Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní
Role Národní sítČ Zdravých mČst v procesu implementace místní Agendy 21 v ýeské republice Bc. Petra ŠtČpánková
Diplomová práce 2009
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatnČ. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona þ. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteþností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavĜení licenþní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnČna ode mne požadovat pĜimČĜený pĜíspČvek na úhradu nákladĤ, které na vytvoĜení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skuteþné výše. Souhlasím s prezenþním zpĜístupnČním své práce v Univerzitní knihovnČ.
V Pardubicích dne 10. 8. 2009
Petra ŠtČpánková
PodČkování Na tomto místČ bych ráda podČkovala doc. Ing. arch. VladimíĜe Šilhánkové Ph.D. za její þas vČnovaný vedení mé diplomové práce a za její cenné rady a pĜipomínky, kterými pĜispČla k jejímu vzniku.
Anotace Tato diplomová práce je vČnovaná problematice místní Agendy 21 a pĜedevším roli Národní sítČ Zdravých mČst v procesu její implementace v ýeské republice. Popisuje pojmy udržitelný rozvoj a místní Agenda 21. NáslednČ je provedena charakteristika poslání a þinnosti organizace Národní síĢ Zdravých mČst ýeské republiky. Práce je zamČĜena zejména na zhodnocení podpory místní Agendy 21 ze strany samotné organizace a jejích þlenĤ. Klíþová slova udržitelný rozvoj; místní Agenda 21; Národní síĢ Zdravých mČst ýeské republiky Title Healthy Cities of the Czech Republic network and its role in the process of Local Agenda 21 Annotation This thesis is about problems of Local Agenda 21 and first of all about Healthy Cities of the Czech Republic in action and its implementation in Czech Republic. It describes keywords like sustainable development and Local Agenda 21. Next idea is to describe messages and activities of organization Healthy Cities of Czech Republic. Thesis is especially focused on system follow-up of assistance from Local Agendy 21 itself and their members. Keywords sustainable development; Local Agenda 21; Healthy Cities of the Czech Republic
OBSAH 1. ÚVOD.....................................................................................................................................9 2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ, MÍSTNÍ AGENDA 21 ..............................................................10 2.1 Udržitelný rozvoj ............................................................................................................10 2.1.1 Historie, definice......................................................................................................10 2.1.2 PilíĜe udržitelného rozvoje.......................................................................................12 2.1.3 Principy udržitelného rozvoje..................................................................................13 2.1.4 Udržitelný rozvoj v ýeské republice .......................................................................14 2.2 Místní Agenda 21............................................................................................................15 2.2.1 Agenda 21 ................................................................................................................15 2.2.2 Co to je Místní Agenda 21.......................................................................................16 2.2.3 Proces místní Agendy 21 .........................................................................................17 2.2.3 Kritéria místní Agendy 21 .......................................................................................17 2.2.4 MimoĜádnost místní Agendy 21 ..............................................................................19 2.2.5 SíĢová spolupráce ....................................................................................................20 3. NÁRODNÍ SÍġ ZDRAVÝCH MċST ýESKÉ REPUBLIKY .............................................21 3.1 Mezinárodní projekt Healthy Cities................................................................................21 3.2 Poslání Národní sítČ Zdravých mČst ýeské republiky ....................................................22 3.3 Metodika Národní sítČ Zdravých mČst ýeské republiky ................................................24 3.3.1 Metodické listy ........................................................................................................28 3.3.2 Vize Zdravých mČst .................................................................................................30 3.4 Fluktuace þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýeské republiky ......................................30 3.5 Plán rozšiĜování þlenské základny..................................................................................34 4. PODPORA MÍSTNÍ AGENDY 21 ZE STRANY NÁRODNÍ SÍTċ ZDRAVÝCH MċST ýESKÉ REPUBLIKY ..............................................................................................................37 4.1 Komunitní kampanČ........................................................................................................37 4.1.1 Den ZemČ.................................................................................................................39 4.1.1.1 Den ZemČ 2009 v Chrudimi .............................................................................40 4.1.1.2 Den ZemČ 2009 v Hradci Králové ....................................................................43 4.1.1.3 Porovnání akcí ..................................................................................................45 4.1.2 Den bez tabáku.........................................................................................................46 4.1.3 Dny bez úrazĤ ..........................................................................................................46
4.1.3.1 Dny bez úrazĤ 2009 v Chrudimi.......................................................................47 4.1.3.2 Hradec Králové – bezpeþné mČsto 2009...........................................................48 4.1.3.3 Porovnání akcí ..................................................................................................49 4.1.4 Den bez aut ..............................................................................................................49 4.1.5 Dny zdraví................................................................................................................50 4. 2 Medializace a propagace Projektu Zdravé mČsto a MA21 ............................................50 4.2.1 Webové stránky Zdravých mČst ..............................................................................50 4.2.2 Medializace Zdravých mČst – Zpravodaj Národní sítČ Zdravých mČst ...................53 4.3 Databáze DataPlán, DobráPraxe.....................................................................................56 4.3.1 Komunitní plánování ...............................................................................................56 4.3.2 Projekty....................................................................................................................57 4.3.3 Strategické Ĝízení .....................................................................................................60 4.3.4 Systém podpory udržitelného rozvoje a zdraví........................................................60 4.4 Místní akce......................................................................................................................61 5. ZÁVċR .................................................................................................................................62
1. ÚVOD Ve svČtČ se již od osmdesátých let minulého století používá pojem udržitelný rozvoj. Jeho výklad je rozmanitý, nejþastČjší pojetí udržitelného rozvoje lze popsat citátem Antoina de Saint-Exupéryho: „NedČdíme Zemi po našich pĜedcích, nýbrž si ji vypĤjþujeme od našich dČtí.“. Všeobecného pĜijetí se udržitelný rozvoj doþkal v roce 1992 pĜijetím dokumentu Agenda 21, který se také považuje za širokou definici pojmu udržitelný rozvoj. Principy popsané v dokumentu zavádí do praxe, program mČst, obcí a regionĤ, místní Agenda 21. Municipality, které tento nástroj rozvoje uplatĖují, se þasto sdružují do „sítí“ pro snadnČjší využívání zkušeností. V ýeské republice je pĜíkladem síĢové spolupráce municipalit v této oblasti organizace Národní síĢ Zdravých mČst. Proto bylo jako téma této diplomové práce zvoleno „Role Národní sítČ zdravých mČst v procesu implementace místní Agendy 21 v ýeské republice“. Cílem této práce je na základČ rozboru programu místní Agenda 21 zhodnotit roli Národní sítČ Zdravých mČst v procesu zavádČní místní Agendy 21 v ýeské republice. Dle materiálĤ vydávaných touto organizací a jejími þleny, dostupných jak na webu tak napĜíklad dle Zpravodaje Národní sítČ zdravých mČst, pĜichází k laické veĜejnosti myšlenka, že role této organizace v rámci procesu implementace místní Agendy 21 v ýeské republice je nezastupitelná. Tato diplomová práce si tuto myšlenku bere jako prvotní hypotézu a cílem práce ji bude na základČ dostupných materiálĤ potvrdit nebo vyvrátit.
9
2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ, MÍSTNÍ AGENDA 21 2.1 Udržitelný rozvoj 2.1.1 Historie, definice Jednou z nejznámČjších nevládních organizací, zabývající se globálními problémy, je roku 1968 založený ěímský klub. Tato organizace podporuje výzkum a vydávání zpráv, napĜíklad v roce 1972 vyšla kniha Meze rĤstu, která významnČ upozornila na nebezpeþí vyplývající z toho, že zdroje ZemČ jsou koneþné a nemohou podporovat neomezený exponenciální rĤst. [1] Ve stejném roce probČhla konference Spojených národĤ na téma prostĜedí þlovČka ve Stockohlmu. Zde spatĜila svČtlo svČta myšlenka nutnosti ekologicky pĜijatelného rozvoje a byly zde také nastínČny hlavní problémy vzájemného pĤsobení ekonomického rĤstu na stav planety. [2] Koncepce trvale udržitelného rozvoje byla poprvé formulována ve zprávČ pro SvČtovou komisi pro životní prostĜedí a rozvoj (World Commission on Environment and Development). nazvané „Naše spoleþná budoucnost“, pojednávala o zmČnách nutných pro udržitelný rozvoj na Zemi. Zprávu pĜedložila v roce 1987, norská fyziþka a politiþka, Gro Harlem Bruntlandová, která pĜedložila výstižnou definici trvale udržitelného rozvoje [3]: „Trvale udržitelný rozvoj je takový zpĤsob rozvoje, který uspokojuje potĜeby pĜítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplĖovat jejich vlastní potĜeby.“ Všeobecného pĜijetí se myšlenka trvale udržitelného rozvoje doþkala v roce 1992 na konferenci v brazilském Rio de Janeiru, kam se sjelo 10 000 oficiálních delegátĤ z více než 170 zemí svČta, z toho 116 vrcholných hlav státĤ a 15 000 obþanĤ a aktivistĤ. Setkání se konalo pod záštitou Organizace spojených národĤ (OSN) a bylo nazváno Konference OSN o životním prostĜedí a rozvoji (také Summit ZemČ). Všichni pĜedstavitelé se zde sešli proto, aby Ĝešili naléhavé otázky vývoje na planetČ Zemi. Nebylo to tedy jednání pouze o životním prostĜedí, ale také o kvalitČ života a budoucím rozvoji v globálním mČĜítku. [4] Výsledkem složitých jednání byla shoda na zásadách a pĜijetí nČkolika významných dokumentĤ, které podepsali také pĜedstavitelé tehdejšího ýeskoslovenska. Dokumenty jsou [4]:
10
•
Deklarace z Rio de Janeira o životním prostĜedí a rozvoji,
•
Rámcová úmluva Spojených národĤ o zmČnČ klimatu,
•
Úmluva o biodiverzitČ,
•
Prohlášení k principĤm globální dohody o využívání, ochranČ a trvale udržitelném rozvoji všech typĤ lesĤ
•
a Agenda 21.
Dokument Agenda 21 na svých zhruba tisíci stranách rozebírá principy trvale udržitelného rozvoje ve všech oblastech lidské þinnosti a považuje se za širokou definici tohoto pojmu. Tento pojem ale nemá plnČ objektivní základ daný nezávislým vČdeckým poznáním, nejde o “pravdu” typu pĜírodovČdeckých faktĤ nebo zákonĤ. Naopak, je to pojem normativní, který má úzký vztah k lidským hodnotám. Tento vztah ovšem nespoþívá pouze v tom, že myšlenka trvalé udržitelnosti, pĜesnČji jejího dosažení, implikuje snahu po zmČnČ lidských hodnot, protože zejména konkrétní situace lidí v daném regionu nebo v daném spoleþenském kontextu zásadnČ urþují, jak je chápán smysl trvale udržitelného rozvoje. [5] Pokusem o syntézu pĜedchozích definic a nejstruþnČjší shrnutí celé šíĜe i hloubky konceptu trvalé udržitelnosti je následující definice Ivana Ryndy, jež je stále þastČji citována v þeském prostĜedí a ukazuje se jako produktivní nejen ve struþném výkladu, ale hlavnČ v podrobnČjším výukovém procesu environmentální výchovy na vysokých, ale i stĜedních školách. „Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožĖují pomocí ekonomických nástrojĤ a technologií uspokojovat sociální potĜeby lidí, materiální i duchovní, pĜi plném respektování environmentálních limitĤ. Aby to bylo v globálním mČĜítku souþasného svČta možné, je nutné novČ redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy.“ [6] Základním cílem realizace konceptu udržitelného rozvoje je tedy zlepšování kvality života a zvyšování spokojenosti obþanĤ. Smyslem uplatĖování udržitelného rozvoje je nalézt ideální, nikoli rovnomČrné, propojení spoleþenských oblastí: ekonomické, sociální a environmentální v prostoru správy vČcí veĜejných, jak naznaþuje pĜedchozí definice. Klíþovou je snaha o dlouhodobou perspektivu rozvoje. [4] V þervnu 1997 se v New Yorku sešlo Valné shromáždČní OSN, aby posoudilo pokroky dosažené v naplĖování závČrĤ Summitu ZemČ Rio de Janeiro v roce 1992. Zasedání je nazýváno „Summitem ZemČ II“ nebo také „Rio + 5“, protože se konalo pĜesnČ 5 let po Riu.
11
Hlavním tématem summitu v New Yorku byla integrace principĤ ochrany prostĜedí, pĜírody a pĜírodních zdrojĤ do celkové rozvojové politiky. SvČtové sdČlovací prostĜedky vČtšinou oznaþily toto shromáždČní za mimoĜádný neúspČch. ZdĤrazĖovaly, že se nepodaĜilo pĜijmout žádné konkrétní závazky co do snížení škodlivých emisí nebo jiného zneþištČní, nebyla uzavĜena žádná nová globální úmluva ani nedošlo k dohodČ o tom, že se bude nČjaká pĜipravovat, vyspČlé státy nepĜislíbily žádnou novou finanþní pomoc, progresivnČjší návrhy z rĤzných oblastí byly odmítnuty. Povzbudivé je, že se podaĜilo pĜesvČdþit svČtovou veĜejnost o vážnosti tČchto problémĤ, kterým se dostává rostoucí pozornosti na nejvyšších politických fórech. Summit konstatoval naléhavou potĜebu zvrátit dosavadní nepĜíznivé trendy, ale žádná radikální Ĝešení pĜedložena nebyla. [7] V roce 2002 se opČt sešli vedoucí pĜedstavitelé státĤ svČta ke spoleþnému zasedání v Jihoafrické republice v mČstČ Johannesburg. Toto setkání bylo nazváno SvČtovým Summitem o udržitelném rozvoji. Tématem byla integrace ekonomické, environmentální a sociální politiky. Mezinárodní zasedání mČlo potvrdit a zkontrolovat dosažené výsledky od zasedání v Riu v roce 1992 (proto se také nazývá „Rio +10“). Byla zde také ratifikována dohoda vyjadĜující zájem o zachování pĜírodních zdrojĤ a planetární biodiverzity. [2,3]
2.1.2 PilíĜe udržitelného rozvoje Z definice udržitelného rozvoje se odvozují pilíĜe udržitelnosti – ekonomika (ekonomický pilíĜ), životní prostĜedí (environmentální/ekologický pilíĜ) a spoleþnost (sociální pilíĜ). Jak vidíme na obrázku 1, tyto pilíĜe by mČly být ve vzájemné rovnováze, aþ se þasto dostávají do rozporu (napĜ. stavba dálnice versus ochrana pĜírody).
Obrázek 1: PilíĜe udržitelného rozvoje. Zdroj: REITSCHMIEDOVÁ, A. Metodika pro místní Agendy 21 v ýeské republice. Praha: ýeský ekologický ústav, 2003. 47 s.
Ekonomický pilíĜ udržitelnosti je úzce spojen se sociálním. Ekonomická praxe se ale zatím zabývá pĜedevším otázkou ekonomického rĤstu a hledá cesty, jak tohoto rĤstu pokud možno trvale dosahovat. PrávČ v této oblasti je nejþastČji rozvoj více ménČ ztotožĖován s rĤstem. Za pozitivní z hlediska udržitelnosti lze v této souvislosti považovat, pokud se ekonomického
12
rĤstu dosahuje intenzifikací, technologickou þi organizaþní inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce – tedy lepším využíváním pĜírodních zdrojĤ pĜi menší surovinové a energetické nároþnosti a menší produkci odpadĤ a zneþištČní. [6, 9] Environmentální pilíĜ usiluje o ochranu a zachování biotopĤ a funkþních ekosystémĤ, o zachování biologické rozmanitosti, biodiverzity a biotické komplexity. V zemích Evropské unie se pro prosazení tohoto pilíĜe udržitelnosti vyvinuly nČkteré spoleþné celoevropské nástroje, napĜíklad Evropská ekologická síĢ EECONET a Soustava chránČných území evropského významu NATURA 2000. [6, 9] Sociální pilíĜ zahrnuje nejen naplnČní základních vitálních lidských potĜeb, ale také potĜeby duchovní s plným respektem ke kulturním a civilizaþním zvláštnostem a požadavkĤm. Jediným mČĜítkem je skuteþnČ udržitelnost a sociální rozmČr udržitelnosti lze vyjádĜit jako sociální soudržnost (kohezi). [6, 9]
2.1.3 Principy udržitelného rozvoje Základní principy udržitelného rozvoje budou uvedeny v následujících bodech [3]: 1. propojení základních oblastí života - ekonomické, životního prostĜedí a sociální; Ĝešení zohledĖující pouze jednu nebo dvČ z oblastí není dlouhodobČ efektivní, 2. dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je tĜeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadĤ, proto je tĜeba strategicky plánovat, 3. kapacita životního prostĜedí je omezená – nejen zdroje surovin, látek a funkcí potĜebných k životu, ale také jako prostor pro odpady a zneþištČní všeho druhu, 4. pĜedbČžná opatrnost - dĤsledky nČkterých našich þinností nejsou vždy známé, protože poznání zákonitostí, které fungující v životním prostĜedí je stále ještČ na nízkém stupni, proto je na místČ opatrnost, 5. prevence - je efektivnČjší než následné Ĝešení dopadĤ; na Ĝešení problému, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem vČtší množství zdrojĤ (þasových, finanþních i lidských), 6. kvalita života - má rozmČr nejen materiální, také spoleþenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají pĜirozené právo na kvalitní život, 7. sociální spravedlnost - pĜíležitosti i zodpovČdnosti by mČly být dČleny mezi zemČ, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je
13
až do jejího odstranČní naše odpovČdnost spoleþná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíĜi udržitelného rozvoje se pĜikládá stále vČtší význam a udržitelný rozvoj je þím dál þastČji chápán jako "trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti ZemČ". Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek, 8. zohlednČní vztahu "lokální - globální" - þinnosti na místní úrovni ovlivĖují problémy na globální úrovni - vytváĜejí je nebo je mohou pomoci Ĝešit a naopak, 9. vnitrogeneraþní a mezigeneraþní odpovČdnost, tj. zabezpeþení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech souþasných i budoucích generací na zdravé životní prostĜedí a sociální spravedlnost. Mluví se o morální povinnosti k budoucím generacím. 10. demokratické procesy - zapojením veĜejnosti již od poþáteþní fáze plánování se vytváĜí nejen objektivnČjší plány, ale také obecná podpora pro jejich realizaci.
2.1.4 Udržitelný rozvoj v ýeské republice Do roku 1989 u nás nebyly principy udržitelného rozvoje zohledĖovány. Od roku 1992 je v platnosti zákon þ.17/1992 Sb., o životním prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Ten definuje také udržitelný rozvoj v §6: „Rozvoj, který souþasným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potĜeby a pĜitom nesnižuje rozmanitost pĜírody a zachovává pĜirozené funkce ekosystémĤ.“ ýeský termín udržitelný rozvoj je nejþastČji používaným pĜekladem anglického "sustainable development". [10] Usnesením þ. 1242/04 dne 8. prosince 2004 schválila vláda ýR dokument Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky. Návrh Strategie byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé spoleþenské diskuse a pĜedstavuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazkĤ, které ýR pĜijala a zároveĖ respektuje specifické podmínky ýR. Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálĤ koncepþního charakteru a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veĜejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie reaguje na potĜebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy ekonomické, environmentální a sociální oblasti, jejím obecným cílem je zajišĢovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a souþasnČ vytváĜet pĜíznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích. [11] Pro sledování jevĤ, souvisejících s trvale udržitelným rozvojem, vznikly tzv. indikátory. SprávnČ zvolený indikátor udržitelného rozvoje v sobČ odráží hlediska sociální spravedlnosti,
14
zájmy místní ekonomiky a ochrany životního prostĜedí, zároveĖ také snahu o posílení role místní samosprávy nebo zabezpeþování místních potĜeb na místní úrovni. Indikátory umožĖují vidČt problematické oblasti a ukázat cestu k nápravČ. UplatnČní jednotné sady zvolených indikátorĤ - napĜ. sada Spoleþných Evropských indikátorĤ (European Common Indicators - ECI) umožní také posoudit, jak si daná obec vede ve srovnání s jinými a usnadĖuje poznání jejích silných a slabých stránek. V ýeské republice pomáhá, zavádČt a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorĤ v mČstech a mikroregionech ýR, obþanské sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR). [12]
2.2 Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21), jak již bylo Ĝeþeno v úvodu, zavádí do praxe principy udržitelného rozvoje. Ty jsou podrobnČ popsány v dokumentu Agenda 21, proto se jí nyní bude þást práce vČnovat, aby mohlo být pozdČji plynule navázáno popisem místní Agendy 21.
2.2.1 Agenda 21 Dokument Agenda 21 byl pĜedstaven v roce 1992 na Konferenci OSN a životním prostĜedí a rozvoji v Rio de Janeiru. Je programem pro 21. století (proto název "Agenda 21") a ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetČ, je také komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit pĜechod na udržitelný rozvoj. Agenda 21 je koncepþním podkladem pro vytvoĜení místní Agendy 21. [4] Od státĤ, které se pĜihlásily k AgendČ 21, se oþekává, že vyhlásí svĤj akþní plán vycházející z tohoto dokumentu. Lze Ĝíci, že je jedinou strategií lidstva takového rozsahu, odbornosti a komplexnosti. Doposud nebyla pĜijata v mezinárodním mČĜítku jiná strategie, politika, ale ani jiná idea (ekonomická, environmentální, sociální), která by byla porovnatelná s Agendou 21. [13] Agenda 21 obsahuje 40 kapitol, které jsou rozdČleny do þtyĜ þástí [14]: •
sociální a ekonomické rozmČry,
•
uchovávání a šetrné využívání zdrojĤ a hospodaĜení s nimi ve prospČch rozvoje,
•
posilování úlohy dĤležitých skupin,
•
prostĜedky implementace.
15
Vychází z toho, že rĤst populace, spotĜeba a technologie jsou primárními hnacími silami zmČn v životním prostĜedí a stanoví, co je tĜeba uþinit pro to, aby se zredukovaly plýtvavé a neefektivní zpĤsoby spotĜeby v nČkterých þástech svČta a zároveĖ aby se v jiných podpoĜil rostoucí, ale udržitelný rozvoj. Navrhuje opatĜení a programy k dosažení udržitelné rovnováhy mezi spotĜebou, populací a životadárnou kapacitou ZemČ. [13]
2.2.2 Co to je Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 vychází z mezinárodního dokumentu Agenda 21, která byla pĜijata na summitu OSN v Rio de Janeiru v roce 1992. PrávČ tento dokument obsahuje základní východiska MA21, když v kapitole 28 popisuje [15]: „Velké množství problémĤ a Ĝešení obsažených v AgendČ 21 má své koĜeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úĜadĤ bude proto faktorem urþujícím úspČšnost realizace jejich cílĤ. Místní úĜady vytváĜejí, Ĝídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostĜedí a pĜedpisy a pomáhají pĜi implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají dĤležitou roli ve výchovČ, mobilizaci i pĜi reakci na podnČty veĜejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje.“ Místní Agenda 21 je tedy programem mČst, obcí a regionĤ, pĜiþemž zavádí do praxe principy trvale udržitelného rozvoje pĜi zohledĖování místních problémĤ. Program je tvoĜen ve spolupráci s veĜejností a organizacemi, jeho cílem je zajištČní dlouhodobČ vysoké kvality života a životního prostĜedí na daném místČ. Ale ne všechny programy smČĜující ke zlepšení kvality života a životního prostĜedí lze nazvat MA21. Jednotlivé þinnosti musí být totiž souþástí dlouhodobé, jasnČ stanovené a také veĜejností pĜijaté strategie udržitelného rozvoje. [16] Jak vyplývá z kapitoly 28 dokumentu Agenda 21, zásadní roli v MA21 hraje místní veĜejná správa, která je zahrnuta pod pojem „good governance“1. A právČ správa vČcí veĜejných by mČla být otevĜená, transparentní, odpovČdná veĜejnosti, efektivní, umožĖující úþast veĜejnosti na rozhodování a plánování a založená na partnerské spolupráci s ostatními spoleþenskými sektory a respektující odborný pohled na vČc. Jenom taková veĜejná správa mĤže vést k dlouhodobČ udržitelnému rozvoji obce þi regionu, což je základní cíl MA21. Nepostradatelnou souþástí fungující MA21 jsou kvalitní strategické plánování a Ĝízení vþetnČ 1
good governance lze volnČ vysvČtlit jako dobrá/Ĝádná správa vČcí veĜejných
16
systému financování, prĤbČžná a aktivní komunikace s veĜejností – tzn. budování partnerství a systémové a mČĜitelné smČrování k udržitelnému rozvoji. [17]
2.2.3 Proces místní Agendy 21 Pro zavádČní MA21 nejsou stanoveny žádné jednotné postupy, ale jsou známy nČkteré klíþové kroky postupu. Následující þinnosti nejsou seĜazeny podle priorit, mČly by se uskuteþĖovat soubČžnČ a navzájem se doplĖovat [4]: •
Ĝízení a zlepšování výkonu místních úĜadĤ/správ,
•
zaþleĖování udržitelnosti do plánĤ, politiky a aktivit místních správ,
•
zvyšování všeobecného povČdomí, výchova a vzdČlání,
•
konzultace a zapojování širších komunit a veĜejnosti,
•
spoleþné akce,
•
vytváĜení strategie místní udržitelnosti a plánu akcí,
•
mČĜení, sledování, zpravodajství a vyhodnocování postupu.
2.2.3 Kritéria místní Agendy 21 Pro mČĜení kvality MA21 na území ýR vznikla pĜehledná Kritéria MA21. Kritéria vyvinulo Ministerstvo životního prostĜedí ýR (MŽP), byla otestovaná v praxi nČkolika mČsty i kraji a jsou sledovaná v rámci oficiální Databáze MA21. V roce 2006 také zaĜadilo Ministerstvo vnitra MA21 mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veĜejné správČ. Sada kritérií je rozþlenČna do þtyĜ hlavních kategorií kvality (A-D) a zahrnuje rovnČž „startovací skupinu“ Zájemci. [17] Každá z tČchto kategorií má vlastní kritéria a mČĜitelné ukazatele, kterými se hodnotí úroveĖ procesu MA21 v dané municipalitČ. K postupu do vyšší kategorie je nutné splnit kritéria kategorie pĜedcházející [18]: • Kategorie „Zájemci“: kategorii charakterizuje zájem municipality o proces MA21 jako takový, aniž by u ní docházelo k vytváĜení jakýchkoliv formálních struktur þi procesĤ. Jedná se o „startovací prostor“, v nČmž se aktéĜi seznamují s procesem MA21 a mohou se sami rozhodnout, zda postupovat do vyšších kategorií þi nikoliv.
17
o Kritéria:
zápis
do
evidence
MA21;
ustavení
kontaktní
osoby;
pravidelnČ poskytovat informace o dČní souvisejícím s MA21. • Kategorie „D“: nejnižší Ĝádná kategorie, která vyžaduje širší aktivity v rámci MA21 založené na principu partnerství a formální pĜístup ze strany municipality. o Kritéria: vytvoĜení organizaþní struktury (napĜ. ustanovení koordinátora MA21, jehož hlavní úlohou je koordinace þinností v rámci procesu MA21); aktivní zapojování veĜejnosti do oblastí plánování a realizace významných opatĜení; spolupráce s obþanským a podnikatelským sektorem pĜi tvorbČ opatĜení; prezentace svých aktivit v rámci MA21 v médiích a na webových stránkách. • Kategorie „C“: odlišuje se propracovanČjší organizaþní strukturou, politickým zastĜešením a vyšší mírou participace obyvatel. o Kritéria: ustanovení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21; schválení oficiálního dokumentu k MA21 – deklarace, charta apod.; schválení finanþní podpory MA21 ze strany municipality; pravidelná setkání na veĜejném fóru udržitelného rozvoje nebo MA21; informace a vzdČlávání ve vztahu k udržitelnému rozvoji; sledování a vyhodnocování procesu MA21. • Kategorie„B“: rozšiĜuje pĜedchozí kategorii. o Kritéria: dílþí koncepce respektující principy udržitelného rozvoje; vytvoĜení ucelené strategie udržitelného rozvoje za úþasti expertĤ a schválené politickou reprezentací municipality; rozšiĜuje se finanþní zajištČní procesu; municipalita prezentuje své aktivity v rámci MA21 i navenek, vþetnČ sdílení pĜíkladĤ dobré praxe; sledování vlastních i mezinárodních indikátorĤ; spolupráce napĜíþ jednotlivými þástmi samosprávného úĜadu a komunikace s veĜejností. • Kategorie „A“: shrnuje pĜedchozí stádia do jednoho provázaného celku a vyjadĜuje snahu municipality o harmonický, strategický a dlouhodobý rozvoj. Kategorii „A“ je možno splnit až poté, co municipalita ve tĜech po sobČ jdoucích letech úspČšnČ obhájí kategorii „B“. o Kritéria: municipalita propojuje jednotlivé oblasti své þinnosti respektující principy udržitelného rozvoje do komplexního procesu strategického plánování, rozhodování a realizace jednotlivých opatĜení; realizace procesu MA21
18
je zabezpeþována stálým orgánem rady þi zastupitelstva; municipalita zavádí systém managementu kvality veĜejné správy. Sledování stavu procesu MA21 pomocí Kritérií MA21 mĤže být municipalitami využíváno jako podpĤrný prostĜedek pro žádosti o granty Evropské Unie a o podporu z vybraných dotaþních titulĤ jednotlivých resortĤ þi krajĤ (municipality využívající kritéria MA21, které budou „papírovČ“ vykazovat svou aktivitu, by mČly mít do budoucna vČtší šanci na tyto zdroje a dotace dosáhnout). [18] Kategorií MA21 využívá v souþasné dobČ Revolvingový fond MŽP. Ten pĜi vyhlášení 3. výzvy pro pĜedkládání žádostí o grant z tohoto fondu (pĜedkládají se do 30. 6. 2009) vytyþil podmínku pro udČlení dotace pro obce dosažení minimálnČ kategorie D a pro mikroregiony a kraje je podmínkou registrace žadatele v databázi MA21. Úþelem grantu je podpora zavádČní MA21 a prokazatelný kvalitativní posun v tomto procesu (napĜíklad strategické plánování udržitelného rozvoje, sledování a vyhodnocování indikátorĤ udržitelného rozvoje na místní úrovni, realizace místních akcí a kampaní pro veĜejnost,…). [19]
2.2.4 MimoĜádnost místní Agendy 21 Existuje tolik jiných programĤ, ale místní Agenda 21 je mimoĜádná z mnoha rĤzných dĤvodĤ [4]: •
má mandát schválený OSN,
•
uvČdomuje si klíþovou úlohu místních úĜadĤ pro dosažení místní udržitelnosti,
•
vyžaduje podíl všech þinitelĤ v místním spoleþenství a podporu místních demokratických procesĤ,
•
poukazuje na globální zodpovČdnost,
•
vyzývá ke sdílení myšlenek a poznatkĤ s ostatními,
•
není to pouze „zelený plán“ - jde o propojení ekologických, sociálních a ekonomických aspektĤ a o životní úroveĖ všech místních lidí,
•
její podstatou jsou principy udržitelného rozvoje.
19
2.2.5 SíĢová spolupráce Spolupráce mezi jednotlivými municipalitami, které používají metodu MA21, je þasto využívaným zpĤsobem, jak posílit kvalitu a zároveĖ naþerpat nové nápady nebo inspiraci. Protože není efektivní, aby každý od zaþátku vymýšlel všechny postupy sám, spojují se municipality do „sítí“, které jim umožĖují navzájem využívat zkušenosti. V ýeské republice pĤsobí nČkolik „sítí“. SíĢ TIMUR pomáhá zavádČt a vyhodnocovat místní indikátory udržitelného rozvoje ve mČstech a regionech. Z nedávné minulosti lze uvést napĜíklad síĢ POLIS, která se zamČĜovala na podporu obcí pĜi zavádČní sociálnČ integraþních opatĜení. PĜíkladem síĢové spolupráce je také Národní síĢ Zdravých mČst ýR. Tato organizace sdružuje v prostĜedí ýR mČsta, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé mČsto a místní Agendu 21. Protože je tato „síĢ“ nejvíce viditelná, bude rozbor její þinnosti hlavní náplní této diplomové práce.
20
3. NÁRODNÍ SÍġ ZDRAVÝCH MċST ýESKÉ REPUBLIKY Zdravým mČstem mĤže být mČsto, které se cílenČ zabývá všemi oblastmi života, které mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Nejedná se pouze o stav prostĜedí, ale zvlášĢ o životní styl lidí ve všech dĤležitých oblastech – sociální, zdravotní, životní prostĜedí, kultura, sport, vzdČlání, prosperita mČsta atd. [20] Asociaci Národní síĢ Zdravých mČst ýeské republiky (NSZM ýR) vytvoĜilo v roce 1994 jedenáct þeských mČst, od roku 2003 je organizace otevĜena všem formám municipalit (vþetnČ mikroregionĤ a krajĤ). Tato asociace vznikla na základČ myšlenky projektu Healthy Cities. [21]
3.1 Mezinárodní projekt Healthy Cities [22] Projekt Healthy Cities založila, podporuje a rozvíjí WHO. Hnutí Zdravých mČst vytvoĜilo Evropskou síĢ Zdravých mČst, která se skládá ze sítČ mČst z celé Evropy, které se zavázaly k realizaci myšlenky zdraví a udržitelného rozvoje. Dnes je v evropském regionu WHO více než 1200 Zdravých mČst z 29 zemí, jednotlivá mČsta jsou spojena do národních sítí Zdravých mČst. Národní sítČ Zdravých mČst mají poskytovat svým þlenĤm politickou, strategickou a technickou podporu. Cílem WHO/Evropské sítČ Zdravých mČst je prosazování a podpora integrovaného pĜístupu ke zdraví a udržitelného rozvoje na místní úrovni v celé EvropČ. Logo Evropské sítČ Zdravých mČst je k vidČní na obrázku níže.
Obrázek 2: Logo mezinárodního projektu Zdravá mČsta. Zdroj: World Health Organization: Healthy Cities and urban governance. Dostupný z WWW:
.
Evropská Zdravá mČsta se zapojují, do vývoje v oblasti zdraví, místní samosprávy, a to pomocí politických závazkĤ, institucionálních zmČn, posílení kapacit, partnerství založeném pĜedevším na plánování a pomocí inovaþních projektĤ. Zdravá mČsta dále
21
podporují komplexní a systematickou politiku plánování (strategické plánování), se zvláštním dĤrazem na nerovnosti v oblasti zdraví a chudoby, potĜeby zranitelných skupin, participativní Ĝízení samozĜejmČ také na sociální, ekonomické a ekologické faktory (pilíĜe udržitelného rozvoje), které ovlivĖují zdravotní stav obyvatelstva. Ale snaží se také zahrnout zdraví do ekonomického úsilí, regenerace a rozvoje mČst. Evropská síĢ Zdravých mČst pracuje v pČtiletých obdobích, kdy každé období je spuštČno politickým prohlášením se souborem strategických cílĤ. NynČjší období (Phase V) platné v letech 2009-2013 má jako zastĜešující téma vlastní zdraví a zdraví zasahující do všech politik. Téma je založeno na uznání, že zdravotní stav obyvatel není pouze zásluhou zdravotnictví, ale do znaþné míry také þinností mimo sektor zdravotnictví. Zdravé mČsto podle WHO má disponovat tČmito vlastnosti: •
þisté a bezpeþné prostĜedí s vysokou kvalitou (vþetnČ kvality bydlení)
•
ekosystém, který je stabilní nyní a udržitelný i dlouhodobČ
•
silné komunitní vazby
•
vysoká míra úþasti na rozhodování a obþanská kontrola
•
vyhovČní základním potĜebám všech obþanĤ (potraviny, voda, pĜístĜeší, bezpeþnost práce, …)
•
rozmanitá a inovativní ekonomika
•
spojení s historií, s kulturním a biologickým dČdictvím obyvatel mČsta, s dalšími skupinami a jednotlivci
•
vysoká úroveĖ zdraví s nízkou mírou nemocnosti, …
3.2 Poslání Národní sítČ Zdravých mČst ýeské republiky Národní síĢ Zdravých mČst ýeské republiky byla založena v roce 1994, jako sdružení právnických osob dle § 20f a násl. obþanského zákoníku þ. 40/1964 Sb., v úplném znČní zákona þ. 47/1992 Sb. a v souþasné dobČ (stav k 1. 6. 2009) má 92 þlenĤ. [21] Oficiální logo NSZM je na obrázku 3.
22
Obrázek 3: Logo Národní sítČ zdravých mČst ýR. Zdroj: Národní síĢ Zdravých mČst ýR. Dostupný z WWW: .
Posláním NSZM ýR je podporovat kvalitu veĜejné správy na místní a regionální úrovni, zejména zavádČním projektu Zdravé mČsto a místní Agendy 21. Pro tento úþel zajišĢuje asociace pĜenos informací (databáze DataPlán a DobráPraxe) a poskytuje svým þlenĤm Ĝadu služeb (využívání know-how NSZM ýR – metodika ýeská brána 21, spolupráce s dalšími þleny a odbornými partnery). Snaha o „Zdravé mČsto“ je v neposlední ĜadČ také dobrou vizitkou pro návštČvníky a mezinárodní partnery mČsta. ýlenové NSZM smČĜují strategický rozvoj v souladu s požadavky EU: udržitelným rozvojem a aktivní úþastí veĜejnosti v diskuzích o problémech municipality. Postup k vizi Zdravého mČsta není pouze záležitostí vedení mČsta, zastupitelstva a úĜadu, ale jak je popsáno pozdČji, jde o spojení s místními partnery (napĜ.odborné instituce, neziskové organizace, hospodáĜský sektor, školy) a veĜejností. [23] Cílem Zdravých mČst je uvedení pojmu místní Agenda 21, tzn. podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni s aktivním zapojením veĜejnosti, i LEHAP - místní akþní plán zdraví a životního prostĜedí, do praxe a usiluje také o „good governance“. Laicky lze Ĝíci, že cílem NSZM je rozvíjet mČsta jako pĜíjemné a kvalitní místa pro život na základČ dohody s obyvateli a vybudování „zdravého patriotismu“, kdy lidé svou komunitu a krajinu považují za svĤj domov a také o nČj takto peþují. [23] Rozhodne-li se mČsto zapojit do NSZM ýR, vedou ho k tomu jistČ výhody þlenství prezentované samotnou asociací [20]: •
informace o finanþních zdrojích pro aktivity ve mČstČ – granty
•
síĢová spolupráce mezi þlenskými mČsty v rámci NSZM ýR
•
pomoc NSZM ýR a odborných partnerĤ pĜi zpracování strategie rozvoje mČsta
•
rychlejší pĜístup k informacím z ýR i zahraniþí (internetový systém, školení
pracovníkĤ úĜadĤ)
23
•
pĜímá vazba na nadnárodní autority - WHO OSN aj.
•
pĜíznivý image mČsta vĤþi zahraniþí a zahraniþní spolupráce.
ýlenství v asociaci s sebou samozĜejmČ nepĜináší jen výhody, ale také existují urþité podmínky þlenství, mezi které patĜí [21, 23]: •
schválení þlenství v NSZM zastupitelstvem municipality
•
schválení Deklarace Zdravého mČsta zastupitelstvem
•
municipality vyþlení osobu v rámci úĜadu, která bude v operativním kontaktu s NSZM
(tzv. koordinátor) – zde je nutno podotknout, že NSZM nehovoĜí o nákladech na tuto vyþlenČnou osobu, které bude muset municipalita pokrýt •
bude povČĜen politický zástupce municipality pro „Projekt Zdravé mČsto“ (vČtšinou
se jedná o zástupce vedení radnice, tzn. Starostu nebo místostarostu) •
poslední podmínku þlenství nelze najít na oficiálních webových stránkách NSZM,
ale uvádí ji ve svých prezentacích þlenové – jde o placení þlenských pĜíspČvkĤ, kdy výše pĜíspČvku je variabilní, je stanovena minimální a maximální sazba dle poþtu obyvatel, obecnČ je to 1,50 Kþ/obyvatele/rok.
3.3 Metodika Národní sítČ Zdravých mČst ýeské republiky [21] Nástrojem pro realizaci Projektu Zdravé mČsto a místních Agend 21 ve Zdravých mČstech ýR je Metodika NSZM ýR nazvaná New Gate (ýeská brána 21), pro þlenské municipality v plném znČní, dostupná na webových stránkách http://www.nszm.cz. Metodika vznikla a je rozvíjena NSZM ve spolupráci s Ĝadou odborných partnerĤ, napĜ. Univerzitou Karlovou a dalšími vysokými školami, resorty a dalšími þleny Rady vlády pro udržitelný rozvoj i s regionálními odbornými institucemi. New Gate mimo jiné získala titul „SvČtový projekt EXPO 2000“ a postup Zdravých mČst byl také inspirací pro tvorbu Kritérií MA21 v ýeské republice, o kterých již bylo psáno. Metodika je souborem navzájem propojených doporuþení, která jsou formulována na základČ zkušeností pokroþilých þlenĤ asociace. Jejím cílem je podat pomocí metodických a pracovních listĤ pĜesné návody pro postup k uplatĖování udržitelného rozvoje, podpory zdraví a kvality života na místní a regionální úrovni v ýR. Souþástmi úspČšného postupu podle Metodiky NSZM (dle obrázku 4) jsou:
24
Obrázek 4: Postup pĜi uplatĖování metodiky ýeská brána 21. Zdroj: Národní síĢ Zdravých mČst ýR. Dostupný z WWW: .
Souþástmi úspČšného postupu podle Metodiky NSZM (dle obrázku 4) jsou: 1. Komunitní základ – místní partnerství Komunitní základ je tvoĜen dobrou a pĜátelskou spoluprací mezi mČstem a partnery Projektu Zdravé mČsto, kterými mohou být instituce, nevládní organizace, školy, apod. i mezi tČmito partnery navzájem, jak naznaþuje schéma na obrázku 5. Komunitní spolupráce je považována za základní znak postupu každého Zdravého mČsta ýR. OsvČdþené formy místní spolupráce mezi radnicí a partnery jsou akce pro veĜejnost jako napĜ. komunitní kampanČ typu Den ZemČ, Den bez tabáku, Den bez aut/Evropský týden mobility, Dny zdraví nebo Dny bez úrazĤ. Jako motivace v rozvoji tČchto a podobných aktivit ve mČstČ slouží grantové systémy mČsta, provázané s Projektem Zdravé mČsto.
25
Obrázek 5: Schéma „Místního systému Projektu Zdravé mČsto, obec, region“. Zdroj: Národní síĢ Zdravých mČst ýR. Dostupný z WWW: .
2. Medializace a propagace Projektu Zdravé mČsto a MA21 3. Komunitní plánování Základem komunitního plánování podle metodiky je tzv. Plán zdraví a kvality života, mezioborový rozvojový plán, který sleduje Ĝadu oblastí s vlivem na zdraví a kvalitu života obyvatel. Plán je provázán do strategického plánu municipality. Plán zdraví je dokumentem, který vzniká „plánováním zespodu“ – na jeho pĜípravČ a realizaci pracují místní pracovní skupiny za úþasti odborníkĤ i zástupcĤ široké veĜejnosti. ZámČrem plánu je jednoduchý pĜehled cílĤ a k nim vedoucích aktivit, které obyvatelé pokládají za potĜebné. 4. Projekty (zásobník projektĤ) Jako databázové prostĜedí na webu, ve kterém lze pracovat s veškerou strategickou dokumentací je DataPlán NSZM (na adrese http://www.datapan.info). DataPlán má sloužit k tomu, aby mČsto dovedlo efektivnČ a pĜehlednČ Ĝídit procesy v rámci veĜejné správy a zefektivnit a zkvalitnit celkové Ĝízení a plánování na úrovni mČsta. DataPlán sleduje koncepþní a strategické dokumenty, díky tomu má mČsto pĜehledná porovnání své strategické dokumentace s jinými mČsty, kontroluje svoji projektovou kapacitu pro Ĝešení nejrĤznČjších problémĤ a zajišĢuje souvislost zámČrĤ a aktivit na místní úrovni s krajskými a do budoucna i národními dokumenty. 26
PĜehled pĜíkladĤ „DobráPraxe“ (na adrese http://www.dobrapraxe.cz) obsahuje inovativní a inspirativní projekty þi aktivity. UmožĖuje sdílet Ĝešení rĤzných problémĤ, se kterými se municipality setkávají v praxi, a zároveĖ je porovnávat metodou benchmarkingu. DataPlán umožĖuje sledování realizace jednotlivých projektĤ a opatĜení na základČ stanovených indikátorĤ a tak získání pĜehledu o tom, co se v dané municipalitČ dČje, kolik to stojí penČz a jaké výsledky aktivity pĜinášejí. Pro usnadnČní práce s databázovým prostĜedím Dataplán jsou oprávnČným k dispozici pracovní listy: •
Práce s informaþním systémem DataPlán NSZM
•
Vkládání a správa projektĤ prostĜednictvím informaþního systému DataPlán NSZM
•
Expertní indikátory (doprava / energetika / zdraví); Návod pro naplĖování DataPlánu
5. Strategické Ĝízení Strategický plán mČsta vzniká ve Zdravých mČstech vČtšinou soubČžnČ s Plánem zdraví a kvality života nebo je v návaznosti na nČj inovován. Snahou metodiky je, aby Strategický plán byl projednán s veĜejností a sledoval udržitelný rozvoj mČsta (tzn., aby odpovídal kvalitČ místní Agendy 21). 6. Systém podpory udržitelného rozvoje a zdraví Hodnoty udržitelný rozvoj, zdraví a kvalita života Zdravá mČsta, obce a regiony uvádČjí do praxe pomocí komunitních programĤ podpory zdraví, jež jsou uskuteþĖované ve spoleþenství mČsta, podniku, školy, mateĜské školy. K tČmto programĤm patĜí kromČ Projektu Zdravé mČsto i další programy (napĜ. Projekt Škola podporující zdraví, projekt Zdravé pracovištČ, projekt Nemocnice podporující zdraví þi projekt Bezpeþná komunita). 7. „Místní akce“ pro kvalitu života, zdraví a uplatĖování udržitelného rozvoje Pro místní akce k praktickému uplatnČní hodnot zdraví, udržitelný rozvoj a kvalita života v jednotlivých oblastech života municipalit pĜipravuje NSZM tzv. spoleþná témata – jsou to odborná témata doprava, energetika, udržitelná spotĜeba a výroba, aj. s konkrétním þasovým ohraniþením – vČtšinou na období jednoho kalendáĜního roku. Cílem tČchto témat je upozornit na významnost konkrétního tématu a realizovat co nejširší množství místních akcí s konkrétním dopadem zlepšování v daném tématu. DĤležitým aspektem postupu NSZM je dĤraz na prevenci – pĜedcházení negativním stavĤm do budoucna.
27
3.3.1 Metodické listy V metodických listech jsou rozpracované vybrané kroky projektu Zdravé mČsto a MA21, mČly by tedy být pro þleny NSZM pomĤckou pĜi realizaci konkrétních aktivit (napĜ. poĜádání kampaní). Tyto listy jsou umístČny v zabezpeþených webových prostorech, kde jsou pĜístupné za využití pĜístupových hesel. [24] Dále je proveden výþet metodických a pracovních listĤ, u vybraných i s krátkou charakteristikou a subjektivním hodnocením [24]: •
PĜíprava veĜejného projednání – Fórum Zdravých mČst – tento list obsahuje
podrobný postup, jak pĜipravit a realizovat akci veĜejného projednání komunitního plánu spolu s þasovým vymezením jednotlivých krokĤ. Postup je rozdČlen na þást pĜípravy akce (velmi podrobnČ zpracovaná þást, která obsahuje i námČty na dárky pro úþastníky akce, upozorĖuje na poskytnutí nápojĤ ve vratných obalech, zpracování zahajovací obrázkové prezentace atd.), þinnosti nutné uskuteþnit v den akce, režii samotné akce až po výstupy akce (zpracování tiskové zprávy a foto). V pĜílohách této þásti metodiky lze nalézt napĜ. fotografie s ukázkami doprovodných aktivit v rámci fóra, ukázky plakátĤ nebo anketních lístkĤ. Podle této metodiky dokáže veĜejné projednání pĜipravit asi každý. •
Práce s informacemi NSZM – toto je pĜedevším návod, jak se pĜihlásit
do e-mailových konferencí NSZM a komu rĤzné typy pĜíchozích zpráv pĜeposílat. Zde lze pochybovat o nutnosti této pomĤcky. •
Webové stránky projektu Zdravé mČsto a MA21
•
Medializace projektu Zdravé mČsto a MA21 – v tomto metodickém listu je popsaná
správná komunikace mezi novináĜi a radnicí Zdravého mČsta spolu s možnými odpovČćmi na þasto kladené otázky, závČr patĜí metodice, jak správnČ napsat tiskovou zprávu. Tento list obsahuje zajímavé triky pro komunikaci, užiteþné spíše pro zástupce menších resp. ménČ zkušených þlenĤ. •
PĜíprava Sekce NSZM
•
PĜíprava, prĤbČh a vyhodnocení kampanČ – pouze cca 2 stránková metodika
(pro porovnání – metodika „PĜíprava veĜejného projednání“ je detailnČ zpracována i s praktickými ukázkami na 18 stranách) informuje o termínech konání kampaní, velmi struþný popis pĜípravy kampanČ, dále informace o spolupráci s kanceláĜí NSZM v prĤbČhu pĜíprav kampanČ a v jejím prĤbČhu a dále popis, co by nemČlo chybČt na pozvánce
28
ke kampani. Tento metodický list je zklamáním, kampanČ dle publikovaných ZpravodajĤ NSZM vypadají jako hlavní aktivita þlenských mČst NSZM, proto by se oþekávalo v rámci metodiky podrobné rozpracování jednotlivých krokĤ pĜi plánování a realizaci jednotlivých kampaní, ne jen struþný výþet, jak je tomu v tomto pĜípadČ. •
Strategické a komunitní plánování – v tomto metodickém listu je popsána obecnČ
Metodika NSZM ýR – od komunitního základu až k místním akcím a pokraþuje pojednáním pĜímo o komunitním plánování a strategickém Ĝízení, v závČru jsou popsáni aktéĜi projektu Zdravé mČsto a MA21 uvnitĜ obce. Plánování je v tomto listu popsáno velmi struþnČ a na tomto základČ mČsto mĤže svĤj strategický plán sestavit asi jen velmi obtížnČ. •
Souhrn zodpovČdností koordinátora projektu Zdravé mČsto a MA21 – popsány
pĜímé a nepĜímé kompetence koordinátora. Metodika NSZM pro nČho doporuþuje minimálnČ 0,5 úvazku standardní pracovní doby a samostatnou kanceláĜ, což je ovšem pro úĜad jistČ finanþnČ nároþné a je škoda, že touto problematikou se metodika nezabývá. •
Klíþoví aktéĜi projektu Zdravé mČsto a MA21 – strategický tým – podrobnČ
rozebírá þinnost klíþových aktérĤ projektu Zdravé mČsto (pouze rozšiĜuje informace z metodického listu „Strategické a komunitní plánování“), novČ se zmiĖuje o expertním strategickém týmu, komisi a pracovních skupinách. •
Místní ukazatele
•
Dohoda o pĜistoupení k partnerství v rámci projektu Zdravé mČsto a MA21
– obsahuje vzor Dohody o pĜistoupení k partnerství - pouze dohoda, žádná metodika. •
Postup Zdravého mČsta v 1. roce þlenství v NSZM – na 5 stránkách metodického
listu se mají þlenové dozvČdČt první 3 kroky Zdravého mČsta/obce/regionu. Jedná se o schválení deklarace projektu Zdravé mČsto a MA21, vytvoĜení organizaþního zázemí a vytvoĜení roþního plánu zlepšování projektu Zdravé mČsto a MA21 – zde je doporuþeno realizovat alespoĖ jednu kampaĖ, nastartovat proces komunitního plánování, medializovat a propagovat tyto aktivity a registrovat se do Databáze MA21. •
Komise a pracovní skupiny projektu Zdravé mČsto a MA21
Metodické listy mají být „kuchaĜkou“, jak postupovat v zavádČní principĤ udržitelného rozvoje do života mČst, obcí a regionĤ. Po jejich prostudování a porovnáním s volnČ dostupnými publikacemi napĜ. od PhDr. Aleny Reitschmiedové je však jasné, že nepĜináší nic nového. Ba naopak, nČkteré z listĤ jsou velmi struþné, jiné metodiku ani neobsahují a žádný
29
z metodických listĤ se nevČnuje podrobnČji ani konstrukci indikátorĤ udržitelného rozvoje. PĜitom tato Metodika je hlavním produktem organizace NSZM ýR a také za nČ obce platí své poplatky za þlenství.
3.3.2 Vize Zdravých mČst [21] Metodika NSZM obsahuje také kromČ pĜedchozích doporuþení pro postup pĜi uplatĖování místní Agendy také vize Zdravého/udržitelného mČsta, které jsou uplatĖované zvláštČ ve strategických dokumentech. Jde o vize („pohledy“ na Zdravé mČsto): •
Udržitelné mČsto – tato vize by mČla být signálem, že se mČsto hodlá Ĝídit principy
udržitelného rozvoje jako jednou ze základních priorit ve všech oblastech, v systémových i regionálních návaznostech. •
MČsto pro dČti – je vytvoĜeno s vČdomím dĤležitosti, kterou mají dČti a mládež
pro spoleþenství. Pokud se podaĜí pĜeklenout generaþní (názorové a jiné) bariéry, budou se dnešní dČti v budoucnu aktivnČ podílet na rozvoji mČsta a kvalitního života v nČm. •
Zdravý život jako móda – má pĜispČt k vytváĜení a rozvoji podmínek pro zdravý styl
života obyvatel, který by mČl být jedním z hlavních rysĤ Zdravých mČst, dále pomoci preventivnímu pĜedcházení onemocnČní a kvalitČ zdravotní péþe. •
MČsto jako domov – je vizí pro zlepšení pozitivního pocitu þlovČka ve mČstČ tak,
aby se lidé vraceli do mČsta s pocitem, že se vrací domĤ. Souþástí je podpora pĜíznivého prostĜedí pro spolupráci a partnerství uvnitĜ komunity. •
MČsto informací a technologií – klade dĤraz na zavádČní nových technologií,
které pĜispívají ke kvalitČ života a jsou šetrné k životnímu prostĜedí. •
Prosperující mČsto – klade dĤraz na prosperující ekonomiku mČsta, spolupráci
s hospodáĜskými subjekty a zdraví obyvatel pĜi respektování principĤ udržitelného rozvoje a efektivnosti výrobních þinností. •
Naše mČsto stojí za to vidČt – vize má vyjadĜovat skuteþný stav Zdravých mČst,
která realizují metodiku NSZM, a budou mít co nabídnout a ukázat svým návštČvníkĤm.
3.4 Fluktuace þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýeské republiky Již bylo popsáno poslání i používaná metodika NSZM, proto se další kapitola bude vČnovat rozrĤstání þlenské základny NSZM.
30
Od založení organizace NSZM v roce 1994 uplynulo již 15 let, za tu dobu se þlenská základna rozrostla z pĤvodních 11 zakládajících mČst na 92 þlenských municipalit nyní. NSZM se na svém webu sama prezentuje takto: „NSZM má 92 þlenĤ, s regionálním vlivem na 1870 mČst a obcí, ve kterých žije 3,2 milionu obyvatel (32 % populace ýR)“. [21] Tuto skuteþnost, navyšování poþtu þlenĤ v prĤbČhu existence organizace, je nyní vhodná chvíle prozkoumat podrobnČji. PrvnČ se zanalyzuje vývoj poþtu samotných þlenĤ, bez ohledu na to, zda se jedná o obec, region nebo kraj, názornČ na grafu dole. Vývoj poþtu þlenĤ v Národní síti Zdravých mČst ýR
þlenové NSZM
19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
poþet þlenĤ
100 90 92 90 85 77 80 70 64 60 52 50 41 40 33 31 26 30 24 23 19 20 20 11 14 10 0 rok
Graf 1: Vývoj poþtu þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýR. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat z Výroþních zpráv NSZM).
Jak ukazuje graf 1, z 11 zakládajích mČst v roce 1994, se v roce 2002 úþastnilo valné hromady 33 þlenĤ. Tento nárĤst mĤžeme charakterizovat jako mírný. Zlom nastává rokem 2003, kdy poþet þlenĤ NSZM zaþíná strmČ rĤst, toto období konþí v roce 2008, kdy je rĤst menší. Nutno samozĜejmČ dodat, že þlenská základna dodnes roste a k 1. 6. 2009 má, jak již bylo vysloveno, 92 þlenĤ. Za 15 let existence se tato organizace tedy znaþnČ rozrostla. Graf 2, který je níže, se zamČĜuje na rozdíl v poþtu þlenĤ v daném roce oproti roku pĜedchozímu. K vývoji absolutního poþtu þlenĤ na pĜedcházejícím grafu pĜidává informaci o saldu poþtu þlenĤ za celou dobu fungování organizace NSZM.
31
Saldo poþtu þlenĤ NSZM v letech 1995 - 2008 14 12
11
12
13
10 8
8 6 4 2
3
3 1
5
5
4
2
-1
saldo poþtu þlenĤ
19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08
0
5
8
-2
Graf 2: Saldo poþtu þlenĤ NSZM ýR v letech 1995 - 2008. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat z Výroþních zpráv NSZM).
V prvních letech fungování organizace dosahuje rozdíl v poþtu þlenĤ oproti roku pĜedchozímu mírné pĜírĤstky, v roce 1999, oproti pĜedchozímu roku, poþet þlenĤ dokonce (pouze jednou za celou dobu existence organizace) klesl. PĜi podrobnČjším zamČĜení na rok 2003, ve kterém zaþíná velký rĤst þlenské základny organizace, se zjistí, že od tohoto roku je organizace otevĜena všem formám municipalit vþetnČ mikroregionĤ a krajĤ. Zda tato skuteþnost souvisí s nárĤstem poþtu þlenĤ od roku 2003, ukáže následující graf 3 s názvem Vývoj poþtu þlenĤ NSZM dle typu municipality.
32
Vývoj poþtu þlenĤ v Národní síti Zdravých mČst ýR dle municipality
100 90
2 2
80
20
poþet þlenĤ
70 60
2
50 1
40
3
30 31 33
20 10
14
55 56
3
21 22
67 63 66
44
kraje mikroregiony obce
37
24 23 26
19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
0
11
19 20
6
2 19 7
3
rok
Graf 3: Vývoj poþtu þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýR dle municipality. Zdroj: vlastní (zpracováno na základČ dat z Výroþních zpráv NSZM).
Bude-li se strmý nárĤst þlenĤ NSZM v letech 2003 – 2008 demonstrovat na roce 2006, který znamenal nejvČtší meziroþní pĜírĤstek þlenĤ v NSZM (a to 13 þlenĤ), nalezne se souvislost se vstupem mnoha mikroregionĤ do organizace. Z tohoto grafu pak vyplývá, že v daném roce 2006 je þlenem NSZM 19 mikroregionĤ, v pĜedchozím roce to bylo 7, z toho lze usoudit, že minimálnČ 12 nových þlenĤ v tomto roce jsou právČ mikroregiony. MČst mezi novými þleny je minimálnČ, takže za prudkým nárĤstem þlenĤ stojí otevĜení organizace i pro jiné municipality než jsou mČsta. Již bylo popsáno, jak se vyvíjel poþet þlenĤ NSZM, kdy zaþal strmý rĤst þlenĤ, a bylo také vysvČtleno, proþ k tomuto nárĤstu došlo. Následující graf 4 se zamČĜí na samotnou fluktuaci þlenĤ organizace. Protože již z grafu 2 je jasné, že organizaci nČkteĜí þlenové po þase opouští. Nejlépe je tato situace poznat na pĜíkladu roku 1999, kdy saldo poþtu þlenĤ NSZM oproti pĜedchozímu roku bylo -1.
33
Fluktuace þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýR 100 90
poþet þlenĤ
92
77
70
64
60 50
90
85
80
nových v NSZM
52
opustilo NSZM
40 30
17
20
13
12
10 0 2004
celkem þlenĤ v daném roce
8
0
5
5
2005
2006
2007
4 2008
3 1 2009
rok Graf 4: Fluktuace þlenĤ NSZM ýR v letech 2004-2009. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat z Výroþních zpráv NSZM).
Graf 4 analyzuje situaci v þlenství v NSZM od roku 2004 do poloviny roku 2009. Aþ poþet þlenĤ NSZM od doby založení organizace, s výjimkou roku 1999, neustále roste, dochází také k odchodu þlenĤ. V letech 2006 a 2007 opustilo organizace po 5 þlenech, v roce 2008 jeden þlen a letos již také jeden þlen. V tabulce, která se nachází v pĜíloze 1, z níž tento graf vychází, je možno dohledat, že ve všech 15 pĜípadech odejitých þlenĤ se jedná o obce (v tabulce vyznaþeny tuþnČ), nikoliv kraje nebo mikroregiony. Nejedná se jen o malá mČsta a vesnice, kde by se myšlenka místní agendy a udržitelného rozvoje neujala, z organizace NSZM vystoupila i krajská mČsta (která jistČ myšlenky místní agendy dobĜe chápou) Hradec Králové, ýeské BudČjovice a Zlín. Je zajímavé, že krajské mČsto Zlín NSZM opustil, ale Zlínský kraj je þlenem neustále.
3.5 Plán rozšiĜování þlenské základny Výroþní zpráva Národní sítČ zdravých mČst za rok 2004 vydala plán na rozšiĜování þlenské základny této organizace. Ukázala výhled na další rok 2005 a dále po pČti letech – na léta 2010 a 2015. Z dĤvodu blížícího se roku 2010 je zajímavé srovnání, jak výhled organizace vypadal a jaká situace v poþtu þlenĤ panuje dnes.
34
Graf 5: Plán rozšiĜování þlenské základny NSZM ýR. Zdroj: Národní síĢ Zdravých mČst ýR [online]. 1998 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .
Plán rozšiĜování þlenské základny NSZM z roku 2004 poþítal v následujícím roce 2005 s poþtem þlenĤ organizace 85, z nich 20 mČst mČlo mít více než 20 000 obyvatel a celkový poþet mČst a obcí zapojených do projektu mČl být 1 500. V roce 2010 bylo v plánu zapojit již 2 000 obcí, 25 mČst nad 20 000 obyvatel a þlenská základna již mČla þítat 225 þlenĤ. Porovná-li se tento plán se situací k 1. 6. 2009, je to znaþný nesoulad. K tomuto datu má NSZM 92 þlenĤ, z toho 67 obcí a 22 mikroregionĤ a v tČchto þlenských municipalitách žije na 2 mil. obyvatel. PĜehledné srovnání je v následující tabulce: Tabulka 1: Srovnání plánu NSZM se souþasnou situací. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat z Výroþních zpráv NSZM, webu NSZM a Oficiální evidence místních Agend 21).
Plán 2010 Situace k 1. 6. 2009 Celkový poþet þlenĤ
225
92
Poþet þlenských mČst a obcí
2 000
67
Poþet mČst nad 20 000 obyvatel
35
24
Poþet obyvatel v þlenských obcích a mikroregionech 3 500 000
2 000 000
35
Srovnání souþasné situace a plánu dává podnČt k zamyšlení, jak se situace s poþtem þlenĤ NSZM bude vyvíjet nadále. Plán na rok 2015 znamená ještČ vČtší nárĤst než na rok 2010, co se týká poþtu þlenĤ organizace. Proto následuje graf Trend vývoje poþtu þlenĤ v Národní síti zdravých mČst ýR. Trend vývoje poþtu þlenĤ v NSZM ýR 180 160
R2 = 0,9785
poþet þlenĤ
140
þlenové NSZM
120 100 80
64
60 40 14 19 20 11
20 24 23 26
41 31 33
77
85 90
92
Polynomický (þlenové NSZM)
52
14 20
12 20
10 20
08 20
06 20
04 20
02 20
00 20
19
98
96 19
19
94
0
rok Graf 6: Trend vývoje poþtu þlenĤ v NSZM ýR: Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat z Výroþních zpráv NSZM a dat dostupných na webu NSZM).
Z dat dostupných, od vzniku organizace NSZM ýR v roce 1994 do souþasnosti, o poþtech þlenĤ v jednotlivých letech, lze sestrojit trend vývoje poþtu þlenĤ organizace do budoucna. V grafu je zakreslena spojnice trendu – polynomická 3. stupnČ, jejíž hodnota spolehlivosti je R2=0,9785. Což znamená, že tato spojnice trendu má spolehlivost 98%. O tom, jak byl konstruován pĜedešlý graf, se ve Výroþní zprávČ, kde byl publikován, nelze nic dozvČdČt. Ale je to plán a v tomto grafu je statisticky zkonstruovaná spojnice trendu. Spojnice trendu v grafu Ĝeší pouze otázku poþtu þlenĤ NSZM, nezabývá se nyní poþtem obyvatel ani poþtem obcí s regionálním vlivem Zdravých mČst. Ukazuje, jak by se mČl nadále, s danou spolehlivostí, vyvíjet poþet þlenské základny organizace. V roce 2015 má poþet þlenĤ dosáhnout hodnoty 160, naproti tomu v plánu z roku 2004 mČlo být þlenem již 500 municipalit. Z tohoto zamyšlení vyplývá, že pĤvodní plán Zdravých mČst na rozšiĜování organizace, byl znaþnČ nadhodnocený. Projekt Zdravých mČst tedy neprobíhá v tak velkém rozsahu, jak bylo pĤvodnČ zamýšleno vedením organizace.
36
4. PODPORA MÍSTNÍ AGENDY 21 ZE STRANY NÁRODNÍ SÍTċ ZDRAVÝCH MċST ýESKÉ REPUBLIKY Posláním NSZM ýR je, jak již bylo uvedeno, podporovat kvalitu veĜejné správy na místní úrovni zavádČním projektu Zdravé mČsto a místní Agendy 21. Jak probíhá rozšiĜování þlenské základny sítČ Zdravých mČst vþetnČ informací o fluktuaci þlenĤ, bylo uvedeno v pĜedchozí kapitole. Tato þást práce se bude vČnovat podpoĜe místní Agendy 21 ze strany NSZM ýR. Tato organizace poskytuje svým þlenĤm jako nástroj, pro realizaci místních Agend 21 ve
Zdravých
mČstech,
Metodiku
NSZM
ýR
(ta
již
byla
podrobnČ
popsána).
Metodika definuje sedm krokĤ k cíli – k zajištČní podmínek pro kvalitu života a zdraví prostĜednictvím uplatĖování udržitelného rozvoje v praxi, tedy prostĜednictvím zavedení místní Agendy 21. Prvním krokem úspČšného postupu podle metodiky je komunitní spolupráce. Doporuþenou formou spolupráce mezi partnery a radnicí jsou akce pro veĜejnost – kampanČ. [19]
4.1 Komunitní kampanČ Mezi komunitní kampanČ, podporované celostátnČ NSZM ýR, patĜí Den ZemČ, Den bez tabáku, Dny bez úrazĤ, Den bez aut / Evropský týden mobility a zdraví. Tyto velké komunitní osvČtové akce ve mČstech jsou založené na spolupráci jednotlivých Zdravých mČst, obcí a regionĤ s místními partnery. Organizace NSZM ýR podporuje tyto akce formou metodické pomoci svým þlenĤm. Poskytuje jim k této pĜíležitosti metodický list PĜíprava, prĤbČh a vyhodnocení kampaní NSZM a E-formuláĜ pro kampanČ a doprovodné akce. [19] Následující grafy 7 a 8 ukazují absolutní a relativní poþet komunitních kampaní uspoĜádaných þlenskými municipalitami NSZM ýR v jednotlivých letech. V grafu 7 jsou vidČt absolutní hodnoty uskuteþnČných kampaní v souvislosti s poþtem þlenĤ NSZM ýR - absolutní poþty kampaní i þlenĤ stoupají, pĜesnČ tak, jak o tom ve svých propagaþních materiálech ostatní pĜesvČdþuje samotná organizace. Ale oproti tomu z grafu 8 je zĜejmé, že relativní poþet uskuteþnČných akcí v posledních letech klesá. V roce 2002 se napĜíklad do kampanČ Den ZemČ zapojilo témČĜ 60% þlenĤ NSZM, v roce 2008 to bylo již pouze kolem 40% þlenských municipalit. Zatímco právČ kampaĖ Den ZemČ lze považovat za oblíbenou, protože každoroþnČ se do ní zapojuje alespoĖ 40% þlenĤ, tak nejménČ poĜádaná je kampaĖ Dny bez úrazĤ – do ní se v loĖském roce nezapojilo ani 20% Zdravých mČst, obcí a regionĤ.
37
Komunitní kampanČ NSZM ýR 100
poþet kampaní
80 60 40 20 0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Den ZemČ
11
17
19
19
22
26
33
36
40
Den bez tabáku
8
11
15
15
20
19
21
18
13
Dny bez úrazĤ
1
3
11
14
14
13
20
15
15
Den bez aut
4
16
16
17
25
27
29
38
40
Dny zdraví
7
15
16
17
18
24
27
33
33
poþet þlenĤ NSZM
26
31
33
41
52
64
77
85
90
Graf 7: Komunitní kampanČ NSZM ýR. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat dostupných na webu NSZM).
Zapojení þlenĤ NSZM ýR do komunitních kampaní v letech 2000 - 2008 70% Den ZemČ
Zapojení do kampaní
60% 50%
Den bez tabáku
40%
Dny bez úrazĤ
30%
Den bez aut
20%
Dny zdraví
10% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Graf 8: Zapojení þlenĤ NSZM ýR do komunitních kampaní v letech 2000 - 2008. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat dostupných na webu NSZM).
38
Je zajímavé, že nejvíce þlenĤ NSZM se do kampaní zapojovalo v letech 2000 a 2001, od té doby procentuální úþast v kampaních klesá. V pĜíloze þ.2 je uvedeno, kteĜí þlenové organizace se v letech 2007 – 2008 úþastnili jednotlivých kampaní (sledovány jsou pouze municipality zaþlenČné v NSZM v obou sledovaných letech). Všech kampaní v uvedeném období se úþastnila mČsta Brno, Chrudim, Hodonín, LitomČĜice, Moravská TĜebová, TĜebíþ, Ústí nad Labem a Vsetín. Naproti tomu se 31 jiných þlenĤ v daném období nezapojilo do žádné kampanČ a 7 dalších þlenĤ realizovalo pouze jednu kampaĖ. Z þlenĤ do kampaní absolutnČ nezapojených jich je více než polovina (18 þlenĤ) mikroregionem, to je nejspíš také jedním z dĤvodĤ, proþ od roku 2003 relativní úþast v kampaních klesá. Data do tohoto prĤzkumu byla použita z pĜehledu komunitních kampaní na webu NSZM. Ale je nutné upozornit na skuteþnost, že se neshodují s daty o úþasti municipalit v kampaních, která jsou umístČna na tomtéž webu v pĜehledu þlenĤ u každého þlena zvlášĢ. Tato neshoda je patrná napĜ.u mČst KromČĜíž, Moravská TĜebová, Orlová, PelhĜimov, ěíþany nebo Ústí nad Labem v kampaních z roku 2007, kdy každá stránka oficiálního webu NSZM ýR hovoĜí jinak a není tak jasné, jakých kampaní se dané mČsto skuteþnČ úþastnilo. Je dĤležité Ĝíci, že komunitní kampanČ realizují i obce a mikroregiony, které nejsou þleny Zdravých mČst a nevyužívají tedy ani know-how
této organizace – Metodiku NSZM.
Mezi takové municipality patĜí napĜíklad mČsto Hradec Králové, aplikující místní Agendu 21 již Ĝadu let. Proto se autorka práce rozhodla navštívit stejné akce pro veĜejnost (Den ZemČ a Dny bez úrazĤ) ve Zdravém mČstČ Chrudim a v neþlenském mČstČ Hradec Králové. Informace o tom, zda vĤbec dokáže mČsto bez „aktivní pomoci“ organizace NSZM zrealizovat kvalitní kampaĖ, podají následující kapitoly.
4.1.1 Den ZemČ Tradice mezinárodního svátku životního prostĜedí sahá do roku 1970, kdy americký senátor Gaylord Nelson, za podpory dalších politikĤ, inicioval kampaĖ na podporu obnovitelných zdrojĤ, recyklace materiálĤ a omezení škodlivin v ovzduší. Cílem bylo podpoĜit veĜejný zájem o problematiku životního prostĜedí a zapojit toto téma do politické diskuze. Historicky první Den ZemČ probČhl 22. dubna 1970 za podpory amerických studentĤ, k jejich tradici se postupnČ pĜidaly další státy, v roce 1990 byly uspoĜádány akce ke Dni ZemČ na 3600 místech svČta s úþastí témČĜ 200 miliónĤ lidí, což uþinilo z tČchto oslav nejvČtší veĜejností organizovanou aktivitu v historii. [25] 39
Hlavním
tématem
kampanČ
Den
ZemČ
je
tedy
ochrana
životního
prostĜedí.
KampaĖ poukazuje na alternativy, které spoþívají v šetrnČjším pĜístupu k životnímu prostĜedí v oblasti recyklace odpadĤ, využívání obnovitelných zdrojĤ energie nebo snížení emisí škodlivin v ovzduší. PĜi oslavách Dne ZemČ dochází k propojení globálních témat (ochrana klimatu) s tématy lokálními (napĜ. sázení stromĤ, sbČr starého papíru). [26] Oslavy Dne ZemČ v roce 2009 byly doprovázeny spouštČním dotaþního programu MŽP s názvem „Zelená úsporám“, proto na žádné akci Dne ZemČ 2009 nechybČl propagaþní stánek, podávající informace o tomto programu.
„Zelená úsporám“ má za cíl finanþnČ
podporovat zateplování bytových a rodinných domĤ, instalaci kotlĤ využívajících obnovitelné zdroje energie nebo výstavbu energeticky pasivních domĤ.
4.1.1.1 Den ZemČ 2009 v Chrudimi Ve zdravém mČstČ Chrudim se letošní kampaĖ NSZM ýR Den ZemČ konala v pĜedstihu již 21. dubna na ResselovČ námČstí. Pozvánka, resp. plakát na tuto akci je souþástí pĜílohy þ. 3. NámČstí bylo v tento den zaplnČné cca 30 stánky nabízejícími rozmanité výrobky a služby – stánky s cukrovou vatou, opeþenými klobásami a blikajícími hraþkami však pĜipomínaly spíše pouĢ než ekologicky zamČĜenou akci. Také se zde ale hojnČ prodávaly bioprodukty, výrobky se znaþkou Fair Trade2, ekologické þistící a prací prostĜedky, chrudimský Mama klub prezentoval moderní látkové a ekologické plenky. K vidČní byly dále dílny tradiþních lidových Ĝemesel. Tento jarmark byl doplnČn stanovišti Ekocentra Paleta, ýeského svazu ochráncĤ pĜírody a hnutí Greenpeace (obrázek 6), ti zde již prezentovaly ochranu životního prostĜedí. SamozĜejmČ nechybČl program „Zelená úsporám“, dále prezentace elektromobilĤ þi energeticky pasivních domĤ.
2
Fair Trade se dá do þeštiny volnČ pĜeložit jako spravedlivý obchod, který garantuje zemČdČlcĤm výkupní cenu, která pokrývá nejen výrobní náklady, ale nese i pĜimČĜený zisk. Cílem konceptu Fair Trade je zajistit dĤstojný život lidem TĜetího svČta a dát jejich dČtem možnost zvolit si budoucnost poskytnutím alespoĖ základního vzdČlání. [27]
40
Obrázek 6: Den ZemČ 2009 v Chrudimi. Zdroj: vlastní.
ParalelnČ se „stánkovými akcemi“ probíhal na námČstí pódiový program, ve kterém se pĜedstavili žáci ze Základní školy J. Malíka se svým projektem Zelená Chrudim (jejich prezentace probíhala v anglickém jazyce), dále zde probČhlo divadelní vystoupení pro dČti na téma tĜídČní odpadĤ a hudební vystoupení. Celý
týden
v tomto
mČstČ probíhaly také zajímavé akce ýeského svazu ochráncĤ pĜírody a je škoda, že nepatĜily do hlavního programu oslav.
V nČm
dominovalo pĜedevším skládání obrázku loga Zdravého Chrudim,
mČsta které
je
vyfoceno na obrázku vpravo.
Obrázek 7: Skládání loga Zdravého mČsta Chrudim. Zdroj vlastní.
Tato kampaĖ byla jistČ organizaþnČ nároþná, zúþastnily se jí desítky rĤzných úþinkujících a prodejcĤ a i dČtí tu v dopoledních hodinách nebylo málo. Pro zjištČní úþinnosti kampanČ, zda v lidech zanechala pouþení þi alespoĖ vzpomínku, byla uskuteþnČna malá anketa
41
mezi stovkou místních obyvatel rĤzného pohlaví a vČku v místČ konání kampanČ týden po její realizaci. Grafický výsledek ukazuje graf 9.
Víte, jaká akce se na tomto místČ konala 21.dubna 2009? Den ZemČ 15%
neví 85%
Graf 9: Výsledek ankety ke kampani Den ZemČ v Chrudimi. Zdroj: vlastní.
Z grafu lze vyþíst, že pouze 15 ze 100 oslovených obþanĤ ví, že se na hlavním námČstí jejich mČsta konala kampaĖ Den ZemČ. ýást respondentĤ, kteĜí nevČdČli jméno kampanČ, pĜiznala, že si všimli stánkĤ na námČstí, akci popisovali jako jarmark, ale netušili, že se jedná o „nČco odborného“. Objevili se také názory, že kampaĖ nemČla mediální podporu, obþané o ní nevČdČli, nevšimli si nikde vyvČšených plakátĤ. SouþasnČ s otázkou o kampani byli obþané žádáni, aby upĜímnČ odpovČdČli na otázku, zda vČdí, že jejich mČsto je þlenem Národní sítČ Zdravých mČst. Výsledek je vidČt na výseþovém grafu 10.
Víte, že mČsto Chrudim je þlenem organizace Národní síĢ Zdravých mČst? ne 49% ano 51%
Graf 10: Výsledky ankety o þlenství Chrudimi v NSZM. Zdroj: vlastní.
Z výsledkĤ ankety mezi obþany mČsta Chrudim vyplývá, že polovina respondentĤ o þlenství Chrudimi v NSZM ýR ví, druhá polovina neví, nČkteĜí vĤbec o existenci organizace netuší, jiní uvádČli, že se o þlenství þasto píše v místním radniþním zpravodaji (kdo ho neþte o NSZM zĜejmČ vĤbec neví). 42
4.1.1.2 Den ZemČ 2009 v Hradci Králové Ve stĜedu 22. dubna 2009 probČhl Den ZemČ v Hradci Králové na Kavþím plácku a v jeho okolí, poĜadatelem bylo StĜedisko ekologické výchovy a etiky Rýchory (SEVER). Pozvánka na tuto akci je souþástí pĜílohy þ. 4. Na návštČvníky zde þekal bohatý program zamČĜený na zdravý životní styl. Oproti stejné kampani v Chrudimi pĤsobila tato akce komornČji, chybČly zde prodejní stánky i pódiová vystoupení, ale o to víc vyniklo jeho odborné zamČĜení. Spoleþnou, na obou akcích, byla propagace projektu „Zelená úsporám“. PĜímo na Kavþím plácku probíhala výroba talíĜe zdraví, dČti mČly za úkol si na papírový tácek nakreslit zdraví se vším, co k nČmu patĜí. Fotografie tvoĜících dČtí je obrázku dole.
Obrázek 8: Výroba talíĜe zdraví, Den ZemČ Hradec Králové. Zdroj vlastní.
Dále zde bylo možné zdarma v RokytovČ výstavní síni navštívit výstavu s názvem „Zdravý životní styl“. Souþástí expozice byly soutČžní práce dČtí, mládeže i dospČlých na téma „Jak žiji zdravČ“, vyhlášení vítČzĤ této soutČže probČhlo také v tento den. Dále výstava pĜedstavovala zdravý životní styl þlovČka a vše, co s tím souvisí – popisovala napĜíklad ekologické zemČdČlství, spravedlivý obchod Fair Trade, šetrnČ obhospodaĜované lesy, ekologicky šetrné výrobky, biobavlnu a další, ale mČla také preventivní charakter v podobČ výstavního panelu o drogách a jejich rozdČlení.
43
Souþástí akce Den ZemČ byla také nauþná stezka zdraví Žižkovými sady. Zde byly pĜipraveny rĤzné aktivity a výroby spojené se zdravým životním stylem: sportovní aktivity – skákání panáka, skoky pĜes švihadlo, dále problematika pití a kolobČhu vody v pĜírodČ, jídelní režim atd.; dále s poznáváním
živoþichĤ
a
rostlin
nebo
pojmenovávání
rostlin: úkol
rozdČlit ovoce a zeleninu podle toho, kde roste, zda na poli þi na stromČ Obrázek 9: Nauþná stezka zdraví, Den ZemČ Hradec Králové. Zdroj: vlastní.
(obrázek vlevo).
Po probČhnutí této akce byla v Žižkových sadech provedena obdobná anketa jako ve Zdravém mČstČ Chrudim mezi stovkou náhodnČ vybraných obþanĤ. Za cíl bylo zjistit, zda si lidé po týdnu vybaví, co se na místČ, kde se právČ nachází, konalo za akci.
Víte, jaká akce se na tomto místČ konala 22.dubna 2009?
Den ZemČ 7%
neví 93%
Graf 11: Výsledky ankety k akci Den ZemČ v Hradci Králové. Zdroj: vlastní.
Výsledek výseþového grafu je jasný - pouze 7 ze 100 dotázaných osob bezprostĜednČ odpovČdČlo na anketní otázku odpovČdí o konání Dnu ZemČ. Dalších 10 respondentĤ pĜiznalo, že si všimli her pro dČti, ale dále se o zámČru akce nezajímali. ýást dotazovaných si obdobnČ jako v Chrudimi stČžovala na nedostateþnou publicitu akce, nezahlédli plakáty, pro pĜíštČ navrhovali letáky do schránek s pozvánkou, medializaci akce v místních rádiích apod. (to však mĤže být z finanþních dĤvodĤ problematické).
44
Protože tato akce byla zamČĜená pĜedevším na dČti a mládež, ale ti nepatĜily mezi úþinkující (jako v Chrudimi), byla provedena anketa mezi stovkou žákĤ rĤzných tĜíd Základní školy Josefa Goþára v Hradci Králové.
Byl/a jsi na akci den ZemČ 22.dubna v Žižkových sadech?
neúþast 53%
úþast na akci 47%
Graf 12: Výsledky ankety k akci den ZemČ mezi žáky ZŠ J.Goþára v Hradci Králové. Zdroj: vlastní.
Z grafu 12 je vidČt vČtší obliba akce mezi žáky základních škol v porovnání s náhodnČ vybraným vzorkem obyvatelstva procházejícím na místČ konání akce. PĜibližnČ polovina z dotázaných dČtí se této akce zúþastnila. Další otázka pro dČti byla, zda vČdí, proþ se Den ZemČ oslavuje – 38% dotázaných žákĤ mluvilo o ochranČ pĜírody (zvláštČ ty vČtší, které se ale akce neúþastnily), zbytek nevČdČl nebo odpovídal takové perliþky (mladší žáci) jako oslava narozenin ZemČ nebo Den osvobození. Nyní nutno podotknout, že popsaná oslava Dne ZemČ nebyla jediná, která v Hradci Králové probČhla. Již 19. dubna 2009 poĜádala Agentura ochrany pĜírody a krajiny ýR s Muzeem východních ýech Den ZemČ v pĜírodní památce Na PlachtČ, kde se likvidovaly náletové dĜeviny, hloubila jezírka a samozĜejmČ poznávala pĜíroda. Na Den ZemČ 22. dubna pĜipravilo program i samotné muzeum – uskuteþnila se prohlídka výstavy KĜemen a jeho rodina s odborným výkladem a dále byla pĜipravena výstava živých pĜírodnin „Jarní pĜírodou našeho okolí“.
4.1.1.3 Porovnání akcí Mají-li se obČ oslavy Dne ZemČ porovnat, je nutné Ĝíci, že byly zcela odlišné. Chrudim uspoĜádala kampaĖ NSZM uprostĜed námČstí, takže byla velmi dobĜe vidČt, zúþastnilo se jí množství prodejcĤ, ale asi proto chvílemi pĜipomínala jarmark, u kterého nikdo na první pohled nepozná, zda je adventní þi ke Dni ZemČ. Naproti tomu Hradec Králové mČl svĤj den ZemČ uprostĜed parku, v pĜírodČ, trochu skryt pĜed zraky kolemjdoucích. Nic se neprodávalo
45
ani nehrálo divadlo, ale zúþastnČné dČti, pro které byla akce uspoĜádána, se zde pobavily a pouþily zároveĖ.
4.1.2 Den bez tabáku KampaĖ Den bez tabáku pĜipadá každoroþnČ na 31. kvČtna a je nejvČtší celosvČtovou preventivní akcí kouĜení, která je protipólem masivních
tabákových
reklam.
KampaĖ nabízí aktivity v oblasti prevence kouĜení, protože prevence je
nejúþinnČjším
prostĜedkem
k omezení poþtu obyvatel závislých na konzumaci tabákových výrobkĤ a na následky nemocí zpĤsobených kouĜením
umírá
podle
Obrázek 10: Upoutávka na kampaĖ Den bez tabáku. Zdroj: Zpravodaj: Zdravá mČsta, obce a regiony ýR. Dostupný z WWW: .
statistik
WHO každý druhý uživatel tabáku.
Obyvatelé Zdravých mČst mají každoroþnČ možnost zúþastnit se pĜednášek a besed o škodlivosti kouĜení nebo podniknout „Cestu za þistým vzduchem“ (napĜ. mČsto Chrudim poĜádá pro své obyvatele výstup na SnČžku). Program akcí se také zamČĜuje na dČti, které jsou z hlediska kuĜáctví nejohroženČjší skupinou, a dospČlým kuĜákĤm nabízí Ĝadu zpĤsobĤ, jak se zbavit závislosti na tabáku. [28]
4.1.3 Dny bez úrazĤ Úrazy
zaujímají
pĜední
místa
ve
statistikách
pĜíþin
úmrtí
na
celém
svČtČ.
PĜitom preventivními aktivitami lze výraznČ snížit poþty i následky úrazĤ, zejména tČch dČtských. Ve vyspČlých státech tvoĜí úrazy pĜíþinu více než 40 % úmrtí dČtí do 14 let, z þehož 41 % pĜipadá na dopravní nehody, proto se na tuto oblast nejvíce zamČĜují dopravnČ preventivní a výchovné akce. Letní prázdniny jsou z hlediska dČtských úrazĤ rizikovým obdobím, proto jsou dČti v pĜedprázdninovém období bČhem kampanČ Národní dny bez úrazĤ, která probíhá každý rok v þervnu, instruovány, jak úrazĤm pĜedcházet, i jak poskytnout první pomoc v pĜípadČ zranČní. [29]
46
KampaĖ Dny bez úrazĤ využívá pro úþinnou prevenci dČtských úrazĤ a osvČtu v této oblasti programy „Na kolo jen s pĜilbou, „Vidíš mČ“ nebo „Bezpeþná cesta do školy“. PĜípravu a realizaci této kampanČ v roce 2009 podporoval Státní zdravotní ústav a jeho regionální pracovištČ. ýlenové NSZM se zapojovali také do projektu Všeobecné zdravotní pojišĢovny (VZP) s názvem „Úraz není náhoda“, který odstartoval na podzim roku 2008 a navazuje na dlouholetý projekt „DČtství bez úrazĤ“. [30]
4.1.3.1 Dny bez úrazĤ 2009 v Chrudimi První polovina þervna patĜila v Chrudimi kampani Dny bez úrazĤ - probíhala zde akce „Na kolo jen s pĜilbou“, pĜi které strážníci mČstské policie kontrolují používání cyklistických pĜileb u dČtí. V roce 2008 byla tato akce spojená i s akcí „Vidíš mČ?“ zamČĜenou na používání reflexních prvkĤ. Dalšími menšími programy pro dČti byl výlet na kole a seznámení se se zásadami první pomoci. V dobČ trvání této kampanČ probČhlo rovnČž krajské kolo soutČže hlídek mladých zdravotníkĤ první pomoci. Hlavní program kampanČ (pozvánka v pĜíloze þ. 5) byl uskuteþnČn 9. þervna na ResslovČ námČstí. V úvodu programu byly vypuštČny nafouknuté balonky za všechny dČti, které utrpČly úraz, a pak již mohli návštČvníci procházet jednotlivá stanovištČ. Strážníci mČstské policie se i zde zamČĜili na používání cyklistické pĜilby a reflexních materiálĤ, znalost dopravních znaþek a silniþních pĜedpisĤ a na vybavení kola. U ýeského þerveného kĜíže si dobrovolníci vyzkoušeli základy první pomoci (obr. 11) nebo ošetĜení drobných poranČní. Od dobrovolných hasiþĤ bylo možno získat znalosti z oblasti prevence úrazĤ pĜi požárech.
Obrázek 11: Den bez úrazĤ 2009, Chrudim. Zdroj: vlastní.
47
Díky programu VZP „Úraz není náhoda“ mČli dospČlí návštČvníci kampanČ možnost navštívit pojízdnou obĜí kuchyĖ a zažít nebezpeþí domácnosti oþima dČtí.
4.1.3.2 Hradec Králové – bezpeþné mČsto 2009 Již tĜetí roþník této akce (pozvánka na druhý roþník je souþástí pĜílohy þ. 6) poĜádala, 28. kvČtna 2009 v Šimkových v Hradci Králové, mČstská policie ve spolupráci s Magistrátem mČsta a dalšími subjekty. Pro dČti z mateĜských a základních škol z Hradce Králové a okolí byl pĜipraven zábavný program plný ukázek, soutČží a her. Akce se zúþastnily všechny složky Integrovaného záchranného systému, které si pro dČti pĜipravily ukázky své þinnosti - výcvik policejních psĤ, nácvik sebeobrany a první pomoci. DČti mohly prozkoumat i hasiþské a policejní vozy nebo získat informace o služebním motocyklu Policie ýeské republiky. Dále mohli úþastníci akce navštívit stanovištČ BESIP teamu, ten oslovoval lidi bez rozdílu vČku, kteĜí se úþastní silniþního provozu. Prezentace BESIPu byla rĤznorodá – nejvíce návštČvníky upoutal simulátor nárazu, díky nČmu se každý mohl pĜesvČdþit, jak dĤležité je dodržování rychlostních limitĤ a používání bezpeþnostních pásĤ, dále zaujal napĜ. poþítaþový program pro výuku jízdy autem a na motocyklu. NeménČ významné byly ukázky správné výbavy jízdního kola, dČti potČšila a pouþila také soutČž na mobilním dČtském dopravním hĜišti (obrázek 12). Souþástí akce byly samozĜejmČ i další atrakce pro dČti.
Obrázek 12: Akce Hradec Králové - bezpeþné mČsto 2009. Zdroj: DĤm dČtí a mládeže SmiĜice: DČtský den s mČstskou policií. Dostupný z WWW: .
48
Den pĜed touto akcí, dne 27. kvČtna 2009, byla v Hradci Králové v Žižkových sadech k vidČní, podobnČ jako v Chrudimi, obĜí kuchyĖ v rámci programu VZP. I v tomto mČstČ si tedy velcí mohli vyzkoušet život malých v domácnosti.
4.1.3.3 Porovnání akcí Akce „Dny bez úrazĤ“ v Chrudimi i „Hradec Králové – bezpeþné mČsto“ mají i pĜes rozdílný název velmi podobný charakter. V obou mČstech se návštČvníci mohli nauþit zásady první pomoci, prohlédnout hasiþské vozy a patrnČ nejvČtší dĤraz byl na obou akcích uþinČn na bezpeþnou dopravu – v Chrudimi se strážníci mČstské policie zamČĜili na používání cyklistické pĜilby a reflexních prvkĤ a v Hradci Králové, kde pĤsobil BESIP team, bylo možné projet se na kole i po dopravním hĜišti. ObČ mČsta byla také zastávkou Všeobecné zdravotní pojišĢovny v rámci programu „Úraz není náhoda“.
4.1.4 Den bez aut [34] KampaĖ Evropský týden mobility (ETM) a Evropský den bez aut koordinuje v rámci ýeské republiky Ministerstvo životního prostĜedí (MŽP) ve spolupráci s Evropskou komisí. Do této kampanČ se mohou zapojit všechna mČsta (þlenství v NSZM není nutné, metodickou pĜíruþku k akci vydává MŽP). Podmínkou je, aby mČsto schválilo Chartu (dokument deklarativního charakteru, ve kterém jsou stanovena pravidla a rámec akce) a aby ustanovilo místního koordinátora. MČsto by také mČlo pĜijmout minimálnČ jedno trvalé opatĜení (tzn. bČhem roku uskuteþnit alespoĖ jeden projekt na zklidnČní dopravy ve mČstČ, na pĜerozdČlení dopravního prostoru þi na zvýšení bezpeþnosti chodcĤ pĜi pohybu ve mČstČ). V rámci ETM se ve mČstech nabízejí obþanĤm rĤzné akce, zamČĜené na udržitelné formy dopravy a dopravní výchovu (pČší a cyklistické výlety, akce pro rodiþe s dČtmi, pro seniory, pro obþany s hendikepem, výlety historickou tramvají, semináĜe, akce na dČtském dopravním hĜišti apod.). Dne 22. záĜí (Evropský den bez aut) by mČla být þást mČsta uzavĜena automobilové dopravČ a tento den se poĜádají akce, zamČĜené podle tématu ETM. V roce 2009 se ETM stává jednou z klíþových osvČtových kampaní v celosvČtové kampani proti
Obrázek 13: Logo ke kampani Evropský den bez aut. Zdroj: Ministerstvo životního prostĜedí ýR: Evropský den bez aut 2009. Dostupný z WWW: .
49
klimatickým zmČnám, vzhledem k tomuto propojení bude letošním tématem ETM heslo “Naše mČsto – naše klima!“. MČsta mohou zlepšit kvalitu ovzduší, zajistit bezpeþnou a spolehlivou hromadnou dopravu apod.). MČsta by mČla klást dĤraz pĜedevším na trvalá opatĜení, zamČĜená na ochranu klimatu.
4.1.5 Dny zdraví KampaĖ Dny zdraví probíhá ve Zdravých mČstech na podzim v termínu 4. - 17. Ĝíjna. Hlavním cílem kampanČ je zajímavou formou informovat obþany o tom, jak správnČ peþovat o své zdraví, jak je možné pĜedcházet zdravotním potížím, civilizaþním chorobám, o léþbČ závislostí a zároveĖ nabídnout aktivity, které mohou dlouhodobČ pĜispívat k fyzické i duševní pohodČ. Tradiþními souþástmi kampanČ jsou sportovní akce, ochutnávky zdravých potravin, besedy na téma zdraví nebo výstavy s touto tématikou. [21]
4. 2 Medializace a propagace Projektu Zdravé mČsto a MA21 Druhým krokem postupu podle metodiky NSZM ýR, ýeská brána 21, je informovanost k místní AgendČ 21 a projektu Zdravé mČsto. Informování veĜejnosti o této problematice je doporuþeno prostĜednictvím medií – zde se jedná pĜedevším o Zpravodaj NSZM ýR a dále pomocí webové propagace jednotlivých þlenĤ organizace.
4.2.1 Webové stránky Zdravých mČst Organizace NSZM ýR v rámci své metodiky doporuþuje þlenĤm mít kvalitní webové stránky. Vhodné jsou pro dobrou informovanost a komunikaci mezi úĜadem, veĜejností, partnery, ale i v komunikaci s médii. Proto NSZM vytvoĜila na toto téma samostatný pracovní list „Webové stránky projektu Zdravé mČsto a MA21“, kde lze nalézt seznam doporuþených odkazĤ, které by nemČly chybČt na webu jednotlivých Zdravých mČst. Je to logický seznam, které informace by mČl obþan vČdČt v souvislosti se zapojením mČsta do NSZM. Po jeho pĜeþtení možná mnozí zjistí, že by ani nebylo nutné vČnovat mu samostatný list v rámci metodiky. Co je tedy podle metodiky doporuþené dávat na web (a to jako odkazy na další strany webu Zdravého mČsta)? Za prvé je to pĜehledný vstupní odkaz na webové stránky Zdravého mČsta z hlavní stránky municipality, nejlépe využít logo, které je zĜetelnČjší než textový odkaz. Dále je doporuþeno na web umístit logo Zdravého mČsta, které by mČla mít vytvoĜené každá zdravá municipalita, kontakty na koordinátora, politika a také komisi Zdravého mČsta,
50
deklaraci projektu Zdravé mČsto, plán (strategický, pĜíp. plán zdraví a kvality života), aktuální i již zrealizované komunitní kampanČ, další aktivity, informace o partnerech Zdravého mČsta, webové odkazy, ale také by bylo vhodné dle metodiky spravovat archiv mediálních zpráv o Zdravém mČstČ. [24] Z prĤzkumu uþinČného na webových stránkách jednotlivých þlenĤ NSZM, konkrétnČ na webech þlenských mČst a obcí (k 1. 6. 2009), byl zpracován, na podkladu tabulky umístČné v pĜíloze þ. 7, graf 13. Graf pĜibližuje plnČní doporuþení NSZM ohlednČ webových stránek ze strany þlenských obcí. Jako další prvek (ne pĜímo doporuþený NSZM) byla sledována informace o MA21 – požadováno v rámci prĤzkumu bylo alespoĖ v pár Ĝádcích vysvČtlení, co tato zkratka znamená. Naproti tomu byla v prĤzkumu vynechána ze sledování doporuþená položka „Další aktivity“. Sledování v rámci prĤzkumu bylo benevolentní – za pĜehledný vstupní odkaz byl považován i pĜehledný textový vstupní odkaz, kontakt staþil alespoĖ na jednu z osob spolupracujících v obci s NSZM a informace byly vyhledávány v rámci celého webu Zdravého mČsta – jednotlivá doporuþení uvedená jako odkazy na další stranu mČla opravdu jen málokterá obec. A všechna doporuþení NSZM jako odkazy na svém webu nemá v tuto chvíli žádná obec. Z následujícího grafu lze vyþíst procentní zastoupení jednotlivých doporuþených informací na webech Zdravých mČst a obcí. NejdĤležitČjší je samotný vstup na stránky vČnované NSZM a MA21 – požadavek na pĜehlednost je oprávnČný (a neplnČný), neboĢ pĜibližnČ jen polovina obcí tuto skuteþnost splĖuje. Mnohdy je nutné se velmi složitČ „proklikat“, aby se obþan dozvČdČl informace k tomuto tématu, což je jistČ škoda, nejen pro obþana, ale i pro obec, která za své þlenství v NSZM platí roþní poplatky a navenek své þlenství „zatajuje“.
51
72% 57%
52%
52%
45% 36%
45%
36% 24% 21%
pĜ eh le dn ý
A2 1
12%
M
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
vs tu p lo go Z ko M nt a de kty kla st ra ra te c gi ck e ý pl k a án m ap nČ m éd ia pa rtn eĜ i hi st or ie od ka zy
realizace
Webové stránky Zdravých mČst
doporuþení
Graf 13: Webové stránky Zdravých mČst. Zdroj: vlastní.
NejþastČji (ze 72%) obce na svých stránkách poskytují k nahlédnutí strategický plán obce nebo alespoĖ základní informace o prĤbČhu zpracování, o vizích a strategiích. PĜekvapením by mohla být skuteþnost, jak málo jsou prezentovány informace o realizovaných kampaních, jen 57% obcí je na webu propaguje. Ale propojí-li se tato informace se skuteþným zapojením þlenĤ NSZM ýR do komunitních kampaní (graf 8), je možné, že pouze kolem poloviny obcí se pravidelnČ do kampaní zapojuje. Doporuþení umístit na web logo Zdravého mČsta, kontakty, deklaraci i dĤležité odkazy plní pĜibližnČ polovina obcí z NSZM. S úspČchem se naopak vĤbec nesetkalo doporuþení umisĢovat na web tiskové a mediální zprávy o Zdravém mČstČ (o tom informuje pouze 12% obcí) a oblíbené také nejsou informace o partnerech (jak externích, tak interních) a popis historie projektu Zdravé mČsto v dané obci. Protože NSZM ýR ve svých prezentaþních materiálech tvrdí, že ve Zdravých mČstech, obcích a regionech lze najít praktickou ukázku toho, co v praxi znamená pojem místní Agenda 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni s aktivním zapojením veĜejnosti), byla mimo pĜedchozích doporuþení na webech sledována také pĜítomnost teoretických informací o MA21. Tuto informaci alespoĖ ve struþnosti poskytuje 45% webových stránek Zdravých obcí. Co znamená MA21 v praxi v NSZM by mČly ukazovat napĜíklad také komunitní kampanČ, o kterých byla celá pĜedchozí kapitola. ZávČrem této kapitoly struþné shrnutí, které obce poskytují na svých webových stránkách nejvíce informací, které byly sledovány v popisovaném prĤzkumu. Všechny informace vþetnČ
52
teoretického základu o MA21 lze nalézt na webu mČsta Hodonín. S menšími mínusy následují Zdravá mČsta KromČĜíž, LitomČĜice, Chrudim, Jilemnice, Strakonice, Tábor a Vsetín. Požadované informace na webech tČchto mČst lze nalézt, ale jak již bylo uvedeno, ne všechny jsou pĜehlednČ vyznaþeny odkazy na další strany, nČkdy je nutno hledat v aktualitách Ĝazených þasovČ za sebou. V souvislosti s kategoriemi v rámci kritérií místní Agendy 21 je nutné podotknout, že právČ Zdravá mČsta, která poskytují nejvíce informací, patĜí do kategorií B a C, dále také nČkteré obce z kategorie D. Ale obecnČ lze vysledovat trend – þím má mČsto vyšší kategorii MA21, tím více informací na webu poskytuje a panuje v tČchto informacích na webu vyšší pĜehlednost. Zdravé obce do tČchto kritérií nezapojené, pĜíp.kategorie zájemci, mívají slabší webové prezentace. Ale ukázkovou výjimkou je mČsto KromČĜíž, do kritérií nezapojené, má prezentovaných 10 z 11 sledovaných doporuþení a informací – jediné nesplnČné kritérium je pĜehledný vstupní odkaz na webové stránky Zdravého mČsta z hlavní stránky municipality. To je ale subjektivní názor vyplývající ze skuteþnosti, že odkaz na web Zdravého mČsta KromČĜíž není umístČn na hlavní domovské webové stránce mČsta. Ale jakmile si stránky související s místní Agendou obþan jednou najde (je otázka zda je bude vĤbec hledat), na podruhé pro nČj bude i tento vstup pĜehledný.
4.2.2 Medializace Zdravých mČst – Zpravodaj Národní sítČ Zdravých mČst Zpravodaj NSZM ýR je e-zpravodaj Zdravých mČst, který podle oficiální webové prezentace vychází každý mČsíc (realita je však ponČkud jiná – za prvních šest mČsícĤ roku 2009 vyšla napĜíklad pouze tĜi þísla). Zájemci o jeho zasílání na e-mail staþí pouze registrace na webu NSZM. Zpravodaj obsahuje rozhovory se zástupci mČst, informace o akcích a jiné aktuality. Protože by mČl Zpravodaj logicky informovat o všech novinkách ze všech þlenských municipalit organizace, ale pĜi jeho proþítání má þtenáĜ subjektivní pocit, že tomu tak není, byl uþinČn rozbor ve všech þíslech Zpravodaje z let 2007 – 2008 (celkem jich za tuto dobu vyšlo 16), kdy bylo zjišĢováno kolikrát je o jakém Zdravém mČstČ alespoĖ zmínka. I v tomto pĜípadČ byl prĤzkum zamČĜen pouze na mČsta, mikroregiony a kraje byly vynechány. Výsledky tohoto zkoumání jsou shrnuty v tabulce, která je souþástí pĜílohy þ. 8. Z ní mĤžeme vidČt, že o 8 obcích (z 62 zkoumaných) není za dva roky ve Zpravodaji NSZM ani zmínka. O celkem 75% þlenských obcí není informace prĤmČrnČ ani jednou v každém þísle Zpravodaje za zkoumané období. O zbylých 25% þlenských obcí se naopak píše prĤmČrnČ 53
vícekrát než jednou v každém z 16 þísel Zpravodaje – údaje o poþtu jejich uvedení jsou v následujícím grafu 14.
Uvedení þlenských mČst ve Zpravodajích z let 2007 - 2008 0
10
20
30
40
43
Chrudim
39
Vsetín
33
LitomČĜice
32
Hodonín
29
Ústí nad Labem Brno
26 23
TĜebíþ KopĜivnice
20
Strakonice
20
KromČĜíž
19
Letovice
19
ProstČjov
19
Velké MeziĜíþí
50
18
Moravská TĜebová
17
Orlová
17
poþet uvedení ve Zpravodajích Graf 14: Uvedení þlenských mČst ve Zpravodajích NSZM z let 2007 - 2008. Zdroj: vlastní.
Prvních sedm neþastČji citovaných mČst - Chrudim, Vsetín, LitomČĜice, Hodonín, Ústí nad Labem, Brno a TĜebíþ – se v uvedených dvou letech úþastnilo všech deseti konaných celonárodních kampaní. Tuto informaci lehce zjistíme porovnáním grafu s tabulkou o zapojení þlenĤ do kampaní v pĜíloze þ. 2. Chrudim, Vsetín, LitomČĜice i Ústí nad Labem mají zároveĖ kategorii B v kritériích místní Agendy 21. Stejnou kvalitu místní Agendy dle
54
kritérií (kategorii B) má zároveĖ Zdravé mČsto ProstČjov, aþ se zúþastnilo pouze sedmi kampaní, rozdíl v poþtu informací o tomto mČstČ a nejvíce citované Chrudimi je obrovský: 19krát ProstČjov, 43krát zmínČná Chrudim. Tuto nerovnost se pokusí odhalit rozbor srovnávající pĜesný druh informací o mČstČ Chrudim a ProstČjov ve Zpravodajích ze zkoumaného období.
Obrázek 14: Logo Zdravého mČsta Chrudim. Zdroj: Národní síĢ Zdravých mČst ýR. Dostupný z WWW: .
Obrázek 15: Logo Zdravého mČsta ProstČjov. Zdroj: Národní síĢ Zdravých mČst ýR. Dostupný z WWW: .
Rozbor je pĜehlednČ shrnutý v tabulce, nacházející se v pĜíloze þ. 9. Z nČho je patrné, že ProstČjov se skuteþnČ všech kampaní v uplynulých letech neúþastnil. Hlavní rozdíl v poþtu informací o mČstech bude pramenit ale zĜejmČ jinde. NapĜíklad rozhovor na titulní stranČ hned prvního zkoumaného e-zpravodaje je s místostarostou mČsta Chrudim, ProstČjov bude asi jindy, ale v uplynulých dvou letech to nebylo. Ve Zpravodaji z bĜezna 2007 vČnovanému sociálnímu zaþleĖování je popsán chrudimský nízkoprahový klub, v ProstČjovČ se v té dobČ již musel pĜipravovat projekt, který zde funguje od dubna 2007 „Majáþky pro nevidomé a slabozraké“ a je popsán i v „DobréPraxi NSZM“ (zrakovČ handicapovanému obþanovi majáþek podá pĜesnou informaci o tom, kde se nevidomý nachází a jaké prostory se rozprostírají za pĜíslušnými vstupními dveĜmi), ale o nČm se þtenáĜ nedoþte. Další þísla e-zpravodaje informují o kampaních Den ZemČ a Den bez tabáku – u obou je fotografie právČ z mČsta Chrudim. Fotky z Chrudimi jsou ve Zpravodaji umisĢovány vĤbec velmi þasto, v osmi þíslech þasopisu, které vyšly v roce 2007, jich v pČti byly právČ ty z Chrudimi. O doprovodném programu chrudimských kampaní se þtenáĜ také doþte pokaždé. StruþnČ lze Ĝíci, že popis každé konané akce v Chrudimi je ve Zpravodaji vždy velmi podrobnČ popsán vþetnČ obrazového materiálu, u ostatních þlenĤ vþetnČ mČsta ProstČjov takto hloubkový rozbor jednotlivých kampaní chybí. Proto má pak þtenáĜ Zpravodaje pocit,
55
zmiĖovaný v úvodu této kapitoly, že informace v nČm, nejsou ze všech þlenských municipalit. Zajímavá situace je i v pĜípadČ již zmiĖovaných þlenských obcí (vþetnČ vČtších mČst), o kterých se Zpravodaj nezmiĖuje vĤbec – ty se skuteþnČ nezapojují do celonárodních kampaní, zĤstává pak otázkou, proþ v NSZM pĜetrvávají. PĜíkladem mĤže být mČsto Litomyšl, které je þlenem organizace od roku 2005, za tuto dobu se zapojilo pouze do jedné kampanČ a ani na svých webových stránkách nemá sekci vČnovanou Zdravým mČstĤm þi místní AgendČ 21.
4.3 Databáze DataPlán, DobráPraxe Cílem metodiky NSZM je podat v nČkolika krocích návody pro postup k uplatĖování udržitelného rozvoje, podpory zdraví a kvality života na místní a regionální úrovni v ýR – prvním krokem je pevný komunitní základ a druhým propagace místní Agendy 21. Další kroky v rámci postupu dle metodiky spolu souvisí - jedná se o komunitní plánování, projekty, strategické Ĝízení a systém podpory udržitelného rozvoje a zdraví. Všechny tyto kroky by mČl propojovat a k nim napomáhat, veĜejnosti pĜístupný, internetový software DataPlán, resp. DobráPraxe NSZM. Proto pomocí nich bude uþinČn následující rozbor komunitního plánování, strategického Ĝízení a používání indikátorĤ udržitelného rozvoje v þlenských obcích NSZM. Do tohoto prĤzkumu byly zaĜazeny všechny obce, které byly k 1. 6. 2009 þleny NSZM a mají tak v databázích vytvoĜen svĤj tzv.miniportál, celkem jich je 67. Datové výsledky zkoumání jsou uvedeny v pĜíloze þ. 10.
4.3.1 Komunitní plánování V kapitole Webové stránky Zdravých mČst byl uþinČn rozbor webových stránek jednotlivých þlenských obcí NSZM. Z nČho vyšlo najevo, že 72% obcí (ze všech þlenských obcí) organizace má zveĜejnČnou nČjakou formu plánu - strategický nebo plán zdraví a kvality života (metoda tvorby plánĤ zde nebyla rozlišována). Nyní pomocí databáze DataPlán bude zkoumáno, kolik obcí uplatĖuje komunitní plánování, jehož základem je dle metodiky Plán zdraví a kvality života, a zároveĖ o tom podává informace do databáze. V DataPlánu má svĤj komunitní Plán zdraví a kvality života vloženo 45 obcí, což by znamenalo, že pouze 67% obcí zapojených do projektu Zdravé mČsto plánuje s veĜejností. Co se týká samotného plánu, jsou mezi plány jednotlivých obcí velké rozdíly. NapĜíklad obec Hluþín má „vložený“ svĤj plán, ale je to pouze nadpis, jakákoli dokumentace chybí.
56
Velký Beranov má ve svém Plánu zdraví a kvality života nadefinovány problémové okruhy, námČt k jejich Ĝešení však pĜibližnČ u dvou tĜetin definovaných problémĤ chybí a ty námČty Ĝešení, které definovány jsou, lze charakterizovat jako velmi obecné. Praktická ukázka z plánu na obrázku dole.
Obrázek 16: Ukázka z Plánu zdraví a kvality života obce Velký Beranov. Zdroj: DataPlán NSZM. Dostupný z WWW: .
Naopak mČsta KromČĜíž nebo Moravská TĜebová mají své Plány zdraví a kvality života rozsáhlejší vþetnČ odpovČdnosti za Ĝešení problémĤ a termínu realizace. Moravská TĜebová má ve svém plánu zahrnuty i indikátory ke sledování vývoje, škoda jen, že jsou sledovány pĜevážnČ namátkovČ.
4.3.2 Projekty ýtvrtým krokem postupu pĜi uplatĖování metodiky ýeská brána 21 je vytváĜení a realizace projektĤ, uplatĖujících udržitelný rozvoj, s jejich následným vkládáním do „zásobníku projektĤ“. Celkem je do databáze DataPlán vloženo témČĜ 600 projektĤ, u 42% z nich není definováno stádium pĜíprav projektu (graf 15), ve kterém se právČ projekt nachází (nápad – projektová fiše – hotová studie – projekt pĜipraven – projekt probíhá – realizován), vČtšinou je uveden pouze jeho název. Takto vložená data však ponČkud ztrácí smysl, protože neinformují 57
o niþem konkrétnČjším. NapĜíklad mČsto Letovice má takto pouze názvem zadáno asi 40 projektĤ. Projekty definované stavem „nápad“ také bývají ponČkud struþnČjší - napĜ. mČsto ProstČjov má takto nadefinován stav projektu „Módní pĜehlídky zamČĜené na sportovní tématiku“ – další informace ale také chybí. Skladba projektĤ v DataPlánu stav nedefinován 42%
nápad 27% projektová fiše 8%
realizován 1% probíhá 4%
hotová projekt studie pĜipraven 4% 14%
Graf 15: Skladba projektĤ vložených do databáze DataPlán. Zdroj: vlastní (zpracováno na základČ dat dostupných v DataPlánu).
Pouze tĜetina projektĤ je dále rozpracovaná a jenom jedno procento všech zadaných projektĤ je realizováno. To ovšem neznamená, že by o projektech bylo zadáno více informací. Jeden z ukázkových výpisĤ realizovaného projektu v mČstské þásti Praha-Libuš je k vidČní níže.
Obrázek 17: Ukázka z databáze DataPlán - realizovaný projekt. Zdroj: DataPlán NSZM. Dostupný z WWW: .
Pro inspiraci nápadĤ mĤže tato databáze snad posloužit, ale nápadĤ na projekty mají vČtšinou nejen obce dost, složitČjší situace je s realizací a pĜedevším s financováním. Inspiraci pro tyto problémy ovšem tato databáze nepĜináší, zde je vhodnČjší navštívit databázi DobráPraxe. Obsahuje sice podstatnČ ménČ projektĤ (pĜesnČ 100), ale ty jsou rozpracovány podrobnČji a již mohou být skuteþnČ inspirací.
58
V databázi DobráPraxe lze nalézt projekty z devíti oblastí – veĜejná správa, životní prostĜedí, zdraví, volný þas, sociální problematika, vzdČlávání, podnikání, zemČdČlství a venkov a doprava. Jedenáct ukázkových projektĤ, resp. pĜíkladĤ z tČchto oblastí se prolíná s plnČním kritérií MA21. Jedná se o tyto „pĜíklady dobré praxe“ [35]: •
aktivní zapojování veĜejnosti do oblasti plánování a rozhodování
•
internetové stránky Zdravého mČsta a místní Agendy 21 LitomČĜice
•
pravidelná prezentace místní Agendy 21 v médiích
•
festival 3+1
•
komise projektu Zdravé mČsto – Zdravá Libuš a Písnice a místní Agenda 21
•
pravidelná hodnotící zpráva projektu Zdravé mČsto a místní Agenda 21
•
dotaþní program Zdravého mČsta a místní Agendy 21 Ústí nad Labem
•
veĜejné fórum k celkovému rozvoji mČsta
•
strategický plán mČsta KopĜivnice v souladu s principy udržitelného rozvoje
•
zásady Zastupitelstva kraje Vysoþina pro poskytování dotací na podporu naplĖování a propagace principĤ místní Agendy 21 a Zdraví 21 v kraji Vysoþina
•
získání finanþní podpory na realizaci místní Agendy 21 z revolvingového fondu Ministerstva životního prostĜedí ýR
Ke každému projektu jsou uvedeny tyto informace [35]: •
Struþná anotace
•
Základní informace o obci / mČstČ / regionu vþetnČ kontaktu
•
Popis a výstupy
•
Rozpoþet
•
AktéĜi
•
Doporuþení a inspirace
•
Rizika, pĜekážky a pozitivní okamžiky v procesu realizace
•
Média, propagace
Již z tČchto informací je jasné, že projekty evidované v této databázi jsou popsány rozsáhleji a skuteþnČ mohou sloužit jako inspirace a motivace pro ostatní obce a regiony. Projekty podporující MA21, uvedené výše, nejsou však nikterak inovativní s novými myšlenkami
59
(jak je uvedeno v oficiálních materiálech o pĜíkladech v DobréPraxi), pouze uvádČjí do praxe teoretické poznatky z metodických listĤ NSZM, odborné literatury nebo informace jednotlivých ministerstev. Praktická ukázka „pĜíkladu DobréPraxe“ týkající se MA21 je souþástí pĜílohy þ. 11.
4.3.3 Strategické Ĝízení Pátým stupnČm uplatĖování metodiky NSZM je využívání strategického Ĝízení, strategický tým by mČl vytvoĜit expertní strategii a plán by mČl být posléze projednán s veĜejností a pĜípadnČ vložen do databáze DataPlán. V nČm byl nyní uþinČn prĤzkum, jak þasto je tato forma plánování u þlenských obcí NSZM uplatĖována. Výsledek je, s pĜihlédnutím k dĤrazu organizace na strategický rozvoj, pĜekvapivý. Pouze 29 þlenských obcí, což je 43% ze všech þlenských obcí a mČst, má vytvoĜen (a vložen do DataPlánu) svĤj expertní strategický plán.
4.3.4 Systém podpory udržitelného rozvoje a zdraví K systému podpory udržitelného rozvoje a zdraví patĜí komunitní programy podpory zdraví, expertní zdravotní plány a také expertní indikátory udržitelného rozvoje. Z komunitních programĤ je realizován napĜ. projekt WHO „Škola podporující zdraví“, jehož cílem je aplikovat strategii podpory zdraví na podmínky školy a pĜispČt k její úþasti na vlastní promČnČ a rozvoji. Cílem této promČny je trvale umožĖovat optimální vývoj a rozvoj každého jednotlivce, žáka a uþitele v souþinnosti s rodiþi a obcí, po stránce tČlesné, duševní, sociální a duchovní. Tento projekt funguje od roku 2001 ve Zdravém mČstČ LitomČĜice v soukromé základní a mateĜské škole Lingua universal. [36] Expertní indikátory jsou souþástí informaþního systému DataPlán. Indikátory Zdravých mČst, vytvoĜené ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, Centrem pro otázky životního prostĜedí Univerzity Karlovy a spoleþností Porsenna, existují ke spoleþným tématĤm (o nich podrobnČji v další kapitole) doprava, zdraví a energetika. IndikátorĤ ke spoleþnému tématu „Udržitelná a bezpeþná doprava“ je sledováno celkem 11 a to v oblastech bezpeþnosti dopravy, dopravy ve vztahu k životnímu prostĜedí, dopravní infrastruktury, zpĤsobu pĜepravy obyvatel a v oblasti bezbariérovosti dopravy. Tyto indikátory byly sledovány v letech 2006-2008 a jejich nejvČtším problémem bylo malé množství municipalit, které je sledovaly. NejþastČji sledovaným (pouhých 9 obcí) byl ukazatel „Poþet zranČní pČších a cyklistĤ v dĤsledku dopravních nehod na 1000 obyvatel v rámci mČsta/obce za kalendáĜní rok“.
60
Indikátory ke spoleþnému tématu „Zdravotní stav obyvatelstva“ byly sledovány nejþastČji 15 stále shodnými municipalitami v letech 2003-2005, v pozdČjších letech už v databázi nejsou údaje vyplnČny, takže delší þasová Ĝada, která by umožĖovala srovnání, chybí. Zato indikátory ke spoleþnému tématu „Energetika“ nejsou v souþasné chvíli k dispozici, v DataPlánu se zobrazí, až se podaĜí sesbírat potĜebná data. Nyní jsou k dispozici pouze teoreticky vysvČtlené cíle sledování jednotlivých ukazatelĤ.
4.4 Místní akce Místní akce vedou ke zlepšování podmínek pro kvalitu života a zdraví pĜi respektování udržitelného rozvoje, a jsou tedy dle metodiky NSZM posledním krokem k zajišĢování podmínek pro kvalitu života a zdraví pĜi respektování udržitelného rozvoje. Tyto akce jsou realizovány na základČ spoleþných témat – téma „Zdraví životní styl“ bylo vyhlášeno pro období let 2003-05, další dva roky dominovalo téma „Udržitelná doprava“ a od roku 2008 je spoleþným tématem, zaštítČným Radou vlády pro udržitelný rozvoj, „Udržitelná energetika“. [21] ýlenové NSZM se mohou do jednotlivých témat zapojit dle svého uvážení a situace - od jednorázových akcí a kampaní pĜes ucelené programy až po nároþnČjší Ĝešení energetických systémĤ a technické úpravy prostĜedí ve mČstČ þi regionu. Oficiálním krokem k zapojení do tématu, je prohlášení politika Zdravého mČsta prostĜednictvím jednoduchého formuláĜe, kde se zaváže ke konkrétním zvoleným aktivitám a rozhodne, zda má municipalita zájem sledovat také indikátory ke spoleþnému tématu. [21] Protože speciální akce ke spoleþným tématĤm nejsou Národní sítí Zdravých mČst prezentovány, lze pouze usuzovat kolik þlenĤ se do tématu zapojí. Nejnižší úroveĖ zapojení k tématu „Udržitelná doprava“ pro období 2006-2007 byla realizace celostátní kampanČ Den bez aut, resp. Evropský týden mobility (v roce 2006 se do této kampanČ zapojilo 38% a v roce 2007 45% þlenĤ). Dále NSZM poskytuje data k indikátorĤm na toto téma (pĜedchozí kapitola), do jejich sledování se však zapojil jen velmi malý vzorek þlenĤ. Lze tedy vyvodit závČr, že k tématu „Udržitelná doprava“ z pĜedcházejícího období se nezapojila ani polovina þlenĤ organizace NSZM.
61
5. ZÁVċR V diplomové práci byly teoreticky vymezeny pojmy udržitelný rozvoj, místní Agenda 21 a popsáno poslání NSZM ýR a organizací poskytovaná metodika ýeská brána 21. Dále byly provedeny dílþí rozbory, týkající se þlenské základny této organizace. Cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o nezastupitelnosti NSZM v procesu implementace MA21 v prostĜedí ýeské republiky. Protože NSZM funguje již patnáct let, byl proveden rozbor její þlenské základny a jejich fluktuace. Absolutní poþet zapojených municipalit každým rokem od založení organizace mírnČ roste. Výjimkou je strmý nárĤst poþtu þlenĤ v letech 2003 – 2006. Byl zpĤsoben pĜistoupením mnoha mikroregionĤ, pro které organizace v roce 2003 otevĜela možnost þlenství. Absolutní poþty þlenĤ však skrývají informaci o þlenech, kteĜí se sami rozhodli z NSZM odejít. Bylo zjištČno, že v letech 2006-2008 organizaci opustilo þtrnáct þlenĤ, mezi nimiž byla i krajská mČsta ýeské BudČjovice, Hradec Králové a Zlín. Tento fakt pĜináší další impulz pro dĤležitost vyvození závČru o (ne)zastupitelnosti NSZM v procesu implementace MA21 u nás. NáslednČ byl porovnán plán rozšiĜování þlenské základny, vydaný organizací v roce 2004 s realitou dnes. Pro rok 2010 byl napĜíklad plánovaný poþet þlenĤ 225, k 1.6.2009 jich je pouze 92, plánován byl místní vliv NSZM na 3,5 mil. obyvatel, ale ve þlenských obcích a mikroregionech žijí pouze 2 mil. obyvatel. Projekt Zdravých mČst v ýeské republice tedy neprobíhá v tak velkém rozsahu, jak bylo pĤvodnČ zamýšleno vedením organizace. Vedle toho je tĜeba vzít v úvahu i skuteþnost, že NSZM se pro Ĝadu municipalit stala natolik neatraktivním partnerem, že se rozhodli ze sítČ vystoupit. DĤvodem jejich vystoupení ale nebyl odklon od principĤ MA21, jak je nČkdy zmiĖováno, neboĢ zejména zmiĖovaná velká mČsta se principy udržitelného rozvoje a MA21 nadále Ĝídí. Prvním krokem implementace MA21, dle metodiky NSZM, je poĜádání kampaní a akcí pro veĜejnost v jednotlivých þlenských municipalitách. Dle materiálĤ vydávaných organizací poþet þlenĤ zapojených do tČchto akcí neustále roste. To bylo potvrzeno, ale dĤležité je promítnout si tato absolutní þísla v souvislosti s rĤstem þlenĤ. Bylo totiž dokázáno, že procentuální poþet þlenĤ zapojených do kampaní neroste a od roku 2003 dokonce neustále klesá. Z rozboru zapojení þlenĤ do jednotlivých kampaní v letech 2007 – 2008 vyšlo také najevo, že tĜetina þlenských municipalit se za dva sledované roky nezapojila do žádné
62
celonárodní kampanČ. NemČli by pak být, tito neaktivní þlenové, organizací ze Zdravých mČst vylouþeni, když se nezabývají plnČním poslání NSZM? Místní Agenda 21 ale naopak funguje i v ĜadČ obcí a mikroregionĤ, které nejsou þleny NSZM. Mezi nČ patĜí napĜíklad mČsto Hradec Králové, které poĜádá i velmi podobné akce pro veĜejnost jako Zdravá mČsta. Proto se autorka práce rozhodla navštívit a následnČ provést srovnání kampaní v þlenském a neþlenském mČstČ NSZM. Jako zástupce þlenského mČsta byla vybrána Chrudim a neþlenského mČsta již zmínČný Hradec Králové. Na místČ realizace tak byly v obou mČstech prozkoumány kampanČ Den ZemČ a Dny bez úrazĤ. Dubnová kampaĖ Dne ZemČ byla v Chrudimi zcela odlišná od Hradce Králové. Zdravé mČsto Chrudim uspoĜádalo kampaĖ na viditelném místČ uprostĜed nejvČtšího námČstí, zúþastnilo se jí množství prodejcĤ a pĜipomínala spíše jarmark neurþitého zamČĜení (na kterém nechybČly stánky s cukrovou vatou a klobásami). Naproti tomu Hradec Králové zrealizoval Den ZemČ uprostĜed vzrostlého parku, skryt pĜed zraky kolemjdoucích z ulice. Nic se zde neprodávalo, ale dČti, pro které byla akce pĜedevším urþená, se zde pobavily a pouþily zároveĖ. Velmi podobný charakter mČly i pĜes rozdílný název „Dny bez úrazĤ“ v Chrudimi a akce „Hradec Králové – bezpeþné mČsto“. V obou mČstech se návštČvníci mohli nauþit zásady první pomoci, prohlédnout hasiþské vozy a patrnČ nejvČtší dĤraz byl na obou akcích uþinČn na bezpeþnou cyklistickou dopravu. ObČ mČsta byla také zastávkou VZP v rámci programu „Úraz není náhoda“. Výsledkem porovnání popsaných akcí v þlenském a neþlenském mČstČ je, že, chce-li municipalita poĜádat osvČtové akce pro veĜejnost, není vĤbec dĤležité, zda je þlenem NSZM. Realizovaný Den ZemČ 2009 v Chrudimi jasnČ dokazuje, že þlenství v NSZM není zárukou kvalitnČjší kampanČ. Medializace a propagace Projektu Zdravé mČsto a MA21 je dalším z krokĤ metodiky ýeská brána 21 smČĜujícím k udržitelnému rozvoji. PĜi prĤzkumu webových stránek samotných Zdravých mČst a obcí však lze narazit na problém, že pouze necelá polovina z nich touto, dnes oblíbenou, formou informuje veĜejnost o MA21. PĜi rozboru þlánkĤ ve Zpravodajích NSZM vyšla najevo ještČ pĜekvapivČjší informace – neexistuje pĜímá úmČra mezi poþtem akcí poĜádaných þlenskou municipalitou a poþtem uvedení obce v tomto elektronickém zpravodaji. O urþitých obcích se prostČ píše a otiskují fotografie z akcí tak nČjak více. Na rovnomČrnou propagaci všech þlenĤ tak mohou noví zájemci nejspíš rovnou zapomenout.
63
Byl uþinČn také rozbor pomocí databáze NSZM DataPlán a DobráPraxe, který se zamČĜuje na klíþové þinnosti MA21. Mezi jeho výsledky pĜednČ patĜí, že pouze 67% ze þlenských obcí uplatĖuje komunitní plánování, dále 43% obcí má vytvoĜen strategický plán a indikátory (doporuþené samotnou NSZM) dlouhodobČ a systematicky nesleduje žádný þlen. ZávČrem lze shrnout, že MA21 mĤže být implementována i bez nutnosti þlenství v NSZM a naopak nČkteĜí þlenové této organizace (a není jich málo) si s MA21 nedČlají žádné starosti, nepoĜádají spoleþné akce, nezapojují veĜejnost ani napĜíklad nevytváĜejí strategie místní udržitelnosti. Je pak na zváženou, k þemu pak taková organizace slouží. Role Národní sítČ Zdravých mČst v procesu implementace místní Agendy 21 tedy není nezastupitelná. Prvotní hypotézu stanovenou v úvodu nelze na základČ pĜedchozích rozborĤ potvrdit.
64
POUŽITÉ ZDROJE: [1] VACEK, JiĜí. Západoþeská universita v Plzni : Meze rĤstu, udržitelný rozvoj [online]. 2001 , 25.7.2001 [cit. 2009-02-16]. Dostupný z WWW: . [2] Wikipedie : OtevĜená encyklopedie [online]. 2001 , 21.2.2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: . [3] ýeská informaþní agentura životního prostĜedí : Udržitelný rozvoj [online]. 2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . [4] REITSCHMIEDOVÁ, Alena. Práce s veĜejností a místní Agenda 21. Praha MŽP ýR : The British Council, 1998. 88 s. ISBN 80-7212-047-6. [5] MOLDAN, BedĜich. Univerzita Karlova : Indikátory trvale udržitelného rozvoje [online]. Centrum pro otázky životního prostĜedí, 1996 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . [6] RYNDA, Ivan. Univerzita Karlova : Centrum pro otázky životního prostĜedí UK [online]. 2000 , 18.5.2005 [cit. 2008-02-20]. Dostupný z WWW: . [7] MOLDAN, BedĜich. Rio+5 [online]. Enviwiki, ; [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . [8] REITSCHMIEDOVÁ, A. Metodika pro místní Agendy 21 v ýeské republice. Praha : ýeský ekologický ústav, 2003. 47 s. [9] Ústav územního rozvoje : Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2007 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: .
[10] Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky : Zákon þ.17/1992 Sb., o životním prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ [online]. 2000 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . [11] Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky : Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky [online]. 2004 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: . [12] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj : TIMUR [online]. 2006 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z WWW: . [13] RITSCHELOVÁ, Iva. ýeská informaþní agentura životního prostĜedí : Agenda 21 [online]. 2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . [14] Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky : Agenda 21 [online]. 2000 [cit. 200902-20]. Dostupný z WWW: . [15] ýeská informaþní agentura životního prostĜedí : Kapitola 28 dokumentu Agenda 21 [online]. 2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: . [16] ýeská informaþní agentura životního prostĜedí : O místní AgendČ 21 [online]. 2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: < http://www.ma21.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFGSI0KM>. [17] KAŠPAR, Jakub, PETROVÁ, Marie. Místní Agenda 21 - Informace, postupy, kritéria. Praha : Ministerstvo životního prostĜedí, 2006. 13 s. [18] Oficiální evidence místních Agend 21 v ýR [online]. 2005 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: .
[19] Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky : 3.výzva pro pĜedkládání žádostí o grant z Revolvingového fondu MŽP. [online]. 2000 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: < http://www.mzp.cz/cz/3_vyzva_zadosti_grant>. [20] MČsto Valašské MeziĜíþí : Projekt Zdravé mČsto [online]. [2007] [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . [21] Národní síĢ Zdravých mČst ýR [online]. 1998 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . [22] World Health Organization - Regional Office for Europe : Healthy Cities and urban governance [online]. c2009 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z WWW: . [23] Oficiální stránky mČsta Jihlavy : Projekt Zdravé mČsto [online]. [2007] [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . [24] Interní materiály NSZM: Metodické listy NSZM ýR. [25] Globální klimatické zmČny. Zpravodaj: Zdravá mČsta, obce a regiony ýR [online]. 2008, þ. 4 [cit. 2009-05-06]. Dostupný z WWW: . [26] Téma mČsíce: „Den ZemČ 2008". Zpravodaj: Zdravá mČsta, obce a regiony ýR [online]. 2008, þ. 4 [cit. 2009-05-06]. Dostupný z WWW: . [27] FairovČ : O Fair Trade [online]. 2001 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: . [28] Téma mČsíce: "Den bez tabáku". Zpravodaj: Zdravá mČsta, obce a regiony ýR [online]. 2008, þ. 5 [cit. 2009-05-06]. Dostupný z WWW: .
[29] Téma mČsíce: „Dny bez úrazĤ". Zpravodaj: Zdravá mČsta, obce a regiony ýR [online]. 2008, þ. 6 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: . [30] Téma mČsíce: „Dny bez tabáku a bez úrazĤ 2009". Zpravodaj: Zdravá mČsta, obce a regiony ýR [online]. 2009, þ. 3 [cit. 2009-07-10]. Dostupný z WWW: . [31] DataPlán NSZM [online]. 2005 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . [32] Oficiální stránky mČsta Hradec Králové [online]. 2000 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . [33] DĤm dČtí a mládeže SmiĜice : DČtský den s mČstskou policií [online]. 2007 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . [34] Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky : Evropský týden mobility a Evropský den bez aut 2009 [online]. 2000 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: . [35] DobráPraxe NSZM [online]. 2005 [cit. 2009-06-23]. Dostupný z WWW: < http://dobrapraxe.cz/>. [36] Zdravé mČsto LitomČĜice, místní Agenda 21 : Zdravá škola [online]. c2009 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: .
SEZNAM ZKRATEK: ECI - European Common Indicators ETM - Evropský týden mobility MA21 - Místní Agenda 21 MŽP – Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky NSZM – Národní síĢ zdravých mČst ýeské republiky OSN – Organizace spojených národĤ TIMUR – Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj VZP – Všeobecná zdravotní pojišĢovna WHO – SvČtová zdravotní organizace
SEZNAM GRAFģ: Graf 1: Vývoj poþtu þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýR.....................................................31 Graf 2: Saldo poþtu þlenĤ NSZM ýR v letech 1995 - 2008 .....................................................32 Graf 3: Vývoj poþtu þlenĤ Národní sítČ Zdravých mČst ýR dle municipality. ........................33 Graf 4: Fluktuace þlenĤ NSZM ýR v letech 2004-2009 ..........................................................34 Graf 5: Plán rozšiĜování þlenské základny NSZM ýR. ............................................................35 Graf 6: Trend vývoje poþtu þlenĤ v NSZM ýR........................................................................36 Graf 7: Komunitní kampanČ NSZM ýR...................................................................................38 Graf 8: Zapojení þlenĤ NSZM ýR do komunitních kampaní v letech 2000 - 2008.................38 Graf 9: Výsledek ankety ke kampani Den ZemČ v Chrudimi...................................................42 Graf 10: Výsledky ankety o þlenství Chrudimi v NSZM. ........................................................42 Graf 11: Výsledky ankety k akci Den ZemČ v Hradci Králové................................................44 Graf 12: Výsledky ankety k akci den ZemČ mezi žáky ZŠ J.Goþára v Hradci Králové...........45 Graf 13: Webové stránky Zdravých mČst .................................................................................52 Graf 14: Uvedení þlenských mČst ve Zpravodajích NSZM z let 2007 - 2008..........................54 Graf 15: Skladba projektĤ vložených do databáze DataPlánu..................................................58
SEZNAM OBRÁZKģ: Obrázek 1: PilíĜe udržitelného rozvoje .....................................................................................12 Obrázek 2: Logo mezinárodního projektu Zdravá mČsta .........................................................21 Obrázek 3: Logo Národní sítČ zdravých mČst ýR ....................................................................23 Obrázek 4: Postup pĜi uplatĖování metodiky ýeská brána 21..................................................25 Obrázek 5: Schéma „Místního systému Projektu Zdravé mČsto, obec, region“.......................26 Obrázek 6: Den ZemČ 2009 v Chrudimi...................................................................................41 Obrázek 7: Skládání loga Zdravého mČsta Chrudim ................................................................41 Obrázek 8: Výroba talíĜe zdraví, Den ZemČ Hradec Králové. .................................................43 Obrázek 9: Nauþná stezka zdraví, Den ZemČ Hradec Králové ................................................44 Obrázek 11: Den bez úrazĤ 2009, Chrudim .............................................................................47 Obrázek 12: Akce Hradec Králové - bezpeþné mČsto 2009 .....................................................48 Obrázek 14: Logo Zdravého mČsta Chrudim ...........................................................................55 Obrázek 15: Logo Zdravého mČsta ProstČjov...........................................................................55 Obrázek 16: Ukázka z Plánu zdraví a kvality života obce Velký Beranov ..............................57 Obrázek 17: Ukázka z databáze DataPlán - realizovaný projekt..............................................58
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1: Srovnání plánu NSZM se souþasnou situací ..........................................................35
SEZNAM PěÍLOH: PĜíloha þ. 1: Tabulka ke grafu Fluktuace þlenĤ NSZM ýR PĜíloha þ. 2: Tabulka zapojení þlenĤ NSZM ýR do kampaní v letech 2007 – 2008 PĜíloha þ. 3: Plakát k akci Den ZemČ 2009 Chrudim PĜíloha þ. 4: Plakát k akci Den ZemČ 2009 Hradec Králové PĜíloha þ. 5: Plakát k akci Národní dny bez úrazĤ 2009 Chrudim PĜíloha þ. 6: Plakát k akci Hradec Králové – bezpeþné mČsto 2008 PĜíloha þ. 7: Tabulka ke grafu þ. 13 – Webové stránky Zdravých mČst PĜíloha þ. 8: Tabulka – poþet informací o þlenských mČstech NSZM v ýR ve Zpravodajích PĜíloha þ. 9: Tabulka – porovnání þlánkĤ o mČstech Chrudim a ProstČjov ve Zpravodajích PĜíloha þ. 10: Tabulka – informace z databází DataPlán a DobráPraxe PĜíloha þ. 11: Ukázka pĜíkladu z databáze Dobrá praxe
PěÍLOHA ý. 1 Tabulka ke grafu Fluktuace þlenĤ NSZM ýR. Zdroj: vlastní (zpracováno na základČ dat z Výroþních zpráv NSZM ýR).
municipalita Jihomoravský
druh kraj
2004 x
2005 2006 2007 2008 1.6.09 x x x þlen þlen
Vysoþina
kraj
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Zlínský
kraj
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Adamov
obec
x
Blansko
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Bolatice
obec
x
Borovany
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen x
Boskovice
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Brno
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
ýeské BudČjovice
obec
þlen
þlen þlen þlen x
Chrudim
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
ýeská Lípa
obec
x
x
x
Desná
obec
x
x
þlen þlen þlen þlen
DobĜíš
obec
x
x
x
x
þlen þlen
Frýdek-Místek
obec
x
x
x
x
þlen þlen
Hlinsko
obec
x
x
x
þlen þlen þlen
Hluþín
obec
x
x
x
þlen þlen þlen
Hodonín
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Hradec Králové
obec
pĜidružený þlen þlen þlen x
Humpolec
obec
JaromČĜ
x x
x
þlen þlen þlen
þlen þlen þlen þlen
x
þlen þlen þlen
x
x
x
þlen þlen þlen x
x
obec
x
x
x
x
þlen
Jihlava
obec
x
x
x
þlen þlen þlen
Jilemnice
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Kácov
obec
x
x
x
þlen þlen þlen
Karlovy Vary
obec
x
x
x
þlen þlen þlen
Karviná
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Kašperské Hory
obec
pĜidružený þlen þlen x
x
x
Koleþ
obec
x
x
x
þlen þlen
KopĜivnice
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Kostelec nad Orlicí
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen x
KouĜim
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
x
x
x
x
municipalita
druh
KĜižánky
obec
2004 x
2005 2006 2007 2008 1.6.09 x þlen þlen þlen þlen
KĜižany
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
KromČĜíž
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
KuĜim
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
Letovice
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
LitomČĜice
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Litomyšl
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
Lomnice nad Popelkou
obec
x
x
Mladá Boleslav
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Mokrá - Horákov
obec
x
þlen þlen x
Moravská TĜebová
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Nové MČsto na MoravČ
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Orlová
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Ostrov
obec
x
x
PelhĜimov
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
PodČbrady
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Prachatice
obec
x
x
x
x
x
Praha 7
obec
x
x
x
x
þlen þlen
Praha - Dolní Poþernice
obec
x
x
x
x
þlen þlen
Praha - Libuš
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
Praha - Slivenec
obec
x
x
x
x
PĜeštice
obec
x
x
x
þlen þlen þlen
PĜíbram
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
ProstČjov
obec
þlen
Rožmitál pod TĜemšínem
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Rožnov pod RadhoštČm
obec
pĜidružený þlen þlen þlen x
ěíþany
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Sedlþany
obec
pĜidružený þlen þlen x
x
x
x
Skály
obec
x
x
x
x
Skotnice
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Slaný
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Slaviþín
obec
pĜidružený þlen þlen x
Strakonice
obec
x
x
Strašín
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
x
x
þlen þlen þlen
x
x
x
þlen þlen
þlen
þlen þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
þlen x
x
x
x
x
x
þlen þlen þlen þlen
municipalita
druh
Strážek
obec
2004 x
2005 2006 2007 2008 1.6.09 x þlen þlen þlen þlen
SvČtlá nad Sázavou
obec
x
þlen þlen þlen x
Šternberk
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
ŠtČtí
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Tábor
obec
x
Telþ
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
TĜebíþ
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
TĜeboĖ
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Uherské HradištČ
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Uherský Brod
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
Ústí nad Labem
obec
x
þlen þlen þlen þlen þlen
Valašské MeziĜíþí
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Varnsdorf
obec
x
x
Velké MeziĜíþí
obec
þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
Velký Beranov
obec
x
x
Veselí nad Moravou
obec
pĜidružený þlen þlen x
x
x
x
Votice
obec
pĜidružený þlen þlen þlen x
x
x
Vsetín
obec
þlen
Zlaté Hory
obec
pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Zlín
obec
þlen
Chopos
mikroregion pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Drahanská vrchovina
mikroregion x
KromČĜížsko
mikroregion pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
KuĜimka
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
Letovicko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
NovomČstsko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
Podralsko
mikroregion pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
PrácheĖsko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
Sdružení Ašsko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
Sdružení RĤže
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
StĜední Vsetínsko
mikroregion pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Šumava - západ
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
Telþsko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
TĜebíþsko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
x
x
x x
x
þlen þlen þlen
þlen þlen þlen
þlen þlen þlen
þlen þlen þlen þlen þlen
þlen þlen x x
x
x
þlen þlen þlen þlen
municipalita
druh
TĜemšín
2004 2005 2006 2007 2008 1.6.09 mikroregion pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
Urbanická brázda
mikroregion x
ValašskomeziĜíþsko-Keleþsko
mikroregion pĜidružený þlen þlen þlen þlen þlen þlen
VelkomeziĜíþsko-Bítešsko
mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
Sdružení Krušné hory-západ
mikroregion x
x
x
x
þlen þlen
Sdružení obcí Hluþínska
mikroregion x
x
x
x
x
Svazek obcí Hamr
mikroregion x
x
x
þlen þlen þlen
Svazek obcí regionu TĜeboĖsko mikroregion x
x
þlen þlen þlen þlen
64
77
Celkem þlenĤ
511
x
þlen þlen þlen þlen
85
90
þlen
92
VysvČtlení: Písmo kurzíva .................................................... obce, které (samy) ukonþily þlenství v NSZM
1
ěádní + pĜidružení þlenové, pĜidružení þlenové pĜijímají závazek podporovat ve své þinnosti projekt Zdravé mČsto a místní Agendu 21 a úzce spolupracovat v rámci NSZM ýR
PěÍLOHA ý. 2 Tabulka zapojení þlenĤ NSZM ýR do kampaní v letech 2007 - 2008. Zdroj: vlastní (zpracováno na základČ dat dostupných na webu NSZM).
Den bez tabáku 2007 2008 2007 2008 Den ZemČ
municipalita Adamov Blansko Bolatice Borovany Boskovice Brno Chrudim ýeská Lípa
➼
Dny bez úrazĤ 2007 2008
➼
➼
➼ ➼
Kácov
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼ ➼ ➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
KĜižánky
KuĜim Letovice LitomČĜice Litomyšl Lomnice nad Popelkou Mladá Boleslav Moravská TĜebová
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
KĜižany KromČĜíž
➼
➼
➼ ➼
Karviná KouĜim
➼
➼
Karlovy Vary KopĜivnice
➼
➼
Hluþín
Jilemnice
➼
➼
Hlinsko
Jihlava
➼
➼
Desná
Hodonín
Dny zdraví 2007 2008 2007 2008
Den bez aut
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
Den ZemČ municipalita
Den bez tabáku
2007 2008 2007
Dny bez úrazĤ
2008
2007
2008
➼
➼
➼
Den bez aut
Dny zdraví
2007 2008 2007 2008
Nové MČsto na MoravČ Orlová Ostrov PelhĜimov PodČbrady Praha 7
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Praha - Dolní Poþernice Praha - Libuš PĜeštice
➼
PĜíbram ProstČjov Rožmitál pod TĜemš.
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
ěíþany ➼
Škornice Slaný Strakonice Strašín Strážek Šternberk ŠtČtí Tábor Telþ TĜebíþ TĜeboĖ Uherské HradištČ Uherský Brod Ústí nad Labem Valašské MeziĜíþí
➼ ➼
Velký Beranov Vsetín Zlaté Hory
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Varnsdorf Velké MeziĜíþí
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Den ZemČ municipalita Zlín Kraj Vysoþina Zlínský kraj
2007 2008 2007
KromČĜížsko
2008
Dny bez úrazĤ 2007
2008
Den bez aut
Dny zdraví
2007 2008 2007 2008
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Chopos Drahanská vrchovina
Den bez tabáku
➼
KuĜimka Letovicko NovomČstsko Podralsko PrácheĖsko Sdružení Ašsko Sdružení RĤže StĜední Vsetínsko Šumava - západ Telþsko TĜebíþsko TĜemšín Urbanická brázda
ValašskomeziĜíþskoKeleþsko VelkomeziĜíþskoBítešsko Svazek obcí Hamr
Svazek obcí regionu TĜeboĖsko VysvČtlení: ➼ ...................................................................... zapojení municipality do pĜíslušné kampanČ
PěÍLOHA ý. 3
Plakát k akci Den ZemČ 2009 Chrudim. Zdroj: vlastní.
PěÍLOHA ý. 4
Plakát k akci Den ZemČ 2009 Hradec Králové. Zdroj: vlastní.
PěÍLOHA ý. 5
Plakát k akci Národní dny bez úrazĤ 2009 Chrudim. Zdroj: DataPlán NSZM. Dostupný z WWW: .
PěÍLOHA ý. 6
Obrázek 1: Plakát k akci Hradec Králové - bezpeþné mČsto 2008. Zdroj: Oficiální stránky mČsta Hradec Králové. Dostupný z WWW: .
PěÍLOHA ý. 7
Adamov
➼
Blansko Bolatice Boskovice Brno Chrudim ýeská Lípa Desná DobĜíš Frýdek-Místek Hlinsko
➼
JaromČĜ
➼ ➼
Kácov Karlovy Vary Karviná Koleþ KopĜivnice KouĜim
➼
➼
Litomyšl
MA21
odkazy
historie
partneĜi
média
kampanČ
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
KromČĜíž
LitomČĜice
➼
➼
KĜižany
Letovice
➼
➼
KĜižánky
KuĜim
➼
➼
Jihlava Jilemnice
➼ ➼
Hluþín Hodonín
plán
deklarace
kontakty
logo
vstupní odkaz
mČsto
Tabulka ke grafu þ. 13-Webové stránky Zdravých mČst. Zdroj: vlastní.
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Mladá Boleslav
➼
Moravská TĜebová Nové MČsto na MoravČ Orlová
➼
➼
➼
➼
PodČbrady Prachatice Praha 7 Praha-Dolní Poþernice Praha-Libuš Praha-Slivenec PĜeštice
➼
➼
MA21
odkazy
historie
partneĜi
média
kampanČ
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼ ➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
PĜíbram
➼ ➼
ProstČjov
➼
ěíþany Rožmitál pod TĜemšínem
plán
deklarace ➼
➼
Ostrov PelhĜimov
kontakty
logo
vstupní odkaz
mČsto Lomnice nad Popelkou
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Skotnice Slaný Strakonice Strašín Strážek
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Šternberk ŠtČtí Tábor Telþ TĜebíþ TĜeboĖ Uherské HradištČ Uherský Brod Ústí nad Labem
➼ ➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
Varnsdorf Velké MeziĜíþí Velký Beranov Vsetín Zlaté Hory
➼
MA21
odkazy
historie
partneĜi
média
kampanČ
plán
deklarace
kontakty
logo
vstupní odkaz
mČsto Valašské MeziĜíþí
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼ ➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
➼
VysvČtlení: ➼ …………………………………....webové stránky dané obce tuto informaci poskytují zelené stínování buĖky………………obec patĜí do kategorie B v kritériích místní Agendy 21 oranžové stínování buĖky……………obec patĜí do kategorie C v kritériích místní Agendy 21 žluté stínování buĖky………………...obec patĜí do kategorie D v kritériích místní Agendy 21
PěÍLOHA ý. 8 Tabulka - poþet informací o þlenských mČstech NSZM ýR ve Zpravodajích 2007 - 2008. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat dostupných ve Zpravodajích NSZM).
mČsto Chrudim
mČsto poþet informací o mČstČ 43 Velký Beranov
poþet informací o mČstČ 8
Vsetín
39 Blansko
7
LitomČĜice
33 Karviná
7
Hodonín
32 Varnsdorf
7
Ústí nad Labem
29 Adamov
6
Brno
26 KuĜim
6
TĜebíþ
23 Lomnice n. P.
6
KopĜivnice
20 PĜíbram
6
Strakonice
20 Boskovice
5
KromČĜíž
19 Tábor
5
Letovice
19 ýeská Lípa
4
ProstČjov
19 Desná
4
Velké MeziĜíþí
18 Hlinsko
4
Moravská TĜebová
17 Slaný
3
Orlová
17 Šternberk
3
Uherské HradištČ
15 KĜižánky
2
Jihlava
13 Strašín
2
Praha - Libuš
13 Strážek
2
Bolatice
12 Kácov
1
Mladá Boleslav
12 Nové MČsto na MoravČ
1
Jilemnice
11 Skotnice
1
Karlovy Vary
11 Valašské MeziĜíþí
1
PelhĜimov
11 Zlaté Hory
1
ŠtČtí
11 KouĜim
0
TĜeboĖ
11 KĜižany
0
Uherský Brod
11 Litomyšl
0
Hluþín
10 Ostrov
0
PodČbrady
9 Praha - Dolní Poþernice
0
ěíþany
9 Praha - Slivenec
0
Telþ
9 Praha 7
0
PĜeštice
8 Rožmitál pod TĜemšínem
0
PěÍLOHA ý. 9 Tabulka - porovnání þlánkĤ o mČstech Chrudim a ProstČjov ve Zpravodajích NSZM 2007-08. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat dostupných ve Zpravodajích NSZM).
ýíslo a téma/kampaĖ
Chrudim
Zpravodaje NSZM 2/07 Kvalita veĜejné správy
Rozhovor
na
titulní
ProstČjov stranČ
s místostarostou Chrudimi Mgr. Petrem ěezníþkem Zpráva o Národní konferenci
Zpráva o Národní konferenci
kvality ve veĜejné správČ:
kvality ve veĜejné správČ:
pĜevzetí ceny „Organizace dobré
pĜevzetí ceny „Organizace dobré
veĜejné služby“
veĜejné služby“
Zapojení do projektu zavádČní systému environmentálního Ĝízení a auditu 3/07 Sociální zaþleĖování
Popsán chrudimský nízkoprahový klub Futur
4/07 Den ZemČ
Oficiální podpora kampanČ „Den
Oficiální podpora kampanČ „Den
ZemČ“ mČstem Ch.
ZemČ“ mČstem P.
Popis „Dne ZemČ“ v Ch. –
Popis „Dne ZemČ“ v P. -
podpora ekologicky šetrných
ekojarmark
výrobkĤ Foto ze „Dne ZemČ“ v Ch. 5/07 Den bez tabáku
Oficiální podpora kampanČ „Den bez tabáku“ mČstem Ch. Popis „Dne bez tabáku“ v Ch. Doprovodný program „Dne bez tabáku“ – výstup chrudimských obyvatel na SnČžku Foto z výstupu chrudimských obþanĤ na SnČžku
ýíslo a téma/kampaĖ
Chrudim
ProstČjov
Oficiální podpora kampanČ „Dny
Oficiální podpora kampanČ „Dny
bez úrazĤ“ mČstem Ch.
bez úrazĤ“ mČstem P.
Popis „Dne bez úrazĤ“ v Ch. –
Popis akce „Na kolo jen
pĜedvádČcí akce vodní záchranné
s pĜilbou“ v P.
Zpravodaje NSZM 6/07 Dny bez úrazĤ
služby Foto ze „Dne bez úrazĤ“ v Ch. 9/07 Evropský týden
Oficiální pĜihlášení ke
Oficiální pĜihlášení ke
mobility, Udržitelná a
spoleþnému tématu „Udržitelná a
spoleþnému tématu „Udržitelná a
bezpeþná doprava
bezpeþná doprava“
bezpeþná doprava“
Zapojení mČsta Ch. do kampanČ
Zapojení mČsta P. do kampanČ
Evropský týden mobility
Evropský týden mobility
Akce „Hledáme Ĝidiþe tĜídy A“ k Evropskému týdnu mobility
10/07 Dny zdraví
Foto z kampanČ „Na kolo jen
Popis kampanČ „na kolo jen
s pĜilbou“
s pĜilbou“
ýlánek o úþasti a umístČní Ch. na
PĜedstavení projektu z oblasti
mezinárodní soutČži „MČsto, ve
dopravy na konferenci NSZM
kterém stojí za to žít“ Foto chrudimských zástupcĤ ze soutČže „MČsto, ve kterém stojí za to žít“ Zapojení mČsta Ch. do kampanČ
Zapojení mČsta P. do kampanČ
„Dny zdraví“
„Dny zdraví“
Popis programu ke „Dni zdraví“
Popis programu ke „Dni zdraví“
– pĜednášky o prevenci úrazĤ, ...
– pĜednášky, ochutnávky, ...
Zapojení Ch. do pilotního testování a tvorby zdravotních plánĤ Upoutávka na Jarní školu NSZM v Chrudimi
ýíslo a téma/kampaĖ
Chrudim
Zpravodaje NSZM
ProstČjov
1/08 Ohlédnutí za
Info o pĜevzetí ceny na Národní
Info o pĜevzetí ceny na Národní
uplynulým rokem
konferenci kvality ve veĜejné
konferenci kvality ve veĜejné
správČ
správČ
Info o úþasti a umístČní Ch. na mezinárodní soutČži „MČsto, ve kterém stojí za to žít“ Info o opakovaném obhájení Ch. kategorie „B“ v rámci metody kvality MA21 Info o Jarní škole NSZM v Ch. Prezentace Ch. na zasedání poradního orgánu WHO 2/08 Kvalita veĜejné správy
Zvyšování kvality ve veĜejné
Zvyšování kvality ve veĜejné
správČ – plánování s obþany
správČ – používání
v Ch.
benchmarkingu
Foto z plánovací akce s obþany
Foto zástupcĤ ProstČjova pĜi pĜevzetí ceny na Národní konferenci kvality ve veĜejné správČ
4/08 Den ZemČ
Zapojení do kampanČ „Den
Zapojení do kampanČ „Den
Zemȓ
Zemȓ
Popis programu ke „Dni ZemČ“
Popis programu ke „Dni ZemČ“
v Ch. – soutČž pro dČti s tématem
v P. – beseda o zvíĜatech
úspora energie Foto ze „Dne ZemČ“ v Ch. 5/08 Den bez tabáku
Zapojení Ch. do kampanČ „Den bez tabáku“ Popis akce „Cesta za þistým vzduchem“ – výšlap obyvatel mČsta na SnČžku
ýíslo a téma/kampaĖ
Chrudim
Zpravodaje NSZM 6/08 Dny bez úrazĤ
ProstČjov
Zapojení mČsta do kampanČ „Dny bez ĤrazĤ“ Popis „Dne bez úrazĤ“ – akce „Pomoc, topím se“ Aktivní úþast Ch. na Jarní škole NSZM – popis zavádČní systému environmentálního Ĝízení a auditu ve mČstČ Ch.
9/08 Evropský týden
Zapojení Ch. do kampanČ
Zapojení P. do kampanČ
mobility, Udržitelná a
„Udržitelná a bezpeþná doprava“
„Udržitelná a bezpeþná doprava“
bezpeþná doprava
Doprovodný program k bezpeþné
Doprovodný program k
dopravČ – akce „Na kolo jen
„Evropskému týdnu mobility“ –
s pĜilbou“
bČh pro dČti a mládež
Zapojení Ch. do kampanČ „Dny
Zapojení P. do kampanČ „Dny
zdraví“
zdraví“
10/08 Dny zdraví
Doprovodný program ke „Dni zdraví“ v Ch. – akce Fórum pro zdraví
PěÍLOHA ý. 10
Adamov
Dobrá praxe
indikátory
expertní plán
nedefinován stav
realizován
probíhá
p.pĜipraven
hotová studie
p.fiše
projekty
nápad
komunitní plán
Tabulka - informace z databází DataPlán a DobráPraxe. Zdroj: vlastní (zpracováno základČ dat dostupných v databázi DataPlán a Dobrápraxe).
➼
Blansko Bolatice
➼
52
10
Boskovice
➼
29
10
10 9
3
➼
10
1
Brno Chrudim
➼
2
➼
2
3
4
19
1
3
8
➼
➼
1
➼
8
ýeská Lípa ýeský Brod Desná DobĜíš
1
2
Frýdek-Místek
➼
Hlinsko
➼
Hluþín
➼
Hodonín
➼
Jihlava
➼
Jilemnice
➼
5
➼ 1
1
7
➼ ➼
34
18
13
14
21
➼ 184
13
11
4
9
7
➼
6
➼
3
➼
2
Kácov Karlovy Vary Karviná
➼ ➼
Koleþ KopĜivnice
➼
28
7
7
4
➼
➼
5
➼
3
KouĜim KĜižánky KĜižany KromČĜíž
➼
KuĜim
➼
19
1
1
6
➼
➼
Letovice
➼
54
LitomČĜice
➼
12
10
3
1
3
4
41 4
3
Dobrá praxe
indikátory
expertní plán
nedefinován stav
realizován
probíhá
p.pĜipraven
hotová studie
p.fiše
nápad
komunitní plán
projekty
➼
➼
3
➼
➼
7
➼
➼
➼
➼
Litomyšl Lomnice nad Popelkou ➼ Mladá Boleslav
➼
Moravská TĜebová
➼
Nové MČsto na MoravČ ➼ Orlová
7 3 5
1
1
109
➼
3
➼ ➼
4
➼
1
Ostrov PelhĜimov
➼
PodČbrady
➼
84
➼
Prachatice Praha 7
➼
Praha – D. Poþernice Praha - Libuš
2
4
➼
20
1
➼
2
1
8
5
1
1
2
1
1
3
➼
2
Praha - Slivenec PĜeštice
➼
PĜíbram ProstČjov
➼ ➼
➼
47
24
4
15
➼
➼
➼
➼
6
Rožmitál pod TĜemš. ěíþany
➼
Skotnice
➼
Slaný
➼
Strakonice
➼
Strašín
➼
47
1
1
3
➼
7
➼
2 1
Strážek Šternberk
➼
ŠtČtí
2
2
77
5
34
2
➼ ➼
Tábor
➼
Telþ
➼
TĜebíþ
➼
1
➼
➼
➼
Uherské HradištČ
➼
Dobrá praxe
indikátory
expertní plán
nedefinován stav
realizován
probíhá
p.pĜipraven
hotová studie
p.fiše
nápad
komunitní plán TĜeboĖ
projekty
➼ 1
Uherský Brod Ústí nad Labem
➼
Valašské MeziĜíþí
➼
Varnsdorf
➼
Velké MeziĜíþí
➼
Velký Beranov
➼
Vsetín
➼
➼ 1
➼
5
➼
1
4 146
1
Zlaté Hory
2
➼
➼
➼
➼
9
➼
1
VysvČtlení: ➼ …………………obec má v databázi DataPlán vložen komunitní / expertní plán / zavázala se sledovat alespoĖ jeden z indikátorĤ ke spoleþným tématĤm Projekty …………. poþet projektĤ v databázi DataPlán s jednotlivými definovanými stavy Dobrá praxe……… poþet pĜíkladĤ projektĤ realizovaných v obci v databázi DobráPraxe
PěÍLOHA ý. 11
Ukázka pĜíkladu z databáze Dobré praxe – þást 1. Zdroj: DataPlán NSZM. Dostupný z WWW: .
Ukázka pĜíkladu z databáze Dobré praxe – þást 2. Zdroj: DataPlán NSZM. Dostupný z WWW: .
