UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera

UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera

PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ S ČESKÝMI DRAHAMI A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘED ZNEČIŠTĚNÍM TĚMITO LÁTKAMI. Semestrální práce z předmětu Životní prostředí a Doprava

Srpen 2004

Jiřina Imramovská, DMML - Praha 1. ročník kombinovaného bakalářského studia

1

Prohlášení: Prohlašuji, že předložená semestrální práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Použité zdroje a literaturu, z kterých jsem čerpala, v práci řádně cituji.

Anotace: Tato práce byla věnována problematice přepravy nebezpečných věcí po železnici a podmínkám souvisejících s touto přepravou, postupy při ekologických havárií v důsledku této přepravy na síti Českých drah. Klíčová slova: nebezpečné látky, nebezpečné věci, přeprava nebezpečných věcí, RID.

Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí s Českými drahami a ochrana životního prostředí před znečištěním těmito látkami. Úvod České dráhy a.s. a ostatní dopravci charakterem své činnosti tj. přepravou, manipulací a skladováním látek, charakterizovaných platnými právními předpisy jako látky nebezpečné, provozující svou činnost na pozemku ČD, jsou uživateli nebezpečných látek ve velkém rozsahu. To s sebou nese zvýšené nebezpečí jejich úniku při železničních nehodách, provozních závadách i při běžné manipulaci - zejména do půdy, vody a ovzduší. Tyto úniky jsou orgány státní správy kvalifikovány převážně jako úniky havarijní, jejichž následkem je překročení míry únosného zatížení území - jinými slovy jde o ekologickou havárii. V rámci přepravy zboží jsou i ČD a.s. zajišťovány přepravy nebezpečných věcí. Přepravy nebezpečných věcí ČD uskutečňují podle podmínek Řádu pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí (RID) a Nařízení vlády č. 295/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu. K zajištění nezbytných opatření na ochranu dotčených složek životního prostředí a k omezení negativních zátěží území při ekologickém ohrožení železniční dopravou, včetně převzetí zodpovědnosti za odstraňování následků ekologických havárií spojených se sanací dotčeného území, je vydána Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami.

2

Základní pojmy a zkratky Bezpečnostní list: podle zákona č.157/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 27/1999 Sb. je dokument, zpracovaný výrobcem a/nebo dovozcem nebezpečné chemické látky a/nebo přípravku, který podává souhrn informací týkajících se nebezpečné chemické látky a/nebo přípravku, zejména informace o výrobci, dovozci, specifické rizikovosti, bezpečném zacházení, skladování, první pomoci při zasažení, způsobu zneškodňování při úniku, klasifikaci nebezpečnosti, výstražných symbolech, dalších platných právních předpisech týkajících se látky a/nebo přípravku. Cisterna: Nádrž cisterny se svým zařízením pro obsluhu a konstrukční výstroji. Cisternový vůz: Vůz určený k přepravě kapalných, plynných, práškových nebo zrnitých látek, který sestává z nástavby, kterou tvoří jedna nebo více cisteren a jejich výstroj a z podvozku, která je opatřen vlastními částmi výstroje (pojezd, pérování, tažné a narážecí ústrojí, brzdy a nápisy). Za cisterny se považují také vozy se snímatelnými cisternami. ČD: České dráhy a.s. D17: Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí. Dopravce: Podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy. Ekologická havárie: Ekologickou havárií se rozumí takové znečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem závadné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. GŘ: Generální ředitelstí. JPO HZS ČD: Jednotka požární ochrany hasičský záchranný sbor Českých drah. Kapalná látka: Látka mající při 50 stupních C tlak par nejvýše 300kPa, která není kompletně v plynném stavu při 20 stupních C a tlaku 101,3kPa, a která - má bod tavení nebo počátek tavení při 20 stupních C tlaku 101,3kPa nebo - je kapalná podle zkušební metody nebo - není kašovitá podle kritérií vztahující se na zkoušku pro stanovení viskozity (penetrometrická zkouška). Kontejner: Přepravní zařízení (výměnná skříň nebo podobné konstrukce). - určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití, - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez změny obsahu nákladu, - opatřený zařízením pro usnadnění upevnění a manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný, - konstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn Krytý vůz: Vůz s pevnými nebo pohyblivými stěnami a střechami Malý kontejner: Kontejner o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3 a nejvýše 3,0m3 MEGC: Vícečlánkový kontejner na plyn Nákladní list: Nákladní list doprovází zásilku ze stanice odesílací do stanice určení. Je důležitou listinou pro určení vzájemných práv a povinností z přepravní smlouvy. Nebezpečná látka: název užitý v této směrnici je svým významem totožný s označením závadná látka, nebezpečné zboží, nebezpečné věci, nebezpečný odpad, nebezpečná chemická látka a přípravek podle zvláštních předpisů. Pokud látka vykazuje alespoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech, je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Nebezpečné věci: Látky a předměty, které jsou podle RID z přepravy vyloučeny nebo, které jsou k přepravě připuštěny za určitých podmínek stanovených RID. Odesílatel: Podnik, uvedený v přepravním dokladu, jehož jménem se podává zásilka k přepravě s příslušným přepravním dokladem.

3

Obalová skupina: Je skupina, do které mohou být pro účely balení zařazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. OJ: Organizační jednotka. Odpady: Látky, roztoky, směsi nebo předměty, jejichž přímé používání se neuvažuje, které se však přepravují pro další zpracování, uložení, likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami. Op 16: Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Plyn: Látka, která - při 50 stupních C má tenzi par vyšší než 300kPa nebo - je kompletně v plynném stavu při 20 stupních C a při normálním tlaku 101,3kPa Přeprava: Změny místa nebezpečných věcí včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozech, cisternách a kontejnerech nezbytných vzhledem k provozním podmínkám před, během a po změně místa. Tato definice zahrnuje i dočasné skladování nebezpečných látek za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Přeprava ve volně loženém stavu: Přeprava nezabalených tuhých látek nebo předmětů ve vozech nebo kontejnerech, tento pojem se nevztahuje na věci přepravované v obalech ani na látky přepravované v cisternách. Příjemce: Příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce označuje třetí osobu v souladu s ustanovením podle přepravní smlouvy, tato osoba je považována za příjemce ve smyslu RID. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy podnik, který přebírá odpovědnost za nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce. RID: Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí Sanace: je odstraňování následků ekologických havárií, resp.vyčištění prostředí (půdy, vody ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem sanace je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutími příslušných orgánů státní správy. Tuhá látka: - látka s bodem tání (tavení) nebo bodem počátku tání vyšší než 20 stupňů C při tlaku 101,3kPa nebo - látka, která podle zkušebního postupu není kapalná nebo, která je pastovitá podle kritérií vztahující se na zkoušku tekutosti Velký kontejner: Kontejner o vnitřním objemu větším než 3,0m3 VJ: Výkonná jednotka. Vůz: Drážní vozidlo tažené, které je určeno k přepravě věcí a pohybuje se na vlastních kolech na dráze železniční. Zásah k úniku nebezpečné látky: je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení zastavení a šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Je prováděn v časové tísni, zpravidla mimo manipulační plochy za použití zvláštních osobních ochranných pracovních pomůcek. Zásah nelze považovat za manipulaci s nebezpečnou látkou, prováděnou podle schválených technologických postupů a předpisů. Zásilka: Věc podaná k přepravě s přepravním dokladem Znečišťování životního prostředí: je vnášení takových fyzikálních chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy. Tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. Životní prostředí: je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, půda,

4

horniny, živé organismy, energie atd.

RID: Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí V železniční dopravě nebezpečných věcí jsou uplatňovány předpisy RID, které jsou průběžně aktualizovány na základě jednání pracovní skupiny WP 15 / AC.1 při EHK/OSN. Těžiště činnosti v této oblasti je zaměřeno na prevenci havárií ohrožujících životní prostředí. RID stanový: a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny, b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky (včetně vynětí z platnosti), které musí být při této přepravě splněny, zvláště pokud jde o: - zatřídění (klasifikaci) věcí, včetně kritérií a pro jejich zatřídění a příslušných zkušebních metod, - používání obalů (včetně společného balení), - používání cisteren (včetně jejich plnění), - postupy před odesíláním (včetně nápisů a nálepek k označení nebezpečí na kusech a na dopravních prostředcích, jakož i přepravní doklady a předepsané údaje a poznámky, - ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren, - používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).

Seznam tříd nebezpečných věcí: Třída 1 Třída 2 Třída 3 Třída 4.1 Třída 4.2 Třída 4.3 Třída 5.1 Třída 5.2 Třída 6.1 Třída 6.2 Třída 7 Třída 8 Třída 9

Výbušné látky a předměty Plyny Hořlavé kapalné látky (kapaliny) Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky Samozápalné látky Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Látky podporující hoření Organické peroxidy Jedovaté látky Infekční látky Radioaktivní látky Žíravé látky Různé nebezpečné látky a předměty

Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají do více jak jedné třídy nebo skupiny látek, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazena do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě pořadí: a) látky třídy 7 (vyjma radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti) b) látky třídy 1 c) látky třídy 2 d) znecitlivělé výbušné kapalné látky třídy 3 e) samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky třídy 4.1 f) samozápalné (pyroforní) látky třídy 4.2 g) látky třídy 5.2

5

h) látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě jejich jedovatosti vdechnutím musí být zařazeny k obalové skupině I i) infekční látky třídy 6.2 Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN-číslo. Používají se následující skupiny položek: A. Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pro látky, které zastřešují různé isomery, např.: UN 1090 ACETON UN 1104 AMYLACETÁTY UN 1194 ETHYLNITRID, ROZTOK B. Druhové/skupinové položky přesně definovaných skupin látek nebo předmětů, které j.n. položkami, např.: UN 1133 LEPIDLA UN 1266 VÝROBKY PAFUMERIE UN 2757 PESTICID – KARBAMÁT, TUHÝ, JEDOVATÝ UN 3101 ORGANICKÝ PEROXID, TYP B, KAPALNÝ C. Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určitého chemického nebo technického charakteru a které nejsou jinde pojmenované, např.: UN 1477 NITRÁTY, ANORGANICKÉ, J.N. UN 1987 ALKOHOLY, J.N. D. Všeobecné j.n. položky zahrnující skupinu látek nebo předmětů, mající jednu nebo více nebezpečných vlastností, jinde nespecifikované (nejmenované), např.: UN 1325 HOŘLAVÉ ORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, J.N. UN 1993 HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N. Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadná pojmenování.

Popis jednotlivých tříd Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou Pod pojem 1 třída spadají: a) výbušné látky: tuhé nebo kapalné, které mohou vyvinout chemickou reakci plyn takové teploty, takového tlaku a vysoké rychlosti, že tím mohou nastat škody v okolí, pyrotechnické složky: látky nebo směsi látek, kterým má být dosaženo účinku ve formě tepla, světla, zvuku, plynu, mlhy nebo dýmu nebo kombinace těchto účinků v důsledku nedetonativních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí, b) předměty s výbušnou látkou: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a/nebo pyrotechnické složky c) látky a předměty, výše nejmenované a které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku výbuchem nebo pyrotechnického účinku. Látky třídy 1 se dělí do následujících podtříd: Podtřída 1.1 Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje celý náklad prakticky okamžitě). Podtřída 1.2 Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu.

6

Podtřída 1.3 Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez nebezpečí hromadného výbuchu, a) při hoření vykazují výrazné tepelné záření nebo b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin nebo za obou těchto účinků. Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu. Podtřída 1.5 Velmi málo citlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při zkoušce v ohni. Podtřída 1.6 Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslné iniciace nebo rozšíření. U předmětů podtřídy 1.6 vycházející nebezpečí je omezeno na výbuch jednoho jediného předmětu. Třída 2 Plyny Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují. Plyny jsou látky, které: a) při 50 stupních C mají tenzi par vyšší než 300kPa, nebo b) při 20 stupních C a standardním tlaku 101,3kPa jsou zcela plynné. (Pozn.: UN 1052 fluorovodík je látkou třídy 8) Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně 1. Stlačené plyny: plyny s kritickou teplotou nižší než 20 stupňů C 2. Zkapalněné plyny: plyny s kritickou teplotou 20 stupňů C nebo vyšší 3. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny: plyny, které pro svou nízkou teplotu jsou během přepravy částečně kapalné 4. Pod tlakem rozpuštěné plyny: plyny, které jsou během přepravy rozpuštěny v rozpouštědle 5. Tlakové obaly na plyn a nádoby, malé, s plynem (plynové náboje) 6. Ostatní předměty, které obsahují plyn pod tlakem 7. Plyny, které nejsou pod tlakem, které podléhají zvláštním požadavkům (vzorky plynů) Látkám a předmětům třídy 2, budou podle svých nebezpečných vlastností ještě přiřazeny jedné z následujících skupin: A Dusivé O Oxidující F Hořlavé T Jedovaté TF Jedovaté, hořlavé TC Jedovaté, žíravé TO Jedovaté, oxidující

7

TFC Jedovaté, hořlavé, žíravé TOC Jedovaté, oxidující, žíravé Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více jako jedné skupině, mají skupiny označené písmeny T přednost před skupinami označenými A nebo O. Třída 3 Hořlavé kapaliny Pojem třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které - jsou kapalné látky podle definice pojmu pro „kapaliny“ - mají při 50 stupních C tenzi par nejvýše 300kPa a při 20 stupních C a standardním tlaku 101,3kPa nejsou zcela plynné a - mají bod vzplanutí nejvýše 61 stupňů. Pojem třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí přes 61 stupňů C, které jsou zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí a jsou podány k přepravě nebo přepravovány. Těmto látkám je přiřazeno UN číslo 3256. Pojem třídy 3 zahrnuje také znecitlivělé výbušné kapaliny. Znecitlivělé kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiné kapalině rozpouštěny nebo suspendovány k potlačení vytvoření výbušných vlastností homogenní kapalné směsi. Tyto položky jsou pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, a 3357. Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně: F Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do nejvýše 61 stupňů C F2 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí přes 61 stupňů C, které zahřáté nebo přes jejich bod vzplanutí jsou podány k přepravě nebo přepravovány (ohřívané látky) FT Hořlavé kapaliny, jedovaté FT1 Hořlavé kapaliny jedovaté FT2 Prostředky k boji proti škůdcům (pesticidy) FC Hořlavé kapaliny, žíravé FTC Hořlavé kapaliny, jedovaté žíravé D Znecitlivělé výbušné kapaliny Třída 4.1

Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle definice „tuhý“ jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky. Třídě 4.1 jsou přiřazeny: - lehce hořlavé tuhé látky a předměty - látky tuhé nebo kapalné samovolně se rozkládající - znecitlivělé výbušné tuhé látky - příbuzné látky látkám samovolně se rozkládající Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně: F Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí F1 Organické látky F2 Organické látky, roztavené F3 Anorganické látky FO Hořlavé tuhé látky, podporující hoření FT Hořlavé tuhé látky, jedovaté

8

FC D DT SR

FT1 Organické látky, jedovaté FT2 Anorganické látky, jedovaté Hořlavé tuhé látky, žíravé FC1 Organické látky, žíravé FC2 Anorganické látky, žíravé Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté Látky samovolně se rozkládající SR1 Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty SR2 Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty (nejsou připuštěny k přepravě po železnici)

Třída 4.2 Samozápalné látky Pojem třídy 4.2 zahrnuje: - samozápalné (pyroforní) látky jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již při malých množství vzplanou do 5 minut. Tyto látky třídy 4.2 jsou nejvíce náchylné k samovznícení a - látky a předměty schopné samoohřevu jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které ve styku se vzduchem bez přívodu energie jsou schopné samozahřátí. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větších množstvích (více kg) a po delším čase (hodiny nebo dny). Vlastnosti: Samozahřátí látek, které vede k samovznícení bude způsobeno reakcí látek s kyslíkem a způsobí skutečnost, že vyvinuté teplo se nevyvede ven dostatečně rychle. Samozahřátí nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosažena teplota samovznícení. Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně: S Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí S1 Organické kapaliny S2 Organické tuhé látky S3 Anorganické kapaliny S4 Anorganické tuhé látky SW Samozápalné látky, které se styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny SO Samozápalné oxidující látky ST Samozápalné jedovaté látky ST1 Organické jedovaté kapaliny ST2 Organické jedovaté tuhé látky ST3 Anorganické jedovaté kapaliny ST4 Anorganické jedovaté tuhé látky SC Samozápalné žíravé látky SC1 Organické žíravé kapaliny SC2 Organické žíravé tuhé látky SC3 Anorganické žíravé kapaliny SC4 Anorganické žíravé tuhé látky Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Pojem třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

9

Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně: W Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují: W1 Kapaliny W2 Tuhé látky W3 Předměty WF1 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé kapalné WF2 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé tuhé WS Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, samo se zahřívající tuhé WO Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, podporující hoření, tuhé WT Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jedovaté WT1 Kapaliny WT2 Tuhé látky WC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé WC1 Kapaliny WC2 Tuhé látky WFC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé Třída 5.1 Látky podporující hoření Pojem třída 5.1 zahrnuje látky, které, ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují. Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně: O Látky podporující hoření (působí oxidačně) bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují O1 Kapaliny O2 Tuhé látky O3 Předměty OF Tuhé látky podporující hoření (působí oxidačně), hořlavé OS Tuhé látky podporující hoření (působí oxidačně), schopné samoohřevu OW Tuhé látky podporující hoření (působí oxidačně), které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny OT Látky jedovaté podporující hoření (působí oxidačně) OT1 Kapaliny OT2 Tuhé látky OC Látky žíravé podporující hoření (působí oxidačně) OC1 Kapaliny OC2 Tuhé látky Třída 5.2 Organické peroxidy Pojem třída 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů. Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu –O-O-, na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidů vodíku, ve kterých je nahrazen jeden atom vodíku nebo oba atomy vodíku organickými radikály. Látky třídy 5.2 se dělí následovně: P1 Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty P2 Organické peroxidy s řízenou teplotou (k přepravě železniční dopravou nepřipuštěny)

10

Třída 6.1 Jedovaté látky Pojem třída 6.1 zahrnuje jedovaté látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka. Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně: T Jedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí T1 Látky organické, kapalné T2 Látky organické, tuhé T3 Látky organokovové T4 Látky anorganické, kapalné T5 Látky anorganické, tuhé T6 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), kapalný T7 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), tuhý T8 Vzorky T9 Jiné jedovaté látky TF Látky jedovaté, hořlavé TF1 Látky kapalné TF2 Látky kapalné, použité jako prostředky k potírání škůdců (pesticid) TF3 Látky tuhé TS Látky jedovaté, samozápalné, tuhé TW Látky jedovaté, které ve styku s vodou vytváří hořlavé plyny TW1 Látky kapalné TW2 Látky tuhé TO Látky jedovaté podporující hoření TO1 Látky kapalné TO2 Látky tuhé TC Látky jedovaté, žíravé TC1 Látky organické, kapalné TC2 Látky organické tuhé TC3 Látky anorganické kapalné TC4 Látky anorganické tuhé TFC Látky jedovaté, hořlavé, žíravé Třída 6.2 Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu) Pojem třídy 6.2 zahrnuje látky způsobilé vyvolat nákazu. Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu) jsou látky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemocí. Původcem nemoci jsou mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) nebo rekombinované mikroorganismy (hybridy nebo mutanty), o kterých je známo nebo se předpokládá, že způsobují infekční nemoci u zvířat a lidí. Pro účely této třídy platí viry, mikroorganismy jakož i předměty, které jsou virem nebo mikroorganismy kontaminovány, jako látky této třídy. Látky třídy 6.2 jsou děleny následovně: I1 Infekční látky, nebezpečné pro lidi I2 Infekční látky, nebezpečné jen pro zvířata I3 Klinické odpady

11

Třída 7 Radioaktivní látky Radioaktivní látky jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje uvedené hodnoty v RID (odstavec 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6). Následující radioaktivní látky nespadají pro účely RID pod třídu 7: a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí přepravních prostředků, b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř zařízení, u kterých jsou v účinnosti vhodné bezpečnostní podmínky a u kterých se přeprava neděje na veřejných komunikací nebo kolejových cestách, c) radioaktivní látky, která jsou osobám nebo živým zvířatům implantovány nebo vtěleny pro diagnostické nebo terapeutické účely, d) radioaktivní látky ve spotřebních a užitných výrobcích, které obdržely podle předpisů povolení/schválení k prodeji konečnému spotřebiteli, e) přírodní látky a rudy, které se v přírodě vyskytují a obsahují radionuklidy, přičemž se nezohledňuje zpracování pro použití těchto radionuklidů, za předpokladu, že koncentrace aktivit těchto látek nepřekročí 10násobek hodnoty uvedené v RID (odstavec 2.2.7.7.2). Třída 8 Žíravé látky Pojem třída 8 zahrnuje látky jakož i předměty s látkami této třídy, které chemickým účinkem napadají vlákna epitelu pokožky nebo sliznice, se kterým přicházejí do styku nebo které při uvolňování způsobují škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou poškodit, popřípadě mohou vyvolat jiná nebezpečí. Pod pojmem této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny nebo s přirozenou vlhkostí vzduchu žíravé páry nebo mlhy. Látky a předměty třídy 8 jsou následovně rozděleny: C1-C10 Látky žíravé bez vedlejšího nebezpečí C1-C4 Látky kyselého charakteru C1 Anorganické, kapaliny C2 Anorganické, tuhé látky C3 Organické, kapaliny C4 Organické, tuhé látky C5-C8 Látky zásaditého charakteru C5 Anorganické, kapaliny C6 Anorganické, tuhé látky C7 Organické, kapaliny C8 Organické, tuhé látky C9-C10 Látky žíravé, jiné C9 Kapaliny C10 Tuhé látky C11 Předměty CF Látky žíravé, hořlavé CF1 Kapaliny CF2 Tuhé látky CS Látky žíravé samozápalné CS1 Kapaliny CS2 Tuhé látky CW Látky žíravé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny CW1 Kapaliny

12

CW2 Tuhé látky Látky žíravé podporující hoření CO1 Kapaliny CO2 Tuhé látky CT Látky žíravé jedovaté CT1 Kapaliny CT2 Tuhé látky CFT Látky žíravé, hořlavé, jedovaté, kapalné COT Látky žíravé, podporující hoření, jedovaté

CO

Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty Pod pojem třídy 9 spadají látky a předměty, které během přepravy mohou vytvořit nebezpečí, které nespadá pod pojmy jiných tříd. Látky a předměty třídy 9 jsou rozděleny následovně: M1 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví M2 Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny M3 Látky, které uvolňují hořlavé páry M4 Lithiové baterie M5 Záchranné prostředky M6–M8 Látky ohrožující životní prostředí M6 Vodu znečisťující kapalné látky M7 Vodu znečisťující tuhé látky M8 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy M9-M10 Zahřáté látky M9 Kapalné látky M10 Tuhé látky M11 Jiné látky, které během přepravy vytváření nebezpečí a nespadají do vyjmenování jiných tříd. Pro účely balení, mohou být určité látky zařazeny do obalových skupin v závislosti na jejich stupni nebezpečí. Tyto obalové skupiny mají následující význam: - obalová skupina I: látky s vysokým nebezpečím - obalová skupina II: látky se středním nebezpečím - obalová skupina III: látky s nízkým nebezpečím

Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí činit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předpokládaného nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod a zranění a pokud je to nezbytné, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky RID vztahující se na jejich činnosti. Pokud se vyskytne bezprostřední riziko, že může být ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci musí bezprostředně informovat zásahové služby a musí sdělit všechny informace požadované pro jejich činnost. Povinnosti hlavních účastníků Povinnosti odesílatele: Odesílatel je povinen předat k přepravě zásilky, které odpovídají požadavkům RID a to zejména: 13

-

-

ověřit, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle RID seznámit dopravce s informacemi a údaji a pokud je to nezbytné, požadovanými přepravními doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), použít pouze obaly, velké obaly pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriové vozy, MEGC, přemístitelné cisterny a nádržkové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu daných látek a označených nápisy předepsanými RID, splnit požadavky za způsob a na omezení přepravy, ověřit, že vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny nebo vyprázdněné nevyčištěné vozy a velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky jsou příslušně označeny a opatřeny nálepkami, a že vyprázdněné, nevyčištěné cisterny jsou uzavřeny a představují stejný stupeň těsnosti, jako kdyby byly plné.

V nákladním listě je povinen odesílatel uvést, že se jedná o přepravu nebezpečných věcí a to ve sloupci 32 křížkem, UN číslo, před nímž jsou uvedena písmena „UN“, oficiální pojmenování látky nebo předmětu. U přepravy prázdných nevyčištěných vozů, které byly loženy nebezpečným zboží, je povinen ve sloupci 31 nákladního listu uvést posledně naložené věci, jakož i číslem k označení nebezpečí a UN číslem např.: PRÁZDNÝ CISTERNOVÝ VŮZ, 3, POSLEDNĚ NALOŽENÁ VĚC: 33 UN 1203 BENZÍN, II. Všechny ventily a uzávěry ložených i prázdných vozů musí být zaplombovány a čísla těchto plomb (závěr) musí být uvedeny v nákladní listě. Povinnosti dopravce Dopravce, který přebírá nebezpečné věci ve výchozím místě je povinen provádět namátkové kontroly zejména: - ověřit, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle RID, - ověřit, že předepsané doklady jsou připojeny k přepravním dokladům, - vizuálně ověřit, že vozy a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností a trhlin, chybějící výbavy atd, - ověřit, zda všechny ventily a uzávěry jsou zaplombovány (při převzetí zásilky k přepravě), má-li tuto povinnost odesílatel, pokud ne nebo chybí-li některá plomba (závěra), plombování provede dopravce. Rovněž zkontroluje zda čísla těchto plomb (závěr) se shodují s údaji uvedenými v nákladním listě, - ověřit, zda všechny ventily a uzávěry jsou zaplombovány a tyto plomby (závěry) jsou neporušené (při dodání zásilky příjemci). Rovněž zkontroluje zda čísla těchto plomb (závěr) se shodují s údaji uvedenými v nákladním listě. Zjistí-li, že došlo k porušení plomby (závěry) nebo chybí-li, popř. čísla těchto plomb (závěr) se neshodují se zápisem v nákladním listě, sepíše o tom zápis, - ověřit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, nesnímatelných cisteren, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, nádržkových kontejnerů a MEGC, - ověřit, že vozy nejsou přetíženy, - ověřit, že vozy byly polepeny předepsanými nálepkami včetně velkých nálepek (Placard) a označeny předepsaným označením. Toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a doprovodných dokladů vizuální prohlídkou vozů nebo kontejnerů a pokud je vhodné, nákladu. Pokud dopravce zjistí nesplnění požadavků RID, nesmí přijmout zásilku k přepravě, dokud nedojde k odstranění nedostatků.

14

Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, bezpečného odstavení zásilky a veřejné bezpečnosti. V přepravě se muže pokračovat tehdy, až zásilka splňuje příslušné požadavky. Příslušný úřad pro zbytek cesty může vydat povolení pro pokračování přepravy. Pokud nemůže být dosaženo splnění požadavků a není schváleno pokračování v přepravě pro zbytek cesty, příslušný úřad musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje na případ, kdy dopravce informuje tento příslušný úřad, že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesílatelem oznámena, a že si přeje, aby v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu, byly věci vyloženy, zničeny nebo zneškodněny. Povinnosti příjemce Příjemce má povinnost nezdržovat převzetí věcí bez pádných důvodů a po vykládce ověřit, že příslušné požadavky RID, které se dotýkají jeho činnosti, byly splněny a to zejména: - provést v případech, pokud jsou předepsány RID, čištění a dekontaminaci vozů a kontejnerů - zajistit, aby u zcela vyložených, vyčištěných, odplyněných a dekontaminaci vozů a kontejnerů nebyly viditelné velké nálepky (Placards) a oranžová označení. Vůz nebo kontejner smí být vrácen zpět nebo znovu použit, pokud byly výše uvedené požadavky splněny. Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějící vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opatření pro zajištění, aby byly splněny požadavky RID. Povinnosti ostatních účastníků Nakládce V souvislosti s přepravou nebezpečných věcí má nakládce zejména následující povinnosti: - může předat nebezpečné věci pouze tehdy, lze-li je přepravovat podle podmínek RID, - musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, kontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný a dochází k úniku nebo možnosti úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna, tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly, - musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru, splnit požadavky na nakládku a vykládku, - musí po nakládce nebezpečných věcí, pokud je předává bezprostředně k přepravě, splnit požadavky polepování vozu a velkých kontejnerů velkými nálepkami (Placards) a oranžovými označeními, - musí při nakládce kusů splnit zákazy společné nakládky s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve voze nebo velkém kontejneru a k požadavkům týkajícím se oddělení potravin, poživatin, krmiv. Balič V souvislosti s přepravou nebezpečných věcí má balič zejména následující povinnosti: - požadavky týkající se způsobů balení nebo podmínek společného balení, - pokud připravuje kusy pro přepravu, požadavky týkající se označování a polepování kusů.

15

Plnič V souvislosti s přepravou nebezpečných věcí má plnič zejména následující povinnosti: - musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v technicky uspokojivém stavu, - musí ověřit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, nádržkových kontejnerů a MEGC, - smí cisterny plnit pouze nebezpečnými věcmi, které byly schváleny pro přepravu v těchto cisternách, - musí při plnění cisterny splnit požadavky týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách, - musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku, - musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení, - musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren, - musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby předepsaná oranžová označení a předepsané nálepky k označení nebezpečí anebo velké nálepky (Placards) byly připevněny na cisterny, vozy a na velké a malé kontejnery v souladu s příslušnými požadavky, - musí před a po plnění zkapalněných plynů do cisternových vozů zohlednit pro ně platné zvláštní kontrolní požadavky. Provozovatel nádržkového (cisternového) kontejneru/přemístitelné cisterny V souvislosti s přepravou nebezpečných věcí má provozovatel nádržkového (cisternového) kontejneru/přemístitelné cisterny zejména následující povinnosti: - zajistit soulad s požadavky na konstrukci, výstroj, zkoušky a označování, - zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že za normálních provozních okolností nádržkový (cisternový) kontejner/snímatelná cisterna splňovala požadavky RID do její příští prohlídky, - zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou. Provozovatel cisternového vozu V souvislosti s přepravou nebezpečných věcí má provozovatel cisternového vozu zejména následující povinnosti: - zajistit soulad s požadavky pro stavbu, výstroj, zkoušky a označení, - zajistit, aby údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, který zaručí, že cisternový vůz za normálních provozních podmínek bude splňovat požadavky RID až do příští zkoušky, - zajistit, aby byla provedena mimořádná zkouška, jestliže může být ovlivněna bezpečnost cisterny nebo její výstroje vylepšením, přestavbou nebo nehodou.

Označování a umísťování nálepek Oranžové označení Při přepravě věcí, pro které je uvedeno číslo označení nebezpečí, musí být na každé podélné straně - cisternového vozu, - bateriového vozu,

16

- vozu se snímatelnými cisternami, - nádržkového kontejneru, - MEGC, - přemístitelné cisterny, - vozu pro věci ve volně loženém stavu, - malého nebo velkého kontejneru pro volně ložené věci umístěno pravoúhlé oranžové označení. Toto označení smí být umístěno také na každé podélné straně vozu, který obsahuje zásilku kusů s těmi samými věcmi. Na každém oranžovém označení musí být uvedeno číslo k označení nebezpečí a UN číslo pro přepravovanou látku. Toto platí rovněž pro nevyčištěné, neodplyněné nebo jedu nezbavené prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, vozy se snímatelnými cisternami, nádržkové kontejnery, MEGC nebo přemístitelné cisterny a dále pro nevyčištěné nebo jedu nezbavené prázdné vozy, velké a malé kontejnery pro věci ve volně loženém stavu. Jestliže je nebezpečná látka vyložena a cisterna vyčištěna, odplyněna nebo zbavena jedu, nesmí již být oranžová označení viditelná. Popis oranžového označení Oranžové označení musí mít základnu o 40 cm a výšku minimálně 30 cm, musí mít černý okraj o šířce maximálně 15 mm. Označení smí být provedeno tabulí, samolepicí fólií, nátěrem nebo rovnocenným způsobem, za předpokladu, že proto použitý výrobní materiál je odolný vůči povětrnostním účinkům a zaručuje trvalé označení. Podklad: oranžový Číslo k označení nebezpečí (2 nebo 3 číslice, popř. předepsaným písmenem „X“ UN číslo (4 číslice) Význam čísel k označení nebezpečí Číslice všeobecně ukazují na následující nebezpečí: 2 Únik plynu tlakem nebo chemickou reakcí 3 Hořlavost kapalných látek (par) a plynů nebo kapalných látek schopných samoohřevu 4 Hořlavost tuhých látek nebo kapalných látek schopných samoohřevu 5 Oxidující účinky (podporující hoření) 6 Jedovatost nebo nebezpečí infekce 7 Radioaktivita 8 Žíravé účinky 9 Nebezpečí spontánní prudké reakce Zdvojení číslice ukazuje na růst nebezpečí. Jestliže může být nebezpečí látky dostatečně udáváno jednou číslicí, pak je k této číslici připojena nula. Následující kombinace čísel mají však zvláštní význam: 22, 323, 333, 362, 382, 423, 44, 446, 462, 482, 539, 606, 623, 642, 823, 842, 90 a 99. Pro látky a předměty třídy 1 je použito jako čísla k označení nebezpečí klasifikačního kódu, který se skládá: - z čísla podtřídy - písmena skupiny snášenlivosti

17

Uvedená čísla k označení mají následující význam: 20 dusivý plyn nebo plyn, který nevykazuje případné nebezpečí 22 hluboce zchlazený zkapalněný plyn, dusivý 223 hluboce zchlazený zkapalněný plyn, hořlavý 225 hluboce zchlazený zkapalněný plyn, oxidující 23 hořlavý plyn 238 hořlavý plyn, žíravý 239 hořlavý plyn, který může vést k prudké spontánní reakci 25 oxidující plyn 26 jedovatý plyn 263 jedovatý plyn, hořlavý 265 jedovatý plyn, oxidující 268 jedovatý plyn, žíravý 28 žíravý plyn 285 žíravý plyn, oxidující 30

323 X323 33 333 X333 338 X338 339 36 362 X362 368 38 382 X382 39 40 423 X423 43 44 446 46 462

hořlavá kapalná látka (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně) nebo - hořlavá kapalná látka nebo tuhá látka v roztaveném stavu s bodem vzplanutí přes 61 stupňů C, nebo zahřátá přes svůj bod vzplanutí, nebo - kapalná látka schopná samoohřevu hořlavá kapalná látka, která reaguje s vodou a vytváří hořlavé plyny hořlavá kapalná látka, která s vodou nebezpečně reaguje a vytváří hořlavé plyny lehce hořlavá kapalná látka (bod vzplanutí pod 23 stupňů C) samozápalná(pyroforní) kapalná látka samozápalná(pyroforní) kapalná látka, která s vodou nebezpečně reaguje lehce hořlavá kapalná látka, žíravá lehce hořlavá kapalná látka, žíravá, která s vodou nebezpečně reaguje lehce hořlavá kapalná látka, která může vést spontánně k prudké reakci hořlavá kapalná látka (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně), slabě jedovatá nebo schopná samoohřevu, kapalná látka, jedovatá hořlavá kapalná látka, jedovatá, která reaguje s vodou a vytváří hořlavé plyny hořlavá kapalná látka, jedovatá, která s vodou nebezpečně reaguje a vytváří hořlavé plyny hořlavá kapalná látka, jedovatá, žíravá hořlavá kapalná látka (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 C stupňů včetně), slabě žíravá, nebo schopná samoohřevu kapalná látka, žíravá hořlavá kapalná látka, žíravá, která s vodou reaguje a vytváří hořlavé plyny hořlavá kapalná látka, žíravá, která s vodou nebezpečně reaguje a vytváří hořlavé plyny hořlavá kapalná látka, která může spontánně vést k prudké reakci hořlavá tuhá látka nebo látka schopná samoohřevu nebo samovolně se rozkládající látka tuhá látka, která s vodou reaguje a vytváří hořlavé plyny tuhá látka, která s vodou nebezpečně reaguje a vytváří hořlavé plyny samozápalná (pyroforní) tuhá látka hořlavá tuhá látka, která se při zvýšené teplotě nachází v roztaveném stavu hořlavá tuhá látka, jedovatá, která se při zvýšené teplotě nachází v roztaveném stavu hořlavá nebo látka schopná samoohřevu tuhá, jedovatá tuhá látka, jedovatá, která s vodou reaguje a vytváří hořlavé plyny

18

X462 48 482 X482 50 539 55 556 558 559 56 568 58 59 60 606 623 63 638 639

tuhá látka, která s vodou nebezpečně reaguje a vytváří jedovaté plyny hořlavá nebo schopná samoohřevu tuhá látka, žíravá tuhá látka, žíravá, která s vodou reaguje a vytváří hořlavé plyny tuhá látka, která s vodou nebezpečně reaguje a vytváří žíravé plyny látka oxidující (podporující hoření) hořlavý organický peroxid látka silně oxidující látka silně oxidující, jedovatá látka silně oxidující, žíravá látka silně oxidující, která může samovolně vést k prudké reakci látka oxidující, jedovatá látka oxidující, jedovatá, žíravá látka oxidující, žíravá látka oxidující, která může samovolně vést k prudké reakci jedovatá nebo slabě jedovatá infekční látka jedovatá, kapalná látka, reagující s vodou a tvořící hořlavé plyny jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně) jedovatá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně), žíravá jedovatá látka, hořlavá (s bodem vzplanutí přes 61 stupňů), která může vést k prudké reakci 64 jedovatá tuhá látka hořlavá nebo schopná samoohřevu 642 jedovatá tuhá látka, reagující s vodou a tvořící hořlavé plyny 65 jedovatá látka, oxidující 66 velmi jedovatá látka 663 velmi jedovatá látka (s bodem vzplanutí ne přes 61 stupňů C) 664 velmi jedovatá tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu 665 velmi jedovatá látka, oxidující 668 velmi jedovatá látka, žíravá 669 velmi jedovatá látka, která může samovolně vést k prudké reakci 68 jedovatá látka, žíravá 69 jedovatá nebo slabě jedovatá látka, která může vést spontánně k prudké reakci 70 radioaktivní látka 72 radioaktivní plyn 723 radioaktivní plyn, hořlavý 73 radioaktivní kapalná látka, hořlavá (bod vzplanutí nepřesahuje 61 stupňů C) 74 radioaktivní tuhá látka, hořlavá 75 radioaktivní látka, oxidující 76 radioaktivní látka, jedovatá 78 radioaktivní látka, žíravá 80 žíravá nebo slabě žíravá látka X80 žíravá nebo slabě žíravá látka, která s vodou nebezpečně reaguje 823 žíravá kapalná látka, která reaguje s vodou a vytváří hořlavé plyny X83 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně), s vodou nebezpečně reagující 839 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně), která může vést spontánně k prudké reakci X839 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně), která může vést spontánně k prudké reakci a s vodou nebezpečně reagující 84 žíravá tuhá látka, hořlavá, nebo schopná samoohřevu

19

842 85 856 88 X88 883 884 885 886 X886 89 90 99

žíravá tuhá látka, která reaguje s vodou a vytváří hořlavé plyny žíravá nebo slabě žíravá látka, oxidující žíravá nebo slabě žíravá látka, oxidující a jedovatá silně žíravá látka silně žíravá látka, která s vodou nebezpečně reaguje silně žíravá látka, (bod vzplanutí od 23 stupňů C do 61 stupňů C včetně) silně žíravá tuhá látka, hořlavá, nebo schopná samoohřevu silně žíravá látka, oxidující silně žíravá látka, jedovatá silně žíravá látka, která s vodou nebezpečně reaguje žíravá nebo slabě žíravá látka, která může vést spontánně k prudké reakci látka ohrožující životní prostředí, různé nebezpečné látky různé nebezpečné látky v zahřátém stavu

Popis nálepek k označení nebezpečí Tyto nálepky jsou tvaru čtverce postaveného na vrcholu (kosočtverce) o podélné straně minimálně 100 mm. Nálepky k označení nebezpečí obsahují čáru, která probíhá v odstupu 5 mm od okraje a která je stejné barvy jako symbol (malé nálepky). Velké nálepky (Placard) jsou tvaru čtverce postaveného na vrcholu (kosočtverce) o podélné straně minimálně 250 mm. Nálepky k označení nebezpečí obsahují čáru, která probíhá v odstupu 12,5 mm od okraje a která je stejné barvy jako symbol a s výškou písma minimálně 25 mm. Číslice k označení nebezpeční, které jsou umístěny v dolním rohu jsou stejné barvy jako symbol (s výjimkou třídy 8). Nálepky k označení nebezpečí musí odolat povětrnostním vlivům, symboly, text a číslice k označení nebezpečí musí být dobře čitelné a nesmazatelné. Jestliže to velikost kusu vyžaduje, smí být nálepky k označení nebezpečí menší rozměr, pokud zůstanou zřetelně viditelné. Nebezpečné třídy 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou Podtřídy 1.1,1.2 a 1.3: symbol vybuchující bomby, černá na oranžovém podkladě, číslice „1“v dolním rohu. Podtřída 1.4 (1.5,1.6): černé číslice na oranžovém podkladě, které musí mít výšku 30 mm a tloušťku čáry 5 mm, číslice „1“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 2 Plyny Hořlavé plyny: symbol černý nebo bílý plamen na červeném podkladě, číslice „2“ v dolním rohu. Nehořlavé, nejedovaté plyny: symbol černé nebo bílé plynové láhve na zeleném podkladě, číslice „2“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 3 Hořlavé kapalné látky Jedovaté plyny: symbol černé lebky s překříženými kostmi na bílém podkladě, číslice „3“ v dolním rohu. Symbol černý nebo bílý plamen na červeném podkladě, číslice „3“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 4.1

Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, znecitlivělé výbušné látky Symbol černého plamenu na bílém podkladě se sedmi svislými pruhy, číslice „4“ v dolním rohu.

20

Nebezpečné třídy 4.2 Samozápalné látky Symbol černého plamene na bílém podkladě (horní polovina) a červeném podkladě (dolní polovina), číslice „4“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Symbol černého nebo bílého plamene na modrém podkladě, číslice „4“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 5.1 Hořlavě (oxidačně) působící látky Symbol černého plamene nad kruhem na žlutém podkladě, číslice „5.1“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 5.2 Organické peroxidy Symbol černého plamene nad kruhem na žlutém podkladě, číslice „5.2“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 6.1 Jedovaté látky Symbol černé lebky se zkříženými kostmi na bílém podkladě, číslice „6“ v dolním rohu. Nebezpečné třídy 6.2 Infekční látky Symbol černého kruhu, který je překryt třemi srpovitými znaky na bílém podkladě, číslice „6“ v dolním rohu. V dolní polovině nálepky k označené nebezpečí smí být uvedeno: „INFEKČNÍ LÁTKA“ a „PŘI POŠKOZENÍ NEBO ULOVNĚNÍ UVĚDOMTE NEPRODLENĚ ZDRAVOTNICKÉ ORGÁNY“. Nebezpečné třídy 7 Radioaktivní látky Kategorie I – BÍLÁ, symbol záření: černý na bílém podkladě, předepsaný text: černý v dolní polovině nálepky k označení nebezpečí: „RADIOAKTIVNÍ“, „OBSAH…“, „AKTIVITA…“, za výrazem „RADIOACTIVE“ následuje svislý červený pruh, číslice „7“ v dolním rohu. Kategorie II – ŽLUTÁ, symbol záření: černý na žlutém podkladě s bílým okrajem (horní polovina) a bílým podkladem (dolní polovina), předepsaný text: černý v dolní polovině nálepky k označení nebezpečí: „RADIOAKTIVNÍ“, „OBSAH…“, „AKTIVITA…“, v černém orámovaném poli: „PŘEPRAVNÍ INDEX“, za výrazem „RADIOACTIVE“ následují dva svislé červené pruhy, číslice „7“ v dolním rohu. Kategorie III - ŽLUTÁ, symbol záření: černý na žlutém podkladě s bílým okrajem (horní polovina) a bílým podkladem (dolní polovina), předepsaný text: černý v dolní polovině nálepky k označení nebezpečí: „RADIOAKTIVNÍ“, „OBSAH…“, „AKTIVITA…“, v černém orámovaném poli: „PŘEPRAVNÍ INDEX“, za výrazem „RADIOACTIVE“ následují tři svislé červené pruhy, číslice „7“ v dolním rohu. Štěpné látky třídy 7 – bílý podklad, předepsaný černý text v horní polovině nálepky k označení nebezpečí „ŠTĚPNÁ“, v černě orámovaném poli v dolní polovině nálepky k označené nebezpečí: „KRITICKÝ BEZPEČNOSTNÍ INDEX“, číslice „7“ v dolním rohu. Velká nálepka (Placard) pro třídu 7 – symbol záření černý v horní žluté polovině s bílým okrajem, spodní polovina je bílá, ve které musí být uveden výraz „RADIOACTIVE“, nebo na jeho místě odpovídající „UN“ číslo, je-li předepsáno a číslice „7“ v dolním rohu. Minimální rozměr čtverce postaveného na vrcholu musí mít rozměr 250 mm. Nebezpečné třídy 8 Žíravé látky Symbol (černý) vylévané kapaliny ze dvou zkumavek a zasažená ruka a kov na bílém podkladě (horní polovina), černý podklad s bílým orámováním (dolní polovina), číslice „8“ bílá v dolním rohu.

21

Nebezpečné třídy 9 Různé nebezpečné látky a předměty Symbol sedmi černých svislých pruhů v horní polovině na bílém podkladě, dolní polovina bílá, podtržená číslice „9“ v dolním rohu. Přídavná nálepka k označení nebezpečí: dvě černé šipky na bílém nebo vhodném kontrastním podkladě. Tyto nálepky se umísťují na obou protilehlých stranách: - kusů s kapalnými látkami v nádobách, jejichž uzávěry nejsou zvenku viditelné - kusů s nádobami s odvětrávacím zařízením nebo nádoby s odvětrávacím zařízení bez vnějšího obalu a - kusů s hluboce zchlazenými zkapalněnými plyny. Umístění nálepek k označení nebezpečí Všechny nálepky k označení nebezpečí musí být umístěny a) na tu samou plochu kusu, pokud to připouštějí rozměry kusu, u kusů s věcmi třídy 1 nebo 7 musí být v blízkosti označení umístěno oficiální pojmenování pro přepravu, b) na kusu tak, aby části obalu či části umístěnou na obalu nezakrývaly ani neuzavíraly jinou nálepku nebo označení, c) blízko sebe, je-li předepsána více než jedna nálepka k označení nebezpečí. Jestliže je tvar kusu nepravidelný nebo kus příliš malý, že se nálepka k označení nebezpečí nemůže umístit, smí být nálepka pevně spojena s kusem provázkem, nebo jiným vhodným prostředkem. Velká nádoba pro volně ložené látky s vnitřním objeme větším než 450 litrů je opatřena nálepkou k označení nebezpečí na obou protilehlých stranách. Velké nálepky (Placard) je třeba umístit ne vnější povrch kontejneru, MEGC, nádržkového kontejneru, přemístitelné cisterny a vozu a to po obou podélných stranách. Velké nálepky musí odpovídat předepsaným nálepkám k označení nebezpečí. Označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu Cisternové vozy, nádržkové kontejnery, přemístitelné cisterny, speciální vozy nebo speciální velké kontejnery nebo zvlášť vybavené vozy nebo velké kontejnery, pro které je podle zvláštních požadavků předepsáno označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu, musí být opatřeny, v případě vozů po obou podélných stranách, a v případě velkých kontejnerů, nádržkových kontejnerů a přemístitelných cisteren na všech čtyřech stranách. Popis označení: tvar trojúhelníku s červeným orámováním o délce strany minimálně 250 mm, uprostřed je symbol červené zkumavky v bílém poli. Nálepky pro posun Mají tvar obdélníku minimálně formátu A7 (74x105 mm). „Opatrně posunovat“ – červený trojúhelník s černým vykřičníkem na bílém podkladě. „Zákaz odrážení, a spouštění“ – tři červené trojúhelníky (umístěné v jedno velkém trojúhelníku) s černými vykřičníky. Tato nálepka znamená, že musí být hnacím vozidlem přistaven, nesmí být spouštěn a musí být chráněn proti najetí od jiného vozu.

Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Směrnice platí pro ochranu před úniky nebezpečných látek na pozemcích a prostorách ČD, ke kterým dochází při přepravě, manipulaci a skladování, a pro následné zneškodňování těchto úniků, včetně sanací negativních následků ekologických havárií.

22

V případech úniku nebezpečných látek při nehodových událostech, nejsou ustanoveními této směrnice dotčeny povinnosti vyplývající z předpisu D 17 (hlášení, šetření, evidence nehodových událostí). Směrnice jsou závazné pro všechny organizační složky ČD při jejich činnosti na pozemcích ve správě ČD i mimo ně. Povinnost řídit se směrnicemi musí být uvedena ve smlouvách uzavíraných s právnickými a fyzickými osobami, které předmět svého podnikání provozují na pozemku, či v prostorách ČD a jsou uživateli nebezpečných látek. Problematika havarijních úniků nebezpečných látek a jejich následků není členěna na části, týkající se jednotlivých složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší), neboť tyto se navzájem prolínají. Znečištění vody a půdy s následným poškozením živé přírody (flóry a fauny) je třeba posuzovat komplexně. Méně časté jsou havarijní úniky nebezpečných látek do ovzduší. Vyhláška č.205/1993 Sb. řeší havarijní stavy velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Specifičnost havarijních úniků nebezpečných látek do ovzduší při přepravě na železničních drahách tkví nejen ve větší nebezpečnosti jejich okamžitých následků (přímého ohrožení lidského zdraví), ale i v náročnosti prvotního zásahu při jejich lokalizaci a likvidaci. Likvidace ekologických havárií je ovlivněna řadou faktorů, které musí být odborně vedeny odpovědným pracovníkem (řídícím - velitelem zásahu příslušné JPO HZS ČD (jednotka požární ochrany hasičský záchranný sbor Českých drah), Odbor obrany a ochrany (O30 GŘ), pověřeným ekologem).

Hlášení o nehodách při přepravě nebezpečných věcí Dojde-li během přeprava nebezpečných věcí k vážné nehodě nebo mimořádné události, je dopravce, popřípadě provozovatel železniční infrastruktury, povinen zajistit, aby byla příslušnému úřadu předložena zpráva podle předepsaného vzoru (v pododdíle 1.8.5.4 RID). Povinnost podat zprávu o události nastane, pokud unikly nebezpečné věci nebo hrozilo bezprostřední nebezpečí jejich úniku, čímž došlo k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí, nebo k nehodě byly přizvány orgány a je splněno jedno nebo více z následujících hledisek: Ohrožení osob je událost, při které nastane smrt nebo zranění v bezprostřední souvislosti s přepravou nebezpečných věcí a zranění a) vede k intenzivní léčbě, b) má za následek nejméně jednodenní pobyt v nemocnici, nebo c) má za následek pracovní neschopnost trvající nejméně 3 po sobě jdoucí dny. Únikem látky se rozumí, jestliže uniknou nebezpečné věci a) přepravní kategorie 0 nebo 1 v množství větším než 50 kg nebo litrů, b) přepravní kategorie 2 v množství větším než 333 kg nebo litrů, nebo c) přepravní kategorie 3 nebo 4 v množství větší než 1000 kg nebo litrů. Za únik látky se také považuje, jestliže vzniklo bezprostřední nebezpečí úniku látky v množství výše uvedeném. Zpravidla lze předpokládat, že nádoba na základě poškození není vhodná pro další přepravu nebo z jiných důvodů nezajišťuje dostatečnou bezpečnost. Dojde-li k nehodě při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy. Dojde-li k nehodě při přepravě radioaktivních látek třídy 7, považuje se za únik: a) každý únik radioaktivní látky z kusů, b) ozáření, které vede k překročení pravidle pro ochranu zaměstnanců a veřejnosti před ionizujícím zářením, c) pokud nastane důvod se domnívat, že nastalo významné snížení bezpečnostních funkcí

23

kusu, které způsobilo, že kus není vhodný pro další přepravu bez přijetí dodatečných bezpečnostních opatření. Škody na majetku nebo životním prostředí nastanou, pokud dojde k úniku nebezpečných věcí v libovolném množství a odhadovaná škoda převýší 50 000 EUR. Nezohledňují se přitom škody na poškozených dopravních prostředcích s nebezpečnými věcmi a na infrastruktuře. Za účast orgánů se považuje, pokud se do nehody nebezpečných věcí přímo zapojily úřady nebo zásahové jednotky a pokud následovala evakuace lidí nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnice/železnice) v délce trvání alespoň 3 hodiny vyvolané nebezpečím vycházejícím z nebezpečných věcí.

Oznámení o havarijním úniku Zaměstnanec ČD, který zjistil jakýkoliv únik látky z kolejových vozidel v železniční stanici či na trati, resp. v prostoru nakládky a vykládky nebezpečných látek, nebo je na tuto skutečnost upozorněn civilní osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti výpravčího stanice, resp.vedoucího směny. Ten tuto skutečnost oznámí: - operačnímu středisku místně příslušné JPO HZS ČD, do jejíhož zásahového obvodu VJ, resp.traťový úsek patří, - vedoucímu dispečerovi - vedoucímu směny, svému nadřízenému. Další postup je podle schváleného havarijního plánu Součástí oznámení při úniku látky na trati nebo v železniční stanici je uvedení, zda se jedná o únik z hnacího vozidla, nákladního vozu (cisternový, nádržkový, kotlový, kontejnerový), z obalů uložených na nákladním voze nebo ze silničního vozidla. Dle možnosti uvést obě čísla z oranžového označení a druh nálepky pro označení nebezpečí, případně odhadnuté množství uniklé látky. Do příjezdu JPO HZS ČD, resp. JPO HZS okresu je nutné, aby zaměstnanci dotčených VJ: - zajistili splnění podmínek předpisu Op 16, tj. zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti na místě havárie, - zajistili, aby před příchodem úředního vyšetřujícího orgánu - tedy Policie ČR, nedošlo k jakékoliv manipulaci s výpustními zařízeními a armaturou kotlových vozů k přepravě kapalných látek, s výjimkou nutné manipulace s výpustním zařízením pro zamezení dalšího úniku, dále zajistili, aby nedocházelo k manipulaci s obaly uloženými na nákladním voze, v případě úniku ”obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, apod.)” zajistili provedení ”okamžitých prvých opatření” při dodržení zásad protipožární bezpečnosti. V ostatních případech se vyčká příjezdu zásahové JPO HZS. V případě podezření na špatně uzavřené uzavírací zařízení, nebo vadnou armaturu, je nutno vyšetřovatele na tuto skutečnost upozornit a zajistit, aby tato skutečnost, pokud se prokáže, byla správně technicky formulována do protokolu. Obecně je nutné, aby technický stav cisternového vozu, stav a poloha uzavíracího zařízení a stav plomb byl v protokole vyšetřujícího orgánu detailně popsán.

Likvidace ekologické havárie Likvidace ekologické havárie sestává z oznámení o havarijním úniku a pokračuje zásahem k havarijnímu úniku. Končí sanací místa havárie a vyhodnocením provedených opatření na místě, závěrečnou zprávou. Pro rychlý průběh likvidace ekologické havárie je ustanovena havarijní komise. Vedoucím havarijní komise je až do lokalizace havarijního úniku velitel zásahu JPO HZS ČD, po jeho ukončení je vedoucím havarijní komise pověřený ekolog.

24

Zásah k havarijnímu úniku provádí JPO HZS ČD, v jejichž zásahových obvodech k havarijnímu úniku došlo, v případě nebezpečí z prodlení útvary HZS kraje. JPO HZS ČD nebo JPO HZS kraje provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látky. Vedoucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku.

Sanace následků ekologické havárie Za odstraňování následků ekologické havárie po ukončení prvotního zásahu odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD. Pověření ekologové jsou pracovníci samostatného oddělení ekologie GŘ ČD. Pověření jiných pracovníků ČD touto činností je v působnosti ředitele odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD. Seznam ”pověřených ekologů” je k dispozici u všech útvarů HZS ČD. Pověřený ekolog: - zastupuje ČD a jedná jejím jménem před orgány státní správy, - spolupracuje s velitelem JPO HZS ČD resp. JPO HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem Policie ČR, - po zásahu JPO HZS ČD organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, - zajišťuje objednání odborných firem a sjednání podmínek smluv na provádění asanačních prací.

Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán ”Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání záznamu odpovídá pověřený ekolog a zašle jej ekologickým pracovištím těch VJ/OJ ČD, které se podílely na havárii. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: - Místo úniku - obec, okres, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. - Časové údaje o úniku - datum a hodina, kdy byl únik zpozorován a kdy vznikl. - Kdo únik zpozoroval, jména svědků. - Druh a množství uniklé závadné látky. - Provozovatel zařízení, z něhož nebezpečná látky unikla. - Odesílatel a příjemce nebezpečné látky. - Příčina úniku. - Rozsah znečištění (půdy,vody,zařízení), nejlépe pořídit plánek, fotografii. - Popis a předpokládaný rozsah škod. - Popis zásahu k havarijnímu úniku (kdo zásah provedl, realizovaná technická a organizační opatření). - Rozhodnutí o opatřeních určených pověřeným ekologem. - Rozhodnutí o opatřeních určených orgánem státní správy. - Další rozhodnutí a úkoly dle dispozic pověřeného ekologa s ohledem na specifičnost jednotlivých případů (odběr vzorků nebezpečné látky, znečištěné vody, zeminy).

Závěr Při přepravě nebezpečného zboží musí všechny účastníci přepravy dodržovat ustanovení předpisu RID a bezpečnostní opatření při manipulaci s nebezpečnými látkami, aby se zabránilo případným škodám na zdraví nebo ekologickým haváriím.

25

Seznam použitých informačních zdrojů: • • • •

Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí s Českými drahami (RID) platné od 1.ledna 2003 ČD M32 – Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami ČD KN 1 Předpis pro přepravu vozových zásilek ČD Základní průvodce přepravou nebezpečných věcí po železnici, Praha, září 2003

Obsah: Úvod ............................................................................................................................ 2 Základní pojmy a zkratky ............................................................................................ 3 RID – Řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí ...........................................5 Seznam tříd ...................................................................................................................5 Popis jednotlivých tříd ..................................................................................................6 Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti .............................................. 13 Označování a umísťování nálepek ............................................................................. 16 Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami .... 22 Hlášení o nehodách při přepravě nebezpečných věcí ................................................. 23 Oznámení o havarijním úniku .................................................................................... 24 Likvidace ekologické havárie ..................................................................................... 24 Sanace následků ekologické havárie ........................................................................... 25 Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky .............................................................25 Závěr .............................................................................................................................25 Seznam použitých zdrojů ..............................................................................................26

26

Jiřina Imramovská, DMML - Praha 1. ročník kombinovaného bakalářského studia Připomínky: • Předmět zprávy a název souboru nejsou podle pokynů!!! • Chybí souhlas se zveřejněním. • Typografické chyby (nadbytečné znaky − přechod na novou stranu, mezery aj.) • Neopravené chyby a překlepy ("ředitelstí" aj.) • Zdroje nejsou citovány dle ISO 690 (u předpisů chybí rok vydání). Hodnocení: velmi dobře 31. 8. 2004 JM

27