UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Filozofická fakulta. Katedra psychologie ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA. vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie

ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů

(výzkumná práce pro SVOČ)

Jana Dlouhá, Pavel Pařízek, Eliška Remešová Obor Psychologie 1. ročník 2008/2009 Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová CSc., PhDr. Václav Mertin

ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA

Jana Dlouhá, Pavel Pařízek, Eliška Remešová Psychologie, I. ročník, 2008/2009

Prohlašujeme, že jsme tuto práci zpracovali samostatně a použili jen uvedené prameny a literaturu. Současně dáváme svolení k tomu, aby tato práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům.

V Praze dne 15. března 2009

Jana Dlouhá, Pavel Pařízek, Eliška Remešová 2



PODĚKOVÁNÍ „Děkujeme paní PhDr. Martině Hřebíčkové, Dr. za poskytnutí všech

materiálů

a

informací,

které

byly

potřebné

pro

naši

práci a za její ochotný postoj, který k nám a naší činnosti zaujala. Velké dík patří také lidem, kteří nám pomohli vytvořit vhodné

podmínky

pro

výzkum.

Panu

Eduardu

Jahelkovi,

fotografovi, který nám poskytnul ateliér i jeho volný čas pro vytvoření obrazového materiálu. Dále pak našemu figurantovi, který nám věnoval svůj čas a propůjčil sám sebe ke ztvárnění našeho kteří

modela pečlivě

a

v neposlední

vyplnili

řadě

dotazník

a

také tím

všem nám

respondentům,

umožnili

výzkum

zrealizovat. Za

cenné

odborné

rady

a

připomínky

během

přípravy

i

realizace projektu děkujeme paní PhDr. Iloně Gillernové, CSc. a

panu

PhDr.

Václavu

Mertinovi

a

také

panu

RnDr.

Petru

Boschkovi, CSc. za jeho trpělivost při zpracovávání výsledků v programu SPSS.“

3



Dlouhá, J., Pařízek, P., Remešová, E. Šaty dělají člověka. Praha:

Univerzita

Karlova.

Filozofická

fakulta.

Katedra

psychologie. 2009. 37 s. Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová CSc., PhDr. Václav Mertin.

ABSTRAKT Výzkumná

práce

faktorem

ovlivňujícím

zahrnuje

teoretická

se

zabývá

hodnocení

oblečením,

daného

východiska.

jako

jedince.

Vymezuje

možným

První

pojmy

část

sociální

percepce, stereotypy a jejich utváření. Pro výzkumné šetření bylo iniciátory projektu vybráno reprezentativní oblečení pro vytvoření

jednotlivých

vyfoceny

na

stereotypní

stejném modely

prostřednictvím

–

stereotypů, figurantovi. business,

webového

které

byly

Realizovány

homeless,

dotazníku

bylo

následně

byly

gothic,

čtyři normal.

zpracováno

210

hodnocení od studentů různých vysokých škol. Každý respondent hodnotil

jednu

z neo-ffi,

který

dotazníkovou Výsledky

fotografii. umožnil

formou

prokázaly,

Byl

jednoduše

fotografie že

použit

pomocí

v tomto

dotazník a

vycházející

rychle

bipolárních

výzkumu

bylo

ohodnotit adjektiv. hodnocení

respondenty značně ovlivněno rozdílným vzhledem figuranta na fotografiích. Byly vytvořeny čtyři různé osobnostní profily, které byly následně porovnány mezi sebou a se sebehodnocením figuranta.

Klíčová slova: sociální percepce, sociální status, stereotyp, hodnocení, vzhled, NEO-FFI, Big five.

4



Dlouhá, J., Pařízek, P., Remešová, E. Šaty dělají člověka. Praha:

Univerzita

Karlova.

Filozofická

fakulta.

Katedra

psychologie. 2009. 37 s. Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová CSc., PhDr. Václav Mertin.

ABSTRACT Research

study

is

focused

conceivable

factor

individual.

The

There

terms

defined

and

their

are

stereotypes representative

influencing

first

part

on

clothing

evaluation

contents

the

–

as

such

of

as a

it

particular

theoretical social

formation.

bases.

perception,

Initiators

clothes to create particular

is

chose

stereotypes for

test examination. These stereotypes were photographed with one figurant. Four stereotype profiles were realized – business, homeless, gothic, normal. Two hundred and ten evaluations from students website

of

different

questionnaire.

photograph.

The

universities Every

Five-Factor

were

utilized

through

respondent

evaluated

only

Personality

Inventory

was

one used

because it provided simple and fast evaluation of photographs through questionnaire by means of bipolar adjectives. Research results

proclaimed

influenced

by

photographs.

the

evaluation

by

different

appearances

of

Four

stereotype

profiles

respondents the were

figurant created

was on and

consequently compared with each other and with self-evaluation of the figurant.

Keywords:

social

perception,

social

evaluation, appearance, NEO-FFI, Big five.

5

status,

stereotype,



OBSAH: 1. Úvod……………………………………………………………………………………………………………………………………………7 2. Teoretická část………………………………………………………………………………………………………………8 2.1 Sociální percepce…………………………………………………………………………………………8 2.2 Schémata…………………………………………………………………………………………………………………9 2.3 Stereotypy…………………………………………………………………………………………………………10 2.4 NEO-FFI neboli Big five………………………………………………………………………12 3. Praktická část………………………………………………………………………………………………………………14 3.1 Téma výzkumu……………………………………………………………………………………………………14 3.2 Volba metodiky………………………………………………………………………………………………15 3.2.1 Harmonogram…………………………………………………………………………………15 3.2.2 Použité metody a techniky……………………………………………18 3.3 Charakteristika souboru………………………………………………………………………19 3.3.1 Charakteristika respondentů………………………………………19 3.3.2 Charakteristika specifické skupiny……………………21 3.4 Vyhodnocení………………………………………………………………………………………………………22 3.4.1 kvantitativní výsledky……………………………………………………22 3.4.1.1 výsledky stereotypních profilů…………22 3.4.1.2 výsledky jednotlivých škál……………………25 3.4.2 Doplňující otázka…………………………………………………………………29 3.4.3 Řízený rozhovor………………………………………………………………………30 3.5 Závěrečná diskuse………………………………………………………………………………………34 3.5.1 Sebereflexe…………………………………………………………………34 3.5.2 Výzkum a jeho budoucnost………………………………35 4. Závěr………………………………………………………………………………………………………………………………………36 5. Literatura…………………………………………………………………………………………………………………………37 6. Přílohy

6



1. ÚVOD V našem

výzkumu

bychom

se

rádi

zabývali

sociálními

stereotypy. Jako hlavní cíl jsme si stanovili zjistit, jak na hodnocení

člověka

Z tohoto

důvodu

ostatními se

působí

pokusíme

jeho

vytvořit

vlastní

vzhled.

takové

sociální

stereotypy, abychom z výsledků mohli vyhodnotit, zda celkový vzhled člověka je opravdu ovlivňujícím faktorem pro hodnocení. V případě potvrzení této domněnky bychom chtěli v naší práci dále rozebrat jednotlivé prototypy a popřípadě najít nějaké charakteristické rysy vystihující určité sociální stereotypy. Podaří-li

se

nám

takto

práci

zhotovit,

chtěli

bychom

se

zaměřit i na důvody, které vedly k určitému hodnocení. Složení týmu bylo určeno až po sdělení anotace výzkumu. Tedy nejdříve bylo známo téma a na jeho základě se teprve vytvořila pracovní skupina. Díky této skutečnosti se podařilo vytvořit

názorově

a

postojově

smíšenou

skupinu,

přínosem pro objektivní náhled na problematiku.

7

což

bylo



2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Sociální percepce V

nejširším

poznáváním

pojetí

nebo spíše

se

naše

práce

sociálním

zabývá

sociální percepcí. Obsahem sociálního

poznávání jsou mentální reprezentace sociálního světa, které si

lidé

vytváří.

jednotlivců,

To

zahrnuje

vědomosti

o

charakteristiky

vztazích

mezi

skupin

a

dále

se

lidmi,

například zaměřuje na zpracování sociálních informací. O něco blíž je ale pojem sociální percepce. Rozdíl mezi sociálním

poznáváním

a

sociální

percepcí

je

v

tom,

že

poznávání se spíše zaměřuje na vysvětlující teorie, které lidé používají při pozorování, percepce se zase zaměřuje na to, čeho si všímáme, co ovlivňuje náš úsudek při pozorování, a tedy

jak

si

vytváříme

dojmy

o

proces

ovlivňují

charakteristikách

a

rysech

jiných lidí. Poznávací poznávaného

různé

na

charakteristiky.

straně U

poznávajícího

poznávajícího

jsou

i to

například stereotypy, o kterých se zmiňujeme později, potom i psychické stavy, různá očekávání a podobně. U poznávaného má výrazný

vliv

novosti, jako

několik

rozptýlení

první

dojem,

a

efektů,

jde

nápadnosti.

spočívá

v tom,

o

efekty

Efekt že

primárnosti,

primárnosti,

první

rysy,

známý

které

u

poznávaného zjistíme, ovlivní interpretaci dalších rysů. Tento efekt

může

dostatek

být

času

částečně a

zároveň

eliminován, se

domnívá,

pokud že

má je

posuzovatel jeho

posudek

z nějakého důvodu důležitý. Efekt novosti se vyskytuje méně často

a

větší

vliv

připisuje

naopak

později

získaným

informacím. Rozptýleností se myslí podání informace v kontextu dalších,

nesouvisejících

informací,

výsledkem

je

zeslábnutí

vlivu této informace na formování dojmu. S tím může souviset i sklon k mírnějšímu hodnocení lidí, kteří nám jsou z nějakého 8


důvodu


sympatičtí,

naše

sympatie

tu

působí

jako

rozptýlení

zastírající další projevy. Poslední efekt, se týká nápadnosti chování a fyzické nápadnosti. Na proces formování dojmu má jednoznačně větší vliv nápadnější vzhled a nápadnější chování. Od

lidí

přímo

s výrazným

očekává.

vzhledem

Zvláště

se

tento

zároveň efekt

nápadnější

chování

příčinou

vzniku

je

negativních stereotypů o příslušnících minoritních skupin. Větší

pozornost

V podrobnějších logické

chybě

zároveň

publikacích nebo

efektu

upoutává

se

dočteme

sociálního

chování ještě

negativní. o

postavení,

projekci, které

mají

také podstatný vliv na formování dojmu. Při projekci očekáváme u

svého

sociálního

protějšku

své

motivy,

zájmy

a

postoje,

které se však ve skutečnosti neshodují. Pokud při posuzování člověka

přiřazujeme

k jedné

vlastnosti

druhou,

podle

nás

související vlastnost, jedná se o logickou chybu. Například pokud

se

opakovaně

setkáme

se

sportovně

založenými

ženami,

které jsou zároveň velké optimistky, pravděpodobně budeme tuto druhou vlastnost přiřazovat i další, nám nepříliš známé, ženě, o které víme jen to, že je sportovně založená. O efekt sociálního postavení jde ve chvíli, kdy o člověku kterého

poznáváme,

(například

lékař,

víme,

učitel

že

atd.)

vykonává a

určitou

automaticky

profesi

předpokládáme

vlastnosti k této profesi přiřazované.

2.2 Schémata Pokud by člověk měl každého jedince, každou událost vidět v

její

jedinečnosti,

byl

by

přehlcen

spoustou

nepotřebných

informací a reagoval by velmi nejistě. Proto lidé vidí věci na základě jejich podobností. podle

různých

měřítek,

Tato kategorizace může probíhat

jakými

například

jsou

pohlaví,

věk,

národnost, barva pleti, místo odkud člověk pochází a podobně.

9



Podle toho k jaké kategorii si jedince nebo událost přiřadíme i reagujeme. Zjednodušování schémat. paměti.

To

jsou

Schémata

informací,

poznatků

se

uspořádané nám

pomáhají

uskutečňuje

soubory

umožňují

zhodnotit

prostřednictvím

informací

zjednodušit nové

situace

uložené

velké a

v

množství

tím

rychleji

reagovat, dokonce ovlivňují i to co si zapamatujeme a co ne. Schémata rozdělujeme na schémata osoby, schémata sebe sama, scénáře (tedy schémata událostí), schémata sociálních rolí a také schémata sociálních skupin, pro které se užívá označení stereotypy, ty jsou pro naši práci stěžejní. Pokud například čteme

v novinách

inzerát,

ve

kterém

hledá

firma

nového

zaměstnance a uvádí charakteristiky a schopnosti, které u něj očekává,

využijeme

svého

sebeschématu

a

porovnáme

jej

s inzerátem, abychom zjistili, jestli se na místo hodíme nebo ne.

2.3 Stereotypy Naším vychází znamenalo typtein

základním

z

kamenem

původního něco

což

jako

je

řeckého tvrdý

znamenalo

tedy

výrazu

nebo

razit,

stereotyp. stereos,

pevný,

a

tisknout.

Toto což

zároveň Z

toho

slovo

původně z

výrazu

vyplývá

i

původní význam celého slova - tisk z trvalého odlitku (sazby). V přeneseném významu je dnes obecně používán spíše jako výraz pro opakovaný a neměnný vzorec. Ve specializovaných oblastech lidského vědění se ale význam liší. Samotná psychologie ho chápe nejméně ve dvou modifikacích. Pro obecnou psychologii znamená představ

nebo

gest,

která

se

vždy

spíše opakovaný soubor vyskytují

pohromadě.

Sociální psychologie chápe stereotyp jako zjednodušený soubor

10



představ o nějaké sociální skupině (věkové, etnické apod.). Přesnější definice vypadá takto: „… stereotypy. Jsou to soubory charakteristik, o kterých se

předpokládá,

kategorii

že

lidí.

vystihují

Vzhledem

k

určitou

vymezenou

rozvrstvení

skupinu

společnosti

či

můžeme

mluvit o různých stereotypech - např. Stereotypy o etnických skupinách, o ženách a mužích, příslušnících různých profesí atd.

Stereotypy

společenství skupina

jsou

se

lidí.

shodne

sdílené, na

Obsahují

tom,

tj. které

alespoň

Více

lidí

vlastnosti

jeden

v

daném

má

určitá

identifikační

znak

(kategoriální informaci), který je společný pro skupinu lidí a na jehož základě jsou všem příslušníkům společenství připsány další vlastnosti.“ (Výrost, Slaměník, 2008, s. 191). Stereotypy se dělí na autostereotypy a heterostereotypy. Autostereotypy se týkají skupiny, ke které náležíme. Ty jsou většinou pozitivní, protože zde funguje vnímání chování členů vlastní

skupiny

mimo skupinu.

pozitivněji,

než

chování

jedinců

stojících

Heterostereotypy bývají většinou negativní a

vztahují se na členy jiných sociálních skupin. Jeden z velmi univerzálních stereotypů je stereotyp, že co je hezké, je přirozeně také dobré. I když vám většina lidí na otázku jestli to tak je nebo ne odpoví, že určitě ne, přesto už mnoho z nás doplatilo na důvěru v člověka, který byl velmi sympatický a příjemný. V sociální psychologii nacházíme další důsledky tohoto stereotypu: „V

důsledku

tohoto

stereotypu

je

např.

stejné

chování

pozitivněji přijímáno u atraktivních než u méně atraktivních lidí, fyzicky přitažlivější lidé jsou více oblíbení, jsou jim připisovány osobnostní charakteristiky jako vyšší inteligence, sociabilita, dominance, sociální dovednosti, jsou považováni za

šťastnější,

sexuálně

psychicky

přitažlivější.

vyrovnanější, Tento 11

emočně

stereotyp

je

stabilnější, mimo

jiné



podporován kinematografií a televizí, které obvykle prezentují hlavní postavy obou pohlaví jako krásné typy lidí, kteří hrají kladné postavy. Ke zvýraznění kontrastu se do vedlejších a záporných rolí obsazují méně atraktivní až neatraktivní typy.“ (Výrost, Slaměník, 2008, s. 253).

2.4 NEO-FFI neboli Big five Autorem tohoto známého a široce užívaného modelu osobnosti (Big five), je Raymond B.

Cattell.

Původní pokusy o

tento

způsob testování vycházely z předpokladu, že všechny důležité odlišnosti

mezi

lidmi

jsou

obsaženy

v jazyce

a

vyjadřovány

přídavnými jmény. Cattell převzal seznam 4500 rysů od G. W. Allporta

a

zredukoval

ho

na

pouhých

35

přídavných

jmen,

v konečné fázi jich pro popis osobnosti používal 12. Big five zahrnuje

pět

přívětivost, Platnost zemích

a

faktorů

svědomitost, výstižnost

s dobrými

popisu

emocionální

těchto

výsledky.

rysů

Tyto

extraverze,

osobnosti: stabilita byla

faktory

a

intelekt.

testována sice

v mnoha

postihují

jen

strukturu termínů užívaných k popisu osobnosti, přesto jsou důležité pro systematizaci jejích vlastností

a zjednodušení

odborné psychologické komunikace. Metoda Big five byla ověřována i v češtině, slova byla vybrána několika

ze

Slovníku

stanovených

spisovného principů.

jazyka Jednou

českého z pomůcek

na byl

základě jakýsi

lingvistický test: do věty Jaký „X“ vlastně jsem?, se za X dosazovala jednotlivá přídavná jména a tak se zjistilo, jestli jsou k popisu vhodná nebo nikoli. Bylo vybráno celkem 4 145 vhodných kategorií

přídavných podle

jmen.

německého

Ta

byla

dále

klasifikačního

rozřazována systému,

do

těmito

kategoriemi byly dispozice, prožívání a chování, společenské a sociální aspekty, charakteristiky zevnějšku, neobvyklé pojmy.

12



Cílem bylo vyčlenit jen ta přídavná jména, která popisují trvalé

vlastnosti

popisující

tělesné

osobnosti.

Byla

symptomy,

tedy

dočasné

vyřazena

stavy,

slova

anatomii

a

zevnějšek, hodnotící přídavná jména a další. Výsledkem bylo zúžení kterými

na se

366

rysů

vhodných

pracovalo

dál.

pro

kategorii

V dalším

kroku

dispozice, bylo

se

dodatečně

vyloučeno 8 rysů, při sebeposuzování totiž jejich význam nebyl jasný více než čtvrtině respondentů. Následně byla přídavná jména s nejvyšším faktorovým nábojem přiřazena po patnácti ke každému

pólu

faktoru

extraverze-životnost

Big

najdeme

five. na

Například

pozitivním

pólu

pro

faktor

povídavost,

aktivitu nebo společenskost, na negativním pólu málomluvnost, pasivitu

a

nespolečenskost.

U

PhDr. Martina Hřebíčková, Dr.

13

nás

se

touto

metodou

zabývá



3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Téma výzkumu Cílem našeho výzkumu bylo dokázat, že lidské hodnocení je značně

ovlivněno

i

důvodu

bylo

Z tohoto

vzhledem

objektu,

nutností

který

vytvořit

je

hodnocen.

několik

samostatně

nezávislých a nesourodých profilů, které by spojovala jedna společná a nezávislá konstanta. Rozhodli jsme se tedy použít jednoho

člověka

jako

hodnocený

objekt,

kterého

prostřednictvím oblečení a změny vizáže zobrazili

jsme

čtyřikrát

jinak a následně vytvořili čtyři fotografie charakterizující jednotlivé

profily.

Jako

hlavní

kriterium

jsme

zvolili

sociálně-ekonomický status. Na základě našich předpokladů jsme vytvořili

následující

profily:

Businessman,

který

měl

zastoupit vyšší sociální třídu, Homeless představující nižší vrstvy společnosti, dále pak profil současné subkultury Gothic a

v neposlední

nepoužili

nijak

řadě

profil

specifické

Normal.

U

propriety,

tohoto snažili

typu jsme

jsme se

vystihnout rys obvyklého každodenního odívání. CÍLE VÝZKUMU:  Zjistit, jestli vzhled objektu má vliv na jeho hodnocení ostatními.  Zjistit, jak jsou jednotlivé profily vnímány respondenty.

14



3.2 Volba metodiky Po respondentech jsme požadovali vyplnit dotazník, pomocí něhož

hodnotili

pouze

jednu

fotografii.

Nebylo

možné,

aby

jeden člověk hodnotil fotografií více, protože již u druhé fotografie

by

došlo

ke

zkreslení

hodnocení

tím,

že

by

respondent poznal totožnou tvář. Z tohoto důvodu bylo nutné pro každou fotografii mít dostatečný počet respondentů, aby výsledky

mohly

fotografie

být

byla

považovány tedy

za

reprezentativní.

ohodnocena

přibližně

Každá

padesáti

jednotlivci.

3.2.1 harmonogram postupu PŘÍPRAVNÁ FÁZE V první řadě jsme si museli vymezit konkrétní a jasný okruh, ve kterém budeme pracovat. Z toho především vyplýval výběr

literatury.

konzultaci sociální

s

Vzhledem

garanty

jsme

psychologie.

nepodařilo

najít

stereotypy.

Proto

k povaze se

Avšak

publikaci, jsme

našeho

rozhodli

ani

uchýlit

v této

která

vycházeli

by

výzkumu do

oblasti

se

se

a

oboru nám

zabývala

pouze

z knih,

které

především

pojednávají o sociální psychologii obecně a stereotypy jsou zmíněny ve vybraných kapitolách. Nutností bylo také vytvořit orientační časový plán, který by

vymezil

priority

a

byl

by

zárukou

včasného

dokončení

výzkumu. Stěžejní nutné

vybrat

roli

sehrálo

vhodného

materiální

kandidáta

zázemí

pro

výzkumu.

vytvoření

hodnoceného

objektu. Primární vizí byl muž ve věku okolo třiceti Věkové

kriterium

z hlediska

jsme

věrohodnosti

považovali jednotlivých

za

důležité

profilů.

Bylo

Za

let.

především podstatné

jsme shledali také fyzické dispozice modela. Například možnost 15



poupravit vlasy a vousy pro podtržení charakteristických rysů profilu. A nejlépe také člověka, který by byl adaptabilní a dokázal

by

se

cítit

přirozeně

ve

všech

námi

poskytnutých

pro

výzkum,

alternativách. Aby

byly

fotografie

použitelné

bylo

nutné

jejich vytvoření svěřit do rukou odborníka - tedy zajistit fotografa,

který

by

byl

ochotný

vytvořit

pro

naše

potřeby

vhodné prostředí a následně pak i profilové fotografie. A v neposlední řadě bylo potřeba zajistit propriety pro jednotlivé stereotypy, bez kterých by nebylo možné hodnotící fotografie realizovat.

Abychom měli dostatečné množství respondentů, bylo nutné vybrat takovou, ke které máme snadný přístup. Z toho důvodu byli vybráni vysokoškolští studenti, jelikož do této skupiny populace také náležíme.

16



REALIZAČNÍ FÁZE V realizační

fázi

vyvstala

otázka,

jakým

způsobem

se

uskuteční sběr dat. Původně se měl sběr dat uskutečnit na studentské

půdě,

respektive

v hlavní

budově

filosofické

fakulty University Karlovy a také v jednotlivých ubytovacích zařízeních

pro

studenty

respondentů.

Avšak

od

z nevhodného

časového

formou

této

osobního

možnosti

naplánování

jsme

sběru

kontaktování

posléze dat

na

upustili zkouškové

období, ve kterém by byla pravděpodobnost ochoty spolupracovat méně

přítomných

studentů

velmi

nízká.

Z tohoto

důvodu

jsme

nakonec přešli k druhé, elektronické alternativě. Byly tedy vytvořeny webové stránky, na kterých byl umístěn dotazník se všemi pro respondenty relevantními informacemi (o kterých se můžete dozvědět více v příloze 2). Díky této formě dotazování bylo

možné

za

respondentů,

krátký

který

čas

tím

získat

přispěl

poměrně

k vyšší

početný

výpovědní

vzorek hodnotě

výsledků. U tohoto způsobu dotazování jsme následně shledali další velmi podstatnou výhodu, a to, že respondenti nejsou ovlivněni osobním projevem jednotlivých členů našeho výzkumu, kteří by se v původní verzi účastnili sběru dat. Sběr dat se uskutečnil v časovém rozmezí od 17. ledna až 5. března.

VYHODNOCOVACÍ FÁZE Pro vyhodnocení pětifaktorového dotazníku tzv. Big five jsme

použili

statistický

program

SPSS,

který

nám

určil

významnost rozdílů u jednotlivých profilů, což bylo stěžejní pro

potvrzení

naší

hypotézy.

Z tohoto

zpracování

jsme

vyvodili, které faktory byly více ovlivněny vzhledem, a tudíž byly zjištěny větší rozdíly. Tímto způsobem se nám podařilo získat

informace

o

rozdílnosti

v hodnoceních.

17

jednotlivých

škál



3.2.2 Použité metody a techniky Pro

výzkumné

účely

byl

použit

upravený

dotazník

PhDr.

Martiny Hřebíčkové, Dr., který vychází z původního NEO-FFI. Tímto dotazníkem se získala data pro porovnání jednotlivých stereotypních profilů. Pro potvrzení naší hypotézy bylo nutné, abychom na základě přijatých dat byli schopni vytvořit čtyři na sobě nezávislé struktury popisu osobnosti. Po rekonstrukci těchto profilů bylo nutné profily porovnat a z nich vyvodit charakteristické znaky pro jednotlivé stereotypy.

18



3.3 Charakteristika souboru 3.3.1 charakteristika respondentů Celkově zodpovědělo dotazník 238 respondentů, 13 z nich bylo z výzkumu vyřazeno, jelikož nesplňovali základní podmínku souboru – byli stále středoškolskými studenty a 15 respondentů nedostatečně podílelo

vyplnilo

210

dotazník.

respondentů.

Po

korekcích

Společným

se

znakem

na

výzkumu

souboru

bylo

probíhající popř. již ukončené vysokoškolské studium. Z tohoto důvodu bylo věkové rozmezí určeno mezi 19-49 lety. Průměrný věk

respondentů

byl

okolo

23

let.

Veškeré

číselné

údaje

shrnují následující tabulky:

celkem respondentů

238

Počet vyřazených respondentů

28

Počet relevantních respondentů

210

Věk

19-23

24-28

29-33

34-38

39-43

44-49

počet respondentů

156

34

13

5

0

2

74,29

16,19

6,19

2,38

0,00

0,95

v procentech

39% početném

respondentů

má

zastoupení

bydlí

Havířově, v ostatních

Opavě

či

městech

současné

respondenti

Ostravě na

bydliště

a

území

44%

České

uvádíme následující graf.

19

v Praze,

v méně

například

v Brně,

respondentů

bydlelo

republiky.

Pro

úplnost



Necelých 33% dotázaných studuje, případně studovalo na Universitě Karlově v Praze, dále pak přes 8% na Masarykově universitě v Brně. Obdobné zastoupení, okolo 3% bylo například u

Palackého

university

v Olomouci,

University

v Hradci

Králové, ČVUT v Praze, VŠE v Praze, VUT v Brně, a dalších. Opět pro úplnost uvádíme následující graf.

20



3.3.2 charakteristika specifické skupiny Pro

účely

našeho

výzkumu

jsme

vybrali

také

tzv.

specifickou skupinu, která se skládala z 12 respondentů, které figurant

výzkumu

považuje

za

své

přátele.

Kritériem

pro

zařazení do skupiny byla známost s modelem dlouhá minimálně dva roky. Na základě tohoto kritéria se dalo předpokládat, že respondenti specifické skupiny modela znají a tedy by mohli vypovídat

o

jeho

osobnosti

s vyšší

přesností.

Nebylo

možné

považovat tuto skupinu za směrodatnou, přesto však posloužila jako orientační osobnostní profil modela, který se dále pak srovnával s jednotlivými stereotypními profily.

21



3.4 Vyhodnocení 3.4.1 kvantitativní výsledky Z výsledků výzkumu vyplynulo, že stanovená hypotéza byla správná, tedy že lidé jinak oblečení jsou i jinak vnímáni a hodnoceni.

Prostřednictvím

struktury

osobnosti,

které

představíme.

Naše

interpretace

vyhodnocování

v Big

five.

respondentů

Bylo

vznikly

v této

čtyři

kapitole

vychází

zpracováno

i

různé

postupně

z manuálu

pro

porovnání

mezi

jednotlivými stereotypními profily a specifickou skupinou. Tím se podařilo zjistit, který z našich stanovených čtyř profilů nejlépe dle respondentů vyhovuje struktuře osobnosti modela, vychází-li skupiny

se

je

považujeme

tedy

z předpokladu,

směrodatným

pouze

za

že

faktorem.

orientační

a

Avšak

proto

zajímavé rozšíření výzkumu. 3.4.1.1 výsledky stereotypních profilů

22

hodnocení

jej

tato

specifické srovnání

přidáváme

jako



HOMELESS Respondenti

vnímali

tohoto

muže

především

jako

spíše

napjatého a neklidného, který se straní společnosti, popřípadě z ní

byl

nějakým

způsobem

vyloučen.

Překvapivým

zjištěním

bylo, že tohoto muže vnímali jako nejvíce srdečného, upřímného a důvěryhodného, avšak na druhou stranu byl respondenty určen za

nejméně

pracovitého,

spíše

líného

a

bezcílně

se

potulujícího. V porovnání se specifickou skupinou můžeme z následujícího grafu vyčíst, že až na škálu neuroticismu mají obě křivky obdobné

tendence.

Dle

těchto

respondentů

je

model

v mnoha

ohledech podobný prvnímu stereotypu, pouze se nepohybuje v tak extrémních hodnotách.

BUSINESS Na základě respondentů je tento muž velmi cílevědomý a pečlivý.

Je

otevřený

velmi

vůči

odolný

vůči

společnosti.

individualistický

a

stresové Je

bezcitný.

zátěži

spíše Mnoho

a

nepříliš

konzervativní, respondentů

ho

okomentovalo za „kariéristu“, což by se dalo označit jako jiný termín pro tento stereotyp. Tento

typ

se

však

zásadně

neshoduje

s hodnocením

specifické skupiny. Dá se tedy předpokládat, že model výzkumu 23


nedisponuje Nenacházíme


výše zde

uvedenými ani

škálami, což dokazuje

charakterovými

žádnou

spojitost

mezi

vlastnostmi. jednotlivými

opačné tendence křivek v následujícím

grafu.

GOTHIC Tento potenciální muž by se především vyznačoval vysokou mírou

kreativity,

byl

by

tedy

nejspíše

velmi

tvořivý

a

všestranně zaměřený. Dochází zde k zajímavému rozkolu u škál extraverze a přívětivosti. Tento typ by tedy měl být poměrně upovídaný,

společensky

založený,

avšak

spíše

cynickým

a

necitlivým společníkem. U tohoto profilu došlo s překvapením k největší shodě se specifickou skupinou. Stereotypní křivka druhou téměř kopíruje pouze v jiných naměřených hodnotách, u svědomitosti dochází k souladu i v tomto ohledu.

24



NORMAL Na základě respondentů by byl tento typ poměrně hodně spolehlivý

až

puntičkářský,

spolupracující

a

náklonný

přitom

však

k ostatním.

kolegiální,

Byl

by

především

praktický, proto by využíval nových tvůrčích metod pouze tam, kde by opravdu viděl jejich nutnost. Tento muž by byl také poměrně vyrovnaný a společensky založený. Model

se

nepodobá.

podle

specifické

skupiny

tomuto

stereotypu

Obě křivky mají opačné tendence a k souladu dochází

pouze u škál neuroticismu a svědomitosti.

3.4.1.2 výsledky jednotlivých škál NEUROTICISMUS U

toho

zjistili,

osobnostního

že

nejvyšší

rysu

míru

jsme

na

základě

neuroticismu

má

analýzy podle

dat

našich

respondentů profil gothic. Byl zjištěn významný rozdíl mezi ním a profily business a normal, kdy oba zmíněné profily byly na škále neuroticismu umístěny na nižších pozicích. Dále pak byl zaznamenán rozdíl mezi profilem homeless a business, ve kterém

homeless

business.

značně

Z celkového

pohledu

následovně:

Nejnižší

charakterizuje

psychicky

byla

určena

u

převyšoval

profilu

hodnotu

hodnocení

hodnota

25

této

škály

neuroticismu,

vyrovnaného business.

neuroticismu

a

stabilního

Z tohoto

výsledku

u

dopadlo která jedince, se

dá


vyvodit,

že


respondenti

manažerských

postech

obecně

jako

hodnotí

klidné,

jedince

vyrovnané

na

a

vysokých

vůči

zátěži

odolné. Zatímco profily business a normal mají zanedbatelné rozdíly,

gothic

nervózního,

je

považován

neklidného

a

dle

labilního

našich

respondentů

jedince.

Homeless

za je

hodnocen v této škále jako spíše labilní, nestálejší a celkově napjatější. Při porovnání s hodnocením specifické skupiny přátel jsme došli k těmto výsledkům: rozdíl neuroticismu podle přátel je ve srovnání s profily business a normal naprosto zanedbatelný, v tomto případě tedy respondenti odhadli reálnou míru lability modela, bereme-li v úvahu srovnání s hodnocením jeho přátel. Významný rozdíl byl zaznamenán pouze u profilu gothic, který je již popsán výše ve srovnání s profilem business. Avšak

překvapením

sebehodnocení, neurotického.

jelikož Tento

pro sám

fakt

nás sebe

se

bylo

samotné

považuje

neshoduje

za ani

modelovo

velmi

silně

s hodnocením

respondentů ani specifické skupiny.

EXTRAVERZE Nejvyšší

hodnoty

extraverze,

škály,

která

hodnotí

především míru společenskosti, aktivity, zájmu orientace, aj., dosáhl stereotypní profil gothic. Druhým nejvíce společenským profilem je business. Oba tyto profily se významně liší od profilu normal. Ten se na naší stupnici nachází na nejnižší hodnotě. Specifická

skupina

považuje

modela

za

vysoce

komunikativního, přátelského, aktivního aj. Naměřená hodnota je ve velkém kontrastu se všemi stereotypy.

26



Naměřená

hodnota

při

sebehodnocení

je

téměř

shodná

se

stereotypní profilem normal. Tedy nejnižší ze všech ostatních profilů.

OTEVŘENOST VŮČI ZKUŠENOSTI U této škály byly zjištěny obdobné výsledky jako u škály neuroticismu.

Nejzvídavější,

s inovativním stal

způsobem

profil

vyskytovala

řešení

gothic. především

s největší situací

Nejčastější

se

fantazií

podle

respondentů

odůvodnění,

v komentářích,

se

a

která

týkala

se

především

odvahy vystoupit z davu, být kontroverzní, a být výjimečný. Jako

konzervativci

profily

–

tedy

se

v našem

business,

výzkumu

homeless

i

projevily normal.

zbylé

Existuje

tři tedy

významná odlišnost mezi gothic a ostatními profily. V tomto případě se specifické hodnocení přátel projevilo v nejvyšším

hodnocení.

Z tohoto

výsledku

se

dá

vyvodit,

že

nejblíže posouzení přátel byli respondenti hodnotící profil gothic. Hodnota

otevřenosti

u

sebehodnocení

ležela

ve

vyšší

oblasti mezi hodnocením přátel a gothic – tedy sám model se v této

škále

cítí

jako

velmi

otevřený,

inovativní,

nekonvenční, aj., a tedy se nejvíce podobá na základě našeho výzkumu profilu gothic.

PŘÍVĚTIVOST Zajímavým

zjištěním

byl

nejmenší

rozsah

dosažených

hodnocení, tedy že, v této škále se od sebe jednotlivé profily včetně sebehodnocení výrazně neliší. Jedinou extrémní hodnotou zde bylo hodnocení specifické skupiny – přátel.

27



Přesto však se zde vyskytly rozdíly mezi následujícími profily. Například u profilu homeless byl poměrně velký rozdíl s profily business a gothic, v obou případech je dle našich respondentů považován homeless za nejvíce přívětivého. Dále pak

stojí

za

zmínku

porovnání

business

s normal,

kde

za

přívětivějšího je považován normal. Přátelé hodnotí našeho modela jako velice přívětivého, jejich

naměřená

homeless

a

hodnota

také

i

překonala

sebehodnocení

nejpřívětivější modela.

Je

profil

tedy

–

nejvyšší

naměřenou hodnotou v této škále. Dle

modela

se

jeho

přívětivost

pohybuje

v rozmezí

stereotypních profilů normal a gothic (pro přehlednost mezi 2. a 3. postavení v hodnocených profilech). Překvapivým zjištěním tedy pro nás je, že z hodnocených stereotypů je nejpřívětivější homeless. Tento fakt potvrzují i komentáře

některých

pohodáře,

pracanta,

respondentů, kliďase,

aj.

kteří Jak

ho

jsme

považují

za

předpokládali,

nejméně přívětivým profilem je business.

SVĚDOMITOST Tento osobnostní rys hodnotí především míru spolehlivosti, disciplinovanosti,

přesnosti,

aj.,

na

jedné

straně

a

míru

lhostejnosti, lenosti, nedbalosti, aj. na straně druhé. V této škále

získal

nejvyšší

hodnotu

stereotypní

profil

business.

Nejnižší hodnotu získal profil homeless. Mezi ním a zbylými profily

byla

patrná

velká

signifikance.

K výrazně

odlišným

hodnotám došlo také u porovnání business s profilem gothic. Menší ale pořád významný rozdíl jsme shledali i u profilů gothic vs. normal.

28


Výsledky


hodnocení

specifické

skupiny

i

sebehodnocení

modela tentokrát spadalo mezi stereotypní profily. Model však sám sebe označil za méně svědomitého než jeho přátelé, čímž se zařadil na druhou nejnižší hodnotu, tedy následuje po profilu homeless.

3.4.2 Doplňující otázka Kromě vyplnění dotazníku jsme po respondentech také žádali jejich vlastní vyjádření o daném profilu. Touto formou jsme

získali

podklady,

které

nám

posloužili

pro

lepší

pochopení a tím i přesnější interpretaci výsledků. Pro zajímavost jsme uvedli doplňující otázky. Ty vnímáme jako nepostradatelnou

součást výzkumu, jelikož

dokazují, že

tzv. image cizího člověka může ovlivnit náš postoj vůči němu a tím i naše chování. Byly položeny i následující otázky: 

Kdyby vás tento muž oslovil na ulici a požádal vás o peníze, protože ho právě okradli a on potřebuje nutně drobné na autobus, dali byste mu nějaké peníze?



Kdyby byl oblečen jinak, myslíte si, že byste se zachovali stejně?

Na základě odpovědí respondentů můžeme shrnout výsledky, které Ačkoliv

jsou

pro

přehlednost

se

dvě

třetiny

uvedeny

respondentů

v následující domnívají,

že

tabulce. vzhled

člověka nemá vliv na jejich rozhodnutí, z výsledků vyplývá, že vzhled jedince je velmi důležitým faktorem pro jejich odpověď. Nejvyšší počet respondentů by dal peníze profilu business. Z toho by se dalo vyvodit, že lépe vypadající jedinci působí důvěryhodněji, a proto by měli pravděpodobně větší úspěch.

29



Při zpracování výsledků nebyly zjištěny žádné spojitosti a s dosaženou

hodnotou

v

jednotlivých

škálách

pětifaktorového

osobnostního inventáře. Zajímavým zjištěním bylo, že faktor přívětivosti v tomto směru neměl žádný vliv na odpověď respondenta.

Dali byste mu peníze?

Kdyby byl oblečen jinak, myslíte si, že byste se zachovali stejně?

stereotypní profily

ano

ne

ano

ne

Homeless

23,26

76,74

60,47

39,53

Business

40,43

59,57

61,70

38,30

Gothic

16,33

83,67

61,22

38,78

Normal

37,93

62,07

63,79

36,21

3.4.3 Řízený rozhovor Byl realizován řízený rozhovor s modelem. Zajímalo nás, jak vnímal sám sebe v jednotlivých profilech. Ve kterých se cítil příjemně,

přirozeně

a

které

ho

spíše

omezovaly

či

v něm

vyvolávaly spíše negativní pocity. HOMELESS V tomto profilu se figurant zpočátku cítil poměrně dobře, a však postupem času měl pocit, že se nepodařilo dostatečně tento

typ

ztvárnit.

Považoval

k tomuto stádiu směřuje.

30

se

spíše

za

člověka,

který



Líbilo se mu, že v tomto profilu se nemusel o nic starat. Cítil, že by na něj nebyly kladeny žádní nároky, že by se nemusel snažit plnit si své sny. Shledává podobnost mezi ním a tímto profilem především v lenosti a pohodlnosti. V následujícím

grafu

je

viditelné

srovnání

hodnocení

respondentů profilu homeless a sebehodnocení našeho figuranta. Budeme-li

vycházet

z těchto

výsledků,

dá

se

říci,

že

tyto

struktury osobnosti jsou obdobné až na škály neuroticismu a otevřenosti vůči zkušenosti.

BUSINESS Jakožto obchodník se figurant necítil příliš dobře, sám sebe viděl spíše jako podvodníka, zrádného a slizkého, kterému by on sám nevěřil. Vadilo mu, že si musí hlídat, jak se chová, že se musí starat o to, jak vypadá, že se musí kontrolovat, přesto

však

mu

bylo

příjemné

mít

na

sobě

nový

hezký

a

reprezentativní oděv. Dle škálových

tohoto

grafu

hodnotách,

se tak

model

téměř

v tendencích

business.

31

neshoduje, křivek,

jak

ve

s profilem



GOTHIC Model se do tohoto profilu nedokázal vcítit. Přišlo mu, že je tento styl až příliš odlišný od něho samotného. Považoval ho za příliš kontroverzní a stylizovaný a zkonstatoval, že sám by se nedokázal takto vyčlenit z davu. Stejně jako u hodnocení specifickou skupinou, i v tomto případě se zde projevila jistá podobnost struktur osobnosti mezi

sebehodnocením

čtyřech

škálách

modela

byla

a

stereotypním

zaznamenána

dokonce

i

profilem. velmi

Ve

přibližné

hodnoty obou křivek.

NORMAL Vzhledem k faktu, že oděv použitý pro tento profil byl figurantovi pohodlně.

vlastní, Z toho

cítil

důvodu

se

on

se

sám

také

v tomto snažil

stylu

velmi

působit,

co

nejpříjemněji, protože jak sám uvedl: „Jsem to přeci já sám.“ Je

možné,

že

tato

skutečnost

mohla

ovlivnit

hodnocení

respondentů, avšak respondenti hodnotili fotografii, na které tato snaha figuranta nemusela být zřejmá. 32



Přesto však se s výpovědí figuranta neshoduje následující graf,

který

poukazuje,

že

respondenti

vnímali

model

zcela

jinak, než jak se vnímá on sám.

Nejzajímavější zkušeností pro něj bylo vytváření profilu gothic právě proto, jak moc odlišný od něho samotného byl. A tedy

pocity

při

jeho

tvorbě

pro

něj

byly

zcela

nové

a

nevyzkoušené. Pro srovnání se získanými daty nás také zajímal jeho osobní pohled na jednotlivé faktory, a proto byl požádán o určení profilových

extrémů

u

každého

z pěti

faktorů

osobního

dotazníku, který jsme aplikovali pro sběr dat. Jeho hodnocení se nachází v následující tabulce.

Stereotypní profily

Nejvyšší hodnoty

Nejnižší hodnoty

neuroticismus

homeless

Gothic

extraverze

gothic

Normal

Otevřenost vůči zkušenosti

gothic

Business

přívětivost

bez určení

Homeless

svědomitost

gothic

Homeless

33



3.5 Závěrečná diskuse 3.5.1 sebereflexe V této kapitole bychom rádi uvedli překážky a bariéry, se kterými

jsme

se

v průběhu

výzkumu

setkávali,

chyby

a

nedostatky, které jsme zprvu opomněli a které se nám posléze o to důrazněji připomněli a také naše osobní poznatky. Při vypracovávání tohoto projektu jsme si uvědomili, kolik práce a úsilí za tím stojí. Zprvu to vypadalo jako jednoduchý úkol, který se postupem času stával složitým a v některých kritických momentech nepřekonatelným. V počátku, kdy jsme měli pouze vymezenou hypotézu, jsme si lámali

hlavu

nad

způsobem

testování.

Vzhledem

k tomu,

že

souběžně probíhal výzkum PhDr. Martiny Hřebíčkové, Dr. na téma Výzkum

národů,

který

dle

nás

pojednával

o

obdobné

problematice, rozhodli jsme se, že využijeme s jejím dovolením dotazník, kterým i ona již zmíněný výzkum testovala. Ovšem na počátku jsme neviděli do hloubky a tedy jsme netušili, kolik práce nás bude stát vyhodnocení získaných informací. Z toho důvodu

bylo

nezbytné

po

sběru

dat

paní

Hřebíčkovou

kontaktovat, aby nás „nakopla“ správným směrem k hodnocení. Byli jsme poučení, že výsledky se zpracovávají ve statistickém programu SPSS, který jsme v té době neovládali. To vyústilo v nutnost kontaktovat i RnDr. Petra Boschka, který nám ochotně poskytl veškeré informace o programu a následném zpracování výsledků. Z této situace jsme si vzali ponaučení, že je nutné zohlednit metodu a náročnost zpracovávání výsledků jako jedno z hlavních kritérií pro volbu formy testování. Během realizace webových stránek, které byly nutné ke sběru dat,

jsme

neprozřetelně

opomněli

některé

důležité

položky,

které již nebyly možné zpětně zjistit od všech respondentů. Z tohoto důvodu nebylo v našem výzkumu zohledněno kritérium 34


pohlaví,

což

vnímáme

toto


vnímáme

jako

klopýtnutí

handicap

jako

cenné

našeho a

projektu.

díky

této

Přesto

zkušenosti

jistě neopomeneme na tuto podstatnou „maličkost“ v příštích projektech.

3.5.2 výzkum a jeho budoucnost Budeme-li v tomto projektu pokračovat, chtěli

bychom se

zaměřit u dotázaných respondentů na město, ve kterém současně žijí, jelikož se domníváme, že počet obyvatel a jeho charakter může míru stereotypů ovlivňovat. Předpokládáme, že ve městech s větším

počtem

obyvatel,

které

poskytují

jejich

občanům

dostatečnou anonymitu a vyšší možnost střetávání s rozdílnými kulturami,

nebudou

stereotypy

tak

patrné

jako

například

na

vesnicích, kde hrají velikou roli společenské vazby a tedy i vyšší sociální kontrola. Dále

pak

kategorií.

by

mohlo

Domníváme

být

se,

že

zajímavým může

být

srovnání rozdíl

věkových

mezi

mladou

generací, kterou jsme již podrobili našemu výzkumu a například generací seniorů. Dalo by se předpokládat, že mladší lidé jsou schopni rychlejší a lepší adaptace na nové situace, z čehož by se mohla vyvodit i vyšší míra tolerance. Na rozdíl od seniorů, kteří

s největší

dlouhou určité

dobu

svého

situace,

problém

než

pravděpodobností

a

života tedy

zlepšení.

jistým

pro

ně

Z toho

dělali

nějaký

úkon

po

způsobem,

jsou

zvyklí

na

mohou by

změny

tedy

znamenat

mohlo

spíše

vyplývat,

že

sociální stereotypy budou u seniorů vznikat ve větší míře a mohou

se

vyskytovat

i

vyhraněnější

profily.

35

komentáře

na

jednotlivé



4. ZÁVĚR V teoretické části této práce jsme nastínili problematiku stereotypů a také základní informace o metodě, kterou jsme použili. V praktické části jsme

chtěli čtenáři přiblížit, jakou

metodou jsme se snažili dosáhnout našeho výzkumného cíle a také v jak velké míře se nám ho podařilo naplnit. V neposlední

řadě

vnímáme

jako

důležitou

součást

naší

práce sebereflexi, která poukazuje na problémy, kterým jsme v průběhu výzkumu museli čelit. To by mohlo být přínosem pro čtenáře i tím, že se mu podaří vyvarovat se našich chyb. Na závěr našeho projektu je nutné říci, že se nám podařilo dosáhnout kýženého cíle. Prostřednictvím zvolené metodiky jsme dokázali

potvrdit,

že

prvotní

hodnocení

jedince

je

značně

ovlivněno jeho celkovým vzhledem. Byli jsme potěšeni, že přes komplikace, které v průběhu nastaly, se nám podařilo výzkum zdárně dokončit a vyvodit z něj i očekávané výsledky.

36



5. LITERATURA

 ALLPORT, Gordon W. O povaze předsudků. Praha: Prostor, 2004. 576 s. ISBN 80-7260-125-3.  BENEDETTO, Pierre. Introduction à la psychologie. Paris: Hachette Livre, 2004. 239 s. ISBN 2.01.11.6721.3.  HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2003. 166 s. ISBN 80-7178-763-9.  HŘEBÍČKOVÁ,

Martina.

Jazyk

a

osobnost:

pětifaktorová

struktura popisu osobnosti. Brno: Masarykova Universita, 1997. 172 s. ISBN 80-210-1522-5.  HŘEBÍČKOVÁ, Martina. Obecné dimenze popisu osobnosti: Big five v češtině. Československá psychologie. 1999, roč. XLIII, č. 1, s. 1-12. Dostupný z WWW: .  MYERS, David G. Social psychology. New York: McGraw-Hill, 2005. 663 s. ISBN 0-07-111170-0.  NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. 287 s. ISBN 80-200-0690-7.  NOVÁK, Tomáš. O předsudcích. Brno: Doplněk, 2002. 108 s. ISBN 80-7239-119-4.  VÝROST, Jozef, SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. 416 s. ISBN 978-80-247-1428-8.

37



UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie

ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů

(PŘÍLOHY)

Jana Dlouhá, Pavel Pařízek, Eliška Remešová Obor Psychologie 1. ročník 2008/2009

38



PŘÍLOHA č. 1 FOTOGRAFIE

39



40



41



42



43



PŘÍLOHA č. 2 ELEKTRONICKÝ DOTAZNÍK

1. Tento člověk je pravděpodobně… Nyní se pokuste osobu z fotografie charakterizovat. Nad jednotlivými možnostmi dlouze nepřemýšlejte, řiďte se prvním dojmem, který Vás napadne. Neexistuje žádná správná odpověď. Charakteristiky jsou uvedeny ve formě stupnic, na jejichž koncích se vyskytují vždy protikladné vlastnosti. Vaším úkolem je označit to místo na stupnici, které podle Vás vystihuje míru dané vlastnosti u člověka na fotografii.

Úzkostný, nervózní, dělá si starosti

Uvolněný, klidný, vyrovnaný

Přátelský, vřelý, srdečný

Chladný, odměřený, zdrženlivý

S bohatou fantazií, snílek

Praktický, realistický

Důvěřivý, lehkověrný, naivní

Podezíravý, nedůvěřivý, cynický

Schopný, výkonný, kompetentní

Nezpůsobilý, nepřipravený

Vyrovnaný, nenechá se vyvést z míry

Popudlivý, rozzlobený, nedůtklivý

Samotářský, stydlivý, vyhýbá se davům

Družný, společenský, otevřený

Nezajímající se o umění

Citlivý k vnímání umění a krásy

Lstivý, mazaný, manipulující druhým

Čestný, upřímný, přímý

Nesystematický, nedbalý

Pořádkumilovný, postupuje metodicky

Depresivní, smutný, pesimistický

Spokojený, optimistický

Průbojný, rozhodný, mající nad druhými převahu

Podřizuje se, nechá se vést

Vnímající emoce, citlivý

Necitlivý, neumí se vciťovat

Štědrý, rád dává, ohleduplný

Sobecký, lakomý, chtivý

Svědomitý, zásadový

Nespolehlivý, nedůvěryhodný

44



Sebejistý, neostýchá se před druhými

Nesmělý, ostýchavý, ustrašený

Pomalý, netečný, bez energie

Aktivní, energický, zaneprázdněný

Upřednostňující zvyk a rutinní činnosti

Novátorský, upřednostňující změnu

Agresivní, soutěživý, svéhlavý

Poslušný, spolupracující, poddajný

Líný, bez cílů a ambicí

Ctižádostivý, závislý na práci

Impulzivní, podléhající pokušení

Ovládající se, kontrolující se

Má rád dobrodružství, vzrušující zábavu a riskování

Vyhýbá se vzrušujícím zážitkům a podnětům

Zvídavý, otevřený přijímat nové myšlenky

S ohraničenými zájmy, nové myšlenky ho nudí

Skromný, pokorný, nepovyšuje se

Arogantní, nadutý, domýšlivý

Disciplinovaný, vytrvalý, s pevnou vůli

Váhavý, věci odkládá a snadno se vzdává

Psychicky vyrovnaný, vyrovnává se s krizemi

Zranitelný, křehký, bezradný

Zasmušilý, vážný, střízlivý v názorech

Spokojený, veselý, bezstarostný

Nepřipouštějící si pochybnosti, konzervativní

Tolerantní k odlišným názorům, volnomyšlenkář

Nemilosrdný, nesentimentální, nesoucitný

Soucitný, dobročinný

Spontánní, neuvážlivý, lehkomyslný

Obezřetný, přemýšlivý, uvážlivý

Dobrý

Špatný

Silný

Slabý

Aktivní

Pasivní

45



2. Doplňující otázky 1. Kdyby vás tento muž oslovil na ulici a požádal vás o peníze, protože ho právě okradli a on potřebuje nutně drobné na autobus, dali byste mu nějaké peníze? ANO:

NE:

2. Kdyby byl oblečen jinak, myslíte si, že byste se zachovali stejně? ANO:

NE:

3. Pojmenujte tento typ lidí jedním slovem, které je podle Vás nejlépe vystihuje.

4. Pokud si myslíte, že tento člověk je ještě něčím zajímavý/specifický, napište, prosím, čím.

46



PŘÍLOHA č. 3 MANUÁL K VYHODNOCENÍ BIG FIVE Následující

text

byl

převzat

z

NEO

pětifaktorového

osobnostního inventáře. (Costa, P. T., McCrae, R. R. NEO-FFI. Praha:

Testcentrum,

2001.

upr.

Hřebíčková,

M.,

Urbánek,

T.).

Neuroticismus Škála zjišťuje rozdíly v emocionální stabilitě a labilitě. Zjišťuje,

jak

jsou

prožívány

negativní

emoce

např.

strach,

sklíčenost, rozpaky, atd. Lidé, kteří dosahují vysokého skóru neuroticismu,

jsou

psychicky

nestabilní

a

jejich

psychická

vyrovnanost je snadno narušitelná. Na rozdíl od emocionálně stabilních jedinců uvádějí častěji negativní prožitky a obtíže při jejich překonávání. Snadno je lze přivést do rozpaků, cítí se

zahanbeni,

prožívají

nejistí,

strach,

nekorespondují kontrolovat

obavy

s realitou,

se

a

zvládat

nervózní, nebo

úzkostní,

smutek.

proto

Jejich

mají

stresové

intenzivně představy

omezenou

situace.

možnost

Emocionálně

stabilní jedinci takové potíže nemají, jsou klidní, vyrovnaní, bezstarostní

a

ani

stresující

situace

je

nevyvedou

z míry.  Charakteristika osobnostní dimenze

Lidé s vysokým skóre

Lidé s nízkým skóre

Napjatý

Klidný

Neklidný

Relaxovaný

Nejistý

Vyrovnaný

Nervózní

Stabilní

Labilní

Sebejistý

Hypochondrický

Spokojený Uvolněný

47

snadno



 Souhrnná interpretace Vysoké skóre

Střed

Nízké skóre

Náchylný k psychickému vyčerpání, intenzivně prožívá strach, úzkost a obavy, obtížně zvládá stresové situace

V podstatě psychicky vyrovnaný a schopen zvládat stresové situace, ale občas prožívá pocity viny, strachu nebo smutku.

Klidný, psychicky vyrovnaný i ve stresových situacích, odolný vůči psychickému vyčerpání

Extraverze Extraverti jsou společenští, sebejistí, aktivní, hovorní, energičtí a optimističtí. Mají rádi druhé lidi (společnost.), jsou rádi součástí skupin a různých společenských shromáždění, mají rádi vzrušení a udržují si veselou mysl. Intraverze se definuje

spíše

jako

nepřítomnost

extraverze

než

jako

její

protiklad. Introverti jsou spíše zdrženliví než nepřátelští, spíše nezávislí a samostatní než poslušní a povolní, spíše vyrovnaní než nejistí nebo flegmatičtí. Introverti nemusejí nutně trpět sociální fobií, jejich zdrženlivost je ovlivněna přáním zůstat o samotě. Ačkoli nemají živost jako extraverti nelze

o

nich

Extraverze

říci,

se

že

v tomto

jsou

nešťastní

pojetí

liší

nebo od

pesimističtí.

Jungova

extraverze.  Charakteristika osobnostní dimenze

Lidé s vysokým skóre

Lidé s nízkým skórem

Sociabilní Aktivní Povídavý Optimistický Zábavný

Uzavřený Vážný Mlčenlivý Orientovaný na úkoly Tichý

48

pojetí




Střed

Nízké skóre

Extravertní,

Introvertní, zdrženlivý, Průměrně aktivní, je

společenský, sebejistý,

vážný, samostatný. Je sice rád ve společnosti,

aktivní, hovorný,

nejraději sám nebo ale na druhé straně si

energický,

s lidmi, kteří mu jsou cení soukromí.

optimistický.

blízcí.

Otevřenost vůči zkušenosti Škála postihuje zájmy a míru zaujetí pro nové zkušenosti, prožitky a dojmy. Osoby dosahující vysokého skóru v této škále udávají

bohatou

pozitivních

i

fantazii

negativních

a

jsou

emocí

vnímavější

více

než

k prožitkům

uzavření

jedinci.

Berou v úvahu nové myšlenky a nekonvenční hodnoty. Posují se jako

vědychtiví,

intelektuální,

obdaření

fantazií,

ochotní

experimentovat a zajímají se o umění. Jsou připraveni kriticky přeformulovat platné normy a převzít nové sociální, etické a politické hodnoty. Často se chovají nekonvenčně, zkoušejí nové způsoby

jednání

nízkého

skóru

a

dávají

v této

přednost

škále

mají

změně.

Osoby

dosahující

častěji

sklon

chovat

se

konvenčně a zastávat konzervativní postoje. Dávají přednost známému

osvědčenému

a

jejich

emoční

reakce

jsou

utlumeny.  Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre


Zvědavý

Konvenční

Všestranné zájmy

Přízemní

Originální

Úzké zájmy

Imaginativní

Neanalytický

Tvořivý

Neumělecký

Pokrokový

49

často




Střed

Nízké skóre

Praktický, ale snaží se Otevřený novým zážitkům a přemýšlet o tom, jak

Chová se konvenčně,

dělat různé věci nově.

zastává konzervativní

Usiluje o rovnováhu

postoje, dává přednost

mezi užíváním starých a

známému a osvědčenému.

zkušenostem. Zvídavý s bohatou fantazií a širokými zájmy. Často se chová nekonvenčně. nových postupů.

Přívětivost Nejvýraznější charakteristikou osobou dosahující vysokého skóru na této škále je altruismus. Takoví lidé mají pro druhé pochopení a porozumění, projevují jim přízeň, chovají se k nim laskavě

a

vlídně.

přesvědčeni, důvěřovat

vždy

ochotni

ostatní

budou

pomáhat

jim.

lidem

dávají

přednost

spolupráci.

že

druhým

Jsou

a

pomáhat

a

Mají

jsou sklon Osoby

s nízkým skórem se naproti tomu popisují jako nepřátelské a egocentrické, mající tendenci znevažovat záměry druhých lidí. Spíše

soutěží

pozitivní

pól

než

spolupracují.

dimenze

přívětivosti

Charakteristiky jsou

sociálně

tvořící žádoucí,

proto budou přívětiví lidé oblíbenější než ti, kteří s druhými nespolupracují.  Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre


Konzervativní

Cynický

Dobrosrdečný

Surový

Laskavý

Podezíravý

Důvěryhodný

Nespolupracující

Pomáhající

Pomstychtivý

Upřímný

Bezcitný

Důvěřivý

50




Střed

Nízké skóre

V podstatě srdečný,

Realistický, věcný, má

Soucitný, laskavý,

důvěřivý a přívětivý,

tendenci znevažovat

vlídný, pomáhá druhým,

ale občas může být

záměry druhých a

spolupracuje s nimi a

tvrdohlavý a s druhými

soutěžit s nimi. Hněv a

předchází konfliktům.

spíše soutěží než

zlost dává jasně

spolupracuje.

najevo.

Svědomitost Podstatou dimenze Svědomitosti je druh sebekontroly, který se

vztahuje

realizace

k aktivnímu

úkolů.

cílevědomé,

Osoby

procesu

plánování,

s vysokým

ctižádostivé,

pilné,

skóre

se

organizování popisují

vytrvalé,

a

jako

systematické,

s pevnou vůlí, disciplinované, spolehlivé, přesné a pořádné. Tyto sociálně žádoucí charakteristiky mají vztah ke studijním a pracovním výkonům mají však i svou negativní stránku, pokud překročí

únosnou

pořádkumilovnost, Osoby

s nízkým

míru

a

projeví

pedantičnost,

skórem

se

nebo

popisují

se

jako

workoholické

jako

nedbalé,

přehnaná chování. lhostejné,

nestálé, naplňující své cíle s malým zaujetím.  Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre


Spolehlivý

Nespolehlivý

Pracovitý

Líný

Disciplinovaný

Bezcílný

Přesný

Nedbalý

Puntičkářský

Lhostejný

Pořádkumilovný

Bez vůle

Náročný na sebe

Požitkářský

51




Střed

Svědomitý, výkonný.

Spolehlivý a průměrně

Ctižádostivý, pilný,

výkonný. Obecně má

s pevnou vůlí. Stanovuje

stanoveny jasné cíle,

si vysoké cíle a usiluje

ale někdy je schopen

o jejich dosažení.

práci odložit.

Nízké skóre

Není příliš výkonný, občas nedbalý a lehkomyslný. Spíše si věci předem neplánuje.

52



PŘÍLOHA č. 4 MÍRY VÝZNAMNOSTI Červeně

zvýrazněné

(signifikanci)

rozdílu

položky

mezi

všemi

značí

významnou

stereotypy

míru

v jednotlivých

škálách.

NEUROTICISMUS specif. skupina Specif. skupina

Homeless

Business

Gothic

Normal

-2,25

0,36

-3,86

-0,34

2,61

-1,61

1,91

-4,22

-0,71

Homeless

2,25

Business

-0,36

-2,61

Gothic

3,86

1,61

4,22

Normal

0,34

-1,91

0,71

-3,51

specif. skupina

Homeless

Business

Gothic

Normal

8,05

7,25

6,11

9,18

-0,80

-1,94

1,14

-1,14

1,93*

3,51

EXTRAVERZE

specif. skupina Homeless

-8,05

Business

-7,25

0,80

Gothic

-6,11

1,94

1,14

Normal

-9,18

-1,14

-1,93

53

3,07 -3,07



OTEVŘENOST VŮČI ZKUŠENOSTI spec. skup. spec. skup.

Homeless

Business

Gothic

Normal

9,66

11,3

4,93

10,65

1,64

-4,73

0,99

-6,37

0,66

Homeless

-9,66

Business

-11,3

-1,64

Gothic

-4,93

4,73

6,37

Normal

-10,65

-0,99

0,66

-5,71

specif. skupina

Homeless

Business

Gothic

Normal

5,73

9,2

8,63

6,34

3,47

2,9

0,61

0,57

-2,29

5,71

PŘÍVĚTIVOST


-5,73

Business

-9,2

-3,47

Gothic

-8,63

-2,9

0,57

Normal

-6,34

0,61

2,86

2,29

specif. skupina

Homeless

Business

Gothic

Normal

5,84

-4,04

2,16

-2,39

-9,88

-3,86

-8,23

6,2

1,65

-2,29

SVĚDOMITOST


-5,84

Business

4,04

9,88

Gothic

-2,16

3,68

-6,2

Normal

2,39

8,23

-1,65

54

-4,55 4,55

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Filozofická fakulta. Katedra psychologie ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA. vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů

Recommend Documents