Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie. Poučení o zvířátkách ve 3. třídě

Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie

Poučení o zvířátkách ve 3. třídě

Šrahůlková Kateřina

Psychologie - speciální pedagogika 3. ročník - 2003/2004

OBSAH: 1.

ÚVOD .........................................................................................................................3

2.

HISTORIE VÝZKUMU ..............................................................................................3

3.

POUČENÍ O ZVÍŘÁTKÁCH ......................................................................................3

4.

3.1

Učivo předkládané pří hodinách.............................................................................3

3.2

Učivo ze zápisků ve školním sešitě ........................................................................4

3.3

Písemné práce ........................................................................................................4

ANALÝZA PÍSEMNÝCH PRACÍ ..............................................................................4 4.1

Závěrečná písemná práce ze dne 12. 5. 2003..........................................................4

4.1.1

Analýza závěrečné písemné práce ..................................................................8

4.1.2

Shrnutí .........................................................................................................11

4.2

Písemná práce ze dne 11. 4. 2003.........................................................................12

4.2.1

Analýza dílčí písemné práce.........................................................................13

4.2.2

Shrnutí .........................................................................................................14

4.3

Písemná práce ze dne 25. 4. 2003.........................................................................14

4.3.1

Analýza dílčí písemné práce.........................................................................16

4.3.2

Shrnutí .........................................................................................................17

4.4

Písemná práce ze dne 5. 5. 2003...........................................................................17

4.4.1

Analýza dílčí písemné práce.........................................................................18

4.4.2

Shrnutí .........................................................................................................19

4.5

Závěrečné shrnutí.................................................................................................19

5.

DISKUZE ZÁVĚRŮ..................................................................................................20

6.

POUŽITÁ LITERATURA .........................................................................................23

7.

PŘÍLOHY..................................................................................................................24 7.1

Příloha č. 1...........................................................................................................24

7.2

Příloha č. 2...........................................................................................................31

7.3

Příloha č. 3...........................................................................................................32

2

1. ÚVOD Tento výzkum je zaměřen na učivo prvouky ve 3. třídě – na tematickou oblast zvířat. To co děti umí o zvířátkách, je odrazem působení učitelky, která jim toto učivo o zvířátkách hlavně předkládá, dalším pramenem jsou pak školní sešity, do nichž si děti probírané učivo zapisují, a toto je pak následně zkoušeno písemnou formou, kde si učitelka ověřuje, jakým způsobem si děti učivo osvojily. Zaujaly mne rozdíly v tom, co učitelka předkládá, co si děti zapisují do školního sešitu a co je od nich vyžadováno v písemném zkoušení. Zajímavé také bylo sledovat, který okruh úkolů, zkoušených v písemném zkoušení, je pro děti snazší a který naopak obtížnější a také jaký vliv má trénování určitých úkolů na úspěšnost dětí v těchto úkolech. Ve výzkumu jsem vycházela z informací získaných náslechem hodin prvouky, studiem učebnice, z níž kantorka vycházela, dále ze zápisků ve školním sešitě a ze záznamu písemných prací. Všechny tyto zdroje jsem prokonzultovala s učitelkou prvouky.

2. HISTORIE VÝZKUMU Výzkum jsem prováděla v základní škole běžného typu na Jižní Moravě. Tato škola se nachází v malé vesnici, dojíždí do ní děti také z okolních vesnic. Budova školy je poměrně malá, od každého ročníku jsou zde dvě třídy – A a B, přibližný počet bývá kolem 25 žáků. Dělení do tříd je náhodné. Tato škola je pod vlivem nového ředitele (tělocvikáře) více orientována na sport, k žádné diferenciaci žáků však během školní docházky nedochází. Třída, do níž jsem docházela, byla dle vyjádření učitelky průměrná, děti se chovaly velmi poslušně. Na mou přítomnost si velmi rychle zvykly a postupem času mi dokonce nosily i dárečky. Svou docházku do této třídy jsem započala již v druhém pololetí roku 2003, kdy šlo o 3. třídu. Zpočátku, kdy jsem ještě nebyla rozhodnuta, jakým směrem se bude můj výzkum ubírat, tak jsem navštěvovala hodiny českého jazyka, matematiky a prvouky. Později jsem se více soustředila pouze na prvouku, kde mě zaujal pohyb zvířat. V průběhu mých návštěv ale výrazněji nevstoupil, proto jsem svůj zájem rozšířila na celý komplex učiva o zvířátkách, na poučení, kterého se dětem ve 3. třídě o zvířátkách dostává. Soustředila jsem se tedy na sumu poznatků, která k dětem směřuje ze strany učitelky a na sumu poznatků, kterou si vlivem tohoto působení osvojují. V roce 2004 jsme ve svých návštěvách pokračovala a dosbírávala jsem materiály k učivu o zvířátkách ze 3. třídy.

3. POUČENÍ O ZVÍŘÁTKÁCH Učivo o zvířátkách lze rozdělit na tři části – učivo předkládané při hodinách, zápis a písemky.

3.1 Učivo předkládané pří hodinách Učitelka vychází z učebnice – Prvouka pro 3. ročník, k níž používá ještě učebnici – Přehledy živé přírody pro 3. až 5. ročník. Učebnice je psána způsobem, který vyžaduje v hodině značnou spolupráci s učitelem. Vyskytuje se v ní velké množství otázek na probírané učivo a voleb mezi různými možnostmi. Informace o správných odpovědích může poskytnou učitelka nebo je lze najít 3

v již zmiňovaných Přehledech živé přírody pro 3. – 5. ročník. Zde je velké množství obrázků probíraných zvířat, doplněných texty. (Ukázky ze sledovaných hodin a učebnic viz Příloha č. 1.)

3.2 Učivo ze zápisků ve školním sešitě Zápisky do školního sešitu si děti dělaly buď samy, a v tom případě následovala poté vždy společná kontrola zápisu, nebo byla tvorba zápisu výsledkem společné diskuse v hodině prvouky. K dispozici jsem měla sešity takřka všech dětí ve třídě. Vycházela jsem z těch, v nichž byl zápisky úplné. Jednotlivé zápisky se od sebe příliš nelišily, snad pouze neúplností. (Ukázka zápisu učiva viz Příloha č. 2.) Ve školním sešitě jsou uvedeny mezi částmi těla savce zadeček, uši a srst. Ty však do částí těla savce nepatří dle učebnice ani dle Přehledů živé přírody pro 3. až 5. ročník.. Myslím, že chybné uvedení uší a srsti jakožto části těla vzniklo u dětí díky jejich nákresu savců, kde ve velké většině znázorňovaly kočky a psy. Na nich měly zakresleny také uši a srst. Chybně uvedený zadeček vznikl zřejmě záměnou, kdy do části těla savce byla začleněna část těla hmyzu. Dále lze chybu přičíst nedostatečné kontrole zápisu učitelkou. V učebnici a také ve školním sešitě chybí učivo o „rybách, plazech a obojživelnících“, které se pobírá až ve 4. třídě.

3.3 Písemné práce Písemné práce ukazují na učivo, které učitelka zkouší, a to ve zvláštním písemkovém sešitě. V písemkových sešitech byly vždy pouze čísla otázek a příslušné odpovědi žáků, zadání písemné práce jsem tedy musela za pomoci učitelky rekonstruovat ze správných odpovědí. Je tedy možné, že mnou uváděné zadání není zcela shodné se zadáním, kterému byly vystaveny děti, a že díky mé nesprávné formulaci mohlo dojít k posunu ve významu otázky.

4. ANALÝZA PÍSEMNÝCH PRACÍ 4.1 Závěrečná písemná práce ze dne 12. 5. 2003 Závěrečnou písemnou práci psalo 16 dětí: E. K., H. N., I. N., J. Z. 1, J. Z. 2, K. Č., K. Z., L. H., L. K., M. P., M. V., O. P., P. J., T. M., T. S., T. M., T. S., V. K. Zápisy odpovědí žáků jsou roztříděny dle toho, zda do nich učitelka zasáhla (opravy, škrty, doplnění) nebo nechala text bez zásahu a zároveň jsem tyto odpovědi konfrontovala se zápisem do školního sešitu a užívanými učebnicemi. Reprodukované zadání závěrečné písemné práce: 1. Dýchání u živočichů 2. Způsob přijímání potravy u živočichů + příklady 3. Vylučování odpadních látek 4. Rozmnožovací orgány u živočichů 4

5. 6. 7. 8. 9.

Způsob pohybu živočichů + příklady Dělení živočichů dle stavby těla + příklady Části těla hmyzu Kostra savců Vnitřní ústrojí ptáků

Odpovědi na otázku č. 1: Varianty „správných“ odpovědí: V. K., J. Z. 2 – savci – plícemi, pulci – žábrami, hmyz – vzdušnicemi H. N. – žábrami – pulec, plícemi – kráva, vzdušnicemi – mucha P. J. – plíce – kočka, žábra – pulec, vzdušnice - moucha T. S. – plícemi – medvěd, žábrami – ryby, vzdušnicemi – hmyz E. K. – plícemi – kočka, vzdušnicemi – včela, žábrami – štika J. Z. 1, M. P. – plícemi, žábrami, vzdušnicemi M. V., L. K. – plícemi – kočka, žábrami – okoun, vzdušnicemi – vosa K. Č. – plícemi – kočka, žábrami – pstruh, vzdušnicemi – vosa T. M. – plícemi – kočka, žábrami – kapr, vzdušnicemi – komár L. H. – plícemi – savci, kočka, žábrami – obojživelníci, pulci, vzdušnicemi – hmyz O. P. – plícemi kočka, žábrami ryba, vzdušnicemi hmyz I. N. – plícemi savci, žábrami ryby, vzdušnicemi hmyz „Špatná“ odpověď: K. Z. – plícemi medvěd, pes, kočka (učitelka doplňuje 2 vynechávky) Odpovědi na otázku č. 2: Varianty „správných“ odpovědí: V.K. – býložravci – kráva, masožravci – liška, všežravci – myš, hmyzožravci – vlaštovka P. J. – býložravci – kráva, masožravci - štika, hmyzožravci - pavouk, všežravci - divoké prase J. Z.1 – masožravci - tygr, hmyzožravci – pavouk, všežravci – pes, býložravci – slepice M. V. – býložravci – srnec, masožravci – štika, hmyzožravci – netopýr, všežravci – myš K. Č – býložravci – zajíc, masožravci – štika, hmyzožravci – netopýr, všežravci – myš L. H. – masožravci – lev, hmyzožravci – vlaštovka, všežravci – slepice, býložravci – žirafa I. N. – masožravci – lev, hmyzožravci – chameleón, býložravci – kráva, všežravci – prase L. K. – býložravci – kráva, masožravci – liška, všežravci – myš, hmyzožravci – ježek Varianty „špatných“ odpovědí: H.N. – masožravci, býložravci, hmyzožravci, všežravci (učitelka dopsala – vynechávku a „chybí příklady“) J. Z. 2, T. M., O. P. – masožravci – masem, býložravci – bylinami, všežravci – vše, hmyzožravci – hmyz (učitelka přeškrtla masem, bylinami, vše a hmyz a dopsala „chybí zvířata“) E. K., T. S. – masožravci – rys, hmyzožravci – opice, všežravci – pes, býložravci – koza (učitelka přeškrtla opici) M. P., K. Z. – masožravci, býložravci, hmyzožravci, všežravci (učitelka dopsala „chybí zvířata“) Odpovědi na otázku č. 3: Varianty „správných“ odpovědí: V. K., M. V., K. Č – oxid uhličitý při dýchání, pevné nestrávené zbytky – trus, tekutý odpad močí a potem J. Z. 2, T. S., I. N., L. K. – oxid uhličitý, moč, pot, trus P. J. – oxid uhličitý při dýchání, pevné nestrávené zbytky potravin – trus, moč a pot

5

E. K. – oxid uhličitý při přeměně látek, trus, moč a pot K. Z. – oxid uhličitý – dýchání, nestrávené látky – trus, moč a pot Varianty „špatných“ odpovědí: H. N. – oxid uhličitý, kyslík, dusík (učitelkou přeškrtnuto) J. Z. 1, M. P., O. P. – trus, moč, pot (učitelka dopsala vynechávku) T. M. – trus – prase, moč – pes, pot – kočka (učitelka dopsala vynechávku) L. H. – kyslík, dusík, jiné plyny (učitelkou přeškrtnuto) Odpovědi na otázku č. 4: Varianty „správných“ odpovědí: V.K. – samičí a samčí ústrojí H. N. – musí být samec a samička – musí být oplodněna samčími buňkami J. Z. 2 – samčí buňka, samičí vajíčka O. P., K. Z., T. S. – samčí buňka, samičí buňka L. K. – samec a samice, samčí a samičí ústrojí Varianty „špatných“ odpovědí: P. J., E. K., J. Z. 1 – 1. samec 2. samička M. V., K. Č., T. M., M. P., L. H., I. N. – samec, samička Odpovědi na otázku č. 5: Varianty „správných“ odpovědí: V. K. – běh – antilopa, chůze – kočka, skákání – klokan, plazení – had, plavní – ryby, létání – ptáci H. N. – skákání – klokan, chodění – kočka, běh – pes, plavání – ryby, plazení – žížala, létání – čáp J. Z.1 – chůze – kočka, skok – klokan, běh – antilopa, plavání – ryby, plazení – užovka, let – orel P. J., I. N., K. Z. – chůze – kočka, plazení – užovka, běh – antilopa, létání – orel, skákání – klokan, plavání – ryby T. S. – chůze – mravenec, běh – pes, skákání – klokan, plazení – hadi, létání – ptáci, plavání – ryby E. K. – chůze – kočka, létání – orel, běh – antilop, plazení – užovka, skákání – klokan, plavání – štika J. Z. 2– chůze – kočka, běh – pes, skákání – klokan, létání – orel, plavání – kapr, plazí se – kobra M. V. – chůze kočka, běh – gepard, skákání – klokan, plazení – had, létání – netopýr, plavání – ryby K. Č. - chůze – kočka, plazení – had, běh – pes, skáče – antilopa, plave – potápka, létá – jestřáb M. P. – chůze – kočka, běh – antilopa, skok – klokan, plavání – ryby, létání – orel, plazení – had L. K. – chůze – kočka, běh – antilopa, skok – klokan, létání – orel, plavání – pstruh, plazení – užovka Varianty „špatných“ odpovědí: T. M. – létání – moucha, skákání – klokan, zaplavání – labuť, plazení – had, chůze – myš (učitelka připsala jednu vynechávku) L. H., O. P. – běh, plazení, skok, plavání, šplh, létání Odpovědi na otázku č. 6: Varianty „správných“ odpovědí:

6

V. K. – obratlovci – savci, ryby, bezobratlí – hmyz E. K. – obratlovci – savci, ptáci, obojživelníci, bezobratlí – hmyz M. V. – obratlovci – savci, ptáci, plazi, ryby, bezobratlí - hmyz M. P. – bezobratlí – hmyz, obratlovci – savci L. H. – obratlovci – savci, plazi, bezobratlí – hmyz K. Z. – obratlovci – savci, ptáci, plazi, obojživelníci, ryby, bezobratlí – hmyz Varianty „špatných“ odpovědí: H. N. – kostra, vnitřnosti (obojí učitelkou škrtnuto) T. S. – kostra, maso (obojí škrtnuto) K. Č. – nenapsala žádnou odpověď (vynechávka) T. M. – vnitřnosti, kostra (učitelka oboje škrtla a připsala stavba těla živočichů) O. P. – kostra, vnitřní orgány (oboje škrtnuto) J. Z. 2, P. J., J. Z. 1, I. N., L. K. – obratlovci a bezobratlí Odpovědi na otázku č. 7: „Správná“ odpověď: V. K., J. Z. 1, M. V., K. Č., L. H., P. J., I. N., L. K. – hlava, hruď, křídla, krovky, zadeček, několik párů nohou Varianty „špatných“ odpovědí: J. Z. 2 – nemají kostru: hltan, krk, křídla, krovky, zadeček a několik párů nohou T. S. – dva a více párů nohou, hlava, trup, zadeček, někdy křídla E. K. – hlava, zadeček, křídla, krovky, několik párů nohou O. P. – hlava, trup, tělo, křídla, krovky, několik párů nohou, tykadla K. Z. – hlava, trup, křídla, krovky, několik párů nohou H. N. – hlava, krk, trup, zadeček, krovky, končetiny (krk učitelka zakroužkovala) T. M. – nenapsal žádnou odpověď, učitelka dopsala části těla hmyzu M. P. – hlava, hruď, zadeček, několik párů nohou (učitelka připsala vynechávku) Odpovědi na otázku č. 8: „Správná“ odpověď: V. K., J. Z.2, P. J., J. Z. 1, K. Č., M. P., L. H., I. N., L. K., K. Z.– lebka, páteř, žebra, přední a zadní končetiny Varianty „špatných“ odpovědí: H. N. – lebka, páteř, kostra přední a zadní končetiny T. S. – hlava, trup, páteř, přední a zadní končetiny (někdy ocas) E. K. – páteř, žebra, přední a zadní končetiny M. V. – lebka, páteř, žebra, končetiny T. M. – hlava, krk, trup, ocas, zadeček, končetiny (učitelka vše škrtla a napsala kostra savců) O. P. – lebka, trup, páteř, žebra, přední končetiny, části zadní končetiny (učitelka škrtla trup a připsala kosti před přední končetiny) Odpovědi na otázku č. 9: „Správná“ odpověď: V. K. , K. Č., L. K.– srdce, vole, mozek, plíce, ledviny, žaludek M. V. – mozek, vole, srdce, plíce, žaludek, ledviny, střeva Varianty „špatných“ odpovědí: H. N. – mozek, ledviny, žábra, srdce (žábra učitelka škrtá a píše vynechávku) J. Z. 2, J. Z. 1, P. J. – mozek, vole, žaludek, plíce, srdce M. P. – vole, žaludek, srdce, mozek, střeva, ledviny L. H., I. N. – mozek, plíce, ledviny, srdce, vole

7

O. P. – vole, žaludek, srdce, mozek, střeva, močovod T. S. – vole, mozek, žaludek, plíce (učitelka píše vynechávku) E. K. – samec a samička mají vnitřní ústrojí (učitelka celé škrtá) T. M. – vole, hlava, nohy (učitelka vše škrtá a píše vnitřní ústrojí ptáků) K. Z. – mozek, vole, srdce (učitelka dopisuje vynechávku)

4.1.1 Analýza závěrečné písemné práce Závěrečná písemná práce zkouší, nakolik děti „umí živočichy“. Že jde o živočichy je dáno v otázkách č. 1, 2, 4, 5 a 6, ve třech otázkách (č. 7, 8 a 9) jsou zadány přímo jednotlivé druhy živočichů (hmyz, ptáci či savci), v otázce č. 3 jsou živočichové zahrnuti implicitně, neboť závěrečná písemná práce navazuje na výklad učiva o zvířátkách (viz hodina prvouky 11. 4. 2003; Příloha 1 ) a je tedy málo pravděpodobné, že by se učitelka zajímala o vylučování odpadních látek např. u rostlin. Co tedy znamená „umět živočichy“ v této závěrečné práci? Dle znění jednotlivých otázek by se dalo říct, že to znamená „umět: 1. dýchání; 2. způsob příjímání potravy; 3. vylučování odpadních látek; 4. rozmnožovací orgány; 5. způsob pohybu; 6. dělení dle stavby těla; 7. části těla; 8. kostru a 9. vnitřní ústrojí – živočichů (viz Příloha č. 3). „Umět“ zde však zřejmě neznamená provádět příslušné v otázkách pojmenované děje či činnosti přisouzené živočichům (u otázek č. 1, 2, 3 a 5; v případě otázky č. 1 tedy umět dýchat žábrami, atd.) nebo třeba umět udělat příslušné v otázkách pojmenované části těla živočichů (otázky č. 4, 7, 8 a 9), avšak ani prakticky provádět příslušné v otázce pojmenované činnosti s živočichy (č. 6). K výše uvedeným třem negativním alternativám se pokusme najít alternativy pozitivní. Na první pohled je to např. hned běžně používaný opak k alternativě zvažované v souvislosti s otázkou č. 6, tedy nikoli „praktické dělení živočichů dle stavby těla“, „praktická manipulace s živočichy“, nýbrž „manipulace teoretická“, „dělení teoretické“. Tato alternativa by znamenala, že děti při dělení živočichů nemanipulují s v daném místě a čase tělesně přítomnými živočichy, nýbrž s živočichy přítomnými jen v jejich mysli; tedy, že i sama manipulace probíhá pouze v jejich mysli. Pro činnost dětí však v daném místě a čase „živočichové“ přece jen svým způsobem tělesně přítomni jsou, a to jaksi v zastoupení – a to jazykovými útvary, s nimiž děti zacházejí v řeči. Děti mají za úkol „dělit živočichy dle stavby těla“ v médiu řeči, v případě písemné práce v médiu řeči psané. Kdybychom tedy nechtěli abstrahovat od toho, že děti nemanipulují s živočichy jen ve své mysli, ale též tělesně v médiu řeči, mohli bychom jako o další pozitivní alternativně uvažovat o tom, že mají „dělit živočichy dle stavby těla v řeči“. Mají – li pak uvést příklady, jedná se vlastně o další dělení dříve vzniklých skupin živočichů, tentokrát ovšem již bez udání kritéria, dle kterého se dělení prování. Takže „umět dělit živočichy dle stavby těla v řeči“ by v dané písemné práci znamenalo: „jmenovat rozlišované druhy živočichů (dle stavby těla ) a jejich poddruhy“. Alternativou k „umět“, tedy „neumět“, může být pro námi sledované třeťáky: a) neuvést nic (K. Č.), b) „jmenovat dílčí části těla živočichů: kostra,maso; kostra, vnitřnosti; kostra, vnitřní orgány (H. N., T. M.; T. S., O. P.) – tj. zaměnit dělení živočichů jako třídy na podtřídy (jako rodu na druhy), dělením u živočichů jako tělesných objektů na jejich dílčí části, dělením jejich těla na části. V případě „neumět příklady“ se vyskytla pouze jedna alternativa, a to jejich neuvedení (J. Z. 2, P. J., J. Z. 1, I.N., L. K.), která však byla učitelkou tolerovaná. Správně zodpovědět na první část otázky se podařilo 11 ze 16 dětí; na obě části otázky

8

6 dětem. (Odpovědi jsem konfrontovala se značením učitelky a především se zápisem do školního sešitu (viz Příloha č. 2). Úplnou odpověď dle sešitu by tedy dal pouze jeden žák (K. Z.), já však jsem s paní učitelkou při hodnocení tolerantnější.) U ostatních osmi otázek není pojmenováno to, „co se má s živočichy udělat v řeči“. Pro otázky č. 7 a 8 by však stačilo doplnit do „znění“ otázky „jmenuj“, případně „jmenuj části“ a upravit „kostra“z prvního pádu na druhý – a měli bychom synonymní formulace, obdobné k „dělení těla hmyzu“ a „dělení kostry savců“; tedy manipulace s živočichy (dělení živočichů) toho druhu, kterým byl chybně zaměněn druh správný, učitelkou požadovaný ve dvou výše zmíněných odpovědích na otázku č. 6. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 7, k „umět dělit tělo hmyzu“, ke „jmenovat rozlišované dílčí části těla hmyzu: hlava, hruď, křídla, krovky, zadeček, několik párů nohou“ (bez ohledu na pořadí) bylo: a) neuvést nic (T. M.), b) vynechat křídla a krovky (M. P.), c) jmenovat krk (tj.vlastně začlenit do „těla hmyzu“ část těla jiných poddruhů živočichů ) a trup (H. N., K. Z., T. S.); d) jmenovat trup, tykadla a samotné tělo jako „části těla hmyzu“ (v případě tykadel jde sice o „část těla hmyzu“, ale jakoby v druhém stupni dělení, tykadla mohou být součásti hlavy hmyzu, ale také nemusí; O. P.); e) vynechat hlavu a hruď či pouze hruď (E. K., J. Z. 2); f) zařadit hltan, tj. části trávící trubice, do „částí těla hmyzu“ a odpovědět, že „nemají kostru“, kterou žák sice „říká pravdu“, avšak ne požadovanou touto otázkou (J. Z. 2). Správnou odpověď na otázku č. 7 zvládlo jen 8 ze 16 dětí. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 8, k „umět dělit kostru savců“, ke „jmenovat rozlišované dílčí části (kostry) těla savců: lebka, páteř, žebra, přední a zadní končetiny“ bylo: a) začlenit do „částí kostry“ přímo části těla – navíc vyčleňované v rámci jiného druhu dělení těla, než je to, při němž je vydělována „kostra“ – trup či trup a hlava ( O. P., T. S.); (b) použít právě zmíněné dělení těla místo dělení kostry - hlava, krk, trup, ocas, zadeček, končetiny (T. M., M. V.); c) neuvést některou z částí „kostry savců“ – a to žebra, lebku nebo lebku i žebra (H. N., E. K., T. S.). Správnou odpověď na otázku č. 8 uvedlo 10 dětí ze 16. V případě otázky č. 9 nejde bezprostředně o dělení těla ptáků, nýbrž o dělení podskupiny (poddruhu z rodu „části těla“) ústrojí, a to ústrojí vnitřních. Alternativou k „umět jmenovat rozlišované dílčí členy (uchopené singulárem jako jednotliviny, byť i párové – plíce, ledviny) daného poddruhu částí těla ptáků: srdce, vole, mozek, plíce, ledviny, žaludek“ bylo: a) vynechat některé z požadovaných členů (T. S. a K. Z., J. Z. 1, J. Z. 2, P. J., M. P., L. H., I. N., O.P., H.N., T.M.); b) navíc začlenit mezi požadované členy daného poddruhu částí těla takové části těla, které nezařazujeme mezi „ústrojí“, natož pak „vnitřní ústrojí“ – hlava, nohy (T. M.); c) nebo navíc zaměnit dýchací ústrojí ptáků, dýchacím ústrojím ryb (H.N.); d) přisoudit vnitřní ústrojí samci a samičce, a tak sice zůstat v okruhu manipulace s živočichy z rodu dělení a „říkat pravdu“, avšak nikoli požadovanou učitelkou a běžným významem formulace otázky (E. K.) Správně na tuto otázku zodpověděly pouze 4 děti ze 16. Otázku č. 4 by bylo možné parafrázovat jako „dělit rozmnožovací orgány u živočichů“ a lze u ní najít značnou podobnost s otázkou č. 9. Alternativou k „umět jmenovat rozlišované rozmnožovací orgány u živočichů: samčí a samičí ústrojí; samčí buňka, samičí vajíčka“ bylo: uvedení „druhů živočichů rozlišovaných dle pohlaví“ – samec a samice (P. J., E. K., J. Z. 1, M. V., K. Č., T. M., M. P., L. H., I. N.). Tuto otázku zodpovědělo správně 7 dětí, špatnou odpověď napsalo 9 dětí.

9

Poněkud obtížnější je uvědomit si podobnost otázky č. 2, „způsob přijímání potravy u živočichů + příklady“, kterou by bylo možné – vzhledem k učitelkou požadované odpovědi – parafrázovat např. na „dělení živočichů dle (druhu) potravy“. Alternativou k „umět jmenovat rozlišované druhy „žravců“ a doplnit jménem zvoleného případu dílčího poddruhu“ bylo: a) neuvedení příkladů (H. N., J. Z. 2, T. M., O. P., M. P., K. Z.); b) začlenění případu dílčího poddruhu do nesprávného druhu (opice mezi hmyzožravce; možná z chybného domnění, že si opice vybírají a pojídají hmyz; E. K., T. S.). Správně zodpovědět na první část otázky se podařilo všem 16ti dětem; na obě části otázky, tedy uvést též příklady se podařilo pouze 8 dětem. Jen příbuzná otázce č. 2 je pak otázka č. 5, ve které jde o to „umět dělit třídu činností, resp. pohybů“. Zde pak je odlišnost v tom, že se nedělí bezprostředně „živočichové jako třída“, a už vůbec ne tělo živočichů, nýbrž právě činnost živočichů (projev života). V jejich příkladech nejde o „jmenování zvoleného případu dílčího poddruhu živočichů rozdělených na vyšší hierarchické úrovni na „běhavé“ versus „chodící“ vs. „plazivé“ vs. „skákavé“ vs. „létavé“ vs. „plavající“, jde o „jmenování takového zvoleného případu dílčího poddruhu živočichů, pro nějž platí, že mu lze přisoudit daný druh pohybu, a to nejlépe jako charakteristický“. V parafrázované formulaci by šlo odpověď napsat např. „běh – například antilopa běhá“; a to i když zvláště pro některé druhy antilop je charakteristické spíše to, že dovedou prchat dlouhými skoky. V případě příkladů jde jakoby o opak postupu manipulace s živočichy, rozdělenými na rozlišované druhy, při němž by se „z celku jejich života, jejich projevů“, vydělovat pohyb a ten pak třídil do dílčích skupin (jako v případě dýchání v otázce č. 1); tedy jde spíše o začleňování „pohybu do živočicha“ než o jeho vyčleňování. Alternativou k „umět dělit třídu činností (pohyb) živočichů: např. běh – antilopa, chůze – kočka, skákání – klokan, plazení – had, plavání – ryby, létání – ptáci“ bylo: a) vynechání jednoho druhu pohybu i příkladu a to běhání (T. M.); b) pouhé vyjmenování druhů pohybu, a navíc záměna chůze šplhem (L. H., O. P.). Správnou odpověď zvládlo 13 ze 16 dětí. Podobná otázce č. 5 je na první pohled otázka č. 3 , ve které by mělo jít o to „umět dělit třídu činností, resp. spíše fyziologických procesů – vylučování (odpadních látek)“. Rozdíl vůči předchozí otázce lze však zaznamenat jednak v tom, že dílčí druhy vylučování – „kálení“ a „močení a pocení“ nejsou pojmenované přímo. V řadě druhů vylučování na jejich místě stojí třídy odpadních látek vzniklé dělením dle skupenství (pevné vs. tekuté). Jednak lze rozdíl zaznamenat v tom, že požadovány nejsou příklady živočichů, pro něž je daný druh vylučování, nýbrž odpadních látek. V řadě dílčích případů odpadních látek pak ovšem zase narazíme na určitou nesouřadnost, a to mezi chemicky i fyzikálně komplexním trusem a potem a močí a oxidem uhličitým. Doplnit danou tabulku do věcně souřadných řad, do třídění logicky korektního by však mohlo hrozit nejen „kálením, močením a pocením“, ale též dvojici „plynné odpadní látky – větry“. Důvodem daného logicky nedisciplinovaného třídění odpadních látek (nakonec spíše než třídění fyziologického procesu) však nemusí být jen výše naznačovaná prudernost pedagogů, nýbrž i didaktická obtížnost situace, ve které chci děti poučit o oxidu uhličitém a přitom je nechci zatěžovat poučením o chemické složení větrů, potu, moči nebo trusu. Alternativou k „umět jmenovat rozlišované druhy a případy odpadních látek“ bylo: a) uvedení dalších plynných látek kyslíku a dusíku (H. N., L. H.; možná související se záměnou s mechanismem dýchání člověka, při němž přijímá ze vzduchu kyslík a dusík; (kyslík se vylučuje ve formě oxidu uhličitého, dusík ve formě moči)); b) vynechání oxidu uhličitého (J. Z. 1, M. P., O. P., T.M.); c) navíc uvedení příkladů zvířat, jako u otázky č.5: trus – prase, moč – pes, pot – kočka (zřejmě s oporou o představu prasete v chlívku, jemuž je nutné vyklízet

10

pravidelně výkaly, představu psa, který si na procházce močí značkuje své území; představa potící se kočky mně není jasná; T. M.). Správnou odpověď na otázku č. 3 lze najít u 10 dětí. Podobná je předchozím dvěma otázkám i otázka č. 1 „dýchání u živočichů“. V jejím případě však jde nakonec přece jen spíše o v odpovědích požadovanou komplikovanější strukturu formulace dělení podskupiny částí těla – „dýchacích ústrojí“. Plíce, žábra a vzdušnice mají děti přisoudit jako prostředek zamlčeného „dýchání“ příslušným druhům živočichů; a tak začlenit „orgány do činnosti a tuto do živočicha“. Alternativou k „umět jmenovat rozlišované podskupiny částí těla zajišťujících dýchání spolu s příslušným druhem živočicha: savci – plícemi, ryby – žábrami, hmyz – vzdušnicemi“ bylo: a) uvedení pouze jednoho dýchacího orgánu a tří dílčích poddruhů živočichů dýchajících tímto způsobem – plícemi – medvěd, pes, kočka. Správnou odpověď na otázku č. 1 uvedlo 15 dětí ze 16.

4.1.2 Shrnutí Shrneme – li si pokud možno v ještě jednotnější formulaci to, o co se jednalo v zadaných úkolech a počty správných odpovědí, získáme následující přehled. č. 6. – jmenovat rozlišované druhy živočichů (dle stavby těla) a jejich poddruhy -11/6 č. 7. – jmenovat rozlišované části těla živočichů (hmyzu) – 8/16 č. 8 – jmenovat rozlišované části (kostry) těla živočichů (savců) – 10/16 č. 9 – jmenovat rozlišované druhy částí (vnitřní ústrojí) těla živočichů (ptáků) – 4/16 č. 4 – jmenovat rozlišované druhy části (rozmnožovací orgány) těla živočichů – 7/16 č. 2 – jmenovat rozlišované druhy živočichů (dle potravy) a jejich poddruhy – 8/16 č. 5 – jmenovat rozlišované druhy (pohybu) životních projevů živočichů + přisoudit je odpovídajícímu druhu živočichů – 13/16 č. 3 – jmenovat rozlišované druhy a poddruhy (odpadních látek) životních projevů živočichů – 10/16 č. 1 – jmenovat rozlišované druhy části (dýchacích orgánů) těla živočichů + přisoudit je odpovídajícímu druhu živočichů – 15/16 Mohli bychom pak uvažovat o tom, že úkoly lze rozlišit dle toho, zda děti měly živočichy, případně jejich části či životní projevy, „dělit“ jako třídu či objekt. Otázky číslo 7 a 8 pak spadají do skupiny jedné (dělení jako objekt) a zbývající otázky do skupiny druhé (dělení jako třída). Mohli bychom se pak zajímat o co, který druh logické operace byl pro děti pracnější. 56% úspěšnost v první skupině versus 61%úspěšnost ve druhé by sice bylo možné považovat za příznak toho, že dělit živočichy jako objekt je pro děti pracnější než je dělit jako třídu, rozdíl 5% je však téměř zanedbatelný. Pokusíme – li se v rámci druhé skupiny o jemnější dělení, mohli bychom získat skupiny tři, a to když vyčleníme zvlášť otázky č. 1 a 5, ve kterých byl úkol spočívající v dělení živočichů jako tříd komplikován úkolem spočívajícím v tom, že děti měly navíc přisoudit jmenované druhy částí těla či životním projevům odpovídajícím druhům živočichů. Poměr úspěšnosti 56% versus 50% versus 88% by pak překvapivě vypovídal o tom, že logicky nejkomplikovanější otázky byly pro děti nejméně pracné. Pokud bychom pokračovali v započaté linii úvah, mohli bychom rozdělit naši druhou skupinu ještě na dvě skupiny, a to dle toho, zda je požadováno dělení třídy na jednu (otázky č. 9 a 4) nebo na dvě (otázky č. 6, 3 a 2) hierarchické úrovně. Poměr úspěšnosti 56% versus

11

34% versus 60% versus 88% pak nejen potvrzuje předchozí zjištění, nýbrž jej i doplňuje – nejvíce pracné otázky byly pro děti logicky nejméně komplikované otázky. Uvedené závěry z provedené analýzy závěrečné písemné práce lze tedy jednak samy o sobě považovat za překvapivé, nesrozumitelné, a tudíž teoreticky problematické, jednak je lze považovat za teoreticky problematické vzhledem k tomu, že srozumitelný není na první pohled ani důvod, proč by měly být úkoly na dělení těla či jeho části, na dělení objektu, o tolik méně pracné než obdobné dělení tříd, tedy v případech, když je vyžadováno dělení jen na jednu hierarchickou úroveň. Dříve, než se pokusíme hledat odpovědi na výše zmíněné otázky ve špatných odpovědích, můžeme provést obdobnou analýzu dalších třech, vlastně přípravných písemných prací (z 11.4., 25. 4.a 5.5.). měli bychom tak jednak zjistit, zda se naše nálezy ze závěrečné písemné práce budou opakovat i v předchozích případech písemného zkoušení. Jednak bychom tak mohli rozšířit rozsah materiálu, ve kterém můžeme hledat zmíněné odpovědi, a to nejen o další případy odpovědí špatných. Závěrečná písemná práce by měla zahrnovat učitelkou požadované vědění dětí třetí třídy o zvířátkách. Na závěrečnou práci se děti v průběhu roku připravovaly také pomocí dílčích písemných prací, reagujících na dílčí probrané téma. Dílčí písemné práce uvádím až po závěrečné práci. Rozbor některých otázek závěrečné práce v sobě zahrnuje i rozbor některých otázek z dílčích prací.

4.2 Písemná práce ze dne 11. 4. 2003 Tuto písemnou práci psalo 15 dětí: E. K., H. N., I. N., J. Z., K. Č., K. Z., L. H., L. K., M. P., M. V., O. P., P. J., T. M., T. S., V. K. Reprodukované zadání dílčí písemné práce: 1. Dýchání ryb a obojživelníků 2. Způsob přijímání potravy 3. Vylučování odpadních látek Odpovědi na otázku č. 1: Varianty „správných“ odpovědí: T.S. - ryby dýchají žábrami a obojživelníci plícemi L.K. - žábrami, v dospělosti plícemi Varianty „špatných“ odpovědí: V.K., K. Č. - dýchají žábrami (chybějící část odpovědi znázorněna vynechávkou) H.N. - dýchají žábrami a kyslík z vody (doplněno vynechávkou) J.Z.1 - ryby žábrami, obojživelníci vzdušnicemi (část odpovědi obojživelníci vzdušnicemi učitelka celou přeškrtla) T. M. – vzdušnicemi, plícemi (vzdušnice učitelka přeškrtla) M.P. – žábrami, plícemi, vzdušnicemi (vzdušnice učitelka přeškrtla) K. Z. – žábrami, v dospělosti žábrami (druhou část odpovědi učitelka přeškrtla) P. J., E. K., M. V., L. H., O. P., I. N. - žábrami (u všech byla jejich odpověď doplněna o vynechávku)

12

Odpovědi na otázku č. 2: Varianty „správných“ odpovědí: V. K., K. Č., O. P., I. N., P. J. – masožravci masem, býložravci bylinami, hmyzožravci hmyzem, všežravci vším (odpovědi se případně lišily pouze různým pořadím) H.N. – masožravci masem, býložravci bylinami, všežravci jí vše, hmyzožravci hmyz T. S. – masožravci žerou maso, býložravci rostliny, hmyzožravci žerou hmyz a všežravci žerou vše M. V. – býložravci rostlinnou – bylinnou potravou, masožravci maso, hmyzožravci hmyz a všežravci rostlinnou i živočišnou potravu L. H. – býložravci byliny, masožravci maso, hmyzožravci hmyz a všežravci živočichy, rostliny K. Z. – býložravci rostlinami, bylinami, masožravci masem, hmyzožravci hmyzem a všežravci vše Varianty „špatných“ odpovědí: E. K. – hmyzožravci hmyz, všežravci vše, masožravci maso (odpověď byla doplněna o vynechávku) T. M. – býlinožravci byliny, hmyzožravci hmyz a všežravci všechno (doplněno o vynechávku) M. P. – hmyzožravci hmyz, masožravci maso, požváchajů a spolknů (doplněno o dvě vynechávky) J. Z.1, L. K. – na otázku vůbec neodpověděl, učitelka na místo odpovědi vepsala vynechávku Odpovědi na otázku č. 3: Varianty „správných“ odpovědí: V. K. – oxid uhličitý dýcháním, nestrávené zbytky trus a kapalné močí a potem H. N. – oxid uhličitý, vylučování odpadních látek, trus, moč, pot T. S. – dýcháním vylučují oxid uhličitý, vylučují trus, vylučují moč a pot J. Z.1 – pot, trus, moč, oxid uhličitý, oxid uhličitý při dýchání M. V., P. J. – trus, moč, oxid uhličitý, pot (v různém pořadí) K. Č. – oxid uhličitý u dýchání, nestrávené zbytky – trus, tekutý odpad moč, pot M.P. – oxid uhličitý, moč, trus, pot, nepotřebné látky, které škodí L.H. – oxid uhličitý při dýchání, pevný zbytek – trus, tekutý odpad močí a potem I. N. – oxid uhličitý – dýchání, pevné nestrávené zbytky – trus, moč a pot K. Z. – dýcháním oxid uhličitý, nestrávené zbytky, trus, a moč, pot Varianty „špatných“ odpovědí: E. K. – dýchání, trus, moč, pot (k dýchání učitelka připsala vynechávku) T. M. – pot, moč (doplněno o vynechávku) O. P. - nestravitelné – trus, moč, pot (doplněno o vynechávku) L. K. – pot, moč, oxid, trus (u oxidu vynechávka)

4.2.1 Analýza dílčí písemné práce Dílčí písemná práce z 11. 4. 2003 zkouší aktuálně probranou látku o živočiších a to: dýchání, přijímání vody a potravy a vylučování odpadních látek (viz Přílohy 1 a 2 ). Otázka č. 3 se shoduje s otázkou č. 3 závěrečné práce. Alternativou k „dělení odpadních látek u živočichů“ v otázce č. 3 bylo: a) vynechání určitých vylučovaných odpadních látek – a to oxidu uhličitého (E. K., O. P.) nebo též trusu (T. M.); b) uvedení neúplného názvu oxidu uhličitého – a to pouze oxid (L. K.)

13

Správně zodpovědět otázku č. 3 zvládlo 11 dětí z 15. Otázka č. 1 je oproti závěrečné práci (zde také otázka č. 1) specializována pouze na „dýchání ryb a obojživelníků“, tedy parafrázovaně na „dělení částí těla živočichů zajišťujících dýchání u ryb a obojživelníků, příslušný dýchací orgán je třeba správně přiřadit rybám a obojživelníkům“. Alternativou k tomuto „dělení dýchacích orgánů živočichů a jejich přiřazení k druhů m živočichů – k rybám a obojživelníkům: ryby – žábrami, obojživelníci – žábrami, v dospělosti plícemi“ bylo: a) neuvedení jednoho dýchacího orgánu – a to plic (P. J., E. K., M. V., L. H., O. P., I. N., V. K., H. N., K. Z., K. Č); b) nadbytečné uvedení dýchacího ústrojí, které dýchání u ryb a obojživelníků nezajišťuje – a to vzdušnic (M. P.); c) záměna vzdušnic za plíce či žábra (J. Z. 1, T. M.). Správnou odpověď (nakonec však stejně jen eliptickou nikoli s vyslovením všech slov)na otázku č. 1 zvládly pouze 2 děti z 15. Otázka č. 2 se od otázky č. 2 v závěrečné práci odlišuje nejvíce. V daném případě nejde o dělení živočichů dle druhů potravy, nýbrž o „dělení potravy a přiřazení jejích druhů k druhům živočichů“. Alternativou ke správné odpovědi bylo: a) vynechání jednoho (E.K., T.M.) či dvou druhů potravy (M. P.); b) nezodpovězení otázky (J. Z. 1, L. K.). Správnou odpověď na otázku č. 2 uvedlo 10 dětí z 15.

4.2.2 Shrnutí Shrneme-li si opět v jednotnější formulaci zadané úkoly a počty správných odpovědí získáme následující přehled: č. 1 - jmenovat rozlišované druhy části (dýchacích orgánů) těla živočichů + přisoudit je odpovídajícímu druhu živočichů – 2/15 č. 2 - jmenovat rozlišované druhy potravy + přisoudit je odpovídajícímu druhu živočichů – 10/15 č. 3 - jmenovat rozlišované druhy a poddruhy (odpadních látek) životních projevů živočichů – 11/15 Ve všech třech případech tedy děti měly živočichy, resp. jejich části či životní projevy „dělit“ jako třídu. Celková úspěšnost 51% je pak srovnatelná s 61% úspěšností daného druhu úkolů v závěrečné práci. Pokud dané tři otázky opět ještě rozdělíme na ty, ve kterých je dělení živočichů jako třídy komplikováno přisuzováním (č. 1 a 2), a ty, ve kterých je požadováno dělení třídy na dvě hierarchické úrovně (č. 3) – pak poměr úspěšnosti 40% vs. 73% je spíše opačný než poměr úspěšnosti (88% vs. 60%) u srovnatelných druhů úkolů v práci závěrečné.

4.3 Písemná práce ze dne 25. 4. 2003 Tuto písemnou práci psalo 14 dětí: E. K., I. N.,J. Z. 1, J. Z. 2, K. Č., L. H., L. K., M. P., M. V., O. P., P. J., T. M., T. S., V. K.

14

Reprodukované zadání dílčí písemné práce: 1. Rozmnožovací orgány u živočichů 2. Způsob pohybu živočichů 3. Dělení živočichů dle stavby těla 4. Části těla hmyzu Odpovědi na otázku č. 1: Varianty „správných“ odpovědí: J. Z. 2– samčí buňka musí oplodnit samičí vajíčka T. S. – jsou samčí a samičí buňky E.K. – u samic vajíčka, u samců samčí buňky M.V., I. N. – u samičky se tvoří vajíčka, u samců samčí buňky J. Z. 1 – samice nakladou vajíčko, samci samčí buňky K. Č. – vždy 2 jedinci – u samců buňky samičí, u samic buňky samičí, buňka samičí musí být oplodněna buňkou samčí, aby vznikl nový jedinec M. P. – oplodnění samičí buňky buňku samčí, vzniká nový jedinec L.H. – samčí buňky, samičí vajíčka O. P. – buňka samičí bude oplodněna buňkou samčí Varianty „špatných“ odpovědí: V. K.- rodí se rostou (učitelkou přeškrtnuto) P. J. – jako u ostatních živočichů (učitelkou přeškrtnuto) T. M. – vajíčkami (vynechávka) L. K. – u samic – vajíčka, u samců samičí buňky ( přeškrtnuto samičí) Odpovědi na otázku č. 2: Varianty „správných“ odpovědí: V. K., M. P., O. P. – běhání – antilopa, létání – orel, plavání – ryby, skákání – klokan, chůze – kočka, plazení - had P. J., L. H., I. N. – od odpovědi V. K. se liší příkladem u plazení – užovka T. S., T. M., L.K. – běhání, chůze plazení, plavání, létání, skákání E. K. – od odpovědí V. K. se liší příklady u plazení – užovka a u plavání – štika J. Z. 1 – od odpovědi V. K. se liší příkladem u plazení – užovka M. V. – od odpovědi V. K. se liší příklady u plazení- zmije a u létání – netopýr K. Č. – od odpovědí V. K. se liší příklady u běhání – pes a u plazení – plazi „Špatná“ odpovědi: J. Z. 2 - chůze – kočka, plazení – had, let – orel (doplněno o tři vynechávky) Odpovědi na otázku č. 3: Varianty „správných“ odpovědí: V. K., E. K., L. H. – obratlovci – savci, ptáci, obojživelníci, ryby, bezobratlí – hmyz P. J., M. P. – k obratlovcům ještě oproti V. K. připsali - plazi T. S., J. Z. 1, M. V., K. Č.,O. P., I. N., L. K. – obratlovci, bezobratlí Varianty „špatných“ odpovědí: J. Z. 2 – savec obojživelník (učitelkou přeškrtnuto) T. M. – bez odpovědi (učitelka doplnila o dvě vynechávky) Odpovědi na otázku č. 4: Varianty „správných“ odpovědí: V K., E. K., J. Z 1, M. V., K. Č., M. P., L. H., I. N., L. K. – hlava, hruď, zadeček, křídla, krovky, několik párů nohou

15

Varianty „špatných“ odpovědí: P. J. – hlava, hruď, nohy, krovky, a několik párů bot, zadeček T. S. – hlavička, někdy tykadla, 2 a více párů nohou, zadeček, někdy křídla, hrudník O. P. – hlava, trup, křídla, zadeček, několik párů nohou J. Z. 2 – nemají kostru (učitelkou přeškrtnuto) T. M. – hlava, hruď, zadeček, několik párů nohou (doplněno o dvě vynechávky)

4.3.1 Analýza dílčí písemné práce Dílčí písemná práce z 25.4.2003 zkouší učivo předkládané v kapitolách: rozmnožování, způsob pohybu živočichů, stavba těl živočichů a hmyz (viz Přílohy 1 a 2). Zadání otázek č. 1 a 4 se shoduje se zadáním otázek 4 a 7 závěrečné písemné práce ze dne 12.5.2003. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 1, k „umět jmenovat rozlišované rozmnožovací orgány živočichů:samčí a samičí ústrojí; samčí buňka, samičí vajíčka“ bylo: a) uvedení „růstu a vývoje živočichů“ – a to rodí se, rostou (V. K.); b) uvedení pouze jednoho rozmnožovacího orgánu – a to vajíčka, příp. u samic vajíčka (T. M., L. K.); c) použití formulace „jako u ostatních živočichů“ (P. J.). Správnou odpověď na otázku č. 1 zvládlo 10 dětí ze 14. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 4, ke „jmenovat rozlišované dílčí části těla hmyzu“, bylo: a) neúplné „jmenování rozlišovaných dílčích částí těla hmyzu“ – neuvedení křídel a krovek (T.M.) nebo neuvedení pouze křídel (P.J) nebo pouze krovek (T. S.); b) přisoudit hmyzu, že „nemají kostru“(J.Z.2), a tak sice „říkat pravdu“, ale ne pravdu vyžadovanou učitelkou a vyžadovanou významem formulce otázky, která se ptá po „částech těla hmyzu“ a ne po „stavbě těla hmyzu“; c) začlenit do „částí těla hmyzu“ „část těla savce“ – a to trup, a zároveň neúplně „jmenovat části těla hmyzu“ – neuvést hruď a krovky (O. P.) Na otázku č. 4 správně odpovědělo 9 dětí ze 14. Zadání otázek č. 2 a 3 v dílčí práci se shoduje se zadáním otázky č. 5 a 6 v práci závěrečné pouze částečně, v obou případech je úkol ochuzen o uvedení příkladů příslušného poddruhu živočicha. V otázce č. 2 jde o to „umět dělit třídu činností, resp. pohybu“. Oproti závěrečné práci je zde úkol zjednodušen, neboť se po dětech nežádá přisouzení těchto druhů životních projevů živočichů odpovídajícímu druhu živočicha. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 2, k „umět třídit třídu činností, resp. pohybů“ bylo: a) vynechání třech „druhů pohybu“, tedy neúplné „rozdělení třídy činnosti – pohybu“ (J. Z. 2). Na otázku č. 2 správně odpovědělo 13 dětí ze 14. V otázce č. 3 jde o „jmenování rozlišných druhů živočichů dle stavby těla“, opět oproti závěrečné písemné práci (otázka č. 6) ochuzené o jmenování také jejich poddruhů. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 3, k „dělení živočichů dle stavy těla“ bylo: a) nenapsání odpovědi (T. M.); b) použít místo „dělení živočichů dle stavby těla“ uvedení dvou „poddruhů živočichů ze skupiny živočichů vydělených jako obratlovců“ – a to savec, obojživelník (J. Z. 2). Otázku č. 3 zvládlo správně zodpovědět 12 ze 14 dětí.

16

4.3.2 Shrnutí Shrneme-li si opět v jednotnější formulaci zadané úkoly a počty správných odpovědí, získáme následující přehled: č. 1 – jmenovat rozlišované druhy části (rozmnožovací orgány) těla živočichů – 10/14 č. 2 – jmenovat rozlišované druhy (pohybu) životních projevů živočichů – 13/14 č. 3 – jmenovat rozlišované druhy živočichů (dle stavby těla) – 12/14 č. 4 – jmenovat rozlišované části těla živočichů (hmyzu) – 9/14 Úkoly lze rozlišit dle toho, zda děti měly živočichy, případně jejich části či životní projevy „dělit“ jako třídu či objekt. Do oblasti úkolů, kdy šlo o „dělení“ živočichů jako třídy, patří úkoly č. 1, 2 a 3. Úkol č. 4 pokrýval „dělení“ živočichů jako objektů. Procenta úspěšnosti jsou v poměru 83% vs. 64%. Z odpovědí na tyto otázky se nám ukazuje, že v dílčí písemné práci bylo dělení živočichů jako třídy takřka o 20% úspěšnější než v případě dělení živočichů jako objekty. Zde se potvrdily výsledky ze závěrečné písemné práce, rozdíl je však již markantní. Ve všech třech otázkách šlo o dělení na jednu hierarchickou úroveň.

4.4 Písemná práce ze dne 5. 5. 2003 Tuto písemnou práci psalo 16 dětí: E. K., H. N., I. N., J. Z. 1, J. Z. 2 ,K. Č., K. Z., L. H., L. K., M. P., M. V., O. P., P. J., T. M., T. S., V. K. Reprodukované zadání dílčí písemné práce: 1. Rozmnožování u savců 2. Jak se rodí práci 3. Druhy pohybu u ptáků 4. Vnitřní orgán ptáků, který chybí savcům Odpovědi na otázku č. 1: Varianty „správných“ odpovědí: K. Z., L. K., I. N., O. P., K. Č., J. Z.1, E. K., T. S., J. Z. 2, T. M. – živá mláďata M. P. – savci mláďata živá M. V. – holá mláďata Varianty „špatných“ odpovědí: V. K., P. J., L. H. – mláďata (vynechávka) H. N. - obratlovci mláďata (vynechávka) Odpovědi na otázku č. 2: „Správná“ odpověď: V. K., H. N., P. J., J. Z. 2, T. S., E. K., M. V., J. Z. 1, T. M., K. Č., L. H., M. P., L. K., O. P., I. N., K. Z. – z vajíček Odpovědi na otázku č. 3: „Správná“ odpověď: P. J., E. K.,T. M., L. H., L. K., I. N. – létání, skok, plavání, chůze Varianty „špatných“ odpovědí: V. K., H. N., H. Z. 2, M. V. – chůze, létání, plavání K. Z. – labuť – plave, čáp – chodí, vlaštovka – létá O. P. – létání, plavání, skákání, potápění

17

M. P. – plavání, létání, chůze, šplhání K. Č., J. Z. 1 – létá, chodí, skáče T. S. – létání, plavání, skákání Odpovědi na otázku č. 4: „Správná“ odpověď: V. K., J. Z. 2, T. S., E. K., J. Z. 2, M. V., T. M., M. P., O. P., L. K., K. Z., I. N. - vole „Špatná“ odpověď: L. H., K. Č., P. J., H. N. – vole, střeva (střeva byla u všech učitelkou přeškrtnuta)

4.4.1 Analýza dílčí písemné práce Dílčí písemná práce ze dne 5. 5. 2003 reaguje na učivo z kapitol: savci a ptáci (viz Přílohy 1 a 2 ). Otázka č. 1 tvoří doplněk k otázce č. 2, kdy se v obou případech mají třídit projevy života a to „způsoby rozmnožování, rození“. V logice, kterou jsme zde zavedli, je možné tyto dvě otázky počítat dohromady. Otázku č. 1 by bylo možné parafrázovat jako „uvedení způsobu rozmnožování u savců“. Nejde zde o to, „rozdělit rozmnožovací orgány“, ale o „činnost, projev života“ – a to „rozmnožování“, jehož výsledkem jsou porozená „živá mláďata“ u savců, oproti např. sneseným „vajíčkům u ptáků“. Alternativou ke správnému uvedení „způsobu rozmnožování savců: rodí živá mláďata“ bylo: a) označení produktu rozmnožovaní pouze „mláďata“ a nikoliv „mláďata živá“ (L. H., P. J., V. K.); b) označení poddruhu živočichů „obratlovci“ místo požadovaného „savci“ a k němu přiřazení správného produktu rozmnožování – a to „mláďata“, leč v neúplném znění – chybí „živá“ (H. N.). Otázku č. 2 je možné parafrázovat jako „uvedení způsobu rozmnožování u ptáků“, „uvedení způsobu, jakým se ptáci rodí“. Alternativa ke správné odpovědi na otázku č. 2, k „uvedení způsobu rozmnožování u ptáků: z vajíček“ nebyla žádná. Na otázky č. 1 a 2 odpovědělo správně 12 dětí ze 16. V otázce č. 3 jde o to „umět dělit třídu činnosti – pohyb u ptáků“. Nedělíme „živočichy jako třídu“, máme zde pouze jednu podskupinu živočichů – a to ptáky, kteří ovládají různé druhy pohybu. Rozdíl oproti otázce č. 5 je v tom, že v dílčí písemné práci jde o dělení pouze na jednu hierarchickou úroveň třídění, nežádá se zde přisuzování. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 3, k uvedení „druhů pohybu u ptáků: létání, plavání, skákání, chůze, potápění, šplhání“ bylo neúplné „jmenování druhů pohybu u ptáků“ – a to: a) neuvedení skákání (V. K., H. N., J. Z. 2, M. V., K. Z., M. P.), b) neuvedení plavání (O. P., K. Č., J. Z. 1), c) neuvedení chůze (T. S.) Správně zodpovědět danou otázku se podařilo pouze 6 dětem ze 16. Otázka č. 4 si nežádá žádné „dělení těla dílčích poddruhů živočichů“, nejde zde ani o „dělení určité třídy činností“ či „dělení skupiny živočichů dle určitého kritéria“. Požadavek zní „vnitřní orgán ptáků, který chybí savcům“, který by bylo možné parafrázovat na „jmenuj dílčí člen daného poddruhu části těla ptáků, který chybí danému poddruhu části těla savců“. Je tedy nutné provést dělení vnitřních orgánů živočichů na vnitřní orgány savců a vnitřní orgány ptáků. Dále je nutné srovnat tyto dvoje výčty vnitřních orgánů ptáků a savců a zjistit, které z nich se shodují a který orgán ve výčtu vnitřních orgánů ptáků chybí ve výčtu vnitřních

18

orgánů ptáků. Alternativou ke správné odpovědi na otázku č. 4 bylo: nadbytečné jmenování části těla – „střeva“, která u savců ani ptáků vůbec není v učebnici uvedena (L. H., K. Č., P. J., H. N.). Správnou odpověď na otázku č. 4 zvládlo 12 dětí ze 16.

4.4.2 Shrnutí Shrneme–li si opět v jednotnější formulaci to, o co se jednalo v zadaných úkolech a počty správných odpovědí, získáme následující přehled: č. 1 a 2 – jmenovat rozlišované způsoby rozmnožování živočichů (savců a ptáků) – 12/16 č. 3 – jmenovat rozlišované druhy (pohybu) životních projevů živočichů (ptáků) – 6/16 č. 4 – jmenovat rozlišovaný druh částí (vnitřní ústrojí) těla živočichů (ptáků), který chybí savcům, poté co od vnitřních ústrojí ptáků odečteme vnitřní ústrojí savců – 12/16 Ve všech čtyřech případech měly děti živočichy, resp. jejich části či životní projevy „dělit“ jako třídu. Celková úspěšnost 63% je pak srovnatelná s 61% úspěšností daného druhu úkolů v závěrečné práci. Dané úkoly je možné ještě dále dělit na ty, ve kterých jde o dělení třídy na jednu hierarchickou úroveň (č. 1+2 a 3) a na ty, ve kterých je požadováno dělení třídy na dvě hierarchické úrovně (č. 4), navíc komplikované požadavkem srovnání vnitřních orgánů ptáků a savců, a vysouzení vnitřního orgánu ptáků, který chybí savcům. Poměr úspěšnosti 56% ku 75% je srovnatelný s poměry 34% vs. 60% vs. 88% u podobných úkolů v práci závěrečné. Tyto poměry jsou podobné jako u závěrečné práce, potvrzuje se zde tedy, že pro děti byly úkoly nejkomplikovanější méně pracné než úkoly logicky jednodušší.

4.5 Závěrečné shrnutí Výsledky rozboru daných písemných prací jsem se pokusila srovnat z hlediska toho, zda otázky pokrývaly dělení živočichů, jejich částí či životních projevů jako třídy či jako objektu. Vyplynulo následující srovnání: - Písemná práce ze dne 11. 4. 2003 – Ve všech úkolech šlo o dělení živočichů, případně jejich částí či životních projevů, jako třídy, výsledek 51% úspěšnosti tedy v této písemné práci nemáme s čím srovnat. - Písemná práce ze dne 25. 4. 2003 – Úkoly č. 1, 2 a 3 pokrývají dělení jako třídy, zbylý úkol č. 4 dělení jako objektu. Zde jsme dosáhli procentuelní úspěšnosti 83% vs. 64%. V dělení živočichů, případně jejich částí či životních projevů, jako třídy, byly děti takřka o 20% úspěšnější než v dělení jako objekt. - Písemná práce ze dne 5. 5. 2003 – Také zde jde o dělení živočichů, případně jejich částí či životních projevů, jako třídy. Úspěšnost tohoto dělení byla 63%. - Závěrečná písemná práce ze dne 12. 5. 2003 – Úkoly č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 9 pokrývají dělení živočichů, případně jejich částí či životních projevů, jako třídy, zbylé úkoly č. 7 a 8 pak dělení jako objektu. Zde máme srovnání úspěšnosti 61% vs. 56%. Zde se potvrzují výsledky z písemné práce ze dne 25. 4. 2003, ovšem zde je rozdíl 5% takřka zanedbatelný. Takřka ve všech písemných prací se úspěšnost dělení živočichů jako třídy pohybovala kolem 50 – 60%, výjimku tvořila písemná práce ze dne 25. 4. 2003, kdy děti tyto úkoly zodpověděly s 83% úspěšností.

19

Ve srovnání úspěšnosti v dělení živočichů jako tříd či jako objektů bylo v obou případech (písemná práce ze dne 25. 4. 2003 a závěrečná písemná práce ze dne 12. 5. 2003) pro děti snazší dělení živočichů jako tříd, i když v závěrečné práci nebyl rozdíl přesvědčivý. O další srovnání jsem se pokusila z hlediska toho, zda šlo o dělení živočichů, jejich částí či životních projevů jako objektu, nebo zda šlo o dělení živočichů na jednu hierarchickou úroveň, dvě hierarchické úrovně či dělení živočichů, jejich částí či životních projevů jako třídy, komplikované nějakou další obtíží, nejčastěji přisuzováním. Zde vyplynulo následující srovnání: - Písemná práce ze dne 11. 4. 2003 – V této písemné práci šlo o dělení živočichů na dvě hierarchické úrovně a o dělení živočichů jako třídy komplikované přisuzováním. Úspěšnost dětí je 73% v případě prvním vs. 40% v případě druhém. - Písemná práce ze dne 25. 4. 2003 – Zde máme úkoly pokrývající dělení živočichů jako objektů a dělení živočichů na jednu hierarchickou úroveň. Do statistiky jsme zahrnuli u otázek č. 2 a 3 pouze úspěšnost dle dělení na jednu hierarchickou úroveň, která byla v zadání písemné práce požadována. Našlo se ovšem několik dětí, které zodpověděly otázku šířeji. Pokud bychom si však vyložili to, že řada dětí uvádí komplikovanější odpovědi, jako dodatečnou změnu požadavků ze strany učitelky (např. za účelem pozitivní motivace dobrou klasifikací), mohli bychom dojít k jiným závěrům. V případě otázky č. 3 by se jednalo o dělení třídy na dvě hierarchické úrovně, s úspěšností 36% (správně – V. K., E. K., L. M., P. J., M. P.). V případě otázky č. 2 o dělení třídy s komplikací přisuzováním, s úspěšností 71% (správně – V. K., M. P., O. P., P. S., L. M., I. N., E. K., J. Z. 1, M. V., K. Č.). Úspěšnost v otázce č. 1, s dělením třídy na jednu hierarchickou úroveň, je pak rovněž 71%. Konečný poměr úspěšnosti v otázkách jednotlivých druhů 64% vs. 71% vs. 36% vs. 71% pak částečně připomíná poměr v závěrečné práci (36% vs. 71% jako 60% vs. 88%), částečně, byť jen přes analogii komplikovanější je obtížnější, opačný poměr v práci první (71% vs.36% jako 73% vs. 40%). - Písemná práce ze dne 5. 5. 2003 – v této písemné práci šlo o dělení živočichů na jednu hierarchickou úroveň a na dvě hierarchické úrovně komplikované navíc srovnáním. Logicky nejkomplikovanější úkol (ot. č. 4 – dělení na dvě hierarchické úrovně komplikované srovnáváním) byl výsledkem 75% výrazně úspěšnější než méně komplikované úkoly na dělení na jednu hierarchickou úroveň s výsledkem 56% úspěšnosti. - Závěrečná písemná práce ze dne 12. 5. 2003 – Zde máme úkoly spadají do skupiny dělení jako objektu (ot. č. 7 a 8) a dělení živočichů na jednu hierarchickou úroveň ( ot. č. 9 a 4), na dvě hierarchické úrovně (ot. č. 6, 3 a 2) i dělení živočichů, případně jejich částí či životních projevů jako třídu komplikované přisuzováním (ot. č. 1 a 5). Jejich srovnáním dostaneme poměr 65% vs. 34% vs. 60% vs. 88%. S nejmenší úspěšností děti odpovídaly na otázky nejméně komplikované, kdy šlo o dělení na jednu hierarchickou úroveň. Naopak otázka nejkomplikovanější, kdy šlo o dělení na třídy komplikované přisuzováním, byla zodpovězena s 88% úspěšností. Systematický, opakující se vztah mezi obtížností úkolu a jeho logickou komplikovaností tedy nenalézáme.

5. DISKUZE ZÁVĚRŮ Co z daných výsledků vyplývá? Na první pohled jakoby se paradoxní zjištění ze závěrečné práce nedalo potvrdit poměry úspěšnosti v daných okruzích otázek z předchozích tří písemných prací. Možná, že bychom si třeba rozdíl mezi první a závěrečnou prací mohli

20

vysvětlit opakováním, nácvikem. Přehled vývoje úspěšnosti v jednotlivých druzích otázek nabízí následující tabulka. Datum 11. 4. 2003 25. 4. 2003 5. 5. 2003 12. 5. 2003

Objekt

64% 56%

Třída 51% 83% 63% 61%

Třída úroveň 71% 56% 34%

1 Třída – úrovně 73% 36% 60%

2 Třída + komplikace 40% 71% 75% 88%

Dělení živočichů, jejich částí či životních projevů jako objektu, bylo trénováno pouze v písemné práci ze dne 25. 4. 2003. Zdá se však že na závěrečnou práci nemělo z hlediska opakování žádný pozitivní vliv, neboť v dílčí písemné práci bylo toto dělení o 8% úspěšnější než v práci závěrečné. V dělení živočichů, jejich částí či životních projevů jako třídy, se úspěšnost vyvíjela velmi zajímavě. Procentuelně vyjádřená začínala v první přípravné práci ze dne 11. 4. 2003 na 51%, druhá práce ze dne 25. 4. 2003 byla v tomto okruhu úkolů velice úspěšná – 83%, ve třetí dílčí písemné práci ze dne 5. 5. 2003 pak úspěšnost spadla na 63% a v závěrečné práci byly děti úspěšné pouze v 61%. Oproti první písemné práci ze dne 11. 4. 2003 byla tedy závěrečná práce v tomto okruhu úkolů úspěšnější, a to o 10%. Ve srovnání s dílčí prací ze dne 5. 5. 2003 zde vychází zhoršení o nepatrné 2%. Avšak oproti písemné práci ze dne 25. 4. 2003 došlo k velmi výraznému snížení úspěšnosti, a to o 22%. Vliv opakování tedy nakonec není jednoznačný. V dělení živočichů na jednu hierarchickou úroveň lze zachytit sestupný vývoj od druhé dílčí práce ze dne 25. 4. 2003 s 71% úspěšnosti, přes práci ze dne 5. 5. 2003 a úspěšností 56% k práci závěrečné s úspěšností 34%. Výsledek 34% úspěšnosti v závěrečné práci byl zdaleka nejhorší ze všech prací. V tomto okruhu úkolů došlo oproti první práci ze dne 25. 4. 2003 ke zhoršení o 15% v práci ze dne 5. 5. 2003, v práci závěrečné byly však děti o celých 37% neúspěšnější než v případě prvního trénovaní daného okruhu úkolů v práci ze dne 25. 4. 2003. V dělení živočichů na dvě hierarchické úrovně byly děti v první dílčí práci ze dne 11. 4. 2003 velmi úspěšné – dosáhly úspěšnosti 73%. V práci ze dne 25. 4. 2003 došlo k výraznému snížení úspěšnosti na 36%, tedy o celých 37%. V práci závěrečné se úspěšnost oproti práci ze dne 11. 4. 2003 opět poměrně výrazně snížila, a to na 60%. V dělení živočichů, jejich částí či životních projevů jako tříd, komplikovaných přisuzováním či srovnáním se úspěšnost vyvíjela od nejnižší po nejvyšší. Zde tedy jakoby došlo k natrénování. V písemné práci ze dne 11. 4. 2003 byla úspěšnost 40%, v práci ze dne 25. 4. 2003 narostla o 31%, v práci ze dne 5. 5. 2003 ještě o další 4% a v práci závěrečné dosáhla úrovně o dalších 13% vyšších, 88%, tedy nejvyšší úspěšnosti ze všech úkolů všech prací. Dané výsledky, byť jen ve dvou druzích otázek, jakoby zas k našemu původnímu paradoxnímu nálezu přidávaly ještě další. Zatímco nácvikem třídění s komplikací úspěšnost roste, nácvikem třídění na jednu hierarchickou úroveň úspěšnost klesá. Paradoxní zjištění by se možná dala pochopit pomocí toho, co o vývoji paměti v období přechodu mezi raným dětstvím k pubescenci říká L.S.Vygotskij. Dle něj: „S věkovým vývojem se mění nejen struktura samotné funkce, označované jakožto paměť, ale především charakter funkcí, s jejichž pomocí probíhá zapomínání a mění se mezifunkční vztahy spojující paměť s jinými funkcemi. Pozoruhodné je nejen to, že paměť staršího dítěte je jiná než paměť mladšího dítěte, ale i to, že v starším věku má paměť jinou

21

roli než v mladším věku. V raném věku dítěte je paměť jednou ze základních psychických funkcí, na níž jsou závislé všechny ostatní funkce. Analýza ukazuje, že myšlení dítěte raného věku je do značné míry determinováno jeho pamětí. Myslet znamená pro dítě raného věku vzpomínat, tj. opírat se o svou předcházející zkušenost. Nikde jinde není tak vysoká korelace myšlení a paměti jako v nejranějším věku. Myšlení se zde rozvíjí v přímé závislosti na paměti. I z hlediska psychického vývoje je zřejmé, že určujícím faktorem na počátku vývoje není myšlení, zejména ne abstraktní, ale paměť. Avšak později nastává v dětském vývoji přelom a rozhodující změna probíhá blíže postpubescence. Jak ukázaly výzkumy dětské paměti, ke konci dětského vývoje se podstatně mění mezifunkční vztahy paměti: zatímco pro dítě raného věku myslet znamená vzpomínat, pak pro pubescenta vzpomínat znamená myslet. Jeho paměť je již natolik logizována, že zapamatování se redukuje na nacházení a stanovení logických vztahů a znovuvybavování spočívá v hledání toho bodu, který má být nalezen.“ (Vygotskij 1976, s.162 - 163) Přístup k řešení úkolu, který by se opíral především o paměť, by zřejmě měl být úspěšnější v případě úkolů, které jsou logicky jednodušší. Přístup, který by se opíral především o myšlení, by zas měl být úspěšnější v případě úkolů logicky komplikovanějších. V našem případě, jako bychom mohli sledovat děti při přechodu od využívání jednoho přístupu ke druhému. Možná bychom pro úspěšnost žáků v jednotlivých úkolech a pro její vývoj došli k jiným zjištěním, kdybychom o povaze úkolu uvažovali z jiných hledisek, např. kdybychom sledovali množství jednotlivých údajů, vyžadovaných v jednotlivých úkolech, nebo kdybychom sledovali jak se otázky opakují věcně, tematicky, případně i formulací. To však je otázka pro zcela jiným způsobem prováděnou analýzu daných písemných prací, a to od samého počátku.

22

6. POUŽITÁ LITERATURA BRADÁČOVÁ, L.; KHOLOVÁ, H. Prvouka pro 3.ročník. Praha : Nakladatelství Alter, 1995. ČÍŽKOVÁ, V.; BRADÁČOVÁ, L. Přehledy živé přírody pro 3. až 5. ročník. Praha : Nakladatelství Alter, 1995. VYGOTSKIJ, L. S. Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1976.

23

7. PŘÍLOHY 7.1 Příloha č. 1 Učivo předkládané učitelkou v hodinách prvouky Učivo předkládané paní učitelku jsem rozčlenila na 2 části. 7.1.1. Ukázky z hodin prvouky Hodina prvouky dne 11.4. 2003 U: „Dnes začínáme nový oddíl. A to je svět zvířat. Mám tady knížku Zvířata kolem nás, ukážu vám některá zvířata. Vždy je u nich psáno, kde žijí, čím se živí, jak dlouho žijí, kolik váží atd. Každý z vás si může přinést pohledy, knížky, obrázky či vystřihovat články, které si tady můžeme společně ukázat nebo přečíst. Zopakujeme si, co už jsme se o zvířátkách učili. Jakou potravu mohou zvířata přijímat?“ Chl: „Živočišnou a rostlinnou.“ U: „Jenom? Chtěla bych slyšet nějaký systém.“ Chl: „Býložravci rostlinnou, masožravci maso, hmyzožravci hmyz a všežravci vše.“ U: „Tomu říkám odpověď. A jak je to s rozmnožováním?“ D: „Samičky kladou vajíčka nebo se jim narodí už živá mláďata.“ U: „ A jak živočichové dýchají?“ D: „Plícemi, žábrami a vzdušnicemi.“ U: „A nějaké příklady?“ D: „Savci plícemi, žábrami ryby a hmyz vzdušnicemi.“ U: „A co vylučování?“ D: „Oxid uhličitý, nestravitelné zbytky a moč a pot.“ U: „To jsou odpadní látky co tělo nepotřebuje. Tak a teď si vezměte testové sešity, učebnice a sešity dejte do lavice a testový sešit otevřete. Na tabuli máte zadání, můžete rovnou odpovídat na otázky, otázky nepište, pište jen číslo.“ Zadání písemné práce (napsáno na tabuli): 1. Dýchání ryb a obojživelníků (U: „Jakým způsobem dýchají.“) 2. Způsob přijímání potravy (Chl: „Jak jako způsob?“ U: „Neuvažujete, ty nevíš, co to je jakým způsobem? To je ta vaše líná mysl, co nechce uvažovat a napřed se ptá.“) 3. Vylučování odpadních látek U: „U jedničky pište pouze jak, u dvojky všechny způsoby a u trojky jakým způsobem a co se vylučuje. A kdo to už bude mít, může se jít posadit na koberec.“ (Po nějaké době) „Upozorňuju, že byste měli pomalu končit. Pokud nevíte, nemá cenu, abyste nad tím seděli.“ (Po chvíli) „A budeme končit všichni.“ Všechny děti už sedí vzadu na koberci. U: „Rozmístěte se po koberci, neseďte v řadě, každý bude mít kousíček místa kolem sebe. Kluci o ležení sem nic neřekla. Mějte na paměti, že vás napomenou jen jednou, víckrát ne. Zavřete oči, zamkněte si pusu. Vše co se tu bude dít bude bez mluvení, je to pravidlo hry a pravidla se mají dodržovat. Přeneseme se do světa zvířat a přehrajte si v paměti všechna domácí zvířata. Kluci zavřeme oči, to je druhé pravidlo hry. Dobře. Představte si teď ptáky, hlavně ty, co vám poskakují kolem domu. Představte si zvířata, co žijí u vody, nějaký hmyz. A zvířátka v ZOO. Já teď budu jmenovat zvíře a vy ho znázorníte pohybem. Ale v klidu. Budete se jemně pohybovat, abyste se s nikým nestřetli. Čáp,“ (děti dělají čápa) „taky chodí.“ (Děti chodí) „Stop. Medvěd. Štronzo (to znamená stop). Had. Štronzo. Bez zvuku. Motýl. Štronzo. Žába. Štronzo. Mravenec. Štronzo. A teď napodobte zvíře co si myslíte, že se pohybuje nejpomaleji. Potichu. Štronzo. Jakube, co znázorňuješ?“ Chl: Slimák.“ U: „Kdo znázorňuje něco jiného?“ Chl: „Šnek.“

24

U: „Jaký je mezi nimi rozdíl?“ Chl: „Šnek má ulitu.“ U: „A teď znázorněte zvířátko, co se pohybuje nejlegračněji.Maruško?“ D: „Antilopa.“ U: „Michale?“ Chl: „Toš nic.“ U: „Lucko?“ D: „Delfín.“ Učitelka ukazuje prstem. D: „Opice.“ Chl.: „Lenochod.“ U: „Sedněte si na koberec.“ Chl: „Teď nejrychlejší.“ U: „To ne, vy byste tu udělali kůlničku na dříví. Sedněte si zase na koberec. Každý z vás teď dobrovolně znázorní vepředu zvíře a my budeme hádat. Ondro pojď. A bez zvuku, to by bylo moc lehké.“ Děti postupně představují lenochoda, želvu, opici, prse, psa. Ostatní děti hádají. U: „Stačí, sedněte si zpátky do lavice.“ (Děti protestují) “Zklidníme se a ztišíme. Co jste znázorňovali?“ Chl.: „Pohyby.“ U: „Zkusili jste si zvířátka, co se pohybují nejpomaleji, nejlegračněji, atd. zvíře se hýbe dle toho, jakou má stavbu těla. A jak se bude pohybovat mládě opice?“ Chl.: „Drží se samičky.“ U: „A co telátko?“ D: „Pořád se snaží vstávat.“ U: „Má nestálé nožičky.“ A co rybičky?“ D: „Normálně.“ U: „Správně. A teď si představte štěňátka. Ta jsou zpočátku přece slepá, na základě čeho se tedy pohybují, když se chtějí dostat k mamince, aby se najedla?“ (Děti neví) „Dle instinktu. Ale třeba už za tři týdny budou vidět. Takže jaký je rozdíl ve velikosti nově narozeného zvířátka a po nějaké době?“ Chl: „Roste.“ U: „A třeba to štěňátko – je slepé a pak už ne.“ Chl.: „Pořád roste a vyvíjí se. „ U: „Vyvíjí se, to je to slovo. Budeme se bavit o růstu a vývoji. Některá zvířata se při narození podobají rodičům a někdy ne. Například ptáčátko je úplně holé, když se vylíhne. Proto se mu taky říká holátko. Napadne někoho ještě nějaké zvíře, co se během života hodně změní?“ D: „Motýl.“ U: „Výborně, z vajíčka se vyvine housenka, z ní kukla a pak teprve motýl. To všechno záleží i na stavbě jejich těla. Když berete do ruky třeba koťátko, co cítíte pod kůží?“ Chl.: „Stavbu kostí.“ U: „Správně. Má hmyz kosti?“ Chl: „On je dutý.“ U: „Není dutý.“ Proto dělíme živočichy na dvě skupiny.“ Chl: „Obratlovci a bezobratlovci.“ U: „Správně bezobratlí, ti kosti nemají, a obratlovci, ti kosti mají. My patříme do jaké skupiny?“ Chl: „Obratní.“ Chl.: „Savci.“ D: „Obratlovci.“ U: „Ano, máme kosti.“ Zopakujeme si, co jsem se dnes naučili. Živočichové rostou, vyvíjejí se a to jak se pohybují závisí na tom, do jaké patří skupiny, zda jsou bezobratlí či obratlovci. Na straně 20 si najděte růst a vývoj, na druhé straně způsoby pohybu živočichů. Co jste dělali, když jste se pohybovali? Zvířata chodí, běhají a dál?“ Chl: „Skáčí, plazí se, létají, plavou.“ (čte to v knížce) U: „A vy jste si tady vyzkoušeli všechny pohyby. Na příští hodinu se nemusíte nic učit, ani si nedělejte zápis do sešitu, budeme to ještě brát.“ Hodina prvouky ze dne 23.4.2003 U: „Zavřete oči, pusy, prsty držíme na spáncích, každý si představí jakéhokoliv živočicha, teď si představte čím je pokryto tělo, jaká je stavba jeho těla, představte si, čím se živočich živí a jak se rozmnožuje – pokud to víte. Nemluvte. Teď se vás budu ptát a vy budete zvedat ruce. Kdo si představoval obratlovce? Bezobratlého? Masožravce? Všežravce? Hmyzožravce? Na kterou skupinu jsem se zapomněla zeptat? D: „Na rozmnožování?“ U: „Kdo se představoval živočicha, který se rozmnožuje živými mláďaty? Vajíčky? Komu se pohybuje jeho živočich létáním? Plazením? Plaváním? Chůzí? Běháním?“ Následně děti říkají zvířata, která si představovaly – žirafa, kůň, kočka, slepice, kočka, delfín, ryba, kočka, tarantule, pes, godzila. U: „To není název živočicha. U bezobratlých nezvedl ruku ani jeden a přitom jste si všimli někoho..“ Chl: „On řekl tarantula a to je bezobratlé.“

25

U: „Ano. Bezobratlí ne nemají stavbu těla z kostí, nemají obratle, stavba těla je jiná než u obratlovců. A teď bereme hmyz. Každý z vás teď bude psát na kousek papíru názvy hmyzu co vás napadne, nebudete ale psát Ferda mravenec a tak.“ ( po několika minutách) „Konec, odložte pera, konec. Řekni první Michale.“ Chl: „Křižák.“ U: „Kdo napsal nějakého pavouka udělejte si tečku. Dál.“ Děti postupně vyjmenovávají vosu, mouchu, motýla, mravence, chrousta, vážku mandelinku, masařku, komára, housenku, hada (u hada učitelka nesouhlasí, nejde o hmyz) a dle pokynů učitelky si dělají tečky u těchto jmenovaných zvířat všichni, kdo si je napsali. U: „Hmyz máme v učebnici na straně 22. Z čeho se skládá tělo hmyzu?“ Chl: „Dle toho jakého.“ U: „Jistě, ale v tom základním.“ ChL: „Močové orgány, vzdušnice.“ U: „To říkáš vnitřní orgány.“ Chl: „Nohy, hlava, tělo, tykadla, oči.“ U: „Uděláme si zápis do sešitu.“ Učitelka píše: Hmyz: 1) Části těla: hlava, hruď, zadeček, křídla, krovky, několik párů nohou. U: „V učebnici se podíváme na hmyz na němž je to dobře vidět. Hlavička, na ní mohou být tykadla, hruď, zadeček, k hrudi je připojeno několik párů nohou, dál křídla, např. blanitá. Jiný hmyz, třeba brouci mají křídla pevná – krovky. Některý hmyz má kusadla. A co moucha co se živí masem? To je masařka. Pokračujeme zápisem.“ 2) Vnitřní orgány: jako u ostatních živočichů 3) Části kostry: nemají kostru U: „Na straně 22 máte rozhodnou úkoly: Hmyz má – nemá kostru složenou z kostí, má – nemá páteř - (děti se překřikují má, má). Hmyz patří mezi živočichy obratlovce – bezobratlé - (bezobratlé). Části těla hmyzu……..Ch.: „Hlava, hruď, zadeček, tykadla, křídla, nohy, U: „A jak je to s křídly?“ Chl: „Krovky a blanaté.“ Vnitřní ústrojí…..Chl: „Jako u ostatních živočichů. Části kostry …….D: „Nemají kostru U: „Teď si probereme rozmnožování, kde každé jeho fázi se říká stádium. Z vajíčka se vylíhne housenka, z ní vznikne housenka, z ní vznikne kukla a z ní dospělý motýl. Co je to ta kukla?“ Chl: „Zazděná housenka.“ U: „Co je to kukla?“ Chl: „Obal na housenku.“ U: „Z čeho je?“ Chl: „Uplete si ho.“ U: „Z čeho?“ Děti se překřikují – z kůže, ze stromu, pavučina. U: „Kde bere o vlákno?“ Chl: „Ze sebe, ona to omotá kolem sebe.“ U: „Kukla je velmi pevná, visí na stromě dokud se nevyvine celý motýl.“ Napište si do sešitu - rozmnožování hmyzu - a obkreslete si z učebnice vývojová stádia běláska zelného.“

7.1.2 Šíře učiva popsaná v učebnici Živočichové Znaky života živočichů 1. Dýchání Všichni živočichové dýchají. Při dýchání spotřebovávají kyslík a vylučují oxid uhličitý. a) někteří živočichové (savci, práci, plazi a v dospělosti i obojživelníci) dýchají plícemi – přijímají kyslík ze vzduchu b) ryby a pulci obojživelníků dýchají žábrami - přijímají kyslík z vody c) hmyz dýchá dýchacím ústrojím – tak zvanými vzdušnicemi

26

Kapitolu o dýchání doplňují obrázky čmeláka, okouna a kočky s popisky: čmelák dýchá vzdušnicemi okoun dýchá žábrami kočka dýchá plícemi Otázky a úkoly: - dýchají plícemi, např.: ……………. - dýchají žábrami, např.:………………. - v mládí dýchají žábrami, např.:…………….. v dospělosti dýchají plícemi, např.:……………… - dýchají vzdušnicemi, např.:………………… Tato úkoly plní děti po vysvětlení učiva a při opakování. 2. Přijímání vody a potravy Všichni živočichové přijímají vodu. Voda je i součástí jejich těl. Potrava se však u různých skupin živočichů l a) býložravci – živí se rostlinami – bylinami b) masožravci – loví obvykle jiné živočichy a živí se jejich masem c) hmyzožravci – živí se hmyzem d) všežravci – živí se potravou živočišnou i rostlinnou Kapitolu doplňují obrázky s popisky: - kráva, zajíc a mandelinka bramborová jsou býložravci - liška, jestřáb a štika jsou masožravci - vlaštovka, krtek a netopýr jsou hmyzožravci - prase divoké, myš domácí a kachna divoká jsou všežravci Otázky a úkoly: - býložravci, např.:………………. - masožravci, např.:……………… - hmyzožravci, např.:……………. - všežravci, např.:………………… 3. Vylučování odpadních látek Živočichové vylučují tři druhy odpadních látek: a) oxid uhličitý vylučují při dýchání b) vylučují pevné nestrávené zbytky potravy – trus c) tekutý odpad vylučují močí a potem 4. Rozmnožování Vzpomeňte si, co jsme si říkali o samičí a samčí části květu. Semena vznikají pouze z těchto květů, kde buňky samičí byly oplodněny buňkami samčími. Podobné je to i u živočichů. Ti mají rozmnožovací orgány, v nichž se u samců tvoří buňky samčí, u samic se tvoří vajíčka – buňky samičí. U zvířat, která jsou vyobrazena na kartonové příloze (viz Přehledy živé přírody – pozn. Autora), existují od jednoho druhu vždy dva jedinci – samec a samice. Aby mohl vzniknout nový jedinec, musí dojít stejně jako u květu k oplodnění samičí buňky buňkou samčí. ( Příkladem živočicha, u něhož každý jedinec má zároveň ústrojí samičí i samčí, je žížala obecná nebo hlemýžď zahradní.) Někteří živočichové rodí živá mláďata. Mládě se vyvíjí v těle samice. V těle samice se vyvíjí i vejce u těch živočichů, jejichž mláďata se líhnou z vajec. Kapitola je doplněna o obrázky s popisky: savci rodí živá mláďata, ptáci jsou příkladem živočichů, která sají mateřské mléko kteří se rozmnožují vajíčky

27

Otázky a úkoly: - rodí živá mláďata, např.:…………………… - kladou vejce, z nichž se líhnou mláďata, např.:…………………. - všímejte si, u kterých živočichů se liší samec od samice vzhledem. Několik příkladů vypište:…………………….. 5. Růst a vývoj Někteří narození (vylíhlí) jedinci se svým rodičům podobají, jiní jim příliš podobní nejsou. Otázky a úkoly: Hledejte v Přehledech, jak probíhá vývoj a růst u různých druhů živočichů: - na str. 23 se prohlédněte uložení telátka v těle jeho matky a koťata, která sají mateřské mléko - na str. 27 si všimněte kuřat bažant obecného a rozhodněte: mláďata bažanta (si hledají potravu sama – krmí je rodiče). Jsou to mláďata (krmivá – nekrmivá). Dále pozorujte mláďata rákosníka zpěvného a rozhodněte: mláďata rákosníka (si hledají potravu sama – krmí je rodiče). Jsou to mláďata (krmivá – nekrmivá). Na str. 32 pozorujte obrázek vývoje žáby a vyjmenujte jednotlivá období jejího vývoje:…………………. - podle obr. na str. 37 popište, jak se vyvíjí bělásek zelný:…………………. Hlavní rozdíly mezi rostlinami a živočichy Schopnost přeměňovat látky, které jsou součástí neživé přírody, na látky, které jsou součástí živé přírody, mají pouze zelené rostliny. Jsou jediným zdrojem kyslíku na Zemi. Dalším nápadným rozdílem je schopnost živočichů aktivně se pohybovat z místa na místo. Rostliny jsou obvykle spojeny kořeny s půdou, na níž rostou. Způsob pohybu živočichů Otázky a úkoly: chodí, např.: ……………… běhá, např.: ……………… skáče, např.: ………………

plazí se, např.:………… létá, např.:…………….. plave, např.:………….

Stavba těl živočichů Živočichy můžeme rozdělit na skupiny, které se od sebe liší mimo jiné i stavbou těla. Obratlovci mají kostru, jejímž základem je páteř složená z obratlů- mezi obratlovce patří savci, ptáci, obojživelníci a ryby. Bezobratlí nemají kostru složenou z kostí, nemají páteř. Mezi bezobratlé patří například hmyz. Pozorujte následující obrázky a pokuste se živočichy podle uvedených hledisek zařadit (např. pes je živočich – obratlovec – savec) Obrázky s popisky: pes (německý ovčák) sýkora modřinka užovka obojková skokan štíhlý pstruh slunéčko sedmitečné Otázky a úkoly: Obratlovci a) savci, např.:………….. b) ptáci, např.:…………….. c) plazi, např.:…………… d) obojživelníci, např.:………… e) ryby, např.:……………

28

bezobratlí a) např. hmyz:…………… Hmyz Podle Přehledů na str. 36 doplňte požadované údaje: Hmyz (má – nemá) kostru složenou z kostí, (má – nemá) páteř. Hmyz patří mezi živočichy (obratlovce – bezobratlé). Části těla hmyzu:………………….. Vnitřní ústrojí hmyzu:…………………. Části kostry hmyzu:……………………. Rozmnožování hmyzu Pozoruje stadia vývoje běláska zelného: Stadia vývoje motýla

vajíčka - housenka - kukla - dospělý motýl Stadia vývoje motýla jsou: (obrázky s popisky) 1 ……………….. 3…………………….. 2……………….. 4……………………. Savci Obrázky králíka s popiskem: Kostra savců - lebka, páteř, žebra, kosti zadní končetiny, kosti přední končetiny Vnitřní orgány savců - žaludek, srdce, mozek, plíce, ledviny Savci (mají – nemají) kostru, jejím základem (je – není) páteř složená z obratlů. Savci patří mezi (obratlovce – bezobratlé). Části těla savců:…………………. Části kostry savců:………………….. Doplňte názvy hlavních orgánů vnitřních ústrojí savců: 1) zabezpečují dýchaní, odebírají ze vzduchu (kyslík – oxid uhličitý), vylučují (kyslík – oxid uhličitý) - …………………… 2) pracuje jako pumpa, zajišťuje průtok krve celým tělem - ………………… 3) řídí činnost celého těla i vnitřních orgánů - ………………… 4) odebírají z krve tekutiny a škodlivé odpadní látky, vzniká zde moč - ………. 5) zpracovává potravu – ………………….. Potrava: a) rostlinami se živí (masožravci – býložravci – všežravci), jsou to např.: ……………… b) živočichy loví a jejich masem se živí – …………. jsou to např.: c) rostlinnou i živočišnou potravou se živí - ….……..jsou to např.: Doplňte, jak se pohybují savci: na souši……….. ve vzduchu……… ve vodě…….. Rozmnožování slouží samičí rozmnožovací ústrojí. Savci rodí živá mláďata, která se živí ………….

29

Ptáci Kapitola začíná dvěma obrázky ptáka zobrazujícími kostru a vnitřní orgány ptáků s příslušnými popisky: kostra ptáků: - lebka, páteř, žebra, kosti zadní končetiny, kosti přední končetiny vnitřní orgány ptáků - vole, srdce, žaludek, mozek, plíce, ledviny Ptáci (mají – nemají ) kostru, jejím základem (je – není) páteř složená z obratlů. Ptáci patří mezi (obratlovce – bezobratlé). Části těla ptáků:………….. Části kostry ptáků:………… Doplňte názvy hlavních orgánů vnitřních ústrojí ptáků: 1) zabezpečují dýchání, odebírají ze vzduchu (kyslík – oxid uhličitý), vylučují (kyslík – oxid uhličitý) - ………. 2) pracuje jako pumpa, zajišťuje průtok krve celým tělem - ……………… 3) řídí činnost celého těla i vnitřních orgánů - ………… 4) odebírají z krve tekutiny a škodlivé odpadní látky, vzniká zde moč - ……… 5) zpracovává potravu- ………….. Potrava: a) hmyzožraví ptáci se živí hlavně…….. hmyzožraví ptáci jsou např.:………. b) semenožraví práci se živí především………… semenožraví ptáci jsou např.:………… c) všežraví ptáci se živí………… všežraví ptáci jsou např.:………… d) draví ptáci loví drobné savce, draví ptáci jsou např.: …………. Pohyb ptáků záleží na životních podmínkách. Doplňte jak se pohybují: vlaštovka - ……. labuť - ………… čáp - ………. Rozmnožování slouží samičí a samčí rozmnožovací ústrojí. Samička snáší vajíčka, zahřívá je vlastním tělem, až se z nich …………… Živočichové a vyšlechtění Člověk vyšlechtil některé živočichy ke svému užitku. Otázky a úkoly: Vzpomeňte si, o kterých domácích a hospodářských zvířatech jsme se učili v 2.ročníku, a názvy některých napište. Do závorky uveďte, proč je lidé chovají, např. kočka (pro radost, k hubení myš), kráva (mléko, maso, kůže), ……………………………………………………………. Téma doplňují obrázky kočky, psa, slepice a ovce s popisky: - pro radost - pro užitek

30

7.2 Příloha č. 2 7.2 Učivo zapsané do školního sešitu Živočichové Znaky života: Dýchání a) dýchají plícemi – přijímají kyslík ze vzduchu a vylučují oxid uhličitý (savci, ptáci, plazi, obojživelníci) b) ryby a pulci obojživelníků dýchají žábrami – kyslík z vody c) hmyz dýchá ústrojím – vzdušnicemi Přijímání vody a potravy: Živočichové přijímají vodu – je součástí jejich těl. Potrava se u skupin živočichů liší: a) býložravci – živí se rostlinami, bylinami b) masožravci – loví obvykle živočichy, živí se masem c) hmyzožravci – živí se hmyzem d) všežravci – živí se živočišnou i rostlinnou potravou Vylučování odpadních látek a) při dýchání – vylučují oxid uhličitých b) pevné nestrávené zbytky – trus c) tekutý odpad – močí a potem Rozmnožování Oplodněním samičí buňky buňkou samčí vzniká nový jedinec. Rozmnožovací orgány: 1. u samic se tvoří vajíčka 2. u samců samčí buňky Růst a vývoj Živočichové se rodí, rostou a vyvíjejí se. Pohyb 1. chůze – kočka 2. běhá – antilopa 3. skáče – klokan

4. plavání - užovka 5. létání - orel 6. plavání – ryby

Stavba těla 1. obratlovci – savci, ptáci, plazi, obojživelníci, ryby 2. bezobratlí – hmyz Hmyz Části těla – hlava, hruď, zadeček, křídla, krovky, několik párů nohou Vnitřní orgány – jako u ostatních živočichů Části kostry – nemají kostru Rozmnožování hmyzu – např.bělásek zelný – vajíčka – housenka – kukla – dospělý motýl Savci Části těla – hlava, krk, trup, zadeček, ocas, končetiny, uši, srst

31

Nákres kostry savců s popiskem – lebka, páteř, žebra, kosti přední končetiny, kosti zadní končetiny Nákres vnitřních orgánů savců s popiskem – mozek, plíce, ledviny, žaludek, srdce Rozmnožování – rodí se živá mláďata. Potrava – masožravci – liška všežravci – divoké prase, medvěd hmyzožravci – krtek, ježek, mravenečník býložravci – žirafa, kráva Pohyb: 1. chůze – kočka 4. šplhání . opice 2. běh – pes, antilopa 5. plavání - delfín 3. skok – klokan Ptáci Části těla – hlava, trup, křídla, krk, ocas, nohy Části kostry – lebka, páteř, žebra, kosti zadních a předních končetin Vnitřní orgány – mozek, plíce, ledviny, vole, srdce, žaludek Potrava: a) hmyzožravci – hmyzem hmyzožravci jsou – vlaštovka b) semenožravci – semeny semenožravci – vrabec c) všežravec - všecko všežravci jsou – slepice d) dravci – dravci jsou – orel Pohyb: - vlaštovka – létá - labuť – plave - čáp – chůze - vrabec – skok Rozmnožování : Samička – vajíčka, zahřívá je svým tělem, vyklube se jedinec. Zápisky ve školním sešitě si děti doplňují o obrázky vyobrazené a popsané v učebnici.

7.3 Příloha č. 3 7.3 Učivo, které učitelka po dětech požaduje – písemkový sešit Závěrečná písemná práce ze dne 12. 5. 2003 Reprodukované zadání: 1) dýchání u živočichů 2) způsob přijímání potravy u živočichů + příklady 3) 4) 5) 6)

vylučování odpadních látek rozmnožovací orgány u živočichů způsob pohybu živočichů + příklady dělení živočichů dle stavby těla + příklady

32

7) části těla hmyzu 8) kostra savců 9) vnitřní ústrojí ptáků Písemná práce ze dne 11. 4. 2003 Reprodukované zadání: 1) dýchání ryb a obojživelníků 2) způsob přijímání potravy 3) vylučování odpadních látek Písemná práce ze dne 25. 4. 2003 Reprodukované zadání: 1) rozmnožovací orgány u živočichů 2) způsob pohybu živočichů 3) dělení živočichů dle stavby těla 4) části těla hmyzu Písemná práce ze dne 5. 5. 2003 Reprodukované zadání: 1) rozmnožování u savců 2) rozmnožování u ptáků 3) druhy pohybu u ptáků 4) vnitřní orgán ptáků, který chybí savcům

33