UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI P ÍRODOV DECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOINFORMATIKY
OPTIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PODKLAD PRO RURÚ KRAJE Eva ROBOTKOVÁ Bakalá ská práce
Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav BURIAN Olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem p edloženou práci na téma „Optimalizace zpracování podklad pro RURÚ kraje“ vypracovala samostatn a veškeré zdroje mé práce jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Olomouci, dne 28. kv tna 2010……………………………………Eva ROBOTKOVÁ 2
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 4 1 CÍL PRÁCE .................................................................................................................................................. 5 2 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE .................................................................................... 6 2.1NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A LEGISLATIVA .................................................................................. 6 2.1.1 Územn plánovací podklady .................................................................................................... 7 2.1.2 Politika územního rozvoje ........................................................................................................ 8 2.1.3 Územn plánovací dokumentace .............................................................................................. 8 2.1.4 Územní rozhodnutí ................................................................................................................... 9 2.1.5 Územní souhlas ........................................................................................................................ 9 2.1.6 Územní opat ení o stavební uzáv e a o asanaci území ........................................................... 9 3 METODY A POSTUP ZPRACOVÁNÍ .................................................................................................... 10 3.1 HODNOCENÍ PODKLAD PRO RURÚ ..................................................................................................... 10 3.2 HODNOCENÉ PODKLADY PRO RURÚ PODLE KRAJ .............................................................................. 12 3.2.1 Jiho eský kraj......................................................................................................................... 12 3.2.2 Jihomoravský kraj .................................................................................................................. 13 3.2.3 Karlovarský kraj .................................................................................................................... 15 3.2.4 Královéhradecký kraj............................................................................................................. 16 3.2.5 Liberecký kraj ........................................................................................................................ 17 3.2.6 Moravskoslezský kraj ............................................................................................................. 19 3.2.7 Olomoucký kraj ...................................................................................................................... 20 3.2.8 Pardubický kraj...................................................................................................................... 22 3.2.9 Plze ský kraj .......................................................................................................................... 22 3.2.10 Hlavní m sto Praha ............................................................................................................. 23 3.2.11 St edo eský kraj ................................................................................................................... 25 3.2.12 Ústecký kraj ......................................................................................................................... 26 3.2.13 Kraj Vyso ina....................................................................................................................... 27 3.2.14 Zlínský kraj........................................................................................................................... 29 3.3 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO OBSAHU PODKLAD
PRO RURÚ ........................................................................ 30
3.3.1 Použitá data ........................................................................................................................... 30 3.3.2 Postup sestavení návrhu......................................................................................................... 30 3.4 PRAKTICKÁ REALIZACE......................................................................................................................... 37 3.4.1 Tvorba podklad pro RURÚ .................................................................................................. 37 3.4.2 SWOT analýza........................................................................................................................ 38 4 DISKUZE .................................................................................................................................................... 40 5 ZÁV R ........................................................................................................................................................ 42 6 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................................................... 43 6.1 LITERATURA ......................................................................................................................................... 43 6.2 INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................................... 43 SUMMARY .................................................................................................................................................... 46 P ÍLOHY....................................................................................................................................................... 48
3
ÚVOD Povinnost po izovat územn analytické podklady (ÚAP) ukládá kraj m a obcím s rozší enou p sobností stavební zákon ( . 183/2006 Sb.), který podrobn ji rozši uje vyhláška
.500/2006 Sb., o územn
analytických podkladech, územn
plánovací
dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti. Územn analytické podklady obsahují zjišt ní a vyhodnocení stavu vývoje území, po izují se pro celé území
R a jsou pr b žn
aktualizovány. „Územn
analytické
podklady slouží p edevším jako podklad k po izování politiky územního rozvoje, územn plánovací dokumentace, její zm n a pro rozhodování v území. Dále slouží jako podklad pro posuzování vlivu územn plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj a vlivu zám r na životní prost edí.“[4,23] V rámci tvorby ÚAP je kraj m stanoveno sbírat tzv. jevy o území, kterých je 37. Není už však stanoveno, jakým zp sobem mají být údaje dál zpracovány. Neexistuje jednotná metodika, podle které by ze získaných dat kraje vytvo ily, kartogramy, tabulkové a grafové p ílohy. Proto je zpracování ÚAP v jednotlivých krajích rozdílné. Práv z tohoto d vodu vznikla bakalá ská práce - aby vytvo ila komplexní pohled na zp sob zpracování ÚAP v jednotlivých krajích a pokusila se najít optimální ešení.
4
1 CÍL PRÁCE Tuto práci je možno rozd lit do dvou ástí – teoretické a praktické. První
ást práce bude hodnotit podklady pro RURÚ jednotlivých kraj .
Do p ipravené tabulky budou zhodnoceny mapy, tabulky, grafy, obrázková schémata. Vyzdviženy budou p edevším zjišt né chyby a nedostatky map, p ípadn i tabulek, graf , schémat. Textová ást podklad bude ohodnocena pouze okrajov . Po zhodnocení veškerých získaných dat bude vytvo en p ehled optimálního obsahu podklad
pro RURÚ v jednotlivých tematických kategoriích – po et map, optimální
m ítko, formát papíru, kompozice mapy, po et graf , po et tabulek apod. Tematické len ní je stanoveno Vyhláškou . 500/2006 Sb. Druhá ást práce bude praktické zpracování výsledk zjišt ných v první ásti práce. Budou zpracována 3 témata na základ dat poskytnutých Krajským ú adem Olomouckého kraje v územním rozsahu Olomoucký kraj. Mapové výstupy budou zpracovány v prost edí GIS. Nakonec budou zhodnoceny pomocí SWOT analýzy. K bakalá ské práci bude vytvo ena i webová prezentace.
5
2 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE Cílem územního plánování je komplexní ešení zm n v území, tak aby bylo dosaženo souladu ve ejných i soukromých zájm . K tomuto ešení napomáhají nástroje územního plánování, které budou popsány dále. Územní plánování má zajistit p irozený rozvoj hodnot, ale také trvale udržitelný rozvoj. Mezi hlavní úkoly územního plánování m žeme za adit nap . zjiš ování a posuzování stavu území, stanovení koncepce rozvoje území, stanovení podmínek pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, kontrolu hospodárného využití prost edk z ve ejných rozpo t na zm ny v území a mnoho dalších. Mezi orgány územního plánování, jejichž p sobnost je stanovena stavebním zákonem, pat í obce, kraje, Ministerstvo obrany pro území vojenských újezd a Ministerstvo pro místní rozvoj pro území hlavního m sta Prahy. Jak již bylo e eno, k prosazování cíl územního plánování na národní regionální i místní úrovni pat í nástroje územního plánování.
2.1 Nástroje územního plánování a legislativa Mezi nejd ležit jší nástroje územního plánování pat í územn plánovací podklady, územn plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. Jak ale ukazuje Obr. 1, nástroj územního plánování je celkem 6 a budou dále popsány. Legislativn je povinnost po izovat ÚAP stanovena Zákonem o územním plánování a stavebním ádu
. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon), který vešel v platnost
k 1. 1. 2007. Územnímu plánování se v nuje t etí ást, která nap . formuluje cíle a úkoly územního plánování, definuje územn plánovací podklady, definuje politiku územního rozvoje, upravuje vztahy v území. Provád cí vyhláškou ke stavebnímu zákonu je Vyhláška . 500/2006 Sb. (dále jen vyhláška), o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti. Vyhláška ur uje obsah ÚAP a rozši uje náležitosti jednotlivých druh
územn
plánovací dokumentace. „Územn
analytické podklady mohou být dopln ny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy i kartogramy.“ [14] Podrobn ji se tomuto odstavci vyhláška nev nuje. P edevším z d vodu nedostate né formulace a neexistence jednotné metodiky je zpracování mezi kraji tak odlišné.
6
Nástroje územního plánování Územn plánovací podklady Územní studie
Územn analytické podklady (ÚAP) Podklady pro RURÚ RURÚ 4 povinné výkresy Politika územního rozvoje Územn plánovací dokumentace Územní rozhodnutí Územní souhlas Územní opat ení o stavební uzáv e a o asanaci území
Obr. 1 Nástroje územního plánování s vyzna ením zpracované ásti (zdroj: vlastní zpracování)
2.1.1 Územn plánovací podklady „Územn
plánovací podklady tvo í územn
analytické podklady (ÚAP), které
zjiš ují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ov ují možnosti a podmínky zm n v území.“ [4, 23] Územn
analytické podklady slouží dále jako podklad k po izování politiky
územního rozvoje, územn plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Po izování ÚAP se uskute uje ve dvou úrovních – pro kraje a obce s rozší enou p sobností. Kraje sbírají 37 jev o území, obce s rozší enou p sobností 119. Jsou pravideln aktualizovány a po dvou letech jsou znovu zpracovány. Krom údaj
o území ÚAP obsahují také
informace o jejich vzniku, po ízení, zpracování, které se vypl ují do pasportu. Postup p i po izování ÚAP se dá rozd lit do p ti krok . 1. Shromážd ní podklad pro vyhodnocení udržitelného rozvoje území, které zahrnují pr zkumy, údaje o území, údaje o hodnotách území, statistická data, zjišt ní a vyhodnocení stavu vývoje území, zjišt ní hodnot území, limity využití území, zjišt ní a vyhodnocení zám r na provedení zm n v území.
7
2. Rozbor udržitelného rozvoje území pomocí SWOT analýzy. Obsahuje SWOT analýzu v tematickém len ní, SWOT analýzu záv re nou, ur ení problém k ešení. 3. Projednání ÚAP probíhá p i po ízení prvních ÚAP a každé dva roky po úplné aktualizaci. Zam eno je p edevším na vyhodnocení vliv
na
udržitelný rozvoj území. 4. Uložení a zve ejn ní ÚAP v rozsahu umož ujícím dálkový p ístup. 5. Aktualizace ÚAP probíhá pr b žn p i zisku nových údaj o území, každé dva roky se provede jejich úplná aktualizace. Obsah ÚAP: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - zahrnují 37 (p íp. 119) údaj o území, p ípadn další grafické zpracování t chto údaj . Jedná se o bod . 1 z p edchozího postupu. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) - bod . 2 z p edchozího postupu. Povinné výkresy – výkres hodnot území, výkres limit zám r
na provedení zm n v území, výkres problém
využití území, výkres
k ešení. M ítko výkres
není
stanoveno.
2.1.2 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje je nástroj územního plánování celorepublikového m ítka. D raz je kladen p edevším na trvale udržitelný rozvoj. Je závazná pro po izování a vydávání zásad územního rozvoje (ZÚR), územních a regula ních plán . Hlavním úkolem je vymezení ploch, které p esahují hranice kraje a to: oblasti se zvýšenými požadavky na zm ny v území, oblasti se specifickými hodnotami a problémy, plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury. Pro tyto vymezené oblasti stanovuje kritéria a podmínky pro rozhodování o variantách nebo alternativách zm n. Je po izována Ministerstvem pro místní rozvoj každé ty i roky.
2.1.3 Územn plánovací dokumentace Územn plánovací dokumentaci tvo í zásady územního rozvoje (ZÚR), územní plán (ÚP) a regula ní plán (RP). Zásady územního rozvoje jsou jedním z nástroj
územního plánování kraje.
Stanovují základní zásady rozvoje kraje, ale koordinují i územn plánovací innost obcí. 8
Jsou po izovány Krajským ú adem a aktualizují se každé dva roky. První ZÚR m ly být po ízeny do 31. 12. 2009. Vymezují plochy a koridory nemístního významu, území pro ve ejn
prosp šné stavby, územní rezervy. Jsou závazné pro po izování a vydávání
územních plán , regula ních plán a pro rozhodování v území. Územní plán je možno po ídit pro celé území obce, vojenského újezdu nebo pro vymezenou ást území hlavního m sta Prahy. Stanovuje základní koncepci ochrany hodnot území, plošné a prostorové uspo ádání, uspo ádání krajiny a koncepci ve ejné infrastruktury. Vymezuje zastav né území, zastavitelné území, plochy k obnov nebo využít znehodnoceného území, plochy pro ve ejn prosp šné stavby. Územní plán po izuje obecní ú ad obce nebo obce s rozší enou p sobností. P i tvorb
územního plánu
spolupracuje s po izovatelem ur ený zastupitel a vytvo í návrh zadání územního plánu. Poté zpracovatel po ídí návrh územního plánu, který posoudí krajský ú ad s ohledem na širší vztahy a politiku územního rozvoje. Po posouzení a úpravách následuje ve ejné projednání a vystavení po dobu 30 dn . Regula ní plán se po izuje pro skupiny pozemk , kdy ur í podmínky využití pozemku, umíst ní a uspo ádání staveb, ochranu hodnot a charakteru území. Nahrazuje územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území.
2.1.4 Územní rozhodnutí N které zm ny v území lze provést pouze na základ územního rozhodnutí. Pat í sem umíst ní nebo zm na stavby a za ízení, zm na jejich vlivu na využití území, zm na využití území, d lení nebo scelování pozemk
a ochrana d ležitých zájm
v území.
Územní rozhodnutí se nevydává pro území s regula ním plánem.
2.1.5 Územní souhlas Vydává se na základ oznámení o zám ru, kdy se pom ry v území podstatn nezm ní a zám r nevyžaduje nové nároky na ve ejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Vydává se u staveb, které nepot ebují stavební povolení, ohlašovaných staveb, staveb pro reklamu, úprav terénu apod.
2.1.6 Územní opat ení o stavební uzáv e a o asanaci území V nezbytném rozsahu zakazuje nebo omezuje stavební innost ve vymezeném území. Vydává se pro území postižené živelnou pohromou nebo havárií, v jejímž d sledku 9
došlo k zásahu do využití území. Dále je možno je použít pro území se závadnými stavbami z nejr zn jších d vod .
3 METODY A POSTUP ZPRACOVÁNÍ Prvním krokem ke zpracování práce bylo provedení rešerše dostupné literatury týkající se hodnocení tematických map. Dále bylo nutno kontaktovat odpov dné pracovníky krajských ú ad a získat pot ebná data pro zpracování. Všechny kraje m ly data vystavená na svých internetových stránkách. Pouze Zlínský kraj m l data vystavená v omezeném rozsahu, proto byla nutná osobní návšt va k p evzetí zbývajících dat. V tšinou se jednalo o textové výstupy uložené ve formátu *.pdf, n které grafické výstupy byly ve formátu *.jpg a *.png. Již p i získávání dat bylo patrné, jaká mezi jednotlivými kraji panuje obsahová i objemová r znorodost, která bude popsána dále. Podrobná rešerše je obsažena v p íloze . 1. Pro p ehledné sestavení tabulkových p íloh práce byl použit program MS Excel, pro sepsání textové ásti MS Word. Mapové výstupy byly zpracovány v programu ArcGIS 9.3. Pro tvorbu webové prezentace byl použit editor Notepad ++.
3.1 Hodnocení podklad pro RURÚ Podklady pro RURÚ jsou nejr zn jší mapy, výkresy, tabulky a grafy, které bylo pot eba zhodnotit. Mapy byly hodnoceny na základ studia literatury. Odborné publikace uvád jí n kolik p ístup
k hodnocení kartografických d l. Pro tuto práci byla použita
kombinace hodnotících p ístup níže uvedených autor . Jak uvádí Veverka [10], není vždy nutné vy erpat všechna hodnotící kritéria, záleží na ú elu hodnocení a možnostech jeho realizace. Hodnocení tematických map podle: apka [3]: 1. Obecné údaje 2. Kompozice mapy 3. Obsah mapy a jeho znázor ování 4.
itelnost a estetika mapy
5. Soulad mapy se skute ností 6. Technické provedení 10
Veverky [10]: 1. Matematické prvky (konstruk ní základ mapy) 2. Úplnost obsahu 3. V rnost a aktuálnost znázorn ní skute nosti 4. Jazyk mapy 5. Geometrická p esnost 6. V decká hodnota Miklošíka [6]: 1. Obsah mapy 2. P esnost zobrazení prvk mapy 3. Aktuálnost obsahu 4. Zachování územních priorit uživatel 5. Estetická úrove mapy a uživatelská p ív tivost Hojovce [5]: 1. Matematické prvky 2. Úplnost obsahu (objem informací) 3. V rnost znázorn ní skute nosti 4. Aktuálnost obsahu 5. Geometrická p esnost 6. Kvalita kartografické interpretace 7. V decká hodnota Voženílka [11]: 1. Obecné údaje 2. Kompozice mapy 3. Matematické prvky 4. Úplnost a nápl obsahu 5. Obsahová správnost a aktuálnost obsahu 6.
itelnost mapy
7. V rnost znázorn ní reality a geometrická p esnost 8. Kvalita technického provedení kartografické interpretace 9. Estetika mapy 10. V decká hodnota
11
Byla navržena tabulka (P íloha . 1), do které byly podklady pro RURÚ jednotlivých kraj zpracovány. Základní kostru tvo í 4 sloupce - hodnocení map, tabulek, graf a ostatních p íloh, kam m žeme za adit nejr zn jší schémata, plány. Podle ádk byla tabulka rozd lena do 10 základních témat stanovených vyhláškou - horninové prost edí a geologie, vodní režim, hygiena životního prost edí, ochrana p írody a krajiny, zem d lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa, ve ejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, hospodá ské podmínky. P idáno bylo téma širší vztahy.
3.2 Hodnocené podklady pro RURÚ podle kraj 3.2.1 Jiho eský kraj Podklady pro RURÚ Jiho eského kraje pat í k jedn m z rozsáhlejších. Tvo í je 111 mapových výstup , 94 tabulek, 72 graf a 24 ostatních p íloh. Mapové výstupy jsou koncipovány na formát papíru A3. Mají jednotnou formu, kdy je výkres rozd len na
tvrtiny. Mapové pole zabírá ¾ a ve zbývající
tvrtin
nalezneme p ehledovou mapu R s vyzna ením Jiho eského kraje, sm rovku a tiráž. Dále se zde podle zobrazovaných témat objevují grafy, tabulky, p ípadn i legenda k map . V mapách Jiho eského kraje se vyskytuje n kolik chyb. Na první pohled je patrná velmi složitá a dominantní sm rovka s anglickým popisem sv tových stran. Další zásadní chybou, která se v mapách vyskytuje, je nadpis legendy „Legenda“.
asto je legenda
i nevhodn uspo ádaná - nejprve jsou zobrazeny hranice územních celk a až poté téma mapy. P i zpracování kartogram je ob as použita v map pr hlednost, v legend jsou jednotlivé intervaly zobrazeny plnými barvami. V ásti vymezené pro grafy a tabulky se asto objevují duplicitní údaje. Lze to lehce demonstrovat nap . na map : Podíl obyvatel zásobovaných plynem. Mapa vyjad uje podíl obyvatel zásobovaných plynem podle obcí, vedlejší mapka zobrazuje podíl obyvatel zásobovaných plynem v ORP a graf zobrazuje taktéž podíl obyvatel na území ORP zásobovaných plynem. Ve výsledku byla v tšina map ohodnocena známkou 2. Tabulky jsou ve v tšin p ípad p ehledné, dob e itelné, hodnoceny známkou 1 nebo 2. Naopak grafy nejsou p íliš precizn zpracovány, asto jsou intervaly úzké a ne itelné. Textová ást podklad není samostatná, je sou ástí RURÚ. Elaborát má celkem 165 stran, kdy podklady pro RURÚ + SWOT analýza jednotlivých tematických oblastí 12
zabírají 107 stran. Každé téma obsahuje úvod do problematiky a základní informace. Na konci kapitoly je vždy p ehledn zpracovaná SWOT analýza. Zpracovatelem ÚAP Jiho eského kraje je EKOTOXA s.r.o.
Obr. 2 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Jiho eského kraje (zdroj: ÚAP Jiho eského kraje [15])
3.2.2 Jihomoravský kraj Podklady pro RURÚ Jihomoravského tvo í 72 map, 71 tabulek, 10 graf a 3 ostatní p ílohy. Mapové výstupy jsou formátu A3. Forma zpracování je jednotná, kdy mapové pole zabírá celý mapový list. Krom samotné mapy je obsažena sm rovka, m ítko (grafické), legenda, tiráž a zdroj dat. V mapách se nevyskytují žádné zásadní chyby, m žeme zde najít pouze chyby drobného rázu. Sm rovka v mapách je p íliš složitá a zbyte n velká. M ítko obsahuje popis i vedlejšího len ní a popis „km“ je umíst n vedle m ítka. Hranice územních celk p sobí p íliš dominantn oproti tématu map.
asto se v mapách objevuje legenda pro
intervaly, nap . Podíl nezam stnaných v % ekonomicky aktivních osob, která není vykreslena v odstínech jedné barvy, ale barvami, které se asto používají pro stupnici od minusových do plusových hodnot. Legenda map je v tšinou srozumitelná a jednoduchá, až 13
na mapu Sídelní struktura 2008. Její pochopení vyžaduje delší zamyšlení, což zhoršuje rychlost tení v map . Ukázku této legendy znázor uje Obr. 3.
Obr. 3 Ukázka špatné legendy v podkladech pro RURÚ Jihomoravského kraje (zdroj: ÚAP Jihomoravského kraje [23])
Mapy byly nej ast ji ohodnoceny známkou 1 nebo 2, v n kterých p ípadech dokonce 3. Tabulky jsou dob e
itelné a srozumitelné, ohodnoceny v tšinou známkou 1.
To stejné m žeme íci i o grafech. Textová
ást je vedena samostatn
pro každé téma. Celkov
je tvo ena
166 stranami. Jedná se pouze o podklady, SWOT analýza je vedena jako jiná ást ÚAP. Kapitoly o jednotlivých tématech mají jednotnou formu, vždy obsahují základní informace, p ípadn tabulky, grafy. Na konci kapitoly je popsán P ehled hodnot území, P ehled limit území, v n kterých p ípadech i Zám ry na provedení zm n v území. Zpracovatelem
ÚAP
Jihomoravského
kraje
je
Atelier
T-plan,
s.r.o..
14
Obr. 4 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Jihomoravského kraje (zdroj: ÚAP Jihomoravského kraje [23])
3.2.3 Karlovarský kraj Karlovarský kraj je jeden z kraj , který zpracoval pouze 4 povinné výkresy. Ostatní mapové p ílohy jsou za azeny p ímo v textové ásti. Jelikož se asto jedná o mapy bez m ítka, postrádající základní kartografická pravidla pro zpracování, jsou za azeny mezi ostatní grafické p ílohy. Podklady pro RURÚ tedy obsahují 96 tabulek, 12 graf a 42 ostatních p íloh. Mapky za azené v textu jsou jednoduché, dob e itelné, obsahují pouze legendu, která nemá ani nadpis. N které mapy, nap . Podíl obyvatel obcí napojených na kanalizaci v Karlovarském kraji v roce 2005, obsahují legendu, jejíž intervaly se p ekrývají, tedy maximální hodnota intervalu = minimální hodnota dalšího intervalu. Tabulky i grafy jsou dob e itelné, jednoduché hodnoceny v tšinou známkou 1. Textová ást podklad pro RURÚ není samostatná, ale je sou ástí elaborátu RURÚ Karlovarského kraje. Podklady zabírají 142 stránek. Každá kapitola obsahuje základní informace o sledovaných jevech, tabulky, grafy, mapové p ílohy. Na konci každé kapitoly je zpracovaná p ehledná SWOT analýza. 15
Zpracovatelem ÚAP Karlovarského kraje jsou Krajský ú ad Karlovarského kraje, Integra Consulting Services s.r.o., EKOTOXA s.r.o.
Obr. 5 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Karlovarského kraje (zdroj: ÚAP Karlovarského kraje [16])
3.2.4 Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj je dalším krajem, který má zpracované 4 povinné výkresy a mapové p ílohy k podklad m pro RURÚ má za azeny pouze jako schémata v textové ásti. Podklady jsou tvo eny 60 tabulkami, 11 grafy a 39 grafickými p ílohami. V tšina tabulek, graf
a map je sou ástí elaborátu, asi 1/3 je obsažena v samostatné p íloze
s názvem P ehled zpracovaných karet pro RURÚ KHK a kartogramy. Mapy jsou jednoduché, dob e
itelné, v tšinou pouze s legendou. Tabulkové
p ílohy i grafy jsou zpracovány dob e, bez výrazn jších chyb, ohodnoceny známkou 1. 16
Textová ást podklad není samostatná, ale je sou ástí RURÚ. Zabírá 125 stran z elaborátu. Strukturn je text každé kapitoly rozd len do dvou ástí. První ást jsou obecné informace o tématu - podklady pro RURÚ, druhá ást je SWOT analýza uvedená na konci každé kapitoly. Zpracovatelem ÚAP Královéhradeckého kraje je EKOTOXA s.r.o.
Obr. 6 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Královéhradeckého kraje (zdroj:ÚAP Královéhradeckého kraje [24])
3.2.5 Liberecký kraj Podklady pro RURÚ Libereckého kraje tvo í 7 map, 66 tabulek, 1 graf a 29 ostatních p íloh. Mapové výstupy jsou uloženy ve formátu *.jpg a jejich velikost nelze ur it. Celková kompozice se více blíží technickému výkresu než map . List je rozd len na tvrtiny, kdy ¾ tvo í mapa a ¼ tvo í ást pro legendu a tiráž. V mapách se nevyskytují žádné zásadní chyby. Pouze legenda má název „Legenda“. Mapa Struktura osídlení obsahuje diagramové m ítko, které zabírá p íliš místa. Lépe by bylo m ítko sestavit do kruh se spole ným dotykem - výsledný efekt by byl stejný. Krom záporného hodnocení, lze t mto mapám ur ité prvky i pochválit. M ítko je grafické, jednoduché, nepoutá na sebe pozornost. V tiráži je obsažena i sm rovka, kterou si Liberecký kraj jako jediný upravil tak, aby zapadla do kompozice a byla jednoduchá a nenápadná.
17
Obr. 7 Ukázka vhodného zpracování sm rovky v podkladech pro RURÚ Libereckého kraje (zdroj: ÚAP Libereckého kraje [19])
Tabulky jsou dob e itelné a srozumitelné, hodnoceny známkou 1. Jediný graf v podkladech pro RURÚ Libereckého kraje je ohodnocen známkou 2. Grafické p ílohy se týkají p edevším kapitoly širší vztahy. Textová ást podklad pro RURÚ je samostatná a obsahuje 193 stran. Není rozd lena na 9 témat stanovených vyhláškou ale na 3 pilí e - hospodá ský, soudržnosti spole enství obyvatel a environmentální. P ed jednotlivými kapitolami pilí
je pom rn
charakteristiky okolních kraj
rozsáhlá kapitolka s názvem širší vztahy. Obsahuje a rozsáhlé charakteristiky p ilehlých region
Polska
a N mecka. Každý pilí na za átku kapitoly obsahuje seznam použitých podklad , dále je zhodnocen stav a vývoj území, což jsou vlastn témata stanovená vyhláškou, která jsou mezi tyto pilí e rozd lena. Obsaženy jsou základní informace a údaje v etn tabulek. Dále jsou zmín ny hodnoty území, limity využití území a souhrn zám r na provedení zm n v území. Zpracovatelem ÚAP Libereckého kraje je SAUL s.r.o. (sdružení architekt urbanist Liberec).
Obr. 8 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Libereckého kraje (zdroj: ÚAP Libereckého kraje [19])
18
3.2.6 Moravskoslezský kraj Podklady pro RURÚ Moravskoslezského kraje tvo í pouze z 81 map. Mapové výstupy jsou uloženy ve formátu *.png, proto nelze jejich velikost ur it. Celková kompozice mapy je dobrá, výsledný efekt je však zeslabován legendou, m ítkem a sm rovkou. Legenda je složena ze dvou ástí - podklad a tématu mapy. Lépe by bylo umístit téma mapy v legend na první místo a podklad až pod n . Sm rovka je p íliš složitá a robustní, poutá na sebe pozornost. To samé m žeme íci i o m ítku, které je umíst no ve stejné výšce jako podtitul. Lepší umíst ní by bylo ve spodní ásti mapy. U v tšiny map je legenda po grafické stránce dob e. N které používají špatnou barevnou stupnici, nap . Hustota zalidn ní k 1. 1. 2008 (dle obcí). Poukázat lze i na legendu mapy Sídelní struktura, kde jsou všechny bodové znaky podobné - kruhové a jeden znak tvo í hv zda. Celková známka map je 1 nebo 2.
Obr. 10 Ukázka špatn zvolené barevné stupnice v legend podklad pro RURÚ Moravskoslezského kraje (zdroj: ÚAP Moravskoslezského kraje [28])
Obr. 9 Ukázka nevhodné legendy v podkladech pro RURÚ Moravskoslezského kraje (zdroj: ÚAP Moravskoslezského kraje [28])
Textová ást podklad pro RURÚ chybí. Je vypracován pouze elaborát RURÚ, který obsahuje SWOT analýzy jednotlivých tematických oblastí. Zpracovatelem ÚAP Moravskoslezského kraje je Atelier T-plan, s.r.o.
19
Obr. 11 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Moravskoslezského kraje (zdroj: ÚAP Moravskoslezského kraje [28])
3.2.7 Olomoucký kraj Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje tvo í 11 map a 6 tabulek. Grafy a ostatní grafické p ílohy se zde nevyskytují. Mapové výstupy jsou tvo eny na formát papíru A3. Každé téma obsahuje 1 mapu. Dopravní a technická infrastruktura jsou rozd leny do 2 map. Kompozice je u všech map jednotná. Mapové pole zabírá tém
celý mapový list. V pravé horní ásti je ponecháno
místo pro menší mapku. Tiráž a titul jsou uvedeny ve spodní ásti v p ehledné tabulce. Vzhledem k velkému množství zobrazovaných údaj n které jsou špatn
p sobí v tšina map p epln n ,
itelné. Na druhé stran je v mapách, které obsahují údaj opravdu
mnoho dob e vy ešena legenda a zpracování. Zobrazeny jsou vždy 2 extrémní hodnoty z interval - první a poslední. Celkové hodnocení map je 1 nebo 2.
20
Obr. 12 Ukázka ešení legendy v podkladech pro RURÚ Olomouckého kraje (zdroj: ÚAP Olomouckého kraje [21])
Textová ást podklad pro RURÚ není zhotovena. Podklady jsou sou ástí RURÚ a zabírají 20 stránek. Obsaženy jsou základní informace, seznam vybraných jev , které jsou zobrazeny v map a odkaz na mapu. Zpracovatelem ÚAP Olomouckého kraje je Institut regionálních informací, s.r.o.
Obr. 13 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Olomouckého kraje (zdroj: ÚAP Olomouckého kraje [21])
21
3.2.8 Pardubický kraj Pardubický kraj zpracoval podklady pro RURÚ p esn podle vyhlášky, tedy uvedl údaje k 37 sledovaným jev m. Za tímto vý tem jsou umíst ny 3 tabulky a 1 grafická p íloha. Tabulky jsou ohodnoceny známkou 1. Textová
ást podklad
- tedy 37
sledovaných jev zabírá 15 stran. Zpracovatelem ÚAP Pardubického kraje je Atelier T-plan, s.r.o.
3.2.9 Plze ský kraj Podklady pro RURÚ Plze ského kraje tvo í 62 map, 58 tabulek, 5 graf a 9 p íloh. Mapové výstupy jsou tvo eny na formát papíru A4. Mapová kompozice je jednotná pro všechny mapy. Legenda je rozd lena do dvou ástí - podklady a téma mapy. Téma mapy je asto zobrazeno až pod podklady - lépe umístit naopak. Pokud legenda obsahuje intervaly, tak je vytvo ena se zásadní chybou. Maximální hodnota intervalu je shodná s minimální hodnotou intervalu následujícího. Mapám taktéž dominuje m ítko, které by bylo vhodné mén výrazné. Sm rovka je nenápadná, ovšem popisek je anglicky. Až na tyto drobné nedostatky, mapy p sobí ist , dob e iteln a v celkovém hodnocení mezi kraji se umístily na prvním míst . Jednotlivé mapy jsou hodnoceny známkou 1. Tabulky i grafy jsou dob e itelné a srozumitelné, ohodnoceny známkou 1. Textová ást podklad pro RURÚ není samostatná, je sou ástí elaborátu RURÚ. Zabírá 60 stran. Obsahuje podrobné informace o jednotlivých tématech v etn tabulek. Zpracovatelem ÚAP Plze ského kraje jsou DHV CR, spol. s r.o., Regionální rozvojová agentura Plze ského kraj, o.p.s, AURS, spol. s r. o.
22
Obr. 14 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Plze ského kraje (zdroj: ÚAP Plze ského kraje [18])
3.2.10 Hlavní m sto Praha Podklady pro RURÚ Hlavního m sta Prahy jsou do jisté míry odlišné. Jsou zárove podklady pro RURÚ obce i podklady pro RURÚ kraje. Tvo eny jsou 68 mapami, 81 tabulkami, 42 grafy a 80 ostatními grafickými p ílohami. Mapové výstupy jsou dvojího druhu. První skupinu tvo í mapy, které jsou umíst ny p ímo v textu. Jsou však umíst ny na samostatné stránce a obsahují všechny kartografické prvky. Druhá skupina jsou mapy, které jsou umíst ny na internetu. Pro jejich tvorbu byl použit ArcGIS Server. U map vyskytujících se v textové ásti se asto objevuje drobná chyba v m ítku. Po átek m ítka není v nule, ale m ítko obsahuje i záporné hodnoty, což se u nás nepoužívá. Dále zna ka pro metry není uvedena za popisem ale za osou m ítka. Mapy byly ohodnoceny známkou 1 nebo 2. Mapy umíst né na internetu jsou po kartografické stránce dobré, pouze legenda je ozna ena nadpisem „legenda“. Celkové hodnocení je rovno známce 1.
23
Tabulky i grafy jsou dob e itelné, srozumitelné, bez v tších chyb, hodnoceny známkou 1. Textová
ást podklad
pro RURÚ není samostatná, ale je sou ástí RURÚ.
Podklady jsou rozd leny do kapitol podle vyhlášky, n které ješt rozd lené na n kolik menších kapitol. V podkladech se také vyskytuje kapitola Územn plánovací p íprava, které se žádný další kraj nev nuje. Kapitoly obsahují informace o sledovaném tématu , na konci je za azena SWOT analýza a jsou ur eny problémy k ešení. Celý elaborát podklad má asi 280 stran. Zpracovatelem ÚAP hlavního m sta Prahy je URM, Odbor prostorových informací.
Obr. 15 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Hlavního m sta Prahy (zdroj: ÚAP Hlavního m sta Prahy [26])
24
3.2.11 St edo eský kraj Podklady pro RURÚ St edo eského kraje se obsahují 63 map, 42 tabulek, 3 grafy a 2 ostatní p ílohy. St edo eský kraj je dalším krajem, který nemá samostatné mapové p ílohy, ale mapy jsou za azeny v textu na samostatné stránce. Mapové výstupy nemají jednotnou strukturu. První skupina map má dominantní, nadm rn
len né m ítko a zdobnou, nápadnou sm rovku s anglickým popisem. Druhá
skupina má pouze nadpis a legendu. Další kompozi ní prvky jí chybí. Mapy byly ohodnoceny známkou 2. Tabulky i grafy podklad pro RURÚ St edo eského kraje nemají žádné závažné chyby a nedostatky. Textová ást podklad pro RURÚ je zpracována a má 200 stran. Každá kapitola podle vyhlášky, je rozd lena na další podkapitoly daného tématu. Na konci každé kapitoly jsou uvedeny použité podklady. Zpracovatelem ÚAP St edo eského kraje je Ing. arch. Vlasta Polá ková Urbanistický atelier UP-24.
Obr. 16 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ St edo eského kraje (zdroj: ÚAP St edo eského kraje [25])
25
3.2.12 Ústecký kraj Podklady pro RURÚ Ústeckého kraje se skládají z 30 map a 1 tabulky. Mapové výstupy jsou jednak Tematické výkresy formátu v tšího jak A0, dále pak Tematické kartogramy formátu A3. Tematických výkres je 8, obsahují informace z jednotlivých kapitol stanovených vyhláškou.
itelnost t chto map je horší. Podkladem je rastr, v n kterých ástech mapy
jsou data p ekrytá a p sobí nesrozumiteln . Sm rovka u t chto map je p íliš složitá a dominantní. Ostatní kartografické prvky jsou v po ádku. Další kartogramy jsou sou ástí RURÚ ale obsahov jsou blízké podklad m pro RURÚ. Mapám lze vytknout jen legendu, kdy jsou nejprve uvedeny prvky podkladu a poté až tématu. Problémem je také dominantní sm rovka. Celkov byly mapy ohodnoceny známkou 1. V textu je obsažena jedna tabulka, která nemá název, ale jinak je itelná, dob e srozumitelná, ohodnocena známkou 1. Podklady pro RURÚ mají 60 stran a jsou rozd leny do dvou ástí - obecné informace k témat m podle vyhlášky a 37 povinn sledovaných jev . Zpracovatelem ÚAP Ústeckého kraje je Atelier T-plan, s.r.o.
Obr. 17 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Ústeckého kraje (zdroj: ÚAP Ústeckého kraje [29])
26
Obr. 18 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Ústeckého kraje (zdroj: ÚAP Ústeckého kraje [29])
3.2.13 Kraj Vyso ina Podklady pro RURÚ kraje Vyso ina obsahují 32 map, 28 tabulek a 5 ostatních p íloh. Mapové výstupy jsou rozd leny do dvou ástí. První ást tvo í Tematické výkresy podle kapitol stanovených vyhláškou, druhou ást tvo í tzv. díl í kartogramy. Tematické výkresy jsou koncipovány na list o velikosti asi 100 x 100 cm. N které mapy jsou h e itelné, protože podkladem je rastr a zobrazovaných dat je mnoho. Mapám lze vytknout snad jen nadpis legendy „Legenda“ a p íliš složitou a zbyte n velkou sm rovku. Díl í kartogramy jsou formátu A3. Kartograficky jsou zpracovány velmi dob e. Chyba je pouze v legend , kdy jsou nejprve se azeny prvky podkladu a poté až tématu mapy. Dále mapám dominuje složitá a velká sm rovka. Zpracování map bylo ohodnoceno známkou 1. Pouze mapa Intenzita bytové výstavby 2001 - 2007 dle obcí byla ohodnocena známkou 3. Problémem u této mapy je legenda, která používá špatnou barevnou stupnici a špatné je též rozd lení interval . V legend chybí hodnoty celých ísel. Tuto chybnou legendu ukazuje Obr. 19.
27
Obr. 19 Ukázka špatného rozložení interval v legend podklad pro RURÚ Kraje Vyso ina (zdroj: ÚAP kraje Vyso ina [27])
Tabulky jsou dob e itelné, ohodnoceny známkou 1. Textová ást podklad pro RURÚ je samostatná a má 82 stránek. Ke každému tématu jsou obsaženy základní informace. Zpracovatelem ÚAP kraje Vyso ina je Atelier T-plan, s.r.o..
Obr. 20 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ kraje Vyso ina (zdroj: ÚAP kraje Vyso ina [27])
28
3.2.14 Zlínský kraj Podklady pro RURÚ Zlínského kraje obsahují 45 map a 4 tabulky. Mapové výstupy jsou formátu A3. Struktura všech výstup je stejná. Dominantou je mapové pole, dále je ve spodní ásti tabulka s tiráží a m ítkem a v pravém spodním rohu je malé mapové pole pro další dopl ující mapu. Kartogramy neobsahují absolutní hodnoty, ale veškeré údaje jsou p evedeny na bodové hodnocení a jsou vyjád eny pomocí šestiúhelníkových bun k o pr m ru 500 metr . Toto zpracování je zajímavé, ale není vhodné pro zobrazení všech dat. Mapy obsahují logo Evropských fond pro regionální rozvoj, které je umíst no nevhodn v horní ásti. Vedlejší mapy vyjad ují informace pro ORP, nemají titul ani m ítko. Celkov byly mapy hodnoceny známkou 2. Tabulky jsou itelné, dob e srozumitelné, hodnoceny známkou 1. Textová
ást podklad
pro RURÚ není samostatná, ale je sou ástí elaborátu
RURÚ. Zabírají asi 80 stran a obsahují základní informace ur ení vah jednotlivých témat a odkaz na výslednou mapu. Zpracovatelem ÚAP Zlínského kraje je Institut regionálních informací, s.r.o.
3.3
Obr. 21 Ukázka zpracování podklad pro RURÚ Zlínského kraje (zdroj: ÚAP Zlínského kraje [30])
29
Návrh optimálního obsahu podklad pro RURÚ Z výsledk hodnocení podklad pro RURÚ v jednotlivých krajích je z ejmé, že postup zpracování mezi jednotlivými kraji je zcela odlišný. Po d kladné rešerši podklad pro RURÚ kraj
byla sestavena tabulka, do které byl navržen optimální obsah.
(P íloha . 2). Návrh byl sestaven na konkrétním p íklad dat získaných od Krajského ú adu Olomouckého kraje. Názvy map, tabulek a graf jsou tomu tedy p izp sobeny. Dále byl navržen i jednoduchý datový model pro jednotlivé mapy.
3.3.1 Použitá data Krajský ú ad poskytl data ve formátu *.shp a *.dbf. Jedná se o data, která byla po ízena p i tvorb
ÚAP. V tšinu dat kraji postoupily další organizace, jako nap .
Geofond, SÚ, Telefonica O2, Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prost edí. M ítko poskytnutých dat je velmi rozdílné, n které jevy byly p edány v m ítku 1:500, tedy geodeticky zam ené, další v m ítcích 1:10000, 1:25000, 1: 50000 a v n kterých p ípadech i menších. K t mto dat m byl p iložen také podrobný datový model a data byla též v této struktu e rozd lena. Datový model rozd luje data do 18 témat a dalších podtémat, jak ukazuje Obr. 23. V datovém modelu jsou ke každému tématu p i azeny sloupce s atributy: podtéma, název jevu ÚAP, topologie, soubor a další, které pro zpracování této práce nejsou pot ebné.
3.3.2 Postup sestavení návrhu P i sestavování optimálního návrhu obsahu podklad
pro RURÚ, byla navržena
tabulka (P íloha . 2). Struktura rozd lení jednotlivých témat podle vyhlášky byla p evzata z tabulky srovnání kraj (P íloha . 1) a sloupce byly navrženy 3 - pro mapy, tabulky a grafy. Sloupec pro mapy byl ješt rozd len na titul - obsahuje titul mapy ve správné struktu e, tedy co, kde, kdy. Sloupec použitá data obsahuje názvy shapefil , p ípadn tabulek použitých pro jednotlivé mapy. Ve sloupci obsah je zevrubn popsaná nápl mapy a zp sob jejího zpracování. Posledním sloupcem je m ítko. Sloupec pro tabulky byl rozd len na titul tabulky, obsahující název tabulky a obsah, který zahrnuje zp sob zpracování, p ípadn zdroj dat. 30
Sloupec pro grafy byl rozd len na t i ásti. Titul, obsahující název grafu, typ grafu, obsahující informace o typu použitého grafu a obsah, zahrnující informace o zpracování a zdroji dat.
Jevy ÚAP Plochy s rozdílným
P írodní hodnoty
zp sobem využití
a jejich ochrana
Ochrana a využívaní
Ochrana území se zvláštními
nerostných surovin
podmínkami geologické stavby a se zvláš nep íznivými inženýrskogeologickými pom ry
Kulturní hodnoty
Doprava
a jejich ochrana
Ochrana dopravní
Vodní hospodá ství
infrastruktury
Ochrana
Záplavová území a protipovod ová
vodních zdroj a tok
opat ení
Energetika
Spojové služby
Ochrana technické
Hygiena prost edí,
infrastruktury
ochrana území
Vymezení území
Vyhodnocení vlivu na p dní fond
Ostatní jevy grafických p íloh ÚP -
Negrafická ást
problémové jevy a urbanistická koncepce Obr. 22 Datový model dat poskytnutých Olomouckým krajem (zdroj: vytvo ila autorka)
31
Horninové prost edí a geologie Podrobn ji bylo toto téma rozd leno do p ti kategorií - ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, sesuvná území, zásoby nerostných surovin a jiné. Kraje pr m rn zpracovaly 3 mapy a 2 tabulky. P i sestavování návrhu byla zhodnocena pozitiva a negativa zpracovaných map jednotlivých kraj . Kraj Vyso ina a Plze ský kraj do tohoto tématu za adily i zpracování mapy radonového rizika. St edo eský kraj zpracoval 2 mapy St et ložisek št rkopísk
a stavebního kamene se ZPF a St et ložisek št rkopísk
a stavebního kamene s LPF. Ústecký kraj se nezam il jen na vizualizaci a vytvo il i dva kartogramy - Podíl t žených dobývacích prostor
na rozloze obce a Podíl t žených
dobývacích prostor na rozloze obcí s POÚ. Ostatní kraje zpracovaly mapy standardn podle díl ích kategorií. Po p ezkoumání zpracování bylo navrženo slou it kategorii ložiska nerostných surovin a dobývací prostory. Následn
byly navrženy 3 mapy - T žba
nerostných surovin, Sesuvná území, Poddolovaná území. Taktéž byla ur ena data z datového modelu pro vizualizaci. Navrženy byly také 2 tabulky a to Dobývací prostory s ukon enou t žbou a Prognózní zdroje nerostných surovin. Pro ob tabulky bylo taktéž navrženo využít data z datového modelu. Vodní režim Toto téma bylo rozd leno do p ti kategorií - povrchové vody, akumulace vod, podzemní vody, záplavová území a jiné. K tématu vodní režim kraje pr m rn zpracovaly 3 mapy a 3 tabulky. P i návrhu bylo vyhodnoceno zpracování tématu kraji. Vysoký po et map zpracoval Jiho eský kraj. Krom standardních map zpracovaných ostatním kraji, vytvo il Jiho eský kraj i nezvyklé mapy. Sem m žeme za adit nap . mapu Lososové a kaprové vody nebo Území zvláštní povodn pod vodním dílem. Vysoký po et tabulek zpracoval Karlovarský kraj, lze to p isoudit i tomu, že nezpracovával mapové p ílohy a vyjád il dat tabulkov .
Po studiu obsahu map a jejich zpracování bylo navrženo
vytvo ení 4 map a 1 tabulky. Navržené mapy jsou Vodní hospodá ství, Zranitelné oblasti a CHOPAV, Záplavová území, Ochrana p írodních lé ivých zdroj a zdroj p írodních minerálních vod. K mapám byla vybrána i vhodná data pro zpracování z datového modelu. Navržena byla tabulka Maximální pr tok ve vypraných stanicích. Data pro tuto tabulku je možno získat ze stránek HMÚ [31].
32
Hygiena životního prost edí Toto téma bylo rozd leno do sedmi kategorií – zne išt ní ovzduší a vod, zdroje emisí, hluková zát ž, skládky a spalovny, brownfields, odpadové hospodá ství, jiné. Kraje k tomuto tématu v pr m ru zpracovaly 6 map, 6 tabulek a 1 graf. Pr m r zpracování graf je siln ovlivn n Jiho eským krajem, který zpracoval z celkových 15 graf 10. Vysoký po et map zpracoval Jiho eský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Hlavní m sto Praha. Jiho eský kraj zpracoval pro každý typ zdroje emisí samostatnou mapu, dále je zajímavá mapa Produktovod a objekty s nebezpe nými látkami. Jihomoravský kraj se zam il na detailní zpracování kapitol zne išt ní ovzduší a hluková zát ž. Moravskoslezský kraj Hlavní m sto Praha detailn
zpracovaly kapitolku zne išt ní ovzduší. Jiho eský kraj
a Hlavní m sto Praha zpracovaly také mapy radonového rizika. Navrženy byly 4 mapy a 2 tabulky. Dále bylo navrženo slou it kapitoly skládky a spalovny a odpadové hospodá ství. Navržené mapy jsou P ekro ení imisních limit , Nejv tší zne iš ovatelé ovzduší, Hlukové zatížení, Skládky. Také byla vybrána vhodná data z datového modelu. Navržené tabulky jsou Vypoušt né množství škodlivých látek a p ekro ení imisního limitu a Nakládání s odpady v kraji. Ochrana p írody a krajiny Toto téma bylo rozd leno do šesti kategorií – ÚSES, bioregiony a biochory, chrán ná území, oblasti NATURA 2000, koeficient ekologické stability a jiné. Pr m rný po et zpracovaných map i tabulek k tomuto tématu je 3. Vysoký po et map zpracoval Jiho eský kraj, vysoký po et tabulek zpracoval Plze ský kraj. Jiho eský kraj zpracoval pro každý typ chrán ného území vlastní mapu, dále zpracoval nap . mapy Lokality výskytu zvlášt chrán ných druh
nebo Krajinný ráz. Plze ský kraj zpracoval pro každý typ
chrán ného území vlastní tabulku. Navrženo bylo 5 map. Do návrhu je za azeno i téma koeficient ekologické stability, který byl ve v tšin p ípad
za azen práv do tématu
ochrana p írody a krajiny. Do tématu zem d lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa byl za azen v minimu p ípad . Navržené mapy jsou Územní systém ekologické stability, Bioregiony, Chrán ná území, Oblasti Natura 2000, Koeficient ekologické stability. K mapám byla též vybrána pot ebná data z datového modelu.
33
Zem d lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa Toto téma bylo rozd leno do p ti kapitol – t ídy ochrany zem d lské p dy, podíl zem d lských ploch, podíl lesních ploch, charakteristika lesa a jiné. Kraje pro toto téma pr m rn zpracovaly 5 map, 3 tabulky a 1 graf, p i emž grafy zpracoval pouze Jiho eský a Jihomoravský kraj. Vysoký po et map zpracovaly kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a St edo eský. Jiho eský kraj zpracoval nejvíce tabulek. Jihomoravský a Moravskoslezský kraj zpravovaly pro každý typ zem d lské p dy vlastní mapu, St edo eský kraj v této kategorii zpracoval také nejvíce map, ale ne zam ených na jednotlivé typy zem d lských ploch. Navrženo bylo vytvo ení 2 map a 1 tabulky. Dále bylo také navrženo slou ení díl ích témat podíl lesních ploch a charakteristika lesa. Navržené mapy jsou Podíl zem d lské p dy na celkové vým e katastru a Podíl lesních ploch na celkové vým e katastru. Tabulka má název Využití zem d lské p dy v kraji. Pro zpracování byla též vybrána vhodná data z datového modelu. Ve ejná dopravní infrastruktura Toto téma bylo rozd leno do 5 kategorií - silni ní, železni ní, letecká a vodní doprava, jiné. Pro toto téma byly kraji v pr m ru zpracovány 3 mapy, 4 tabulky a 2 grafy. Vysoký po et map, tabulek i graf
zpracovalo Hlavní m sto Praha, ostatní kraje
zpracovaly toto téma v mezích pr m ru. Pro Hlavní m sto Praha byla ve srovnávací tabulce ( P íloha .1 ), vytvo ena i zvláštní kategorie ve ejná doprava. Navržena byla 1 mapa a 2 tabulky. Mapy pro silni ní sí , železni ní sí a podobn je zbyte né tvo it. Tyto topografické prvky lze zahrnout do ostatních map. Navržena byla pouze mapa využívající sí ové analýzy - Dostupnost krajského m sta po silni ní síti. Navržené tabulky jsou Množství p epraveného zboží a Letišt na území kraje. Ve ejná technická infrastruktura Toto téma bylo rozd leno do sedmi kategorií – zásobování plynem, vodou, elekt inou, teplem, kanalizace a
OV, dopravní obslužnost, jiné. Kraje pro toto téma
v pr m ru zpracovaly 4 mapy, 4 tabulky a 2 grafy. Vysoký po et map zpravoval Jiho eský kraj, nap . pro téma kanalizace a OV zpracoval 3 mapy. Jihomoravský a Karlovarský kraj zpracovaly okolo 16 tabulek. Vysoký po et graf zpracovalo Hlavní m sto Praha. Bylo navrženo vytvo it 3 mapy a 2 tabulky. Navržené mapy jsou Podíl obyvatel zásobovaných plynem, Podíl obyvatel zásobovaných vodou z ve ejného vodovodu a Podíl obyvatel 34
napojených na ve ejnou kanalizaci. Pro mapy byla vybrána také data z datového modelu. Navržené tabulky jsou Elektrárny na území kraje a Nejv tší zdroje pitné vody. Sociodemografické podmínky Toto téma bylo rozd leno do 11 kapitol – administrativní len ní, využití p dy, hustota obyvatel, zm na po tu obyvatel (dlouhodobá, krátkodobá), v kové složení + pohlaví, vzd lání, náboženské vyznání, národnost + národnostní menšiny, p ír stek obyvatel, zdravotnictví, jiné. Pro toto, nejrozsáhlejší, téma zpracovaly kraje pr m rn 9 map, 3 tabulky a 3 grafy. Pr m r jednozna n ovlivnilo Hlavní m sto Praha se svými 33 mapovými výstupy. Vysoký po et map zpracovaly také kraje Jiho eský, Plze ský, St edo eský a Moravskoslezský. Zpracování tabulek se pohybovalo okolo pr m ru. Vysoký po et map zpracoval Jiho eský kraj. Téma je opravdu velice variabilní a vhodné pro zpracování velkého množství map i ostatních výstup , bylo vybráno a navrženo 6 map, 1 tabulka a 4 grafy. Navržené mapy jsou Rozloha zastav ných ploch v ORP, Hustota zalidn ní na 1 km2, Podíl po tu d tí ve v ku 0-14 let na celkovém po tu obyvatel, Podíl po tu obyvatel ve v ku 65 let a více na celkovém po tu obyvatel, Podíl osob ve v ku 15 a více let se základním vzd láním, Podíl osob ve v ku 26 a více let s vysokoškolským vzd láním. Pro všechny mapy byla vybrána data z datového modelu. Navržené tabulky jsou Národnostní složení v obcích s rozší enou p sobností Olomouckého kraje - data byla vybrána ze stránek SÚ [32]. Navržené grafy jsou Vývoj po tu obyvatel okresních m st, vývoj po tu obyvatel v kraji, Procentuální zastoupení muž a žen v okresech, Náboženské vyznání v okresech. Pro grafy byla data vybírána ze stránek SÚ [32]. Bydlení Toto téma bylo rozd leno do p ti kapitol – intenzita bytové výstavby, byty + domy, výše nájemného, ob anská vybavenost, jiné. Pro téma bydlení bylo kraji v pr m ru zpracováno 5 map, 3 tabulky a 1 graf. Vysoký po et map zpracovaly kraje St edo eský a Hlavní m sto Praha. Hlavní m sto Praha se podrobn v novalo kapitolce ob anská vybavenost, St edo eský kraj kapitolám intenzita bytové výstavby a ob anská vybavenost. Grafy zpracoval Jiho eský kraj, ímž ovlivnil celkový pr m r. Navrženy byly 3 mapy a 1 graf. Navržené mapy jsou Po et dokon ených dom a byt , Podíl neobydlených byt na celkovém bytovém fondu, Struktura bytového fondu. Data byla op t vybrána z datového modelu. Navržený graf je Vývoj po tu dokon ených byt a dom .
35
Cestovní ruch a rekreace Toto téma bylo rozd leno do šesti kapitol – památky UNESCO a st ediska cestovního ruchu celostátního významu, láze ská místa, druhé bydlení, rekrea ní oblasti celoro ního a sezónního využití, kapacita ubytovacích za ízení, jiné. K tomuto tématu kraje v pr m ru zpracovaly 4 mapy, 4 tabulky a 1 graf. Vysoký po et map zpracovaly kraje Jiho eský a Hlavní m sto Praha. Jiho eský kraj se podrobn v noval kapitolce kapacita ubytovacích za ízení, dále byla vytvo ena nap . mapa Obce s lanovou dráhou - jedná se o kartogram se dv ma hodnotami - ano x ne. Tato mapa je zbyte ná. Vysoký po et tabulek zpracovaly kraje Jiho eský a Liberecký. Liberecký kraj zpracoval tabulku pro každý typ památkové zóny. Byly navrženy 3 mapy a 1 tabulka. Navržené mapy jsou Významné památkové lokality, Druhé bydlení, Rekrea ní oblasti. Data pro vyhotovení byla vybrána z datového modelu. Navržená tabulka je Po et l žek v ubytovacích za ízeních. Dále byla navržena mapa pro láze ství, záleží však na charakteristice daného kraje. Bu m že být zpracována mapa, p i menším po tu láze ských míst m že být nahrazena tabulkou a p i nevýskytu jevu m že být úpln vypušt na. Hospodá ské podmínky Tato téma bylo rozd leno do sedmi kapitol – míra nezam stnanosti, ekonomická aktivita, vyjíž ka za prací nebo do školy, dojíž ka za prací nebo do školy, v da a výzkum, podnikatelská aktivita, jiné. Pro toto téma bylo pr m rn zpracováno 6 map, 9 tabulek a 1 graf. Vysoký po et map zpracovaly kraje Královéhradecký, Plze ský a Hlavní m sto Praha. Královéhradecký kraj se zam il na detailní zpracování kapitoly míra nezam stnanosti, Plze ský na ekonomickou aktivitu a Hlavní m sto Praha na jiná témata, ostatními kraji zpracována pouze okrajov . Velké množství tabulek zpracovaly kraje Královéhradecký, St edo eský a Hlavní m sto Praha, které zpracovaly asi 20 tabulek. Ostatní kraje zpracovaly okolo 5 tabulek. Navrženy byly 4 mapy, 1 tabulka a 1 graf. Navržené mapy jsou Míra registrované nezam stnanosti, Ekonomická aktivita, Vyjíž ka do práce nebo do školy, Dojíž ka do práce nebo do školy. Data pro zpracování byla vybrána z datového modelu. Navržená tabulka je V decká a výzkumná pracovišt v Olomouckém kraji a navržený graf je Vývoj po tu fyzických osob v okresech Olomouckého kraje. Pro tabulku i graf bylo navrženo získat data ze stránek SÚ [32].
36
3.4 Praktická realizace Po rešerši ÚAP kraj a zpracování výsledk do podrobné tabulky následoval návrh optimálního obsahu. V návrhu bylo u každé kapitoly stanovené vyhláškou vybráno optimální množství zpracovaných map a ostatních p íloh. Posledním krokem v bakalá ské práci bylo tento návrh optimálního obsahu prakticky realizovat. Pro realizaci byly spole n s Krajským ú adem Olomouckého kraje, který poskytl data, vybrány t i kapitoly. Vybíráno bylo tak, aby každá kapitola náležela do jednoho ze t í pilí
udržitelného rozvoje. Na tomto principu totiž byly zpracovány ÚAP
Olomouckého kraje. Pro environmentální pilí byla vybrána kapitola ochrana p írody a krajiny, pro pilí soudržnosti spole enstev byla vybrána kapitola sociodemografické podmínky a pro hospodá ský pilí kapitola hospodá ské podmínky.
3.4.1 Tvorba podklad pro RURÚ Mapové výstupy byly vytvo eny v prost edí ArcGIS 9.3. Navrženy byly na formát papíru A3, v m ítku 1:280 000. Tabulky a grafy byly vytvo eny v programu MS Excel a následn vyexportovány do grafického souboru *.jpg. Všechny tyto výstupy jsou sou ástí p íloh bakalá ské práce. Ochrana p írody a krajiny Pro toto téma bylo vytvo eno všech 5 map podle návrhu optimálního obsahu. Jedná se o tematické mapy, pouze mapa Koeficient ekologické stability, byla zpracována jako kartogram. Data byla zobrazena v p ti kategoriích, podle hodnot KES, které se vypo ítávají na základ mnoha ukazatel . Byla využita data poskytnuta Krajským ú adem Olomouckého kraje. Sociodemografické podmínky Bylo navrženo a následn vytvo eno 6 map. Pro mapy Hustota zalidn ní, Podíl obyvatel ve v ku 0-14 let na celkovém po tu obyvatel (v %), Podíl obyvatel ve v ku 65 a více let na celkovém po tu obyvatel (v %), Podíl zastav ných a ostatních ploch byla získána a zvizualizována aktuáln jší data ze stránek
SÚ [32]. Pro mapy týkající se
vzd lání byla použita p vodní poskytnutá data. Pro obec Držovice, nebyla provedena vizualizace, protože data byla získána se SLDB 2001 a obec vznikla až po tomto datu. Všechny mapy byly zpracovány jako kartogramy. Zpracovány byly t i grafy. Graf Zastoupení muž a žen v okresech Olomouckého kraje byl vytvo en na základ aktuálních dat získaných ze stránek
SÚ a vytvo en byl jako 100 % skládaný sloupcový. Pro grafy 37
vývoje po tu obyvatel byla data získána z Historického lexikonu obcí
eské republiky
1869 - 2005 [8], Statistického lexikon obcí eské republiky 2007 [9] a ze stránek SÚ. Grafy byly vytvo eny jako sloupcový a spojnicový. Graf podíl u v ících byl vytvo en jako 100 % skládaný sloupcový a data byla získána ze stránek
SÚ. Tabulka týkající se
národnostního složení byla vytvo ena z dat získaných ze stránek SÚ. Hospodá ské podmínky Návrh p edpokládal vytvo ení 4 map, pro tuto bakalá skou práci ale bylo vytvo eno 5 map. Pro téma nezam stnanost byly zpracovány 2 kartogramy, pro obce, s vizualizací dat za rok 2008 a pro obce s rozší enou p sobností s vizualizací dat za první tri tvrtletí roku 2009. Data pro oba kartogramy byla získána ze stránek
SÚ [32]. K vizualizaci tématu
ekonomická aktivita bylo použito n kolik metod, kartogramem byl vyjád en podíl ekonomicky aktivních a rastr byl využit na zvýrazn ní nadpr m rných hodnot po tu ekonomicky aktivních v priméru a sekundéru podle obcí. Pro vizualizaci byla použita data poskytnutá Krajským ú adem Olomouckého kraje. Pro mapy podílu vyjížd jících a dojížd jících byla taktéž použita metoda kartogramu. Zvizualizována byla data poskytnutá Krajským ú adem Olomouckého kraje v kombinaci s daty získanými ze stránek SÚ [32]. Podle návrhu byl také zpracován jeden graf - Po et fyzických osob v okresech Olomouckého kraje. Pro tvorbu tohoto sloupcového grafu byla využita data získaná ze stránek
SÚ. Navržena a zpracována byla jedna tabulka s názvem V decká a výzkumná
pracovišt v Olomouckém kraji, na jejíž tvorbu byla taktéž použita data ze stránek
SÚ
[32].
3.4.2 SWOT analýza Posledním krokem v bakalá ské práci bylo zpracování jednoduché SWOT analýzy pro kapitoly zpracované podle bodu 3.4.1. Jedná se o hodnotící metodu, která byla vyvinuta Albertem Humhreyem v 70. letech 20. století na Stanfordov univerzit v USA. Základním principem SWOT analýzy je ohodnocení sledovaného jevu ze 4 pohled . Nej ast ji se zpracovává do p ehledné tabulky, kde jsou u jednotlivých faktor vepsány hodnoty. Rozd lení tabulky je: Strengths (silné stránky, p íležitosti) Weaknesses (slabé stránky, nedostatky) Opportunities (p íležitosti) 38
Threats (hrozby, nebezpe í) V této práci byla SWOT analýza zpracována na základ podklad , které poskytlo praktické zpracování jednotlivých kapitol. Jedná se pouze o nástin hlavních bod , které jsou patrny již ze zpracování. P i tvorb SWOT analýzy, jako výstupu ÚAP, kraje použily mnoho dat a informací, které nebylo možno získat, a proto m že být zpracování mírn odlišné. Nicmén i tak SWOT analýza ukázala, kterým sm rem by se m ly kraje dát, aby byl zachovaný trvale udržitelný rozvoj. SWOT analýzy t i zpracovaných kapitol jsou sou ástí p íloh bakalá ské práce.
39
4 DISKUZE Návrh optimálního obsahu textové ásti podklad pro RURÚ navržený v této práci by nem l z stat pouze na kated e geoinformatiky. Jelikož stále neexistuje jednotná metodika, bylo by vhodné tuto práci rozší it mezi odbornou ve ejnost. P i získávání dat projevil o výsledky zájem Královéhradecký kraj. Návrh obsahu vychází ze subjektivního hodnocení,
ehož jsem si i v doma.
Nem žeme ho tedy považovat za jediný platný. Pokud by tuto práci zpracovával n kdo jiný, z ejm by po ohodnocení podklad sestavil návrh, který by byl lehce odlišný. Základ by však m l být stejný. Po vyzdvižení klad
a upozorn ní na nedostatky by vybral
z velkého množství ideální po et map a ty také zpracoval. Prvním krokem v práci bylo získání dat, tedy Územn analytických podklad . Kraje jsou povinny tato data zve ejnit dálkovým p ístupem. Po kontaktování zodpov dných pracovník se mi poda ilo data na internetových stránkách kraj nalézt. Zlínský kraj m l data vystavená v omezeném rozsahu a byla nutná osobní návšt va k p evzetí zbývajících dat. Je proto ke zvážení, zda se všechny kraje tímto pokynem ídí. Druhým krokem bylo navrhnout vhodnou tabulku, do které by šly mapy ohodnotit. Následovalo hodnocení podklad jednotlivých kraj . Zde je pot eba zmínit, že kraje požily tém
totožnou kostru jednotlivých kapitol, avšak díl í rozd lení bylo jiné. V tomto
p ípad bylo nutno se jednozna n rozhodnout, kam mapy, tabulky a grafy za adit. Pro lepší p ehlednost byla mapa za azena do správné skupiny v tabulce a bylo k ní poznamenáno, do jakého tématu je za azena v rámci ÚAP. Pokud téma obsahovalo specifické mapy a ostatní p ílohy, byly za azeny do kategorie jiné, která byla vytvo ena pro každé téma. Po ohodnocení následoval návrh optimálního obsahu. Nebylo jednoduché ur it, které mapy, tabulky, grafy by m ly být v podkladech pro RURÚ realizovány. Pro každé téma byl vytvo en pr m r u jednotlivých kraj . Tato ísla sloužila jako orienta ní hodnoty pro tvorbu. Z výstup vytvo ených kraji byly vybrány ty mapy, které jsou si tematický podobné a vytvo ené ve v tšin kraj . U tabulek a graf byl aplikován stejný postup. Dalším krokem byla áste ná realizace návrhu. Pro tvorbu mapových výstup byl použit ArcGIS 9.3. Po vytvo ení map následovala jednoduchá SWOT analýza na vytvo ených podkladech. Jak již bylo e eno, tato práce by mohla být volnou inspiraci pro Krajské ú ady, které každé dva roky eší tvorbu ÚAP. Není však závazným dokumentem. 40
Zajímavé by mohlo být i zamyšlení, jakým sm rem se mohou ÚAP vyvíjet dále. Na sch zce s pracovníky Krajského ú adu Olomouckého kraje byla vyslovena i myšlenka Mapového serveru pro ÚAP. Zve ejn ní ÚAP pomocí mapového serveru áste n využilo Hlavní m sto Praha. Dalším krokem by mohla být nap íklad automatická aktualizace a p epracování map. Bylo by zajímavé zvážit postup a p ípadn se pokusit tyto myšlenky implementovat do dalších ÚAP. Práce byla postoupena Krajskému ú adu Olomouckého kraje, pro který byla také áste n tvo ena a dále Královéhradeckému kraji, který o ni projevil zájem.
41
5 ZÁV R Bakalá ské práce m la n kolik cíl . Prvním z nich bylo sestavení tabulky obsahující hodnocení podklad pro RURÚ kraj metodika sestavená na základ
eské republiky. Pro hodnocení map byla použita
studia literatury. Byla sestavena tak, aby v tabulce
nevznikly prázdné sloupce pro údaje, které nelze z mapy zjistit. Do tabulky byly zaznamenány údaje k mapám, tabulkám, graf m a ostatním p ílohám. Druhým cílem bylo vyhodnocení údaj
z prvního kroku a sestavení návrhu
optimálního obsahu s využitím dat poskytnutých Krajským ú adem Olomouckého kraje. Byla navržena tabulka se stejným rozd lením jako v prvním kroku. Do ní byly navrženy p ílohy jednotlivých témat. Návrh byl sestaven na základ studia podklad pro RURÚ kraj . Do návrhu byly zaznamenány p edevším mapy, tabulky a grafy, které se vyskytovaly ve zpracování v tšiny kraj . Tím došlo k navržení množství, které odpovídá pr m ru pro jednotlivá témata podle vyhlášky. Po vytvo ení návrhu následovala praktická realizace. Mapy byly vytvo eny pro oblasti ochrana p írody a krajiny, sociodemografické podmínky a hospodá ské podmínky. Na vybraných mapách lze vid t i rozdíly v m ítku poskytnutých dat. Toto bylo ponecháno zám rn , aby si tená mapy mohl lépe p edstavit, s jakými problémy se tv rci ÚAP setkávají. Posledním krokem bylo sestavení jednoduché SWOT analýzy na základ grafického zpracování v p edchozím kroku. O bakalá ské práci byla sestavena i webová prezentace.
42
6 POUŽITÉ ZDROJE 6.1 Literatura [1]
BURIAN, J. Kraje a ÚAP. GeoBusiness. 2009, . 4+5, s. 24-29.
[2]
BURIAN, J. Územn analytické podklady kraj po roce po izování. GeoBusiness. 2008, . 3, s. 23-26.
[3]
APEK, R, et al. Geografická kartografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 373 s.
[4]
HALASOVÁ, H.; ŠILAROVÁ, V. Územní plánování v eské republice 2007. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje Brno, 2007. 34 s.
[5]
HOJOVEC, V. Karotgrafie. 1. vyd. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1987. 660 s.
[6]
MIKLOŠÍK, F. Teorie ízení v kartografii a geoinformatice. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 262 s.
[7]
MRÁ KOVÁ, H. V informatice je náš kraj tahounem. Okno do Kraje: Magazín Zlínského kraje. 2010, 6., . 2, s. 5.
[8]
R ŽKOVÁ, J.; ŠKRABAL, J.. Historický lexikon obcí eské republiky 1869– 2005. 1. vyd. Praha: eský statistický ú ad, 2006. 760 s.
[9]
ÍPA, M., et al. Statistický lexikon obcí eské republiky 2007. 1. vyd. Praha: eský statistický ú ad a Ministerstvo vnitra eské republiky, 2007. 1352 s.
[10]
VEVERKA, B.; ZIMOVÁ, R. Topografická a tematická kartografie. 1. vyd. Praha: eské vysoké u ení technické, 2008. 198 s.
[11]
VOŽENÍLEK, V. Aplikovaná kartografie I - tematické mapy. 2. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2004. 187 s.
[12]
VOŽENÍLEK, V. Diplomové práce z geoinformatiky. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2002. 31 s.
6.2 Internetové zdroje [13]
183/2006 Sb. stavební zákon [online]. Ministerstvo vnitra, 2003-2010 [cit. 201005-18]. Portál ve ejné správy eské republiky. Dostupné z WWW:
.
43
[14]
500/2006 Sb. o územn analytických podkladech a územn plánovací dokumentaci [online]. Ministerstvo vnitra, 2003-2010 [cit. 2010-05-18]. Portál ve ejné správy eské republiky. Dostupné z WWW: .
[15]
Aktualizované podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ke dni 8. 7. 2009 [online]. (C) 2005 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[16]
Karlovarský kraj - Rozvoj regionu [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[17]
Koncepce ochrany p írody a krajiny pro území Olomouckého kraje [online]. [s.l.] : Ecological Consulting, spol. s.r.o., duben 2004 [cit. 2010-05-23]. Dostupné z WWW: .
[18]
Krajský ú ad Plze ského kraje: Územn analytické podklady Plze ského kraje [online]. 2009 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[19]
Liberecký kraj - Dokumentace Územn analytické podklady Libereckého kraje (projednáno 08/2008) [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[20]
Metodika pro postup ú ad územního plánování a krajských ú ad p i po izování územn analytických podklad pro správní obvod obce s rozší enou p sobností a pro území kraje [online]. [s.l.] : Ministerstvo pro místní rozvoj- ústav územního rozvoje, 7.5.2007 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[21]
OLOMOUCKÝ KRAJ - Portál územního plánování [online]. 2004-2009 [cit. 201005-18]. Dostupné z WWW: .
[22]
Pardubický kraj - Územn plánovací podklady [online]. (C) 2008 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: . 44
[23]
Portál Jihomoravského kraje [online]. © 2008 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[24]
ÚAP Královéhradeckého kraje | Královéhradecký kraj [online]. © 2008 [cit. 201005-18]. Dostupné z WWW: .
[25]
ÚAP St edo eského kraje - vyhodnocení podklad pro rozbor a rozbor udržitelného rozvoje území [online]. © 2008 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[26]
Územn analytické podklady hl. m. Prahy [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[27]
Územn analytické podklady kraje Vyso ina | Kraj Vyso ina [online]. 2002–2008 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[28]
Územn analytické podklady Moravskoslezského kraje | Moravskoslezský kraj [online]. © 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[29]
Územn analytické podklady Ústeckého kraje 2009- zve ejn ní dokumentu: Úrove krajská: Ústecký kraj [online]. 2009 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[30]
Územn analytické podklady Zlínského kraje | Portál Zlínského kraje [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .
[31]
www.chmi.cz - eský meteorologický ústav
[32]
www.czso.cz - eský statistický ú ad
[33]
www.mmr.cz - Ministerstvo pro místní rozvoj
[34]
www.uur.cz - Ú ad územního rozvoje
45
SUMMARY The objective of the thesis was the assessment of existing documents for the Analysis of Sustainable Territorial Development (RURÚ) of the separate Regions of the Czech Republic, and also the creation of their optimal content. The thesis was conceived primarily because Act No. 183/2006 Coll. obligates the Regions to create Planning Analytical Materials (ÚAP). However, no methodology that regulates their generation has been created. Therefore, their processing is so diverse. The first part of the thesis assesses in detail the documents for the RURÚ of the Regions. The assessment is specified in a detailed table, being an inseparable part of the thesis (as Annex No. 1). The framework consists of 4 columns – assessment of maps, tables, charts and other annexes like various diagrams, plans. In rows, the table is divided into 10 basic themes – rock environment and geology; water regime; hygiene of the environment; protection of nature and landscape; agricultural land resources and forest lands; public road-traffic and engineering infrastructure; socio-demographic conditions; housing; recreation; economic conditions. The above themes are specified in Ordinance No. 500/2006 Coll. Furthermore, the theme of wider relations, present in some Regions, was added. The table accentuates, in particular, the pros and cons of the maps processed. After assessing the documents for the RURÚ of all Regions, it was possible to outline the optimal content. Maps, tables and charts which describe the given themes and appear in most Regions were selected for each chapter. Thus the differences between the separate Regions were adjusted. The outline the optimal content is an inseparable part of the thesis and forms Annex No. 2. The next step was practical processing of 3 themes selected together with the staff of the Olomouc Region Authority. The themes of protection of nature and landscape, socio-demographic conditions, and economic conditions were selected. The practical results are stated in annexes to the thesis. The practical part was followed by the last step, the SWOT analysis for the themes processed. It is a simple SWOT analysis based on the results of the practical results. The SWOT analyses also form annexes to the thesis. Finally, web pages for the thesis were created which contain its main ideas and results and where the Czech version of the thesis is available for download.
46
The thesis will be provided to the Olomouc Region Authority and to the Hradec Králové Region which also showed interest. The thesis may also be spread among other Regions and authorities.
47
P ÍLOHY
48
Hodnocení podklad pro RURÚ + návrh optimálního obsahu 1.
Srovnání podklad pro RURÚ jednotlivých kraj (pouze v digitální podob )
2.
Návrh optimálního obsahu podklad pro RURÚ (pouze v digitální podob )
3.
Množství zpracovaných map, tabulek a graf podle témat stanovených vyhláškou Praktická realizace - ochrana p írody a krajiny
4.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - bioreginy (pouze v digitální podob )
5.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - chrán ná území (volná, formát A2)
6.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - koeficient ekologické stability podle obcí (volná, formát A2)
7.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - oblasti NATURA 2000(pouze v digitální podob )
8.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - územní systém ekologické stability (pouze v digitální podob ) Praktická realizace – sociodemografické podmínky
9.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - hustota zalidn ní podle obcí (volná, formát A2)
10.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl zastav ných a ostatních ploch podle obcí (pouze v digitální podob )
11.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl d tí ve v ku 0-14 let na celkovém po tu obyvatel podle obcí (volná, formát A2)
12.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl obyvatel ve v ku 65 let a více na celkovém po tu obyvatel podle obcí (pouze v digitální podob )
13.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl osob ve v ku 15 a více let se základním vzd láním podle obcí (pouze v digitální podob )
14.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl osob ve v ku 26 a více let s vysokoškolským vzd láním podle obcí (pouze v digitální podob )
15.
Zastoupení muž a žen v okresech Olomouckého kraje
16.
V ící podle vyznání v okresech Olomouckého kraje
17.
Národnostní složení v obcích s rozší enou p sobností Olomouckého kraje
18.
Vývoj po tu obyvatel v Olomouckém kraji
19.
Vývoj po tu obyvatel okresních m st Olomouckého kraje
49
Praktická realizace - hospodá ské podmínky 20.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - ekonomická aktivita podle obcí (pouze v digitální podob )
21.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - míra registrované nezam stnanosti podle obcí (volná, formát A2)
22.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - míra registrované nezam stnanosti ve správních obvodech obcí s rozší enou p sobností (pouze v digitální podob )
23.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl dojížd jících do školy nebo do zam stnání podle obcí (volná, formát A2)
24.
Podklady pro RURÚ Olomouckého kraje - podíl vyjížd jících do školy nebo do zam stnání podle obcí (pouze v digitální podob )
25.
Po et fyzických osob v okresech Olomouckého kraje
26.
V decká a výzkumná pracovišt v Olomouckém kraji Praktická realizace – SWOT analýza
27.
SWOT analýza - ochrana p írody a krajiny
28.
SWOT analýza - sociodemografické podmínky
29.
SWOT analýza - hospodá ské podmínky
30.
CD-ROM (volná)
50
P íloha . 3 Horninové prost edí a geologie mapy tabulky grafy 5 3 Jiho eský kraj 0 3 2 Jihomoravský kraj 0 4 1 Karlovarský kraj 0 0 2 Královéhradecký kraj 0 0 1 Liberecký kraj 0 3 0 Moravskoslezský kraj 0 1 0 Olomoucký kraj 0 0 0 Pardubický kraj 0 4 8 Plze ský kraj 0 4 0 Praha kraj 0 2 5 St edo eský kraj 2 3 0 Ústecký kraj 0 4 0 Vyso ina kraj 0 2 0 Zlínksý kraj 0 pr m r 3 2 0
Vodní režim mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 10 5 1 Jihomoravský kraj 5 5 0 Karlovarský kraj 5 10 0 Královéhradecký kraj 6 5 0 Liberecký kraj 0 2 0 Moravskoslezský kraj 4 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 4 4 0 Praha kraj 2 0 0 St edo eský kraj 2 3 0 Ústecký kraj 2 1 0 Vyso ina kraj 1 1 0 Zlínksý kraj 2 0 0 pr m r 3 3 0
Hygiena životního prost edí mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 14 10 10 Jihomoravský kraj 15 10 0 Karlovarský kraj 4 21 0 Královéhradecký kraj 1 11 0 Liberecký kraj 0 3 1 Moravskoslezský kraj 21 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 3 0 Plze ský kraj 3 12 0 Praha kraj 11 5 2 St edo eský kraj 7 5 1 Ústecký kraj 2 0 0 Vyso ina kraj 1 4 0 Zlínksý kraj 5 0 0 pr m r 6 6 1
Ochrana p írody a krajiny mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 11 5 0 Jihomoravský kraj 4 9 0 Karlovarský kraj 2 5 0 Královéhradecký kraj 1 1 0 Liberecký kraj 1 4 0 Moravskoslezský kraj 2 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 4 15 0 Praha kraj 2 0 0 St edo eský kraj 1 0 0 Ústecký kraj 4 0 0 Vyso ina kraj 3 2 0 Zlínksý kraj 3 0 0 pr m r 3 3 0
51
Zem d lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 8 12 4 Jihomoravský kraj 11 5 6 Karlovarský kraj 7 7 0 Královéhradecký kraj 1 6 0 Liberecký kraj 0 8 0 Moravskoslezský kraj 10 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 6 0 0 Praha kraj 5 2 0 St edo eský kraj 10 0 0 Ústecký kraj 3 0 0 Vyso ina kraj 5 4 0 Zlínksý kraj 2 0 0 pr m r 5 3 1
Dopravní infrastruktura mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 4 7 0 Jihomoravský kraj 2 11 0 Karlovarský kraj 4 4 0 Královéhradecký kraj 2 1 0 Liberecký kraj 1 2 0 Moravskoslezský kraj 4 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 3 0 0 Praha kraj 10 19 27 St edo eský kraj 0 0 0 Ústecký kraj 1 0 0 Vyso ina kraj 2 11 0 Zlínksý kraj 5 0 0 pr m r 3 4 2
Technická infrastruktura mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 10 5 7 Jihomoravský kraj 5 16 4 Karlovarský kraj 6 17 0 Královéhradecký kraj 3 2 0 Liberecký kraj 2 9 0 Moravskoslezský kraj 4 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 3 1 0 Praha kraj 3 12 10 St edo eský kraj 5 0 0 Ústecký kraj 3 0 0 Vyso ina kraj 2 0 0 Zlínksý kraj 8 0 0 pr m r 4 4 2
Cestovní ruch a rekreace mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 14 14 7 Jihomoravský kraj 3 3 0 Karlovarský kraj 0 6 3 Královéhradecký kraj 2 6 1 Liberecký kraj 0 12 0 Moravskoslezský kraj 3 0 0 Olomoucký kraj 1 0 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 5 9 1 Praha kraj 19 6 1 St edo eský kraj 4 0 0 Ústecký kraj 0 0 0 Vyso ina kraj 1 2 0 Zlínksý kraj 5 0 0 pr m r 4 4 1
52
Sociodemografické podmínky mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 17 7 27 Jihomoravský kraj 9 2 0 Karlovarský kraj 3 8 6 Královéhradecký kraj 2 5 9 Liberecký kraj 1 9 0 Moravskoslezský kraj 11 0 0 Olomoucký kraj 1 2 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 15 4 2 Praha kraj 33 5 2 St edo eský kraj 12 4 0 Ústecký kraj 6 0 0 Vyso ina kraj 9 0 0 Zlínksý kraj 6 2 0 pr m r 9 3 3
Bydlení mapy tabulky grafy Jiho eský kraj 6 8 7 Jihomoravský kraj 6 4 0 Karlovarský kraj 3 7 0 Královéhradecký kraj 7 1 0 Liberecký kraj 0 2 0 Moravskoslezský kraj 9 0 0 Olomoucký kraj 1 2 0 Pardubický kraj 0 0 0 Plze ský kraj 4 2 1 Praha kraj 16 9 0 St edo eský kraj 12 0 0 Ústecký kraj 2 0 0 Vyso ina kraj 2 0 0 Zlínksý kraj 5 1 0 pr m r 5 3 1
Hospodá ské podmínky Jiho eský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plze ský kraj Praha kraj St edo eský kraj Ústecký kraj Vyso ina kraj Zlínksý kraj pr m r
mapy tabulky grafy 7 16 8 9 4 0 4 11 2 14 20 1 1 12 0 9 0 0 1 2 0 0 0 0 11 1 1 18 23 2 8 25 0 4 0 0 2 4 0 2 1 0 6 9 1
Zdroj dat: [15], [16], [18], [19], [20], [21], [22], [23], [24], [25], [26], [27], [28], [29], [30]
53
P íloha . 15
54
P íloha . 16
55
P íloha . 17 Národnostní složení v obcích s rozší enou p sobností Olomouckého kraje národnost ORP
eská
moravská
slezská
slovenská
romská
polská
n mecká
ostatní
nezjišt ná
po et obyvatel celkem
Hranice
31 307
2 211
5
718
56
34
56
139
384
34 910
Jeseník
36 299
1 341
100
2 101
248
96
692
762
774
42 413
Konice
9 726
1 621
3
103
11
0
18
55
183
11 720
Lipník nad Be vou
13 761
1 168
4
282
8
6
18
56
139
15 442
Litovel
20 798
1 964
0
234
20
14
25
102
184
23 341
Mohelnice
16 972
1 339
4
172
9
11
33
112
173
18 825
Olomouc
138 026
13 501
36
2 601
79
179
251
1 420
2 624
158 717
Prost jov
83 731
10 698
17
1 224
148
44
43
763
1 502
98 170
P erov
75 892
6 374
12
1 491
149
59
40
508
1 009
85 534
Šternberk
18 010
970
3
295
20
18
44
92
219
19 671
Šumperk
65 307
4 272
12
1 377
92
206
399
607
1 329
73 601
Uni ov
20 874
1 454
2
267
14
20
44
86
335
23 096
Záb eh
30 360
2 518
4
368
14
39
58
187
381
33 929
Zdroj dat: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/p/13-7108-03
56
P íloha . 18
57
P íloha . 19
58
P íloha . 25
59
P íloha . 26
p írodní v dy podle v dní oblasti pracovišt v dy a výzkumu
podle pracovní innosti
2003
2004
2005
2006
2007
2008
97
98
100
107
105
14
18
15
15
12
16
32
39
50
57
60
60
68
62
léka ské v dy
5
5
6
6
4
4
2
3
zem d lské v dy
6
10
9
8
11
11
14
13
sociální a humanitní v dy
4
4
7
8
8
10
11
11
42
53
67
85
83
84
87
85
vládní
8
8
5
2
3
4
6
6
vysokoškolský
1
1
7
7
9
9
10
10
soukromý neziskový
4
6
7
3
3
3
4
4
1 868
1 998
2 206
2 501
2 998
2 967
3 139
3 108
p írodní v dy
909
907
278
446
482
568
483
140
technické v dy
723
820
788
941
1 098
1 013
1 202
1 572
léka ské v dy
64
97
588
572
579
607
604
596
134
147
233
148
264
255
275
275
38
27
319
394
575
524
575
525
966
1 113
1 190
1 292
1 517
1 394
1 539
1 517
zem d lské v dy
podnikatelský podle sektor provád ní
86
10
sociální a humanitní v dy zam stnanci v dy a výzkumu
68
8
celkem
podle v dní oblasti
55
technické v dy
podnikatelský podle sektor provád ní
2002
celkem
2001
V decká a výzkumná pracovišt v Olomouckém kraji
vládní vysokoškolský soukromý neziskový výzkumní pracovníci techni tí pracovníci ostatní pracovníci
66
50
35
19
19
54
59
61
832
829
972
1 186
1 457
1 500
1 522
1 508
4
6
9
4
5
19
19
22
1 004
894
1 126
1 328
1 539
1 503
1 687
1 669
601
775
836
877
1 049
1 046
1 056
1 080
263
329
244
295
410
418
396
359
Zdroj dat: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje
60
P íloha . 27
SWOT analýza OCHRANA P ÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY • Existence území ochrany krajiny národního významu (CHKO Jeseníky, CHKO Litovelské Pomoraví) • Existence velkého množství maloplošných chrán ných území (asi 160 objekt ochrany p írody) • Rozsáhlé oblasti v rámci soustavy NATURA 2000 (4 velké pta í oblasti, evropsky významné lokality) • Nadregionální biokoridory v korytech ek Moravy a Be vy a p ilehlá neregionální biocentra
P ÍLEŽITOSTI • Blízkost CHKO Litovelské Pomoraví krajskému m stu – možnost zapojit obyvatelstvo do ochrany p írody • Nerušený pohyb a život ptactva v pta í oblasti Libavá – možnost zvýšení populace chrán ných a ohrožených druh • erpání dotací na obnovu krajiny, možnost výstavby ekodukt , výstavba ochranných plot okolo dálnice D1
SLABÉ STRÁNKY • Intenzivní zem d lství v jižní a centrální ásti kraje • KES – devastovaná krajina v okolí dálnice D1 a R46, na tém celém území je narušená krajina, p írod blízká krajina a p írodní krajina pouze v severní ásti a ve vojenském újezdu Libavá
HROZBY • Narušení p írody v CHKO Litovelské Pomoraví v okolí rychlostní silnice R35 • Intenzivn jší zem d lství m že ohrozit n která biocentra a snížit KES – zvyšování plochy devastované krajiny • Možnost realizace pr plavu DunajOdra-Labe a ohrožení p írodních spole enstev v blízkosti této oblasti • Zábor krajiny pro výstavbu skladových prostor, nízké využití brownfields
61
P íloha . 28
SWOT analýza SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY • •
Vyrovnané zastoupení muž a žen v okresech Vysoká vzd lanost v okresních m stech
SLABÉ STRÁNKY • • • • •
P ÍLEŽITOSTI • Zvyšování po tu obyvatel s vysokoškolským vzd láním
Pozvolný pokles po tu obyvatel od roku 1991 Vysoká hustota zalidn ní okresních m st Vysoký podíl d chodc a nízký podíl d tí Nízká vzd lanost v severní ásti kraje – i p es 35% obyvatel má pouze základní vzd lání Nízké zastoupení v ících (max. 40 % na okrese)
HROZBY • Stárnutí obyvatelstva • Další úbytek po tu obyvatel • Záporný p irozený p ír stek, p edevším v malých obcích
62
P íloha . 29
SWOT analýza HOSPODÁ SKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY • •
•
Dostatek pracovních p íležitostí v centrální ásti kraje Zázemí v deckých a výzkumných pracoviš – pracovní místa pro 3000 zam stnanc
P ÍLEŽITOSTI • Zlepšení možností zam stnávání osob v severní ásti kraje • Podpora podnikání
SLABÉ STRÁNKY •
Vysoká nezam stnanost v severní ásti kraje
HROZBY • Zvyšování nezam stnanosti a hrozba zvýšené kriminality • Nevyvážený ekonomický vývoj území bez možnosti zlepšení
63
