Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra psychologie
Dovednost kategorizace pohádkových figur u žáků třetí a čtvrté třídy ZŠ
Tereza Flanderková Psychologie – speciální pedagogika Praha 2010
OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………….3 1. HISTORIE VÝZKUMU A PASPORT VZORKŮ…………………………………………3 1.1 Historie výzkumu v rámci školy…………………………………………...……………...3 1.2 Pasportizace dat…………………………………………………………………………...4 1.2.1 Předvýzkum………………………………………………………………...………...…4 1.2.2 Výzkum…………………………………………………………………………...……..5 2. POUŽITÉ METODY……………………………………………………………………….5 3. PREZENTACE A ANALÝZA DAT………………………………………………...……..7 4. INTERPRETACE DAT………………………………………………………………...…20 5. DISKUZE S ODBORNOU LITERATUROU………………………………………….....24 6. SHRNUTÍ A ZÁVĚR………………….……………………………………………….....25 POUŽITÁ LITERATURA…………………………………………………………………...27 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………….28
2
ÚVOD Ústředním tématem této práce jsou pohádky a to, jak se učí žáci ve 3. a 4. třídě ZŠ o pohádkách jako literárním žánru teoreticky a jak tyto vědomosti dokáží zpracovat a použít na konkrétním úkolu. V rámci předvýzkumu jsem navštěvovala hodiny českého jazyka - čtení a slohu a zaujal mě úkol, který žáci dostali. Měli si během jednoho měsíce přečíst jednu pokud možno klasickou pohádku od Boženy Němcové nebo Karla Jaromíra Erbena a prezentovat ji pak v hodině čtení formou referátu. V tomto období pohádky ve slohu zrovna probírali, takže jsem mohla v hodinách pozorovat, co se o pohádkách učí. Když následně děti přečtené pohádky prezentovaly, zaujaly mě chyby, které se u dětí vyskytovaly, když měly na pokyn paní učitelky rozčlenit postavy a předměty vyskytující se v pohádce do čtyř zdánlivě jednoznačných kategorií. Tyto kategorie (pohádková postava, pohádková bytost, pohádková věc a pohádkový hrdina) přitom probírali poměrně detailně a také je několikrát procvičovaly v hodinách slohu a čtení, často v rámci hry, nebo jen formou otázek od paní učitelky. Proto jsem dětem asi měsíc potom, co část z nich prezentovala své pohádky před tabulí formou referátu doplněného o otázky od paní učitelky, zadala krátkou písemnou práci týkající se právě té pohádky, kterou si připravily pro referát. Žádala jsem po nich uvedení názvu a autora pohádky a rozčlenění postav a předmětů do oněch výše zmíněných kategorií. Následně jsem chyby analyzovala a objevila velké množství chyb. Za cíl této práce jsem si dala objasnění mechanismu vzniku a fungování těchto chyb, což jsem podrobně provedla ve druhé etapě svého šetření zhruba o rok později, když už ze třeťáků byli čtvrťáci.
1. HISTORIE VÝZKUMU A PASPORT VZORKŮ 1.1 Historie výzkumu v rámci školy Ve školním roce 2006/2007 jsem v rámci výzkumu navštěvovala 3. třídu jedné základní školy na Praze 4. Je to fakultní škola Pedagogické fakulty. Na prvním stupni se vyučuje podle programu Obecná škola s prvky programu Tvořivá škola, na druhém stupni podle programu Základní škola a Základní škola s rozšířenou výukou jazyků. K této škole jsem se dostala přes mou známou, která zde vyučuje angličtinu a výtvarnou výchovu. Rozhodla jsem se pozorovat děti ve 3. třídě, která je na základní škole jediná. Ve školním roce 2006/2007 ji navštěvovalo 24 dětí. Obě pohlaví jsou zastoupena zhruba rovnoměrně a třída má ve škole pověst poměrně velmi dobrou - prý jsou to děti šikovné a až na některé výjimky i hodné. Třídu navštěvuje i chlapec s dyslexií (Láďa) a u dětí jsou velmi oblíbená doučování, která paní učitelka organizuje. Nejdříve jsem byla jeden den v březnu na hodině angličtiny, prvouky a českého jazyka - mluvnice a slohu. Nejvíce mě zaujal právě český jazyk. Děti byly velice aktivní a velmi se mi líbil přístup paní učitelky, jejíž hodina mluvnice byla velmi pestrá a český jazyk propojovala i s jinými předměty, když třeba vysvětlovala některá slova či pojmy. V hodině slohu potom začala tím, že děti rozdělila do dvojic a dala každé dvojici název pohádky, kterou měly děti pantomimicky předvádět tak, aby ostatní uhodly její název. Přitom dbala na to, aby děti říkaly správný název pohádky, tedy ne "Smolíček", ale "O Smolíčkovi" apod. Potom opakovala s dětmi to, co si o pohádkách říkali minulou hodinu. Hlásila se Kája: "Je to vymyšlený příběh", pak se paní učitelka ptala, co v každé pohádce bývá a Martina: "Plní se tři věci", na otázku co je na pohádkách zvláštní a typické řekl Ondra, že konec, který bývá dobrý. Přitom několik dětí zvedlo ruce, že znají i pohádku se špatným koncem, proto paní učitelka vysvětlila, že mluví hlavně o pohádkách klasických a ptala se, kdo je u nás psal, načež děti odpovídaly, že Božena Němcová a Karel Erben. Potom četly děti popořadě pohádku z čítanky
3
Jak se Honzík učil latinsky od B. Němcové; na konci se paní učitelka ptala, jaké pohádky znají o Honzovi, což dětem nedělalo problémy. Na konci hodiny zadala dětem úkol zmiňovaný již v úvodu práce. Měli si za měsíc přečíst jednu, pokud možno klasickou pohádku od Boženy Němcové nebo Karla Jaromíra Erbena, a prezentovat ji pak v hodině čtení formou referátu, přičemž tomu věnují dvě hodiny čtení. To mě zaujalo, neboť říkala, že je to první úkol podobného typu, který děti dostaly - byla jsem tedy zvědavá, jak si s ním děti poradí. Potom jsem navštívila ještě několik hodin slohu a čtení, kdy se k pohádkám občas vraceli a opakovali základní rysy pohádek, kategorie postav a předmětů vyskytujících se v pohádkách a většinou zábavnou formou hry si jednotlivé pohádky přibližovali. Po měsíci přišla hodina čtení, kdy děti prezentovaly své přečtené pohádky před celou třídou u tabule. Paní učitelka napsala na tabuli pod sebe tři záchytné body: pohádková postava, pohádková bytost a pohádková věc a děti slovně podpořila, aby se nebály, že bude mírná a že ví, že je to jejich první podobný úkol. Postupně za sebou šlo asi sedm žáků před tabuli a paní učitelka vždy nejdříve chtěla, aby stručně řekli děj pohádky. Většinou jim pomáhala, když ztratili niť nebo upřesňovala některé detaily či dodávala důležité dějové linie, které žáci třeba vynechali, aby pro ostatní děti, které pohádku neznaly, nepozbývala smysl. Pak ukázala na tabuli a chtěla po nich vyjmenovat některé pohádkové postavy, bytosti a věci, které se v jejich pohádce vyskytly. Překvapilo mě, jak často děti chybovaly, i když to byla látka dobře probraná opakovaná. Většinou zařazovaly pohádkové bytosti (se zjevnou nadpřirozenou mocí) do pohádkových postav, méně často naopak. Například Míša, která měla pohádku Tři zlaté vlasy Děda Vševěda, zařadila Děda Vševěda do pohádkových postav. Paní učitelka se podivila: "Ale to už je snad pohádková bytost, ne? Jen si vzpomeň, kdo byl vlastně Děd Vševěd, co celý den dělal a čím byl ráno, v poledne a večer, to by asi obyčejná pohádková postava jako je třeba princ nedokázala" (pozn. byl slunce - ráno byl malým dítětem, v poledne dospělým mužem a večer starcem). Proto jsem se nakonec rozhodla zaměřit svou pozornost na tento problém. 1.2 Pasportizace dat Pozorování a sběr materiálu proběhl ve dvou etapách (předvýzkum a výzkum) na základní škole na Praze 4. Je to fakultní škola Pedagogické fakulty UK. 1.2.1 Předvýzkum Školu jsem začala navštěvovat v rámci předvýzkumu v březnu 2007, kdy jsem v průběhu března a poloviny dubna absolvovala několik vyučovacích hodin (angličtina, český jazyk sloh, mluvnice a čtení, prvouka) a pořídila zápisy z pozorování. Následným rozborem zápisů jsem se rozhodla zaměřit svou pozornost na český jazyk - sloh a čtení, kde žáci právě probírali pohádky. Poté, co jsem formulovala výzkumný problém, proběhl sběr dat v květnu 2007. Přítomno bylo 21 žáků, zastoupení chlapců a dívek bylo zhruba rovnoměrné. Sběr proběhl formou jednorázové písemné práce na jednu vyučovací hodinu, kterou mi paní učitelka laskavě propůjčila. Písemná práce byla v podstatě písemnou formou referátů, které si žáci měly za úkol připravit asi tři týdny předtím na hodinu čtení. V hodině byla paní učitelka přítomna, nijak do ní nezasahovala, pouze ji uvedla s tím, aby mi děti věnovaly náležitou pozornost. Protože věděla, jaké bude znění otázek, dohodly jsme se, že s dětmi ještě stručně zopakuje něco o pohádkách, mimo jiné i ony kategorie pohádkových postav a předmětů, protože od té doby, co pohádky brali, uplynul už skoro měsíc. Rozdala jsem žákům papíry s otázkami a požádala jsem je, aby se podepsali. Potom jsem je požádala, aby si vzpomněly na úkol, který od paní učitelky dostaly a hlavně na tu pohádku, kterou četly. Nahlas jsem přečetla znění otázek, abych se vyhnula případnému nedorozumění či nepochopení ze strany žáků a dala jsem jim prostor na dotazy. Když bylo 4
vše jasné, měli žáci do konce hodiny čas písemnou práci napsat, tedy asi půl hodiny. Zatímco děti psaly, obcházela jsem lavice a kontrolovala, zda někdo nemá nějaký problém. Už při vyplňování názvu pohádek jsem si všimla, že některé děti píší názvy pohádek z čítanky (například Jak se Neználek učil skládat verše nebo Jak se Honzík učil latinsky), a když jsem se zeptala, proč nepíší tu pohádku, kterou na referát četly, odpověděly, že si ji nepamatují. 1.2.2 Výzkum V rámci hlavního výzkumu proběhl sběr dat 7. února 2008 na téže základní škole a v téže třídě jako v předvýzkumu. Nyní byli žáci o rok starší než v první části výzkumu, tedy ve čtvrté třídě. Přítomno bylo 30 žáků, z toho 16 chlapců a 14 dívek. Paní učitelka byla opět velmi laskavá a přenechala mi celou vyučovací hodinu Českého jazyka – čtení. Uvedla mě několika slovy, poprosila žáky, ať mi věnují náležitou pozornost, a potom už vedení hodiny nechala na mě. Nejprve jsem žákům několika větami připomněla naše minulé setkání, mnozí si mě pamatovali. Řekla jsem jim, že jsme se opět sešli, abychom se věnovali tématu pohádek, a připomněla jsem jim úkol, který jsem pro ně měla připravený minule. Protože uplynulo od té doby mnoho měsíců, zopakovala jsem s nimi jednotlivé kategorie pohádkových figur. Poté jsem jim oznámila, že dnešní úkol bude velmi podobný tomu minulému, jen si nebudou moci vybrat pohádku, jakou chtějí, ale že si společně přečteme pohádku, kterou jsem pro ně napsala sama. Rozdala jsem každému jednu kopii pohádky a nejprve jsem ji jednou přečetla já. Potom, abychom dostáli i náplni hodiny čtení a aby si žáci pohádku lépe zapamatovali, četli žáci pohádku nahlas a střídali se přitom po větě. Následně dostali ještě asi patnáct minut, aby si pohádku přečetli ještě jednou pro sebe, aby i pomalejší čtenáři pohádku dostatečně vstřebali. Po uplynutí času jsem jim rozdala kopie testu, který vypadal následovně: Vzpomeň si, o čem pohádka byla, a napiš, jaké v ní byly: - pohádkové postavy: - pohádkové bytosti: - pohádkové (kouzelné) věci: - pohádkový hrdina: Nechala jsem žákům zbytek vyučovací hodiny (asi patnáct minut) na to, aby test vyplnili. Dávala jsem přitom dobrý pozor, aby od sebe žáci neopisovali, ale nebylo téměř potřeba do jejich práce zasahovat. Pouze u práce číslo 27. Radek P. a 28. Tomáš můžeme vidět nápadnou podobnost obou prací, která asi nebude dílem náhody. Po skončení hodiny se mě hodně žáků ptalo, zda si pohádku mohou nechat, že se jim moc líbila.
2. POUŽITÉ METODY V předvýzkumu jsem použila metodu zadání krátké písemné práce, která vypadala takto: Vaše přečtené pohádky 1) Napiš: - název pohádky: - název pohádkové knížky: - jméno spisovatele: 2) Vzpomeň si, o čem pohádka byla, a napiš, jaké v ní byly: - pohádkové postavy: - pohádkové bytosti: 5
- pohádkové (kouzelné) věci: - pohádkový hrdina: V hlavním výzkumu jsem musela na základě výsledků předvýzkumu zohlednit některá omezení, která z něj vyplynula. Především to, že každé dítě mělo jinou pohádku a v některých pohádkách některé kategorie pohádkových figur chyběly. Také nebyla možnost srovnání výkonu u všech dětí. Proto jsem se rozhodla zkonstruovat vlastní pohádku (viz Příloha 1). Tuto pohádku jsem pak žákům té samé třídy zadala tři čtvrtě roku po prvním sběru dat k první části práce, kdy byli už žáky čtvrté třídy ZŠ. Po jejím přečtení měli za úkol opět přiřadit ke čtyřem pohádkovým kategoriím jejich představitele, kteří se objevili v této pohádce. Stejnou pohádkou pro všechny jsem se chtěla vyhnout tomu, že v některých pohádkách se nevyskytují všechny pohádkové kategorie. Zároveň jsem postavy, bytosti a věci ve své pohádce vymyslela co nejjednoznačněji, tedy vyskytují se v ní opravdu typické postavy a bytosti jako král, princ, čarodějnice, drak, sudička atd. Zároveň mají vlastnosti pro ně charakteristické – takže princ je švarný a urostlý, čarodějnice je zlá a sobecká, víla, která se do prince zamiluje, mu chce pomoct zbavit se prokletí a kouzelná babička – sudička s košíkem kouzelných bylinek se umí rozplynout na místě. Mou snahou bylo, aby se pohádka „O spravedlivé sudičce“ co nejvíce podobala klasickým pohádkám, které děti znají od K. J. Erbena nebo B. Němcové. Pohádka má něco přes 1200 slov, což mi přijde přiměřené vzhledem ke čtenářské pokročilosti žáků. Zároveň jsem chtěla využít poznatků z první části výzkumu, a proto jsem do pohádky zařadila několik „chytáků“, které měly potvrdit, nebo vyvrátit má podezření, co žákům dělá při kategorizování pohádkových figur největší problémy. Chyby, které žáci dělali v první části výzkumu, jsem roztřídila do několika druhů. Mechanismy tvorby těch nejnápadnějších chyb, kterých se žáci dopouštěli nejčastěji, jsem pak použila v pohádce „O spravedlivé sudičce“. Do pohádky „O spravedlivé sudičce“ jsem zakomponovala takové situace, které měly žáky svést k tomu, aby chybovali v třídění pohádkových figur. Tím by se skutečně prokázalo, co jim dělá v tomto zdánlivě jednoduchém úkolu občas takové obtíže. Na základě rozboru chyb v první části výzkumu jsem do pohádky „O spravedlivé sudičce“ zařadila tyto problematické situace: 1) Název pohádky „O spravedlivé sudičce“ Předpoklad možné chyby Zařadit sudičku (pohádkovou bytost) do kategorie pohádkový hrdina, protože když je uvedena v názvu, vypadá to, jako že je pohádkovým hrdinou. Ten se však většinou rekrutuje z řad pohádkových postav a jeho charakteristikou je to, že je zkoušen, nebo musí plnit různé úkoly a právě pohádkové bytosti jako je sudička mu pomáhají. Výskyt v první části výzkumu Martina N. měla pohádku „O chytré princezně“ od B. Němcové a princeznu uvedla jako hlavního hrdinu. Hlavním hrdinou byl však Jiřík, její milý, ten byl zkoušen tím, že se upsal čertu, aby princeznu získal za ženu a ona mu posléze pomohla zbavit se závazku k peklu svým důvtipem. 2) Problematika potomka pohádkové bytosti a pohádkové postavy Předpoklad možné chyby Zařadit potomka pohádkové bytosti a postavy do kategorie pohádkových bytostí, ačkoliv není v pohádce ani zmínka o tom, že by tento potomek měl nějakou nadpřirozenou moc, která je pro pohádkové bytosti charakteristická. V pohádce „O spravedlivé sudičce“ je takovým potomkem princ Temnoslav, který je synem krále zdejšího království a čarodějnice, která krále obelhala a vzala na sebe podobu k nerozeznání podobnou od královny. Výskyt v první části výzkumu 6
Barbora a pohádka „Vodní paní“ od B. Němcové. Dcery čarodějnice a dcera vodní paní v pohádce nemají žádné nadpřirozené schopnosti, jsou to pohádkové postavy, ale nejspíš vzhledem k pokrevnímu příbuzenství s pohádkovými postavami vodní paní a čarodějnice je Barbora zařadila do kategorie pohádkových bytostí. 3) Věc nebo předmět, který se v pohádce vyskytuje, ale nemá kouzelnou moc Předpoklad možné chyby Zařadit takovýto předmět do pohádkových věcí, jejichž charakteristikou je to, že mají kouzelnou moc. Např. sedmimílové boty, které nás odnesou sedm mil daleko při jednom kroku, nebo oslíček, který když se zatřese, sypou se z něj zlaťáky. V pohádce „O spravedlivé sudičce“ jsem uvedla píšťalku, kterou víla Natálka dostala, aby písknutím na ni přivolala vlka. Zároveň je zde jasně řečeno, že je to píšťalka obyčejná, ale že vlk ji uslyší, protože vydává vysoké tóny, které slyší vlci a psi, neboť mají velmi dobrý sluch. Výskyt v první části výzkumu Lydie v pohádce „Pták Ohnivák a Liška Ryška“ uvedla zlatou klec, ve které byl pták Ohnivák zavřený, jako pohádkovou věc. V pohádce ale nenajdeme zmínku, že by zlatá klec měla nějakou kouzelnou moc. 4) Problematika pohádkové postavy zakleté ve zvíře Předpoklad možné chyby Zařadit zvíře, ve které je pohádková postava proměněna, do pohádkových bytostí, ačkoliv toto zvíře nemá žádnou nadpřirozenou moc. V pohádce „O spravedlivé sudičce“ je to princ Temnoslav, kterého jeho matka – čarodějnice zakleje ve vlka. Výskyt v první části výzkumu Lucie S. a pohádka „O labuti“ od B. Němcové. Labuť, ve kterou je zakletý princ, zařadila do pohádkových bytostí. 5) Problematika pohádkového hrdiny Předpoklad možné chyby Jako pohádkového hrdinu uvést i některou z dalších pohádkových postav nebo bytostí, které se v pohádce často vyskytovaly a hlavnímu hrdinovi třeba pomáhaly. V pohádce „O spravedlivé sudičce“ je to například víla Natálka, které princi Temnoslavovi pomohla najít cestu ke štěstí a svému otci. Výskyt v první části výzkumu Například Anna v pohádce „Jak Jaromil k štěstí přišel“ uvedla jako pohádkového hrdinu nejen Jaromila, ale i vílu Narcisku, která ho prováděla kouzelnou říší.
3. PREZENTACE A ANALÝZA DAT Data, který jsem sebrala od dětí, jsem přepsala a pro přehlednost u každého dítěte uvedla jeho úspěšnost v úkolu i v tabulce. Zajímalo mě především správné zařazení do jedné ze čtyř kategorií, které otázku tvoří. Nešlo ani tak o úplný výčet všech zástupců jednotlivých kategorií, které se v pohádce vyskytnou, jako spíše o to, zda děti dokážou rozlišit a vnímat rozdíly mezi těmi kategoriemi. To, co žáci napsali, je uvedeno kurzívou. Červeně jsou pak označeny postavy či předměty, které byly zařazeny chybně. Přepsala jsem odpovědi i s případnými pravopisnými chybami. Následuje tabulka, která vyjadřuje procentuální správnost zařazení pohádkových figur a předmětů, na které si žáci vzpomněli, do odpovídajících kategorií. Tyto kategorie jim byly vykládány v hodinách českého jazyka – slohu a jsou to následující (Horáková et al., 2002):
7
Pohádkové postavy: samy nemají žádnou nadpřirozenou schopnost, např. král, královna, princ, princezna, Honza, myslivec, kašpárek, kuchař…. Pohádkové bytosti: mají nějaké nadpřirozené schopnosti, např. víla, sudička, vodník, černokněžník, čarodějnice, polednice, drak… Pohádkové věci: jsou kouzelné, např. oříšek, prsten, mošna, ubrousek, hůl, kufr, koberec, sedmimílové boty, plášť, živá voda, mrtvá voda… Pohádkoví hrdinové: v pohádkách se často setkáváme s hrdinou, který je zkoušen, pronásledován. Obvykle mu pomůže teprve kouzelná bytost nebo nějaký kouzelný předmět, např. v pohádce O dvanácti měsíčkách to byli měsíčkové. Vysvětlivky k tabulkám: Procenta vyjadřují správnost zařazení do jednotlivých kategorií, takže pokud žák uvedl v kategorii Pohádkových postav 5 jmen a 2 z toho do ní nepatřily, má 60% správnost. 0% je případ, kdy všechny uvedené postavy či předměty v dané kategorii byly nesprávné. x značí, že v této kategorii žák nic neuvedl. U každého žáka pod tabulkou procentuelní správnosti rozebírám ty případy, kdy: a) v zařazení do některé z kategorií se objevila chyba; b) v zařazení do některé z kategorií se objevil předmět nebo figura, která není v níže uvedeném seznamu pohádkových kategorií. Pohádkové figury a předměty z pohádky „O spravedlivé sudičce“ jsem roztřídila podle jejich definice následovně: Pohádkové postavy: král, královna, princ (vlk) Temnoslav, sedláci, lid. Pohádkové bytosti: čarodějnice, víla Natálka (motýl), sudička = (kouzelná) babička, drak. Pohádkové věci: kouzelné bylinky a kouzelná mast. Pohádkoví hrdinové: princ (vlk) Temnoslav.
8
1. Míša (dívka) - pohádkové postavy: Temnoslav - pohádkové bytosti: víla Natálka - pohádkové (kouzelné) věci: košík s bylinkama, čili papričky - pohádkový hrdina: (neuvedeno) Tab.1 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 50% x
Pohádkové věci: Košík s bylinkami můžeme považovat za pohádkovou věc, jelikož patřil kouzelné babičce, která pomocí bylinek kouzlila. Čili papričky se v pohádce vůbec nevyskytují, natož ještě kouzelné. 2. Boris - pohádkové postavy: Král, Královna, Sedláci - pohádkové bytosti: Drak, Víla Natálka, Sudička - pohádkové (kouzelné) věci: píšťalka - pohádkoví hrdina: Temnoslav Tab.2 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 0% 100%
Pohádkové věci: Píšťalka pohádkovou věcí není, protože nemá kouzelnou moc, v pohádce je jasně uvedeno, že je to obyčejná píšťalka. 3. Nella - pohádkové postavy: Temnoslav Světoslav a vlk, Královna, Král - pohádkové bytosti: Víla Natálka, babička, čarodějnice - pohádkové (kouzelné) věci: byliny - pohádkový hrdina: Víla Natálka Tab.3 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 100% 0%
Pohádkový hrdina: Pohádkovým hrdinou byl Temnoslav, ne víla Natálka.
9
4. Lydie - pohádkové postavy: Temnoslav, král, královna - pohádkové bytosti: čarodějnice, víla Natálka, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: mast, píšťalka, hrad čarodějnice - pohádkový hrdina: Temnoslav Tab.4 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 66.66% 100%
Pohádkové věci: Píšťalka pohádková věc není. Čarodějnický hrad za pohádkovou věc považovat můžeme, neboť jej obývá čarodějnice i drak (stejně jako u případu perníkové chaloupky Radka K. z první části výzkumu). 5. Natálie - pohádkové postavy: Temnoslav, král, královna - pohádkové bytosti: víla Natálka, ježibaba, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: mast, slzy, motýl, kopec - pohádkový hrdina: Temnoslav Tab.5 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 50% 100%
Pohádkové bytosti: Ježibabou zde Natálie velmi pravděpodobně myslí kouzelnou babičku – sudičku, která se v lese zjevila Natálce, takže tuto odpověď uznávám. Pohádkové věci: Slzy, které tekly víle Natálce, když hledala Temnoslava, můžeme považovat za kouzelné, protože na místě, kde dopadly, vyrostly kouzelné bylinky. Motýl není pohádkovou věcí, ale pohádkovou postavou. Kopec (Natálie tu asi myslí horu, na které stojí hrad čarodějnice), za pohádkovou věc nepovažujeme. 6. Markéta - pohádkové postavy: princ Temnoslav, Král, Královna, vlk, drak - pohádkové bytosti: víla Natálka, čarodějka, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: mast, byliny, hrad - pohádkový hrdina: víla Natálka, Princ Temnoslav Tab.6 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 80% 100% 100% 50%
10
Pohádkové postavy: Drak není pohádkovou postavou, ale bytostí – má nadpřirozené schopnosti – např. plivat oheň atd. …. Pohádkové věci: Stejně jako u Lydie (č. 4) uznávám hrad jako pohádkovou věc – předpokládám, že myslí stejně jako Lydie hrad čarodějnice (král s královnou bydleli na zámku). Pohádkový hrdina: Víla Natálka pouze pohádkovému hrdinovi pomáhala. 7. Sergej - pohádkové postavy: princ, král, babička - pohádkové bytosti: čarodějnice, víla, sudička, motýlek - pohádkové (kouzelné) věci: magie, mast, píšťalka - pohádkový hrdina: Světloslav - Temnoslav Tab.7 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 66.66% 100% 66.66% 100%
Pohádkové postavy: Babička v pohádce byla kouzelná babička (= sudička), měla kouzelné bylinky a schopnost rozplynout se na místě. Pohádkové věci: Magie jsou v oblasti pohádek kouzla, která vyvolávají nadpřirozené jevy (např. kouzelná mast, která proměnila Temnoslava z vlka zpět do člověčí podoby) a používají je pohádkové bytosti, proto je do pohádkových věcí počítáme. Píšťalka byla v této pohádce jen obyčejná píšťalka vydávající vysoké tóny, které slyší psi a vlci. 8. Adam - pohádkové postavy: temnoslav, čarodějnice, král, královna - pohádkové bytosti: víla amálka, vlk temnoslav - pohádkové (kouzelné) věci: hrad čarodějnice, hrad krále - pohádkový hrdina: spravedlivá sudička, temnoslav Tab.8 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 75% 50% 50% 50%
Pohádkové postavy: Čarodějnice není postavou, ale typickou pohádkovou bytostí. Pohádkové bytosti: Chybu ve jméně nepovažuji za obsahovou chybu, zde je jasné, že vílou Amálkou Adam myslel Natálku. Vlk - Temnoslav však neměl žádné nadpřirozené schopnosti, je pohádkovou postavou. Pohádkové věci: Hrad čarodějnice za kouzelný považovat můžeme, protože v něm bydlí pohádkové bytosti, ale hrad (či zámek) krále nikoliv. Pohádkový hrdina: Ač se pohádka jmenuje O spravedlivé sudičce, hlavním pohádkovým hrdinou je jen Temnoslav, nikoli sudička.
11
9. Filip - pohádkové postavy: král, královna, čarodějnice - pohádkové bytosti: Víla Amalka - pohádkové (kouzelné) věci: hrad kde žila čarodejnice, květiny - pohádkový hrdina: (neuvedeno) Tab.9 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 66.66% 100% 100% x
Pohádkové postavy: Čarodějnice je typickou pohádkovou bytostí. Pohádkové věci: Hrad čarodějnice můžeme považovat za kouzelný (viz 4. Lydie). Květinami jsou zřejmě myšleny kouzelné bylinky. 10. Karolína - pohádkové postavy: král, královna, Temnoslav - pohádkové bytosti: čarodějnice, víla, sudička, vlk, černokněžník, motýlek - pohádkové (kouzelné) věci: kouzelné bylinky - pohádkový hrdina: Temnoslav, sudička Tab.10 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 83.33% 100% 50%
Pohádkové bytosti: Vlk (neboli princ Temnoslav) je pohádkovou postavou – nemá nadpřirozené schopnosti. O černokněžníkovi je v pohádce jen zmínka v souvislosti s tím, že čarodějnice z Temnoslava chtěla vychovat mocného černokněžníka – odpověď proto uznávám, neboť černokněžník jistě má nadpřirozené schopnosti. Pohádkový hrdina: Sudička nebyla pohádkovým hrdinou. 11. Anna D. - pohádkové postavy: král, královna - pohádkové bytosti: čarodějnice, víla, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: kouzelné bylinky, kouzelná mast - pohádkový hrdina: Temnoslav (Světloslav) Tab.11 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 100% 100%
12. Michaela N. 12
- pohádkové postavy: Víla, čarodějnice, Král, Královna, Temnoslav, Sudička - pohádkové bytosti: Sudička, Víla, čarodějnice - pohádkové (kouzelné) věci: kouzelné bylinky - pohádkový hrdina: Víla Tab.12 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 50% 100% 100% 0%
Pohádkové postavy: Víla, čarodějnice i sudička jsou typické pohádkové bytosti (ostatně je i do bytostí uvedla také). Pohádkový hrdina: Hlavní hrdinou je princ Temnoslav, víla Natálka mu jen pomáhá. 13. Michaela B. - pohádkové postavy: král, čarodějnice, královna, Natálka, Temnoslav (Světloslav - pohádkové bytosti: čarodějnice, Natálka - pohádkové (kouzelné) věci: bylinky - pohádkový hrdina: Temnoslav (Světloslav) Tab.13 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 60% 100% 100% 100%
Pohádkové postavy: Čarodějnice i víla Natálka jsou pohádkové bytosti. 14. Anna K. - pohádkové postavy: Temnoslav, král - pohádkové bytosti: Víla Natálka, sudička, čarodějnice - pohádkové (kouzelné) věci: bylinky - pohádkový hrdina: Temnoslav Tab.14 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 100% 100%
15. Martina - pohádkové postavy: král, královna, čarodějnice, Temnoslav, víla Natálka, Babička - pohádkové bytosti: čarodějnice, babička, víla Natálka - pohádkové (kouzelné) věci: mast - pohádkový hrdina: Temnoslav Tab.15 13
Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 50% 100% 100% 100%
Pohádkové postavy: Martina do pohádkových postav uvedla čarodějnici, vílu Natálku a babičku, což jsou pohádkové bytosti 16. Barbora - pohádkové postavy: Princ Temnoslav, Král, Královna - pohádkové bytosti: Sudička, čarodějnice, Víla Natálka, drak - pohádkové (kouzelné) věci: stromy - pohádkový hrdina: Princ Světloslav Tab.16 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 0% 100%
Pohádkové věci: Barbora zařadila do pohádkových věcí stromy, žádné kouzelné stromy se však v pohádce vůbec nevyskytují. 17. Adéla - pohádkové postavy: král, princ, královna, medvěd - pohádkové bytosti: víla, čarodějnice, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: byliny, proutek - pohádkový hrdina: Víla, sudička Tab.17 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 75% 100% 50% 0%
Pohádkové postavy: Mezi pohádkové postavy napsala Adéla medvěda, ten se však v pohádce neobjevil. Pohádkové věci: Ani žádný kouzelný proutek se v pohádce nevyskytuje. Pohádkový hrdina: Víla a sudička jsou pohádkové bytosti, které hlavnímu hrdinovi pomáhají. 18. Veverka (chlapec) - pohádkové postavy: (neuvedeno) - pohádkové bytosti: (neuvedeno) - pohádkové (kouzelné) věci: bylina - pohádkový hrdina: Temnoslav, víla Amálka Tab.18
14
Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti x x 100% 50%
Pohádkový hrdina: Víla Natálka (Veverka se přepsal a napsal Amálka) jen hlavnímu hrdinovi pomáhala. 19. Láďa - pohádkové postavy: král, čarodějnice, Natalka - pohádkové bytosti: sudička - pohádkové (kouzelné) věci: (neuvedeno) - pohádkový hrdina: Temnoslav Tab.19 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 33.33% 100% x 100%
Pohádkové postavy: Čarodějnice a víla Natálka jsou pohádkové bytosti. 20. Jan M. - pohádkové postavy: Král, čarodějnice - pohádkové bytosti: Drak, motýl - pohádkové (kouzelné) věci: mast - pohádkový hrdina: Sudička, Temnoslav, Natálka Tab. 20 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 50% 100% 100% 33.33%
Pohádkové postavy: Čarodějnice je typická pohádková bytost. Pohádkový hrdina: Sudička a víla Natálka jsou pohádkové bytosti, které Temnoslavovi pomáhaly. 21. Patrik - pohádkové postavy: král, víla amálka, čarodějnice, královna, drak, vlk - pohádkové bytosti: Víla, drak, vlk - pohádkové (kouzelné) věci: dům - pohádkový hrdina: král Tab.21 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost
% správnosti 50% 66.66%
15
Pohádková věc Pohádkový hrdina
0% 0%
Pohádkové postavy: Víla Amálka (Natálka), čarodějnice a drak jsou typické pohádkové bytosti. Pohádkové bytosti: Vlk nemá nadpřirozenou moc, je to jen princ ve vlka zakletý. Pohádkové věci: Žádný pohádkový dům v pohádce nebyl. Pohádkový hrdina: Král nebyl hlavní pohádkový hrdina, byl to jeho syn Temnoslav. 22. Vostrý - pohádkové postavy: čarodějnice - pohádkové bytosti: natálka - pohádkové (kouzelné) věci: (neuvedeno) - pohádkový hrdina: (neuvedeno) Tab.22 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 0% 100% x x
Pohádkové postavy: Čarodějnice je typická pohádková bytost. 23. Kačer - pohádkové postavy: Král, Královna, princ - pohádkové bytosti: sudička, čarodějnice, víla - pohádkové (kouzelné) věci: bylyna - pohádkový hrdina: víla, sudička Tab.23 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 100% 0%
Pohádkový hrdina: Víla a sudička jsou pohádkové bytosti, které hlavnímu hrdinovi jen pomáhaly. 24. Hanke - pohádkové postavy: Světloslav, pan král - pohádkové bytosti: Víla Amálka, sudička, čarodějnice - pohádkové (kouzelné) věci: drak, motýl - pohádkový hrdina: Temnoslav, víla Amálka Tab.24 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost
% správnosti 100% 100% 16
Pohádková věc Pohádkový hrdina
0% 50%
Pohádkové věci: Drak a motýl jsou pohádkové bytosti, ne věci. Pohádkový hrdina: Víla Amálka (Natálka) hlavnímu hrdinovi jen pomáhala. 25. Barbora A. - pohádkové postavy: Král, Královna, lid, Temnoslav – Světoslav, vlk - pohádkové bytosti: víla=pohádkový a barevný motýl, čarodějnice matka Temnoslava - pohádkové (kouzelné) věci: kouzelné bylinky, bylinková mast - pohádkový hrdina: Temnoslav – Světoslav, víla=motýl Tab.25 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 100% 50%
Pohádkový hrdina: Víla Natálka hlavnímu hrdinovi jen pomáhala. 26. Honza - pohádkové postavy: Král, královna, princ, vlk - pohádkové bytosti: Víla, čarodějnice, motýl, drak - pohádkové (kouzelné) věci: byliny, měsíc - pohádkový hrdina: temnoslav, víla Tab.26 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 100% 100% 50% 50%
Pohádkové věci: Měsíc není pohádkovou věcí. Pohádkový hrdina: Víla Natálka jen hlavnímu hrdinovi pomáhala. 27. Radek P. - pohádkové postavy: Král, královna, Temnoslav – vlk, motýl - amálka - pohádkové bytosti: Drak, sudička, čarodějnice - pohádkové (kouzelné) věci: mast - pohádkový hrdina: Temnoslav
17
Tab.27 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 75% 100% 100% 100%
Pohádkové postavy: Víla je pohádkovou bytostí. 28. Tomáš - pohádkové postavy: Král, královna, Temnoslav, motýl – Natálka, vlk - pohádkové bytosti: Drak, čarodějnice, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: mast - pohádkový hrdina: Temnoslav Tab.28 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 80% 100% 100% 100%
Pohádkové postavy: Víla Natálka je pohádkovou bytostí. 29. Petr - pohádkové postavy: Král, Královna, temnoslav, vlk, drak, motýlek - pohádkové bytosti: výla (víla) natálka, čarodějnice, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: bylina, kouzla, kouzelná mast - pohádkový hrdina: temnoslav, světloslav Tab.29 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 66.66% 100% 100% 100%
Pohádkové postavy: Drak a motýl (víla Natálka) jsou pohádkovými bytostmi. 30. Jakub - pohádkové postavy: Král, Královna, temnoslav,vlk, drak - pohádkové bytosti: čarodějnice, víla, sudička - pohádkové (kouzelné) věci: byliny, kouzla - pohádkový hrdina: světoslav
18
Tab.30 Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina
% správnosti 80% 100% 100% 100%
Pohádkové postavy: Drak je typická pohádková bytost.
19
4. INTERPRETACE DAT Výzkumný vzorek Výzkumu se zúčastnilo celkem 30 žáků 4. třídy ZŠ. Z toho bylo 14 dívek a 16 chlapců. Vzorek je tedy zhruba o třetinu větší, ale pořád je považován za velmi malý. Těžko můžeme zobecňovat závěry tohoto výzkumu, když jsme do něj zařadili jen jednu třídu z jedné základní školy. Interpretace dat Pro přehlednost výsledků následuje opět souhrnná tabulka s výsledky všech žáků: Tab. 31: Souhrnná tabulka výsledků v % s počty chyb Jméno žáka
1. Míša (dívka) 2. Boris 3. Nella 4. Lydie 5. Natálie 6. Markéta 7. Sergej 8. Adam 9. Filip 10. Karolína 11. Anna D. 12. Michaela N. 13. Michaela B. 14. Anna K. 15. Martina 16. Barbora 17. Adéla 18. Veverka (chlapec) 19. Láďa 20. Jan M. 21. Patrik 22. Vostrý 23. Kačer 24. Hanke 25. Barbora A. 26. Honza 27. Radek P. 28. Tomáš 29. Petr 30. Jakub Počet chyb celkem
P postava/ Počet chyb
P. Bytost/ Počet chyb
Poh. Věc/ Počet chyb
P. hrdina/ Počet chyb
100 100 100 100 100 80/1 66,66/1 75/1 66,66/1 100 100 50/3 60/2 100 50/3 100 75/1 x
100 100 100 100 100 100 100 50/1 100 83,33/1 100 100 100 100 100 100 100 x
50/1 0/1 100 66,66/1 50/2 100 66,66/1 50/1 100 100 100 100 100 100 100 0/1 50/1 100
x 100 0/1 100 100 50/1 100 50/1 x 50/1 100 0/1 100 100 100 100 0/2 50/1
33,33/2 50/1 50/3 0/1 100 100 100 100 75/1 80/1 66,66/2 80/1
100 100 66,66/1 100 100 100 100 100 100 100 100 100
x 100 0/1 x 100 0/2 100 50/1 100 100 100 100
100 33,33/2 0/1 x 0/2 50/1 50/1 50/1 100 100 100 100
Počet chyb ve všech kategoriích 1 1 1 1 2 2 2 4 1 2 0 4 2 0 3 1 4 1 2 3 6 1 2 3 1 2 1 1 2 1 57
20
Tab. 32: Celková úspěšnost v jednotlivých kategoriích (hlavní výzkum): Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina Celková úspěšnost
% správnosti 75,3% 93,3% 69,4% 59,4% 74,4%
Tab. 33: Celková úspěšnost v jednotlivých kategoriích (předvýzkum): Pohádková kategorie Pohádková postava Pohádková bytost Pohádková věc Pohádkový hrdina Celková úspěšnost
% správnosti 84,6% 74,6% 79,1% 80% 79,6%
Pokud tabulku celkové úspěšnosti z hlavního výzkumu (Tab. 32) porovnáme s odpovídající tabulkou z první části výzkumu (Tab. 33), vidíme, že celková úspěšnost je o 5,2% nižší. O více než 10% byli žáci horší v identifikování pohádkových postav, přestože ani jeden z chytáků se pohádkových postav přímo netýkal. Nejčastější chybou bylo zařazení pohádkové bytosti do kategorie pohádkových postav, přičemž často se vyskytly případy, kdy chybně uvedené pohádkové bytosti, které žák zařadil do pohádkových postav, napsal současně i správně do pohádkových bytostí. To si vysvětluji tím, že kategorie pohádkových bytostí, nadpřirozených a kouzelných, je asi pro žáky lépe pochopitelná a identifikovatelná než kategorie pohádkových postav, což je pojem obecnějšího charakteru. Žáci pak mají tendenci do této kategorie řadit všechny výraznější figury, které se v pohádce vyskytly. Co se týče pohádkových bytostí, zde byli žáci překvapivě o více než 20% úspěšnější než v první části výzkumu. To přičítám faktu, že jsem do pohádky vybírala opravdu jasně identifikovatelné pohádkové bytosti, o jejichž nadpřirozenosti nebylo pochyb (např. kouzelná babička = sudička, která se rozplynula na místě, nebo čarodějnice, drak...). V kategorii pohádkových věcí byla úspěšnost o zhruba 10% nižší. Zčásti je to způsobeno tím, že žáci si často přimýšleli pohádkové věci, které se v pohádce vůbec nevyskytovaly (proutek, strom), zčásti tím, že pohádkových věcí se týkal chyták číslo 3, tedy věc, která se v pohádce vyskytuje a používá, ale nemá kouzelnou moc. Nejproblematičtější byla kategorie pohádkového hrdiny - zde byla úspěšnost o 20% nižší. Té se týkal chyták 1 a 5, tedy tendence zařadit sudičku, která figurovala v názvu pohádky, do kategorie pohádkového hrdiny, nebo zde uvádět jinou pohádkovou postavu či bytost, která měla v pohádce důležitou roli (např. král, víla Natálka). Častou chybou bylo uvedení více než jednoho pohádkového hrdiny, ačkoliv jsem kategorii „pohádkový hrdina“, na rozdíl od kategorií ostatních, uvedla v jednotném čísle. Definice nám přitom říká, že se pohádce „vyskytuje hlavní hrdina, který je zkoušen“. Že bude úspěšnost celkově nižší, se dalo očekávat, vzhledem k tomu, že jsem se snažila žáky tak trochu nachytat, aby dělali v rozřazování chyby. Tím jsem si chtěla ověřit, jak fungují mechanismy chyb, které jsem identifikovala v první části výzkumu. Rozbor chyb 21
Na jakých principech fungovaly chyby, které děti dělaly? Nejprve uvádím, kolik z celkových chyb korespondovalo s chytáky, které jsem do pohádky zakomponovala (v závorce je uvedena četnost chyb): chyták 1: Název pohádky „O spravedlivé sudičce“ (5x) chybovali 8. Adam; 10. Karolína; 17. Adéla; 20. Jan M.; 23. Kačer chyták 2: Problematika potomka pohádkové bytosti a pohádkové postavy (0x) (do pohádkových bytostí nikdo prince Temnoslava nezařadil) chyták 3: Věc nebo předmět, který se v pohádce vyskytuje, ale nemá kouzelnou moc (7x) chybovali 2. Boris; 4. Lydie; 5. Natálie; 7. Sergej; 8. Adam; 16. Barbora; 26. Honza chyták 4: Problematika pohádkové postavy zakleté ve zvíře (3x) chybovali 8. Adam; 10. Karolína; 21. Patrik chyták 5: Problematika pohádkového hrdiny (11x) chybovali 3. Nella; 6. Markéta; 12. Michaela N.; 17. Adéla; 18. Veverka; 20. Jan M.; 21. Patrik; 23. Kačer; 24. Hanke; 25. Barbora A.; 26. Honza Celkem to bylo 26 chyb z celkového počtu 57 chyb. Zbytek, tedy 31 chyb, můžeme rozdělit do následujících skupin: I. přimyšlení postavy, bytosti nebo věci, které se v pohádce nevyskytují, avšak jsou zařazeny logicky do správné kategorie (4x) chybovali 1. Míša (chilli papričky); 17. Adéla (medvěd, proutek); 21. Patrik (dům) II. pohádková postava nebo bytost zařazená do kouzelných věcí (3x) chybovali 5. Natálie (motýl); 24. Hanke (motýl, drak) III. pohádková bytost zařazená v pohádkových postavách (24x) chybovali 6. Markéta (drak); 7. Sergej (babička=sudička); 8. Adam (čarodějnice); 9. Filip (čarodějnice); 12. Michaela N. (čarodějnice, víla, sudička); 13. Michaela B. (čarodějnice, víla); 15. Martina (čarodějnice, víla, sudička); 19. Láďa (čarodějnice, víla); 20. Jan M. (čarodějnice); 21. Patrik (čarodějnice, víla, drak); 22. Vostrý (čarodějnice); 27. Radek P. (víla); 28. Tomáš (víla); 29. Petr (drak, motýl); 30. Jakub (drak) Co tedy dětem ve 4. třídě brání v tom, aby dokázaly kategorizovat pohádkové postavy podle definovaného systému, když kategorizovat obecně se učí již od počátku povinné školní docházky? Které překážky jim brání v adekvátní kognitivní práci s touto konkrétní úkolovou situací? Výše uvedené chyby v kognitivní práci dětí (jak chyby patřící do kategorie „chytáků“, tak chyby ostatní) by se daly vysvětlit například následujícími třemi mechanisny jejich vzniku a fungování: 1. Neudržení se v rámci dané úkolové situace (dané pohádky) (4 chyby) V práci dětí bylo typem těchto chyb přimyšlení si pohádkové věci nebo bytosti, která se v pohádce vůbec nevyskytovala. Pokud budeme zjišťovat, zda toto přimyšlení bylo adekvátní dané kategorii, tedy zda bylo logicky správné, nebo ne, dojdeme k následujícímu: 1. Míša, 17. Adéla (2x) i 21. Patrik si přimysleli adekvátní součásti pohádek. U Míši je to v případě chilli papriček sice poněkud sporné, nicméně pohádky jsou především o fantazii a může se v nich stát cokoliv, takže i tento případ připouštím. Fakt, že si čtvrťák přimyslí do pohádky nějakou postavu nebo kouzelnou věc, může mít více vysvětlení a příčin. Zaprvé se může snažit zavděčit za každou cenu a když neví a z nějakého důvodu není schopen splnit tento úkol, vyprodukuje neexistující součást pohádky, o které si myslí, že do dané kategorie logicky patří. Nebo je to otázka fantazie – vždyť pohádky jsou od toho, aby podporovaly u dětí představivost a fantazii. Děti mohou být natolik 22
vtaženy do fantazijního světa pohádek, že se nedokáží udržet v rámci jedné pohádky. Dost možná, že může svou roli hrát i případná kolísavá pozornost. 2. Neudržení se v rámci jazyka daného systému kategorizace (27 chyb) Tento mechanismus chyby se týká případů, kdy: a) pohádkové bytosti děti zařadily do pohádkových postav (24 případů chyb); b) pohádkové postavy děti zařadily do pohádkových bytostí (tj. „chyták 4“, 3 případy chyb). Pokud má dítě zařadit součásti pohádek do těchto kategorií podle jazyka daného systému kategorizace pohádkových součástí, musí se oprostit od významů, ve kterých slova „postava“ a „bytost“ používáme v běžné řeči. „Postava“ znamená buď 1. celková podoba lidského těla, nebo 2. osoba – a) lidský jedinec, b) osoba v literárním díle. „Bytost“ pak znamená tvor. V běžné řeči je tedy pojem „bytost“ – živý tvor, nadřazen pojmu „postava“ – lidský jedinec, lidská bytost. Naopak v jazyce, který používá literární teorie, najdeme pojem „postava“, ale nikoli pojem „bytost“. Postava může v tomto jazyce znamenat kteroukoliv postavu – tu, která v našem konkrétním případu klasifikace pohádkových součástí nemá kouzelnou moc, ale i tu, která ji má. Takže zřejmě odsud pramení těžkosti a překážky, které jsou v tomto případě dětem kladeny do cesty úspěšné kognitivní práci týkající se rozlišení pohádkových postav a bytostí podle jazyka daného systému kategorizace. Nevědí si pak s řešením rady a pletou pohádkové bytosti mezi postavy, nebo naopak, případně uvedou některého z protagonistů pohádky jak do pohádkových postav, tak do pohádkových bytostí.. 3. Neudržení se v rámci definic kategorií daného systému vzhledem k realitě (26 chyb) Tento druh a mechanismus chyby je podobný předešlému, ale přece jen se v něčem liší. Děti zde nemají problémy s jazykem daného systému kategorií, ale se samotným věcným obsahem těchto kategorií, s jejich přesným definováním, a to vzhledem k realitě. Jakoby nechtěly (či neuměly) tento definovaný systém pojmout za svůj, alespoň pro dobu plnění tohoto úkolu, i když je to přesně to, co se po nich vyžaduje. Místo toho si vytváří své vlastní definice kategorií v souladu s jejich vlastními představami. Sem patří několik rozdílných případů chyb pramenících z určité nejednoznačnosti ve výkladu popisovaných jevů v rámci reality. Nejčastěji zastoupeným takovým jevem bylo: a) zařazení některého z protagonistů pohádky do kategorie pohádkového hrdiny, přestože ten je jasně definován a dle definice to může být jen a pouze princ Temnoslav (tj. kategorie chyb „chyták 1“ a „chyták 5“). Zde děti učinily celých 16 chyb, když za pohádkového hrdinu považovaly i sudičku, krále nebo vílu Natálku, která se sice chovala velmi hrdinsky, ale v pohádce vystupovala jako pomocník; b) zařazení obyčejných, nekouzelných předmětů do kategorie pohádkové věci (tj. „chyták 3“, 7 případů chyb) - nejčastěji v případě píšťalky, která přivolala v pravý okamžik prince Temnoslava přeměněného ve vlka (3x). Kromě toho byl za kouzelný předmět považován hrad krále, nebo kopec, na kterém stál (2x); c) pohádkové postavy či bytosti děti zařadily do pohádkových věcí (3 případy chyb) – jednalo se o motýla nebo draka, kteří, ač prokazatelně živé bytosti, byly zařazeny do kategorie neživých předmětů.
23
5. DISKUZE S ODBORNOU LITERATUROU Své šetření jsem uskutečnila u třeťáků a u těch samých dětí o rok později, tedy u čtvrťáků. Proto je namístě prodiskutovat některé důležité charakteristiky třeťáků a čtvrťáků, které se vztahují k předmětu mého šetření. Kučera (2005, s. 111) píše: „…velice hrubě řečeno, 1. třída učí kódy, 2. třída učí pojmy, 3. třída učí operace (transformace)…přitom zdaleka ne všechny operace a jejich poměr jsou všemi dětmi ovládnuty.“ To vystihuje naši situaci. Třídit se děti učí již ve 2. třídě, porovnávají členy kódu mezi sebou, vedle sebe, učí se rozeznávat hierarchii ve smyslu úrovní obecnosti. Ve třetí třídě se tato dovednost ještě rozšiřuje na transakce mezi různými třídami a úrovněmi obecnosti podle syntaktického vztahu operací či algoritmů. Čtvrtá třída pokračuje v učení se logizaci řeči, zavádí se cizí jazyk (Kučera, 2005). Co se týče vývoje kognice dětí ve čtvrté třídě, která samozřejmě také souvisí s plněním úkolu, který jsem jim zadala, dochází spíše než k prudkému nárůstu kognitivního potenciálu k vyzrávání kognitivních dovedností a jejich propracovávání. Tím, že se opakují podobné úkoly s drobnými změnami v zadání nebo variacemi jejich principu, si děti fixují postupy řešení a zvyšuje se i rychlost řešení. Verbální myšlení se v tomto období vyznačuje precizací významů slov a přesnější orientací ve vzdálenějších kontextech života dítěte nepřístupných přímé zkušenosti. Učí se i chápat významy neobvyklejších slov, které se právě v pohádkách poměrně často vyskytují (například jinoch, švarný) (Hříbková, 2005). V oblasti čtení se čtvrťáci zdokonalují v porozumění čtenému textu, což jim často ještě může dělat ve třetí třídě velké problémy, pokud se příliš soustředí na samotnou techniku čtení. Nicméně čtení už by čtvrťák měl mít relativně zvládnuté. Pokud jde o čtenářské zájmy, Viktorová uvádí (2005) četbu jednoduchých dětských knížek, ale již i náročnější literaturu, třeba Kiplingovu Knihu džunglí. Vždy ale záleží na konkrétních čtenářských i verbálních dovednostech každého dítěte – děti s malým kulturním rozhledem, malou slovní zásobou či pomalým tempem čtení budou znevýhodněny. Tímto faktem si také vysvětluji velké interindividuální rozdíly ve výsledcích mého šetření. U dětí existují v oblasti čtenářství i v oblasti verbálních a kognitivních dovedností často opravdu velké rozdíly, což se ve výsledcích nepochybně odrazilo. V hodinách literatury se probírají už od druhé třídy, ale hlavně ve třetí třídě, různé literární žánry. To byla také okolnost, díky níž jsem si při pozorování v hodinách vybrala téma této práce. Uvedenou kategorizaci pohádkových figur na pohádkové postavy, bytosti, věci a hrdiny obsahuje již Čítanka pro 2. ročník nakladatelství Nová škola (s. 31), kdy je ale doporučeno této kategorizace využívat jen přiměřeně a formou besedy. To je podle mého názoru poměrně dost brzo, ve druhé třídě to děti nemohou ve většině případů zvládnout. Pokud jde ale jen o jakousi ukázku, „naťuknutí“ toho tématu, které je dále rozvíjeno v dalším ročníku, pak to jistě není na škodu. Zároveň se děti mají dozvědět něco o vzniku pohádek a postavení pohádek v jejich životě. Ve druhé a třetí třídě jsou pro děti pohádky stále velmi důležitým a oblíbeným literárním žánrem, postupně se ale přidávají i jiné žánry, jako třeba dobrodružství, různé dětské encyklopedie apod. (Viktorová, 2005).
24
6. SHRNUTÍ A ZÁVĚR Ve svém šetření jsem se zabývala tím, jak děti ve 3. a 4. třídě základní školy umí uplatnit kognitivní práci ve smyslu klasifikace předmětů podle jejich vlastností na případě jim zájmově blízkého literárního žánru pohádek. Historie tohoto šetření má dvě části. První část šetření, kterou můžeme považovat za předvýzum, jsem uskutečnila ve 3. třídě, kdy měly děti za úkol doma si přečíst nějakou pohádku. Zároveň v hodině literatury probírali kategorizaci pohádkových figur. Paní učitelka je před tabulí nechala převyprávět stručně děj pohádky, a potom bylo jejich úkolem přiřadit k jednotlivým pohádkovým kategoriím předepsaným na tabuli správně figury z jimi prezentované pohádky. Překvapilo mě, jak hodně děti v tomto úkolu chybovaly, a proto jsem se na tento problém ve svém šetření zaměřila. Připravila jsem si pro ně svou vlastní úkolovou situaci, kdy si měly vzpomenout na pohádku, kterou doma četly a připravily si na referát a zařadit figury, které se v pohádce vyskytovaly, do správných kategorií podle toho, jak se to učily. To vše proběhlo asi o měsíc později, po jejich prezentaci pohádky před tabulí. Této první části šetření se zúčastnilo 21 dětí. Mým úkolem bylo zjistit, jaké chyby děti v této úkolové situaci dělají a jaký je jejich mechanismus vzniku. Celková úspěšnost dětí byla 80%. Chyby jsem rozdělila na 4 skupiny: nejednoznačnost ve smyslu možnosti více výkladů daného významu či nejednoznačnost ve výkladu žákem uvedeného významu; nedostatečné osvojení významu kategorie, tedy jeho nepochopení; zmýlení se (připouští se částečné osvojení významu kategorie) a přidání pohádkové figury či věci, která se v pohádce nevyskytla. Toto rozdělení se však ukázalo jako nedostatečně vypovídající o mechanismu vzniku chyb a poněkud povrchní. Dalším problémem byl fakt, že každé dítě mělo jinou pohádku a ne v každé pohádce se vyskytují všechny kategorie pohádkových figur. Ve druhé části svého šetření o rok později ve stejné třídě, kdy už byly tyto děti žáky 4. třídy, jsem proto zohlednila tyto nedostatky a své šetření jsem ještě prohloubila a zpřesnila. Zúčastnilo se ho 30 dětí. Tentokrát jsem vymyslela svou vlastní pohádku, aby měly všechny děti stejnou a aby se nestalo, že když použiji některou z klasických, známých pohádek, některé děti ji mohou mít mnohem více zažitou, než jiné děti. Do ní jsem zařadila všechny kategorie pohádkových figur tak, jak se o nich děti učily. Přitom jsem se snažila o vykreslení typických vlastností té které figury, aby byla co nejsnáze identifikovatelná. Abych však dětem situaci trochu ztížila a dozvěděla se více o mechanismu vzniku chyb, zařadila jsem do pohádky i některé „chytáky“, tedy jevy, o kterých jsem si myslela, že by mohly dětem dělat potíže. Zde jsem se nechala inspirovat chybami, které nejčastěji děti dělaly v první části šetření. Vlastní úkolová situace byla velmi podobná té z první části šetření – změna byla jen v tom, že tuto pohádku děti neznaly, takže jsem ji přečetla celé třídě, poté měly děti čas si ji přečíst znovu samy pro sebe, a následující úkol byl prakticky stejný jako v první části šetření, tedy připsat k jednotlivým kategoriím pohádkových figur správně ty, které se vyskytovaly v této pohádce. Celková úspěšnost v tomto úkolu byla tentokrát o něco nižší, tedy zhruba 74%. To jsem předpokládala, neboť jsem dětem situaci ztížila těmi „chytáky“. Počet chyb dosáhl 57. Z toho patřilo 26 chyb do kategorie „chytáků“, které jsem dětem připravila. Nicméně při analýze chyb a zjišťování jejich mechanismů vzniku a fungování nehrálo roli, zda to byly chyby „chytákové“ nebo ostatní. Všechny chyby se nakonec daly rozdělit do tří hlavních druhů: neudržení se v rámci dané úkolové situace (dané pohádky), kam patřily 4 chyby; neudržení se v rámci jazyka daného systému kategorizace (27 chyb) a neudržení se v rámci definic kategorií daného systému vzhledem k realitě (26 chyb). I když byly děti o rok starší, měly při plnění tohoto úkolu pořád velké potíže. 25
Domnívám se, že je to způsobeno několika faktory. Zaprvé, kategorizování je poměrně náročná a komplexní kognitivní práce, která byla v tomto případě ještě ztížena neznámým textem. Kdyby měly děti kategorizovat například ovoce a zeleninu nebo hudební nástroje, pravděpodobně by jim to nedělalo takový problém. Zadruhé, samotná kategorizace pohádkových figur tak, jak se ji děti učily a jak byla uvedena v jejich učebnici byla poněkud matoucí z důvodu používání výrazů „postava“ a „bytost“, které mají v běžné mluvě jiný význam než v jazyce literární teorie, což mohlo být pro děti taktéž matoucí. Třetím faktorem, který jim ztěžoval práci na tomto úkolu, byla jejich vlastní fantazie, která je v jejich věku velmi bujná a ve spojení v žánrem pohádky, který je na fantazii postavený, je mohla odvádět od reálných pojmů pohádkových kategorií. Obecně lze říci, že v úkolu žáci uspěli. Největší potíže jim dělalo rozlišení kategorií pohádkových postav a bytostí, které se jim nejčastěji pletly. Jistý problém jim také činilo určit pohádkového hrdinu, kterého občas zaměnili za pohádkovou bytost nebo postavu.
26
POUŽITÁ LITERATURA HORÁKOVÁ, JANÁČKOVÁ, PROCHÁZKOVÁ. Čítanka pro 2. ročník. Brno: Nová škola, 2002, s. 31. KUČERA, Miloš. Třeťák a Čtvrťák: Celkový pohled. In: PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum 2005, s. 111. HŘÍBKOVÁ, Lenka. Čtvrťák: Oblasti myšlení podle Stanford-Binetova inteligenčního testu. In: PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum 2005. VIKTOROVÁ, Ida. Čtvrťák: Psaní textu, grafika a čtenářství. In: PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum 2005.
27
PŘÍLOHY Pohádka o spravedlivé sudičce Bylo jednou jedno království, kde vládl spravedlivý a moudrý král. Ten měl krásnou a hodnou královnu, ale bohužel spolu nemohli mít děti, i když král si velmi přál mít dědice trůnu. V hlubokých lesích na kraji království, kam dlouhá léta lidská noha nevkročila, žila ve svém temném hradě na železné hoře zlá, odporná čarodějnice, která si usmyslela, že chce zplodit potomka, který by měl královskou krev. Jen z takového chlapce by totiž mohla vychovat velkého černokněžníka, který by ovládl celou zemi. Proto se jednoho večera v podobě černé vrány vloudila do zámku, kde král s královnou žili. Královnu v jejích komnatách kouzlem uspala a vzala na sebe její podobu. Byla jí tak podobná, že král nic nepoznal a pustil ji k sobě do svých komnat! Ráno pak čarodějnice opět odletěla na svůj hrad. Po nějaké době se jí narodil syn. V tu noc, kdy přišel na svět, se u jeho kolébky zjevila sudička. Pohlédla na spícího prince a pravila: „Dávám ti do vínku odvahu a statečnost, neboť ji budeš potřebovat. Tvůj život sice nebude lehký, ale nezoufej. Prožiješ sice mnohé útrapy, ale až přijde čas, setkáš se se svým otcem a oženíš se s krásnou vílou. A až bude nejhůř, právě její upřímná láska ti pomůže zbavit se prokletí.“ Chlapec, kterému dala čarodějnice jméno Temnoslav, rostl jako z vody a měl se čile k světu. Vyrostl z něj švarný mládenec, který měl na pravé dlani zvláštní znamení – tmavou skvrnku ve tvaru půlměsíce. To bylo znamení jeho královského rodu, měl ho i král, jeho otec, i jeho otcův otec… Temnoslav však neměl ve svém životě příliš radostí, protože žil zavřený na hradě své čarodějnické matky. Ta čekala, až mu bude 18 let, protože v té době mu mohla odhalit tajemství černé magie a učinit z něj nejmocnějšího černokněžníka všech dob. Když byla čarodějnice pryč, bloumal Temnoslav jen tak po hradě. Jedinou útěchou mu byl pestrobarevný motýl, který ho navštěvoval. Vždy přilétl zamřížovaným oknem do jeho pokoje, a jak poletoval po pokoji, hrál všemi barvami a Temnoslav si jej velmi oblíbil. Nevěděl však, že to není obyčejný motýl, ale půvabná motýlí víla Natálka, která žila v okolních lesích. Natálka jednou v podobě motýla zabloudila v hlubokém lese a doletěla až k hradu na železné hoře. Když omylem vletěla do Temnoslavova pokoje a uviděla jej, na první pohled se do švarného jinocha zamilovala. Vypadal velmi smutně, proto ho začala navštěvovat v podobě motýlka pokaždé, když byla čarodějnice pryč, a on aspoň na chvíli zapomněl na svůj smutný a osamělý život. A takto čas plynul, až přišel den, kdy Temnoslav dovršil 18 let. Tu noc se mu zdál zvláštní sen, kde se mu opět zjevila sudička a řekla: „Milý Temnoslave, přišla chvíle, kdy ti mohu prozradit, že tvým otcem je král, který vládne této zemi, a že ty jsi jeho jediným synem.“ Ráno pak čarodějnice počala připravovat slavnostní obřad, během něhož chtěla Temnoslava uvést ho do světa černé magie. Avšak Temnoslav stále myslel na svůj sen a na to, co mu řekla sudička, a protože nebyl šťastný, rozhodl se, že uteče od své čarodějnické matky a půjde najít svého otce. Motýlek mu pomohl rozptýlit pozornost draka, který hlídal východ z hradu, a Temnoslav slezl z železné hory a pustil se do hlubokého lesa. Když čarodějnice přišla pro svého syna do jeho pokoje, nalezla zde jen vzkaz: „Drahá matko, odpusť mi, ale nechci být zlým černokněžníkem. Ze všeho nejvíce bych si přál poznat svého otce a oženit s nějakou hodnou dívkou.“ I rozzlobila se čarodějnice na svého syna, až se nad hradem stáhly černé mraky, z nichž šlehaly blesky a proklela jej: „Když jsem ti nebyla jako tvá matka dost dobrá, proklínám tě! Nechť se proměníš ve velkého černého vlka, jenž bude do smrti běhat po zdejších lesích a výt na měsíc.“
28
A tak se stalo. Temnoslav se proměnil ve vlka a smutně se toulal po hlubokých lesích. Nemohl se odvážit ven, protože by jej sedláci zabili v domnění, že jim roztrhá ovce. Mezitím marně Natálka v podobě motýla hledala Temnoslava v jeho pokoji, proto byla velmi smutná, chodila po lese a ronila jednu slzu za druhou. Na každém místě, kam její slza dopadla, vyrostla zvláštní bylinka s kouzelnou mocí. Najednou se před ní zjevila zničehonic stará babička s košíkem plným bylinek. Byla to sudička. „Vím, proč pláčeš, Natálko, a pomohu ti najít tvého Temnoslava. Jeho zlá matka – čarodějnice – ho z pomsty proměnila ve velkého černého vlka. Jen ty a tvoje upřímná láska ho může vysvobodit. Proto vrať se zpátky po svých stopách. Tam, kde dopadly tvé slzy, vyrostly zvláštní bylinky. Nasbírej je, udělej z nich mast a potři jí vlkovi čenich. Potom se promění zpět v člověka. Ale dej dobrý pozor, ať tě vlk nevidí ve tvé vílí podobě!“ Kromě rady dala Natálce babička ještě píšťalku a řekla: „To vše však musíš provést ještě dnes v noci, protože bude úplněk. Než bys však vlka našla, trvalo by to příliš dlouho, proto o půlnoci zapískej na tuto píšťalku. Je to sice jen obyčejná píšťalka, ale pomůže ti. Ty písknutí neuslyšíš, protože píská takové tóny, které slyší jen vlci a psi - mají velmi dobrý sluch. Tvůj Temnoslav ji ale uslyší, i když bude kilometry daleko, a přiběhne.“ Když to babička dopověděla, rozplynula se přímo na místě, kde stála. Natálka nelenila a sbírala bylinky, které vyrostly z jejích slz. Když jich měla dost, začala připravovat mast, která byla hotová jen pár chvil před půlnocí. Vzala píšťalku a ze všech sil pískla. Babička měla pravdu – Natálka neslyšela vůbec nic, ale vlk, který se smutně toulal po vedlejším lese, ji uslyšel, a během pár chvil přiběhl. Natálka se mezitím rychle proměnila v motýlka a na nožičky si nabrala pár kapek masti. Když vlk uviděl svého oblíbeného motýlka, byl tak rád, že ho nechal, aby mu sedl na čenich. A protože měl motýlek nožičky obalené mastí, tak sotva se jimi dotkl vlkova čenichu, místo vlka tu stál princ Temnoslav. V tom okamžiku udeřil do temného hradu, kde žila čarodějnice, jasný blesk a hrad se rozsypal, jakoby byl z písku. Natálka se konečně mohla před Temnoslavem objevit ve své vílí podobě a vyprávět mu, co všechno se stalo. Tu Temnoslav poznal, že Natálka je tou pravou, kterou mu sudička předpověděla za ženu. Ještě ale chtěl najít svého otce, proto se spolu vydali na královský zámek. Nechal se předvést ke králi, jenž byl již stár, a řekl mu: „Můj královský otče, já jsem tvůj syn. Má matka, zlá čarodějnice, tě oklamala, když na sebe vzala podobu tvé královny, a vychovávala mě na svém hradě, kde mě chtěla zasvětit temným silám.“ Král byl velmi nedůvěřivý, když to uslyšel, ale něco ho přimělo k tomu, že řekl: „Jestli lžeš, nechám ti setnout hlavu. Nyní mi však podej svou pravou ruku.“ Když na ruce uviděl znamení svého rodu, velice se zaradoval, neboť poznal, že toto je opravdu jeho syn. Dal vytroubit po celé zemi, že se jeho přání splnilo a že má právoplatného dědice svého trůnu. I slavila se velká svatba prince Temnoslava, kterého lid přejmenoval na Světloslava, s krásnou vílou Natálkou. Později, když starý král zemřel, vládl zemi král Světloslav s královnou Natálkou a celé království i všechen lid pod jeho vládou jen vzkvétalo.
29
