Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie
I děti jsou mlsný…
Markéta Chmelová Psychologie – Speciální pedagogika III.ročník – 2007/2008
1
OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 3 2. HISTORIE VÝZKUMU ........................................................................................................ 3 2.1 Pasportizace dat.............................................................................................................. 4 2.2 Téma: Péče o zdraví jako mravní poučení a jeho vývojová platnost ........................ 4 3. JÍDELNÍČKY CELÉHO DNE ........................................................................................... 5 3.1 Výchozí situace ............................................................................................................... 5 3.2 Správná výživa - využívání 11 nabízených druhů jídla – „druhová pestrost“ ......... 6 3.2.1 Pátá třída.................................................................................................................. 6 3.2.2 Devátá třída ............................................................................................................. 8 3.3 Správná výživa - kvantita ve skladbě jídelníčku celého dne – „bohatost“ ............... 9 3.3.1 Pátá třída................................................................................................................ 10 3.3.2 Devátá třída ........................................................................................................... 11 3.4 Správná výživa – vlastní rozum ve skladbě jídelníčku celého dne .......................... 11 3.4.1 Pátá třída................................................................................................................ 13 3.4.2 Interpretace dat páťáků – správná výživa......................................................... 15 3.4.3 Devátá třída ........................................................................................................... 15 3.4.4 Interpretace dat deváťáků – správná výživa..................................................... 17 3.5 Chybná výživa - využívání 11 nabízených druhů jídla – „druhová pestrost“........ 18 3.5.1 Pátá třída................................................................................................................ 19 3.5.2 Devátá třída ........................................................................................................... 20 3.6 Chybná výživa - kvantita ve skladbě jídelníčku celého dne – „bohatost“ .............. 21 3.6.1 Pátá třída................................................................................................................ 21 3.6.2 Devátá třída ........................................................................................................... 22 3.7 Chybná výživa – vlastní rozum ve skladbě jídelníčku celého dne ........................... 23 3.7.1 Pátá třída................................................................................................................ 24 3.7.2 Interpretace dat páťáků – chybná výživa .......................................................... 25 3.7.3 Devátá třída ........................................................................................................... 26 3.7.4 Interpretace dat deváťáků – chybná výživa .................................................... 28 4. SHRNUTÍ............................................................................................................................ 29 4.1 Diskuze závěrů.............................................................................................................. 31 5. PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 33 Příloha č. 1 – Jídelníčky 5. třída ....................................................................................... 33 Příloha č. 2 – Jídelníčky 9. třída ....................................................................................... 52
2
1. ÚVOD Dobré jídlo Snídaně, Oběd, Svačina, Co je dobré tak s tím začínám. Snídaně, Oběd, Svačina Jsem tlustý jako peřina. Snídaně, Oběd, Svačina Mám průjem jako stařena 1 . Když děti sestavily své jídelníčky správné a chybné stravy, tak mě překvapilo, jakým způsobem při této činnosti chybovaly. Nechala jsem se vést otázkou, zda způsob zpracování úkolu nemohl být ovlivněn mimo rozumové činnosti i dětskými chutěmi a mlsností. A ono ano…! A co dál? 2. HISTORIE VÝZKUMU V březnu 2007 jsem dorazila do základní školy v místě mého bydliště, kam kdysi každodenně, s taškou na zádech, směřovaly i moje kroky za účelem plnění školní docházky. Škola je tak akorát velká, aby poskytla útočiště žákům z této i okolních vesnic na jihu Čech. Některé ročníky se dělí na A a B, jiné ročníky jsou reprezentovány jedinou třídou. Pan ředitel mě znal a přátelsky mi nabídl účast na pátečních vyučovacích hodinách 5. třídy, při nichž vyučuje jejich třídní učitelka. Podle slov paní učitelky, a jak jsem si sama mohla později ověřit, jedná se o žáky chytré, ukázněné a vysoce motivované. Zdá se, že veliký podíl na příjemně přátelské atmosféře ve třídě má hodná, citlivá, přesto však důsledná a náročná paní učitelka. V hodině přírodopisu právě probírali téma Člověk. Účastnila jsem se několika vyučovacích hodin, kdy jsem pozorně pozorovala dění ve třídě a čekala. Čekala jsem, kdy se vynoří nějaká otázka či téma, něco nápadně nenápadného - něco, co by bylo hodno bádání. Později jsem poprosila děti, jestli by mi mohly půjčit své sešity. S různě emotivními reakcemi, nespokojenosti i nadšení, mi své sešity svěřily. V sešitech dětí jsem objevila jeden domácí úkol, který mne k tématu mého výzkumu navedl - jídelníčky správné stravy a jídelníčky chybné stravy. Nasbíraná data jsem během následujících 6 měsíců zpracovala do přijatelné podoby pro klasifikovaný zápočet v předmětu Psychologická metodologie II. Bádání ale pokračovalo dál. V říjnu 2007 jsem se vydala za panem ředitelem téže základní školy a k mému úžasu mi bylo dovoleno vstoupit do vyučovací hodiny mezi žáky 9. třídy i navzdory tomu, že měli posledních pár měsíců do přijímacích zkoušek, a tak i celkem napilno. 9. třída byla skupina početně stejná jako 5. třída. Atmosféra ve třídě byla příjemná a zdálo se, že všichni pubescenti vyplnili zadaný úkol ochotně a s nadšením. Po 25 minutách jsem si opět odnášela cenný materiál pro mé další bádání, tentokrát v rámci předmětu Klinický seminář pedagogické a školní psychologie. Po dobu zimního semestru 2007 jsem s prací moc nepokročila, ale od března 2008 jsem intenzivněji analyzovala sesbíraná data až do dokončení práce, což nastalo v únoru 2009.
1
Z domácího úkolu žáka Erika, 5. třída, viz Příloha č.1
3
2.1 Pasportizace dat Na počátku bylo zúčastněné pozorování dětí v 5. třídě při hodinách přírodopisu. Z pozorovaných hodin vzniklo několik zápisů a ze sešitů jsem okopírovala poznámky, jež mapovaly celý kontext probíraného tématu Člověk. Nakonec jsem ze široké škály možných variant zaměřila analýzu a následnou interpretaci dat na jeden jediný domácí úkol a poznámky v sešitech z hodiny, jež předcházela domácímu úkolu. Jak již bylo zmíněno, v případě žáků 5. třídy se jednalo o domácí úkol, a tak byl žáky zpracován během takového časového období, jaké jim samotným nejvíc vyhovovalo. Tento domácí úkol, Sestavit jídelníček celého dne, dostaly děti zadaný poté, co se v hodinách přírodovědy věnovaly čtvrtý týden tématu Péče o zdraví. Vlastní zadání domácího úkolu pak znělo: DÚ: Sestavit jídelníček celého dne 1) správná výživa 2) chybná výživa Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Druhá část dat, o kterou jsem se ve své práci opírala, obsahovala poznámky, které si děti opsaly z tabule předchozího dne. Při zpracovávání domácího úkolu se jim přirozeně naskytovala příležitost otočit v sešitu o stránku zpět a nezatěžovat svou paměť. K analýze jsem shromáždila 16 jídelníčků od celkem 15 dětí 5. třídy 2 . Kopie jednotlivých domácích úkolů prezentuji v Příloze č.1. Druhý sběr dat jsem realizovala v 9. třídě místo části hodiny informatiky. Záměrem bylo, aby žáci deváté třídy byli podrobeni srovnatelnému úkolu. Proto tedy zadání úkolu znělo stejně jako pro žáky 5.třídy. Rozdíl se nacházel však v tom, že žáci 9. třídy úkol zpracovávali na místě ve vyučovací hodině v následujících 25 minutách. Na papírech, jež jsem rozdala, se žáci 9. třídy mohli z jedné strany dočíst poučení o správné a chybné stravě, jež bylo totožné s tím, co si žáci 5. třídy opsali do svých sešitů během vyučovací hodiny z tabule. Na druhé straně stály totožné instrukce: Sestavte jídelníček celého dne 1) správná výživa 2) chybná výživa Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Během práce na zadaném úkolu měli žáci možnost se podívat na poučení o správné a chybné stravě na druhé straně papíru a zacházet s ním dle vlastního uvážení – opsat je, inspirovat se jím nebo je ignorovat. 15 jídelníčků od 15 žáků 9. třídy rovněž prezentuji v Příloze č.2 v naskenované podobě. Hlavní výzkumnou prací však bylo hledání způsobů, jak bude se sebranými daty naloženo, jak je roztřídit, provést analýzu a interpretaci. 2.2 Téma: Péče o zdraví jako mravní poučení a jeho vývojová platnost Mezi počátečním pozorováním veškerého dění během vyučovací hodiny v 5. třídě a momentem, kdy se jasně vynořilo téma, uběhl nějaký čas. Nabízejících se témat zkoumání bylo několik, ale nejasností s jejich pojetím bylo mnoho. Samotné téma Péče o zdraví bylo při hodinách přírodopisu všudypřítomné a zezačátku jsem podléhala iluzi, že 2
Žákyně Julie vypracovala dva jídelníčky, jeden pro dítě a druhý pro dospělé.
4
všechno je tak samozřejmé, že zde není nic, na co upoutat tázající badatelské oči a uši. Jakmile jsem se setkala s jídelníčky a dílčím tématem zdravá a nezdravá výživa, vše se začalo rýsovat zřetelněji. Teprve při hledání odpovědi na otázku, čím vším je splnění daného úkolu pro děti pracné, při propracovávání analýzy jídelníčků v podobě propočítávání procent a korelací - se mi však téma mého zkoumání odhalilo ve své překvapivé zajímavosti. Najednou jsem si začala jasně uvědomovat, že učební látka o Správné výživě není jenom věcí píle či paměti, dokonce, že není ani jen věcí práce kognitivní. Ukázalo se, že tato učební látka je rovněž svého druhu mravní poučení. A také to, že zvládání zadaného úkolu vůbec nemusí být něco samozřejmého, banálního. Důvodem, proč jsem se vydala do další, tentokrát vyšší třídy, byla zvědavost na to, jak se při zvládání dané látky projeví zkušenost se zbývajícími roky povinné školní docházky. Budou se při zpracování daného úkolu lišit téměř absolventi prvního a druhého stupně základní školy? Využijí deváťáci nějak svého nesporně kultivovanějšího kognitivního potenciálu? Nebo budou jejich jídelníčky v zásadě shodné s jídelníčky páťáků? A pokud ano, nebudou tak deváťáci dokumentovat to, že v zásadě již nemohou být ”mravnější” než páťáci? Chtěla jsem prozkoumat pozorovatelné změny v dané oblasti z vývojového hlediska, během cesty žáka z 5. třídy do 9. třídy, byť na datech tzv. transverzální a nikoli longitudinální povahy. Podobně jsem se to i snažila vysvětlit v úvodním motivujícím slovu při zadávání úkolu v 9. třídě, tedy, že mi mají pomoc při zjišťování toho, v čem jsou páťáci páťákama právě tím, že s jejich pomocí zjistím, v čem se páťáci odlišují od deváťáků. 3. JÍDELNÍČKY CELÉHO DNE 3.1 Výchozí situace V rámci probíraného tématu Péče o zdraví dostali žáci 5. třídy domácí úkol Sestavit jídelníček celého dne. Pro pochopení kontextu, ve kterém byl zadaný tento úkol, nahlédneme do sešitu jedné z žákyň, Patricie, a zjistíme tak informace, které se děti mohly dozvědět v nedávné době v hodinách přírodovědy (středníky využívám k vyznačení konce řádků v případech, kdy sama z důvodu úspory místa nedodržuji formální úpravu zápisu v sešitě): 23. března; Péče o zdraví Měli bychom žít tak, abychom si zdraví chránili a zachovali.; Správná životospráva: 1. spánek = 8-10 hodin, tělo odpočívá; 2. pohyb = přiměřený, sílí svaly a srdce; 3. hygiena = mytí, oblékání, otužování; 4. správná strava = na cukry, ovoce a zelenina; 28. 3.; Spánek Tělo odpočívá, získává nové síly; dítě - 20 až 10 hodin; dospělí - 7 až 8 hodin; starý člověk - 5 až 6 hodin; Pro spánek je nutný klid, ticho, vyvětraný vzduch, přiměřená teplota. 30. 3.; Pohyb Je nutné, aby byl přiměřený věku trénovanosti. Sílí při něm svaly, srdce, krevní oběh, plíce; důležitý - čerství vzduch; nejlépe - rekreační sport, vycházky; 4. dubna; Hygiena Mití rukou před jídlem, po záchodě.; Sprchování 1x denně; čištění zubů minimálně 1x denně; otužování v chladné vodě - předcházení chorob z nachlazení; 11. 4.; Strava Je vhodné jíst několikrát denně, pomalu, malé porce. Nejdůležitější: snídaně vhodné 4 hodiny před spaním.; SPRÁVNÉ; zelenina; ovoce; tmavé pečivo; ryba; mléko; rýže;
5
brambory; kuřecí maso; zeleninové polévky; luštěniny; CHYBNÉ; uzeniny; hranolky; bílé pečivo; živočišné tuky; coca cola; knedlíky; majonéza; vepřové maso (bůček); instantní polévky; cukrovinky; To vše má Patricie různobarevně podtrhané a na příslušných stránkách doplněné obrázky kostkového cukru, cukru moučky, mrkve, hrušky, skříně, vany, maminky s kočárkem a dítětem u ”Lékárny pro vaše dítě”, kelímku s kartáčkem a zubní pastou Signal a lahví Coca-coly se soutěží na obalu a nápisem více bublin. Prohlédnu a porovnám-li poznámky v sešitech ostatních dětí, dozvídám se několik dalších informací. V porovnání s Hankou či Noemi si Patricie v případě správné stravy nezapsala műslli a u stravy chybné zase brambůrky (slané oříšky); Květa si k cukrovinkám a brambůrkám připsala ještě bonbóny. Svou kreativitu vyjádřil Gustav tím, že do seznamu chybné stravy připsal do svého sešitu místo položky vepřové maso - pivo. Otázkou však je, jak analýzu pracnosti daného úkolu vůbec začít. Paní učitelka mi v tomto vlastně nebyla oporou, neboť vypracované domácí úkoly žáků konkrétněji nehodnotila, nijak neopravovala. Jistě sama intuitivně cítila obtížnost zavést spravedlivé hodnocení. Jen jediné žákyni se dostalo ohodnocení- Juliiny jídelníčky (pro dítě a pro dospělého) posoudila učitelka jako nejlepší a odměnou jí byla možnost přečíst svůj domácí úkol před celou třídou a přede mnou. Mám-li si tedy sama zvolit výchozí kritérium pro analýzu pracnosti daného úkolu, mohu si nejprve všimnout rozdílu v podobě prezentace látky a jejího procvičování v domácím úkolu. Procvičení látky z poslední hodiny výuky daného tématu měly děti zkomplikované tím, že správné a chybné druhy jídla měly přiřadit k jednotlivým druhům denních jídel. Mohla bych se tudíž nejdříve zajímat o to, jak děti ve svých jídelníčcích využívaly nabízených 11 druhů jídla. Nejdříve se ovšem budu věnovat výživě správné a teprve poté výživě chybné. Naopak analýzu a srovnání práce žáků 5. a 9. ročníku nebudu odkládat. 3.2 Správná výživa - využívání 11 nabízených druhů jídla – „druhová pestrost“ 3.2.1 Pátá třída Co se správných druhů jídla týče, vypadá přehled o jejich využití dětmi následovně. Všech 100% dětí využilo ovoce. A to ať už jako takové (Aleš, Bořek, Dan, Filip, Gustav, Inka), nebo též v podobě banánu, kiwi, jablka, mandarinky, pomeranče (Cyril, Erik, Hana, Inka, Julie1, Julie 2, Květa, Lola, Manuela, Noemi, Patricie), nebo v podobě pravděpodobně ovocného džusu (Aleš, Bořek, Julie1, Julie2, Patricie), přesnídávky (Dan, Erik). 100% dětí využilo mléko. Tedy pokud krom samotného mléka (Bořek, Filip, Gustav, Hana, Inka, Julie1, Lola, Manuela, Noemi, Patricie) započítám též kakao (Cyril, Hana, Noemi), jogurt (Aleš, Cyril, Dan, Filip, Gustav, Julie2, Květa, Lola, Manuela, Noemi), sýr (Cyril, Erik, Filip, Hana, Inka, Julie2, Květa), máslo (Aleš, Dan, Gustav, Noemi), rostlinné máslo (Julie1) anebo Actimel (Julie2). 81% dětí využilo tmavé pečivo. A to jako takové (Bořek, Filip, Gustav, Hana, Julie2, Lola, Manuela), případně jako celozrnný chléb (Inka, Květa, Patricie), tmavý chléb (Dan, Inka, Julie1, Noemi), tmavý rohlík (Noemi), jako tmavý dalamánek (Julie2) nebo toasty z tmavého pečiva (Patricie). Mezi potravinami se ovšem vyskytly i chléb a rohlík 3 bez přiblížení ”barvy” pečiva (Aleš, Cyril, Erik), což představuje 3
S položkami chleba a rohlík se vynořil velký otazník po jejich zařazení- do parafráze správné či chybné stravy? Rozhodla jsem se nakonec inspirovat přesvědčením předního českého odborníka na zdravou výživu RNDr.
6
zbývajících 20% žáků ze třídy, kteří tak nevyužili tmavé pečivo ze seznamu správné stravy. 75% dětí pak využilo zeleninu. Ať už jako takovou (Aleš, Dan, Gustav, Inka, Lola, Patricie) nebo v podobě zeleninového či zelného salátu (Dan, Hana, Julie2, Květa), v podobě brokolice, mrkve, okurky, rajčat a ředkviček (Erik, Inka, Květa, Manuela), nebo v podobě oblohy (Julie2, Noemi) a olivového oleje (Květa). 69% dětí využilo kuřecí maso. Tedy pokud krom samotného kuřecího masa (Bořek, Filip, Gustav, Hana, Květa, Noemi, Patricie), kuřete (Manuela), kuřecí šunky (Julie1), dušených kuřecích prsíček (Julie2), započítám též bílé maso (Dan) jako přijatelný opak jeho logické individualizace, tj. jako zobecňující podobu a do toho zapadající kategorii krůtí plátek (Julie1). Potom 44% dětí využilo zeleninové polévky (Bořek, Hana, Lola), polévky se zeleninou (Filip, Gustav), polévku bramborovou, brokolicovou (Inka, Patricie). 56% dětí využilo rybu (Aleš, Gustav, Hana, Lola, Manuela, Noemi), případně v podobě filé (Julie1, Květa) nebo jako mořskou rybu (Dan). 56% dětí využilo rýži (Filip, Gustav, Hana, Julie1, Květa, Lola, Manuela, Noemi, Patricie) a také 50% dětí využilo brambory (Dan, Hana, Julie1, Julie2, Květa, Manuela, Patricie), případně v podobě kaše (Bořek). 56% dětí využilo műslli (Bořek, Gustav, Hana, Julie1, Lola, Květa, Manuela), také by se dala zahrnout do této katogorie i tyčinka Fit (Julie2) a kukuřičné lupínky (Inka). Konečně 19% dětí využilo luštěniny, pokud krom luštěnin (Inka) započítám též čočkovou a luštěninovou polévku (Květa, Noemi). Shrnu-li daný přehled, získám pořadí využívání 11 nabízených druhů jídla dětmi: 1. (100%) ovoce a mléko; 2. (81%) tmavé pečivo; 3. (75%) zelenina; 4. (69%) kuřecí maso; 5. (56%) ryba, rýže, müslli; 6. (50%) brambory; 7. (44%) zeleninová polévka; 8. (19%) luštěniny. O čem by dané pořadí mohlo vypovídat, tedy z hlediska výše položené otázky po pracnosti daného úkolu? Tedy především o tom, co lze vyčíst, čteme-li daný přehled po sloupcích. 1. dvě děti využily 91% nabízených druhů jídla (Květa - vynechala zeleninové polévky; Hana vynechala luštěniny). 2. dvě děti využily 82% nabízených druhů jídla (Manuela - vynechala luštěniny, zeleninovou polévku; Gustav - vynechal luštěniny, brambory). 3. čtyři děti využily 73% (Julie1 - vynechala zelenina, polévka, luštěniny; Lola- vynechala kuřecí maso, brambory, luštěniny; Noemi - vynechala zeleninovou polévku, müslli a brambory; Patricie vynechala luštěniny, rybu, műslli). 4. čtyři děti využily 64% (Bořek - vynechal luštěniny, rýži, rybu, zeleninu; Dan - vynechal luštěniny, zeleninové polévky, rýži, műslli; Inka - vynechala brambory, rýži, rybu, kuřecí maso; Julie2- vynechala polévku, rybu, rýži a luštěniny ) 5. jedno dítě využilo 55% (Filip - vynechal luštěniny, brambory, rybu, műslli, zeleninu). 6. jedno dítě využilo 36% (Aleš - vynechal pečivo, kuřecí maso, zeleninovou polévku, rýži, müslli, brambory, luštěniny). 7. jedno dítě využilo 27% (Erik – vynechal tmavé pečivo, kuřecí maso, zeleninovou polévku, rybu, rýži, müslli, brambory a luštěniny). 8. jedno dítě využilo jen 18% (Cyril - vynechal luštěniny, zeleninové polévky, brambory, rýži, rybu, műslli, kuřecí maso, pečivo, zeleninu). Využívání 11 nabízených druhů jídla tak vystupuje jako individuální charakteristika práce jednotlivých dětí. A co dál? Lze pak třeba sestavit pořadí dětí podle toho, kolik nabízených druhů jídla využily ve svých domácích úkolech: 1. Hana, Květa (91%); 2. Gustav, Manuela (82%); 3. Lola, Julie1, Noemi, Patricie (73%); 4. Bořek, Dan, Inka, Julie2 (64%); 5. Filip (55%); 6. Aleš (36%); 7. Erik (27%); 8. Cyril (18%). Lze pak uvažovat o tom, že vlastně ani jeden žák nevyužil všech 100% nabízených druhů jídla. A dále, že tato skutečnost mohla být způsobena Fořtem, Csc. (http://www.abecedazdravi.cz/jak-to-vidi/chleb-a-pecivo-zakladni-potraviny-nebo-zdroj-mnohaproblemu). Pokaždé, když bude pečivo jiné než tmavé, tak se bude jednat o chybnou stravu.
7
prostě tím, že počet nabízených druhů jídla byl příliš vysoký na to, aby jej děti vyčerpaly v jídelníčku jednoho dne. Pracnost daného úkolu bych tedy rozhodně nehledala v tom, že by si děti nebyly schopné na některý z nabízených druhů vzpomenout. Vždyť celý seznam měly zapsaný v sešitě na předchozí stránce. Možná tedy, že pracnost daného úkolu spočívala v tom, že děti musely překonávat obavy z toho, kolik by toho při využití všech 11 nabízených druhů jídla vlastně musely za den sníst. Možná, že uvažovat by pak šlo o konkretizujícím oboru úvah, v němž by pracnost daného úkolu nespočívala jen v práci citové, resp. mravní. Možná, že uvažovat by šlo též o práci kognitivní. Třeba dětem mohla chybět představivost, jež by zprostředkovávala rozpor mezi úsilím o stoprocentní využití 11 nabízených druhů jídla a obavou z přejídání, a potažmo zkušenost z oblasti kuchyňské úpravy jídla. Představa menších porcí by mohla smířit druhovou pestrost stravy s věrností odporu k přejídání. Že by však tato zkušenost a představivost chyběla dětem v páté třídě? To se nezdá moc pravděpodobné. K prověření přece jen zbývá otázka, zda výše uvedené pořadí dětí ve využívání 11 nabízených druhů jídla vypovídá skutečně o jejich sklonu k bohatší či chudší skladbě jednotlivých denních jídel, o jejich větší či menší toleranci k vysoké kvantitě ve skladbě jídelníčku celého dne. Dříve, než se pustím do hledání odpovědi na danou otázku, bych si měla zaznamenat, že v proměnné využívání 11 nabízených druhů jídla jsem si krom výchozího kritéria splnění domácího úkolu vyčlenila i míru relativně samostatné kvality dětských představ o správné výživě – druhová pestrost. A dále, že mi ještě zbývá prozkoumat to, jaká je situace ve využívání nabízených 11 druhů jídla mezi deváťáky. 3.2.2 Devátá třída Při pohledu na správné druhy jídla se ukazuje, že 100% děváťáků využilo ovoce. Ať už jako takové, což bylo ve valné většině případů (Brita, Cecil, Darja, Ester, Františka, Helena, Radúz, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Zikmund, Žitomír), nebo jako kousky nakrájeného ovoce (Agáta), džus (Agáta, Ester, Helena, Serafín, Žitomír), jablko (Gita, Radúz, Serafín) nebo banán (Gita). Dále 93% deváťáků využilo müslli. I když často uvedli původně nabízené müslli (Agáta, Brita, Cecil, Darja, Helena, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Zikmund, Žitomír), je vidět, že se nad tímto slovem zamýšleli a často změnili pravopis na müsli (7x) nebo mussli (1x). Odhlédnu-li od pravopisné formy, vyskytla se tato položka rovněž v podobě müslli tyčinky (Ester, Serafín), ovesných vloček (Františka), cereálie (Ester) nebo pšeničných sušenek (Radúz). Kuřecí maso bylo využito v 87% případů. To se týkalo buď původně nabízeného výrazu kuřecí maso (Brita, Cecil, Darja, Ester, Gita, Helena, Sarafín, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Zikmund, Žitomír), nebo pečené kuře (Františka). Dále 80% deváťáků využilo zeleninu, a to jak v původní podobě (Agáta, Brita, Cecil, Darja, Františka, Helena, Ulrich, Vilém, Zikmund), nebo také v podobě brokolice (Agáta), brokolicový salát (Serafín), mrkvový salát (Agáta), rajčete (Ester), zeleninového salátu (Serafín) a započítám-li i zelo (Radúz) jako část jídelního chodu ”knedlo maso zelo”. 73% deváťáků využilo z nabízeného seznamu tmavé pečivo, jak v původní podobě (Agáta, Cecil, Darja, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Zikmund, Žitomír), nebo pod pojmy tmavý rohlík (Agáta, Ester) a celozrnný rohlík (Helena, Serafín). V 20% případů neuvedli žáci barvu pečiva (Františka, Gita, Radúz), a tak položky nezapočítávám do správné stravy. Stejně tak i 73% žáků využilo nabízenou položku mléko. Mohlo se jednat o původní podobu výrazu mléko (Agáta, Cecil, Darja, Ester, Františka, Helena, Serafín, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Zikmund), započteni byly ale také z mléka vyráběný jogurt (Agáta, Serafín) či bílý jogurt (Darja, Helena), sýr (Agáta, Ester, Helena) a máslo (Ester, Gita, Helena, Radúz). Ryba se vyskytla v 67% případů, ať už jako taková (Brita, Cecil, Darja, Radúz, Tadeáš, Ulrich), nebo jako pečená ryba (Františka) či file (Agáta,
8
Helena, Serafín). Brambory využilo 60% žáků, a kromě jedné obměny na bramborovou kaši (Gita), využili všichni tuto surovinu v původní podobě (Agáta, Cecil, Darja, Františka, Helena, Serafín, Tadeáš, Ulrich). Rýži jsem zaznamenala u 47% žáků a opět s jednou inovací na rížovou polévku (Serafín), napsali všichni původní podobu suroviny (Darja, Ester, Helen, Vilém, Zikmund, Žitomír). Stejných 47% žáků využilo z nabízeného seznamu zeleninovou polévku, většinou v původní podobě (Ester, Františka, Gita, Radúz, Vilém, Žitomír), ale i jako kapustovou polévku (Agáta). Na závěr pouhých 20% patřilo luštěninám, a to jako takovým (Ulrich), nebo také luštěninový salát (Agáta) a čočková polévka (Helena). Pořadí využívání 11 nabízených druhů jídla deváťáky má tuto podobu: 1. (100%) ovoce; 2.(93%) müslli; 3.(87%) kuřecí maso, mléko; 4.(80%) zelenina; 5.(73%) tmavé pečivo; 6.(67%) ryba; 7.(60%) brambory; 8.(47%) zeleninové polévky a rýže; 9.(20%) luštěniny. Při bližším srovnání se tento přehled od stejného přehledu za páťáky sice liší tím, že müslli využilo 93% deváťáků a jen 44% páťáků, nebo tím, že zatímco se müslli z pátého pořadí vyhouplo na druhé, mléko se z prvního propadlo na třetí. Ve své celkové konfiguraci je však dost podobné. A pokud budu sledovat již jednou použitou cestu k hledání odpovědi na to, o čem by dané pořadí mohlo vypovídat, tedy z hlediska výše položené otázky po pracnosti daného úkolu? Ukáže se následující. 1. Jedna žákyně využila 91% položek, které byly uvedené na seznamu správných druhů jídla (Helena – vynechala zeleninové polévky), 2. pět žáků využilo 82% nabízených druhů jídla (Agáta- vynechala rýži a kuř.maso; Darja - vynechala brambory a luštěniny; Františka- vynechala rýži a luštěniny; Serafín – vynechal zeleninové polévky a luštěniny; Ulrich- vynechal rýži a zeleninové polévky), 3. u tří žáků se ukazuje 73% využití ( Cecil - vynechala rýži, zeleninové polévky a luštěniny; Ester- vynechala rybu, brambory a luštěninu; Vilém- vynechal rybu, brambory a luštěninu), 4. tři žáci využili 64% (Radúz – vynechal rýži, brambory, kuřecí maso a luštěniny; Tadeáš - vynechal zeleninu, rýži, zeleninové polévky a luštěniny; Zikmund - vynechal rybu, brambory, zeleninové polévky a luštěniny), 5. dva žáci využili 55% (Gita – vynechala zeleninu, rybu, rýži, luštěniny a müslli Žitomír – vynechal zeleninu, rybu, mléko, brambory a luštěniny), 6. jeden žák využil pouhých 45% (Brita- vynechala tmavé pečivo, mléko, rýži, brambory, zeleninovou polévku a luštěniny). Lze pak opět sestavit pořadí dětí podle toho, kolik nabízených druhů jídla využily ve svých domácích úkolech: 1. Helena (91%); 2. Agáta, Darja, Františka, Serafín, Ulrich (82%); 3. Cecil, Ester, Vilém (73%); 4. Radúz, Tadeáš, Zikmund (64%); 5. Gita, Žitomír (55%); 6. Brita (45%). Při srovnání s obdobným pořadím za páťáky pak lze konstatovat, že deváťáci jsou ve sledovaném parametru skutečně výkonnější - s Květou a Hanou se sice může srovnávat jen Helena, na druhé straně s Manuelem a Gustavem se mohou srovnávat Agáta, Darja, Františka, Serafín a Ulrich, a pominu-li rozdíly uprostřed pořadí, pak Aleš a Cyril a Erik jsou méně výkonní než Brita. V celku však i konfigurace pořadí ve využívání 11 nabízených druhů jídla uchopeném jako individuální charakteristika práce jednotlivých dětí se deváťáci od páťáků zásadně neliší - ani oni nemají žáka, který by využil všech 11 nabízených druhů jídla, i oni mají své žáky, kteří z nabízeného počtu nevyužijí více jak polovinu. Také pro deváťáky lze tedy formulovat otázku, zda pracnost daného úkolu nespočívalo v tom, že děti musely překonávat obavy z toho, kolik by toho při využití všech 11 nabízených druhů jídla vlastně musely za den sníst. 3.3 Správná výživa - kvantita ve skladbě jídelníčku celého dne – „bohatost“
9
3.3.1 Pátá třída Mám-li nalézt odpověď na výše položenou otázku, stojím před úkolem kvantifikace celkové skladby dětských jídelníčků na použité případy jídla - řekněme pro stručnost, spočítání jejich ”bohatosti” (vs. ”pestrosti”). Ta by mohla mít následující podobu: Aleš: chleba, máslo, zelenina, ovoce, jogurty, rohlík, těstoviny, čily, ovoce, džus, ryba, vajíčka, čokoláda hořká (13) Bořek: tmavé pečivo, ovocný čaj, ovoce, mléko, kuřecí maso, kaše, lipový čaj, műslli, mléko, zeleninová polévka, džus (11) Cyril: chléb, sýr, kakao, jablko, polévka, těstoviny, omáčka, jogurt, krupicová kaše (9) Dan: tmavý chléb, máslo, čaj, ovoce, zelenina, bílé maso, brambory, zeleninový salát, jogurt, přesnídávka, mořská ryba, brambory (12) Erik: sýr, koření, banán, chleba, rajčata, přesnídávka (6) Filip: tmavé pečivo, sýr, mléko, ovoce, kuřecí maso, rýže, jogurt, polévka se zeleninou (8) Gustav : müslli, jogurt, černé pečivo, máslo, ovoce, pečivo, šťáva k pití, kuřecí maso, rýže, mléko, ryba, zelenina, polévka se zeleninou, pečivo (14) Hana: müslli, mléko, tmavé pečivo, nízkotučný sýr, čaj, zeleninové polévky, brambory, kuřecí maso, ovocný čaj, jablko, ovocný čaj, kakao,rýže, ryba, zeleninový salát, ovocný čaj (16) Inka: kukuřičné lupínky, mléko, jablko, černý chléb, sýr, bramborová polévka, luštěniny, ovoce, zelenina, celo chléb, řetkvyčky (11) Julie1 (dítě): müslli, mléko, banán, tmavý dalamánek, file, brambor, mandarinka, kuřecí šunka, tmavý chléb, rostlinné máslo, džus, krůtí plátek, žampiony, rýže, kiwi (15) Julie 2 (dosp.): tmavé pečivo, nízkotučný sýr, zelený čaj, jogurt, tyčinka Fit, dušená kuřecí prsíčka, brambor, obloha, jablko, actimel, tmavý dalamánek, míchaný zeleninový salát, džus (13) Květa: ovocný čaj, müslli, bílý jogurt, celozrný chléb, sýr, rajče, zapečené rybí filé, brokolice, mrkev, brambory, luštěninová polévka, pomeranč, banán, kuřecí maso, rýže, zelný salát, olivový olej, jablko (18) Lola: müslli, mléko, pomeranč, heřmánkový čaj, ryba, rýže, zelenina, tmavé pečivo, jogurt, zeleninová polévka (10) Manuela: tmavé pečivo, mrkev, ovocný čaj, jogurt, voda se šťávou, kuře, rýže, okurka, voda, müslli, banán, mléko, ryba, brambory, jablko, voda (16) Noemi: ovocný čaj, tm.rohlík, máslo, voda, tm.chléb, marmeláda, ryba, obloha, čočková polévka, jogurt, mléko, jablko, rýže, omáčka, kuřecí maso, minerálka, kakao (17) Patricie: celozrný chléb, odtučněné mléko, čerstvé ovoce(jablko), brokolicová polévka, kuřecí maso, brambor, pomerančový džus, toasty z tmavého pečiva, rýže, zelenina, neperlivé pití (11) Výsledné pořadí dětí podle bohatosti jídelníčků vypadá následovně: 1. (18) Květa; 2. (16) Hana, Manuela, Noemi; 3. (15) Julie1; 4. (14) Gustav; 5. (13) Aleš, Julie2; 6. (12) Dan; 7. (11) Bořek, Inka, Patricie; 8. (10) Lola; 9. (9) Cyril; 10. (8) Filip; 11. (6) Erik. Na první pohled se ukazuje jistá podobnost mezi tímto pořadím a pořadím podle toho, kolik z 11 nabízených druhů jídla děti využily – avšak jen podobnost, nikoli úplná shoda. Pro systematické a přesnější porovnání dat se mi nyní nabízí výpočet korelačního koeficientu. Korelační koeficient je v tomto případě poměrně vysokých +0,73. To nesporně podporuje spíše kladnou odpověď na výše položenou otázku. Při využívání 11 nabízených druhů jídla nesporně vstupovala do hry větší či menší tolerance dětí k vysoké kvantitě ve
10
skladbě jídelníčku celého dne, resp. k přejídání. Na druhou stranu korelační koeficient není +1, jež by označovala zcela přímou závislost mezi proměnnými. Otázkou pak je, co ještě by mohlo vstupovat do hry. Dříve, než se pustím do hledání odpovědi na danou otázku, mi opět ještě zbývá prozkoumat to, jaká je situace mezi deváťáky. 3.3.2 Devátá třída Bohatost jídelníčků deváťáků by mohla mít následující podobu: Agáta: tmavý rohlík, sýr, zelenina, kousky nakrájeného ovoce, 100%ní pomerančový džus, müsli, mléko, file, brokolice, brambor, mrkvový salát, černý neslazený čaj, kapustová polévka, jogurt, tmavé pečivo, mléko, luštěninový salát, zelenina, čistá voda (19) Brita: müsli, ovoce, kuřecí maso, zelenina, ryba (5) Cecil: müsli, mléko, tmavé pečivo, kuřecí maso, brambory, ovoce, zelenina, ryba (8) Darja: tmavé pečivo, bílý jogurt, čaj, müsli, ovoce, rýže, kuřecí maso, zelenina, tmavé pečivo, mléko, ryba, brambory (12) Ester: tmavý rohlík, sýr, mléko, müslli tyčinka, ovoce, minerálka, kuřecí maso, rýže, zeleninová polévka, džus, cereálie, mléko, chleba, máslo, rajče, čaj (16) Františka: ovesné vločky, mléko, chléb, marmeláda, med, ovoce, zelenina, pečené kuře, brambory, zeleninová polévka, sušenka, pečená ryba, zeleninová příloha (13) Gita: čaj, chléb, máslo, jablko, kuřecí maso, bramborová kaše, banán, zeleninová polévka (8) Helena: mléko, mussli, celozrný rohlík, máslo, sýr, zelenina, voda, čočková polévka, file, brambory, čaj, bílý jogurt, ovoce, džus, kuřecí maso, rýže, šťáva (17) Radúz: jablko, rohlík, máslo, čaj, pšeničné sušenky, zeleninová polévka, knedlo, maso, zelo, ovoce, sušenky, polévka, ryba (13) Serafín: celozrný chléb, mléko, jablko,müsli tyčinka, džus, file, brambor, minerálka, zeleninový salát, rýžová polévka, jogurt, celozrný rohlík, kuřecí maso, rýže, brokolicový salát, minerálka (16) Tadeáš: müsli, mléko, tmavé pečivo, kuřecí maso, brambory, ovoce, mléko, tmavé pečivo, ryba, brambory (10) Ulrich: müsli, čaj, tmavé pečivo, čaj, kuřecí maso, luštěniny, čaj, ovoce, zelenina, čaj, ryba, brambory, mléko (13) Vilém: müslli, mléko, ovoce, zelenina, zeleninová polévka, kuřecí maso, rýže, minerálka, ovoce, zelenina, tmavé pečivo, čaj (12) Zikmund: müslli, mléko, ovoce, zelenina, kuřecí maso, rýže, ovoce, zelenina, tmavé pečivo (9) Žitomír: džus, müslli, ovoce, kuřecí maso, rýže, tmavé pečivo, zeleninová polévka (7) Výsledné pořadí dětí podle bohatosti jídelníčků vypadá následovně: 1. (19) Agáta; 2. (17) Helena; 3. (16) Serafín, Ester; 4. (13) Františka, Radúz, Ulrich; 5. (12) Darja, Vilém; 6. (10) Tadeáš; 7. (9)Zikmund; 8. (8) Cecil, Gita; 9. (7) Žitomír; 10. (5) Brita. A sledovaný korelační koeficient je +0,82 – tedy vypovídající o nepatrně těsnější korelaci sledovaného vztahu, než v případě páťáků, avšak opět nikoli +1, jež by označovala zcela přímou závislost mezi proměnnými. Máme tedy otevřené dveře k úvahám nad tím, že nám vstupuje do hry i něco dalšího. Co by to pak mohlo být? 3.4 Správná výživa – vlastní rozum ve skladbě jídelníčku celého dne
11
Počet jednotlivých položek v jídelníčcích celého dne se tedy u páťáků pohyboval v rozmezí 6 – 18; u deváťáků ve srovnatelném rozmezí 5 – 19. Za pozornost pak stojí, že průměr a zároveň medián pro páťáky činí 12,5 a pro deváťáky 12. Jak je vidět, v obou třídách používá polovina žáků ve svých jídelníčcích více než 11 jednotlivých položek, které by teoreticky stačily ke stoprocentnímu využití všech 11 nabízených druhů jídla. Co vede děti k tomu, že jsou přece jen ochotné jít do bohatosti svých jídelníčků, která hrozí přejídáním, která ale rozhodně není nutná k zajištění jeho stoprocentní pestrosti, a přitom ještě této pestrosti nedosahují? Odpověď zřejmě obsahují ty položky dětských jídelníčků, které jsem vyčlenila v rámci kvantifikace jejich bohatosti, které jsem však nezapočítala do případů využívání nabízených 11 druhů jídla, do jejich pestrosti. Možná však, že bych odpověď mohla hledat i v těch položkách, které jsem mezi využívání 11 nabízených druhů jídla započítala, ale až po určité úvaze. Myslím tím ty položky, které nebyly doslovným použitím poučení ze sešitů přírodopisu, nýbrž jejich parafrází. Děti své jídelníčky nesestavovaly jen z toho, co měly napsané v sešitech či na papírech se zadáním úkolu: zelenina; ovoce; tmavé pečivo; ryba; mléko; rýže; brambory; kuřecí maso; zeleninové polévky; műslli; luštěniny. Při sestavování svých jídelníčků měly děti větší či menší sklon v parafrázích daného poučení používat různé kuchyňské úpravy nabízených druhů jídla - vlastně svůj vlastní rozum. Děti tak nemusely chybovat v jídelníčku správné výživy jen tím, že z nedbalosti či přesvědčení použily doslova některý z nabízených 11 druhů chybné výživy (uzeniny; hranolky; bílé pečivo; živočišné tuky; coca cola; knedlíky; majonéza; vepřové maso (bůček); instantní polévky; cukrovinky; brambůrky). Chybovat vlastně mohly také tím, že v domnění, že parafrázují některý z nabízených 11 druhů správné výživy, vlastně parafrázovaly některý z nabízených 11 druhů chybné výživy. Že se záludností kuchyňské úpravy jídla mohou ze správných brambor stát chybné hranolky či brambůrky – na to děti upozornilo zapsané poučení. Na kolik obdobných případů, o nichž se dětem poučení nedostalo, však mohly při používání vlastního rozumu narazit? K vedení další analýzy se tak nabízejí hned dva okruhy otázek. Za prvé, zda děti ve svých jídelníčcích správné stravy vůbec používaly v doslovné podobě některý z nabízených 11 druhů jídla chybné výživy? A dále, zda k tomu docházelo v takové míře, že to stojí za to, aby to bylo vedeno v patrnosti jako něco, co také vstupovalo do hry? A pokud ano, zda to skutečně do hry vstupovalo, zda to v dostatečné míře korelovalo negativně s mírou využívání nabízených 11 druhů jídla správné výživy? Tento okruh otázek by tedy měl prozkoumat, nakolik do hry kromě odporu k přejídání vstupovala též případná nepozornost nebo případné vlastní přesvědčení dětí o tom, co je a není správná výživa, jež v důsledku vzdoruje školnímu poučení ze sešitu. Za druhé je otázkou, zda děti ve svých jídelníčcích správné stravy používaly krom parafrází 11 nabízených druhů jídla správné výživy též parafráze 11 nabízených druhů jídla chybné výživy. V daném případě je pak otázkou, zda používání parafrází 11 nabízených druhů jídla skutečně do hry vstupovalo, zda to v dostatečné míře korelovalo s mírou využívání nabízených 11 druhů jídla správné výživy. A dále, zda pozitivně či negativně? Tento okruh otázek by tedy měl prozkoumat, nakolik do hry krom odporu k přejídání vstupoval též vlastní rozum dětí. A pokud ano: Sloužil pak v pozitivní korelaci spíše vyšší míře využívání 11 nabízených druhů jídla správné výživy, resp. vyšší druhové pestrosti jídelníčků celého dne? Nebo v negativní korelaci sloužil spíše projevu případné nepoučenosti o záludnostech kuchyňské úpravy jídla nebo případnému v parafrázích 11 druhů jídla chybné výživy skrytému vlastnímu přesvědčení dětí o tom, co je a není správná výživa, které zastávají i navzdory školnímu poučení?
12
3.4.1 Pátá třída Zavedeme novou kategorii třídění dat, abychom tím pátrali po odpovědi na nově vzniklé otázky. I když jsme sice již u dětí konstatovali odpor k přejídání, vstupují ale zároveň do hry i další faktory, které spojuji do souvislosti s tím, že děti ve svých jídelníčcích používaly nejen doslovné položky ze seznamu, ale i parafráze. Mezi bohatost jídelníčků jsou sice započítány i tyto parafráze, to ovšem neplatí o všech druzích jídla z pohledu druhové pestrosti. Předcházející úvaha se již podrobně zabývala rozboru dvou okruhů otázek a diskuzí nad možnými výsledky. Kritéria, podle kterých přetřídím jídelníčky správné výživy do čtyř položek, zní následovně: (a) bezchybné - ”doslovně” z nabízeného jako správná výživa; (b) rovněž bezchybné – ”parafráze” z nabízeného jako správná výživa; (c) rovněž chybné – ”parafráze” z nabízeného jako nesprávná výživa; (d) chybné -”doslovně” z nabízeného jako nesprávná výživa; (e) tekutiny - voda a její parafráze. Seznam má následující podobu: Aleš: bezchybné: zelenina, ovoce, ovoce, ryba (30%); rovněž bezchybné: jogurty, džus, máslo (23%); rovněž chybné: chleba, rohlík, těstoviny, čili 4 , vajíčka 5 , čokoláda hořká (46%); chybné (0%); tekutiny (0%) Bořek: bezchybné: tmavé pečivo, ovoce, mléko, kuřecí maso, müslli, mléko, zeleninová polévka (64%); rovněž bezchybné: džus, kaše 6 (18%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: ovocný čaj, lipový čaj (18%) Cyril: bezchybné (0%); rovněž bezchybné: sýr, jablko, jogurt, kakao (44%); rovněž chybné: chléb, polévka 7 , těstoviny, omáčka 8 , krupicová kaše 9 (55%); chybné (0%); tekutiny (0%) Dan: bezchybné: ovoce, zelenina, brambory, brambory (33%); rovněž bezchybné: mořská ryba, bílé maso, tmavý chléb, zeleninový salát, jogurt, přesnídávka, máslo 10 (58%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: čaj (8%) Erik: bezchybné (0%); rovněž bezchybné: banán, rajčata, sýr, přesnídávka (66%); rovněž chybné: koření 11 , chleba (33%); chybné: (0%); tekutiny (0%) Filip: bezchybné: tmavé pečivo, mléko, ovoce, kuřecí maso, rýže (63%); rovněž bezchybné: sýr, jogurt, polévka se zeleninou (38%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Gustav: bezchybné: müslli, ovoce, kuřecí maso, rýže, mléko, ryba, zelenina, černé pečivo (57%); rovněž bezchybné: jogurt, polévka se zeleninou (14%); rovněž chybné: máslo, pečivo, pečivo (21%); chybné (0%); tekutiny : šťáva k pití (málo cukru) (7%) Hana: bezchybné: müslli, mléko, tmavé pečivo, zeleninové polévky, brambory, kuřecí maso, rýže, ryba (50%); rovněž bezchybné: nízkotučný sýr, jablko, kakao, zeleninový salát (25%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: čaj, ovocný čaj, ovocný čaj, ovocný čaj (25%)
4
čili jako parafráze polévek ze sáčků vajíčka jako parafráze majonézy 6 podle kontextu se musí jednat o bramborovou kaši 7 nejedná-li se vyložené o zeleninovou či luštěninovou polévku, přiřazuji polévku k nesprávné stravě, tj. polévky v sáčku 8 omáčka se nejvíc přibližuje parafrázi knedlíku pro svůj vysoký obsah mouky 9 krupicová kaše jako parafráze na cukrovinky kvůli vysokému obsahu cukru 10 máslo jako parafráze mléka 11 koření se přibližuje nejvíce k parafrázi polévek v sáčku 5
13
Inka: bezchybné: mléko, luštěniny, ovoce, zelenina, černý chléb (45%); rovněž bezchybné: jablko, sýr, bramborová polévka, celozrný chléb, řetkvyčky, kukuřičné lupínky (55%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Julie1: bezchybné: müslli, mléko, brambor, rýže (27%); rovněž bezchybné: file, džus, krůtí plátek, banán, tmavý dalamánek, mandarinka, tmavý chléb, kiwi, rostlinné máslo, žampiony 12 (66%); rovněž chybné: kuřecí šunka 13 (7%); chybné (0%); tekutiny (0%) Julie2: bezchybné: tmavé pečivo, brambor (15%); rovněž bezchybné: dušená kuřecí prsíčka, jablko, tmavý dalamánek, nízkotučný sýr, jogurt, obloha, actimel, míchaný zeleninový salát, 100% džus, tyčinka Fit (77%); rovněž chybné (0%); chybné (0%), tekutiny: zelený čaj (8%) Květa: bezchybné: müslli, brambory, kuřecí maso, rýže (22%); rovněž bezchybné: bílý jogurt, sýr, zapečené rybí filé, luštěninová polévka, zelný salát, jablko, celozrný chléb, pomeranč, banán, rajče, brokolice, mrkev, olivový olej 14 (72%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: ovocný čaj (5%) Lola: bezchybné: müslli, mléko, ryba, rýže, zelenina, tmavé pečivo, zeleninová polévka (70%); rovněž bezchybné: pomeranč, jogurt (20%); rovněž chybné (0%); chybné (0%), tekutiny: heřmánkový čaj (10%) Manuela: bezchybné: tmavé pečivo, kuře, rýže, müslli, mléko, ryba, brambory (44%); rovněž bezchybné: mrkev, jogurt, okurka, banán, jablko (31%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: ovocný čaj, voda, voda, voda se šťávou (25%) Noemi: bezchybné: ryba, mléko, rýže, kuřecí maso (24%); rovněž bezchybné: tmavý rohlík, tmavý chléb, obloha, čočková polévka, jogurt, jablko, kakao, máslo (47%); rovněž chybné: omáčka, marmeláda (12%); chybné (0%); tekutiny: ovocný čaj, voda, minerálka (18%) Patricie: bezchybné: kuřecí maso, brambor, rýže, zelenina (36%); rovněž bezchybné: celozrnný chléb, jablko, brokolicová polévka, pomerančový džus, toasty z tmavého pečiva, odtučněné mléko (55%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: neperlivé pití (9%) Tabulka se postará o lepší přehlednost výsledků provedené analýzy. Uspořádaná je dle pořadí dětí v míře používání vlastního rozumu v širším slova smyslu, tedy podle kategorie rovněž bezchybné. bez chybné %
rovně ž bezchybné % 77
Julie 2
15
Květa
22
72
Julie 1
27
66
Erik
0
Dan Patricie
rovně ž chybné % 0
chy bné %
tekut iny %
0
8
0
0
5
7
0
0
66
33
0
0
33
58
0
0
8
36
55
0
0
9
Inka
45
55
0
0
0
Noemi
24
47
12
0
18
Cyril
0
44
55
0
0
Filip
63
38
0
0
0
Manuela
44
31
0
0
25
Hana
50
25
0
0
25
Aleš
30
23
46
0
0
Lola
70
20
0
0
10
12
žampiony jako parafráze kuřecího masa kuřecí šunka má blíže k uzenině než ke kuřecímu masu 14 olivový olej jako parafráze zeleniny 13
14
Bořek
64
Gustav
18
0
0
18
57
14
21
0
7
36,
44,42
10,90
0%
8,33
34%
%
%
%
Zdroj: vlastní zdroj. 3.4.2 Interpretace dat páťáků – správná výživa V průměru připadal na položky bezchybné 36% podíl (v intervalu od 0% do 70%), na položky rovněž bezchybné 44% podíl (v intervalu od 14% do 77%), na položky rovněž chybné 11% podíl (v intervalu od 0% do 55%), na položky chybné 0% a na tekutiny 8% (v intervalu od 0% do 25%). Jaké odpovědi můžeme vyčíst na výše vymezené dva okruhy otázek? Za prvé, žádnému z dětí se nestalo, že by ve svém jídelníčku správné stravy použilo v doslovné podobě některý z nabízených 11 druhů jídla chybné výživy. Do hry tedy zřejmě nevstupovala ani nepozornost dětí, ani explicitní vzdor vůči školnímu poučení o tom, co je a není správná výživa. Za druhé, používání vlastního rozumu dětmi v užším slova smyslu do hry vstupovalo, a to v nemalé míře (v průměru v 64% podílu; v intervalu od 30% do 100%). Z korelace mezi používáním vlastního rozumu a druhové pestrosti s hodnotou - 0,51 pak lze soudit, že od vyšší druhové pestrosti jejich jídelníčků spíše odvádělo. Přitom tomu bylo v míře sice nikoli zanedbatelné, na druhé straně však nesporně menší, než v případě tolerance dětí k představě přejídání (+0,73). Co se týče vnitřní skladby vlastního rozumu, tak opravování toho, že v nabídce 11 druhů jídla správné výživy chyběly tekutiny, na první pohled (v průměru 8% podílem; v intervalu od 0% do 25%) nijak významně do hry nevstupovalo. A navíc, překvapivá pozitivní korelace + 0,59 svědčí o tom, že děti toto opatření nijak od větší druhové pestrosti ve skladbě jejich jídelníčků neodvádělo, naopak. Co se týče parafrázování (rovněž bezchybné + rovněž chybné), jeho podíl s průměrem 55% (v intervalu od 18% do 100%) napovídá na první pohled, že hrálo roli klíčovou. Jeho záporná korelace - 0,63 s druhovou pestrostí jídelníčků pak vypovídá o tom, že od vyšší míry druhové pestrosti jejich jídelníčků děti spíše odváděla opět však nikoli v takové míře, jako netolerance dětí k představě přejídání. Korelace parafrázování nabídky 11 druhů jídla správné výživy (rovněž bezchybné) s druhovou pestrostí jídelníčků - 0,09 pak vypovídá o tom, že samotné parafrázování, samotné používání kuchyňské úpravy 11 druhů jídla správné výživy je vůči druhové pestrosti jídelníčků dětí spíše indiferentní, že dětem ve vyšší míře druhové pestrosti jejich jídelníčků ani nepomáhala, ani jim v ní nebránila. Avšak korelace parafrázování nabídky 11 druhů jídla chybné výživy (rovněž chybné) s druhovou pestrostí jídelníčků - 0,78 svědčí o tom, že případná nepoučenost o záludnostech kuchyňské úpravy jídla od vyšší míry druhové pestrosti jejich jídelníčků odváděla; tedy v tom smyslu, že je vlastní rozum vedl místo k využívání nabídky 11 druhů jídla správné výživy, k využívání nabídky 11 druhů jídla chybné výživy; byť nejspíše neuvědomovanému či možná někdy příliš přísně hodnocenému; zato však v míře srovnatelné s netolerancí dětí k představě přejídání. A jak tomu bylo v případě deváté třídy? 3.4.3 Devátá třída Jídelníčky správné výživy, které vzešly z rukou deváťáků je třeba rozřadit do stejných kategorií jako v předchozí kapitole : (a) bezchybné - ”doslovně” z nabízeného jako správná výživa; (b) rovněž bezchybné – ”parafráze” z nabízeného jako správná výživa; (c) rovněž
15
chybné – ”parafráze” z nabízeného jako nesprávná výživa; (d) chybné -”doslovně” z nabízeného jako nesprávná výživa; (e) tekutiny - voda a její parafráze. Agáta: bezchybné: zelenina, müsli, mléko, brambor, tmavé pečivo, mléko, zelenina (37%); rovněž bezchybné: tmavý rohlík, sýr, kousky nakrájeného ovoce, 100%ní pomerančový džus, file, brokolice, mrkvový salát, kapustová polévka, jogurt, luštěninový salát (53%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: černý neslazený čaj, čistá voda (11%) Brita: bezchybné: müsli, ovoce, kuřecí maso, zelenina, ryba (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Cecil: bezchybné: müsli, mléko, tmavé pečivo, kuřecí maso, brambory, ovoce, zelenina, ryba (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Darja: bezchybné: tmavé pečivo, müsli, ovoce, rýže, kuřecí maso, zelenina, tmavé pečivo, mléko, ryba, brambory (83%); rovněž bezchybné: bílý jogurt (8%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: čaj (8%) Ester: bezchybné: mléko, ovoce, kuřecí maso, rýže, mléko, zeleninová polévka (37,5%); rovněž bezchybné: sýr, müslli tyčinka, džus, cereálie, máslo, rajče (37,5%); rovněž chybné: rohlík, chleba (12,5%); chybné (0%); tekutiny: minerálka, čaj (12,5%) Františka: bezchybné: mléko, ovoce, zelenina, brambory, zeleninová polévka, zelenina (46%); rovněž bezchybné: ovesné vločky, pečené kuře, pečená ryba (23%); rovněž chybné: chléb, marmeláda, med, sušenka (31%); chybné (0%); tekutiny (0% ) Gita: bezchybné: kuřecí maso, zeleninová polévka (25%); rovněž bezchybné: máslo, jablko, bramborová kaše, banán (50%); rovněž chybné: chléb (12,5%); chybné (0%); tekutiny: čaj (12,5%) Helena: bezchybné: mléko, mussli, zelenina, brambory, ovoce, kuřecí maso, rýže (41%); rovněž bezchybné: celozrný rohlík, máslo, sýr, čočková polévka, file, bílý jogurt, džus (41%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: voda, čaj, šťáva (18%) Radúz: bezchybné: zeleninová polévka, ovoce, ryba (23%); rovněž bezchybné: jablko, máslo, pšeničné sušenky 15 , zelo (31%); rovněž chybné: rohlík, sušenky, polévka 16 , maso 17 (31%); chybné: knedlo (8%); tekutiny: čaj (8%) Serafín: bezchybné: mléko, brambor, kuřecí maso, rýže (25%); rovněž bezchybné: celozrný chléb, jablko, müsli tyčinka, džus, file, zeleninový salát, rížová polévka, jogurt, celozrný rohlík, brokolicový salát (62,5%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: minerálka, minerálka (12,5%) Tadeáš: bezchybné: müsli, mléko, tmavé pečivo, kuřecí maso, brambory, ovoce, mléko, tmavé pečivo, ryba, brambory (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Ulrich: bezchybné: müsli, tmavé pečivo, kuřecí maso, luštěniny, ovoce, zelenina, ryba, brambory, mléko (70%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: čaj, čaj, čaj, čaj (30%) Vilém: bezchybné: müslli, mléko, ovoce, zelenina, zeleninová polévka, kuřecí maso, rýže, ovoce, zelenina, tmavé pečivo (83%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: minerálka, čaj (17%) Zikmund: bezchybné: müslli, mléko, ovoce, zelenina, kuřecí maso, rýže, ovoce, zelenina, tmavé pečivo (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Žitomír: bezchybné: džus, müslli, ovoce, kuřecí maso, rýže, tmavé pečivo, zeleninová 15
Pšeničné sušenky jako parafráze na müslli viz poznámka č.5 17 v kombinaci knedlo-maso-zelo se zajisté jedná o vepřové maso 16
16
polévka (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Data v tabulce jsou seřazena sestupně podle rovněž bezchybné. bez chybné %
rovně ž bezchybné % 62,5
rovně ž chybné % 0
chy bné %
tekut iny %
Serafín
25
0
12,5
Agáta
37
53
0
0
11
Gita
25
50
12,5
0
12,5
Helena
41
41
0
0
18
Ester
37,
37,5
12,5
0
12,5
Radúz
23
31
31
8
8
Františka
46
23
31
0
0
Darja
83
8
0
0
8
Brita
100
0
0
0
0
Cecil
100
0
0
0
0
Tadeáš
100
0
0
0
0
Ulrich
70
0
0
0
30
Vilém
83
0
0
0
17
Zikmund
100
0
0
0
0
5
Žitomír 66%
100
0
0
0
0
64,
20,39
5,80%
0,5
8,63
%
3%
%
Zdroj: vlastní zdroj. Z následujícího spojnicového grafu lze přehledně vyčíst data, kterých bylo dosaženo u páťáků a deváťáků, a není k tomu potřeba být extra všímavým čtenářem, abychom si všimli rozdílnosti zejména v prvních dvou položkách a poměrně veliké podobnosti v položkách ostatních.
70% 65% 60% 50% 40%
44%
9.třída
36%
5.třída
30% 20%
20%
11% 6%
10% 0% Bezchybné
rovněž bezchybné
rovněž chybné
9% 8% 1% 0% chybné
tekutiny
Zdroj: vlastní zdroj. 3.4.4 Interpretace dat deváťáků – správná výživa Z celkového počtu zaujímá položka bezchybné 65% podíl (v intervalu od 25% do 100%), položka rovněž bezchybné 20% podíl (v intervalu od 0% do 62,5%), rovněž chybné
17
6% (v intervalu od 0% do 31%), chybné 1% a položka tekutiny 9% podíl (v intervalu od 0% do 30%) u žáků 9.třídy.Co se nám ukazuje u deváťáků vzhledem k již položených okruhům otázek? Za prvé, v 9.třídě se v jednom žákovském jídelníčku správné stravy objevila položka, kterou jsme zařadili jako doslovnou podobu položky chybné výživy ze seznamu nabízených 11druhů jídla. Na tomto místě můžeme uvažovat, zda do hry vstupovala nepozornost žáka či explicitní vzdor vůči školnímu poučení o tom, co je a není správná výživa. Vzhledem k tomu, že žák zapsal „knedlo maso zelo“ jako hlavní chod pro jídelníček zdravé stravy, kdy pouze položku knedlo bylo možné podle stanovených kritérií zařadit mezi doslovné chybné. Ovšem kdybychom hodnotili kuchyňskou úpravu celostně, patřil by celý oběd mezi kontroverzní položky v jídelníčku správné výživy. Dále bych připojila fakt, že žák dosáhl svými jídelními položkami vysokého skóru (31%) v chybných, ovšem ne již doslovných položkách svého jídelníčku, což nasvědčuje spíše úvaze o explicitním vzdoru vůči školnímu poučení. Připomínám, že mezi žáky 5.třídy se nikdo takový nevyskytl. Za druhé, používání vlastního rozumu v užším slova smyslu do hry vstupovalo, ovšem u třídy deváťáků v téměř o polovinu menší míře než tomu bylo u páťáků (v průměru 35% podílu; v intervalu od 0% do 63%). Z korelace mezi používáním vlastního rozumu a druhovou pestrostí +0,39, která narozdíl od žáků 5.třídy dosahuje výrazných kladných hodnot, se ukazuje, že deváťáky používání vlastního rozumu od vyšší míry druhové pestrosti jídelníčků neodvádělo, ba naopak. Nicméně ale obavy z přejídání jsou silné, a to jak u páťáků (+0,73), tak u deváťáků (+0,78). Co se týče vnitřní skladby vlastního rozumu, tak opravování toho, že v nabídce 11 druhů jídla správné výživy chyběly tekutiny, na první pohled (v průměru 9% podílem; v intervalu od 0% do 30%) nijak významně do hry nevstupovalo. A navíc, překvapivá pozitivní korelace + 0,51 svědčí o tom, že děti toto opatření nijak od větší druhové pestrosti ve skladbě jejich jídelníčků neodvádělo, naopak. Co se týče parafrázování (rovněž bezchybné + rovněž chybné), jeho podíl s průměrem 26% (v intervalu od 0% do 62,5%), což je méně jak polovina toho, co se ukázalo u páťáků, napovídá, že tentokrát nesehrálo tak klíčovou roli. Jeho pozitivní korelace + 0,27 s druhovou pestrostí jídelníčků vypovídá o tom, že parafrázování přivádělo k vyšší míře druhové pestrosti jídelníčků – i když je stále přítomná netolerance dětí k představě přejídání. Korelace parafrázování nabídky 11 druhů jídla správné výživy (rovněž bezchybné) s druhovou pestrostí jídelníčků +0,34 vypovídá o tom, že samotné parafrázování, samotné používání kuchyňské úpravy 11 druhů jídla správné výživy s druhovou pestrostí jídelníčků deváťáků souvisí, tedy že dětem ve vyšší míře druhové pestrosti jejich jídelníčků pomáhala, zatímco u páťáků se ukázala indiferentní. Ovšem u deváťáků se tentokrát neukázala žádná významná spojitost mezi parafrázováním nabídky 11 druhů jídla chybné výživy (rovněž chybné) s druhovou pestrostí jídelníčků (korelace - 0,03), jak tomu bylo u páťáků (- 0,78). Ukazuje to na větší poučenost deváťáků o záludnostech kuchyňské úpravy jídla, která je vedla k vyšší míře druhové pestrosti jídelníčků. 3.5 Chybná výživa - využívání 11 nabízených druhů jídla – „druhová pestrost“ Učitelka: „Čemu bychom se měli vyhnout? Samozřejmě, občas si to dáme všichni, ale nemělo by se to stát pravidlem, že to budeme jíst pořád." Pojetí chybné stravy žáky je téma pikantní a badatelsky zajímavé, protože všech těch položkách hranolek, Coca Coly, hamburgerů a párků, ale také lízátek, palačinek, sušenek a
18
koblih se rýsuje a projevuje jak vlastní rozum, tak i dětské chutě a mlsnost. Jak chápat toto propojení kognice a emocí? V následující části práce prozkoumám jídelníčky chybné výživy obdobným způsobem, jako tomu bylo s jídelníčky správné výživy. 3.5.1 Pátá třída O tom, jak děti zapojily a využily ve svých domácích úkolech nabízená denní jídla ze seznamu chybná strava nás informuje následující seznam: Všech 91% dětí ve svých úkolech využilo vepřové maso (bůček), ať už jako takové (Bořek, Cyril, Gustav, Hana, Květa, Lola, Manuela, Noemi ), nebo v podobě hamburgeru (Aleš, Cyril, Dan, Filip, Hana, Manuela, Patricie), párek či párek v rohlíku (Cyril, Inka, Julie2, Patricie), slanina (Květa, Lola), řízky (Aleš, Erik), špek či vepřový špek (Aleš, Inka), škvarky (Inka) nebo tlačenka a sekaná (Julie2). Cukrovinky využilo 91%. Ať už jako takové (Bořek, Gustav, Hana), nebo jako bonbóny či lízátko ( Květa, Manuela, Noemi), čokoláda či bonboniéra (Dan, Julie1, Manuela), sušenka či tatranka (Cyril, Dan, Erik, Julie1, Lola), anebo v podobě dortu, větrníku, palačinek, lívance se šlehačkou, koblih se šlehačkou (Aleš, Julie1, Julie2) nebo v podobě černého čaje s cukrem ( Patricie). 82 % dětí využilo Cocacolu, ať už jako takovou (Aleš, Bořek, Dan, Filip, Gustav, Hana, Julie1, Květa, Lola, Manuela, Noemi, Patricie), nebo pod obecným názvem barevná limonáda (Hana, Noemi, Manuela), dále sladké pití a hodně sladká šťáva (Hana), slazený džus (Květa), kakao čokoládové (Patricie), ale i jako kofeinu plná káva (Julie2) a též pivo (Gustav, Inka, Julie, Patricie). A také 75 % dětí využilo hranolky, ať už jako takové (Aleš, Cyril, Dan, Erik, Filip, Gustav, Hana, Květa, Lola, Manuela, Noemi, Patricie) nebo v podobě smaženého sýra, smaženého hermelínu (Erik, Noemi, Patricie) či pizzy (Aleš). Knedlíky využilo 63 % dětí a to ať už jako takové (Bořek, Gustav, Julie1, Květa, Lola, Manuela, Noemi), nebo v podobě vepřo-knedlo-zelo (Dan, Filip, Julie2). Dále 56 % dětí využilo polévky ze sáčků ve většině případů jako takové (Filip, Gustav, Hana, Inka, Julie1, Květa, Lola, Noemi, Patricie), nebo jako gulášová polévka (Bořek). 56 % dětí využilo brambůrky (Bořek, Filip, Gustav, Hana, Květa, Lola, Manuela, Noemi, Patricie). Bílé pečivo využilo 56 % dětí, buď jako takové (Aleš, Hana, Gustav, Manuela), nebo v podobě bílého rohlíku (Julie1, Julie2, Květa), bílého chlebu (Dan) nebo jako toast z bílého pečiva (Erik). Dále pak zjišťuji, že 44% dětí využilo uzeniny a to ať už jako takové (Aleš, Gustav, Hana, Julie1, Květa, Patricie), nebo jako salám (Aleš, Dan) či pomazánka s masem (Gustav). Stejně tak 44 % dětí ve svém domácím úkolu použilo majonézu, ať už jako takovou (Gustav, Květa, Lola, Manuela, Patricie), nebo v podobě plnotučné hořčice (Květa, Patricie), kečup ( Noemi) či vlašský salát ( Julie2). A konečně 31% dětí použilo živočišné tuky, ať už jako takové (Gustav), nebo v podobě chleba se sádlem (Cyril, Inka, Květa, Noemi). V předchozím textu o chybné stravě jsme se dozvěděli, že z 11 nabízených druhů jídla využily děti na 1. místě (91%) vepřové maso a cukrovinky; 2. (82%) Coca-cola; 3. (75%) hranolky; 4. (63%) knedlíky; 5. (56%) instantní polévky, brambůrky, bílé pečivo; 6. (44%) uzeniny, majonéza ; 7. (31%) živočišné tuky. Překvapení pro nás nastává, přečtu-li seznam 11 denních jídel po sloupcích a ukazuje se, že 2 děti využily všech 100% potravin (Gustav, Květa). 2. jedno dítě využilo 82% (Noemi- vynechala bílé pečivo a uzeniny). 3. čtyři děti využily 73% potravin (Hanavynechala knedlíky, majonéza a živočišné tuky; Lola- vynechala bílé pečivo, uzeniny a živočišné tuky; Manuela- vynechala polévku instantní,uzeniny a živočišné tuky; Patricie-
19
vynechala knedlíky, bílé pečivo a živočišné tuky).4. jedno dítě využilo 64% denních jídel (Dan- vynechal polévku instantní, brambůrky, majonézu a živočišné tuky). 5. Pět dětí využilo 55% (Aleš- vynechal instantní polévku, knedlíky, brambůrky, majonézu a živočišné tuky; Bořek- vynechal hranolky, bílé pečivo, uzeniny, majonézu a živočišné tuky; Filip- vynechal cukrovinky, bílé pečivo, uzeniny, majonéza a živočišné tuky; Julie1- vynechala vepřové maso, hranolky, brambůrky, majonéza a živočišné tuky; Julie2- vynechala hranolky, polévku instantní, brambůrky, uzeniny a živočišné tuky). 6. Dvě děti využily 36% (Cyril- vynechal Colu, instantní polévku, knedlíky, brambůrky, bílé pečivo, uzeniny a majonézu; Erik- vynechal Colu, polévku instantní, knedlíky, brambůrky, uzeniny, majonézu a živočišné tuky). 7. Jedno dítě využilo 27% (Inka- vynechala cukrovinky, hranolky, polévku instantní, knedlíky, brambůrky, bílé pečivo, uzeniny a majonézu). Pořadí dětí podle schopnosti využít 11 denních jídel ze seznamu chybné vypadá následovně: 1. Gustav, Květa (100%); 2. Noemi (82%); 3. Hana, Lola, Manuela, Patricie (73%); 4. Dan (64%); 5. Aleš, Bořek, Filip, Julie1, Julie2 (55%); 6. Cyril, Erik (36%); 7. Inka (27%). Dvěma žákům se podařilo využít ve svých domácích úkolech všech 100% nabízených druhů jídla. O čem by to vypovídalo nyní, porovnám- li situaci se seznamem správné, kdy se ani jednomu žákovi nepodařilo dosáhnout 100% využití denních jídel? Odpovídalo by to tomu, že nezdravé a škodlivé je dětem při výchově více zdůrazňováno, a tak si to lépe vštěpují do paměti, uchovávají a nakonec opět vybavují z paměti? Nebo že „zakázané ovoce chutná nejlíp“ a do hry tak vstupují především chuťové preference a emotivní složky? 3.5.2 Devátá třída Mezi deváťáky se absolutně nejčastěji ve všech 100% případů objevilo na jídelníčcích vepřové maso (bůček). Jak už v původním znění (Brita, Cecil, Darja, Ester, Helena, Tadeáš, Ulrich, Zikmund, Žitomír), nebo také jako hamburger (Ester, Františka, Gita, Radúz, Serafín, Vilém), sekaná (Darja), vepřové smažené maso (Agáta) a řízek (Vilém). Dále v 93% se vyskytovaly hranolky ( Agáta, Brita, Cecil, Darja, Ester, Františka, Gita, Helena, Radúz, Serafín, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Žitomír). Coca cola byla zaznamenána deváťaky do jídelníčku v 87% případů, ať už jako taková (Agáta, Cecil, Ester, Františka, Gita, Helena, Radúz, Serafín, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Žitomír), nebo také v podobě Kofoly (Darja), Pepsi (Ester), Fanta (Helena, Serafín), Sprite (Helena) nebo i jako limonáda (Ulrich). Stejně tak 87% deváťáků využilo uzeniny, a to sice v původní podobě (Agáta, Brita, Cecil, Gita, Radúz, Tadeáš, Vilém, Zikmund, Žitomír), nebo jako salám (Agáta, Darja, Helena, Serafín, Tadeáš), párek (Agáta, Františka, Radúz, Serafín, Vilém), klobása (Gita) a šunka (Radúz). Bílé pečivo zapsali deváťáci v 80%, nejčastěji v původní podobě (Agáta, Darja, Radúz, Tadeáš, Ulrich, Zikmund, Žitomír), nebo také jako bílý rohlík (Serafín) a započítám-li i ostatní, tak v podobě rohlíku (Františka, Radúz, Vilém), chleba (Ester) a bagety (Serafín). Brambůrky použilo 60% dětí, většinou v původní podobě (Agáta, Brita, Cecil, Darja, Ester, Helena, Serafín, Tadeáš, Ulrich, Vilém, Zikmund), nebo také jako slané oříšky (Ester). Stejně tak 60% použilo cukrovinky, buď jako takové (Cecil, Radúz, Ulrich, Zikmund), nebo také jako tyčinky či čokoládové tyčinky (Agáta, Ester), čokoláda (Gita), sušenky (Helena), nebo tatranky (Agáta). 53% deváťáků využilo instantní polévky, ať už v původní podobě (Brita, Ester, Františka, Serafín, Tadeáš, Ulrich, Žitomír), nebo také jako Francouzská polévka instantní (Helena). Dále 47% využití se ukázalo v případě majonézy, buď jako takové (Serafín, Tadeáš, Ulrich, Vilém), dále započtu i kečup (Ester, Helena, Vilém) nebo hořčice (Františka). Knedlíky využilo 40% deváťáků (Cecil, Darja, Ester, Helena, Zikmund, Žitomír). Nakonec pouhých 20% žáků využilo živočišné tuky (Tadeáš) nebo takové jako sádlo (Ester) či máslo (Darja).
20
Celkově využili deváťáci z 11 nabízených druhů na seznamu chybné stravy na 1. místě (100%) vepřové maso; 2. (93%) hranolky; 3. (87%) Coca Cola, uzeniny; 4. (80%) bílé pečivo; 5. (60%) brambůrky, cukrovinky;6. (53%) instantní polévky; 7. (47%) majonéza; 8.(40%) knedlíky; 9. (20%) živočišné tuky. Pořadí dětí podle schopnosti využít 11 denních jídel ze seznamu chybné vypadá následovně: žádný z žáků nevyužil všech 100% druhů jídla; 1. nejvyšší možné využití bylo u dvou žáků 91% (Helena, Ester); 2. 82% (Tadeáš); 3. 73% (Serafín, Darja, Ulrich); 4. 64% (Agáta, Cecil, Františka, Vilém, Žitomír); 5. 55% (Zikmund, Radúz); 6. 45% (Brita, Gita). Opět když porovnáme páťáky a deváťaky, tak na první pohled se jeví výkonnější páťáci, protože dva žáci naplnili druhovou pestrost 100%, zatímco u deváťáků byla nejvýš 91%. Rozložení ostatních hodnot se zdá víceméně podobné u obou tříd žáků s tím, že opět většího extrému dosáhli páťáci s nejnižší druhovou pestrostí 27% v porovnání s 45% druhovou pestrostí u deváťáků. Abych domněnky matematicky ověřila, vypočítala jsem průměr druhové pestrosti žáků (63% u páťáků; 67% u deváťáků) a střední hodnotu (59,5% u páťáků; 64% u deváťáků). Tedy, páťáci v kategorizaci druhové pestrosti dosáhli většího rozptylu hodnot, průměrně se však ukazuje vyšší skór při využívání 11 nabízených druhů jídla u deváťáků. U jídelníčku správné stravy již byly započaty úvahy nad tím, co vyjadřuje míra schopnosti dětí zakomponovat do svých jídelníčků jídla z nabídky 11 druhů jídel. Bylo řečeno, že pracnost takového domácího úkolu je v tom, že děti musely spojit 11 druhů jídel do pěti denních jídel. A jestliže u jídelníčků správné stravy nebyl nikdo, kdo by využil všech 100% druhů jídel kvůli vyvstanuvším obavám z toho, kolik by museli za celý den sníst jídla, tak u jídelníčků chybné stravy naměřené údaje dokládají opak - dva žáci dosáhli 100% druhové pestrostí. Obavy z přejídání se ukazovaly u jídelníčků správné stravy vysoké i díky matematicky propočítaným korelacím, u jídelníčků chybné stravy korelace dosahují nižších skóru, tedy i obava z přejídání je tentokrát nižší. Čím to může být? 3.6 Chybná výživa - kvantita ve skladbě jídelníčku celého dne – „bohatost“ 3.6.1 Pátá třída Na cestě k hledání odpovědi je jako další krok je potřeba provést kvantifikaci celkové skladby dětských jídelníčků na použité případy jídla - jinými slovy spočítáme „bohatost“. Aleš: bílé pečivo, kokakola, uzeniny, pica, hamburgri, řísky, hranolky, veškeré salámi, vepřový steak, špek, palačinky (11) Bořek: brambůrky, coca cola, knedlíky, vepřové maso, cukrovinky, coca cola, gulášová polévka (7) Cyril: chléb, sádlo, tatranka, hranolky, vepřové maso, párek, chléb, hamburger (8) Dan: bílý chléb, salám, hranolky, hamburger, coca cola, vepřové maso, zelí, knedlíky, čokoláda, sušenky, tousty, salám, coca cola (13) Erik: toust z bílého pečiva, černý čaj, sušenku, řízky, smažený sýr, hranolky ( 6) Filip: hamburgr, černý čaj, hranolky, vepřo knedlo zelo 18 , brambůrky, polévka ze 18
Vepřo knedlo zelo počítám jako 3 jídla.
21
sáčku, cocacola (9) Gustav: černý čaj, světlé pečivo, uzeniny, coca cola, brambůrky, cukroví, polévky ze sáčku, tuky, bůček, hranolky, knedlíky, majonéza, pomazánky (s masem) (13) Hana: bílé pečivo, uzeniny, studený černý čaj, brambůrky, slané oříšky, barevná limonáda, polévky ze sáčků, hranolky, vepřové maso, coca cola, cukrovinky, sladké pití, hamburgr, hodně sladká šťáva (14) Inka : bílí rohlík, sádlo, instantní polévka, pečený řízek, špek, chléb, škvarky, párek, pivo (9) Julie1: dort, svíčková, knedlík, sušenky, čokoláda, coca cola, polévka vitana, lívance, šlehačka, uzenina, rohlík (11) Julie2: tlačenka, rohlík, kafe, cigareta, koblih, šlehačka, káva, knedlo, vepřo, zelo, pivo, párek, rohlík, sekaná, vlašský salát, větrník, káva (17) Květa: uzenina, hořčice, bílý rohlík, brambůrky, coca cola, 3bonbóny, bůček, knedlíky, slazený džus, instantní polévka, chléb, sádlo, hranolky, majonéza, slanina (15) Lola: hranolky, coca cola, sušenka, polévka ze sáčku, bůček, knedlík, majonéza, brambůrky, coca cola, slanina, hranolky, majonéza (12) Manuela: bílé pečivo, coca cola, brambůrky, bůček, knedlíky, limonáda, lízátko, bonboniéra, hamburger, hranolky, majonéza (11) Noemi: bílý chléb, sádlo, limonáda, brambůrky, coca cola, smažený sýr, hranolky, kečup, polévka ze sáčku, lízátko, bonbóny, černý čaj, vepřové maso, knedlík, limonáda (15) Patricie: párky, plnotučná hořčice, černý čaj, cukr, instantní polévka, mattonny, smažený hermelín, hranolky, majonéza, coca cola, brambůrky extra solené, pivo, hamburger, uzeniny, kakao čokoládové (15). Takto vypadá pořadí dětí podle bohatosti skladby denních jídel v jídelníčku chybné: 1. (17) Julie2; 2. (15) Květa, Noemi, Patricie; 3. (14) Hana; 4. (13) Dan, Gustav; 5. (12) Lola; 6. (11) Aleš, Julie1, Manuela; 7. (9) Filip, Inka; 8. (8) Cyril; 9. (7) Bořek; 10. (6) Erik. Jaká vyplývá souvislost mezi škálou o využívání 11 nabízených druhů jídla dětmi v jídelníčcích chybné („druhovou pestrostí“) a škálou popisující míru bohatosti celkové skladby jednotlivých denních jídel („bohatostí“) pro případy chybné? Korelační koeficient je pro tento případ +0,66. U jídelníčků správné stravy žáků 5. třídy byla ještě těsnější korelace (0,73), nicméně oba údaje opět leží ve významné intervalu, jež nám prozrazuje přímou závislost mezi druhovou pestrostí a bohatostí, nikoli však absolutní souvislost. 3.6.2 Devátá třída Agáta: buchty, kafe, bílé pečivo, uzenina, coca cola, vepřové smažené maso, hranolky, sladký čaj, slané brambůrky, tyčinky, tatranky, kakao, párek, salát, hořčice, obarvený nápoj (16) Brita: instantní polévky, uzeniny, hranolky, brambůrky, vepřové maso (5) Cecil: brambůrky, coca cola, cukrovinky, vepřové maso, knedlíky, hranolky, uzeniny (7) Darja: bílé pečivo, máslo, salám, brambůrky, kofola, knedlíky, vepřové maso, bílé pečivo, ovocný jogurt, hranolky, sekaná, kofola (12) Ester: chleba, sádlo, pepsi, čokoládová tyčinka, brambůrky, vepřové maso, knedlíky, instantní polévka, slané oříšky, hamburger, hranolky, kečup, coca cola (13) Františka: párek, hořčice, rohlík, coca cola, nic, hamburgr, hranolky, instantní polévka, coca cola, není, pizza /nebo dvě/, cola (12) Gita: klobása, pivo, hamburger, hranolky, smažený sýr, čokoláda, uzeniny, coca cola
22
(8) Helena: bílý rohlík, salám, fanta, sušenky, sprite, francouzská polévka instantní, vepřové maso, knedlíky, coca-cola, brambůrky, fanta, hranolky, kečup, coca-cola (14) Radúz: chleba, párek, coca cola, rohlík, šunka, hranolky, hamburgry, párky, uzeniny, cukrovinky, bílé pečivo (11) Serafín: brambůrky, coca cola, bageta, majonéza, fanta, hamburger, coca cola, hranolky, instatní polévka, párky, salám, bílý rohlík, fanta (13) Tadeáš: bílé pečivo, salám, brambůrky, coca cola, hranolky, vepřové maso, majonéza, bílé pečivo, živočišné tuky, instantní polévka, uzeniny (11) Ulrich: bílé pečivo, čaj, sýr, brambůrky, coca cola, hranolky, majonéza, vepřové maso, limonáda, cukrovinky, limonáda, instantní polévka, bílé pečivo, limonáda (14) Vilém: párek, rohlík, kečup, brambůrky, uzeniny, řízek, hranolky, majonéza, Coca Cola, hamburgr, uzeniny (11) Zikmund: bílé pečivo, brambůrky, vepřové maso, knedlík, cukrovinky, uzeniny (6) Žitomír: hranolky, uzeniny, vepřové maso, knedlíky, bílé pečivo, Coca Cola, instantní polévka (7) U jídelníčku chybné stravy žáků 9.třídy vychází korelace mezi druhovou pestrostí a bohatostí + 0,64, což je o něco málo nižší než naměřená korelace u jídelníčků správné stravy (0,78). Celkově se u dětí individuálně ukazovala větší či menší tolerance k vysoké kvantitě ve skladbě jídelníčků celého dne, resp. přejídání Obavy z přejídání u chybné stravy jsou celkově nižší než u jídelníčků správné stravy. Co nám to může říci o způsobu, jakým páťáci a deváťáci pracovali? Jedná se o kognitivní uchopení úkolu žáky tak, že zdařile pochopili i nesprávnost stravovacího návyku přejídání a pak ji zakomponovali do jídelníčků? U některých žáků se naopak ukazuje, že pochopili i nevhodnost vynechávat některá denní jídla a i toto pochopení zapojili do svých jídelníčků. Zároveň se ale u žádného žáka neobjevilo to, že by napsal celý jídelníček nepestrý, sestavený z jednoho či dvou potravin. I tentokrát by to bylo chybné a nedostatečně výživné a pestré stravování. Toto se ale nevyskytlo, protože žáci byli vábeni k sestavení pestrého chybného jídelníčku - odpor k přejídání není tak silný jako u správné stravy, a na tom má jistě podíl i citová práce, kterou při sestavování jídelníčků žáci museli odvést. Však se jednalo o lákavé položky a sliny se musely sbíhat při psaní jídelníčků chybné stravy a mravní obtíže nenabývaly takových rozměrů, neboť chybná jídla byla žádoucí pro splnění zadaného úkolu. Lákavost ale dokazuje to, že některé položky děti propašovaly i do jídelníčků správné stravy, ať vědomě či nevědomě Ano, ale co se stane, když taková položka se tajně „propašuje“ tam, kam nemá? Je stejné, jako kdyby žáci psali poučení o jedlých, nejedlých a jedovatých houbách a měli za úkol sestavit jídelníček z takových hub? Mohlo by se i tam stát, že některý žák by „propašoval“ do jídelníčků třeba takové kuřecí maso na omáčce z hřibu satana s rýží? To jistě ne, protože každý žák ví, co by ho čekalo, kdyby snědl hřiba satana. 3.7 Chybná výživa – vlastní rozum ve skladbě jídelníčku celého dne Zavedeme poslední kategorizaci třídění sebraných dat, ve které se nejzřetelněji projevuje vlastní rozum dětí ve skladbě jídelníčků celého dne. Kritéria, podle kterých přetřídím jídelníčky chybné výživy do čtyř položek, zní následovně: (a) bezchybné - ”doslovně” z nabízeného jako chybná výživa; (b) rovněž bezchybné – ”parafráze” z nabízeného jako chybná výživa; (c) rovněž chybné – ”parafráze”
23
z nabízeného jako správná výživa; (d) chybné -”doslovně” z nabízeného jako správná výživa; (e) tekutiny - voda a její parafráze. Seznam má následující podobu: 3.7.1 Pátá třída Aleš: bezchybné: bílé pečivo, kokakola, uzeniny, hranolky (36%); rovněž bezchybné: pica, hamburgri, řísky, veškeré salámi, vepřový steak, špek, palačinky (64%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Bořek: bezchybné: brambůrky, coca cola, knedlíky, vepřové maso, cukrovinky, coca cola (55%); rovněž bezchybné: žádná snídaně, žádný nápoj, žádný nápoj, gulášová polévka, žádný nápoj (45%); rovněž chybné (0%); rovněž bezchybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Cyril: bezchybné: hranolky, vepřové maso (29%); rovněž bezchybné: chléb se sádlem, tatranka, párek, hamburger (57%); rovněž chybné: chléb (14%); chybné (0%); tekutiny (0%) Dan: bezchybné: hranolky, coca cola, vepřové maso, knedlíky, coca cola (38%); rovněž bezchybné: bílý chléb, salám, hamburgr, čokoláda, sušenky, tousty, salám (54%); rovněž chybné (0%); chybné: zelí (8%); tekutiny (0%) Erik: bezchybné: hranolky (17%); rovněž bezchybné: toust z bílého pečiva, sušenka, řízky, smažený sýr (66%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: černý čaj (17%) Filip: bezchybné: hranolky, brambůrky, polévka ze sáčku, coca cola (57%); rovněž bezchybné: hamburger, vepřo- knedlo- zelo (28%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: černý čaj (14%) Gustav: bezchybné: světlé pečivo, uzeniny, coca cola, brambůrky, cukroví, polévky ze sáčku, tuky, bůček, hranolky, knedlíky, majonéza (85%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné:, pomazánky (s masem) (8%); chybné (0%); tekutiny: černý čaj (8%) Hana: bezchybné: bílé pečivo, uzeniny, brambůrky, slané oříšky, polévky se sáčků, hranolky, vepřové maso, coca cola, cukrovinky (64%); rovněž bezchybné: barevná limonáda, hamburgr, hodně sladká šťáva, sladké pití (29%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: studený černý čaj (7%) Inka: bezchybné: instantní polévka (10%); rovněž bezchybné: řádná snídaně, bílí rohlík, sádlo, pečený řízek, špek, škvarky, párek, pivo (80%); rovněž chybné: chléb (10%); chybné (0%); tekutiny (0%) Julie1: bezchybné: knedlík, coca cola, uzenina (25%); rovněž bezchybné: žádná snídaně, dort, svíčková, sušenky, čokoláda, polévka vitana, lívance, šlehačka (67%); rovněž chybné: rohlík (8%); chybné (0%); tekutiny (0%) Julie2: bezchybné (0%); rovněž bezchybné: tlačenka, kafe, cigareta, koblih, šlehačka, káva, knedlo vepřo zelo, párek v rohlíku, sekaná, vlašský salát, větrník, káva, pivo (93%); rovněž chybné: rohlík (7%); chybné (0%); tekutiny (0%) Květa: bezchybné: uzenina, brambůrky, coca cola, bůček, knedlíky, instantní polévka, hranolky, majonéza (57%); rovněž bezchybné: hořčice, bílý rohlík, 3 bonbóny, chléb se sádlem, slanina (36%); rovněž chybné: slazený džus (7%); chybné (0%); tekutiny (0%) Lola: bezchybné: hranolky, coca-cola, polévka ze sáčku, bůček, knedlík, majonéza, brambůrky, coca-cola, hranolky, majonéza (83%); rovněž bezchybné: sušenka, slanina (17%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Manuela: bezchybné: bílé pečivo, coca-cola, brambůrky, búček, knedlík, hranolky, majonéza (64%); rovněž bezchybné: limonáda, lízátko, bonboniéra, hamburger (36%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%)
24
Noemi: bezchybné: bílý chléb, sádlo, brambůrky, coca cola, polévka ze sáčku, vepřové maso, knedlík (47%); rovněž bezchybné: limonáda, smažený sýr, hranolky, kečup, lízátko, bonbony, limonáda (47%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: černý čaj (7%) Patricie: bezchybné: instantní polévka, hranolky, majonéza, coca-cola, brambůrky extra solené, uzeniny (43%); rovněž bezchybné: párky, plnotučná hořčice, černý čaj s cukrem, smažený hermelín, hamburgr, kakao čokoládové 19 , pivo (50%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny: mattonny (7%) Tabulka přehledně shrnuje výše uvedené. bezchybné
rovněž bezchybné 93 80 67 66 64 57
rovněž
chybné
tekutiny
7 10 8 0 0 14
0 0 0 0 0 0
0 0 0 17 0 0 0
chybné
Julie2 Inka Julie1 Erik Aleš Cyril
0 10 25 17 36 29
Dan
38
54
0
8
Patricie
43
50
0
0
7
Noemi Bořek Květa
47 55 57
47 45 36
0 0 7
0 0 0
7 0 0
Manuela
64
36
0
0
0
Hana Filip
64 57
29 28
0 0
0 0
7 14
Lola
83
17
0
0
0
Gustav
85 44,32%
0
8
0
8
48,06%
3,37%
0,50%
3,74%
Zdroj: vlastní zdroj. 3.7.2 Interpretace dat páťáků – chybná výživa V průměru připadal na položky bezchybné 44% podíl (v intervalu od 0% do 85%), na položky rovněž bezchybné 48% podíl (v intervalu od 0% do 93%), na položky rovněž chybné 3% podíl (v intervalu od 0% do 14%), na položky chybné 0,5% ( v intervalu od 0% do 8%) a na tekutiny 4% (v intervalu od 0% do 17%). Co z uvedeného můžeme vyčíst? Za prvé, jeden žák zařadil do svého jídelníčku chybné výživy v doslovné podobě položku, jež by měla podle zásad kategorizace příslušet do jídelníčku správné výživy. Zde ovšem se ukazují limity nastavených kritérií, protože neberou ohled na kontext a žánr jídelníčku jako takového. V tomto případě celý oběd bylo vepřové maso se zelím a knedlíky, kdy tato kombinace je dána kulturní zvyklostí a jako celek je možné interpretovat jako chybná strava. Za druhé, používání vlastního rozumu dětmi v užším slova smyslu bylo nepatrně nižší (v průměru v 55% podílu; v intervalu od 16% do 100%) než u jídelníčků správné stravy, ale přesto stále ve velké míře do hry vstupovalo. Z korelace mezi používáním vlastního rozumu a druhové pestrosti s hodnotou – 0,72 pak lze soudit, že od vyšší míry druhové pestrosti jídelníčků páťáky používání vlastního rozumu odvádělo, a to navíc ve větší míře, než u správné výživy. Co více, používání vlastního rozumu v užším slova smyslu od druhové pestrosti odvádělo významněji, než představa k přejídání (+0,66). 19
přívlastek čokoládové zdůrazňuje obsah cukru (stejně jako u např. čaj s cukrem), a tak zařazuji kakao čokoládové do rovněž bezchybné jako modifikace Coca Coly, i když by samotné kakao mělo být zařazeno do rovněž chybné dle stanovených kriterií.
25
Co se týče vnitřní skladby vlastního rozumu, tak opravování toho, že v nabídce 11 druhů jídla chybné výživy chyběly tekutiny, na první pohled (v průměru 4% podílem; v intervalu od 0% do 17%) nijak významně do hry nevstupovalo, a navíc se tentokrát neukázala žádná korelace vůči druhové pestrosti. Co se týče parafrázování (rovněž bezchybné + rovněž chybné), jeho podíl s průměrem 51% (v intervalu od 8% do 100%) sehrál velkou roli. Jeho záporná korelace - 0,69 s druhovou pestrostí jídelníčků pak vypovídá o tom, že od vyšší míry druhové pestrosti jejich jídelníčků děti spíše odváděla, a to zhruba stejnou mírou jako netolerance dětí k představě přejídání. Korelace parafrázování nabídky 11 druhů jídla chybné výživy (rovněž bezchybné) s druhovou pestrostí jídelníčků – 0,69 ukazují významný rozdíl mezi jídelníčky správné a chybné výživy. Zatímco u jídelníčků správné stravy se ukázalo používání úprav 11 druhů jídla vůči druhové pestrosti jídelníčků dětí indiferentní u páťáků (-0,09) a lehce napomáhající u děváťáků (+0,34), tak v případě chybné výživy vyšší míra druhové pestrosti dětských jídelníčků parafrázování výrazně bránila. Ovšem děti se nenechaly od parafrázování, tj. užívání vlastního rozumu odradit, pak ovšem nenaplňovaly druhovou pestrost. Tentokrát odpor k přejídání nebyl hlavní překážkou, která by bránila dosahovat druhové pestrosti. Korelace parafrázování nabídky 11 druhů jídla správné výživy (rovněž chybné) s druhovou pestrostí – 0,21 svědčí o tom, případná nepoučenost o záludnostech kuchyňské úpravy jídla od vyšší míry druhové pestrosti jídelníčků mohla lehce odvádět. To znamenalo, že vlastní rozum vedl páťáky místo k využívání nabídky 11 druhů jídla chybné výživy, k využívání nabídky 11 druhů jídla správné výživy, nedělo se to však v takové míře jako u jídelníčků správné stravy. Míra tolerance či netolerance dětí k představě přejídání hrála podstatnější roli při parafrázování než nepoučenost o záludnostech kuchyňské úpravy jídla. 3.7.3 Devátá třída Jak to vypadá s jídelníčky chybné stravy v 9. třídě? Agáta: bezchybné: bílé pečivo, uzenina, coca cola, hranolky, slané brambůrky (31%); rovněž bezchybné: buchty, kafe, vepřové smažené maso, sladký čaj, tyčinky, tatranky, párek, hořčice, obarvený nápoj (56%); rovněž chybné: kakao (6%); chybné: salát (6%), tekutiny (0%) Brita: bezchybné: instantní polévky, uzeniny, hranolky, brambůrky, vepřové maso (100%); rovněž bezchybné (0%);rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Cecil: bezchybné: brambůrky, coca cola, cukrovinky, vepřové maso, knedlíky, hranolky, uzeniny (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Darja: bezchybné: bílé pečivo, brambůrky, knedlíky, bílé pečivo, hranolky,vepřové maso (50%); rovněž bezchybné: máslo, salám, kofola, sekaná, kofola (42%); rovněž chybné (0%); chybné: ovocný jogurt (8%); tekutiny (0%) Ester: bezchybné: brambůrky, vepřové maso, knedlíky, instantní polévka, slané oříšky, hranolky, coca cola (54%); rovněž bezchybné: sádlo, pepsi, čokoládová tyčinka, hamburger, kečup (42%); rovněž chybné: chleba (4%); chybné (0%); tekutiny (0%) Františka: bezchybné: coca cola, hranolky, instantní polévka, coca cola, cola (42%); rovněž bezchybné: párek, hořčice, nic, hamburgr, není, pizza /nebo dvě/ (50%); rovněž chybné: rohlík (8%); chybné (0%); tekutiny (0%) Gita: bezchybné: hranolky, uzeniny, coca cola (37,5%); rovněž bezchybné: klobása, pivo, hamburger, smažený sýr, čokoláda (62,5%); rovněž chybné (0%); chybné (0%);
26
tekutiny (0%) Helena: bezchybné: vepřové maso, knedlíky, coca-cola, brambůrky, hranolky, cocacola (43%) ; rovněž bezchybné: bílý rohlík, salám, fanta, sušenky, sprite, francouzská polévka instantní, fanta, kečup (57%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Radúz: bezchybné: coca cola, hranolky, uzeniny, cukrovinky, bílé pečivo (45,5%); rovněž bezchybné: párek, šunka, hamburgry, párky (36%); rovněž chybné: chleba, rohlík (18%); chybné (0%); tekutiny (0%) Serafín: bezchybné: brambůrky, coca cola, majonéza, coca cola, hranolky, instatní polévka (46%); rovněž bezchybné: bageta, fanta, hamburger, párky, salám, bílý rohlík, fanta (54%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Tadeáš: bezchybné: bílé pečivo, brambůrky, coca cola, hranolky, vepřové maso, majonéza, bílé pečivo, živočišné tuky, instantní polévka, uzeniny (90%); rovněž bezchybné: salám (10%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Ulrich: bezchybné: bílé pečivo, brambůrky, coca cola, hranolky, majonéza, vepřové maso, cukrovinky, instantní polévka, bílé pečivo (64%); rovněž bezchybné: limonáda, limonáda, limonáda (21%); rovněž chybné (0%); chybné: sýr (7%); tekutiny: čaj (7%) Vilém: bezchybné: brambůrky, uzeniny, hranolky, majonéza, Coca Cola (45,5%); rovněž bezchybné: párek, kečup, řízek, hamburgr, uzeniny (45,5%); rovněž chybné: rohlík (9%); chybné (0%); tekutiny (0%) Zikmund: bezchybné: bílé pečivo, brambůrky, vepřové maso, knedlík, cukrovinky, uzeniny (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) Žitomír: bezchybné: hranolky, uzeniny, vepřové maso, knedlíky, bílé pečivo, Coca Cola, instantní polévka (100%); rovněž bezchybné (0%); rovněž chybné (0%); chybné (0%); tekutiny (0%) bezchybné Gita Helena Agáta Serafín Františka Vilém Darja Ester Radúz Ulrich Tadeáš Brita Cecil Zikmund Žitomír
37,5 43 31 46 42 45,5 50 54 45,5 64 90 100 100 100 100 63,34%
rovněž bezchybné 62,5 57 56 54 50 45,5 42 42 36 21 10 0 0 0 0
rovněž
chybné
tekutiny
0 0 6 0 8 9 0 4 18 0 0 0 0 0 0
0 0 6 0 0 0 8 0 0 7 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0
3,00%
1,40%
0,47%
chybné
31,79%
Zdroj: vlastní zdroj. Graf zobrazuje prezentovaná data chybné stravy.
27
70% 60%
63,0%
50% 40%
44,0%
48,0% 5.třída 9.třída
32%
30% 20% 10%
3,0% 3%
0% bezchybné
rovněž bezchybné
rovněž chybné
1% 0,5% chybné
4,0% 1% tekutiny
Zdroj: vlastní zdroj. 3.7.4 Interpretace dat deváťáků – chybná výživa V průměru připadal na položky bezchybné 63% (v intervalu od 31% do 100%), 32% rovněž bezchybné (v intervalu od 0% do 62,5%), 3% rovněž chybné (v intervalu od 0% do 18%), 1,4% chybné (v intervalu od 0% do 8%) a 0,5% tekutiny (v intervalu od 0% do 7%). Za prvé, tři žáci použili ve svém jídelníčku chybné stravy některý z nabízených 11 druhů jídla správné stavy. Otázkou je, zda do hry vstupovala nepozornost, nedůslednost, nebo explicitní vzdor vůči školnímu poučení o tom, co je a není chybná výživa. Za druhé, používání vlastního rozumu dětmi v užším slova smyslu do hry vstupovalo (v průměru v 35%; v intervalu od 0% do 63%), a to v míře stejné jako u správné stravy deváťáků, avšak v porovnání k správné a chybné stravě páťáků se jedná o téměř poloviční hodnoty. Z korelace mezi používáním vlastního rozumu a druhové pestrosti s hodnotou + 0,17 pak lze soudit, že se jedná téměř o indiferentní vztah, tedy že používání vlastního rozumu v tomto případě k druhové pestrosti jídelníčků ani nedopomáhalo, ani neodvádělo, a tak zejména podstatným ukazatelem byla netolerance deváťáků k představě přejídání (+0,64). Co se týče vnitřní skladby vlastního rozumu, tak opravování toho, že v nabídce 11 druhů jídla chybné výživy chyběly tekutiny (v průměru 0,5% podílem; v intervalu od 0% do 7%) nijak významně do hry nevstupovalo. A navíc, korelace +0,12 svědčí o tom, že toto opatření nijak nevstupovalo do vztahu vůči druhové pestrosti jídelníčků. Připomínám, že do dodatkové kategorie tekutin se nezapočítávala Coca Cola. Co se týče parafrázování (rovněž bezchybné + rovněž chybné), jeho podíl s průměrem 35% (v intervalu od 0% do 63%) se vyskytuje přibližně ve stejném pásmu hodnot jako u správné stravy jídelníčků deváťáků, ovšem páťáci dosahovali hodnot v průměru nad 50% při parafrázování. Parafrázování u deváťáků nesehrálo tak klíčovou roli jako u páťáků. Jeho pozitivní korelace +0,16 s druhovou pestrostí jídelníčků ukazuje téměř indiferentní vztah, tedy že parafrázování k vyšší míře druhové pestrosti deváťáky ani nepřivádělo, ani jim nebránilo. Podstatnou roli sehrála netolerance dětí k přejídání. Korelace parafrázování nabídky 11 druhů chybné výživy (rovněž bezchybné) s druhovou pestrostí jídelníčků + 0,22 vypovídá o tom, že samotné parafrázování, samotné používání kuchyňské úpravy 11 druhů jídla chybné výživy s druhovou pestrostí jídelníčků souvisí, tedy že dětem k vyšší míře pestrosti do určité míry pomáhala. Avšak korelace parafrázování nabídky 11 druhů jídla správné výživy (rovněž chybné) s druhovou pestrostí jídelníčků – 0, 18 opět svědčí o tom, že deváťáci jsou poučeni o záludnostech kuchyňské úpravy jídla, mají žánr psaní skladby jídelníčků více
28
procvičení, což je vede k vyšší míře druhové pestrosti jídelníčků. Při tomto procesu hrají klíčovou roli obavy z přejídání. Tabulka dá přehledně vyniknout rozdílnosti zjištěných dat mezi žáky 5. a 9.třídy (S.S. – správná strava ; CH.S. – chybná strava)
užívání vlastního rozumu v užším slova smyslu (1.) (1.) korelující s druhovou pestrostí parafrázování (2.) (2.) korelující s druhovou pestrostí rovněž bezchybné korelující s druhovou pestrostí rovněž chybné korelující s druhovou pestrostí Rovněž chybné
5. třída – S.S. 64%
5.třída – CH.S.
9.třída – S.S.
9.třída – CH.S.
55%
35%
35%
- 0,51
- 0,72
+ 0,39
+ 0,17
55%
51%
26%
35%
-0,63
-0,69
+ 0,27
+ 0,16
- 0,09
- 0,69
+ 0,34
+ 0,22
-0,78
-0,21
-0,03
-0,18
11%
6%
3%
3% Zdroj: vlastní zdroj.
4. SHRNUTÍ Učitelka: „Jo, samozřejmě, občas hřešíme každý, ale aby to nebylo příliš často, aby to nebylo každý den. Když je nám pak špatně, tak si to uvědomíme každý, ale jinak… Nejhorší, když nás žene mlsná. To si říkám: Nesmím, kousíček malý si dám...ještě kousíček.“ Úvodní citát představuje velkou část tématu, kterým jsem se v práci zabývala – správná a chybná strava v pojetí žáků 5.třídy a 9.třídy, skrze něž vyplynulo téma pojednávající o poměru kognice a emocí. Vypracované jídelníčky správné a chybné stravy jsme podrobili analýze, která byla realizována ve třech různých kategorizacích. První kategorizace dat zachycuje, nakolik žáci ve svých jídelníčcích využili 11 druhů jídla, který se jim nabízel, tedy tzv. pestrost. Žáci se s seznamem setkali při probírání učiva a později při sestavování vlastního jídelníčků měli možnost seznam použít na pomoc, neboť jim byl bezprostředně k dispozici. I přes tyto okolnosti ani jeden žák nevyužil všech 11 nabízených druhů jídla ve svém domácím úkolu v rámci jídelníčků správné stravy a pouze jeden žák do jídelníčku chybné stravy zakomponoval všech 11 nabízených druhů jídla. Pestrost jídelníčků zachycovala náročnost, která spočívala v tom, že správné zpracování úkolu vyžadovalo po žákovi, aby rozčlenil 11 druhů jídla do pěti denních jídel. Odhalili jsme, že překážkou k tomu byla jednak žákovská obava z přejídání, která vyvstávala
29
při představě, kolik by toho museli sníst, a jednak také zpracování úkolu vyžadovalo kognitivní práci, kdy by žáci vlastní představivostí vytvořili menší porce jídla. Souhrnně řečeno, první kategorizace zachycuje pracnost, která spočívala v nutnosti překonávat obavy z přejídání, které vyvstaly zejména u jídelníčků správné stravy. Nyní si pohraji s myšlenkou, že žáci nevědomě svými preferencemi určitých potravin ve vztahu ke druhové pestrosti, jejíž kategorizaci jsme provedli na počátku, sestavili imaginární žebříček, který zachycuje preference a popularitu jednotlivých druhů jídla. Nazvěme to „Hitparáda mlsnoty“. Jak dopadla? Ve správných jídelníčcích se ovoce umístilo na prvním místě v hitparádě mlsnoty, luštěniny na posledním - a to jak v případě 5.třídy, tak i v případě 9.třídy. U jídelníčků chybné stravy zabodovalo vepřové maso, u páťáků i cukrovinky a nejméně oblíbené byly živočišné tuky. Do hry tedy vstupuje i citová práce a to, že děti jsou mlsné a mají své chutě. „Hitparáda 5. třída – 9.třída – 5.třída – mlsnoty“ spávná stava správná strava chybná strava 1. místo ovoce; ovoce vepřové mléko maso; cukrovinky 2. místo tm.pečivo müssli Coca- cola 3. místo zelenina kuřecí hranolky maso; mléko 4.místo kuřecí zelenina knedlíky maso 5.místo ryba; rýže; tm. inst.polévka; müslli pečivo brambůrky; bílé peč. 6.místo brambory ryba uzeniny; majonéza 7.místo zeleninová brambory živočišné polévka tuky 8.místo luštěniny zelenin. polévky; rýže 9.místo luštěniny -
9.třída – chybná strava vepřové maso hranolky Coca-cola; uzeniny bílé pečivo brambůrky; cukrovinky instantní polévky majonéza knedlíky živočišné tuky
Zdroj: vlastní zdroj. Mohly to být zvrhlé chutě, které ovlivňují jednotlivé žáky a jejich způsob zpracování úkolu. Představme si, kdo z dětí by dal přednost chlebu se sádlem před voňavým vepřovým řízečkem? Jinými slovy, ve stoprocentním splnění úkolu dětem bránilo to, že jim některé nabízené druhy správné výživy nechutnají. Rozdíly mezi žáky ale není možné vysvětlovat jenom tím, že jeden z nich je více mlsný než druhý, výraznou roli hrály i již zmíněné obavy z přejídání. Pro druhou provedenou kategorizaci jsme zvolili označení bohatost, jež zachycovala počet položek, ze kterých se skládaly jednotlivé dětské jídelníčky. Některý žák sestavil jídelníček o celkovém počtu 8 druhů jídla, jiný například z 17 druhů jídla. Víc jak polovina žáků ve třídě plnila bohatost, ale nenaplňovala pestrost jídelníčků. Korelace, kterou jsme vypočítali mezi bohatostí a pestrostí jídelníčků statisticky zachycuje již výše zmíněné obavy z přejídání. Ačkoli ale korelace nebyla absolutní, uvažovali jsme, co dále vstupovalo do hry, když žáci sestavovali vlastní jídelníčky, což bylo důvodem k zavedení třetí kategorizace.
30
Tentokrát jsme rozčlenili druhy jídla z dětských jídelníčků podle parafrázování, tedy jestli se jedná o druh jídla, který je v doslovné podobě jako v nabízeném seznamu, dále jestli se jedná o parafrázi, parafrázi správně či chybně použitou, a nakonec jsme museli zavést i kategorii pro tekutiny. Jinak řečeno, analýze byla podrobena míra a způsob, jakým děti používaly vlastní rozum. V případě, že žák sice parafrázoval, ale chybně, se nabízelo několik úvah. Mohlo se jednat o chybu z nepozornosti, která by se dala spíše vyloučit pro snadnou dostupnost seznamu s druhy jídla. Dále se pak dalo uvažovat o explicitním vzdoru vůči školnímu poučení a záměrně chybné parafrázování. Došli jsme k závěru, že se nejednalo o explicitní vzdor, ale do hry vstupovala i citová práce, dětská mlsnost a chutě, díky kterým některý žák čas od času “propašoval” některou z chutných a oblíbených položek. Také se stávalo, že kvůli parafrázování žáci ztráceli možnost kontroly a parafrázovaly nesprávně, protože nebyli dostatečně poučeni o kuchyňských úpravách jídla. Chybovost při parafrázování kvůli nepoučenosti byla větší u žáků 5.třídy (11% u spravné stravy; 3% u chybné stravy) než u žáků 9.třídy (6%; 3%), přičemž 11% není zanedbatelné číslo. Na druhou stranu nad tím vším stále stál strach z přejídání, který byl znatelný zejména u jídelníčků správné stravy. U jídelníčků chybné stravy se žáci s odporem k přejídání vyrovnali, ať už kognitivně či mravně. Kognitivně žáci věděli, že je nesprávné jíst nepravidelně, vynechat některé denní jídlo a pak jíst veliké porce, ale mravně jim to nebylo proti vůli, protože i v jídelníčcích chybné stravy naprosto jasně vyjádřili své preference druhů jídla, které se řídily vlastními chutěmi a mlsností. Kromě práce kognitivní vstupovala do hry i práce citová, resp.mravní. K tomu nás přivedl fakt, že u páťáků a deváťáků se naměřily podobné hodnoty využívání 11 druhů jídla správné výživy, což zdánlivě vede k úvaze, že kognitivní pracnost úkolu hrála téměř bezvýznamnou roli. Ovšem propočítáním dat se ukázalo, že rozdíl mezi páťáky a deváťáky v našem vzorku existuje. Co se týče parafrázování, páťáci ho prováděli v téměř dvojnásob vyšší míře než deváťáci. Proč se ale u páťáků neukázaly kladné korelace s druhovou pestrostí, které by nasvědčovaly tomu, že užívání vlastního rozumu a parafrázování je nápomocné a vede k tomu, aby žáci měli pestřejší jídelníčky s více druhy jídla? Ukázalo se ale, že ačkoli žáci parafrázovali, tak stále využívali stejné druhy jídla z nabídky a nevnášeli další nové - stále využívali ty své oblíbené druhy jídla. Tuto provedenou mravní práci a mlsnost zachycuje sestavená hitparáda mlsnosti. Naopak deváťáky užívání rozumu a parafrázování vedlo k výsledných jídelníčkům, které byly pestřejší. Tomu nasvědčují kladné či neutrální korelace s druhovou pestrostí a nízká chybovost. Deváťáci v našem případě ukázali, že jsou lépe poučeni o záludnostech sestavování jídelníčků správné a chybné stravy a odvádějí kvalitnější mravní práci, která nemá výrazný dopad na kognitivní práci potřebnou k sestavení jídelníčků správné a chybné stravy, zatímco páťáci se nechali „svádět“ vlastní mlsností. 4.1 Diskuze závěrů V diskuzi závěrů se otevírá prostor pro otázky, které mohly vzniknout v hlavě čtenáře v průběhu čtení badatelské práce. Velikost vzorku by byla jedna z možných otázek, ke které bych se chtěla vyjádřit. V tomto případě zastávám názor, že není podstatná velikost vzorku dětí, se kterými jsem pracovala. 15 žáků v 5.třídě a tentýž počet i v 9.třídě je počet dostačující. Něco jiného je to ovšem v aspektu role ročníku ZŠ. V této otázce by se muselo nasbírat tolik tříd, aby se dal ověřit rozdíl mezi vlivem konkrétní třídy a ročníku, což se nestalo. Dále je platnost závěrů podmíněná tím, že by šlo použít design statistické
31
analýzy, který by postihl míru korelace sledovaných proměnných v jejich relativním poměru v rámci celku práce na jídelníčcích, kterou jsme pro potřeby analýzy teoreticky rozčlenili. Z tohoto hlediska jsou tedy závěry, ke kterým jsem dospěla, omezené. K samotným kategorizacím je třeba připustit, že když jsem používala kategorii „kuchyňská úprava“ (např. chleba, jablko), tak se jednalo spíš o zobecňující individualizaci a individualizaci vůči tmavému pečivu a ovoci, tedy se jednalo o „kuchyňskou úpravu“ v širším slova smyslu. Naopak takový brokolicový salát nebo máslo a olivový olej jsou „kuchyňské úpravy“ v užším slova smyslu. Také když v nabídce bylo mléko a nikoli mléčné výrobky, tak skutečně mléko jako to, co dává kráva, koupit v obchodě nelze. Stejně tak čili a koření se sice nejvíce blížilo konzervačním látkám v polévkách ze sáčků, ale nejsou s nimi totožné, na což jsem v kategorizaci přistoupila a připustila propojení. Jedna druhé ale nejsou navzájem kuchyňskou úpravou. Stejně tak by diskuze vztahovala k žampiónům a kuřecímu masu. V návaznosti pak vystupuje i otázka přísnosti hodnocení, jakási tolerance či podezřívavost, která má jednak svou kvantitativní stránku, jednak možná důležitější kvalitativní stránku. Do hry krom vědomostí o tom, jak a z čeho se upravují jídla, vstupuje též určitá “ledabylost” ve způsob formulace položek jídelníčků – např. nebylo jisté, jestli tím chlebem či masem apod. žák skutečně myslí ten netmavý a to vepřové. A děti v tom možná postupují tak trochu obdobně k formulaci poučení, které taky není a asi ani nemůže být úplné - je náš běžný chleba dle poučení pečivem tmavým či bílým, je správné jen kuřecí maso a chybné jen vepřové a nemohly by být palčivé plody papriky křovité jako chili zeleninou, nebo být správné i v chili z fazolí místo vepřového? S tím souvisí i problematika nejednoznačnosti odborných názorů a samotného jídla, které může současně něčím prospívat a něčím škodit, a přitom vždy vyživovat - takže jak mají být děti zcela přesné a bezchybné, když pracují v tak diskutabilní oblasti. Jak je pak lze přesně hodnotit a jejich práci analyzovat, než s použitím určité licence, s určitým „pokud bychom předpokládali, že můžeme postupovat takto, pak dojdeme k našim závěrům.”
32
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Jídelníčky 5. třída
33
ALEŠ
34
BOŘEK
35
CYRIL
36
DAN
37
ERIK
38
FILIP
39
GUSTAV
40
HANA
41
42
INKA
43
JULIE
44
KVĚTA
45
46
LOLA
47
MANUELA
48
NOEMI
49
50
51
Příloha č. 2 – Jídelníčky 9. třída
AGÁTA
52
BRITA
53
CECIL
54
DARJA
55
ESTER
56
FRANTIŠKA
57
GITA
58
HELENA
59
RADÚZ
60
SERAFÍN
61
TADEÁŠ
62
ULRICH
63
VILÉM
64
ZIKMUND
65
ŽITOMÍR
66
67
