇzeme rozliˇsit HTML od XHTML. Tato banáln´ı vˇec má vˇsak jeden nedostak a to ten, ˇze dominantn´ı prohl´ıˇzeˇc na trhu (Internet Explorer) pˇred verz´ı 9 (vydána v roce 2011) stránku s MIME type applicatin/xhtml+xml nab´ıdne stáhnout, ale nezobraz´ı j´ı (coˇz je pro prohl´ıˇzen´ı trochu nepraktické). Proto se stalo bˇeˇznou prax´ı, ˇze XHTML stránky se pos´ılaly s MIME typem text/html, takˇze jsme stránku parsovali jako HTML, takˇze by se dalo ˇr´ıci, ˇze XHTML ˇza´dnou v´ yhodu oproti HTML nemá. XHTM mˇelo b´ yt nástupcem HTML, ale jak se ukázalo, HTML vyhrálo. 17. 12. 2010 byla rozpuˇstˇena pracovn´ı skupina, která pracovala na XHTML 2.0 a m´ısto toho pomalu svˇetu pˇredstavuje HTML5. [6], [7]

17

2.3.2

SVG

SVG je formát dvourozmˇerné vektorové grafiky, kter´ y lze vytvoˇrit pomoc´ı XML specifikace. Takto vytvoˇrenou grafiku m˚ uˇzeme oˇzivit pomoc´ı Ecmascriptu a kaskádov´ ych styl˚ u. V OIS M2 jsou pomoc´ı SVG realizovány grafické v´ ystupy formou 2D graf˚ u. Bohuˇzel nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı internetov´ y prohl´ıˇzeˇc podporuje XML aˇz od verze 9, takˇze niˇzˇs´ı verze jsou o tuto technologii oˇsizeny a je nutné grafy pˇrevést do klasického obrázkového formátu, kter´ y ztrác´ı v´ yhodu oˇziven´ı pomoc´ı ecmascriptu a grafická kvalita takovéhoto grafu je o troˇsku niˇzˇs´ı.

2.3.3

Ecmascript, Javascript a AJAX

Javascript je nadstavba Ecmascriptu. Tyto technologie provádˇej´ı procesy na stranˇe klienta. Porovnejme to s PHP scriptován´ım. PHP scripty potˇrebuj´ı pro sv˚ uj chod webov´ y server s podporou PHP, takˇze tyto scripty jsou spouˇstˇeny na serveru (Klient podá poˇzadavek a server mu odpov´ı). Mohou pˇristupovat k databázi a filesystému a jsou spouˇstˇeny pˇ red staˇzen´ım webové stránky z internetu. Naproti tomu scripty na stranˇe klienta se zpravidla (existuj´ı v´ yjimky) spouˇst´ı aˇz po staˇzen´ı webové stránky z internetu, tedy ke svému chodu nepotˇrebuj´ı webov´ y server a vykonávaj´ı se v internetovém prohl´ıˇzeˇci. Ecmascript je pouˇzit ve formátu SVG, javascript pak v XHTML. AJAX6 je souhrn technologi´ı, které mˇen´ı ˇca´st obsahu webové stránky bez nutnosti znovunaˇcten´ı celé stránky. Z v´ yznamu slova AJAX zjist´ıme, ˇze to jsou technologie javascript, xml a XMLHttpRequest. AJAX funguje asi tak, ˇze javascript zachyt´ı událost (napˇr. zmˇena hodnoty v combo boxu), na pozad´ı poˇsle HTTP poˇzadavek, na pozad´ı pˇr´ıjme HTTP odpovˇed’ (nejˇcastˇeji ve formˇe XML), zpracuje odpovˇed’ a metodami javascriptu zmˇen´ı ˇcást stránky.

2.4

Datab´ azov´ a vrstva

V´ ybˇer databázové vrstvy byl ve znaˇcné m´ıˇre ovlivnˇen politikou podniku. Mezi nejznámˇejˇs´ı komerˇcn´ı databázové servery patˇr´ı Oracle, Sybase, nebo MSSQL. Mezi open sourcové databázové servery pak PostgreSQL, MySQL a FirebirdSQL. Jelikoˇz stará verze onkologického IS vyuˇz´ıvala PostgreSQL a protoˇze se tato databáze velice osvˇedˇcila, nová verze systému je nativnˇe vyv´ıjena také na PostgreSQL. Nov´ y systém je ale postaven na architektuˇre MVC, to znamená, ˇze lze databázov´ y server zmˇenit bez ˇza´dn´ ych vˇetˇs´ıch komplikac´ı. Podniková politika upˇrednostˇ nuje open sourcové ˇreˇsen´ı (PHP, apache, unix, ...) a proto se v´ ybˇer nativn´ı databáze zamˇeˇril právˇe na open sourcové ˇreˇsen´ı. V prvn´ı ˇradˇe FirebirdSQL si moc nerozum´ı s unixov´ ym serverem, proto z dalˇs´ıho porovnáván´ı vypadává.

2.4.1

PostgreSQL

Dlouhou dobu platilo, ˇze databázov´ y systém PostgreSQL je open sourcová varianta pro Oracle. Vyslouˇzil si to hlavnˇe d´ıky sv´ ym schopnostem. Jiˇz od verze 6 7 umoˇzn ˇuje tvorbu triger˚ u a procedur a nejen v jazyce PL/SQL, ale i v C nebo Pearl (mysql umoˇzn ˇuje tvorbu triger˚ u aˇz od verze 5 8 ). PostgreSQL disponuje moˇznost´ı tvorby poddotaz˚ u, vytváˇren´ı 6

Asynchronous javascript and XML rok 1997 8 rok 2005 7

18

ciz´ıch kl´ıˇc˚ u a v neposledn´ı ˇradˇe i “atomic operations ”, coˇz jsou vlastnˇe transakce (bud’ projde celá posloupnost dotaz˚ u, nebo ˇza´dn´ y). Co se t´ yˇce rychlosti základn´ıch pˇr´ıkaz˚ u SELECT, INSERT a UPDATE, tak PostgreSQL dosahuje horˇs´ıch v´ ysledk˚ u neˇz MySQL, disponuje ale daleko vˇetˇs´ı ˇskálou moˇznost´ı, ˇze se tento fakt stává nepodstatn´ ym, protoˇze rozd´ıly v rychlosti nejsou nijak závratné. [8]

2.4.2

MySQL

MySQL je dnes velice obl´ıben´ y databázov´ y systém. D´ıky tomu, ˇze je souˇca´st´ı základn´ıho softwareového vybaven´ı webserver˚ u (LAMP 9 ) je nainstalovan´ y na drtivé vˇetˇsinˇe webhosting˚ u. V´ yvoj MySQL byl od zaˇcátku soustˇredˇen na rychlost. Tento fakt vedl k tomu, ˇze databázov´ y server obsahuje urˇcitá zjednoduˇsen´ı, jako napˇr´ıklad jen jednoduché zp˚ usoby zálohován´ı [9] (pro ukládán´ı citliv´ ych dat podstatn´ y nedostatek). Stejnˇe jako Nette framework udˇelal v posledn´ıch letech databázov´ y server MySQL velk´ y krok kupˇredu. Od verze 5 umoˇzn ˇuje ukládat procedury, vytváˇret trigery a pohledy. Zvláˇstnost´ı MySQL je zp˚ usob, kter´ ym supluje chybˇej´ıc´ı sekvence. Sloupci, kter´ y má obsahovat automaticky generovanou posloupnost ˇc´ısel, je moˇzné pˇriˇradit pˇr´ıznak Auto Increment a tato vlastnost se postará o to, ˇze ve sloupci bude uloˇzena vˇzdy unikátn´ı hodnota. Ve vˇetˇsinˇe znám´ ych databázov´ ych systém˚ u se tohoto dosahuje právˇe pomoc´ı sekvenc´ı.

2.5

NIS na trhu

2.5.1

Produktov´ eˇ rady FONS spoleˇ cnosti STAPRO s.r.o.

“STAPRO s.r.o. je v´ yznamn´ ym dodavatelem informaˇcn´ıch systém˚ u, diagnostick´ ych pˇr´ıstroj˚ u, zdravotnické techniky a zároveˇ n i poskytovatelem sluˇzeb v oblasti informaˇcn´ıch technologi´ı pro zdravotnictv´ı.” Produktová ˇrada FONS uceluje portfolio spoleˇcnosti. Rozsah a obsah produkt˚ u spoleˇcnosti vyˇzadoval nové uspoˇra´dán´ı, které reflektuje poˇzadavky na novou, kompaktnˇejˇs´ı strukturu produkt˚ u. V souˇcastné dobˇe produktová ˇrada FONS obsahuje tyto systémy: 1. 2. 3. 4. 5.

FONS FONS FONS FONS FONS

Enterprise - NIS AKORD - NIS Openlins - laboratorn´ı komplement Report - manaˇzersk´ y informaˇcn´ı systém Flexi - flexibiln´ı formuláˇre

Spoleˇcnost STAPRO donedávna disponovala a nab´ızela dalˇs´ı NIS. Byly to StaproMedea, StaproGF (dˇr´ıve Grey Fox) a StaproH (dˇr´ıve HiComp). U instalac´ı tˇechto systém˚ u je pˇredpoklad postupného upgade na nové NIS: FONS Akord a FONS Enterprise. Vzhledem k tématu této práce si podrobnˇeji rozebereme prvn´ı dva systémy, FONS Enterprise a FONS Akord. 9

Linux - Apache - MySQL - PHP

19

FONS Akord FONS Akord je inovovaná verze starˇs´ıho systému StaproAkord. FONS Akord umoˇzn ˇuje veden´ı zdravotnické dokumentace a nˇekteré provozn´ı ˇcinnosti nˇekter´ ych klinick´ ych pracoviˇst’ pomoc´ı r˚ uznˇe propojen´ ych modul˚ u. Podle spoleˇcnosti STAPRO má FONS Akord tyto pˇr´ınosy a v´ yhody: 1. Zv´ yˇsená efektivita práce a standartizace proces˚ u a postup˚ u (pˇrednastavené obrazovky, formuláˇre a work-flow dle best-practices) 2. Otevˇrenost systému a vysoká flexibilita umoˇzn ˇuje individuáln´ı nastaven´ı odpov´ıdaj´ıc´ım reáln´ ym proces˚ um prob´ıhaj´ıc´ı na daném pracoviˇsti a poˇzadavk˚ um akreditaˇcn´ıch standard˚ u 3. Podpora systému pˇri rozhodován´ı, poskytnut´ı správn´ ych informac´ı ve správn´ y ˇcas ’ 4. Omezen´ı chybovosti a zv´ yˇsen´ı kvality vykazován´ı pojiˇst ovnám 5. Statistické v´ ystupy 6. Bezpeˇcnost FONS Akord obsahuje celou ˇradu modul˚ u, n´ıˇze jsou uvedené nejzaj´ımavˇejˇs´ı z nich. • CERTIFIKACE - FONS Akord je pravidelnˇe certifikován na nejnovˇejˇs´ı operaˇcn´ı systémy. Certifikace na WIN 7 je potvrzen´ım korektn´ıho fungován´ı systému na nejnovˇejˇs´ım operaˇcn´ım systému. • ACTIVE DIRECTORY - Pokud zdravotnické zaˇr´ızen´ı vyuˇz´ıvá pro ˇr´ızen´ı uˇzivatelsk´ ych u ´ˇct˚ u sluˇzbu Active directory, lze ji s FONS Akord propojit a doc´ılit tak snaˇzˇs´ı správy uˇzivatel˚ u a jejich práv. ´ • KOMPLEXNI POPIS OPERACE - operace lze plánovat a následnˇe zapsat do operaˇcn´ıch protokol˚ u, které popisuj´ı operaci, vˇcetnˇe u ´daj˚ u o operaˇcn´ım t´ ymu, o proveden´ ych v´ ykonech, ˇcasech, materiálech a pouˇzit´ ych pˇr´ıstroj´ıch. Pohled na protokol je ucelen´ y - v jednom formuláˇri vid´ıme vˇsechny potˇrebné u ´daje vˇcetnˇe vy´ uˇctován´ı. • PORODNICE - umoˇzn ˇuje vést potˇrebnou dokumentaci k vyˇsetˇren´ı a hospitalizaci tˇehotné ˇzeny, informace o porodu a stav novorozence a matky po porodu. ´ ´ Í PROCEDUR - vˇsechny postupné kroky jsou propojeny - od ordinace • PLANOV AN procedur lékaˇrem, pˇres naplánován´ı procedur, záznamy fyzioterapeut˚ u a závˇereˇcn´ y stav pacienta po proceduˇre. ´ ´ INTERAKCE - systém ukazuje aktuáln´ı u • LEKOV E ´daje o preskripci, upozorˇ nuje na alergie, hlás´ı lékové interakce a poskytuje informace o alternativn´ıch léc´ıch stejné ATC skupiny. ´ ´ SYSTEM ´ - umoˇzn • KOMPLEXNÍ OBJEDNAVKOV Y ˇuje lehce a pˇrehlednˇe objednat pacienta na urˇcité vyˇsetˇren´ı. • ALERTY - umoˇzn ˇuj´ı online informovat uˇzivatele o r˚ uzn´ ych akc´ıch (poˇzadavek na konzilium a podobnˇe). ´ Í LEK ´ ˚ • EVIDENCE PODAN U - slouˇz´ı k online evidenci podan´ ych lék˚ u u l˚ uˇzka pacienta, automaticky zajiˇst’uje vyskladnˇen´ı léku a vykáˇze plátci ZULP. Zdroj: Materiály z konference Inmed, konané v listopadu 2011 v Pardubic´ıch.

20

FONS Enterprise “Nemocniˇcn´ı IS FONS Enterprise je komplexn´ı IS pro podporu provozu zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ı r˚ uzného typu a velikosti. Jde o novou generaci IS, kter´ y vznikl na základˇe mˇen´ıc´ıho se prostˇred´ı zdravotn´ı informatiky.” Podle spoleˇcnosti STAPRO má FONS Enterprise tyto pˇr´ınosy pro uˇzivatele: 1. Rozˇs´ıˇren´ı spektra metrik dle u ´daj˚ u v IS pro hodnocen´ı ˇcinnosti zdravotnického zaˇr´ızen´ı 2. Plánován´ı, sledován´ı a vyhodnocován´ı proces˚ u 3. Rozdˇelen´ı proces˚ u mezi definované uˇzivatele nebo role - u ´kolován´ı, TODO list 4. Sn´ıˇzen´ı náklad˚ u na léˇcbu pouˇzit´ım expertn´ıch informac´ı v pr˚ ubˇehu léˇcby 5. Sn´ıˇzen´ı administrativn´ı zátˇeˇze uˇzivatel˚ u pˇri práci se systémem 6. Maximáln´ı vyt´ıˇzenost evidovan´ ych dat ve formˇe sestav, statistik a report˚ u 7. Sn´ıˇzen´ı chybovosti evidovan´ ych dat 8. Efektivn´ı podpora akreditac´ı 9. Legáln´ı veden´ı zdravotnické dokumentace ˇcistˇe v elektronické podobˇe 10. Individuáln´ı nastaven´ı uˇzivatelského rozhran´ı 11. Podpora vyˇsˇs´ı právn´ı ochrany zdravotnického zaˇr´ızen´ı d´ıky nástroj˚ um pro ˇr´ızen´ı kvality péˇce 12. Plná otevˇrenost pro komunikaci s jin´ ymi systémy 13. Pozitivn´ı pˇr´ıstup uˇzivatel˚ um k aplikaci FONS Enterprise je rozsáhl´ y systém, kter´ y nab´ız´ı celou ˇradu funkcionalit, n´ıˇze jsou uvedeny opˇet nejzaj´ımavˇejˇs´ı z nich: ´ • PODPORA KLINICKYCH PROCES˚ U - systém obsahovˇe pokr´ yvá vˇsechny klinické procesy ˇreˇsené ve stávaj´ıc´ıch NIS. ´ DOKUMENTACE - je moˇzné nadefinovat konkrétn´ı podobu • STRUKTUROVANA jakékoliv strukturované dokumentace pro specifické potˇreby jednotliv´ ych oddˇelen´ı. ´ ˇ • VYSOKY STUPEN KONFIGUROVATELNOSTI - umoˇzn ˇuje vyspecifikovat v´ yslednou podobu klinické události pˇresnˇe dle potˇreb jednotliv´ ych pracoviˇst’. • DASHBOARD - d´ıky modern´ımu pojet´ı grafické ˇcásti aplikace umoˇzn ˇuje FONS Enterpirse práci s v´ıce okny na jedné obrazovce (vhodné pro ˇsiroko´ uhlé monitory). ´ PANEL - obsahuje základn´ı u • PACIENTSKY ´daje o pacientovi, vˇcetnˇe posledn´ı alergie, diagnózy, medikace a jiné informace o pacientovi. Uˇzivatel je na prvn´ı dojem informován o d˚ uleˇzit´ ych faktorech souvisejic´ıch s léˇcbou. • TIMELINE - umoˇzn ˇuje graficky interpretovat v´ ysledky nebo jinak strukturované u ´daje ˇci události. Zdroj: Materiály z konference Inmed, konané v listopadu 2011 v Pardubic´ıch.

2.5.2

Medical process assistant spoleˇ cnosti ICZ a.s.

Spoleˇcnost ICZ a.s. nab´ız´ı v rámci regionu stˇredn´ı Evropy integrovaná softwareová a s´ıt’ová ˇreˇsen´ı napˇr´ıˇc r˚ uzn´ ymi obory. Specializuje se tedy, narozd´ıl od Stapra, nejen na zdravotnictv´ı. Mezi jej´ı produkty paˇr´ı napˇr´ıklad Regionáln´ı informaˇcn´ı systém (Geoaplikace roku ˇ 2003), systém REP pro Ceskou poˇstu, s.p. (IT projekt roku 2003) nebo ePACS (sd´ılen´ı 21

obrázkov´ ych dat napˇr´ıˇc celou republikou). Medical process assistant (dále jen MPA) je nová generace klinického IS, která na ˇ podporuje vˇsechny typy klinick´ u ´zem´ı CR ych pracoviˇst’. Podle spoleˇcnosti se jedná o pˇredn´ı evropské ˇreˇsen´ı provozované na des´ıtkách pracoviˇst´ıch po stˇredn´ı evropˇe, t´ım pádem je samozˇrejmost´ı plná jazyková, legislativn´ı a procesn´ı lokalizace. Souˇcást´ı MPA je nativn´ı podpora procesn´ıho workflow, které automatizuje ˇradu proces˚ u, t´ım pádem pln´ı základn´ı funkci IS - usnadˇ nuje a urychluje práci. Dalˇs´ı souˇca´st´ı MPA jsou specifické moduly pro jednotky intenzivn´ı péˇce, neonatologii a porodnictv´ı, chirurgické obory (vˇcetnˇe elektronick´ ych operaˇcn´ıch protokol˚ u) a podpora diet vˇcetnˇe komunikace se stravovac´ım provozem. Podle spoleˇcnosti MPA obsahuje tyto unikátn´ı vlastnosti ˇreˇsen´ı: 1. Implementace procesn´ıho pˇr´ıstupu do libovolné hloubky specifikace na u ´rovni dokumentace, formuláˇr˚ u, uˇzivatel˚ u, ˇcinnost´ı, u ´kol˚ u, term´ın˚ u a informac´ı. 2. Podpora klinického rozhodován´ı a implementace Clinical Pathways 10 . 3. Procesn´ı workflow je nástrojem a pomocn´ıkem k certifikaci a akreditaci. 4. Systém je plnˇe konfigurovateln´ y ve vˇsech potˇrebn´ ych oblastech. 5. Vyuˇz´ıvá plnohodnotnou integraci prostˇred´ı MS Office. ˇ a veˇskeré poˇzadavky 6. Systém plnˇe respektuje vˇsechna národn´ı specifika a normy CR v Evropské unii. 7. Systém je vytvoˇren na bázi nejmodernˇejˇs´ıch technologick´ ych poznatk˚ u pro v´ yvoj a je vyv´ıjen na platformˇe Java. 8. Plnˇe podporuje integraˇcn´ı standardy a technologické poˇzadavky, jako jsou HL711 , SOA12 , Web services.

2.5.3

Zhodnocen´ı

Spoleˇcnost STAPRO je pˇredn´ı dodavatel IS pro zdravotnické zaˇr´ızen´ı u nás. S produkty této spoleˇcnosti se m˚ uˇze seznámit budouc´ı zdravotnick´ y personál jiˇz na stˇredn´ıch zdravotnick´ ych ˇskolách. Pˇres dvacet let zkuˇsenost´ı, dotace z evropsk´ ych regionáln´ıch fond˚ u 13 a fakt, ˇze spoleˇcnost dodává svá ˇreˇsen´ı po celé republice (i na Slovensku), ze spoleˇcnosti dˇelá opravdu silného hráˇce na poli nemocniˇcn´ıch IS. Dalˇs´ı v´ yhodou této spoleˇcnosti je fakt, ˇze se nespecializuje pouze na IS, ale dodává i diagnostické pˇr´ıstroje, zdravotnickou techniku a poskytuje dalˇs´ı sluˇzby pro zdravotnictv´ı. Podle referenc´ı spoleˇcnost´ı jsou nemocniˇcn´ı IS produktové ˇradu FONST instalovány u des´ıtek zákazn´ık˚ u, z nichˇz nejvˇetˇs´ı uˇzivatelé jsou Krajská zdravotn´ı a.s. ˇci Krajská nemocnice Tomáˇse Bati a.s. Naproti tomu se spoleˇcnost ICZ specializuje na ˇsirˇs´ı oblast trhu ˇcili nejen na zdravotnictv´ı. Do podvˇedom´ı zdravotnického oboru se dostala hlavnˇe d´ıky projetu ePACS, kter´ y ˇ spojuje v´ıce neˇz sto nemocnic napˇr´ıˇc Ceskou republikou se správou ve VFN v Praze. Podle referenc´ı spoleˇcnosti je MPA implementován v Oblastn´ı nemocnici Jiˇc´ın Fakultn´ı nemocnice Brno, coˇz je znaˇcn´ y nepomˇer v poˇctu implementac´ıch mezi ICZ a Staprem.

10

Mapy péˇce health Level 7 12 Service-oriented architecture 13 ´ GENERACE NIS (INOVACE PRODUKTU, INOVACE PROCESU) NOVA 11

22

3 Onkologick´ y informaˇ cn´ı syst´ em M2 3.1

Sezn´ amen´ı s OIS M2

Onkologick´ y informaˇcn´ı systém M2 (dále jen OIS M2) navazuje na svého pˇredch˚ udce OIS Medoro, kter´ y byl vyvinut v letech 2003 aˇz 2004 firmou Medoro s.r.o. Neˇz se zaˇcneme seznamovat s nov´ ym systémem, ˇreknˇeme si, co v˚ ubec vedlo k v´ yvoji starého OIS Medoro. 1. Dokumentace radioterapie a chemoterapie na r˚ uzn´ ych m´ıstech 2. Komplikované pˇredáván´ı této dokumentace 3. D˚ usledkem mnoha informaˇcn´ıch zdroj˚ u se dokumentace stává nepˇrehlednou 4. Pro dokumentaci pr˚ ubˇehu léˇcby je pouˇz´ıván pˇr´ıliˇs obecn´ y NIS nebo jen pap´ır Zde je nutno podotknout, ˇze c´ılem OIS nen´ı nahradit NIS, ale jen ho vhodnˇe rozˇs´ıˇrit. Proto byly ve starém OIS Medoro pouˇzity technologie pro komunikaci s NIS a do nového systému byly pˇrevedeny také. Jak se zaˇcal star´ y OIS Medoro nasazavat a pouˇz´ıvat, vznikaly postupnˇe nové poˇzadavky na jeho funkˇcnost. V roce 2004 nebyly logicky dostupné dneˇsn´ı technologie a moˇznosti a tak se nové funkcionality pˇridávaly mnohdy krkolomn´ ym zp˚ usobem, kter´ y znamenal odchylky od standard˚ u programován´ı. Typick´ ym zp˚ usobem byla snaha vytvoˇrit “nˇeco jako AJAX”na u ´rovni tehdejˇs´ıho javascriptu a CCS 1.

3.2

Architektura

Hlavn´ı d˚ uvod pro v´ yvoj nové verze byl ten, ˇze star´ y OIS Medoro byl vyvinut na technologii PHP 4. V dobˇe v´ yvoje sice pˇriˇslo na scénu nové PHP 5 s nov´ ym pˇr´ıstupem k objektovˇe orientovanému programován´ı (OOP), ale to uˇz v´ yvoj zapoˇcal a nové PHP 5 pˇrináˇselo v´ıce otázek neˇz odpovˇed´ı. V tabulce 3.1 se pod´ıvejme na pr˚ ubˇeh vydán´ı verz´ı PHP ˇrady 4 a 5 v obdob´ı v´ yvoje OIS Medoro. Takˇze bylo rozhodnuto, ˇze rozpracovan´ y projekt nebude pˇrepsán do nového, neznámého PHP 5.0, ale z˚ ustane se u ustáleného a spolehlivého PHP 4. V dneˇsn´ı dobˇe máme k dispozici PHP 5.3 (nejnovˇejˇs´ı verze PHP 5.3.8, srpen 2011). Spravovat rozsáhlou aplikaci ve staré verzi reálné bylo, ale vyv´ıjet nové funkcionality uˇz bylo sloˇzité. Proto bylo rozhodnuto, ˇze nové moduly OIS budou vyv´ıjeny na nov´ ych technologi´ıch a staré moduly se postupnˇe pˇrep´ıˇs´ı. PHP 4 4.3 - prosinec 2002 4.4 - srpen 2005 4.4.8 - leden 2008 4.4.9 - srpen 2008 konec ˇrady 4

PHP 5 5.0 - ˇcervenec 2004 5.1 - listopad 2005 5.2 - listopad 2006 5.2.6 - kvˇeten 2008 5.2.8 - prosinec 2008

Tabulka 3.1: V´ yvoj PHP 4 a PHP 5.

23

Obrázek 3.1: Grafické znázornˇen´ı rozdˇelen´ı modul˚ u.

3.2.1

Nov´ a verze

Nová verze pˇrináˇs´ı celou ˇradu vylepˇsen´ı. Uˇzivatelé ocen´ı implementaci AJAXu a zaveden´ı UI 1 element z knihovny jQuery, která zpˇr´ıjemˇ nuje práci s celou stránkou at’ uˇz je to pomoc´ı 2 widget˚ u jako je napˇr´ıklad UI tab (odpadá znovunaˇc´ıtán´ı stránky), pˇr´ıjemn´ y kalendáˇr nebo jen zpˇr´ıjemnˇen´ı grafiky pomoc´ı jQuery efekt˚ u. Uˇzivatelé dále ocen´ı jednotn´ y export tiskov´ ych sestav do PDF, pˇr´ımá komunikace s PACS serverem nebo generované grafy pomoc´ı SVG. To, co uˇzivatel nem˚ uˇze ocenit, je jádro systému. OIS M2 je postaven na ZF, ˇcili je postaven na architektuˇre MVC, na principech OOP a na modulárn´ı struktuˇre ZF. OIS M2 je testován unit testy (jeden z krok˚ u pro certifikaci programu), vyuˇz´ıvá cacheován´ı, vytváˇr´ı logy, má pokroˇcilejˇs´ı správu oprávnˇen´ı, pomoc´ı standartu HL7 m˚ uˇze komunikovat se zdravotnick´ ymi pˇr´ıstroji jako je napˇr´ıklad CT nebo rozˇsiˇruje moˇznosti nemocniˇcn´ı agendy.

3.2.2

Celkov´ a koncepce OIS M2

Jak bylo ˇreˇceno v´ yˇse, OIS M2 vyuˇz´ıvá modulovou strukturu ZF, takˇze základn´ı dˇelen´ı jednotliv´ ych funkcionalit je modulové. Z c´ıl˚ u práce je patrné, ˇze stˇeˇzejn´ı moduly jsou Kartotéka, Radioterapie a Chemoterapie. V tˇechto modulech jsou základn´ı funkce pro zpracován´ı lékaˇrsk´ ych dat o jednotliv´ ych pacientech, zaˇrad’me tyto moduly do skupiny modul˚ u lékaˇrsk´ ych. Dalˇs´ımi skupinami modul˚ u jsou managerské a administrátorské. Posledn´ı dvˇe skupiny obsahuj´ı v´ıce modul˚ u neˇz skupina lékaˇrská, ale jejich funkcionalita nen´ı tak sloˇzitá jako moduly lékaˇrské, nehledˇe na to, ˇze z programátorského hlediska na nich nen´ı nic zaj´ımavého. Managerské moduly obhospodaˇruj´ı ekonomické funkce jako je generován´ı sou1 2

User Interface ”Udˇel´ atko”, miniaplikace z knihovny jQuery UI

24

bor˚ u dávek pro pojiˇst’ovny nebo sledován´ı statistik. Moduly administrátorské zase spravuj´ı kompletnˇe cel´ y systém. Staraj´ı se o r˚ uzné ˇc´ıseln´ıky, zobrazován´ı log˚ u a stavu systému nebo spravuj´ı uˇzivatelská oprávnˇen´ı. Na obrázku 3.1 m˚ uˇzeme vidˇet grafické uspoˇra´dán´ı vybran´ ych modul˚ u rozdˇelen´ ych do skupin. V následuj´ıc´ıch kapitolách si podrobnˇe rozebereme vybrané tˇri lékaˇrské moduly.

3.3

Modul Kartot´ eka

Modul Kartotéka je základn´ı modul pro práci s daty o jednotliv´ ych pacientech. Nelze provádˇet ˇza´dné v´ ykony (ozaˇrován´ı, kontrola, aplikace léˇciv) u pacient˚ u, kteˇr´ı nejsou uvedeni v kartotéce. Tento princip vycház´ı z nemocniˇcn´ı praxe a je zcela logick´ y. Co do funkcionality tento modul nab´ız´ı základn´ı operace jako vytvoˇrit a editovat pacienty. Kromˇe této jednoduché zprávy pacient˚ u nav´ıc nab´ız´ı moˇznost k pacient˚ um pˇrikládat r˚ uzné druhy dokumentace. Nejjednoduˇs´ı je informace o zmˇenˇe váhy (s t´ım spojená zmˇena BMI a BSA) a tlaku, libovolné mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych soubor˚ u (kategorizace obrázky, dokumenty, laboratorn´ı v´ ysledky, ...), libovolné mnoˇzstv´ı anamnéz (specifikovan´ y formuláˇr) a v neposledn´ı ˇradˇe libovolné mnoˇzstv´ı zpráv (taktéˇz specifikovan´ y formuláˇr). Specifické formuláˇre anamnéz a zpráv jsou prvn´ımi faktory, které zaˇc´ınaj´ı OIS M2 oddˇelovat od obecn´ ych NIS. To, co r˚ uzné NIS ˇreˇs´ı textov´ ym polem obdobné MS Word, je v OIS vysoce specifikováno a proto tyto data pˇrináˇsej´ı ˇsirˇs´ı moˇznost zpracován´ı. Nejjednoduˇs´ı pˇr´ıklad této v´ yhody je vyfiltrován´ı pacient˚ u s urˇcitou diagnózou (to ale um´ı i vˇetˇsina NIS). To, co ale NIS neumoˇzn ˇuj´ı je filtrace podle specifick´ ych onkologick´ ych 3 kritéri´ı (napˇr TNM specifikace s rozˇs´ıˇren´ımi). Veˇskeré tiskové v´ ystupy nejen v modulu Kartotéka prob´ıhaj´ı tak, ˇze data jsou exportována do PDF a potaˇzmo vytisknuta. T´ımto zp˚ usobem se vyhneme r˚ uzn´ ym nástrahám tisku webové stránky se specifick´ ym souborem kaskádov´ ych styl˚ u. Mimo tisk˚ u uloˇzen´ ych zpráv a anamnéz tento modul nab´ız´ı tisk strvrzenky o u ´hradˇe regulaˇcn´ıho poplatku, ˇza´dost o pˇr´ıspˇevˇek na u ´hradu tohoto poplatku, ˇst´ıtky se jménem a diagnózou, ˇzádanky na vyˇsetˇren´ı CT, MR ˇci PET a r˚ uzné jiné ˇza´danky.

3.3.1

Modelov´ aˇ c´ ast

Nyn´ı se pod´ıváme na modelovou stránku tohoto modulu. ER diagram si m˚ uˇzeme prohlédnout na obrázku 3.2. V ER diagramu nejsou u tabulek vypsány vˇsechny atributy, tento krok je kv˚ uli pˇrehlednosti diagramu. Napˇr´ıklad tabulky Kartoteka_anamnezy a Kartoteka_zpravy maj´ı pˇres sedmdesát atribut˚ u a z hlediska pochopen´ı struktury jsou vynechané atributy nezaj´ımavé. Jinak ˇreˇceno, zaj´ımavé atributy jsou v ER diagramu znázornˇeny, nezaj´ımavé jsou naznaˇceny a doplnˇeny tˇremi teˇckami. Na ER diagramu vid´ıme, ˇze modul je po modelové stránce jednoduch´ y, skládá se z osmi tabulek propojen´ ymi mezi sebou vazbou 1:N (aˇz na jednu v´ yjimku). Tento návrh splˇ nuje 3 NF, ˇcili kaˇzd´ y atribut obsahuje atomickou hodnotu, kaˇzd´ y nekl´ıˇcov´ y atribut je závisl´ y na primárn´ım kl´ıˇci (PK) a vˇsechny nekl´ıˇcové atributy jsou vzájemnˇe nezávislé. Jelikoˇz se ve vˇsech tabulkách primárn´ı kl´ıˇc skládá jen z jednoho atributu, dalo by se ˇr´ıci, ˇze tento model splˇ nuje BCNF, ale pˇri návrhu s touto formou nebylo poˇc´ıtáno, takˇze se jedná o jist´ y bonus. Pojd’me si nyn´ı probrat jednotlivé tabulky a jejich v´ yznam v modulu. Kartoteka cenreg Jedná se o tabulku se základn´ımi daty o pacientech. Za zm´ınku zde stoj´ı primárn´ı kl´ıˇc PACID. Zde bych si dovolil obhájit unikátn´ı identifikátor z ˇc´ıselné ˇrady 3

Tumor - Nodus - Metast´ aze

25

Obrázek 3.2: ER diagram modulu kartotéka. oproti rodnému ˇc´ıslu. V prvé ˇradˇe se mnoz´ı lidé domn´ıvaj´ı, ˇze rodné ˇc´ıslo je samo o sobˇe ˇ e republiky (popˇr´ıpadˇe Slovenské unikátn´ı identifikátor osob narozen´ ych na u ´zem´ı Cesk´ republiky). V rodn´ ych ˇc´ıslech ale existuj´ı duplicity. Pˇribliˇzme si princip rodn´ ych ˇc´ısel. Prvn´ıch ˇsest ˇc´ıslic nese informaci o datu narozen´ı, kde u ˇzen se k mˇes´ıci pˇriˇcte padesát. Zbytek rodného ˇc´ısla (tˇr´ı aˇz ˇctyˇr m´ıstn´ y) oddˇeluje dvˇe osoby narozené ve stejn´ y den, zpravidla se tyto ˇc´ıslice oddˇeluj´ı lom´ıtkem. Od roku 2004 4 zákon umoˇzn ˇuje pˇriˇradit alternativn´ı ˇc´ıslo, jestliˇze jsou v jeden den vyˇcerpána rodná ˇc´ısla. Alternativn´ı ˇc´ıslo má formát takov´ y, ˇze se k mˇes´ıc´ı pˇriˇcte u muˇz˚ u ˇc´ıslo dvacet a u ˇzen sedmdesát. V jin´ ych zem´ı jsou pouˇzity napˇr´ıklad ˇc´ıselné ˇrady, ˇc´ısla sociáln´ıho pojiˇstˇen´ı, fiskáln´ı ˇc´ıslo (ˇc´ıslo daˇ nové evidence) nebo jiná kombinace, která m˚ uˇze obsahovat datum narozen´ı (napˇr´ıklad finská rodná ˇc´ısla obsahuj´ı datum narozen´ı). V pouˇzit´ı v informatice má ale rodné ˇc´ıslo jisté vady. Jedna vada m˚ uˇze b´ yt ta, ˇze v rodn´ ych ˇc´ıslech existuj´ı chyby. Existuje nejeden pˇr´ıpad toho, ˇze dvˇema obˇcan˚ um bylo pˇridˇeleno stejné rodné ˇc´ıslo. Dalˇs´ı vada je ta, ˇze s rodn´ ym ˇc´ıslem je vhodné zacházet jako s ˇretˇezcem (character) a ne jako s cel´ ym ˇc´ıslem (integer popˇr´ıpadˇe number), takˇze 4B (integer) proti 11B (character, 10 znak˚ u + informace o velikosti). Tˇret´ı, posledn´ı a nejv´ yraznˇejˇs´ı vada je ta, ˇze kdyby rodné ˇc´ıslo figurovalo jako primárn´ı kl´ıˇc, pˇribude nám jedna velká starost se situac´ı, kdy uˇzivatel-lékaˇr zadá pacientovy ˇspatné rodné ˇc´ıslo (i pˇres algoritmus ovˇeˇruj´ıc´ı správnost rodného ˇc´ısla, zkrátka osoba X bude m´ıt pˇridˇeleno rodné ˇc´ıslo osoby Y, nebo rodné ˇc´ıslo, které nebylo vydáno). Vypadá to jako banalita, ale zkusme zmˇenit primárn´ı kl´ıˇc tabulky, na kterou odkazuje 4

citovat http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb098-04.pdf

26

60% vˇsech tabulek. Nˇekdo si ˇrekne vˇzdyt’ staˇc´ı napsat pouze UPDATE Kartoteka_cenreg SET rc = nove_rc WHERE rc = stare_rc; jenˇze v databázi jsou nastavené relace, takˇze takhle jednoduˇse to bohuˇzel nejde. Musel by se vytvoˇrit nov´ y pacient s nov´ ym (moˇzná správn´ ym) rodn´ ym ˇc´ıslem, musely by se zeditovat vˇsechny tabulky, které maj´ı vazbu s tabulkou Kartoteka_cenreg a nakonec smazat pacienta se ˇspatn´ ym rodn´ ym ˇc´ıslem. Proto bylo rozhodnuto, ˇze rodné ˇc´ıslo nebude primárn´ım kl´ıˇcem tabulky Kartoteka_cenreg. Kartoteka anamnezy Tato tabulka obsahuje data anamnéz. Tabulka obsahuje 74 r˚ uzn´ ych entit pˇredstavuj´ıc´ı ˇza´douc´ı informace jako napˇr´ıklad demografie, rodinná namnéze, toxikologická anamnéza, sociáln´ı anamnéza nebo informace i pˇredchoz´ı aplikaci chemoterapie. Kartoteka zpravy Tato tabulka obsahuje data zpráv. Tabulka obsahuje 79 r˚ uzn´ ych entit. Od tabulky Kartoteka_anamnezy se liˇs´ı v tom, ˇze jednotlivé u ´seky zpráv m˚ uˇze zadávat r˚ uzn´ y lékaˇr a je tˇreba uchovávat informaci o tom, kdo a kdy zprávy zapsal. Takˇze zat´ımco tabulka Kartoteka_anamnezy si vystaˇcila s jednou relac´ı na tabulku uˇzivatel˚ u, tabulka Kartoteka_zpravy uchovává relac´ı v´ıce. Kartoteka zpravy diag Tato tabulka obsahuje informace o diagnózách. Kaˇzdá zpráva m˚ uˇze obsahovat kolonku prim´ arn´ıho onemocnen´ı a kolonky vedlejˇs´ıho onemocnˇen´ı. Primárn´ı onemocnˇen´ı je jen jedno, zato vedlejˇs´ıch onemocnˇen´ıch m˚ uˇze b´ yt v´ıce a informace o primárn´ım a vedlejˇs´ım onemocnˇen´ıch jsou totoˇzná. Proto vazba 1:N. V této tabulce mohou b´ yt uloˇzeny specifikace TNM a dalˇs´ıch onkologick´ ych dat. Kartoteka zpravy ctae Tato tabulka obsahuje informace hodnocen´ı toxicity. U jedné zprávy m˚ uˇze b´ yt libovoln´ y poˇcet hodnocen´ı, proto vazba 1:N. ych modul˚ ua Kartoteka zpravykonfig Tato tabulka je editována z administrátorsk´ definuje typy zpráv. V souˇcasné dobˇe je v systému nakonfigurováno 12 druh˚ u zpráv od telefonické konzultace pˇres ambulantn´ı zprávu ke konziliu. Kartoteka bmi V této tabulce jsou uloˇzeny hodnoty BMI dat (váha a váˇska) plus hodnoty tlaku. V´ ystupy z této tabulky lze sledovat v grafickém v´ ystupup (knihovna generuj´ıc´ı SVG grafy je popsána v kategorii Pouˇzité technologie). Kartoteka zaznamy Tabulka obsahuje informace o zdravotnické dokumentaci v r˚ uzn´ ych formátech (napˇr. pdf, txt, doc, jpg, png, ...). Zdravotnické dokumenty jsou kategorizovány. Momentálnˇe jsou vytvoˇreny ˇctyˇri kategorie (obrázková dokumentace, psaná dokumentace, ostatn´ı dokumentace a laboratorn´ı v´ ysledky).

3.3.2

ˇ ıd´ıc´ı ˇ R´ c´ ast

Modul obsahuje celkem tˇri controllery: 1. AjaxController 2. IndexController 3. PacientController Veˇskeré AJAXové operace v celém systému M2 jsou smˇeˇrovány do speciáln´ıho controlleru vˇzdy se stejn´ ym jménem - AjaxController, takˇze jestliˇze se v kterémkoliv modulu nacház´ı AjaxController, tento modul vyuˇz´ıvá AJAX. Nejprve nás asi zdˇes´ı tˇricet ˇsest r˚ uzn´ ych metod. Toto ˇc´ıslo je opravdu velké (nejv´ıc ajaxov´ ych metod v celém M2). Tento poˇcet je dán t´ım, ˇze v tomto modulu jsou implementovány zprávy a tisky ˇza´danek. Tyto dvˇe operace jsou kv˚ uli u ´spoˇre ˇcasu ˇreˇseny kompletnˇe celé AJAXovˇe. Kdyˇz vezmeme v potaz, ˇze máme sedmnáct r˚ uzn´ ych pol´ı pro zprávu, z toho osm jich je mezi sebou 27

tak odliˇsn´ ych, ˇze vyˇzaduj´ı svou metodu a u kaˇzdého pole máme moˇznost naˇc´ıst data z pˇredchoz´ı zprávy, máme to 16 metod jen pro obhospodaˇrován´ı zpráv. IndexController má na starosti základn´ı u ´koly se vˇsemi pacienty. Je to hlavn´ı v´ ypis pacient˚ u, filtrován´ı pacient˚ u, ˇrazen´ı pacient˚ u, nastaven´ı poˇctu zobrazen´ ych pacient˚ u a listován´ı ve v´ ypisu. PacientController má na starosti veˇskeré funkcionality ohlednˇe informac´ı o pacientovi v tomto modulu. Stará se o ukládán´ı, editaci a mazán´ı dat z databáze (popˇr´ıpadˇe z file systému) (anamnézy, záznamy, zprávy). Umoˇzn ˇuje tisk ˇzádanek a ˇst´ıtk˚ u a zobrazuje grafick´ y v´ ystup z hodnot BMI.

3.4

Modul Radioterapie

V tomto modulu jsou soustˇredˇeny informace o radioterapeutické léˇcbˇe. Dále je tento modul ˇclenˇen na nádorovou a nenádorovu radioterapii. V tomto modulu je moˇzné nadefinovat radioterapeutick´ y plán ozaˇrován´ı, kter´ y nese veˇskeré informace o plánované léˇcbˇe. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi informacemi je celková dávka radiace, která má b´ yt c´ılená na postiˇzenou tkán ˇ a informace o tom, do kolika frakc´ı má b´ yt tato dávka rozdˇelená. Na základˇe tˇechto u ´daj˚ u poskytne OIS M2 seznam aktuáln´ıch pacient˚ u, kteˇr´ı v dan´ y den ˇcekaj´ı na ozáˇren´ı. OIS M2 se po potvrzen´ı aktuáln´ıho ozáˇren´ı postará o zaznamenán´ı patˇriˇcn´ ych v´ ykon˚ u, ze kter´ ych se generuj´ı dávky pro pojiˇst’ovny. V ˇcásti potvrzen´ı aktuáln´ıho odzáˇren´ı nechyb´ı moˇznost zaˇskrtnout pˇr´ıpadnˇe portál s lékaˇrem. V tomto pˇr´ıpadˇe se na dalˇs´ım m´ıstˇe OIS M2 zobraz´ı seznam pacient˚ u, které tento portál ˇceká. Pˇri importu plánu pro nádorovou radioterapii systém na základˇe dat z DVH 5 systém sestav´ı a nab´ıdne uˇzivateli graf, ve ktrém je moˇzné pozorovat v´ yvoj dávky ve sledovan´ ych orgánech. U nenádorové raditerapeutické léˇcby docház´ı k ozaˇrován´ı cesiov´ ym ozaˇrovaˇcem. OIS M2 poskytuje u aktuáln´ı frakce nenádorové radioterapie u ´daj o tom, jak dlouho se má inkrimované m´ısto v dan´ y den ozaˇrovat. V´ ypoˇcet vycház´ı z rovnice rozpadu cesia a pro personál tak odpadá nutnost tento u ´daj dohledávat v tabulce, která se mus´ı pravidelnˇe aktualizovat. V tomto modulu je dále moˇzné vytváˇret vizity k léˇcbˇe a evidovat simulaˇcn´ı protokoly léˇcby. Vˇsechny tyto procesy jsou opˇet navázány na pojiˇst’ovnu, takˇze opˇet odpadá povinnost evidovat v´ ykony jinde.

3.4.1


Tento modul se skládá z patnácti r˚ uzn´ ych databázov´ ych tabulek. Tabulky jsou ve vazbˇe 1:N a stejnˇe jako u modulu Kartotéka splˇ nuj´ı 3 NF a stejnˇe jako v Kartotéce se u vˇsech tabulek primárn´ı kl´ıˇc skládá jen z jednoho atributu, takˇze návrh splˇ nuje i BCNF a stejnˇe jako u Kartotéky s t´ımto faktem nebylo poˇc´ıtáno, takˇze je to opˇet jist´ y bonus. ER diagram tabulek si m˚ uˇzeme prohlédnout na obrázku 3.3 a v následuj´ıc´ı ˇca´sti je struˇcnˇe nast´ınˇeno, k ˇcemu jednotlivé tabulky slouˇz´ı. Radioterapie ozarovaci protokol - tato tabulka obsahuje informace o ozaˇrovac´ıch protokolech. Je to kl´ıˇcová tabulka modulu, protoˇze jak je vidˇet, váˇzou se na n´ı vˇsechny ostatn´ı tabulky. Samotná tabulka je pak pomoc´ı entity pobyt id vázaná na seznam pobyt˚ u, které jsou pak vázány na konkrétn´ıho pacienta. 5

Dose-volume histogram

28

29

Obrázek 3.3: ER diagram modulu radioterapie.

Radioterapie plany - tato tabulka obsahuje radiologické plány. Jak bylo ˇreˇceno v´ yˇse, plán obsahuje základn´ı informace o ozaˇrován´ı (dávku na frakci, poˇcet frakc´ı, poˇcet frakc´ı na den, adt.). Na tuto tabulku se váˇzou tabulky, které nˇejak´ ym zp˚ usobem informace o plánu rozˇsiˇruj´ı, nebo upravuj´ı. Jsou to tabulky: ysledn´ y poˇcet 1. Radioterapie extra frakce - pomoc´ı dat v této tabulce lze upravit v´ ˇ sen´ı pˇres pomocnou tabulku bylo nutné z toho d˚ frakc´ı. Reˇ uvodu, ˇze kaˇzdá takováto odchylka od plánu m˚ us´ı b´ yt od˚ uvodnˇená a zpˇetnˇe dohledatelná. 2. Radioterapie ozarovani - pomoc´ı této tabulky systém uchovává informace o odzáˇren´ ych frakc´ıch. 3. Radioterapie pole - v této tabulce jsou uloˇzené informace o ozaˇrovac´ıch pol´ıch, které jsou uloˇzeny ke konrétn´ımu plánu. kaˇzd´ y plán mus´ı obsahovat alespoˇ n jedno pole. ych 4. Radioterapie sledovane organy - v této tabulce jsou uloˇzena data o sledovan´ orgánech (jedná se o statistické u ´daje dávek do orgán˚ u v okol´ı loˇziska tumoru). Na y tuto tabulku se dále váˇze Radioterapie dvh data, ve které je uloˇzen podrobn´ v´ yvoj dávky ve sledovan´ ych orgánech. Radioterapie rozpis frakci - v této tabulce jsou zaznamenány informace o plánován´ı frakc´ı. V systému m˚ uˇzeme zaznamenat napˇr´ıklad to, ˇze po kaˇzdé desáté frakci mus´ı pacient absolvovat portálovou vizitu s lékaˇrem nebo to, ˇze pˇri posledn´ı frakci se má pacientovi odebrat krev na rozbor. Tyto informace jsou uloˇzeny právˇe v této tabulce. Radioterapie simulacni protokoly - v této tabulce jsou uloˇzeny informace o simulaˇcn´ıch protkolech. Radioterapie stop - v této tabulce jsou uloˇzeny data o pˇreruˇsen´ı soustavného ozaˇrován´ı. V nádorové RT je poˇc´ıtáno s t´ım, ˇze pacient vˇetˇsinou chod´ı na ozaˇrován´ı kaˇzd´ y den. V této tabulce jsou uloˇzeny dny, kdy pacient ozaˇrován nebyl. Rozliˇsuj´ı se tˇri druhy pˇreruˇsen´ı: absence, stop a porucha. Radioterapie vizity - v této tabulce jsou uchovány informace o vizitách. Vizita mus´ı obsahovat zprávu vizity a informace o aktuáln´ı dávce ozáˇren´ı. K vizitˇe lékaˇr m˚ uˇze pˇriloˇzit hodnocen´ı ARMSC 6 nebo obrázkouvou dokumentaci. Tyto informace jsou uloˇzeny v tabulkách Radioterapie vizita armsc a Radioterapie vizita soubory. Informace o dávkách jsou uloˇzeny v Radioterapie vizita davky.

3.4.2


Modul Radioterapie má celkem ˇctyˇri controllery. 1. 2. 3. 4.

AjaxController IndexController OzarovnyController ProtokolController

Stejnˇe jako u modulu Kartotéka (a v celém systému) má AjaxController na starosti vˇsechny operace spojené s ajaxovou technologi´ı. Jedná se pˇreváˇznˇe o zobrazován´ı modáln´ıch oken a interaktivn´ı rozˇs´ıˇren´ı prvk˚ u formuláˇre. IndexController má na starosti u ´vodn´ı stránku modulu a s t´ım spojené filtrován´ı a ˇrazen´ı radioterapeutick´ ych pobyt˚ u. 6

Acute Radiation Morbidity Scoring Criteria

30

OzarovnyController má na starosti ˇr´ızen´ı proces˚ u v seznamu pacient˚ u u jednotliv´ ych pˇr´ıstroj˚ u. Seznam pacient˚ u lze r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby filtrovat a ˇradit a nav´ıc tento controller nab´ız´ı uˇzivatel˚ um jednoduchou denn´ı statistiku. ProtokolController má na starosti vˇsechny ostatn´ı procesy v modulu Radioterapie. Stará se o procesy okolo plán˚ u, vizit a simulac´ı. Generuje rozpis frakc´ı a stará se o vˇse okolo frakc´ı, at’ uˇz je to odzáˇren´ı frakce (a poukládán´ı v´ ykon˚ u do pojiˇst’ovny) nebo vyhláˇsen´ı STOP, absence nebo poruchy.

3.5

Modul Chemoterapie

Modul Chemoterapie se stará o správu pacient˚ u, kteˇr´ı maj´ı naordinovanou chemoterapeutickou léˇcbu. Základn´ım pil´ıˇrem tohoto modulu jsou protokoly chemoterapie, které obsahuj´ı podrobné informace o léˇcbˇe. Protokoly se skládaj´ı ze tˇr´ı ˇca´st´ı. Jsou to nosiˇce hydratace, pˇr´ıpravky premedikace a samotné pˇr´ıpravky chemoterapie. Organizace léˇcby je pak následuj´ı: pobyt CHT - linie CHT - cyklus CHT. Pˇri vytváˇren´ı cykl˚ u se vybere právˇe jeden protokol, kter´ y bude po dobu léˇcby (vyspecifikovanou v protokolu) aplikován. V protokolu je uvedeno, které dny (od zahájen´ı léˇcby) se má dan´ y pˇr´ıpravek aplikovat. Obsahuje i alterantivy pro v´ ypoˇcet doby aplikace nebo typu ˇred´ıc´ıho nosiˇce (nˇekteré typy nosiˇc˚ u nelze aplikovat pacient˚ um s v´ yskytem urˇcitého druhu alergie a podobnˇe). Systém pˇri vytváˇren´ı cyklu CHT vytvoˇr´ı pˇrehled aplikaˇcn´ıch list˚ u, ve kter´ ych je uvedeno datum aplikace a pˇres sytém nejr˚ uznˇejˇs´ıch kontrol vypoˇcte aplikovanou dávku, kdyˇz je to vyˇzadováno, vypoˇcte i aplikovan´ y ˇcas. Po tomto vytvoˇren´ı aplikaˇcn´ıch list˚ u m˚ uˇze zdravotnick´ y personál pˇriˇradit pacienta na inkriminované datum na l˚ uˇzko a systém vykresl´ı do grafu u ´daj o délce aplikace (slouˇz´ı k pˇrehledu obsazenosti l˚ uˇzek). V den a plikace pˇr´ıpravku mus´ı pacient abslovovat prohl´ıdku lékaˇrem. Lékaˇr potvrd´ı aplikaci pˇr´ıpravku (m˚ uˇze provést korekci dávky) a po potvrzen´ı systém odeˇsle informaci do ˇredˇen´ı o poˇzadavku na pˇr´ıpravu pˇr´ıpravku k aplikaci.

3.5.1


Databázové tabulky v tomto modulu jsou rozdˇeleny na dvˇe skupiny. Tabulky s prefixem chemoterapie obsahuj´ı informace o protokolech chemoterapie. Tabulky s prefixem Chemo obsahuj´ı data o léˇcbˇe. Nejprve se zamˇeˇr´ım na tabulky s informacemi o protokolech. ER diagram si lze prohlédnout na obrázku 3.4. Na prvn´ı pohled je patrné, ˇze se tato ˇca´st skládá z deseti tabulek. Hlavn´ı tabulka je pojmenována chemoterapie protokoly a jsou v n´ı obsaˇzeny základn´ı informace o protokolu, jako napˇr´ıklad název protokolu, datum vytvoˇren´ı, k´ ym byl vytvoˇren, informace o reviz´ıch a v neposledn´ı ˇradˇe informace o autorizaci protokolu. Lékaˇr m˚ uˇze pacientovi pˇredepsat jen autorizovan´ y protokol, z toho vypl´ yvá, ˇze vytvoˇrit protokol m˚ uˇze libovoln´ y pracovn´ık, ale autorizovat jen urˇcitá skupina pracovn´ık˚ u (z praxe to b´ yvá primáˇr a jeho zástupce). Jak bylo ˇreˇceno v´ yˇse, protokol se m˚ uˇze skládat ze tˇr´ı sloˇzek. Nosiˇce hydratace jsou uchovány v tabulce chemoterapie hydratace a na tuto tabulku se váˇze jeˇstˇe dalˇs´ı, chemoterapie hydratace podminky nosic, ve které jsou uchovány informace o nosiˇc´ıch, které maj´ı b´ yt aplikovány s urˇcit´ ym typem alergie nebo vedlejˇs´ı diagnózy. Informace o pˇr´ıpravku premedikace a samotného pˇr´ıpravku aplikace chemoterapie jsou uloˇzeny v tabulkách chemoterapie protokoly premedikace a chemoterapie protokoly pripravky. Na schématu m˚ uˇzeme vidˇet, ˇze tyto tabulky jsou vázán´ y 31

32

Obrázek 3.4: ER diagram modulu chemoterapie - správa protokol˚ u.

na hlavn´ı tabulku pˇres tabulku chemoterapie protokoly roztoky. Toto optaˇren´ı bylo pouˇzito z hlediska opˇetovného pouˇzit´ı, protoˇze kdyˇz se podrobnˇeji pod´ıváme na informace o samotném pˇr´ıpravku a pˇr´ıvravku premedikace zjist´ıme, ˇze maj´ı mnoho spoleˇcného. Hlavn´ı rozd´ıly jsou v tom, ˇze léˇcba se ˇr´ıd´ı podle samotn´ ych pˇr´ıpravk˚ u (obsahuj´ı informaci o dnech podán´ı), takˇze pˇr´ıpravek premedikace je svázán se samotn´ ym pˇr´ıpravkem chemoterapie. Na druhou stranu, pˇr´ıpravek premedikace nese dalˇs´ı informace, jako napˇr´ıklad dobu podán´ı vztaˇzenou na aplikaci samotného pˇr´ıpravku. Vytknut´ım spoleˇcn´ ych prvk˚ u do tabulky chemoteryvaj´ıc´ı tabulky, které rozˇsiˇruj´ı inforapie roztoky nav´ıc odpadla nutnost duplikovat zb´ maci o ˇredˇen´ı (chemoterapie redeni) a podm´ınkách pro stanoven´ı rychlosti podán´ı (chemoterapie roztok podminka rychlost). na tabulku s informacemi o ˇredˇen´ı se y d˚ uvod jako u dále váˇzou tabulky chemoterapie redeni podminka nosic (obdobn´ chemoterapie hydratace podminka nosic) a chemoterapie redeni podminka objem (obdobné restrikce pro stanoven´ı objemu ˇredˇen´ı, nejˇcastˇeji vázána na bsa). Druhá ˇca´st tohoto modulu je tvoˇrena informacemi o samotné léˇcbˇe. Jak bylo ˇreˇceno v´ yˇse, organizace léˇcby chemoterapie vycház´ı z modelu pobyt CHT - linie CHT - ciklus CHT. Tuto strukturu m˚ uˇzeme vypozorovat na ER diagramu této ˇcásti modulu, kter´ y je znázornˇen na obrázku 3.5. Základn´ı tabulkou je Chemo linie, ve které jsou uloˇzeny informace o lini´ıch léˇcby. Tatu tabulka se váˇze (obdobnˇe jako v modulu radioterapie) na tabulku Pobyty, která je dále vázána na konkrétn´ıho pacienta. Na tabulku s liniemi se váˇze tabulka Chemo serie. Kdyˇz se podrobnˇe zamˇeˇr´ıme na tabulku s liniemi, zjist´ıme, ˇze je vytvoˇrena vlastnˇe jen kv˚ uli pˇrehlednosti. Prvotn´ı návrh s touto tabulkou v˚ ubec nepoˇc´ıtal. Jako základn´ı léˇcebn´ y cyklus je brána jedna série, takˇze veˇskeré vztaˇzené u ´daje, jako datum vytvoˇren´ı, autor a podobnˇe jsou obsaˇzeny v tabulce s informacemi o sérii, naproti tomu tyto informace nejsou obsaˇzené v tabulce s liniemi, protoˇze to nen´ı podstatné. Veˇskerá d˚ uleˇzitá data jsou obsaˇzena v sérii, tato tabulka se váˇze na jeden konrétn´ı protokol chemoterapie. K sérii chemoterapie lze pˇripojit lékaˇrskou vizitu, která je totoˇzná s vizitou radioterapie, pouze neobsahuje informace o aktuáln´ım ozaˇrován´ı. Tyto vizity jsou uloˇzeny v tabulce Chemo vizity, kterou rozˇsiˇruj´ı tabulky Chemo vizita soubor a Chemo vizita armsc. Zde je dluˇzno vysvˇetlit, proˇc jsou zduplikovány tˇri totoˇzné tabulky. Vysvˇetlen´ı je jednoduché. Zde se jedná o ˇspatn´ y návrh, kter´ y nerespektuje opˇetovnou pouˇzitelnost. P˚ uvodn´ı zámˇer byl takov´ y, ˇze Chemoterapie a Radioterapie budou dva navzájem nezávislé moduly. Tento zámˇer je splnˇen, avˇsak chyba s vizitou by ˇsla ˇreˇsit elegantnˇeji t´ım zp˚ usobem, ˇze by se mohl vytvoˇrit modul Vizita, kter´ y by byl spojen jak s modulem Chemoterapie, tak s modulem Radioterapie. yˇse, Dalˇs´ı tabulka vázaná na sérii chemoterapie je Chemo aplikace. Bylo ˇreˇceno v´ ˇze pˇri zakládán´ı serie chemoterapie systém vytvoˇr´ı aplikaˇcn´ı listy. Tyto listy jsou právˇe uloˇzeny v této tabulce. Na tuto tabulku se váˇze Chemo aplikace preobednani, kde jsou uloˇzeny informace o zmˇenˇe data oproti plánu (nedodorˇzen´ı plánu se projev´ı na v´ ysledné u ´ˇcinnosti série), dále se na n´ı váˇze tabulka Chemo aplikace roztok a Chemo aplikace hydratace, kde jsou uloˇzeny informace o podan´ ych látkách (hlavnˇe aplikované dávky, ˇcas aplikace a podobnˇe). Posledn´ı tabulka, která se váˇze na aplikaˇcn´ı listy, je Chemo aplikace toxicita, kde jsou uloˇzeny informace o v´ ysledc´ıch toxicity pro konkrétn´ı aplikaˇcn´ı list.

3.5.2


Tento modul obsahuje celkem pˇet controller˚ u. 33

34

Obrázek 3.5: ER diagram modulu chemoterapie - chemoterapeutické pobyty.

1. 2. 3. 4. 5.

AdminController AjaxController IndexController LuzkaController PacientController

AdminController obhospodaˇruje procesy spojené s vytváˇren´ım, editac´ı a mazán´ım protokol˚ u CHT léˇcby. AjaxController má opˇet na starosti veˇskeré procesy souvisej´ıc´ı s AJAXovou technologi´ı. IndexController má opˇet na starosti u ´vodn´ı stránku, ˇcili zobrazuje, filtruje a ˇrad´ı pacienty s CHT pobytem. LuzkaController obhospodaˇruje procesy s l˚ uˇzky. Pro snaˇzˇs´ı orientaci byla pro zdravotnick´ y personál, kter´ y se stará o pacienty s CHT pobytem, vyvinuta grafická podpora zobrazován´ı obsazenosti l˚ uˇzek. V této ˇcásti lze objednávat a pˇreobjednávat pacienty na jednotlivá l˚ uˇzka a vˇsechny tyto procesy má na starosti tento controller. PacientController má na starosti prezentaci dat u jednotliv´ ych pacient˚ u. Stará se o v´ ypoˇcty mnoˇzstv´ı jednotliv´ ych roztok˚ u na základˇe jednotek (ml/m3, ml/kg, ...), vyb´ırá druhy pˇr´ıpravk˚ u hydratace a ˇredˇen´ı na základˇe alergi´ı a kontroluje dalˇs´ı vlastnosti, které je moˇzné zadat v protokolu CHT. Tento controller se dále stará o potvrzován´ı takto vypoˇcten´ ych dávek a o prezentaci léˇcby v podobˇe kalendáˇre.

3.6 3.6.1

Instalaˇ cn´ı pˇ r´ıruˇ cka HW a SW poˇ zadavky na server

Pro instalaci onkologického IS M2 je nutné m´ıt samostatn´ y server, kter´ y má vyˇreˇsené zálohován´ı a alternativn´ı napájen´ı. Jelikoˇz v´ yˇse bylo ˇreˇceno, ˇze podniková politika upˇrednostˇ nuje open sourceové ˇreˇsen´ı, proto je onkologick´ y IS M2 dodáván se serverem s operaˇcn´ım systémem na bázi Unixu. Jelikoˇz je onkologick´ y IS M2 postaven na webové platformˇe, je nutné na tomto serveru m´ıt nainstalovan´ y webov´ y server (ideálnˇe Apache), databázov´ y server (ideálnˇe PostgreSQL) a PHP (minimálnˇe verze 5.2, niˇzˇs´ı verze nejsou podporovány). Pro webov´ y server Apache je nutné povolit directivu mod rewrite, mod deflate a mod expires a dále je nutné m´ıt povolen´ y konfiguraˇcn´ı soubor .htaccess. Na zaˇca´tku této práce bylo ˇreˇceno, ˇze daˇ n za pouˇzit´ı frameworku je rychlost, pro minimalizován´ı této danˇe je nav´ıc nutné, aby byl na serveru nainstalován Zend Guard/Optimizer a eAccelerator 7 . Dalˇs´ı nutnost´ı pro instalaci je m´ıt k dispozici databázov´ y server (pro snadnˇejˇs´ı popis vybereme PostgreSQL) s databáz´ı ois-m2 a uˇzivatelem ois-m2 se vˇsemi právy k databázi ois-m2. Posledn´ı poˇzadavek na plné vyuˇzit´ı OIS M2 je nutnost m´ıt na serveru nainstalovan´ y interpret Javy - JVM. Bez JVM by nebylo moˇzné realizovat komunikaci s PACS serverm a nebylo by moˇzné vyuˇz´ıt software pro automatické nahráván´ı v´ ysledk˚ u laboratorn´ıho vyˇsetˇren´ı. 7

V´ıce informac´ı o rychlosti framework˚ u na adrese http://www.root.cz/clanky/velky-test-phpframeworku-zend-nette-php-a-ror/

35

Shrnut´ı HW a SW poˇ zadavk˚ u 1. potˇrebujeme server s OS na bázi debian (debian, ubuntu) 2. potˇrebujeme m´ıt zprovoznˇen´ y web server Apache • nutné m´ıt povolen´ y konfiguraˇcn´ı soubor .htaccess • nutné m´ıt povolen´ y modul mod rewrite • doporuˇcené moduly mod deflate a mod expires 3. nutné nainstalovat PHP (optimálnˇe 5.2 a novˇejˇs´ı) • optimáln´ı je m´ıt zprovoznˇen´ y Zend Guard a eAccelerator 4. Nutné nainstalovat postgreSQL s databáz´ı ois-m2 a uˇzivatelem ois-m2 se vˇsemi právy k databáz´ı ois-m2 5. Pro správné pˇripojen´ı k PACS serveru a naˇc´ıtán´ı laboratorn´ıch v´ ysledk˚ u je nutné m´ıt nainstalováno JVM

3.6.2

Postup instalace OIS M2

Jelikoˇz je OIS M2 vysoce specifick´ y SW, kter´ y nen´ı urˇcen´ y pro libovolné pouˇzit´ı, nemá smysl vytváˇret automatick´ y instalátor. Základn´ı instalace se skládá z pˇeti jednotliv´ ych krok˚ u a z toho posledn´ı tˇri kroky jsou konfigurace aplikace. V prvn´ım kroku nahrajeme na databázov´ y server strukturu databáze. Pouˇzijeme-li databázov´ y server postgreSQL a ˇcistou zálohu databáze ois-m2.back, postaˇc´ı nám pouˇz´ıt y je souˇca´st´ı instalace databázového serveru postgreSQL. sluˇzeb programu pg restore, kter´ Kydyby byl OIS M2 instalován na jin´ y databázov´ y server, museli bychom pouˇz´ıt sluˇzby konkrétn´ıho databázového serveru, nebo spustit transakci samotného SQL dotazu. Bylo by ale nutné SQL dotaz pˇrizp˚ usobit konkrétn´ımu databázovému serveru. Druh´ y krok je nahrán´ı zdrojov´ ych kód˚ u na server. Doporuˇcené um´ıstˇen´ı je /var/www/ois-m2. Tˇret´ı, ˇctvrt´ y a pát´ y krok je konfigurace nahraného systému. Shrnut´ı instalace OIS M2 y databázov´ y server nutno 1. nahrán´ı databáze (ideálnˇe pomoc´ı pg restore, pro jin´ spustit sql dotaz, kter´ y vytvoˇr´ı základn´ı databázovou strukturu) 2. nahrán´ı zdrojov´ ych kód˚ u na server (ideálnˇe do /var/www/ois-m2) 3. zmˇenit v ./app konfiguraˇcn´ı soubor cfg.ini (hlavnˇe pˇr´ıstup do databáze a základn´ı cesty) 4. upravit konfiguraci modul˚ u v tabulce configModules (hlavnˇe nastaven´ı adres Pacs server˚ u a podobnˇe) 5. nastavit správnou licenci v tabulce licence

3.6.3

Nutn´ e kroky po konfiguraci

Aby systém mohl fungovat, je nutné po instalaci jeˇstˇe provést pár krok˚ u, které se t´ ykaj´ı samotného bˇehu systému a bezpeˇcnosti systému. 1. nastavit správné oprávnˇen´ı pro specifické sloˇzky. • ./cache • ./temp • ./log • sloˇzku pro potˇreby eAcceleratoru, pokud nen´ı nastaveno na /temp 36

2. provˇeˇrit existenci symbolick´ ych odkaz˚ u ve sloˇzkách modul˚ u v ./app/modules/* 3. provˇeˇrit existenci souboru .htaccess ve sloˇzce ./app Obzvláˇstˇe posledn´ı krok je z hlediska bezpeˇcnosti d˚ uleˇzit´ y. Kdyby se nedopatˇren´ım stalo, ˇze by nedoˇslo k nahrán´ı souboru .htaccess do této sloˇzky, mˇelo by to nepˇr´ıjemn´ y dopad na bezpeˇcnost.

3.6.4

Doporuˇ cen´ eu ´ pravy po konfiguraci

Posledn´ım krokem instalace jsou doporuˇcené u ´pravy. Tyto u ´pravy nemaj´ı pˇr´ım´ y vliv na funkci samotného systému, je vˇsak vhodné se tˇemito u ´pravami zab´ yvat. 1. Vytvoˇren´ı uˇzivatelsk´ ych u ´ˇct˚ u 2. Vytvoˇren´ı lokalit pro pˇr´ıstup 3. nahrát logo zdravotnického zaˇr´ızen´ı Bez realizace prvn´ıho bodu by sice systém fungoval, ale k ˇcemu by to bylo dobré, kdyˇz by do nˇej nikdo nemohl pˇristupovat? Druh´ y bod se t´ yká opˇet bezpeˇcnosti. Kdyˇz se totiˇz nˇekdo snaˇz´ı pˇristoupit do systému z jiné neˇz uloˇzené lokality, systém bude vyˇzadovat pˇr´ısnˇejˇs´ı kontrolu autentizace. Tˇret´ı, posledn´ı, doporuˇcen´ y krok je nahrán´ı loga zdravotnického zaˇr´ızen´ı. Je to posledn´ı u ´prava celé konfigurace, protoˇze nemá v˚ ubec ˇza´dn´ y vliv na fungován´ı systému, jen upravuje vizuáln´ı podobu tiskov´ ych sestav.

3.7

Uˇ zivatelsk´ a pˇ r´ıruˇ cka

Hlavn´ım rozcestn´ıkem celého systému je hlavn´ı menu. Na obrázku 3.6 je znázornˇené menu superusera 8 . Menu lze vyvolat prav´ ym kliknut´ım myˇsi kamkoliv v prohl´ıˇzeˇci a do jisté m´ıry lze ovlivnit i jeho poloˇzky. Restrikce poloˇzek se provád´ı na základˇe oprávnˇen´ı (m˚ uˇzeme vidˇet na obrázku 3.7) a expanzi m˚ uˇze ovlivnit kaˇzd´ y uˇzivatel zvláˇst’ a takovéto poloˇzky maj´ı ikonu zeleného vyp´ınaˇce. Na obrázku menu 3.6 jsou to poloˇzky Linac 1, Linac 2 a CT fronta. Takto volitelné menu usnadˇ nuje pˇr´ıstup do ˇca´st´ı systému, které uˇzivatel vyuˇz´ıvá nejˇcastˇeji. vedlejˇs´ım rozcestn´ıkem jsou záloˇzky, jejichˇz podobu si m˚ uˇzeme prohlédnout na obrázku 3.8. Obsah záloˇzek je ovlivnˇen stránkou, na které se momentálnˇe v systému nacház´ıme. Záloˇzka z obrázku 3.8 pocház´ı z centráln´ı karty pacienta. V´ yhoda tˇechto záloˇzek spoˇc´ıvá v tom, ˇze pˇrep´ınán´ı mezi záloˇzkami nevyˇzaduje obnovu stránky, takˇze toto ˇreˇsen´ı do znaˇcné m´ıry zrychluje systém. Kliknut´ım na záloˇzku totiˇz akorát pˇrepneme viditelnost dann´ ych blok˚ u. Nav´ıc jsou záloˇzky nastaveny tak, ˇze jsou plnˇe kompatibiln´ı s tlaˇc´ıtkem Zpˇet v internetov´ ych prohl´ıˇzeˇc´ıch, takˇze vyuˇz´ıván´ım záloˇzek nemus´ıme mˇenit styl zabˇehnuté práce. Posledn´ım rozcestn´ıkem v systému jsou odkazy mezi navazuj´ıc´ımi moduly. Slouˇz´ı k tomu, abychom mohli rychle a jednoduˇse pˇreskakovat mezi moduly. Pˇr´ıklad vyuˇzit´ı m˚ uˇze b´ yt takov´ yto: Prohl´ıˇz´ıme si ozaˇrovac´ı protokol RT léˇcby a po té budeme cht´ıt vytisknout pacientovi ˇza´danku na CT vyˇsetˇren´ı. To znamená nutnost dostat se z modulu Radioterapie do modulu Kartotéka. K tomuto u ´ˇcelu nám právˇe slouˇz´ı toto rozcest´ı. Nalezneme ho vˇzdy na konci prohl´ıˇzené stránky. Konkrétnˇe v ozaˇrovac´ım protokolu bychom tam naˇsli odkazy do centráln´ı karty a do karty pobytu. Obsah tohoto rozcestn´ıku je také závisl´ y na stránce, 8

role superuser je nejv´ yˇse v hierarchii oprávnˇen´ı

37

Obrázek 3.6: Hlavn´ı menu

Obrázek 3.7: Procesy základn´ı u ´rovnˇe

Obrázek 3.8: Záloˇzky ´ I´ KARTA kterou právˇe prohl´ıˇz´ıme, ale nejˇcastˇeji toto rozcest´ı tvoˇr´ı koleˇcko CENTRALN - KARTA POBYTU - RADIOTERAPIE (popˇr. CHEMOTERAPIE).

3.7.1

Pˇ r´ıruˇ cka kartot´ eky

V hlavn´ım modulu celého OIS M2 jsou soustˇredˇeny základn´ı operace s pacienty bez ohledu na to, jakou podstupuj´ı léˇcbu. Na obrázku 3.9 m˚ uˇzeme vidˇet znázornˇené procesy, které m˚ uˇzeme v tomto modulu provést. Pˇri podrobném zkoumán´ı obrázku si lze vˇsimnout toho, ˇze v tomto modulu nejsou nijak sloˇzitˇe ˇreˇsené restrikce oprávnˇen´ı. Jediné procesy, které jsou limitovány uˇzivatelskou rol´ı, jsou podepisován´ı zpráv (zprávu sm´ı podepsat jen lékaˇr, v pˇr´ıpadˇe problém˚ u administrátor ˇc´ı superuser) a odemknut´ı podepsan´ ych zpráv (jen administrátor a superuser). D˚ uvod n´ızkého stupnˇe restrikc´ı je dán t´ım, ˇze základn´ı operace s pacienty v systému maj´ı na starosti sestry, které pˇredstavuj´ı (vyjma pomocného personálu) nejniˇzˇs´ı stupeˇ n zdravotnického personálu.

3.7.2

Pˇ r´ıruˇ cka radioterapie

Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, modul radioterapie obhospodaˇruje veˇskeré procesy pacient˚ u, kteˇr´ı maj´ı naordinovanou RT léˇcbu. Na obrázku 3.10 jsou znázornˇené procesy, které je moˇzné

38

Obrázek 3.9: Uˇzivatelské procesy v kartotéce.

Obrázek 3.10: Uˇzivatelské procesy v radioterapii.

39

v modulu vyvolat. Lze si vˇsimnout, ˇze restrikce oprávnˇen´ı je tu vyˇsˇs´ı neˇz v modulu kartotéka. Základn´ı jednotkou RT léˇcby v OIS M2 je ozaˇ rovac´ı protokol. K ozaˇrovac´ımu protokolu se váˇzou veˇskeré informace o léˇcbˇe. V OIS M2 je moˇzné m´ıt k jednomu RT pobytu v´ıce ozaˇrovac´ıch protokol˚ u, ale této moˇznosti nen´ı nevyuˇz´ıváno. Obecnˇe tedy plat´ı, ˇze jeden RT pobyt obsahuje jeden ozaˇrovac´ı protokol. K ozaˇrovac´ımu protokolu m˚ uˇze fyzik nahrát RT plán (popˇr´ıpadˇe plány), kter´ y, jak bylo ˇreˇceno v´ yˇse, nese informace o léˇcbˇe. D˚ uleˇzité u ´daje (z hlediska dalˇs´ıch proces˚ u) v RT plánu jsou poˇcet frakc´ı celkem a poˇcet frakc´ı na den. Z tˇechto u ´daj˚ u se totiˇz dále generuje rozpis frakc´ı a v tomto rozpisu mohou radiologiˇct´ı asistenti potvrzovat odzáˇrené frakce. Systém potom nab´ız´ı pˇrehled, kolik frakc´ı je odzáˇreno a jaké je mnoˇzstv´ı aplikované dávky na c´ılové m´ısto. Kromˇe tˇechto u ´daj˚ u se systém dále postará na základˇe u ´daj˚ u z plánu, o to, jaké má poukládat v´ ykony do databáze. Zdravotnickému personálu tak odpadá nutnost evidovat v´ ykony souvisej´ıc´ı s ozaˇrován´ım ruˇcnˇe. K nahranému plánu lze také pomoc´ı ˇcasován´ı vyznaˇcit, které u ´koly se v kter´ y den ozaˇrován´ı maj´ı provést. Takovéto informace se zobraz´ı v rozpisu frakc´ı a eliminuje to tak moˇznost nˇekter´ yu ´kol vynechat. Jedná se o jiˇz zmiˇ novanou portálovou vizitu (s lékaˇrem nebo bez lékaˇre), invivo, boost a vizita. OIS M2 nab´ız´ı nahrán´ı libovolného poˇctu plánu a jejich konfiguraci. Lze tedy bez vˇetˇs´ıch problému nastavit to, aby bˇeˇzely dva plány souˇcasnˇe nebo tˇreba to, aby druh´ y plán zaˇcal aˇz den po té, co bude ukonˇcen prvn´ı plán. Po odzáˇren´ı posledn´ı frakce v plánu dojde automaticky k uzamˇcen´ı daného plánu. Dalˇs´ımi informacemi, které se váˇzou na ozaˇrovac´ı protokol, jsou lékaˇrské vizity a simulace vˇcetnˇe tisk˚ u. Vizity a simulace m˚ uˇze v OIS M2 vytváˇret, editovat a mazat pouze lékaˇr. Prohl´ıˇzet a tisknout tyto u ´daje pak m˚ uˇze kter´ ykoliv uˇzivatel. Posledn´ı procesy v tomto modulu jsou pˇripojeny z modulu Kartotéka a jedná se o tisk ˇza´danek na nejr˚ uznˇejˇs´ı vyˇsetˇren´ı/oˇsetˇren´ı. Tyto procesy byly pˇridány na ˇza´dost uˇzivatel˚ u.

3.7.3

Pˇ r´ıruˇ cka chemoterapie

Modul chemoterapie je jedin´ y z modul˚ u, kter´ y momentálnˇe nen´ı pouˇz´ıván, protoˇze je poˇra´d ve stádiu v´ yvoje. Je to zapˇr´ıˇcenˇeno t´ım, ˇze organizace léˇcby je velice sloˇzitá a je sloˇzité vyvinout modul tak, aby vyhovoval veˇskerému personálu. V souˇcasné dobˇe je v testován´ı jiˇz tˇret´ı verze tohoto modulu a s ostr´ ym nasazen´ım se poˇc´ıtá ve ˇctvrtém kvartálu roku 2012. S ohledem na tuto skuteˇcnost lze oˇcekávat, ˇze v tomto modulu dojde jeˇstˇe k nˇekter´ ym d´ılˇc´ım zmˇenám, které by ale mˇely m´ıt minimáln´ı vliv na hlavn´ı funkcionalitu modulu. Modul chemoterapie je také jedin´ y modul, kter´ y je nutné pˇred pouˇzit´ım nakonfigurovat. Jedná se o konfiguraci léˇcebn´ ych protokol˚ u chemoterapie. V souˇcasné verzi je moˇzné k jednomu protokolu nadefinovat libovolné mnoˇzstv´ı hydrataˇcn´ıch prostˇredk˚ u s definic´ı v´ yjimek nosiˇc˚ u, lze nadefinovat libovolné mnoˇzstv´ı prostˇredk˚ u premedikace s celou ˇskálou restrikc´ı pro r˚ uzné typy pacient˚ u, at’ uˇz se jedná o podm´ınky sekundárn´ıho onemocnˇen´ı, nebo pˇrizp˚ usoben´ı dávky na základˇe tˇelesn´ ych proporc´ı pacient˚ u. Systém nab´ız´ı u léˇcebn´ ych prostˇredk˚ u zadat u ´daj o ˇredˇen´ı, tento u ´daj by mˇel vyplnit uˇzivatel s rol´ı lékarn´ıka. Proto by mˇel proces schvalován´ı vypadat následovnˇe: Lékaˇr vytvoˇr´ı protokol - lékarn´ık zreviduje ˇredˇené pˇr´ıpravky - primáˇr schvál´ı protokol Vytváˇren´ı tˇechto protokol˚ u je velice pracné a zdlouhavé, bohuˇzel ale zat´ım neznáme zp˚ usob, jak práci ulehˇcit.

40

Souˇcasná verze modulu zat´ım umoˇzn ˇuje vyvolat procesy, které jsou znázornˇeny na obrázku 3.11 (na tomto obrázku nejsou znázornˇeny vazby mezi procesy u správy protokol˚ u CHT, ty se v podstatˇe omezuj´ı jen na pˇridán´ı a odebrán´ı urˇcitého typu pˇr´ıpravku). Pˇri zakládán´ı cyklu CHT systém automaticky vygeneruje 1. léˇcebnou linii a lékaˇri poté mohou k cyklu pˇridat schválené protokoly. Po pˇridán´ı 1. protokolu systém vygeneruje kalendáˇr, kde m˚ uˇzeme vizuálnˇe sledovat rozloˇzen´ı léˇcby. Kalendáˇr je znázornˇen na obrázku 3.12. Podobn´ y kalendáˇr se zobrazuje u jednotlivého detailu protokolu CHT s t´ım rozd´ılem, ˇze v nˇem jsou vyznaˇceny pouze poloˇzky daného protokolu. Po rozkliknut´ı detailu protokolu m˚ uˇzeme na prvn´ı záloˇzce vidˇet detaily protokolu. Jedná se o seznam veˇsker´ ych aplikovan´ ych pˇr´ıpravk˚ u (hydratace, premedikace, pˇr´ıpravky CHT). Na záloˇzce druhé jsou pak rozepsány jednotlivé aplikaˇcn´ı listy (aplikaˇcn´ı list = jedna aplikace). U jednotliv´ ych aplikaˇcn´ıch list˚ u m˚ uˇzeme vyvolat celkem pˇet proces˚ u a ideálnˇe v tomto poˇrad´ı: 1. 2. 3. 4. 5.

Potvrzen´ı aplikaˇcn´ıho listu (kontrola vypoˇctené dávky, popˇr´ıpadˇe 1. korekce) V´ ybˇer m´ısta aplikace (zaˇr´ızen´ı, l˚ uˇzko, hodina, popˇr´ıpadˇe zmˇena data aplikace) Zapsán´ı neoˇcekávané události Potvrzen´ı aplikace léˇcebného pˇr´ıpravku (popˇr´ıpadˇe 2. korekce) Zapsán´ı sesterské dokumentace

Pro realizaci druhého bodu lze vyuˇz´ıt pˇrehled obsazenosti, kde m˚ uˇzeme opˇet graficky pozorovat pˇrehled obsazenosti jednotliv´ ych l˚ uˇzek. Na prvn´ı pohled je tedy vidˇet napˇr´ıklad to, ˇze ˇctvrté l˚ uˇzko je mezi 11:00 aˇz 13:00 hodinou volné a pomoc´ı rychl´ ych nástroj˚ u m˚ uˇzeme pacienta na toto l˚ uˇzko um´ıstit. Systém pak z doby aplikace léˇcebného pˇr´ıpravku vyznaˇc´ı na grafu dobu, po kterou bude pacient na l˚ uˇzku. Na tomto m´ıstˇe je moˇzné v rychlosti zaˇradit pacienta, kter´ y nemá zaloˇzen´ y CHT pobyt a ani nemá zaloˇzen´ y cyklus CHT. Tato funkce byla pˇridána na základˇe praxe. Funguje to tak, ˇze sestra vyhledá pacienta podle rodného ˇc´ısla (s funkˇcn´ım naˇseptávaˇcem), vybere protokol (kter´ y se dozv´ı na základˇe telefonického kontaktu s lékaˇrem), vybere hodinu a m´ısto aplikace a systém sám na základˇe dostupn´ ych u ´daj˚ u uloˇz´ı veˇskeré informace, které chyb´ı, tedy m˚ uˇze zaloˇzit pobyt, cyklus i linii. Tento pˇrehled je moˇzné si prohl´ıˇzet v závislosti na dnech a do budoucna se poˇc´ıtá s t´ım, ˇze se pˇrehled rozˇs´ıˇr´ı o jednotlivé ambulance.

41

Obrázek 3.11: Uˇzivatelské procesy v chemoterapii.

Obrázek 3.12: Kalendáˇr aplikac´ı chemoterapie.

42

4 Z´ avˇ er Tato práce mˇela stanovené tˇri c´ıle, které byly zpracovány ve dvou hlavn´ıch kategori´ıch této práce. Prvn´ı dva c´ıle (zhodnocen´ı souˇcasné NIS na trhu a popis technologi´ı pouˇzit´ ych pˇri v´ yvoji) jsou popsány v kapitole Dostupné technologie a systémy. Posledn´ı c´ıl (popis v´ yvoje modul˚ u OIS M2) je rozebrán v kapitole Onkologick´ y informaˇcn´ı systém M2. V prvn´ı ˇca´sti prvn´ı kapitoly jsem se zamˇeˇril na dostupné technologie urˇcené pro v´ yvoj online aplikac´ı. Provedl jsem krátké porovnán´ı technologie ASP.NET a scriptovac´ıho jazyka PHP. U PHP jsem se zamˇeˇril na frameworky toho jazyka, konrétnˇe na CakePHP, Nette a Zend framework. V této ˇca´sti jsem provedl základn´ı popis jednotliv´ ych framework˚ u i s pohledem do historie. Podle mˇe nelze v dohledné dobˇe oˇcekávat nˇejakou v´ yraznou zmˇenu na poli framework˚ u jazyka PHP. Moˇzná by stálo za u ´vahu do srovnán´ı pˇridat i framework Symfony, o kterém se m˚ uˇzeme doˇc´ıst na r˚ uzn´ ych diskusn´ıch fórech, ˇ e republiky se volba framework˚ mysl´ım si ale, ˇze na u ´zem´ı Cesk´ u bude zamˇeˇrovat nejˇcastˇeji na Zend framework a Nette. Nette fundation uvedlo na zaˇca´tku roku 2012 verzi Nette 2.0, stejn´ y krok se v dohledné dobˇe oˇcekává i od Zend Technologies se Zend frameworkem 2.0. Nette do znaˇcné m´ıry tˇeˇz´ı z obl´ıbenosti jeho autora a podle mˇe je to framework vhodn´ y takˇrka na cokoliv, jak se lze pˇresvˇedˇcit z refernc´ı projekt˚ u, které jsou postaveny na Nette. Na závˇer této ˇca´sti jsem provedl krátké zhodnocen´ı dvou oupen sourcov´ ych databázov´ ych server˚ u a to MySQL a PostgreSQL. Stejnˇe jako u framework˚ u jsem provedl krátké seznámen´ı s obˇema servery i s krátk´ ym pohledem do historie, podle kterého lze sledovat postupné dorovnáván´ı obou server˚ u. PostgreSQL disponuje vˇetˇs´ımi moˇznostmi, naproti tomu MySQL je na základn´ı operace rychlejˇs´ı, nab´ız´ı vˇsak menˇs´ı mnoˇzstv´ı nastaven´ı zálohován´ı. MySQL teké tˇeˇz´ı z toho, ˇze je souˇca´st´ı základn´ıho softwareového vybaven´ı webserveru, tim pádem nen´ı (a nikdy nebyl) velk´ y problém tento databázovy server nainstalovat a proto je ve vˇetˇs´ım povˇedom´ı programátor˚ u webov´ ych aplikac´ı. V druhé ˇca´sti prvn´ı kapitoly jsem pˇredstavil dvˇe známé spoleˇcnosti na poli zdravotnictv´ı, které se zab´ yvaj´ı tvorbou nemocniˇcn´ıch informaˇcn´ıch systém˚ u. Byla to spoleˇcnost Stapro s.r.o. s produkty FONS Akord a FONS Enterprise a spoleˇcnost ICZ a.s. s produktem Medical Process Asistant (MPA). Jak bylo ˇreˇceno v závˇeru této ˇcásti, mysl´ım si, ˇze spoleˇcnost Stapro s.r.o. má daleko vˇetˇs´ı potenciál na trhu s nemocniˇcn´ımi informaˇcn´ımi systémy. K tomuto závˇeru mˇe vede to, ˇze spoleˇcnost na sebe nabalila r˚ uzn´ ymi f´ uzemi vˇetˇsinu spoleˇcnost´ı, které u nás nab´ızely své systémy (AKORD SOFTWARE, MLAB software, HiComp a IT divize GreyFox ve spoleˇcnosti Medicon) a t´ım upevnila v pr˚ ubˇehu let 2005 aˇz 2010 své postaven´ı na trhu. Naproti tomu se spoleˇcnost ICZ a.s. nezamˇeˇruje pouze na zdravotnick´ y trh. Z referenc´ı nebylo jasné, zda spoleˇcnost dodává produkt MPA i do zem´ı evropské unie, ale s ohledem na rozloˇzen´ı sil na ˇceském trhu a na fakt, ˇze MPA disponuje moˇznost´ı plné lokalizace, je podle mˇe osud toho NIS svázán sp´ıˇse se zhraniˇcn´ımi instalacemi. V druhé kapitole se vˇenuji popisu v´ yvoje základn´ıch modul˚ u onkologického informaˇcn´ıho systému M2. Na zaˇcátku této kapitoly se vˇenuji seznámen´ı se systémem taktéˇz s pohledem do historie. D˚ uleˇzit´ y poznatek této ˇca´sti je ten, ˇze OIS M2 nemá za u ´kol nahradit NIS. Má za u ´kol NIS vhodnˇe doplnit a nab´ıdnout moˇznost komunikace mezi OIS M2 a jak´ ymkoliv NIS. Po seznámen´ı s koncepc´ı OIS M2 popisuji v´ yvoj základn´ıch modul˚ u to43

hoto systému. Jelikoˇz se na v´ yvoji pod´ıl´ım uˇz v´ıce neˇz dva roky, mohu s klidn´ ym svˇedom´ım ˇr´ıci, ˇze jsem se zamˇeˇril na nejzaj´ımavˇejˇs´ı poznatky tohoto projektu. U jednotliv´ ych modul˚ u kladu d˚ uraz na pˇredstaven´ı modelové ˇca´sti modulu a to z toho d˚ uvodu, ˇze je podle mého názoru nejzaj´ımavˇejˇs´ı. Okrajovˇe se u modul˚ u vˇenuji ˇr´ıd´ıc´ı ˇca´st a zobrazovac´ı ˇcást jsem z popisu vypustil u ´plnˇe, z d˚ uvodu n´ızké relevance. V závˇeru této kapitoly popisuji instalaci OIS M2 a základn´ı principi práce se systémem. Je zde vysvˇetleno, proˇc OIS M2 nedisponuje instalaˇcn´ım souborem a dále jsou popsány jednotlivé kroky pˇri nasazován´ı OIS M2. Popis princip˚ u práce se systémem je rozdˇelen podle modul˚ u a souˇca´st´ı kaˇzdé této ˇca´sti je graf, na kterém lze sledovat procesy (a jejich vazby), které je moˇzné v modulu vyvolat. Na tomto m´ıstˇe bych se chtˇel jeˇstˇe zamyslet nad dalˇs´ım v´ yvojov´ ym potenciálem OIS M2. V práci je ˇreˇceno, ˇze modul Chemoterapie je jedin´ y z modul˚ u, kter´ y nen´ı v souˇcasné dobˇe pouˇz´ıván. Proto se ve v´ yhledové dobˇe v´ yvojov´ y potenciál bude zamˇeˇrovat na tento modul. Dalˇs´ım c´ılem je sestavit pro jednotlivého pacienta ˇcasovou osu jeho léˇcby. Lékaˇr by pak mˇel moˇznost v pˇrehledné grafické podobˇe pozorovat v´ yvoj nemoci od ranné fáze aˇz do léˇcby lineárn´ım urychlovaˇcem ˇci aplikace pˇr´ıpravk˚ u chemoterapie. Vzhledem k pouˇzit´ ym technologi´ım nen´ı v dohledné dobˇe v´ yvojov´ y potenciál technologicky omezen.

44

Literatura [1]

Zend Technologies Ltd.: ZF Zend Framework [online]. c2011 [cit. 2011-11-30]. Zend Framework & MVC Introduction. Dostupné z WWW: http://framework.zend.com/manual/en/learning.quickstart.intro.html# learning.quickstart.intro.mvc

[2]

Cake Software Foundation, Inc.: Cake Software Foundation [online]. c2011 [cit. 2011-11-30]. About the Foundation. Dostupné z WWW: http://cakefoundation.org/pages/about

[3]

Nette Fundation: Nette framework [online]. c2011 [cit. 2011-11-30]. Tv˚ urci. Dostupné z WWW: http://doc.nette.org/cs/credits

[4]

Nette Fundation: Nette framework [online]. c2011 [cit. 2011-11-30]. Licenˇcn´ı politika. Dostupné z WWW: http://doc.nette.org/cs/licence

[5]

Zend Technologies USA, Inc.: ZF Zend framework [online]. c2011 [cit. 2011-1130]. New BSD License. Dostupné z WWW: http://framework.zend.com/license

[6]

Jiˇr´ı Kosek: Zdroják.cz [online]. 24. 10. 2011 [cit. 2011-11-30]. Polyglot aneb webov´ ym kodérem pod oboj´ı. Dostupné z WWW: http://zdrojak.root.cz/clanky/polyglot-aneb-webovym-koderem-pod-oboji/

[7]

W3C.org: XHTML2 Working Group Home Page [online]. 2010/12/17 [cit. 201111-30]. Mission of the XHTML2 Working Group. Dostupné z WWW: http://www.w3.org/MarkUp/

[8]

ˇ navec: ROOT.CZ [online]. 25.10.2005 [cit. 2012-02-25]. MySQL vs PostJán Suˇ greSQL vs Firebird. Dostupné z WWW: http://www.root.cz/clanky/mysql-vs-postgresql-vs-firebird/

[9]

OpenACS: OpenACS [online]. 2000 [cit. 2012-02-25]. Why not MySQL?. Dostupné z WWW: http://openacs.org/philosophy/why-not-mysql.html/

45

UNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Moduly pro onkologický systém

Recommend Documents