Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie. Vyprávění pohádek u dětí 3. a 4. třídy základní školy

Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie

Vyprávění pohádek u dětí 3. a 4. třídy základní školy

Nevoralová Monika Psychologie – Speciální pedagogika 3. ročník - 2005/2006

OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 2 2. HISTORIE VÝZKUMU A PASPORT VZORKŮ............................................................ 2 2.1 Pasportizace dat................................................................................................................ 2 2.2 Historie výzkumu v rámci školy ...................................................................................... 2 3. SROVNÁNÍ S LITERATUROU – TEORETIZOVÁNÍ PROBLÉMU .......................... 3 4. ROZBOR PŘEDLOH.......................................................................................................... 5 4.1 František Hrubín - Špalíček veršů a pohádek............................................................... 5 4.2 V. J. Propp - Morfologie pohádky................................................................................ 8 4.3 František Hrubín - Pohádka O Šípkové Růžence....................................................... 11 5. VYPRAVOVÁNÍ DĚTÍ..................................................................................................... 13 5.1 Katka .......................................................................................................................... 15 5.2 Markéta....................................................................................................................... 19 5.3 Kryštof........................................................................................................................ 24 5.4 Míša B. ....................................................................................................................... 27 5.5 Ivana ........................................................................................................................... 32 5.6 Tomáš ......................................................................................................................... 36 5.7 Miriam........................................................................................................................ 40 5.8 Martin Ž...................................................................................................................... 44 5.9 Arman......................................................................................................................... 47 5.10 Filip Z. ...................................................................................................................... 52 5.11 Martin M. ................................................................................................................. 56 5.12 Vláďa K.................................................................................................................... 60 5.13 Filip .......................................................................................................................... 64 5.14 Václav B. .................................................................................................................. 67 5.15 Marek ....................................................................................................................... 72 5.16 David ........................................................................................................................ 76 5.17 Pavel 1. ..................................................................................................................... 80 5.18 Serena ....................................................................................................................... 85 6. VYHODNOCENÍ A PREZENTACE VÝSLEDKŮ ANALÝZY................................... 90 7. SHRNUTÍ A DISKUSE ................................................................................................... 101 8. ZÁVĚR.............................................................................................................................. 103 9. SEZNAM LITERATURY ............................................................................................... 103

1

1. ÚVOD Tato práce je zaměřena na schopnost vyprávění pohádek pomocí opory a bez opory u žáků 3. a 4. třídy základní školy. V rámci návštěv hodin českého jazyka – slohu mne zaujala vyprávění pohádky O Šípkové Růžence u žáků 3. třídy, které měli k dispozici obrázkovou oporu či předem zadanou osnovu pohádky. U některých žáků se při převyprávění pohádky vyskytovaly specifické chyby týkající se struktury vypravování, například vynechávání či záměny jednotlivých etap, opomenutí podstatných skutečností, obohacení prvky neodpovídajících skutečné podobě pohádky apod. Žáky jsem nejprve pozorovala v rámci předvýzkumu při vypravování pohádky O Šípkové Růžence jakožto součásti výuky slohu a poté, v dalším školním roce, jsem jim zadala samostatnou práci – převyprávění pohádky O Šípkové Růžence bez předlohy. Následně jsem se pokusila analyzovat jednotlivá vyprávění dětí vypracovaná pomocí opory a bez opory.

2. HISTORIE VÝZKUMU A PASPORT VZORKŮ 2.1 Pasportizace dat V rámci výzkumu jsem navštěvovala Základní školu s rozšířenou výukou cizích jazyků na Praze 4. Jedná se o fakultní školu Pedagogické fakulty University Karlovy. Pozorování a následně sběr materiálu probíhal prvotně ve 3. A ZŠ v průběhu měsíce února a března v roce 2005. Ve třídě bylo 22 dětí s převahou chlapců. Několikrát jsem navštívila různé předměty (český jazyk, sloh, matematika, prvouka), nejvíce mne však zaujal český jazyk. Začala jsem tak docházet pouze na hodiny českého jazyka a slohu. Sběr materiálu pak proběhl jednorázově formou písemné práce na dvě vyučovací hodiny. Úkolem žáků bylo napsat vyprávění pohádky O Šípkové Růžence. Žáci měli k dispozici obrázkovou oporu a osnovu této pohádky. Ve třídě bylo 22 žáků a paní učitelka byla po celou dobu při obou vyučovacích hodinách přítomna. Druhý vzorek pro porovnání s vyprávěními psanými žáky podle opory byl sebrán v dalším školním roce od těch samých žáků, tzn. žáků 4. A. Žáci měli za úkol napsat během jedné vyučovací hodiny pohádku O Šípkové Růžence bez jakékoli opory. Paní učitelka byla během zadávání úkolu ve třídě přítomna, nijak však do vypracování úkolu nezasahovala. Materiál byl vybrán od 18 přítomných žáků. Dalším úkolem bylo analyzování sebraného materiálu, tzn. pohádek psaných pomoci obrázkové opory či osnovy a pohádek psaných bez jakékoli opory. Cílem byla nalézt hlavní odlišnosti mezi vyprávěním podle opory a vyprávěním bez opory. Takto byly analyzovány práce od 18 dětí, tzn. těch, které vypracovaly oba úkoly (vypravování pomocí opory a bez opory).

2.2 Historie výzkumu v rámci školy Ve školním roce 2004/2005 jsem docházela na Základní školu na Praze 4 nejprve na počáteční pozorování do třetí třídy na hodinu českého jazyka – slohu. V hodinách slohu se paní učitelka začala s dětmi věnovat vyprávění pohádky. Jako pomůcku použila sérii 10 obrázkových scén - výjevů, přičemž každý z nich zobrazoval klíčový úsek pohádky "O Šípkové Růžence". Každá dvojice obdržela jeden obrázek a měla za úkol si k němu připravit vyprávění. Poté měla jít postupně jedna dvojice za druhou vyprávět 2

před tabuli ostatním dětem příběh jejich obrázku tak, jak se vyvíjí děj. Děti věděly, jak mají jít za sebou, protože jednotlivé obrázky byly očíslovány. Zaujalo mne, že děti zpravidla k jednotlivým obrázkům neřekly více než dvě věty a to i přes pobízení paní učitelkou, která je žádala, aby k obrázku řekly více, aby se snažily popsat to, co se na obrázku nachází. Děti při vyprávění nepoužívaly úvodní ani závěrečné formule. Věty byly krátké a jasně formulované. Poté, co všichni dovyprávěli svoji část pohádky, vytvořila paní učitelka společně s dětmi osnovu k této pohádce. Osnova se skládala z deseti bodů, každý představoval název jednoho z obrázků. 1. Křtiny 2. Trhání růží 3. Osmnácté narozeniny 4. Černá věž 5. Růženka usnula 6. Království usnulo 7. Záchrana princezny 8. Probuzení Růženky 9. Probuzení království 10. Svatba V rámci další hodiny slohu měly děti za úkol napsat pohádku O Šípkové Růžence podle vytvořené osnovy. Paní učitelka jim nechala též k dispozici obrázkovou verzi, jednotlivé obrázky byly nalepeny na tabuli. Zpočátku jsem si kladla následující otázky. "Jak se u dětí vyvíjí s věkem schopnost vyprávět?" "Do jakého věku potřebují děti k vyprávění obrázkovou oporu? "Jak moc se liší vyprávění dětí pomocí obrázkové opory a bez opory?" "Vynechaly by některé dějové linie?" "Byl by jejich text různě dlouhý, členěný apod.?" "Je pro děti ve třetí třídě snazší vyprávět podle obrazového média nebo bez?" "Byly by vůbec tyto děti schopny vyprávět pohádku bez pomoci obrázků?" Dr. Viktorová ve své práci zmiňuje Fayola, který ve své knize o příběhu shrnuje dosavadní znalosti o schopnostech dětí různého věku rekonstruovat příběh a jeho elementy. Dle Fayola z mnoha výzkumů v této oblasti vyplývá, že před 7. rokem věku nejsou děti schopny bez opory obrázkové osnovy vůbec rekonstruovat příběh. Avšak i později potřebují děti většinou nějakou pomůcku nebo oporu schematického charakteru (Viktorová, 1998, s. 7). V analýze sebraného materiálu (vyprávění pomocí opory) jsem se zaměřila na to, do jaké míry jsou děti schopny zachovat danou strukturu pohádky - zda vynechávají či zaměňují jednotlivé etapy, na co kladou důraz a co opomíjejí, zda obohacují pohádku o prvky, jež neobsahuje, zda jsou jejich texty rozvinutější, zda je uvádí a zakončují specifickými frázemi apod. Vzhledem k tomu, že v roce 2004/2005 jsem z hodin slohu získala a následně analyzovala pouze pohádky vyprávěné na základě obrázkové předlohy resp. osnovy, jsem v následujícím školním roce 2005/2006 pokračovala ve sběru dat. Žákům, od kterých jsem už měla k dispozici pohádky vyprávěné podle opory, jsem zadala úkol písemně zpracovat pohádku O Šípkově Růžence bez jakékoli opory, abych tak získala potřebný materiál k porovnání dvou různých forem vypravování a to pomocí opory a bez opory.

3. SROVNÁNÍ S LITERATUROU – TEORETIZOVÁNÍ PROBLÉMU V následujících řádcích je blíže rozpracováno téma strukturace pohádkové textu, kterým se zčásti zabývám ve své práci. Je zde zmíněna teorie V. J. Proppa, který se této problematice věnuje ve své knize "Morfologie pohádky a jiné studie". J. Propp se zde zabývá

3

rozborem pohádky z hlediska funkcí jednajících osob. Rozlišuje sedm skupin jednajících postav - škůdce, dárce, pomocník, hledané osoby, odesilatel, hrdina, nepravý hrdina. Kromě nich existují i další speciální postavy. Pohádkové postavy mohou být jakkoli rozmanité, často však dělají jedno a totéž. Naproti tomu funkce jako taková je veličina stálá. Funkce jednajících osob jsou základními částmi pohádky. Pod pojmem funkce rozumíme akci jednající osoby, vymezenou z hlediska jejího významu pro rozvíjení děje. V. J. Propp hovoří o 31 funkcích jednajících osob, přičemž ne všechny pohádky obsahují všechny funkce. Jestliže funkce chybí, nemá to žádný vliv na strukturu pohádky. V rámci těchto 31 funkcí se vyvíjí děj všech pohádek. Jednotlivé pohádky lze přikládat ke schématu tvořeným funkcemi a tím je určovat. Podle V. J. Proppa každá pohádka začíná tzv. "výchozí situací" - časově prostorové určení, složení rodiny atd. a po ní následují jednotlivé funkce: Jeden ze členů rodiny opouští domov - odloučení, Hrdinovi je něco zakázáno - zákaz, Zákaz je porušen - porušení, Škůdce se snaží vyzvídat - vyzvídání, Škůdce dostává informace o své oběti - vyzrazení, Škůdce se snaží oklamat svou oběť, aby se zmocnil jí nebo jejího majetku - úskok, Oběť podlehne úskoku a tím bezděčně pomáhá nepříteli - pomahačství. Těchto sedm funkcí lze považovat za přípravnou část pohádky. Zatímco 8. funkce - škůdcovství - Škůdce působí jednomu ze členů rodiny škodu nebo újmu otvírá expozici. Škůdcovství může být nahrazeno nedostatkem - Jednomu z členů rodiny se něčeho nedostává nebo by něco chtěl mít. Přičemž škůdcovství nebo nedostatek jsou závazné pro každou pohádku. Jiné formy expozice neexistují. Dále následuje: Neštěstí nebo nedostatek jsou sděleny. K hrdinovi se někdo obrací s prosbou nebo rozkazem. Je odeslán nebo propuštěn. - prostřednictví, spojovací moment, Hledač se rozhodne k protiakci nebo s ní vysloví souhlas - začínající protiakce, Hrdina opouští domov - odchod, Hrdina je podroben zkoušce, vyptávání, je napaden apod., čímž se připravuje získání kouzelného prostředku nebo pomocníka - první funkce dárce, Hrdina reaguje na činy budoucího dárce - reakce hrdiny, Hrdina dostává k dispozici kouzelný prostředek - vybavení, získání kouzelného prostředku, Hrdina je přenesen, dovezen nebo přiveden k místu, kde se nalézá předmět hledání - prostorové přemístění mezi dvěma říšemi, vykonání cesty, Hrdina a škůdce vstupují do bezprostředního boje - boj, Hrdina je označen - označení, Škůdce je poražen - vítězství, Počáteční neštěstí nebo nedostatek jsou zlikvidovány - likvidace neštěstí nebo nedostatku, Hrdina se vrací - návrat, Hrdina je pronásledován - pronásledování, Hrdina se zachraňuje před pronásledováním - záchrana, Nepoznaný hrdina se dostává domů nebo do jiné země - nepoznaný příchod, Nepravý hrdina si klade neoprávněné nároky - neoprávněné nároky, Hrdinovi je uložen těžký úkol - těžký úkol, Úkol je splněn - splnění, Hrdina je poznán - poznání, Nepravý hrdina nebo škůdce je odhalen - odhalení, Hrdina dostává nové vzezření - transfigurace, Škůdce je potrestán trest, Hrdina se žení a nastupuje na carský trůn - svatba. Tím se pohádka uzavírá. Některé akce pohádkových hrdinů však nelze určit ani přiřadit k žádné z výše uvedených funkcí. Funkce vytvářejí základní prvky pohádky - prvky, na nichž je založen průběh děje. Vedle toho jsou v pohádce i části, které sice nejsou pro rozvoj děje určující, ale i přesto jsou velmi důležité. U jednajících osob lze uvádět jednotlivé atributy - vnější vlastnosti jako věk, pohlaví, pojmenování, stav, zevnějšek, obydlí, zvláštnosti vstupu do děje atd. Tyto atributy dodávají pohádce její výraznost, krásu a půvab. V. J. Propp hovoří o kouzelné pohádce, kterou definuje jako vyprávění, vybudované na pravidelném střídání uvedených funkcí v různých podobách, přičemž v každé pohádce jisté funkce nejsou přítomny a jiné se opakují (Propp, 1999). Z výše zmíněného vyplývá, že podle V. J. Proppa má každá pohádka určitou strukturu, která je tvořena funkcemi jednajících osob. Tzn. že i pohádka O Šípkové Růžence má svoji

4

strukturu tvořenou jednotlivými funkcemi. Bylo by tedy možné i tuto pohádku přiložit ke schématu tvořenému funkcemi a tím určit její strukturu. V první fázi však děti pohádku O Šípkové Růžence psaly jako školní úkol a měly již předem zadanou strukturu této pohádky obrázková předloha a osnova v sešitě. Vyprávěly ji podle jednotlivých obrázků, které znázorňovaly děj této pohádky. I přesto, že v jejich pohádkách lze nalézt některé z Proppem zmíněných funkcí, nelze jednotlivé pohádky strukturovat podle jeho schématu, protože jejich text nevznikal na základě volného vypravování, ale byl předen dán osnovou - jednotlivými etapami pohádky, které děti měly ve svém vypravování zmínit. Teprve materiál sebraný ve druhé fázi by bylo možné takto analyzovat. Jedná se o pohádku O Šípkové Růžence psanou na základě volného vypravování, bez jakékoli opory či pomocné předlohy. Nicméně u obou případů lze zkoumat, zda a do jaké míry děti splnily zadání školního úkolu, zda se jim dařilo zachovat předem danou strukturu pohádky, do jaké míry se k ní přibližovaly a do jaké míry se od ní oddalovaly, zda uvedly všechny etapy či zda některé opomenuly nebo naopak obohatily svůj text o další etapy. Zdali svůj text graficky strukturovaly podle jednotlivých etap. V této souvislosti V. J. Propp hovoří o tzv. transformaci pohádek. Uvádí několik forem proměn elementů - druhů transformací. Jedná se například o: Redukci - základ se redukuje, vzniká neúplný základ. Amplifikaci - základ se rozšiřuje, je doplňován různými detaily. Převrácení - ženské postavy se například nahrazují mužskými a naopak. Intenzifikace a oslabení - vyskytují se pouze u činností jednajících osob. Stejné činnosti mohou být vykonávány s různým stupněm intenzity. Substituce materiálem z oblasti pohádky, z denní skutečnosti, ze sféry náboženství, ze sféry pověr nejedná se o proměny, ale záměny, substituce např. chaloupka je nahrazena palácem. Modifikace - jedná se o substituce elementů, jejichž původ nedokážeme určit ani s minimální přesností. Nejčastěji jsou to tvůrčí záměny, pramenící prostě z vypravěčovy fantazie. Asimilace s materiálem pocházejícím z pohádky samé, z denního života, z náboženství neúplné vytlačení jedné formy druhou, přičemž obě formy se slévají v jedinou. Specifikace obecný jev se mění ve zvláštní např. místo dalekého království město Chvaly. Zobecnění náhrada třicátého království oním, jiným královstvím.

4. ROZBOR PŘEDLOH Aby bylo možné porovnávat převyprávění dětí s originální pohádkou, je nutné zmínit obsah pohádky O Šípkové Růžence. V následujících řádcích je uvedeno úplné znění pohádky O Šípkové Růžence podle F. Hrubína ze Šaplíčku veršů a pohádek. Zároveň je tato pohádka strukturována podle jednotlivých funkcí jednajících osob tak, jak o tom hovoří V. J. Propp. V neposlední řadě je zde uveden obsah obrázkové předlohy, kterou měly žáci k dispozici při vyprávění pohádky O Šípkové Růžence podle obrázkové opory. Text uvedený u jednotlivých obrazů je získán z metodických poznámek k práci s obrazovým seriálem k pohádce F. Hrubína O Šípkové Růžence. U jednotlivých obrazů je vždy uveden název vystihující podstatu daného obrazu. Tyto názvy vymyslela paní učitelka spolu s dětmi při vyprávění příběhů vyjádřených na jednotlivých obrazích. K popisu jednotlivých obrazů je připojeno ústní vyjádření dětí, děj jednotlivých obrazů tak, jak ho vyjádřily ve dvojicích u tabule.

4.1 František Hrubín - Špalíček veršů a pohádek O Šípkové Růžence Úvod 5

Byl jednou jeden král a královna a tuze je rmoutilo, že nemají děti, život bez dítěte je jen půl života. Když už nedoufali a smířili se s tím, že dožijí život v samotě, narodila se jim dceruška. Dali jí jméno Růženka. Křtiny Na křtiny pozvali tři víly. Byly to hezké panenky, z těch, co tak rády v lese při měsíčku tančí. Mají tak něžný sluch, že slyší rosné kapky o sebe zvonit, jak je nožkama sem tam rozstřikují, a jiné hudby nepotřebují. Po bohaté hostině zavedli ty víly k malé princezně. První víla se sklonila nad kolébku, dýchla Růžence na tvářičky a řekla: "Dýchám ti, dýchám na líčka, buď spanilá jak růžička!" Ke kolébce přistoupila druhá víla, dýchla Růžence na ústa a pravila: "Dýchám ti, dýchám na rtíky, zpívej nad všechny slavíky!" Když se nad Růženkou skláněla třetí víla, že jí do života také něco hezkého popřeje, vešla do komnaty ošklivá babice a odstrčila vílu od kolébky. Položila na Růženku škaredou ruku a zaskuhrala: "Až sedmnáct let uplyne, o trn se píchne, zahyne!" Všechny obešla hrůza. Babice se na nikoho ani nepodívala, a jak přišla, tak odešla. Byla to stará víla z lesních mokřin a tak se pomstila králi a královně za to, že ji na křtiny nepozvali. Tu se panenka víla, ta, co ji prve babice odstrčila od kolébky, sklonila k Růžence, dýchla jí na oči a zašeptala: "Neumřeš, sto let budeš spát, více už nemohu ti dát!" Ale slavné křtiny byly už tak jako tak pokaženy, ples a ohňostroj král odřekl. Ti, co si potrpí na dobré jídlo a pití, byli rádi, že se ta nemilá událost přihodila po hostině, aspoň oni si přišli na své. Trhání růží Rodiče se od té chvíle nehnuli od Růženky ani na krok. Král rozkázal, aby všechny rostliny, co mají trny, byly v celé zemi vyhubeny. Postihlo to i růže a šípky, a těch lidé nejvíc litovali. Neměla děvčata růže, aby si jimi o pouti ozdobila blůzičky. Poutníka, kráčejícího po mezi, nechytla za rukáv šípková větévka, aby si přivoněl k jejímu květu. Osmnácté (sedmnácté) narozeniny Růženka rostla a rozkvétala, jak jí to víly daly do vínku, byla spanilá jako růžička a celé dny krásně zpívala. Rodiče jí udělali, co jí na očích viděli. I když v celé zemi nebylo jediného trnu, přece je strach o milovanou dcerku neopustil. Léta utíkala, každý rok přibyl králi a královně proužek šedivých vlasů, a když Růžence šlo na sedmnáctý rok, měli vlasy bílé jako chmýří na bodláčí. Růženka nevěděla, že jim zbělely vlasy starostí o ni, nikdo se nesměl ani slůvkem zmínit o tom, co jí zlá víla přisoudila. Znala kdejakou květinu, měla je ráda, ale o té nejhezčí, o růži, vědět nesměla. A přece se půvabem a spanilostí té květině tolik podobala, jako by sestry byly. Přišel ten osudný den, kdy Růženka dožila sedmnácti let. Rodiče ji zavřeli v zámku, aby měli jistotu, že se jí nic nestane. Růžence bylo v komnatách těsno, byl zrovna krásný letní čas, všechno ji zvalo ven. Když nesměla ze zámku, aspoň na starou věž vystoupila, že se rozhlédne po kraji a vlahým větříkem si nechá ovanout líčka. Černá věž Nahoře na věži uviděla dvířka, hustě opředená pavučinou, nikdy předtím si jich nevšimla. Copak za nimi asi je? napadlo jí a zkusila je otevřít. Dvířka povolila a Růženka

6

vešla do malé komůrky. U okénka zády ke dveřím stála shrbená stařenka a zalévala květiny. Ohlédla se a zvala Růženku dál. "Zaléváte, babičko?" ptala se Růženka. "Ukažte, pomohu vám." "To jsi hodná, že se hlásíš o práci," pravila stařenka a mile se na Růženku usmála. "Pomoz mi tedy, voda je tamhle!" Růženka od ní vzala konévku a ze džberu u dveří nabrala vody. "Ach, vy máte hezké kytičky, babičko!" zvolala, "muškáty, begónie, a copak je tohle za kytičku, takovou hezkou jsem nikdy neviděla?" "To je šípková růžička, děvenko, ta má ze všech kytiček nejlibější vůni, zrovna ty bys ji měla dobře znát!" "Smím si přivonět, babičko?" "Jen si přivoň, za to nic nedáš!" "Ach, to je vůně," zvolala Růženka, "hned bych takovou kytičku chtěla." Stařenka ustřihla jednu růžičku, zabalila ji do hedvábného šátku a podala ji Růžence: "Tu máš, vezmi si ji s sebou a doma si k ní voň, i uschlá ještě voní. Ale nikomu o tom nic neříkej!" Růženka stařence poděkovala a běžela z věže dolů. Vesele si prozpěvovala, král a královna ji slyšeli a spokojeně se na sebe usmáli. Král zrovna svačil a královna vyšívala Růžence šátky do výbavy. Spánek Růženky Se svým pokladem se Růženka zavřela do komnaty. Sedla si na lůžko, že se s tou zvláštní kytičkou potěší. Byla hrozně nedočkavá, a jak vyndávala růžičku ze šátku, píchla se o trn. Svalila se na lůžko jako mrtvá. Na špičce ukazováčku jí vyskočila kapička krve. Království usnulo S Růženkou rázem usnuli hlubokým spánkem všichni, kdo v zámku byli. Každý zůstal tak, jak byl v tom okamžiku, kdy ho náhlý spánek překvapil. Král právě nesl na vidličce k ústům lákavé sousto husích prsíček, ale už nedonesl. Královna táhla zlatou nit, ale ruka s nití jí zůstala ve vzduchu. Kuchtička zrovna lila vodu na nádobí a otevřela pusu, že si zazpívá. I voda usnula, visela mezi hrncem a dřezem jako rampouch. Kuchtičce se už pusa nezavřela a muška, která by jí byla do ní vletěla, zastavila se vprostřed letu a usnula s roztaženými křidélky. Jen kuchaře a kuchtíka spánek nepřekvapil, horké letní odpoledne je už předtím uspalo, přestali však chrápat. Ale šípková růžička v okně na věži neusnula. Začala tak rychle růst, že než byste napočítali deset, celý zámek hustě zarostl trním. Lidé venku se divili, co se to se zámkem stalo. Usoudili, že je začarován, časem si na to zvykli a už se o pány nestarali. Záchrana princezny Devětadevadesátkrát lidé pole osili a tolikrát z polí sklidili, devětadevadesátkrát meze sníh zavál a tolikrát je jaro odkrylo. Když posté lidé pole osili a travička se po sté na mezích zazelenala a všechno rozkvetlo, zabloudil v ty končiny královský princ z daleké země. Putoval světem pro zábavu i pro zkušenost. Najednou před sebou spatřil srázný kopec, celý zarostlý šípkovými keři. Z květů šla taková vůně, že se princi točila hlava. Došel ke kopci, a tu se až ulekl: šípkové větvičky se před ním rozestoupily a nad hlavou se mu spletly v loubí. Prince něco táhlo do té voňavé chodby, i vešel do ní. Sluneční záře se hrnula za ním, čím dál však šel, tím slabší byla, ale přece mu na cestu trochu posvítila. Loubí ho vedlo nahoru a zase dolů a znova nahoru, až přišel ke dveřím, zlatými květy vykládaným.

7

Probuzení Růženky Otevře je, bledá sluneční záře se rozlije komnatou a princ spatří na lůžku spanilou dívku růžových líček. Něžně oddychuje a usmívá se ze spaní. Princ tak hezké stvoření dosud neviděl. Sklonil se nad ni a políbil ji. V tu chvíli se dívka s lehkých výkřikem probudila a posadila se na lůžku. Princ se shýbl a zvedl ze země šípkovou růžičku. Podal ji spanilé dívce. Poděkovala mu a mile se na něj usmála. Probuzení království A ještě jiné věci se v tu chvíli děly: husté šípkové větvičky sjely ze střech rychle jako užovky a odkryly celý zámek slunci. Král zamžikal očima a strčil lákavé sousto husích prsíček do úst. Královně se zachvěla víčka, dotáhla zlatou nit a začala nový steh. V kuchyni voda rázem ožila, vytekla z hrnce do dřezu. Kuchtička zavřela pusu, muška ji jen taktak minula. Kuchyní zněl vysoký hlásek kuchtičky, ale ani ten neprobudil kuchaře a kuchtíčka. Sto let spánku jim bylo málo. Však on už je král rychle vzbudí, za sto let mu notně vytrávilo a za chvíli bude chtít večeři. A opravdu si o ni zrovna chtěl říci, když se otevřely dveře. Vešla Růženka a za ruku si vedla cizího jinocha. Král se na ně přísně podíval. Kde našel ten mladík odvahu? pomyslil si, jen tak bez dovolení si přijde, a ještě se s naší Růženkou vede za ruku. "Dceruško," vykřikla vtom královna, "zahoď ten prokletý kvítek!" Spatřila šípkovou růžičku, Růženka si s ní v prstech hrála a pranic se nebála. "Už mi neublíží, maminko," pravila Růženka a ukázala jí prstík, byla na něm čerstvá kapička krve, jako by se Růženka píchla před chviličkou, a ne před sto lety. A tu se princ, jak se sluší a patří, sám ujal slova a vyprávěl králi, jak se do zámku dostal. Růženka potom pověděla, jak to bylo s tou babičkou v komůrce na věži. Král a královna si to dali dohromady a teprve teď se jim rozsvítilo v hlavě. "Proboha," zvolali, "vždyť jsme zaspali sto let!" Svatba Princ požádal krále, aby mu dal Růženku za ženu. Král svolil a brzo byla svatba. Růženka šla k oddavkám se zavázaným prstíkem, ale i tak jí to náramně slušelo. Po svatbě vedla Růženka manžela na věž, otevřela dvířka opředená pavučinou a vešli do komůrky. Nikdo tam nebyl. Muškáty a begónie byly zvadlé, jen šípková růžička krásně kvetla. Růženka si ji i s kořenáčem donesla do své komnaty. Teď se s ní mohla beze strachu těšit. Růžičky opadávají, ale hned se rozvije jiná, a dodnes nepřestaly kvést. Mám v jedné staré pohádkové knížce plátek z jejího květu. Vítr mi ho přinesl, když jsem se jednou díval z okna v tu stranu. A když večer sedím sám nad tím plátkem růžovým, co nevím, to nepovím. Proto vám to povídám.

4.2 V. J. Propp - Morfologie pohádky Pohádka O Šípkové Růžence - podle funkcí jednajících osob I. Výchozí situace 1. Časově prostorové určení ("v jednom království") "Byl jednou jeden král a královna". 2. Složení rodiny (podle jmen a stavu)

8

Král, královna, dcera Růženka 3. Bezdětnost "Tuze je rmoutilo, že nemají děti, život bez dítěte je jen půl života." 4. Proroctví, věštby a první objevení škůdce (jméno, způsob zapojení do průběhu děje, vnější zvláštnosti objevení) "Na křtiny pozvali tři víly." První víla se sklonila nad kolébku, dýchla Růžence na tvářičky a řekla: "Dýchám ti, dýchám na líčka, buď spanilá jak růžička!" Druhá víla, dýchla Růžence na ústa a pravila: "Dýchám ti, dýchám na rtíky, zpívej nad všechny slavíky!" Když se nad Růženkou skláněla třetí víla, že jí do života také něco hezkého popřeje, vešla do komnaty ošklivá babice a odstrčila vílu od kolébky. Položila na Růženku škaredou ruku a zaskuhrala: "Až sedmnáct let uplyne, o trn se píchne, zahyne!" Všechny obešla hrůza. Babice se na nikoho ani nepodívala, a jak přišla, tak odešla. Byla to stará víla z lesních mokřin a tak se pomstila králi a královně za to, že ji na křtiny nepozvali. Tu se panenka víla, ta, co ji prve babice odstrčila od kolébky, sklonila k Růžence, dýchla jí na oči a zašeptala: "Neumřeš, sto let budeš spát, více už nemohu ti dát!" II. Přípravná část 5. Zákazy (postava vykonavatele, obsah, forma zákazu, motivace zákazu) Rodiče se od té chvíle, co zaslechli věštbu zlé sudičky, nehnuli od Růženky ani na krok. Král rozkázal, aby všechny rostliny, co mají trny, byly v celé zemi vyhubeny. (Růženka nesmí přijít do styku s růžemi.) 6. Porušení zákazu (postava vykonavatele, forma porušení, motivace) Přišel ten osudný den, kdy Růženka dožila sedmnácti let. Rodiče ji zavřeli v zámku, aby měli jistotu, že se jí nic nestane. Růžence bylo v komnatách těsno, byl zrovna krásný letní čas, všechno ji zvalo ven. Když nesměla ze zámku, aspoň na starou věž vystoupila, že se rozhlédne po kraji a vlahým větříkem si nechá ovanout líčka. III. Expozice 7. Škůdcovství (postava vykonavatele, forma škůdcovství, předmět působení škůdce, motivace a cíl škůdcovství, formy zmizení škůdce) Nahoře na věži uviděla dvířka, hustě opředená pavučinou, nikdy předtím si jich nevšimla. Copak za nimi asi je? napadlo jí a zkusila je otevřít. Dvířka povolila a Růženka vešla do malé komůrky. U okénka zády ke dveřím stála shrbená stařenka a zalévala květiny. Ohlédla se a zvala Růženku dál. 8. Vyptávání, vyzvídání: "Zaléváte, babičko?" ptala se Růženka. "Ukažte, pomohu vám." "To jsi hodná, že se hlásíš o práci," pravila stařenka a mile se na Růženku usmála. "Pomoz mi tedy, voda je tamhle!" Růženka od ní vzala konévku a ze džberu u dveří nabrala vody. "Ach, vy máte hezké kytičky, babičko!" zvolala, "muškáty, begónie, a copak je tohle za kytičku, takovou hezkou jsem nikdy neviděla?"

9

"To je šípková růžička, děvenko, ta má ze všech kytiček nejlibější vůni, zrovna ty bys ji měla dobře znát!" "Smím si přivonět, babičko?" "Jen si přivoň, za to nic nedáš!" "Ach, to je vůně," zvolala Růženka, "hned bych takovou kytičku chtěla." Stařenka ustřihla jednu růžičku, zabalila ji do hedvábného šátku a podala ji Růžence: "Tu máš, vezmi si ji s sebou a doma si k ní voň, i uschlá ještě voní. Ale nikomu o tom nic neříkej!" 9. Reakce hrdiny (na přemlouvání, na použití kouzelných prostředků, na jiné činy škůdce). Růženka stařence poděkovala a běžela z věže dolů. Vesele si prozpěvovala, král a královna ji slyšeli a spokojeně se na sebe usmáli. Se svým pokladem se Růženka zavřela do komnaty. Sedla si na lůžko, že se s tou zvláštní kytičkou potěší. Byla hrozně nedočkavá, a jak vyndávala růžičku ze šátku, píchla se o trn. Svalila se na lůžko jako mrtvá. Na špičce ukazováčku jí vyskočila kapička krve. S Růženkou rázem usnuli hlubokým spánkem všichni, kdo v zámku byli. Každý zůstal tak, jak byl v tom okamžiku, kdy ho náhlý spánek překvapil. Král právě nesl na vidličce k ústům lákavé sousto husích prsíček, ale už nedonesl. Královna táhla zlatou nit, ale ruka s nití jí zůstala ve vzduchu. Kuchtička zrovna lila vodu na nádobí a otevřela pusu, že si zazpívá. I voda usnula, visela mezi hrncem a dřezem jako rampouch. Kuchtičce se už pusa nezavřela a muška, která by jí byla do ní vletěla, zastavila se vprostřed letu a usnula s roztaženými křidélky. Jen kuchaře a kuchtíka spánek nepřekvapil, horké letní odpoledne je už předtím uspalo, přestali však chrápat. 10. Vstup hrdiny hledače do pohádky (jméno, forma začlenění do průběhu děje - forma odeslání hrdiny, doprava k místu určení - formy příchodu, vnější zvláštnosti vstupu) Když posté lidé pole osili a travička se po sté na mezích zazelenala a všechno rozkvetlo, zabloudil v ty končiny královský princ z daleké země. Putoval světem pro zábavu i pro zkušenost. 11. Detaily místa, kde se nalézá předmět hledání (bydliště carovy dcery, popis vzdáleného království) Najednou před sebou spatřil srázný kopec, celý zarostlý šípkovými keři. Z květů šla taková vůně, že se princi točila hlava. Došel ke kopci, a tu se až ulekl: šípkové větvičky se před ním rozestoupily a nad hlavou se mu spletly v loubí. Prince něco táhlo do té voňavé chodby, i vešel do ní. Sluneční záře se hrnula za ním, čím dál však šel, tím slabší byla, ale přece mu na cestu trochu posvítila. Loubí ho vedlo nahoru a zase dolů a znova nahoru, až přišel ke dveřím, zlatými květy vykládaným. 12. Cíl hrdiny (najít, osvobodit, pomoci) Princ spatří na lůžku spanilou dívku růžových líček. Něžně oddychuje a usmívá se ze spaní. Princ tak hezké stvoření dosud neviděl. Sklonil se nad ni a políbil ji. V tu chvíli se dívka s lehkých výkřikem probudila a posadila se na lůžku. A ještě jiné věci se v tu chvíli děly: husté šípkové větvičky sjely ze střech rychle jako užovky a odkryly celý zámek slunci. Král zamžikal očima a strčil lákavé sousto husích prsíček do úst. Královně se zachvěla víčka, dotáhla zlatou nit a začala nový steh. V kuchyni voda rázem ožila, vytekla z hrnce do dřezu. Kuchtička zavřela pusu, muška ji jen taktak minula. Kuchyní zněl vysoký hlásek kuchtičky, ale ani ten neprobudil kuchaře a kuchtíčka.

10

13. Svatba Princ požádal krále, aby mu dal Růženku za ženu. Král svolil a brzo byla svatba. Růženka šla k oddavkám se zavázaným prstíkem, ale i tak jí to náramně slušelo. 4.3 František Hrubín - Pohádka O Šípkové Růžence – podle obrazové předlohy Obraz č. 1 Křtiny Popis a charakteristika obrazového materiálu Obraz dělený na dvě půle. Vlevo menší část - průhled do hodovní síně. Vpravo scéna sudiček. Tři dobré sudičky "hezké panenky", jedná zlá sudička (větší), přihlíží král s královnou. Černý kocour jako tradiční výbava čarodějnic a zlých vil. Dokreslení detaily: v popředí dětské hračky naznačující další života dítěte. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům Královi a královně se narodila Růženka. Na křtiny pozvali tři sudičky a jednu, která byla zlá, nepozvali. Ta tam ale přišla a předpověděla, že v 18 letech se princezna píchne o růži a usne." U. se jich zeptala, zda vědí, jak taková pohádka začíná. Dívka to doplnila slovy: "Bylo jedno království“. Obraz č. 2 Trhání růží Popis a charakteristika obrazového materiálu Růženka roste, rodiče jsou stále u ní... Tento obraz ukazuje dospívající Růženku na balkóně s tatínkem - králem. Dole na nádvoří se odstraňuje všechno, co má trní, ostny. Na pavlačce jsou kytičky: svlačec, řeřicha. Král má u sebe královské žezlo, "odskočil" si od konání královských povinností - doklad, jak Růženku hlídá. Květiny a pak ptáčkové dokreslují povahové rysy dívenky, má ráda přírodu, vše živé. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům Král vyhlásil, aby byly všechny růže vytrhány. "Všichni je trhali." Obraz č. 3 Osmnácté narozeniny Popis a charakteristika obrazového materiálu Den Růženčiných osmnáctých narozenin. Výtvarník zde domýšlí: "rodiče ji zavřeli v zámku..." ale nepochybně se chystala aspoň intimní oslava. Proto je v pravé části obrazu průhled do slavnostní síně, v níž je připravena oslava. Růženka využívá chvilky a se svíčkou v ruce a s klíči jde do věže. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům Jednoho dne měla Růženka 18. narozeniny. Byla velká oslava. Růženka byla zvědavá, vzala si klíč a šla do černé komnaty."

11

Obraz č. 4 Černá věž Popis a charakteristika obrazového materiálu Komůrka ve věži. Pootevřené dveře, vstupuje princezna. Vpravo od ní babička (na obrázku i kocour), poznáme v ní zlou sudičku. Podává Růžence růžičku. Detaily: konvička, starý moždíř, květiny v okně. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Dobrý den babičko, co tu děláte?" (první dívka) "Zalévám kytičku, vezmi si jednu." (druhá dívka) "Děkuji." (první dívka) Obraz č. 5 Spánek Růženky Popis a charakteristika obrazového materiálu Komnata princezny. Vlevo vchod, pootevřené dveře "zlatými květy vykládané", z nichž soudíme, že Růženka byla netrpělivá (byly hrozně nedočkavá) - výtvarník domýšlí a mění proti slovesné předloze, přidává: vlevo na podlaze pohozené střevíčky. Vpravo princezna, už spící. Oživení detaily: medvědí kožešina, klec se spícími ptáčky, koš s ovocem. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Růženka seděla na posteli, měla v ruce růži, píchla se o ní a usnula na sto let." Obraz č. 6 Království usnulo Popis a charakteristika obrazového materiálu Zámecká síň v době, kdy Růženka usnula. I zde všechno spí. Některé postavičky v pozicích, které působí komicky - kuchtíci, strážný. Všechno svědčí o tom, že se měla konat slavnost - oslava narozenin, symbolem je nakrojený dort. Začíná působit kouzlo: arkády zarůstají rychle šípkovým... Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Celé království usnulo. Král usnul při jídle." Druhý chlapec dodal: " Usnula i královna, když šila šaty." Obraz č. 7 Záchrana princezny Popis a charakteristika obrazového materiálu Princ z daleké země před zarostlým zámkem po 100 letech. Kopec zarostlý šípkovými růžemi, vykuje kousek zámku. Ale krajina i s vesničkou kolem žije (devětadevadesátkrát lidé pole osili...). I ptáčkové mimo zámek létají. Před princem se začíná otevírat loubí, už kráčí do voňavé chodby". Věštba se naplnila.

12

Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Jeden princ se dozvěděl, že v království všichni usnuli. Rozhodl se je zachránit. Podlezl růžemi, sekal je a trhal je." Obraz č. 8 Probuzení Růženky Popis a charakteristika obrazového materiálu Růženčina komnata. Princ klečí před princeznou, která se už probudila, protože byla políbena. Princ drží růžičku, kterou sebral se země. Ptáčkové v kleci ožili, nalevo na zemi střevíčky, jak byly zuty před 100 lety, okny vniká do chodby zbytek šípkoví. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Princ přišel k Růžence. Políbil ji a ona se probudila." Obraz č. 9 Probuzení království Popis a charakteristika obrazového materiálu Probuzení u královské tabule. Král polkl porci husích prsíček, služce padá nádobí, mladý kuchtík sbírá těsto, zbrojnoš se zvedá, kočka ubíhá s pečivem, pes drží kost atd. U arkád mizí šípkové křoví atd. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Zároveň se probudilo celé království. Král i královna se probudili, kuchtíci a šašek se probudili." Obraz č. 10 Svatba Popis a charakteristika obrazového materiálu Růženka jde s princem k oddavkám. Vzadu společnost: v náznaku dvorní panstvo, scéna je však převážně lidová: kromě zaměstnanců zámku je v popředí umístěno cukroví, koláče. Ústní vyjádření dětí k jednotlivým obrázkům "Nakonec se Růženka s princem vzali. Byla svatba. Růženka měla obvázaný prst od toho píchnutí. Měla kytku a všude byly preclíky."

5. VYPRAVOVÁNÍ DĚTÍ V této části jsou uvedeny a následně analyzovány a porovnávány jednotlivé pohádky získané od dětí ze 3. třídy (pohádky psané podle obrázkové opory) a 4. třídy (pohádky psané bez jakékoli opory). Jsou zde uvedeny odlišnosti týkající se struktury pohádky, návaznosti

13

dějů a následného významu pohádky apod. Výchozím materiálem pro zjištění těchto skutečností je pohádka O Šípkové Růžence od Františka Hrubína. Schematické zobrazení jednotlivých etap a odchýlení se od struktury je zobrazeno dle následujících kategorií.

záměna etap - nesprávné pořadí etap prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky vynechání etapy nepočaté etapy opomenutí podstatných skutečností propojení více etap

14

5.1 Katka 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Katka použila název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Kdysi dávno a dávno žila královna a král. - Žili v malém království a moc si přáli mít děťátko! - A když už se to děťátko narodilo, dali mu jméno Růženka. 1. Křtiny - A na křtiny pozvali jen tři sudičky (ty hodné). - A tu čtvrtou (zlou) nepozvali. - A samozřejmě měla velkou zlost. - Jenomže když už byly ty křtiny, tak přišly ty tři hodné sudičky, a ta první povídá: milá Růženko budeš chytrá, milá, hodná a bude tě mít každý rád. - Najednou se rozletěly dveře a vletěla tam ta zlá sudička a řekla: milá Růženko až ti bude osmnáct, tak se píchneš o trn a usneš na věky! - Když to královna uslyšela, okamžitě vylezla z postele a řekla to králi. 2. Trhání růží - A ten hned druhý den dal vyřezat všechny růže v okolí. 3. Osmnácté narozeniny - A když nastal den osmnáctých narozenin, Růženka sotva povečeřela, táhla ji zvědavost rovnou do velké černé věže. 4. Černá věž - Když vstoupila do věže, spatřila tam babičku (zlou sudičku). - Ahoj babičko! povídá Růženka. - Ahoj, Růženko, říká babička. - Už tu na tebe čekám osmnáct let. - Jé vy to tu máte krásné! - Pojď ke mě Růženko, něco tu pro tebe mám. - Dám ti tuhle červenou růžičku. - Děkuji babičko! 5. Spánek Růženky - Růženka si přivoněla k růži, píchla se o trn a usnula. 6. Království usnulo - V té chvíli zrovna král jedl sousto ryby a jak otevřel pusu, usnul. - Vrchní kuchař zrovna chtěl zatahat kuchtíka za uši, protože připálil kaši. - Služebná zase rozlila víno, protože usnula.

15

- A tak to šlo dál a dál až už celý zámek usnul. 7. Záchrana princezny - Za několik dní k zámku zabloudil princ. - Uviděl horu růží a za nimi zámek. - To musí být ten zámek, jak tam usnuli. - Říkal si princ a já tomu nevěřil, když mi to maminka říkala. - Zkusím se tam dostat. - Princ se snažil mečem prosekat. - Už byl skoro v zámku a najednou zabloudil v trní a najednou před sebou uviděl velikánská vrata. - Princ je otevřel a nyní se ocitl v místnosti, kde byla hostina, šel po schodech nahoru a vstoupil do černé věže. 8. Probuzení Růženky - Spatřil Růženku, jak tam spala. - Políbil ji a Růženka se probudila. 9. Probuzení království - V tom se probudil celý zámek. - Vrchní kuchař zatahal kuchtíka za uši. - Král snědl rybu atd. 10.Svatba - A potom byla velikánská svatba. Závěrečná formule Katka nezmiňuje žádnou závěrečnou formuli. Katky text se skládá z 306 slov. Pohádku uvedla několika úvodními větami, v závěru neuvádí žádnou závěrečnou formuli, text končí svatbou. K dispozici měla jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Úvod a většina z etap jsou rozsáhlé, Katka se v nich rozepisuje. U křtin uvádí přítomnost čtyř sudiček (tři hodné a jedna zlá), u jedné z hodných sudiček a u zlé sudičky uvádí podrobně jejich věštby. Z hlediska struktury Katka žádnou z etap ani žádné základní údaje nevynechala, jednotlivé etapy na sebe navazují. Pohádku vypráví ve správné posloupnosti bez odchýlení od původního děje, nijak se neodchyluje od struktury pohádky. Pouze u etapy „Záchrana princezny“ uvádí, že za několik dní k zámku zabloudil princ, přičemž věštba zlé sudičky zněla, že Růženka usne na věky. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, zmiňuje i kuchaře, kuchtíka a služebnou. Blíže je uvádí v rámci etap "Království usnulo" a "Probuzení království". U Katky lze několikrát pozorovat snahu použít přímou řeč. První povídá: milá Růženko budeš chytrá, milá, hodná a bude tě mít každý rád. Řekla: milá Růženko, až ti bude osmnáct, tak se píchneš o trn a usneš na věky! Dále stojí za povšimnutí dialog mezi babičkou a Růženkou. "Ahoj babičko! povídá Růženka. Ahoj, Růženko. říká babička. Už tu na tebe čekám osmnáct let. Jé vy to tu máte krásné! Pojď ke mě Růženko, něco tu pro tebe mám. Dám ti tuhle červenou růžičku. Děkuji babičko!"

16

Katka nijak neodlišovala jednotlivé části osnovy. Nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Katka použila název „Šípková Růženka". 1.Křtiny

------

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 2. Trhání růží 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo, nebylo za devatero horami, řekami a lesy jedno království, kde žili král, královna a malá holčička jménem Růženka. 1. Křtiny - Jednoho dne přišly ke kolébce s Růženkou dvě hodné a jedna zlá sudička. - První (hodná) sudička Růžence popřála, ať je hodná, hezká a ať ji má každý rád. - Potom přišla druhá, zlá sudička a řekla jí: až ti bude 18, tak se píchneš o trn a usneš na věky. - Ale to už k ní přišla třetí, ta hodná sudička a řekla jí, že neusne na věky, ale že jí probudí jeden princ. - Potom sudičky zmizely. 2. Trhání růží Katka se zmiňuje o trhání růží v dialogu mezi babičkou a Růženkou ve fázi „Černá věž“. 3. Osmnácté narozeniny - Když měla Růženka den před 18. narozeninami, tak se vydala do černé věže, kde ještě nikdy nebyla. 4. Černá věž - Když konečně vyšlapala temně točité a dlouhé schodiště, otevřela dveře od jedné komůrky. - Na křesle tam seděla ta zlá sudička. - Babičko, říká Růženka „co tady děláte“? - Ale, už léta tady na tebe čekám. - Přivoň si tady k té kytičce, co jsem pro tebe utrhla, byla poslední, protože pan král je dal z celého království vysekat. - Děkuji babičko, to je něco jako ta růže? - Ano, to je růže. - Tak už si přece přivoň! - Tak dobrá. Aááááááááá! - Cha, cha cha cha cha!!!!! - A máš to Růženko. Katka v rozhovoru mezi babičkou a Růženkou zmiňuje skutečnost, že pan král nechal vytrhat růži v celém království. Spojuje tak dvě etapy dohromady. 5. Spánek Růženky

17

Katka nezmiňuje, že by se Růženka píchla o trn a že by v důsledku toho usnula.

6. Království usnulo Katka ani nezmiňuje, že by usnulo celé království. 7. Záchrana princezny - Za pár let se to dozvěděl i princ. - Když ale přišel k hradu, byl celý zarostlý šípkovým trním. - Princ tedy vytáhl meč a začal se trním prosekávat. - Když se konečně prosekal, vstoupil až do černé věže a spatřil Růženku. 8. Probuzení Růženky - Políbil ji a Růženka se probudila. 9. Probuzení království - A s ní i celé království. 10.Svatba - Princ i s Růženkou předstoupil před krále. - Král celý šťastný princi poděkoval. - A byla veliká svatba. Závěrečná formule Katka nezmiňuje žádnou závěrečnou formuli. Katky text se skládá z 208 slov. Pohádku uvedla rozsáhlým souvětím, v závěru neuvádí žádnou závěrečnou formuli, text končí svatbou. Úvod a většina z etap jsou rozsáhlé, Katka se v nich rozepisuje. U křtin uvádí přítomnost tří sudiček (dvě hodné a jedna zlá), u všech tří uvádí jejich věštbu. Z hlediska struktury Katka vynechala dvě etapy „Spánek Růženky“ a „Království usnulo“. V etapě „Černá věž“ je patrné, že babička nabízí Růžence, aby si přivoněla k růži „Tak už si přece přivoň!“. Růženka si přivoní „Tak dobrá. Aáááááá!“. Avšak není zde přímo řečeno, že by se Růženka o růži píchla a v důsledku toho usnula a s ní i celé království. Dále etapu „Trhání růží“ zmiňuje v rámci rozhovoru mezi babičkou a Růženkou v etapě „Černá věž“, neuvádí ji v návaznosti na věštbu zlé sudičky během křtin. Dochází tak k propojení dvou etap „Trhání růží“ a „Černá věž“. Katčina pohádka tak postrádá návaznost a posloupnost. Tvrzením: „Když měla Růženka den před 18. narozeninami, tak se vydala do černé věže...“, se nepatrně vzdaluje od skutečné podoby pohádky, kde se Růženka do černé věže vydala v den svých 18. narozenin. Tato skutečnost však nenarušuje jednotu pohádky. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, další nezmiňuje. U Katky lze několikrát pozorovat snahu použít přímou řeč: Řekla jí: až ti bude 18, tak se píchneš o trn a usneš na věky. Dále stojí za povšimnutí dialog mezi babičkou a Růženkou: Babičko, říká Růženka „co tady děláte“? Ale, už léta tady na tebe čekám. Přivoň si tady k té kytičce, co jsem pro tebe utrhla, byla poslední, protože pan král je dal z celého království vysekat. Děkuji babičko, to je něco jako ta růže? Ano, to je růže. Tak už si přece přivoň! Tak dobrá. Aááááááááá! Cha, cha cha cha cha!!!!! A máš to Růženko.

18

Katka nijak neodlišovala jednotlivé etapy pohádky. Nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Katka uvedla úvodní formule. Obsahově si byly velmi podobné (král a královna si přáli miminko, narodila se Růženka). V obou případech se Katka celkem podrobně věnuje popisu křtin. Liší se v počtu sudiček. Ve volném vyprávění uvádí tři sudičky (dvě hodné a jednu zlou) a ve vyprávění podle předlohy uvádí čtyři sudičky (tři hodné a jednu zlou). Ve volném vyprávění uvádí podrobně věštby všech tří sudiček. Naproti tomu ve vyprávění podle předlohy zmiňuje podrobně pouze věštbu jedné hodné sudičky a zlé sudičky. Věštba zlé sudičky je v obou případech stejná. Ve vyprávění podle předlohy zmiňuje ihned po křtinách, že král nechal vytrhat všechny růže. Naproti tomu ve volném vyprávění tuto skutečnost zmiňuje, až v dialogu mezi Růženkou a babičkou v Černé věži. V obou případech zmiňuje Katka osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout o trn a usnout na věky. Pouze se liší ve dnu, kdy se Růženka vydala do Černé věže. Ve vyprávění podle předlohy tomu bylo v den osmnáctých narozenin, naproti tomu ve volném vyprávění se tak stalo den před 18. narozeninami. V obou vyprávění Katka uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. V obou textech je toto setkání a předání růžičky Růžence vyjádřeno dialogem. Pouze ve volném vypravování Katka navíc dodává, že to je poslední růže, protože pan král je dal z celého království vysekat. Z hlediska struktury tímto spojuje dvě fáze v jednu („Černá věž“ a „Trhání růží“). Ve vyprávění podle předlohy Katka přímo zmiňuje, že se píchla o trn a usnula a s ní i celé královstí. Dokonce uvádí i výčet jednotlivých osob, které usnuly, a činnost, při které usnuly. Naproti tomu ve volném vyprávění je citoslovcem zmíněna Růženčina reakce na přivonění růží (Aáááááá), není však přímo řečeno, že Růženka se píchla o trn a že by v důsledku toho usnula ona či celé království. V obou případech se Katka rozepisuje u záchrany princezny princem. Uvádí, že princ Růženku políbil a ona i celé království se probudilo. Ve vyprávění podle předlohy navíc vyjmenována některé z dalších postav, které se probudily. Obě vyprávění zakončuje svatbou, nezmiňuje žádnou závěrečnou formuli. Lze říci, že Katčino vyprávění podle obrázkové opory je souvislé, nevynechává žádné podstatné části, vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky a poukazuje nejen na hlavní postavy. Vyprávění je v souladu se strukturou pohádky. Naproti tomu ve volném vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) byly vynechány dvě etapy, resp. jejich děj nebyl přímo vyjádřen („Spánek růženek“ a „Království usnulo“). Nebyla tak zachována přesná struktura a následnost dějů. Dále byly propojeny dvě etapy, z nichž jedna měla předcházet té druhé („Černá věž“ a „Trhání růží“). V obou případech je vyprávění podrobné, obsahuje úvod, není však uvedena závěrečná formule. V každém z vyprávění se Katka snaží použít přímou řeč a uvádí dialog. Jednotlivé části osnovy resp. etapy nejsou ani v jenom z vyprávění graficky členěny.

5.2 Markéta 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída

19

Markéta použila název "Šípková Růženka".

1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Jednoho dne se v království narodila holčička. - A protože královna měla ráda růže, jmenovala se Šípková Růženka. 1. Křtiny - Potom pozvali hosty na křtiny a taky sudičky. - Pozvali jich hodně takže na jednu nezbilo. - Ta se ovšem naštvala a šla do zámku bez dovolení. - Zatím lidi se bavili, až potom vtrhla do zámku rozhněvaná sudička, šla ke kolébce a pak řekla, až ti bude 18 let píchneš se do prstu a zemřeš. - A pak ještě ty dvě popřály Růžence hodně štěstí a říkaly, že nemůžou Růžence pomoc, ale řekli, že neumře. 2. Trhání růží - Pak, když odešly, trhali růže, co se dalo. 3. Osmnácté narozeniny - Jednou, když měla princezna narozeniny a bylo jí 18 let, slavili hostinu. - Princezna pak šla ven a tam viděla věž a tak tam šla. 4. Černá věž - Když došla Růženka až nahoru viděla babičku (zlou sudičku) a ta jí podala růži. 5. Spánek Růženky - A princezna se píchla a spala a spala. 6. Království usnulo - I celé království usnulo. - Kuchaři přestali vařit, hudba přestala hrát, sloužící přestali chodit a v celém království bylo mrtvo. 7. Záchrana princezny - Jednou jede kolem mladý princ a v tom si všimne zarostlého hradu. - Tak sekal a sekal až se prosekal a tam si všimnul černé věže. - Tak mladý princ šel do věže. - Tam uviděl krásnou princeznu. 8. Probuzení Růženky - Potom ji políbil a princezna Šípková Růženka se probudila.

20

9. Probuzení království - Pak se probudilo celé království. 10.Svatba - A pak se slavila svatba. - Král s královnou pili, jedli a princezna s princem tančili, co se dalo. Závěrečná formule - A to je konec pohádky. Markéty text se skládá ze 190 slov. Pohádku uvedla několika úvodními větami a zakončila závěrečnou formulí. K dispozici měla jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Některé z etap jsou rozsáhlé, Markéta se v nich rozepisuje. U křtin uvádí přítomnost tří sudiček (2 hodné a jedná zlá) a podrobně zmiňuje jejich věštby. Na obrázkové předloze se však nacházejí sudičky čtyři (tři hodné a jedna zlá). Z hlediska struktury Markéta žádnou z etap nevynechala, jednotlivé etapy na sebe navazují. Markéta vypráví pohádku ve správné posloupnosti bez odchýlení od původního děje, nijak se neodchyluje od struktury pohádky. Pouze v etapě „Trhání růží“ je uvedeno, že se trhali růže, co se dalo, aniž by v předešlé etapě „Křtiny“ ve věštbě zlé sudičky bylo přímo zmíněno, čím se Růženka píchne do prstu („Až ti bude 18 let, píchneš se do prstu a zemřeš“). Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, Markéta zmiňuje i kuchaře a sloužící. Blíže je uvádí v rámci etapy "Království usnulo". V textu lze pozorovat snahu použít přímou řeč: mezi osobami. řekla, až ti bude 18 let píchneš se do prstu a zemřeš. Dialogu v textu použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Markéta nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Markéta použila název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - V jednom království žila královna a král. - Jednou se jim narodila princeznička. 1. Křtiny - Měli z toho radost, a proto udělali hostinu. - Všechny pozvali i sudičky. - Král s královnou před všemi řekli, že princezna se bude jmenovat Šípková Růženka. - Když to dořekli, přišla do tančícího sálu rozhněvaná sudička a ta se zlobila, že ji nepozvali. - Přišla k Růžence s hroznou věštbou. - Až jí bude 18 let, píchne se do prstu a zemře. - Všichni se zhrozili a řekli, ať hodné sudičky odvolají tu věštbu.

21

- Sudičky nemohly nic dělat, ale řekly: až ti bude 18 let, nezemřeš, ale spadneš do hlubokého spánku. - I tvoje království. - Až přijede princ a najde tě a políbí tě, budeš zachráněna. 2. Trhání růží Markéta se nezmiňuje o trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny - Když byl den, kdy měla Růženka mít 18. narozeniny, udělali ohromnou oslavu. - Když slavili, princezna se vytrhla a chtěla se jít kouknout do věže, kde nikdy nebyla. 4. Černá věž - Vyšla po schodech až nahoru a tam viděla stařenku, jak tam plete na kolovrátku. - Chtěla to zkusit. 5. Spánek Růženky - Když si k tomu sedla a začala plést, píchla se do prstu a spala a spala. 6. Království usnulo - Její království také spalo a spalo. - Kuchaři, když vařili, usnuli a tak dále. - Zarostlo celé království. 7. Záchrana princezny - Jednou, když se objevil princ v této krajině, velmi se podivil. - Když přijel k zámku, nemohl věřit, že to je zámek. - Tak zarostlý. - Když se konečně dostal k bráně, vešel dovnitř a tam spatřil věž. - Byla černá. - Vešel dovnitř, šel po schodech a nahoře uviděl spící Růženku. 8. Probuzení Růženky - Políbil ji a princezna ocitla. - Princi Jaromírovi poděkovala a řekla, ať řekne to, co by si přál. - Jaromír řekl: tebe chci za ženu. - Když to řekli královi a královně, ty jim samozřejmě vyhověli. 9. Probuzení království Markéta se nezmiňuje o probuzení království. 10.Svatba - Slavila se svatba, na kterou nikdo nezapomněl. - Tančilo se a tančilo. - Dokonce i král s královnou tančili. Závěrečná formule A po svatbě se měli všichni rádi a měli spoustu dětí. KONEC.

22

Markéty text se skládá z 245 slov. Pohádku uvedla několika úvodními větami a zakončila závěrečnou formulí. Některé z etap jsou rozsáhlé, Markéta se v nich rozepisuje. U křtin uvádí přítomnost sudiček, jedné zlé a několika hodných (neuvádí jejich přesný počet). Blíže rozepisuje především věštbu zlé sudičky. Z hlediska struktury Markéta vynechala dvě etapy „Trhání růží“ a „Probuzení království“. A u dvou etap „Černá věž“ a „Spánek Růženky“ uvádí prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. V etapě „Křtiny“ Markéta nezmiňuje, o co se Růženka píchne do prstu („Až jí bude 18 let, píchne se do prstu a zemře“). V etapě „Černá věž“ uvádí, že Růženka viděla stařenku, jak tam plete na kolovrátku. A následně v etapě „Spánek Růženky“ zmiňuje, že Růženka se píchla do prstu, když začala plést na kolovratu a usnula. Tímto lze vysvětlit, proč Markéta neuvedla etapu „Trhání růží“. Píchnutí se o kolovrátek sice neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína, ale i tak nastal klíčový moment pohádky (píchnutí se do prstu a následný spánek Růženky, tzn. jednota příběhu nebyla nijak narušena. Dále Markéta zmiňuje probuzení Růženky polibkem prince, neuvádí však probuzení celého královstí, popř. jednotlivých postav, tak jak je uvedla v etapě „Království usnulo“. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, Markéta zmiňuje i kuchaře. Blíže je uvádí v rámci etapy "Království usnulo". U Katky lze několikrát pozorovat snahu použít přímou řeč. Řekly: až ti bude 18 let, nezemřeš, ale spadneš do hlubokého spánku. Jaromír řekl: tebe chci za ženu. Dialogu v textu použito nebylo. Některé z etap pohádky byly graficky odlišeny. Úvod a „Křtiny“ napsala Markéta dohromady, poté vynechala jeden volný řádek, za ním následovaly etapy „Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“, „Spánek Růženky“ a „Království usnulo“, které byly napsány dohromady, poté byl opět vynechán jeden volný řádek, za nímž následovalo spojení etap „Záhrana princezny“ a „Probuzení Růženky“ a na dalším samostatném řádku pokračovala etapa „Svatba“. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Markéta uvedla úvodní formule. Obsahově si byly velmi podobné (narození princezničky Růženky). V obou případech se Markéta celkem podrobně věnuje popisu křtin. Ve vyprávění podle předlohy uvádí přesný počet sudiček přítomných na křtinách. Ve volném vyprávění počet sudiček neuvedla. V obou vyprávění blíže popisuje věštbu zlé sudičky a částečně zmiňuje i věštby hodných sudiček. Věštba zlé sudičky je v obou případech stejná – Růženka se má píchnout do prstu a zemřít, není však uvedeno, čím se do prstu píchne. Ve vyprávění podle předlohy zmiňuje ihned po křtinách trhání růží. Naproti tomu ve volném vyprávění tuto skutečnost nezmiňuje, etapu „Trhání růží“ vynechává. V obou případech zmiňuje Markéta osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu. V obou vyprávění Markéta uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. Vyprávění se však zásadně liší v rozhodujícím činu babičky. Ve vyprávění podle předlohy Markéta uvádí, že babička podala Růžence růži. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí, že babička a poté i Růženka pletla na kolovrátku. Z výše uvedeného vyplývá, že v obou vyprávění byla příčinou Růženčina spánku jiná skutečnost. Ve vypravování podle předlohy Růženka usnula píchnutím se o trn růže. Ve volném vypravování se tak stalo díky píchnutí se o kolovrátek. Spolu se spánkem Růženky

23

uvádí Markéta v obou případech spánek království. Dokonce uvádí i výčet jednotlivých osob, které usnuly, a činnost, při které usnuly. V obou případech se Markéta rozepisuje u záchrany princezny princem. Uvádí, že princ Růženku políbil a ona se probudila. Ve vyprávění podle předlohy zmiňuje i probuzení celého království, naproti tomu ve volném vyprávění tuto skutečnost vynechává („Probuzení království“). Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Markétino vyprávění podle obrázkové opory je souvislé, nevynechává žádné podstatné části, vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky a poukazuje nejen na hlavní postavy. Vyprávění je v souladu se strukturou pohádky. Naproti tomu ve volném vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) byly vynechány dvě etapy („Trhání růží“ a „Probuzení království“). Markéta zmínila, že Růženka se píchla do prstu o kolovrátek nikoliv o trn růže. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína. I přesto klíčový moment (píchnutí se do prstu a následně spánek Růženky) nastává. Jednota příběhu tím není narušena. Uvedením kolovrátku místo růží lze vysvětlit vynechání etapy „Trhání růží“. Ve volném vypravování lze pozorovat snahu použít přímou řeč i grafické členění některých z etap pohádky. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy si lze všimnout pouze snahy použít přímou řeč. V obou případech je vyprávění podrobné, obsahuje úvodní i závěrečné formule.

5.3 Kryštof 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Kryštof použil název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Byli král a královna. - A jednoho dne se jim narodilo miminko. 1. Křtiny - Na oslavu narození pozvali tři sudičky ale tu čtvrtou nepozvali, protože byla zlá, ale na oslavu přišla sama. - A každá jí něco řekla a ta čtvrtá jí řekla, až ti bude 18, tak se píchneš o trn a usnou všichni lidé. 2. Trhání růží - Jednoho dne král nařídil, aby vytrhali všechny růže. - A tak komorníci a komorné začali trhat růže. 3. Osmnácté narozeniny - Růžence ten den bylo 18 let. - Pak, když se na ní nikdo nekoukal, tak se vkradla do věže.

24

4. Černá věž - Když vešla do komůrky a uviděla stařenku a ta stařenka ji pozdravila a dala jí růži. 5. Spánek Růženky - Pak běžela do svého pokoje a v pokoji se omylem píchla o trn a neusnula jediná Růženka. 6. Království usnulo - Ale i celé království usnulo. 7. Záchrana princezny - Princ viděl zarostlé království růžemi a princ se rozhodl zachránit Růženku. 8. Probuzení Růženky - Když vešel do pokoje, kde spala Růženka, políbil ji. - A když se Růženka probudila. 9. Probuzení království - Probudilo se s ní celé království. 10.Svatba - Pak byla svatba. Závěrečná formule Kryštof neuvádí na závěr žádnou větu, kterou by ukončil svoji pohádku. Kryštofův text se skládá ze 131 slov. Pohádku uvedl úvodní formulí, v závěru neuvádí žádnou závěrečnou větu. Text končí svatbou. K dispozici měl jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Kryštofovo vyprávění je stručné, nepopisuje podrobněji. U křtin uvádí pouze přítomnost 4 sudiček (tři hodné a jedna zlá), podrobně zmiňuje věštbu pouze zlé sudičky. Z hlediska struktury žádnou z etap nevynechal, jednotlivé etapy na sebe navazují. Příběh vypráví ve správné posloupnosti bez odchýlení od původního děje. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, Kryštof zmiňuje i komorné a komorníky. V textu lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Čtvrtá jí řekla, až ti bude 18, tak se píchneš o trn a usnou všichni lidé. Dialogu v textu použito nebylo. Kryštof členil text obsahově podle jednotlivých částí osnovy. Napsal vždy číslo jednotlivých etap a za ním začal psát text například 1. text. Mezi vyprávěním jednotlivých etap osnovy nevynechával prázdný řádek, ale každou etapu začal psát na nový řádek. 2. Volné vyprávění – 4. třída Kryštof použil název "Pohádka o Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

25

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Královi a královně se narodila dcera, dali jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Pak přišly tři sudičky a řekly jí osud. - První dvě řekly hezký osud a ta třetí řekla, až ti bude 18., tak se píchneš o trn růže a celá země bude spát sto let. 2. Trhání růží - Tak král nechal všechny růže vytrhat. 3. Osmnácté narozeniny - Až Růžence bylo 18 let, vyběhla do malé vysoké věžičky. 4. Černá věž - A tam našla starou babičku a babička tam měla růži a Růženka se píchla o růži. 5. Spánek Růženky Kryštof uvádí, že Růženka se píchla o růži, přímo však nezmiňuje, že v důsledku toho usnula. 6. Království usnulo - A celá země spala. 7. Záchrana princezny - Pak přijel princ a prosekal se až k Růžence a políbil ji. 8. Probuzení Růženky Kryštof přímo nezmiňuje, že by se Růženka princovým políbením probudila. 9. Probuzení království - A celá země se probudila. 10.Svatba - A pak byla svatba a měli děti. Závěrečná formule Kryštof neuvádí na závěr žádnou větu, kterou by ukončil svoji pohádku. Kryštofův text se skládá z 83 slov. Pohádku uvedl úvodní formulí, v závěru neuvádí žádnou závěrečnou větu. Text končí svatbou. Kryštofovo vyprávění je velmi stručné, u každé etapy uvádí téměř vždy pouze jednu větu. U křtin uvádí pouze přítomnost 3 sudiček, podrobně zmiňuje věštbu zlé sudičky. Z hlediska struktury vynechal dvě etapy „Spánek Růženky“ a „Probuzení Růženky“. Kryštof uvádí, že Růženka se píchla o růži, ale nezmiňuje, že by v důsledku toho Růženka usnula, zmiňuje rovnou, že spala celá země. To samé se vyskytuje u probuzení Růženky. Kryštof zmiňuje, že princ Růženku políbil, ale neuvádí již, že by se díky tomu Růženka probudila, uvádí rovnou probuzení celé země. Je otázkou, zda Kryštof nezahrnul jak spánek tak probuzení Růženky do spánku a probuzení celého království. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, nezmiňuje žádné další postavy.

26

V textu lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Ta třetí řekla, až ti bude 18., tak se píchneš o trn růže a celá země bude spát sto let. Dialogu v textu použito nebylo. Některé z etap byly graficky odděleny. Kryštof napsal dohromady „Křtiny“, „Trhání růží“, „Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“ a „Království usnulo“, poté napsal na nový řádek dohromady etapy „Záchrany princezny“ a „Probuzení království“ a na další nový řádek napsal „Svatbu“. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Kryštof uvedl úvodní formule. Obsahově si byly podobné (narození Růženky). V obou případech Kryštof zmiňuje křtiny. Liší se však v počtu sudiček. Ve volném vyprávění uvádí tři sudičky (dvě hodné a jednu zlou) a ve vyprávění podle předlohy uvádí čtyři sudičky (tři hodné a jednu zlou). V obou případech zmiňuje podrobně pouze věštbu zlé sudičky. Věštba zlé sudičky je v obou případech stejná. V obou vyprávěních zmiňuje ihned po křtinách trhání růží a následně uvádí osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu. V obou vyprávěních Kryštof uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Babička Růžence podá růži a ta se o ni píchne. Ve vypravování podle předlohy Růženka usnula píchnutím se o trn růže. Ve volném vypravování Kryštof tuto skutečnost přímo nezmiňuje. Vynechal etapu „Spánek Růženky“. Spánek celého království uvádí v obou případech. Dále Kryštof uvádí v obou vyprávěních záchranu Růženky princovým polibkem. Pouze u vyprávění podle předlohy zmiňuje, že v důsledku polibku se Růženka i celé království probudilo. Ve volném vyprávění zmiňuje, že se probudilo celé království, neupřesňuje, že tomu tak bylo i u samotné Růženky. Kryštof vynechal etapu „Probuzení Růženky“. Obě vyprávění zakončuje svatbou, neuvádí žádnou závěrečnou formuli. Lze říci, že Kryštofovo vyprávění podle obrázkové opory je stručné. I přesto, že nezachází do detailů, nevynechal žádnou z etap pohádky, vystihuje dobře hlavní momenty příběhu. Vyprávění je v souladu se strukturou pohádky. Volné vyprávění pohádky je též velmi stručné. Kryštof zde vynechal dvě etapy („Spánek Růženky“ a „Probuzení Růženky“), je však možné, že tyto skutečnosti zahrnul přímo do spánku celého královstí a probuzení království. V obou případech se pokusil použít přímou řeč (vždy u věštby zlé sudičky) a grafické členění textu (ve vyprávění podle obrázkové předlohy odděloval každou z etap, ve volném vypravování pouze některé). Obě vyprávění obsahují úvodní formule, avšak závěrečné neobsahují.

5.4 Míša B. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Míša použila název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království

7.Záchrana

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení

27

4.Černá věž 9.Probuzení

5.Spánek Růženky 10.Svatba

usnulo

princezny

Růženky

království

Úvodní formule - V jednom krásném království si král a královna velmi přáli děťátko. - Ale pořád jim to nešlo. - Však jednoho se jejich sen splnil a narodila se jim krásná holčička. - "Jak ji asi pojmenujeme"? ptala se královna. "Bude se jmenovat Růženka". 1. Křtiny - Když se Růženka narodila, dal král zavolat 3 sudičky, ale na jednu zapomněl. - Když sudičky přišly, první říkala: Budeš krásná jako jarní květ. Druhá: Budeš hodná a velmi poslušná. A třetí: Budeš chytrá jako málo kdo. - Sudičky odešly a král a královna šli spát. - V noci však přišla sudička, kterou král nepozval a ta říkala: Až ti bude 18 let, píchneš se o trn a usneš! - Po té noci řekla královna svému muži, že měla zlý sen. Prý zlá sudička říkala, že až bude Růžence 18 let, píchne se o trn a usne. 2. Trhání růží - Král dal okamžitě příkaz, aby se vytrhalo všechno, o co by se Růženka mohla píchnout. - A tak se také stalo. 3. Osmnácté narozeniny - Ten den, co bylo Růžence 18 let, tak se pilo, hodovalo a prostě všichni se velmi radovali z Růženčiných narozenin. - Růženka šla na procházku po celém království. - Růženka uviděla velikou černou věž, byla zvědavá a tak se tam šla podívat. 4.Černá věž - Ve věži našla starou babičku a ta jí dala do ruky růži a řekla: Na děvenko to jsou růže. 5. Spánek Růženky - Růžence se růže velmi líbila, najednou se píchla a vykřikla: Au! klesla k zemi a usnula. - "Kletba se splnila! Cha, Cha, smála se baba. 6. Království usnulo - Když Růženka usnula, tak usnulo i celé království. - Kuchtík, když naléval mléko do sklenic, sluha, když nesl koláče, kašpárek, když dělal kotrmelec, všichni usnuli na 100 let. - Hrad obrostl růžemi a království bylo zapomenuto! 7. Záchrana princezny - O veliké kletbě se doslechlo mnoho princů, všichni se snažili Růženku zachránit, ale nikomu se to nepodařilo. - Však jednoho dne se objevil princ Karlík, který se rozhodl Růženku zachránit, prosekal se růžema až do černé věže a spatřil Růženku. 8. Probuzení Růženky - Princ ale netušil jak Růženku probudit, vzal si loutnu a zazpíval jí píseň. - To nepomohlo, a tak princ Růženku políbil a ta se probudila a poděkovala mu za záchranu.

28

Míša zde zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podbě pohádky. 9. Probuzení království - Když se Růženka probudila, tak se probudilo i celé království a nikdo nevěděl, proč spali tak dlouho. - Růženka představila rodičům prince Karlíka a všichni mu poděkovali, že je zachránil. 10. Svatba - V království se konala veliká svatba princezny Růženky a prince Karlíka. Závěrečná formule - Všichni byli moc šťastní a veselí!!!! Konec Míši text se skládá z 317 slov. Pohádku uvedla úvodní formulí a zakončila závěrečnou větou. Míša měla k dipozici jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Všechny etapy i úvod jsou rozsáhlé, Míša se v nich rozepisuje. U křtin uvádí přítomnost 4 sudiček (tři hodné a jedná zlá) a podrobně popisuje, co jednotlivé sudičky Růžence popřály. V etapě „Království usnulo“ podrobně popisuje, kdo u jaké činnosti usnul. Z hlediska struktury Míša žádnou z etap nevynechala, jednotlivé etapy na sebe navazují. Vypravování je souvislé, vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky a poukazuje na detaily resp. prvky, které dokreslují děj (například Kuchtík usnul, když naléval mléko do sklenic, sluha když nesl koláče, kašpárek když dělal kotrmelec.). Pouze v etapě „Probuzení Růženky“ se nachází prvek, který neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Míša nejprve zmiňuje, že princ si vzal loutnu a zazpíval Růžence píseň. Tato skutečnost se v pohádce O Šípkové Růžence od F. Hrubína nevyskytuje. Hned na to však uvádí, že princ Růženku políbil a ta se probudila, tzn. zmínění se o probouzení loutnou nijak nenarušuje jednotu příběhu. Kromě hlavních postav - Růženky, král, královna, princ, sudičky, Míša zmiňuje další - kuchtík, sluha, kašpárek. Blíže je uvádí v etapě „Království usnulo“. U Míši lze pozorovat několikrát snahu použít přímou řeč. "Jak ji asi pojmenujeme"? ptala se královna. „Bude se jmenovat Růženka“ (zde použila uvozovky). První řekla: Budeš krásná jako jarní květ. Druhá: Budeš hodná a velmi poslušná. A třetí: Budeš chytrá jako málo kdo. A ta říkala: Až ti bude 18 let, píchneš se o trn a usneš! A řekla: Na děvenko to jsou růže. Vykřikla: Au! klesla k zemi a usnula. "Kletba se splnila! Cha, Cha, smála se baba. Dialogu v textu použito nebylo. Míša členila text obsahově, podle jednotlivých částí osnovy. Uvedla vždy název etapy jako nadpis a pod něj psala děj této etapy. 2. Volné vyprávění – 4. třída Míša použila název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

29

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jedno království a v tom žili král a královna. - Ty si móóóc přáli děťáko. - Po půl roce se jim narodila tuze krásná dívenka Růženka. 1. Křtiny - V šípkovém království se pilo, hodovalo, všechno na Růženčinu počest. - Večer šli všichni spát. - Královně se zdálo, že přišly sudičky a říkaly, jaká Růženka bude. - První říkala: Budeš krásná jako anděl. - Druhá: budeš chytrá jako Galileo a třetí: až ti bude 18 let, píchneš se o trn a zemřeš! - První ještě stihla křiknout: „Neumřeš! Jen usneš!“ - V tom se královna probudila a viděla bílé postavy, jak odcházejí....... - Ráno říkala královna svému muži o podivném snu. 2. Trhání růží - Král dal rozkaz, všechno co píchá vyhodit z království a ze zámku. - Tak se také stalo. 3. Osmnácté narozeniny - Zítra bude Růženka slavit 18. narozeniny. - V ten den, kdy bylo Růžence 18 let, šla do černé věže. 4.Černá věž - Viděla starou babičku, která drží růže. - Babička řekla Růžence: Na, vezmi si je! 5. Spánek Růženky - Růženka si vzala růži, píchla se o trn a usnula (ve stoje)! 6. Království usnulo - Všechno usnulo spolu s Růženkou! - Všechno.... 7. Záchrana princezny - Princ Bohoušek slyšel, že se zachraňuje princezna Růženka, a tak se vydal do šípkového království. - Prosekal se růžemi do hradu a vstoupil do černé věže. - Bohoušek uviděl spanilou bohužel ale spící princeznu. - Začal na ni mluvit, že má doma 11 koní, ale princezna spala dál. 8. Probuzení Růženky - Dal jí tedy pusu a princezna začala křičet: „Co sééé děje!!!!“ - Vysvobodil jsem tě! 9. Probuzení království - Království zase ožilo! 10. Svatba - Bohoušek a princezna se vzali.

30

Závěrečná formule - A žili spolu šťastně až do smrti! Míši text se skládá z 204 slov. Pohádku uvedla úvodní formulí a zakončila závěrečnou větou. Většina etap i úvod jsou rozsáhlé, Míša se v nich rozepisuje. U křtin uvádí přítomnost 3 sudiček a podrobně popisuje, co jednotlivé sudičky Růžence popřály. Míši vypravování je souvislé, nevynechává žádné podstatné části, příběh vypráví ve správné posloupnosti. Z hlediska struktury Míša žádnou z etap nevynechala, jednotlivé etapy na sebe navazují. Ve dvou etapách „Křtiny“ a „Záchrana princezny“ lze zpozorovat prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. U etapy „Křtiny“ uvádí věštbu jedné ze sudiček „Budeš chytrá jako Galileo“. U etapy „Záchrana princezny uvádí frázi „Začal na ni mluvit, že má doma 11 koní, ale princezna spala dál.“ Nicméně tyto prvky nijak nenarušují jednotu příběhu. U etapy „Trhání růží“ zmiňuje, že král dal rozkaz , všechno co píchá vyhodit z království a ze zámku. Z této formule není sice patrno, zda Míša tím „vším co píchá a co se má vyhodit“ myslí růže, ale vzhledem k tomu, že ve věštbě zlé sudičky uvádí, že Růženka zemře, když se píchne o trn, lze předpokládat, že i v této etapě myslí růže, které mají být vytrhány. Kromě hlavních postav - Růženky, král, královna, princ, sudičky, Míša nezmiňuje žádné další postavy. U Míši lze pozorovat několikrát snahu použít přímou řeč. První říkala: Budeš krásná jako anděl. Druhá: budeš chytrá jako Galileo a třetí: až ti bude 18 let, píchneš se o trn a zemřeš! První ještě stihla křiknout: „Neumřeš! Jen usneš!“ Babička řekla Růžence: Na, vezmi si je! Dále stojí za povšimnutí použití dialogu mezi princem a Růženkou: Dal jí tedy pusu a princezna začala křičet: „Co sééé děje!!!!“ Vysvobodil jsem tě! Některé z etap byly graficky odděleny. Míša začala psát etapu „Trhání růží“ na nový řádek. Etapy „Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“, „Spánek Růženky“, „Království usnulo“, „Záchrana princezny“, „Probuzení Růženky“ a „Probuzení království“ napsala dohromady. Zvlášť na nový řádek napsala až etapu „Svatba“. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Míša uvedla úvodní formule. Obsahově si byly velmi podobné (král a královna si přáli miminko, narodila se Růženka). V obou případech se Míša celkem podrobně věnuje popisu křtin. Liší se v počtu sudiček. Ve volném vyprávění uvádí tři sudičky (dvě hodné a jednu zlou) a ve vyprávění podle předlohy uvádí čtyři sudičky (tři hodné a jednu zlou). V obou vyprávění uvádí podrobně věštby všech sudiček. Věštba zlé sudičky je v obou případech stejná. V obou vypravováních ihned po křtinách zmiňuje, že král nechal vytrhat všechno, o co by se mohla Růženka píchnout. V obou případech zmiňuje Míša osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout o trn a usnout na věky. V obou vyprávěních Míša uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Babička Růžence podá růži a ta se o ni píchne. V obou vypravováních Růženka v důsledku píchnutí se o trn růže usnula a s ní i celé království. Ve vypravování podle předlohy Míša navíc uvádí jednotlivé postavy, které usnuly a činnosti, při kterých usnuly. V obou případech se Míša rozepisuje u záchrany princezny princem. Uvádí, že princ Růženku políbil a ona i celé království se probudilo.

31

Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Míši vyprávění podle obrázkové opory je souvislé, nevynechává žádné podstatné části, vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky a poukazuje nejen na hlavní postavy. Vyprávění je v souladu se strukturou pohádky. Volné vyprávění (bez jakékoli opory) je též souvislé, Míša nevynechala žádnou z etap. Struktura pohádky je zachována, i přesto že v některých etapách lze zpozorovat prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. V obou případech je vyprávění podrobné a ucelené, obsahuje úvod i závěr. V každém z vyprávění se Míša snaží použít přímou řeč a ve volném vyprávění uvádí i dialog. V obou případech se Míša snaží o grafické členění textu (ve vyprávění podle obrázkové předlohy odděloval každou z etap, ve volném vypravování pouze některé).

5.5 Ivana 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Ivana použila název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jedno království a tam se narodilo děťátko jménem Růženka. 1. Křtiny - Jednou, když byly křtiny, přišly tři sudičky. - Jedna věští, budeš zdravá, druhá věští, budeš milá a třetí věští, až ti bude osmnáct, píchneš se do prstu a usneš na sto let. 2. Trhání růží Ivana se nezmiňuje o trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny - Princezna pomalu rostla a už jí prý mělo za týden být osmnáct. - Už nastal ten slavnostní den. - Princezna si vzala klíčky od černé věže a šla se tam kouknout. 4. Černá věž - Když odemkla, otevřela dveře. - Vešla do komnaty a tam seděla babička a řekla Růžence: pojď dál, něco tu mám od prince Jaroslava. - ÓÓÓÓÓ růže. - Princezna si je vzala a píchla se o trn z růže. - Cha cha to ti patří. - A teď budeš spát sto let, dokud tě princ Jaroslav neprobudí.

32

5. Spánek Růženky - Růženka usnula. 6. Království usnulo - A s ní i celé království. - Pan král, kuchař, sloužící i švadlena. 7. Záchrana princezny - Princ se prosekával hustým trním, až se dostal do tajné komnaty. - Už byl v tajné komnatě. - Tam viděl, jak Růženka spí. - Vzal ji za ruku a políbil ji. 8. Probuzení Růženky Ivana nezmiňuje samotné probuzení Růženky, uvádí pouze probuzení celého království. 9. Probuzení království - A celé království se probudilo. 10.Svatba - A nakonec byla svatba. Závěrečná formule - Konec Ivanin text se skládá ze 143 slov. Pohádku uvedla úvodní formulí, v závěru zmiňuje pouze slovo "konec". K dispozici měla jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Některé z etap jsou rozsáhlé, Ivana se v nich rozepisuje. U "Křtin" uvádí přítomnost 3 sudiček a popisuje, co jednotlivé sudičky Růžence předpověděly. Na obrázkové předloze se však nacházejí sudičky čtyři (tři hodné a jedna zlá). Z hlediska struktury Ivana v textu vynechala dvě etapy "Trhání růží" a "Probuzení Růženky". Zbytek příběhu vypráví ve správné posloupnosti. Z věštby zlé sudičky není patrno, o co se má Růženka píchnout do prstu („Až ti bude osmnáct, píchneš se do prstu a usneš na sto let“). Etapa „Trhání růží“ je vynecháná, čtenář se tak dozvídá, že se jedná o růži, až v etapě „Černá věž“, kdy Ivana uvádí, že se Růženka píchla o trn růže. Dále Ivana zmiňuje, že princ políbil Růženku, neuvádí však, že by se Růženka v důsledku toho probudila, přímo uvádí, že se probudilo celé království. Kromě hlavních postav - Růženka, král, princ, sudičky, Ivana zmiňuje dále kuchaře, sloužící a švadlenu. Vyjmenovává je v rámci etapy "Království usnulo". Ivana dala princovi jméno, nazývá ho princem Jaroslavem. V textu lze pozorovat pokus o dialog a přímou řeč - "Řekla Růžence: pojď dál, něco tu mám od prince Jaroslava. ÓÓÓÓÓ růže. Princezna si je vzala a píchla se o trn z růže. Cha cha to ti patří." Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Ivana nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Ivana použila název "Pohádka o Šípkové Růžence".

33

1.Křtiny ----6.Království usnulo

2.Trhání růží 7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 1. Křtiny 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule -Bylo jedno království, ve kterém žil král a královna, ale byli smutní, protože chtěli mít holčičku. - Jednou, když královna porodila holčičku, dala jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Pak jeli za svou zlou sestrou, která řekla, až ti bude deset let, tak usneš na sto let. - Jen, co se vrátili do paláce, tak královna onemocněla a pak zemřela. - Byl pohřeb. - Pak se šla Růženka projít na procházku. Ivana zmiňuje věštbu zlé sudičky až ve fázi „Černá věž“. 2. Trhání růží Ivana nezmiňuje trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny Ivana se nezmiňuje o oslavě Růženčiných narozenin. 4. Černá věž - V tom okamžiku vešla do věže a ve věži byla baba a řekla, až ti bude osmnáct, usneš na sto let. - Dala jí růži od prince Jaromíra, nechceš? - Ano, jistě že chci a píchla se o trn. - Óóóó. Ivana zde zmiňuje věštbu zlé sudičky. Dochází tak k propojení dvou etap. 5. Spánek Růženky - Růženka usla. 6. Království usnulo Ivana nezmiňuje, že celé království usnulo. 7. Záchrana princezny - Pak za sto let přijel princ, šel do věže, mezitím král, kuchař, který právě přiléval ocet, služka, které se vysypala klubíčka a tak dál. (Ivana tuto větu nedopsala, lze se domnívat, že chtěla uvést některé z postav, které se probudily a činnosti, u kterých se probudily.) - Když princ vlezl do věže, čekala tam na něj ta šeredná baba, princ jí vynadal, co se jí stalo. 8. Probuzení Růženky - Princ jí dal pusu, Růženka se probrala a baba pukla.

34

9. Probuzení království - Všechno se v království probudilo. 10.Svatba - A oni se vzali. Závěrečná formule - A to je konec. Ivanin text se skládá ze 150 slov.Pohádku uvedla úvodní formulí, v závěru uvedla závěrečnou formuli. V Ivanině vypávění se objevuje několik rozporů oproti originálnímu příběhu, obsahuje prvky vlastního hodnocení a komentáře. U křtin uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (věštba zlé sestry, smrt a pohřeb královny apod.). Ivana v této etapě nezmínila ani jednu z podstatných skutečností, která by vystihovala originální podobu příběhu (přítomnost hodných a zlé sudičky a jejich věštby). Uvádí pouze věštbu zlé sestry královny („Až ti bude deset let, tak usneš na sto let“). Hned na to uvádí v etapě „Černá věž“ věštbu baby („Až ti bude osmnáct, usneš na sto let“). V této etapě tak došlo k propojení dvou etap („Křtiny“ a „Černá věž“), přičemž ve skutečnosti měla jedna předcházet druhou. Další Ivanin komentář či odchýlení od originálních formulací lze pozorovat v etapě „Záchrana princezny“ a „Probuzení Růženky“, kdy uvádí, „Když princ vlezl do věže, čekala tam na něj ta šeredná baba, princ jí vynadal, co se jí stalo. Princ jí dal pusu, Růženka se probrala a baba pukla.“ I přesto byla jednota pohádky zachována. Z hlediska struktury Ivana vynechala tři etapy „Trhání růží“, „Osmnácté narozeniny“ a „Království usnulo“. Až v etapě „Černá věž“ se čtenář dozvídá důvod spánku Růženky (píchnutí se o trn růže). Do té doby Ivana v žádné etapě neuvedla příčinu Růženčina spánku, pouze zmínila, že Růženka usne na sto let. Dále neuvedla oslavu osmnáctých narozenin, pouze zmínila předpověď baby „Až ti bude osmnáct, usneš na sto let“. Přičemž hned na to uvádí Růženčino píchnutí se o trn a následný spánek. Dochází tak k nedodržení návaznosti a posloupnosti příběhu. Kromě hlavních postav - Růženky, král, královna, princ, baba Ivana zmiňuje i další postavy (kuchař, služka). Ivana dala princovi jméno, nazývá ho princem Jaromírem. U Ivany lze pozorovat několikrát snahu použít přímou řeč. Řekla, až ti bude deset let, tak usneš na sto let. Řekla, až ti bude osmnáct, usneš na sto let. Dále stojí za povšimnutí použití dialogu mezi babou a Růženkou: Dala jí růži od prince Jaromíra, nechceš? Ano, jistě že chci a píchla se o trn. Óóóó. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Ivana nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Ivana uvedla úvodní formule. Obsahově si byly podobné (narození Růženky). Ve vyprávění podle předlohy se celkem podrobně věnuje popisu křtin. Uvádí věštby jednotlivých sudiček. Naproti tomu ve volném vyprávění zmiňuje skutečnosti, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Hovoří o zlé sestře, smrti a pohřbu královny. O věštbě zlé sudičky se Ivana zmiňuje až v etapě „Černá věž“. Dochází tak k propojení dvou etap „Křtiny“ a „Černá věž“. Ani v jednom z vyprávění neuvádí trhání růží. Vynechala etapu „Trhání růží“.

35

V obou vyprávěních zmiňuje Ivana osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout o trn a usnout na věky. Avšak ve volném vypravování tuto skutečnost uvádí pouze ve věštbě zlé sudičky, nikoliv jako samostatnou etapu, tzn. ve volném vyprávění vynechala etapu „Osmnácté narozeniny“. V obou vyprávěních Ivana uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. V obou textech je toto setkání a předání růžičky Růžence vyjádřeno dialogem. V obou vypravování Růženka v důsledku píchnutí se o trn růže usnula. Ve vypravování podle předlohy zmínila Ivana i usnutí celého království, dokonce vyjmenovala i jednotlivé postavy, které usnuly. Naproti tomu ve volném vypravování Ivana tuto skutečnost vynechává, uvádí pouze spánek Růženky. Vynechala etapu „Království usnulo“. V obou případech se Ivana rozepisuje u záchrany princezny princem. Uvádí, že princ Růženku políbil. Ve volném vypravování Ivana uvedla jak probuzení Růženky, tak probuzení celého království. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy zmínila pouze probuzení království, vynechala etapu „Probuzení Růženky“. Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Ivany vyprávění podle obrázkové opory není zcela souvislé. Vynechala dvě etapy, zbytek příběhu vypráví ve správné posloupnosti a návaznosti. Volné vyprávění (bez jakékoli opory) postrádá v některých fázích logickou návaznost. Ivana zde uvádí několik prvků, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Z hlediska struktury vynechala tři etapy a propojila dvě etapy v jednu. V obou případech jsou některé z etap více rozpracované, vyprávění obsahuje úvod i závěr. V každém z vyprávění se Ivana snaží použít přímou řeč i dialog. V obou případech není text graficky členěn.

5.6 Tomáš 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Tomáš použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Král a královna si dlouho přáli mít dítě. - Jednoho dne se jim narodila holčička, dali jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Za týden byly křtiny. - Pozvali si tři sudičky, čtvrtá přišla později a byla rozčílená, že nedostala pozvání. - Požehnala Růžence, že až jí bude osmnáct let, píchne se o trn a celé království usne na sto let. 2. Trhání růží - Král dal poručit, aby vytrhali všechny růže a o co se mohla Růženka píchnout.

36

3. Osmnácté narozeniny - Růžence je osmnáct let. - Král řekl Růžence, aby nikdy neotvírala jedny dveře, ale Růženka byla zvědavá a ty dveře otevřela. 4. Černá věž - Růženka vyšla po schodech, ocitla se v malé komůrce, kde byla čtvrtá sudička, která Růžence podala růže. 5. Spánek Růženky - Růženka se píchla o trn a usnula. 6. Království usnulo - A s ní i celé království usnulo. 7. Záchrana princezny - Jednou přišel mladý princ, aby zachránil království. - Našel tunel pod růžemi a podlezl až ke království. - Princ se dostal až k Růžence. 8. Probuzení Růženky - Políbil ji a Růženka se probrala. 9. Probuzení království - A s ní i celé království. - Služka upustila nádobí, sluha upustil koláče a kocour vzal jeden koláč do pusy a král si dal do pusy kus dortu. 10.Svatba - Za den byla svatba. - Hodovalo se, pilo se a král a královna byli šťastní, že si Růženka vzala za muže tak krásného prince. Závěrečná formule - Konec Tomášův text se skládá ze 161 slov. Pohádku uvedl úvodními formulemi, v závěru uvádí slovo "konec". Více se rozepisuje v etapě "Svatba", kde navíc zmiňuje, že král a královna byli šťastni, že si Růženka vzala za muže tak krásného prince. K dispozici měl jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Úvod i některé z etap jsou rozsáhlé, Tomáš se v nich rozepisuje. U "Křtin" uvádí přítomnost 4 sudiček a blíže popisuje věštbu pouze zlé sudičky. U etapy "Záchrana princezny" uvádí, že princ podlezl tunel pod růžemi, nezmiňuje odstranění růží princem. I přes tuto skutečnost byla jednota pohádky zachována. Z hlediska struktury Tomáš žádnou z etap nevynechal, jednotlivé etapy na sebe navazovaly. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, Tomáš zmiňuje i služku, sluhu a kocoura. V etapě "Probuzení království" Tomáš podrobně popisuje, co se stalo, když se jednotlivé osoby a kocour probudili.

37

V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Tomáš nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Tomáš použil název "Pohádka o Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo, nebylo království. - V něm žila královna a král. - Jednou se jim narodila holčička, dali jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Přišly tři sudičky, aby jí požehnaly. - Jedna jí zaklela, že až jí bude 18 let, píchne se o trn a usne a s ní i celé království. 2. Trhání růží - Král dal vysekat všechny rostliny s trny. 3. Osmnácté narozeniny - Když bylo Růžence 18 let, král a královna říkali, aby nechodila do černé věže. - Při oslavách princezně zvědavost nedala a nenápadně vzala klíče. 4. Černá věž - A pak šla do černé věže. - A tam byla sudička, která ji zaklela. - Dala jí řůže a ona se píchla o trn. 5. Spánek Růženky - Usnula. 6. Království usnulo - A s ní i celé království. 7. Záchrana princezny - Jednou po sto letech přijel princ, aby zachránil království. - Sekal, sekal, až se dosekal k hradu. - Pak našel věž, ve které spala Růženka. 8. Probuzení Růženky - Políbil ji a probrala se. 9. Probuzení království - A celé království s ní.

38

- Král a královna děkovali. 10.Svatba - A pak byla svatba. - Jedlo se, pilo se, tancovalo se. Závěrečná formule - A princ a princezna jestli nezemřeli, žijí tam ještě dodnes. Tomášův text se skládá ze 128 slov. Pohádku uvedl úvodními formulemi a v závěru uvádí závěrečnou větu. Úvod i některé z etap jsou rozsáhlé, Tomáš se v nich rozepisuje. U "Křtin" uvádí přítomnost 3 sudiček a blíže popisuje věštbu pouze zlé sudičky. Z hlediska struktury Tomáš žádnou z etap nevynechal, zdůrazňuje hlavní momenty děje, jednotlivé etapy na sebe navazují. Jeho vyprávění je úcelené, obsahuje úvod i závěr. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, Tomáš další nezmiňuje. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Tomáš nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Tomáš uvedl úvodní formule. Obsahově si byly podobné (narození Růženky). V obou případech se po úvodu věnuje popisu křtin. Liší se v počtu sudiček. Ve volném vyprávění uvádí tři sudičky (dvě hodné a jednu zlou) a ve vyprávění podle předlohy uvádí čtyři sudičky (tři hodné a jednu zlou). V obou vyprávění uvádí podrobně věštbu pouze zlé sudičky. Po křtinách se v obou vypravováních zmiňuje, že král nechal vytrhat růže a rostliny, o které by se mohla píchnout. V obou případech uvádí osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout o trn a usnout na věky. V obou vyprávěních Tomáš uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Babička Růžence podá růži a ta se o ni píchne. V obou vypravováních Růženka v důsledku píchnutí se o trn růže usnula a s ní i celé království. V obou případech se Tomáš rozepisuje u záchrany princezny princem. Uvádí, že princ Růženku políbil a ona i celé království se probudilo. Ve vypravování podle předlohy navíc zmiňuje některé z osob, které se probudily a činnosti, při kterých se probudily. Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Tomášovo vyprávění podle obrázkové opory je souvislé, nevynechává žádné podstatné části, vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky a poukazuje nejen na hlavní postavy. Vyprávění je v souladu se strukturou pohádky. Volné vyprávění (bez jakékoli opory) je též souvislé, Tomáš nevynechal žádnou z etap. V obou případech jsou některé z etap podrobné. Vyprávění je ucelené, obsahuje úvod i závěr. Příběh vypráví ve správné posloupnosti bez odchýlení od původního děje. Ani v jednom z vyprávění Tomáš nepoužil přímou řeč, dialog či grafické členění textu.

39

5.7 Miriam 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Miriam použila název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Jednoho dne se v království stala velká událost. - Narodila se malá princezna, která se jmenovala Růženka. 1. Křtiny - K Růžence přišly tři sudičky a přály jí hodně štěstí, zdraví. Miriam zde nezmiňuje zcela, co bylo podstatou křtin, opomíjí předpověď "zlé sudičky". 2. Trhání růží - Když už Růženka vyrostla, chodila často do zahrady, kde bylo hodně kytek. Miriam zde neuvádí podstatu této etapy, že král nechal vytrhat všechny růže, aby se o ně Růženka nemohla píchnout. 3. Osmnácté narozeniny - Když slavili osmnácté narozeniny, tak tajně odešla z oslavy a šla do věže, do které nesměla. 4.Černá věž - A tam potkala stařenku, držela v ruce růže, zeptala se, jestli je nechce a ona řekla že ano. 5. Spánek Růženky - Píchla se do prstu a usnula. 6. Království usnulo - A celé království s ní. 7. Záchrana princezny - Za pár let tam přišel princ, musel se prosekat růžemi a dostat se do království a běžel co nejrychleji do té černé věže, tam uviděl princeznu, jak sladce spí. 8. Probuzení Růženky -Políbil ji a princezna se probudila. 9. Probuzení království - A s ní i celé království. 10. Svatba

40

- Byla velikánská hostina a velká svatba a tančili a pili. Závěrečná formule - A jestli neumřeli, žijí ještě do dnes. Text Miriam se skládá ze 113 slov. Pohádku uvedla úvodní formulí, v závěru zmiňuje závěrečnou větu. Miriam měla k dispozici jak obrázkovou předlohu tak klasickou. Jednotlivé etapy nejsou příliš rozsáhlé. Z hlediska struktury Miriam žádnou z etap nevynechala, avšak u dvou etap „Křtiny“ a „Trhání růží“ opomíjí podstatné skutečnosti, které jsou pro tyto etapy zásadní. U „Křtin“ zmiňuje přítomnost 3 sudiček (na obrázkové předloze se nacházejí sudičky čtyři), které Růžence přály hodně štěstí a zdraví. Neuvádí však klíčový moment celé pohádky – přítomnost a věštbu zlé sudičky. U etapy "Trhání růží" uvádí, že když už Růženka vyrostla, chodila často do zahrady, kde bylo hodně kytek, ale opomíjí zásadní fakt, že král nechal vytrhat všechny růže, aby se o ně Růženka nemohla píchnout. Kromě hlavních postav - Růženka, princ, sudičky neuvádí žádné další. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Miriam nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Miriam použila název "Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Jednou si král a královna přáli děťátko. - A jednoho dne se jim to splnilo. - Byla to holčička. - Dali jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Jednoho dne k její kolébce přišly čtyři sudičky. - Jedna jí přála, aby byla krásná. - Druhá jí přála, aby hezky zpívala a třetí jí přála, aby ji měl každý rád. - Najednou do dveří vešla čtvrtá sudička. - Královna a král se lekli. - Král řekl, co tu děláš a sudička řekla, já jsem přišla popřát Růžence. - Když jste mě nepozvali, tak jsem se pozvala sama a došla ke kolébce a řekla, až ti bude 17 let, tak se píchneš o trn a zemřeš a odešla. - Pak přišla poslední sudička a řekla, neumřeš, jen usneš na 100 let. - Nakonec všechny sudičky odešly. 2. Trhání růží Miriam se nezmiňuje o trhání růží.

41

3. Osmnácté narozeniny - Uplynulo 16 let a Růžence bylo 17. - Chystala se velká oslava. - Všichni jedli, pili a povídali. - Růženka si všimla takových dvířek a nedalo jí to, musela tam jít. Miriam v této etapě zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. Místo 18. narozenin zmiňuje 17. narozeniny. 4.Černá věž - Vešla dovnitř a šla nahoru po točících schodech. - Tam seděla taková stařena a tkala na kolovratu. - Růženka se zeptala, co to dělá a ona jí odpověděla, že tká. 5. Spánek Růženky - Růženka si sedla vedle ní a najednou se dotkla špičky a píchla se a usnula. 6. Království usnulo - A s ní celé království a všechno obrostlo růžemi. 7. Záchrana princezny - Za několik let tam přijel mladý princ a prosekal se růžemi. 8. Probuzení Růženky - Políbil princeznu a ta se probudila. 9. Probuzení království - A s ní celé království se probudilo. 10. Svatba - Princ a Růženka se vzali. Závěrečná formule - A žili spolu až do smrti. Text Miriam se skládá ze 190 slov. Pohádku uvedla úvodní formulí, v závěru zmiňuje závěrečnou větu. Úvod a některé z etap jsou rozsáhlé, Miriam se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost 4 sudiček a podrobně popisuje jejich věštby. Miriam uvádí jako věk, kdy má Růženka usnout, 17 let. Z hlediska struktury Miriam vynechala jednu etapu „Trhání růží“ a u tří etap „Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“ a „Spánek Růženky“ uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína. Ve věštbě zlé sudičky uvádí, že Růženka se píchne o trn a zemře. „Trhání růží“ však nezmiňuje a následně v etapě „Černá věž“ a „Spánek Růženky“ uvádí, že Růženka ve věži potkala stařenu, která tkala na kolovratu, sedla si k ní a dotkla se špičky a píchla se a usnula. Tímto by bylo možné vysvětlit, proč Miriam neuvedla etapu „Trhání růží“. Zároveň to však je v rozporu s věštbou zlé sudičky. Píchnutí se o kolovrátek sice neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína, ale i tak nastal klíčový moment pohádky (píchnutí se do prstu a následný spánek Růženky, tzn. jednota příběhu nebyla nijak narušena. Dále Miriam uvádí

42

jako den, kdy se Růženka píchne o trn 17. narozeniny. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (má se tak stát při 18. narozeninách). Kromě hlavních postav - Růženka, princ, král, královna, stařena, sudičky neuvádí žádné další. U Miriam lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Řekla, až ti bude 17 let, tak se píchneš o trn a zemřeš a odešla. Řekla, neumřeš, jen usneš na 100 let. Dialogu ve vyprávění použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Miriam nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Miriam uvedla úvodní formule. Obsahově si byly podobné (narození Růženky). Ve volném vypravování se celkem podrobně věnuje popisu křtin. Uvádí podrobně věštby všech sudiček (hodných i zlé). Naproti tomu ve vyprávění podle předlohy zmiňuje pouze přítomnost a věštby hodných sudiček, přítomnost a věštbu zlé sudičky opomíjí. Dále se liší v počtu sudiček. Ve vypravování podle předlohy uvádí tři sudičky (hodné) a ve volném vypravování čtyři (tři hodné a jednu zlou). Ve volném vypravování Miriam vynechává etapu „Trhání růží“ zcela. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy zmiňuje, že Růženka chodí do zahrady, kde bylo hodně kytek. Je sice pravdou, že na obrázkové předloze byla Růženka spolu s králem na zahradě, avšak podstatnou skutečností je, že král nechal všechny růže vytrhat, což Miriam nezmínila. V obou vypravováních se liší v určení dnu, kdy se Růženka píchne o trn. Ve volném vypravování uvádí osmnácté narozeniny a ve vypravování podle předlohy sedmnácté. V obou vyprávěních Miriam uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Vyprávění se však zásadně liší v rozhodujícím činu babičky. Ve vyprávění podle předlohy Miriam uvádí, že babička podala Růžence růži. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí, že babička a poté i Růženka pletla na kolovrátku. Stojí však za povšimnutí, že ve věštbě zlé sudičky Miriam zmiňuje Růženčino píchnutí se o trn růže. Z výše uvedeného vyplývá, že v obou vyprávění byla příčinou Růženčina spánku jiná skutečnost. Ve vypravování podle předlohy Růženka usnula píchnutím se o trn růže. Ve volném vypravování se tak stalo díky píchnutí se o kolovrátek. Spolu se spánkem Růženky uvádí Miriam v obou případech spánek království. V obou případech Miriam uvádí, že princ Růženku políbil a ona i celé království se probudilo. Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, te vyprávění Miriam podle obrázkové opory je souvislé, žádnou z etap nevynechala. Avšak u dvou etap opomíjí podstatné skutečnosti, které jsou pro tyto etapy zásadní. Ve volném vyprávění (bez jakékoli opory) Miriam vynechala jednu etapu a u tří etap uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Miriam zmínila, že Růženka se píchla do prstu o kolovrátek nikoliv o trn růže. I přesto klíčový moment (píchnutí se do prstu a následně spánek Růženky) nastává. Jednota příběhu tím není narušena. Ve volném vypravování se Miriam více rozepisuje v některých z etap a snaží se použít přímou řeč. V obou případech vypravování obsahuje úvodní i závěrečné formule a text není nijak graficky členěn, ani použito dialogu.

43

5.8 Martin Ž. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Martin použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jedno království. 1. Křtiny - Když byly křtiny Šípkové Růženky, tak se slavilo. - Tři sudičky byly u Růženky a jedna babička, která byla zlá a řekla, až budeš dospělá, tak se píchneš o trn a budeš spát na věky věkoucí. 2. Trhání růží - Když bylo Růžence šest let, tak byla hodná a laskavá. A jednou vyšla na balkón a tam zpívali ptáčkové a Šípková Růženka zalévala na balkóně květiny. A na hradbách a na návsi hlídaly stráže. Martin zde popisuje obrázek, ale nezmiňuje trhání růží - to, co má být nejvíce patrné. 3. Osmnácté narozeniny - Než šla za babičkou, tak slavili její osmnáctiny, byl tam pes, služebníci s vínem a byl tam král a královna. - Když byla Růženka dospělá, tak byla zvědavá, tak šla za starou babičkou. 4.Černá věž - Ta babička měla kočku micku a ta zlá babička jí dala krásnou růži a Růženka jí poděkovala. 5. Spánek Růženky - Když šla do svého pokoje, tak tam zpívali ptáci. - A měla tam ovoce, ale když dávala růži do vázi, tak nedávala pozor a najednou se píchla o trn a usnula. 6. Království usnulo - A všichni na zámku usnuli. Usnuli stráže, král, královna, služebníci, kuchaři, micka, pes ořech, služebnice. 7. Záchrana princezny - Povídá se, že jedna babička řekla Růžence, když byla malá, že až bude dospělá, tak se píchne do trhu a dozvěděl se o tom i mladý princ, který byl ve světě. - A uviděl ten hrad, tak ho šel osvobodit. Tato etapa je zatím nedokončená.

44

8. Probuzení Růženky Martin k této etapě zatím nedošel. 9. Probuzení království Martin k této etapě zatím nedošel. 10. Svatba Martin k této etapě zatím nedošel. Závěrečná formule Martin svoji pohádku nemá dopsanou. Martinův text se skládá ze 175 slov, přičemž není dopsán do konce. Pohádka je uvedena formulí, závěrečná formule není uvedena, protože text ještě není dokončen. Martin své vypravování končí etapou "Záchrana princezny", kdy i tato etapa není zatím dokončena. Martin měl k dispozici pouze obrázkovou předlohu, v sešitě mu chyběla klasická osnova. Z hlediska struktury doposud nevynechal žádnou z etap, pouze u „Trhání růží“ opomíjí podstatné skutečnosti, popisuje obrázek, ale nezmiňuje se o hlavním námětu obrázku - o tom, že král nechal vytrhat růže. U „Křtin“ uvádí přítomnost 4 sudiček (3 sudičky a jedna zlá babička) a blíže zmiňuje věštbu pouze zlé babičky. K naplnění této věštby má dojít, až bude Růženka dospělá. Téměř u všech doposud napsaných etap Martin uvádí výčet toho, co lze na obrázku zpozorovat. Například u "Trhání růží" Martin uvádí, že Růženka šla na balkón, zpívali tam ptáčkové, Růženka zalévala květiny a na hradbách hlídali stráže. U oslavy narozenin uvádí, kdo všechno se tam nacházel - pes, služebníci, král a královna. V etapě "Spánek Růženky" popisuje průběh, jak došlo ke spánku Růženky. V etapě "Království usnulo" podrobně vyjmenovává ty, kteří usnuli - stráže, král, královna, služebníci, kuchaři, micka, pes ořech, služebnice. U etapy "Černá věž" nezmiňuje, že Růženka šla do Černé věže, ale že šla za babičkou. V pohádce lze nalézt prvek, který lze považovat za Martinův komentář k pohádce. Jedná se o následující větu: "Když bylo Růžence šest let tak byla hodná a laskavá". Kromě hlavních postav - Růženka, král, princ, sudičky, Martin zmiňuje i další královna, babička, služebníci, kuchaři a zvířata (pes Ořech a kočka Micka). V textu lze zpozorovat snahu použít přímou řeč: Řekla, až budeš dospělá, tak se píchneš o trn a budeš spát na věky věkoucí. Dialogu v textu použito nebylo. Martin členil text obsahově, podle jednotlivých obrázků. Mezi vyprávěním jednotlivých obrázků vynechal vždy jeden prázdný řádek. 2. Volné vyprávění – 4. třída Martin použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

Úvodní formule - Jednoho dne se narodila Šípková Růženka.

45

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

1. Křtiny - Přišly tam tři kmotřičky. - Dvě byly hodné, ale jedna zlá a ty hodné jí přály to nejlepší, ale ta poslední jí nepřála moc štěstí, říkala, že až jí bude 18 let, že se píchne do trnu a bude spát sto let. 2. Trhání růží - Tak pan král nechal vytrhat všechny růže a taky se stalo a tu čarodějnici dal zavřít do té největší věže, která snad byla a klíč schoval do své truhly za dveřmi. 3. Osmnácté narozeniny - Ubylo osmnáct let a Šípková Růženka byla už dospělá, ale pan král byl pořád netrpělivý, jestli může Šípkovou Růženku zachránit nebo ne a druhý den byla hostina. - Růženka šla kolem komnaty a něco tam zahlédla, ale nevěděla, co to bylo, tak se tam šla podívat, ale pan král říkal, nechoď tam. 4.Černá věž - Ale Šípková Růženka neposlechla. - Našla klíč od komnaty a tak jí odemkla a našla čarodějnici a ta jí dala vázu s růžemi. 5. Spánek Růženky - Růženka s nimi šla do pokoje a tam zakopla a píchla se do trnu a začala spát. 6. Království usnulo - A s tím zkamenělo celé království a pomalu začalo obrůstat šípkovým keřem. 7. Záchrana princezny - Ale jednou tam přišel princ a prosekal se do království a čarodějnice se tam pořád ukrývala, ale princ se stejně prosekal až do Růženčina pokoje a dal jí pusu. 8. Probuzení Růženky Martin přímo neuvádí, že by se Růženka princovým polibkem probudila. 9. Probuzení království - A celé město se zase probudlo z dlouhého spánku. 10. Svatba - Pak se princ s Růženkou vzali. Závěrečná formule - A byli šťastni až do smrti Martinův text se skládá ze 195 slov. Pohádku uvedl úvodní formulí, v závěru zmiňuje závěrečnou větu. Martin se v některých etapách více rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost 3 kmotřiček a podrobně popisuje pouze věštbu zlé sudičky. Martin nazývá zlou sudičku čarodějnicí. Z hlediska struktury Martin vynechal jednu etapu „Probuzení Růženky“. Martin uvádí, že princ dal Růžence pusu, ale už přímo nezmiňuje, že by se díky tomu Růženka probudila. Uvádí, že se probudilo celé město. Zbytek příběhu vypráví ve správné posloupnosti bez odchýlení od původního děje.

46

Kromě hlavních postav - Růženka, princ, král, královna, kmotřičky, čarodějnice, neuvádí žádné další. U Martina lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Říkal, nechoď tam. Dialogu ve vyprávění použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Martin nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Martin uvedl úvodní formuli (jednu větu). V obou případech se po úvodu věnuje popisu křtin. V obou vyprávěních uvádí přítomnost čtyř sudiček (tři hodné a jedna zlá). Podrobně uvádí věštbu pouze zlé sudičky. Ve volném vypravování se dále zmiňuje o trhání růží. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy popisuje obrázek, avšak opomíjí podstatnou skutečnost – příkaz krále vytrhat všechny růže. V obou případech uvádí osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout o trn a usnout na věky. V obou vyprávěních Martin uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Babička Růžence podá růži a ta se o ni píchne. V obou vypravováních Růženka v důsledku píchnutí se o trn růže usnula a s ní i celé království. Ve vypravování podle předlohy zmiňuje Martin navíc jednotlivé osoby, které usnuly. V obou případech Martin zmiňuje Růženčino osvobození princem. Ve vypravování podle předlohy tuto etapu nedokončil a žádnou z dalších etap nezačal. Ve volném vypravování uvádí, že princ Růženku políbil. Neuvádí však přímo, že by se v důsledku toho Růženka probudila. Martin vynechal etapu „Probuzení Růženky“. Zmiňuje, že se probudilo celé království. Vyprávění podle předlohy zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Martino vyprávění podle obrázkové opory je doposud téměř souvislé (vyprávění celé pohádky není dokončeno). Martin se ve svém vyprávění velmi inspiruje jednotlivými obrázky. Jeho text často spočívá v jejich popisu. Zatím pouze u jedné etapy opomenul podstatné skutečnosti. Ve volném vyprávění (bez jakékoli opory) z hlediska struktury Martin vynechal jednu etapu. Na tuto výjimku na sebe jednotlivé etapy navazují. Vyprávění je ucelené, obsahuje úvod i závěr. V obou případech lze zpozorovat snahu použí přímou řeč. Dialogu použito nebylo. Ve vyprávění podle předlohy Martin členil text graficky, odděloval od sebe jednotlivé etapy. Ve volném vyprávění tomu tak nebylo.

5.9 Arman 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Arman použil název "Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

47

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jednou jedno království. 1. Křtiny - Když byly křtiny Šípkové Růženky, tak se slavilo. - Přišly čtyři sudičky. - Tři, protože jedna byla zlá. - A ta čtvrtá jí řekla: Až budeš velká, tak se píchneš o trní a budeš spát na sto let. 2. Trhání růží - Když bylo Růžence šest let. - Tak král Zlatoslav Lockarte slyšel, co mu řekla čtvrtá sudička, tak řekl všem jeho služebníkům, ať vytrhají všechno trní, které najdou. - Král věděl, že to dělá správně, protože nechtěl, aby se Růženka píchla do trní a spala na věky. Arman zde zmiňuje trhání růží, ale uvádí, že k tomu došlo, až když Růžence bylo 6 let. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky. 3. Osmnácté narozeniny - Když bylo Růžence osmnáct let, tak byla zvědavá a chtěla vidět, co bylo v černé věži, tak když zatím slavili Růženky osmnácté narozeniny, tak se Růženka proplížila do černé věže. 4. Černá věž - Když dorazila do černé věže, tak viděla tu čtvrtou sudičku. - Ta čtvrtá sudička jí dala krásnou růži. - A Růženka jí velice ráda přijala. 5. Spánek Růženky - Když šla Růženka do svého pokoje, tak si lehla a vzala si tu její krásnou růži. - A najednou se píchla do trní a najednou usnula na sto let. - Proto ta zlá, ale velmi zlá sudička řekla, že se píchne do trní. 6. Království usnulo - A ne jenom ona, ale i s ní celé království. - Král, královna, kočka, vořech, stráže, kuchaři, služebníci. 7. Záchrana princezny - A najednou se tam objevil zčista jasna krásný Princ. - Ale velmi se udivil. - Protože o tom jednou slyšel. - Ale nevěřil tomu, myslel si, že to byly jenom žvásty. - Ale když to viděl, tak tomu začal věřit. Arman tuto etapu zatím nedokončil. 8. Probuzení Růženky Arman k této etapě zatím nedošel. 9. Probuzení království

48

Arman k této etapě zatím nedošel. 10.Svatba Arman k této etapě zatím nedošel. Závěrečná formule Arman k této etapě zatím nedošel. Text Armana se skládá z 200 slov, přičemž není dopsán do konce. Pohádka je uvedena úvodní větou. Závěrečná formule není uvedena, protože text ještě není dokončen. Arman své vypravování končí etapou "Záchrana princezny", kdy i tato etapa není zatím dokončena. Arman měl dispozici jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Z hlediska struktury Arman zatím nevynechal žádnou etapu. Ve všech zatím zmíněných etapách se rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost 4 sudiček, podrobně popisuje věštbu pouze zlé sudičky. V textu lze nalézt mnoho komentářů k ději: U etapy "Trhání růží" "Král věděl že to dělá správně, protože nechtěl aby se Růženka píchla do trní a spala na věky.", u etapy "Spánek Růženky" - "Proto ta zlá ale velmi zlá sudička řekla že se píchne do trní." a u zatím nedokončené etapy "Záchrana princezny" - "Ale velmi se udivil. Protože o tom jednou slyšel. Ale nevěřil tomu, myslel si že to byli jenom žvásty. Ale když to viděl tak tomu začal věřit." U etapy „Trhání růží“ uvádí, když bylo Růžence 6 let, přikázal král všem, aby všechno co má trny rozřezali a spálili. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (král nařídí trhání růží hned po vyřčení věštby zlé sudičky). I přesto není narušena jednota vyprávění. Kromě hlavních postav - král, královna, Růženka, princ a sudičky Arman dále zmínil kočku, vořecha, střáže, kuchaře a služebníky. Všechny je vyjmenoval v rámci etapy "Království usnulo". Arman uvádí u krále jeho jméno – Zlatoslav Lockarte. U Armana lze pozorovat snahu použít přímou řeč: A ta čtvrtá jí řekla: Až budeš velká tak se píchneš o trní a budeš spát na sto let. Dialogu v textu použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nejsou nijak odlišeny. Arman nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Arman použil název "Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jednou jedno království a jednoho dne se tam narodilo dítě a byla to ženská. 1. Křtiny - Potom k ní přišly tři sudičky a jedna bába, aby jí a královi řekly, co jí čeká. - Když všechny tři sudičky dokončily, co jí bude čekat, tak začala mluvit ta stará bába a říkala hrozné věci: až ti bude 16 let, píchneš se o růži a budeš spát 100 let!!! - Řekla a odešla.

49

2. Trhání růží - Pan král ji věřil a tak, když Růžence bylo 16 let, tak král přikázal všem, aby všechno co má trny rozřezali a spálili. - Všichni to udělali a pan král byl spokojený. Arman zde sice zmiňuje trhání růží, ale uvádí, že k tomu došlo, až když Růžence bylo 16 let. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky. 3. Osmnácté narozeniny - Pak až Růžence bylo 16 let, tak se rozhodla, že půjde do tajemné věže, kam nikdy nesměla. 4. Černá věž - Když dorazila do nějaké věže, cítila se hrozně a taky, když viděla ty ruce nebo mozky tak sebou strašně škubla, až se stará babka probudila a chtěla jí kousnout, tak si vzala růži a řekla: dám ti růži a rychle ji podávala. 5. Spánek Růženky - Růženka jí vzala, ale když si chtěla čuchnout, píchla se o trn a spadla na postel. - Chrápala tak, že stará babka musela vyběhnout z mísnosti. 6. Království usnulo - Všichni kolem také spali třeba jako: kočka, král, královna, kuchař, pes.... - Když se kolem sebe rozhlížela stará babka, tak řekla: Já jsem nejlepší!!! 7. Záchrana princezny - V druhém království se o tom dozvěděl mladý princ jménem Honza a rozhodl se, že půjde a zachrání ji, tak se vydal a viděl celé království, jak bylo zakryté trny a listí i keři tak velkými, že dosahovaly opravdových 100 metrů. - Princ si vzal zlatý meč a rozřezal všechno, co mu stálo v cestě. - Když se dostal k bráně, tak hned slyšel něčí chrápání, tak se vydal do věže. 8. Probuzení Růženky - Když dorazil, tak slyšel chrápat princeznu tak hlasitě, že mu právě měly prasknout ušní bubínky, tak se rozhodl, že ji políbí, když se tam zčista jasna objevila babka. - Princ ji mečem bodl do těla a políbil princeznu. - Princezna jeho, a tak se zamilovali. Arman zde sice zmiňuje, že princ políbil Růženku, neuvádí však, že Růženka se díky tomu probudila. 9. Probuzení království Arman nezmiňuje, že by se probudilo celé království. 10.Svatba - A potom byla svatba. Závěrečná formule - A tak žili šťastně a na věky.

50

Armanův text se skládá z 226 slov. Pohádku uvedl úvodní formulí, v závěru zmiňuje závěrečnou větu. Některé z etap jsou rozsáhlé, Arman se v nich rozepisuje. Často je doplňuje svými komentáři. U „Křtin“ uvádí přítomnost 4 sudiček a podrobně popisuje pouze věštbu zlé sudičky. Arman uvedl jako věk, kdy se má Růženkou píchnout o trn, 16 let. Z hlediska struktury Arman vynechal dvě etapy „Probuzení Růženky“ a „Probuzení království“. Arman uvádí, že princ Růženku políbil, ale už přímo nezmiňuje, že by se díky tomu Růženka probudila. Avšak ani nezmiňuje, že by se probudilo království, rovnou uvádí svatbu. Ve dvou etapách zmiňuje prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. U etapy „Trhání růží“ uvádí, když bylo Růžence 16 let, přikázal král všem, aby všechno co má trny rozřezali a spálili. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (král nařídí trhání růží hned po vyřčení věštby zlé sudičky). V druhém případě se jedná o etapu „Černá věž“, kde uvádí, že Růženka se cítila se hrozně a taky, když viděla ty ruce nebo mozky tak sebou strašně škubla, až se stará babka probudila a chtěla jí kousnout. I přesto byla jednota příběhu zachována. Klíčové momenty byly zmíněny (trhání růží, setkání s babičkou a předání růže Růžence). V Armanově vyprávění lze nalézt jeho vlastní komentář k různým skutečnostem a vlastní výrazy. V úvodu zmiňuje, že královi a královně se narodilo dítě a dodává, že to byla ženská. U etapy „Spánek Růženky“ uvádí, že Růženka chrápala tak, že stará babka musela vyběhnout z místnosti. V etapě „Království usnulo uvádí, že když se stará babka kolem sebe rozhlížela, tak řekla: Já jsem nejlepší!!! U „Záchrany princezny“ zmiňuje, že když se princ dostal k bráně, tak hned slyšel něčí chrápání, tak se vydal do věže“. A v etapě „Probuzení Růženky“ uvádí, že když princ dorazil, tak slyšel chrápat princeznu tak hlasitě, že mu právě měly prasknout ušní bubínky, tak se rozhodl, že ji políbí, když se tam zčista jasna objevila babka. Princ ji mečem bodl do těla a políbil princeznu. Kromě hlavních postav - Růženka, princ, král, královna, sudičky bába uvádí dále kuchaře, kočku a psa, když jmenuje, kdo všechno usnul. Prince pojmenoval jako Honzu. U Armana lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Říkala hrozné věci: až ti bude 16 let, píchneš se o růži a budeš spát 100 let!!! Řekla: dám ti růži a rychle ji podávala. Řekla: Já jsem nejlepší!!! Dialogu ve vyprávění použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Arman nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Arman uvedl úvodní formuli (jednu větu). V obou případech se po úvodu věnuje popisu křtin. V obou vyprávěních uvádí přítomnost čtyř sudiček (tři hodné a jedna zlá). Podrobně uvádí věštbu pouze zlé sudičky. V obou vyprávěních zmiňuje po křtinách trhání růží. Liší se však ve věku, kdy k této skutečnosti dochází. Ve vyprávění podle předlohy k tomu dochází v 6 letech Růženky. Naproti tomu ve volném vyprávění až v 16 letech. Tyto skutečnosti neodpovídají skutečné podobě pohádky. Arman se liší v určení věku, kdy má dojít k Růženčinu píchnutí se o trn. Ve vyprávění podle předlohy uvádí věk 18 let, naproti tomu ve volném vypravování věk 16 let. V obou vyprávění Arman uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. Babička Růžence podá růži a ta se o ni píchne. V obou vypravováních Růženka v důsledku píchnutí se o trn růže usnula a s ní i celé království. U obou vypravováních Arman zmiňuje navíc jednotlivé osoby, které usnuly.

51

V obou případech Arman zmiňuje Růženčino osvobození princem. Ve vypravování podle předlohy tuto etapu nedokončil a žádnou z dalších etap nezačal. Ve volném vypravování uvádí, že princ Růženku políbil. Neuvádí však přímo, že by se v důsledku toho Růženka probudila. Arman vynechal etapu „Probuzení Růženky“, ale i etapu „Probuzení království“. Vyprávění podle předlohy zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Armanovo vyprávění podle obrázkové opory je doposud téměř souvislé (vyprávění celé pohádky není dokončeno). Z hlediska struktury Arman zatím nevynechal žádnou etapu ani žádné podstatné části. Pouze v etapě „Trhání růží“ uvádí skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Nicméně nebyla narušena jednota vyprávění. Ve všech zatím zmíněných etapách se rozepisuje. Ve volném vyprávění (bez jakékoli opory) z hlediska struktury Arman vynechal dvě etapy. Dále ve dvou etapách zmiňuje prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. I přesto není narušena jednota vyprávění. Celé vyprávění je provázeno mnoha Armanovými komentáři. Jinak vyprávění obsahuje úvod i závěr. V obou případech lze zpozorovat snahu použí přímou řeč. Dialogu ani grafického členění jednotlivých etap použito nebylo.

5.10 Filip Z. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Filip použil název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule Filip neuvádí žádnou větu, kterou by začal svoji pohádku, hned začal psát o křtinách, které nazývá hostina. 1. Křtiny - Byla hostina, že se narodila Růženka. A na tu hostinu přišly 4 sudičky, které jí řekly budoucnost. Filip zde nezmiňuje, co konkrétně sudičky Růžence předpověděly - že se píchne o trn a usne. Neuvádí podstatné skutečnost, klíčovou událost – věštbu zlé sudičky. 2. Trhání růží - Když Růžence bylo deset, tak všechny růže nařídil král vytrhat. Filip zde sice zmiňuje trhání růží, ale uvádí, že k tomu došlo, až když Růžence bylo 10 let. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky. 3. Osmnácté narozeniny - Zrovna král s královnou jedli, tak se Růženka šla podívat do černé věže.

52

Filip se nezmiňuje o osmnáctých narozeninách, uvádí pouze, že král a královna jedli. Filip opomíjí podstatné skutečnosti. 4.Černá věž - Když byla ve věži, tak tam našla babičku, která jí podala růži. 5. Spánek Růženky - O tu růži se píchla a usnula. 6. Království usnulo - A s ní celé království a hlavně zarostlo hustými růžemi. 7. Záchrana princezny - A jeden princ se rozhodl, že ji vysvobodí. 8. Probuzení Růženky - Když k ní přišel, tak ji probudil. Filip neuvádí způsob, jakým byla Růženka princem probuzena (princovo políbení). 9. Probuzení království - A s ní celé království se probudilo. 10. Svatba - A byla svatba. Závěrečná formule Filip neuvádí na závěr žádnou větu, kterou by ukončil svoji pohádku. Filipův text se skládá ze 77 slov. Pohádku neuvedl žádnou úvodní větou, hned zmínil křtiny, které nazývá hostinou. Závěr též nezakončil žádnou formulí, děj uzavřel poslední událostí pohádky - svatbou. Filip měl k dispozici jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Z hlediska struktury Filip nevynechal etapu žádnou etapu. Pouze u dvou etap „Křtiny“ a "Osmnácté narozeniny" opomíjí podstatné skutečnosti. Flip nazývá křtiny hostinou. Opomíjí u nich podstatné skutečnosti. Pouze zmiňuje, že na ně přišly čtyři sudičky, které Růžence předpověděly budoucnost. Neuvádí však, co konkrétního jí předpověděly, především věštbu zlé sudičky. Tzn. z textu nevyplývá, co se má Růžence přihodit. Návaznost a posloupnost pohádky tak není zachována. Neuvedl den, kdy mělo dojít k usnutí princezny. Filipovo vyprávění je stručné, nezachází do detailů, nepopisuje podrobněji. Ke každé z etap napsal jednu maximálně dvě věty. U etapy „Trhání růží“ uvádí, když bylo Růžence 10 let, nařídil král všechny růže vytrhat. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (král nařídí trhání růží hned po vyřčení věštby zlé sudičky). Nicméně i přes tuto skutečnost byla zachována jednota pohádky. Kromě hlavních postav - Růženka, královna a král, sudičky, další neuvádí. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Filip nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu.

53

2. Volné vyprávění – 4. třída Filip použil název – bez nadpisu. 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Jednoho dne se narodilo děvčátko a to děvčátko se jmenovalo Šípková Růženka. 1. Křtiny - A pan král pozval tři sudičky. - Ta první řekla, že bude chytrá, ta druhá řekla, že bude krásná a ta třetí řekla, že ve třinácti se píchne o trn a usne na věky a s ní celé království. 2. Trhání růží Filip nezmiňuje trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny - Když Růžence bylo třináct, tak našla věž, byla tak zvědavá, tak do té věže šla. Filip uvádí jako den, kdy se měla naplnit věštba zlé sudičky, 13. narozeniny. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky. 4.Černá věž - V té věži byla babička. - Tak pěkně pozdravila babička také a Růženka se zeptala, co to děláte a babička řekla šiju, nechceš si to zkusit? 5. Spánek Růženky - A Růženka řekla, ano, tak šila a najednou se píchla a usnula. 6. Království usnulo - A s ní celé království. - Kuchtík chtěl zatahat kuchtíka, ale usnul, voda přestala téci, pes s kočkou také usnuli a celé království zarostlo šípkovým houštím. 7. Záchrana princezny - Jednoho dne se nějaký princ rozhodl zachránit princeznu, tak sekal a sekal a sekal, až se dosekal až ke věži a tam našel princeznu. 8. Probuzení Růženky - A tak jí políbil a Šípková Růženka se probrala. 9. Probuzení království - A s ní i celé království.

54

10. Svatba - A tak za odměnu se stal princ mužem princezny a byla svatba. Závěrečná formule Filip neuvádí na závěr žádnou větu, kterou by ukončil svoji pohádku. Filipův text se skládá ze 140 slov. Pohádku uvedl úvodní větou, v závěru nezmínil žádnou závěrečnou formuli, text končí svatbou. Některé z etap jsou rozsáhlé, Filip se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost 3 sudiček a popisuje jejich věštby. Filip uvádí jako věk, kdy má Růženka usnout, 13 let. Z hlediska struktury Filip zcela vynechal etapu "Trhání růží" a u tří etap „Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“ a „Spánek Růženky“ uvádí skutečnosti, které neodpovídají reálné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Filip uvádí jako den, kdy se Růženka píchne o trn, 13. narozeniny. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (má se tak stát při 18. narozeninách). Dále Filip uvádí ve věštbě zlé sudičky, že Růženka se píchne o trn a usne. „Trhání růží“ však nezmiňuje a následně v etapě „Černá věž“ a „Spánek Růženky“ uvádí, že Růženka ve věži potkala babičku, která šila. Růženka si to také zkusila, píchla se a usnula. Tímto by bylo možné vysvětlit, proč Filip neuvedl etapu „Trhání růží“. Zároveň to však je v rozporu s věštbou zlé sudičky, která předpověděla, že Růženka se píchne o trn. Píchnutí se při šití sice neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína, ale i tak nastal klíčový moment pohádky (píchnutí se do prstu a následný spánek Růženky, tzn. jednota příběhu nebyla nijak narušena). Kromě hlavních postav - Růženka, princ, babička, sudičky, zmiňuje i další kuchtíka, psa a kočku. Blíže je popisuje v etapě „Království usnulo“. V textu nebylo použito přímé řeči. Lze však pozorovat snahu použít dialog mezi Růženkou a babičkou v Černé věži: Tak pěkně pozdravila babička také a Růženka se zeptala, co to děláte a babička řekla šiju, nechceš si to zkusit? Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Filip nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí Ve vypravování podle předlohy Filip neuvedl žádnou úvodní formuli, naproti tomu ve volném vypravování úvodní formule uvedena byla. Ve volném vypravování se celkem podrobně věnuje popisu křtin. Uvádí věštby všech sudiček (hodných i zlé). Naproti tomu ve vyprávění podle předlohy zmiňuje pouze přítomnost čtyř sudiček, neuvádí však jednotlivé věštby. Dále se liší v počtu sudiček. Ve vypravování podle předlohy uvádí čtyři sudičky a ve volném vypravování tři (dvě hodné a jednu zlou). Ve volném vypravování Filip vynechává etapu „Trhání růží“ zcela. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy trhání růží zmiňuje, avšak uvádí zároveň Růženčin věk, kdy k této skutečnosti dochází, který neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Ve vypravování podle předlohy Filip neuvádí věk, ve kterém se Růženka píchne o trn. Nezmiňuje se o osmnáctých narozeninách. Naproti tomu ve volném vypravování se sice zmiňuje o dni, kdy má dojít k Růženčinu píchnutí se o trn, ten však neodpovídá dni uvedenému v originální předloze. V obou vyprávění Filip uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Vyprávění se však zásadně liší v rozhodujícím činu babičky. Ve vyprávění podle předlohy Filip uvádí, že babička podala Růžence růži. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí, že babička a poté i

55

Růženka šila. Stojí však za povšimnutí, že ve věštbě zlé sudičky Filip zmiňuje Růženčino píchnutí se o trn růže. Z výše uvedeného vyplývá, že v obou vyprávěních byla příčinou Růženčina spánku jiná skutečnost. Ve vypravování podle předlohy Růženka usnula píchnutím se o trn růže. Ve volném vypravování se tak stalo díky píchnutí se při šití. Spolu se spánkem Růženky uvádí Filip v obou případech spánek království. Ve volném vypravování navíc uvádí některé z postav, které usnuly. V obou případech Filip uvádí probuzení jak Růženky tak celého království. Ve vypravování podle předlohy však nezmiňuje, že se tak stalo díky princovu políbení. Obě vyprávění zakončuje svatbou a neuvádí žádnou závěrečnou formuli. Lze říci, že Filipovo vyprávění podle obrázkové opory je stručné, nezachází do detailů. Z hlediska struktury vynechal jednu etapu („Osmnácté narozeniny“). U jedné etapy vynechal podstatné skutečnosti („Křtiny“) a u jedné („Trhání růží“) uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence podle F. Hrubína. Návaznost a posloupnost děje tak není zcela zachována. Volné vypravování (bez jakékoli opory) je mnohem podrobnější. Filip vynechal jednu etapu („Trhání růží“) a u tří („Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“ a „Spánek Růženky“¨) uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. Filip zmínil, že Růženka se píchla do prstu při šití nikoliv o trn růže. I přesto klíčový moment (píchnutí se do prstu a následně spánek Růženky) nastává. Jednota příběhu tím není narušena. Ve vypravování podle předlohy ani ve volném vypravování nebylo použito přímé řeči. Pouze ve volném vypravování bylo možné zpozorovat použití dialogu. V obou případech vypravování neobsahuje závěrečné formule, pouze ve volném vypravování je uvedena úvodní formule. Ani v jednom z vypravování není text nijak graficky členěn.

5.11 Martin M. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Martin použil název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jedno království. 1. Křtiny - Tam byly křtiny. - Sudička jí předpověděla, že v 18 letech se píchne o trh a usne s ní i celé království. Martin neuvádí přesně, kdo se o trn píchne. Je to patrné až v průběhu dalšího textu. Dále nezmiňuje přítomnost a věštby ostatních sudiček. Opomíjí tak podstatné skutečnosti.

56

2. Trhání růží - Nařídili všechny růže vytrhat. 3. Osmnácté narozeniny Martin se nezmiňuje o 18. narozeninách Růženky. 4. Černá věž - Růženka se vkradla do věže. - Babka jí dala růži. 5. Spánek Růženky - Píchla se o ní a usnula. - Spala 100 let. 6. Království usnulo - A s ní i celé království. 7. Záchrana princezny - Princ se prosekal růžemi mačetou. 8. Probuzení Růženky - Princ probudil princeznu. Martin neuvádí způsob, jakým byla Růženka princem probuzena (princovo políbení). 9. Probuzení království - A s ní i celé království. 10. Svatba - Pak měli svatbu. Závěrečná formule Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Martinův text se skládá z 57 slov. Pohádku uvedl a zakončil formulemi. Martinovo vyprávění je velmi stručné, nezachází do detailů. U každé etapy uvádí téměř vždy pouze jednu větu. U "Křtin" opomíjí podstatné skutečnosti, zmiňuje pouze předpověď jedné ze sudiček (zlé), ostatní opomíjí. Navíc z této věštby není partno, komu je předpověď určena. U „Probuzení Růženky“ Martin neuvádí způsob, jakým byla Růženka princem probuzena (princovo políbení). K dispozici měl jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Z hlediska struktury vynechal etapu "Osmnácté narozeniny". Osmnácté narozeniny zmiňuje pouze v předpovědi sudičky. Dochází tak k narušení návaznosti a posloupnosti děje. Poté, co král nechal vytrhat růže, Růženka se vkradla do věže. Kromě hlavních postav - Růženka, princ a sudička, další neuvádí. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Martin nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu.

57

2. Volné vyprávění – 4. třída Martin použil název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jednou jedno království a narodila se holčička. - Říkali jí Šípková Růženka. 1. Křtiny - Jedna sudička ji zaklela, že až jí bude 18 let, tak se píchne o trn a bude spát 100 let. Martin se u křtin více nerozepisuje. Nezmiňuje další podstatné skutečnosti. 2. Trhání růží - Král a královna z toho byli nešťastní. - Král dal všechny růže vykopat. 3. Osmnácté narozeniny - A Růžence bylo 18 let. - Jednoho dne si hrála s míčem na zahradě a všimila si podivné věže, a tak tam šla. 4. Černá věž - Otevřela dveře a viděla růži, tak si ji vzala. Martin zde opomenul zmínit klíčovou skutečnost, že v černé věži Růženka potkala zlou sudičku, která ji dala růži. 5. Spánek Růženky - Ale píchla se o trn a usnula. 6. Království usnulo - A s ní celé království. 7. Záchrana princezny - Jel kolem princ a zrovna u sebe měl motorovou pilu a začal se prořezávat. 8. Probuzení Růženky - Stál už u věže a otevřel dveře, a tak políbil Růženku. - Vzbudila se. 9. Probuzení království - A s ní i celé království. 10. Svatba - A byla svatba.

58

Závěrečná formule - To je konec pohádky. Martinův text se skládá z 95 slov. Pohádku uvedl a zakončil formulemi. Martinovo vyprávění je stručné, nezachází do detailů. U "Křtin" zmiňuje pouze přítomnost a předpověď jedné sudičky (zlé). Opomíjí tak podstatné skutečnosti, nezmiňuje přítomnost a věštby dalších sudiček. Z hlediska struktury nevynechal žádnou etapu. Příběh vypráví ve správné posloupnosti, pouze u dvou etap vynechává podstatné skutečnosti. U „Křtin“ a „Černé věže“. V etapě „Černá věž“ neuvádí setkání Růženky se zlou babičkou. Růženka si vzala růži, která se v černé věži nacházela. I přes toto nevystihnutí podstatných skutečností jednota příběhu byla zachována. Kromě hlavních postav - Růženka, princ, král, královna a sudička, neuvádí další. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Martin nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Martin uvedl úvodní formule. Ve volném vypravování byla více rozepsaná. V obou vyprávěních opomíjí v etapě „Křtiny“ podstatné skutečnosti. Zmiňuje přítomnost a věštbu pouze zlé sudičky, ostatní skutečnosti neuvádí. I přesto nebyla jednota příběhu narušena. U obou vyprávěních uvádí etapu „Trhání růží“. V obou případech uvádí osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout o trn a usnout na věky. Avšak ve vyprávění podle předlohy samostatnou etapu „Osmnácté narozeniny“ vynechává. Ve vyprávění podle předlohy Martin uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Naproti tomu ve volném vypravování sice zmiňuje Růženčinu návštěvu v Černév věži, neuvádí však setkání s babičkou a následné předání růže Růžence (Růženka si vzala růži sama). Tuto podstatnou skutečnost opomenul. V obou případech Martin zmiňuje jak spánek Růženky tak celého království. Následně zmiňuje osvobození princem. V obou případech Filip uvádí probuzení jak Růženky tak celého království. Ve vypravování podle předlohy však nezmiňuje, že se tak stalo díky princovu políbení. Obě vyprávění zakončuje svatbou a závěrečnou formulí. Lze říci, že Martinovo vyprávění podle obrázkové opory je velmi stručné. Z hlediska struktury Martin vynechal etapu "Osmnácté narozeniny" a u jedné etapy („Křtiny“) opomenul podstatné skutečnosti. Dochází tak k narušení návaznosti a posloupnosti děje. Volné vyprávění (bez jakékoli opory) je též strušnější. Z hlediska struktury nevynechal žádnou etapu, avšak ve dvou etapách („Křtiny“ a „Černá věž“) opomíjí podstatné skutečnosti. I přesto není narušena jednota vyprávění. V obou případech nebylo použito přímé řeči, dialogu či grafického členění jednotlivých etap. Obě vyprávění jsou ucelená,obsahují úvod i závěr.

59

5.12 Vláďa K. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Vláďa použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule Vláďa neuvádí žádnou větu, kterou by začal svoji pohádku, hned začal psát o křtinách. 1. Křtiny - Růženka se narodila a byly křtiny. Vláďa zde nezmiňuje, co bylo podstatou křtin, co se při nich odehrálo. Opomíjí podstatné skutečnosti. 2. Trhání růží - Tatínek s maminkou po křtinách šli na balkón a natrhali růže. Vláďa zde neuvádí podstatu obrázku, který vyjadřoval myšlenku, že král nechal vytrhat všechny růže, aby se o ně Růženka nemohla píchnout. 3. Osmnácté narozeniny - O 17 let později slavili Růženky osmnáctiny, pilo se, hodovalo a jedlo. - Růženka vzala tanínkovi klíče a tatínek si toho nevšiml, protože byl spitý a Růženka se tedy vplížila do nejvyšší komnaty. 4.Černá věž - A otevřela dveře, byla tam paní a dala jí růži. 5. Spánek Růženky - Bodla se do ukazováčku a hlubokým spánkem usnula. 6. Království usnulo - A s ní usnulo celé království. 7. Záchrana princezny - Pak se tam prosekal mečem a holýma rukama a vylezl do nejvyšší komnaty a políbil. Vláďa zde nezmiňuje osobu (prince), která zachránila princeznu. 8. Probuzení Růženky Vláďa se přímo nezmiňuje o tom, že by se Růženka probudila. 9. Probuzení království Vláďa se přímo nezmiňuje o tom, že by se celé království probudilo.

60

10. Svatba - Zase hodovali a byla svatba a dal jí růži, ale žila a nikdo neusnul. Závěrečná formule - Zazvonil konec a obrázek bude konec. Vláďův text se skládá z 93 slov. Pohádku neuvedl žádnou úvodní větou, hned zmínil narození Růženky a křtiny. V závěru uvedl formuli "Zazvonil konec a obrázek bude konec". Vláďa měl k dispozici pouze obrázkovou předlohu, v sešitě mu chyběla klasická osnova. Vláďovo vyprávění je stručné, nezachází do detailů. U dvou etap „Křtiny“ a „Trhání růží" opomenul podstatné skutečnosti, které byly pro tyto etapy zásadní. U etapy „Křtiny“ pouze zmínil, že se konaly křtiny, ale neuvádí, co se při nich odehrálo, nezmiňuje přítomnost ani věštby žádné ze sudiček. U etapy "Trhání růží" uvádí, že maminka s tatínkem natrhali Růžence růže, ale opomíjí zásadní fakt, že král nechal vytrhat všechny růže, aby se o ně Růženka nemohla píchnout. V pohádce tak nejsou uvedeny události, které jsou pro danou pohádku klíčové. Z hlediska struktury vynechal dvě etapy - "Probuzení Růženky" a "Probuzení království". Uvádí pouze, že Růženka byla políbena, ale už nezmiňuje, že by tím byla probuzena ona a následně celé království. Byla tak narušena jednota příběhu a nedodržena následnost jednotlivých dějů. Při záchraně princezny nezmiňuje osobu, která ji zachránila. Neuvádí slovo princ, ale z koncovek sloves lze poznat, že se jedná o osobu mužského rodu. V pohádce lze nalézt několik prvků, které neodpovídají skutečné podobě této pohádky. Jedná se o tyto prvky: tatínek byl zpitý, zazvonil konec a obrázek bude konec (obrázek je zde zřejmě myšlen obrázek, který měly děti namalovat k této pohádce). Vláďa do svého vyprávění vnáší několik vlastních komentářů. Kromě hlavních postav - Růženka, maminka a tatínek místo královny a krále a paní místo babičky (sudičky), neuvádí další. O princi hovoří, ale není přímo napsán. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Vláďa nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Vláďa použil název „Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Byla jedna Šípková Růženka. 1. Křtiny - A zrovna se narodila a stály nad ní sudičky. - První říkala, až ti bude 18, budeš krásná, až ti bude 18, budeš se ženit a v tu chvíli tam vtrhla zlá sudička a řekla, až ti bude 18, usneš na sto let a možná se ani neprobudíš. 2. Trhání růží

61

Vláďa se nezmiňuje o trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny - A už jí bylo zrovna 18 let a začali hodovat. - Jedlo se, pilo se. 4.Černá věž Vláďa se nezmiňuje o černé věži. 5. Spánek Růženky - A najednou přesně ve 12:01, kdy se Růženka narodila, tak usnula na 100 let. Vláďa zde opomenul podstatné skutečnosti. Uvedl sice, že Růženka usnula, ale nezmínil, jak k tomu došlo. 6. Království usnulo Vláďa zde neuvádí, že by spolu s Růženkou usnulo i celé království. 7. Záchrana princezny - Zkoušelo se tam prosekat přes 60 můžů a žádný se tam neprosekal a najednou si zavolali, kdy se osvobodí a domluvili se na středu odpoledne, a tak ji osvobodil. Vláďa zde zmiňuje osvobození Růženky, ale neuvádí konkrétní osobu, která ji zachránila a způsob, jakým byla Růženka vysvobozena. 8. Probuzení Růženky Vláďa se přímo nezmiňuje o tom, že by se Růženka probudila. 9. Probuzení království Vláďa se přímo nezmiňuje o tom, že by se celé království probudilo. 10. Svatba - Bylo jí 23 let a princovi 29 let, a tak se vzali a byla svatba. Závěrečná formule Vláďa neuvádí závěrečnou formuli, kterou by ukončoval svoji pohádku. Vláďův text se skládá z 95 slov. Pohádku uvedl úvodní větou, avšak nezakončil závěrečnou formulí. Vláďovo vyprávění není příliš rozsáhlé. U "Křtin" zmiňuje přítomnost a předpověď tří sudiček (dvou hodných a jedné zlé). U věštby zlé sudičky však nezmiňuje příčinu Růženčina usnutí. Z hlediska struktury vynechal pět etap „Trhání růží“, „Černá věž“, „Království usnulo“, „Probuzení Růženky“ a „Probuzení království“. V etapě „Černá věž“ Vláďa zcele opomíjí skutečnost setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži a následné předání růže. V etapě „Spánek Růženky“ opomíjí podstatné události jako Růženčino píchnutí se o trn. Uvádí pouze že Růženka usnula na sto let, neuvádí však, jak k tomu došlo. V celé pohádce tak jsou vynechány všechny události související s růží. To znamená, ve věštbě zlé sudičky není uvedeno, že by Růženka měla usnout v důsledku píchnutí se o trn růže. Dále

62

není zmíněno trhání růží ani babiččino předání růže Růžence a její následné píchnutí se o trn. U záchrany Růženky Vláďa sice zmiňuje Růženčino osvobození, přímo však neuvádí, kým a jakým způsobem byla osvobozena. Byla tak narušena jednota děje. Vláďova pohádky tak postrádá logickou návaznost a posloupnost. Vláďa do svého vyprávění vnáší několik vlastních komentářů. Kromě hlavních postav - Růženka, princ, muž a sudička, další neuvádí. V textu lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Říkala, až ti bude 18, budeš krásná, až ti bude 18, budeš se ženit. Řekla, až ti bude 18, usneš na sto let a možná se ani neprobudíš. Dialogu v textu použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Vláďa nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí Ve volném vyprávění Vláďa uvedl úvodní formuli, ve vypravování podle předlohy tomu tak nebylo. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy uvedl závěrečnou formuli, ve volném vypravování nikoliv. Obě vypravování byla spíše stručná. Ve vypravování podle předlohy Vláďa pouze zmiňuje, že se konaly křtiny. Opomíjí zcela podstatné skutečnosti, které s tím sovisely (přítomnost a věštby sudiček). Naproti tomu ve volném vypravování všechny podstatné skutečnosti zmíněny byly. Ve vypravování podle předlohy u etapy „Trhání růží“ opomíjí podstatné skutečnosti a ve volném vypravování tuto etapu vynechává zcela. V obou případech uvádí osmnácté narozeniny jako den, kdy má Růženka usnout. Avšak ve vyprávění podle předlohy samostatnou etapu „Osmnácté narozeniny“ vynechává. Ve vyprávění podle předlohy Vláďa uvádí setkání Růženky s babičkou v Černé věži. Naproti tomu ve volném vypravování nezmiňuje ani Růženčinu návštěvu v Černé věži ani setkání s babičkou a následné předání růže Růžence (Růženka si vzala růži sama). Tuto etapu zcela vynechal. Ve vypravování podle předlohy Vláďa zmiňuje jak spánek Růženky tak celého království. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí sice, že Růženka usnula, nezmiňuje však, co bylo příčinou Růženčina spánku. Jinak spánek celého království vynechává. Následně zmiňuje Růženčino osvobození. V obou případech nezmiňuje přímo, kdo Růženku osvobodil. V obou případech Vláďa vynechal jak „Probuzení Růženky“ tak „Probuzení království“. Vyprávění podle předlohy zakončuje svatbou a závěrečnou formulí. Naproti tomu volné vypravování zakončuje pouze svatbou, závěrečnou formuli neuvádí. Lze říci, že Vláďovo vyprávění podle obrázkové opory je velmi stručné. Z hlediska struktury Vláďa vynechal dvě etypy "Probuzení Růženky" a "Probuzení království". A u dvou etap („Křtiny“ a „Trhání růží") opomenul podstatné skutečnosti. Dochází tak k narušení návaznosti a posloupnosti děje. Volné vyprávění (bez jakékoli opory) je též strušnější. Z hlediska struktury vynechal pět etap „Trhání růží“, „Černá věž“, „Království usnulo“, „Probuzení Růženky“ a „Probuzení království“ a u jedné etapy „Spánek Růženky“ opomíjí podstatné skutečnosti. Byla tak narušena jednota děje. Vláďova pohádka tak postrádá logickou návaznost a posloupnost. Ve volném vypravování lze pozorovat snahu použít přímou řeč, ve vypravování podle předlohy tomu tak není. V obou případech nebylo použito dialogu či grafického členění jednotlivých etap.

63

Obě vyprávění nejsou ucelená. Vypravování podle předlohy není uvedeno úvodní větou, avšak zakončeno závěrečnou formulí je. Naproti tomu volné vypravování je uvedeno úvodní formulí, zakončeno závěrečnou větou však není.

5.13 Filip 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Filip použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule Filip neuvádí žádnou větu, kterou by začal svoji pohádku, hned začal psát o křtinách. 1. Křtiny - A byly tu křtiny. - První se královi a královně narodila dcera pojmenována Růženka. - Byly tam čtyři sudičky. - Ale ta čtvrtá tam neměla co dělat. - První řekla, že bude šťastně žít, druhá řekla, že bude hezká, třetí řekla, že se vdá, čtvrtá řekla, že v osmnácti píchne o trn. 2. Trhání růží - Až bylo Růžence osmnáct let, zavřel ji král do věže a nařídil vytrhat všechny růže. Filip v této etapě zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. Růže král nechal vytrhat ihned po věštbě zlé sudičky. 3. Osmnácté narozeniny - Byla tu oslava osmnáctých narozenin, všichni hodovali. - Růženka šla do černé věže. 4. Černá věž - Tam byla babička, která Růžence předpověděla, že se píchne o trn. - Růžence se růže líbila. 5. Spánek Růženky - Ale píchla se o trn a usnula. - Spala a spala. 6. Království usnulo - A kvůli ní celé království usnulo. 7. Záchrana princezny - Odvážný princ, který si řekl, že Růženku zachrání.

64

- Musel přejít přes hodně růží. - Dojel jako první princ. - A našel černou věž, kde spala Růženka. 8. Probuzení Růženky - Princ jí dal polibek a v tu ránu se probudila Růženka. 9. Probuzení království - A s ní se probudilo celé království. 10.Svatba - Svatba byla dlouhá, hodně dlouhá. - Princ s Růženkou se stali králem a královnou. - Měli hodně dětí. Závěrečná formule - A žili šťastně, až do konce života. Filipův text se skládá ze 144 slov. Pohádka není uvedena úvodní větou, hned jsou zmíněny "Křtiny". Pohádku Filip ukončuje závěrečnou formulí. Filip měl k dispozici jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Z hlediska struktury Filip žádnou z etap nevynechal. Některé z etap jsou rozsáhlé, Filip se v nich rozepisuje. U "Křtin" uvádí přítomnost čtyř sudiček a podrobný popis toho, co sudičky Růžence předpověděly. V rámci etapy "Trhání růží" lze nalézt prvek, který neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence podle F. Hrubína. Filip zmiňuje: Až bylo Růžence osmnáct let zavřel jí král do věže a nařídil vytrhat všechny růže. V originální podobě pohádky O Šípkové Růžence nechal král vytrhat všechny růže hned po věštbě zlé sudičky. Dále v „Černé věži“ zmiňuje sice přítomnost babičky (zlé sudičky), neuvádí však přímo, že předala Růžence růži, o kterou se píchla. Avšak z textu to lze nepřímo odvodit. I přes přítomnost těchto prvků není narušena jednota vyprávění. Kromě hlavních postav - Růženka, král a královna princ, sudičky, babička, další neuvádí. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Filip nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Filip použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

Úvodní formule - Byla jednou Šípková Růženka. 1. Křtiny

65

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

- A jak se narodila, přišly čtyři sudičky a předpověděly jí. - První, že bude mít hodně štěstí, druhá, že bude bohatá, třetí, že bude mít krásného muže, čtvrtá, že se v osmnácti píchne o trn růže a umře. 2. Trhání růží - Král tedy nařídil, že mají vytrhat všechny růže a Růženka se ptala, proč je vytrhávají a král řekl, že tomuto království škodí. 3. Osmnácté narozeniny - V den svých osmnáctých narozenin se Růženka zvědavostí, co se v nejvyšší komnatě skrývá, vydala nahoru. 4. Černá věž - A uviděla tam starou sudičku. 5. Spánek Růženky - A ta jí dala růži a ona zkameněla. 6. Království usnulo - A s ní zkamenělo celé království. - Kuchař si chtěl vzít kuře, ale nestihl to, lovec chtěl zabít slepici, ale taky se mu to nepovedlo, kuchtík zakopl, ale rohlíky, které padaly na krále, na něho nedopadly. 7. Záchrana princezny - Šli tedy princové ze všech království, ale nikdo se tam nedostal. - Až jeden z nějakého království se tam dostal. 8. Probuzení Růženky - A dal Růžence pusu a ta se probudila. 9. Probuzení království - Kuchař dojedl kuře, lovec zabil slepici a na krále spadly rohlíky. 10.Svatba - Potom se vzali a porodili 5 dětí, čtyři kluky a jednu holku. Závěrečná formule - KONEC Filipův text se skládá ze 148 slov. Pohádka je uvedena úvodní větou a zakončena závěrečnou formulí „Konec“. Z hlediska struktury Filip nevynechal žádnou z etap. Většina etap je rozsáhlých, Filip se v nich rozepisuje. Jednotlivé etapy na sebe navazují. U "Křtin" uvádí přítomnost čtyř sudiček a podrobný popis toho, co sudičky Růžence předpověděly. Filip vypráví pohádku ve správné posloupnosti bez odchýlení od původního děje, nijak se neodchyluje od struktury pohádky. Pouze místo usnutí Růženky a celého království uvádí jejich zkamenění. Dále u etapy „Probuzení království“ nezmiňuje přímo, že probudilo celé království, ale rovnou vyjmenovává postavy, které se probudily.

66

Kromě hlavních postav - Růženka, král, princ, sudičky, 5 dětí. Filip zmiňuje i kuchaře, kuchtíka a lovce. Blíže je uvádí v rámci etapy "Království usnulo" a „Probuzení království“. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Filip nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí Ve volném vypravování Filip uvedl úvodní formuli, naproti tomu ve vypravování podle předlohy tomu tak nebylo. V obou případech se Filip celkem podrobně věnuje popisu křtin. Uvádí přesný počet sudiček přítomných na křtinách a podrobně zmiňuje jejich věštby. Věštba zlé sudičky je v obou případech stejná – Růženka se má píchnout do prstu o trn růže a zemřít. V obou vyprávěních zmiňuje ihned po křtinách trhání růží. Pouze u vypravování podle předlohy v této etapě uvádí skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. I přesto není narušena jednota vypravování. V obou případech zmiňuje Filip osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu o trn růže. V obou vyprávěních Filip uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. Ve vyprávění podle předlohy Filip však přímo neuvádí, že babička podala Růžence růži. Nicméně z napsané textu to lze předpokládat. V obou vyprávěních zmiňuje jak spánek Růženky tak spánek celého království. Avšak ve volném vypravování hovoří o zkamenění. Navíc zde uvádí i výčet jednotlivých osob, které usnuly, a činnost, při které usnuly. V obou případech Filip uvádí záchranu princezny princem. Zmiňuje, že princ Růženku políbil a ona se probudila. Ve vyprávění podle předlohy zmiňuje i probuzení celého království, naproti tomu ve volném vyprávění uvádí výčet jednotlivých osob, které se probudily. Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Filipovo vyprávění podle obrázkové opory je souvislé, nevynechává žádné podstatné části. Pouze u etapy „Trhání růží“ zmiňuje skutečnost, která neodpovídá originální podobě pohádky O Šípkové Růžence. I přesto je vyprávění v souladu se strukturou pohádky a jednota pohádky je zachována. Volné vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) je též souvislé. Filip zdůrazňuje hlavní momenty děje, vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky a poukazuje nejen na hlavní postavy. V obou případech je vyprávění podrobné, Filip se ve většině etap rozepisuje. Ve volném vyprávění je uvedena jak úvodní tak závěrečná formule. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy je uvedena pouze formule závěrečná. V obou textech nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny.

5.14 Václav B. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Václav použil název "O Šípkové Růžence".

67

1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo nebylo za sedmero horami a devatero řekami jedno království a v něm žil král a královna a ti si přáli malou holčičku. 1. Křtiny - Jednoho dne se královně narodila holčička, dala jí jméno Růženka, přišly tam čtyři sudičky, první řekla, že bude moudrá, druhá řekla, že bude krásná, třetí řekla "Až ti bude patnáct let píchneš se o trn a umřeš" a čtvrtá řekla "neumřeš, jen na sto let usneš hlubokým spánkem a potom tě vysvobodí krásný princ". - Když dopověděla, zmizela i se třemi sudičkami. 2. Trhání růží - Když Růženka povyrostla, král nařídil, aby ze zámku odvezli všechno, co má trny a všechno co je ostré. 3. Osmnácté narozeniny - Růženka rostla a rostla až jednoho dne bylo Růžence patnáct let. - Jedl se dort, koláče a víno. - Růženka byla zvědavá a potichu se dostala do černé věže. Vašek v této etapě zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. Místo 18. narozenin zmiňuje 15. narozeniny. 4. Černá věž - Když Růženka otevřela dveře, uviděla tam stařenku, stařenka řekla "pojď dál Růženko" stařenka jí nabídla růži a Růženka ji přijmula. 5. Spánek Růženky - Při tom se píchla o trn a usnula hlubokým spánkem. 6. Království usnulo - Dokonce usnul král, královna, kuchaři, usnulo celé království. 7. Záchrana princezny - Uběhlo sto let a kolem jel krásný princ a chtěl se do království dostat, ale království bylo obrostlé šípkovým houštím, ale princ se prosekal až k černé věži. 8. Probuzení Růženky Když tam uviděl Růženku, políbil ji a Růženka se probudila. 9. Probuzení království - A s ní i celé království. 10. Svatba

68

- A potom byla svatba. Závěrečná formule - Růženka žila s princem šťastně až do smrti. Vaškův text se skládá ze 131 slov. Pohádku uvedl a zakončil typickými formulemi. K dispozici měl jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Z hlediska struktury Vašek nevynechal žádnou etapu. Jednotlivé etapy na sebe navazovaly. Úvod i některé z etap jsou rozsáhlé, Vašek se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost čtyř sudiček a podrobně popisuje jejich jednotlivé věštby. Vašek uvedl jako věk, kdy se má Růženka píchnout o trn, 15 let. V rámci etapy „Osmnácté narozeniny“ uvádí prvek, který neodpovídá reálné podobě pohádky. Vašek uvádí jako den, kdy se Růženka píchne o trn, 15. narozeniny. Tato skutečnost neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (má se tak stát při 18. narozeninách). I přesto nebyla narušena jednota pohádky. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, stařenka, princ, sudičky, Vašek zmiňuje i kuchaře. U Vaška lze pozorovat několikrát snahu použít přímou řeč. Třetí řekla "Až ti bude patnáct let píchneš se o trn a umřeš" a čtvrtá řekla "neumřeš, jen na sto let usneš hlubokým spánkem a potom tě vysvobodí krásný princ". Stařenka řekla "pojď dál Růženko". Dialogu v textu použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Vašek nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Václav použil název "Pohádka O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jedno království a v tom království žili král a královna. - Jednoho dne se královně narodila dcera, pojmenovali ji Růženka. 1. Křtiny - Když královna usnula, zdálo se jí, že ke kolébce přistoupily tři sudičky. - Ta první povídá: „Až vyrosteš, budeš nejkrásnější princezna na celém hradě“. - Druhá řekla: „Budeš moudrá a neposlušná“ a nakonec přistoupila třetí sudička a řekla: „Až ti bude patnáct let, píchneš se o trn a usneš na 100 let.“ - Královna se probudila a hned všechno pověděla králi. 2. Trhání růží - Král nařídil, aby všechno, co je ostré odvezli z hradu. Vašek zde zmiňuje skutečnost, která neodpovídá zcela skutečné podobě pohádky.

69

3. Osmnácté narozeniny - Růženka vyrostla rychle jako voda. - Právě se chystala oslava Růženčiných 15. narozenin. - Král a královna na kletbu zapomněli. - Růženka byla zvědavá, co se skrývá v černé věži. - Ale její zvědavost jí nedala a potichu vklouzla do černé věže. Vašek v této etapě zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. Místo 18. narozenin zmiňuje 15. narozeniny. 4. Černá věž - Když vyšla nahoru, viděla tam starou babičku. - Babička jí říká: „Růženko, nechceš tuto krásnou růžičku?“ - Růženka řekla: „Jé, ta je hezká, děkuju!!! - Růženka vzala růži do ruky a píchla se o trn. 5. Spánek Růženky - Růženka upadla do hlubokého spánku. 6. Království usnulo - A s ní celé království. 7. Záchrana princezny - Uběhlo 100 let a k zámku přijel krásný princ a rozhodl se, že Růženku vysvobodí. - Prosekával se trním, až se prosekal k černé věži. 8. Probuzení Růženky - Když vyšel nahoru, políbil Růženku a ta se probudila. 9. Probuzení království - A s ní celé království. 10. Svatba - A tak byla svatba. Závěrečná formule - A žili šťastně až do smrti. Konec. Vaškův text se skládá ze 180 slov. Pohádku uvedl a zakončil typickými formulemi. Z hlediska struktury Vašek nevynechal žádnou etapu. Jednotlivé etapy na sebe navazovaly. Vašek zdůrazňuje hlavní momenty děje, nevynechává žádné podstatné části. Úvod a většina z etap je rozsáhlá, Vašek se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost tří sudiček a podrobně popisuje jejich jednotlivé věštby. Vašek uvedl jako věk, kdy se má Růženka píchnout o trn, 15 let. U dvou etap „Trhání růží“ a „Osmnácté narozeniny“ uvádí pvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. U etapy „Trhání růží“ uvádí, že král nařídil, aby všechno, co je ostré odvezli z hradu. Není zde přímo sděleno, že se jedná o vytrhání růží. Nicméně vzhledem k věštbě zlé sudičky (Až ti bude patnáct let, píchneš se o trn…) lze předpokládat, že Vašek pod všechno ostré zahrnul i trny růží. V rámci etapy „Osmnácté narozeniny“ uvádí jako den, kdy se Růženka píchne o trn, 15. narozeniny. Tato

70

skutečnost též neodpovídá skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence (má se tak stát při 18. narozeninách). I přes přítomnost těchto prvků nebyla narušena jednota pohádky. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, stará babička, princ, sudičky, Vašek nezmiňuje další postavy. U Vaška lze pozorovat několikrát snahu použít přímou řeč: Povídá: „Až vyrosteš, budeš nejkrásnější princezna na celém hradě“. Řekla: „Budeš moudrá a neposlušná“. Řekla: „Až ti bude patnáct let, píchneš se o trn a usneš na 100 let.“ Za povšimnutí stojí též použití dialogu mezi babičkou a Růženkou v Černé věži: Babička jí říká: „Růženko, nechceš tuto krásnou růžičku?“ Růženka řekla: „Jé, ta je hezká, děkuju!!! Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Vašek nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vypravováních Vašek uvedl úvodní formuli. Obsahově si byly podobné (království, narození Růženky). V obou případech se Vašek celkem podrobně věnuje popisu křtin. Uvádí přesný počet sudiček přítomných na křtinách a podrobně zmiňuje jejich věštby. Věštba zlé sudičky je v obou případech stejná – Až bude Růžence 15 let, má se píchnout do prstu o trn růže a zemřít. Liší se pouze v počtu sudiček, ve vypravování podle předlohy uvádí přítomnost čtyř sudiček, naproti tomu ve volném vypravování přítomnost tří sudiček. V obou vyprávěních zmiňuje ihned po křtinách trhání růží. Pouze ve volném vypravování v této etapě uvádí skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. I přesto není narušena jednota vypravování. V obou případech zmiňuje Vašek patnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu o trn růže. Tato skutečnost neodpovídá reálné podobě pohádky. I přesto byla zachována jednota pohádky. V obou vyprávěních Vašek uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. Babička Růžence předala růži a ta se o ni píchla. V obou vyprávěních zmiňuje jak spánek Růženky tak spánek celého království. Ve vypravování podle předlohy navíc vyjmenovává jednotlivé postavy, které usnuly. V obou případech Vašek uvádí záchranu princezny princem. Zmiňuje, že princ Růženku políbil a ona se probudila. V obou vypravováních zároveň zmiňuje i probuzení celého království. Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Vaškovo vyprávění podle obrázkové opory je souvislé, nevynechává žádné podstatné části a poukazuje nejen na hlavní postavy. Z hlediska struktury nevynechal žádnou etapu, pouze u etapy „Osmnácté narozeniny“ zmiňuje skutečnost, která neodpovídá originální podobě pohádky O Šípkové Růžence. I přesto je vyprávění v souladu se strukturou pohádky a jednota pohádky je zachována. Volné vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) je též souvislé. Vašek vystihuje dobře a výstižně hlavní momenty pohádky. Z hlediska struktury nevynechává žádnou z etap, pouze u dvou etap „Trhání růží“ a „Osmnácté narozeniny“ uvádí pvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. I přes přítomnost těchto prvků nebyla narušena jednota pohádky. V obou případech je vyprávění podrobné, Vašek se ve většině etap rozepisuje. V obou případech je vypravování ucelené, obsahuje úvod i závěr.

71

V obou textech lze pozorovat snahu použít přímou řeč. Dialogu bylo použito pouze ve volném vypravování. Ani v jenom z vypravování nebyly jednotlivé části osnovy nijak odlišeny.

5.15 Marek 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Marek použil název "Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jedno království. - A tam se královi a královně narodila holčička. - Dali jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Tak uspořádali křtiny, pozvali šest sudiček. - Ale přišla zlá sudička z Černé věže. - Všechny sudičky Růžence předpověděly dobré věci až na sudičku z černé věže, ta jí totiž předpověděla, že až jí bude osmnáct, že se píchne o trn a usne na sto let. 2. Trhání růží Marek se nezmiňuje o trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny - Růžence už bylo osmnáct. - A slavili její narozeniny. - Růženka se šla podívat do Černé věže. 4. Černá věž - Tam potkala zlou sudičku, ta jí dala růži. 5. Spánek Růženky - A Růženka se píchla o trn a usla. 6. Království usnulo - A s ní celé království. 7. Záchrana princezny - Princ se vydal na záchranu, šel roštím, těsně vedle něj projel tank. - Zjistil, že tam je vojenské cvičení, a proto odložil výpravu na další den. - Další den se tam konečně dostal. Marek zde uvádí prvky, které neodpovídají reálné podobě pohádky.

72

8. Probuzení Růženky - Našel Růženku a dal ji pusu, Růženka se vzbudila. 9. Probuzení království - A s ní celé království. 10.Svatba - A byla svatba. - Princ si vzal Růženku za ženu a byli šťastní. Závěrečná formule - A nakonec začal úklid roští kolem hradu. Markův text se skládá ze 131 slov. Pohádka je uvedena několika úvodními větami. V závěru popisuje etapu svatby, doplňuje to slovy "princ a Růženka byli šťastni", navíc v závěru zmiňuje úklid roští kolem hradu. K dispozici měl jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu.¨ Z hlediska struktury Marek vynechal pouze jednu z etap "Trhání růží". Jednotlivé etapy na sebe až na tuto vyjímku navazují. Úvod i některé z etap jsou rozsáhlé, Marek se v nich více rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost šesti sudiček, podrobně však popisuje věštbu pouze zlé sudičky. Počet sudiček neodpovídá obrázkové předloze. V rámci etapy „Záchrana princezny“ lze nalézt prvky, které neodpovídají skutečné podobě této pohádky. Jedná se o tyto prvky: Princ šel roštím těsně vedle něj projel tank. Zjistil, že tam je vojenské cvičení, a proto odložil výpravu na další den. I přes tyto skutečnosti je zachována jednota pohádky. Kromě hlavních postav - Růženka, král a královna, princ a sudičky, další postavy nezmiňuje. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Marek nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Michal použil název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Byl jednou jeden starý a chatrný zámek. - Tam bydleli král a královna a byli smutní, protože měli obleky prožrané od molů. 1. Křtiny - Jednoho dne ale byli šťastní, narodila se jim totiž holčička a dali jí jméno Růženka.

73

- Byla tam i zlá sudička a ta jí předpověděla, že v osmnácti letech se píchne o trn a usne na sto let. Marek se nezmiňuje podrobně o křtinách, co bylo jejich podstatou. Zmiňuje však klíčovou událost – věštbu zlé sudičky. 2. Trhání růží Marek zde nezmiňuje trhání růží. 3. Osmnácté narozeniny - Když Růžence bylo osmnáct a šla se podívat do věže, ale rodiče jí to zakazovali. 4. Černá věž - Růženka ale neposlechla a šla se tam podívat. - Růženku vylekal nápis na dveřích: Achtunk, Achtunk, ale přesto šla dál. - Za dveřmi uviděla babičku, jak myje posprejovanou zeď. - Babička jí hned uviděla a dala jí růži. Marek zde navíc uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. 5. Spánek Růženky - Růženka se píchla a usnula. 6. Království usnulo Marek se nezmiňuje o tom, že by spolu s Růženkou usnulo i celé království. 7. Záchrana princezny - Po roce a půl se to dozvěděl princ v hospodě a hned vyrazil na zámek. - Všude okolo zámku to bylo zarostlé. - Princ vytáhl meč a prosekal se k zámku. - Když vešel do zámku, hned zakopl o plechovku. - Princ otevřel jedny dveře a oni upadly. Marek zde zmiňuje prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. 8. Probuzení Růženky - Za těmi dveřmi byla Růženka a princ ji políbil a kletba se zlomila. - Po polibku se nad Růženkou propadla postel. Marek přímo nezmiňuje, že by se Růženka v důsledku polibku probudila 9. Probuzení království Marek nezmiňuje přímo, že by se království probudilo. 10.Svatba - Nakonec se vzali. Závěrečná formule Marek neuvádí žádnou závěrečnou formuli, kterou by ukončil svoji pohádku.

74

Markův text se skládá ze 149 slov. Pohádka je uvedena několika úvodními větami, které však obsahují prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky: Byl jednou jeden starý a chatrný zámek. Tam bydleli král a královna a byli smutní, protože měli obleky prožrané od molů. V závěru není uvedena žádná závěrečná formule. Z hlediska struktury Marek vynechal tři etapy - "Trhání růží", „Království usnulo“ (zmiňuje pouze spánek Růženky) a „Probuzení království“ (zmiňuje pouze probuzení Růženky). Návaznost a posloupnost děje tak nebyla zachována. Úvod i některé z etap jsou rozsáhlé, Marek se v nich více rozepisuje a doplňuje je svými komentáři. U „Křtin“ uvádí pouze přítomnost a věštbu zlé sudičku. Ostatní skutečnosti nezmiňuje. Ve dvou etapách „Černá věž“ a „Záchrana princezny“ lze nalézt prvky, které neodpovídají skutečné podobě této pohádky. V etapě „Černá věž“ Marek zmiňuje tyto skutečnosti: Růženku vylekal nápis na dveřích: Achtunk, Achtunk, ale přesto šla dál. Za dveřmi uviděla babičku, jak myje posprejovanou zeď. V etapě „Záchrana princezny“ se jedná o tyto prvky: Po roce a půl se to dozvěděl princ v hospodě…, hned zakopl o plechovku…. I přes tyto skutečnosti je zachována jednota pohádky. U etapy „Probuzení Růženky“ Marek přímo nezmiňuje, že by se Růženka v důsledku princova polibku probudila. Kromě hlavních postav - Růženka, král a královna, princ a sudička, další postavy nezmiňuje. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Marek nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vypravováních Marek uvedl úvodní formuli. Úvodní věta ve volném vypravování byla doplněna o Markův komentář a prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky. V obou vypravováních uvádí přítomnost a věštbu zlé sudičky. Přítomnost dalších sudiček zmiňuje pouze ve vypravování podle předlohy. Liší se tak v počtu sudiček. Ve vypravování podle předlohy zmiňuje šest sudiček a ve volném vypravování zmiňuje přítomnost pouze zlé sudičky. V obou vypravováních je věštba zlé sudička stejná. V obou vypravováních vynechává etapu „Trhání růží“. V obou případech zmiňuje Marek osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu o trn růže. V obou vyprávěních Marek uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. Babička Růžence předala růži a ta se o ni píchla. Ve volném vypravování se v této etapě navíc nachází prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. I přesto je jednota příběhu zachována. V obou vyprávěních zmiňuje spánek Růženky. Ve vypravování podle předlohy zmiňuje dále spánek celého království. Ve volném vypravování tomu tak není. Marek zde tuto etapu „Království usnulo“ vynechal. V obou případech Marek uvádí záchranu princezny princem. Zároveň v obou vypravování v této etapě („Záchrana princezny“) uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. I přesto je jednota vypravování zachována. Dále Marek v obou vypravováních zmiňuje, že princ Růženku políbil a ona se probudila. Ve vypravování podle předlohy zároveň zmiňuje probuzení celého království. Naproti tomu ve volném vypravování tuto etapu „Probuzení království“ vynechává. Obě vyprávění zakončuje svatbou. Ve vypravování podle předlohy zmiňuje i závěrečnou formuli. Ve volném vypravování tomu tak není.

75

Lze říci, že Markovo vyprávění podle obrázkové opory je celkem rozsáhlé, u většiny z etap se rozepisuje. Z hlediska struktury vynechal pouze jednu z etap - "Trhání růží". Jednotlivé etapy na sebe až na tuto vyjímku navazují. Dále se u jedné z etap „Záchrana princezny“ nacházejí prvky, které neodpovídají skutečné podobě této pohádky. I přesto je jednota pohádky je zachována. Volné vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) je též rozsáhlé. V mnoha etapách si lze všimnout mnoha Markových komentářů. Z hlediska struktury vynechal tři etapy "Trhání růží", „Království usnulo“ a „Probuzení království“. Návaznost a posloupnost děje tak nebyla zachována. Dále lze ve dvou etapách „Černá věž“ a „Záchrana princezny“ nalézt prvky, které neodpovídají skutečné podobě této pohádky. I přes přítomnost těchto prvků nebyla narušena jednota pohádky. V obou případech je vyprávění podrobné, Marek se ve většině etap rozepisuje. V obou případech vypravování obsahuje úvodní formule. Ve vypravování podle předlohy se nachází i závěrečná formule, ve volném vypravování tomu tak není. V obou textech nebylo použíto přímé řeči, dialogu ani grafického členění textu.

5.16 David 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída David použil název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

5.Spánek Růženky

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

6.Království usnulo 10.Svatba

Úvodní formule David neuvádí žádnou větu, kterou by začal svoji pohádku, hned začal psát o křtinách. 1. Křtiny - Král a královna se rozhodli, že chtějí pokřtít Růženku. - Přišly čtyři sudičky, tři hodné a jedna zlá. - Ta zlá ji řekla: až ti bude 18 let, píchneš se do trnu a usneš na věky. 2. Trhání růží - Král se bál té kletby a nařídil všechny růže vytrhat. - Jeho poddaní udělali, co král nařídil. - Všechny růže byly pryč během 2 dnů. - Růženka od té doby neviděla v království ani jednu růži. 3. Osmnácté narozeniny - Když bylo Růžence 18, potají vzala klíče a šla do Černé věže. - Byla strašně zvědavá, co tam najde. 4. Černá věž - Když vešla dovnitř, uviděla zlou sudičku a spoustu růží.

76

David přímo nezmiňuje, že by babička Růžence předala růži. 6. Království usnulo - Sáhla si na jednu a bum celé království usnulo. Tato etapa nesprávně předchází etapu následující. 5. Spánek Růženky - Růženka usnula na věky. - Spala 4 roky. 7. Záchrana princezny - Princ ji šel zachránit hbitý jako lasička silný jako lev. 8. Probuzení Růženky - A zachránil ji ze spánku. - Princezna byla hodně šťastná. David nezmiňuje, jakým způsobem princ Růženku zachránil (políbením). 9. Probuzení království - Celé království se probralo. - Poddaný s koláčemi upadl o kočku, paní, která nesla nádobí, ho upustila, kuchařům upadlo vajíčko, šašek upadl ze židle. 10.Svatba - Všichni byli šťastný, obzvlášť princ, ten si vzal princeznu za ženu. Závěrečná formule - Konec Davidův text se skládá ze 149 slov. Pohádku neuvedl žádnou úvodní větou, hned zmínil křtiny. Děj uzavřel poslední událostí pohádky – svatbou a slovem „konec“. David měl k dispozici pouze obrázkovou předlohu, v sešitě mu chyběla klasická osnova. Z hlediska struktury David nevynechal žádnou etapu, pouze zaměnil dvě etapy „Spánek Růženky“ a „Království usnulo“, přičemž nejprve uvedl "Království usnulo" a poté až "Spánek Růženky". Až na tuto výjimku byla návaznost a posloupnost děje zachována. Dále u etapy „Černá věž“ nezmiňuje přímo, že by babička předala Růžence růži. A u etapy „Záchrana princezny“ neuvádí, jakým způsobem princ Růženku zachránil (polibek). Některé z etap jsou rozsáhlé, David se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost čtyř sudiček (tři hodné a jedna zlá), podrobně zmiňuje pouze věštbu zlé sudičky. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, sudičky, David zmiňuje dále poddaného, kuchaře, šaška. Vyjmenovává je spolu s činnostmi, při kterých se probudili, v rámci etapy "Probuzení království". U Davida lze pozorovat snahu použít přímou řeč - Řekla: až ti bude 18 let píchneš se do trnu a usneš na věky. Dialogu v textu použito nebylo. David členil text obsahově podle jednotlivých částí osnovy. Každou etapu psal na řádek, mezi jednotlivými etapami vynechal vždy jeden volný řádek. nový

77

2. Volné vyprávění – 4. třída David použil název "Pohádka o Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Kdysi dávno žila malá holčička a ta se narodila králi a královně. 1. Křtiny - Přišly čtyři družičky a jedna zlá. - Ta zlá družička zaklela Růženku, „až ti bude šestnáct let, píchneš se do prstu a usneš navěky“. - Královi se ta kletba nelíbila, a tak dal družičku vyhodit. 2. Trhání růží - Růženka za tu dobu vyrostla a král dal všechny růže vytrhat. 3. Osmnácté narozeniny - Blížily se Růženčiny narozeniny (16). - Král říkal Růžence, aby nechodila do černé věže, a když bylo Růžence šestnáct, vzala klíče od černé věže a šla se tam podívat. David v této etapě zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. Místo 18. narozenin zmiňuje 16. narozeniny. 4. Černá věž - Když otevřela, byla tam váza a v ní růže a vedle růže stála zlá družička. - Řekla Růžence, ať si čuchne k růži. - Růženka vzala růži a píchla se. 5. Spánek Růženky David se nezmiňuje přímo o tom, že by usnula Růženka, rovnou zmiňuje, že usnulo celé království. 6. Království usnulo - Celé království usnulo. 7. Záchrana princezny - O padesát let později přijel princ, ale hrad byl obrostlý trny. - Tak princ vzal meč a prosekal se skrz. - Vyšel do černé věže a políbil Růženku. 8. Probuzení Růženky David se přímo nezmiňuje o probuzení Růženky, rovnou uvádí, že se probudilo celé království.

78

9. Probuzení království - Celé království se probudilo a byli šťastní. 10.Svatba - O týden později byla svatba a žili šťastně až do smrti. Závěrečná formule - A jestli nezemřeli, žijí tam i dnes. Davidův text se skládá ze 136 slov. Pohádku je uvedena a zakončena typickými formulenim. Z hlediska struktury David vynechal dvě etapy – „Spánek Růženky“ a „Probuzení Růženky“. U obou etap vždy přímo uvádí, že usnulo či se probudilo celé království. Dále u etapy „Osmnácté narozeniny“ uvádí skutečnosti, které neodpovídají reálné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína. Jako den, kdy se Růženka píchne o trn, uvádí 16. narozeniny. Podle originální předlohy se tak má stát při 18. narozeninách. I přes přítomnost těchto prvků nebyla narušena jednota pohádky. Některé z etap jsou rozsáhlé, David se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost pěti družiček (čtyři hodné a jedna zlá), podrobně zmiňuje pouze věštbu zlé družičky. Jako věk, kdy se má Růženka píchnout o trn, uvádí 16. narozeniny. Během celého vypravování nazývá sudičky družičkami. Kromě hlavních postav - Růženka, král, královna, princ, družičky, David nezmiňuje další. U Davida lze pozorovat snahu použít přímou řeč - „Až ti bude šestnáct let, píchneš se do prstu a usneš navěky“. Dialogu v textu použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. David nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 3. Shrnutí Ve volném vypravování David uvedl úvodní formuli. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy tomu tak nebylo. V obou případech David zmiňuje křtiny. Uvádí přítomnost hodných a zlé sudičky. Podrobně zmiňuje pouze věštbu zlé sudičky. V této věštbě uvádí vždy jiný věk Růženky, kdy má dojít k jejímu píchnutí o trn. Ve vypravování podle předlohy uvádí věk 18 let, naproti tomu ve volném vypravování uvádí věk 16. let. V obou vypravování se liší v počtu sudiček, ve vypravování podle předlohy uvádí přítomnost čtyř sudiček, naproti tomu ve volném vypravování přítomnost pěti sudiček a nazývá je družičkami. V obou vyprávěních zmiňuje ihned po křtinách trhání růží. Ve vypravování podle předlohy zmiňuje David osmnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu o trn růže. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí narozeniny šestnácté. Tato skutečnost neodpovídá reálné podobě pohádky. I přesto byla zachována jednota pohádky. V obou vyprávěních David uvádí setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou) v Černé věži. Pouze ve vypravování podle předlohy není přímo zmíněno, že babička Růžence předala růži a ta se o ni píchla. Ve vypravování podle předlohy David zaměnil dvě etapy „Spánek Růženky“ a „Království usnulo“. Nejprve zmínil spánek celého království a pak dodal, že usnula i

79

Růženka. Naproti tomu ve volném vypravování David vynechal etapu „Spánek Růženky“ a rovnou uvedl spánek celého království. V obou případech David uvádí záchranu princezny princem. Ve volném vypravování zmiňuje, že princ Růženku políbil. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy David nezmiňuje, jakým způsobem byla Růženka probuzena. V obou vypravováních David zmiňuje i probuzení celého království. Ve vypravování podle předlohy navíc zmiňuje i jednotlivé postavy a jejich činnosti, při kterých byly probuzeny. Obě vyprávění zakončuje svatbou a uvádí závěrečnou formuli. Lze říci, že Davidovo vyprávění podle obrázkové opory je celkem souvislé. Z hlediska struktury nevynechal žádnou etapu, pouze zaměnil dvě etapy „Spánek Růženky“ a „Království usnulo“. Nejprve zmínil, že usnulo celé království a pak až dodává, že usnula i samotná Růženka. Až na tuto výjimku je návaznost a posloupnost děje zachována. Volné vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) je též souvislé. Některé z etap jsou rozsáhlé, David se v nich rozepisuje. Volné vyprávění je též rozsáhlé. Z hlediska struktury David vynechal dvě etapy „Spánek Růženky“ a „Probuzení Růženky“. Dále u etapy „Osmnácté narozeniny“ zmiňuje skutečnost, která neodpovídá originální podobě pohádky O Šípkové Růžence. I přesto byla jednota pohádky zachována. Volné vypravování je ucelené, obsahuje úvod i závěr. V obou případech je vyprávění podrobné, Vašek se ve většině etap rozepisuje. V obou textech lze pozorovat snahu použít přímou řeč. Dialogu nebylo použito ani v jednom z vyprávění. Ve vypravování podle předlohy byly jednotlivé části osnovy odlišeny. Naproti tomu ve volném vypravování tomu tak nebylo.

5.17 Pavel 1. 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Pavel použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny 6.Království usnulo

3.Osmnácté narozeniny 7.Záchrana princezny

2.Trhání růží

4.Černá věž

8.Probuzení Růženky

9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - V jednom království byl jeden král, a tomu králi se jednoho dne narodila dcera, jménem Růženka. 1. Křtiny - Přišly se na ni podívat tři sudičky, jedna sudička jí přála štěstí, druhá sudička jí přála zdraví, a třetí jí přála, že až oslaví patnáctiny, tak že se píchne do prstu a usne na sto let!!! 3. Osmnácté narozeniny - Růženka rostla a rostla, až jí bylo patnáct!

80

Pavel zde uvádí prvek, který neodpovídá reálné podobě pohádky. Místo 18. narozenin zmiňuje 15. narozeniny. Tato etapa nesprávně předchází etapu následující. 2. Trhání růží - Král nechal všechny ostré věci odvézt do jiné země. 4.Černá věž - Ale Růženka byla zvědavá, a tak se šla podívat do věže, kam byl všem zákaz. Pavel v této etapě opomíjí podstatné skutečnosti. Nezmiňuje setkání Růženky a babičky (sudičky), která ji dala růži. 5. Spánek Růženky Pavel se nezmínil o tom, že by se Růženka píchla o růži a usnula. 6. Království usnulo Pavel se nezmiňuje o tom, že by království usnulo. 7. Záchrana princezny - Když se princ prodíral roštím, uslyšel jakýsi rachot za sebou. - Když se otočil, tak se za ním vynořil z křoví tank. - Princ zjistil, že je tam vojenské cvičení, princ z toho byl trochu zamotanej. - A jak se tak motal, tak mu nohu přejel Flak panzer (tank). - Potom, co cvičení skončilo, princ se dobyl do hradu, kde viděl spící princeznu. Pavel zde zmiňuje prvky, které neodpovídají reálné podobě pohádky. 8. Probuzení Růženky - Dal jí pusu a princezna se probrala. 9. Probuzení království Pavel se nezmiňuje o tom, že by se probudilo království. 10. Svatba - Potom byla svatba a hostina. Závěrečná formule - A žili šťastně až do smrti. Konec Pavlův text se skládá ze 140 slov. Pohádku uvedl a zakončil typickými formulemi. K dispozici měl pouze obrázkovou předlohu, v sešitě mu chyběla klasická osnova. Vypravování není příliš rozsáhlé. U „Křtin“ uvádí přítomnost a věštby tří sudiček. U věštby zlé sudičky uvádí věk, kdy se Růženka píchne do prstu, 15 let. Na obrázkové předloze se nacházely sudičky čtyři. Z hlediska struktury Pavel vynechal tři etapy – „Spánek Růženky“, „Království usnulo“ a „Probuzení království“ a přehodil dvě etapy - zaměnil etapu "Osmnácté narozeniny" za "Trhání růží". Pavel neuvádí, co bylo příčinou Růženčina spánku. Dokonce ani neuvádí, že Růženka či celé království usnulo. V celém vypravování je tedy zmíněna

81

věštba zlé sudičky, není v ní však uvedeno, čím se Růženka píchne do prstu. Dále je zmíněno, že král nechal odvézt ostré věci. A potom je hned zmíněna Růženčina návštěva Černé věže. Není zde však zmíněno setkání Růženky s babičkou, tzn. ani předání růže. Byla tak narušena jednota pohádky a nedodržena návaznost a posloupnost děje. V etapě "Černá věž" tak byla opomenuta podstatná skutečnost - setkání Růženky s babičkou (zlou sudičkou), která jí dala Růži, o kterou se poté píchla. Kromě toho lze u dvou etap nalézt prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. U etapy „Osmnácté narozeniny“ se jedná o tyto prvky: Jako den, kdy se Růženka píchne do prstu, uvádí 15. narozeniny. Podle originální předlohy se tak má stát při 18. narozeninách. Dále v etapě „Záchrana princezny“ zmiňuje při záchraně princezny průběh vojenského cvičení. Kromě hlavních postav - Růženka, král, tři sudičky a princ, další nezmiňuje. V textu nebylo použito přímé řeči ani dialogu mezi osobami. Jednotlivé části osnovy nebyly nijak odlišeny. Pavel nepoužil odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřil obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Pavel použil název "O Šípkové Růžence". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Jednou kdysi byl jeden zámek, na kterém žil král Ondřej a královna Milena. - Jednoho krásného dne se jim narodilo miminko Růženka. 1. Křtiny - Když se narodila, přišly k ní tři sudičky, jedna jí přála, aby byla krásná, druhá jí přála, aby byla chytrá a třetí na ni usoudila kletbu, že až jí bude 17 let, píchne se o trn. 2. Trhání růží - A jak to uslyšel král, dal rozkaz, že se musí všechno ostré (o co by se dalo píchnout nebo říznout) odvést do jiného kraje. 3. Osmnácté narozeniny - O Růženčiných 17. narozeninách to Růženka nevydržela a šla do nejvyšší věže na hradě. Pavel v této etapě zmiňuje skutečnost, která neodpovídá reálné podobě pohádky. Místo 18. narozenin zmiňuje 17. narozeniny. 4.Černá věž - Na dveřích byla cedule: Achtung, nebezpečí! - Ale Růženka neuměla číst, takže šla dál. - Růženka vyšla až nahoru a tam seděla stařena (byla to její teta, „Beta“), která jí podala růži a Růženka se píchla. Pavel zde uvádí některé prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky.

82

5. Spánek Růženky Pavel se nezmínil o tom, že by Růženka usnula v důsledku píchnutí se o trn. 6. Království usnulo Pavel se nezmiňuje o tom, že by království usnulo. 7. Záchrana princezny - Po sto letech tam přišel princ (stařík) a také vešel do věže, kde ležela stará stařena Růžena!!! 8. Probuzení Růženky - Stařík jí dal mlaskavou pusu a Růžena otevřela oko, vstala a pořád měla otevřené jedno oko, stařík se jí zeptal, proč neotevře i to druhé a ona odpověděla, že si ho v 10 letech přilepila Chemoprenem. Pavel zde uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. 9. Probuzení království Pavel se nezmiňuje o tom, že by se probudilo království. 10. Svatba Pavel nezmiňuje přímo svatbu Růženky s princem. Závěrečná formule - A tak si ji stařík odvedl domů a žili staře až do smrti. Pavlův text se skládá ze 167 slov. Pohádku uvedl a zakončil formulemi Některé z etap jsou rozsáhlé, Pavel se v nich rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost a věštby tří sudiček. U věštby zlé sudičky uvádí věk, kdy se Růženka píchne o trn, 17 let. Z hlediska struktury Pavel vynechal čtyři etapy – „Spánek Růženky“, „Království usnulo“, „Probuzení království“ a „Svatba“. Pavel přímo nezmiňuje, že by Růženka v důsledku píchnutí se o trn usnula. Ani nezmiňuje, že by v důsledku toho usnulo celé království. Probuzení uvádí pouze u Růženky, nezmiňuje však, že by se probudilo celé království. Pavel neuvádí přímo svatbu, ale zmiňuje, že stařík si Růženku odvedl domů a žili staře až do smrti. Návaznost a posloupnost tak nebyla dodržena. U tří etap byly uvedeny prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. U etapy „Osmnácté narozeniny“ se jedná o tyto prvky: Jako den, kdy se Růženka píchne do prstu, uvádí 17. narozeniny. Podle originální předlohy se tak má stát při 18. narozeninách. Dále v etapě „Černá věž“ zmiňuje, že na dveřích byla cedule: Achtung, nebezpečí! Ale Růženka neuměla číst, takže šla dál. A u etapy „Probuzení království“ Pavel uvádí tyto prvky: Stařík jí dal mlaskavou pusu a Růžena otevřela oko, vstala a pořád měla otevřené jedno oko, stařík se jí zeptal, proč neotevře i to druhé a ona odpověděla, že si ho v 10 letech přilepila Chemoprenem. V důsledku toho byla narušena jednota pohádky. Kromě hlavních postav - Růženka, král Ondřej, královna Milena, tři sudičky, stařena – teta „Beta“ a princ (stařík), další nezmiňuje. V textu lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Na dveřích byla cedule: Achtung, nebezpečí! Dialogu v textu použito nebylo. Některé z etap byly graficky odděleny. Pavel napsal dohromady etapy „Křtiny“ a „Trhání růží“. Na nový řádek psal dohromady etapy „Osmnácté narozeniny“ a „Černá věž“. Poté napsal opět na nový řádek zbylé etapy „Záchrana princezny“ a „Probuzení Růženky“.

83

3. Shrnutí V obou vypravováních byly uvedeny úvodní formule. Obsahově si byly velmi podobné (království, narození Růženky). V obou případech Pavel zmiňuje křtiny. Uvádí přítomnost a věštby tří sudiček. Podrobně zmiňuje věštbu zlé sudičky. V této věštbě uvádí vždy jiný věk Růženky, kdy má dojít k jejímu píchnutí do prstu. Ve vypravování podle předlohy uvádí věk 15 let, naproti tomu ve volném vypravování uvádí věk 17. let. Ve volném vypravování Pavel ihned po křtiních zmiňuje etapu „Trhání růží“ a po ní etapu „Osmnácté narozeniny“. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy zmiňuje po křtinách etapu „Osmnácté narozeniny“. Pavel zaměnil etapy „Osmnácté narozeniny“ a „Trhání růží“. Trhání růží zmiňuje až po osmnáctých narozeninách (v Pavlově případě po 15. narozeninách). Ve vypravování podle předlohy zmiňuje Pavel patnácté narozeniny jako den, kdy se má Růženka píchnout do prstu o trn růže. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí narozeniny sedmnácté. Tyto skutečnosti neodpovídají reálné podobě pohádky. Ve vypravování podle předlohy Pavel opomíjí podstatné skutečnosti u etapy „Černá věž“. Naproti tomu ve volném vypravování se v této etapě nacházely prvky, které neodpovídaly skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. V obou vyprávěních Pavel vynechal etapy „Spánek Růženky“ a „Království usnulo“. V obou případech Pavel uvádí záchranu princezny princovým polibkem. Ve volném vypravování zmiňuje, že princ Růženku políbil. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy Pavel nezmiňuje, jakým způsobem byla Růženka probuzena. Avšak ve vypravování podle předlohy Pavel uvádí v etapě „Záchrana princezny i prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. V obou vypravováních Pavel uvádí etapu „Probuzení Růženky“. Pouze ve volném vypravování v ní zmiňuje navíc prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. V obou vypravování Pavel vynechává etapu „Probuzení království“. Ve vypravování podle předlohy uvádí svatbu, naproti ve volném vypravování tomu tak není. Obě vyprávění zakončuje závěrečnou formuli. Lze říci, že Pavlovo vyprávění podle obrázkové opory není příliš souvislé. Z hlediska struktury vynechal tři etapy „Spánek Růženky“, „Království usnulo“ a „Probuzení království“ a přehodil dvě etapy - zaměnil etapu "Osmnácté narozeniny" za "Trhání růží". Byla tak narušena jednota pohádky a nedodržena návaznost a posloupnost děje. Dále byla v etapě "Černá věž" byla opomenuta podstatná skutečnost a ve dvou etapách „Osmnácté narozeniny“ a „Záchrana princezny“ byly uvedeny prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Volné vyprávění pohádky (bez jakékoli opory) není též příliš souvislé. Z hlediska struktury Pavel vynechal čtyři etapy – „Spánek Růženky“, „Království usnulo“, „Probuzení království“ a „Svatba“ a u tří etap „Osmnácté narozeniny“, „Černá věž“ a „Probuzení království“ byly uvedeny prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. V důsledku toho byla narušena jednota pohádky a současně nebyla dodržena návaznost děje. Obě vypravování jsou ucelená, obsahují úvod i závěr. Ve volném vypravování lze pozorovat snahu použít přímou řeč a grafické členění textu. Dialogu nebylo použito ani v jednom případě.

84

5.18 Serena 1. Podle obrázkové předlohy - 3. třída Serena použila název "Růženka". 1.Křtiny

2.Trhání růží

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

3.Osmnácté narozeniny 8.Probuzení Růženky

4.Černá věž 9.Probuzení království

5.Spánek Růženky 10.Svatba

Úvodní formule - Žilo, bylo jedno království. - V tom království žila královna a král. - Královna byla těhotná. - Dnes večer se jí narodilo děťátko, byla to holčička, dali jí jméno Růženka. 1. Křtiny - Hned uspořádali oslavu. - Na oslavu přišly dvě sudičky. - Děťátko leželo v kolébce a ty dvě sudičky přišly k Růžence. - Jedna sudička povídá: budeš hezká a chytrá. - A ta druhá povídá, budeš hodná a milá. - O půlnoci oslava skončila. - Ráno se královna a král probudili. - Růženka je totiž vzbudila ve 3 hodiny. - Král se mohl zbláznit, ale královna dala děťátku napapat a zase Růženku uspala. - Král už také usnul. - A v 6 hodin ráno zase Růženka probudila své rodiče. - „Král říkal královně ještě jednou nás Růženka probudí, dám jí dát do vedlejšího pokoje“!!! - Král a královna obvykle vstávali v 10 hodin. - Růženka se zase probudila, ale tentokrát probudila jenom krále, král se divil, proč královnu Růženka neprobudila? - Král hned dal pro lékaře. - Lékař přišel a král mu pověděl, že se vůbec neprobouzí. - Lékař řekl, že tady bude s královnou o samotě. - Po třech hodinách lékař vyšel a řekl, královna je mrtvá!!! - Král, jak to vyslyšel, pozval k sobě ty dvě sudičky, co byly na oslavě. - Sudičky povídaly: Královna zemřela, protože si na oslavu nepozval Belzebuba. - Belzebuba?“ - Ano“! - Belzebub tě potrestal tak, že zabil královnu. - A dá se královna oživit?“ - Ano dá, ale musíš jít sám hluboko do lesa. - Půjdeš od nábřeží pořád rovně, až narazíš na roztrhanou chalupu. - V tom je strašně ošklivá a moc hodná bábi, musíš ji přátelsky oslovit. - Takhle: Dobrý den matko Hol!!! - A poprosíš ji o lektvar s nadpisem živá voda!!! - Král řekl ano!!!!“ 85

- Ale kdy se tam mám vydat? - Zítra o půlnoci. - Děkuji vám sudičky, nemáš zač. - A zmizely. - Král rychle dohonil lékaře a ptá se ho“! - A co Růženka bude pít a jíst? - Lékař mu řekl, že ji musí uvařit teplé mléko!!! - Král nařídil kuchařkám, aby uvařily teplé mléko. - Kuchařky ho tedy udělaly, král jim za to poděkoval. - Dal děťátku hned napapat a uspal děťátko. - O půlnoci se král vydal za matkou Hol. - Když přišl k chalupě, oslovil matku Hol tak, jak mu sudičky říkaly. - Pak ji král požádal o lektvar s nápisem živá voda! - Matka Hol mu do láhve nalila kouzelný lektvar. - Král ji za to poděkoval. - A odešel. - Když se vrátil, pozval si k sobě jednu sudičku. - Král se ptá sudičky, co teď s tím lektvarem? - Sudička mu povídá: teď pokrop lektvarem královnu. - Král pokropil lektvarem královnu a královna ožila. - Král byl radostí bez sebe, hned to rozhlásil a hned uspořádali křtiny!!!! Serena zde uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky a opomíjí podstatné skutečnosti. 2. Trhání růží Serena tuto etapu nezačala psát. 3. Osmnácté narozeniny Serena tuto etapu nezačala psát. 4.Černá věž Serena tuto etapu nezačala psát. 5. Spánek Růženky Serena tuto etapu nezačala psát. 6. Království usnulo Serena tuto etapu nezačala psát. 7. Záchrana princezny Serena tuto etapu nezačala psát. 8. Probuzení Růženky Serena tuto etapu nezačala psát. 9. Probuzení království Serena tuto etapu nezačala psát. 10. Svatba

86

Serena tuto etapu nezačala psát. Závěrečná formule Serena tuto etapu nezačala psát. Serenin text se skládá z 390 slov, přičemž není dopsán do konce. Pohádka je uvedena několika úvodními větami. Závěrečná formule není uvedena, protože text ještě není dokončen. Serena své vypravování končí etapou "Křtiny", kdy i tato etapa není zatím dokončena. Serena měla k dispozici jak obrázkovou předlohu tak klasickou osnovu. Z hlediska struktury Serena zatím nevynechala žádnou etapu. V úvodu i ve křtinách se rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost a věštbu dvou sudiček (hodných), přítomnost ani věštbu zlé sudičky neuvádí. Na obrázkové předloze byly však přitomny čtyři sudičky. I přesto, že se Serena v této etapě rozepisuje, opomenula podstatné skutečnosti a uváděla zde prvky, které neodpovídají reálné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína. Jednota pohádky nebyla dodržena a návaznost děje nelze posoudit, vzhledem k nedokončenému vypravování. Kromě hlavních postav - král, královna, Růženka, sudičky Serena dále zmínila lékaře, Belzebub, matka Hol a kuchařky. U Sereny lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Povídá: budeš hezká a chytrá. Povídá, budeš hodná a milá. „Král říkal královně ještě jednou nás Růženka probudí, dám jí dát do vedlejšího pokoje“!!! Růženka se zase probudila, ale tentokrát probudila jenom krále, král se divil, proč královnu Růženka neprobudila? Po třech hodinách lékař vyšel a řekl, královna je mrtvá!!! V textu lze dále pozorovat i použití tří dialogů: Sudičky povídaly: Královna zemřela, protože si na oslavu nepozval Belzebuba. Belzebuba?“ Ano“! Belzebub tě potrestal tak, že zabil královnu. A dá se královna oživit?“ V tom je strašně ošklivá a moc hodná bábi, musíš ji přátelsky oslovit. Takhle: Dobrý den matko Hol!!! A poprosíš ji o lektvar s nadpisem živá voda!!! Král řekl ano!!!!“ Ale kdy se tam mám vydat? Zítra o půlnoci. Děkuji vám sudičky, nemáš zač. A zmizely. Král rychle dohonil lékaře a ptá se ho“! A co Růženka bude pít a jíst? Lékař mu řekl, že ji musí uvařit teplé mléko!!! Když se vrátil, pozval si k sobě jednu sudičku. Král se ptá sudičky, co teď s tím lektvarem? Sudička mu povídá: teď pokrop lektvarem královnu. Král pokropil lektvarem královnu a královna ožila. Král byl radostí bezsebe, hned to rozhlásil a hned uspořádali křtiny!!!! Jednotlivé části osnovy nejsou nijak odlišeny. Serena nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 2. Volné vyprávění – 4. třída Serena použila název "Šípková Růženka". 1.Křtiny

------

3.Osmnácté narozeniny 2.Trhání růží

4.Černá věž

5.Spánek Růženky

6.Království usnulo

7.Záchrana princezny

8.Probuzení Růženky

9.Probuzení království

10.Svatba

Úvodní formule - Bylo jednou krásné království. 87

- Žila v něm královna a král. - Královna byla krásná a malinko ošklivější byl král. - Ale jak se říká, nezáleží na tom, jak vypadá, ale jestli je hodný a on hodný byl. - Jednou večer se narodilo královně děťátko, byla to holčička a protože měli na zahradě růže, tak jí říkali Růženka. 1. Křtiny - I hned uspořádali oslavu. - Na oslavu král pozval dvě sudičky, správně měly být tři. - Král tu třetí nepozval, protože si myslel, že tam stačí mít dvě sudičky. - Ta třetí sudička se na krále velmi naštvala, tak tam přišla bez pozvání. - První sudička jí řekla: budeš krásná, milá. - Druhá jí řekla: budeš poctivá a spravedlivá a když tam přišla ta třetí, tak ta jí řekla, že v 18 letech umře, protože se píchne o trn. 2. Trhání růží Serena se zmiňuje o trhání růží v etapě „Osmnácté narozeniny“. 3. Osmnácté narozeniny - Růženka rostla a rostla, už jí bylo 17 let a příští měsíc jí bylo 18 let. - A to si král vzpomněl na třetí sudičku, že jí řekla, že v 18 letech umře, protože se píchne o trn, už uběhl měsíc. - Růžence dnes bylo 18 let, tak jí král a královna zavřeli do věže, ale ani to nepomohlo, tak král dal rozkaz, aby vysekali růže. Serena zde zmiňuje prvky, které patří do etapy „Trhání růží“. Zároveň tak uvádí prvky, které neodpovídají reálné podobě pohádky. 4.Černá věž - Když je vysekali, dovolila královna a král Růžence, že se může jít projít na zahradu, tak si Růženka vzala kytaru a šla, pak se tam objevila divná paní, která ji zavedla do své věže a podala ji růži s trny. Serena zde uvádí prvky, které neodpovídají reálné podobě pohádky. 5. Spánek Růženky - Růženka ji osahávala, až se píchla o trn a složila se tam. 6. Království usnulo Serena nezmiňuje, že by spolu s Růženkou usnulo celé království. 7. Záchrana princezny - Pak ji vysvobodil princ Matěj, který ji políbil a tím ji vysvobodil a tu divnou paní, to byla ta třetí sudička, tu shodil z věže. 8. Probuzení Růženky Serena tuto etapu nezačala psát. 9. Probuzení království

88

Serena tuto etapu nezačala psát. 10. Svatba Serena tuto etapu nezačala psát. Závěrečná formule Serena tuto etapu nezačala psát. Serenin text se skládá z 231 slov, přičemž není dopsán do konce. Pohádka je uvedena několika úvodními větami, které jsou doplněny Sereninim komentářem. Závěrečná formule není uvedena, protože text ještě není dokončen. Serena své vypravování končí etapou "Záchrana princezny“. Z hlediska struktury Serena zatím vynechala jednu etapu „Království usnulo“. V úvodu i v některých dalších etapách se rozepisuje. U „Křtin“ uvádí přítomnost a věštbu tří sudiček. Podrobně popisuje především věštbu zlé sudičky. Hned po křtinách se zmiňuje o osmnáctých narozeninách. V této etapě („Osmnácté narozeniny“) uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Jedná se o tyto prvky: Růžence dnes bylo 18 let, tak jí král a královna zavřeli do věže, ale ani to nepomohlo, tak král dal rozkaz, aby vysekali růže. V originální podobě pohádky nechal král vytrhat růže ihned po sdělení věštby zlé sudičky. I přesto jednota pohádky zůstává. Tím, že Serena se zde zmínila o trhání růží, došlo k propojení dvou etap „Osmnácté narozeniny“ a „Trhání růží“. Dále jsou uvedeny prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky, v etapě „Černá věž“. Jedná se o tyto prvky: Když je vysekali, dovolila královna a král Růžence, že se může jít projít na zahradu, tak si Růženka vzala kytaru a šla, pak se tam objevila divná paní, která ji zavedla do své věže a podala ji růži s trny. I přesto byla jednota pohádky zachována. Kromě hlavních postav - král, královna, Růženka, sudičky a princ Matěj, Serena další nezmiňuje. U Sereny lze pozorovat snahu použít přímou řeč: Řekla: budeš krásná, milá. Druhá jí řekla: budše poctivá a spravedlivá a když tam přišla ta třetí, tak ta jí řekla, že v 18 letech umře, protože se píchne o trn. Dialogu v textu použito nebylo. Jednotlivé části osnovy nejsou nijak odlišeny. Serena nepoužila odstavců ani jiné formy, kterou by graficky vyjádřila obsahové členění textu. 3. Shrnutí V obou vyprávěních Serena uvedla své vypravování několika úvodními formulemi. Obsahově si byly velmi podobné (královstí, narození Růženky). V obou případech se po úvodu věnuje popisu křtin. Ve vypravování podle předlohy uvádí přítomnost a věštby pouze dvou hodných sudiček. Věštbu zlé sudičky neuvádí. I přesto, že je tato etapa rozsáhlá, Serena vynechává podstatné události a uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Naproti tomu ve volném vypravování uvádí přítomnost i věštbu tří sudiček, včetně té zlé. Ve vypravování podle předlohy další etapy nezmiňuje, její vyprávění není dokončeno. Ve volném vypravování uvádí po křtinách „Osmnácté narozeniny“. V této etapě uvádí prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. Zároveň v této etapě zmiňuje trhání růží, dochází tak k propojení dvou etap. Ve volném vyprávění v etapě „Černá věž“ též zmiňuje pvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky. „Spánek Růženky“ uvádí, vynechává však etapu „Království

89

usnulo“. Jako poslední zmiňuje etapu „Záchrana princezny“. Ostatní etapy neuvádí, neboť vypravování není dokončeno. Vyprávění podle předlohy zakončuje etapou „Křtiny“ a volné vypravování „Záchranou princezny“. Lze říci, že Serenino vyprávění podle obrázkové opory je doposud velmi rozsáhlé (vyprávění celé pohádky není dokončeno). Z hlediska struktury Serena zatím nevynechala žádnou etapu. Serena své vypravování končí etapou "Křtiny", kdy i tato etapa není zatím dokončena. I přesto, že se Serena v této etapě rozepisuje, opomenula podstatné skutečnosti a uváděla zde prvky, které neodpovídají reálné podobě pohádky O Šípkové Růžence od F. Hrubína. Jednota pohádky nebyla dodržena a návaznost děje nelze posoudit, vzhledem k nedokončenému vypravování. Volné vypravování není doposud též dokončeno. Serena své vypravování končí etapou „Záchrana princezny“. Doposud ve volném vyprávění (bez jakékoli opory) z hlediska struktury Serena vynechala pouze jednu etapu „Království usnulo“. Dále ve dvou etapách „Osmnácté narozeniny“ a „Černá věž“ zmiňuje prvky, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Krotmě toho etapu „Trhání růží“ a „Osmnácté narozeniny“ propojuje. I přesto byla jednota pohádky zachována. V obou případech lze zpozorovat snahu použí přímou řeč. Ve vypravování podle předlohy bylo užito i dialogů. Grafického členění jednotlivých etap nebylo použito ani v jednom případě.

6. VYHODNOCENÍ A PREZENTACE VÝSLEDKŮ ANALÝZY V následujících tabulkách jsou shrnuty výsledky analýzy jednotlivých vyprávěních dětí 3. a 4. třídy resp. vyprávěních podle předlohy a bez předlohy. Je zde uveden především přehled chyb v posloupnosti jednotlivých etap pohádky (například vynechání, záměna etap apod.), zachování či nezachování struktury pohádky O Šípkové Růžence. V neposlední řadě je zde poukázáno na skutečnosti související s grafickou a obsahovou úpravou textu a s rozsahem textu. 1. Název pohádky

Název pohádky O Šípkové Růžence Šípková Růženka Růženka Bez nadpisu Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 8 10 6 5 4 2 0 1 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou vypravováních uvedlo nejvíce dětí název pohádky „O Šípkové Růžence“. U vypravování podle předlohy se jedná o název, který byl zmíněn paní učitelkou. Nejméně dětí nazvalo pohádku „Růženka“ a pouze jedno dítě ve volném vyprávění neuvedlo název žádný. 2. Dokončení pohádky/nedokončení pohádky 90

Dokončené vypravování Ano Ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 17 15 3 18

1 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí své vypravování odevzdala dokončené, tzn. zakončené závěrečnou formulí nebo poslední etapou („Svatba“). U volného vypravování tak učinily téměř všechny děti (17 z 18) a to i přesto, že na napsání textu měly pouze jednu vyučovací hodinu. U vypravování podle předlohy tak učinilo dětí méně (15 z 18), přičemž na napsání textu byly vyhrazeny dvě vyučovací hodiny. 3. Úvodní formule Počet žáků Úvodní formule V. podle předlohy Volné vyprávění 14 18 Ano 4 0 Ne Celkem 18 18 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že všechny děti ve volném vyprávění uvedly v úvodu pohádky nějakou úvodní formuli. Většinou úvod obsahoval informace o času, místu, osobách a základní situaci. Někdy byla některá z těchto skutečností obsažena až v dalším ději. Nejčastěji jejich pohádka začínala slovy „Bylo, nebylo…“, „Bylo jedno království…..“, „V jednom království…..“ apod. Úvodní formule většiny dětí (11 z 18) se skládaly z několika vět. U některých dětí byl úvod tvořen jednou větou. Ve vypravování podle předlohy se úvodní formule nacházela u většiny dětí (14) a čtyři neuvedly svoji pohádku žádnou úvodní větou a začaly hned psát o první etapě („Křtiny“). Úvodní formule byly u většiny dětí (9) též složeny z více vět. 4. Závěrečné formule

Závěrečná formule Ano Ne Zatím ne (nedopsaná pohádka) Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 12 12 3 5 3 1 18 18

V obou případech uvedla většina dětí (12) v závěru pohádky závěrečnou formuli. V obou vyprávěních nejvíce dětí v závěru pohádky napsalo typickou závěrečnou větu „A žili šťastně až do smrti“ nebo slovo „Konec“. Pouze jeden z žáků ve vypravování podle předlohy ukončil své vyprávění ne příliš závěrečnou formulí „A nakonec začal úklid roští kolem hradu“. Ostatní, kteří měli dopsanou pohádku, ale neukončili ji žádnou závěrečnou formulí, skončili své vypravování svatbou. Někteří se v této etapě rozepsali a zmínili, že princ a Růženka byli šťastní. 5. Analýza jednotlivých etap

91

1. Křtiny Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků Volné vyprávění V. podle předlohy 13 15 0 0 5 3 0 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí (ve volném vypravování 15 dětí, ve vypravování podle předlohy 13 dětí) zmínila etapu „Křtiny“. Žádné z dětí tuto etapu nevynechalo. Polovina z těchto dětí se v této etapě rozepisovala, podrobně uváděla věštby jednotlivých sudiček. Děti v obou vyprávěních uváděly rozdílný počet sudiček. Ve vypravování podle předlohy uváděly nejčastěji přítomnost čtyř sudiček (tři hodné a jedna zlá), tak jako tomu bylo na obrázkové předloze. Naproti tomu ve volném vypravování zmiňovaly nejčastěji tři sudičky (dvě hodné a jedná zlá). Téměř všechny děti uvedly klíčovou událost – věštbu zlé sudičky. Někteří se pouze lišili ve věku, kdy se má Růženka píchnout o trn do prstu a v době, po kterou má být v hlubokém spánku. Pouze 5 dětí ve vypravování podle předlohy a 3 děti ve volném vypravování uvedly v této etapě skutečnosti, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence nebo opomenuly podstatné skutečnosti.

2. Trhání růží Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 8 8 2 6 7 4 1 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech téměř polovina dětí (ve vypravování podle předlohy i ve volném vypravování 8 dětí) napsala etapu „Trhání růží“. Druhá polovina dětí tuto etapu buď vynechala nebo opomenula podstatné skutečnosti či uvedla skutečnosti, které neodpovídají skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence apod. Přičemž ve volném vypravování se děti dopouštěly spíše vynechání této etapy a ve vypravování podle předlohy naopak docházelo k jiným chybným uspořádáním, tzn. etapu zcela nevynechaly, avšak uvedly v ní například skutečnosti neodpovídající originální podobě pohádky O Šípkové Růžence. V obou případech téměř vždy děti přímo uváděly, že král nechal vytrhat růže. Některé z dětí však zmiňovaly například, že král nechal odvést vše, co je ostré nebo vše, o co by se mohla Růženka píchnout. I přesto byl hlavní význam této etapy zachován.

3. Osmnácté narozeniny Napsali Vynechali

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 13 11 1 1

92

3 1 18

Jinak Zatím ne Celkem

6 0 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že většina dětí (ve vypravování podle předlohy 13 dětí a ve volném vypravování 11 dětí) zmínila etapu „Osmnácté narozeniny“, uvedla všechny postatné skutečnosti. V obou případech pouze jedno dítě tuto etapu vynechalo a ostatní se dopustili jiného chybného uspořádání (např. uvádění prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky – odlišný věk, ve kterém se má Růženka píchnout do prstu a usnout).

4. Černá věž Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 16 7 0 1 1 10 1 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve vypravování podle předlohy téměř všechny děti (16 z 18) napsaly etapu „Černá věž“. Naproti tomu ve volném vypravování tuto etapu napsala pouze necelá polovina dětí (7 z 18). Více než polovina dětí (10 z 18) se dopustila chybného uspořádání, děti nejčastěji uváděly prvky, které neodpovídaly skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Pouze jedno dítě tuto etapu zcela vynechalo. V této etapě děti nejčastěji uvedly dialog mezi babičkou a Růženkou.

5. Spánek Růženky Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 15 10 1 4 1 4 1 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve vypravování podle předlohy většina dětí (15 z 18) uvedla etapu „Spánek Růženky“, pouze jedno dítě tuto etapu vynechalo. Naproti tomu ve volném vypravování tomu tak bylo u 10 dětí. Čtyři děti tuto etapu zcela vynechaly a další čtyři se dopustily jiného chybného uspořádání (nejčastěji výskyt prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky).

6. Království usnulo Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 15 12 1 6 1 0 1 0 18 18

93

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí (ve vypravování podle předlohy 15 dětí a ve volném vypravování 12 dětí) zmínila etapu „Království usnulo“. Některé z dětí dokonce vyjmenovaly jednotlivé postavy, které usnuly a zmínily činnosti, při kterých usnuly. Ve volném vypravování tuto etapu zcela vynechalo 6 dětí a ve vypravování podle předlohy pouze jedno dítě. Většina z těchto dětí uvedla pouze spánek Růženky, spánek celého království neuvedla.

7. Záchrana princezny Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků Volné vyprávění V. podle předlohy 15 16 0 0 2 2 1 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí (ve volném vypravování 16 dětí a ve vypravování podle předlohy 15 dětí) napsala etapu „Záchrana princezny“. Žádné z dětí tuto etapu zcela nevynechalo. Pouze dvě děti se dopustily jiného chybného uspořádání (uvedení prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence).

8. Probuzení Růženky Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 12 11 2 5 1 1 3 1 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech více než polovina dětí (ve vypravování podle předlohy 12 dětí a ve volném vypravování 11 dětí) uvedla etapu „Probuzení Růženky“. Pět dětí ve volném vypravování tuto etapu zcela vynechalo a ve vypravování podle předlohy se tak stalo u dvou dětí. Tyto děti buď přímo uvedly probuzení celého království, aniž by zmínily probuzení samotné Růženky nebo vynechaly i probuzení království a přímo se zmínily o svatbě prince a Růženky.

9. Probuzení království Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 13 12 2 5 0 0 3 1 18 18

94

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí (ve vypravování podle předlohy 13 dětí a ve volném vypravování 12 dětí) zmínila etapu „Probuzení království“. Některé z dětí dokonce zmínilo jednotlivé postavy a situaci, ve které se probudily. Ve volném vypravování tuto etapu zcela vynechalo pět dětí a vypravování podle předlohy se tak stalo u dvou dětí. Tyto děti buď neuvedly ani samotné probuzení Růženky a rovnou po záchraně princezny zmínily svatbu nebo sice uvedly probuzení Růženky, avšak nezmínily probuzení celého království a rovnou uvedly svatbu prince a Růženky.

10. Svatba Napsali Vynechali Jinak Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 15 16 0 1 0 0 3 1 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí (ve volném vyprávění 16 dětí a ve vypravování podle předlohy 15 dětí) uvedla etapu „Svatba“. Pouze jedno dítě ve volném vypravování tuto etapu zcela vynechalo, zmiňuje pouze záchranu princezny a potom až závěrečnou formuli.

6. Chybná uspořádání 6a) Vynechání etapy

Vynechání etapy Ano Ne Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 5 13 10 5 3 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve volném vypravování většina dětí (13 z 18) vynechala nějakou etapu. Ve vypravování podle předlohy se tak stalo pouze u 5 dětí. Naopak více než polovina dětí (10) nevynechala žádnou z etap. Počet vynechaných etap byl různý u jednotlivých dětí. Ve vypravování podle předlohy děti vynechaly maximálně tři etapy. Dvě děti vynechaly pouze jednu etapu, další dvě děti dvě etapy a jedno dítě vynechalo tři etapy. Naproti tomu ve volném vypravování děti vynechaly až pět etap. Pět dětí vynechalo dvě etapy, čtyři děti jednu etapu, dvě děti tři etapy, jedno dítě čtyři etapy a jedno pět etap.

Etapy, které byly vynechávány 1. Křtiny 2. Trhání růží

Četnost výskytu vynechané etapy V. podle předlohy Volné vyprávění 0 0 2 6

95

3. Osmnácté narozeniny 4. Černá věž 5. Spánek Růženky 6. Království usnulo 7. Záchrana princezny 8. Probuzení Růženky 9. Probuzení království 10. Svatba

1 0 1 1 0 2 2 0

1 1 4 6 0 5 5 1

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech nejčastěji děti vynechávaly etapu „Trhání růží“, „Probuzení Růženky“ a „Probuzení království“. Ve volném vypravování se k těmto etapám řadí ještě etapa „Království usnulo“.

6b) Další chybná uspořádání

Další chybná uspořádání Opomenutí podstatných skutečností Prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky Záměna etap (nesprávné pořadí etap) Nepočaté etapy Propojení více etap

Počet žáků Volné vyprávění V. podle předlohy 7 2 8 12 2 0 3 1 0 3

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech se nejvíce dětí (ve volném vypravování 12 a ve vypravování podle předlohy 8) z ostatních chybných uspořádáních dopouštěly uvádění prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Ve vypravování podle předlohy se dále u mnoha dětí (7) vyskytlo opomenutí podstatných skutečností.

Opomenutí podstatných skutečností

Opomenutí podstatných skutečností Ano Ne Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 7 2 10 15 1 1 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech většina dětí (ve volném vypravování 15 dětí a ve vypravování podle předlohy 10 dětí) neopomenula podstatné skutečnosti pohádky. Ve vypravování podle předlohy opomenulo podstatné skutečnosti celkem 7 dětí. Naproti tomui ve volném vypravování se tomu stalo pouze u dvou dětí.

96

Etapy, ve kterých jsou opomíjeny podstatné skutečnosti 1. Křtiny 2. Trhání růží 3. Osmnácté narozeniny 4. Černá věž 5. Spánek Růženky 6. Království usnulo 7. Záchrana princezny 8. Probuzení Růženky 9. Probuzení království 10. Svatba

Četnost výskytu etap, ve kterých jsou opomíjeny podstatné skutečnosti V. podle předlohy Volné vyprávění 5 1 3 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve vypravování podle předlohy děti nejčastěji opomíjely podstatné skutečnosti v etapě „Křtiny“ (v pěti případech) a „Trhání růží“ (ve třech případech). Ve volném vypravování byly opomenuty podstatné skutečnosti v etapách „Křtiny“, „Černá věž“ a „Spánek Růženky“ (vždy pouze v jediném případu). V etapě „Křtiny“ děti nejčastěji opomenuly věštbu zlé sudičky. V etapě „Trhání růží“ ději nejčastěji popisovaly obrázek (Růženka byla na balkoně apod.), opomenuly však rozkaz krále vytrhat růže.

Prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky

Prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky Ano Ne Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 8 12 9 6 1 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve volném vypravování většina dětí (12 z 18) uváděla v textu prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy polovina dětí (9 z 18) sice neuvedla v žádné z etap prvky, které by neodpovídaly skutečné podobě pohádky. Avšak téměř celá druhá polovina (8 z 18) dětí prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky uvedla.

Etapy, ve kterých se nacházejí prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky 1. Křtiny 2. Trhání růží 3. Osmnácté narozeniny 4. Černá věž 5. Spánek Růženky

Četnost výskytu etap, ve kterých se nacházejí prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky V. podle předlohy Volné vyprávění 1 2 3 2 2 6 0 7 0 3 97

0 2 1 0 0

6. Království usnulo 7. Záchrana princezny 8. Probuzení Růženky 9. Probuzení království 10. Svatba

0 2 1 0 0

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve volném vypravování byly nejčastěji uvedeny prvky neodpovídající skutečné podobě pohádky v etapě „Osmnácté narozeniny“ a „Černá věž“. Ve vypravování podle předlohy tomu tak nejčastěji bylo v etapě „Trhání růží“. V etapě „Osmnácté narozeniny“ děti uváděly různý věk Růženky, ve kterém mělo dojít k Růženčinu píchnutí se o trn. V etapě „Černá věž“ děti neuvedly, že babička předala Růžence růži a ta se o ni následně píchnula a usnula. Zmiňují, že babička pletla na kolovrátku, Růženka se k babičce přidala a o kolovrátek se píchla do prstu. U etapy „Trhání růží“ děti uváděly, že král nařídil vytrhat růže v určitém věku Růženky (např. v 6, 10 či 18 letech), nikoliv ihned po sdělení věštby zlé sudičky.

Záměna etap - nesprávné pořadí etap

Záměna etap (nesprávné pořadí etap) Ano Ne Zatím ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 2 0 13 17 3 1 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve volném vypravování téměř všechny děti (17 z 18) a ve vypravování podle předlohy většina dětí (13 z 18) zmínila jednotlivé etapy pohádky ve správném pořadí. Pouze u dvou dětí ve vypravování podle předlohy k záměně etap došlo.

Etapy, které byly nesprávně seřazeny (přehozeny) 6. etapa (Království usnulo) před 5. etapou (Spánek R.) 3. etapa (Osmnácté nar.) před 2. etapou (Trhání růží)

Četnost výskytu etap, které byly nesprávně seřazeny V. podle předlohy Volné vyprávění 1

0

1

0

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že došlo k záměně etap pouze ve dvou případech. V prvním se nacházela etapa „Království usnulo“ před etapou „Spánek Růženky“ a v druhém předcházela etapa „Osmnácté narozeniny“ etapě „Trhání růží“.

Propojení více etap

Propojení více etap

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění

98

0 15 3 18

Ano Ne Zatím ne Celkem

3 15 0 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech téměř všechny děti (15 z 18 jak ve volném vypravování tak ve vypravování podle předlohy) nepropojily více etap. Pouze ve volném vypravování se tomu tak u třech dětí stalo.

Etapy, které byly propojeny 4. Černá věž a 2. Trhání růží 4. Černá věž a 1. Křtiny 3. Osmnácté narozeniny a 2. Trhání růží

Četnost výskytu etap, které byly propojeny Volné vyprávění V. podle předlohy 0 1 0 1 0 1

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve volném vypravování došlo ve třech případech k propojení různých etap. V prvním případě byla propojena etapa „Černá věž“ a „Trhání růží“, v druhém „Černá věž“ a „Křtiny“ a ve třetím „Osmnácté narozeniny“ a „Trhání růží“. Nezačaté etapy

Nezačaté etapy Ano Ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 3 1 15 17 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech téměř všechny děti (ve volném vypravování 17 dětí a ve vypravování podle předlohy 15 dětí) dokončily svoji pohádku, tzn. nevyskytla se u nich žádná etapa, která by byla nezačatá. U zbylých dětí tato skutečnost nastala.

Etapy, které byly nezačaté 1. Křtiny 2. Trhání růží 3. Osmnácté narozeniny 4. Černá věž 5. Spánek Růženky 6. Království usnulo 7. Záchrana princezny 8. Probuzení Růženky 9. Probuzení království 10. Svatba

Četnost výskytu etap, které byly nezačaté V. podle předlohy Volné vyprávění 0 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 3 1 3 1 3 1

99

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou případech děti nejčastěji nezačaly psát etapy „Probuzení Růženky“, „Probuzení království“ a „Svatba“. Ve vypravování podle předlohy jedno dítě napsalo pouze první etapu, ostatní nezačalo psát. 7. Délka textu

Délka vypravování Do 50 slov Do 100 slov Do 150 slov Do 200 slov Do 250 slov Do 300 slov Do 350 slov Nad 350 slov Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 0 0 3 3 8 6 4 4 0 5 0 0 2 0 1 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že mezi rozsahy obou vypravováních se nevyskytly velké rozdíly. Nejvíce dětí (ve vypravování podle předlohy 8 a ve volném vypravování 6) napsalo pohádku dlouhou do 150 slov. Lze říci, že někteří podrobně popisovali jednotlivé etapy, rozepisovali se v nich. Jiní naopak ke každé etapě napsali pouze jednu maximálně dvě věty. U některých bylo možné zpozorovat pouze popis obrázku a nezmínění rozhodné události. Nejdelší text bylo vypravování podle předlohy jedné dívky, které obsahovalo 390 slov, přičemž ještě nebylo dokončeno.

8. Obsahové a grafické členění textu (odstavec a jiné formy)

Obsahové, grafické členění textu Ano Ne Celkem

Počet žáků V. podle předlohy Volné vyprávění 4 4 14 14 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v obou vypravováních většina dětí (14 z 18) nijak svůj text obsahově či graficky nečlenila. Nevyskytla se u nich snaha vytvořit odstavce resp. jinou formu odstavce, kterým by vyjádřily obsahové a grafické členění textu. Dvě děti členily jak vypravování podle předlohy tak volné vypravování. Dvě děti členily pouze vypravování podle předlohy a další dvě děti pouze volné vypravování. Ve vypravování podle předlohy členily děti text obsahově podle jednotlivých částí osnovy (podle jednotlivých obrázků). Grafická úprava textu byla různá. Někdo mezi vyprávěním jednotlivých etap vynechal jeden prázdný řádek či každou etapu začal psát na nový řádek. Jiný uvedl název etapy jako nadpis a pod něj psal děj této etapy. Ve volném vypravování děti členily pouze některé z etap. Děti vždy spojily více etap dohromady a mezi nimi buď vynechaly jeden volný řádek nebo pokračovaly na dalším řádku bez vynechání řádku.

100

9. Přímá řeč a dialog

Použití přímé řeči Ano Ne Zatím ne Celkem

Počet žáků Volné vyprávění V. podle předlohy 9 13 9 5 0 0 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve volném vypravování většina dětí (13 z 18) a ve vypravování podle předlohy polovina dětí (9 z 9) se snažila uplatnit v nějaké podobě přímou řeč. V obou případech se děti nejvíce snažily použit přímou řeč v etapě „Křtiny“, kdy prostřednictvím přímé řeči uváděly věštby jednotlivých sudiček (např. „První povídá: milá Růženko budeš chytrá, milá, hodná a bude tě mít každý rád“, „Řekla: milá Růženko až ti bude osmnáct, tak se píchneš o trn a usneš na věky!: apod.). Podoba přímé řeči byla různá. Většina dětí nepoužila ve větě uvozovky. Věty od sebe oddělila čárkou či dvojtečkou (např. Řekla, až ti bude 18 let píchneš se do prstu a zemřeš. První říkala: Budeš krásná jako jarní květ.).

Použití dialogu Ano Ne Zatím ne Celkem

Počet žáků Volné vyprávění V. podle předlohy 3 5 13 12 2 1 18 18

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že většina dětí jak ve vyprávění podle předlohy tak ve volném vyprávění (ve vyprávění podle předlohy 13 dětí, ve volném vyprávění 12 dětí) nepoužila v textu dialog. Pouze 5 dětí ve volném vyprávění a 3 děti ve vyprávění podle předlohy dialog použilo. Až na jeden případ byl uveden dialog mezi babičkou (zlá sudička) a Růženkou v etapě „Černá věž“.

7. SHRNUTÍ A DISKUSE Z analýzy dat z jednotlivých vyprávěních vyplývá, že mezi vypravováním podle předlohy a volným vypravování se nacházejí určité odchylky resp. tendence vyskytující se u většiny vypravováních jednotlivých dětí. Obecně lze říci, že téměř všem dětem se v obou případech podařilo splnit školní úkol nejprve napsat pohádku O Šípkové Růžence podle předlohy a v dalším školním roce ji napsat bez jakékoli předlohy. Mezi rozsahy obou vypravováních se nevyskytly příliš velké rozdíly. Avšak děti ve 3. třídě (vypravování podle předlohy) měly na splnění úkolu dvě vyučovací hodiny a děti ve 4. třídě (volné vypravování) pouze jednu vyučovací hodinu. Lze tak říci, že s přibývajícím věkem se u dětí zkrátil čas potřebný na napsání stejné pohádky, i když samotný úkol byl rozdílný. Děti ve 4. třídě za jednu vyučovací hodinu napsaly vypravování O Šípkové Růžence v téměř stejném rozsahu jako děti ve 3. třídě, které měly k dispozici dvě vyučovací hodiny. Je však otázkou, zda na tuto skutečnost mohl mít případně vliv druh vypravování – pomocí 101

předlohy a bez předlohy. Zda se dětem volné vypravování (bez jakékoliv opory) nepsalo snadněji. Obě vypravování jsou ve většině případů ucelená, obsahují úvod i závěr. Úvodní formule se ve volném vypravování vyskytovaly u všech dětí. Ve vypravování podle předlohy některé z dětí začaly ihned psát o první etapě pohádky. V obou případech některá z vypravování postrádají závěrečnou formuli, děti své vypravování ukončily poslední etapou pohádky. V obou vypravováních některé děti popisovaly příběh do všech detailů, rozepisovaly se v jednotlivých etapách, a jiné naopak u každé etapy uvedly pouze jednu nebo dvě věty, jejich vypravování bylo strohé. Z hlediska struktury v obou vypravováních některé děti vynechávaly jednotlivé etapy či se dopouštěly jiných chyb v uspořádání pohádky, například opomíjely podstatné skutečnosti pohádky či uváděly prvky, které neodpovídají originální podobě pohádky O Šípkové Růžence. V důsledku toho však pohádka některých dětí postrádala jakoukoli logickou návaznost a posloupnost děje. Vypravování podle předlohy a volné vypravování se zásadně lišila v četnosti výskytu vynechaní etapy či etap. Ve volném vypravování některou z etap pohádky vynechala většina dětí. Naproti tomu ve vypravování podle předlohy více než polovina dětí žádnou z etap nevynechala. Důvodem mohla být skutečnost, že při vypravování podle předlohy děti měly k dispozici buď jednotlivé obrázky, které znázorňovaly děj jednotlivých etap pohádky nebo měly slovy napsanou osnovu (názvy jednotlivých etap). Naproti tomu děti ve volném vypravování neměly k dispozici žádnou oporu, měly tak sice více volnosti ve svém vypravování, zároveň však více příležitostí k vynechání některé z etap. Nejčastěji ve svém vypravování vynechávaly etapy, které lze považovat za méně klíčové např. „Království usnulo“ či „Probuzení království“. Většina z dětí zmínila pouze spánek a probuzení Růženky. Mezi další nejčastější chyby, kterých se děti ve svým vypravování dopouštěly, patří uvedení prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky O Šípkové Růžence a opomenutí podstatných skutečností. V menší míře docházelo k záměně a propojení více etap. Ve volném vypravování se děti o něco více než ve vypravování podle předlohy dopouštěly uvádění prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky. Jednalo se především o určení věku, ve kterém se Růženka měla píchnout do prstu a následně usnout. Mnoho dětí uvádělo jiný věk než osmnácté narozeniny. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že děti ve vypravování podle předlohy měly jednu z etap přímo nazvanou „Osmnácté narozeniny“, čímž docházelo pouze výjimečně k uvedení jiného věku než osmnáctých narozenin. Naproti tomu děti ve volném vypravování neměly přesně zadáno, v kolika letech se má Růženka píchnout do prstu. V důsledku toho mohlo docházet k častějšímu výskytu rozdílů v této skutečnosti. Dále v etapě „Černá věž“ děti ve volném vypravování často uváděly, že babička pletla na kolovrátku a Růženka si to zkusila také a přitom došlo k Růženčinu píchnutí do prstu a následnému spánku. Tyto děti zároveň vynechávaly etapu „Trhání růží“, protože růže nebyly důvodem Růženčina spánku. I přesto, že děti ve volném vypravování uváděly tyto prvky, nedošlo k narušení jednoty a významu děje. Klíčové události se vždy odehrály – píchnutí se do prstu a následný spánek a uvedení narozenin, při kterých se měla naplnit věštba zlé sudičky. U obou vypravováních se zároveň u některých dětí objevovaly prvky vlastního hodnocení a vlastních výrazů. Obecně v obou případech většina dětí neopomenula podstatné skutečnosti. Ve vypravování podle předlohy se však necelá polovina dětí této skutečnosti dopustila. U dětí často docházelo pouze k popisu obrázku, nikoliv však k vystihnutí podstatné skutečnosti pohádky. Nejčastěji se tak stalo u etapy „Křtiny“ a „Trhání růží“, kdy děti uváděly pouze přítomnost sudiček nikoliv však přímo věštbu zlé sudičky a přítomnost Růženky na balkoně či na zahradě nikoliv rozkaz krále vytrhat všechny růže.

102

Dále se obě vyprávění od sebe nepatrně lišila v oblasti záměn etap. Je zajímavé, že tato skutečnost nastala ve vypravování podle předlohy, kde děti měly předem stanovenou přesnou strukturu textu, uvedeny jednotlivé etapy v pořadí, v jakém měly jít za sebou. Je nutné však zmínit, že se tak stalo pouze u dvou dětí. Naproti tomu ve volném vypravování se u třech dětí vyskytlo propojení více etap dohromady, přičemž ve vypravování podle předlohy se tato skutečnost zatím nevyskytla u žádného z dětí. Děti vždy v rámci jedné etapy zmínily i děj etapy jiné. Etapy od sebe nebyly oddělené, například v rámci etapy „Černá věž“ jedno z dětí uvedlo, že babička Růžence podala růži a zároveň dodalo, že to byla poslední růže, protože pan král nechal všechny růže vytrhat. V obou případech pouze velmi málo dětí obsahově a graficky členilo svůj text. Většina dětí napsala celý text dohromady, nijak graficky neoddělovala jednotlivé etapy. U dětí, které svůj text obsahově a graficky členily, si bylo možné všimnout, že při vypravování podle předlohy tak učinily u všech etap, jednotlivé etapy byly od sebe nějakou formou odděleny (např. vynechání řádku, psaní etapy na nový řádek apod.). Naproti tomu děti ve volném vypravování oddělovaly od sebe vždy více etap napsaných dohromady. V obou případech se děti snažily použít v textu nějakou podobu přímé řeči. Ve volném vypravování tuto snahu projevilo o něco více dětí než ve vypravování podle předlohy.

8. ZÁVĚR Tato práce poukázala obecně na schopnost vyprávění u žáků 3. a 4. třídy základní školy a podrobně na odlišnosti ve vypravování žáků podle předlohy a bez jakékoli opory. V obou vypravováních jsou patrny menší odlišnosti týkající se především dodržení struktury pohádky. Obecně lze říci, že vypravování podle předlohy má tu výhodu, že děti jsou přesně vedeny, jak mají postupovat. Mají předem zadány jednotlivé kroky resp. etapy tak, jak mají jít za sebou. V důsledku toho se pak pouze výjimečně stává, že by některé z dětí vynechalo nějakou fázi pohádky. Nevýhodou obrázkové předlohy je skutečnost, že děti se příliš soustředí na popis obrázku, nikoliv na vystižení podstaty děje, a dochází tak k opomenutí podstatných skutečností pohádky. Zároveň však může být i nevýhodou předem dopodrobna zadaná osnova. Děti pak mohou mít tendenci psát pouze velmi jednoduché věty, které obsahují název jednotlivých částí osnovy. Naproti tomu může mít volné vypravování tu výhodu, že děti nemusí přemýšlet nad tím, co mají ke každé části osnovy napsat, ale píší pohádku ve sledu událostí tak, jak je v daný moment napadne. Mají více volnosti ve svém vypravování. Je však otázkou do jaké míry může být volné vypravování pro děti snazší. Nicméně se ukázalo, že hlavním úskalím volného vypravování je vynechání některých etap pohádky či propojení více etap dohromady a uvádění prvků neodpovídajících skutečné podobě pohádky. V některých případech tak může snáze dojít k narušení jednoty a struktury pohádky. I přes výše zmíněné odlišnosti mezi vypravováním podle předlohy a volným vypravováním se většině dětí podařilo vystihnout podstatu a hlavní smysl pohádky O Šípkové Růžence.

9. SEZNAM LITERATURY PROPP, V. J. Morfologie pohádky a jiné studie. Praha: H&H, 1999, s. 11 - 149, ISBN 8086022-16-1. VIKTOROVÁ, I. Práce dětí s textem. Praha, 1998, s. 7. 103