UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Soustava ekonomických ukazatelů pro hodnocení zdravotnického zařízení

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav zdravotnického managementu

Zuzana Konečná

Soustava ekonomických ukazatelů pro hodnocení zdravotnického zařízení Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Miloš Ulrich

Olomouc, 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Olomouc, 29. červen 2012

Děkuji Ing. Miloši Ulrichovi za odborné vedení diplomové práce. Děkuji Ing. Miloňi Millerovi ze společnosti Medicover s.r.o. za možnost zpracování diplomové práce v této společnosti.

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………

7

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE………………………………….

8

1.1

Obecná poslání podniku a podnikání ……………….……………………...

8

1.1.1 Podstata podniku - podnikání.………………………………………………

8

1.1.2 Role manažera a managementu……………………………………………. 10 1.2

Finanční analýza, včetně jejich zdrojů a ukazatelů………………………... 11

1.2.1 Předmět, podstata a cíl finanční analýzy…………………………………… 11 1.2.2 Uživatelé finanční analýzy…………………………………………………. 12 1.2.3 Zdroje vstupních dat………………………………………………………... 14 1.2.4 Podnikové zdroje…………………………………………………………… 15 1.3

Účetní závěrka - základní zdroj dat a informací pro finanční analýzu ……... 16

1.3.1 Ověřování účetní závěrky auditorem …………………………………..…… 16 1.3.2 Výroční zpráva………………………………………………………………. 17 1.3.3 Rozvaha.………………………………………………………………………17 1.3.4 Výkaz zisku a ztráty………………………………………………………….. 20 1.3.5 Příloha k účetní závěrce a výkaz o peněžních tocích (cash flow)……………. 21 1.3.6 Provázanost účetních výkazů………………………………………………… 22 1.4.

Finanční analýza………….………………………………………………….. 23

1.4.1 Ukazatele finanční analýzy…………………………………………………... 23 1.4.2 Základní metodické nástroje finanční analýzy……………………………..... 24 1.4.3 Metody elementární analýzy…………………………………………………. 26 1.5

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů…………………………..……... 27

1.5.1 Horizontální analýza.………………………………………………………… 27 1.5.2 Vertikální analýza.…………………………………………………………… 28 1.6

Analýza rozdílových ukazatelů.……………………………………………… 29

1.6.1 Čistý pracovní kapitál………………………………………………………... 29 1.6.2 Čisté pohotové prostředky…………………………………………………… 30 1.6.3 Čistý peněžní majetek………………………………………………………... 30 1.7

Analýza poměrových ukazatelů…………………...…………………………. 31

1.7.1 Ukazatele aktivity……………………………………………………………. 31

4

1.7.2 Ukazatele likvidity………………………………………………………… 34 1.7.3 Ukazatele rentability………………………………………………………. 36 1.7.4 Ukazatele zadluženosti……………………………………………………. 39 1.8

Analýza soustav ukazatelů………………….……………………………… 42

1.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů……………………………………………. 43 1.8.2 Bonitní modely…………………………………………………………….. 44 1.8.3 Bankrotní modely………………………………………………………….. 46 1.9

Specifika podnikání ve zdravotnictví……………………………………… 48

1.9.1 Soustava zdravotnických institucí a zařízení v ČR - organizační uspořádání………………………………………………………………….. 49 1.9.2 Odlišnosti podnikání ve zdravotnictví……………………………………... 49

2

CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ……………… 52

2.1

Představení zdravotnického zařízení……………………………………….. 52

2.1.1 Základní údaje o společnosti……………………………………………….. 52 2.1.2 Vývoj společnosti v letech 2007 až 2010…………………………………... 52 2.1.3 Současnost společnosti……………………………………………………… 53 2.1.4 Certifikace…………………………………………………………………... 53

3

PRAKTICKÁ ČÁST - ANALÝZA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ….. 54

3.1

Analýza finanční situace zdravotnického zařízení…………………………. 54

3.2

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů…………………………………54

3.2.1 Horizontální analýza aktiv………………………………………………….. 54 3.2.2 Horizontální analýza pasiv.…………………………………………………. 57 3.2.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty.………………………………… 61 3.2.4 Vertikální analýza aktiv…………………...………………………………… 65 3.2.5 Vertikální analýza pasiv…………………………………………………….. 67 3.2.6 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty……………………………………. 68 3.3

Analýza rozdílových ukazatelů……………………………………………… 71

3.3.1 Čistý pracovní kapitál……………………………………………………….. 72 3.3.2 Čistý peněžní majetek……………………………………………………...... 73 3.4

Analýza poměrových ukazatelů……………………………………………... 74

3.4.1 Ukazatele aktivity……………………………………………………………. 74

5

3.4.2 Ukazatele likvidity………………………………………………………… 76 3.4.3 Ukazatele rentability………………………………………………………. 78 3.4.4 Ukazatele zadluženosti……………………………………………………. 81 3.5

Analýza soustav ukazatelů………………………………………………… 82

3.5.1 Pyramidové soustavy ukazatelů…………………………………………… 82 3.5.2 Altmanův index finančního zdraví………………………………………… 85 3.5.3 Index důvěryhodnosti IN05………………………………………………... 86 3.6

Zhodnocení výsledků finanční analýzy……………………………………. 87

4

DISKUSE………………………………………………………………….. 91

ZÁVĚR…………………………………………………………………………….. 92

ANOTACE………………………………………………………………………… 93

LITERATURA A PRAMENY……………………………………………………. 95

SEZNAM ZKRATEK…………………………………………………………….. 97

SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………………………………………. 98

SEZNAM TABULEK…………………………………………………………… 99

SEZNAM GRAFŮ……………………………………………………………….. 100

SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………. 101

6

ÚVOD

Důležitou součástí řízení každého zdravotnického zařízení stejně jako jiných organizací je její strategie. Správně zvolená strategie jí posléze umožní naplnit smysl své existence. K tomu, aby zdravotnické zřízení mohlo úspěšně uplatnit svoji strategii je zapotřebí, aby pravidelně vyhodnocovala své ekonomické ukazatele a informace. Soustava ekonomických ukazatelů je jedním z nástrojů, které lze využít pro finanční zhodnocení, následné podnikové rozhodování a úspěšné řízení podniku. Zdroje informací pro finanční analýzu čerpáme ze základních účetních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy) a doplňujících interních ekonomických informací zdravotnického zařízení. Provedením finanční analýzy získáme přehled o minulém vývoji společnosti. Pomůže nám to odhalit rizikové oblasti, které by mohly ohrozit budoucnost hospodaření zdravotnického zařízení. Hlavním cílem této diplomové práce je pomocí soustavy ekonomických ukazatelů zhodnotit finanční zdraví nestátního zdravotnického zařízení Medicover s.r.o. v letech 2007 - 2010. Pro zpracování finanční analýzy jsem si vybrala společnost, ve které pracuji od roku 2008. V první části diplomové práce budou rozebrána teoretická východiska práce. V této části bude uveden předmět, podstata a cíl finanční analýzy. Bude podrobně popsán způsob zpracování finanční analýzy, její metody a ukazatele. Dále budou uvedeny základní zdroje dat a informací jako jsou výroční zpráva, rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha účetní závěrky, ze kterých čerpá finanční analýza. V druhé části diplomové práce bude představena společnost Medicover s.r.o. Budou zde uvedeny základní údaje o společnosti, její stručná historie a současnost. V třetí - praktické části bude na základě shromážděných a dostupných dat aplikována elementární finanční analýza. Dle výsledků, které vzejdou z finanční analýzy budou porovnány základní ukazatele ve zvoleném časovém horizontu a bude provedeno celkové zhodnocení dosažených výsledků. Závěrem bude provedena diskuse, ve které nastíním možné návrhy vedoucí ke zlepšení stávající ekonomické situace.

7

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

1.1

Obecná poslání podniku a podnikání

1.1.1 Podstata podniku a podnikání Již velmi dávno naši předchůdci vyráběli vhodné statky a nabízeli služby. Tyto začátky „podnikání“ nebyly nijak právně upraveny. Podnikatelská činnost se vyvíjela a zlepšovala až s postupným rozvojem dělby práce.V současnosti je podnikání spojeno s mnoha formami uspořádání od elementárního až po složité. Podnik je jednotka v níž provádíme výrobu nebo poskytujeme služby, nazýváme podnik.1 V odborné literatuře se můžeme setkat s mnoha definicemi podniku: „Podnik můžeme chápat jako ekonomické a organizační uspořádání transformačního procesu do podnikatelské jednotky, jejímž cílem je dosažení podnikatelského zisku.“2 Sedlák uvádí „Podnik je ekonomicky a právně samostatná podnikatelská jednotka,

jejíž základní

znaky jsou

kombinace výrobních

faktorů,

právní

a ekonomická samostatnost.“3 Gutenberg definoval podnik jako „Kombinaci určitých znaků, z nichž některé jsou závislé na převládajícím hospodářském řádu a některé na tomto řádu závislé nejsou.“4 Wıhe vymezuje podnik jako „Plánovitě organizovanou hospodářskou jednotku, v níž se zhotovují a prodávají věcné statky a služby.“5 Synek představuje podnik jako: „Základní jednotku, v níž je realizována výroba nebo jsou poskytovány služby.“6 1

Srov. SYNEK, M. aj., Manažerská ekonomika, s. 17.

2

ZÁMEČNÍK, R., Podniková ekonomika I., s.13

<www.euroekonom.sk/download2/testy-prijimacky-vsekonomia/Podnikov%C3%A1%20ekonomika%20I.pdf> 3

Tamtéž, s. 13.

4

Tamtéž.

5

WÖHE, G., Úvod do podnikového hospodářství, s. 2.

6

SYNEK, M. aj., Manažerská ekonomika, s. 17.

8

Podnik dle Obchodního zákoníku je chápán jako objekt právních vztahů a je definován v § 5 odst.1. Podnik je soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Hmotný majetek je představován fyzicky budovami, stavbami, stroji, zařízením. Do osobního majetku řadíme znalosti a zkušenosti zaměstnanců jejich know-how a nehmotným majetkem jsou práva, závazky, obchodní jméno a nehmotné statky. Soubor všech těchto částí vytváří podnik, který se účastní obchodně-právních vztahů.7

Podnikání je v České republice upraveno: - Obchodním zákoníkem (zákon 531/91 Sb.), - Živnostenským zákonem (455/91 Sb.).

Mařík uvádí: „Podnikání je jistý druh chování ekonomického systému, který v podmínkách existence nachází ty nejvhodnější formy transformace vstupů na výstupy, aby uspokojoval požadavky zákazníků“.8 Dle Vomáčkové je nutné brát podnik z ekonomického pohledu jako účelný celek. Jeho funkci nalezneme v §2 obchodního zákoníku, kde se praví: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“.9 Právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom:10 •

jaké služby nebo statky bude nabízet na trhu,

•

jak a kde bude své výrobky vyrábět,

•

s kým bude spolupracovat,

•

jak bude financovat provoz,

•

jaká bude právní forma podnikání,

•

jak bude tvořit ceny,

•

jakým způsobem bude dosažen zisk.

7

Srov. SYNEK, M. aj., Manažerská ekonomika, s. 17.

8

MAŘÍK, M., Metody oceňování podniku: proces ocenění, základní metody a postupy, s. 14.

9

VOMÁČKOVÁ, H., Účetnictví akvizicí a fúzí, s.20.

10

Podnikání krok za krokem, Definice podnikání,

9

Podnikání se mohou věnovat jak fyzické, tak i právnické osoby. Podnikání fyzických a právnických osob se liší ve dvou způsobech. 1. Fyzické osoby prezentují dvě role. Role podnikatele, který vkládá peníze do podnikání a role pracovní síly a to prostřednictvím vlastní odborné profese, včetně vedení. Zatímco u právnických osob přinášejí společníci kapitál, ale není nezbytné, aby ve společnosti pracovali. 2. Fyzické osoby - podnikatelé jsou objektem právních vztahů. Zatímco u právnických osob vstupuje do právních vztahů jen společnost (podnik) nikoliv její společníci. Živnost může provozovat fyzická osoba na základě živnostenského listu nebo na základě koncesní listiny. Živnostenský zákon rozlišuje živnosti dle odborné způsobilosti na ohlašovací a koncesované a dle předmětu podnikání na živnosti výrobní, obchodní a na služby. K tomu, aby mohla fyzická osoba podnikat musí nejprve ohlásit živnost u příslušného živnostenského úřadu. Živnostenský úřad vydává živnostenský list do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno ohlášení živnosti. V některých případech jsou do obchodního rejstříku zapisovány i fyzické osoby. Právnické osoby, tedy obchodní společnosti mohou podnikat také na základě živnostenského listu, ale fyzické osoby firmu zakládající musí sepsat společenskou smlouvu. Společnost vzniká po zapsání do obchodního rejstříku.11 12

1.1.2 Role manažera a managementu Objektivně můžeme říci, že úspěšnost jakékoliv organizace, podniku či společnosti se úzce odvíjí od kvality jejího managementu. Z hlediska fungování podniku je důležité, aby podnik měl vhodně vytvořenou organizační strukturu, stanovené strategické cíle, naplánované postupy činností, správně zvolené motivační nástroje, používal informační systémy a měl vypracované interní audity, zpracovaný management kvality a controlling. Top management13 by neměl plnit pouhou roli

11

Srov. Podnikání krok za krokem, Definice podnikání,

12

Srov. SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika, s. 31-33.

13

Management z nejvyššího stupně managementu (top management) podniku usměrňuje chod celého systému, manažeři částečně přebírají odpovědnost za vlastníky podniku a mají na ně velmi úzké vazby.

10

správců a provozovatelů, ale měl by se aktivně účastnit řízení společnosti a podílet se na jejím hospodářském rozvoji. Manažer organizace by měl hledat odpověď na otázky:14 - Jakých cílů chce organizace dosáhnout? - Které vnitřní a vnější faktory mají vliv na ekonomický rozvoj? - V čem jsme silní a jaké jsou naše slabé stránky? - Známe chování podobné organizace v našem okolí? - Jak se bude organizace vyvíjet do budoucna v závislosti na předmětu činnosti? - Máme správně motivované zaměstnance? - Máme adekvátně rozmístěné pracovníky, znají svoje kompetence a jsou zodpovědní? - Máme přehled o finančních zdrojích, tocích, hospodaření společnosti?

1.2 Finanční analýza, včetně jejich zdrojů a ukazatelů

1.2.1 Předmět, podstata a cíl finanční analýzy Předmětem finanční analýzy je systematický rozbor dostupných dat, jejímž hlavním zdrojem jsou účetní výkazy. Prostřednictvím finanční analýzy můžeme hodnotit firemní minulost, její současnost a předpovídat budoucí finanční podmínky. Finanční analýza je součástí finančního řízení a je především analýzou finančního systému podniku. Žádné kvalitní finanční řízení se neobejde bez finanční analýzy.15 Hlavní podstatou finanční analýzy je připravení relevantních podkladů pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. Můžeme konstatovat, že je zde jasná spojitost mezi účetnictvím a vedením společnosti. Dle Růčkové: „účetnictví předkládá z podhledu finanční analýzy do určité míry přesné hodnoty peněžních údajů, které se však vztahují pouze k jednomu časovému okamžiku, a tyto údaje jsou víceméně izolované. Aby mohla být tato data využita pro hodnocení finančního zdraví podniku, musí být podrobena finanční analýze.“16 14

Srov. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E., Podniková ekonomika, s. 403-404.

15

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání, s. 9.

16

Tamtéž, s. 9.

11

Dle Konečného hlavním úkolem finanční analýzy je: „neustále vyhodnocovat ekonomickou situaci podniku a její vývoj, příčiny jejího stavu a vývoje, posuzovat vyhlídky na finanční situaci podniku v budoucnosti, připravit podklady pro opatření ke zlepšení ekonomické situace podniku, k zajištění další prosperity podniku, k přípravě a zkvalitnění rozhodovacích procesů.“17

Elementárním cílem finančního řízení podniku je dosažení finanční stability, finančního zdraví, které hodnotíme pomocí dvou základních kriterií:18 - schopnost dosahovat zisk, zajišťovat přírůstek majetku a zhodnocovat vložený kapitál. Toto kritérium je obecně považováno za jedno z nejdůležitějších, vystihuje samotnou podstatu podnikání, kdy smyslem podnikání je zhodnocení vloženého kapitálu. - platební schopnost podniku (pokud je podnik platebně neschopný) není možné ve většině případů nadále pokračovat v podnikatelské činnosti.

Mezi další důležité cíle finanční analýzy řadíme: 19

• zjištění vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, • analýza dosavadního vývoje podniku, • porovnání výsledků analýzy v prostoru, • hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy, • poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, • analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty, • interpretace výsledků včetně návrhů finančního plánování a řízení podniku.

1.2.2 Uživatelé finanční analýzy Mezi hlavní uživatele finanční analýzy patří prvořadě podnikový management, vlastníci podniku, dále jejich věřitelé, dodavatelé a držitelé podnikových obligací. Pro výše zmíněné uživatele je finanční analýza důležitá v tom, aby byli schopni

17

KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 6.

18

Srov. RŮČKOVÁ, p., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vydání, s. 9.

19

Srov. SEDLÁČEK, J., Finanční analýza podniku, s. 110.

12

na základě jejích výsledků zjistit příčiny dosavadního vývoje a předpovídat budoucí vývoj podniku.20 21

Manažeři Využívají informace zejména k operativnímu a strategickému finančnímu řízení podniku pro zajištění optimální majetkové struktury, získávání finančních zdrojů a alokaci volných peněžních prostředků. Využívají informací pro oceňování podniku, výsledky finanční analýzy uplatňují při řízení podniku. Dále jim informace z finanční analýzy pomáhají při uplatňování podnikatelského záměru, porovnávání s konkurencí, při výběru dodavatele atd. Manažeři mají k dispozici i takové informace, které nejsou veřejně dostupné investorům (bankám). Znají reálný obraz finanční situace podniku, který využívají pro svoji práci a pro splnění cílů podniku.22 23 24

Vlastníci (investoři, společníci) Akcionáři a ostatní investoři poskytují podniku finanční kapitál a zajímají se o informace, které se týkají způsobu uložení prostředků, způsobu řízení podniku v souvislosti s budoucími investicemi, o míru rizika, rentabilitu vloženého kapitálu, likviditu, stabilitu, tržní hodnotu a rozvoj podniku. Vyžadují podávání zpráv o finanční situaci podniku.25 26

Banky a jiní věřitelé Hlavním zájmem věřitelů je získání relevantních informací o finanční situaci potenciálního dlužníka. Věřitel na základě finanční analýzy se rozhoduje zda poskytne nebo neposkytne úvěr, za jakých podmínek a v jaké výši.27

20

Srov. SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., a kol. Finanční analýza I., s. 10.

21

Srov. KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 8.

22

Srov. Tamtéž.

23

Srov. SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I., s. 11.

24

Srov. KISLINGEROVÁ, E., Manažerské finance, s. 23.

25

Srov. Tamtéž, s. 22-23.

26


27

Srov. Tamtéž.

13

Státní orgány Využívají informace pro kontrolu daňových povinností, pro statistiku, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finanční pomoci podnikům, získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou.28

Obchodní partneři (dodavatelé, zákazníci) Dodavatele zajímá zda je podnik schopný hradit své závazky, starají se zejména o platební schopnost, likviditu a dlouhodobou stabilitu. Zákazníci si vybírají své dodavatele na základě toho, zda jsou schopni plnit své závazky.29 30

Zaměstnanci Zaměstnanci se zajímají o celkovou stabilitu podniku z hlediska stability pracovního místa, mzdové a sociální perspektivy.31

1.2.3 Zdroje vstupních dat Zajištění směrodatnosti finanční analýzy závisí na kvalitě a komplexnosti informací z kterých čerpáme.32 Údaje pro finanční analýzu můžeme čerpat z rozmanitých informačních zdrojů, které lze dělit na tři hlavní skupiny:33 34 1. Zdroje finančních informací - čerpající zejména z účetních výkazů finančního a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků, komentáře manažerů podniku, výroční zprávy. Kromě těchto vnitřních zdrojů sem patří i vnější finanční informace jako roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, údaje státní statistiky, ministerstev, dalších státních organizací, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství.

28

Srov. KISLINGEROVÁ, E., Manažerské finance, s. 23.

29

Srov. Tamtéž, s. 23.

30

Srov. KONEČNÝ , M., Finanční analýza, s. 8.

31


32


33

Srov. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, s. 7.

34

Srov. KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s.13.

14

2. Kvantifikované nefinanční informace - jde především o oficiální ekonomickou a podnikovou statistiku, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost), rozbory budoucího vývoje techniky a technologie. 3. Nekvantifikované informace - zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, údaje z odborného tisku, nezávislá hodnocení a prognózy.

1.2.4 Podnikové zdroje Základním zdrojem informací o podniku je jeho účetnictví (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha). „Základní právní předpisy, které upravují účetnictví v České republice jsou zákon o účetnictví č. 536/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, prováděcí vyhlášky Ministerstva financí - České účetní standardy, ostatní právní předpisy, které nepřímo ovlivňují účetnictví. Zákon o účetnictví je základním právním předpisem, který v souladu s právem Evropských společenství stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví.“35

Podnikové interní informace se bezprostředně dotýkají analyzovaného podniku, ne všechny jsou však veřejně dostupné. K veřejně dostupným informacím řadíme data z účetní závěrky. „Účetní závěrka účetních jednotek podle zákona o účetnictví zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu, ve které je zahrnut přehled o finančních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.“36 Tyto informace jsou veřejně dostupné a musíme počítat s časovým zpožděním obvykle 3 až 9 měsíců. Kromě těchto údajů sem patří data z vnitropodnikového účetnictví, podnikové statistiky, výroční zprávy a zprávy auditora. Máme-li umožněn přístup k interním informacím budou výsledky finanční analýzy přesnější.37

35

SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I., s. 22.

36

RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatelé, využití v praxi. 4. aktualizované vydání, s. 17.

37

Srov. Tamtéž, s. 17-18.

15

1.3

Účetní závěrka - základní zdroj dat a informací pro finanční analýzu

Všeobecně platí, že účetní finanční výkazy sestavuje podnik na podkladě účetní závěrky. Tyto finanční výkazy zaznamenávají pohyb financí podniku a majetku ve všech formách a fázích činnosti podniku. Po celý průběh roku se zaznamenávají, sumarizují a upravují účetní údaje, které se následně sestavují do standardizovaného formátu. Účetní standardy nám specifikují formát a jednotlivé postupy, zajišťující spolehlivost a srovnatelnost výkazů. Obsah účetní závěrky je stanoven Zákonem o účetnictví, který určuje účetní jednotky a způsob zveřejnění účetní závěrky. Závěrka může v souladu se zákonem obsahovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Zákon také stanoví, které účetní jednotky mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem a vyhotovení výroční zprávy.38 39 40

1.3.1 Ověřování účetní závěrky auditorem Povinnost mít ověřenou řádnou a mimořádnou účetní závěrku auditorem mají dle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví :41 1) akciové společnosti při splnění alespoň jednoho ze tří uvedených kriterií: - aktiva celkem přesahující částku 40 mil. Kč, - roční úhrn čistého obratu dosahující více než 80 mil. Kč, - průměrný přepočtený stav zaměstnanců za účetního období více než 50. 2) ostatní obchodní společnosti a družstva, účetní jednotky - fyzické osoby musí splňovat alespoň dvě z uvedených kriterií, 3) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.

38

Srov. SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., a KUBÁLKOVÁ, M., Manažerské výpočty a ekonomická analýza, s. 221.

39

Srov. KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s.14.

40

Srov. SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I., s. 25.

41


16

1.3.2 Výroční zpráva Výroční zpráva obsahuje souhrnné informace o hospodářských výsledcích, o strategiích a budoucích cílech podniku. Výroční zpráva představuje podnik potenciálním investorům a je důležitým marketingovým nástrojem ve vztahu k dodavatelům, odběratelům a bankám. Je vhodným propagačním materiálem podniku.42 Výroční zpráva musí dle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví obsahovat finanční a nefinanční informace: - „o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, - o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, - o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, - o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, - o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, - požadované podle zvláštních právních předpisů.“43 Výroční zpráva také obsahuje účetní závěrku a zprávu o auditu.

1.3.3 Rozvaha Rozvaha je založena na bilančním principu44 a vypovídá o finanční situaci podniku, zachycuje stav majetku v podniku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) k určitému datu, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněžním vyjádření.45 Hlavní funkcí rozvahy je podávat pravidelně informace o finanční situaci podniku.

Majetek podniku je v rozvaze rozčleněn podle dvou hledisek: - podle konkrétní formy majetku na AKTIVA - podle zdrojů financování na PASIVA. 42

Výroční zpráva. K čemu slouží,

43

SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I., s. 26

44

Bilanční princip spočívá v tom, že aktiva se vždy rovnají pasivům.

45

Srov. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, s.7.

17

Aktiva třídíme v rozvaze podle likvidnosti jednotlivých složek majetku, od položek nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) až po nejlikvidnější (krátkodobý majetek). Pasiva třídíme podle druhu vlastnictví na vlastní a cizí. Vztah mezi složkami bilance je určen bilanční rovnicí: Aktiva celkem = Pasiva celkem (= Bilanční součet). Platí, Vlastní kapitál = Aktiva celkem – Cizí zdroje – Časové rozlišení v pasivech. Členění aktiv: - aktiva dlouhodobé povahy - Dlouhodobý majetek = Stálá aktiva - aktiva krátkodobé povahy - Oběžné prostředky = Oběžná aktiva Aktiva dlouhodobé povahy = Stálá aktiva - za dlouhodobý nehmotný majetek se považují (zejména pořizovací výdaje, výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva s dobou použitelnosti déle než jeden rok), - za dlouhodobý hmotný majetek se považují (pozemky, stavby, samostatné movité věci, soubory movitých věcí s delší dobou užití než 1 rok, nedokončený dlouhodobý hmotný majetek), - finanční majetek dlouhodobé povahy, slouží k uložení a zhodnocení volných peněžních prostředků (cenné papíry, finanční účast v jiných podnicích). Aktiva krátkodobé povahy = Oběžná aktiva - zásoby (materiál, polotovary, výrobky, zboží), - pohledávky (dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky), - finanční majetek krátkodobé povahy (peníze na účtech v bankách, peníze v pokladně, krátkodobé cenné papíry),46 47

Analýza oběžných aktiv posoudí strukturu a velikost majetku vzhledem k potřebám a zachování výrobního procesu. Oběžná aktiva jsou součástí likvidity podniku proto je nezbytné při provádění analýzy zaměřit pozornost nejen na zásoby, ale také na pohledávky a finanční majetek pomocí nichž se zaměříme na užší likviditu.48 46


47

BELLOVÁ, J., ZLÁMAL, J., Základy účetnictví pro management zdravotnictví, s. 154.

48

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 25.

18

Ostatní aktiva Obsahují náklady příštích období (předem placené nájemné) a příjmy příštích období (práce provedené, ale ještě nevyúčtované). V rámci analýzy podniku nehrají významnější roli. Roste-li však jejich podíl na celkovém majetku v průběhu čase, může to být známkou, že společnost část majetku nakoupila na splátky prostřednictvím leasingu.49 Členění pasiv: Pasiva představují zdroje financování firmy a jsou v rozvaze členěna podle vlastnictví na vlastní zdroje (vlastní kapitál) a cizí zdroje (cizí kapitál)50 Vlastní zdroje: Hlavní složku vlastního kapitálu tvoří základní kapitál (jmění). Základní kapitál je vyjádřen v peněžní podobě a představuje souhrn peněžitých a nepeněžitých

vkladů majitelů podniku. Ve společnosti s ručením

omezeným je vytvářen povinně a je zapsán v obchodním rejstříku. Do vlastního kapitálu patří kapitálové fondy (např. přijaté dary, dotace). Fondy ze zisku, které zahrnují zákonný rezervní fond, tvořený přídělem ze zisku. Ostatní fondy, vytvořené na základě vlastního rozhodnutí podniku. Hospodářský výsledek minulých období, který představuje nerozdělený zisk, neuhrazenou ztrátu z předchozích let a hospodářský výsledek běžného období jež představuje zisk po zdanění nebo ztrátu.51 52 Cizí zdroje: Jsou dány dluhy, které podnik musí v určitém časovém období splatit. Zahrnují krátkodobé a dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci jak krátkodobé, tak dlouhodobé povahy. Dále rezervy, které se používají v případě financování nepředvídaných výdajů v budoucnosti. Stávají se závazkem, který představuje budoucí výdaj.53 54

49


50

Srov. Tamtéž , s. 26.

51

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 26 - 27.

52

Srov. HARNA, L., REZKOVÁ, J., a BŘEZINOVÁ, H., Finanční analýza včetně softwaru, s. 17-18.

53

Srov. SYNEK, M., a kol., Manažerská ekonomika, s. 48.

54

Srov. HARNA, L., REZKOVÁ, J., a BŘEZINOVÁ, H., Finanční analýza včetně softwaru, s. 18.

19

Pro podniky je výhodné využití cizího kapitálu, protože cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Podnik tím zvedá výnosnost vlastního kapitálu, ale také zvyšuje jeho rizikovost. Synek uvádí: “cizí kapitál zvedá rentabilitu vlastního kapitálu podobně jako páka zvedá břemeno.“55 Mluvíme o tzv. finanční páce. Dalším důvodem pro použití cizího kapitálu je působení tzv. daňového efektu: „úroky z cizího kapitálu jako součást nákladů snižují zisk, ze kterého se platí daň, a tím snižují daňové zatížení podniku.“56 Z výše uvedeného je zřejmé, že pro správné fungování podniku, z hlediska finančního zdraví je velmi důležité zajištění optimální kapitálové struktury.

1.3.4 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty nám podává přehled, které výnosy a náklady se podílely na výsledku hospodaření běžného období. Je rozvedením rozvahové položky výsledku hospodaření běžného roku a je potvrzením schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. Principem výsledovky je vzájemné porovnání nákladů a výnosů, jehož výsledkem je zisk či ztráta. Struktura výkazu zisku a ztráty je stupňovitá a členíme ji na část provozní výsledek hospodaření, finanční a mimořádný výsledek hospodaření. Provozní a finanční výsledek hospodaření tvoří výsledek hospodaření z běžné činnosti.57 Výkaz zisku a ztráty je vypracován na základě aktuálního principu tzn., že výnosy jsou uznávány v době jejich realizace - realizační princip (v okamžiku poskytnutí služby, vyskladněním výrobku), ne na základě úhrady výnosů. Obdobně je tento princip uplatňován při uznávání nákladů, důležitou roli zde hraje doba vzniku nákladů, nebere se ohled na to, kdy byly náklady zaplaceny. Z toho vyplývá, že nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky (příjmy a výdaje).58

55

SYNEK, M., a kol., Manažerská ekonomika, s. 50.

56

Tamtéž, s. 50.

57

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 31-32.

58

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, s. 11.

20

Podle Růčkové to znamená: „že výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období - příkladem mohou být výnosy z prodeje, které zahrnují okamžité uhrazení v hotovosti, fakturaci a prodej odběratelům na úvěr nebo fakt, že do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozím období.“59 Výkaz zisku a ztráty se vztahuje k určitému časovému intervalu, na rozdíl od rozvahy, která zaznamenává aktiva a pasiva k určitému časovému okamžiku. Z toho vyplývá povinnost „sestavovat výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků ve kterém jsou náklady a výnosy transformovány do peněžních toků. Při provádění podrobnější analýzy je pak nutné přihlédnout k tomu, jaký je vztah mezi provozním výsledkem hospodaření a peněžním tokem z provozní činnosti.“ 60

1.3.5 Příloha k účetní závěrce a výkaz o peněžních tocích (cash flow) Příloha k účetní závěrce je součástí účetní závěrky a vysvětluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje obecné údaje o podniku, název společnosti, jeho právní formu. Dále informace týkající se předmětu podnikání, změn v obchodním rejstříku, organizační struktuře společnosti, statutárních členech, průměrném počtu zaměstnanců a souvisejících osobních nákladech. Jsou zde uvedeny údaje o použitých účetních metodách, účetních zásadách, způsobu oceňování a odpisování majetku. V příloze je upřesněn způsob výpočtu opravných položek k majetku a důležité doplňující údaje týkající se dlouhodobého majetku (přírůstky, převody, úbytky, zatížení zástavním právem), způsobu účtování zásob, o pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, úvěrech, o ostatních aktivech, pasivech, zákonných rezervách, o změnách vlastního kapitálu, dani z příjmu, informace o spřízněných osobách a také zda mezi rozvahovým dnem s datem sestavení účetní závěrky nedošlo k žádným událostem, které by měly významný dopad na účetní závěrku.61

59

RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 33.

60

Tamtéž, s. 33.

61

Srov. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, s. 13-14.

21

Výkaz o peněžních tocích - Cash flow „Přehled o peněžních tocích (cash flow) je výkaz, který podává informaci o peněžních tocích za uplynulé účetní období, tj. o příjmech, výdajích a změně stavu peněžních prostředků (peníze v pokladně a na účtech, ceniny, peníze na cestě) a peněžních ekvivalentů (obchodovatelné cenné papíry, termínované vklady do tří měsíců), o skladbě příjmů a výdajů, které ke změně vedly.“62 Výkaz nám podává informace o pohybu peněžních prostředků ve třech základních oblastech podnikatelské činnosti:63 •

provozní činnost - představuje základní výdělečné činnosti podniku. Peněžní toky jsou představovány příjmy spjatými s tržbami, pronájmy a peněžními výdaji na mzdy, daně a platby dodavatelů;

•

investiční činnost - zahrnuje pořízení investičního majetku. Výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, půjčky a úvěry spřízněným osobám;

•

finanční činnost - vede ke změnám ve velikosti a složení vlastního jmění a dlouhodobých závazků. Z výkazu o peněžních tocích můžeme vyčíst informace zda je podnik schopen

zajistit dostatečnou tvorbu peněžních prostředků na úhradu závazků, slouží k posouzení likvidity podniku, posouzení finanční situace prostřednictvím finanční analýzy.64

1.3.6 Provázanost účetních výkazů Jednotlivé účetní výkazy jsou vzájemně provázané. „Základem je rozvaha, která zobrazuje majetkovou a finanční strukturu. Významným zdrojem financování je výsledek hospodaření za účetní období, který je do rozvahy převzat z výkazu zisku a ztráty. Z hlediska majetkové struktury je důležité, jaký je stav finančních prostředků. Rozdíl mezi stavem finančních prostředků na začátku a na konci období pak dokumentuje cash flow.“65

62

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, s. 14.

63

Srov. Tamtéž.

64

Srov. ŽIVĚLOVÁ, I., Finanční řízení podniku I., s. 11.

65

KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 56.

22

1.4 Finanční analýza

Finanční analýza je specifická část analýzy zdrojů, což v praxi znamená, že se jedná o analýzu činností, v nichž primární úlohu hrají finance či peníze a čas. Cílem analýzy je odhalit silné a slabé stránky firmy, zjistit její výkonnost a získané informace vyhodnotit tak, aby se z provedené finanční analýzy stal jeden z nástrojů sloužící k řízení podniku. Z hlediska způsobu provedení lze finanční analýzu rozdělit na interní a externí, z hlediska zaměření pak na statickou, dynamickou a poměrovou finanční analýzu.66

1.4.1 Ukazatele finanční analýzy Ukazatel je číselnou charakteristikou ekonomické činnosti firmy. Pro kvalitní provedení finanční analýzy je zapotřebí velkého množství dat z rozmanitých zdrojů a různé povahy, kdy analyzovat můžeme jen ta data, o kterých víme co přesně znamenají. Významný je také faktor spolehlivosti. Máme-li chybná data pak naše výsledky, ke kterým dospějeme jsou založeny na zkreslených údajích. Ukazatele, které se vyskytují nejčastěji jsou: stavové, tokové, absolutní, rozdílové a poměrové a vycházejí z účetních výkazů a knih.67 68 „Následující schéma členění ukazatelů je modifikací členění známého z jiných publikací. Na pravé straně schématu je zobrazeno známé členění ukazatelů na levé straně je uvedeno netradiční, ale účelné členění ukazatelů, které usnadňuje pochopení její podstaty. Výběr ukazatelů z uvedených typů je dán cílem finanční analýzy.“69

66

Wikipedia, Finanční analýza,

67

Srov. SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera, s. 6.

68

Srov. SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., a KUBÁLKOVÁ, M., Manažerské výpočty a ekonomická analýza, s. 157-158.

69


23

1.4.2 Základní metodické nástroje finanční analýzy Základem finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Ukazatelé, které čerpáme z účetních výkazů jsou uváděny v peněžních jednotkách. Jejich aritmetickými operacemi můžeme získat výsledky např. v časových jednotkách, v procentech.70 To jakou metodu finanční analýzy nakonec zvolíme je dáno základními hledisky: - cílem uživatelských skupin, - dostupností, strukturou a spolehlivostí dat, - časem a finančními zdroji, které má analytik k dispozici, - možností výpočetní techniky a softwaru.71

V ekonomii se rozlišují dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů. Jsou to analýza fundamentální a technická. Fundamentální analýza je založena na empirických i teoretických znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Důležitou roli zde hraje zkušenost analytika. Opírá se o značné množství informací a odvozuje závěry bez použití algoritmizovaných matematických postupů.72 Technická analýza využívá kvantitativního zpracování dat za použití algoritmizovaných

matematických

metod

a

následnému

kvalitativnímu

a kvantitativnímu vyhodnocení výsledků z ekonomického hlediska.73 V praxi se oba přístupy doplňují a je vhodné při zpracování analýz jejich metody kombinovat. Ve finančních analýzách podniků jsou používány hlavně metody technické finanční analýzy, které členíme: Podle způsobu srovnání hodnot ukazatelů na:74 •

prostorovou analýzu Prostorová analýza srovnává vypočtené hodnoty ukazatelů s hodnotami ukazatelů u konkurence.

70


71

Srov. SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I, s. 13.

72


73

Srov. Tamtéž.

74


24

•

trendovou analýzu Trendová analýza sleduje vývoj ukazatelů v časové řadě a tvoří základ finanční analýzy (její grafické zpracování). Delší časová řada nám zajistí relevantnější výsledky.

•

srovnání s plánem Srovnání

s plánem

porovnat

umožňuje

dosažené

hodnoty

ukazatelů

s hodnotami, které jsme si vypočítaly z plánovaných vstupních údajů. Podle použitých matematicko - statistických metod a postupů na:75 •

elementární metody finanční analýzy

•

vyšší matematicko-statistické metody

Vyšší metody využívají matematicko-statistické postupy a jsou založeny na hlubších teoretických a ekonomických znalostech. Tyto metody vyžadují výpočetní techniku a velmi dobré softwarové vybavení a nemůžeme od nich očekávat univerzální použití. V praxi firem nejsou tak běžně využívány.76 U skupiny elementárních metod využíváme elementárních matematických postupů a počítáme s procenty. V praxi je tato metoda značně oblíbená při zpracování finančních analýz pro její jednoduchost, která umožňuje využití širším okruhem uživatelů.77 Podle používaných ukazatelů a způsobu jejich interpretace na:78 •

horizontální analýzu,

•

vertikální analýzu (strukturální),

•

analýzu poměrových ukazatelů,

•

analýzu pyramidových soustav ukazatelů,

•

predikce finanční tísně (účelové výběry ukazatelů, bonitní a bankrotní modely).

Ve své práci budu používat elementární metodu finanční analýzy pro její univerzální využití, metody elementární analýzy budou uvedeny v následující kapitole 1.4.3.

75


76


77


78

Srov. Tamtéž, s. 49 - 51.

25

1.4.3 Metody elementární analýzy Finanční analýza využívá položek účetních výkazů, údajů z dalších zdrojů a od nich odvozených čísel. U finančních analýz je velmi důležitý časový údaj. Musíme od sebe odlišovat stavové a tokové veličiny. „Stavové veličiny se vztahují k určitému časovému okamžiku (data z rozvahy), tokové veličiny se pak vztahují k určitému časovému intervalu (data z výkazu zisku a ztráty).“79 Je potřeba zmínit, že při analýze časových řad hraje důležitou roli její délka. Čím kratší časovou řadu za kterou hodnotíme podnik máme, tím je větší pravděpodobnost výskytu nepřesností.80 Klasicky členíme ukazatele na absolutní, rozdílové a poměrové. „Absolutní ukazatele vycházejí přímo z posuzování hodnot jednotlivých položek základních účetních výkazů. Rozdílové ukazatele se vypočítávají jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv.“81 Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy. Pomocí nich můžeme získat rychlý a nenáročný obraz o základních charakteristikách podniku. Jsou dány vzájemným vztahem mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu.82

83

„Hodnota ukazatele pak vyjadřuje

velikost ukazatele v čitateli na jednotku ukazatele ve jmenovateli.“84 Poměrové ukazatele nám umožňují provést analýzu časového vývoje finanční situace podniku. Umožňuje nám provádět prostorové analýzy k porovnání více podniků navzájem. Poměrové ukazatele mohou také sloužit jako základ pro regresní a korelační metody. Jejich seskupení dává vzniknout řetězcům s paralelním uspořádáním ukazatelů s vlastní ekonomickou interpretací.85 Dále jsou vytvářeny pyramidové soustavy ukazatelů, které rozkládají aditivní nebo multiplikativní metodou vrcholový ukazatel.86 79


80

Srov. Tamtéž.

81


82

Srov. Tamtéž.

83

Srov. SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera, s. 45.

84

RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 41- 42.

85

Srov. Tamtéž.

86

Srov. MLYNÁŘ, M., Ekonomika ve zdravotnických zařízeních, s. 36.

26

Elementární metody rozdělujeme do skupin, tyto skupiny jako celek představují komplexní finanční rozbor hospodaření podniku.87 V následujících kapitolách 1.5 až 1.8 budou metody elementární analýzy podrobně popsány.

1.5 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů

Při této analýze finanční situace se využívá údajů, které jsou obsaženy přímo v účetních výkazech. Zahrnuje v sobě horizontální a vertikální rozbor struktury účetních výkazů. Absolutní ukazatele využijeme zejména v analýze vývojových trendů (horizontální analýza) a v procentní analýze komponent (vertikální analýza).88 89

1.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza využívá jak absolutních tak rozdílových ukazatelů. Zabývá se vzájemným porovnáním změn absolutních ukazatelů v časové řadě. Nazýváme ji také analýzou trendů. Pro získání relevantních výsledků je důležité mít zajištěnou dostatečně dlouhou časovou řadu a srovnatelnost údajů v časové řadě. Bere v úvahu změny absolutní hodnoty a

procentní změny jednotlivých položek

výkazů, po řádcích horizontálně. Odtud plyne název horizontální analýza absolutních dat. Horizontální analýza nám ukáže vývoj trendů ve struktuře majetku a kapitálu podniku. 90 „Vypočítává se absolutní výše změn a její procentní vyjádření k výchozímu roku.“91 Výpočet pro absolutní změnu - viz vzorec (1).

Absolutní změna = Ukazatel t – Ukazatel t-1 Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 66. 87


88

Srov. KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 65.

89

Srov. SEDLÁČEK J., Účetní data v rukou manažera, s. 9.

90

Srov. ŽIVĚLOVÁ, E., Finanční řízení podniku I., s. 49.

91


27

(1)

Výpočet pro procentní změnu - viz vzorec (2). Procentní změna = (absolutní změna x 100) ÷ Ukazatel t-1 Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 66.

(2)

1.5.2 Vertikální analýza Vertikální analýza (procentní rozbor) se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Je založena na výpočtech procentního podílu jednotlivých položek účetních výkazů k jediné zvolené základně položené jako 100%. Vertikální analýza se užívá zejména pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisku a ztráty. Jako základ pro procentní vyjádření se u rozvahy bere hodnota celkových aktiv nebo pasiv podniku a ve výkazu zisku a ztráty nejčastěji velikost tržeb. Výhody vertikální analýzy spočívají v tom, že není závislá na meziroční inflaci, tím nám usnadňuje komparaci výsledků analýz z různých let, umožňuje nám srovnání vývojových trendů za více let a srovnání různých firem v tomtéž oboru.92 93 94 Struktura aktiv nám podává informace o tom, do čeho podnik investoval svůj kapitál. Pro podnik je výnosnější pokud investuje do dlouhodobějších aktiv, dosáhne tím vyšší výnosnosti. Nejméně výnosné jsou hotové peníze, poskytují nám nulový výnos. Správný poměr stálých aktiv a oběžných aktiv je dán povahou hospodářské činnosti, typem služby a nezbytností zajistit likviditu.95 Struktura pasiv nám říká, z jakých zdrojů podnik pořídil svá aktiva. Můžeme konstatovat, že pro podnik je výnosnější, levnější a dostupnější financovat aktiva z krátkodobých cizích zdrojů. Krátkodobé zdroje jsou však rizikovější, podnik musí úvěry

splácet

v kratších

lhůtách,

mohou

vznikat

problémy

s likviditou

až po insolventnost.96

92


93


94

Srov. SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., KUBÁLKOVÁ, M., Manažerské výpočty a ekonomická analýza, s. 210.

95

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 43-44.

96


28

1.6 Analýza rozdílových ukazatelů

Analýza rozdílových ukazatelů neboli fondů finančních prostředků slouží k analýze a řízení finanční situace podniku, s orientací na její likviditu. Fondy finančních prostředků představují:97 •

čistý pracovní kapitál (net working capital),

•

čisté pohotové prostředky,

•

čistý peněžní majetek.

1.6.1 Čistý pracovní kapitál Patří mezi základní ukazatele finanční analýzy, který vypočítáme jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Vzájemný poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy má důležitý vliv na aktivitu a solventnost podniku.98 Čistý pracovní kapitál je částí oběžného majetku, financovaného z dlouhodobých zdrojů jak vlastních tak cizích. K tomu, aby byl podnik dostatečně likvidní musí mít větší množství krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji.99 100 Harna uvádí: “ Čím větší objem oběžných aktiv ve vztahu ke krátkodobým dluhům firma má, tj. čím je vyšší její čistý pracovní kapitál, tím snáze by měla být schopna uhradit své závazky.“101 To není tak jednoduché vzhledem k faktu, že úhrada závazků prostřednictvím peněz se odvíjí od struktury oběžného majetku a jeho schopnosti přeměny na peníze.102 Čistý pracovní kapitál vypočítáme ze vzorce (3). Čistý pracovní kapitál = celková oběžná aktiva – celkové krátkodobé cizí pasiva (dluhy) Zdroj: SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I, s. 50. 97


98

Za solventnost je označována schopnost podniku včas splatit své závazky.

99

Srov. SEDLÁČEK J., Účetní data v rukou manažera, s. 27-28.

100


101

HARNA, L., REZKOVÁ, J., a BŘEZINOVÁ, H., Finanční analýza včetně softwaru, s. 55.

102


29

(3)

Čistý pracovní kapitál můžeme vypočítat ze vztahu, který je bližší vlastníkovi podniku a vychází ze vzorce č.4. Čistý pracovní kapitál = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva Zdroj: SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I, s. 50.

(4)

1.6.2 Čisté pohotové prostředky Ukazatel čisté pohotové prostředky se používá pro sledování okamžité likvidity. Je dán rozdílem mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Nejvyšší stupeň likvidity vyjadřuje fond, který do pohotových peněžních prostředků zahrnuje hotovost a peníze na běžných účtech. Můžeme sem zahrnout i peněžní ekvivalenty (např. likvidní a obchodovatelné cenné papíry, šeky, krátkodobé termínované vklady).103 Vzorec pro výpočet čistých pohotových prostředků - viz vzorec (5). Čisté pohotové prostředky = Pohotové peněžní prostředky – Okamžitě splatné závazky Zdroj: SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I, s. 51.

(5)

1.6.3 Čistý peněžní majetek Ukazatel čistý peněžní majetek představuje střední cestu mezi rozdílovými ukazateli čistý pracovní kapitál a čisté pohotové prostředky. Při výpočtu se z oběžných aktiv vylučují zásoby nebo i nelikvidní pohledávky a od takto upravených aktiv se odečtou krátkodobé závazky (cizí pasiva).104 Výpočet čistý peněžní majetek je zřejmý ze vzorce (6). Čistý peněžní majetek = (Oběžný majetek – Zásoby – Dlouhodobé pohledávky) – Krátkodobé závazky Zdroj: SŮVOVÁ, H., KNAIFL, O., Finanční analýza I, s. 51

103


104


30

(6)

1.7 Analýza poměrových ukazatelů

Finanční poměrové ukazatele jsou základem finanční analýzy. Jsou nejpočetnější a nejpoužívanější skupinou ukazatelů. Důvodem je fakt, že analýza poměrovými ukazateli vychází z údajů ze základních účetních výkazů. Poměrový ukazatel vypočítáme jako poměr jedné nebo více účetních položek k jiné položce nebo jejich skupině. Pomocí poměrových ukazatelů postupně zkoumáme jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Můžeme rozlišovat rozmanité skupiny poměrových ukazatelů.105 106 107 Jednotlivé skupiny čerpají informace z účetních dokladů (rozvahy, výsledovky a výkazu cash flow). Z rozvahy sestavujeme ukazatele struktury majetku a kapitálu a nejčastěji souvisí s ukazatelem likvidity. Sledují vztah mezi jednotlivými položkami rozvahy, které nám podávají informace o vázanosti zdrojů financování v jednotlivých položkách majetku. Ukazatele zadluženosti nám podávají významné informace týkající se kapitálové struktury podniku. Z výkazu zisku a ztráty jsou konstruovány ukazatele tvorby výsledku hospodaření, který vypovídá o struktuře nákladů a výnosů a o struktuře výsledku hospodaření. Pohyb finančních prostředků zkoumají ukazatele na bázi peněžních toků.108 Poměrové ukazatele mohou být uspořádány do soustavy paralelní nebo pyramidové. V této práci budou uváděny jen ty, které jsou nejpoužívanější a o podniku nám toho řeknou co nejvíce.

1.7.1 Ukazatele aktivity (obratu) „Ukazatele aktivity měří schopnost organizace využívat investované finanční prostředky a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů či aktiv nebo dobu obratu - což je opačná hodnota k počtu obrátek. Jejich rozbor slouží

105


106


107

Srov. MLYNÁŘ, M., Ekonomika zdravotnických zařízení, s. 9.

108


31

především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy, jejich jednotlivými složkami a také jaký má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu.“109 Ukazatele aktivity dávají do vztahů položky stavové (aktiva) a tokovou veličinu (tržby). Ukazatele aktivity můžeme vyjádřit:110 •

rychlostí obratu - vyjádřený počtem obrátek za stanovený časový interval (např. jeden rok),

•

dobou obratu - vyjádřený dobou (počet dní, let) po kterou je majetek vázán v určité formě.

Obrat celkových aktiv „Tento ukazatel představuje obrat kapitálu a má spolu s rentabilitou tržeb významný vliv na rentabilitu aktiv.“111 Udává kolikrát se aktiva obrátí (počet obrátek) za daný časový interval (rok). V zahraničí se dobré průměrné hodnoty pohybují v rozmezí od 1,6 do 2,9. Nízká hodnota při srovnání s odvětvovým průměrem vypovídá o malé podnikatelské aktivitě podniku. Řešením je buď zvýšení tržeb nebo redukce části majetku.112

113

Výpočet pro obrat celkových aktiv je zobrazen

ve vzorci (7). Obrat celkových aktiv = Tržby / Celková aktiva Zdroj: SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika, s. 359.

(7)

Doba obratu zásob Je nejčastěji sledovaným ukazatelem, který udává kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob do doby jejich spotřeby nebo prodeje. Ukazatel by měl být co nejnižší, musíme mít však na paměti optimální velikost zásob. Dobré řízení zásob je významnou oblastí, která má vliv na celkový stav podniku.114

109

MLYNÁŘ, M., Ekonomika zdravotnických zařízení, s. 13.

110


111


112

Srov. Tamtéž.

113

Srov. SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika, s. 359.

114


32

Doba obratu zásob - viz vzorec (8). Doba obratu zásob = (průměrný stav zásob / tržby) x 360 Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 59.

(8)

Doba obratu pohledávek (doba inkasa pohledávek) „Udává počet dnů, na které jsme poskytli odběratelům zboží a výrobky na tzv. obchodní úvěr. To je doba, po kterou je nám odběratel dlužen, aniž je tento dluh úročen. Do údaje denní tržby by měly být zahrnuty pouze fakturované tržby. Pro výpočet ukazatele z účetních výkazů musíme tedy podle charakteru firmy počítat s určitým zkreslením. Může dojít i k situaci, že ukazatel je příznivý, ale firma má většinu pohledávek nedobytných. Protože, ale nyní realizuje většinu tržeb v hotovosti, jsou její pohledávky vzhledem k denním tržbám poměrně nízké. Kladné hodnocení výsledku je v tomto případě zavádějící.“115

Výpočet pro dobu obratu pohledávek je ve vzorci (9).

Doba obratu pohledávek (Doba inkasa pohledávek) = Průměrný stav pohledávek / Tržby x 360 Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 59.

(9)

Doba obratu závazků Doba obratu závazků vyjadřuje ve dnech průměrnou dobu od vzniku závazku do doby jeho zaplacení. Udává nám jak rychle jsou splaceny závazky organizace. Je důležité, aby ukazatel doby obratu závazků byl v rovnováze s ukazatelem doby inkasa pohledávek, v lepším případě byl vyšší.116

117

Ve vzorci (10) je výpočet pro

dobu obratu závazků.

Doba obratu závazků = krátkodobé závazky / tržby x 360 Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 60.

115

HARNA, L., REZKOVÁ, J., a BŘEZINOVÁ, H., Finanční analýza včetně softwaru, s. 40.

116

Srov. Tamtéž.

117


33

(10)

1.7.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity nám udávají informace o tom, jak je podnik schopen uhradit včas své závazky. Bez této schopnosti nemůže podnik existovat.118 V úvodu je důležité si vysvětlit obsah pojmů likvidita a solventnost. Obě dvě vlastnosti jsou na sobě závislé a navzájem se podmiňují. Pojem likvidita je označení, které vyjadřuje schopnost podniku přeměnit jednotlivé složky majetku na peněžní hotovost nebo její ekvivalent. S tím souvisí i pojem likvidnost - rychlost přeměny konkrétní složky majetku na peníze. Pojem solventnost (platební schopnost) je schopnost podniku uhradit své závazky v okamžiku potřeby, tj. v okamžiku jejich splatnosti, někdy ji nazýváme momentální likviditou. Pohybuje-li se hodnota momentální likvidity v rozmezí 1 a výše je to známkou platební schopnosti podniku.119 120 Výpočet je zřejmý ze vzorce (11).

Platební schopnost = Pohotové peněžní prostředky / Momentálně splatné závazky Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 52.

(11)

Podle Konečného „Ukazatele likvidity srovnávají „čím je možné platit“ (čitatel) s „co je nutné zaplatit“ (jmenovatel). Ve jmenovateli poměrových ukazatelů likvidity se používá hodnota krátkodobých dluhů, tj. součet krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů a finančních výpomocí, včetně krátkodobých směnek k úhradě a krátkodobých závazků z leasingu (pokud přichází v úvahu).“121

Z ekonomického hlediska je důležité, aby ve jmenovateli byli i splatné anuity dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů. V čitateli by měly být pouze ty pohledávky, které budou inkasovány v příštím účetním období.122 Běžně je likvidita podniku charakterizována třemi ukazateli.

118


119

Srov. Tamtéž.

120


121


122

Srov. Tamtéž.

34

Okamžitá likvidita (Cash Position Ratio) - likvidita 1. stupně Ukazatel okamžité likvidity je velmi přesným ukazatelem schopnosti podniku hradit závazky.Vyjadřuje schopnost podniku uhradit s peněžními prostředky v hotovosti a na běžných účtech svoje dluhy. Doporučená hodnota okamžité likvidity by měla být vyšší než 0,2 až 0,5, ale většinou 0,9 až 1,1; vhodné je, když je velikost větší než 1.123 124 Výpočet okamžité likvidity je znázorněn ve vzorci (12).

Okamžitá likvidita = Pohotové peněžní prostředky / Krátkodobé dluhy Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 53.

(12)

„Poznámka: Pohotové peněžní prostředky = Krátkodobý finanční majetek. Krátkodobé dluhy = Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry + Finanční výpomoci.“125

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) - likvidita 2. stupně Doporučená hodnota pohotové likvidity by měla být v rozmezí 1 až 1,5. Standardem je hodnota 1, kdy je podnik schopen splatit krátkodobé závazky bez prodeje zásob.126 Výpočet pohotové likvidity je znázorněn ve vzorci (13).

Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé dluhy Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 53.

(13)

Běžná likvidita (Current Ratio) – likvidita 3. stupně Běžná

likvidita

ukazuje,

kolikrát

je

hodnota

oběžných

aktiv

větší

než krátkodobé závazky. Čím vyšší hodnoty dosahuje tento ukazatel, tím nižší je riziko platební neschopnosti podniku. Standardní hodnota likvidity 3. stupně je

2,5

(tzn. že 40% oběžných aktiv se musí přeměnit na peníze k úhradě všech krátkodobých závazků). U finančně zdravých firem je ve výši 2 až 3. Za postačující se považuje hodnota mezi 1,0 a 2,0 (1,5). Hodnota nižší než 1 (tj. když má čistý pracovní kapitál 123


124


125

Tamtéž.

126


35

zápornou hodnotu) ve většině případů znamená, že podnik krátkodobými zdroji financuje dlouhodobý majetek a nemá dostatek pohotových zdrojů k vyrovnání dluhů, které má uhradit v nejbližší době.“127 Výpočet pro běžnou likviditu je zobrazen ve vzorci (14).

Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé dluhy Zdroj: KONEČNÝ, M., Finanční analýza, s. 53.

(14)

1.7.3 Ukazatele rentability Rentabilita (výnosnost vloženého kapitálu) je známkou toho, že podnik je schopen vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku z investovaného kapitálu. Vycházíme ze dvou účetních výkazů (výkazu zisku a ztráty, rozvahy). Ukazatele rentability mají v čitateli

položku

odpovídající

výsledku

hospodaření

(toková

veličina)

a ve jmenovateli je nějaký druh kapitálu (stavová veličina) nebo tržby (toková veličina). Pomocí ukazatelů rentability hodnotíme podnikatelskou činnost podniků. Velký význam mají pro akcionáře, budoucí investory, ale i pro ostatní skupiny. Ukazatele rentability by měly mít v časové řadě rostoucí tendenci.128 Ukazatele rentability poměřují zisk s vloženým kapitálem. V různých pramenech se můžeme setkat s odlišným výkladem pojmů zisk a kapitál, proto je důležité si vysvětlit tyto pojmy, které běžně vstupují do používaných ukazatelů rentability. Pro finanční analýzu jsou důležité dvě kategorie zisku, které vyčteme z výkazu zisku a ztráty. První kategorií je EBIT (Earning Before Interest and Taxes celkový hospodářský přebytek před úroky a zdaněním) odpovídá výsledku provozního hospodaření. V analýze se používá k mezipodnikovému srovnání. Druhou kategorií je EAT (Earning After Taxes - zisk po zdanění - čistý zisk). EAT odpovídá výsledku hospodaření za účetní období a je obsažen ve výkazu zisku a ztráty. Kategorii EAT najdeme ve všech ukazatelích, které hodnotí výkonnost podniku.129

127


128

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 51 - 52.

129


36

Rentabilita celkových aktiv ROA (Return on assets) Rentabilita celkových aktiv nebo také ROI (return on investmens), poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Ukazatel ROA se používá k hodnocení vnitropodnikových složek a k hodnocení podniku jako celku.130 Obecný ukazatel rentability - viz vzorec (15).

ROA = Zisk / Celkový vložený kapitál Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené (15) vydání, s. 52.

Dosadíme-li do čitatele EBIT, který odpovídá provoznímu zisku, pak nám ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odpočtem daní a nákladových úroků. Je vhodný pro porovnání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích.131 Dosazení EBITu do čitatele viz vzorec (16).

ROA = EBIT / Aktiva x 100 Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 51-52.

(16)

Dosadíme-li do čitatele čistý zisk (EAT) před vyplacením dividend, jedná se o ukazatel, který je nezávislý na struktuře zdrojů financování.132

Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROCE (Return on Capital Employed) Na ukazatel rentabilita celkového investovaného kapitálu je nahlíženo ze strany pasiv v rozvaze. V čitateli jsou celkové výnosy všech investorů a do jmenovatele dosadíme dlouhodobé dluhy i emitované obligace, dlouhodobé bankovní úvěry a vlastní kapitál.

130


131


132

Srov. Tamtéž.

37

Investovaný

kapitál

představuje

v tomto

případě

součet

prostředků

od akcionářů a věřitelů. Tento ukazatel je vyjádřením efektivnosti hospodaření podniku.133 Výpočet ROCE je zobrazen ve vzorci (17). Do čitatele dosadíme za zisk EBIT.

ROCE = Zisk / (Dlouhodobé dluhy + vlastní kapitál) Zdroj: : RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 53. (17)

Rentabilita vlastního kapitálu ROE (Return on Equity) Tento ukazatel hodnotí rentabilitu kapitálu, který vložili vlastníci podniku (akcionáři, společníci). V čitateli se uvádí čistý zisk po zdanění EAT. Tento ukazatel podává informace vlastníkům, zda jejich vložený kapitál přináší uspokojivý výnos a zda je využit s intenzitou, která odpovídá velikosti jejich investičního rizika. Je důležité, aby hodnota ROE byla vyšší než úroky, které by investor získal při jiném druhu investování. Je-li hodnota ROE nižší než hodnota cenných papírů garantovaných státem, podnik spěje k zániku. Investor v tomto případě bude svůj kapitál investovat jinde.134 135 Výpočet ROE je zobrazen ve vzorci (18).

ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál Zdroj: : RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 53. (18)

Rentabilita tržeb ROS (Return on sales) Do poměru jsou dány zisk a tržby. Výpočet pro ROS - viz vzorec (19).

ROS = Zisk / Tržby RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 56. (19)

133


134

Srov.Tamtéž, s. 53 - 54.

135


38

Do jmenovatele za tržby dosadíme provozní výsledek hospodaření (EBIT) nebo můžeme dosadit veškeré tržby, pak místo EBITu dosadíme čistý zisk (EAT).136 „Tyto ukazatele vyjadřují schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tj. kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb.“137 Tento ukazatel je někdy nazýván ziskové rozpětí a vyjadřuje ziskovou marži (do čitatele dosazujeme čistý zisk EAT). Pokud je hodnota ziskové marže pod oborovým průměrem, je to znamením, že ceny výrobků jsou nízké nebo náklady jsou příliš vysoké.138

1.7.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti nám podávají informace o tom, kolik majetku podniku je financováno cizími zdroji, tedy dluhem. Finanční řízení podniku musí vyřešit jeden ze základních problémů řízení – zvolit vhodnou výši potřebného kapitálu a správnou strukturu a skladbu zdrojů financování své činnosti.139 Podstatným rysem analýzy zadluženosti je hledání vhodného poměru vlastního a cizího kapitálu, optimální kapitálové struktury.140 Analýza zadluženosti, majetkové a finanční struktury porovnává rozvahové položky, pomocí nich zjistíme v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími zdroji.141 Můžeme porovnávat také položky výkazu zisku a ztráty, které nám řeknou,“ kolikrát jsou náklady na cizí kapitál financování pokryty vytvořeným ziskem; případně využívá v ukazatelích cash flow.“142

Celková zadluženost (debt ratio) Tento základní ukazatel zjišťuje, jak je podnik financován cizími zdroji. Je označován jako ukazatel věřitelského rizika. Vyšší hodnota ukazatele značí vyšší zadluženost celkového majetku podniku a vyšší riziko věřitelů. Hodnota ukazatele by

136


137


138

Srov. Tamtéž.

139


140

Srov. Tamtéž.

141


142

Tamtéž.

39

se měla pohybovat v rozmezí 30 - 60%. Ukazatele zadluženosti musíme hodnotit v kontextu s celkovou výnosností podniku a v souvislosti se strukturou cizího kapitálu.143 144 Celková zadluženost - viz vzorec (20).

Celková zadluženost = Cizí zdroje /Aktiva celkem Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 84.

(20)

Kvóta vlastního kapitálu - koeficient samofinancování - equity ratio Kvóta vlastního kapitálu je doplňkem ukazatele celková zadluženost. Podává nám informace o tom, zda je podnik finančně nezávislý. Jeho hodnota by měla být vyšší než 0,3. Součet obou ukazatelů (kvóta vlastního kapitálu a celková zadluženost) je roven 1. Převrácená hodnota kvóty vlastního kapitálu vyjadřuje finanční páku.145 Výpočet kvóty vlastního kapitálu - viz vzorec (21).

Kvóta vlastního kapitálu = Vlastní kapitál / Celková aktiva Zdroj: SEDLÁČEK J., Účetní data v rukou manažera, s. 53.

(21)

Míra zadluženosti Tento ukazatel dává do poměru cizí a vlastní kapitál. Je významným indikátorem pro věřitele (banky), udává do jaké míry by mohly být ohroženy jejich nároky. Hodnota ukazatele se zvyšuje společně s tím, jak roste množství dluhů ve finanční struktuře podniku. Hodnota ukazatele by měla být nižší než 0,7.146

147

Míra zadluženosti - viz vzorec (22).

Míra zadluženosti = Cizí zdroje / Vlastní kapitál Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 85.

(22)

Při analýze zadluženosti bychom měli sledovat kromě vlastního a cizího kapitálu také složení zdrojů z pohledu splatnosti. Pro tento účel využíváme podílu dlouhodobých cizích zdrojů na celkových dlouhodobých zdrojích - viz vzorec (24) 143


144


145


146


147


40

a také podílu dlouhodobých cizích zdrojů na cizích zdrojích - viz vzorec (25). Dlouhodobé cizí zdroje jsou dány součtem položek dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry + rezervy + dlouhodobé závazky (leasing).148

Dlouhodobé cizí zdroje / Vlastní kapitál + dlouhodobé cizí zdroje Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 85.

(23)

Dlouhodobé cizí zdroje / Cizí zdroje Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 85.

(24)

Úrokové krytí (interest coverage) Ukazatel informuje o tom, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. Část zisku vyprodukovaná cizím kapitálem by měla být dostačující k pokrytí nákladů na vypůjčený kapitál. Má-li ukazatel hodnotu 1, znamená to, že podnik má dostatečný zisk na splácení úroků, ale nemá dostatečný zisk na zaplacení vlastníkovi a státu ve formě daní. Literatura udává jako dostačující, když jsou úroky pokryty ziskem 3x - 6x, vhodnější se jeví ukazatele vyšší než 5.149 150 Úrokové krytí je ve vzorci (25).

Úrokové krytí = EBIT / Nákladové úroky Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 85.

(25)

Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem Tento ukazatel se používá k hodnocení stability podniku. Hodnota ukazatele větší než 1 znamená,“ že podnik používá vlastní (dlouhodobý) kapitál i ke krytí oběžných (krátkodobých) aktiv, což svědčí o tom, že podnik dává přednost finanční stabilitě před výnosem. Dlouhodobý majetek, který slouží k hlavní činnosti podniku, by měl být přednostně alespoň z větší části financován vlastním kapitálem, aby nebyla nutností splácet dluhy ohrožena kontinuita podnikání.“151 Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem - viz vzorec (26).

148


149

Srov. Tamtéž, s.85 - 86.

150


151


41

Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem = Vlastní kapitál / Dlouhodobý majetek Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 86.

(26)

Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji Zde je uplatněno zlaté pravidlo financování, které říká, že dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji. Hodnota nižší než 1 značí, že podnik nemá dostatek vlastního kapitálu, tím pádem část svého dlouhodobého majetku kryje krátkodobými zdroji, tato situace může vést až k problémům s úhradou závazků. Čistý pracovní kapitál podniku je záporný - podnik je podkapitalizován. Při hodnotě vyšší než 1 dochází k překapitalizaci podniku, kdy podnik má vysoký podíl čistého pracovního kapitálu na oběžných aktivech. Krátkodobý majetek je financován drahými dlouhodobými zdroji.152 Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji udává vzorec (27).

Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji = (Vlastní kapitál + Dlouhodobé cizí zdroje) / Dlouhodobý majetek Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 87.

(27)

1.8 Analýza soustav ukazatelů

Celkovou výkonnost a finančně-ekonomickou situaci podniku hodnotíme pomocí velkého množství rozdílových a poměrových ukazatelů. Jednotlivé ukazatele, sami o sobě mají nižší vypovídací schopnost, popisují pouze specifickou část činnosti podniku. Z tohoto důvodu se vytvářejí soustavy ukazatelů. Můžeme je označit jako modely finanční analýzy, které slouží k posouzení celkové finanční situace podniku. Čím větší počet ukazatelů v modelu máme, tím získáme konkrétnější obrázek o finančně-ekonomické situaci podniku, ale zároveň nám velký počet ukazatelů znesnadňuje orientaci a finální hodnocení podniku. Existují modely sestavené z velkého množství ukazatelů, ale i systémy jejichž výsledkem je jen jedno číslo.

152


42

Výstupem tohoto systému (modelu), může být syntetický ukazatel (hodnotící koeficient).153 Rozlišujeme dvě skupiny pro tvorbu soustav ukazatelů:154 •

Soustavy

hierarchicky

uspořádaných

ukazatelů,

jejich

představitelem

jsou pyramidové soustavy. •

Účelové výběry ukazatelů, jejichž cílem je diagnostikovat finanční situaci podniku a předpovědět její další vývoj. Podle účelu použití se dělí na bonitní (diagnostické) a bankrotní (predikční) modely.

1.8.1

Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů postupně

rozkládají vrcholový ukazatel

(nejčastěji rentabilitu vlastního kapitálu) na dílčí ukazatele pomocí multiplikativní (násobení nebo dělení) a aditivní (sčítání nebo odčítání) metody.155 Podstatou této metody je popsat vzájemné vztahy mezi ukazateli a analyzovat komplikované interní vazby uvnitř pyramidy. Jakákoliv změna ukazatele vyvolá odezvu v celé vazbě. Pyramidový rozklad ukazatele ROE (Du Pont analýza), získal jméno po nadnárodní chemické společnosti

Du Pont de Nomeurs, ve které byl poprvé

vyvinut a použit.156 Levá strana Du Pont rozkladu odvozuje ziskovou marži, kterou získáme vydělením zisku tržbami. Je-li tato hodnota nízká nebo má klesající trend je nutné obrátit pozornost na analýzu nákladů. Čistý zisk (EAT) získáme odečtením výnosů (tržeb) od celkových nákladů. Celkové náklady vypočítáme sčítáním jednotlivých položek nákladů například provozní náklady, nákladové úroky, daň z příjmu, náklady na prodané zboží.157 Pravá strana Du Pont rozkladu zobrazuje ukazatel finanční páky (převrácené hodnoty kvóty vlastního kapitálu) a položky rozvahy, které vyčíslují jednotlivé druhy aktiv. Jejich součtem získáme obrat celkových aktiv. Z přítomnosti ukazatele finanční páky plyne, že vyšším podílem cizího kapitálu můžeme za určitých podmínek 153


154

Srov. Tamtéž.

155


156

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s.71.

157


43

pozitivně ovlivňovat rentabilitu vlastního kapitálu. Tento příznivý účinek míry zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu nastává jen v případě, kdy podnik generuje takový zisk, který vyrovná vyšší nákladové úroky.158 159

1.8.2 Bonitní modely Bonitní modely diagnostikují finanční zdraví podniku. Používají k tomu bodové hodnocení dosažené v jednotlivých hodnocených oblastech hospodaření, které určí, zda podnik spadá do kategorie dobrý či špatný. Tyto modely jsou založeny ve větší míře na teoretických poznatcích a umožňují srovnávat podniky mezi sebou navzájem v rámci jednoho oboru podnikání. Do této skupiny patří souhrnné ukazatele jako například Kralickův Quicktest nebo Index Bonity.160 161 162 V praktické části diplomové práce nebude těmto ukazatelům věnována pozornost, ale považuji za vhodné je stručně představit.

Kralickův quicktest Rychlý test (Quick test), který navrhl v roce 1990 P. Kralicek je složen ze čtyř rovnic pomocí nichž hodnotíme situaci podniku. Prvními dvěma rovnicemi hodnotíme finanční stabilitu podniku a dalšími dvěma hodnotíme výnosovou situaci podniku:163 R1 = Vlastní jmění / Celková aktiva R2 = (Cizí zdroje – Peníze – Účty u bank) / Provozní cash flow R3 = EBIT / Celková aktiva R4 = Provozní cash flow / Výkony Jednotlivým vypočítaným výsledkům poté přiřazujeme bodové hodnoty dle tabulky.

158


159

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s.72.

160

Srov. SEDLÁČEK J., Účetní data v rukou manažera, s. 91 - 92.

161


162


163


44

Tab. 1: Bodování výsledků Kralickova Quicktestu 0 bodů

1 bod

2 body

3 body

4 body

R1

<0

0 – 0,1

0,1 -0,2

0,2-0,3

> 0,3

R2

<3

3-5

5-12

12-30

> 30

R3

<0

0-0,08

0,08-0,12 0,12-0,15

> 0,15

R4

<0

0-0,05

0,05-0,08

> 0,1

0,08-0,1

Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 3.rozšířené vydání, s. 81.

Podnik hodnotíme ve třech krocích. V prvním kroku provedeme zhodnocení finanční stability, sečteme bodové hodnoty R1 a R2, které vydělíme dvěma. V druhém kroku zhodnotíme výnosovou situaci, sečteme bodové hodnoty R3 a R4, které následně vydělíme dvěma. V posledním kroku zhodnotíme celkovou situaci podniku, kdy sečteme bodové hodnoty finanční stability a hodnoty výnosové situace opět dělené dvěma.164 Následně interpretujeme výsledky. Podnik je bonitní v případě, že dosáhl hodnoty větší než 3. Hodnoty, které se pohybují v rozmezí 1 až 3 reprezentují podnik, který se nachází v šedé zóně. Hodnoty nižší než 1 značí hrozící finanční potíže v hospodaření podniku.165

Index Bonity Index bonity (indikátor bonity) vychází z multivariační diskriminační analýzy podle zjednodušené metody. Jeho využití nalezneme zejména v německy mluvících zemích. Index bonity (dále též „Bi“) pracuje s šesti poměrovými ukazateli:166 X1 = cash flow / cizí zdroje X2 = celková aktiva / cizí zdroje X3 = zisk před zdaněním / celková aktiva X4 = zisk před zdaněním / celkové výkony X5 = zásoby / celkové výkony X6 = celkové výkony / celková aktiva.

164


165


166


45

Indikátor bonity - viz vzorec (28). Bi = 1,5 x xi1 + 0,08 x xi2 + 10 x xi3 + 5 x xi4 + 0,3 x xi5 + 0,1 x xi6 Zdroj: SEDLÁČEK J., Účetní data v rukou manažera, s. 110.

(28)

„Čím větší hodnotu indikátoru bonity dostaneme, tím je finančně-ekonomická situace hodnocené firmy lepší.“167

1.8.3 Bankrotní modely Cílem bankrotních modelů je zjistit, zda podnik je v blízké budoucnosti ohrožen bankrotem. Tyto modely vycházejí ze skutečností, že podniky ohrožené bankrotem mají charakteristické problémy již určitý čas před úpadkem. Nejčastěji mají potíže s likviditou, rentabilitou vloženého kapitálu a s výší čistého pracovního kapitálu. K bankrotním modelům řadíme Altmanův model, indexy IN.168 169

Altmanův index finančního zdraví (Z - skóre) Altmanův model pro jeho jednoduchost řadíme k jednomu z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších modelů. Vychází z diskriminační analýzy a vyjadřuje finanční situaci podniku. Profesor Altman přiřadil pomocí diskriminační metody jednotlivým poměrovým ukazatelům váhu a sestavil model jehož výsledkem je součet hodnot pěti ukazatelů s přiřazenými váhami. Altman sestavil model jak pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi, tak pro podniky ostatní.170 171 Z - skóre viz vzorec (29).

Z = 0,717 x X1 + 0,847 x X2 + 3,107 x X3 + 0,42 x X4 + 0,998 x X5 Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 73. (29)

kde

X1 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva X2 = Výsledek hospodaření minulých let / Celková aktiva

167

SEDLÁČEK J., Účetní data v rukou manažera, s. 110.

168


169


170


171


46

X3 = EBIT / Celková aktiva X4 = Vlastní kapitál / Cizí zdroje X5 = Tržby / Celková aktiva Tab. 2: Hodnocení Altmanova indexu Altmanův index

hodnocení

Z > 2,9

Pásmo prosperity

1,2 < Z < 2,9

Pásmo šedé zóny, nevyhraněných výsledků

Z < 1,2

Pásmo bankrotu

Zdroj: RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4.rozšířené vydání, s. 73.

Index důvěryhodnosti IN Index důvěryhodnosti byl vytvořen pro potřeby ČR Inkou Neumaierovou a Ivanem Neumaierem. Je výsledkem analýzy 24 důležitých matematicko-statistických modelů a praktických zkušeností při hodnocení finanční situace podniků. Index důvěryhodnosti je složen z poměrových ukazatelů aktivity, likvidity, zadluženosti a rentability.172 173 První Index IN95 vznikl v roce 1995, další indexy byly sestaveny zejména pro hodnocení výkonnosti podniku z pohledu investora. Model IN99 vznikl později a hodnotí z pohledu vlastníka, jak podnik nakládá se svěřenými finančními prostředky, sleduje kvalitu (bonitu) podniku. Index IN01 je výsledkem obou předchozích indexů. Index IN05 je výsledkem aktualizace Indexu IN01 z roku 2005.174

175

V této práci bude věnována pozornost Indexu IN05 vycházející ze vzorce (30).

IN05 = 0,13 x A/ CZ + 0,04 x EBIT / Ú + 3,97 x EBIT / A + 0,21 x VÝN / A + 0,09 x OA / KZ + KBÚ Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 133.

172


173


174

Srov. Tamtéž, s. 74 - 75.

175


47

(30)

kde

A = Celková aktiva CZ = Cizí zdroje EBIT = Zisk před úroky a zdaněním Ú = Nákladové úroky VÝN = Celkové výnosy OA = Oběžná aktiva KZ = Krátkodobé závazky KBÚ = Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry

Tab. 3: Vyhodnocení ukazatele IN05 IN05

Hodnocení

IN > 1,6

Podnik tvoří hodnotu

IN < 0,9

Podnik hodnotu netvoří (ničí)

0,9< IN < 1,6 Šedá zóna Zdroj: KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza, s. 133.

1.9 Specifika podnikání ve zdravotnictví

1.9.1 Soustava zdravotnických institucí a zařízení v České republice organizační uspořádání „Zdravotnická zařízení (dále též „ZZ“) poskytují celou řadu služeb, které se týkají zdravotní prevence, diagnostiky, léčení, rehabilitace, ozdravných pobytů a apod. Řada služeb je poskytována formou ambulantních služeb, jiné jsou spojeny s krátko či dlouhodobou hospitalizací. Do kontextu zdravotnických zařízení patří i taková, která se bezprostředně nezabývají léčbou pacientů, ale zabývají se kontrolou a distribucí léčiv, dozorem nad zabezpečováním kvality a při výrobě a distribuci léčiv, výzkumem v oblasti medicíny a dalším vzděláváním pracovníků ve zdravotnictví.“176 Zdravotnické instituce (dále též „ZI“) a ZZ jsou financována z veřejného zdravotního pojištění. Systém financování zdravotní péče vznikl transformací bývalého socialistického systému a následné privatizace velké části ambulantních 176

SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E., Podniková ekonomika, s. 396.

48

zařízení. Tato transformace v 90. letech minulého století byla podnětem ke vzniku velkého množství samostatných institucí, hlavně ambulantních služeb a soukromých ordinací.177 Ke konci roku 2010 bylo v České republice (dále též „ČR“) evidováno 28 068 zdravotnických zařízení, z toho 19 885 samostatných ordinací. Z 27 842 nestátních zařízení bylo 152 řízeno krajem, 170 městem nebo obcí a 27 520 bylo soukromých, kdy zřizovatelem těchto zařízení byla buď fyzická osoba, právnická osoba nebo církev.178 Ve všech ZZ pracovalo v přepočtu na celé úvazky celkem 45 650 lékařů a 107 200 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí (dále též „ZPBD“). Na 1 lékaře připadalo v ČR 231 obyvatel. Ve státních zařízeních pracovalo 20% všech lékařů a 26% všech ZPBD. „V zařízeních územních orgánů (zřizovatel kraj, město, obec) pracovalo 10,4% všech lékařů a 15,8% všech ZPBD, z toho v krajských zařízeních pracovalo 7,6% všech lékařů a 11,5% všech ZPBD. Kraje (jako zřizovatelé) spravovaly 58 lůžkových zařízení…“179 V soukromých zařízeních pracovalo 70% všech lékařů a 58% ZPBD.

1.9.2 Odlišnosti podnikání ve zdravotnictví Porovnáme-li poskytování zdravotnických služeb s provozováním služeb např.

v průmyslu,

spojích,

musíme

v případě

zdravotnictví

brát ohled

na řadu specifik:180 - hlavní předmět činnosti zdravotnických služeb je zajištění prevence, stabilizace a znovunabytí zdraví, kdy hlavním smyslem je zajištění služby před náklady, které souvisí s jejím výkonem,

177

Srov. GLADKIJ, I., a kol., Management ve zdravotnictví, s. 54.

178

Srov. ÚZIS, Zdravotnictví ČR 2010 ve statistických údajích, s. 46.

< http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-cr-2010-ve-statistickych-udajich> 179

ÚZIS, Zdravotnictví ČR 2010 ve statistických údajích, s. 46.

< http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-cr-2010-ve-statistickych-udajich> 180

Srov. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E., Podniková ekonomika, s. 396-397.

49

- vztah klienta k poskytovateli služby tj.(lékaři, ZZ) klient obvykle vyhledává zdravotnickou službu z důvodu nutnosti vyvolané zdravotním stavem, kdy zájem o službu není motivován potřebou, - povinnost poskytovatele služby, poskytovatel nemůže odmítnout poskytnutí služby zejména v případě akutního ohrožení základních životních funkcí, - pro běžného pacienta není snadné si ověřit kvalitu poskytnutého zdravotnického výkonu, kdy úhrada za výkon nebývá ve spojení s kvalitou poskytnuté služby. Obecně můžeme říci, že jakákoliv ZI může být posuzována z ekonomického hlediska jako firma, v níž probíhají procesy, vstupy, výstupy, které následně ovlivňují její ekonomiku. „Vstupy:181 •

lidé (pacienti, zaměstnanci, klienti, zákazníci)

•

věcný kapitál: hmotný (budovy, přístroje, zařízení) nehmotný (know-how, licence, software) finanční kapitál (peníze)

•

Transformace: proces zdravotnické péče (lékařské a zdravotnické výkony, poskytování zdravotnických služeb) Výstupy: dokončení procesu zdravotnické péče (prodej služeb, zboží, léčiv, zdravotnické techniky atd.)“. Každá ZI je ve své činnosti ovlivňována svým okolím, které je dáno:182 - legislativou státu, zdravotnickou legislativou, - vazbami a vztahy mezi zdravotnickými institucemi, - přítomností konkurence, typem zdravotnického zásobování, - rolí a hospodářskou situací zdravotních pojišťoven, - dostupností speciálních služeb jako jsou opravy ZZ, čekací doba, - zdravotními faktory daného místa. V případě analýzy zdravotnického zařízení musíme brát na zřetel spoustu objektivních, těžko ovlivnitelných a subjektivních faktorů, které ve svém důsledku 181 182

GLADKIJ, I., a kol, Management ve zdravotnictví, s. 127 - 128. Srov. Tamtéž, s. 128.

50

ovlivňují ekonomiku daného ZZ. ZI jsou determinovány řadou specifických faktorů, které ovlivňují popis ZI jako firmy v klasických ekonomických kategoriích. Celý systém zdravotnictví ČR je ovlivněn těmito specifickými faktory a je založen na řadě podmínek:183 • Podmínky jsou dány Ústavou ČR, konkrétně Listinou základních práv a svobod, podle které má každý právo na zdraví život, poskytnutí zdravotnické péče. Legislativa ČR přikazuje všem, kteří pomoci mohou, povinnost tuto pomoc poskytnout. V případě lékařů a zdravotníků je poskytnutí pomoci dáno přísahou a konkrétními normami. Při srovnání ZI a klasické firmy, která se účastní ekonomické směny u ZI je poskytnutí zdravotní péče dáno zejména etickými normami a normami, které regulují nejen ekonomické vztahy, zatímco u firmy probíhá klasická výměna hodnot za smluvní cenu. • Ceny zdravotních výkonů a služeb jsou stanoveny direktivně a jednotně, částečně jde o kombinaci kapitační platby a platby provedené na základě spočítání nákladů jednotlivých výkonů a následného korunového vyjádření bodů jednotlivých

výkonů.

Princip

oceňování

výkonů

se

vyskytuje

pouze

ve zdravotnictví na rozdíl od ostatní oblasti hospodářství. • Zdravotnický systém ČR je založen na principu solidarity. Každý občan ČR má povinnost platit si jak sociální, tak i zdravotní pojištění. Tento zdroj peněz je následně zdravotními pojišťovnami přerozdělen na platbu zdravotní péče pro ty, kteří ji potřebují. Část peněz jde do zdravotnictví přímo ze státního rozpočtu, a to za osoby, které nejsou schopny momentálně do financování zdravotní péče přispívat. Gladkij uvádí “Pomocí přerozdělování prostředků získaných ze zdravotního pojištění se zabezpečuje zajištění stejných podmínek pro všechny občany bez ohledu na konkrétní výši odváděného pojistného, ať už je jeho plátcem zaměstnavatel, zaměstnanec či stát.“184 Je třeba mít na paměti, že: „Pevné ceny jsou charakteristickým znakem českého způsobu financování zdravotnictví. Pouze okrajová část proudí do systému na základě přímých plateb, ale i ty jsou určeny předem.“185 183

Srov. GLADKIJ, I., a kol., Management ve zdravotnictví, s. 129.

184

GLADKIJ, I., a kol., Management ve zdravotnictví, s. 130.

185

Tamtéž, s. 130 - 131.

51

2 CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ 2.1 Představení zdravotnického zařízení 2.1.1

Základní údaje o společnosti Tab. 4: Základní údaje o společnosti

Zahájení činnosti:

18. března 1993

Obchodní název:

Medicover s.r.o.

Sídlo:

Praha 4, Lomnického 1705/5, PSČ 140 00

Identifikační číslo:

485 92 625

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: všeobecné lékařství, ambulantní péče v oborech všeobecné lékařství, interní, lékařství, oftalmologie, neurologie, ortopedie, dermatologie, diagnostický ultrazvuk, rehabilitace, gynekologie, ORL, pediatrie, ambulantní péče v oboru revmatologie, stomatologie, gastroenterologie a hepatologie, kardiologie, psychiatrie, urologie, chirurgie, alergologie a imunologie, domácí péče-Homecare, radiodiagnostika, závodní zdravotní péče, lékařská návštěvní služba Základní kapitál:

6 756 000,- Kč,

Rozsah splacení:

splaceno: 100%

Zdroj: Obchodní rejstřík

2.1.2 Vývoj společnosti v letech 2007 až 2010 Společnost vznikla 18.3.1993 pod názvem První pražská zdravotní s.r.o.. Obchodní jméno Medicover s.r.o. je zapsáno od roku 2002, kdy došlo ke sloučení s První pražskou zdravotní s.r.o. 100% vlastníkem společnosti byla společnost Borlag Investments Limited.

52

V roce 2007 došlo ke změně ve vlastnictví společnosti. Medicover s.r.o. Z 97,48% byla vlastněna společností Medicover Investment B. V. a z 2,52% byla vlastněna společností Borlag Investments Limited. Společnost je v nejvyšší linii řízení vlastněna společností Medicover Holding S.A. Společnost Medicover

s.r.o. provozovala

v roce 2007 dvě zdravotnické

zařízení a to kliniku „Pankrác house“ v Praze 4 a kliniku v Brně. V roce 2008 otevřela novou kliniku „Rubín“ v Praze 8. Společnost nabízí na svých třech klinikách lékařskou péči "pod jednou střechou" pro firemní a individuální klienty, je poskytovatelem komplexní ambulantní a závodní preventivní péče. Poskytuje zde komplexní ambulantní lékařskou péči a závodní preventivní péči. V roce 2009 se společnost Medicover s.r.o. stala 90% vlastníkem společnosti Medicover Assistance s.r.o. s hlavním předmětem podnikání provozování nestátního zdravotnického zařízení dle zákona číslo 160/1992 Sb. Propojené osoby se kterými společnost realizovala v období 2007 - 2010 obchodní transakce jsou: Medicover Holding S.A., ABC Medicover Holding B.V., Medicover CZ, s.r.o. a Medicover Slovakia s.r.o.

2.1.3 Současnost společnosti V roce 2011 se Medicover s.r.o. stala vlastníkem 1% obchodního podílu ve společnosti Medicover CZ, s.r.o. Od roku 2012 je společnost Medicover s.r.o. ze 100% vlastněna společností Lynx shelf 14 s.r.o.

2.1.4 Certifikace Vysoká kvalita poskytované péče a spokojenost klientů s poskytovanými službami na klinikách Medicover jsou prioritou společnosti. V roce 2008 Medicover poprvé úspěšně absolvoval audit systému managementu jakosti certifikát ISO 9001:2008 pro oblast „Poskytování zdravotní péče“. Společnost každoročně podstupuje recertifikační audit systému managementu jakosti certifikát ISO 9001:2008.

53

3 PRAKTICKÁ ČÁST ANALÝZA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

3.1 Analýza finanční situace zdravotnického zařízení V této části práce provedu finanční analýzu společnosti Medicover s.r.o. Zdrojem informací pro zpracování finanční a ekonomické situace společnosti vychází z finančních výkazů Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty a z Výročních zpráv za období 2007 - 2010. Výkazy jsou zpracovány k 31.12. příslušného roku.

3.2 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů V této podkapitole se budu zabývat pouze významnými změnami, detailněji budou rozebrány v dalších částech práce.

3.2.1 Horizontální analýza aktiv (majetková struktura) V tabulce č. 5 jsou uvedeny reálné hodnoty vybraných položek aktiv v daném roce. Tabulka č. 6 zobrazuje horizontální analýzu těchto aktiv jak v absolutní tak i relativní hodnotě.

54

Tab. 5: Vybrané položky aktiv v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč) Položka aktiv

2007

Aktiva celkem Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

2008

2009

2010

55 721

71 837

82 787

75 560

4 028

5 860

8 408

7 699

166

61

0

0

3 862

5 799

8 228

7 519

0

0

180

180

50 271 236

63 529 504

72 704 592

66 417 694

31 851

39 841

14 499

37 501

8 016

11 824

42 265

14 361

10 168

11 360

15 348

13 861

1 422

2 448

1 675

1 444

Časové rozlišení

Tab. 6: Horizontální analýza aktiv v letech 2007 - 2010 Položka aktiv Aktiva celkem Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

Změna 2008-2009 tis. Kč. %

2007-2008 tis. Kč. %

2009-2010 tis. Kč. %

16 116

28,9

10 950

15,2

-7 227

-8,7

1 832

45,5

2 548

43,5

-709

-8,4

-105

-63,3

-61

-100,0

0

0,0

1 937

50,2

2 429

41,9

-709

-8,6

0

0,0

0

0,0

0

0,0

13 258 268

26,4 113,6

9 175 88

14,4 17,5

-6 287 102

-8,7 17,2

7 990

25,1

-25 342

-63,6

23 002

158,7

3 808

47,5

30 441

257,5

-27 904

-66,0

1 192

11,7

3 988

35,1

-1 487

-9,7

1 026

72,2

-773

-31,6

-231

-13,8

55

•

Z tabulky č.6 je patrné, jak se vyvíjely položky aktiv v meziročním srovnání. Kladná čísla znamenají, že meziročně došlo ke zvýšení položky aktiv, záporná pak vyjadřují její pokles.

•

Údaje vyjadřují změnu stavu k 31.12. daného roku proti stavu k 31.12. předchozího roku. U údajů vyjádřených v procentech, např. údaj

50%

znamená, že se položka zvýšila o polovinu. •

Z analýzy rozvahy je zřejmé, že od roku 2007 do roku 2009 hodnota celkových aktiv rostla, společnost zvyšovala svůj majetek.

•

Na změně celkové výše aktiv se ve sledovaných letech podílely především změny objemu dlouhodobých a krátkodobých pohledávek. Položka dlouhodobé pohledávky zahrnuje v letech 2007 až 2010 pohledávku vůči společnosti Medicover CZ, s.r.o., která především plyne z titulu prodeje části podniku uskutečněné v roce 2005. Snížení dlouhodobých a nárůst krátkodobých pohledávek v roce 2009 a opačná změna v roce 2010 byla zapříčiněna reklasifikací výše uvedené pohledávky společnosti Medicover CZ, s.r.o. (prodloužení lhůty splatnosti v roce 2009).

Tab. 7: Pohledávky vůči společnostem ve skupině v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč) Společnost Medicover CZ, s.r.o. Dlouhodobé pohledávky celkem Medicover CZ, s.r.o. Medicover Assistance s.r.o. Krátkodobé pohledávky celkem

2007 31 851 31 851 630 630

2008 41 203 41 203

0

2009 14 499 14 499 28 910 28 910

2010 37 118 37 118 750 750

K ostatním položkám aktiv: •

Společnost disponuje dlouhodobým nehmotným majetkem ve formě softwaru, který byl zcela odepsán v roce 2010.

•

Růst dlouhodobého hmotného majetku v období 2007 - 2009 byl dán zejména nákupem zdravotnických přístrojů a zařízení. Pokles v roce 2010 byl způsoben hlavně odepisováním souborů majetku.

•

Společnost vlastní dlouhodobý finanční majetek v hodnotě 180 tis. Kč, a to 90% obchodní podíl ve společnosti Medicover Assistance s.r.o.

•

Zásoby jsou ve společnosti

ve formě materiálu a dle vykázaných hodnot

od roku 2007 do roku 2010 mírně rostly.

56

•

Hodnotu položky časové rozlišení představují zejména náklady příštích období, které zahrnují licenční poplatky za software, nájmy a služby s nimi související a dále zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla.

80000 v tis.Kč

60000 40000

Stálá aktiva Oběžná aktiva

20000 0 2007

2008

2009

2010

Graf 1 : Trend vývoje základních položek aktiv

3.2.2 Horizontální analýza pasiv (finanční struktura) V tabulce č. 8 jsou uvedeny hodnoty vybraných položek pasiv v daném roce. Tabulka č. 9 znázorňuje

horizontální analýzu těchto pasiv jak v absolutní tak i relativní

hodnotě.

Tab. 8: Vybrané položky pasiv v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč) Položka pasiv

2007

2008

2009

2010

Pasiva celkem

55 721

71 837

82 787

75 560

Vlastní kapitál

-38592

-30 602

-26 807

-31 584

Základní kapitál

6 756

6 756

6 756

6 756

10

10

10

10

542

678

678

678

-48 655

-46 036

-38 045

-34 251

2 755

7 990

3 794

-4 777

Cizí zdroje

91 303

98 518

104 514

101 652

Dlouhodobé závazky

55 636

56186

52 484

49 669

Krátkodobé závazky

35 667

42 332

52 030

51 983

3 010

3 921

5 080

5 492

Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek účetního období


57

Tab. 9: Horizontální analýza pasiv v letech 2007 - 2010 Položka pasiv Pasiva celkem

2007-2008 tis. Kč. % 16116 28,9

Změna 2008-2009 tis. Kč. % 10950 15,2

2009-2010 tis. Kč. % -7227 -8,7

Vlastní kapitál

7990

20,7

3795

12,4

-4777

-17,8

Základní kapitál

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Kapitálové fondy

0

0,0

0

0,0

0

0,0

136

25,1

0

0,0

0

0,0

2619

5,4

7991

17,4

3794

10,0

5235

190,0

-4196

-52,5

-8571

-225,9

7215

7,9

5996

6,1

-2862

-2,7


550

1,0

-3702

-6,6

-2815

-5,4


6665

18,7

9698

22,9

-47

-0,1

911

30,3

1159

29,6

412

8,1

Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek účetního období Cizí zdroje


•

Z tabulky č.9 horizontální analýzy pasiv lze vypozorovat, že celková pasiva rostla v letech 2007 - 2009. V roce 2010 došlo k poklesu o 8,7 mil. Kč oproti předchozímu roku. Příčinou poklesu pasiv v roce 2010 bylo prohloubení hodnoty záporného vlastního kapitálu v důsledku ztráty, což můžeme hodnotit negativně. Naopak pozitivní je snižující se trend položky cizí zdroje.

•

Vývoj cizích zdrojů financování společnosti kopíruje rostoucí trend celkových pasiv v letech 2007 - 2009. V roce 2010 došlo k poklesu o 2,9 mil. Kč oproti roku 2009. Cizí zdroje jsou je nejvíce ovlivněny výší dlouhodobých a krátkodobých závazků.

•

Hodnotu dlouhodobých závazků se snaží společnost ve sledovaném období snižovat. V roce 2007 (dle přílohy účetní závěrky 2007) společnost čerpala úvěr od společnosti BORLAG INVESTMENTS Ltd. k financování provozního kapitálu a obchodních aktivit v rámci předmětu podnikání v celkové částce 55,4 mil. Kč a dále půjčku od společnosti ABC Medicover Holding B.V. ve výši 213 tis. Kč. V roce 2008 došlo k navýšení hodnoty dlouhodobých závazků vůči ABC Medicover Holding B.V. V období 2009 - 2010 došlo ke snížení dlouhodobých závazků, což je známkou, že společnost se snaží svoje závazky postupně splácet.

58

•

Krátkodobé závazky vykazují od roku 2007 - 2009 nárůst, v roce 2010 došlo k mírnému poklesu .Výše závazků v roce 2010 činní 52,0 mil. Kč. Jedná se především o závazky vůči ABC Medicover Holding B.V., které plynou z titulu licenční smlouvy

o poskytnutí know – how v oblasti řízení

a poskytování zdravotnických služeb.

Tab. 10: Závazky vůči společnostem ve skupině v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč) Společnost

2007

BORLAG INVESTMENTS Ltd.

2008

2009

2010

55 423

ABC Medicover holding B.V. Dlouhodobé závazky celkem

55 423

BORLAG INVESTMENTS Ltd.

13 155

Medicover CZ, s.r.o.

56 068

52 453

49 669

56 068

52 453

49 669

1 238

1 242

40 481

38 128

9

20

1 400

ABC Medicover Holding B.V.

14 782

35 139

Medicover Slovakia s.r.o. Medicover Assistance s.r.o.

20

Krátkodobé závazky celkem

•

29 337

35 139

41 728

39 410

Společnost vykazuje po celé období 2007 - 2010 záporný vlastní kapitál. Jeho hodnota se mírně zlepšila v roce 2008 a v roce 2009, díky kladnému hospodářskému výsledku běžného období. V roce 2010 nastává pokles o 17,8%. Důvodem byla dosažená ztráta společnosti v tomto roce.

59

V grafu č. 2 je znázorněn trend vývoje vlastního kapitálu a cizích zdrojů.

150000

v tis.Kč

100000

Vlastní kapitál

50000

Cizí zdroje

0 -50000

2007

2008

2009

2010

Graf 2: Trend základních položek pasiv v letech 2007 - 2010

•

Hospodářský výsledek minulých let se meziročně zlepšoval až do roku 2009, ale stále se pohyboval v záporných hodnotách. Příčinou zlepšení byl kladný výsledek hospodaření běžného období v letech 2007 - 2009.

•

Hospodářský výsledek běžného účetního období byl ziskový v letech 2007 - 2009. V roce 2010 oproti minulému roku.

došlo k výraznému propadu o 225,9%

V tomto roce byl dosažen záporný výsledek

hospodaření běžného období. Kladné hospodářské výsledky byly použity k částečné úhradě ztráty minulých let. •

Hodnotu položky časové rozlišení představují zejména výnosy příštích období. Jedná se o příjmy za zdravotnické služby, která bude klientům poskytnuta v následujících účetních obdobích.

60

3.2.3

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka č.11 zobrazuje reálné hodnoty výkazu zisku a ztráty v jednotlivých

letech sledovaného období. Tabulka č.12 ilustruje jejich horizontální analýzu. Tab. 11: Vybrané položky výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010 Položka výkazu zisku a ztráty

2007

2008

2009

2010

Tržby za prodej zboží

0

150

0

0

Náklady na prodej zboží

0

211

0

0

Obchodní marže

0

-61

0

0

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

51466

72898

94214

94498

Výkonová spotřeba

20162

23683

32861

34635

4238

5634

7487

6148

Služby

15924

18049

25374

28487

Přidaná hodnota

31304

49154

61353

59863

Osobní náklady

25190

34598

53052

62764

Mzdové náklady

18608

25787

39838

46789

6189

8298

12397

15068

Sociální náklady

393

513

817

907

Daně a poplatky

270

80

350

416

1780

1858

2519

2711

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

0

0

0

399

Zůstatková cena z prodaného dlouhodobého

0

0

0

303

Změna stavu rezerv a opravných položek

457

-2129

-3773

-12

Ostatní provozní výnosy

189

5

38

325

Ostatní provozní náklady

112

2391

3869

493

3684

12361

5374

-6088

Výnosové úroky

201

88

289

314

Nákladové úroky

3325

3175

3270

3978

Ostatní finanční výnosy

2268

0

2652

5063

Ostatní finanční náklady

166

1379

1338

502

Finanční výsledek hospodaření

-1022

-4466

-1667

897

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-1022

-4466

-1667

897

Výsledek hospodaření za účetní období

2755

7990

3794

-4777

Výsledek hospodaření před zdaněním

2662

7895

3707

-5191

Spotřeba materiálu a energie

Náklady na sociální zabezpečení

Odpisy dlouhodobého majetku

Provozní výsledek hospodaření

61

Tab. 12: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010

Položka výkazu zisku a ztráty Tržby za prodej zboží

Změna 2008-2009

2007-2008 tis. % tis. Kč. Kč. 0,0 -150 150

%

2009-2010 tis. Kč.

%

-100,0

0

0,0

211

0,0

-211

-100,0

0

0,0

-61

0,0

61

100,0

0

0,0

21432

41,6

21316

29,2

284

0,3

3521

17,5

9178

38,8

1774

5,4

Spotřeba materiálu a energie

1396

32,9

1853

32,9

-1339

-17,9

Služby Přidaná hodnota

2125

13,3

7325

40,6

3113

12,3

17850

57,0

12199

24,8

-1490

-2,4

Osobní náklady

9408

37,4

18454

53,3

9712

18,3

Mzdové náklady

7179

38,6

14051

54,5

6951

17,5

Náklady na sociální zabezpečení

2109

34,1

4099

49,4

2671

21,6

Sociální náklady

120

30,5

304

59,3

90

11,0

Daně a poplatky

-190

-70,4

270

337,5

66

18,9

78

4,4

661

35,6

192

7,6

0,0

0,0

0,0

0,0

399

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

303

0,0

-2586

-565,9

-1644

-77,2

3761

99,7

Ostatní provozní výnosy

-184

-97,4

33

660,0

287

755,3

Ostatní provozní náklady

2279 2034,8

1478

61,8

-3376

-87,3

Provozní výsledek hospodaření

8677

235,5

-6987

-56,5 -11462

-213,3

Výnosové úroky

-113

-56,2

201

228,4

25

8,7

Nákladové úroky

-150

-4,5

95

3,0

708

21,7

Ostatní finanční výnosy

-2268

-100,0

2652

0,0

2411

90,9

Ostatní finanční náklady

1213

730,7

-41

-3,0

-836

-62,5

-3444

-337,0

2799

62,7

2564

153,8

5235

190,0

-4196

-52,5

-8571

-225,9

5235

190,0

-4196

-52,5

-8571

-225,9

5233

196,6

-4188

-53,1

-8898

-240,0

Náklady na prodej zboží Obchodní marže Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba

Odpisy dlouhodobého majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena z prodaného dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných položek

Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

62

100000 v tis. Kč

80000 60000

Výkony

40000

Výkonová spotřeba

20000 0

2007

2008

2009

2010

Graf 3: Vývoj výkonů a výkonové spotřeby v letech 2007 - 2010

•

Z tabulky č.12 můžeme pozorovat, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb výrazně rostly až do roku 2009. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2008 o 41,6%, kdy byla otevřena nová klinika na Praze 8. V roce 2010 byl nárůst tržeb za celé sledované období nejnižší.

•

Výkonová spotřeba rostla za celé sledované období. V roce 2009 hodnota výkonové spotřeby vzrostla o 38,8% což je o 9,2 mil. Kč. Hlavní příčinou byl nárůst nákladů na služby. Pozitivně lze hodnotit, že růst výkonové spotřeby v roce 2008 by nižší jako růst tržeb. Vývoj tržeb a výkonové spotřeby přehledně zobrazuje graf č. 3.

•

Přidaná hodnota je rozdíl mezi tržbami za vlastní výrobky a služby a výkonovou spotřebou (nakoupeným materiálem, službami a energiemi). Tento

ukazatel

ve

své podstatě vyjadřuje

„vlastní“ podíl

podniku

na tržbách.Trend u této položky měl ve sledovaném období klesající tendenci. •

Osobní náklady ve sledovaném období postupně narůstaly. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2009 o 53,3%. Příčinou bylo uvedení nové kliniky v Praze 8 do plného provozu a navýšení platů managerům.

•

Odpisy dlouhodobého majetku mají rostoucí trend, z čehož lze usuzovat,

•

že společnost ve sledovaném období průběžně investovala do jeho pořizování.

•

U provozního výsledku hospodaření došlo v roce 2008 k jeho prudkému nárůstu, a to o 253,5% proti roku 2007. V roce 2009 dochází k prudkému snížení o 56,5% . V posledním roce sledování pokračoval propad o 213,3% až do záporných hodnot.

63

•

Společnost vykazuje v období 2007 - 2009 záporný finanční výsledek hospodaření, na němž se podílí zejména výše nákladových úroků z přijatého úvěru od mateřské společnosti. V roce 2010 se dostává finanční výsledek hospodaření do kladných čísel. Důvodem byl růst ostatních finančních výnosů.

•

Výsledek hospodaření za účetní období byl zásadním způsobem ovlivňován provozním výsledkem hospodaření, což dokládá i Graf č.4.

Graf 4: Vývoj vybraných kategorií výsledku hospodaření v letech 2007 - 2010

64

3.2.4

Vertikální analýza aktiv(majetková struktura) Pro rozbor rozvahy je za základnu zvolena výše celkových aktiv.

Tab. 13: Vertikální analýza aktiv v letech 2007 - 2010 Položka aktiv

Období (Údaje v tis. Kč) 2007

2008

2009

Údaje v %

2010

2007

55721 71837 82787 75560

Aktiva celkem Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby

pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

2010

100%

100%

100%

100%

5860

8408

7699

7,2

8,2

10,2

10,2

166

61

0

0

0,3

0,1

0,0

0,0

3862

5799

8228

7519

6,9

8,1

9,9

10,0

0

0

180

180

0,0

0,0

0,2

0,2

50721 63529 72704 66417

90,2

88,4

87,8

87,9

694

0,4

0,7

0,7

0,9

31851 39841 14499 37501

58,3

55,5

17,5

49,6

8016 11824 42265 14361

13,3

16,5

51,1

19,0

10168 11360 15348 13861

18,3

15,8

18,5

18,3

2,6

3,4

2,0

1,9

504

1422


2009

4028

236

Dlouhodobé

2008

100

592

2448

1675

90,2

1444

88,4

87,9

87,8

80 v%

60 Stálá aktiva

40 20

Oběžná aktiva 7,2

8,2

10,2

10,2

0 2007

2008

2009

2010

Graf 5: Struktura aktiv v letech 2007 - 2010

65

• Jak je patrné z tabulky č. 13, největší složkou majetku jsou oběžná aktiva, která tvoří průměrně 88,6% celkových aktiv. Tento podíl je v meziročním srovnání více méně konstantní, což svědčí o stabilním podílu položek majetku. • Stálá aktiva pak představovala průměrně 9,0% podílu na celkových aktivech podniku. • V grafu č. 5 je znázorněn vývoj podílu stálých a oběžných aktiv na celkovém majetku podniku. Z grafu je zřejmé, že v během sledovaného období 2007 2010 měla oběžná aktiva mírně klesající trend. Stálá aktiva od roku 2007 do roku 2009 rostla. V roce 2010 stálá aktiva tvořila 10,2% podílu na celkových aktivech, tj. stejně jako v roce 2009. • Při rozboru stálých aktiv zjistíme, že největší položkou byl dlouhodobý hmotný majetek. • Rozhodující položkou oběžných aktiv byly dlouhodobé a krátkodobé pohledávky

a

finanční

majetek.

Zatímco

podíl

finančního

majetku

na celkových aktivech byl po celé sledované období zhruba stejný, u dlouhodobých a krátkodobých pohledávek došlo v roce 2009 k „prohození“ podílů. • Krátkodobý finanční majetek představuje peníze na účtech v bankách. Podíl na aktivech rostl až na 18,5% v roce 2009.V roce 2010 následoval pokles. V grafu níže jsou ilustrovány významné položky majetkové struktury podniku.

Graf 6: Vývoj majetkové struktury podniku v letech 2007 - 2010 (v %)

66

3.2.5 Vertikální analýza pasiv (kapitálová struktura) Tab. 14: Vertikální analýza pasiv v letech 2007 - 2010 Položka pasiv

Období (údaje v tis. Kč) 2007

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek účetního období Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Časové rozlišení

•

2008

2009

Období (údaje v %) 2010

2007

2008

2009

2010

55721

71837

82787

75560

100 %

100 %

100 %

100 %

-38592

-30602

-26807

-31584

-69,3

-42,6

-32,4

-41,8

6756

6756

6756

6756

12,1

9,4

8,2

8,9

10

10

10

10

0,0

0,0

0,0

0,0

542

678

678

678

1,0

0,9

0,8

0,9

-48655

-46036

-38045

-34251

-87,3

-64,1

-46,0

-45,3

2755

7990

3794

-4777

4,9

11,1

4,6

-6,3

91303

98518

104514

101652

163,9

137,1

126,2

134,5

55636

56186

52484

49669

99,9

78,2

63,4

65,7

35667

42332

52030

51983

64,0

58,9

62,9

68,8

3010

3921

5080

5492

5,4

5,5

6,1

7,3

Z vertikální analýzy pasiv vidíme, že nejvýznamnějším zdrojem financování společnosti byly cizí zdroje, které v důsledku záporného vlastního kapitálu v průměru zaujímaly 140% podílu na celkových pasivech.

v%

Podíl cizích zdrojů a vlastního kapitálu zobrazuje graf č. 7.

200 150 100 50 0 -50 -100

Vlastní zdroje Cizí zdroje

2007

2008

2009

2010

Graf 7: Struktura pasiv v letech 2007 - 2010

67

•

Nejvýznamnější podíl na výši vlastního kapitálu měl výsledek hospodaření minulých let. Jeho podíl na celkových pasivech tvořil - 87,3% v roce 2007. V roce 2010 došlo ke zlepšení na -45,3%.

•

Podíl dlouhodobých závazků na pasivech v prvních třech letech významně klesal.

•

Podíl krátkodobých závazků v průběhu období 2007 - 2010 lze považovat za stabilní.

V grafu č. 8 jsou zobrazeny vybrané položky kapitálové struktury podniku.

100 80 60

v tis. Kč

40

VH minulých let

20

VH běžného účetního období Krátkodobé závazky

0 -20


-40 -60 -80 -100 2007

2008

2009

2010

Graf 8: Vertikální analýza pasiv v letech 2007 - 2010

3.2.6

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Základ pro procentní vyjádření u vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty

jsem si zvolila velikost tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. V tabulce č. 15 je zobrazena vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010.

68

Tab. 15: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010 Položka výkazu zisku a ztráty Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na soc. zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena z prodaného dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

69

Období (údaje v tis. Kč / v %) 2007 2008 2009 2010 51466 73048 94214 94498 100% 100% 100% 100% 20162 23894 32861 34635 39,2 32,7 34,9 36,7 4238 8,2 15924 30,9 31304 60,8 25190 48,9 18608 36,2 6189 12,0 393 0,8 270 0,5 1780 3,5 0 0,0 0 0,0 457 0,9 189 0,4 112 0,2 3684 7,2 201 0,4 3325 6,5 2268 4,4 166 0,3 -1022 -2,0 2755 5,4 2755 5,35 2662 5,2

5634 7,7 18049 24,7 49154 67,3 34598 47,4 25787 35,3 8298 11,4 513 0,7 80 0,1 1858 2,5 0 0,0 0 0,0 -2129 -3,0 5 0,0 2391 3,3 12361 16,9 88 0,1 3175 4,4 0 0,0 1379 1,9 -4466 -6,1 7990 10,9 7990 10,94 7895 10,8

7487 8,0 25374 26,9 61353 65,1 53052 56,3 39838 42,3 12397 13,2 817 0,9 350 0,4 2519 2,7 0 0,0 0 0,0 -3773 -4,0 38 0,0 3869 4,1 5374 5,7 289 0,3 3270 3,5 2652 2,8 1338 1,4 -1667 -1,8 3794 4,0 3794 4,0 3707 3,9

6148 6,5 28487 30,2 59863 63,4 62764 66,4 46789 49,5 15068 16,0 907 1,0 416 0,4 2711 2,9 399 0,4 303 0,3 -12 -0,01 325 0,3 493 0,5 -6088 -6,4 314 0,3 3978 4,2 5063 5,4 502 0,5 897 1,0 -4777 -5,1 -4777 -5,1 -5191 -5,5

•

Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty vyplývá, že největší část nákladů společnosti tvoří provozní náklady. Velký podíl na provozních nákladech mají osobní náklady. V průběhu sledovaného období se zvyšovaly z 48,9% v roce 2007 na 66,4% v roce 2010.

•

Velký podíl na nákladech společnosti představuje výkonová spotřeba. V průběhu sledovaného období měla stabilní charakter. Výkonová spotřeba je z velké míry tvořena poskytovanými službami.

•

Za pozitivní můžeme považovat výši přidané hodnoty, průměrně se podílela na výnosech 64,0%. V roce 2007 dosahovala 31,3 mil. Kč a postupně narůstala k hodnotě 61,4 mil. Kč v roce 2009. V roce 2010 následoval mírný pokles jehož příčinou byl nárůst nákladů za nakoupené služby.

•

Poměr provozního výsledku hospodaření k výnosům společnosti měl do roku 2008 rostoucí trend. V roce 2010 poklesl do záporných hodnot. Příčinou byl hlavně nárůst osobních nákladů z 48,9% v roce 2007 na 66,4% v roce 2010.

•

Hodnota poměru finančního výsledku hospodaření k celkovým výnosům je nejvíce ovlivněn nákladovými úroky. Finanční výsledek hospodaření byl pouze v roce 2010 ziskový. Příčinou byly vyšší finanční výnosy než finanční náklady.

•

Výsledek hospodaření běžného účetního období byl v období 2007 - 2009 zisk, v roce 2010 se podnik dostal do ztráty.

V grafu č. 9 je přehledně ilustrován vývoj struktury výsledku hospodaření v období 2007 - 2010, který byl popsán v textu výše.

70

70000 60000 50000

v tis. Kč

40000 Přidaná hodnota Provozní VH Finanční VH VH za účetní období

30000 20000 10000 0 -10000 2007

2008

2009

2010

Graf 9: Vývoj struktury výsledku hospodaření v letech 2007 - 2010

3.3 Analýza rozdílových ukazatelů V tabulce č.16 jsou zobrazeny položky aktiv a pasiv, ze kterých budou vypočteny rozdílové ukazatele, čistý pracovní kapitál a čistý peněžní majetek. Tab. 16: Výchozí hodnoty k výpočtu rozdílových ukazatelů Položky (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010 Oběžná aktiva 50271 63529 72704 66417 Krátkodobé závazky 35667 42332 52030 51983 Vlastní kapitál -38592 -30602 -26807 -31584 Dlouhodobé cizí zdroje 55636 56186 52484 49669 Dlouhodobý majetek 4028 5860 8408 7699 Pohotové prostředky 10168 11360 15340 13861 Zásoby 236 504 592 694 Nelikvidní pohledávky 31851 39841 14499 37501

71

3.3.1 Čistý pracovní kapitál Pro výpočet čistého pracovního kapitálu jsem zvolila manažerský přístup. Postup výpočtu je zřejmý ze vzorce (3) v kapitole 1.6.1. Čím vyšší hodnotu čistý pracovní kapitál má tím je společnost stabilnější, a měla by být schopna splácet své závazky včas. V tabulce č. 17 je přehledně zobrazen výsledek čistého pracovního kapitálu v jednotlivých sledovaných letech.

Tab. 17: Výpočet čistého pracovního kapitálu v letech 2007 - 2010 Analýza rozdílových ukazatelů (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

Oběžná aktiva

50 271 63 529 72 704 66 417


35 667 42 332 52 030 51 983

Krátkodobé bankovní úvěry

0

0

0

0

14 604 21 197 20 674 14 434

Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)

V celém období 2007 - 2010 se hodnoty finančního fondu pohybovaly v kladných číslech. V meziročním srovnání 2007 - 2008 měl čistý pracovní kapitál vzrůstající tendenci a dosáhl hodnoty 21,2 mil. Kč. V roce 2010 došlo k poklesu čistého pracovního kapitálu na hodnotu 14,4 mil. Kč, které bylo způsobeno poklesem položky oběžných aktiv. V grafu č.10 je ilustrován vývoj čistého pracovního kapitálu.

Čistý pracovní kapitál 25000 20000 15000 10000 5000 0 2007

2008

2009

2010

Graf 10: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2007 - 2010

72

3.3.2 Čistý peněžní majetek Výpočet čistého peněžního majetku je zřejmý ze vzorce (6) v kapitole 1.6.3. V tabulce č. 18 je zobrazen výpočet čistého peněžního majetku v letech 2007 - 2010.

Tab. 18: Výpočet čistého peněžního majetku v letech 2007 - 2010 Analýza rozdílových ukazatelů (v tis. Kč) 2007

2008

Oběžná aktiva

63 529 72 704

50 271

Zásoby

236

504

2009

2010 66 417

592

694

Nelikvidní pohledávky

31 851

39 842 14 499

37501


35 667

42 332 52 030

51 983

Čistý peněžní majetek (v tis. Kč)

-17483 -19149

5583 -23761

Čistý peněžní majetek dosáhl v roce 2009 kladného výsledku (5,6 mil. Kč), v ostatních letech se hodnoty pohybují v záporných číslech. Při meziročním srovnání 2009 - 2010 je vidět výrazný propad výše čistého peněžního majetku z kladných hodnot dosažených v roce 2009 (5,6 mil. Kč), do záporné hodnoty v roce 2010 (-23,8 mil. Kč). Výsledky hodnot čistého peněžního majetku potvrzují

možné

problémy s platební schopností společnosti. Důvodem záporných výsledků hodnot čistého peněžního majetku jsou jednak vysoké hodnoty položky nelikvidní pohledávky a položky krátkodobé závazky, jejíž hodnota v čase narůstá. V grafu č. 11 je ilustrován vývoj čistého peněžního majetku v čase.

Čistý peněžní majetek 10000 5000 0 -5000 -10000 -15000 -20000 -25000 2007

2008

2009

2010

Graf 11: Vývoj čistého peněžního majetku v letech 2007 - 2010

73

3.4 Analýza poměrových ukazatelů

3.4.1 Ukazatele aktivity

Měří jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V tabulce č. 19 jsou zobrazeny výchozí hodnoty sloužící k výpočtu ukazatelů aktivity. Tab. 19: Výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů aktivity Položka (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010 Tržby 51466 73048 94214 94498 Aktiva celkem 55721 71837 82787 75560 Zásoby 236 504 592 694 Krátkodobé pohledávky 8016 11824 42265 14361 Krátkodobé závazky 35667 42332 52030 51983

Tab. 20: Vývoj obratu celkových aktiv v letech 2007 - 2010

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 Obrat celkových aktiv 0,9 1,0 1,1 1,3

Obrat celkových aktiv Udává kolikrát se aktiva obrátí (počet obrátek) za daný časový interval (za rok). Výpočet ukazatele je zřejmý ze vzorce (7) v kapitole 1.7.1. Doporučená minimální hodnota je 1 obrátka za rok. V roce 2007 byla hodnota 0,9. V následujícím roce došlo k mírnému zlepšení na minimální doporučenou hodnotu 1 obrátka za rok. Pozitivní je v dalším období rostoucí trend ukazatele obratu celkových aktiv. V grafu č. 12 je ilustrován vývoj tohoto ukazatele.

74

Obrat celkových aktiv

počet obrátek

1,5 1 0,5 0 2007

2008

2009

2010

Graf 12: Vývoj obratu celkových aktiv v letech 2007 - 2010

Tab. 21: Výsledky ukazatelů aktivity v letech 2007 - 2010

Ukazatele

2007

2008

2009

2010

Doba obratu zásob

1,7 dne

2,5 dne

2,3 dne

2,6 dne

58,3 dne 161,5 dne

54,7 dne

Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

56,1 dne

249,5 dne 208,6 dne 198,8 dne 198,0 dnů

Doba obratu zásob Ukazatel udává kolik dnů jsou oběžná aktiva vázány ve formě zásob do doby jejich spotřeby nebo prodeje. Ukazatel by měl být co nejnižší, je však důležité mít na zřeteli optimální velikost zásob. Postup výpočtu ukazatele je zřejmý ze vzorce (8) v kapitole 1.7.1. Ve sledovaném období společnost dosahovala velmi nízkých hodnot doby obratu zásob, což je žádoucí výsledek. Znamená to, že podnik neváže nelikvidní majetek ve formě zásob.

Doba obratu pohledávek Ukazatel udává průměrnou délku čekání (ve dnech), než dostane zaplaceno za poskytnuté služby. Zájem je o co nejkratší dobu inkasa pohledávek.Hodnota ukazatele by se měla pohybovat kolem 60 dnů.186 Výpočet ukazatele vychází ze vzorce (9) v kapitole 1.7.1. Společnost si v letech 2007, 2008 a 2010 vedla dobře, průměrná doba obratu byla 56,3 dne. Pouze v roce 2009 došlo k prudkému nárůstu ukazatele (161,5 dne) jehož příčinou byl prudký nárůst krátkodobých pohledávek.

186

Srov. RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 3.rozšířené vydání, s. 125

75

Doba obratu závazků Ukazatel vyjadřuje průměrnou dobu (ve dnech) od vzniku závazku až do doby jeho zaplacení. Ukazatel doby obratu závazků by měl být v rovnováze s ukazatelem doby inkasa pohledávek, případě byl vyšší. Postup výpočtu je zřejmý ze vzorce (10) v kapitole 1.7.1. Vývoj ukazatele se v průběhu let 2007 - 2010 postupně snižoval z hodnoty 249,5 dne v roce 2007 až k hodnotě 198 dnů v roce 2010. Dosažené hodnoty doby obratu závazků jsou ve srovnání s dobou obratu pohledávek vysoké, snižující trend vývoje ukazatele považuji za pozitivní vývoj směrem ke zlepšení platební morálky společnosti. V grafu č.13 je zobrazen vývoj doby inkasa pohledávek a závazků v letech

počet dnů

2007 - 2010.

300 250 200 150 100 50 0

Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2007

2008

2009

2010

Graf 13: Vývoj doby obratu pohledávek a závazků v letech 2007 - 2010

3.4.2

Ukazatele likvidity

Mezi tyto ukazatele patří běžná likvidita, pohotová likvidita a okamžitá likvidita. V tabulce č. 22 jsou zobrazeny výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů likvidity. Tab. 22: Výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů likvidity

Položky (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

Krátkodobé cizí zdroje 35667 42332 52030 51983 Oběžný majetek 50271 63529 72704 66417 Zásoby 236 504 592 694 Krátkodobý finanční majetek 0 0 0 0 Pohotové platební prostředky 10168 11360 15348 13861

76

Tab. 23: Výsledky ukazatelů likvidity v letech 2007 - 2010

Ukazatele

2007 2008 2009 2010

Běžná likvidita

1,4

1,5

1,4

1,3

Pohotová likvidita

1,4

1,5

1,4

1,3

Okamžitá likvidita

0,3

0,3

0,3

0,3

Okamžitá likvidita (likvidita I. stupně) Ukazatel okamžité likvidity měří schopnost podniku uhradit právě splatné dluhy. Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2. Výpočet vychází ze vzorce (12) v kapitole 1.7.2. Společnost vykazuje ve všech letech dostačující velikost likvidity 1. stupně a je tedy schopna dostát okamžité splatnosti svých krátkodobých závazků.

Pohotová likvidita (likvidita II. Stupně) Ukazatel pohotové likvidity na rozdíl od běžné likvidity vylučuje z oběžných aktiv zásoby. Pro zachování likvidity podniku by hodnota ukazatele neměla klesnout pod 1. Postup výpočtu je zřejmý ze vzorce (13) v kapitole 1.7.2. Společnost vykazuje ve sledovaném období velmi dobré výsledky. Nejlepší hodnoty byly dosaženy v roce 2008, od tohoto roku následoval klesající trend vývoje pohotové likvidity k nejnižší hodnotě v celém sledovaném období (1,3) v roce 2010, i přesto vývoj značí, že podnik je schopen splácet své závazky.

Běžná likvidita (likvidita III. Stupně) Tento ukazatel měří platební schopnost podniku z hlediska kratšího období. Výpočet ukazatele je zřejmý ze vzorce (14) v kapitole 1.7.2. Za přijatelnou hodnotu se považují hodnoty v intervalu 1,5 - 2,5. Hodnota by neměla

klesnout pod 1.

V období 2007 a 2009 se přibližovala hodnota běžné likvidity dolní hranici doporučované hodnoty. V roce 2008 dosáhla běžná likvidita nejlepšího výsledku. Společnost by byla schopna po proměnění všech oběžných aktiv uspokojit své věřitele více jak 1,5 krát. Od roku 2008 sledujeme pokles hodnoty běžné likvidity až k nejnižší hodnotě v roce 2010, tento klesající trend může značit problémy se splácením závazků. V grafu č. 14 je ilustrován vývoj ukazatelů likvidity v letech 2007 - 2010.

77

Běžná likvidita

Pohotová likvidita


1,5 1 0,5 0 2007

2008

2009

2010

Graf 14: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2007 - 2010

3.4.3 Ukazatele rentability V ideálním případě by hodnoty ukazatelů rentability měly mít rostoucí tendenci. V tabulce č. 24 jsou zobrazeny výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů rentability. Tab.24: Výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů rentability Položky (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

EBIT

3684

12361

5374

-6088

EAT

2755

7990

3794

-4777

EBT

2662

7895

3707

-5191

Celkový vložený kapitál

55721

71837

82787

75560

Vlastní kapitál

-38592 -30602 -26807 -31584

Tržby

51466

73048

94214

94498


55636

56186

52484

49669

EBIT - (Earnings before Interest and Taxes) Zisk před úhradou úroků a daně z příjmu odpovídá provoznímu výsledku hospodaření EAT - (Earnings after Taxes) Čistý zisk EBT - (Earnings before Taxes) Zisk před zdaněním

78

Tab. 25: Výpočet rentability v letech 2007 - 2010 Analýza rentability

2007

2008

ROA ( EAT/ aktiva celkem)

4,9%

11,1%

ROCE (EBIT/ Dl .Dluhy+ VK) 21,6%

48,3%

ROE (EAT/ Vlastní kapitál) ROS (EAT/Tržby)

2009 4,6%

10,9%

-6,3%

20,9% -33,7%

-7,1% -26,1% -14,2% 5,4%

2010

4,0%

N/A -5,1%

Rentabilita celkových aktiv (ROA) Ukazatel ROA vyjadřuje schopnost podniku reprodukovat celkový vložený kapitál.Výpočet ROA je zřejmý ze vzorce (15) v kapitole 1.7.3. Za zisk byl dosažen výsledek hospodaření za účetní období (EAT). Za uspokojivou je možno považovat hodnotu pohybující se kolem 10%. Analyzovaná společnost dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2008 (11,1%). Příčinou tak dobrého výsledku byla změna čistého zisku, který se oproti roku 2007 více jak dvakrát zvýšil. V roce 2007 a 2009 byla rentabilita aktiv velmi nízká z důvodu nízkého výsledku hospodaření. V roce 2010 se společnost ocitla ve ztrátě, ukazatel ROA dosahuje záporných hodnot. Na hodnotu měl vliv záporný výsledek hospodaření a pokles aktiv oproti roku 2009.

Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROCE) Ukazatel ROCE měří výnosnost veškerého investovaného kapitálu (vlastního i cizího). Postup výpočtu je zřejmý ze vzorce (17) v kapitole 1.7.3. Za zisk byl dosazen EBIT. Hodnota ROCE vykazuje v období 2007 - 2008 růst z 21,6% na dvakrát vyšší hodnotu v roce 2008 (48,3%).Příčinou byl nárůst provozního výsledku hospodaření oproti roku 2007 více jak třikrát.V roce 2009 opět klesá k hodnotě z roku 2007. Nejhoršího výsledku dosáhla společnost v roce 2010, kdy hodnota ROCE klesá až do záporných čísel. Příčinou byl jednak záporný provozní výsledek hospodaření, dále prohlubující se záporný vlastní kapitál oproti roku 2009 a vysoká hodnota dlouhodobých dluhů.

79

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel ROE je rozhodujícím ukazatelem, který měří efektivnost s níž podnik využívá kapitál vlastníků. Udává kolik Kč (haléřů, %) čistého zisku připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky. Výpočet ukazatele ROE je zřejmý ze vzorce (18) v kapitole 1.7.3. Doporučená hodnota ukazatele by se měla pohybovat kolem 10% - 15%. Po celé sledované období však ukazatel ROE nabývá záporných hodnot. z důvodu záporného vlastního kapitálu. Navíc pro rok 2010 není ukazatel ROE vůbec uváděn, neboť dělením dvou záporných hodnot (ztráty a záporného vlastního kapitálu) matematicky

nabývá

kladné

hodnoty,

což

by

z ekonomického

hlediska

bylo zavádějící.

Rentabilita tržeb (ROS) ROS měří podíl čistého zisku připadající na 1 Kč tržeb. Výpočet ukazatele ROS je zřejmý ze vzorce (19) v kapitole 1.7.3. Vynikajícího výsledku dosáhla společnost v roce 2008 kdy z 1 Kč tržeb podnik vyprodukoval 10 haléřů zisku. Příčinou takto dobrého výsledku je vysoký výsledek hospodaření. V roce 2009 došlo k poklesu díky poklesu EATu i když tržby byly vyšší než v roce 2008. V roce 2010 společnost dosáhla nežádoucích hodnot, důvodem byl ztrátový výsledek hospodaření v tomto období. V grafu č.15 je ilustrován vývoj ukazatelů rentability v letech 2007 - 2010.

60 50 40 30 20 10 0 -10

2007

2008

2009

2010

-20 -30 -40

Graf 15: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2007 - 2010

80

ROA ROCE ROE ROS

3.4.4

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti udávají rozsah v jakém podnik používá k financování

dluhy. Růst zadluženosti zvyšuje riziko finanční nestability, zároveň však může přispět k celkové rentabilitě podniku. V tabulce č.26 jsou zobrazeny hodnoty ukazatele zadluženosti analyzované společnosti v letech 2007 - 2010.

Tab. 26: Analýza zadluženosti v letech 2007 - 2010 Analýza zadluženosti

2007

Celková zadluženost (Cizí zdroje/aktiva celkem (debt ratio) Koeficient samofinancování (Vlastní kapitál/Aktiva celkem) (equity ratio) Úrokové krytí (EBIT/Nákladové úroky)

2008

2009

2010

163,9% 135,3% 126,2% 134,5%

-69,3%

-42,6%

-32,4%

-41,8%

1,1

3,9

1,6

-1,5

Celková zadluženost (debt ratio) Ukazatel celková zadluženost je označován jako ukazatel věřitelského rizika (debt ratio). Věřitelé podniku dávají přednost nízkému ukazateli zadluženosti. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat kolem 30% - 60%. Postup výpočtu je zřejmý ze vzorce (20) v kapitole 1.7.4. Z vypočítaných výsledků plyne, že společnost je rizikově zadlužená. Hodnoty ukazatele v období 2007 - 2010 více jak dvojnásobně převyšují doporučené hodnoty. Tato situace je způsobena závazky, které má společnost Medicover s.r.o. ke společnostem ve skupině.

Koeficient samofinancování (equity ratio) Tento ukazatel vyjadřuje finanční nezávislost podniku. Jeho hodnota by měla být vyšší než 0,3. Výpočet je zřejmý ze vzorce (21) v kapitole 1.7.4. Z výsledků je zřejmé, že společnost je silně finančně zadlužená. Veškerý majetek podniku je financován cizími zdroji. Společnost měla po celé sledované období 2007 - 2010 záporný vlastní kapitál.

81

Úrokové krytí Ukazatel nám podává informaci kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Je-li ukazatel 1, znamená to, že na zaplacení úroků je třeba celého zisku. Za dostačující lze považovat hodnotu, kdy úroky jsou pokryty ziskem 3x až 6x. Výpočet ukazatele je zřejmý ze vzorce (25) v kapitole 1.7.4. V dotčené společnosti byla doporučená hodnota dosažena pouze v roce 2008 díky vyššímu zisku oproti ostatním rokům.V období 2009 - 2010 došlo k postupnému poklesu ukazatele až do záporných čísel v roce 2010.

Příčinou tohoto špatného výsledku byl propad společnosti do

ztráty. V grafu č. 16 je zobrazena výše celkové zadluženosti společnosti v letech 2007 - 2010

200

v%

150 100

Celková zadluženost

50 0 2007

2008

2009

2010

Graf 16: Celková zadluženost společnosti v letech 2007 - 2010

3.5 Analýza soustav ukazatelů

3.5.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají ukazatel na vrcholu pyramidy (ROE) do dalších dílčích ukazatelů pomocí multiplikativních nebo aditivních vazeb. Rozklad pro jednotlivé roky je zobrazen v tabulce č. 27.

82

Tab. 27: Rozklad ukazatele ROE Ukazatel

Vzorec

ROE

EAT/VK

ROA

EAT/Aktiva

2007

EAT/Tržby

Obrat aktiv

Tržby/Aktiva

2009

-7,1 % -26,1 % -14,1 % 4,9 %

11,1 %

-1,4

-2,4

5,4 %

10,9 %

0,9

1,0

Finanční páka Aktiva/VK ROS

2008

2010 N/A

4,6 % -6,3 % -3,1

-2,4

4,0 % -5,1 % 1,1

1,3

Hodnoty ukazatele ROE se v období 2007 - 2009 pohybovaly v záporných hodnotách.. Z rozkladu ROE I. stupně vidíme, že výsledná hodnotu ukazatele ROE je ovlivněna nízkými hodnotami finanční páky. Důvodem je záporný vlastní kapitál. Hodnota tržeb byla nejvyšší v roce 2008, dosáhla hodnoty 10,9% .Důvodem byl vyšší čistý zisk (EAT tvořil 8,0 mil. Kč). Oproti roku 2010, je tato hodnota více jak trojnásobná, rentabilita tržeb v tomto roce byla nejnižší a to -5,0%, jehož příčinou je záporný hospodářský výsledek (EAT, činil -4,8 mil. Kč). Největšího obratu dosáhla aktiva v roce 2010, obrátily se 1,2 krát oproti roku 2007, kdy obrat dosáhl hodnoty jen 0,9. Hodnotu ukazatele ROA získáme vynásobením ROS a obratu aktiv. Nejlepší hodnoty dosáhl ukazatel ROA v roce 2008 a to 11,1%. Na výsledku se podílel vyšší EAT, 8,0 mil. Kč oproti roku 2010, kdy hodnota ukazatele byla nejnižší za sledované období a to -6,3%. Takto nízká hodnota byla způsobena záporným výsledkem hospodaření (EAT, činil -4,8 mil.Kč).

83

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) 2007 2008 2009 2010

-7,1% -26,1% -14,2% N/A

Rentabilita aktiv (ROA)

Aktiva celkem/Vlastní kapitál

2007 2008 2009 2010

2007 2008 2009 2010

4,9% 11,1% 4,6% -6,3%

X

-1,4 -2,4 -3,1 -2,4

Rentabilita tržeb (ROS)


2007 2008 2009 2010

2007 2008 2009 2010

5,4% 10,9% 4,0% -5,1%

X

0,9 1,0 1,1 1,3

Čistý zisk (EAT v tis. Kč)

Tržby (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010

2007 2008 2009 2010

2 755 7 990 3 794 -4 777

:

Tržby (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010

51 466 73 048 94 214 94 498

51 466 73 048 94 214 94 498

Celková aktiva (v tis. Kč) 2007 2008 2009 2010

:

55 721 71 837 82 787 75 560

Obr. 1: Schéma Du Pont rozkladu ukazatele ROE v letech 2007 - 2010

84

3.5.2 Altmanův index finančního zdraví Tab. 28: Altmanův index v letech 2007 - 2010 Rok

2007

2008

2009

2010

X1

0,26

0,30

0,25

0,19

X2

-0,87

-0,64

-0,46

-0,45

X3

0,07

0,17

0,06

-0,08

X4

-0,42

-0,31

-0,26

-0,31

X5

0,92

1,02

1,14

1,25

Z

0,41

1,09

0,97

0,62

Výsledek ohrožení ohrožení ohrožení ohrožení

Výpočet Z – skóre je zřejmý ze vzorce (29) v kapitole 1.8.3. Hodnota proměnných X1 až X5 a výsledná hodnota Altmanova indexu finančního zdraví je znázorněna v tabulce č. 28. Z tabulky vyplývá, že ve všech sledovaných letech 2007 - 2010 se hodnota Z - skóre pohybovala pod hranicí 1,2, společnost se ocitla ve vážných finančních potížích, nacházela se v pásmu bankrotu. Tyto špatné výsledky jsou důsledkem záporného vlastního kapitálu. Pouze v roce 2008 se společnost přiblížila dolní hranici šedé zóny, díky vyšší hodnotě čistého pracovního kapitálu a nárůstu provozního výsledku hospodaření. Vývoj Altmanova indexu je přehledně znázorněn v grafu č. 17.

Z - skóre

1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2007

2008

2009

Graf 17: Vývoj Altmanova indexu v letech 2007 - 2010

85

2010

3.5.3 Index důvěryhodnosti IN05 Tab. 29: Index důvěryhodnosti IN05 v letech 2007 - 2010 Ukazatel

2007

2008

2009

2010

A/CZ

0,61

0,73

0,79

0,74

EBIT/Ú

1,11

3,89

1,64

-1,53

EBIT/A

0,07

0,17

0,06

-0,08

V/A

0,92

1,02

1,14

1,25

OA/KZ + KBÚ

1,41

1,50

1,40

1,28

IN05

0,72

1,27

0,77

0.10

Výsledek

Hlavním

cílem

ohrožení Šedá zóna ohrožení ohrožení

bankrotního

modelu

-

Indexu

důvěryhodnosti

IN05

je zhodnocení finančního zdraví. Vyšší hodnota ukazatele je známkou, že podnik je po finanční stránce zdravý. Výpočet indexu IN05 je zřejmý ze vzorce (30) v kapitole 1.8.3. V tabulce č. 29 jsou uvedeny hodnoty ukazatelů a jejich výpočet. V letech 2007, 2009 a 2010 se společnost nacházela v pásmu ohrožení, hodnota indexu IN05 byl pod hranicí 0,9. (viz tabulka č.3 Vyhodnocení ukazatele IN05 v kapitole 1.8.3). Nejhoršího výsledku dosáhla společnost v roce 2010. Zhoršení bylo způsobeno prudkým poklesem provozního výsledku hospodaření do záporných hodnot. Pouze v roce 2008 se společnost nacházela v šedé zóně - intervalu (0,9;1,6). Podnik se 70% pravděpodobností vytvářel hodnotu, ale s 50% pravděpodobností spěl k bankrotu. V tomto případě nelze jasně říci zda finanční situace je dobrá či špatná. Na zlepšení skóre v roce 2008 měl vliv nárůst provozního výsledku hospodaření oproti ostatním rokům. Vývoj Indexu IN05 je znázorněn v grafu č. 18. V roce 2008 dochází k růstu na hodnotu 1,27 a poté následuje prudký pokles až k hodnotě 0,10 v roce 2010.

86

IN05 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2007

2008

2009

2010

Graf 18: Vývoj Indexu důvěryhodnosti v letech 2007 - 2010

3.6 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY

Aktiva Z analýzy rozvahy je zřejmé, že od roku 2007 do roku 2009 roste celková bilanční suma aktiv (aktiva celkem), což znamená zvyšování objemu spravovaného majetku. V roce 2010 dochází k poklesu, způsobeného především snížením pohledávek (v součtu dlouhodobých a krátkodobých) o cca 5,0 mil. Kč v porovnání let 2010 a 2009. Snížení pohledávek je dobrý signál, svědčí o tom, že odběratelé zaplatili, ale zároveň by se to mělo projevit např. na bankovním účtu nebo snížením závazků. To v tomto případě nenastalo a snížení bylo vykryto ztrátou z hospodaření běžného roku. V roce 2010 z brutto aktiv ve výši 92,5 mil. Kč tvoří 24,5 mil. dlouhodobý majetek, 66,5 mil. oběžná aktiva (zejména pohledávky) a 1,5 mil. časové rozlišení. Oproti roku 2009 společnost v roce 2010 dokoupila majetek za 1,0 mil. Kč. Zároveň odepisovala starší majetek, takže netto hodnota dlouhodobého majetku ke konci roku 2010 poklesla na 7,7 mil. Kč. Za rok 2010 společnost odepsala cca 2,7 mil. Kč, takže pokud majetek nedokoupí, bude mít za 3 roky pravděpodobně nulovou hodnotu. V tomto případě můžeme diskutovat o jeho době použitelnosti, respektive jestli odpisy odráží skutečné opotřebení majetku. Může se stát, že plně

87

odepsaný majetek bude společnost využívat ještě 10 let, ale i naopak, odepsaný majetek už bude muset pro nepotřebnost vyřadit. V roce 2010 byly pohledávky po splatnosti dle přílohy k účetní závěrce 0,5 mil. Kč, což je poměrně příznivá hodnota (pohledávky z obchodních vztahů byly 12,5 mil. Kč). Pohledávky po lhůtě splatnosti více než 1 rok činily 210 tis. Kč. K těmto pohledávkám měla společnost vytvořenou opravnou položku v celkové výši 239 tis. Kč, takže v účetní závěrce je toto riziko zahrnuto. Vysokou pohledávku za ovládanými osobami tvoří prodej části podniku "Středisko správní a ZPP", který byl prodán společnosti Medicover CZ, s.r.o. v roce 2005. Tato pohledávka významně zvyšuje hodnotu aktiv a mohla by být riziková, respektive její ocenění. V minulých letech byla pohledávka překlasifikována z pohledávek dlouhodobých do krátkodobých a obráceně, a to v návaznosti na úpravy doby její splatnosti. Finanční majetek společnosti je v pořádku.

Pasiva V případě analyzované společnosti by mělo být zvažováno, jaký je předpoklad, že účetní jednotka bude pokračovat v dalších obdobích. Vzhledem k tomu, že věřitelské společnosti akceptují případný posun splátek krátkodobých závazků a v případě potřeby prodlužují splatnost dlouhodobé půjčky, vydal auditor kladnou zprávu. Případné neprodloužení by mohlo mít významný vliv na dodržení principu neomezeného trvání účetní jednotky. Z analýzy rozvahy plyne, že společnost Medicover s.r.o. měla ke konci roku 2010 hodnotu majetku 75,6 mil. Kč, ale zároveň dlužila 101,7 mil. Kč (řádek pasiv 85). To znamená, že kdyby všichni věřitelé chtěli zaplatit všechny své pohledávky a společnost by prodala veškerý majetek, ještě by jí 26 milionů chybělo na úhradu zbytku pohledávek. Společnost vykazuje po celou sledovanou dobu záporný vlastní kapitál. V minulosti se záporný vlastní kapitál snižoval díky kladným výsledkům hospodaření, v roce 2010 došlo díky ztrátě opět k prohloubení záporného vlastního kapitálu. Ke konci roku 2010 Medicover s.r.o.dlužila mateřským společnostem celkem 89,1 mil. Kč. Celkové závazky pak byly 101,7 mil. Kč, celková oběžná aktiva pouze 66,4 mil. Kč. Proto se mateřská společnost musela zavázat, že svoje závazky nebude

88

v příštích 12 měsících požadovat uhradit. Závazky po lhůtě splatnosti jsou zanedbatelné (5 tis. Kč), na účtu v bankách měla společnost 13,7 mil. Kč. V minulosti rostly cizí zdroje, což je špatný signál. Dobrým signálem je, že mezi roky 2009 a 2010 se cizí zdroje o něco snížily,

Výkazy zisku a ztráty Z analýzy výkazu zisku a ztráty je patrné, že zisk v minulosti odpovídal bilanční sumě aktiv i dosaženému obratu. Pouze rok 2010 skončil ve ztrátě, proto se ve svém komentáři zaměřím na toto období. Za zmínku stojí, že firma v roce 2010 dosáhla takřka úplně stejný obrat jako v roce 2009, takže stagnovala. Dosaženému obratu poměrově odpovídají i nakoupené služby, proto hodnota vykázaná na řádku č. 011 ve výkazu zisku a ztráty "Přidaná hodnota" je víceméně stejná.

Zajímavé je porovnání vývoje osobních nákladů s vývojem souvisejících ukazatelů. V roce 2009 vykázala společnost průměrný stav 81 zaměstnanců. V roce 2010 došlo k navýšení stavu zaměstnanců na 102 (viz příloha účetní závěrky 2010). Ačkoliv společnost přibrala nové zaměstnance, výnosy se nezvýšily. Přesto se vlivem zvýšení počtu zaměstnanců celkové náklady na mzdy zvýšily o 6,9 mil. Kč, které se jak již bylo uvedeno neprojevily ve výnosech společnosti. Dále došlo ke zvýšení mzdových nákladů u vedoucích pracovníků z 3,9 na 6,9 mil. Kč (při zvýšení počtu vedoucích pracovníků ze 4 na 5). Dohromady se zvýšily mzdové náklady o 10,0 mil. Kč. Průměrná hrubá mzda vedoucích pracovníků byla v roce 2010 přes 115 tisíc hrubého měsíčně. Pokud by si vedoucí pracovníci nechali stejnou průměrnou mzdu jako v roce 2009, firma by ušetřila 3,0 mil. Kč a společnost by byla ve ztrátě pouze 2 mil. Kč. Lze konstatovat, že štědrá mzdová politika firmy v roce 2010 se významně podílela na vykázané ztrátě.

Odpisy majetku jsou v pořádku Nákladové úroky jsou úroky z půjčky od mateřské společnosti.

89

Výsledky analýzy rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a soustav ukazatelů jsou zobrazeny v tabulce č. 30. Tab. 30: Zhodnocení výsledků rozdílových, poměrových a soustav ukazatelů v letech 2007 - 2010 2007 2008 2009 2010 Analýza rozdílových ukazatelů ČPK

+

+

+

+

ČPM

-

-

+

-


*

*

*

*

Doba obratu zásob

+

+

+

+

Doba obratu pohledávek

+

+

-

+

Doba obratu závazků

-

-

*

*


+

+

+

+

Pohotová likvidita

+

+

+

+

Běžná likvidita

*

+

*

*

ROA

-

+

-

-

ROCE

+

+

+

-

ROE

-

-

-

-

ROS

+

+

*

-

Celková zadluženost

-

-

-

-

Koeficient samofinancování

-

-

-

-

Úrokové krytí

-

+

-

-

Altmanův index

-

-

-

-

Index IN05

-

*

-

-

Ukazatele aktivity

Ukazatele likvidity

Ukazatele rentability

Ukazatele zadluženosti

Analýza soustav ukazatelů

+

stav, kdy společnost dosáhla uspokojivých,doporučovaných hodnot;

*

stav, který se hraničně dotýká doporučovaných hodnot;

-

stav, kdy společnost dosáhla neuspokojivých výsledků, které jsou pod doporučovanými hodnotami.

90

4 DISKUSE

Z hlediska interpretace výsledků výše provedené finanční analýzy je nutno přihlížet k faktu, že společnost vykazuje záporný vlastní kapitál, díky čemuž všechny poměrové ukazatele obsahující tuto položku dosahují záporných hodnot. To svědčí o vysokém ohrožení finanční stability. Podle mého názoru je společnost finančně stabilní pouze díky půjčkám, které jí byly poskytnuty mateřskou společností. Pokud by tomu tak nebylo a závazky by byly vůči subjektům mimo skupinu, jednalo by se o výrazné ohrožení a vyhodnocené ukazatele by měly zcela jasnou vypovídací hodnotu. Lze však předpokládat trvání společnosti i v příštích letech. Mateřská společnost písemně vyjádřila záměr společnost nadále podporovat a nepožadovat splacení svých pohledávek. S ohledem na tuto skutečnost bychom měli pro posouzení finanční stability brát v úvahu především ukazatele nevztahující se k celkovému zadlužení. Na druhou stranu společnost vykazuje poměrně vysoké pohledávky vůči propojeným osobám, čímž jsou rovněž ovlivněny ukazatele kalkulující s výší majetku. Zde se však nejedná o nějaké významné zkreslení výsledků, nicméně vymahatelnost takových pohledávek bude zřejmě nutno posuzovat v širší souvislosti - v pohledu na celou skupinu propojených podniků. Jako významný se může jevit i pokles zisku v roce 2009 proti roku 2008 a poté vykázání ztráty v roce 2010. Dle mého názoru by se společnost měla zaměřit na snižování nákladů a dále by se měla pokusit obnovit růst tržeb, a to i v nepříznivých hospodářských podmínkách.

91

ZÁVĚR

Diplomová práce měla za cíl zhodnocení finančního zdraví společnosti Medicover s.r.o. v letech 2007 - 2010 pomocí finanční analýzy. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy týkající se podniku a podnikání, zdrojů vstupních dat a informací pro finanční analýzu včetně jejich ukazatelů. Jsou zde vysvětleny jednotlivé metody elementární finanční analýzy. V praktické části byla provedena finanční analýza vybrané společnosti. Data pro zpracování finanční a ekonomické situace jsem čerpala z účetních výkazů a výročních zpráv za období 2007 - 2010. U absolutních ukazatelů byla provedena horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Byly vypočteny rozdílové (čistý pracovní kapitál,

čistý peněžní majetek) a poměrové ukazatele

(ukazatele aktivity, likvidity, rentability a zadluženosti), které byly doplněny analýzou soustav ukazatelů. Ukazatel ROE byl zhodnocen Du Pont rozkladem a byly vypočteny souhrnné indexy hodnocení finančního zdraví (Altmanův index – Z skóre, Index důvěryhodnosti IN05). Závěrem byly zhodnoceny dosažené výsledky finanční analýzy. V části diskuze byla na základě provedené finanční analýzy navržena možná řešení vedoucí ke zlepšení stávající ekonomické situace. Bylo zjištěno, že společnost vykazuje záporný vlastní kapitál. Záporný vlastní kapitál následně ovlivňuje u výpočtu poměrových ukazatelů zejména ukazatele rentability a zadluženosti, které svědčí o ohrožení finanční stability společnosti. Příčinou vysoké zadluženosti jsou závazky (krátkodobé a dlouhodobé), které má společnost vůči své mateřské společnosti. Společnost také vykazuje vysoké pohledávky vůči propojeným osobám. Při zohlednění (resp. po narovnání) vztahů ve skupině a po zavedení opatření, které vrátí hospodaření společnosti do černých čísel, lze předpokládat trvání společnosti a její rozvoj i v příštích letech.

92

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Konečná Zuzana Instituce:

Ústav zdravotnického managementu FZV UP v Olomouci

Název práce:

Soustava ekonomických ukazatelů pro hodnocení zdravotnického zařízení

Vedoucí práce:

Ing. Miloš Ulrich

Počet stran:

105

Počet příloh:

3

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova v češtině:

finanční analýza, účetní výkazy, likvidita, rentabilita, zadluženost, aktivita, řízení zásob,řízení pohledávek

Klíčová slova v angličtině: financial analysis, financial statements, liquidity, profitability, solvency, stability,inventory management, credit management

Abstrakt v češtině: Diplomová práce se zabývá zhodnocením finanční situace společnosti Medicover

s.r.o.

v letech

2007

až

2010

pomocí

elementární

finanční

analýzy.Východisko tvoří teoretická část práce, kde je uveden předmět, podstata a cíl finanční analýzy, jsou zde podrobně rozebrány metody zpracování finanční analýzy a její ukazatele. V praktické části diplomové práce je na základě dostupných dat a interních zdrojů analyzována finanční situace vybrané společnosti. Na základě dosažených výsledků jsou v závěru práce navržena opatření vedoucí ke zlepšení finančního zdraví.

93

Abstrakt v angličtině: The thesis deals with evaluation of the financial situation of the Medicover s.r.o. company in period 2007 till 2010 using elementary financial analysis. The theoretical part of the thesis defines the objectives, principles, and goals of the financial analysis. There are also described methods of performing financial analysis and its indicators. The practical part of the thesis analyzes the financial situation of the company based on the available data and internal information. Based on the results of the analysis the conclusion of the thesis elaborates recommended measures leading to improvement of the financial health of the company.

94

LITERATURA A PRAMENY 1. BELLOVÁ, Jana, a ZLÁMAL, Jaroslav. Základy účetnictví pro management zdravotnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, s. 204. ISBN 97880-244-1967-1. 2. GLADKIJ, Ivan, aj. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, s. 380. ISBN 80-7226-996-8. 3. GRÜNWALD, Rolf, a HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, s. 182. ISBN 80-2450684-X. 4. HARNA, Lubomír, REZKOVÁ, Jiřina, a BŘEZINOVÁ, Hana. Finanční analýza včetně softwaru. 3. aktualizované vyd. Praha: Bilance, 2007, s. 72. ISBN 978-80-86371-49-8. 5. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 811. ISBN 978-80-7400-194-9 6. KNÁPKOVÁ, Adriana, a PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 208. ISBN 978-80-247-3349-4. 7. KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza. 2. vyd. Brno: Sting, 2006, s. 77. ISBN 80-86342-55-7. 8. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003, s.402. ISBN 80-86119-57-2. 9. MLYNÁŘ, Martin. Ekonomika ve zdravotnických zařízeních. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita, 2010, s. 44. ISBN 978-80-248-1868-9. 10. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozšířené vyd. Praha:Grada Publishing, 2010, s. 139. ISBN 978-80-247-3308-1. 11. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 4. rozšířené vyd. Praha:Grada Publishing, 2011, s. 144. ISBN 978-80-247-3916-8. 12. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 154. ISBN 978-80-251-1830-6. 13. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera. 1. vyd. Brno: Computer Press, 1999, s. 195. ISBN 80-7226-140-1

95

14. SYNEK, Miloslav, aj. Manažerská ekonomika. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, s. 480. ISBN 80-247-9069-6. 15. SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva, aj. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 498. ISBN 978-807400-336-3. 16. SYNEK, Miloslav, KOPKÁNĚ, Heřman, a KUBÁLKOVÁ, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 301. ISBN 978-80-7400-154-3. 17. SŮVOVÁ, Helena, KNAIFL, Oldřich, aj. Finanční analýza I. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008, s. 181. ISBN 978-80-7265-133-7. 18. VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí a fúzí. 4. aktualizované vyd. Praha: Bova Polygon, 2009, s. 553. ISBN 978-80-7273-157-2. 19. WÖHE, Gunter. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 928. ISBN 978-80-7179-897-2. 20. ŽIVĚLOVÁ, Iva, Finanční řízení podniku I. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, s. 105. ISBN 80-7157-339-6. 21. ÚZIS. Zdravotnictví ČR ve statistických údajích. [online]. 2010 [citace 201103-24], s. 46. Dostupné na WWW: 22. WIKIPEDIA. Finanční analýza. [online]. 2011 [citace 2011-03-30]. Dostupné na WWW: 23. VÝROČNÍ ZPRÁVA. K čemu slouží.[online]. 2011 [citace 2011-04-02]. Dostupné na WWW: 24. PODNIKÁNÍ KROK ZA KROKEM, Definice podnikání. [online] 2011 [citace 2011-03-06]. Dostupné na WWW: 25. ZÁMEČNÍK, R., Podniková ekonomika I. [online] 2011 [citace 2011-03-20]. Dostupné na WWW: <www.euroekonom.sk/download2/testy-prijimacky-vsekonomia/Podnikov%C3%A1%20ekonomika%20I.pdf>

96

SEZNAM ZKRATEK

ČR

Česká republika

S.B.

Sbírka

S.R.O.

Společnost s ručením omezeným

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

ZI

Zdravotnická instituce

ZPBD

Samostatný zdravotnický pracovník nelékař s odbornou způsobilostí

ZZ

Zdravotnické zařízení

97

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Schéma Du Pont rozkladu ukazatele ROE v letech 2007 - 2010…….…………... 84

98

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Bodování výsledků Kralickova Quicktestu …………………………………………45 Tab. 2: Hodnocení Altmanova indexu ………………………………………………………47 Tab. 3: Vyhodnocení ukazatele IN05 ……………………………………………………….48 Tab. 4: Základní údaje o společnosti ………………………………………………………..52 Tab. 5: Vybrané položky aktiv v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč) ……………………………55 Tab. 6: Horizontální analýza aktiv v letech 2007 - 2010 …………………………………...55 Tab. 7: Pohledávky vůči společnostem ve skupině v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč)………..56 Tab. 8: Vybrané položky pasiv v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč).……………………………57 Tab. 9: Horizontální analýza pasiv v letech 2007 - 2010 …………………………………..58 Tab. 10: Závazky vůči společnostem ve skupině v letech 2007 - 2010 (v tis. Kč)………….59 Tab. 11: Vybrané položky výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010 ……………………..61 Tab. 12: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010 ………………....62 Tab. 13: Vertikální analýza aktiv v letech 2007 – 2010 …………………………………….65 Tab. 14: Vertikální analýza pasiv v letech 2007 - 2010 …………………………………….67 Tab. 15: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007 - 2010 …………………....69 Tab. 16: Výchozí hodnoty k výpočtu rozdílových ukazatelů ……………………………….71 Tab. 17: Výpočet čistého pracovního kapitálu v letech 2007 - 2010 ……………………….72 Tab. 18: Výpočet čistého peněžního majetku v letech 2007 - 2010 ………………………...73 Tab. 19: Výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů aktivity …………………………………....74 Tab. 20: Vývoj obratu celkových aktiv v letech 2007 - 2010 ……………………………….74 Tab. 21: Výsledky ukazatelů aktivity v letech 2007 - 2010 ………………………………....75 Tab. 22: Výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů likvidity …………………………………...76 Tab. 23: Výsledky ukazatelů likvidity v letech 2007 - 2010 ………………………………..77 Tab.24: Výchozí hodnoty k výpočtu ukazatelů rentability ………………………………….78 Tab. 25: Výpočet rentability v letech 2007 - 2010 .………………………………………...79 Tab. 26: Analýza zadluženosti v letech 2007 - 2010 .……………………………………….81 Tab. 27: Rozklad ukazatele ROE ……………………………………………………………83 Tab. 28: Altmanův index v letech 2007 - 2010 ……………………………………………...85 Tab. 29: Index důvěryhodnosti IN05 v letech 2007 - 2010 ………………………………….86 Tab. 30: Zhodnocení výsledků rozdílových, poměrových a soustav ukazatelů v letech 2007 2010 ……………………………………………………………………….………………….90

99

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 : Trend vývoje základních položek aktiv ……………………………………………. 57 Graf 2: Trend základních položek pasiv v letech 2007 - 2010 ...………………………….... 60 Graf 3: Vývoj výkonů a výkonové spotřeby v letech 2007 - 2010 …………………………. 63 Graf 4: Vývoj vybraných kategorií výsledku hospodaření v letech 2007 - 2010…………… 64 Graf 5: Struktura aktiv v letech 2007 - 2010 ……………………………………………….. 65 Graf 6: Vývoj majetkové struktury podniku v letech 2007 - 2010 (v %) …………………... 66 Graf 7: Struktura pasiv v letech 2007 - 2010 ……………………………………………….. 67 Graf 8: Vertikální analýza pasiv v letech 2007 - 2010 ……………………………………… 68 Graf 9: Vývoj struktury výsledku hospodaření v letech 2007 - 2010 ………………………. 71 Graf 10: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2007 - 2010 ………………………….72 Graf 11: Vývoj čistého peněžního majetku v letech 2007 - 2010 ………………………….. 73 Graf 12: Vývoj obratu celkových aktiv v letech 2007 - 2010 ………………………………. 75 Graf 13: Vývoj doby obratu pohledávek a závazků v letech 2007 - 2010 ………………….. 76 Graf 14: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2007 - 2010 …………………………................ 78 Graf 15: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2007 - 2010 …………………………………. 80 Graf 16: Celková zadluženost společnosti v letech 2007 - 2010 …………………………… 82 Graf 17: Vývoj Altmanova indexu v letech 2007 - 2010 …………………………………… 85 Graf 18: Vývoj Indexu důvěryhodnosti v letech 2007 - 2010 ………………………………. 87

100

SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1: Rozvaha společnosti Medicover s.r.o. v letech 2007 – 2010 (v tis. Kč).........102 Příl. 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti Medicover s.r.o. (v tis. Kč).........................104 Příl. 3: Vlastnická struktura společnosti Medicover s.r.o. v letech 2007 – 2008........105

101

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Medicover s.r.o. v letech 2007 – 2010 (v tis. Kč)

Označ.

A. B. B. B.

B.

C. C. C.

C.

C.

D.

Aktiva

AKTIVA celkem Pohledávky za ups. vl. kapitál Stálá aktiva I. Dlouhodobý nehmotný majetek 3. Software II. Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Budovy, stavby a haly 3. Samostatné movité věci III. Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených 1. osobách Oběžná aktiva I. Zásoby 1. Materiál II. Dlouhodobé pohledávky 1. Pohl. z obchodních vztahů Pohl. za ovládanými a řízenými 2. osobami 3. Pohl. v podnicích s podst.vlivem 4. Pohl. Za společníky 6. Dohadné účty aktivní 8. Odložená daň. pohl. III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohl. z obchodního styku 2. Pohl. za ovládanými a řízenými spol. 3. Pohl. v podnicích s podst.vlivem 4. Pohl. za společníky 5. Sociální zabezpečení 6. Stát - daňové pohledávky 7. Ostatní poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky IV. Finanční majetek 1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobý fin. majetek 4. Pořizovaný krátkodobý fin. maj. I. Časové rozlišení 1. Náklady příš. období 2. Komplexní náklady 3. Příjmy příš. období

001 002 003 004 007 013 014 015 016 023

2010 Netto 75 560 0 7 699 0 0 7 519 0 376 7 143 180

2009 Netto 82 787 0 8 408 0 0 8 228 0 469 7 759 180

2008 Netto 71 837 0 5 860 61 61 5 799 0 561 5 238 0

2007 Netto 55 721 0 4 028 166 166 3 862 0 653 3 209 0

024 031 032 033 039 040

180 66 417 694 694 37 501 0

180 72 704 592 592 14 499 0

0 63 529 504 504 39 841 0

0 50 271 236 236 31 851 0

041 042 043 045 047 048 049 050 051 052 052 053 054 055 056 057 058 059 061 062 063 064 065 066

37 118 0 0 0 383 14 361 12 525 0 0 0 0 0 709 980 147 13 861 161 13 700 0 0 1 444 1 444 0 0

14 499 0 0 0 0 42 265 40 776 0 0 0 0 0 753 626 110 15 348 116 15 232 0 0 1 675 1 675 0 0

39 841 0 0 0 0 11 824 9 244 1 362 0 0 0 0 612 409 197 11 360 162 11 198 0 0 2 448 2 448 0 0

31 851 0 0 0 0 8 016 6 788 630 0 0 0 0 496 60 42 10 168 80 10 088 0 0 1 422 1 422 0 0

č. ř.

102

Označení

A.

A.

A. B. B. B.

B.

B.

C.

č. ř.

PASIVA celkem Vlastní kapitál Základní kapitál 1. Základní kapitál II. Kapitálové fondy 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceň. rozdíly z přec. majetku 4. Oceň. rozdíly z přecenění při přeměnách III. Fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond 2. Statut. a ostaní fondy IV. Hospod. výsledek min. let 1. Nerozdělený zisk min. let 2. Neuhrazená ztráta min. let V. Hospod. výsledek běž. období Cizí zdroje I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky 1. Závazky z obchod. styku 2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám 3. Záv. k podnicích s podst. 4. Závazky ke společníkům 5. Dlouhod. přij. zálohy 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné dlouhod. závazky 10. Odložený daňový závazek III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchod. styku 2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám 3. Záv. k podnicích s podst. 4. Závazky ke spol. a sdružení 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze soc. zabezpečení 7. Stát - daň. závazky 8. Krátkodobě přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky IV. Bankovní úvěry 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Běžné bank. úvěry 3. Krátkodobé fin. výpomoci I. Časové rozlišení 1. Výdaje příš. období 2. Výnosy příš. období

A. A. I. A.

Pasiva

067 068 069 070 073 075 076 077 078 079 080 081 082 083 084 085 086 091 092 093 094 095 096 099 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120

103

Rok 2010 75 560 -31 584 6 756 6 756 10 10

678 676 2 -34 251 -34 251 -4 777 101 652 0 49 669 49 669

51 983 3 396 38 128 0 0 2 764 1 575 973 1 0 4 978 168 0

5 492 5 492

Rok 2009 82 787 -26 807 6 756 6 756 10 10 0 0 678 676 2 -38 045 0 -38 045 3 794 104 514 0 52 484 0 0 52 453 0 0 0 0 31 52 030 2 306 0 40 481 0 2 682 1 423 970 3 0 3 990 175 0 0 0 0 5 080 0 5 080

Rok 2008 71 837 -30 602 6 756 6 756 10 10 0 0 678 676 2 -46 036 0 -46 036 7 990 98 518 0 56 186 0 0 56 068 0 0 0 0 118 42 332 830 0 18 467 16 672 1 882 1 007 526 2 0 2 822 124 0 0 0 0 3 921 0 3 921

Rok 2007 55 721 -38 592 6 756 6 756 10 10 0 0 542 540 2 -48 655 0 -48 655 2 755 91 303 0 55 636 0 0 55 423 0 0 0 0 213 35 667 3 751 0 14 782 13 155 1 183 682 405 3 0 1 485 221 0 0 0 0 3 010 0 3 010

Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti Medicover s.r.o. (v tis. Kč) Označ. I. A. + II. II.

1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E.

III. 1. 2. F. 1. 2. G. IV. H. V. I. * X. N. XI. O. XII. P. * Q. 1. 2. ** XVII. T. U. 1. 2. * W. ***

Text Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výroba Tržby za prodej vl. výrobků a sl. Změna stavu vn. zásob vl. výr. Aktivace Výrobní spotřeba Spotřeba mat. a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny čl. orgánů společnosti Náklady na soc. zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Tržby z prodeje dlouh. majetku Tržby z prodeje dlouh majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena pr. dlh. majetku Zůstatková cena pr. dlouh. majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr. pol. Ostatní prov. výnosy Ostatní prov. náklady Převod prov. výnosů Převod prov. nákladů Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní fin. výnosy Ostatní fin. náklady Převod fin. výnosů Převod fin. nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Splatná Odložená Hosp. výsl. za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z mimořádné činnosti Splatná Odložená Mimořádný hosp. výsledek Převod HV společníkům HV za účetní období HV před zdaněním

Rok 2010 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030 042 043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061

104

Rok 2009

0 94 498 94 498

94 94

34 6 28 59 62 46

635 148 487 863 764 789

32 7 25 61 53 39

15 068 907 416 2 711 399 399

12

2

303 303 -12 325 493

-3

-6 088 314 3 978 5 063 502

5

897 -414

-1

-414 -4 777

3

3 2 1

3

0

0 -4 777 -5 191

3 3

0 0 0 214 214 0 0 861 487 374 353 052 838 0 397 817 350 519 0 0 0 0 0 0 773 38 869 0 0 374 289 270 652 338 0 0 667 -87 0 -87 794 0 0 0 0 0 0 0 794 707

Rok 2008 150 211 -61 72 898 72 898 0 0 23 683 5 634 18 049 49 154 34 598 25 787 0 8 298 513 80 1 858 0 0 0 0 0 0 -2 129 5 2 391 0 0 12 361 88 3 175 0 1 379 0 0 -4 466 -95 0 -95 7 990 0 0 0 0 0 0 0 7 990 7 895

Rok 2007

51 51

20 4 15 31 25 18 6

1

3 3 2

-1

2

2 2

0 0 0 466 466 0 0 162 238 924 304 190 608 0 189 393 270 780 0 0 0 0 0 0 457 189 112 0 0 684 201 325 268 166 0 0 022 -93 0 -93 755 0 0 0 0 0 0 0 755 662

Příloha č. 3: Vlastnická struktura společnosti Medicover s.r.o. v letech 2007 – 2008

Medicover s.r.o.

Medicover Investment B.V.

(vznik 6.11.2002)

Vklad: 6,586 mil. Kč Obchodní podíl: 3293/3378 Zapsáno: 16.4.2007 Vymazáno: 12.12.2011

BORLAG INVESTMENTS LIMITED Vklad: 170 tis. Kč Obchodní podíl: 85/3378 Zapsáno: 16.4.2007 Vymazáno: 12.12.2011

Vlastnická struktura společnosti Medicover s.r.o. v letech 2009 – 2010. Medicover s.r.o.

Medicover Investment B.V.

(vznik 6.11.2002)

BORLAG INVESTMENTS LIMITED

Vklad: 180 tis. Kč

Medicover CZ, s.r.o.

Medicover Holding S.A.

Obchodní podíl: 90 %

(vznik 24.2.2005)

Vklad: 200 tis. Kč

Vklad: 20 tis. Kč



(8/05- 12/11)

Medicover Assistance, s.r.o. (vznik 3.7.2009) předmět podnikání: - pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor - výroba, obchod a služby. Vymazáno: 11.1.2010 - provozování nestátního zdravotnického zařízení dle z. č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Zapsáno: 11.1.2010

105

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Soustava ekonomických ukazatelů pro hodnocení zdravotnického zařízení

Recommend Documents