Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta
Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Adiktologie
Tereza Meruňková
Závislost na internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené na Havlíčkobrodsku
Internet addiction in pregnant women and mothers on maternity leave in the Havlíčkův Brod region
Bakalářská práce
Vedoucí závěrečné práce: Mgr. Jaroslav Vacek
Praha, 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem řádně uvedla a citovala všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací.
V Praze, 24. 7. 2013
………………………. Tereza Meruňková
Identifikační záznam:
MERUŇKOVÁ, Tereza. Závislost na internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené na Havlíčkobrodsku. [Internet addiction in pregnant women and mothers on maternity leave in the Havlíčkův Brod region]. Praha, 2013, 55 stran, 1 příloha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN 2013. Vedoucí závěrečné práce Mgr. Vacek, Jaroslav
Poděkování:
Děkuji Mgr. Jaroslavu Vackovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky a ochotu při psaní mé bakalářské práce.
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá závislostí těhotných žen a matek na mateřské dovolené na internetu na Havlíčkobrodsku. Náplní a cílem práce je zjištění prevalence závislosti na internetu u těhotných žen a matek a popis závislostního chování v závislosti na věku a jiných sociodemografických charakteristik respondentek. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se seznamuje s internetem a základními službami internetu, se závislostí na internetu, jeho prevencí, diagnostikou a léčbou a dále charakteristikou období těhotenství a mateřství. V praktické části jsou interpretovány výsledky získaných dat. Pro dosažení cíle jsou stanoveny 4 výzkumné otázky, které se týkají zjištění prevalence závislostního chování na internetu a identifikaci souvislostí mezi tímto chováním a socio-demografickými charakteristikami. Dále se výzkum zaobíral jednotlivými činnostmi, které ženy na internetu nejvíce provozují, jako např. vyhledávání informací o dítěti a jak dlouhou dobu tráví na internetu. Výzkumný vzorek se skládal ze 145 těhotných žen a žen na mateřské dovolené. Sběr dat se uskutečňoval pomocí dotazníkového šetření v jedné gynekologické ambulanci na Havlíčkobrodsku. Pomocí softwaru SPSS byla tato data zpracovávána. Byla rozpoznána 2,1% prevalence závislostního chování na internetu u zkoumané skupiny respondentek. Dále bylo zjištěno, že sociodemografický údaj, jako je rodinný stav, souvisí s výskytem závislostního chování na internetu a mezi nejvíce využívané činnosti na internetu patří u skupiny ohrožený/závislý zjišťování informací o miminku. Byla také stanovena výše hodin strávených na internetu a také skutečnost, že 50 % žen je na internetu v průměru až 1 hodinu.
KLÍČOVÁ SLOVA: Internet, závislostní chování, těhotenství a mateřství, prevalence
ABSTRACT This bachelor’s thesis deals with an addiction on the Internet of pregnant women and mothers on maternity leave who live in the region of Havlíčkův Brod. The aim of this work is to determine the prevalence of this addiction and to describe addictive behavior depending on age and other socio-geographic characteristics of respondents. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part introduces the Internet and basic services, Internet addiction, prevention, diagnosis and treatment, and the characteristics of pregnancy and motherhood. In the practical part are interpreted the results of the research. To achieve the objectives of the research are specified four questions which refer to determination the prevalence of addictive behavior on the Internet and identification the connection between this behavior and sociodemographic characteristics. The study presents particular operations on the Internet that women do the most, such as searching for information about their child as well as how long they spend on the Internet. The research sample is consisted of 145 pregnant women and women on maternity leave. Data collection was realized through a questionnaire survey in a gynecological clinic in Havlíčkův Brod. This data was processed by using SPSS software. 2.1 % of prevalence of addictive behavior on the Internet in the studied group of respondents was detected. It was also found that socio-demographic data such as marital status is related to the occurrence of addictive behavior on the Internet and among the most used Internet activity belong information retrieval about their baby in the group of endangered / addicted. It was also determined the number of hours spent on the internet and it resulted in that 50 % of women spend on the Internet over an hour on average.
KEY WORDS: Internet, addictive behavior, pregnancy and motherhood, prevalence
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................... 9 2 INTERNET ............................................................................................................................................ 10 2.1 Prevalence užívání internetu u žen ............................................................................................. 10 2.2 Ženy a internet ............................................................................................................................ 12 2.3 Základní služby internetu ............................................................................................................ 12 2.3.1 On-line komunikace.............................................................................................................. 12 2.3.1.1 Chat a ICQ ...................................................................................................................... 13 2.3.1.2 Online sociální sítě ................................................................................................. 13 2.3.2 Vyhledávání dat a informací ................................................................................................. 13 2.3.2.1 Internetové poradenství ........................................................................................ 15 3 ZÁVISLOST........................................................................................................................................... 17 3.1 Pojetí závislosti ............................................................................................................................ 17 3.2 Závislostního chování na internetu ............................................................................................. 18 3.3 Diagnostika závislostního chování na internetu .......................................................................... 18 3.4 Rizika závislostního chování na internetu ................................................................................... 20 3.5 Dělení závislostního chování na internetu .................................................................................. 21 4 TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ............................................................................................................... 22 4.1 Období těhotenství...................................................................................................................... 22 4.1.1 Psychologie těhotenství ....................................................................................................... 22 4.2 Období mateřství, rodičovství a otcovství ................................................................................... 22 4.3 Rozhodování v těhotenství a mateřství ....................................................................................... 23 4.4 Hlavní zdroje informací o těhotenství ......................................................................................... 23 4.5 Socio-demografické charakteristiky ovlivňující užívání internetu v těhotenství......................... 24 5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ........................................................................................................................... 26 5.1 Cíl výzkumu .................................................................................................................................. 26 5.2 Stanovení výzkumných otázek .................................................................................................... 26 5.3 Metody sběru dat ........................................................................................................................ 26 5.4 Metody výběru a charakteristika výzkumného souboru ............................................................. 27 5.5 Metody analýzy dat ..................................................................................................................... 27 6 VÝSLEDKY VÝZKUMU .......................................................................................................................... 29 6.1 Popis výzkumného souboru ........................................................................................................ 29 6.1.1 Věk ........................................................................................................................................ 29
6.1.2 Těhotenství a mateřství ........................................................................................................ 30 6.1.3 Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................................................. 30 6.1.4 Zaměstnání ........................................................................................................................... 31 6.1.5 Rodinný stav ......................................................................................................................... 31 6.2 Internet v domácnosti ................................................................................................................. 32 6.3 Prevalence závislostního chování na internetu ........................................................................... 33 6.4 Závislostní chování na internetu v souvislosti se socio - demografickými charakteristikami ..... 34 6.5 Aplikace a obsahy, na kterých jsou těhotné ženy a matky závislé .............................................. 39 6.6 Doba strávená na internetu ........................................................................................................ 42 8 DISKUZE .............................................................................................................................................. 45 9 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 48 10 POUŽITÁ LITERATURA....................................................................................................................... 50 11 PŘÍLOHA............................................................................................................................................ 53
1 ÚVOD Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku závislostního chování na internetu u doposud alespoň výzkumně nezpracované specifické skupiny těhotných žen a matek na mateřské dovolené. Dosud byla výše uvedená závislost monitorována spíše ve vztahu k mládeži, která má k informačním technologiím vztah od útlého věku a jejich využívání si osvojuje s naprostou samozřejmostí. Přístup k internetu a jeho použití je už velice běžné v naší společnosti. Z posledních průzkumů je však patrné, že závislost na internetu postihuje čím dál více i dospělé osoby. Často se píše o nejvíce ohrožených skupinách závislostí na internetu, jako jsou lidé nezaměstnaní, osamocení, nesmělí, lidé s nízkým sebehodnocením a s pochybnostmi o sobě samém, ženy na mateřské dovolené, ženy v domácnosti a také lidé, kteří nemají po zaměstnání jiné volnočasové aktivity nebo zájmy. V současné době se velice rychle rozšiřuje fenomén těhotných žen, které se k internetu stále více obrací a dochází tak v této problematice k rozšířenému jevu. V plodném období ženy představuje internet zdroj získávání informací, a vytváří tak pro ženu první možnost pomoci v prenatální i následné péči. Četné webové stránky nabízejí informace o těhotenství, porodu a mateřství. Internet poskytuje možnost sdílet obavy a pochybnosti s jinými ženami. Lze se domnívat, že toto počínání může vést k vyšší a neodůvodněné úzkosti u větší či menší části žen. Tímto pak může docházet k výraznému omezení a mnohdy i ztrátě příležitosti a schopnosti osobní komunikace s rodinou a přáteli. Časem se začínají objevovat první zdravotní problémy, problémy v zaměstnání a mnohdy i v osobním životě. Přesto je ještě nedostatek informací o frekvenci používání internetu u této specifické skupiny žen. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se seznamuje s internetem a základními službami. Také poukazuje na závislostní chování na internetu, jeho diagnostiku, léčbu a prevalenci. Dále se zaměřuje na popis a charakteristiku období těhotenství a mateřství. Praktická část je uskutečněna pomocí dotazníkového šetření. Cílem výzkumu je zjištění prevalence závislosti na internetu u těhotných žen a matek a popis závislostního chování v závislosti na věku a jiných sociodemografických charakteristik respondentek.
9
2 INTERNET Znáte nějakou domácnost, kde by nebyl v současné době internet? Myslím, že na tuto otázku bude jen velmi málo negativních odpovědí. Počítač a internet se stal důležitou součástí moderní doby. Jak ale internet funguje? Dusílková (2006) popisuje internet jako celosvětovou síť, která spojuje jednotlivé světadíly, státy a města. Pod tímto pojmem si také můžeme představit obrovskou pavučinu, která propojuje počítač s počítačem, a tím nám umožňujeme mezi sebou v této síti komunikovat. Internet je považován za velice rychle se rozvíjející médium, je stále více dostupný a umožňuje levné, rychlé a efektivní předávání informací (Vacek, n.d.). Internet má svou hierarchii řídící se určitými pravidly. V minulosti byl výsadou akademických a vědeckých pracovníků, běžní uživatelé jej používali jen výjimečně. Dnes ho používají děti, studenti, rodiny i důchodci (Hlavenka, 2005).
2.1 Prevalence užívání internetu u žen Nejnovější údaje ukazují, že se míra růstu užívání internetu v posledním desetiletí zvýšila téměř o 500 procent a 30 procent světové populace má nyní on-line síť (Lagan, 2011). Ve vyspělých zemích více než 90% těhotných žen má přístup k internetu a více než 80% ho používá často jako zdroj informací o zdraví, a to zejména v časných stadiích těhotenství. Pokud jde o frekvenci používání internetu, bylo zjištěno, že některé těhotné ženy navštěvují web více než jednou denně. Mezi témata v těhotenství, které patří mezi nejvyhledávanější, patří informace zabývající se vývojem plodu, výživy během těhotenství komplikacemi, úlevou od bolesti a také ženy zajímají příběhy o mateřství (Lima Pereira, 2012).
Data a metodologie výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci 2010 v ČR zjišťoval český statistický úřad. Předmětem šetření bylo zjištění rozšíření a využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Byla využita technika osobní rozhovoru 10
tazatele s respondentem s využitím počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI). Výběrový soubor tvořil 6 875 domácností, z nichž se šetření zúčastnilo (na otázky v dotazníku odpovědělo) 4 391 (64 %). Celkem se šetření zúčastnilo 8 722 jednotlivců. Jednalo se o reprezentativní průzkum v této problematice. Z tohoto průzkumu jsem vybrala čísla, které poukazují na prevalenci užívání internetu u žen V ČR v letech 2005-2010. Jak máme možnost na grafu č. 1 pozorovat, procenta užívání internetu skoro každý den v posledních 3 měsících se výrazně shodují s procenty celkové prevalence užívání internetu u žen v ČR.
Graf č. 1. Srovnání prevalence užívání internetu u žen v ČR s užíváním internetu skoro každý den v posledních 3 měsících 1 70
58,1
60 50,3 49,5
50
52,9 53,6
53,5
Rok 2009
Rok 2010
46 41,5 38,1
40
30
36,1
29,1 26,4
20
10
0 Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Prevalence užívání internetu u žen (v procentech)
Hodnota je procentem z uživatelů internetu v dané socio-demografické skupině v posledních 3 měsících
1
Český statistický úřad, 2010
11
2.2 Ženy a internet Je značný rozdíl v tom, co hledají na internetu muži a co ženy. Proto byly nejspíše vytvořeny takové aplikace, které se přímo věnují ženám a ženské problematice. Téměř 136 milionů webových stránek se zabývá v současné době těhotenstvím v souvislosti s on-line vyhledávání informací a tento fenomén u těhotných žen se rychle rozrůstá (Lagan, 2011). Podle Dusílkové (2006) hledají na internetu ženy především poučení, rady pro bydlení, recepty, všelijaké drby, informace o lásce a především informace o péči o děti. Jak už i Dusílková ve své příručce pro ženy (2006) poukázala na nejzábavnější smysl internetu: „prostě jen tak brouzdat po internetových stránkách a hledat nové informace. Většinou nám pak tak rychle plyne čas, že nestíháme dělat nic jiného. Je to určité odreagování, jenž nám zpříjemní najednou chvíli.“
2.3 Základní služby internetu Internet poskytuje více služeb, jedná se například o webové stránky, elektronickou poštu, on-line komunikaci, jako je chat, ICQ atd., o-line hraní her, sdílení souborů, vyhledávání dat a informací apod. (Hlavenka, 2005). Jak uvádí Dusílková (2006, s. 7) „Prostřednictvím internetu především získáváme a čerpáme spoustu nových informací, nebo pomocí něj komunikujeme s jinými lidmi.“ Stal se podle Horské a kol. (2010) novým komunikačním prostředím, kde dochází k sociální interakci a slouží k mezilidské komunikaci. Autoři se tedy domnívají, že ve srovnání s reálnou komunikací přináší internet určité výhody, stejně tak jako rizika.
2.3.1 On-line komunikace Někdy nastanou chvíle, kdy na nás nikdo nemá čas. Naše nejlepší přítelkyně je zaneprázdněná. Celá rodina není doma a žena na mateřské dovolené má takovou chvíli, kdy by si chtěla s chutí s někým pobavit.
12
Elektronická média jsou podle Vacka (n. d.) komunikační prostředky, u kterých nejsou lidé, kteří spolu komunikují, v přímém bezprostředním kontaktu. Dle formy se rozlišují na: jednosměrná (televize, rozhlas, atd.) a interaktivní (umožňuje komunikaci člověk – aplikace: online, offline dle připojení k internetu).
2.3.1.1 Chat a ICQ
Chatování podle Dusílkové (2006) znamená povídat si či kecat s jinými lidmi na internetu. Komunikace mezi přítomnými v jednotlivé místnosti probíhá poté, co si vytvoříme přezdívku, pomoci níž se přihlásíme. „Nadměrná, časově náročná účast na internetových diskusních skupinkách („chat“), takže takto postižený člověk často zanedbává své reálné vztahy pro mělké a povrchní kontakty po internetu.“ (Nešpor, 2011, s. 33) Mezi nejznámější a nejpopulárnější komunikační nástroj současnosti se řadí bezesporu ICQ. Instant Messaging je způsob komunikace, což znamená – okamžité zasílání zpráv. Pod tím si lze jednoduše představit komunikaci s lidmi trochu jiným způsobem než na chatech (Dusílková, 2006).
2.3.1.2 Online sociální sítě
Pod názvem sociální síť si mimo jiné můžeme představit Facebook. Tento standart v internetové komunikaci se stal populární především u mladé generace. Dědiček (2010) stručně definuje slovo „sociální“ jako něco, co má souvislost se společností. Stavebním kamenem Facebooku mohou být přátelé, další součástí pak stránky, události a skupiny, které zastřešují komunikaci uživatelů v zainteresovaných subjektech, které jsou jejich předmětem.
2.3.2 Vyhledávání dat a informací Lagan (2010) poukázal na to, že „internetové vyhledávače“ sice mohou poskytnout dostatečně rychlou odpověď na konkrétní otázku, ale také často vyhledávají takové informace, které jsou nesprávné a zavádějící. Ačkoliv jsou ženy vybaveny dobrými 13
dovednostmi pro vyhledávání, nejsou ale schopny z webových stránek dostatečně posoudit věrohodnost informací. Toto zjištění by mohlo mít vážné důsledky, protože by to mohlo znamenat, že ženy, které vidí sami sebe jako „zkušené uživatele internetu'' mohou věřit chybným informacím, jenž mohou negativně ovlivnit jejich rozhodnutí o následné péči a mohly by tak způsobit vážné důsledky zdraví pro sebe a svůj plod nebo dítě (Lagan, 2010).
Obrázek č. 1: Hlavní témata a podtémata, která uvedl Lagan (2011), spojená s on-line vyhledávání informací u cílové skupiny v období těhotenství
Pro všechny ženy tvoří internet zdroj informací a mnozí z nich přiznávají, že využívají internet k vyhledávání všech druhů informací. Některé ho používají pro práci, zábavu, studium, nakupování. Tak proč by ho nemohly použít pro získání informací o těhotenství? (Lagan, 2011). Ženám přijde mnohem pohodlnější a také příjemnější svojí důvěrnou otázku položit webovému prohlížeči, než zajít k odbornému lékaři nebo porodní asistence. Ženy také většinou nechtějí oznámit těhotenství rodině do 12 týdnů těhotenství, takže v prvních týdnech je pro ně skvělé, anonymně dostat odpovědi na „hloupé otázky“, na které by se nezeptaly v reálném životě (Lagan, 2011).
14
2.3.2.1 Internetové poradenství
Mnoho autorů se zabývá otázkou, proč dochází v našem prostředí k čím dál větší preferenci internetového poradenství před osobním kontaktem. Do důvodů preference internetového poradenství, které uvádějí Horská a kol. (2010), se zahrnuje přístupnost, kdy bezplatný a finančně dostupný přístup k internetu je již zcela běžný (např. knihovny, úřady, školy atd.). Dále sem patří dostupnost. Člověk má možnost vyhledat takovou formu internetového poradenství, která je pro něj nejdostupnější. Je tedy zřejmé, že finanční prostředky nemusí být určitou bariérou, jenž by znemožňovala využívat poradenskou pomoc v prostoru internetu. A v neposlední řadě patří mezi důvody preference internetového poradenství anonymita. Náleží mezi základní atributy na půdě internetového poradenství. Ostatní studie uvádí, že ženy častěji hledají na internetu informace zrovna v době, kdy prožívají těhotenské komplikace nebo, když je dítě nemocné (Sparud Lundin, 2011). Také se prokázalo, že ženy, které se úspěšně dokončily vysokou školu, mají větší potřebu webové podpory než ty s nižší úrovní vzdělání (Sparud Lundin, 2011).
De Santis (2010) ve svém výzkumu poukázal na postoje žen k poradenství. V tabulce č. 1 můžeme vidět procenta žen, které odpovídaly na otázky, co se týče zdrojů informací o těhotenství a mateřství. Zjišťoval, jaká je motivace pro užívání internetu pro tuto činnost na internetu a v jakém období těhotenství je pro ně internet nejdůležitější.
Tabulka č. 1: Postoje žen a poradenství Zdroj Informací
Hodnota v procentech
Internetová stránka
41,4 %
Fórum
19,8 %
Více než jeden zdroj
27,6 %
Nepamatuji si
6,9 %
Lékař on-line
4,3 %
15
Motivace Rychlý a snadný zdroj informací
55,2 %
Hledám druhý názor
17,2 %
Časté užívání internetu
10,3 %
Počáteční vyhodnocení rizika
9,5 %
Touha po vyčerpávajícím zdroji
5,2 %
Jiná motivace
2,6 %
Období těhotenství Ještě nemá potvrzené těhotenství
9,5 %
1. trimestr
72,4 %
2. trimestr
11,2 %
3. trimestr
6,9 %
Pozn.: Výzkum probíhal mezi 203 těhotnými ženami v různých částech Itálie v roce 2010. Z výzkumu vyplývá, že jako zdroj informací, je internet pro ženy, které jsou poprvé nebo už po několikáté těhotné, co se týče motivace užívání internetu, velice rychlý a snadný přístup k informacím. A také se v průzkumu zjistilo, že v prvním období těhotenství (1. trimestr) je pro ženy internet zcela nejdůležitější.
16
3 ZÁVISLOST
3.1 Pojetí závislosti Závislost provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Ve všech vývojových stupních a ve všech kulturách se můžeme setkat se znaky závislostního chování. Definice (syndromu) závislosti podle Mezinárodní klasifikace nemocí „ Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize, která u nás platí od roku 1992, označuje závislost statistickým kódem F1_.2. (místo nad čárkou dole před desetinnou tečkou slouží k doplnění látky, na niž závislost vzniká). Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (často silnou, přemáhající) užívat psychoaktivní látku nebo látky (drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímané kávy).“ (Nešpor, 2011, s. 9-10) Kudrle (in Kalina, 2003a, s. 91) definuje závislost jako chronickou a progredující poruchu, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně.
Syndrom závislosti je soubor psychických a somatických změn, které se vytvářejí v důsledku opakovaného užívání psychoaktivní látky. Projevuje se určitými příznaky, které přetrvávají po dobu 12- ti měsíců. Patří sem:
Silná potřeba získat a užívat psychoaktivní látku, tento stav bývá označován jako bažení, craving.
Neschopnost kontroly a sebeovládání ve vztahu k jejímu užívání.
Růst tolerance, jedinec potřebuje stále větší množství nebo častější dávky.
Abstinenční syndrom, kdy jedinec reaguje na snížení obvyklé dávky nebo na abstinenci. Abstinenční syndrom mívá různý charakter v závislosti na typu psychoaktivní látky.
17
Potřeba drogy se stala dominantní, dochází k omezení všech ostatních zájmů a potřeb.
Potřeba konzumace drogy přetrvává, přestože člověk ví o jejím škodlivém vlivu (Vágnerová, 2004).
3.2 Závislostního chování na internetu Výraz „závislost na internetu“ použil Leung (2004) pro popis problematického, nadměrného, nebo maladaptivního používání internetu. Někteří lidé se stávají závislými na on-line hrách a on-line hazardních hrách, někteří na chatování a vytváření vztahů, pornografii nebo kybersexu. Jiní zase internet potřebují k nákupům, přístupu k informacím, k udržování vztahů a nalézání podpory atd. „Někteří autoři se také zmiňují např. o technologické závislosti, tedy závislosti na technice aj. Určení toho, co znamená být závislý na internetu a jakým způsobem se „závislý“ odlišuje od „běžného uživatele“ na internetu, však není jednoduché.“ (Šmahel, 2003, s. 141) Závislost na počítačích nebo internetu ale v Mezinárodní klasifikaci nemocí v její 10. revizi (MKN-10) nenajdeme (Nešpor, 2011). A to proto, že nebyla dosud ustálena terminologie. Pro popis této problematiky používají Vondráčková, Vacek, & Košatecká (2009, s. 282) odlišné názvy jako závislost na internetu - ,,internet addiction“, porucha závislosti na internetu „internet addiction disorder “ či závislostní chování na internetu „addictive behavior on the internet”. Youngová (1998a) představila další definici pro poruchy související s internetem, nazvala ji Problematic Internet Use (PIU), rovněž převzato z DSM-IV a kritéria jsou spojena s diagnózou patologického hráčství (in Leung, 2004).
3.3 Diagnostika závislostního chování na internetu Tato relativně nová problematika se zařazuje podle Benkoviče (2007) do diagnostických kritérií F63.8 – Jiné návykové a impulzivní poruchy podle MKN-10. Jedná se o 18
jiné druhy maladaptivního chování, kde osoba opakovaně selhává ve snaze odolat impulsům takového chování, s úvodním obdobím napětí a pocitem uvolnění v době činu. Někteří odborníci tuto problematiku řadí k poruchám užívání návykových látek, jiní zase mezi obsedantně kompulzivní poruchy (Vacek, n. d.). Podle Nešpora (2011) existuje ale plno příkladů, že někteří lidé svým chováním ve vztahu k počítači mají velmi blízko k závislosti na návykových látkách.
Internet addiction Disorder (IAD) se skládá dle Young (in Leung, 2004) z šesti hlavních částí, podle které můžeme určit závislost:
1. důležitost 2. modifikace nálady 3. zvyšování tolerance 4. abstinenční příznaky 5. konflikt 6. relaps
Young také tvrdí, že IAD předpokládá více podobností s poruchami kontroly impulzivity než u látkové závislosti. Tato definice vyžaduje, aby se jednotlivci setkali s pěti z osmi kritérií pro závislost. Mezi ně patří:
1. zaujetí internetem 2. zvyšování tolerance 3. opakované snahy o omezení internetu 4. neklid či podrážděnost při pokusech snížit používání internetu 5. lhaní členům rodiny a dalším osobám díky nadměrné době strávené na internetu 6. životní prostředí, tíseň, v důsledku užívání internetu ohrožení důležitých vztahů (rodina, škola, práce, přátelé) 7. klamání času a doby strávené na internetu 8. změna nálady při užívání internetu (Leung, 2004) 19
3.4 Rizika závislostního chování na internetu Dle Young (in Leung, 2004) byla definována internetová závislost jako pobyt on-line pro potěšení v průměru 38 h nebo více hodin týdně, z velké části v chatovací místnosti. Dospěla k závěru, že závislost na internetu může rozbít rodinu, vztah i kariéru. Věří, že internet může být škodlivý jako drogy nebo jako zneužívání alkoholu. Závislost obvykle udeří u nových uživatelů osobních počítačů, také často u generace narozené od roku 1997, tzv. net-generace, která vyrůstala v prostředí videoher, počítačů a internetu. Často také postihuje ženy, vázané doma, s průměrným věkem 43 let. Závislí mohou být lidé, kteří jsou depresivní, osamělí, bojí se jít ven a také ti lidé, které provází rodinný konflikt. Pro mnoho lidí představuje internet únik z reality, aby se zmírnili tlaky každodenního života. Mnozí tvrdí, že výraz pro závislost by měl být omezen na látky, které jsou známé vytvořením fyzické závislosti. Jak může být internet návykový, zejména proto, že se nejedná o chemické látky jako alkohol nebo drogy? Je diskutabilní, zda návykové chování patří mezi závislosti, jak je definováno psychology a psychiatry. Nicméně musíme přihlédnout k tomu, že závislost na internetu může vytvářet alarmující důsledky (Leung, 2004). Lima Pereira (2012) také zjišťoval dopad na psychiku, při procházení internetu. Procházení internetu zpustilo pozitivní pocit u 77,7 % uživatelů. Uvedli, že se poté cítili klidnější. Hledání na internetu také produkovalo některé negativní pocity. 56,5% souhlasilo, že se cítí trochu zahlceni množstvím informací, které měli k dispozici, 29,1% respondentů se cítilo frustrováno, 45,3% se cítilo zmateno a 54,4% respondentů trochu děsily informace, které nalezli na internetu. Výsledky, které zjistil Hetzel Riggin (2011) ukázaly, že prediktor pro psychologickou úzkost muže byl panický strach, ačkoliv psychologická úzkost pro ženy, byla deprese. Tyto výsledky naznačují, že pánské a dámské používání internetu, může být spojeno s různými psychickými problémy. Ženy pravděpodobně vidí internet jako místo, které jim umožní setkat se s jinými lidmi v anonymitě. Ženy, které trpí depresí, mají tendenci soustředit se na pozitivní myšlení, mohou pak na internetu najít pomoc ve zlepšení svých pocitů.
20
3.5 Dělení závislostního chování na internetu Šmahel (2003) rozdělil závislosti na pasivní a aktivní závislost. Do pasivní závislosti zařadil např. sledování televize a do aktivní právě závislost na internetu nebo hraní počítačových her. Dále také poukázal na to, že je třeba rozlišovat fyzickou a psychickou závislost. U psychické závislosti člověk pociťuje neodolatelnou touhu po pocitech, které nám látka nebo činnost přináší, psychická závislost ale přináší abstinenční příznaky fyzického rázu. Jelikož je závislost na internetu nechemická (na rozdíl od většiny drog), je špatné tvrzení, že u tohoto typu závislosti se fyzické příznaky neobjevují.
Young (in Vondráčková, Vacek & Košatecká, 2009) rozděluje závislostní chování na internetu do pěti základních kategorií:
a) závislost na virtuální sexualitě, b) závislost na virtuálních vztazích, c) internetové kompulze (např. hraní online počítačových her), d) přetížení informacemi (nadměrné surfování na internetu nebo hledání v databázích), e) závislost na počítači (nadměrné hraní počítačových her).
21
4 TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
4.1 Období těhotenství Těhotenství je období, kdy v organismu ženy dochází k vývoji nového člověka. Začíná splynutím ženské pohlavní buňky - vajíčka a mužské pohlavní buňky - spermie, a končí porodem dítěte. Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, 280 dní, to je devět kalendářních měsíců, což je deset měsíců lunárních, protože každý lunární měsíc má 28 dní. Začátek těhotenství se počítá od prvního dne poslední menstruace a dělí se na tři trimestry (Vágnerová, 2000; Hourová a kol., 2007; Roztočil a kol., 2001).
4.1.1 Psychologie těhotenství
Intenzita projevů změněné emocionality je závislá na osobnostních kvalitách těhotné, jejím věku, připravenosti na novou roli matky, postojem k těhotenství, ekonomickém zázemí apod. V době těhotenství se žena vyrovnává s velkým množstvím zásadních životních změn. Těhotná si přivyká nové životní roli, mění své dosavadní chování, dochází k vývoji mateřské identity, kdy se do nové role matky začlení vlastní já. Období, kdy se žena stává matkou, je obdobím přehodnocování dosavadních hodnot. Emocionální neklid a nevyrovnanost lze považovat za adaptační prostředek ženy na těhotenství a na budoucí roli matky (Northrupová, 2008). Těhotenství je pro ženu jakási změna bez jasného výsledku, těžko se odhaduje, jak vše dopadne. Ženy mají rády jistotu a stabilitu (např. termín porodu). V případě, že se žena pokouší dlouho o dítě, těžko se k těhotenství připoutá, nemá jistotu. Je důležité odehnat špatné myšlenky a užívat si štěstí (Ratislavová, 2008).
4.2 Období mateřství, rodičovství a otcovství Rodičovství začíná už před narozením nebo adopcí dítěte a je součástí rodinných vztahů. Muž i žena by se měli připravovat na tuto roli už mnohem dříve, než se dozví, že se skutečně stanou otcem a matkou. Ambice k tomu být matkou a otcem je dobré mít už v 22
brzkém věku. Pozitivní postoj k této nové etapě jejich života je důležitý pro její dobré zvládnutí. Všichni v sobě neseme vzory svých vlastních rodičů, vychovatelů a jsme ovlivněni postoji, jaké k rodičovství zaujímá společnost, v níž žijeme. Jednou z vymožeností současné doby je možnost plánování rodičovství. S vytvořením mnoha způsobů antikoncepce má dnešní moderní a zodpovědný člověk možnost do určité míry rozhodnout sám, kdy počne dítě (Macků & Macků, 1998).
4.3 Rozhodování v těhotenství a mateřství Internet hraje významnou roli při rozhodování v těhotenství. Všichni zdravotní profesionálové by si měli být vědomi této skutečnosti a uznat, že některé ženy mohou vyžadovat více informací, než kolik jsou schopny jim poskytnout. Příliš žen totiž potřebuje mnohem více informací, aby splnily své informační potřeby. Zdravotníci musí být připraveni podpořit těhotné ženy v on-line vyhledávání dat na spolehlivých a akreditovaných webových serverech (Lagan, 2010). Rodiny a ženy potřebují podle Oravece (2000) více pomoci, což jim ke zdravému fungování napomáhá internet, a to buď prostřednictvím webových stránek, podpůrných skupin nebo on-line poradenství. Ženy, které vyhledávají na internetu a mají přístup k informacím z důvěryhodných webů, jsou motivovány dozvědět se více o svém těhotenství a chtějí tak hrát aktivní roli v rozhodování. Rozhodování je totiž nedílnou součástí mateřské péče. Na základě etických zásad informovaného výběru, zda se žena rozhodne či nerozhodne použít informace získané z internetu, zdravotníci mají stále povinnost poskytovat informace a nechat na ženě, aby si sama vybrala a na základě toho utvořila své rozhodnutí (Lagan, 2010).
4.4 Hlavní zdroje informací o těhotenství Lima Pererira (2012) zkoumal, jaké jsou nejčastější zdroje informací žen o těhotenství a mateřství. Graf č. 2 znázorňuje odpovědi respondentek, které zařazovaly na první, druhé a třetí místo. 23
Graf č. 2: Hlavní zdroje informací o těhotenství u žen (%) 60 50 40 první volba
30
druhá volba třetí volba
20 10 0 doktor
porodní asistentka
internet
rodina
přátelé
časopisy, knihy
Pozn.: Výzkum mezi 114 ženami zjistil, že 80,3% respondentek citovalo svého lékaře jako jeden ze svých prvních zdrojů informací. Následující zdroje byly citovány nejčastěji během následujících dvou možností: porodní asistentky (63,7%) tvořily druhou nejčastější možnost získávání informací, následovaly časopisy (52,3%), internet (47,3%), příbuzní (45,2%) a přátelé (26,6%) (Lima Pereira, 2012).
4.5 Socio-demografické charakteristiky ovlivňující užívání internetu v těhotenství Tabulka č. 2 : Socio-demografické charakteristiky těhotných žen, které jsou zahrnuty ve studii De Santise (2010) Věk 18 – 25 let
26,7 %
26 – 35 let
64,5 %
36 a více let
50 % 24
Vzdělání ZŠ
12,9 %
SŠ
59,6 %
VŠ
75,9 %
Těhotenství První
39 %
V pořadí další
61 %
Rodinný stav Vdané
59,6 %
Svobodné
45,9 %
Pozn.: Celkem se této studie zúčastnilo 203 těhotných žen. Výzkum byl zaměřen na zjištění, zda ovlivňuje internet těhotné ženy v souvislosti s jejich socio- demografickými charakteristikami. Průměrný věk této skupiny žen činil 33,5 let. 57 % těhotných žen již použilo k získání informací ohledně léčby internet, 47 % nikoliv. Co se týče internetových profilů, největší podíl žen (64,5 %) tvořili ženy v letech 26-35, 26,7 % ženy od 18 do 25 let a 50 % ženy starších 36 let. Velmi důležitým faktorem je vzdělání. 75,9% z oslovených žen, které online vyhledávaly informace, vlastní univerzitní diplom, střední školu absolvovalo 59,6% a základní školu 12,9%. Na otázku, jaký je jejich hlavní důvod, proč používají internet, 55,2% žen argumentovalo tím, že internetové vyhledávání je rychlé a pohodlné. 39 % z nich čekalo své první dítě, zbytek už alespoň jednou rodilo. Většina žen (46,8%) pocházela z oblasti střední Itálie, vystudovala vysokou školu (51,2%) a byli vdané (81,8 %). Vdané ženy využily internet z 59,6%, nevdané 45,9%. Proto manželský statut nemá přímý vliv na používání internetu.
25
5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Výzkumná část bakalářské práce byla realizována formou dotazníkové studie, která se zaměřovala na prevalenci závislostního chování užíváním internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené z jedné gynekologické ambulance na Havlíčkobrodsku.
5.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjištění prevalence závislosti na internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené a popis závislostního chování v závislosti na věku a jiných sociodemografických charakteristik respondentek.
5.2 Stanovení výzkumných otázek 1. Jaká je prevalence závislosti na internetu u těhotných žen a matek? 2. Jak souvisí závislostní chování na internetu v souvislosti se socio-demografickými charakteristikami? 3. Na jakých aplikacích či obsazích jsou těhotné ženy a matky závislé? 4. Kolik času stráví ženy na internetu?
5.3 Metody sběru dat Výzkumná část má charakter dotazníkového šetření. Dotazníky, jako technika, byly zvoleny pro svoji možnost obsáhnout relativně velký počet respondentek při minimálních nákladech a při kterých zůstává zachována anonymita. Dotazník jsem vytvořila po účely tohoto výzkumu a jeho skladba koresponduje se skladbou předem stanovených výzkumných otázek. Skládá z 23 položek, z toho dvě otázky byly zjišťovací a dále zbylých 21 otázek bylo uzavřených. Na úvodní stránce jsou popsány informace, které vysvětlují, k čemu dotazník slouží, co zjišťuje a jak jej vyplnit. Je zde zdůrazněna anonymita žen. 26
Na začátku dotazníkového šetření respondentky odpovídaly na socio - demografické údaje, jako je věk a nejvyšší dosažené vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, počet dětí a údaj o těhotenství. Od položky 6 až 13 se výzkum zaměřoval na zjištění času stráveném na internetu, činnosti, které se na internetu nejvíce věnují a na zjištění užívání internetu v době těhotenství a mateřství. V poslední části dotazníku jsem použila dotazník podle Šmahela, Blinky, Vondráčkové a Godoy- Etcheverry (2009). Ten se skládá z 10 dimenzí a čtyřbodovou stupnicí odpovědí. Dotazník je k dispozici v příloze bakalářské práce.
Nejprve jsem oslovila ambulantního lékaře s prosbou o umožnění svého výzkumu v jeho gynekologické ambulanci. Současně jsem pak požádala o prostor a ochotu zdravotní asistentky. Oba zdravotničtí pracovníci byli velice ochotní a zajímali se o můj výzkum.
5.4 Metody výběru a charakteristika výzkumného souboru Základní soubor výzkumu tvořily těhotné ženy a matky na mateřské dovolené z jedné gynekologické ambulance v Havlíčkově Brodě. Stěžejní metodou sběru dat byl totální výběr respondentek. Nominace výzkumného souboru proběhla v únoru 2013, kdy jsem v gynekologické ambulanci ve dny určené pro těhotné ženy získávala data. Při rozdávání jsem se nesetkala s neochotou vyplnit dotazník. Ženy byly spolupracující a zajímaly se o můj průzkum. Rozdáno bylo 150 dotazníků, navráceno mi jich bylo 148. Z toho vyplývá, že návratnost byla necelých 99 %. Celkem 3 dotazníky jsem musela vyřadit pro jejich neúplnost nebo pro jejich zaškrtnuté odpovědi, které byly naoko velice klamné (např. odpověď: první těhotenství, věk 56 let).
Konečný počet pro zpracování průzkumu je 145 dotazníků.
5.5 Metody analýzy dat Analýzu dat jsem zpracovávala s pomocí programu SPSS, který byl k dispozici na 1. LF UK pro studenty. Data byla pro účely analýzy převedena do elektronické formy a kódována. V rámci SPSS jsem testovala rozdíly ve výskytu sledovaných jevů u nominálních proměnných 27
pomocí testu dobré shody - chí kvadrátu. Pro zjištění souvislosti mezi dvěma pořadovými hodnotami byl použit Spearmanův korelační koeficient. U všech použitých matematicko – analytických metod byla za rozhodnou považována 5% hladina významnosti. Výsledky jsou prezentovány formou grafu (Microsoft Excel) nebo tabulky (Microsoft Word). Pro lepší přehlednost byly výsledky uvedeny buď v procentech, nebo v absolutních hodnotách.
28
6 VÝSLEDKY VÝZKUMU 6.1 Popis výzkumného souboru
Socio – demografické údaje respondentek Pro bližší popis výzkumného souboru uvádím dále v textu demografické údaje. Respondentky jsem rozvrhla dle věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, zaměstnání a rodinného stavu. Také podle toho, jsou-li respondentky na mateřské dovolené (čerstvé matky) nebo zda jsou těhotné (a po kolikáté).
6.1.1 Věk Respondentky jsem z důvodu možného porovnání výsledků rozdělila do tří věkových kategorií: 18-25 let, 26-35 let a 36 a více let a to na základě dělení těchto věkových kategorií ve výzkumu De Santise (2010). Jak je vidět v tabulce č. 1, největší zastoupení respondentek bylo v prostřední věkové kategorii. Z celkového počtu respondentek (145) tvořila tato kategorie 68,3 %. Jelikož se věkový průměr zakládání rodiny neustále zvyšuje, zastupuje ve výzkumném vzorku i 11,7 % respondentek nejstarší kategorii. Průměrný věk všech respondentek byl 30 let. Tabulka č. 1: Věk respondentek. Věk
18-25 let
26-35 let
36 a více let
Absolutní hodnota
29
99
17
% v řádku
20,0
68,3
11,7
29
6.1.2 Těhotenství a mateřství Z celkového počtu, jak zobrazuje tabulka č. 2, tedy 145 žen, tvořilo výzkumný vzorek 127 těhotných žen a 18 žen na mateřské dovolené. Ve výzkumném souboru, byly nejvíce zastoupeny ženy těhotné poprvé, 43,4 %. Poté těhotné ženy s jedním a dvěma dětmi a následně ženy na mateřské dovolené se dvěma dětmi. Tabulka č. 2: Těhotenství, mateřství a počty dětí respondentek Těhotné ženy Absolutní
% ve sloupci
hodnota První
Ženy na MD Absolutní hodnota
% ve sloupci
63
43,4
-
-
1 dítě
32
22,1
1
0,7
2 děti
24
16,5
14
9,7
3 děti
7
4,8
4
2,8
těhotenství
6.1.3 Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvíce respondentek, celkem 43,4 %, má vzdělání středoškolské s maturitou. Dále 33,8 % žen vzdělání vysokoškolské a poté tvořily výzkumný vzorek ženy s výučním listem, s vyšším odborným vzděláním a také 3 ženy pouze se základní školou (viz. tabulka č. 3). Tabulka č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené
Základní
Vyučena
Maturita
VOŠ
VŠ
3
16
63
14
49
2,1
11,0
43,4
9,7
33,8
vzdělání Absolutní hodnota % v řádku
30
6.1.4 Zaměstnání Mateřská (rodičovská) dovolená se v kolonce zaměstnání vyskytovala nejčastěji. Bylo jich 44,8 %. Pracující ženy tvořily 1/3 celkového výzkumného souboru (viz. tabulka č. 4). Tabulka č. 4: Zaměstnání Mateřská Zaměstnání
Pracující
Neschopenka
(rodičovská)
Jiné
dovolená Absolutní hodnota % v řádku
48
20
65
12
33,1
13,8
44,8
8,3
6.1.5 Rodinný stav Tabulka č. 5 ukazuje vyjma 11 žen, že v domácnosti žije s partnerem, manželem nebo otcem dítěte celkem 92,4% žen. Rozvedené a ženy žijící samy bylo ve výzkumném vzorku 6,2%. Ostatní 1,4 % označily možnost „jiné“. Tabulka č. 5: Rodinný stav Žiji s partnerem, Rodinný stav
Žiji sama, jsem
manželem, otcem
rozvedená
dítěte
Jiné
Absolutní hodnota
134
9
2
% v řádku
92,4
6,2
1,4
31
6.2 Internet v domácnosti Výsledky zjištěné z otázky č. 6 v dotazníku: Máte doma internet? Na grafu č. 1 můžeme názorně pozorovat výrazný převis těhotných žen a matek na mateřské dovolené, které mají internet doma. Z celkového výzkumného vzorku respondentek označilo možnost „ano“ 93 % žen. Graf č. 1: Internet v domácnosti ne 7%
ano 93%
Na grafu č. 2 můžeme názorně pozorovat užívání internetu v závislosti na věku respondentek. Je tu zřejmé, že internet je nejvíce využívaný ve věkové kategorii 26-35 let. Je také zajímavé, že ani jedna respondentka z věkové kategorie 36 let a více, neuvedla v otázce „máte doma internet“ možnost „ne“. Zatímco v mladší věkové kategorii se našlo rovnou 6 respondentek, které internet v domácnosti nemají. Graf č. 2: Internet v domácnosti v souvislosti s věkem 95 100 80 60 23
40 20
6
17
4
0
0 18-25 let
26-35 let ne
36 a více let ano
32
6.3 Prevalence závislostního chování na internetu Výzkumná otázka č. 1: Jaká je prevalence závislostního chování na internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené na Havlíčkobrodsku? Tato výzkumná otázka se vztahuje hlavně k otázkám v dotazníku od č. 14 až 23.
V dotazníkovém šetření bylo použito deset otázek týkající se pocitů, emocí, potřeb a vztahu k rodině a přátelům. Ženy měly možnost zaškrtnout jednu z následujících odpovědí: „nikdy“, „výjimečně“, „často“, „velmi často“. Pokud respondentka označila odpověď „nikdy“, byl jí uznán jeden bod, naopak označení „velmi často“ bylo vyhodnoceno za 4 body. Pro klasifikování závislosti na internetu musela respondentka nasbírat alespoň 5 bodů. Jeden bod získala výběrem odpovědi „často“ nebo „velmi často“. Aby se bod zapsal, stačilo, aby odpověď čítala jednu z otázek určité dvojice.
Konkrétní otázky se aplikují do 5 oblastí dle Šmahela, Blinky, Vondráčkové (2009). Význačnost:
Zanedbáváte někdy své potřeby (např. jídlo či spánek) kvůli internetu?
Představujete si, že jste na internetu, i když tam zrovna nejste?
Změny nálady:
Cítíte se neklidná, mrzutá nebo podrážděná, když nemůžete být na internetu?
Cítíte se veselejší a šťastnější, když spustíte internet?
Tolerance:
Máte pocit, že na internetu trávíte stále více času?
Přistihnete se, že zůstáváte na internetu, i když Vás to už vlastně nebaví?
Konflikt:
Hádáte se někdy se svými blízkými (rodina, přátelé, partner) kvůli času, který trávíte na internetu?
Strádá Vaše rodina, přátelé, práce či zájmy kvůli času, který trávíte online?
Recidiva:
Pokusila jste se někdy neúspěšně omezit čas, který trávíte na internetu?
Stává se Vám, že jste byla na internetu výrazně déle, než jste původně zamýšlela? 33
Ve výzkumu jsem také sledovala skupinu respondentek, které by mohly být ohrožené závislostí na internetu, pro jejíž označení bylo potřeba získat 4 body. Musely být ale tyto body rozložené tak, že v oblasti „konflikt“ respondentka skórovala alespoň jedním bodem, a taktéž i v dalších třech oblastech. Rozdělení jednotlivých skupin (nezávislých, závislých a ohrožených) výzkumného souboru názorně zobrazuje tabulka č. 6.
Tabulka č. 6: Výskyt závislostního chování na internetu u těhotných žen a matek na Havlíčkobrodsku Absolutní hodnota
% ve sloupci
není závislá
140
96,5
ohrožená
2
1,4
závislá
3
2,1
celkem
145
100
Celková prevalence závislostního chování na internetu u výzkumného vzorku činí 2,1% (tučným písmem znázorněna v tabulce č. 6.).
V dalším výzkumu a v ostatních výzkumných otázkách, kde zjišťuji souvislost závislostního chování se socio – demografickými charakteristikami, jsem sloučila obě skupiny do jedné vzhledem k nízkému počtu závislých a vzhledem k tomu, že u skupiny ohrožených se již vyskytuje poměrně rizikové chování. V jednotlivých průzkumech je tedy zahrnuta sloučená skupina „ ohrožený či závislý“.
6.4 Závislostní chování na internetu v souvislosti se socio - demografickými charakteristikami Výzkumná otázka č. 2: Jak souvisí závislost na internetu v souvislosti se socio-demografickými charakteristikami? Tato výzkumná otázka se vztahuje v dotazníku k otázkám od č. 1 – 13.
34
Tabulka č. 7 udává, že největší zastoupení ve výzkumném vzorku, celkem 90,3 %, byly respondentky, které žijí s partnerem nebo manželem či otcem dítěte. Bylo zjištěno, že výskyt závislostního chování na internetu úzce souvisí s rodinným stavem podle výpočtu chí kvadrátu. Hodnoty nabývají statistické významnosti < 0,005, rozdíl mezi závislou/ohroženou skupinou internetem a nezávislou skupinou, je tedy dle testu dobré shody na 5% hladině významnosti.
Tabulka č. 7: Výskyt závislostního chování na internetu v souvislosti s rodinným stavem Rodinný stav žiji s partnerem, manželem, otcem dítěte závislost na internetu (buď a nebo)
není závislá ohrožená či závislá
žiji sama, jsem
jiné
rozvedená
131
7
2
3
2
0
Po výpočtu testu dobré shody jsem dále zjistila, že obě proměnné, jako je demografický údaj zaměstnání a nejvyšší dosažené vzdělání, spolu s výskytem závislostního chování nijak nesouvisí. Absolutní hodnoty těchto dvou proměnných ukazuje tabulka č. 8 a tabulka č. 9.
35
Tabulka č. 8: Výskyt závislostního chování na internetu v souvislosti se zaměstnáním Zaměstnání
závislost na
není závislá
internetu
ohrožená či
(buď a nebo)
závislá
pracující
neschopenka
mateřská
jiné
47
19
63
11
1
1
2
1
Tabulka č. 9: Výskyt závislostního chování v souvislosti s nejvyšším dosaženým vzděláním nejvyšší dosažené vzdělání
závislost na internetu (buď a nebo)
není závislá ohrožená či závislá
základní
střední
nebo
nebo
vyučena
nástavba
18
73
49
1
4
0
vysokoškolské
Tabulka č. 10 zobrazuje výsledky vždy dvou proměnných, které mezi sebou korelují na určité úrovni. Podle korelačního koeficientu ro existuje přímá závislost, tedy vzájemný vztah, mezi počtem dětí a věkem respondentky. Jak je v tabulce znázorněno, hodnota je kladná, tímto je mezi proměnnými lineární závislost. Dále bylo vyzkoumáno, že věk koreluje i s proměnnou, jako je získávání informací o dítěti spíše od lékaře. Z mého pohledu je ale nejvíce zajímavý fakt, že koreluje získávání informací o miminku z internetu s celkovým skórem závislosti, a to na 5% úrovni.
36
Tabulka č. 10: Významná korelace mezi dvěma proměnnými Korelační koeficient
P - významnost
ro
Korelace na:
Počet dětí - Věk
0,000
0,454
1% úrovni
Lékař - Věk
0,008
0,220
1% úrovni
0,015
0,203
5% úrovni
Internet – Celkový skór závislosti
Tabulka č. 11 zobrazuje, že více jak 2 % ze závislých či ohrožených z výzkumného vzorku má zkušenost alespoň jednou s užíváním věty, že na internetu zjistila, četla nebo viděla. Další menší polovina z této skupiny ohrožený/závislý tuto zkušenost nemá. V tabulce si také můžeme povšimnout vysoké hodnoty u nezávislé skupiny respondentek, které často používají větu: „Na internetu jsem zjistila, četla, viděla..." Pro zjištění míry závislosti jsem využila testu dobré shody. Dle chí kvadrátu, kdy p= 0,003, jsou tyto proměnné na statisticky významné 1% úrovni.
Tabulka č. 11: Užívání věty: „Na internetu jsem zjistila, četla, viděla, atd." u ohrožených/závislých a nezávislých respondentek Řekla jste někdy větu: "Na internetu jsem zjistila, četla, viděla..." závislost na internetu (buď a nebo)
není závislá
ano 132
ne 8
ohrožená či závislá
3
2
Graf č. 3 uvádí, že většina respondentek větu: „Na internetu jsem zjistila, viděla, četla…“ již alespoň jednou řekla. Také z grafu můžeme posoudit ukazatel vzdělání v souvislosti s používáním těchto vět. 44 % respondentek, s nejvyšším dosaženým vzděláním, 37
jako je maturita, užilo tuto větu a 33 % respondentek s vysokou školou. Je tedy zřejmé, že v tomto průzkumu, jen na základě počtů respondentek, vyšlo, že spíše ženy s vyšším vzděláním tyto věty používají a následně se pak více uchylují k internetu. Jelikož se ve výzkumném vzorku nejvyšší dosažené vzdělání- maturita a vysoká škola objevovaly nejvíce, nemůže na sto procent tvrdit, že je toto počínání těhotných žen a matek dáno vyšším vzděláním. Toto tvrzení následně prokázal i chí kvadrát. Nebyla prokázána žádná míra závislosti těchto dvou proměnných.
Graf č. 3: Vzdělání v souvislosti s používáním věty: „Na internetu jsem zjistila, viděla, četla…“ 59 60
47
50 40 30 20 10
14 2
13 4
2
1
2
1
0 základní
vyučena
s maturitou ano
VOŠ
VŠ
ne
Z grafu č. 4 je vidět, že ve věková kategorii 26-35 let došlo k největšímu nárůstu užívání internetu poté, co se respondentky dozvěděly, že jsou těhotné. Ve věkové kategorii 18-25 let je jen minimální rozdíl mezi kladnou a zápornou odpovědí. Můžeme pouze usuzovat, zda to je tím, že u nejmladší kategorie respondentek bývá větší přístup k internetu. Na druhou stranu, ve věkové kategorii 36 let a více dochází podle mě už k většímu a odůvodněnému strachu o dítě, samotné těhotenství je ze strany ženy více kontrolováno a ženy se snaží, co nejvíce se dozvědět o těhotenství a mateřství. Proto bychom mohli také předpokládat větší nárůst užívání internetu po otěhotnění v této věkové kategorii. Je ale pozitivní zpráva, že ve všech třech věkových kategorií spíše nedochází k většímu uchýlení k internetu po otěhotnění. 38
Graf č. 4: Zvýšení užívání internetu po otěhotnění v souvislosti s věkem 57 60 42
50 40 30 20
13
16
12 5
10 0 18-25 let
26-35 let ano
35 a více let ne
6.5 Aplikace a obsahy, na kterých jsou těhotné ženy a matky závislé Výzkumná otázka č. 3: Na jakých aplikacích či obsazích jsou těhotné ženy a matky závislé? K této výzkumné otázce se vztahuje otázka č. 7.
Mezi nejčastější aktivity, které ženy na internetu dělají, patří návštěva emailu, návštěva sociálních sítí a zjišťování informací o miminku. Jak graf č. 5 znázorňuje, celkem 92 nezávislých respondentek využívá nejčastěji email. Pro 2 ženy ze závislých či ohrožených na internetu bylo zjišťování informací o miminku nejoblíbenější aktivitou. Dle chí kvadrátu není mezi závislými/ohroženými a nezávislými respondentkami rozdíl v užívání internetu v souvislosti s hledáním informací o miminku statisticky významný.
Ani rozdíly mezi oběma skupinami v návštěvě sociálních či odpovědi „jiné“ není na statisticky významné úrovni. Návštěva sociálních sítí patří mezi nejoblíbenější činnosti 49 žen a odpověď „jiné“ 25 žen, z nichž u každé možnosti pouze 1 respondentka patří do skupiny závislých či ohrožených 39
V možnosti „jiné“ ženy nejčastěji uváděly odpověď, že se na internetu nejvíce věnují práci, hledáním práce a jiných informací, zprávám, odborným článkům a zajímavostem, nákupu, diskuzi, hře a filmu.
Graf č. 5 Nejčastěji využívané činnosti u závislých/ohrožených a nezávislých respondentek 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
92
49
46
není závislá 25
19 9 1 návštěva emailu
0
2
posílání sms zjišťování informací o miminku
1
1
návštěva stahování dat sociálních sítí
ohrožená či závislá 1
jiné
Jak je zřejmé z grafu č. 5 a z tabulky č. 12, email tvořil nejoblíbenější aktivitu na internetu u těhotných žen a matek. Je ale zajímavé, že 4/5 ohrožených či závislých respondentek email, jako svojí nejčastější aktivitu neoznačily. Pro zjištění statistické významnosti jsem použila testu dobré shody, podle kterého jsou tyto rozdíly statisticky významné na 5% hladině, kdy hodnota p=0,036.
Tabulka č. 12: Návštěva emailu u ohrožených/závislých a nezávislých respondentek návštěva emailu
závislost na internetu (buď a nebo)
není závislá
ne 48
ano 92
ohrožená či závislá
4
1
40
K častému uchylování k internetu v aktuální životní etapě žen dochází z důvodu zjišťování různých informací o miminku. Následující tabulka č. 13 uvádí, že 1/3 všech respondentek zjišťuje informace o dítěti na internetu. Statisticky významný rozdíl potvrzuje chí-kvadrát. Významnost těchto proměnných může být na 5 % úrovni. Jak můžeme v tabulce také pozorovat, hodnoty jsou u odpovědi „ano“ v prvním těhotenství o necelou polovinu vyšší než hodnota, která vypovídá o těhotenství, které je už v pořadí další.
Tabulka č. 13: Zjišťování informací o miminku v souvislosti s aktuálním stavem respondentky zjišťování informací o miminku ne
první těhotenství Těhotenství a mateřství
v pořadí další těhotenství
ano
Absolutní
% ve
Absolutní
% ve
hodnota
sloupci
hodnota
sloupci
33
22,8
28
19,3
50
34,5
15
10,3
13
9,0
6
4,1
matka na mateřské dovolené
41
6.6 Doba strávená na internetu Výzkumná otázka č. 4: Kolik času stráví ženy na internetu? Poslední výzkumná otázka se vztahuje k otázce č. 8 a také k otázce č. 12.
Úkolem poslední hypotézy je zjistit, kolik času stráví ženy na internetu. Z tohoto důvodu jsem pro zjištění hladiny statistické významnosti použila chí kvadrát.
Nadměrné užívání internetu bývá spojováno se vznikem závislostního chování na internetu (tabulka č. 14). Výsledky, které vyšly z mého průzkumu, tuto hypotézu zcela nepotvrzují. Podle hodnoty p = 0,123 není rozdíl na 5% úrovni statisticky významný.
Pro to, zda koreluje výše počtu strávených hodin s celkovým skóre závislosti, jsem ještě použila Spearmenovu korelační analýzu. Podle korelačního koeficientu ro = 0,397 se ale vyskytuje nepatrný vztah mezi četností užívání internetu ve spojitosti s celkovým skóre závislosti na internetu. Hladina významnosti p=0,000, proto se jedná o korelaci na 1% úrovni.
Tabulka č. 14: Výskyt závislostního chování na internetu v souvislosti s dobou strávenou na internetu
Jak dlouhou dobu denně strávíte na internetu?
závislost na internetu (buď a nebo)
není závislá ohrožená či závislá
42
6 a více
0-1h
2-3h
4-5h
75
52
8
5
1
2
1
1
h
Graf č. 6 udává dobu strávenou na internetu u těhotných žen a matek za jeden den. Názorně je zde vidět, že více jak 50 % žen je na internetu v průměru až 1 hodinu. 2 až 3 hodiny poté stráví na internetu 37 % respondentek. Dalších 6 % žen je na internetu 4 až 5 hodin a nejvíce hodin pohltí internet 4 % respondentek.
Graf č. 6: Čas, strávený na internetu za jeden den 76 80
54
60 40
9
6
20 0 0-1 h
2-3 h
4-5 h
6 a více h
Z grafu č. 7 vyplývá, že nejvíce používají internet po 22. h ženy na mateřské (rodičovské) dovolené. Můžeme pouze usuzovat, zda se tento jev u nich vyskytuje na základě toho, že jsou doma. Druhá kategorie žen je pracující. Také můžeme jen předpokládat, zda používání internetu po 22. h se vyskytuje u respondentek, které internet používají z důvodu svého pracovního úvazku. Respondentky, které označily možnost „jiné“ v otázce č. 3, kde jsem se ptala na zaměstnání, nejčastěji uvedly odpověď: student, úřad práce, OSVČ atd.
Graf č. 7: Používání internetu po 22. h v souvislosti se zaměřením na zaměstnání 36 40 30
24
26
24 13
20
6
7
10
6
3
0
0 pracující
neschopenka
mateřská (rodičovská) dovolená ano
43
ne
jiné…
pracující + mateřská
Tabulka č. 15 ukazuje, že mezi noční nezávislé uživatelky internetu se řadí celých 49,7% respondentek, zatímco „pouze“ 2,8 % ze všech respondentek surfuje po 22. hodině. Dle testu dobré shody je statistická významnost na triviální úrovni.
Tabulka č. 15: Užívání internetu po 22. h v souvislosti s výskytem závislostního chování Používáte internet po 22. h?
ano
závislost na
není závislá
internetu
ohrožená či
(buď a nebo)
závislá
ne
ABSOLUTNÍ
% VE
ABSOLUTNÍ
% VE
HODNOTA
SLOUPCI
HODNOTA
SLOUPCI
72
49,7
68
46,9
4
2,8
1
0,7
Hodnoty nabývají statistické významnosti i u používání internetu společně se demografickým údajem, jako je nejvyšší dosažené vzdělání. Jak můžeme vidět v tabulce č. 16, ze 145 respondentek užívá 52,4% internet po 22h. Nejvíce však internet užívají, celkem 23,4 %, ženy s vysokoškolským vzděláním. Hladina významnosti je podle testu dobré shody 0,01 a je nižší než 0,05 a tím představuje, že rozdíly jsou statisticky významné na 5% úrovni.
Tabulka č. 16: Používání internetu po 22 h. ve vztahu s nejvyšším dosaženým vzděláním Používáte internet po 22.h?
nejvyšší dosažené vzdělání
ano
ne
základní nebo vyučena
10
9
střední nebo nástavba
32
45
vysokoškolské
34
15
44
8 DISKUZE Bakalářská práce, která se zabývá závislostí na internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené na Havlíčkobrodsku, jsem si vybrala z důvodu zájmu o tuto problematiku, jež je v této době velice aktuální, zvláště pak u nově zjištěné specifické skupiny těhotných žen a matek. Jejich potřeby v životní etapě očekávání narození dítěte zcela naplňují informace získané z internetu. Uchylují se více k počítačům a může tak u nich vzniknout rizikové chování spojené s nadužíváním internetu. Skupina pozorovaných subjektů v mé práci byla početná, nicméně v celkovém měřítku populace byla pouze jejich zlomkem. Právě z tohoto důvodu z mé studie vyplynuly pouze demonstrativní výsledky, nikoliv průlomové statistiky, proto se můžeme pouze zamýšlet, jak by dopadly výsledky v jiné zkoumané skupině. Validitu výzkumného šetření jsem podpořila osobním kontaktem s respondentkou. Také po následném vhození dotazníku do zapečetěné krabice byla zabezpečena anonymita žen. Nemohla jsem ale nijak změnit to, jak ovlivňují respondentku samotné otázky v dotazníku. Každá z nich mohla jasně položenou otázku vnímat jinak. Respondentky se mohly posuzovat nepříliš objektivně, mohly být ve svém hodnocení ovlivněné, buď se hodnotily příliš mírně, nebo naopak příliš kriticky. Jak jsem již v teoretické části popsala, fenoménem nadužíváním internetu u této specifické skupiny žen se již zabýval např. Lima Pereira (2012). Z jeho studie vyplývá, že ve vyspělých zemích více než 90% těhotných žen má přístup k internetu a pokud mluvíme o frekvenci používání internetu, bylo zjištěno, že některé těhotné ženy navštěvují web více než jednou denně. V mé studii se tyto hodnoty zcela rovnají. Zjistila jsem, že až 93% žen má doma internet a více jak 50% z výzkumného vzorku je na internetu v průměru až 1 h denně. Lima Pereira také poukázal ve svých studiích na zdroje získávání informací o těhotenství a mateřství. Internet, jako první volbu pro získání informací, citovalo 47,3 % žen. Z mého výzkumu poté vyšlo, že se vyskytuje určitá korelace mezi touto proměnnou a výskytem závislostního chování. Pro další bádání v této problematice může být toto zjištění dalším krokem dopředu.
45
Výsledky také dokumentují vzájemné vztahy mezi věkem, počtem dětí a získáváním informací od lékaře. Z tohoto zjištění máme možnost se zamyslet nad významností těchto proměnných, jak značně na sobě závisejí. Cílem práce bylo zjištění prevalence závislosti na internetu u těhotných žen a matek na mateřské dovolené a následně pak zjištění závislostního chování v závislosti na věku a jiných sociodemografických charakteristik respondentek. Celkové procentuální skóre závislostního chování v mé práci činilo 2,1%. Z důvodu nízkého počtu závislých a také z důvodu toho, že u skupiny ohrožených se již vyskytuje poměrně rizikové chování, jsem počítala se sloučenou skupinou závislých a ohrožených. Ve výzkumném vzorku bylo zaznamenáno 5 respondentek se znaky závislostního chování na internetu. Myslím se, že je to číslo zcela objektivní, i když jsem se domnívala, že počet závislých či ohrožených bude o něco větší. Sama kolem sebe mám totiž vrstevnice i mnohem starší ženy, které očekávají narození dítěte a vykazují znaky závislostního chování na internetu. Proto jsem předpokládala, že v mnohem větším počtu zkoumaných (145 žen), bude vyšší prevalence závislostního chování. Dále jsem zjišťovala, jak souvisí socio-demografické charakteristiky s výskytem závislostního chování na internetu. Ze studie De Santise (2010) nemá manželský status přímý vliv na používání internetu. Z jeho čísel vyplývá, že vdané ženy využívají internet z 59,6 %, nevdané 45,9 %. Výsledky z mého výzkumu však jsou statisticky významné v porovnání s nezávislou a ohroženou/závislou skupinou. Zjistila jsem, že existuje míra závislosti mezi demografickou charakteristikou, jako je rodinný stav a výskytem rizikového chování na internetu u závislých a ohrožených respondentek. Můžeme se na základě toho domnívat, zda ženy, které nemají partnera, jsou rozvedené a nežijí s mužem ve společné domácnosti, se více uchylují k internetu, protože se potřebují např. kvůli dítěti o něčem poradit, rozhodnout atd. Velice zajímavé bylo také pozorování věty „Na internetu jsem viděla, četla, zjistila…“. Závislost mezi touto proměnnou a závislými a ohroženými respondentkami byla dle chí kvadrátu statisticky významná na 5% úrovni. Z tohoto příkladu můžeme vyvozovat, že u případného rozdílu není ve zjišťování informací na internetu u nezávislých a závislých či ohrožených respondentek náhoda. Také jsem na základě této otázky v dotazníku smýšlela na věk respondentek. Myslela jsem, že bude věk ve spojitosti s užíváním této věty výrazně 46
odlišný v jednotlivých věkových kategoriích, jelikož má mladší generace větší přístup k internetu. Jelikož také v zahraničí Sparud Lundin (2011) prokázal ve své studii, že ženy, které úspěšně dokončily vysokou školu, mají větší potřebu webové podpory než ty s nižší úrovní vzdělání, jsem zkoumala tuto větu i s demografickým údajem, jako je vzdělání. Proto jsem se na základě této myšlenky domnívala, že čím více je žena vzdělaná, tím více má potřeby vědět i více o těhotenství a mateřství. Tato hypotéza se v mém výzkumu spíše potvrdila, ale dle testu dobré shody se nepotvrdila žádná míra závislosti. Z předchozích výzkumů jsem také předpokládala, že mezi nejčastěji využívané činnosti na internetu bude patřit zjišťování informací o miminku. V celkovém měřítku výzkumného vzorku patřila tato činnost mezi třetí nejoblíbenější. Mezi ohroženými/závislými respondentkami byla tato aktivita na prvním místě. K častému uchylování k internetu v aktuální životní etapě žen dochází z důvodu zjišťování různých informací o miminku, což také potvrdil chí kvadrát. Zjistilo se, že více jak 19% žen, které jsou těhotné poprvé a více jak 10%, které jsou těhotné již po několikáté, zjišťují informace o miminku na internetu. Jedním z rizikových faktorů, který se podílí na vzniku závislosti, je také doba strávená u počítače. Aby studie potvrdila, že mezi závislou/ohroženou a nezávislou skupinou respondentek existují rozdíly v době strávené na počítači, byla použita metoda testu dobré shody, která neprokázala statistickou významnost. Podle korelačního koeficientu nějaká souvislost mezi počtem strávených hodin na internetu a celkovým skóre závislosti je. Bylo zjištěno, že 50 % žen je na internetu v průměru až 1 hodinu. 2 až 3 hodiny poté stráví na internetu 37 % respondentek. Dalších 6 % žen je na internetu 4 až 5 hodin a nejvíce hodin pohltí internet 4 % respondentek. Rozpoznala se také i míra závislosti u používání internetu po 22h. spolu s nejvyšším dosaženým vzděláním.
47
9 ZÁVĚR V práci byla zjištěna 2,1% prevalence závislostního chování na internetu u žen na Havlíčkobrodsku. Také byla rozpoznána určitá souvislost mezi nezávislými a ohroženými/závislými respondentkami se socio-demografickými charakteristikami. Výzkum také upozornil, že existuje určitá míra závislosti mezi rodinným stavem a výskytem závislostního chování na internetu. Z hlediska závislosti již jiné socio-demografické charakteristiky, alespoň dle mého výzkumu, navzájem nijak nesouvisí. Mezi činnosti, na kterých jsou ohrožené/závislé těhotné ženy a matky nejvíce závislé, patří zjišťování informací o miminku. V celkovém počtu výzkumného vzorku vyšel však email, jako nejvíce využívaná činnost na internetu. Byla zjištěna i míra závislosti mezi používáním emailu na internetu spolu s výskytem závislostního chování. Nepatrná korelace byla rozpoznána také u četnosti užívání internetu a celkovým skóre závislosti. Až 50% žen, tráví na internetu více jak 1h denně. Jelikož existují v České republice pouze jisté články, zabývající se touto oblastí. Mohly by být dané výsledky prvním počinem pro další výzkum v této problematice. Ve světě se již tímto tématem několik vědců zabývalo a dochází tak při tom k převratným závěrům, které jsou alarmující pro tuto specifickou skupinu. Ženy prožívají životní etapu, pro ženu zcela nejdůležitější, která vyžaduje získávání mnoho informací. Mají pochybnosti o svém zdravotním stavu a aktuálně není po ruce gynekolog. Je pro ně tedy první volba internet. Ženy jsou velice v tuto aplikaci důvěřivé, informace je zcela rozruší, a k lékaři přicházejí se svou stanovenou diagnózou. Proto bych jako první eventuální prevenci tohoto chování volila větší informovanost ze stran gynekologů o nástrahách internetu. Vysvětlit jim předem, že každý člověk je zcela individuální a to, co si přečtou na internetu, pro tu konkrétní ženu zvlášť, nemusí třeba platit. Je také velmi důležité, jak už i v zahraničí na tuto problematiku vědci upozorňují, podporovat ženy v získávání informací spíše od lékaře a jiných zdravotnických pracovníků. A když to nelze ne od nich, tak alespoň vyhledávat informace z akreditovaných, vyzkoušených a důvěryhodných webových serverů. Pro nastávající nebo čerstvé maminky je starost o děti vždy na prvním místě. Takže zrovna když nehledají informace na internetu, zajdou např. Facebook a chat a vždy se tam
48
najde nějaká kamarádka, která prožívá nebo již za sebou má stejné životní období. Má již odpovědi na otázky týkající se dětí a dokáže vždy poradit. Ženy při tom zapomínají na čas. Je důležité více probírat tuto problematiku mezi veřejností, v médiích, celkově aby se více vědělo, že závislost na internetu nepostihuje jen děti, muže, ale tak stejně rychle a snadno i ženy těhotné a na mateřské dovolené.
49
10 POUŽITÁ LITERATURA
Český statistický úřad (2010). Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010. (kód publikace e-9701-10). Retrieved from: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci
De Santis, M. (2010). Use of the Internet by women seeking information about potentially teratogenic agents. European journal of obstetrics & gynecology and reproductive biology, roč. 151, č. 2, s. 154-157. ISSN 03012115.
Dědiček, D. (2010). Facebook jednoduše. Brno: Computer Press, a.s. 1. vydání. ISBN 978-80-251-3196-1.
Dusílková, T. (2006). Internet pro ženy: příručka pro ženy, které jdou s dobou. 1. vydání. Brno: Computer Press, a.s. 168 s. ISBN 80-251-1142-3.
Hetzel Riggin, M. (2011). Predicting Problematic Internet Use in Men and Women: The Contributions of Psychological Distress, Coping Style, and Body Esteem. Cyberpsychology, behavior and social networking, roč. 14, č. 9, s. 519-525. ISSN 21522715.
Hlavenka, J. (2005). Jak na počítač. Poznáváme internet. 3 aktualiz. vydání. Brno: CP Books. 73 s. ISBN 80-251-0753-1.
Horská, B., Lásková, A., Ptáček, L. (2010). Internet jako cesta pomoci. 1. Vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (Slon). 197 s. ISBN 978-80-7419-034-6.
Hourová, M., Králíčková, M., Uher, P. (2007). Vývoj miminka před narozením: Od embria k porodu. Praha: Grada. 112 s. ISBN 80-7226-276-9.
Kudrle, S. Úvod do bio-psycho-socio-spirituálního modelu závislosti. In Kalina, K., et al. (2003). Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. 1. vydání. Praha: Úřad vlády České republiky. 319 s. ISBN 8086734056.
Lagan, B. (2010). Internet Use in Pregnancy Informs Women's Decision Making: A Web-Based Survey. Birth. roč. 37, č. 2, s. 106-115. ISSN 07307659.
Lagan, B. (2011). What Is the Impact of the Internet on Decision-Making in Pregnancy? A Global Study. Birth, roč. 38, č. 4, s. 336-345. ISSN 07307659.
Leung, L. (2004). Net-generation attributes and seductive properties of the Internet as predictors of online activities and Internet addiction. Cyberpsychology & behavior. roč. 7, č. 3, s. 333-348. ISSN 10949313. 50
Lima Pereira, P. (2012). Use of the Internet as a source of health information amongst participants of antenatal classes. Journal of clinical nursing. roč. 21, 3-4, s. 322-330. ISSN 09621067.
Macků, F., Macků, J. (1998). Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vydání, Praha: Grada Publishing. 328 s. ISBN 80-7169-589-0.
Nešpor, K. (2011). Jak přežít počítač. 1. vydání. Kralice na Hané: Computer media. 128 s. ISBN 978-80-7402-069-8
Nešpor, K. (2011). Návykové chování a závislost. Praha: Portál. 4. vydání. 176 s. ISBN 978-80-7367-908-8.
Northrupová, Ch. (2008). Od prvního početí po stáří. 2. vydání, Praha: Columbus. 493s. ISBN 978-80-7249-250-3.
Oravec, J. A. (2000). Internet and computer technology hazards: perspectives for family counselling. British Journal of Guidance & Counselling. roč. 28, č. 3, s. 309-324. ISSN 03069885.
Ratislavová, K. (2008). Aplikovaná psychologie porodnictví. 1. vydání, Praha: Reklamní ateliér AREA s.r.o. 108s. ISBN 978-80-254-2186-4.
Roztočil, A. a kol. (2001). Porodnictví. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 339 s. ISBN 80-7013-339-2.
Sparud Lundin, C. (2011). Internet use, needs and expectations of web-based information and communication in childbearing women with type 1 diabetes. BMC medical informatics and decision making. roč. 11, č. 1, s. 49. ISSN 14726947.
Šmahel, D. (2003). Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, s. 141-143. ISBN 80-7254-360-1.
Vacek, J. (n.d.). Nelátkové závislosti. Závislost na internetu. Klinika adiktologie. Retrieved March 20, 2013, from www.adiktologie.cz/cz/articles/download/3478/zavislost-na-internetu-pdf
Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál. 528 s. ISBN 80-7178-308-0.
Vágnerová, M., (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum. 356 s. ISBN 8024608413.
51
Vondráčková, P., Vacek, J. & Košatecká, Z. (2009). Závislostní chování na internetu a jeho léčba. Česká a slovenská psychiatrie, 105 (6-8), 281-289.
52
11 PŘÍLOHA Dotazník Vážená maminko a nastávající maminko, studuji obor adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma užívání internetu v souvislosti s nastávajícím mateřstvím. Dotazník je anonymní a nejsou v něm správné, ani špatné odpovědi, proto prosím o pravdivé zodpovězení na otázky. Velice Vám děkuji za Váš čas a ochotu. Tereza Meruňková Pokyny pro vyplnění: Volte prosím pouze jedinou možnou odpověď. Pokud není uvedeno jinak, odpověď prosím zaškrtněte nebo doplňte. 1. Věk: ……………….
2. Nejvyšší dosažené vzdělání:………………………
3. Zaměstnání: A. □ pracující
C. □ mateřská (rodičovská) dovolená
B. □ neschopenka
D. □ jiné…………
4. Rodinný stav: A. □ žiji s partnerem, manželem, otcem dítěte B. □ žiji sama, jsem rozvedená C. □ jiné…………
5. Těhotenství a mateřství A.□ první těhotenství B.□ v pořadí další těhotenství ( Kolik dětí máte?............) C.□ mateřská dovolená (s dítětem do 3 let) ( Kolik dětí máte?............)
53
6. Máte doma internet? A.□ Ano
B. □Ne
7. Jaké činnosti na internetu se nejvíce věnujete? A. □ návštěva emailu B. □ posílání sms C. □ zjišťování informací o miminku
D. □ návštěva sociálních sítí (facebook, lidé…) E. □ stahování dat F. □ jiné…………………………
8. Jak dlouhou dobu denně strávíte na internetu? A. □ 0 – 1 h B. □ 2 – 3 h
C. □ 4 – 5 h D. □ 6 a více h
9. Jak získáváte informace a rady o těhotenství a mateřství? Vyjádřete odhad v procentech u každé možnosti (do celkového součtu 100%). A. Lékař ( B. Internet (
%) %)
C. Knihy, časopisy ( %) D. Os. kontakt- matka, kamarádka, atd.(
10. Používáte internet v mobilu? A.□ Ano
B. □Ne
11. Řekla jste někdy větu: ,,Na internetu jsem zjistila, četla, viděla…“ A.□ Ano
B. □Ne
12. Používáte internet po 22.h? A.□ Ano
B. □Ne
13. Zvýšilo se Vaše užívání internetu poté, co jste zjistila, že jste těhotná? A.□ Ano
B. □Ne
14. Zanedbáváte někdy své potřeby (např. jídlo či spánek) kvůli internetu? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
15. Představujete si, že jste na internetu, i když tam zrovna nejste? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
16. Cítíte se neklidná, mrzutá nebo podrážděná, když nemůžete být na internetu? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
17. Cítíte se veselejší a šťastnější, když spustíte internet? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
18. Máte pocit, že na internetu trávíte stále více času? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
54
D.□ velmi často
%)
19. Přistihnete se, že zůstáváte na internetu, i když Vás to už vlastně nebaví? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
20. Hádáte se někdy se svými blízkými (rodina, přátelé, partner) kvůli času, který trávíte na internetu? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
21. Strádá Vaše rodina, přátelé, práce či zájmy kvůli času, který trávíte online? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
22. Pokusila jste se někdy neúspěšně omezit čas, který trávíte na internetu? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
23. Stává se Vám, že jste byla na internetu výrazně déle, než jste původně zamýšlela? A.□ nikdy
B.□ výjimečně C.□ často
D.□ velmi často
Velice Vám děkuji za spolupráci a čas, který jste věnovala vyplnění tohoto dotazníku a přeji pěkný den.
55
