UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA
Školní rok 2003/2004, letní semestr I. ročník (DMML) KS Praha Vondráčková Lucie 23. června 2004
ZPRACOVÁNÍ POUŽITÝCH PNEUMATIK
Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji. Souhlasím se zveřejněním práce na webovém serveru Univerzity Pardubice.
Anotace: Tato semestrální práce se zabývá v širších souvislostech zpracováním použitých pneumatik, možnostmi jejich dalšího zpracování a využití v ostatních oborech lidské činnosti.
OBSAH úvod I. CHARAKTERISTIKA A VÝROBA PNEUMATIK II. MATERIÁLY PRO VÝROBU PNEUMATIK 1. Gumárenské směsy 1.1 přírodní kaučuk 1.2 syntetický kaučuk 1.3 regenerát 1.4 vulkanizační činidla 1.5 urychlovače 1.6 aktivátory 1.7 retardéry 1.8 antidegradanty 1.9 změkčovadla 1.10 plastifikační činidla 1.11 plniva 1.12 pigmenty 2. Gumárenské kordy 3. Patní lana III. LEGISLATIVA IV. LIKVIDACE POUŽITÝCH PNEUMATIK V. MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ A ZNEŠKODNĚNÍ POUŽITÝCH PNEUMATIK 1. Spalování 2. Recyklace 2.1 Hrubé mletí 2.2 Jemné mletí 3. Indikace a separace 4. Odstraňování textilu z granulátu drcených pneumatik 4.1 Výsledky provozních zkoušek 5. Recyklace pneumatik- druhotná surovina v pozemním stavitelství 6. Zpracování recyklované pryže VI. REGENERACE PRYŽE VII. NEDESTRUKTIVNÍ ZODNOCENÍ – OBNOVENÍ PNEUMATIK 1. Protektorování za tepla v lisu 2. Protektorování za studena VIII. VYUŽITÍ RECYKLOVANÉ PRYŽE V RŮZNÝCH OBLASTECH 1. Komunální sféra 2. Průmysl a stavebnictví 3. Doprava 4. Praktické ukázky využití Závěr Použité informační zdroje Příloha č. I
-2-
3 3 4-5 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5-6 6 7-14 7-8 8-9 8 8-9 9 10-12 11-12 12-13 13-14 14-15 15 15 15 16-18 16 16 16 17-18 19 20 21-81
Úvod Se stále se zvyšujícími nároky lidí na komfort života, roste produkce odpadu ve všech oborech lidské činnosti. Jednou z problematických oblastí odpadového hospodářství je zpracování pryžového odpadu. Největším spotřebitelem elastomerní pryže je automobilový, letecký, chemický, potravinářský průmysl a zemědělství. Používá se především na výrobu pneumatik, duší, hadic, těsnění, desek, pásů, podlahových krytin, izolace vodičů, sportovních potřeb, ochranných prostředků apod. Tato pryž je prakticky biologicky nedegradovatelná a její využití jako druhotné suroviny je problematické. Největší podíl pryžového odpadu činí použité pneumatiky, v ČR se jedná o 61 % z celkového objemu pryžového odpadu. V důsledku nárůstu počtu automobilů, roste i množství opotřebených pneumatik. Tyto jsou znehodnoceny po ujetí cca 50 – 60 tis. km, tzn. Výměnu zhruba po 4 – 5 letech (udává se 1 pneumatika na motorové vozidlo za rok). Ukládání celých pneumatik na sládky znamená velké nároky na skládkovací objem, nehledě na jejich problémové chování v tělese skládky. Stále rostoucí hromadění odpadní pryže a zostřující se ekologické předpisy EU jsou podnětem k hledání využití tohoto odpadu. Využití opotřebených pneumatik je zatím omezené i v EU a rozhodující jejich podíl se ukládá na skládky nebo spaluje, přestože jsou známa rizika těchto způsobů zneškodňování.[1] I. CHARAKTERISTIKA A VÝROBA PNEUMATIK Pneumatikou nazýváme plynem naplněnou obruč upevněnou po obvodu kola, která zajišťuje přenos trakčních, brzdných a dalších provozních sil z kola dopravního prostředku na povrch komunikace a naopak. Pneumatika, spolu s pérováním vozidla, omezuje přenos nepříznivých vibrací a zvyšuje komfort posádky při jízdě. Historie vzniku pneumatik se datuje do roku 1888, kdy J.B.Dunlop přišel s nápadem opatřit kola tříkolky svého syna obručemi z pryžové zahradní hadice naplněné vzduchem. Tento nápad znamenal převratnou změnu v kvalitě jízdy na bicyklech, motocyklech a později v automobilech. Od doby svého vzniku se konstrukce pneumatiky podstatně změnila, ale princip její funkce zůstal dodnes stejný. Nároky, kladené na moderní pneumatiky, jsou z hlediska materiálového i konstrukčního mnohdy protichůdné. Snaha o co nejdelší životnost pneumatiky odporuje snaze dosáhnout co nejvyšší přilnavosti k povrchu komunikace. Nároky na nízkou provozní hlučnost jsou v rozporu s požadavky na maximální záběrové vlastnosti dezénu. Dnešní pneumatiku můžeme tedy považovat za konstrukčně složitý, velmi sofistikovaný, výrobně, materiálově i energicky náročný výrobek. Z konstrukčního hlediska rozeznáváme tři základní prvky pneumatik: - Patka Zajišťuje upevnění pneumatiky na ráfku kola. Je tvořena obručí z ocelového lana, obaleného několika vrstvami pogumované tkaniny kostry - Kostra Představuje nosný prvek pneumatiky. Skládá se z několika vrstev pogumované kordové tkaniny. Materiál tkaniny a počet vrstev je volen s ohledem na předpokládané namáhání. Způsob skládání vrstev tkaniny může výrazně ovlivnit jízdní vlastnosti pneumatik. Podle způsobu skládání jednotlivých vrstev kordu rozeznáváme kostry diagonální a radiální. U bezdušových pneumatik je vnitřní strana kostry opatřena speciální vrstvou zhotovenou z pryže nepropouštějící vzduch. Na ploše kostry, která tvoří podklad běhounu, je nalepena nárazníková vrstva, tlumící vibrace a nárazy vznikající při odvalování pneumatiky po komunikaci a ztužující pneumatiku v místě nejvíce náchylném na proražení.
-3-
-
Běhoun Běhounem je nazýván pás pryže na vnějším obvodu pneumatiky opatřený dezénem. Mechanické vlastnosti běhounu a konstrukce dezénu výrazně ovlivňuje adhezní vlastnosti pneumatiky v různých provozních podmínkách. [2]
II. MATERIÁLY PRO VÝROBU PNEUMATIK Je zřejmé, že pneumatika, aby vyhověla všem požadavkům, musí být složena z mnoha materiálů, které se liší svými vlastnostmi i chemickým složením. Základními komponenty pro výrobu pneumatik jsou: 1. Gumárenské směsy Žádné přírodní ani syntetické kaučuky nemají takové vlastnosti, aby se mohly přímo zpracovávat na výrobky. Vyžadují tekuté nebo tuhé přísady, které jednak usnadňují jejich zpracování, jednak upravují jejich vlastnosti na požadované hodnoty. Směs základního kaučuku a modifikátorů je nazývána gumárenskou směsí. Vulkanizací gumárenské směsi vzniká pryž požadovaných fyzikálních vlastností. [2] Složky směsí tvoří: 1.1.
přírodní kaučuk je přírodním eleastomerem, získávaným koagulací latexu kaučukodárných rostlin. Pro produkci přírodního kaučuku je nejdůležitější kaučukovník brazilský. Materiál je tvořen velmi dlouhými řetězci polymeru 2methyl-1,3-butadienu. Tato struktura mu, a pryži z něj vyrobené, dodává vynikající mechanické vlastnosti. Kvalitní vulkanizáty lze protáhnout o 900 až 1000%. [2]
1.2.
syntetický kaučuk nahrazuje nebo doplňuje přírodní kaučuk. Rozvoj průmyslu a zvyšování nároků na vlastnosti gumárenských výrobků způsobilo, že produkce přírodního kaučuku a vlastnosti směsí z něj přestaly vyhovovat novým potřebám. Chemický průmysl vytvořil celou řadu syntetických kaučuků, které dodávají pryži požadované vlastnosti. [2]
1.3.
regenerát je plastický materiál vyrobený z opotřebených a použitých pryžových výrobků. Lze jej zpracovávat stejnými technologiemi jako každý kaučuk a je schopen vulkanizace. Této možnosti se ale málo využívá a regenerát se většinou přidává do směsí přírodního a syntetického kaučuku. [2]
1.4.
vulkanizační činidla jsou látky umožňující síťování kaučukových řetězců. Nejdůležitějším vulkanizačním činidlem je síra. Do kaučuku se zamíchává jako prášková nebo v předsměsi. [2]
1.5.
urychlovače vulkanizace usnadňují chemickou reakci mezi sírou a kaučukem, a tak umožňují dávkovat síru přesně ve vypočteném množství. Vulkanizační doba se může v přítomnosti urychlovačů zkrátit na minimum a také vulkanizační teplota se může snížit na hodnotu odpovídající kritické teplotě urychlovače.Použití urychlovačů tedy přináší značné energetické úspory při vulkanizaci. [2]
-4-
1.6.
aktivátory umožňují většině urychlovačů plnou účinnost při vulkanizačním procesu. Aktivační účinek mají oxydanty některých kovů a mastné kyseliny, schopné převádět tyto oxidy na sloučeniny dobře rozpustné v kaučuku. [2]
1.7.
retardéry potlačují působení urychlovačů v první fázi vulkanizace a zabraňují tak samovolné vulkanizaci při skladování nebo zpracování směsy. [2]
1.8.
antidegradanty jsou sloučeniny, které potlačují stárnutí (samovolnou degeneraci) kaučuku a pryže, způsobené vlivem vzdušného kyslíku, ozónu, dynamickým namáháním pryže a působením kaučukových jedů. [2]
1.9.
změkčovadla usnadňují vmíchání práškových přísad do tuhého kaučuku a zlepšují zpracovatelnost hotových směsí válcováním, vtlačováním, vstřikováním a lisováním. [2]
1.10. plastifikační činidla urychlují oxidační odbourávání Dlouhých molekul surového kaučuku a tím zlepšují jeho zpracovatelnost. [2] 1.11. plniva upravují mechanické vlastnosti pryže a snižují spotřebu kaučuku. Rozdělují se na ztužující a neztužující. Plniva jsou modifikátorem gumárenské směsi, který nejvíce ovlivňuje mechanické vlastnosti hotového výrobku. [2] 1.12. pigmenty slouží k dosažení požadovaného zabarvení pryže. [2] 1.13. zvláštní přísady jsou používány pouze pro některé druhy směsí za účelem získání speciálních vlastností pryže. [2] 2. Gumárenské kordy Kordy jsou tkaniny, tvořící základ kostry pneumatiky. V České republice se na pneumatikářské kordy používají nejčastěji tkaniny ze směsi viskózových, polyamidových a polyesterových vláken nebo jsou používány kordy ocelové. [2] 3. Patní lana Vytvářejí spolu vrstvou pryže a kordu patku, prvek umožňující upevnění pneumatiky na ráfku kola. Jsou spletena z ocelových drátů potažených vrstvou mosazi pro zlepšení přilnavosti k pryži. [2] III. LEGISLATIVA Nosným prvkem legislativní části likvidace použitých pneumatik je zákon o odpadech č. 185/2001Sb.. Zákon zvýhodňuje využívání odpadů před jejich odstraněním, přičemž prioritou se stává recyklace před splováním s využitím tepla a skládkováním, které je mimochodem u ojetých pneumatik zcela zakázáno. Zákon stanovuje povinnost zpětného odběru některých výrobků (mimo jiné i pneumatik), kterou mají ti, kdož výrobek vyrábí nebo dováží. Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobku informovat spotřebitele o způsobu zpětného odběru již nepoužitelných výrobků bez nároku na úplatu od spotřebitele a místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje. [2] Ačkoli mají spotřebitelé právo na bezplatné vrácení ojetých pneumatik, většina těchto plášťů končí v příkopech či na skládkách. Podle současné právní úpravy nese výrobce či dovozce pneumatik po uvedení výrobku na trh odpovědnost i za jeho zpětný odběr.Ve skutečnosti se -5-
však z 80 tisíc ojetých pneumatik ročně recykluje zhruba šestina, vyplývá z informací, jež zazněly na kongresu Druhý život pneu. Podle ředitelky České inspekce životního prostředí Evy Tylové je na vině slabého vracení pneumatik malá informovanost spotřebitelů, kteří mnohdy o této možnosti ani nevědí. V současné době povinnost informovat spotřebitele o možnosti zpětného odběru leží na bedrech výrobců a dovozců pneumatik a ti podle Zdeňka Ševčíka ze společnosti TASY, která se zpracováním ojetých pneumatik zabývá, mnohdy upozornění umístí v prodejně na místo, kde si jej kupující ani nevšimne. Splní tím svoji zákonnou povinnost, aniž v důsledku zlikviduje jedinou pneumatiku. Z 80 tisíc tun ojetých pneumatik v České republice se zhruba 15 procent recykluje. Největší výrobci pneumatik recyklují kolem 30 procent, u šedých dovozců pneumatik a ojetých pneumatik a u dovozců automobilů je číslo blízké nule. V sousedním Německu se recykluje asi 40 procent plášťů. [3] Jak by to tedy asi mělo vypadat? Každý i ten nejmenší pneuservis, provozovaný v garáži, nebo supermarket, by měl vybírat bezplatně opotřebené pneumatiky, které budou ihned po převzetí dle smluvního vztahu majetkem výrobce nebo dovozce, který zajistí i náklady spojené s dopravou. Jak to vypadá? Většinou žádný smluvní vztah neexistuje, alespoň ne mezi velkoobchodem a posledními prodejci, popřípadě, že odeberou od posledních prodejců, takové množství, jaké dodali nových pneumatik. Supermarkety informují zákazníky o sběrných místech. Tím, ale narůstá problém pneuservisů kam si zákazník přijde vyměnit pneumatiky. Pokud si je zakoupí přímo v pneuservisu, je vše bez problému, od něj odebere použité pneumatiky jeho dodavatel. Pokud si ale přinese zákazník pneumatiky ze supermarketu nebo si koupil starší např. přes inzerát, co provést s ojetými? Dodavatel je od vás neodebere, jsou navíc, a každá jiná firma zabývající se likvidací, od vás bude chtít poplatek za likvidaci a náklady spojené s dopravou. Vy ale, podle zákona nesmíte přijmout poplatek za zpětný odběr. Proto je nepřevezmete, což vlastně ani podle zákona nemusíte, nejste osoba povinná. Ale podle toho samého zákona zároveň je musíte převzít, jinak jste povinen zákazníky informovat o místech zpětného, ale o čem informovat, když jste z vesnice, která nemá žádný sběrný dvůr a navíc obec bude po někom tuto službu chtít zaplatit. Proto každý řeší tento problém podle svého uvážení. A tak i nadále zůstává neurčeno, kdo je vlastníkem použitých pneumatik, kdo zaplatí jejich likvidaci, kdo bude provádět jejich evidenci atd.. Největším problémem dál zůstanou odložené, opotřebené pneumatiky u cest, v příkopech a na černých skládkách. [4] (Příloha č. I : Zákon o odpadech 185/2001 Sb., text v plném znění) IV. LIKVIDACE POUŽITÝCH PNEUMATIK Zásadním kritériem pro použití všech technologií likvidace pryžového odpadu je dostatečný přísun odpadové masy, dostupnost technologií na její zpracování a využitelnost produktů vzniklých zpracováním. Na českém trhu existuje v současné době jen několik firem, které se zabývají využitím použitých pneumatik a pryžového odpadu. Tyto firmy můžeme rozdělit do dvou základních kategorií. Firmy, zabývající se obnovou pneumatik (protektorováním a firmy, které se zabývají jiným zpracováním pryžového odpadu. Protektorováním se v České republice zabývá přibližně 20 firem, které zpracují ročně 7 až 10 tisíc tun protektorovatelných pneumatik. Vzhledem k tomu, že platná legislativa neumožňuje skládkování pneumatik, ale jen jejich skladování pro pozdější recyklaci, hromadí se někde ve skladech 10 – 20 tisíc tun pneumatik ročně. [2]
-6-
V. MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ A ZNEŠKODNĚNÍ POUŽITÝCH PNEUMATIK 1. Spalování Jednou z forem zneškodnění odpadů je získávání tepelné energie jejich termickou úpravou (spalováním) . Největší spalovnou odpadu v České republice je spalovna komunálních dopadů města Brna,jejímž provozovatelem je společnost Sako Brno a.s.. Tato spalovna je zařízením pro termické využívání odpadu a zneškodňování odpadu, která splňuje i ty nejnáročnější požadavky na ekologický provoz obdobných zařízení. Téma spalování TTS demonstrujme na problematice ojetých pneumatik jako alternativního paliva pro cementárny. S rostoucími cenami fosilních paliv (uhlí) , která jsou hlavním zdrojem energie pro výpal cementářského slinku, roste zájem cementáren o alternativní paliva na bázi různých spalitelných odpadů. Zároveň začíná u veřejnosti převládat názor, že i odpad může být cenným zdrojem surovin a energie. Přísady do surovin : - elektrárenské popílky - odpady z čištění kychtových plynů - kaly na bázi hydroxidů železa Alternativní paliva : - opotřebené pneumatiky - odpad z plastů - znečištěné oleje - dřevní odpad - odpad z papíru - odpady z textilní a kožedělné výroby - aditivní palivo Kormul Přísady do cementu : - vysokopecní struska - ocelárenská struska - elektrárenské a teplárenské popílky - energosádrovec a chemosádrovec Příprava surovinové směsi pro výpal slinku je jednou z prvních výrobních fází, kde lze odpady využívat. Surovinu pro výrobu slinku tvoří jemně rozemletý vápenec a další příměsi oxidů křemičitého, hlinitého a železitého.Tyto příměsi jsou pro výrobu slinku nezbytné a mohou být nahrazeny nespalitelnými složkami odpadů, tedy popelem ze spáleného druhotného paliva. Semletá a zhomogenizovaná surovinová směs je pálena v rotační peci s disperzními výměníky tepla. Rotační pec, resp. její hořák jsou důležitým místem tohoto technologického uzlu, kde lze s výhodou zpracovávat různé, a to spalitelné odpady. Spalování odpadů nepředstavuje jejich pouhé termické zneškodnění. Nespalitelná složka odpadů se svým chemickým složením podobá nekarbonátovým složkám cementářské suroviny. Prvním ze spalovaných odpadů byly právě pneumatiky v cementárnách Mokrá a Čížkovice. Pneumatiky jsou spalovány v celku, nikoliv v rozdrceném stavu cestou přes hořák. Nejedná se o pouhé termické zneškodnění odpadu, ale ocelový kord -7-
v pneumatikách je navíc důležitým zdrojem jedné již zmíněné základní složky surovinové směsi - oxidu železitého. [5] 2. Recyklace Jednou z nejefektivnějších možností způsobu využívání odpadů je recyklace. Dnes je kladen velký důraz , aby vyprodukovaný odpad byl v co nejmenším množství a pokud už odpad vzniká ,aby byl recyklovatelný. Před tím než se pneumatiky začnou zpracovávat na lince se musí roztřídit podle velikosti na (osobní automobily, nákladní automobily, traktory atd). 2.1. Hrubé mletí: Dělení pneumatik je proces při němž se pneumatiky drtí na drtičkách na hrubou frakci (cca 35 mm ).Touto problematikou se např. zabývá firma Odes s.r.o. Jaroměř. Pro tento způsob hrubého drcení plně vyhovují drtiče řady DRD dvouhřídelový drtič se dvěma pohony pro velké kapacity drcení. Tyto drtiče navazují na řadu DRK ale s tím že mají větší kapacitu. Princip drcení odpad je stříhán mezi dvěma pomaloběžnými proti sobě otáčejícími se válci. U řady DRD je větší rozteč pracovních válců,což umožňuje drtit i velkoobjemový odpad. Pro dosažení potřebné střižné síly se k pohonu používá dvou převodovek s elektromotory nebo pohon hydromotory. Součástí drtičů může být i hydraulický přítlak, zajištující natlačení odpadu k pracovním válcům.Tím se v konečném důsledku zvyšuje kapacita zařízení.Tyto drtiče jsou konstruovány k drcení velkoobjemových a houževnatých odpadů, jako jsou právě pneumatiky. Výstupem jsou kousky nebo proužky odpadu dle použitého typu segmentů a dle charakteru drceného odpadu. Objem odpadu se zmenší 3 až 10 krát. 2.2. Jemné mletí: Výše uvedená mlecí zařízení jsou produktem německé firmy Netzsch zastoupené pobočkou v České republice v Berouně firmou Fryauf Filmix. Kotoučové mletí Produkty: drsné a hrubé produkty s nepatrnou vlhkostí. Jemnost produktů je < 400 mm . Při kotoučovém mletí na požadovanou jemnost produktů se používají kotouče opatřené určitým počtem vybroušených střižných pat. Doplňkem může být jemná regulace kotoučové mezery a otáček kotouče. Ventilátorový rotor Produkty: od křehkých,drsných a hrubých až po tuhé a houževnaté ,elastické a krystalické materiály s konsistencí od suchých až po navlhlé.Jemnost produktů < 100 mm . Na základě většího počtu vykonaných úderů zde dochází k většímu větrnému míšení vlastním rotorem.Též je zde možné zpracovávat tepelně citlivé materiály. Při zpracování dochází k přizpůsobení rozsahu rychlostí a je zde možné různé statorové vybavení. Úderový kříž Produkty: od křehkých ,hrubých a drsných , až po tvrdé, tuhé materiály s konzistencí od suchých po středně vlhké.Jemnost produktů < 500 mm .
-8-
Různých variant jemností mletí lze dosáhnout přizpůsobením rozsahu rychlostí a různým statorovým vybavením. Kolíkový kotouč Produkty: krystalické,tvrdé,křehké materiály ..Jemnost produktů < 500 mm . Regulací jemnosti mletí u kolíkových mlýnů dosáhneme přizpůsobením počtu otáček rotorového kotouče ( rozdíl rychlostí může být až 150 m/s). Na jemnost produktů má vliv počet mlecích kolíků a geometrie kolíků. 3. Indikace a separace ( čištění ): Kovy v materiálech způsobují při dalším zpracováním problémy. Příkladem jsou mlýny a drtiče , kde přítomný kov může způsobit havárii stroje a tím dlouhodobé odstavení mimo provoz. Proto firma ODES s.r.o. vyvinula široký sortiment zařízení pro indikaci a separaci kovů. Separátory kovů magnetických - jedná se o zařízení k odstranění magnetických kovů ze směsy, která je většinou dopravována na dopravních pásech : a) magnety do násypek a pneumatické dopravy b) magnety bez vynášecího pásu pro použití tam , kde je malé množství kovů c) magnetické separátory s vynášecím pásem pro použití tam , kde je velké množství kovů Vylučovače všech kovů - jsou zařízení, která se používají pro sypké materiály, ze kterých odstraňují všechny kovy, tedy i kovy nemagnetické : a) vylučovače pro vyloučení kovů při volném pádu b) vylučovače kovů pro přetlakovou dopravu c) vylučovače pro podtlakovou dopravu Tato zařízení se skládají z cívky, vylučovacího mechanismu a vyhodnocovací elektroniky. Citlivost vylučovačů je závislá na velikosti dopravního potrubí a tvaru kovového předmětu. Indikátory kovů - indikátory se používají ke zjištění přítomnosti kovů v dopravovaném materiálu.Tuto informaci lze použít k indikaci obsluze, k vypnutí dopravníku nebo k zapnutí mechanismu, který kov z dopravní cesty odsraní. Indikátory zjistí všechny druhy kovů, tedy i nekovové materiály. a) indikátory pro pásové dopravníky - jedná se o cívku s hranatým otvorem napojenou na vyhodnocovací elektroniku. Elektronika je samo nastavitelná.Výška vrstvy určuje citlivost cívky. Dopravník musí být v místě cívky nemagnetická zóna (nesmí tam být žádný kov). b) indikátory pro pneudopravu - cívka má kruhový otvor jinak je to obdoba indikátorů pro pásové dopravníky. V případě zpracování pneumatik lze dosáhnout čištění gumového granulátu od textilie vzduchovým čištěním. [5]
-9-
4. Odstraňování textilu z granulátu drcených pneumatik Gumový granulát, který je výchozím produktem technologické linky recyklace pneumatik, se skládá ze tří částí. Jsou to částice čisté gumy, uvolněná textilní vlákna a částice gumy spojené s textilem - neuvolněná zrna. Jejich podíl se zvyšuje s velikostí zrna gumového granulátu a způsobu drcení. Pro některé průmyslové aplikace je požadována vysoká čistota granulátu, tzn. aby neobsahoval prakticky žádná textilní vlákna a textil spojený s gumou. Odstranění těchto částic lze v podstatě provádět třemi způsoby: Kombinace třídění na vibračních sítech a odsávání textilních vláken. Elektrostatické oddělování textilu na základě rozdílných elektrostatických nábojů pryže a textilu. Oddělování na fluidním splavu na základě rozdílných měrných hmotností pryže a textilních vláken, respektive na základě absolutních rozdílů hmotnosti zrn granulátu. První způsob úpravy je běžně používán v recyklačních provozech a linkách. Elektrostatická separace je vhodná pro aplikaci, pokud je v granulátu dokonale uvolněna pryž od textilních vláken a zrnitost granulátu je maximálně 3 - 5 mm. Pro separaci spojených zrn gumy a textilu je nevhodná. Další výraznou nevýhodou je relativně vysoká cena technologického zařízení a náročnost na obsluhu. Třetí způsob oddělování textilu od gumy využívá kombinaci rozdružování ve fluidní vrstvě a vibrační techniky k pohybu materiálu na nakloněné rovině a tím k dělení lehčích částic od těžších. Princip rozdružování je založen na rozdílu: • měrné hmotnosti textilu a gumy, • na tvarové charakteristice částic textilu (vlákna, jemné chmýří) a gumy (granulát), • absolutní hmotnosti zrn. Solečnost AQUTATEST a. s. představila prototyp vlastního zařízení nazvaného Fluidní splav. V tomto stroji dochází k dělení na mírně nakloněné sítové ploše mající tvar trojúhelníku. Materiál k třídění je na plochu uváděn na kratší odvěsně trojúhelníku, delší odvěsnu tvoří dělicí hrana. Sítová plocha vibruje a současně je zespodu profukována proudem vzduchu, který nadnáší částice na sítu a odnáší nejjemnější textilní částice, které jsou posléze zachycovány ve vzduchovém filtru. Následkem vibrací a sklonu plochy se částice pohybují po ploše a postupně přepadávají přes dělicí hranu. Poloha dělících klapek na této hraně ovlivňuje složení jednotlivých frakcí.
Obr. 1: Fluidní splav [6] - 10 -
Pro nastavení optimálních podmínek separace je možné měnit tyto veličiny: • množství profukovaného vzduchu, • sklon rozdružovací plochy podélný, • sklon rozdružovací plochy příčný, • amplitudu vibrací, • množství podávaného materiálu - výkon stroje, • polohu dělicích klapek: tři dělicí klapky = 4 produkty. Vlastním rozdružovacím procesem čistění gumového granulátu se docílí: • odstranění jemných textilních vláken - chmýří proudem vzduchu, • na rozdružovací desce separátoru dojde k rozvrstvení tak, že na dělicí hraně jsou postupně od podávací strany: jemná zrna gumy s mnoha četným povrchem roztrhaného okraje výrazně dvourozměrná - plochá a jemná rozvlákněná textilní vlákna, hrubší zrna gumy plochého charakteru a méně rozvlákněná vlákna textilu, jemná zrna gumy trojrozměrného charakteru a hrubé části textilních vláken a rna gumy spojená s neuvolněným textilem, gumový granulát kubického charakteru bez textilu s ojedinělými zrny gumy s evně spojeným textilem, gumový granulát kubického charakteru bez textilu, na uzavírací liště separační plochy se koncentrují hrubá zrna gumy, těžké podíly charakteru přimíšenin kamení, skla a kovů. Přechod jednotlivých uvedených typů je plynulý a frakce se vybírají pomocí stavitelných dělicích klapek. Pro úspěšnost třídění je důležitá podmínka zpracovávání zrn s úzkou zrnitostní velikostí. 4.1. Výsledky provozních zkoušek Zkoušky separace textilních podílů z gumového granulátu byly prováděny se vzorky granulátu G 100 a G 32. Jak je uvedeno dříve fluidní splav byl vyroben jako prototyp a vedené výsledky (tabulka) byly získány v rámci zkoušek při jeho uvádění do provozu. Úpravou granulátu G 100 se dosáhne ve výstupu 1 snížení obsahu gumy s textilem z 14,8 % ve vstupu na hodnotu 2,6 % při hmotnostním výnosu 23,8 %. Výstup 2 má obsah gumy s textilem 9,2 % a výnos je 20,8 %. Spojením výstupů 1 a 2, které mají minimální obsah textilu, se získá gumový granulát o hmotnostním výnosu 44,6 % a obsahu textilu 5,7 %, tj. snížení proti vstupu 2,6x. V případě obchodního uplatnění tohoto produktu se z echnologické úpravy vyloučí podstatné množství materiálu, který se nebude dále drtit a pravovat, což přinese i ekonomické úspory. Úprava granulátu G 32 probíhá výrazně příznivěji, zejména s ohledem na nižší obsah spojených zrn gumy a textilu. Ve výstupu 1 se dosáhlo snížení na hodnotu 0,5 %, tj. 6,2x, při hmotnostním výnosu 29,3%. Výstup 2 má obsah nečistot 0,7 % a výnos 28,9 %. Spojením výstupů 1 a 2 se získá granulát o obsahu 0,6 % nečistot a hmotnostním výnosu 57,8 %. Fluidní splav může rovněž upravovat a rozdružovat další sypké druhotné suroviny a dpady (kabely, plast s kovem apod.) v rozmezí zrnitosti od cca 0,5 mm do 10 mm s cílem oddělení nečistot a balastu suchou cestou. [6]
- 11 -
Obr. 2: Vstup granulátu G 100 do fluidního splavu [6]
Obr. 3: Výstup granulátu G 100 z fluidního splavu [6] 5. Recyklace pneumatik - druhotná surovina v pozemním stavitelství Kromě regenerace gumy, použití gumových granulátů jako plniva do nových kaučukových směsí včetně kompozic pro povrchy sportovních ploch, zhodnocování tohoto odpadu pyrolýzou na dále využitelné plynné, tuhé i kapalné složky, energetického využití (spalování celých pneumatik) jsou ověřeny možnosti v silničním stavitelství. Dále popsáno použití gumového granulátu do asfaltových ploch (účelové komunikace). • • •
Míchání odfrézované asfaltové směsy s granulátem za studena s přídavkem vhodné asfaltové emulze. Mokrý proces : gumový granulát se předem smísí za horka s asfaltem. Používají se jemné frakce v udávaném množství 5 - 25 % z hmotnosti pojiva. Tento postup počítá s mísením 1 - 2 hodiny za teplot 200 - 240 °C . Suchý proces : gumové granuláty jsou přidávány přímo do bubnové nebo šaržové míchačky obalovny. Používají se 1 nebo 2 frakce granulátů podle patentovaných postupů,které obsahují údaje o množství těchto frakcí, složení směsi, pořadí a doby dávkování a míšení složek, teploty průběhu výrobního procesu.
- 12 -
Kombinace uvedených suchých a mokrých procesů, přičemž za maximální množství použitých gumových granulátů je považováno 8 % hmotnosti z celkové asfaltové směsi. V Evropě je nejznámější aplikací gumových granulátů technologie Rubit. Hlavní charakteristikou formulace a výroby asfaltové směsi je použití přerušené zrnitosti směsi kameniva a dávkování 2 frakcí gumového granulátu přímo do míchačky běžných typů obaloven v celkovém množství 3 % hmotnosti směsi. Podobné směsi jsou v současné době ve výrobním programu 2 recyklačních linek vyřazených pneumatik ( Darta Uherský Brod ,Recyklace Vřesová) . Funkce gumy v asfaltové směsy - jemná frakce ( 0,1 mm ) - částice kaučuku obsažené v umě absorbují olejové složky asfaltu, dochází ke vzájemné interakci a zlepšení vlastností pojiva - vyšší tuhosti za vyšších teplot a vyšší elasticity včetně teplot nízkých.Tyto vlastnosti se udržují při výrobním procesu i při provozním užívání této vrstvy. K těmto vlastnostem příznivě přispívá přítomnost síry,antioxidantů a antiozonantů obsažených v umě. Pojivo získává vyšší přilnavost k minerálním složkám asfaltové směsi. Souhrnným následkem je pak zvýšená odolnost vůči stárnutí pojiva, kopírování trhlin z podkladu a vůči tvorbě mrazových trhlin vlastní vrstvy za dostatečné odolnosti proti trvalým deformacím. Hrubší frakce (0.25 mm ) - zvyšuje elasticitu směsy na jejím povrchu,což přispívá k rozrušování vrstvy ledu vznikající v zimním období.Dalším účinkem gumových granulí na povrchu je zvýšení jeho drsnosti a snížení hladiny hluku vznikající přejezdy vozidel. [5] 6. Zpracování recyklované pryže Relativně novou oblastí v našem průmyslu jsou tzv. bezodpadové technologie. Smyslem těchto technologií je maximální mírou zpracovat vzniklý odpad (v našem případě ojeté pneumatiky) účelným způsobem, to znamená recyklovat je a vrátit na trh formou různých produktů. Z odpadních pneumatik lze získat recyklací kvalitní pryžový granulát, který lze dále zpracovávat do různých typů produktů a způsobů využití. Při této technologii se především využívá elastických vlastností pryže, její stálost, dlouhá životnost při relativně neměnných vlastnostech a v dnešní době velmi ceněná možnost opětovné recyklace, stane-li se daný výrobek zastaralým, nepotřebným, či jinak dále nevyužitelným. Největším výrobcem dílců z recyklované pryže v České republice je společnost Pragoelast, spol. s r.o. Její výrobky nacházejí široké uplatnění na tuzemských, ale zejména zahraničních realizacích zaměřených na tlumení hluku a vibrací. Jedná se zejména o systémy tlumení hluku a vibrací v železniční, silniční a tramvajové dopravě, čímž výrazně přispívají ke zlepšování podmínek životního prostředí. Široké uplatnění pryžových dílců je také v oblasti mechanické ochrany, při izolaci technologického zařízení a v neposlední řadě při výstavbě klidových zón vedle již zmíněných sportovišť. Pryž využívaná ve stavebnictví je velmi šetrná k životnímu prostředí, neškodná pro lidské zdraví. Je vyráběna energeticky velmi šetrným způsobem: surovinou je recyklovaná pryž z ojetých pneumatik; pouze malá část výrobků, především podlahových tvarovek, se vyrábí z probarvených granulátů EPDM, což je pryžový materiál z prvovýroby. Drcená pryž se pak smísí s polyuretanovým pojivem a speciální technologií lisováním ve formách se vyrábí požadované tvary. Výrobky se vyznačují barevnou stálostí, a příznivými cenami. Tyto výrobky lze dále recyklovat. [7] - 13 -
Technické specifikace a vlastnosti Jednotlivé komponenty jsou technologicky zhotovovány lisováním z recyklované pryže a v plné míře využívají při svých aplikacích na stavbách veškeré pozitivní vlastnosti pryžových výrobků, tedy především elasticitu a schopnost tlumení vibrací (zemního hluku). Rovněž nelze zcela opomenout ani dobrou hlukovou pohltivost. U těchto výrobků lze bez problémů hovořit o životnosti 20 až 25 let, přičemž pod pojmem životnost rozumíme zachování deklarovaných vlastností ve velmi přijatelných tolerancích. Podštěrkové rohože se vyrábějí lisováním ze směsi pryžového granulátu a pryžových vláken z recyklovaného materiálu, pojené polyuretanem. Je to houževnatě pružná, chemicky neutrální hmota, odolná na působení tepla a mrazu, černé barvy, vodopropustná, porézní struktura, hustota cca 550 kg/m3. [7]
VI. REGENERACE PRYŽE I když je tento pojem široce používán, je třeba zdůraznit, že žádným z regeneračních postupů nelze získat z pryžového odpadu původní kaučuk ani jiné gumárenské suroviny. Po chemické nebo mechanické regeneraci rozdrceného pryžového odpadu, trvající hodiny či jen minuty při teplotách 140 - 290 °C za tlaků 0,6 - 7 Mpa, se stará pryž stává pouze znovu zpracovatelnou a vulkanizovatelnou. Mechanické vlastnosti z vulkanizátoru jsou však horší než ze surového kaučuku. Proto se regenerát přes řadu zpracovatelských výhod používá především jako přísada do kaučukových směsí a jeho spotřeba činí je něco kolem 10 %,počítáno na celkovou spotřebu kaučuku. Další možnost vracení gumy do oběhu: na začátku se musí pneumatiky roztřídit podle kvality a totálně zbavit nečistot. Potom projdou soustavou tří drtících mlýnů tak, že na konci zůstane jen gumový granulát ( 80 %), chemlon ( 5 %) a hromada šrotu z patních lanek a ocelových koster (10 - 15 % ). Granulát lze produkovat v celé škále frakcí od 0 po 5 mm.Možnosti granulátu pro využití jsou veliké (výroba dlažeb,koberců, 1 kg např. spolkne 4 litry oleje ). Technologie PETRO - EX Technologie PETRO - EX je specializovaná na likvidaci ropných havárií. PETRO - EX absorbuje veškeré oleje - přírodní i syntetické,naftu,veškeré druhy benzínů, butylalkohol, etanol, etylalkohol, glycerin, metanol, parafin a mnoho dalších chemikálií a látek. Možnosti použití: • automobilový průmysl (likvidace olejů,benzínů a rozpouštědel ) • čerpací stanice (vyteklá paliva a oleje ,absorpční prostředek pro odpadní vody při mytí aut) • údržbářské firmy ( firmy zabývající se úklidem a čištěním ) • letecká doprava (údržba letišť ) • vodní hospodářství (čistírny odpadních vod) • údržba komunikací (obalovny) • požární techniky (automobilové nehody,ropné havárie ) • mnoho dalších odvětví
- 14 -
Použití PETRO - EXU Volně balený PETRO - EX se rovnoměrně rozprostře na vozovku, podlahu či na vodní hladinu. Sorpční schopnost začíná působit okamžitě. Nasycený PETRO -EX je hořlavinou I. třídy. Likvidace nasyceného PETRO -EXU lze provést spalováním ve vysokoteplotních pecích a kotlích. [6]
VII. NEDESTRUKTIVNÍ ZHODNOCENÍ - OBNOVENÍ PNEUMATIK Protektorování vykazuje nejvyšší úroveň využití surovin a energie. Spočívá v obnovení opotřebeného běhounu a vytvoření nového dezénu pneumatiky. Při protektorování se nemění konstrukce ani rozměr pneumatiky, dojde pouze k obnovení užitných vlastností ztracených opotřebením. Vzhledem ke skutečnosti, že postupem času dochází ke změně fyzikálních vlastností pryže (stárnutí) jsou vhodné pro protektorování pneumatiky, které nejsou starší než čtyři roky. Dalším předpokladem protektorovatelnosti je dobrý stav kostry pneumatiky umožňující její další používání. Z těchto důvodů se nejčastěji protektorují nákladní pneumatiky, které jsou plně opotřebeny v poměrně krátké době a proces stárnutí u nich proběhl jen v malé míře. Rozeznáváme dvě základní technologie protektorování: 1. Protektorování za tepla v lisu Tato technologie je nejstarším způsobem protektorování. Po vstupní kontrole jsou opotřebené pláště roztříděny podle rozměrů a odrásány na drásacích strojích. Následně je na připravenou kostru nalepen nový pás běhounové směsi a surový protektor je vložen do vulkanizačního lisu, kde projde stejnou procedurou jako při výrobě. Nevýhodu této technologie je v podmínkách České republiky skutečnost, že se jí zabývají firmy s poměrně skromným technologickým a konstrukčním zázemím. Většina dezénů používaných pro protektorování touto technologií pochází z konstrukčních dílen prvovýrobců, kteří je již odložili jako zastaralé. Možnosti použití moderních směsí jsou většinou také omezené a dokonce používání směsí pro letní a zimní pneumatiky je výsadou pouze největších protektorován. Výhodou technologie protektorování za tepla v lisu je relativní technologická a materiálová nenáročnost, která působí příznivě na cenu takto vyrobených pneumatik. 2. Protektorování za studena Je modernější technologií výroby protektorů než protektorování za tepla v lisu. První fáze přípravy kostry je totožná. Na připravenou kostru pneumatiky jsou nalepovány pomocí speciálních směsí již hotové běhouny s dezénem. Surový protektor je pak vložen ve speciálním pružném obalu (bandáži) do autoklávu. Zde probíhá vulkanizace při teplotě 99°C a tlaku 6 atmosfér, což představuje mnohem menší namáhání kostry pneumatiky, než při protektorování za tepla v lisu. Vzhledem ke skutečnosti, že materiály pro protektorování za studena jsou vyráběny renomovanými pneumatikářskými firmami s využitím moderních běhounových směsí a kvalitních dezénů, jsou užitné vlastnosti takového protektoru mnohem vyšší než u technologie protektorování za tepla. Technologií protektorování za studena se obnovují téměř výhradně nákladní pneumatiky. [2]
- 15 -
VIII. VYUŽITÍ RECYKLOVANÉ PRYŽE V RŮZNÝCH OBLASTECH V následujících odstavcích je shrnuto stručnou formou množství různých způsobů využití výrobků z recyklované pryže, členěno podle oblastí použití. 1. Komunální sféra Výrobky z recyklované pryže spadající do této kategorie mají vesměs takové vlastnosti, které mohou zpříjemnit člověku pohyb nebo i jen pobyt v určitém prostředí nebo na určitém povrchu. Především se zde jedná o zpříjemnění chůze příp. pohybu obecně, sportovních aktivit, rekreačních aktivit apod. Do oblasti komunální sféry můžeme zařadit zejména povrchy různých sportovišť, hřiště, tělocvičny, fitness-centra, pěší zóny, rekreační plochy, obložení teras a balkónů, elastické dlažby, obrubníky, schodnice, bezbariérové náběhy, retardery apod. Oblast elastických povrchů je velmi rozmanitá z hlediska použití (aplikací), rozměrů, tvarů, resp. i barev. Protipádové povrchy opatřené zespodu "změkčovacím profilem" mají stejné použití jako elastické povrchy s garancí bezpečné výšky případného pádu až ze 3 metrů. Zejména v posledních letech či dokonce měsících roste poptávka městských úřadů a investorů obecně na protipádové provedení dětských hřišť s prolézačkami, houpačkami, šplhadly, hrazdami apod. Běžná životnost takových povrchů je 15 - 20 let, pokud ovšem nejsou poškozeny mechanicky (těžkou technikou, prořezáním) nebo vandaly. [7] 2. Průmysl a stavebnictví Oblast průmyslu je rovněž velmi široká a také zde je především vhodné využít tlumicích a elastických vlastností gumy. ELTEC membrány a pásy se velmi úspěšně používají jako podkladová, dilatační nebo jednoduše dělicí vrstva mezi zdrojem vibrací (hluku) a okolní stavbou, resp. zařízením. Desky nebo membrány FS700 jsou navíc vhodné i z hlediska protihlukového. Elastické desky nebo pásy ELTEC GR850FS nalézají široké uplatnění v oblasti průmyslu, dopravy a stavebnictví, nejlépe jako materiály potlačující vibrace (např. do základů strojů, budov, kolejišť, distanční pásy, protiskluzové pásy apod. [7] 3. Doprava Oblast tlumení vibrací a hluku v dopravě představuje jeden z hlavních výrobních směrů. Jedná se především o tlumení vibrací u železničních a tramvajových tratí, tvarové tlumící díly do kolejnic všeho druhu uzpůsobené na typ upevnění kolejnice k pražci, resp. základu. K těmto systémům patří též zálivky paty kolejnic, spárové bitumenové zálivky pro povrch vozovek, opláštění rozchodnic, polyuretanové podložky paty kolejnice odolné proti stárnutí a další. Běžné garance u těchto typů jsou 5 let a životnost dosahuje až 25 let při dodržení stanovených podmínek technologie montáže. [7]
- 16 -
4. Praktické ukázky využití Individuální řešení tlumení vibrací v kolejové dopravě Při průjezdu vozidla vznikají drobné otřesy, které se šíří zemní plání a základy budov do oblastí, kde je třeba jejich vliv utlumit či dokonce podle možností vyloučit. Městská kolejová doprava se z hlediska těchto nepříjemných vlastností samozřejmě přímému vlivu na člověka nemůže vyhnout. Její působení převážně ve frekvenčních pásmech mezi 200 až 800 Hz je většinou lidí vnímáno nepříjemně a v poslední době vyžaduje stále více nový způsob řešení stavby nových tratí, ale i provádění rekonstrukcí úseků stávajících. Železnice a zemní vibrace V roce 1997 byl vybaven úsek koridoru Děčín - Nymburk nedaleko Dobříně více než 14.000 m2 těchto rohoží a dosažená úroveň potlačení vibrací od projíždějících vlaků byla zřetelná. Jako referenční úsek byl po dohodě s pracovníky Českých drah vybrán úsek na hlavním tahu Praha - Olomouc u zastávky Starý Kolín, kde se v červenci a srpnu 2001 pokládalo 3.500 m2 podštěrkové rohože. Současně byl také v srpnu 2001 rekonstruován úsek železničního koridoru v Ústí nad Labem - Neštěmicích.
Obrázek č. 4: Rekonstrukce železničního koridoru [7]
První významná reference V létě a na podzim roku 1995 probíhala zásadní rekonstrukce tramvajové trati a vozovky v ulici Letenská v Praze na Malé Straně. Doporučeno bylo pro významné tlumení nepříznivých vibrací kombinaci podštěrkové rohože, bokovnic uzpůsobených na upevňovací prvky kolejnic a spárové zálivky special. Provedeným měřením úrovně vibrací před rekonstrukcí a po ní bylo dosaženo v jednotlivých měřících bodech 86 až 91% utlumení vibrací a přibližně 30% snížení hlučnosti. Pražský hrad a Pohořelec V létě roku 2000 byla požádána společnost SEDRA Praha o spolupráci na rekonstrukci vozovky a tramvajové trati v Praze 6 kolem Památníku písemnictví a hotelu Savoy až ke
- 17 -
smyčce Dlabačov. V zadlážděné části úseku získala vozovka díky dodavateli stavebních prací Praha s.r.o. velmi hezký estetický ráz.
Obrázek č. 5: Rekonstrukce vozovky a tramvajové trati [7] Zásadní rekonstrukce křižovatky Národní divadlo v Praze 1 Křižovatky znamenají pro Městské dopravní podniky jako provozovatele vždy místo se zvýšeným výskytem vibrací. Protože vozovka na křižovatce u Národního divadla měla projít celkovou rekonstrukcí, ukázalo se jako výhodné použít také tlumící systém pro potlačení vibrací především s ohledem na bezprostřední blízkost kulturní a historické památky v centru města. Před uzávěrou křižovatky bylo provedeno vstupní měření úrovně vibrací od projíždějících tramvajových souprav. Pro další vývoj rekonstrukce je toto měření velmi důležité, neboť lze tím doložit při srovnání se závěrečným měřením přínos instalovaného systému pro okolí. [7]
Obrázek č. 6: Rekonstrukce křižovatky Národní divadlo v Praze 1 [7]
- 18 -
Závěr V České republice nebyla do poloviny rolu 1999 žádná organizace, která by se komplexně a systémově zabývala problematikou recyklace ojetých či jinak poškozených pneumatik. V listopadu 1999 bylo založeno České průmyslové sdružení pro recyklaci pneumatik se sídlem v Praze 5. Toto sdružení zuépracovalo základní kroky postupu, které by měly určovat sysfémový přístup k řešení problému. Cílem je vytvořit síť na celém území České republiky a zajistit tak odběr pneumatik do tzv. sběrných dvorů a dále jejich transport do recyklačních míst. Řešení nabízí tzv. ZELENÝ KRUH, kdy má výrobce v ceně nové pneumatiky započítány náklady na sběr, skladování a recyklací použité pneumatiky. Spotřebitel by cenu recyklace tedy polatil už v okamžiku nákupu nové pneumatiky. Jiným možným řešením je zálohový systém, tj. možnost, že by za použitou pneumatiku byla spotřebiteli vyplacena určená částka.
- 19 -
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE [1] WWW Waste – internet portal: Pryžový odpad a pneumatiky URL: http://www.waste.cz/waste.php?clanek=pneuhoracek.htm [2] Dorňák, David. Pneumatiky a životní prostředí.Pardubice: UP DFJP, 24.11.2001 [3] WWW Novinky: Lidé stále nevyužívají povinnéhjo odběru pneumatik, 08.05.2004 URL: http://www.novinky.cz/00/75/12.html [4] WWW Waste – internet portal: Problematika pneumati v praxi URL: http://www.waste.cz/waste.php?clanek=Pneu-prx.htm [5] WWW Waste – internet portal: Možnosti zpracování a zneškodnění použitých pneumatik URL: http://www.waste.cz/waste.php?clanek=pneumartinvydrar.htm [6] WWW Waste – internet portal: Odstraňování textilu z granulátu drcených pneumatik URL: http://www.waste.cz/waste.php?clanek=pneuaquatest.htm [7] WWW Waste – internet portal: Využití recyklovaných pneumatik a pryže – Pragoelast s. r. o. URL: http://www.vos-sokolov.cz/technologie%20recyklace1.htm
- 20 -
Příloha č. I 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů Příloha pro zveřejnění na webu VYPUŠTĚNA
- 21 -
I. ročník (DMML) KS Praha Vondráčková Lucie Připomínky: • Nadpisy kapitol v obsahu bývá zvykem začínat velkými písmeny. • Odkazy na zdroje jsou chybně zařazeny ("zneškodňování.[1]" aj.). • Hrubé gramatické chyby ("Gumárenské směsy"), mnoho neopravených překlepů ("...atd)", "odsraní", "Solečnost ", "a rna gumy ", "s evně spojeným ", "z echnologické úpravy ", "drtit a pravovat", "druhotné suroviny a dpady", "Mpa", "sdružení zuépracovalo základní kroky postupu, které by měly určovat sysfémový přístup", "Spotřebitel by cenu ... polatil" • Části 1.1 až 1.13 nejsou samostatné kapitoly • Formulace nevhodné pro odborný styl ("Jak by to tedy asi mělo vypadat? ... Jak to vypadá?" , "Pokud si ale přinese zákazník pneumatiky ze supermarketu nebo si koupil starší např. přes inzerát, co provést s ojetými? Dodavatel je od vás neodebere, jsou navíc, a každá jiná firma zabývající se likvidací, od vás bude chtít poplatek za likvidaci a náklady spojené s dopravou. Vy ale, podle zákona nesmíte přijmout poplatek za zpětný odběr. Proto je nepřevezmete, což vlastně ani podle zákona nemusíte, nejste osoba povinná."aj.) • Ze stránky http://www.waste.cz/waste.php?clanek=pneuaquatest.htm doslovně převzat text i s chybami (AQATATEST), podobně z http://www.waste.cz/waste.php?clanek=pneumartinvydrar.htm aj. • "Téma spalování TTS demonstrujme na problematice ojetých pneumatik jako alternativního paliva pro cementárny."??? kdo, pro koho? Píšete vlastní odbornou práci! • Typografické chyby: "( Darta ...", "(0.25 mm ) aj. • Zdroje nejsou citovány v souladu s ISO 690. • Upozorňovala jsem, že nemáte do práce zařazovat kompletní texty zákonů − ve Vašem případě je to 60 stran! (z webové verze vypuštěno). • Hodnocení: velmi dobře minus 31. 8. 2004 JM
- 22 -
