UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Semestrální práce

TÉMA: PŘEDVSTUPNÍ NÁSTROJ ISPA

Bc. Kužela Martin, přechodový ročník

1

Prohlášení Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval, samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji. Kužela Martin

Anotace Nástroj předvstupních strukturálních politik (Instrument for Structural Policies for Preaccession - ISPA) je jedním z finančních nástrojů Evropského společenství, který byl vytvořen na pomoc deseti kandidátským zemím střední a východní Evropy při jejich přípravě na vstup. ISPA poskytuje finanční podporu investic v oblasti životního prostředí a dopravy.

Klíčová slova: Evropská unie, předvstupní strukturální fond, doprava, životní prostředí, projekty ISPA

2

ÚVOD Jako téma své seminární práce jsem si vybral předvstupní nástroj ISPA, jelikož Česká republika vstoupí do Evropské unie s největší pravděpodobností během prvního desetiletí nového milénia. Nedomnívám se, že by okamžikem vstupu nastaly dramatické zvraty v životě obyvatel České republiky, přesto k určitým změnám nesporně dojde. Jistě nastanou situace, na něž bude možné adekvátně reagovat až po faktickém přistoupení k Evropské unii. Na druhé straně dojde i ke změnám, na které je možné se již nyní v předvstupním období důkladně připravit. Jednou z takových, na které se Česká republika může již nyní připravovat, je využívání prostředků strukturálních fondů Evropské unie a Kohezního fondu pro oblast dopravy a životního prostředí. Jak příprava prostřednictvím předvstupního nástroje ISPA probíhá, co obnáší a jaké jsou její dosavadní výsledky jsem se pokusil popsat ve své práci.

3

1.

ISPA

Finanční nástroj (fond) ISPA1 je zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy a měl by usnadnit implementaci „acquis communautaire“ (práva EU) v kandidátských zemích v těchto oblastech a přispět k udržitelnému rozvoji těchto zemí. Pomoc z nástroje/fondu ISPA má také vést k cílům uvedeným v Předvstupním partnerství a naplnit priority Národního programu přípravy na vstup do EU. U projektů z oblasti životního prostředí (ŽP) je třeba uvést, jak je opatření spojeno se zaváděním environmentální legislativy a politiky Společenství, zda je uplatněn princip „platí znečišťovatel“. U dopravních projektů je soustředěna pozornost na souvislost opatření s transevropskými sítěmi (TEN). Projekty musí souhlasit se strategiemi pro využívání nástroje ISPA připravenými ministerstvy životního prostředí a dopravy. Problémy životního prostředí přesahují hranice a je proto zcela pochopitelné, že EU klade takový důraz na tuto oblast. K zlepšení životního prostředí v ČR je zapotřebí mnoho investic, které ve státním rozpočtu chybí. EU tak ČR pomáhá dosáhnout standardů ochrany životního prostředí rychleji. Sektor dopravy je klíčový z hlediska zapojení kandidátských států do vnitřního trhu. Aby byla naplněna kritéria svobodného pohybu zboží, služeb a osob, musí zde bezesporu fungovat doprava jak v samotném státu, tak i mezi jednotlivými státy. Připravované železniční koridory jsou součástí rozsáhlých transevropských sítí, které spojí kandidátské země s nynějšími členskými státy EU. Je zde tedy i v zájmu EU přispět na jejich budování.

1.1.

Finanční a právní rámec

Berlínský summit Unie (zasedání Evropské rady) schválil v březnu roku 1999 rozpočet na programovací období 2000-2006. Na program ISPA bylo pro všechny kandidátské státy vyčleněno průměrně 1040 milionů Euro ročně [1]. Tato částka byla rozdělena mezi jednotlivé země podle počtu obyvatel, HDP, rozlohy státu a bude upřesňována na základě kvality a připravenosti projektů, realizačního systému a dalších kritérií. Na ČR připadlo rozpětí 57,2 až 83,2 mil. Euro ročně [1], kteréžto prostředky se rozdělí rovným dílem mezi sektory životního prostředí a dopravy. Bylo stanoveno, že výše podpory projektu z programu ISPA může dosáhnout 75%, ve výjimečných případech schválených Komisí až 85% celkových nákladů [2]. Předběžné studie nebo opatření technické povahy mohou být financovány v plné výši [2]. Ve snaze respektovat princip koncentrace a rovněž kvůli přehlcenosti Evropské komise (resp. Delegace Evropské komise) množstvím malých projektů byla určena spodní hranice celkových nákladů na jeden projekt na 5 mil. Euro. V legislativní rovině je program ISPA upraven především v Nařízení Rady (ES) č.1266/1999 o koordinování pomoci kandidátským zemím v rámci Předvstupní strategie a doplňujících nařízení a v Nařízení Rady (ES) č.1267/1999 ustavujícím nástroj strukturálních politik pro předvstupní období (ISPA). Nařízení o ISPA (Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999, kterým se zakládá Nástroj předvstupních strukturálních politik uvádí následující: 1

Instrument for Structural Policies for Pre-accession – Nástroj předvstupních strukturálních politik

4

•

„ISPA zajistí pomoc a přispěje k přípravě přistoupení následujících kandidátských zemí k Evropské unii: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko (dále jen “státy - příjemci”) v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti ve vztahu k politikám v oblasti životního prostředí a dopravy (...).“

•

ISPA se realizuje v oblastech životního prostředí a dopravy v souladu s Partnerstvími pro vstup a s Národními programy pro přijetí acquis, přičemž je uplatňován přístup podobný Koheznímu fondu.

Je třeba mít na paměti, že na rozdíl od Kohezního fondu2 pro ISPA platí předběžné schvalování výběrových řízení a uzavírání smluv ze strany Komise, která rovněž velice pozorně sleduje realizaci. Tento přístup je ale zamýšlen jako přechodný a předpokládá se, že se postupně rozvine v plně decentralizovanou realizaci pomoci v rámci ISPA v přijímajících zemích. Nařízení o ISPA stanovuje, že: „Pomoc Společenství poskytovaná z ISPA přispěje k cílům stanoveným v Partnerství pro vstup pro každý stát - příjemce a odpovídajícím vnitrostátním programům pro zlepšení životního prostředí a infrastrukturní sítě dopravy.“ Kromě toho je pomoc v rámci ISPA realizována v součinnosti s dalšími programy Společenství, které byly vytvořeny na podporu procesu rozšíření (např. PHARE a SAPARD). 1.2.

Systém fungování a koordinace

V České republice je program ISPA koordinován a monitorován Národním programovým výborem a Monitorovacím výborem pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti. Na jeho řízení se podílejí Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí. Projekty v oblasti životního prostředí jsou pak v kompetenci Ministerstva životního prostředí a dopravní projekty v kompetenci Ministerstva dopravy a spojů. Řídícím orgánem programu ISPA je Koordinační výbor ISPA. Ten je partnerem Evropské komise – informuje jí o dosaženém pokroku a předkládá jí návrhy projektů k financování. Kromě toho koordinuje a vyhodnocuje postup přípravných prací, přijímá doporučení k odstranění případných nedostatků či zpoždění a dohlíží nad dodržováním procedur, termínů a kritérií při zajišťování výběru projektů pro ISPA. Koordinační výbor rovněž zastřešuje obě existující skupiny ISPA, Pracovní skupinu ISPA – doprava a Pracovní skupinu ISPA – životní prostředí. Koordinačnímu výboru předsedal až do podzimu roku 2000 náměstek ministra pro místní rozvoj. Usnesením vlády ČR č.1109/2000 z 8. listopadu však byl Národním koordinátorem programu ISPA stanoven Národní koordinátor pomoci (náměstek ministra financí). Po vstupu ČR do EU se předpokládá, že se Koordinační výbor ISPA transformuje do Řídícího výboru Kohezního fondu v ČR. Přehledné schéma koordinačních výborů pro programy pomoci EU, včetně ISPA. Pracovní skupiny ISPA připravují sektorové strategie pro využívání prostředků ISPA, navrhují prioritní projekty, podporují jejich přípravu a implementaci, stanovují procedury a kritéria pro výběr projektů a zajišťují zpracování předběžných studií prioritních projektů. Jednou z jejich nejdůležitějších funkcí je koordinování aktivit v rámci ISPA s ostatními sektorovými projekty. 2

Kohezní fond byl ustaven Nařízením (ES) 1164/94 a dále upraven Nařízením 1264 a 1265/1999

5

Žadatelem o podporu z programu ISPA mohou být obce, sdružení obcí, ústřední orgány státní správy, rozpočtové či příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány státní správy, státní podniky nebo jiné právnické osoby (např. obchodní společnosti), v nichž má stát nadpoloviční majetkovou účast. Tato podmínka je zavedena z důvodu značné velikosti projektů realizovatelných v rámci ISPA a jejich důležitosti. O finančním zajištění příprav a pomoci při koordinaci příprav ze strany zahraničního experta (tzv. "twinnera")3 pojednává následující podkapitola. Stručný přehled průběhu projektů ISPA je uveden v následující tab. č.1 a tab. č.2 překládá běžně používané anglické termíny v naší literatuře do češtiny.

Tab. č. 1 - Přehled projektového cyklu ISPA [3] POZNÁMKY CO

KDO

(podrobnější informace v dokumentu)

jsou

uvedeny

PROGRAMOVÁNÍ Podepisuje se oběma stranami pouze jednou a obsahuje ustanovení pro finanční dohodu EK a národní koordinátor ISPA nebo národní mezi národním zmocněncem v kandidátské zmocněnec zemi a nejrůznějšími realizačními agenturami, které se projektů ISPA účastní.

Memorandum o porozumění

NÁRODNÍ sektory

STRATEGIE

ISPA

NALÉZÁNÍ PROJEKTŮ

jednotlivé

Orgány v kandidátské zemi

Odvozené z Partnerství pro vstup, Národního programu pro přijetí acquis a Národního rozvojového plánu; připomínkované a schválené EK ve Všeobecném dokumentu o (technické) pomoci PHARE.

Koordinovaný přístup může být zajištěn prostřednictvím diskuse o koncepčních dokumentech před provedením nezbytných ORGÁNY v kandidátské zemi (sektoroví studií proveditelnosti a hodnocení vlivu na koordinátoři) životní prostředí. Přijímající země mohou pro proces nalézání projektů využít prostředky ISPA. PŘÍPRAVA PROJEKTŮ

PŘIHLÁŠKA PROJEKTU

Standardní formulář + podkladové dokumenty: studie proveditelnosti, mapy, výkresy a návrhy, analýza nákladů a zisků, Národní koordinátor ISPA v kandidátských finanční analýza, hodnocení vlivu na životní zemích prostředí, které popisují a zdůvodňují návrh, včetně mechanismů dohledu a kontroly kvality.

Předběžné schválení žádosti

EK

VYHODNOCENÍ Způsobilost kompatibilita, hodnocení

EK pro pomoc, ekonomické a

Povinný posudek

EK přijímá návrh jako kandidátský projekt pro další hodnocení v rámci ISPA. EK může pro hodnocení žádosti použít technickou pomoc.

priorita, návrhu prostřednictvím druhého kola konzultací Dokončení finanční MEMORANDA. mezi jednotlivými orgány

FINANČNÍHO

Příprava příloh.

Řídící komise EU pro ISPA

Členské země zastoupené v Řídící komisi vyjádří svůj názor na projekt, který EK hodnotí.

3

Twinning je program intenzivní partnerské spolupráce mezi institucemi z členských států EU a z kandidátských zemí, twinnerem je pak nazýván expert na určitou problematiku z některého členského státu Unie

6

ROZHODNUTÍ KOMISE

EK

Znamená přidělení konkrétních zdrojů.

Podpis Finančního memoranda

EK a národní zmocněnec nebo národní Podpis EK znamená začátek realizace. koordinátor ISPA v kandidátských zemích

REALIZACE

EK prověřuje, zda jsou v Národním fondu uplatňovány postupy a systémy v souladu se článkem 9 a přílohou III Nařízení Rady 1267/99, zda jsou plně zdokumentovány a plně odpovídají všem požadavkům.

EK Národnímu fondu ISPA

Okamžitě po podpisu Finančního memoranda může být poskytnuto 10 % příspěvku z ISPA Národnímu fondu (v závislosti na možnostech rozpočtu), a to poté, co je sděleno bankovní spojení.

Příprava výběrového řízení

Realizační agentury, koneční příjemci

Prováděno realizačními agenturami v přijímající zemi ve spolupráci s konečnými příjemci, je možné použít technickou pomoc, vše koordinuje národní koordinátor ISPA.

Kontrola/schvalování

V souladu se současnou praxí probíhají procedury zadávání veřejných zakázek v souladu s Praktickým průvodcem, podmínkami smluv o provedení prací Předběžné schválení ze strany EK (až do v souladu s podmínkami FIDIC. Nabídky do prohloubení decentralizace) výběrového řízení, procedury a udělování jsou schvalovány individuálně a předběžně ze strany EK (většinou v průběhu 4 až 6 týdnů).

UZAVÍRÁNÍ SMLUV

Peněžní toky mezi realizačními agenturami a Realizační agentury nebo, pokud je tak kontrahenty jsou mezi smluvními stranami dohodnuto, koneční příjemci regulovány, jsou nezávislé na platbách spojených s Finančním memorandem.

ZÁLOHOVÁ PLATBA (1. část)

ZÁLOHOVÁ PLATBA (2. část)

STŘEDNĚDOBÉ PLATBY

EK národnímu zmocněnci

Na základě žádosti kandidátských zemí může být převedeno dalších až 10 % prostředků ISPA (po obdržení kopie podepsané hlavní smlouvy a splnění podmínek stanovených ve Finančním memorandu a jeho přílohách), a to až dvakrát ročně. Za zajištění peněžních toků do realizačních agentur odpovídá národní zmocněnec.

EK národnímu zmocněnci

Střednědobé platby jsou prováděny na žádost kandidátské země na základě prokazatelně efektivního vynakládání prostředků a přípravy finančních zpráv.

MONITOROVÁNÍ

•

Monitorovací výbory

Monitorovací výbory

•

EK

Návštěvy

•

Představitelé EK a dvora

Finanční audity ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

VYPLACENÍ ZŮSTATKU

Orgány kandidátské země monitorovacích výborů

EK kandidátským zemím

Účetního za

Monitorovacímu výboru předsedá národní koordinátor ISPA a nejméně dvakrát ročně mu předkládá průběžné zprávy. Jsou možné ad hoc návštěvy na místě.

podpory Prověřena EK a předložena pro informaci Řídícímu výboru ke konečnému schválení. Na základě konečné konsolidované dokumentace by měl být obdržen s co nejkratším zpožděním (zhruba 12 měsíců) po dokončení projektu.

NÁSLEDNÁ HODNOCENÍ Následné hodnocení

Možnost poučit se a získat pokyny pro další zlepšování. EK informuje Řídící výbor o výsledcích.

7

Tab. č. 2 - Obvyklý proces realizace projektu – kdo je kdo [3] ISPA Management Committee European Commission (EC) ISPA Monitoring Committee includes representatives from the EC, beneficiaries, technical ministries and IFIs NIC National ISPA Co-ordinator manager of ISPA projects in beneficiary countries programming and implementation NAO National Authorising Officer in charge of the National Fund (NF) financial management SAO Sector Authorising Officer (Transport) SAO Sector Authorising Officer (Environment) CFCU Central Financing and Contracting Unit acts on behalf of Implementing Agencies Implementing Agency (IAs) i.e. National Road Authority i.e. National Railways Company Sometimes with the assistance of ad hoc: Project Implementation Unit (PIU) Tender Contracts Implementing Agency (IAs) Water/waste water company or Municipality or Solid waste company assisted sometimes by “ad hoc”: Project Implementation Unit (PIU) Tender Contracts NB: Set up may differ from country to country.

1.3.

Řídící výbor ISPA Evropská komise (EK) Monitorovací výbor ISPA zahrnuje představitele EK, konečných příjemců, příslušných ministerstev a realizačních agentur Národní koordinátor ISPA řídí projekty ISPA v přijímajících zemích -

programování a realizace

Národní zmocněnec řídí Národní fond (NF) finanční řízení Sektorový zmocněnec (doprava) Sektorový zmocněnec (životní prostředí) Ústřední finanční a kontraktační jednotka jedná jménem realizačních agentur Realizační agentura tj. národní správa silnic a dálnic tj. dráhy někdy s pomocí ad hoc realizační jednotkou programu Smlouvy Realizační agentura vodárny, čističky odpadních vod obce společnosti pro likvidaci tuhých odpadů někdy s pomocí ad hoc realizační jednotkou programu Smlouvy Pozn.: Uspořádání se v jednotlivých zemích může lišit.

Vazby na další programy

O smysluplné provázanosti všech předvstupních programů svědčí fakt, že k přípravě systému pro využívání prostředků z ISPA byly využity projekty CZ 9807.03.03 (Příprava účasti ISPA - Životní prostředí)[4], CZ 9807.03.04 (Příprava účasti ISPA - Doprava)[4], projekt CZ 9807.01 (Vytváření národní rozvojové strategie a podpora struktur pro strukturální fondy a Kohezní fond)[4], projekt 9908.02 (Asistence při přípravě velkých infrastrukturálních projektů) a další, které jsou součástí Speciálního přípravného programu PHARE 98 (příp. 99). Ve všech těchto projektech hrál důležitou roli předvstupní poradce (twinner) pro program ISPA. Jeho úkolem bylo napomáhat při vytváření efektivních administrativních struktur a souvisejících řídících a kontrolních systémů ISPA a při dalším zvyšování schopností úředníků veřejné správy pro realizaci prioritních projektů ISPA. Jeho kontrakt však v roce 2000 skončil a nepočítá se s jeho obnovením.

8

2.

OBLASTI PODPORY ISPA

2.1.

Životní prostředí – pomoc kandidátským zemím při dosahování standardů EU

Kandidátské země budou muset investovat podstatné částky, aby v úplnosti zavedly legislativu EU z oblasti životního prostředí a splnily standardy Společenství týkající se životního prostředí. V současné době se ISPA bude soustřeďovat na investičně nejnáročnější směrnice z oblasti životního prostředí, jejichž realizace je finančně velmi nákladná. Klíčové směrnice náročné na investice: a) Dodávka vody a čištění odpadních vod •

Směrnice o čištění odpadních vod ve městech

•

Směrnice o pitné vodě

•

Směrnice o ochraně vod před znečištěním nebezpečnými látkami

•

Směrnice o nitrátech

b) Odpadové hospodářství •

Směrnice o skládkování odpadu

•

Směrnice o městských spalovnách odpadu

•

Směrnice o spalování nebezpečných odpadů

•

Směrnice o odpadech z obalů

c) Ochrana čistoty ovzduší •

Směrnice o velkých spalovnách

•

Směrnice o kvalitě pohonných hmot

•

Směrnice o kvalitě ovzduší

d) Řízení průmyslového znečištění •

Směrnice o integrované prevenci a kontrole znečištění

•

Směrnice o emisích těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při používání organických rozpouštědel

Realizace těchto směrnic je úzce spojena se zlepšováním zdravotního stavu a kvality života občanů a má přímý kladný vliv na ekonomickou a sociální soudržnost přijímajících zemí. Prioritním cílem programu ISPA v sektoru životního prostředí je pomoc při odstraňování nejvážnějších problémů především v oblasti ochrany vod, později též v ochraně ovzduší, nakládání s odpady a dalších oblastech. O tom, že jsou tyto problémy vážné a opatření na jejich řešení nedostatečné, svědčí i fakt, že právě v této kapitole bude

9

ČR pravděpodobně žádat při vyjednávání o vstupu do EU nejvíce přechodných období4. Hlavním důvodem zde však není neochota přizpůsobit příslušnou část acquis communautaire a uplatňovat ji v praxi, ale především mimořádná finanční a časová náročnost většiny opatření v sektoru životního prostředí. Koordinace je zabezpečována Pracovní skupinou ISPA – Životní prostředí. Ta také vypracovala důležitý dokument „Národní strategie ISPA - sektor životního prostředí“, který byl v září roku 2000 schválen. Ministerstvo životního prostředí také zřídilo Implementační jednotku ISPA na Státním fondu životního prostředí, která bude zodpovídat za technickou stránku přípravy projektů. Samotné projekty předkládají fondu většinou větší města (s ohledem na minimální výši celkových nákladů na projekt 5 milionů Euro), ale mohou tak učinit i jiné subjekty. Zatím byly oficiálně předloženy tři projekty, další se v současné době připravují. Předložen byl projekt na spolufinancování opravy kanalizačního systému v Ostravě, rekonstrukce kanalizace a kolektorů v Brně a poněkud odlišný projekt Českého hydrometeorologického ústavu (Komplexní monitorování a hodnocení stavu hydrosféry a atmosféry). Brněnský a ostravský projekt byly na podzim roku 2000 schváleny. Pro brněnský projekt činí celkový grant z ISPA takřka 18 milionů Euro, pro ostravský projekt pak takřka 17 milionů Euro [5]. Do konce roku 2000 by měla být podepsána finanční memoranda na oba projekty, do poloviny roku 2001 by pak mělo proběhnout celé mezinárodní tendrové řízení. Ve stádiu příprav jsou projekty dostavby vodohospodářské infrastruktury v Praze a výstavby systému zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohoří a další projekty [4]. K úspěšné realizaci programu ISPA by měl přispět i výše zmíněný projekt PHARE Příprava účasti ISPA - Životní prostředí. Jeho cílem je poskytovat pomoc Ministerstvu životního prostředí a Státnímu fondu životního prostředí orientovanou na zajištění účinné a účelné realizace ISPA, rozvíjet jejich schopnost připravovat, realizovat a monitorovat investiční projekty, využívat ISPA počínaje rokem 2000 a dodržovat Nařízení Rady (ES) o ISPA [4]. Byla již kontrahována takřka celá částka 250.000 Euro a byl ustaven i řídící výbor, který nyní monitoruje postup, řídí potřebné změny, komentuje a schvaluje zprávy a kontroluje rozpočtové výdaje proti výstupům [4].

2.2.

Doprava: rozšíření transevropských sítí (TEN-T) do kandidátských zemí

Existuje naléhavá potřeba vytvořit a rekonstruovat dopravní infrastrukturu v kandidátských zemích a napojit ji na dopravní sítě Unie. Toto je klíčovou součástí strategií ekonomického rozvoje kandidátských zemí a bude to i zásadním prvkem úspěšné integrace kandidátských zemí do vnitřního trhu a podpory účinnosti a efektivity tohoto trhu. ISPA se snaží podporovat projekty zasazující se o trvale udržitelné typy dopravní infrastruktury. Prioritu mají zvláště ty projekty, které jsou v zájmu Společenství (deset panevropských dopravních koridorů) a které umožňují příslušným zemím splnit cíle Partnerství pro vstup. To zahrnuje projekty zaměřené na rozšíření sítě TEN-T do sítě TINA v kandidátských zemích. Funkční sítě zajišťují volný pohyb osob, zboží a služeb, nabízejí zemím přístup do Evropských center. Kromě toho musí respektovat životní prostředí. Předvstupní strategie musí vzít v úvahu také rozvoj multimodální infrastruktury v dopravě. Funkční síť v budoucnosti 4

Přechodné období může žádat jak EU, tak kandidátské státy při jednání o vstupu do Unie. V případě České republiky představuje dobu od předpokládaného data vstupu 1.1. 2003 do doby implementace určitého opatření.

10

bude zahrnovat TEN současné EU, odpovídající části národních sítí v žadatelských zemích a také nevyhnutelná spojení mezi nimi. Podle výpočtů Komise, byly odhadnuty potenciální investiční náklady na zajištění TEN pro EU v kandidátských zemích na 50-90 mld. ECU v průběhů 15 let. Tato částka byla uvažována zejména na zvýšení kvality silnic a železnic na západoevropské normy tak, aby byly schopny pojmout zvýšenou očekávanou zátěž. Dále tato částka neuvažuje s vytvořením žádných nových spojení. Na základě výše uvedeného je možné shrnout, že příspěvek v rámci ISPA na budoucí dopravní sítě bude poskytován pro: • opatření v oblasti dopravní infrastruktury které podporují trvale udržitelnou mobilitu a zejména ty, které zahrnují projekty společného zájmu na základě kriterií v rozhodnutích Rady 1692/96 a které pomohou zemi příjemce dosáhnout cíle definované v přístupovém partnerství. To znamená vybudování spojení a interoperabilitu národních sítí mezi sebou a s TEN včetně přístupu k TEN. Jedním z prioritních cílů programu ISPA v sektoru dopravy je stabilizace a postupné snižování negativních účinků dopravní infrastruktury a dopravního provozu na životní prostředí. Podporován bude tedy rozvoj dopravních systémů snižujících spotřebu energie, omezujících produkci emisí nebezpečných látek a hluku, systémů s nižšími nároky na zábor krajiny a menšími riziky kontaminace vod a půdy. Důležitou součástí programu ISPA bude rovněž rozvoj veřejné hromadné dopravy a její integrace a rozvoj železniční, vodní a kombinované dopravy. V silniční dopravě bude preferována modernizace a údržba stávající sítě před novou výstavbou. Nová výstavba by se měla soustředit jen na dokončení dálniční sítě a na řešení dopravních problémů pomocí obchvatů (včetně urychlené výstavby expresního okruhu kolem Prahy). Tyto obecné záměry jsou slučitelné s konceptem trvale udržitelného rozvoje, což je jeden z důvodů, proč se těší i podpoře Evropské komise. Koordinaci programu ISPA v této oblasti zajišťuje Pracovní skupina ISPA – Doprava. Ta mimo jiné zpracovala i důležitý dokument „Národní strategie ISPA - sektor dopravy“, který byl v červenci roku 2000 schválen.Vydatnou pomocí se stal již zmíněný projekt PHARE Asistence při technické přípravě velkých infrastrukturálních projektů, z kterého by bylo financováno mj. i zpracování a dokončení projektové dokumentace u prioritních dopravních projektů – viz níže. Kromě toho se realizuje i projekt Příprava účasti ISPA – Doprava. Jeho cílem je poskytovat Ministerstvu dopravy a spojů pomoc při rozvoji jeho schopností řídit ISPA, tj. napomáhat rozvoji technických a administrativních schopností, vyhodnocovat a zaznamenávat potřeby a vybírat, řídit, monitorovat a vyhodnocovat finanční toky [4]. Ministerstvo dopravy a spojů zatím předložilo osm projektů s žádostí na spolufinancování v rámci programu ISPA. Z toho je pět projektů železničních, které se soustřeďují na modernizaci a optimalizaci úseků koridoru I (Děčín – Praha – Brno – Břeclav) a koridoru II (Petrovice u Karviné – Přerov – Ostrava – Břeclav s větví Česká Třebová – Olomouc – Přerov) a tři silniční projekty, jejichž cílem je výstavba části dálnice Ostrava - Rudná – Hrušov, obchvat Frýdek-Místek, Dobrá a křižovatka Bělotín.[4] Na podzim roku 2000 tak byly schváleny ke spolufinancování jeden silniční a dva železniční projekty. V silniční oblasti to je projekt obchvatu Frýdek-Místek, Dobrá, na nějž bylo vyčleněno z programu ISPA přes 20 milionů Euro [5]. V železniční oblasti se jedná o projekty modernizace traťového úseku Záboří – Přelouč (takřka 31 milionů Euro) a projekt optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí – Česká Třebová (přes 14 milionů Euro) – oba v rámci koridoru I [5]. Rovněž u dopravních projektů platí, že by měla být do konce roku

11

2000 podepsána finanční memoranda a v průběhu roku 2001 by pak mělo proběhnout celé mezinárodní tendrové řízení. 2.3.

Technická pomoc

Rozpočet ISPA může být rovněž použit na financování přípravných studií a technické pomoci. Tato opatření musí být ale jasně spojena s investicemi financovanými z ISPA. Technická pomoc zajišťuje vysokou úroveň kvality projektů co se jejich přípravy, řízení a dopadu týče. Pod technickou podporu patří také informovanost a akce na podporu publicity a jsou ní myšleny zejména • horizontální opatření jako jsou komparativní studie na odhadování dopadu podpory Společenství • opatření a studie které přispívají k ocenění, monitorování, zhodnocení anebo kontrole projektů a k posílení a zajištění koordinace a konzistence projektů s přístupovým partnerstvím • opatření a studie kterých cílem je zajištění efektivního projektového managementu a implementace Celkové výdaje v tomto smyslu se počítají do 2% celkového financování ISPA. Také projekty PHARE LSIF (large scale infrastrukture facility - infrastrukturní projekty velkých rozměrů), které jsou primárně zaměřeny na rozšíření TEN za hranice EU a také ty, které jsou zaměřeny na řešení problémů životního prostředí v žadatelských zemích s přeshraničním dopadem budou také zahrnuty mezi projekty, které mohou být zároveň financovány pod ISPA

3.

FINANČNÍ ZDROJE

Schválené financování ze zdrojů EU pro nástroj ISPA je pro jednotlivé kandidátské země určeno v určitém rozmezí, aby byly státy motivovány k podávání co nejkvalitnějších projektů. Prostředky mají být rozděleny mezi dopravu a životní prostředí paritně, i když jsou možné v jednotlivých letech malé disproporce. ČR má ročně k dispozici 57,2-83,2 MEUR (asi 1,8-2,7 mld. Kč5), reálně je cílová částka 70,2 MEUR (v cenách roku 1999, asi 2,25 mld. Kč). Pomoc EU musí být z hlediska využití finančních prostředků maximálně transparentní a bude důsledně kontrolována. O rozdělení zdrojů (viz tab.č. 3) ISPA mezi přijímající země rozhodla Komise na základě následujících tří kritérií: počet obyvatel, HDP na obyvatele (v údajích o paritě kupní síly) a rozloha. Aby byla podpořena vysoká kvalita projektů předkládaných ze strany přijímajících zemí a pro zachování určité flexibility při řízení prostředků ISPA, byly celkové přidělované částky stanoveny v následujícím rozpětí:

5

při kurzu 1 euro = 32 Kč

12

Tab. č. 3 - Rozdělení prostředků ISPA [3]

Rozpětí prostředků ISPA přidělovaných jednotlivým přijímajícím zemím6 Bulharsko

8,0 % - 12,0 %

Česká republika

5,5 % - 8,0 %

Estonsko

2,0 % - 3,5 %

Litva

4,0 % - 6,0 %

Lotyšsko

3,5 % - 5,5 %

Maďarsko

7,0 % - 10,0 %

Polsko

30,0 % - 37,0 %

Rumunsko

20,0 % - 26,0 %

Slovensko

3,5 % - 5,5 %

Slovinsko

1,0 % - 2,0 %

4.

FORMA POMOCI

Pomoc je určena na projekty, části projektu, které jsou technicky a finančně nezávislé, skupiny nebo záměry projektů v uvedených oblastech. Část projektu může také zahrnovat přípravné, technické studie a studie proveditelnosti potřebné pro uskutečnění projektu.

5.

ROZSAH POMOCI

Celkové náklady na projekty by v zásadě neměly být menší než 5 MEUR, tj. asi 160 mil. Kč. Rozsah pomoci Společenství může dosáhnout až 75%7 veřejných (nebo rovnocenných) výdajů na projekt. Pro úspěšné přijetí žádosti je nutné, aby dokumentace k projektu byla úplná a aby byl projekt připraven po všech stránkách (detaily obsahuje Nařízení ISPA č. 1267/1999). Další důležitou podmínkou je nutnost spolu-financování ze strany žadatelské země. Z celkového rozpočtu ISPA za rok 2000 a 2001 bylo použito 137 mil. EUR (4,4 mld. Kč) ne deset velkých stavebních projektů v ČR, pět z nich do sektoru dopravy a životního prostředí. Projekty do oblasti dopravy zaujímají přibližně 60% celkového rozpočtu, zatímco do oblasti životního prostředí to bylo zbývajících 40%. ISPA financuje maximálně do 75% nákladů na projekt, zbývající část je kryta z českých finančních zdrojů nebo z Mezinárodní finanční instituce jako je např. Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Do dnešního dne však žádná z těchto institucí projekty ISPA v ČR nespolufinancovala.

6

Odkazuje na procento z rozpočtu ISPA mínus částka horizontální technické pomoci.

7

V některých případech může Komise rozhodnout o zvýšení této míry až na 85 % zejména v případech, kdy dojde k závěru, že výše přesahující 75 % je nezbytná pro uskutečňování projektů, jež jsou základem pro dosažení obecných cílů ISPA

13

6.

ADMINISTRATIVNÍ SYSTÉM V ČR

Obecně je průběžné řízení programu v současné době stejné jako u programu PHARE. Očekává se však, že od začátku roku 2003 by měl být celý systém spravován a řízen Českou republikou (jako je tomu u programu SAPARD a jako tomu bude u fondů EU, které budou pro ČR otevřeny po přistoupení) bez zapojení Evropské komise. Po vyčerpání fondů provede Evropská komise audit, aby zjistila, zda byly finanční prostředky vynaloženy účelně a dle pravidel. Pokud se vyskytnou nějaké nesrovnalosti, peníze mohou být vráceny Komisí stejně jako je tomu v členských státech EU. Koordinátorem nástroje ISPA v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), jehož náměstek pro cestovní ruch a evropskou integraci je Národním koordinátorem ISPA (NKI) a také předsedou Koordinačního výboru ISPA, kde jsou zastoupena příslušná ministerstva (MMR, MF, MDS, MŽP, MZe, MZV). Aktivity výboru jsou zaměřené na přípravu strategie a programových dokumentů vztahujících se k nástroji ISPA v ČR, na koordinaci a vyhodnocování postupu přípravných prací, přijímání doporučení k odstranění případných nedostatků. Žádosti o finanční příspěvek na projekty přijímají příslušná odborná ministerstva – Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které pověřilo tímto úkolem Státní fond životního prostředí, a Ministerstvo dopravy a spojů (MDS). Na MDS zabezpečovala do konce roku 2001 úkoly spojené s programem ISPA Jednotka ISPA, od 1.1.2002 začíná plnit funkci Implementační agentury nově vytvořené oddělení pro evropské fondy. V oblasti ŽP spolupracuje SFŽP s odborem integrovaného financování na MŽP. Tyto útvary obou ministerstev jsou výkonným pracovištěm Sektorového schvalujícího úředníka (SAO), který je oficiálním zodpovědným pracovníkem v sektoru. Na těchto dvou ministerstvech fungují Pracovní skupiny ISPA, které na základě podkladů od příslušných útvarů na ministerstvech identifikují prioritní projekty v souladu se sektorovými strategiemi pro využívání ISPA schválených Evropskou komisí (EK). Tyto strategie byly vypracovány v roce 1999-2000, obsahují kromě popisu situace a analýzy potřeb také indikativní seznamy projektů, v roce 2002 se předpokládá jejich aktualizace. Pracovní skupiny stanovují procedury, termíny, finanční limity a kritéria pro výběru projektů, navrhují vedení ministerstva prioritní projekty pro předložení EK, dále mj. podporují zpracování návrhů na financování vybraných projektů, zajišťují zpracování předběžných studií prioritních projektů a informují o ISPA v rámci sektoru. Žádost podávají státní nebo místní orgány případně jimi vlastněné firmy (v praxi České dráhy, Ředitelství silnic a dálnic, obce, vodárenské společnosti vlastněné obcí). Mezi hlavní priority nástroje ISPA v oblasti dopravy patří projekty identifikované v procesu TINA (multimodální koridory), v oblasti životního prostředí jde o projekty v oblastech ochrany vod, ochrany ovzduší a nakládání s odpady, které přispějí k plnění požadavků legislativy EK. Žádosti schválené Pracovními skupinami a Koordinačním výborem ISPA (v předstihu posouzené pracovišti NKI a Národního koordinátora pomoci ES8) jsou zaslány 8

Národní koordinátor pomoci (National Aid Co-ordinator - NAC) je oficiálním představitelem a hlavní kontaktní osobou odpovědnou za koordinaci přípravy programů v zemi přijímající pomoc. Je odpovědný za úzké propojení mezi obecným procesem přidružování a využitím pomoci ES, stejně jako za průběžné monitorování a hodnocení využití pomoci. V gesci Národního koordinátora pomoci jsou připravovány dlouhodobé i roční programy využití prostředků pomoci ES. Národního koordinátora pomoci jmenuje ministr financí z náměstků MF. Podporu činnosti Národního koordinátora pomoci vykonává Centrum pro zahraniční pomoc (Ministerstvo financí) - oddělení koordinace pomoci ES.

14

prostřednictvím pracoviště NKI. Poté uvnitř EK proběhne posouzení projektů a při kladném výsledku je žádost předložena Řídícímu výboru ISPA složenému ze zástupců všech členských států unie, který vybere projekty vhodné pro podporu. Postup implementace projektů je monitorován prostřednictvím Monitorovacího výboru ISPA, který se schází dvakrát ročně za účasti zástupců Evropské komise, příslušných ministerstev, implementačních agentur, konečných příjemců, případně zástupců institucí podílejících se na financování projektu.

7.

PROJEKTY

7.1.

Investiční projekty schválené v roce 2000 (tab. č.4)

V průběhu roku 1999 a 2000 byly na Evropskou komisi odeslány první žádosti s projekty, byly také vypracovány národní strategie ISPA pro jednotlivé resorty. V ČR se postupně ustavovaly příslušné struktury. V říjnu a listopadu 2000 bylo pro ČR z rozpočtu ISPA 2000 Evropskou komisí schváleno 5 projektů (3 projekty v oblasti dopravy a 2 projekty v oblasti ŽP). Celkem ČR získala 100 MEUR, z toho z rozpočtu nástroje ISPA roku 2000 téměř 70 MEUR (detaily viz tabulka č. 4). Tab. č. 4 - Projekty ISPA 2000 [6]

Projekty ISPA 2000 (v MEUR, zaokrouhleno) Sektor Projekt číslo Lokalita: Typ Celkové náklady ISPA grant Rozpočet ISPA 2000 Podíl ISPA na celk. nákladech

7.2.

Životní prostředí PE001

PT002 Ústí n. Orlicí – Ostrava Brno Česká Třebová modernizace kanalizace kanalizace železnic 40,7 39,3 30,5 16,6 17,8 14,3 13,3 14,3 11,2 41 %

PE002

45 %

Σ ČR

Doprava PT006 Záboří n. Labem – Přelouč modernizace železnic 65,6 30,9 20,4

PT003 Frýdek Místek – Dobrá modernizace silnice R48 36,3 20,4 10,1

212,4 100,0 69,3

47 %

56 %

47 %

47 %

Investiční projekty schválené v roce 2001 (tab. č. 5)

V roce 2001 byly průběžně připravovány další projekty. V červenci roku 2001 byly schváleny dva projekty (1 projekt v oblasti dopravy a 1 projekt v oblasti ŽP), v říjnu a listopadu 2001 byly schváleny tři projekty (2 projekty v oblasti ŽP a 1 projekt v oblasti dopravy, detaily viz tabulka). Alokace 70 MEUR pro rok 2001 byla téměř vyčerpána (k níže uvedeným souhrnným číslům je nutno přičíst prostředky z rozpočtu 2001 předpokládané při schválení projektů v roce 2000 ).

15

Tab. č. 5 - Projekty ISPA 2001 [6]

Projekty ISPA 2001 (v MEUR, zaokrouhleno) Sektor

Životní prostředí

Projekt číslo

PE004

Lokalita:

Podkrušnohoří

Typ

kanalizace

Celkové náklady ISPA grant Rozpočet ISPA 2001 Podíl ISPA na celk. nákladech

7.3.

PE005

21,6 12,9 10,3

PT001 obchvat Jihlava Olomouc Bělotína modernizace kanalizace kanalizace silnice R48 15,4 14,7 30,0 9,6 10,1 17,1 7,7 8,1 13,7

60 %

62 %

Σ ČR

Doprava PE008

69 %

57 %

PT012 DobráTošanovice modernizace silnice R48 36,5 19,8 15,8

118,2 69,5 55,6

54 %

59 %

Projekty technické pomoci schválené v roce 2000-2001 (tab. č. 6)

Kromě investičních projektů byly z rozpočtu ISPA 2000 a 2001 schváleny projekty technické asistence. Jedná se o dva projekty zaměřené na přípravu projektů v obou sektorech. Dále byl schválen projekt pomoci při řízení projektů a přípravě implementace v sektoru dopravy. Pro implementační struktury obou sektorů a také pro Národní fond na Ministerstvu financí byl koncem roku 2001 schválen specifický projekt na pomoc při zavádění rozšířeného decentralizovaného implementačního systému (tzv. EDIS). Tab. č. 6 - Projekty technické pomoci ISPA 2000-2001 [6]

Projekty technické pomoci ISPA 2000-2001 (v tis. EUR, zaokrouhleno)9 Sektor Projekt číslo Rozpočet ISPA: Technická pomoc pro: Celkové náklady ISPA grant Podíl ISPA na celk. nákladech

Doprava

Životní prostředí

Decentralizace

Σ ČR

PA002 2000

1413 1110 79 %

PA001 2000 Přípravu projektů 833 625

PA003 2001 V řízení a implementaci 200 200

Přípravu projektů 380 285

PA004 2001 Ověření kapacity pro implementaci projektů 681 681

75 %

100 %

75 %

100 %

9

Kromě výše uvedených projektů technické pomoci byly schváleny dále projekty "Organizace semináře EIA" a grantové Finanční memorandum na pořádání Monitorovacích výborů ISPA.

16

Celkový přehled ISPA uvádí tab. č. 7. Tab. č. 7 - Projekty ISPA celkem 2000-2001 [6]

Projekty ISPA celkem 2000-2001 (v MEUR, zaokrouhleno) Oblast Počet projektů Celkové náklady ISPA granty Podíl oblasti na alokacích ISPA

Technická pomoc - ŽP + doprava

Investiční projekty ŽP

Investiční projekty Doprava

Σ ČR

6 )10 1,5 1,2

5 102,2 67,1

5 193,6 102,5

16 297,3 170,8

0,6 %

39,3 %

60,1 %

100 %

Pozn.: Všechny výše uvedené částky jsou tzv. závazky (commitments) z rozpočtu EU, nejde o reálné platby.

7.4.

Investiční projekty připravované pro předložení v roce 2002-2003 (tab. č. 8 a 9)

V únoru 2002 byly EK zaslány seznamy projektů, které plánuje ČR předložit v obou oblastech v roce 2002 s výhledem schválení pro rok 2002 nebo 2003. Níže následuje přehled žádostí, které by měly být předloženy a EK schváleny během 1. pol. 2002. Tab. č. 8 - Připravované projekty ISPA Životní prostředí [6]

Připravované projekty ISPA Životní prostředí (v MEUR, zaokrouhleno) Žadatel

Název projektu

Místo realizace

Popis projektu

Celk. náklady (MEUR)

1

Vodovody a kanalizace Jesenicka

Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka

NUTS II – Střední Morava

rekonstrukce ČOV, výstavba a rekonstrukce kanalizace, výstavba a rekonstrukce vodovodů

15,16

2

Město Příbram

Rekonstrukce ČOV města Příbram

NUTS II – Střední Čechy

rekonstrukce městské ČOV

9,44

3

Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí s.r.o.

Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje

NUTS II Jihovýchod

7 x rekonstrukce ČOV 1x nová ČOV 7 x rekonstrukce kanaliz.systém, 2 x nový kanaliz. systém

47,60

4

Město Karviná

Karviná – rozšíření kanalizace

vybudování kmenové stoky a kanalizačních sběračů

17,70

5

Sdružení obcí Mikroregion Vsetínsko

Čistá Bečva

6 x intenzifikace ČOV 2 x nová ČOV 15 x nový kanaliz. systém

47,59

6

Vodovody a Kanalizace Zlín a.s.

Zlínsko – likvidace odpadních vod

výstavba / rekonstrukce kanalizace v 6 aglomeracích

41,08

Město Brno

Komplex látkového a energetického využití odpadů ve spalovně SAKO Brno, a.s.

výstavba dotřiďovací linky, parní kondenzační turbíny, dvou parních kotlů

57,97

7

NUTS II – Moravskoslezsko NUTS II – Střední Morava NUTS II Střední Morava NUTS II Jihovýchod

10

V počtu šesti projektů technické pomoci je započítána nejenom technická pomoc pro jednotlivé sektory, ale i projekt "Organizace semináře EIA" a grantové Finanční memorandum na pořádání Monitorovacích výborů ISPA.

17

8

Město Písek

9

Český hydrometeorologický ústav

10

SVaK Žďársko

rekonstrukce a doplnění kanal. Vodohospodářské řešení systému obou měst, doplnění regionu Prácheňsko NUTS II – vodovodů Strakonic, k dosažení požadavků Jižní Čechy modernizace ÚV Písek, EU – společný projekt Hajská a Pracejovice měst Písek a Strakonice rekonstrukce monitorovacích Komplexní monitoring a sítí, modernizace hodnocení stavu ČR přístrojového vybavení, hydrosféry výpočetní technika pro zpracování a přenos dat Rekonstrukce NUTS II – rekonstrukce a doplnění kanal. kanalizační sítě Žďár Jihovýchod systému nad Sázavou

21,86

13,23

6,8

Tab. č. 9 - Připravované projekty ISPA Doprava [6]

Připravované projekty ISPA Doprava (v MEUR, zaokrouhleno) Žadatel 1

4

Ředitelství silnic a dálnic Ředitelství silnic a dálnic Ředitelství silnic a dálnic České dráhy

5

České dráhy

6

České dráhy

2 3

8.

Název projektu

Místo realizace

Popis projektu

Dálnice D8 - tunel NUTS II Výstavba tunelu Libouchec Libouchec Severozápad Dálnice D8 - most NUTS II Výstavba mostu Trmice Trmice Severozápad Dálnice D8 - most NUTS II Výstavba mostu Knínice Knínice Severozápad úsek železnice Přerov- NUTS II Střední Modernizace úseku železnice Olomouc Morava Přerov - Olomouc úsek železnice Červenka NUTS II Střední Modernizace úseku železnice - Zábřeh na Moravě Morava Červenka - Zábřeh na Moravě úsek železnice Zábřeh na NUTS II Střední Modernizace úseku železnice Moravě - Krasíkov Morava Zábřeh na Moravě - Krasíkov

Celk. náklady 35 39 34 30 16 74

IMPLEMENTACE PROJEKTŮ

Po podpisu Finančních memorand Národním koordinátorem pomoci ES začne vlastní období realizace projektu, které může trvat 5 let. Po podpisu memorand je nutné předložit na Delegaci EK prostřednictvím implementační agentury tendrovou dokumentaci. Pro oblast dopravy je Implementační agenturou oddělení pro evropské fondy na Ministerstvu dopravy a spojů, které spolupracuje s konečnými příjemci - Českými drahami a Ředitelstvím silnic a dálnic. V oblasti ŽP jsou projekty z roku 2000 realizovány prostřednictvím Centra pro regionální rozvoj (CRR - příspěvková organizace MMR, která realizuje regionální programy EU), projekty schválené od roku 2001 realizuje SFŽP. Pro projekty schválené z rozpočtu ISPA 2000 bylo Finanční memorandum podepsáno v únoru 2001. Tři projekty v oblasti dopravy byla již tendrová dokumentace schválena, probíhá tendrové řízení, zahájení stavebních prací lze očekávat v druhém až třetím čtvrtletí 2002. V oblasti ŽP je tendrová dokumentace před schválením Delegací EK, zahájení realizace projektů lze očekávat v posledním čtvrtletí 2002.

18

Pro projekty schválené z rozpočtu ISPA 2001 v obou sektorech byla podepsána jednotlivá Finanční memoranda v prosinci 2001 a koncem února 2002. Nyní žadatelé připravují tendrové dokumentace, realizaci projektů lze očekávat v první polovině roku 2003. Za řízení finančních prostředků z nástroje ISPA je odpovědný Národní fond na Ministerstvu financí, jako ústřední místo pro příjem pomoci ES, podřízené Národnímu schvalujícímu úředníkovi11 (náměstek ministra financí). Národní fond také zajišťuje realizaci toků spolufinancování ze státního rozpočtu. Reálné platby (payments) od EK budou uhrazeny dle základních pravidel. Ta stanoví, že 10% z grantu ISPA bude převedeno do ČR při podpisu FM, dalších 10% při uzavření kontraktu s dodavatelem, zbytek (až do výše 80%) bude vyplácen podle předložených faktur. Národní fond na Ministerstvu financí ve spoluprácí s implementačními agenturami a konečnými příjemci připravil Manuál finančních toků, dle kterého budou platby probíhat. Výběrová řízení na dodavatele neprobíhají podle českého zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ale podle pravidel EU, tzv. "Practical Guide to Phare, ISPA & SAPARD Contract Procedures".

9.

POTENCIÁLNĚ PROBLEMATICKÉ OBLASTI •

Časový rozvrh přípravy projektu - od podání projektu na příslušné ministerstvo přes všechny etapy přípravy uběhne doba minimálně 1 roku, než je projekt schválen EK. S tím je nutno počítat nejen při přípravě finančních plánů projektů, neboť je nutno zohlednit nároky na roční rozpočty, ale také v návazných činnostech.

•

Samotná příprava projektu - žadatelé musí připravit mj. studii proveditelnosti, finanční analýzu, cost-benefit analýzu a posouzení dopadů na životní prostředí (EIA). Vzhledem k dosud neúplné kompatibilitě českých předpisů pro EIA, projekty žádající o podporu z prostředků ES musí splnit metodický pokyn MŽP v této oblasti. Všechny dokumenty či studie je třeba ve finální fázi předložit v angličtině.

•

Výše tzv. přípustných/uznatelných (eligible) nákladů - EK neuznává takové náklady, které přímo nesouvisí s cílem nástroje, tj. např. v oblasti ŽP náklady nesouvisející se zajištěním environmentálního acquis (např. náklady na víceúčelové kolektory), přičemž jejich podíl může tvořit významnou část celkových nákladů. Poskytnutý grant je procentní poměr z uznatelných nákladů, proto je nutné při přípravě projektu vzít v úvahu maximálních 75% uznatelných nákladů z ISPA jako nereálné číslo. Dochází tak k situaci, kdy žádaný poměr podpory z ISPA je EK krácen, v praxi tak činí podpora EU asi 50-60% celkových (uznatelných + neuznatelných) nákladů projektu.

•

Zajištěné spolufinancování - žadatel musí počítat s tím, že EU chce při posouzení projektu mít určitým způsobem garantováno, jak bude částka na cofinancování pokryta. Proto musí žadatel vyplnit při podávání žádosti na EK

11

Národní schvalující úředník (National Authorising Officer - NAO) je odpovědný za celkové řízení finančních prostředků pomoci ES - včetně žádosti o jejich transfer z Evropské komise do ČR a následný transfer implementačním agenturám. Národním schvalujícím úředníkem je náměstek ministra financí. Pověřenými zástupci Národního schvalujícího úředníka jsou ředitelé odborů státního závěrečného účtu a státního rozpočtu. Podporu činnosti NAO vykonává Odbor Národní fond MF. Národního schvalujícího úředníka jmenuje ministr financí z náměstků MF, přičemž nemůže jít o náměstka, který je již jmenován NAC.

19

dokument připravený Národním fondem na Ministerstvu financí, ve kterém se spolufinancující subjekty zavazují k zajištění prostředků na spolufinancování. •

Dostatek projektů v oblasti ŽP - z výše uvedených tabulek pro roky 2000 a 2001 je zřejmé, že v ČR dosud není splněn paritní poměr projektů z obou sektorů (podobně jako v mnoha jiných kandidátských zemích). Je to dáno zejména obtížnější přípravou projektů v oblasti ŽP, menší velikostí projektů, decentralizovanější strukturou žadatelů a složitějšími vlastnickými vztahy. S dostatkem projektů také souvisí nutnost zlepšit spolupráci mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství ohledně sladění požadavků na projekty v oblasti vod.

•

Technická pomoc EU - s výše uvedeným souvisí prozatímní nečerpání projektu technické pomoci EU v oblasti ŽP vzhledem k negativním zkušenostem z dřívějších projektů. Kvůli změně potřeb (pomoc pro jiné projekty) je tento na MŽP projekt aktualizován, připravují se takové zadávací podmínky, které umožní lepší kvalitu výstupů.

•

Proces hodnocení dopadů na životní prostředí (EIA) - zejména v oblasti silniční dopravy může být z časového hlediska problematické vypořádat se s námitkami ekologických iniciativ a tím způsobit posunutí realizace.

•

Realizace projektů - vzhledem k tomu, že dosud nezačaly stavební práce u žádného projektu (stejně jako ve většině kandidátských zemích), bude celý systém vyzkoušen v praxi v tomto a následujícím roce. Dle zkušeností bude systém či struktury případně změněn.

•

Proces decentralizace (EDIS) - v roce 2002 bude velice důležitý proces decentralizace implementace, ve kterém musí ČR splnit podmínky EK pro vydání rozhodnutí, že její struktury jsou schopny projekty realizovat bez zapojení Delegace EK. To znamená, že tendrové dokumentace (a některé další procesy) by nebyly schvalovány Delegací EK v Praze. EK nedoporučuje ponechání odpovědnosti za tendrovou dokumentaci a uzavírání smluv pouze na implementačních agenturách, ale doporučuje určit instituci odpovědnou za předběžnou kontrolu těchto procesů.

•

Nebezpečí nedodržení data ukončení termínů dokončení projektů (31.12.2005) stanovených ve finančních memorandech pro projekty Brno a Ostrava. Zároveň hrozí možnost, že ČR bude Evropskou komisí požádána o vrácení poskytnutých záloh, nebudou-li předloženy požadavky na další čerpání prostředků do 14.8.2002.

10. HLAVNÍ PROBLÉMY PROGRAMU ISPA Překážky realizace programu ISPA existují opět jak na straně České republiky, tak i na straně Evropské komise. Na české straně se ukazuje, že příprava projektů tak, aby mohly být Komisí schváleny, je nesmírně náročná jak časově a finančně, tak i vědomostně. Kromě toho samotný systém, mechanismy a řídící instituce programu ISPA ještě nejsou plně funkční a akceschopné.

20

Ze strany Evropské komise dlouho chyběly některé důležité informace, jako podrobné pokyny upřesňující procedury přípravy a realizace, systém alokace, systém ex-ante schvalování (možnost vyhlásit výběrové řízení před schválením projektu), uznávání české EIA, informace o způsobu nakládání s majetkem po skončení realizace projektu, o implementační agentuře, systém vyhlašování výběrového řízení apod. V současné době byly tyto informace dodány a většina problémů vyřešena. Vzhledem ke stále se objevujícím novým požadavkům Evropské komise bylo například nutné většinu již předložených projektů přepracovat. Nicméně vzhledem k personálnímu posílení pro oblast ISPA v Evropské komisi lze očekávat v blízké budoucnosti výrazné zlepšení. Vlivem zmíněných problémů se výběrová řízení a tedy i alokace finančních prostředků a realizace projektů zpožďují, což působí nemalé potíže. Například vláda předpokládala v roce 1999 dokončení modernizace koridoru I do konce roku 2002 a počítala s prostředky ISPA již v roce 2000. Vzhledem ke zmíněnému zpoždění programu ISPA, musela Česká republika realizovat část plánovaných projektů z jiných zdrojů. Dalším problémem je skutečnost, že podle mechanismů programů spolufinancovaných Evropskou unií platí, že čím delší je období kontraktace, tím kratší je poté časový prostor na realizaci projektů. I když prostředky alokované na program ISPA nejsou zatím příliš vysoké, pomohou vyřešit nejpalčivější problémy a zejména pak připravit mechanismy a řídící instituce v kandidátských zemích na využívání výrazně větších objemů finanční pomoci z Kohezního fondu po jejich vstupu do EU.

11. ZÁKLADNÍ DOKUMENTY K NÁSTROJI ISPA •

Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a kterým se mění nařízení (EHS) č. 3906/89

•

Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 o zřízení Nástroje předvstupních politik (ISPA)

•

Memorandum o porozumění ke zřízení Národního fondu, podepsaného mezi vládou České republiky a Evropským společenstvím v listopadu 1999.

•

Usnesení vlády ČR ze dne 15.3. 2000 č. 274 k návrhu systému upravujícího vztahy mezi předstrukturálními a strukturálními fondy, veřejnými rozpočty a popřípadě jinými finančními zdroji

•

Usnesení vlády ČR ze dne 15.3. 2000 č. 275 ke koordinaci využívání prostředků pomoci Evropského společenství (Phare, ISPA, SAPARD) v České republice

•

Usnesení vlády ČR ze dne 8.11. 2000 č. 1109 o koordinaci nástroje předvstupní pomoci Evropských společenství ISPA v České republice novelizované usnesením č. 716/2001

•

Usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2001 č. 716 o změně usnesení vlády z 8. listopadu 2000 č. 1109, o koordinaci programu předvstupní pomoci Evropských společenství ISPA v České republice

•

Usnesení vlády ČR ze dne 14.2.2001 č. 149 ke koordinačním a implementačním strukturám nástroje ISPA

21

•

Memorandum o porozumění o využívání Národního fondu pro nástroj ISPA č. 19/2001 Sb. m.s. ze dne 13.12. 2000 (dále jen “Memorandum o porozumění”)

•

Metodický pokyn Ministerstva financí ČR pro čerpání prostředků z Národního fondu, “Manuál finančních toků ISPA” přijatý vládním usnesením č. 417/2001 ze dne 2.5. 2001, v aktualizovaném znění z listopadu 2001

•

Practical Guide to Phare, ISPA & SAPARD Contract Procedures – pravidla EK pro implementaci programů (spolu)financovaných Evropskými společenstvími

•

Finanční memoranda pro jednotlivé projekty podepsané mezi Evropskou komisí a Českou republikou

•

Dohody o financování realizace projektů ISPA prostřednictvím implementační agentury mezi Národním schvalujícím úředníkem a Sektorovými schvalujícími úředníky v obou sektorech (a navazující dohody)

22

ZÁVĚR Závěrem lze podotknout, že Česká republika odvedla dobrou počáteční přípravnou práci v oblasti programování a vytvoření nových regionálních struktur v rámci ISPA. V nadcházející, relativně krátkém časovém období však zbývá uskutečnit ještě mnoho práce. Aby bylo možno využívat předvstupní nástroje okamžitě, je nutné mít připraveny projekty. To bude užitečným cvičením při přípravě na mnohem vyšší toky finančních prostředků v rámci Strukturálních fondů a Kohezního fondu, v jejichž rámci bude muset Česká republika převzít i celkovou odpovědnost za řádné řízení, finanční kontrolu, hodnocení apod., které se vztahují k plnému členství v Evropské unii. Na úplný závěr je nutno zdůraznit, že otázka finančních zdrojů Evropské unie pro Českou republiku do životního prostředí a dopravy by si zasloužila podrobnější pozornost, jelikož se jedná o problematiku velmi rozsáhlou a složitou. Nicméně díky omezené kapacitě této práce jsem se více zaměřil pouze na předstrukturální fond ISPA.

23

Seznam tabulek Tab. č. 1 - Přehled projektového cyklu ISPA [3] ....................................................................... 6 Tab. č. 2 - Obvyklý proces realizace projektu – kdo je kdo [3] ................................................. 8 Tab. č. 3 - Rozdělení prostředků ISPA [3]............................................................................... 13 Tab. č. 4 - Projekty ISPA 2000 [6]........................................................................................... 15 Tab. č. 5 - Projekty ISPA 2001 [6]........................................................................................... 16 Tab. č. 6 - Projekty technické pomoci ISPA 2000-2001 [6] .................................................... 16 Tab. č. 7 - Projekty ISPA celkem 2000-2001 [6].................................................................... 17 Tab. č. 8 - Připravované projekty ISPA Životní prostředí [6].................................................. 17 Tab. č. 9 - Připravované projekty ISPA Doprava [6] .............................................................. 18

24

Seznam použitých informačních zdrojů [1]

MMR ČR Příprava ČR na realizaci politiky soudržnosti od roku 2000. Praha: MMR ČR, 2000.

[2]

EC Council Regulation (EC) No 1267/1999. L 161/76. Praha: MF ČR, 2000.

[3]

EVROPSKÁ KOMISE Finanční zdroje Evropské unie. Praha: ICEU, únor 2002.

[4]

MMR ČR Zpráva o postupu. Programy PHARE v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti v České republice Praha: MMR ČR, 2000.

[5]

PRAVDA, O. Informace o ISPA a SAPARD. Praha: MF ČR, 2001.

[6]

ULBRICHOVÁ, P. Jak mohou strukturální fondy pomoci, semestrální práce z předmětu Evropská integrace. Univerzita Pardubice, fakulta Ekonomicko-správní, 2001.

[7]

WOKOUN, R. Reformy strukturálních fondů Evropské unie. Praha: MF ČR, duben 2002.

[8]

VENRY, A. Analýza přípravy České republiky na využívání nástrojů předvstupní pomoci v právní oblasti a institucionální oblasti. Praha: MF ČR, 2001.

[9]

VRBSKÁ, D. A KOL. Příprava projektů – základní příručka. Praha: MMR ČR, duben 2001.

[10]

NEKVASIL, M. Příprava ČR na využívání strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Praha: MMR ČR, 2000.

[11]

EVROPSKÁ KOMISE: Jak požádat o financování projektu. Praha: ICEU, březen 2002.

[12]

ULBRICHOVÁ, P. Finanční zdroje EU pro ČR, práce k projektu Socrates Minerva DISCOPUS, Vysoké učení technické Brno, září 2002.

[13]

DRDLA, DR. ,MBA. Strukturální politika [online]. 2002, [cit. 2002-10-19]. Dostupné z WWW: .

[14]

MZe ČR Dotace a programy, Program ISPA [online]. 2002, [cit. 2002-10-19]. Dostupné z WWW: .

[15]

MPO ČR, Divize vnějších ekonomických vztahů a evropské integrace Strukturální fondy [online]. 2001, [cit. 2002-10-19]. Dostupné z WWW: .

[16]

MŽP ČR Přehled právních předpisů z oblasti životního prostředí [online]. 2002, [cit. 2002-10-14]. Dostupné z WWW:

25

. [17]

DELEGACE EVROPSKÉ KOMISE ISPA [online]. 2002, [cit. 2002-10-14]. Dostupné z WWW: .

26

OBSAH:

ÚVOD ................................................................................................................... 3 1. ISPA ............................................................................................................... 4 2. OBLASTI PODPORY ISPA ....................................................................... 9 3. FINANČNÍ ZDROJE................................................................................. 12 4. FORMA POMOCI ..................................................................................... 13 5. ROZSAH POMOCI ................................................................................... 13 6. ADMINISTRATIVNÍ SYSTÉM V ČR .................................................... 14 7. PROJEKTY ................................................................................................ 15 8. IMPLEMENTACE PROJEKTŮ.............................................................. 18 9. POTENCIÁLNĚ PROBLEMATICKÉ OBLASTI................................. 19 10.

HLAVNÍ PROBLÉMY PROGRAMU ISPA ....................................... 20

11.

ZÁKLADNÍ DOKUMENTY K NÁSTROJI ISPA ............................. 21

ZÁVĚR ............................................................................................................... 23 SEZNAM TABULEK ....................................................................................... 24 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................... 25 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................... 25

27