Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie

Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie

PŘEDSTAVY JESKYNĚK - PRO VĚTŠINU ŽÁKŮ 3. TŘÍDY ZŠ NEZNÁMÝCH POHÁDKOVÝCH BYTOSTÍ

Josef Král Psychologie – speciální pedagogika III. ročník - 2003/2004

Obsah: 1. ÚVOD................................................................................................................3 2. OBRÁZKY JESKYNĚK DOPLNĚNÉ KOMENTÁŘEM ŽÁKŮ ..................4 3. ANALÝZA SLOVNÍHO A VÝTVARNÉHO PROJEVU ŽÁKŮ.................30 3. 1 Tři hlavní kategorie jeskyněk na obrázcích žáků.....................................30 3. 2 Atributy na těle jeskyněk v oblasti hlavy.................................................30 3. 3 Atributy na těle jeskyněk v oblasti trupu .................................................32 3. 4 Atributy na těle jeskyněk v oblasti končetin ............................................32 3. 5 Atributy vztahující se k oblečení jeskyněk ..............................................33 3. 6 Analýza barev použitých na těle či oblečení jeskyněk.............................35 3. 7 Atributy vymezující vůdce, tlupu či ostatní členy z rodu jeskyněk .........44 3. 8 Způsob únosu a zabíjení dětí jeskyňkami ...............................................44 3. 9 Způsob vyjádření emocí jeskyněk a zachycení právě probíhajícího děje 45 3. 10 Pomůcky sloužící jeskyňkám k jejich snazší lokomoci .........................46 3. 11 Věk jeskyněk .........................................................................................46 3.12 Počet jeskyněk na jednotlivých obrázcích ..............................................47 3.13 Postavy nepatřící do rodu jeskyněk a atributy mající na jednotlivých obrázcích význam kulis ..................................................................................49 4. ZÁVĚR............................................................................................................50 5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................51

2

1. ÚVOD Žáci 3. třídy ZŠ probírali pohádku o Smolíčkovi, kterou zpracovala Božena Němcová: „Smolíček byl malý pacholíček a žil u jelena se zlatými parohy. Když jelen odcházel na pastvu, přikazoval Smolíčkovi, aby nikomu neotvíral. Jednoho dne však kdosi zaklepal na dveře. Zvenčí se ozvaly líbezné hlásky: „Smolíčku pacholíčku, otevři nám svou sedničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zas půjdeme.“ Smolíček zprvu váhal, ale bál se jelena a neotevřel. Když se jelen vrátil z pastvy, Smolíček mu o tom vypravoval a jelen ho pochválil: „Dobře jsi udělal, Smolíčku. To byly jeskyňky. Kdybys otevřel, odnesly by tě.“ Druhý den šel jelen opět na pastvu. Tu se zase ozvaly líbezné hlásky, které opakovaly totéž, co předtím. Byly ještě líbeznější. Když se začaly jeskyňky přede dveřmi třást zimou a plakat, bylo jich Smolíčkovi líto. Pootevřel jim tedy dvířka. Jeskyňky zprvu strčily mezi dveře dva prstíčky, potom celou ruku, a už byly v sedničce, Smolíčka chytly a běžely s ním pryč. Tu začal Smolíček volat: „Za doly, za hory, mé zlaté parohy, kde se pasou! Smolíčka pacholíčka jeskyňky pryč nesou.“ Jelen se pásl nedaleko, uslyšel Smolíčka, přiběhl a jeskyňkám ho vzal. Doma dostal Smolíček na pamětnou. Několik dní nikdo nepřišel, ale jednoho dne se přede dveřmi ozvaly stejné hlásky. Smolíček jim odpověděl, že jim neotevře, protože by jej opět odnesly pryč. Jeskyňky mu však odpověděly: „Nemáš se čeho bát. U nás by ses měl lépe než zde. Všeho bys měl hojnost a my bychom si s tebou hrály. Smolíček se zase nechal umluvit, jeskyňky ho chytily, utíkaly s ním a hrozily mu, že ho zabijí. Smolíček opět volal jelena, ale jelen se pásl daleko a Smolíčka neslyšel. Jeskyňky donesly Smolíčka domů. Tam ho zavřely a vykrmily samými lahůdkami. Jednoho dne ho požádaly, aby jim ukázal malíček, řízly ho do něho, a protože se jim zdál Smolíček již dost vykrmený, vzaly ho a nesly do pece. V hrozné úzkosti Smolíček opět zavolal jelena. V tom se ozvaly rychlé skoky, jelen přiběhl, Smolíčka nabral na rohy a odnesl domů. Doma dostal Smolíček co proto a slíbil, že již nikdy jeskyňkám neotevře, a taky neotevřel. (HRUBÍN, PETIŠKA, FRYNTA 1973, s. 45 - 48) 22 žáků z celkového počtu 26 nikdy předtím nevidělo obrázky jeskyněk v pohádkové knížce. Žáci byli proto vyzváni, aby nakreslili jeskyňky tak, jak si je sami představují. Poté jsem s každým žákem individuálně provedl diskusi nad jeho obrázkem a současně jsem písemně zaznamenal i jeho slovní výpověď. V další části jsem provedl analýzu slovních výpovědí žáků vztahujících se k obrázkům jeskyněk, analýzu jejich výtvarného projevu na základě teoretických podkladů týkajících se analýzy významu barev a analýzu počtu jeskyněk na jednotlivých obrázcích na základě teorie významu čísel. V závěru jsou pak shrnuty nejdůležitější poznatky celého rozboru.

3

2. OBRÁZKY JESKYNĚK DOPLNĚNÉ KOMENTÁŘEM ŽÁKŮ Obr. 1, Lenka:

Jeskyňky se podobají koňům. Jsou ohnuté, aby na nich děti mohly sedět jako na koni. Na hlavě mají šátek, aby nebylo vidět, že jsou plešaté. Jsou plešaté, protože jsou staré. Straší děti už hodně dlouho. Asi 90 let. Dále mají velké zelené oči, aby jim svítily ve tmě, protože potřebují dobře vidět na děti, které chtějí unést, a také proto, aby se jich děti bály. Dále mají nozdry, protože potřebují mít dobrý čich, aby děti na dálku vyčichaly. Pohybují se jenom po zadních nohách, aby mohly současně přidržovat děti předníma nohama.

4

Obr. 2, Štěpán P.:

Nakreslil jsem jeskyňku jako UFO. Na hlavě má ohnivé rohy a každého, kdo ji za ně chytí, spálí. Na břiše má nakreslené prášky, které jí, aby nezemřela. Nohy má zavázané, protože jí je horko. Tkaničky na nohou se jí roztrhnou, když ze sebe vydává oheň. Má krátké ruce, které jí usekli při boji. Dále má černý plášť, který potřebuje k létání. Když ze sebe vydává oheň, září všemi barvami světla. Sluníčko jeskyňce dodává oheň, když s ním boxuje. Když unáší děti, tak ze sebe oheň nevydává. Vydává ho ze sebe až tehdy, když děti opéká. Probodne je svými rohy, na nich je opéká a pak je sežere.

5

Obr. 3, Véna:

Při kresbě jeskyněk jsem si představoval Kuliočka ze seriálu Příšerky s.r.o., který spolu s medvědem Salym strašil děti a z energie strachu vyráběl elektrickou energii a posílal ji do světa. Jeskyňky se pohybují po rukou a na rozdíl od Kuliočka mají 2 oči, aby nevystrašily lidi, když jdou po městě. Nemají vlasy, aby vypadaly spíš jako zvířata. Jinak by je zatkla policie, když by šly po městě. Jsou tři, aby držely partu.

6

Obr. 4, Lukáš:

Jeskyňkám jsem nakreslil dlouhé uši, aby včas uslyšely jelena, že si běží pro Smolíčka. Jsou tlusté, protože jedí děti. Mají košťata, protože jsou pomalé a na koštěti se pohybují rychleji. Mají hubené ruce, protože jsou slabé, a proto musí lovit v houfu. Ruce mají hubené také proto, aby je snáze prostrčily dveřmi. Mají velké oči, aby jimi Smolíčka omámily. Mají velké nozdry, aby včas jelena ucítily. Na nohou mají kopyta, aby se mohly snadněji odrážet od země.

7

Obr. 5, Kuba V.:

Při kresbě jeskyňky jsem si představoval Kuliočka ze seriálu Příšerky s.r.o. Jeskyňka na obrázku má chapadla, pomocí kterých děti chňapne. Na hlavě má 4 držátka, aby se jich mohly děti držet, když je unáší. Na hlavě má ještě dvě ruce, aby jimi mohla děti přidržovat. Držátka, která má jeskyňka na hlavě, jsou čtyři, aby mohla současně unášet jeskyňka dvě děti najednou. Jeskyňka skáče po 2 dolních nohách, aby měly děti větší zábavu, když je unáší. Je to pro ně příjemnější, když to péruje. 3 čáry znázorňují sliny, které tečou jeskyňce, když unáší dítě, protože je to pro ni namáhavé. Jeskyňka je barevná, aby se děti nebály se s ní seznámit a samy za ní přišly.

8

Obr. 6, Marek:

Jeskyňkám jsem nakreslil rohy, aby se jich děti mohly držet, když je jeskyňky unášejí. Přitom jeskyňkám děti sedí za krkem. Mají ruce nahoře, protože se radují, že ulovily dítě. Jsou bosé. Nakreslil jsem čtyři jeskyňky, protože při únosu dítěte ho jedna nese na svých zádech, druhá mu podepírá hlavu, třetí záda a čtvrtá nohy. Jedna jeskyňka na obrázku není tak zlá. Je spíše hloupá. Raduje se, že Smolíček neotevřel. Ostatní se mračí a jsou naštvané.

9

Obr. 7, Tomáš:

Jeskyňkám jsem nakreslil špičaté dlouhé liščí uši, protože jsou vychytralé jako liška. Fialová jeskyňka úplně vlevo má nakreslené velké svaly, protože je jejich vůdce. Zbylým dvěma jeskyňkám nejvíce pomáhá. Jeskyňkám jsem nakreslil čtyři uši, protože to jsou příšery, a také proto, aby lépe slyšely jelena. Na břiše mají jeskyňky záplaty, které jsou památkou na děti, které je rvou za šaty, protože se brání, když je chtějí jeskyňky unést.

10

Obr. 8, Andrea K.:

Nakreslila jsem 3 jeskyňky, aby měly přesilu. Jsou na palouku u lesa, kde jsou houby a opadaný strom, jeskyňky mají záplaty, protože mají šaty roztrhané o větve. Jsou bosé, protože mají silná chodidla. Mají fialový oblek a oranžovou sukni jako stejnokroj. Tím se odlišují od ostatních jeskyněk. Celkem deset jeskyněk má stejný stejnokroj jako jeskyňky na obrázku, protože žijí ve stejné jeskyni. 7 z nich však zůstalo v jeskyni. Existují i jiné druhy jeskyněk. Některé nemají jednu ruku, jiné mají dlouhé nosy. Tyto jeskyňky na obrázku vypadají jako lidi. Mají ruce nahoru, protože tancují. Ruce jsou úzké, aby je protáhly dveřmi.

11

Obr. 9, Štěpán K.:

Nakreslil jsem čtyři jeskyňky, aby měly přesilu na jedno dítě. V jeskyni je čekají další 4 jeskyňky. Jeskyňky nemají vlasy, protože nejedí zeleninu, ale jedí pouze děti, mají záplaty od dětí, které se brání, když je unášejí, a roztrhají jim šaty. Na vozíčku vezou svázané dítě. Jelen se pase na kopci. Batole z rodu jeskyněk jde za vozíkem a má červeno-modrý oblek. Jeho táta a máma jsou doma v jeskyni. Jeskyňky jsou ušaté, aby včas slyšely nebezpečí.

12

Obr. 10, Dáda:

Nakreslila jsem dvě jeskyňky, které se vydaly zkusit, zda jim Smolíček otevře. Jinak jich je v jeskyni celkem 20. Na obrázku je nakreslená jeskyně s oknem. Jeskyňky na obrázku mají červenou mašli pro parádu, aby se líbily Smolíčkovi. Jsou učesané, mají dva culíky. Záplaty udělaly jeskyňce ostatní jeskyňky v jeskyni, praly ji za to, že nepřivedla Smolíčka. Jeskyňky mají hnědé šaty, aby nebyly vidět mezi stromy. Jedna si vzala růžovou blůzu, aby vypadala svátečně. Obě jdou v hezkém počasí a v pohodě. Mají úzké ruce, aby je strčily do dveří. Mají nové boty na podpatku, ostatní už prošlapaly.

13

Obr. 11, David

Nakreslil jsem 3 jeskyňky, aby snadno Smolíčka unesly. Dvě z nich mají dlouhý nos, aby jim na něm mohl Smolíček sedět. Třetí jeskyňky se Smolíček přidržuje za vlasy. Jeskyňka v modrých šatech má záplatu, protože si šaty roztrhala o trn při běhu. Má modré šaty, aby nebyla vidět v noci. Druhá jeskyňka má červené šaty, aby byla dobře vidět ve dne i v noci. Třetí jeskyňka má zelené šaty, aby nebyla vidět večer.

14

Obr. 12, Václav J.:

Nakreslil jsem čtyři jeskyňky, aby Smolíčka unesly, kdyby byl silnější. Vlasy mají zacuchané jehličím. Na rukou mají rukavice boxérky, kterými tloukly děti, když je zabíjely. Na šatech mají záplaty, protože si je roztrhly o větve. Tlustá jeskyňka hodně jí a je vůdce ostatních. Je z nich nejsilnější. Mají zelený, černý a hnědý oblek, aby se ztratily v lese. Na nohou mají ponožky s podrážkami, aby je nepíchalo jehličí.

15

Obr. 13, Vašek B.:

Jeskyňka má dlouhý nos, aby včas ucítila jelena, v obličeji je rudá vzteky, že jí Smolíčka vzal jelen. Na šatech má záplaty, protože jí je potrhal jelen. Má dlouhé vlasy, protože si je nestříhala, na nohou má dřeváky s bambulí, aby se lépe odrážela od země.

16

Obr. 14, Míša:

Nakreslila jsem 3 jeskyňky, aby Smolíčka snadno unesly. Vypadají jako lidi, aby Smolíčka nevystrašily. Mají šaty potrhané od větví, a proto na nich mají záplaty. Vlasy mají zacuchané, protože se nečešou. Mají pestrý oděv, aby byly dobře vidět. Střídají se na něm barvy červená, modrá, žlutá a zelená. Jsou bosé, protože mají tvrdou kůži. Mají úzké ruce, aby je prostrčily otvorem ve dveřích.

17

Obr. 15, Adriana:

Nakreslila jsem 3 jeskyňky, aby se jim snadno podařilo Smolíčka unést. Mají zacuchané vlasy, protože se nestříhají. Mají špičaté čepice, aby byly hezčí a trochu vypadaly jako víly. Mají na nich střapce pro parádu. Šaty si potrhaly v roští, a proto na nich mají záplaty. Šaty mají barevné pro parádu. Střídají se na nich barvy červená, modrá, žlutá, zelená a hnědá. Záplaty mají černé. Mají hubené ruce, aby je prostrčily škvírou, na obličeji mají špínu. Jeskyňka se žlutým střapcem na čepici je vůdce. Má žlutý střapec, aby ostatním posvítila na cestu, když hledají nějaké dítě, a aby se od ostatních lišila. Zbylé dvě jeskyňky mají střapec modrý.

18

Obr. 16, Kateřina:

Nakreslila jsem tři jeskyňky, aby snadněji unesly Smolíčka. Stojí na kopci, kde rostou červené kytky a jdou k chaloupce Smolíčka. Jeskyňka se žlutými šaty má větší svaly než jeskyňky s červenými šaty a je jejich vůdce. Vlasy mají zacuchané jehličím. Mají jenom ponožky, protože mají tvrdou kůži. Ruce mají nahoru, protože mávají dětem, aby je nalákaly. Jeskyňky jsem nakreslila podobné lidem hlavně proto, že jsem je viděla v obrázkové knížce ještě dříve, než jsem chodila do školy.

19

Obr. 17, Jakub N.:

Nakreslil jsem jednu jeskyňku, protože ostatní jsou schované v jeskyni. Jeskyně má velký vchod. Uvnitř jsou kamna, nahoře je střecha, aby do ní nepršelo. Jeskyňka má koště, aby na něm mohla letět. Bez koštěte se pohybuje pomalu.. Na červeno-modrých šatech má záplaty, které jí způsobily děti. Bránily se, když je chtěla unést, a rozervaly jí šaty. Protože má malé tlusté nohy, potřebuje koště na létání. Ruce má ale vyvinutější, protože chytá děti.

20

Obr. 18, Denisa:

Nakreslila jsem 3 jeskyňky, aby Smolíčka snadněji unesly. Nakreslila jsem je podobné lidem hlavně proto, že jsem je viděla v pohádkové knížce, babička mi četla pohádky, než jsem začala chodit do školy. Mají lehké šaty, aby jim nepřekážely při únosu Smolíčka. Jsou hnědé, aby se jeskyňky snáze ztratily v lese před jelenem. Prostřední jeskyňka je kudrnatá od narození. Jeskyňky si nečešou a nestříhají vlasy, proto je mají dlouhé a zacuchané. Mají roztažené ruce, protože je chtějí prostrčit dveřmi. Vzadu za jeskyňkami je nakreslená černá jeskyně. Je malá, protože jeskyňky jsou od ní daleko.

21

Obr. 19, Renata:

Nakreslila jsem tři jeskyňky podobné lidem, protože jsem je viděla na obrázku v pohádkové knížce. Mají silná ramena, aby Smolíčka udržely nahoře.Mají tenké ruce, aby je snadno prostrčily dveřmi. Mají sukně, aby nebyly tak ošklivé a mohly Smolíčka snadněji nalákat. Záplaty na šatech mají proto, že si je roztrhaly v lese. Vlasy mají rozježené, protože se nečešou. Nohy mají křivé, protože jsou zlé. Smolíček leží a jedna ho chytí za ruce a druhá za nohy. Nejsilnější z jeskyněk je jeskyňka úplně vpravo. Je jejich vůdce. ta ho bude držet za nohy. Vzadu je nakreslený strom, protože tam začíná les.

22

Obr. 20, Bára:

Nakreslila jsem 3 jeskyňky podobné lidem, protože jsem je viděla v pohádkové knížce. Babička mi četla pohádky, než jsem chodila do školy. První jeskyňka vpravo strká prst do dveří. Jeskyňka úplně vlevo je zbabělá a chce se vrátit. Od ostatních se také liší tím, že nemá kapucu. Nebe je plné blesků, protože se děje něco zlého. Jeskyňka vpravo a jeskyňka uprostřed mají bradavici, protože jsou zlé. Jeskyňky mají plášť, který jim zahaluje hrb, který mají, protože jsou zlé. Nechtějí, aby jim byl vidět. Mají staré ošoupané šaty se záplatami, protože žijí v jeskyni. Mají boty na podpatku, aby se lépe odrážely od země. Hnědá barva je pro plášť nejobvyklejší, aby jeskyňky nebyly vidět v lese. Zbabělá jeskyňka nalevo má ruce schované v plášti. Jeskyňky jsou staré asi 50 let.

23

Obr. 21, Andrea T.:

Nakreslila jsem jeskyňkám ježaté vlasy, protože se nečešou. Na obličeji mají špínu, protože se nemyjí. Mračí se, protože jim Smolíček nechce otevřít. Mají na šatech záplaty, protože jim je potrhal jelen. Jeskyňka vlevo na obrázku má záplaty i na kolenou, protože upadla. Boty mají děravé, lezou jim z nich palce. Na obrázku je Smolíčkova chaloupka. Jeskyňky mají ruce nahoru, protože se chystají Smolíčka chytit. Jedna ho chytne zepředu a druhá zezadu, proto jsou dvě.

24

Obr. 22, Láďa:

Nakreslil jsem 3 jeskyňky. Prostřední drží v ruce kost z posledního uloveného dítěte, které sežraly. Ještě si na něm pochutnává. Má jenom jednu nohu, protože zakopla a zlomila si ji. Protože jeskyňky nemají nemocnici, musela si ji uříznout. Jeskyňka vpravo na obrázku nese pytel, do kterého chtějí chytit Smolíčka, protože jim právě došly zásoby. Má jednu nohu dřevěnou. Jeskyňka vlevo na obrázku má volné ruce, aby mohla Smolíčka chytit. Prostřední jeskyňka má jedno oko a jeskyňka vlevo na obrázku má tři oči, protože jsou hrůzostrašné. Jeskyňka vlevo na obrázku má obě nohy a tři oči, protože je potřebuje k tomu, aby mohla chytat děti. Je tím od ostatních jeskyněk pověřena. Protože je malá, stalo se jí, že jí v lese vlk jedno ucho ukousl. Jeskyňka vlevo na obrázku a jeskyňka uprostřed mají čepici, aby nenachladly, protože mají krátké vlasy. Jeskyňka vpravo na obrázku ji nepotřebuje, protože má dlouhé vlasy. Čepici ukradly dětem, které sežraly. Jeskyňka uprostřed má záplatu, protože si při útěku roztrhla šaty o keř. Na obrázku je nakreslena chaloupka jeskyněk. Je to jeskyně s komínem, oknem a dveřmi. Vzadu jsou hory, doly a kopce.

25

Obr. 23, Roman:

Nakreslil jsem tři jeskyňky. Jedna chytá Smolíčka, druhá jí pomáhá a třetí ho strčí do pytle, který má schovaný. Jsou ošklivé protože jsou zlé. Mají křivé nohy a utíkají jako gorila. Mají i křivé ruce. Jedna jeskyňka dá pytel přede dveře, druhá vleze do komůrky ke Smolíčkovi a nahání ho do pytle a třetí pomáhá strčit Smolíčka do pytle. Mají modro-červený oblek, který jim pomáhá se ukrýt ve vodě a v krvavém mase. Na obrázku je les, jeskyně s dveřmi a Smolíčkova chaloupka ozdobená srdíčkem.

26

Obr. 24, Robert:

Nakreslil jsem tři jeskyňky. Mají roztřepané vlasy podobně jako rozvětvený strom. Je to proto, aby nebyly vidět, když vylezou na strom a pozorují zlobivého kluka, kterého by rády snědly. Mají zobáky, aby jimi mohly uklovat děti, když je chtějí zabít. Jsou tlusté, protože jedí děti. Mají tenké nohy, aby mohly rychle utíkat, hlavně před jelenem. Jeskyňka vpravo na obrázku má v ruce ostrý zubatý kámen na zabíjení. Prostřední jeskyňka nemá ruce, protože upadla a utrhla si je. Jeskyňka vpravo na obrázku má 1 oko, 1 ruku a 1 nohu, aby vypadala strašidelně. Ubrání se jednou rukou boxováním. Jedno oko jí nahradí obě oči. Zbylé dvě jeskyňky mají dvě oči.

27

Obr. 25, Adam:

Nakreslil jsem dvě jeskyňky. Jeskyňka vpravo na obrázku má červenou čepici ve tvaru kříže. Kříž znamená smrt a červená barva krev. Vlasy mají jeskyňky zacuchané a mají v nich klacky. Mají barevné oblečení, protože jsou bojovné. Šaty mají špinavé se záplatami, protože si je potrhaly o keře v lese. Ruce a nohy mají ošklivé, protože jsou zlé. Na špičatých čepicích mají střapec pro ozdobu.

28

Obr. 26, Jakub Ch.:

Nakreslil jsem 3 jeskyňky, protože trojka je šťastné číslo. Jsou podobné lidem, aby děti mohly nalákat. Když běžely a unášely Smolíčka, roztrhly si šaty. Proto mají záplaty. Nakreslil jsem jim speciální boty na běhání. Mají roztažené nohy, aby se jim nepletly, když unášejí děti. Za jeskyňkami jsem nakreslil jeskyni s kotlem, ve kterém vaří děti. Na obrázku mají jeskyňky ruce nahoru, protože se radují, že unesly Smolíčka.

29

3. ANALÝZA SLOVNÍHO A VÝTVARNÉHO PROJEVU ŽÁKŮ 3. 1 Tři hlavní kategorie jeskyněk na obrázcích žáků Obrázky žáků je možné rozdělit do tří hlavních kategorií: 1. kategorii tvoří jeskyňky, které jsou zobrazeny jako lidské bytosti, tj. mají lidskou podobu a pouze údy lidského těla (jednu hlavu, dvě oči, jeden nos, jedna ústa, jeden krk, jeden trup, dvě ruce a dvě nohy). Pokud některý z uvedených údů na obrázku chybí, je nutné, aby žák odůvodnil jeho ztrátu úrazem. Výjimku pochopitelně tvoří kresby postav z profilu, kde se párové údy mohou vyskytovat jen jednou, jsou-li v zákrytu. 2. kategorii tvoří jeskyňky, které připomínají lidské bytosti svým obličejem, ale druhé kritérium již nesplňují. Buď u nich některý úd lidského těla přebývá (např. tři oči), nebo naopak chybí (např. jedna ruka) a žák jeho ztrátu neodůvodnil. Někdy se v této kategorii vyskytují i údy, které nejsou součástí lidského těla (např. rohy, kopyta). 3. kategorii pak tvoří jeskyňky, které nepřipomínají lidské bytosti ani svým obličejem. Rozdělení obrázků do těchto tří kategorií je následující: 1. kategorie: obr. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 23, 25, 26 2. kategorie: obr. 2, 3, 6, 7, 22 3. kategorie: obr. 1, 4, 5, 24 Komentář 1 Celkem tedy 17 žáků nakreslilo jeskyňky jako lidské bytosti, z toho 9 děvčat (obr. 8, 10, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21) a 8 chlapců (obr. 9, 11, 12, 13, 17, 23, 25, 26). Naproti tomu mezi obrázky jeskyněk odlišných od lidských bytostí (2. a 3. kategorie) se vyskytuje pouze jeden obrázek dívky (obr. 1) a zbylých 8 obrázků (obr. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 22, 24) nakreslili chlapci. Z toho lze usoudit, že dívky zobrazily jeskyňky převážně jako lidské bytosti, zatímco polovina chlapců je zobrazovala jako bytosti odlišné od bytostí lidských. Žáci, kteří již předtím viděli jeskyňky vyobrazené v pohádkové knížce, přenesli jejich lidskou podobu i do výkresů. Jednalo se o dívky. Dvěma z nich (obr. 18, 20) četla pohádky babička, ještě než chodily do školy.

3. 2 Atributy na těle jeskyněk v oblasti hlavy Oblast hlavy jeskyněk zobrazili žáci následujícím způsobem. 1) struktura vlasů a údů podobných údům lidského těla: a) dlouhý nos Obr. 11 (David): „Dvě z nich mají dlouhý nos, aby jim na něm mohl Smolíček sedět.“ Obr. 13 (Vašek B.): „Jeskyňka má dlouhý nos, aby včas ucítila jelena.“ b) vlasy Obr. 11 (David): Třetí jeskyňky se Smolíček přidržuje za vlasy.“ Obr. 24 (Robert): Mají roztřepané vlasy podobně jako rozvětvený strom, aby nebyly vidět, když vylezou na strom a pozorují zlobivého kluka, kterého by rády snědly.“ Obr. 19 (Renata): „Vlasy mají rozježené, protože se nečešou.“ Obr. 21 (Andrea T.): „Nakreslila jsem jeskyňkám ježaté vlasy, protože se nečešou.“ Obr. 13 (Vašek B.): „Má dlouhé vlasy, protože si je nestříhala.“ Obr. 18 (Denisa): „Jeskyňky se nečešou a nestříhají vlasy, proto je mají dlouhé a zacuchané.“ Obr. 12 (Václav J.): „Vlasy mají zacuchané jehličím.“ Obr. 14 (Míša): „Vlasy mají zacuchané, protože se nečešou.“ 30

Obr. 15 (Adriana): „Mají zacuchané vlasy, protože se nestříhají.“ Obr. 16 (Kateřina): „Vlasy mají zacuchané jehličím.“ Obr. 18 (Denisa): „Jeskyňky si nečešou a nestříhají vlasy, proto je mají dlouhé a zacuchané.“ Obr. 25 (Adam): „Vlasy mají jeskyňky zacuchané a mají v nich zacuchané klacky.“ Obr. 18 (Denisa): „Prostřední jeskyňka je kudrnatá od narození.“

Obr. 10 (Dáda): „Jsou učesané, mají dva culíky.“ Obr. 3 (Véna): „Nemají vlasy, aby vypadaly spíš jako zvířata. Jinak by je zatkla policie, když by šly po městě.“ Obr. 1 (Lenka): „Jsou plešaté, protože jsou staré.“ Obr. 9 (Štěpán K.): „Jeskyňky nemají vlasy, protože nejedí zeleninu, ale jedí pouze děti.“ c) uši Obr. 9 (Štěpán K.): „Jeskyňky jsou ušaté, aby však slyšely nebezpečí.“ Obr. 4 (Lukáš): „Jeskyňkám jsem nakreslil dlouhé uši, aby však uslyšely jelena, že si běží pro Smolíčka.“ d) oči Obr. 1 (Lenka): „Mají velké zelené oči, aby jim svítily ve tmě, protože potřebují dobře vidět na děti, které chtějí unést.“ Obr. 4 (Lukáš): „Mají velké oči, aby jimi Smolíčka omámily.“ Obr. 3 (Véna): „Na rozdíl od Kuliočka mají dvě oči, aby nevystrašily lidi, když jdou po městě.“ e) bradavice Obr. 20 (Bára): „Jeskyňka vpravo a jeskyňka vlevo mají bradavici, protože jsou zlé.“ 2) údy, které lidské tělo nemá: a) uši Obr. 7 (Tomáš): „Jeskyňkám jsem nakreslil špičaté dlouhé liščí uši, protože jsou vychytralé jako liška. Jeskyňkám jsem nakreslil čtyři uši, protože jsou to příšery, a také proto, aby lépe slyšely jelena.“ b) nozdry Obr. 1 (Lenka): „Mají nozdry, protože potřebují mít dobrý čich, aby děti na dálku vyčichaly.“ Obr. 4 (Lukáš): „Mají velké nozdry, aby včas jelena ucítily.“ c) rohy Obr. 2 (Štěpán P.): „Na hlavě mají ohnivé rohy. Děti svými rohy probodne a opéká.“ Obr. 6 (Marek): „Jeskyňkám jsem nakreslil rohy, aby se jich děti mohly držet, když je jeskyňky unášejí.“ d) držátka na hlavě Obr. 5 (Kuba V.): „Na hlavě má čtyři držátka, aby se jich mohly děti držet, když je unášejí.“ e) zobáky Obr. 24 (Robert): „Mají zobáky, aby jimi mohly uklovat děti.“ f) oči Obr. 22 (Láďa): „Jeskyňka vlevo na obrázku má tři oči, protože je hrůzostrašná a protože je potřebuje k tomu, aby mohla chytat děti.“ Obr. 22 (Láďa): „Prostřední jeskyňka má jedno oko, protože je hrůzostrašná.“ Obr. 24 (Robert): „Jeskyňka vpravo na obrázku má jedno oko, aby vypadala strašidelně.“ 3) ztráta údu: Obr. 22 (Láďa): „Jeskyňka vlevo na obrázku je malá, a proto se jí stalo, že jí v lese vlk jedno ucho ukousl.“ 4) ostatní znaky na obličeji: Obr. 15 (Adriana): „Na obličeji má špínu.“ Obr. 21 (Andrea T.): „Na obličeji mají špínu, protože se nemyjí.“

31

Obr. 5 (Kuba V.): „Tři čáry znázorňují sliny, které tečou jeskyňce, když unáší dítě, protože je to pro ni namáhavé.“ Komentář 2 Žáci zde nejčastěji zobrazovali takové atributy, které jeskyňkám umožňují snáze plnit úkoly, k nimž jsou jako pohádkové bytosti předurčeny, tj. unášet a zabíjet děti: dlouhý nos, aby jim na něm mohly unášené děti sedět nebo aby však ucítily blížícího se jelena, velké oči, aby děti včas uviděly a omámily je, nozdry, aby děti včas vyčichaly, zobáky, aby jimi děti uklovaly a rohy, kterými děti probodnou nebo kterých se unášené děti podobně jako držátek na hlavě přidržují. Způsob života jeskyněk zde děti vyjádřily nejčastěji prostřednictvím dlouhých, neučesaných, rozježených vlasů, zacuchaných větvemi a jehličím. Jen v jednom případě (obr. 10) žákyně zobrazila jeskyňky učesané s dvěma culíky zdobenými červenými mašlemi. Někteří žáci rovněž nakreslili jeskyňkám špinavý obličej, protože se nemyjí. Žáci zde rovněž pomocí některých atributů vyjadřovali hrůzostrašnost a zlo jeskyněk: čtyři uši, bradavice, jedno oko. V jednom případě žák na obrázku 22 odůvodnil ztrátu ucha malé jeskyňky tím, že jí ho v lese ukousl vlk. Zmrzačení postavy bývá účinná zbraň používaná ke znevážení soka nebo člověka, jehož přítomnost je nežádoucí (DAVIDO 2001, s. 58).

3. 3 Atributy na těle jeskyněk v oblasti trupu Oblast trupu jeskyněk zobrazili žáci následujícím způsobem. 1) obezita Obr. 4 (Lukáš): „Jsou tlusté, protože jedí děti.“ Obr. 24 (Robert): „Jsou tlusté, protože jedí děti.“ 2) hrb Obr. 20 (Bára): „Jeskyňky mají plášť, který jim zahaluje hrb, který mají, protože jsou zlé.“ 3) ohrnutý koňský hřbet Obr. 1 (Lenka): „Jsou ohnuté, aby na nich děti mohly sedět jako na koni.“ Komentář 3 Dva žáci dali do souvislosti pojídání dětí jeskyňkami s jejich obezitou. Jedna žákyně vyjádřila zlo, které páchají prostřednictvím ošklivosti jeskyněk a nakreslila jim hrb zahalený pláštěm. Jedna žákyně naopak uzpůsobila jejich hřbet k tomu, aby na něm děti mohly sedět jako na koni.

3. 4 Atributy na těle jeskyněk v oblasti končetin Oblast končetin zobrazili žáci následujícím způsobem. 1) atributy lidského těla: a) ruce Obr. 8 (Andrea K.): „Ruce jsou úzké, aby je protáhly dveřmi.“ Obr. 10 (Dáda): „Mají úzké ruce, aby je strčily do dveří.“ Obr. 14 (Míša): „Mají hubené ruce, aby je prostrčily otvorem ve dveřích.“ Obr. 15 (Adriana): „Mají hubené ruce, aby je prostrčily škvírou.“ Obr. 19 (Renata): „Mají tenké ruce, aby je snadno prostrčily dveřmi.“ Obr. 4 (Lukáš): „Ruce mají hubené, aby je snáze prostrčily dveřmi.“

32

Obr. 23 (Roman): „Jsou ošklivé, protože jsou zlé. Mají i křivé ruce.“ Obr. 25 (Adam): „Ruce mají ošklivé, protože jsou zlé.“ Obr. 24 (Robert): „Jeskyňka vpravo na obrázku má jednu ruku, aby vypadala strašidelně.“ Obr. 24 (Robert): „Prostřední jeskyňka nemá ruce, protože upadla a utrhla si je.“ Obr. 3 (Véna): „Jeskyňky se pohybují po rukou.“ b) ramena Obr. 19 (Renata): „Mají silná ramena, aby Smolíčka udržely nahoře.“ c) nohy

Obr. 26 (Jakub Ch.): „Mají roztažené nohy, aby se jim nepletly, když unášejí děti.“ Obr. 24 (Robert): „Mají tenké nohy, aby mohly rychle utíkat hlavně před jelenem.“ Obr. 19 (Renata): „Nohy mají křivé, protože jsou zlé.“ Obr. 23 (Roman): „Jsou ošklivé, protože jsou zlé. Mají křivé nohy a utíkají jako gorila.“ Obr. 24 (Robert): „Jeskyňka vpravo na obrázku má jednu nohy, aby vypadala strašidelně.“ Obr. 22 (Láďa): „Prostřední jeskyňka má jenom jednu nohy, protože upadla a zlomila si ji. Protože jeskyňky nemají nemocnici, musela si ji uříznout.“ Obr. 22 (Láďa): „Jeskyňka vpravo na obrázku má jednu nohu dřevěnou.“ Obr. 25 (Adam): „Nohy mají ošklivé, protože jsou zlé.“ d) chodidla Obr. 8 (Andrea K.): „Jsou bosé, protože mají silná chodidla.“ Obr. 14 (Míša): „Jsou bosé, protože mají tvrdou kůži.“ 2) atributy, které lidské tělo nemá: a) chapadla Obr. 5 (Kuba V.): „Jeskyňka má chapadla, pomocí kterých děti chňapne.“ b) kopyta Obr. 4 (Lukáš): „Na nohou mají kopyta, aby se mohly snadněji odrážet od země.“ Komentář 4 Žáci nejčastěji jeskyňkám přiřazovali ruce a nohy podobné rukám a nohám lidským. Nejčastěji se jednalo o úzké ruce, aby je jeskyňky mohly snáze prostrčit pootevřenými dveřmi, a dostaly se tak do Smolíčkovy chaloupky. Dva žáci se jeskyňkám rovněž pokusili tvarově uzpůsobit nohy k útěku s unášenými dětmi před jelenem, a to formou roztažených nebo tenkých nohou. Jedna žákyně jim přikreslila i silná ramena, aby měly při únosu dětí větší sílu a udržely je zvednuté nahoru. Dvě žákyně nakreslily jeskyňkám bosá chodidla, protože mají dostatečně tvrdou kůži, takže jim nevadí při pohybu ani ostré kamení či jehličí. v mnoha případech žáci jeskyňkám kreslili ošklivé, křivé ruce a nohy, protože jsou zlé. Spojovali tak zlo pohádkových bytostí s jejich ošklivým vzhledem. Vyskytlo se zde podobně jako v kapitole 3. 2. i zmrzačení končetin (amputace ruky či nohy, dřevěná noha), z čehož lez opět vysoudit projekci neúcty a snahu znevážit jeskyňky. V některých případech se však žáci snažili zároveň zvýraznit i strašidelné rysy jeskyněk některou z výše uvedených forem (jedna nohy, jedna ruka). Ve dvou případech žáci přiřadili jeskyňkám i atributy, které lidské tělo nemá, a to chapadla, aby mohly děti snáze chytit, a kopyta, aby se při útěku snáze odrážely od země.

3. 5 Atributy vztahující se k oblečení jeskyněk Žáci zobrazili oblečení jeskyněk následujícím způsobem. 1) atributy na čepicích a jiných pokrývkách hlavy:

33

Obr. 15 (Adriana): „Má žlutý střapec na čepici, aby ostatním posvítila na cestu, když hledají nějaké dítě.“ Obr. 15 (Adriana): „Mají špičaté čepice, aby byly hezčí a trochu vypadaly jako víly. Mají na nich střapce pro parádu.“ Obr. 1 (Lenka): „Na hlavě mají šátek, aby nebylo vidět, že jsou plešaté.“ Obr. 25 (Adam): „Na špičatých čepicích mají střapce pro ozdobu.“ Obr. 25 (Adam): „Jeskyňka vpravo na obrázku má červenou čepici ve tvaru kříže. Kříž znamená smrt a červená barva krev.“ Obr. 22 (Láďa): „Jeskyňka vlevo na obrázku a jeskyňka uprostřed mají čepici, aby nenachladly, protože mají krátké vlasy.“ Obr. 10 (Dáda): „Jeskyňky na obrázku mají červenou mašli pro parádu, aby se líbily Smolíčkovi.“ 2) atributy na šatech: Obr. 25 (Adam): „Mají barevné oblečení, protože jsou bojovné.“ Obr. 19 (Renata): „Mají sukně, aby nebyly tak ošklivé a mohly Smolíčka snadněji nalákat.“ Obr. 18 (Denisa): „Mají lehké šaty, aby jim nepřekážely při únosu Smolíčka.“ Obr. 8 (Andrea K.): „Jeskyňky mají záplaty, protože mají šaty roztrhané o větve.“ Obr. 11 (David): „Jeskyňka v modrých šatech má záplatu, protože si šaty roztrhla o trn při běhu.“ Obr. 12 (Václav J.): „Na šatech mají záplaty, protože si je roztrhly o větve.“ Obr. 14 (Míša): „Mají šaty potrhané od větví, a proto ne nich mají záplaty.“ Obr. 15 (Adriana): „Šaty si potrhaly v roští, a protož na nich mají záplaty.“ Obr. 19 (Renata): „Záplaty na šatech mají proto, že si je roztrhaly v lese.“ Obr. 25 (Adam): „Šaty mají špinavé se záplatami, protože si je potrhaly v lese.“ Obr. 26 (Jakub Ch.): „Když běžely a unášely Smolíčka, roztrhly si šaty. Proto mají záplaty.“ Obr. 22 (Láďa): „Jeskyňka uprostřed má záplatu, protože si při útěku roztrhla šaty o keř.“ Obr. 13 (Vašek B.): „Na šatech má záplaty, protože jí je potrhal jelen.“ Obr. 21 (Andrea T.): „Mají na šatech záplaty, protože jim je potrhal jelen.“ Obr. 9 (Štěpán K.): „Mají záplaty od dětí, které se brání, když je unášejí a roztrhají jim šaty.“ Obr. 17 (Jakub N.): „Na červeno-modrých šatech má záplaty, které jí způsobily děti. Bránily se, když je chtěla unést, a rozervaly jí šaty.“ Obr. 7 (Tomáš): „Na břiše mají jeskyňky záplaty, které jsou památkou na děti, které je rvou za šaty, protože se brání, když je chtějí jeskyňky unést.“ Obr. 10 (Dáda): „Záplaty udělaly jeskyňce ostatní jeskyňky v jeskyni. Praly ji za to, že nepřivedla Smolíčka.“ Obr. 20 (Bára): „Mají staré ošoupané šaty se záplatami, protože žijí v jeskyni.“ Obr. 21 (Andrea T.): „Jeskyňka vlevo na obrázku má záplaty i na kolenou, protože upadla.“ 3) atributy na ponožkách a obuvi: Obr. 26 (Jakub Ch.): „Nakreslil jsem jim speciální boty na běhání.“ Obr. 21 (Andrea T.): „Boty mají děravé, lezou jim z nich palce.“ Obr. 10 (Dáda): „Mají nové boty na podpatkách, ostatní už prošlapaly.“ Obr. 20 (Bára): „Mají boty na podpatku, aby se lépe odrážely od země.“ Obr. 12 (Václav J.): „Na nohou mají ponožky s podrážkami, aby je nepíchalo jehličí.“ Obr. 16 (Kateřina): „Mají jenom ponožky, protože mají tvrdou kůži.“ Obr. 13 (Vašek B.): „Na nohou mají dřeváky s bambulí, aby se lépe odrážely od země.“ Komentář 5 Tři žáci se pokusili vyjádřit bojovnost a odvahu jeskyněk špičatými čepicemi. Dva žáci je ozdobili střapci a jeden žák jejich špičku vytvaroval do podoby kříže, který symbolizoval smrt, a červená barva čepice krev. Jedna žákyně rovněž využila barvu čepice

34

účelově. Vůdci skupiny jeskyněk nakreslila na čepici žlutý střapec, aby jeskyňka mohla ostatním posvítit na cestu, když hledají za šera nějaké dítě a chtějí ho unést. Dva žáci využili pokrývku hlavy jeskyněk účelově. Jedna žákyně jim nakreslila šátek, který má zakrývat jejich plešatost, a jeden žák jim nakreslil čepice, které je mají chránit před nachlazením. Tři žáci se rovněž snažili jeskyňky ozdobit. Dva z nich ozdobili jeskyňkám čepice střapci a jedna žákyně jeskyňkám nakreslila červené mašle pro parádu. Co se týče šatů vyobrazených jeskyněk, žáci je často vybarvovali účelově. Barvám na jejich oblečení se však budeme podrobně věnovat v následující kapitole. V této kapitole se proto budeme věnovat některým specifickým atributům, které žáci na šaty jeskyněk zobrazili. Jednalo se především o záplaty. Devět žáků odůvodnilo záplaty tím, že si jeskyňky šaty potrhaly v lese o křoví, trny a větve. Dva žáci odůvodnili záplaty na šatech jeskyněk jako následek po boji s jelenem o Smolíčka, tři žáci odůvodnili záplaty jako následek po boji s bránícími se dětmi, které chtěly jeskyňky unést, jedna žákyně je odůvodnila jako následek po boji s ostatními jeskyňkami, které se jeskyňce mstily za to, že nebyla úspěšná při lovu Smolíčka, jedna žákyně je odůvodnila jako následek ošoupání starých šatů v jeskyni a jedna žákyně jako následek pádu jeskyňky na kolena. Dva žáci nakreslili jeskyňkám na nohou pouze ponožky bez bot. Jedna žákyně to zdůvodnila tím, že jeskyňky mají tvrdou kůži, a proto boty nepotřebují, a jeden žák vysvětlil, že jeskyňky mají v ponožkách speciální podrážky, které chrání jejich chodidla před pichlavým jehličím. Tři žáci nakreslili jeskyňkám speciální boty, které jim měly usnadňovat pohyb. Jeden žák jim nakreslil speciální boty na běhání, jedna žákyně jim nakreslila boty na podpatku, aby se lépe odrážely od země a jeden žák dřeváky ozdobené bambulí, aby se rovněž mohly lépe odrážet od země. Jedna žákyně rovněž vyjádřila stáří jejich bot tím, že jim nakreslila děravé boty, z kterých jim lezou palce, a jedna žákyně jim naopak nakreslila nové boty na podpatku pro parádu.

3. 6 Analýza barev použitých na těle či oblečení jeskyněk Na začátku této kapitoly uvedu základní teoretická východiska pro hodnocení významu barev a následně i základní typologii vycházející z individuálních rozdílů ve výtvarné práci dítěte. Řeč barev Řeč barev je součástí základní a velmi obsáhlé symboliky, s níž se setkáváme v nejrozmanitějších oblastech života. Zřejmě pochází z velmi dávných dob. Již od pradávna se říká „vidět rudě“, „vidět věci růžově“, „zezelenat závistí“ apod. (DAVIDO 2001, s. 36).

červená Je zcela normální, když dítě před šestým rokem používá výhradně červenou. Po šestém roce to však ukazuje na tendenci k agresivitě a na nedostatečnou kontrolu emocí.

modrá Děti používající modrou barvu své chování více kontrolují než děti používající červenou barvu. Pokud však dítě používá výhradně modrou barvu, ukazuje to na přílišnou sebekontrolu. zelená

35

Její použití je srovnatelné s modrou barvou a odráží spíše sociální vztahy.

žlutá Někdy ukazuje na velkou závislost dítěte na dospělém. Je velmi často spojována s červenou barvou.

hnědá Stejně jako jiné tmavé nevýrazné barvy odráží špatnou rodinnou adaptaci dítěte a jeho různé konflikty. Tyto „regresivní“ barvy s oblibou volí umíněné děti.

fialová Je příznakem neklidu. Často se vyskytuje ve spojení s modrou barvou a prozrazuje úzkost. Je používaná hlavně v obdobích obtížné adaptace a někdy se vedle ní objevuje zelená.

černá Prozrazuje určitou míru úzkosti. Někdy svědčí o bohatém vnitřním životě (DAVIDO 2001, s. 37). Typologie vycházející z individuálních rozdílů ve výtvarné práci dítěte Kombinace barev naznačuje konflikt mezi dvěma tendencemi. Extrovertní dítě zahlcené spoustou afektů je obráceno směrem ven a zpravidla používá velký počet barev, hlavně červenou, žlutou, oranžovou a bílou. Naproti tomu introvertní dítě, s nímž se obtížně navazují kontakty a které vyvíjí jen omezenou činnost, se spokojí s malým počtem barev, většinou jen s modrou nebo zelenou, fialovou nebo černou, popřípadě šedou. Stabilní jedinec, který je dobře sociálně adaptován, zpravidla používá čtyři až šest barev. Všeobecně vzato jasné, teplé barvy svědčí o vyrovnanosti, zatímco tmavé barvy ukazují na tendenci ke smutku, úzkosti, případně na odpor k někomu nebo k něčemu. Bledé odstíny vyjadřují citovou nevyrovnanost nebo špatný zdravotní stav (DAVIDO 2001, s. 3738). Na základě uvedené teorie je možné kresby žáků rozdělit do tří základních skupin: 1) kresby, na nichž dominují jasné barvy (červená, žlutá, oranžová, bílá): obr. 16 2) kresby, na nichž dominují tmavé barvy (modrá, zelená, fialová, černá): obr. 3, 6, 12, 18, 20, 26 3) kresby, na nichž dominují jasné a tmavé barvy současně: obr. 1, 2, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 19, 21, 22, 23, 24, 25 Každý z obrázků v příslušné skupině nyní rozebereme a budeme se při tom opírat i o slovní výpovědi žáků. 1) kresby, na nichž dominují jasné barvy: Obr. 16 (Kateřina): „Jeskyňky mají ruce nahoru, protože mávají dětem, aby je nalákaly.“ Komentář 6a Kateřina oblékla jeskyňky do žlutých a červených šatů. Okolí navíc vyzdobila červeno-žlutými květinami. Jedná se o typické jasné barvy. Extraverzi jeskyněk navíc

36

vyjadřuje i slovně. Mávají dětem, aby je nalákaly. Chovají se tedy podobně jako bludičky nebo divoženky. Musejí být proto zároveň i přitažlivé, aby za nimi děti samy přišly.

2) kresby, na nichž dominují tmavé barvy: Obr. 3 (Véna): „Jeskyňky mají na rozdíl od Kuliočka dvě oči, aby nevystrašily lidi, když jdou po městě. Nemají vlasy, aby vypadaly spíš jako zvířata. Jinak by je zatkla policie, když by šly po městě.“ Komentář 6b Véna vybarvil jeskyňky hnědou barvou. Pouze oči a ústa jim vybarvil modře a malé nosíky oranžově. I svojí slovní vypovědí jasně doložil, že vyobrazené jeskyňky chtějí být maskovány, zejména, pokud se pohybují mezi lidmi ve městě. Chovají se proto spíše introvertně, a i dominující barvy na jejich těle jsou tmavé. Obr. 6 (Marek): „Jeskyňky mají ruce nahoře, protože se radují, že ulovily dítě. Jedna jeskyňka na obrázku není tak zlá. Je spíše hloupá. Raduje se, že Smolíček neotevřel. Ostatní se mračí a jsou naštvané.“ Komentář 6c Na obrázku Marka převládají tmavé barvy (hnědá a černá), které vyjadřují spíše introverzi jeskyněk. Navíc, barvy na obrázku jsou vybledlé, což by podle výše uvedené teorie vypovídalo o jisté citové nevyrovnanosti, kterou lze vyčíst i z výpovědi Marka. Nejprve se jeskyňky radují, že ulovily dítě. a vzápětí jsou naštvané, že jim Smolíček neotevřel. Marek na obrázku zvýraznil pouze rohy jeskyněk, které pro ně hrají důležitou roli, jak sám Marek zdůrazňuje hned v první větě své výpovědi komentující obrázek: „Jeskyňkám jsem nakreslil rohy, aby se jich děti mohly držet, když je jeskyňky unášejí.“ Obr. 12 (Václav J.): „Mají zelený, černý a hnědý oblek, aby se ztratily v lese.“ Komentář 6d Na obrázku Václava J. rovněž převládají tmavé barvy, které vyjadřují spíše introverzi jeskyněk, tj. snahu se zamaskovat, což Václav J. i slovně komentuje ve své výpovědi. Zelená, černá a hnědá barva jsou barvy, které převládají v lese, tj. barva listí a jehličí, kmenů a stínů. Proto i barvy na oblečení jeskyněk jsou stejné, aby je maskovaly, když běhají po lese. Obr. 18 (Denisa): „Šaty jeskyněk jsou hnědé, aby se jeskyňky snáze ztratily v lese před jelenem.“ Komentář 6e Podobně jako Václav J. i Denisa zvolila hnědou barvu šatů, aby se jeskyňky snáze ukryly v lese před jelenem, který je pronásleduje, když mu unášejí Smolíčka. Vypovídá to opět o introverzi, o snaze být maskován. Obr. 20 (Bára): „Hnědá barva je pro plášť nejobvyklejší, aby jeskyňky nebyly vidět v lese.“

37

Komentář 6f Podobně jako Václav J. a Denisa zvolila i Bára hnědou barvu pláště jeskyněk, aby nebyly příliš vidět v lese. I tento obrázek tedy svědčí spíše o introverzi jeskyněk, o snaze být maskován. Obr. 26 (Jakub Ch.): „Za jeskyňkami jsem nakreslil jeskyni s kotlem, ve kterém vaří děti. Na obrázku mají jeskyňky ruce nahoru, protože se radují, že unesly Smolíčka.“ Komentář 6g Jakub sice slovně neodůvodnil barvy použité na oblečení jeskyněk, ale vzhledem k tomu, že na obrázku dominují barvy tmavé (černá, hnědá, modrá), je možné usoudit, že to, co se na obrázku děje, má být pro okolí nenápadné. Vyplývá to i z komentáře Jakuba Ch. Jeskyňky unesly Smolíčka a mají ho ve své skrýši, kde je i kotel na vaření dětí. Nechtějí, aby je jelen vypátral, a proto i jeskyně a kotel jsou maskovány tmavými barvami. 3) kresby, na nichž dominují jasné a tmavé barvy současně: Obr. 1 (Lenka): „Jeskyňky se podobají koňům. Pohybují se po zadních nohách. Mají velké zelené oči, aby jim svítily ve tmě. Na hlavě mají šátek, aby nebylo vidět, že jsou plešaté.“ Komentář 6h Na obrázku dominuje hnědá, oranžová, červená i zelená barva, tedy barvy jasné i barvy tmavé. Ze slovní výpovědi Lenky vyplývá, že se jedná o zvláštní rozporuplné bytosti. Pohybují se po zadních nohách jako lidé, a přitom se podobají koňům. Svítí jim oči jako šelmám, a přitom nosí šátek, který jim má zakrývat plešatost. Proto zřejmě i barvy na jejich těle jsou protikladné (jasné i tmavé) a vyjadřují rozporuplnost těchto bytostí. Obr. 2 (Štěpán P.): „Jeskyňka má ohnivé rohy a každého, kdo ji za ně chytí, spálí. Když ze sebe vydává oheň, září všemi barvami světla. Sluníčko jí dodává oheň, když s ním boxuje. Nohy má zavázané, protože jí je horko. Dále má černý plášť, který potřebuje k létání.“ Komentář 6i Vzhledem k tomu, že se jedná o bytost, která ze sebe vydává oheň, objevují se zde barvy spektra světla (žlutá, oranžová, modrá, zelená). Vzhledem k tomu, že tato bytost ze sebe v některých situacích oheň nevydává a potřebuje se před ním chránit, je nutné, aby se izolovala pláštěm nebo pokrývkou na nohy. K tomu jí slouží černá a hnědá barva. Tedy bytost v sobě zahrnuje dvě protikladné dimenze: vydávat oheň (extraverze) a izolovat se (introverze), které jsou vyjádřeny dvěma protikladnými druhy barev: jasnými a tmavými. Obr. 4 (Lukáš): „Jeskyňkám jsem nakreslil dlouhé uši, aby včas uslyšely jelena. Jsou tlusté, protože jedí děti. Mají košťata, aby se na nich rychleji pohybovaly. Mají velké oči, aby Smolíčka omámily. Mají nozdry, aby jelena ucítily. Mají kopyta, aby se odrážely od země. Mají hubené ruce, aby je prostrčily dveřmi.“ Komentář 6j Podobně jako Lenka na obr. 1 nakreslil Lukáš rozporuplné bytosti. Chodí po zadních nohách jako lidé, mají ruce jako lidé, ale dlouhé uši, nozdry, kopyta a velké oči jako zvířata. Na obrázku dominují jasné (žlutá, růžová) i tmavé (zelená, fialová, hnědá) barvy vyjadřující zřejmě i rozporuplnost této bytosti.

38

Obr. 5 (Kuba V.): „Jeskyňka je barevná, aby se děti nebály se s ní seznámit a samy za ní přišly. Na hlavě má držátka pro děti, má chapadla, aby děti chňapla…“ Komentář 6k Jeskyňka sama o sobě připomíná svým vzhledem dětskou hračku. Na svém těle má mnoho specifických atributů, které slouží k nejrůznějším účelům. Svojí pestrostí i barevností má nalákat děti. Podobně jako na jejím těle se vyskytuje velké množství specifických atributů, vyskytuje se na jejím těle i velké množství barev jasných i tmavých (červená, modrá, zelená, fialová i černá), které však mají jeden společný cíl: nalákat děti. Proto se jedná o vyjádření extraverze jeskyňky. Obr. 7 (Tomáš): „Jeskyňkám jsem nakreslil špičaté dlouhé liščí uši, protože jsou vychytralé jako liška. Fialová jeskyňka má velké svaly, protože je jejich vůdce. Mají čtyři uši, protože jsou příšery.“ Komentář 6l Na obrázku se vyskytují jasné (oranžová) i tmavé (fialová, modrá) barvy. Fialová barva oblečení odlišuje vůdce od ostatních jeskyněk. Jedná se opět o bytosti, které vzhledem připomínají lidi, ale mají liščí uši a navíc i další pár uší, takže se jedná o bytosti rozporuplné s lidskými i zvířecími atributy, a proto zřejmě i barvy na jejich těle a oblečení jsou různorodé. Obr. 8 (Andrea K.): „Jeskyňky mají fialový oblek a oranžovou sukni jako stejnokroj. Tím se odlišují od ostatních jeskyněk.“ Komentář 6m Andrea K. nakreslila jeskyňky, které mají lidskou podobu. Snažila se je odlišit od ostatních jeskyněk stejnokrojem a k tomuto odlišení použila tmavou (fialovou) a světlou (oranžovou) barvu. Snažila se tedy zvýraznit stejnokroj kontrastním druhem barev. Obr. 9 (Štěpán K.): „Batole z rodu jeskyněk jde za vozíkem a má červeno-modrý oblek.“ Komentář 6n Po stránce barev je obrázek Štěpána K. velmi chudý. Na oblečení dvou dospělých jeskyněk se objevuje modrá barva patřící do skupiny tmavých introvertních barev a stejnokroj batolete je zvýrazněn dvěma druhy barev: jasnou barvou (červená) a tmavou barvou (modrá). Z toho, že obrázek je po stránce barevnosti velmi chudý, lze vysoudit určitou citovou chudost či nevyrovnanost žáka. Obr. 14 (Dáda): „Jeskyňky na obrázku mají červenou mašli pro parádu, aby se líbily Smolíčkovi. Mají hnědé šaty, aby nebyly vidět mezi stromy. Jedna si vzala růžovou blůzu, aby vypadala svátečně.“ Komentář 6o Na oblečení jeskyněk dominují jasné barvy (růžová, červená) a tmavé barvy (hnědá, modrá). Samotná slovní výpověď svědčí o zásadním rozporu v použití jasných a tmavých barev na oblečení jeskyněk. Jeskyňky sice mají hnědé šaty, aby se ukryly mezi stromy, ale zároveň mají křiklavě červenou mašli a jedna z nich dokonce růžovou blůzu, což jsou barvy, které jsou jasně vidět na dálku a prozradí je. Proto nakonec bude výsledný efekt hnědé krycí barvy sloužící k zamaskování jeskyněk výrazně eliminován.

39

Obr. 11 (David): „Jeskyňka má modré šaty, aby nebyla vidět v noci. Druhá jeskyňka má červené šaty, aby byla dobře vidět ve dne i v noci. Třetí jeskyňka má zelené šaty, aby nebyla vidět večer.“ Komentář 6p Jeskyňka napravo a jeskyňka uprostřed na obrázku Davida mají na šatech barvu, která jim slouží k zamaskování. Modrou barvu, aby jeskyňka nebyla vidět v noci, a zelenou barvu, aby nebyla vidět večer. Naproti tomu jeskyňka nalevo má na šatech barvu červenou, aby byla dobře vidět ve dne i v noci. Jeskyňka napravo a jeskyňka uprostřed se tedy chovají introvertně, chtějí být maskovány, a proto mají na šatech barvu tmavou. Naproti tomu jeskyňka nalevo chce být zvýrazněna, chová se extrovertně a na šatech má červenou barvu, která patří do skupiny barev jasných, a podle výše uvedené teorie vyjadřuje agresivitu a nedostatečnou kontrolu emocí. Z toho lze usoudit, že jeskyňka napravo a jeskyňka uprostřed jsou spíše introvertní, zatímco jeskyňka nalevo je extrovertní a agresivní. Obr. 13 (Vašek B.): „Jeskyňka je v obličeji rudá vzteky, že jí Smolíčka vzal jelen.“ Komentář 6q Vašek B. vybarvil jeskyňce pouze obličej. Chtěl zdůraznit, že je jeskyňka velmi rozhněvaná a právě prožívá silnou emoci vzteku, takže jí zrudl obličej. Tato silná emoce je na obrázku natolik důležitá, že žáka ani nenapadlo vybarvit jeskyňce oblečení, obuv, ruce a nos. Jako by prožíval tuto silnou emoci spolu s jeskyňkou. Obr. 14 (Míša): „Jeskyňky mají pestrý oděv, aby byly dobře vidět. Střídají se na něm barvy červená, modrá, žlutá a zelená.“ Komentář 6r Podle slovní výpovědi chtěla Míša střídáním jasných (červená, žlutá) a tmavých (modrá, zelená) barev na šatech jeskyněk docílit efektu upoutání pozornosti okolí. Jeskyňky se tedy chovají extrovertně. Pestrost barev na šatech jeskyněk byla pro Míšu natolik významná, že jeskyňkám nevybarvila obličej, ruce a nohy. Obr. 15 (Adriana): „Jeskyňky mají barevné šaty pro parádu. Střídají se na nich barvy červená, modrá, žlutá, zelená a hnědá. Záplaty mají černé. Jeskyňka se žlutým střapcem na čepici je vůdce. Má žlutý střapec, aby ostatním posvítila na cestu. zbylé dvě jeskyňky mají střapec modrý.“ Komentář 6s Podle uvedené slovní výpovědi se Adriana snažila rozmanitostí barev jasných (červená, žlutá) a tmavých (zelená, modrá, hnědá, černá) docílit efektu líbivosti šatů. Jedná se tedy o projev extraverze jeskyněk. Zajímavé je, že pouze jeskyňka vpravo na obrázku, která je vůdce ostatních má na šatech a na střapci barvu žlutou, která je vidět i za šera, zatímco zbylé dvě jeskyňky mají na střapci barvu modrou, která za šera není vidět, a i ostatní barvy, které tyto dvě jeskyňky mají na svých šatech, nejsou za šera příliš vidět. Z toho lze usoudit, že za šera jeskyňky zřejmě chtějí být maskovány a pouze jejich vůdce jim může posvítit na cestu. V závěru tedy můžeme říci, že ve dne se jeskyňky chovají extrovertně, chtějí být okolím obdivovány pro barevnost svých šatů, zatímco v noci chtějí být maskovány. Z toho by bylo možné usoudit, že Adriana zobrazila jeskyňky, které s největší pravděpodobností loví děti v noci.

40

Obr. 17 (Jakub N.): „Na červeno-modrých šatech má záplaty, které jí způsobily děti. Jeskyně má velký vchod. Uvnitř jsou kamna, nahoře je střecha, aby do ní nepršelo.“ Komentář 6t Jakub N. vybarvil šaty jeskyňky dvěma kontrastními barvami: jasnou barvou (červená) a tmavou barvou (modrá). Podle teorie uvedené na začátku této kapitoly vyjadřuje červená barva agresivitu, zatímco modrá barva schopnost sebekontroly a ovládání. Z toho lze usoudit, že jeskyňka na obrázku je sice agresivní, o čemž svědčí i záplaty, které jí na šatech způsobily bránící se děti, ale zároveň dokáže své chování kontrolovat a vhodným způsobem organizovat svoji činnost, o čemž svědčí i vyobrazená, vhodně upravená jeskyně se střechou, uvnitř které má podle slov Jakuba N. jeskyňka i kamna. Obr. 19 (Renata): „Jeskyňky mají sukně, aby nebyly tak ošklivé a mohly Smolíčka snadněji nalákat. Nejsilnější z jeskyněk je jeskyňka úplně vpravo. Je jejich vůdce.“ Komentář 6u Jeskyňka vpravo na obrázku má podobně jako jeskyňka na obr. 17 červeno-modrý oblek, kde červená barva vyjadřuje agresivitu a modrá barva sebekontrolu a rozvahu. Jeskyňka vlevo na obrázku má červeno-fialový oblek. Podle teorie uvedené na začátku této kapitoly je fialová barva příznakem neklidu. Z toho lze usoudit, že tato jeskyňka je agresivní, ale zároveň i nervózní. Jeskyňka uprostřed má fialovo-modrý oblek. Fialová barva vyskytující se ve spojení s modrou barvou prozrazuje úzkost. Prostřední jeskyňka má navíc na svém obleku barvy tmavé, pouze záplaty jsou červené. Z toho lze usoudit, že je převážně introvertní a úzkostná. Jak Renata sama uvedla, jeskyňka vpravo na obrázku je vůdce ostatních, což vyplývá i z významu barev na oblečení jeskyněk. Jeskyňka vpravo je agresivní, ale dokáže se kontrolovat a ovládat. Na jejích šatech navíc nejsou ani zvýrazněny záplaty jako stopa po trávících se dětech, takže zřejmě má vše důkladně promyšleno a chová se chladnokrevně. Jeskyňka vlevo na obrázku je sice agresivní, ale zároveň i nervózní, takže mnohdy udělá i chybný krok. Jeskyňka uprostřed je z nich zřejmě nejslabší, protože je úzkostná a převážně introvertní. Obr. 21 (Andrea T.): „Jeskyňky se mračí, protože jim Smolíček nechce otevřít. Mají ruce nahoru, protože se chystají Smolíčka chytit. Na obličeji mají špínu, protože se nemyjí. Mají ježaté vlasy, protože se nečešou.“ Komentář 6v Jeskyňky na obrázku Andrey T. mají na oblečení žlutou a modrou barvu. Podle teorie uvedené na začátku této kapitoly vyjadřuje žlutá barva velkou závislost dítěte na dospělém jedinci a bývá velmi často spojována s barvou červenou. Z toho lze usoudit, že jeskyňky na obrázku zřejmě nejsou ještě dospělé, o čemž může svědčit i špína na jejich obličeji a neučesané vlasy. Vzhledem k tomu, že žlutá barva bývá často spojována s barvou červenou, symbolizuje i jistou agresivitu jeskyněk, což vyjadřuje i jejich vztekle zamračený obličej. Modrá barva kalhot zřejmě symbolizuje rozvahu a připravenost jeskyněk k akci. Obr. 22 (Láďa): „Prostřední jeskyňka má jedno oko a jeskyňka vlevo na obrázku má tři oči, protože jsou hrůzostrašné. Prostřední jeskyňka drží v ruce kost z posledního uloveného dítěte. Jeskyňka vpravo nese pytel, do kterého chtějí chytit Smolíčka. Má jednu nohu dřevěnou. Prostřední jeskyňka má jednu nohu, protože zakopla. Jeskyňka vlevo na obrázku má obě nohy a tři oči, aby mohla chytat děti.“

41

Komentář 6w Na oblečení jeskyněk dominují barvy zelená, červená a oranžová. Podle teorie uvedené na začátku této kapitoly má zelená barva srovnatelný význam s barvou modrou, která vyjadřuje jistou sebekontrolu, ale na rozdíl od ní odráží spíše sociální vztahy, což je patrné i ze slovní výpovědi Ládi. Každá z jeskyněk plní jinou úlohu. Jeskyňka vlevo na obrázku je malá, hbitá, má tři oči a dvě nohy, aby mohla honit děti a chytat je. Zbylé dvě jeskyňky utrpěly úraz, a proto mají na starosti spíše organizační strategii únosu dětí. Agresivita jeskyněk je zvýrazněna červenou barvou na čepicích jeskyňky vlevo a uprostřed a červenou barvou na oblečení jeskyňky vpravo na obrázku, která má navíc červenou barvou zvýrazněno i místo, kde má dřevěnou nohu, jako by tím chtěla zdůraznit vztek a zatrpklost nad tím, že utrpěla úraz. Jeskyňka uprostřed má oranžový oblek. Oranžová barva je blízká barvě červené, a proto také vyjadřuje jistou agresivitu. Navíc je blízká i barvě žluté, která je symbolem závislosti na druhých, což je pro tuto jeskyňku typické vzhledem k tomu, že má jen jednu nohu a jedno oko. Její agresivita je na obrázku zvýrazněna zejména kostí z posledního uloveného dítěte, kterou drží v ruce. Obr. 23 (Roman): „Jeskyňky mají modro-červený oblek, který jim pomáhá se ukrýt ve vodě a v krvavém mase.“ Komentář 6x V Romanově zdůvodnění použitých barev jsou zjevně patrné rozpory. Pokud bude jeskyňka konzumovat krvavé maso, prozradí ji modrá barva šatů. Pokud se bude pohybovat poblíž vody, prozradí ji barva červená. Proto modro-červený oblek pro jeskyňky neplní funkci maskovací, nýbrž funkci přesně opačnou. Roman si proto dobře nepromyslel, jak docílit potřebného efektu. Obr. 24 (Robert): „Jeskyňky mají roztřepané vlasy, aby nebyly vidět, když vylezou na strom a pozorují zlobivého kluka, kterého by rády snědly. Mají zobáky, aby jimi mohly uklovat děti. Prostřední jeskyňka nemá ruce, protože upadla a utrhla si je. Jeskyňka vpravo na obrázku má jedno oko, jednu ruku a jednu nohu, aby vypadala strašidelně.“ Komentář 6y Jeskyňka vlevo na obrázku a jeskyňka uprostřed mají na svém těle barvy jasné: červená, oranžová a žlutá. Tyto barvy vyjadřují agresivitu, o čemž ostatně svědčí i Robertova výpověď: „Mají zobáky, aby jimi mohly uklovat děti.“ Prostřední jeskyňka má na těle rovněž barvu žlutou, která vyjadřuje závislost na ostatních, o čemž svědčí i fakt, že nemá ruce, o které přišla vlivem úrazu. Naopak jeskyňka vpravo na obrázku má na svém těle převážně barvy tmavé: fialová, modrá a hnědá. Vzhledem k tomu, že je handicapována tím, že má jen jedno oko, jednu ruku a jednu nohu, musí být zřejmě maskována. Fialová a modrá barva prozrazují podle teorie uvedené na začátku této kapitoly její úzkost a neklid a hnědá barva její špatnou adaptabilitu na životní podmínky. Pouze u krku má barvu červenou vyjadřující její agresivitu. V některých situacích však tyto jeskyňky chtějí být maskovány, a to když pozorují svoji kořist z větví stromu. Proto mají roztřepané vlasy. Obr. 25 (Adam): „Jeskyňka vpravo na obrázku má červenou čepici ve tvaru kříže. Kříž znamená smrt a červená barva krev. Mají barevné oblečení, protože jsou bojovné. Na špičatých čepicích mají střapec pro ozdobu.“

42

Komentář 6z Jeskyňka vpravo na obrázku je zřejmě více agresivní než jeskyňka vlevo na obrázku, protože má na svých šatech převážně barvu červenou a oranžovou. Pouze v horní části obleku má i barvu modrou, která zřejmě vyjadřuje podle uvedené teorie její sebekontrolu. Navíc má červenou čepici ve tvaru kříže, která podle Adamových slov symbolizuje krev a smrt. Jeskyňka vlevo na obrázku má na svém oblečení mnohem více zastoupeny barvy tmavé: zelená, modrá a hnědá. Pokud samozřejmě neuvažujeme černé záplaty na šatech obou jeskyněk. Zelená barva zřejmě podle uvedené teorie symbolizuje její sociální podřízenost jeskyňce vpravo na obrázku, modrá barva určitou sebekontrolu a hnědá barva její horší adaptabilitu zřejmě v důsledku nižšího stupně agresivity, která je vyjádřena oranžovou barvou na čepici a červenou barvou na jejích šatech. Komentář 6 Z celkového počtu dvaceti šesti obrázků se pouze na sedmi z nich vyskytovaly barvy na oblečení jeskyněk patřící do stejné skupiny. Na jednom obrázku (obr. 16) použila žákyně jasné barvy, aby zvýraznila extrovertní chování jeskyněk, kdy jeskyňky se chovají jako bludičky či divoženky a vábí děti. Barvy na oblečení jim sloužily k lákání dětí. Naproti tomu na šesti obrázcích (obr. 3, 6, 12, 18, 20, 26) použili žáci při vybarvování těla či oblečení jeskyněk barvy tmavé (zelená, černá, modrá, hnědá) sloužící jeskyňkám k jejich vlastnímu zamaskování a to především když se pohybují v lese nebo za šera. V těchto situacích se tedy jeskyňky chovají introvertně, protože chtějí být nenápadné, aby neupoutaly pozornost okolí. Na zbylých devatenácti obrázcích (obr. 1, 2, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 19, 21, 22, 23, 24, 25) žáci použili při vybarvování těla či oblečení jeskyněk barvy jasné i tmavé současně. Na základě analýzy významu použitých barev a analýzy slovních výpovědí žáků k jednotlivým obrázkům bylo možné vyvodit následující závěry. Tři dívky se snažily pestrostí barev na oblečení jeskyněk (střídáním jasných a tmavých barev) docílit líbivého módního efektu, a tudíž strhnout pohledy okolí na oblečení jeskyněk. Týkalo se to těchto obrázků: obr. 10,14,15. Podobně tomu bylo i na obr. 5, který nakreslil Kuba V., kdy se jeskyňka snaží pestrostí barev na svém těle (podobně jako jeskyňka na obr. 16) přilákat děti. Adam se na obr. 25 snažil pestrostí barev a dominancí červené (agresivní) barvy vyjádřit bojovnost jeskyněk. Ve všech těchto uvedených případech se tedy jeskyňky chovaly extrovertně. Na některých obrázcích se žáci snažili pomocí dvou kontrastních barev (jasné a tmavé) zvýraznit stejnokroj jeskyněk, který je odlišuje od ostatní tlupy jeskyněk nebo zvýrazňuje oblečení mláděte jeskyněk. Týkalo se to těchto obrázků: obr. 8, 9. Na některých obrázcích se žáci snažili odlišností barev oblečení zvýraznit vůdce skupiny jeskyněk. Týkalo se to obr. 7, 15, 19. Z analýzy významu barev na jeho oblečení bylo možné v některých případech usoudit, že je agresivnější a vyrovnanější než ostatní jeskyňky. Mezi obrázky v této skupině se však také vyskytly případy, kdy se žáci prostřednictvím různých typů barev snažili vyjádřit vlastnosti jeskyněk, které nikdy nemohly být slučitelné. Týkalo se to obr. 10, 23. Na obr. 10 Dáda nakreslila jeskyňkám hnědý oblek, aby nebyly vidět mezi stromy, a současně nakreslila jedné jeskyňce křiklavou růžovou blůzu. Na obr. 23 nakreslil Roman jeskyňkám modro-červený oblek, který jim pomáhá se současně ukrýt ve vodě a v krvavém mase, což je nemožné. V některých případech vyjadřovala protikladnost jasných a tmavých barev protikladnost či rozporuplnost samotných jeskyněk, zejména pokud tyto jeskyňky měly na svém těle atributy lidské i zvířecí zároveň. Týkalo se to především těchto obrázků: obr. 1, 2, 4, 7. Při analýze barev použitých na těle či oblečení jeskyněk bylo nutné se opírat především o slovní komentář každého žáka a postupovat případ od případu.

43

3. 7 Atributy vymezující vůdce, tlupu či ostatní členy z rodu jeskyněk Mnozí žáci se pokusili od sebe odlišit i různé tlupy jeskyněk, případně vymezili jejich vůdce a role ostatních následujícím způsobem. a) rozlišení vůdce: svaly Obr. 16 (Kateřina): „Jeskyňka se žlutými šaty má větší svaly než jeskyňka s červenými šaty a je jejich vůdce.“ Obr. 7 (Tomáš): „Fialová jeskyňka úplně vlevo má nakreslené velké svaly, protože je jejich vůdce. Zbylým dvěma jeskyňkám nejvíce pomáhá.“ tloušťka Obr. 12 (Václav J.): „Tlustá jeskyňka hodně jí a je vůdce ostatních.“ silné tělo Obr. 19 (Renata): „Nejsilnější z jeskyněk je jeskyňka úplně vpravo. Je jejich vůdce.“ odlišná barva oblečení Obr. 15 (Adriana): „Jeskyňka se žlutým střapcem na čepici je vůdce. Má žlutý střapec, aby ostatním posvítila na cestu, když hledají nějaké dítě, a aby se od ostatních lišila.“ Obr. 7 (Tomáš): „Fialová jeskyňka úplně vlevo je jejich vůdce.“ b) rozdělení úkolů v tlupě: Obr. 8 (Andrea K.): „Nakreslila jsem tři jeskyňky, aby měly přesilu. Celkem 10 jeskyněk má stejný stejnokroj jako jeskyňky na obrázku, protože žijí ve stejné jeskyni. Sedm z nich však zůstalo v jeskyni.“ Obr. 9 (Štěpán K.): „Nakreslila jsem 4 jeskyňky aby měly přesilu na 1 dítě. V jeskyni je čekají další 4 jeskyňky.“ Obr. 10 (Dáda): „Nakreslila jsem dvě jeskyňky, které se vydaly zkusit, zda jim Smolíček otevře. Jinak jich je v jeskyni celkem dvacet.“ c) stejnokroj tlupy: Obr. 8 (Andrea K.): „Mají fialový oblek a oranžovou sukni jako stejnokroj. Tím se odlišují od ostatních jeskyněk.“ d) odlišná barva oblečení batolete z rodu jeskyněk: Obr. 9 (Štěpán K.): „Batole z rodu jeskyněk jde za vozíkem a má červeno-modrý oblek.“ Komentář 7 Žáci nejčastěji odlišovali vůdce jeskyněk stavbou těla (svaly, silné tělo, tloušťka). Někdy jej odlišovali i barvou oblečení. U jeskyněk podobných lidským bytostem žáci rozlišovali barvou oblečení i různé tlupy jeskyněk. Mnozí zde často uváděli i rozdělení úkolů v rámci jedné tlupy: některé jeskyňky zůstaly v jeskyni, jiné se vydaly nalákat Smolíčka. Jeden žák zde dokonce zobrazil i batole z rodu jeskyněk s odlišnou barvou obleku.

3. 8 Způsob únosu a zabíjení dětí jeskyňkami Žáci vyjadřovali způsob únosu a zabíjení dětí jeskyňkami následovně. 1) způsob únosu dětí jeskyňkami: a) pomocí uzpůsobení vlastního těla: Obr. 5 (Kuba V.): „Jeskyňka na obrázku má chapadla, pomocí kterých děti chňapne. Na hlavě má čtyři držátka, aby se jich mohly děti držet, když je unáší. Na hlavě má ještě dvě ruce, aby jim mohla děti přidržovat. Držátka, která má jeskyňka na hlavě, jsou čtyři, aby mohly jeskyňky unášet dvě děti najednou.“

44

Obr. (Marek): „Jeskyňkám jsem nakreslil rohy, aby se jich děti mohly držet, když je jeskyňky unášejí. Přitom jeskyňkám sedí děti za krkem.“ b) strčením do pytle: Obr. 22 (Láďa): „Jeskyňka vpravo na obrázku nese pytel, do kterého chtějí chytit Smolíčka. Jeskyňka vlevo na obrázku má volné ruce, aby mohla Smolíčka chytit.“ Obr. 23 (Roman): „Jedna jeskyňka dá pytel přede dveře, druhá vleze do komůrky ke Smolíčkovi a nahání ho do pytle a třetí pomáhá strčit Smolíčka do pytle.“ c) na vozíčku: Obr. 9 (Štěpán K.): „Na vozíčku vezou svázané dítě.“ d) na dlouhém nose: Obr. 11 (David): „Dvě z nich mají dlouhý nos, aby jim na něm mohl Smolíček sedět. Třetí jeskyňky se Smolíček přidržuje za vlasy.“ e) za ruce a nohy: Obr. 19 (Renata): „Smolíček běží a jedna ho chytí za ruce a druhá za nohy.“ f) díky lidské podobě: Obr. 26 (Jakub Ch.): „Jsou podobné lidem, aby děti mohly nalákat.“ g) díky barevnosti: Obr. 5 (Kuba V.): „Jeskyňka je barevná, aby se děti nebály se s ní seznámit a samy za ní přišly.“ h) díky skákání: Obr. 5 (Kuba V.): „Jeskyňka skáče po dvou dolních nohách, aby měly děti větší zábavu, když je unáší.“ 2) způsob zabíjení dětí jeskyňkami: a) pomocí boxérek: Obr. 12 (Václav J.): „Na rukou mají rukavice boxérky, kterými tloukly děti, když je zabíjely.“ b) pomocí ostrého zubatého kamene: Obr. 24 (Robert): „Jeskyňka má ostrý zubatý kámen na zabíjení.“ c) pomocí ohně: Obr. 2 (Štěpán P.): „Vydává ze sebe oheň, když děti opéká.“ d) v kotli: Obr. 26 (Jakub Ch.): „Nakreslil jsem kotel, ve kterém vaří děti.“ Komentář 8 Žáci mnohdy k únosu dětí uzpůsobili vlastní tělo jeskyněk: držátka nebo rohy na hlavě, aby se jich mohly unášené děti přidržovat, dlouhý nos, aby na něm mohly unášené děti sedět apod. To se týkalo především jeskyněk, které měly na svém těle zvířecí atributy. Jeskyňky podobné lidským bytostem si musely často vypomoci vlastním náčiním: vozíček, pytel apod. Některé jeskyňky se snažily děti nalákat prostřednictvím svého vzhledu: lidská podoba, barevnost. I na zabíjení dětí si některé jeskyňky pořídily vlastní náčiní: boxérky, ostrý zubatý kámen. Děti pak některé z nich vařily v kotli či opékaly na ohni.

3. 9 Způsob vyjádření emocí jeskyněk a zachycení právě probíhajícího děje Žáci se pokusili na svých obrázcích zachytit právě probíhající děj či emoce jeskyněk následujícím způsobem. 1) emoce jeskyněk: a) obličej rudý vzteky Obr. 13 (Vašek B.): „V obličeji je rudá vzteky, že jí Smolíčka vzal jelen.“

45

b) zamračenost Obr. 21 (Andrea T.): „Mračí se, protože jim Smolíček nechce otevřít.“ c) strach obr. 20 (Bára): „Jeskyňka úplně vlevo je zbabělá a chce se vrátit. Má ruce schované v plášti.“ d) radost Obr. 6 (Marek): „Mají ruce nahoře, protože se radují, že ulovily dítě.“ 2) zachycení právě probíhajícího děje: a) snaha prostrčit ruce dveřmi Obr. 18 (Denisa): „Mají roztažené ruce, protože je chtějí prostrčit dveřmi.“ Obr. 20 (Bára): „První jeskyňka vpravo strká prst do dveří.“ b) hodokvas Obr. 22 (Láďa): „Prostřední drží v ruce kost z posledního uloveného dítěte, které sežraly.“ c) tanec Obr. 8 (Andrea K.): „Mají ruce nahoru, protože tancují.“ d) lákání dětí Obr. 16 (Kateřina): „Ruce mají nahoru, protože mávají dětem, aby je nalákaly.“ e) chytání Smolíčka Obr. 21 (Andrea T.): „Jeskyňky mají ruce nahoru, protože se chystají Smolíčka chytit. Jedna ho chytne zepředu a druhá zezadu, protože jsou dvě.“ Komentář 9 Žáci častěji znázorňovali negativní emoce na obličeji jeskyněk: hněv, strach. Pouze v jednom případě žák vyjádřil kladnou emoci. radost na d uloveným dítětem. Zřejmě u většiny žáků tyto pohádkové bytosti kladné emoce nevyvolávaly, a tudíž žáci do kreseb projektovali spíše negativní emoce. Žáci často zobrazovali hlavní poslání jeskyněk, vábení a chytání dětí, a to ve dvou případech samotným dějem pohádky: strkáním prstů do dveří, v jednom případě rukama vztyčenýma nad hlavou za účelem vábení dětí a v jednom případě rukama připravenýma chytit Smolíčka. Jeden žák dokonce zobrazil právě ukončený hodokvas uloveného dítěte. Ve všech těchto uvedených zobrazených právě probíhajícího děje se jednalo o záměrné ubližování dětem. Pouze v jednom případě žákyně zobrazila bezúčelný lyrický tanec jeskyněk.

3. 10 Pomůcky sloužící jeskyňkám k jejich snazší lokomoci Dva žáci rovněž zobrazili pomůcky sloužící jeskyňkám k snazšímu pohybu v prostoru. košťata: Obr. 17 (Jakub N.): „Protože má malé tlusté nohy, potřebuje koště na létání.“ Obr. 4 (Lukáš): „Mají košťata, protože jsou pomalé a na koštěti se pohybují rychleji.“ Komentář 10 Dva žáci nakreslili jeskyňkám košťata, která jim slouží stejně jako čarodějnicím k létání, a tudíž k rychlejšímu pohybu v prostoru, k němuž jejich vlastní tělo uzpůsobeno není.

3. 11 Věk jeskyněk

46

Dvě žákyně rovněž uvedly i přibližný věk jeskyněk. věk jeskyněk: Obr. 20 (Bára): „Jeskyňky jsou staré asi padesát let.“ Obr. 1 (Lenka): „Straší děti už hodně dlouho. Asi devadesát let.“ Komentář 11 Bára na rozdíl od Lenky nakreslila jeskyňky, které jsou svým vzhledem totožné s bytostmi lidskými. Proto jsou zřejmě také mnohem mladší než jeskyňky Lenky, které svým vzhledem lidské bytosti nepřipomínají.

3.12 Počet jeskyněk na jednotlivých obrázcích Na začátku této kapitoly uvedu význam některých čísel z hlediska numerologie, na jejichž základě by bylo možné odůvodnit počty jeskyněk na jednotlivých obrázcích žáků. Význam některých čísel z hlediska numerologie číslo jedna Jednička vždy indikuje izolaci nebo nezávislost. číslo dvě Dvojka vyjadřuje družnost, potřebu žít ve společnosti. číslo tři Trojka vyjadřuje kamarádství, přirozenou sociální schopnost a talent pro vzájemnou komunikaci včetně dispozic k jisté strohosti. číslo čtyři Čtyřka vyjadřuje vyrovnanost, jisté omezení a závislost na okolnostech. Vyjadřuje též schopnost vidět problémy, nutnost shromáždit síly a pozvednout se nad jakoukoliv situaci (STEINOVÁ 1997, s. 135-145, 302-309). Někteří žáci neodůvodnili počet nakreslených jeskyněk na svém obrázku. Mnozí však tento počet byli schopni zdůvodnit. 1) počet jeskyněk na jednotlivých obrázcích: a) jedna jeskyňka: obr. 2, 5, 13, 17 (celkem 4x) b) dvě jeskyňky: obr. 1, 4, 10, 21, 25 (celkem 5x) c) tři jeskyňky: obr. 3, 7, 8, 11, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 26 (celkem 14x) d) čtyři jeskyňky: obr. 6, 9, 12 (celkem 3x) 2) způsob zdůvodnění počtu jeskyněk některými žáky: a) aby Smolíčka snadno unesly (celkem 5x) Obr. 11 (David): „Nakreslil jsem tři jeskyňky, aby snadno Smolíčka unesly.“ Obr. 14 (Míša): „Nakreslila jsem 3 jeskyňky, aby Smolíčka snadno unesly.“ Obr. 15 (Adriana): „Nakreslila jsem tři jeskyňky, aby se jim snadno podařilo Smolíčka unést.“ Obr. 16 (Kateřina): „Nakreslila jsem tři jeskyňky, aby snadněji unesly Smolíčka.“ Obr. 18 (Denisa): „Nakreslila jsem 3 jeskyňky, aby Smolíčka snadněji unesly.“ b) z důvodu rozdělení funkcí při únosu dítěte (celkem 3x)

47

Obr. 6 (Marek) „Nakreslil jsem čtyři jeskyňky, protože při únosu dítěte ho jedna nese na svých zádech, druhá mu podepírá hlavu, třetí záda a čtvrtá nohy.“ Obr. 21 (Andrea T.): „Jedna ho chytne zepředu a druhá zezadu, proto jsou dvě.“ Obr. 23 (Roman): „Nakreslil jsem 3 jeskyňky. Jedna chytá Smolíčka, druhá jí pomáhá a třetí ho strčí do pytle, který má schovaný.“ c) aby měly přesilu (celkem 3x) Obr. 8 (Andrea K.): „Nakreslila jsem tři jeskyňky, aby měly přesilu.“ Obr. 9 (Štěpán K.): „Nakreslil jsem 4 jeskyňky, aby měly přesilu na 1 dítě.“ Obr. 12 (Václav J.): „Nakreslil jsem čtyři jeskyňky, aby Smolíčka unesly, kdyby byl silnější. d) podle vzoru pohádkové knížky (celkem 2x) Obr. 19 (Renata): „Nakreslila jsem tři jeskyňky podobné lidem, protože jsem je viděla na obrázku v pohádkové knížce.“ Obr. 20 (Bára): „Nakreslila jsem tři jeskyňky podobné lidem, protože jsem je viděla v pohádkové knížce.“ e) aby držely partu Obr. 3 (Véna): „Jsou tři, aby držely partu.“ f) protože ostatní jeskyňky jsou schované v jeskyni Obr. 17 (Jakub N.): „Nakreslil jsem 1 jeskyňku, protože ostatní jsou schované v jeskyni.“ g) protože trojka je šťastné číslo Obr. 26 (Jakub Ch.): „Nakreslil jsem 3 jeskyňky, protože 3 je šťastné číslo.“ Komentář 12 Více než polovina žáků zobrazila na svých výkresech 3 jeskyňky, z čehož vyplývá, že žáci zřejmě převážně kladli důraz na jejich kamarádství, přirozenou sociální schopnost a vzájemnou komunikaci, která je potřebná zejména v průběhu rozdělování úkolů při únosu dětí. Už ze samotného poslání jeskyněk unášet děti jasně vyplývá, že se s nikým nemazlí, a proto musejí být zároveň disponovány i k jisté strohosti a bezcitnosti. Zbytek třídy zobrazil na svých výkresech 1, 2 a 4 jeskyňky. Počty žáků v těchto 3 skupinách výkresů jsou vzácně vyrovnané. Žáci, kteří nakreslili pouze 1 jeskyňku, často vyjádřili její nezávislost pomocí atributů na jejím vlastním těle, které jí umožňovalo unášet a zabíjet děti: ohnivé rohy (Obr.2, Štěpán P.), chapadla a držátka na hlavě (Obr.5, Kuba V.), dlouhý nos (Obr.13, Vašek B.). Pouze Jakub N. na obr.17 vypověděl, že zbylé jeskyňky jsou právě schované v jeskyni, která je nakreslená na obrázku. Žáci, kteří nakreslili 2 jeskyňky, chtěli zřejmě vyjádřit jejich družnost a potřebu žít ve společnosti. Všichni tři žáci, kteří na svých obrázcích nakreslili 4 jeskyňky, zdůvodnili jejich počet tím, že si musejí vzájemně vypomáhat při únosu dětí. Všichni tito žáci rovněž popsali způsob únosu nebo zabíjení dětí. Buď si jeskyňky vzájemně rozdělily funkce při únosu dětí (Obr.6, Marek), nebo použily nějaký nástroj: vozík (Obr.9, Štěpán K.), boxérky (Obr.12, Václav J.). Žáci z této skupiny tedy vyjádřili schopnost jeskyněk shromáždit své síly. Vyjádřili tím i jejich vzájemnou závislost, zejména při únosu dětí. Tyto jeskyňky mají vše důkladně promyšlené, postupují chladnokrevně. Jsou vyrovnané, ale zároveň i jistým způsobem omezené, protože každá má v partě často specifický úkol, který vyplňuje a na nějž se specializuje. Nejčastěji žáci odůvodňovali vyšší počet jeskyněk na obrázku z důvodu snazšího únosu dítěte, z důvodu větší přesily a rozdělení funkcí při únosu dítěte. Celkem takto odpovědělo 11 žáků. Tito žáci nakreslili na svých obrázcích v jednom případě 2 jeskyňky, v 7 případech 3 jeskyňky a ve 3 případech 4 jeskyňky. Ve 2 případech žákyně okopírovaly počet jeskyněk z pohádkové knížky (3 jeskyňky), jeden žák odůvodnil počet jeskyněk tím, že jsou tři, aby držely partu, jeden žák nakreslil 3 jeskyňky, protože 3 je šťastné číslo a jeden žák nakreslil jen jednu jeskyňku, protože ostatní jsou schované v jeskyni.

48

3.13 Postavy nepatřící do rodu jeskyněk a atributy mající na jednotlivých obrázcích význam kulis Atributy mající význam kulis zachycovaly okolní prostředí a mnohdy dokreslovaly děj. Na obrázcích žáků je bylo možné vyčlenit následujícím způsobem: a) jeskyně: obr. 10, 17, 18, 22, 23, 26 (celkem 6x) b) obloha: obr. 8, 16, 20, 21 (celkem 4x) c) louka: obr. 8, 16, 20, 21 (celkem 4x) d) strom nebo les: obr. 8, 19, 23 (celkem 3x) e) Smolíčkova chaloupka: obr. 21, 23 (celkem 2x) f) hory, doly, kopce: obr. 9, 22 (celkem 2x) g) sluníčko: obr 2, 10 (celkem 2x) h) bouřka: obr. 20 (celkem 1x) j) kotel: obr. 26 (celkem 1x) Kromě toho se na některých výkresech objevily i postavy jiné než jeskyňky: a) Smolíček, nebo jiné dítě unášené jeskyňkami: obr. 9, 19 (celkem 2x) b) jelen: obr. 9 (celkem 1x) Komentář 13 Atributy mající význam kulis se vyskytovaly převážně na obrázcích žáků, kteří zobrazili jeskyňky jako lidské bytosti. Jen na dvou obrázcích žáků, kteří kreslili jeskyňky odlišné od lidských bytostí, se vyskytly atributy mající význam kulis, a to na obr. 2 Štěpán P. zobrazil sluníčko, které bylo nezbytnou součástí života jeskyňky, protože jí dodávalo tepelnou energii, a na obr. 22 Láďa zobrazil jeskyni, hory, doly a kopce, přičemž je nutné poznamenat, že na tomto obrázku se vyobrazené jeskyňky liší od lidí pouze tím, že jedna z nich má pouze jedno oko a druhá má tři oči. Třetí jeskyňka na obrázku je již zobrazena jako lidská bytost. Žáci, kteří kreslili jeskyňky odlišné od lidských bytostí, se snažili vyjádřit jejich uzpůsobení k únosu dětí a jejich životní styl převážně pomocí atributů na jejich vlastním těle, např.: Obr. 5 (Kuba V.): „Jeskyňka na obrázku má chapadla, pomocí kterých děti chňapne. Na hlavě má 4 držátka, aby se jich mohly děti držet, když je unášejí.“; Obr. 6 (Marek): „Jeskyňkám jsem nakreslil rohy, aby se jich děti mohly držet, když je unášejí.“ Naproti tomu žáci, kteří kreslili jeskyňky podobné lidským bytostem, často zobrazovali i jejich obydlí, které mnohdy připomínalo obydlí lidí, nebo se snažili zobrazit děj pohádky, kdy jeskyňky čekají před Smolíčkovou chaloupkou, nedaleko se pase jelen, nebe je plné blesků, které nevěstí nic dobrého apod. Proto také mnohem častěji používali atributy mající význam kulis k doplnění děje pohádky a k zachycení okolí celého děje, zatímco žáci, kteří zobrazovali jeskyňky odlišné od lidských bytostí, se spíše zaměřovali na stavbu jejich těla. Pouze na obr. 18 žákyně nakreslila jednoduchou jeskyni jako obydlí jeskyněk. Na zbývajících pěti obrázcích žáci jeskyni doplnili střechou nebo komínem, oknem či dveřmi. Z toho by se dalo usoudit, že na jeskyňky pohlížejí jako na inteligentní bytosti, které podobně jako lidé si dokáží vhodně upravit a uzpůsobit svoje obydlí a nežijí život na úrovni pravěku. K únosu, zabíjení a konzumaci dětí bývají mnohdy vybaveny i speciálními nástroji a zařízeními: vozík na děti (Obr. 9 , Štěpán K.), kotel na vaření dětí (Obr. 26 , Jakub Ch.) apod.

49

4. ZÁVĚR Devět žáků nakreslilo jeskyňky odlišné od lidských bytostí, protože na jejich těle zobrazili atributy, které lidské tělo nemá. Zbylých sedmnáct žáků nakreslilo jeskyňky jako lidské bytosti, z nichž čtyři žáci je předtím viděli vyobrazené v pohádkové knížce. Více než polovina třídy nakreslila na obrázku 3 jeskyňky, což vyjadřuje jejich přirozenou sociální schopnost, smysl pro kamarádství a vzájemnou komunikaci, ale i dispozice k jisté strohosti, která se v případě jeskyněk projevuje především chladnokrevností a bezcitností vůči svým obětem. Zbytek třídy nakreslil na obrázku 1,2, a 4 jeskyňky. Pokud byla na některém obrázku nakreslena pouze 1 jeskyňka, byla často svým uzpůsobením a vybavením těla na ostatních jeskyňkách nezávislá a mohla žít osamoceně. Naproti tomu na obrázcích, kde byly nakresleny 4 jeskyňky, bylo podle výpovědí žáků zřejmé, že si tyto jeskyňky musejí při únosu dětí vzájemně pomáhat, úkoly mají předem rozdělené a někdy používají k únosu i některé nástroje: vozík, boxérky. Jejich schopnosti jsou omezené, a proto jsou na sobě závislé a musejí si vzájemně vypomáhat. Jeskyňky odlišné od lidských bytostí byly nejčastěji vybaveny k únosu a zabíjení dětí stavbou vlastního těla: držátka na hlavě nebo rohy, kterých se děti při únosu přidržují, ohnutý koňský hřbet, aby na něm mohly děti pohodlně sedět, dlouhé uši, aby včas uslyšely jelena, že si běží pro Smolíčka, nozdry, aby děti včas vyčichaly apod. Při kresbě jeskyněk odlišných od lidských bytostí se žáci spíše zaměřovali na stavbu jejich těla a většinou již nezobrazovali okolí děje, obydlí jeskyněk či jiné postavy (Smolíčka a jeho chaloupku, jelena). Naproti tomu jeskyňky podobné lidským bytostem často používaly k únosu dětí speciálního vybavení: pytel, vozíček, boxérky nebo si při únosu dětí pomáhaly v houfu, neboť na rozdíl od jeskyněk odlišných od lidských bytostí k tomu často jejich tělo uzpůsobeno nebylo. Tyto jeskyňky se lidem nepodobaly pouze vzhledem, ale i některými rysy stylu života. Žáci velmi často zobrazovali jejich obydlí: jeskyni mnohdy zdobenou střechou s oknem, vybavenou dveřmi a komínem či kotlem na vaření dětí. Žáci v tomto případě často zobrazovali i Smolíčkovu chaloupku, Smolíčka a jelena, hory, doly, oblohu, sluníčko apod. Snažili se prostřednictvím kulis zachytit a dokreslit děj pohádky. Jeskyňky byly často slušně oblečené, mnohdy měly pestrý oblek. Jen v šesti případech žáci použili tmavé barvy obleku sloužící jeskyňkám k jejich zamaskování v přírodě. Jeskyňky měly často vlasy zacuchané jehličím a šaty plné záplat, které byly způsobeny nejen potrháním šatů o větve a trny, ale často byly památkou na bránící se děti, které jeskyňky unášely. Zhruba polovina žáků se pokusila zachytit i rozdělení tlupy jeskyněk.Vůdce odlišili od ostatních členů buď stavbou těla, kdy vůdce byl silnější, a proto měl svaly, nebo barvou obleku vůdce, případně i jinými znaky na jeho oblečení jako je červená čepice ve tvaru kříže, žlutý střapec na čepici apod. Jeden žák zobrazil i batole jeskyněk. Někteří žáci se pokusili zachytit i rozdílné tlupy jeskyněk, které od sebe odlišili především barvou oblečení.

50

5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HRUBÍN, F.; PETIŠKA, E.; FRYNTA, E. Zlatý věnec. Praha : Albatros, 1973. DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte, (Dětská kresba z pohledu psychologie). Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-449-4. STEINOVÁ, R. Numerologie (čísla lásky). Praha : Chvojkovo nakladatelství, 1997. ISBN 80901622-6-6.

51