Unikátní křižovatka otevřena

„Jednou se budeme muset podělit „Za trvale se zvyšujícím množstvím o bohatství celé zeměkoule,“ vytříděných odpadů je dlouhodobá říká Jan Tichý, náměstek hejtmana spolupráce všech zúčastněných,“ Pardubického kraje tvrdí náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha

ROZHOVOR, strana 7 KOMENTÁŘ, strana 2 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Kniha nejlepších turistických nabídek

Prezentace

www.krajskenoviny.cz

číslo 12 / prosinec 2009

ročník 8

Unikátní křižovatka otevřena

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 10 INZERCE

Jan Dusík,

www.kudyznudy.cz

ministr životního prostředí

Svými parametry v zemi unikátní křižovatka byla otevřena u Opatovic nad Labem. Mimoúrovňové křížení, jehož slavnostního otevření se kromě představitelů samospráv zúčastnil i ministr dopravy Gustáv Slamečka, šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter či ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík, spojí budoucí rychlostní komunikaci R35 se silnicí I/37 a zároveň s dálnicí D11. Křižovatka ještě získá třetí patro. Dosud bylo proinvestováno zhruba 1,7 mld. korun, celkové náklady dosáhou tří miliard. foto: Miloš Spáčil

Jsme mistry Evropy – v třídění KOMENTÁŘ ….„Vážené soudružky a soudruzi, rád bych vás…“ Těmito slovy přivítal šéf ČSSD Jiří Paroubek hosty kongresu evropských socialistů u nás v  Praze. Taky jste se, alespoň někteří, trochu lekli? Nebo alespoň zostražitěli? Nemůžu si pomoct, ale v  podstatě to hezké a svým významem veskrze pozitivní substantivum na mě dodnes působí jako červený hadr na býka. Jak říkala babička, je to ve mně jako v koze. Škoda. Už asi do smrti budu mít to oslovení spojené s deformovanou komunistickou ideologií, nikoli s  demokratickou levicovou stranou, kolébkou intelektuálů. Tohoto precedentního přístupu se nezbavím. Nepomůže mi nic, ani když se našim senátorům podaří, že se Komunistická strana Čech a Moravy přejmenuje a její protagonisté se zřeknou idejí marxismu-leninismu. Proto bych, zejména po dvaceti letech svobody, netlačila tolik na pilu. Nevnímejte to ale, prosím, jako výzvu k  sebemenší rezignaci na nápravu věcí veřejných ani jako projev nějaké mé senzitivity, nedej bože, senility. Jen si myslím, že jsou zkrátka věci, které se musejí odžít. A protože se blíží třetí adventní neděle, sluší se popřát poklidné prožití svátků vánočních, šťastný a úspěšný celý příští rok, a především pevné zdraví. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

V roce 2008 bylo v  České republice vyprodukováno celkem 25,9 milionu tun odpadu. Značnou část z  toho tvoří odpady, které lze zrecyklovat, a krajské samosprávy mají za úkol správnému třídění pomoci. Vytvářejí proto strategie s  jednoduchým cílem: Maximálně informovat občany a vhodným přístupem je motivovat k lepšímu třídění odpadu. A to nejen toho běžného, ale také toho nebezpečného, který mnohdy plní skládky, ačkoliv by tam neměl co dělat. Češi jsou jednou z nejlepších zemí v  oblasti třídění odpadů. Podle údajů společnosti EKO-KOM vytřídil každý Čech loni v  průměru 53,1 kilogramu odpadu. V  porovnání s rokem 2007 jde o desetiprocentní nárůst. Česká republika se tak přidala k  zemím s  nejlepšími výsledky v  této oblasti. V  třídění plastů je Česko dokonce nejlepší. „Ve sběru plastů jsme první v Evropské unii před Německem,“ sdělila mluvčí společnosti EKO-KOM Šárka Nováková. Dobré výsledky jsou přitom zčásti odkazem minulosti. Češi jsou totiž na třídění odpadu zvyklí daleko více než obyvatelé

jiných zemí. Sklo a papír se u nás začalo třídit už před padesáti lety. Za tímto úspěchem ovšem stojí i usilovná práce samospráv a ekologických organizací. Během posledních několika let se totiž v médiích objevila celá řada informačních kampaní a popularizačních akcí, které přibližují správné třídění lidem i podnikům. NEJVÍC SE TŘÍDÍ V PARDUBICKÉM KRAJI A jaká jsou konkrétní čísla jednotlivých krajů za loňský rok? Nejlépe si vede Pardubický kraj. V roce 2008

tam jeden občan vytřídil v průměru 76,4 kilogramu odpadu. Už před více než pěti lety tam vzniklo Regionální odpadové centrum, které má mimo jiné na starost poradenství při zpracovávání plánů odpadového hospodářství obcí a firem, spolupráci s firmami, které mají třídění a jeho popularizaci na starosti. Je také organizátorem projektu, který se zaměřuje na zkvalitňování správného třídění. V  rámci něj probíhá systematická komunikační kampaň doplňující celostátní kampaň EKO-KOMu. V nejúspěšnějším kraji je do třídění obalů zapojeno 406 obcí z celkového počtu 451 a třídění pomáhá i informační kampaň, jejíž součástí jsou semináře, kulturní akce a soutěže. „Kraj například vyhlašuje soutěž O perníkovou popelnici, kde města a obce Pardubického kraje, které jsou posouzeny jako nejúspěšnější, obdrží finanční podporu a symbolickou perníkovou popelnici,“ řekl Krajským novinám

radní pro oblast životního prostředí Václav Kroutil. „Vedle již zmíněné soutěže připravujeme také Odpadářské dny a semináře s tématikou odpadů pro obce a města všech velikostí.“ Velmi dobře si stojí také kraje Liberecký, Olomoucký či Královéhradecký. Naopak na chvostu je v  současnosti kraj Jihomoravský, kde jeden občan vytřídil v průměru pouze 38 kilogramů odpadu. A přes neoddiskutovatelnou snahu kraje, podpořit projekty měst a obcí svými dotacemi, lze očekávat, že během příštího roku poroste toto číslo pomaleji. „Na příští rok jsou v mém rezortu prioritou dotace do kanálů, čističek odpadních vod a dalších oblastí. Dotační program odpadového hospodářství byl snížen o pět milionů korun. I to je však úspěch, neboť jsme vážně přemýšleli i o jeho úplném zrušení,“ řekl Krajským novinám radní Jihomoravského kraje pro oblast životního prostředí Ivo Polák. (pokračování na straně 2)

Regionální tratě budou i nadále obsluhovat České dráhy Provoz na regionálních železničních tratích budou mít po dobu příštích deseti let na starost téměř výlučně České dráhy. Zástupci jednotlivých krajských samospráv už totiž podepsali nové smlouvy s tímto monopolním železničním podnikem a tím tak stvrdili dlouho avizovanou strategii, že tuto zakázku přiklepnou Českým drahám i bez vyhlášení tendru. A to se nelíbí konkurenci Českých drah a v některých případech i regionální opozici. S  jednou výjimkou tak České dráhy ovládly všechny regionální tratě. Spoje v krajích budou dráhy zajišťovat až do prosince roku 2019. „Součástí schválené a podepsané smlouvy je výrazná obnova

vozového parku na regionálních tratích a také možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců,“ prohlásil mluvčí Jan Chmelíček za Jihomoravský kraj.

Do roku 2019 by si díky této zakázce měly České dráhy přijít na zhruba 80 miliard korun. „České dráhy nabídly krajům zajištění základní dopravní obslužnosti v  rozsahu 81,5 milionu vlakových kilometrů. Za to nám kraje v  příštím roce zaplatí 7,974 miliardy korun (z toho 2,7 mld. je příspěvek státu). Za celých deset let lze tedy odhadnout, že kraje zaplatí za zajištění vlakové dopravy cca 80 miliard korun,“ uvedl náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek. Zásadním bo-

dem smlouvy je přitom fakt, že velká část finančních prostředků, které České dráhy obdrží, musí jít do modernizace a nákupu nových vlakových souprav. „České dráhy uvítaly dohodu státu a krajů na vytvoření modelu dofinancování regionální dopravy. V  případě, že kraje uzavřou s  Českými drahami tyto dlouhodobé smlouvy, mohou využít nabídky ČD, které se zavázaly veškeré finanční prostředky z odpisů a realizovaného zisku reinvestovat do nákupu a modernizace vozidel. (pokračování na straně 19)

Drtivá většina lidí je ochotna svůj odpad třídit. Svědčí o tom vysoká úroveň třídění v obcích s funkčním systémem sběrných nádob a dvorů, dotřiďovacích linek a zpracovatelských kapacit. S budováním systémů pomáhají dotace z MŽP, na provoz přispívá obalový průmysl prostřednictvím autorizované společnosti EKO-KOM. Vytříděný odpad v mnoha výrobách nahrazuje suroviny, které by jinak bylo nutné těžit z přírody nebo dovážet s mnoha negativními důsledky. Obce a kraje, které se o zajištění recyklačních služeb pro své občany starají nejlépe, charakterizuje promyšlený, dlouhodobý postup. Šanci na zlepšení přitom mají všichni. Řada materiálů se zatím třídí minimálně (nápojové kartony) nebo téměř vůbec (hliníkové plechovky). Velké možnosti jsou v budoucím třídění bioodpadu pro kompostárny a bioplynové stanice, tvoří totiž až polovinu všech domácích odpadků. Pomáhat musí i stát, především s odbytem recyklovaných výrobků a surovin. Proto MŽP prosadilo, aby u státem budovaných dálnic a železnic byl na protihlukové stěny využíván recyklovaný plast. Díky poslední novele zákona o odpadech mohou zase lidé odevzdávat baterie a akumulátory prakticky ve všech obchodech, kde se prodávají. Podobné usnadnění prosazujeme u elektrošrotu a dalších výrobků. Recyklace je zatím stále nejdražším způsobem nakládání s odpadem. Se Svazem měst a obcí, Asociací krajů, Hospodářskou komorou a dalšími aktéry odpadového hospodářství jsme se proto shodli, že je nutné více zatížit vyhazování odpadů na skládky a všechny takto získané prostředky vracet zpět do odpadového hospodářství obcí a krajů. Příslušný zákon hodláme předložit ještě této vládě, do poloviny roku 2010. INZERCE

Věcně o Evropě

2

KN | prosinec 2009 |

TÉMA

Jsme mistry Evropy – v třídění (pokračování ze strany 1)

SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVEK Zásadním systémem, který pomáhá financovat většinu projektů v  oblasti třídění odpadu je systém EKO-KOM. Z  pověření ministerstva životního prostředí zajišťuje společnost především plnění povinností zpětného odběru a následné využití odpadů z obalů v městech a obcích. EKO-KOM se tak podílí zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu. A při této činnosti musí samozřejmě úzce spolupracovat s kraji. Tento systém u nás byl zaveden na základě zkušeností z  jiných evropských zemí. Takové systémy tam jsou pevnou součástí integrovaných systémů nakládání s odpady, které se u nás ve většině krajů teprve připravují. „V příštím roce chce kraj zahájit nový Integrovaný systém nakládání s odpady. Ten má vyřešit kromě třídění například také problematiku kompostování či odpadu, který už nelze recyklovat a dosud se ukládal pouze na skládky,“ řekl například radní Zdeněk Ryšavý z kraje Vysočina. Výsledky práce společnosti EKO-KOM jsou vidět především v stoupajících číslech, která vyjadřují, kolik třídí jednotlivé domácnosti. Komunikační kampaň EKO-KOMu odstartovala v  roce 2003 a od té doby byla podpořena celou řadou kulturních a soutěžních akcí, v čele se soutěží „O křišťálovou popelnici“, která každoročně představuje

nejlépe třídící obce a města. Úspěchy ukazuje i jiný ukazatel. Podle údajů EKO-KOMu uvedlo na konci loňského roku 69 procent obyvatel ČR, že se soustavně věnuje třídění odpadů. Druhým podnikem, který má v podstatě stejný účel jako EKO-KOM, je společnost Asekol. Tato nezisková společnost se ovšem zaměřuje na elektroodpady, kterých v posledních letech extrémně přibývá a činnost společnosti tak nabývá na důležitosti. Uvědomují si to i kraje. „Ve spolupráci s  firmou Asekol jsme byli v loňském roce vůbec nejlepším krajem,“ pochlubil se radní Vysočiny. Také Asekol nabízí řadu projektů, které se postupně zapisují do podvědomí veřejnosti. Jedenáct českých měst letos navštívila například kampaň Šrotonátor, která si klade za cíl vysvětlit lidem, proč je důležité vracet vysloužilé elektrospotřebiče a zářivky do sběrných dvorů namísto vyhazování do popelnic. STRATEGIE V REGIONECH JSOU VESKRZE PODOBNÉ Strategie na podporu třídění odpadů se v  jednotlivých krajích příliš neliší. Skládají se prakticky ze dvou částí. Tou první je dotační podpora projektům jednotlivých obcí a měst. Spolufinancování těchto projektů kraji je často jediná možnost, jak zlepšit situaci v konkrétních oblastech. Z peněz se nakupují kontejnery, staví a opravují se sběrné dvory a recyklační linky a pořádají se kul-

turní akce. Druhou částí strategie jsou samotné projekty kraje. Nejčastěji se jedná o popularizační projekty, tedy různé soutěže, kulturní a populárně-vzdělávací akce. Patří sem ovšem i vzdělávací semináře a konference na dané téma. Tyto akce kraje podporují různorodými informačními kampaněmi. K  nim využívají především na třídění zaměřené internetové stránky. Soutěží a akcí, které se v krajích konají, lze zmínit celou řadu. Mohou to být například regionální obdoby soutěže „O křišťálovou popelnici“, kdy kraje hodnotí jednotlivé obce a města a porovnávají úspěšnost jejich třídění. Z těch posledních informačních akcí lze zmínit například tu ve Středočeském kraji. Od září až do listopadu se tu konaly tzv. Odpadové olympiády pro děti v Příbrami, Nymburku a Mladé Boleslavi. Informační kampaň podporovaly soutěže pro školáky či speciální balíčky k tematice, obsahující plakáty, informační tabule a CD s propagačním spotem. V  podstatě stejná kampaň se na podzim konala i v  dalších krajích. V  tom Jihočeském po náměstích putoval obří kontejner a lidé také dostávali tematické balíčky. Kterých akcí se dále zúčastňuje Jihočeský kraj, vyjmenoval radní za životní prostředí Karel Vlasák. „Jihočeský kraj se pohybuje v separaci odpadů na celorepublikovém průměru, proto se snažíme lidi do třídění zapojit ještě šířeji. Letošní kampaň pracuje se slogany Má to smysl, třiďte odpad a třiďte správně, dále Recyklace k  snídani a

Česká republika patří v oblasti třídění odpadů na špici v Evropě. Průměrně se tady na hlavu ročně vytřídí více než padesát kilogramů odpadu. Nejvíce třídí obyvatelé Pardubického kraje, tady je to na jednoho občana za rok kolem 76 kilogramů. ilustrační foto: archiv KN Děkujeme, že třídíte. Navazujeme na podobné kampaně z dřívějších let.“ Do třídění se ve většině krajů zapojilo už přes osmdesát nebo devadesát procent obcí. CELKOVÉ NÁKLADY JDOU DO MILIARD Do roku 2020 u nás musí dojít ke snížení ukládání odpadů na skládky o 25 procent. Prozatím se zdá, že tento závazek splníme, nicméně nejde to samozřejmě bez peněz. Náklady na svoz a recyklaci odpadů jdou v České republice už do miliard korun. Náklady na propagaci a pod-

poru třídění jsou samozřejmě daleko menší. Každý kraj má na tuto oblast vyhrazeno několik milionů korun ročně. Kvůli ekonomické krizi se v příštím roce finance na tuto oblast sníží. „V  letošním roce šlo na projekty v  rámci spolupráce s  firmou EKO-KOM asi 6,5 milionu korun,“ řekl za Vysočinu radní Zdeněk Ryšavý. „Z toho kraj zaplatil kolem dvou milionů. V  příštím roce má být, především kvůli dopadům finanční krize, tato částka snížena zhruba o deset procent.“ V  třídění se velmi rychle zlepšuje také hlavní město. V Praze dosáhly celkové náklady na svoz separovaného odpadu v letošním roce

zhruba 246 milionů korun. Za třídění odpadu dostala Praha odměnu od společnosti EKO-KOM více než 32 miliony korun za první čtvrtletí letošního roku. „Přestože Praha produkuje díky vysoké koncentraci obyvatel velké množství komunálního odpadu, daří se městu tento odpad stále lépe třídit. K podpoře třídění přispívá i zavedený komplexní systém nakládání s komunálním odpadem, jehož součástí je motivační způsob vybírání poplatku za komunální odpad. Občan hradí pouze vyprodukovaný směsný komunální odpad, který nevytřídí,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek. Filip Appl

KOMENTÁŘE Česká republika je vázána mnoha směrnicemi Evropského společenství, např. směrnicí o obalech a obalových výrobcích nebo směrnicí o odpadech a dalšími předpisy Evropského společenství, určenými přednostně k zajištění ochrany přírody nebo lidského zdraví. Povinnosti vyplývající z  evropských směrnic a cílených k  ochraně životního prostředí přejala Česká republika zejména pomocí zákona o odpadech, zákona o obalech a jejich prováděcích právních předpisů. Asi nejdůležitějším z těchto předpisů, který má přímý vztah k třídění odpadů, je Plán odpadového hospodářství České republiky. Plán odpadového hospodářství obsahuje cíle, kterých jsme se jako Česká republika zavázali dosáhnout. Pod těmito cíli si můžeme představit jak nehmatatelné strategické cíle, jakými může být snižování měrné produkce odpadů bez závislosti na ekonomickém růstu, náhrada primárních přírodních zdrojů odpady a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady, tak zásady a cíle konkrétní, pokrývající celou oblast nakládání s odpady v České republice. Jsou to právě konkrétní zásady a cíle Plánu odpadového hospodářství stanovené pro oblasti podílu recyklovaných odpadů a pro ukládání odpadů na skládkách, bez kterých bychom se bez účinného třídění zejména komunálních odpadů u jejich prvotních původců, tedy nás všech, neobešli. Třídění odpadů však sehrává důležitou roli i u jiných zásad, např. zásad pro nakládání s nebezpečnými odpady. Plán odpadového hospodářství České republiky je převzat všemi kraji, které vypracovaly v souladu s plánem národním plány odpadového hospodářství krajů, a i kraje se pomocí těchto cílů zasazují o rozvoj třídění, které je hlavním nástrojem zejména pro zvyšování materiálového využití u komunálních odpadů. Pouze kvalitně vytříděné odpady je možné materiálově využít bez nepřiměřených ekonomických nákladů, které by prodražily celý systém odpadového hospodářství nad únosnou mez. Třídění, recyklaci a využívání odpadů i rozvoj systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady proto ministerstvo podporuje zejména pomocí Operačního programu životního prostředí. Podporu z technické asistence je pak možné čerpat i na školení a osvětové programy s touto činností související. Za trvale se zvyšujícím množstvím vytříděných a materiálově využitých odpadů je proto nutno hledat důslednou a dlouhodobou spolupráci všech zúčastněných. Nejen institucí na celostátní úrovni a krajů jako nositelů regionální politiky nakládání s  odpady, ale zejména obcí, které zodpovídají za místní systémy sběru a nakládání s  odpady a za jejich financování. Účinně rovněž spolupracuje průmysl, zejména prostřednictvím autorizované obalové společnosti či provozovatelů kolektivních systémů, odpadů – ať už se jedná o obalové Karel Bláha, odpady, elektroodpad, baterie a akunáměstek ministra životního prostředí mulátory.

Je to již deset let, kdy začala spolupráce obalového průmyslu a obcí na rozvoji tříděného sběru a využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky. V té době byl obalový průmysl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za výrobky, které dosloužily a staly se odpadem. Zpětný odběr a využití odpadů z obalů začal obalový průmysl realizovat od roku 1999 na dobrovolné bázi. V té době také zástupci průmyslu založili systém EKO-KOM, který rozvíjel aktivity vedoucí k plnění závazku zajištění zpětného odběru a využití obalů. Od roku 2002 už byly povinnosti obalového průmyslu, týkající se zpětného odběru a využití odpadů z obalů, zakotveny do samostatné právní úpravy, zákona o obalech. Hlavními partnery pro rozvoj systému se již na počátku staly obce, což bylo strategické rozhodnutí. O tomto faktu hovoří i současné výsledky ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy, kdy se ČR pohybuje na předních místech v míře využití obalových odpadů. Spolupráce obalového průmyslu a obcí dlouhodobě napomáhá oběma partnerům plnit své legislativní povinnosti, průmyslu zákon o obalech a obcím povinnost třídění, vyplývající ze zákona o odpadech. V roce 2003 byla zahájena spolupráce s kraji, které se staly významným činitelem v oblasti plánování a řízení odpadového hospodářství. V krajských plánech odpadového hospodářství jsou zakotveny cíle pro sběr, recyklaci a využití komunálních odpadů, a to včetně jejich obalové složky, a rovněž cíle zaměřené na zvýšení aktivní účasti obyvatel na tříděném sběru a využití odpadů. Cíle autorizované obalové společnosti, kterou se EKO-KOM, a.s. v roce 2002 stala, jsou totožné s cíli jednotlivých krajů. Proto je vzájemná součinnost krajů a AOS logická. Spolupráce s jednotlivými kraji se úspěšně rozvíjí. Probíhá na bázi projektových dohod o vzájemné spolupráci. Projekty jsou zaměřeny na technickou podporu tříděného sběru a recyklace komunálních a obalových odpadů. Součástí projektů jsou také regionální informační kampaně, které pomáhají k rozvoji systémů tříděného sběru v obcích. V projektech také probíhají akce pro školy, odborné semináře pro zástupce samospráv a dílčí projekty, směřující ke zvýšení efektivity nakládání s odpady na území obcí a krajů. V krajích probíhají každoročně soutěže o nejlepší obce v třídění odpadů a aktivitách ve zpětném odběru výrobků. V rámci společných projektů bylo od roku 2003 nainstalováno více než 45 tisíc barevných kontejnerů, které byly pořízeny s podporou AOS EKO-KOM, a.s. a obcí zapojených v projektech. Výtěžnost tříděného sběru hlavních komodit, tj. papíru, plastů, skla barevného a čirého a nápojových kartonů se zvýšila na trojnásobek (z 16,7 kg/obyvatel/rok v  r.2003 na 53,1 kg/obyvatel/rok v  roce 2008). Mezi nejlepší „třídiče“ patřily v  roce 2008 Pardubický, Liberecký a Olomoucký kraj. Účast obyvatel na systémech tříděného sběru v  obcích se zvýšila na dnešních cca 70 %. Ve všech krajích jsou obyvatelé utvrzováni v důMartina Vrbová, ležitosti správného nakládání s odpady ředitelka oddělení prostřednictvím řady zajímavých akcí, využití odpadů EKO-KOM sdělovacích prostředků apod.

Třídění v jednotlivých krajích ČR je součástí tzv. „Integrovaných systémů“, což ve své podstatě znamená ucelený a vyvážený systém zahrnující jak samotné třídění, tak celý řetězec zařízení na využití odpadů (kompostárny, bioplynové stanice, recyklační linky atp.) a následné konečné odstranění nevyužitelných zbytků. Velkým nedostatkem ve většině krajů ČR je absence zařízení na energetické využití zbylé směsi komunálních odpadů po vytřídění využitelných složek, která končí na skládkách, a nelze ji dále jinak využít. Tato zařízení dokáží vyrobit z odpadu jak teplo, tak elektrickou energii a navíc uspořit např. fosilní paliva. Nutno dodat, že v každém kraji je situace specifická, každý region má své vlastní problémy a systém, který vychází především ze stěžejních krajských dokumentů, zabývajících se problematikou odpadového hospodářství - Plánů odpadových hospodářství jednotlivých krajů. Jednou z hlavních oblastí posilování třídění je každoroční zahušťování sběrné sítě na využitelné složky z komunálních odpadů (nejčastěji papír, sklo, plast) v kombinaci s dotačními programy na podporu výstavby sběrných hnízd a zejména sběrných dvorů. Všechny kraje jsou úzce zapojeny do spolupráce s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., zaměřené především na zvýšení míry odděleného sběru, využití a recyklace komunálních odpadů včetně obalů. Nádoby na tříděný sběr jsou poskytovány v rámci projektu obcím kraje na základě jejich požadavků formou bezplatné zápůjčky po dobu jejich životnosti. Jednotlivé obce jsou motivovány i finančně, a to formou peněžitých darů, které jsou každoročně z rozpočtů jednotlivých krajů vyčleněny pro nejlepší třídiče. V praxi to znamená, že to lidé mají ke kontejnerům blíž a jsou pak více ochotni do nich tříděný odpad donášet. V kombinaci s osvětou a informacemi o opětovném použití např. plastů při výrobě vláken pro textilní průmysl, laviček, zatravňovacích dlaždic, protihlukových zábran se množství vytříděných odpadů každoročně v celorepublikovém průměru zvyšuje. Spolupráce v této oblasti např. v Moravskoslezském kraji probíhá již od roku 2004 a našim cílem je vytvoření funkčního a efektivního systému odděleného sběru komodit komunálních a obalových odpadů. Projekt přispívá rovněž k pomoci plnění cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství kraje. Základem úspěšného integrovaného systému nakládání s odpady je bezesporu odpovědný přístup každého jednotlivého občana kraje. Na podporu třídění v domácnostech se pořádají různé soutěže nejen pro děti, ale i celé rodiny. Jedním z mnoha příkladů jsou tzv. „Čisté dny“, které jsou v jednotlivých krajích pořádány. Např. v Moravskoslezském kraji proběhlo v září zábavné odpoledne na Slezskoostravském hradě za účasti téměř dvou tisíc návštěvníků. Ve finále velké letní soutěže ve třídění odpadů se utkaly v 5 disciplínách 4 rodiny o poukaz na zájezd v hodnotě 50 tisíc korun. Starší generace jsou motivovány třeba na hudebních festivalech jako je například celorepublikově známý „Colours of Ostrava“, kde za určitý počet sebraných plastových nebo papírových kelímků obdržel sběrač nápoj zdarma. Systém odpadového hospodářství kraje patří mezi stěžejní oblasti ochrany životního prostředí. Je především v našich rukou jaké životní prostředí zanecháme budoucím generacím. Oblast odpadového hospodářství je tou správnou cestou, Miroslav Novák, kterou můžeme ovlivnit přímo z našich předseda Komise pro ŽP a venkov AK ČR domácností.

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | prosinec 2009 |

3

Pardubický kraj je nejlépe třídícím regionem ČR

STRUČNĚ A JASNĚ

Pardubický kraj si v otázce třídění odpadů stojí výborně. V loňském roce připadlo na jednoho občana kraje v průměru 76 kilogramů vytříděného odpadu. A to je nejvíce ze všech krajů České republiky. Kromě faktu, že je na katastrálním území kraje v současnosti už téměř 90 sběrných dvorů, k takovému výsledku napomáhá především soustředěná a úspěšná kampaň kraje a neziskové společnosti EKO-KOM.

nout pacienti v  kraji. Od příštího roku se změní síť zdravotních pohotovostí.Ty najdou pouze v  nemocnicích, na ostatních místech budou zrušeny, s výjimkou špatně dostupných oblastí Hlinecka a Králicka. Pohotovosti v  nemocnicích budou pro děti i dospělé a budou plně dotované krajem. Ten pohotovosti do nemocnic převádí kvůli úsporám a lepšímu využití záchranky, která dosud měla provozování pohotovosti na starosti.

TÉMA Už v  květnu 2004 bylo v  kraji zřízeno Regionální odpadové centrum. Právě tato instituce začala zajišťovat potřebné kroky v oblasti nakládání s odpady, do které samozřejmě patří i třídění. Odpadové centrum si tak vzalo na starost jak poradenství při zpracovávání plánů odpadového hospodářství obcí i firem, tak spolupráci s firmami, které mají realizaci a také popularizaci správného třídění na starost. Kraj každoročně přispívá Regionálnímu odpadovému centru na svou činnost. V letošním roce činí tato dotace 250 tisíc. Se stejnou částkou se počítá i příští rok. Regionální odpadové centrum je od roku 2005 také hlavním realizátorem projektu s názvem „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky na území Pardubického kraje“, který je zaměřen na zkvalitňování správného třídění. Právě v rámci tohoto programu už v minulých

letech odstartovala systematická komunikační kampaň na třídění odpadu, která chce vhodně doplnit především celorepublikovou kampaň EKO-KOMu.

• Krajští, městští i obecní politici

OBCE BOJUJÍ „O PERNÍKOVOU POPELNICI“ V  polovině minulého roku bylo do třídění obalů v kraji zapojeno 406 obcí ze 451, a to je pozitivní výsledek. Pomohla k němu i informační kampaň, jejíž součástí je i celá řada soutěží, kulturních akcí a seminářů, které se konají po celém území Pardubického kraje. „Kraj například vyhlašuje soutěž O perníkovou popelnici, kde města a obce Pardubického kraje, které jsou posouzeny jako nejúspěšnější, obdrží finanční podporu a symbolickou perníkovou popelnici,“ řekl Krajským novinám radní pro oblast životního prostředí Václav Kroutil. Zásadním komunikačním kanálem a hlavním zdrojem informací o celé krajské kampani je portál www.ekontejnery.cz. Na stránkách lze najít například aktuální informace o jednotlivých soutěžích, které kraj ve spolupráci s  EKO-KOMem,

V dubnu byly vyhlášeny výsledky tradiční soutěže O perníkovou popelnici. Nejlépe dopadly Žamberk, Opatovice nad Labem a Čenkovice. Zdroj: kraj popřípadě Asekolem, který zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení, pořádá. A je zde i celá řada dalších soutěží včetně těch internetových. V  současnosti se na výše uvedeném webu rozjíždí soutěž ve virtuálním třídění, která si klade za cíl naučit občany, jak správně třídit. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ LIDI ZAJÍMÁ Soutěže ovšem nejsou jedinou činností kraje. Radní Kroutil zmiňuje i další aktivity. „Vedle již zmíněné soutěže připravujeme

také Odpadářské dny a semináře s  tématikou odpadů pro obce a města všech velikostí.“ Právě semináře jsou pro mnohé obce velice důležité, protože poskytují potřebné informace také o legislativní stránce třídění. V září tohoto roku například uspořádal krajský úřad ve spolupráci s Domem techniky Pardubice pracovní seminář o odpadovém hospodářství, kde se účastníci seznámili také s  tím, jak probíhá převod odpadů do režimu výrobků. Že je třídění odpadů v  kraji jedním z  klíčových témat potvrzuje i zájem občanů o tuto

Kraj získal na zámek 177 milionů

měl stát odpočinkovým místem. Po celých valech zároveň povede naučná stezka.“ Velkou viditelnou změnou bude vybudování nové pokladny, která se z  místa hluboko uvnitř zámku přesune kousek od zámecké brány, kde bude také informační centrum. Velkou pomocí pro celkovou rekonstrukci zámku, který byl sídlem rodu Pernštejnů, jsou prostředky ze státního rozpočtu. Rozhodnutí o jejich poskytnutí naplňuje vládní usnesení z  dob Miloše Zemana, které zaručuje v letech 2009 až 2014 pro zámek celkem 177 milionů korun. „Díky těmto financím bude kompletně dokončena celá obnova pardubického zámku,“ konstatoval Radko Martínek. Na nové, moderní galerijní expozice a pracoviště zaměstnanců tak budou zrekonstruovány bývalé hospodářské budovy, bude zřízen ateliér pro pobyty umělců a na prvním zámeckém nádvoří by se měla objevit kavárna. Poslední etapou pak bude rekonstrukce domu U Jonáše na historickém Pernštýnském náměstí v  centru Pardubic. Dům bude zpřístupněn veřejnosti a stane se bezbariérovým.

problematiku. Veškeré otázky týkající se životního prostředí jsou v  kraji velmi diskutované. Za vše mluví například plán na výstavbu spalovny nebezpečných odpadů v  Rybitví, proti kterému se zvedla vlna odporu. „Problematika třídění odpadů je samozřejmě obsažena i v  Programovém prohlášení Rady Pardubického kraje,“ potvrzuje důležitost této otázky i radní Václav Kroutil. Objem finančních prostředků, které kraj vydává na popularizaci a projekty spojené s  tříděním, se pohybuje kolem 2,5 milionu korun. Filip Appl

se v okolí Pardubic semkli v jeden šik a společně bojují proti záměru vybudovat v  blízkosti krajského města spalovnu nebezpečného odpadu. Jejímu vybudování brání zatím neschválená studie dopadů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí uspořádalo v  této věci veřejné slyšení, to ale dopadlo debaklem, neboť protestující se nevešli do připraveného sálu. Slyšení se proto opakovalo v hokejové aréně. Skončilo po uzávěrce tohoto vydání.

• Vedení kraje se setkalo s poslanci zvolenými v regionu. Společně hovořili o návrhu legislativních změn v  odpisu majetku příspěvkových organizacích, o rušení okresů nebo o financování sociálních služeb. Radní také poslance upozornili na nutnost legislativní změny, která by znamenala, že by stát převzal část odpovědnosti za zdravotní péči poskytovanou dětem do tří let v dětských domovech.

Kraj chce informace o zátěžích

Velké finanční injekce se dočkal, a pravděpodobně ještě dočká, pardubický zámek, který patří k  jedné z  dominant krajského města. Zástupci kraje přivezli z Prahy rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na rekonstrukci některých prostor zámku a historického domu U Jonáše pro potřeby Východočeské galerie. O další prostředky pro zámek se kraj bude ucházet v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Rada Pardubického kraje podpořila na začátku prosince přípravu projektu, který nese poněkud krkolomný název „Zvýšení atraktivity a rozšíření návštěvnických služeb a areálu zámku Pardubice“. Právě tento projekt se bude snažit získat evropské prostředky, které by měly napomoci zlepšit prostory zámeckého areálu. „Od projektu si slibujeme maximální zpřístupnění prostor muzea veřejnosti. Vzniknout by měly dvě nové expozice, jedna z historie Pardubicka, druhou bude interaktivní expozice archeologie. Zpřístupněna bude zámecká kaple, nové výstavní prostory vzniknou na místě současné pokladny a kavárny,“ řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Návštěvníci dlouhá léta postupně opravovaného zámku se dočkají také změny venkovních ploch zámeckého areálu. „Počítá se s  využitím všech rondelů na zámeckých valech,“ upřesnila vedoucí odboru kultury a památkové péče Pardubického kraje Milada Valečková. „Na jednom z  rondelů počítáme se zřízením minizoo, na druhém by mohl být prostor pro handicapované ptáky, další bude vyčleněn pro kulturní akce a poslední by se

• Na změny si budou muset zvyk-

Pardubický kraj si nechá zpracovat analýzu rizik starých ekologických zátěží na svém území. Jednak chce zjistit, jakou hrozbou pro životní prostředí tyto zátěže jsou, dále pak chce rozhodnout o tom, jak se znečištěním naloží. Oznámil to radní Pardubického kraje pro zemědělství, venkov a životní prostředí Václav Kroutil. V kraji je v současné době evidováno osm velkých, doposud neřešených, ekologických zátěží. „Na Chrudimsku leží například skládka odpadů z elektrotechnického průmyslu v Hamříku u Hlinska, sklady chemikálií ve Slatiňanech a areál původního podniku Transporta. Na Orlickoústecku je znečištěna lokalita v Dolní Lipce a území firmy Eltes v Jablonném nad Orlicí, která je v konkurzu, ve Svitavách areál bývalých čistíren, stejně jako v Přelouči na Pardubicku,“ řekl radní Kroutil. Podle Kroutila musí kraj zjistit, zda staré ekologické zátěže ohrožují podzemní a povrchové vody a následně je nutné určit další postup, kterým bude buď sanace nebo zakonzervování. Rizikové analýzy by měly přijít na sedmnáct milionů korun, kraj počítá, že náklady budou z  většiny hrazeny díky Operačnímu programu pro Životní prostředí. Pardubický kraj už musel řešit sanace několika velkých znečištění, jejichž původce už neexistuje nebo se jej nepodařilo prokázat.

V Boru u Skutče na Chrudimsku nechal zlikvidovat skládku průmyslových odmašťovadel a čisticích látek, v Hodoníně v témže okrese úložiště agrochemikálií. Kontaminace se už dostala do okolí a ohrožovala zdroje pitné vody. Celkové náklady obou sanací se vyšplhaly zhruba na 130 milionů korun, které pocházely z fondů Evropské unie a peněz státu a kraje. Už dříve kraj musel nechat vyčistit zamořený areál bývalé Tesly v Pardubicích a štolu bývalého dolu u Vranové Lhoty na Svitavsku, která byla zavezena 270 tunami nebezpečného odpadu. Hejtmanství muselo rovněž zčásti na své náklady zneškodnit nelegální sklad 150 tun nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích na Pardubicku. V současnosti se odstraňuje znečištění u Lukavice na Chrudimsku, kraj se také snaží dokončit vyčištění areálu bývalého podniku Transporta. Tyto dvě akce spolykají dalších zhruba 150 milionů korun. (pak)

• Zemědělce, kteří počátkem prosince protestovali před budovou parlaIlustrační foto. Čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu zahájí Pardubický kraj už v  letošním

Zdroj: archiv KN

roce, kdy bude zahájena příprava projektové dokumentace. (mes)

mentu proti způsobu financování českého zemědělství, podpořil hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. „Důrazně žádám poslance, aby navýšili rozpočet v kapitole zemědělství nejméně o 1,5 miliardy korun,“ řekl hejtman. „Jedině tak můžeme docílit, aby čeští zemědělci získali srovnatelné podmínky se svými kolegy v Evropské unii.“ (pak)

4

KN | prosinec 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Na motocyklové akci FMX Gladiator Games si pražský primátor Bém troufnul sednout na motorku, se kterou její jezdec předvedl „backflip“. Potlesk za odvahu ovšem přehlušily novinové titulky o skoku za milion, neboť na akci (jako každoročně) přispěl magistrát. Ať v poslední době udělá Bém cokoliv, vždycky je to špatně…

• Exotickou návštěvu se zajímavým úkolem hostila Praha. Sem přijeli experti ze Saudské Arábie, aby se v hlavním městě přiučili v budování parků. Metropole Rijád totiž chce investovat do stavby parků a odpočinkových zón. Jen aby neokopírovali park před hlavním nádražím i s bezdomovci a feťáky…

• Velkým tématem posledních dnů a týdnů je v  Praze projekt Opencard. V krátkých zprávách na rozbor této aféry prostor není, za zmínku ale určitě stojí informace, kterou z  auditu vyčetly Lidové noviny – Praha prý platila zaměstnancům externích firem za dozor investora a řízení kanceláře projektu až 24 tisíc korun denně. Tolik nedostává ani prezident…

• Také další zprávička se týká peněz. Konkrétně 1,2 milionu korun, kterými magistrát zadotuje Vánoční setkání seniorů Prahy 7 v závěru prosince. Dechovka, cimbál a divadlo asi hodně podražilo, neboť na akci přispívá i radnice sedmého pražského obvodu, která k  magistrátní dotaci přihodila dalších 300 tisíc. Za jeden a půl milionu už bude slušný mejdan…

PRAHA

Praha vyslala do boje za třídění odpadu komiks S  běžnými neduhy, které provázejí třídění odpadu, jako jsou například zvěsti, že vytříděný odpad se stejně nakonec smísí do jednoho sběrného vozu, se v Praze rozhodli bojovat vydáním speciálního komiksu. Stejně tak nepořádek v  okolí popelnic, špatně roztříděný odpad či dokonce směsný odpad pohozený u separačních stanovišť – to jsou další nešvary, na které budou upozorňovat komiksové samolepky na popelnicích. Samolepky jsou tak na očích každému, kdo odnáší odpad do popelnic.

TÉMA Separaci odpadu pro Pražany platí hlavní město Praha ze svého rozpočtu, lidé na ni tedy přispívají ze svých daní, nikoliv však z vybraného poplatku na odvoz odpadu. Roční částka se pohybuje okolo 250 milionů korun. „Nápad na kampaň za správnou separaci vznikl z  mé vlastní zkušenosti, když jsem vyhazoval papír do separační nádoby a zahlédl jsem uvnitř vhozenou igelitovou tašku plnou skleněných lahví. Tehdy jsem si uvědomil, jak snadno lze separovaný odpad znehodnotit. Znehodnocení jedné sběrné nádoby pak stojí 62 Kč navíc,“ uvedl pražský primátor Pavel Bém. Nové samolepky, které se začnou na pražských separačních nádobách vylepovat v průběhu prosince, tedy v  období Vánoc, kdy je nápor odpadu nejvyšší, obsahují komiks, který Pražanům objasňuje cestu odpadu od jeho vyhození až po recyklaci. Lidé si tak snáze představí, co se děje například s PET lahví poté, co ji vhodí do žluté

popelnice. Posledním obrázkem komiksu je pak nový výrobek, který se z recyklovaného materiálu vyrobil. Jednoduše si tak každý představí, proč je separace odpadu důležitá. Zároveň byla na internetových stránkách www.cistapraha.cz spuštěna interaktivní mapa Prahy, na které si návštěvníci vyhledají nejbližší separační stanoviště u svého bydliště. PRAHA MÁ I DVĚ TŘÍDÍCI CENTRA Množství odpadu, které v Praze lidé každý rok vyprodukují, je ohromné. Ne všechen přitom končí tam, kde má. „Ročně pohodí lidé v Praze mimo nádoby na odpad tolik věcí, že by podle našich výpočtů zaplnily Mariánské náměstí v Praze do výšky neuvěřitelných 30 metrů. Takového odpadu, jde především o starý nábytek, koberce, zbytky umakartových jader z panelákových koupelen a mnoho dalších věcí, je ročně zhruba sedm až deset tisíc tun, a to je alarmující,“ řekl generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. Ani odpad v  separačních kon-



Zdroj: archiv KN

Pražských služeb a druhé ve zcela novém areálu v  Chrášťanech. Tento areál má příznivé dispoziční umístění. Je snadno přístupný, neboť se nachází dva kilometry od Zličína a  zároveň dostatečně daleko od obytné zástavby. Rozloha areálu je cca 17  000 m2 a hala má velikost jednoho fotbalového hřiště. Náklady na stavbu dosáhly částky 110 mil. Kč. Za jeden den, tedy dvě směny, třídicí linka zpracuje 78 tun suroviny. „Naše dvě

třídicí linky zpracují ročně okolo 50 tisíc tun papíru. Pokud vezmeme v úvahu, že na 1 tunu nového papíru je potřeba 17 vzrostlých stromů, pak ročně zachráníme zhruba 860 tisíc stromů, což je neuvěřitelných cca 1 230 hektarů.“ dodal Roman. Zbytek po vytřídění odpadu putuje na energetické zpracování odpadu do Malešic na výrobu tepla, které je využíváno v  pražských domácnostech. Michal Tillgen

Ilustrační foto. tejnerech není vždy v  pořádku a k  okamžitému použití. I na to mají upozorňovat samolepky. „Špatně vytříděný odpad v kontejnerech na papír tvoří přibližně šest procent, což představuje 1 750 tun. U jiných komodit je však číslo vyšší. Odpad se pak musí ručně vybírat na třídicí lince a tím se celý proces samozřejmě zpomaluje,“ řekl vedoucí provozovny Jiří Jansa. Pražské služby provozují dvě třídicí centra. Jedno přímo v  areálu

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Teplé počasí nedělá radost jenom teplomilům, ale i stavbařům. Díky nezvykle vysokým teplotám mohl být o tři měsíce dřív otevřen most v Rozdělově u Kladna, jehož rekonstrukce stála 67 milionů korun. Podle dodavatelů, jejichž úkolem byla kompletní rekonstrukce mostu postaveného v sedmdesátých letech, vydrží jejich dílo nejméně osmdesát až sto let. Tak uvidíme…

Kraj sází také na vzdělávací efekt Podpora třídění komunálních odpadů na území Středočeského kraje je intenzivní a probíhá v několika rovinách od informačních kampaní přes dotační politiku a přímou finanční podporu vybraným projektům. Středočeský kraj má také vlastní projekty. Sem patří například projekt Nákup a rozmístění plastových kompostérů ve školských zařízeních a ve vybraných obcích na území Středočeského kraje.

TÉMA

• Občanští demokraté se na své tiskové konferenci obuli do sociálně demokratických vedení krajů. Petr Bendl se trefoval do „svého“ Středočeského kraje, když řekl, že slouží jako laboratoř toho, co by se mohlo odehrát na vládní úrovni po volbách. Bendl nejvíc kritizoval hospodaření kraje s tím, že se za vlády sociálních demokratů zvýšily náklady na chod krajského úřadu, protože nové vedení prosadilo vyšší platy a odměny pro neuvolněné členy zastupitelstva. Skončí tyhle hádky někdy?

• Středočeský kraj už ví, s jakými penězi bude příští rok hospodařit. Rozpočet schválilo krajské zastupitelstvo. V  kase kraje by mělo být 15 miliard korun, plánované výdaje budou ale o půl miliardy vyšší. Schodek by měl pokrýt úvěr a letošní rozpočtový přebytek. Vedení kraje se ale k  rozpočtu pravděpodobně bude muset ještě vrátit, neboť už nyní je jasné, že v některých oblastech nebudou finance stačit.

Středočeský kraj má jako základní dokument upravující nakládání s odpady na jeho území vypracovaný Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Závazná část plánu byla vyhlášena v podobě obecně závazné vyhlášky z března 2005, s následnou aktualizací v loňském roce. „Plán odpadového hospodářství kraje je dokument, který při respektování plánu České republiky stanoví základní zásady nakládání s odpady na území Středočeského kraje vedoucí k jeho optimalizaci. Současně stanoví i konkrétní cíle, jichž by mělo být při nakládání s odpady dosaženo,“ uvedla tisková mluvčí Středočeského kraje Berill Mascheková. V návaznosti na POH již dlouhodobě existuje spolupráce s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM. V letošním roce bylo pokračování této spolupráce vyjádřeno uzavřením dohody o spolupráci. Tato

dohoda je pokračováním předchozí spolupráce. Projekt má své dílčí konkrétní části přímo zaměřené na třídění odpadu. Patří sem například každoročně vyhlašovaná soutěž pro obce My třídíme nejlépe, která je zaměřená na zvýšení účinnosti separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu. Dále jsou to informační kampaně zaměřené jednak na obyvatele Středočeského kraje, jednak na představitele samosprávy, tedy na obce Středočeského kraje, s čímž souvisí také přidělování nádob na separovaný sběr jednotlivým obcím.

zemědělství. Každoročně jsou vyhlašována témata, kdy si žadatelé, kterými mohou být jak obce, tak i soukromé subjekty, mohou požádat o podporu na realizaci projektů, které vedou ke zvýšení úrovně třídění odpadu a jsou v souladu s Plánem odpadového hospodářství Středočeského kraje. Aktuálně pak Středočeský kraj připravuje vlastní projekt Nákup a rozmístění plastových kompostérů ve školských zařízeních a ve vybraných obcích na území Středočeského kraje, na který kraj požádal o dotaci z Operačního programu Ži-

votní prostředí. Projektu zvýší úroveň třídění jedné ze složek komunálního odpadu a neméně významný bude také výchovný a vzdělávací efekt vzhledem k tomu, že projekt je zaměřen především na základní školy Středočeského kraje. Středočeský kraj neponechal stranou ani motivační politiku. Tady se jedná například o honorovanou soutěž obcí My třídíme nejlépe a dále zejména Středočeský fond životního prostředí a zemědělství. Statistické údaje svědčí o tom, že třídění odpadů ve Středočeském kraji má stoupající úroveň.

„Nárůst množství odděleně sebraných využitelných složek komunálního odpadu vzrostl téměř o sto procent v průběhu posledních šesti let. Výše uvedené aktivity objektivně přinášejí kladný efekt, což dokumentuje zvyšující se úroveň výtěžnosti separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu, jako jsou papír, plasty sklo nebo nápojové kartony,“ uvedla Mascheková. Například v  roce 2002 bylo odděleně sebráno 17 kilogramů ročně na jednoho občana, v roce 2008 již bylo dosaženo úrovně 40 kilogramů. Michal Tillgen

TŘÍDĚNÍ VZROSTLO O VÍCE NEŽ 150 PROCENT ZA ŠEST LET Obdobně jako s  firmou EKO-KOM probíhá spolupráce také se společností ASEKOL, která je jedním z provozovatelů kolektivního systému pro zpětný oddělený sběr vyřazených elektrozařízení. Dalším významným nástrojem, který Středočeský kraj na podporu třídění odpadů úspěšně využívá, je Středočeský fond životního prostředí a

Vítězové soutěže My třídíme nejlépe obdrželi také finanční odměnu.

Zdroj: kraj

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | prosinec 2009 |

5

Klíčový úsek R35 u Hradce Králové a Pardubic je v provozu Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo tři kilometry rychlostní silnice R35 Sedlice –Opatovice a čtyři kilometry návazného úseku I/37 Opatovice – Hrobice, které kvalitně napojují silnici mezi Hradcem Králové a Pardubicemi na dálnici D11. Ta byla v roce 2006 provizorně ukončena v blízkosti Hradce Králové. Celá dopravní stavba je významná pro oba východočeské kraje. Silnice R35 Sedlice – Opatovice se stává důležitým prvkem dopravního systému silniční a dálniční sítě České republiky. Je součástí rychlostní silnice R35 vedené od Liberce přes Hradec Králové, Vysoké Mýto do Olomouce a dále již na dnes napojenou dálnici D1 do Ostravy. „Zprovozněný úsek není sice kilometricky příliš dlouhý, ovšem z  hlediska dopravního je naprosto podstatný. Je totiž dalším fragmentem budoucího spojení Prahy s  východními regiony České republiky jakožto alternativy dálnice D1, čímž deklarujeme plán výstavby silnice R35 po celé délce až do Olomouce,“ prohlásil ministr dopravy Gustáv Slamečka u příležitosti otevření nových úseků. „Jde o historický moment pro silničáře i veřejnost, protože se jedná o první kilometry rychlostní silnice R35 v celých východních Čechách. Přeji si, abychom co nejdříve na tuto významnou událost navázali a v přijatelném čase začali jezdit po dalších úsecích pětatřicítky,“ navázal na ministrova slova Ivo Toman, vládní zmocněnec pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 a dálnice D11. Otevřený úsek silnice R35 Sedlice – Opatovice a stavba I/37 Hrobice

– Opatovice mají přínos z několika důvodů. Předně úsek R35 Sedlice – Opatovice propojuje dálnici D11 Praha – Hradec Králové se silnicí I/37 Pardubice – Hradec Králové a tím se stává i jedním z přivaděčů Pardubic a Hradce Králové na dálnici D11 pro regionální i tranzitní dopravu jak na severní Moravu, tak do Polska. „Jsem nyní spokojen a více budu, až bude tato stavba zcela ukončena. Za Pardubický kraj chci oznámit, že uděláme vše, co bude možné, pro další hladký průběh výstavby R35 směrem na východ,“ řekl hejtman Radko Martínek. Jeho královéhradecký kolega Lubomír Franc rovněž považuje za nezbytné pokračovat v  započaté práci, když vyzval: „Prvotním úkolem je co nejrychlejší stavba dalších úseků R35 tak, aby se tranzitní doprava mohla v  maximální míře vyhnout Hradci Králové. Dalším cílem je bezpochyby rychlé dostavění dálnice D11 kolem krajského města.“ Stavba silnice R35 Sedlice – Opatovice je vedena převážně po zemědělsky obdělávaných pozemcích, v blízkosti obcí Libišany, Opatovice a Čeperka. Rovněž se musí vypořádávat s křížením vodních toků, železniční tratě, vlečky,

Unikátní mimoúrovňová křižovatka, která spojí budoucí rychlostní komunikaci R35 se silnicí I/37 u obce Opatovice nad Labem u Hradce Králové, je dokončena. Stavba je součástí rozsáhlého projektu silnice R35 v úseku Hradec Králové (Sedlice) – Opatovice, která byla vybudována za 30 měsíců. Součástí projektu bylo i rozšíření spojnice I/37 z Hradce Králové do Pardubic v úseku Opatovice – Hrobice. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR, finanční prostředky na stavbu poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. foto: ŘSD

Slavnostního otevření křižovatky se zúčastnili (zleva) Ivo Toman, vládní zmocněnec pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R35 a dálnice D11, hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc, Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje, ministr dopravy ČR Gustáv Slamečka, Alfred Brunclík, generální ředitel ŘSD, Jaroslav Krauter, pověřený řízením SFDI a Michal Reiter, generální ředitel Skanska DS. foto: KN

Součástí stavby je dvacet nových mostů a jeden rekonstruovaný.

foto: Skanska DS

s kulturně-technickou památkou Opatovický kanál a se zásahem do lesních a zemědělských pozemků. Realizace probíhala za provozu na stávajících silnicích, kdy byla použita pouze místní omezení v dopravě. Stavba obsahuje až 20 metrů vysokou estakádu ukončenou na kruhové křižovatce v úrovni nad silnicí I/37. Součástí stavby je také zmíněný rovněž čtyřpruhový úsek silnice I/37 mezi Hrobicemi a Opatovicemi, a to z důvodu realizace mimoúrovňové křižovatky silnic R35 a I/37, která musí rovněž umožnit připojení blízkých obcí Opatovice a Čeperka. Ve vztahu k připravovaným dopravním stavbám, kdy bude silnice I/37 v úseku Pardubice – Hradec Králové ve čtyřpruhovém uspořádání, bude stavba rychlostní silnice R35 významným přínosem pro připojení území na kapacitní čtyř-

pruhové komunikace. Dopravní význam stavby se tím zvyšuje i pro zajištění potřeb neustálého nárůstu automobilové dopravy. „Důležitost významu obou staveb ve vztahu k nákladní dopravě nelze skutečně opomenout. Dosud totiž kamionová doprava jedoucí z Prahy končila na 68 kilometru dálnice D11 a dále pokračovala po staré silnici na Hradec Králové. Po zprovoznění nového úseku se doprava pro kamiony po D11 a R35 otevře v celé délce. Nákladní doprava tak již nebude ovlivňovat život v městech a obcích na komunikaci I/11 a zároveň se projeví plynulejší spojení mezi Prahou a Královéhradeckým a Pardubickým krajem,“ doplnil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. Projekt výstavby úseku R35 Sedlice – Opatovice je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Fondu Soudržnosti, v rámci Operační-

ho programu Doprava. Jde o příspěvek v rámci Priority 2 v oblasti podpory „Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T“, až do 85 procent způsobilých výdajů. „Doufám, že i plánované třetí patro křižovatky, jehož stavba se kontinuálně zahájí, bude brzy zprovozněno. Celkové rozpočtové náklady celé akce přesahují 3,65 miliardy korun. Jsou to nemalé finanční prostředky, které budou pro rok 2010 na pokračování této stavby zabezpečeny v  rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury,“ uvedl Jaroslav Kauter, pověřený řízením fondu. Informace o stavbě Název stavby: Silnice R35 Sedlice - Opatovice Místo stavby: Pardubický kraj Zahájení stavby: 11/2006 Délka stavby: R35 - 2 950 metrů, I/37 – 4 093 metry Cena stavby: 1 413 932 599 Kč

Vizualizace: pokračování výstavby silnice R35 ve směru na Vysoké Mýto bylo zahájeno realizací estakády, která bude tvořit třetí patro zprovozněné křižovatky. foto: ŘSD

6

KN | prosinec 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Až patnáct procent nákladů na nákup energií může ušetřit Jihočeský kraj. Vyplývá to z  analýzy, kterou si kraj nechal zpracovat, a která řešila spotřebu energií v roce 2008 a v průběhu letoška. Loni kraj za elektřinu, zemní plyn a teplo zaplatil 311 milionů korun. Úspora by podle analýzy byla možná, pokud by kraj vypsal nová výběrová řízení na dodavatele.

• Jihočeský kraj by měl podle návrhu rozpočtu na příští rok hospodařit s přebytkem. Na straně příjmů je plánována částka 11 miliard 377 milionů korun, na straně výdajů 10 miliard 892 miliony korun. „Návrh rozpočtu je ve své provozní části úsporný, ale v investiční části zároveň prorůstový. Snižujeme výdaje na provoz, a to jak u zřizovaných organizací, tak v provozních výdajích krajského úřadu. Potřeby jednotlivých organizací jsou ale různé, snižovat budeme od 5 do 15 %,“ uvedl hejtman Jiří Zimola. Přebytek rozpočtu použije kraj na splátky úvěrů.

• V  regionu možná skončí proplácení regulačních poplatků v krajských zdravotnických zařízeních. Jihočeský kraj k tomu byl vyzván ministrem vnitra Martinem Pecinou, který hejtmanství zaslal dopis, ve kterém zastavení proplácení poplatků požaduje do šedesáti dnů. Kraj ale tvrdí, že ministr neuvedl, v  čem konkrétně kraj proplácením poplatků pochybil. Kraj proto bude po ministerstvu žádat podrobnější informace.

JIHOČESKÝ KRAJ

Školní olympiády v třídění už jsou v kraji tradicí Jihočeský kraj již čtvrtým rokem podporuje třídění odpadů prostřednictvím společného pilotního projektu s obalovou společností EKO-KOM. Na ten je každý rok z krajských prostředků vynaloženo 5,5 milionu korun. Hlavním cílem projektu je zvýšení výtěžnosti tříděného sběru komunálních odpadů, zejména jejich obalové složky, jejich využitelnosti a zlepšení efektivity procesu nakládání s komunálními a obalovými odpady na území Jihočeského kraje.

TÉMA Nedílnou součástí projektu je zlepšování informovanosti spotřebitelů - občanů a zvýšení jejich aktivní účasti na třídění využívaných odpadů. „V rámci vedené informační kampaně rozšiřujeme a uchováváme u obyvatelstva informace o celkové problematice odpadů, zejména o vlivu třídění na snižování skládkovaných odpadů, snižování ekonomické náročnosti hospodaření s odpady a vytváření obecného názoru, Třídění má smysl, pokud je prováděno správně,“ uvedla Vladimíra Pavlová z oddělení informací a styku s veřejností kraje. Prostřednictvím zmíněného projektu jsou vyhlašovány soutěže pro školy a obce, které jsou zaměřeny na podporu třídění odpadů. V letošním roce byla celokrajská soutěž škol zaměřena na znalosti o využívání odpadů, školy soutěžily o nejlepší návrh tabule nebo plakátu na téma, jak se tříděné odpady dále zpracovávají. Již tradičně uskutečnily odpadové olympiády pro školy ve třech městech kraje: v Českém

Krumlově, Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci. Opět byla vyhlášena soutež pro obce s názvem My třídit umíme. Slavnostní vyhlášení vítězných škol i obcí se uskuteční dne 11. prosince 2009, kdy budou předány diplomy, keramické plakety poukazy na věcné a finanční ceny a pamětní tabule. „S vývojem třídění využitelných složek odpadů musíme být v našem kraji spojeni. Třídění odpadů má za poslední čtyři roky stále stoupající tendenci. Od roku 2004 do roku 2008 vzrostla výtěžnost vyseparovaných složek komunálních odpadů, jako jsou nápojové kartony, papír, plast nebo barevné a bílé sklo, na obyvatele za rok z 18,7 kg na necelých 57 kg, to znamená téměř na trojnásobek,“ uvedla Pavlová.

ci pro občany a školy, kde každý nalezne nejen užitečné rady jak a co třídit nebo kam s vytříděným odpadem. Jsou zde také náměty na různé motivační hry a soutěže, aby výchovný efekt nepůsobil na mládež formou povinnosti, ale hry. Obce zase na internetových stránkých najdou materiály k propagaci třídění, právní předpisy, případně Krajský plán odpadového hospodářství. Stejně tak je na stránkách organizovaná hlavní kampaň ke třídění odpadu. Hlavními mo-

tivy kampaně jsou Recyklace k snídani, které ukazují na fakt, že recykláty pocházející z přepracovaného tříděného odpadu jsou stále běžněji používány kolem nás. „Má to smysl, třiďte odpad, ale třiďte jej správně“ je další z hesel, které letošní kampaň provázejí. Asi nejviditelnější podobou kampaně jsou brožurky Recyklovaná domácnost, které obdrželo v říjnu do svých poštovních schránek téměř sto tisíc jihočeských domácností. V rámci kampaně po náměstích jihočeských měst putoval obří

model kontejneru na třídění odpadu, který byl potištěn zajímavými informace o tom, jak co se s odpady děje poté, co je lidé odloží do nádob na tříděný odpad. Kampaň probíhá také v médiích – v rozhlasových stanicích byly vysílány upoutávky o třídění odpadu, v jihočeských Denících se objevil Odpadový zpravodaj, letáky Recyklace k snídani byly v září a říjnu vylepeny v městských a příměstských autobusech většiny regionů kraje. Michal Tillgen

NA TŘÍDĚNÍ MÁ KRAJ VLASTNÍ STRÁNKY Kraj také zavedl vlastní internetové stránky, které se věnují výhradně třídění odpadu. Na internetové adrese www.jihoceske-trideni.cz lze nalézt informace o tom, jak třídit, kam s jednotlivými druhy odpadů, ale i řady užitečných informací pro obce. Stránky obsahují také sek-



Zdroj: EKO-KOM

ka. V  rámci přeshraničního projektu Sdružení obcí Černošínska a ZMS Schwandorf se uskutečňují výměnné exkurze dětí i zástupců samosprávy, druhá část projektu bude zaměřena na zkvalitnění obou výukových center,“ doplňuje Milada Emmerová. A jakou formou se v  kraji třídí? „V  Plzeňském kraji je preferováno třídění u zdroje. Tedy již v  domácnostech při vzniku odpadu. Donášková vzdálenost a hustota sítě sběrných nádob umožňuje každému donést vytříděný odpad přímo do určené nádoby. V  dotřiďovacích linkách

se odstraní nežádoucí příměsi a odpady se dotřídí podle požadavků trhu s  druhotnými surovinami. Důležitým místem pro správné hospodaření s  odpady jsou sběrné dvory. V  Plzeňském kraji je jich v  současné době 68. Do letošní výzvy Operačního programu Životní prostředí bylo podáno 9 žádostí na výstavbu dalších sběrných dvorů,“ popisuje třídění v kraji hejtmanka. Na závěr lze ještě dodat, že Plzeňský kraj v  roce 2009 vyčlenil v rozpočtu na podporu třídění odpadu 700 000 Kč. Jana Bartošová

Ilustrační foto.

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Osobní a spěšné vlaky najedou s novým jízdním řádem v Plzeňském kraji o 120 000 kilometrů více než letos, tedy 5,4 milionu km.

• Zajímavého ocenění se dostalo Regionálnímu operačnímu programu (ROP) Jihozápad. Studie Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která posuzovala transparentnost zveřejňování informací, vyhodnotila ROP Jihozápad jako druhý nejtransparentnější mezi operačními programy v České republice.

• Jako druhý občan České republiky obdržel Ing. Milan Jenčík z Odboru krizového řízení Krajského úřadu Plzeňského kraje pamětní odznak Ministerstva obrany Ruské federace za poskytnutou pomoc a spolupráci při doplňování údajů o válečných hrobech Rusů na území Plzeňského kraje.

• Plzeňský kraj zřídí nadační fond Zdravotník, který bude podporovat studenty lékařské fakulty, případně zdravotnických škol. Kraj tak chce finančně motivovat mladé lékaře a zdravotníky k tomu, aby nastoupili po ukončení školy do nemocnice a zařízení, kde je kraj potřebuje.

Kraj se zaměřuje hlavně na děti Plzeňský kraj se stejně tak jako jiné kraje věnuje problematice třídění odpadů a zapojuje se do programů společnosti EKO-KOM. „Kraj se již v roce 2003 zapojil do společného projektu s  názvem „Intenzifikace systému odděleného sběru vytříděných složek komunálního odpadu v obcích Plzeňského kraje“. Název i obsah projektu se od té doby různě měnil, cíl však zůstává stejný – efektivní separace jednotlivých složek komunálního odpadu a zajištění jejich dalšího využití,“ říká o spolupráci kraje hejtmanka Milada Emmerová.

TÉMA Již v  roce 1999 se také obce v  Plzeňském kraji zapojily do projektu dobrovolné spolupráce společnosti EKO-KOM s výrobci obalů a baleného zboží na základě dohody s  ministerstvem životního prostředí. Partnerem projektu je Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Program Plzeňského kraje je zaměřen zejména na děti. „Již několik let kraj dodává do škol nádoby na třídění odpadů v  projektu „Barevné školy“. Nádoby jsou určeny do tříd a na chodby, musí být samozřejmě zajištěny i velké sběrné nádoby na soustřeďování vytříděných odpadů. Součástí projektu je i dohoda se svozovou společností na včasné vyprazdňování nádob. Film „Cesta odpadů“, který byl vyroben ve spolupráci s obalovou společností EKO-KOM, byl dodán do

všech základních škol v  kraji. V letošním roce se exkurzí ve výukovém středisku Černošín zúčastnilo více než 3 000 dětí, a to nejen z Plzeňského, ale i z Karlovarského, Jihočeského a Středočeského kraje,“ přibližuje postup kraje Milada Emmerová.

informačních materiálů určených domácnostem a školám, natočení a distribuce filmu „Cesta odpadů“ atd. V  letošním roce proběhl již 4.ročník soutěže měst a obcí Plzeňského kraje v třídění odpadů s mottem My už třídit umíme,“ říká o společných akcích hejtmanka Milada Emmerová. Významnou aktivitou Plzeňského kraje je také podpora výukového střediska zaměřeného na odpady na dotřiďovací lince a skládce odpadů v Černošíně na Tachovsku. „Spolupráce byla započata již ve fázi výstavby a pokračuje i při provozu a dovybavování středis-

KRAJ JE V TŘÍDĚNÍ ÚSPĚŠNÝ Plzeňský kraj je v  třídění odpadů celkem úspěšný. Dlouhodobě se umisťuje v  rámci celé České republiky na předních místech v množství vytříděného odpadu v  přepočtu na jednoho obyvatele. V  roce 2008 to bylo téměř 52 kg vytříděných komunálních odpadů na jednoho obyvatele, přičemž průměr v České republice byl 53,1 kg.. V  roce 2007 byl Plzeňský kraj druhý a v roce 2006 se umístil dokonce na prvním místě. Se společností EKO-KOM Plzeňský kraj spolupořádá společné akce v  rámci regionální kampaně na podporu třídění odpadů. „Jedná se zejména o vydávání

Ilustrační foto.



Zdroj: archiv KN

ROZHOVOR

KN | prosinec 2009 |

7

„Jednou se budeme muset podělit o bohatství celé zeměkoule,“ říká Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje Levičák tělem i duší, svádí mě napsat. Po svých malých dětech dřív dojídal, aby se nevyhodilo. Dnes nedojídá. Přibral dvacet kilo a trochu se s tím potýká. Musí být v kondici. Sociální demokrat, kterého v regionu rozhodně nemůžete přehlédnout, respektive přeslechnout. Člověk, který někomu leží v žaludku. Až tak, že proti němu osnovuje demonstrace. Muž, který má pro strach uděláno. Jan Tichý. Rok působíte ve funkci náměstka hejtmana Pardubického kraje. Pojďme stručně bilancovat. Jste sám se sebou spokojen? Co jste dokázal? Říkal jsem, že zakázky jsou předražené a slíbil jsem občanům, že ušetříme přibližně 30 % nákladů, a to se podařilo. Zadali jsme zakázky za l,2 miliardy korun a letošní úspory činí zhruba 416 milionů. To považuji za největší úspěch.

režim za to, co se zbořilo a postavilo, ale co jsme udělali my? Kromě podpory hokeje a stavby ČEZ ARÉNY nic. Nevýhodně se prodávají pozemky, vyrůstají kontroverzní stavby. Vždyť se podívejme, co jsme postavili na Masarykově náměstí či na ulici Jana Palacha. Studoval jste Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Jaký obor?

A vaše případné neúspěchy?

Archivnictví a historii.

Žádné velké neúspěchy nevidím. Naopak, práce se nám daří a je zajímavější než jsme čekali.

Kdybyste měl možnost volby, v  jaké době byste chtěl žít?

Jaký význam má podle vás pro občany regionální politika ve srovnání s politikou celostátní?

Nejraději bych žil asi na konci devatenáctého a počátkem dvacátého století. Přesněji tak od roku 1870 do roku 1930. Tedy za Rakouska-Uherska a posléze Československa. Období první republiky se mi zdá lákavé, nicméně si uvědomuji, že to může být zidealizovaná představa.

Celostátní politika je od občanů poněkud odtažitá. Regionální politika se bezprostředně dotýká každého z  nás, má hmatatelný význam. Ať už se jedná o opravenou komunikaci, či zrušený nebo nově zavedený dopravní spoj nebo fungující nemocnice či střední školy. Je zde okamžitá zpětná vazba. Když se něco nepovede, lidé vás hned zkritizují. Celostátní politika je možná občanům vzdálenější, ale neméně důležitá, ne? Poslanec je víceméně anonymní, je jeden ze dvou set. Řada lidí vůbec neví, o čem ti poslanci mluví. Když zkazí zákon, většinou ho kritizuje skupinka lidí, které se to dotýká. Podstatné množství lidí nepodniká a většina zákonů je mine. Jak se změnila regionální politika, když modré kraje zoranžověly?

Po roce 1989 jste začal podnikat. V jakém oboru? Ve stavebnictví, protože mám i technické vzdělání. V současné době jste podnikání pozastavil? Ano. Jako vlastník té firmy mám ale samozřejmě akcie, méně než 50 %. Prodávat firmu nyní, když zodpovídám za investice našeho kraje, by bylo logicky obtížné, a prodávat ji mimo kraj by zas nemělo takový význam. Musím setrvat. Ostatně, může se stát, že za půl roku v politice skončím. Budu se moci vrátit do své firmy a zase dělat to, co znám. To, že nejsem na politice závislý, považuji za velkou výhodu.

Především se změnilo to, že hospodaříme zodpovědněji a za stejné finanční prostředky dokážeme udělat mnohem víc. Jak už jsem říkal, letos jsme ušetřili víc než 400 milionů. Neustále zdůrazňuji, kolik se dá ušetřit a kolik se nemusí rozkrást, protože to je prostě základ všeho. Když si uvědomíme, že se tolik peněz mohlo ušetřit každý předchozí rok, tak jen v tomto našem kraji chybí tři miliardy. Spojíme-li to s  magistrátem města, kde se za dvanáct let pravicové vlády jistě prohospodařilo několik set milionů, chybí v  tomto kraji možná 4,5 miliardy. Pokud rozpočtové určení daní nestačí na pokrytí potřeb, může to být pro kraje de facto smrtící.

Jako regionální politik vystupujete radikálně, podle některých populisticky…

Proč jste sociálním demokratem?

Do politiky jsem vstoupil proto, abych své nejbližší okolí změnil k lepšímu. Z toho logicky vyplývá, že budu-li mít podporu stranických kolegů, budu o tuto funkci usilovat.

Nemám pravicové vidění světa, kde je všechno založeno na úspěchu. Je zde velká skupina lidí, která objektivně není schopná být úspěšná. Na takové lidi musíme pamatovat, jedni bez druhých se neobejdeme. Slyšel jsem od pravicových politiků názor, že by se problémoví lidé, a neměli na mysli pouze Romy, měli vytlačit někam za město. To je pro mne naprosto nemyslitelné. Mezi lidmi musí vládnout solidarita. Za každé krize jsou bohatí bohatšími a chudí chudšími a těch je většina. Nevidím důvod, proč by bohatí něco ze svého bohatství nemohli ukrojit pro ty potřebné. Ostatně, jednou se budeme muset podělit o bohatství celé zeměkoule nebo špatně dopadneme. Vy myslíte, že pravicová politika nepamatuje na lidskou solidaritu? Myslím, že na to nebere vůbec žádný zřetel. Až na osvícené výjimky je pro podnikatele občanský zákoník bezcenným cárem papíru. Kdy vás poprvé napadlo vstoupit do politiky, co bylo hlavním impulsem? Do politiky jsem vstoupil před sedmi, osmi lety. Žijeme tady po několik generací a už jsem se dál nechtěl nečinně dívat, jak je město čím dál zanedbanější. Když se kriticky podíváte, co se v Pardubicích postavilo za posledních dvacet let, musíte uznat, že takhle to prostě dál nejde. Kritizovali jsme minulý

Dnes těm politikům nikdo nerozumí. Spousta věcí se zastírá, vše se říká diplomaticky, abychom neublížili, protože co kdybychom s  tím či oním mohli do budoucna spolupracovat…Ne. Věci se mají říkat jasně a zřetelně. Když je něco špatně, tak je to špatně. Často se vyjadřujete k městským otázkám, ať už jde například o pěší zónu či spalovnu. Budete usilovat o funkci primátora?

Jaké jsou vaše politické ambice bez ohledu na vaše politické byro? Na rozdíl od některých kolegů si myslím, že by měl člověk něco dokázat nejdřív ve svém regionu. Na krajském úřadě jsem pouhopouhý rok. Až za sebou budu mít několik úspěšných let, pak teprve můžu začít uvažovat, jak dál. Přijďte se mě zeptat. Možná ale zjistíte, že jsem vlastně ten největší hlupák a nejhorší politik, jakého Pardubice kdy měly. Několikrát jste zmínil, že se na kraji letos ušetřilo přes 400 milionů. Jak to, že stejní úředníci dřív utráceli a nyní šetří? Kam podle vás peníze mizely? Myslíte, že je možné pouze konstatovat, že na kraji chybí nějaká ta miliarda? Není to spíš na trestní oznámení? Trestních oznámení se v  poslední době podávalo mnoho a na kde koho. Zkušenosti jsou ale takové, že se nic nevyšetří. Můžeme tak maximálně konstatovat, že úředníci zanedbávali kontrolu, můžeme je potrestat ztrátou osobního ohodnocení nebo je propustit. Nicméně, já si nemyslím, že to byla hlavně vina úředníků. Myslím, že je to zodpovědnost politiků. A to i tehdy, když vyloučím, že politici převáděli finanční prostředky do soukromých firem proto, aby z toho měli nějaký profit. Politik má být

foto: Miloš Spáčil především manažer, který organizuje diskuzi mezi odborníky, tedy odbornou veřejností, občany, tedy laickou veřejností, mezi úředníky a politiky. Z této polemiky pak musí vytěžit maximum a svěřenou oblast řádně vést. Tak tomu ale nebylo. Mysleli si, že jsou prostě geniální, že jsou schopní jeden rok řídit zdravotnictví, další rok třeba dopravu a třetí rok sociálku a tak dál. Takhle to funguje v celém státě. Nevidím žádnou koncepci, nevidím nic pozoruhodného, co by bývalí politici dokázali zasít. Vůbec nechápu, co v té politice pohledávali, co si od ní slibovali. Že budou chodit na rauty nebo stříhat pásky? Nejsem samozřejmě tak naivní, abych si myslel, že můžeme korupci a nehospodárné nakládání úplně odstranit, určitě to ale můžeme výrazně omezit. Váš nekompromisní přístup k úsporám peněz na kraji vyvolal až takovou nevoli, že se proti vám demonstrovalo. Někteří účastníci přiznali, že za účast dostali zaplaceno. Víte od koho? Víte, kdo akci inicioval? Nevím. Nicméně musím říct, že text té petice, která se podepisovala, byl velmi zábavný a sice, že je nehospodárně vynakládáno prostředky kraje, přestože jsem ušetřil několik stovek milionů, že vlastně pletichařím při veřejných soutěžích. To je holý nesmysl, protože my všechny zakázky zveřejňujeme na centrální adrese na internetu. To je nejlepší opatření proti korupci, neboť umožňuje účast co nejširšího spektra firem, které spolu opravdu soutěží.

se, že se dočkám, až petice dorazí na úřad, abychom ji konečně mohli řešit. Proč myslíte, že má někdo tendence vás politicky diskreditovat nebo ničit? Možná je to jenom takové škádlení vedené snahou některých lidí, aby se mohlo na kraji utrácet dál, jak se utrácelo dřív, aby se toky finančních prostředků nepřerušovaly. Rozhodně jsem nepřišel do funkce proto, abych se nechal zastrašovat takovými směšnými akcemi, jako jsou petice za moje odvolání. Nikdo mě nebude nutit, abych mu přiděloval nějaké finanční prostředky, respektive, abych rozkrádal rozpočet kraje kvůli tomu, abych se udržel ve funkci. Jak už jsem řekl, jsem pořád akcionářem CZ STAVEBNÍHO HOLDINGU, do firmy se můžu kdykoli vrátit. Proto na své politické funkci nelpím a vydírat se nenechám. POSLEDNÍ SLOVO Neuvěřitelná energie, nekonečný příval slov a čísel. Smršť odpovědí na otázky, na které jsem se neptala. Jen jsem konsternovaně zírala, kde se to v tom člověku bere a proč to nedokážu zastavit. Úplně jsem se nakazila kauzou SPALOVNA. Před očima mi začala vyrůstat hora odpadního bordelu, který se bude muset někde spálit. Na konci rozhovoru jsem si téměř jistá, že to nebude v Rybitví.

Ještě se vrátím k mé otázce. Opravdu nevíte, kdo demonstraci inicioval a zaplatil? Ani netušíte? Ani netuším. Nejsem novinář, abych spekuloval, kdo všechno na tom mohl mít nějaký zájem. Mohli to být moji spolustraníci, firmy, mohl to být kdokoli. Každopádně to byla směšná diletantská akce. Musím ještě poznamenat, že ta petice, ani nevím, kolik měla signatářů, nikdy nebyla podána. Těším

S Janem Tichým hovořila Jarmila Kudláčková

MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ŘÍJEN 2009

Souhrnný stav čerpání SF/ FS v mld. Kč k 4. listopadu 2009, EU a národní zdroje, 1 EUR = 26,495 CZK, zdroj: MSC2007

8

ČESKÁ REPUBLIKA 2. STRUČNÝ PŘEHLED ČERPÁNÍ 818,4

KN | prosinec 2009 |

celková alokace 2007-2013

disponibilní alokace 2007+2008+2009

350,7

Obr.než 3: Souhrnný čerpánítisíce SF/ FS v mld. Kč, zdroj: MSC2007 Z fondů EU dokončeno již více dvapřehled a půl projektů předložené projekty

Od roku 2007 již bylo v  České republice dokončeno více než CHYB ŽADATELŮ UBÝVÁ MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ŘÍJEN 2 600 projektů financovaných z fondů EU. Uvádí to Měsíční monitorovací zpráva za měsíc říjen, kterou vydává Národní orgán Národní orgán pro koordinaci pro koordinaci – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Za uplynu- – ministerstvo pro místní rozvoj lý měsíc také opět narostly prostředky vyplacené českým pří- eviduje také počet neúspěšných jemcům z fondů EU, a to o 10 procent. žádostí o podporu z evropských fondů. Na základě porušení forZa uplynulý měsíc narostly málních požadavků či nedostatečZÁJEM O FONDY EU i proplacené prostředky pří- né kvality předloženého projektu NEOPADÁ jemcům. Meziměsíční nárůst bylo od počátku programového Od začátku programového období o již zmiňovaných 10 procent období vyřazeno 28,7 procenta žá2007–2013 bylo v České republice tak znamená, že Češi již z fon- dostí z celkového počtu předložedokončeno 2 634 projektů financo- dů Evropské unie obdrželi ných. Nejvíce vyřazených žádostí zaznamenáno miliardy korun.SF/ Nejvíce vaných z fondů EU v celkové hod- 46,4 Souhrnný stav čerpání FS v jemld. Kč v rámci ROP Senotě 18,3 miliardy korun. Jen za proplacených prostředků je verozápad – 59,6 procenta a také k 4. listopadu 2009, EU a národní zdroje, poslední měsíc počet dokončených v  ROP Severovýchod a Ope- v  obou pražských programech. 1 EUR = 26,495 CZK, zdroj: MSC2007 projektů vzrostl více než dvojná- račním programu Doprava. Od OP Praha - Adaptabilita vyřadil sobně. Nejvíce dokončených pro- března 2009 tak proplacené 59,2 procenta žádostí a OP - Prajektů eviduje Operační program dotace dosáhly výše 40,8 mili- ha konkurenceschopnost vyřadil celková alokace 2007-2013 Nicméně (OP) Životní prostředí. Projekt je ardy korun (údaje o čerpání za 56,8 procenta žádostí. 818,4 formální chyby žadatelů provázedokončen v  tom okamžiku, kdy jednotlivé měsíce viz tabulka). disponibilní alokace 2007+2008+2009 ly zejména první rok po spuštění příjemce předá závěrečnou zprávu 350,7 operačních programů. Nyní jsou a závěrečnou žádost o platbu. Měsíc 2009 Proplaceno v Kč díky koordinační aktivitě MMR předložené projekty 636,3 Březen 5,6 mld. (pracovní skupiny, metodiky, seZájem Čechů o fondy EU rozhodně mináře) méně časté. neopadá. V  meziměsíčním srovschválené Duben projekty 8,2226,7 mld. nání došlo k nárůstu o téměř tisíc JAK ČERPAJÍ JEDNOTLIVÉ podaných žádostí. V říjnu tak bylo Květen 10,2 mld. 46,4 OPERAČNÍ PROGRAMY? evidováno 29 063 žádostí o podpo- proplaceno Červen 19,9 mld. ru ze strukturálních fondů a Fondu Statistické údaje k začátku listosoudržnosti. Zatím bylo schválenocertifikováno Červenec 23,6 mld. 4,7 padu ukazují, že nejvíce schvále13 444 projektových žádostí v celSrpen 28,6 mld. ných projektů, vzhledem k vlastkové výši 226,7 miliardy korun. ní alokaci, má OP Lidské zdroje a Největšího pokroku dosahuje reZáří 42,2 mld. zaměstnanost, následován ROP gionální operační program (ROP) Říjen 46,4 mld. Severozápad. První trojku proSeverozápad.

636,3

Souhrnný stav čerpání SF/ FS v mld. Kč schválené projekty 226,7

2009

k 4. listopadu 2009, EU a národní zdroje, 1 EUR = 26,495 CZK, zdroj: MSC2007 proplaceno

46,4

celková alokacecertifikováno 2007-2013

2. STRUČNÝ PŘEHLED ČERPÁNÍ

4,7

818,4

disponibilní alokace 2007+2008+2009

350,7

předložené projekty

636,3

Obr. 4: Schválené projekty, zdroj: MSC2007 Obr. 3: Souhrnný přehled čerpání SF/ FS v mld. Kč, zdroj: MSC2007 schválené projekty

226,7

Stav schválených projektů a GG v %

vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, proplaceno 46,4 k 4. listopadu 2009, zdroj: MSC2007 certifikováno

54,5 42,7

4,7

39,5

37,4 V  www.strukturalni‑fondy.cz 37,2 zájmu gramů, které schválily 38,3 nejvíce 36,2zrychlení tak nyní do- rozcestník pro informace o evoperačních předložených žádostí o poskyt- chází u některých 30,3 28,0 28,0 ropských fondech v ČR již přenutí dotací uzavírá ROP Jiho- programů k  proplácení 26,5 25,0 24,7 800 200 200 východ. V  objemu proplacených dem (tzv. způsob ex-ante) nebo EUROFON21,8 19,2 16,5poskybezplatná telefonní linka v  průběhu realizace projektu. prostředků vede ROP SeverovýStav schválených projektů a GG v % chod, následovaný OP Doprava. Výhodou tohoto způsobu je, že tující informace o Evropské unii vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, Třetici programů, které již pří- příjemci nebudou muset vkládat info@strukturalni‑fondy.cz k 4. listopadu 2009, zdroj: MSC2007 dojemcům proplatily nejvíce peněz, tolik vlastních zdrojů a ušetří na - e‑mailová adresa k zasílání 0,0 úrocích z  bankovních překleno- tazů o evropských fondech v ČR doplňuje ROP Střední Morava. 54,5 vacích úvěrů. Např. u ROP Seve- www.euroskop.cz rovýchod trvalo před zrychlením - nabízí údaje o EU a adresy EuroOPERAČNÍ 42,7 PROGRAMY 39,5 38,3 proplacení 70 dní po zaplacení center – kontaktních míst pro veZRYCHLUJÍ PROPLÁCENÍ 37,4 37,2 36,2 faktur dodavateli, nyní je tato řejnost v každém krajském městě. 30,3 dní, kdy pří- Národní orgán pro koordinaci (NOK) Dosud většina operačních pro- doba pouhých 528,0 28,0 je26,5 25,0 24,7 gramů vyplácela dotace až po re- jemci faktura proplacena po za- Ministerstvo 21,8pro místní rozvoj ČR 19,2 (nok) e-mail: [email protected] alizování akce (způsob ex-post). placení dodavateli. 16,5

Obr. 4: Schválené projekty, zdroj: MSC2007

pI

P

O

R

P

Va V

IO

M S

PI

O

P

P

O

P

JZ

TP

R O

P

SČ

O

P

VK

P

R O

P

ŽP

PD

O

O

O

R

O

O

P

P

PA

SM

PK

P

SV

O

O

R

Obr. 5: Proplacené finanční prostředky, zdroj: MSC2007

Stav schválených projektů a GG v %

pI

P O

R

P

O

Va V

IO

M S

PI

0,0

P

P O

P

JZ

TP

R O

P

SČ

O

P

VK

O

R O

P

P O

O

R

ŽP

PD

O

P

P O

PA

PK

P O

P O

R

12,1 11,7 11,6

SM

vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, k 4. listopadu 2009, zdroj: MSC2007

SV

JV P

P

RO

R O

LZ Z P O

54,5

SZ

Stav proplacených finančních prostředků v %

vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, k 4. listopadu 2009, zdroj: MSC2007

42,7

P

P

JV

SZ

P

R O

R O

O

P

LZ Z

Obr. 4: Schválené projekty, zdroj: MSC2007

Fondy Evropské unie – šance pro váš projekt 10,3

39,5 38,3 37,4 37,2 36,2

8,9

30,3

7,2 6,9 6,9 6,7 Obr. 5: Proplacené finanční prostředky, zdroj: MSC2007 5,7 21,8 Národní orgán pro koordinaci, který v rámci Ministerstva pro 19,2 místní rozvoj ČR zastřešuje získávání dotací z Evropské unie, radí „Jak na projekt“. 28,0 28,0 26,5 25,0 24,7

4,0 Stav proplacených finančních prostředků v%

16,5

NÁPAD A VYHLEDÁNÍ VHODNÉHO PROGRAMU

ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ Ž ÁDOSTI

pI

Va V

VK

P

O

P

O

P

IO

P

LZ Z

TP

P

ŽP

O

O

R

O

P

P

SZ

M S

O

P

R O

R

O

O

P

P

PA

SČ

PI

P

O

P

O

P

R

O

JZ

PK

JV

P

O

P

SM

R

O PD

R O

R O

P

SV

pI

P

O

R

P

Va V

IO

M S

P

P

O

O

P

JZ

TP

P

O

R O

SČ

P

VK

P

R O

O

O

O

P

ŽP

PD

O

P

P

O

R

PA

SM

PK

P

SV

O

R

O

P

P

JV

SZ

P

RO

LZ Z

R O

P

O

PI

vzhledem k vlastní finanční Tento seznam přílohalokaci slouží jen2007-2013, k celkové 2,5orientaci, protože konkrétní požadavky 1,7 1,6 4. listopadu 2009,operační zdroj: program MSC2007 Projektová žádost představuje klíčový dokument, který rozhodne tom,kzda si určuje každý samostatně. 1,2 1,0 0,0 budete se snahou získat finance z evropských fondů úspěšní či nikoli. Vaším 0,0 12,1 11,7 průvodcem při její tvorbě budou příručky pro žadatele a další Výběr subjektů, jimž bude dotace udělena, probíhá podle hodnotících a 11,6metodické pokyny připravené odpovídajícím operačním programem. Zároveň jsou k dispo- bodovacích kritérií, která jsou předem veřejně dostupná. Bývají součástí inforMĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA –ŘÍJEN 2009 10,3 zici konzultace s pracovníky řídicího orgánu či zprostředkovatelského subjekmací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu OP. 8,9 tu, semináře, konference atd. V přípravné fázi se nebojte klást dotazy, abyste V případě, že váš projekt byl úspěšný, bude s vámi uzavřena smlouva o fi7,2 6,9 6,9 do projektové žádosti zařadili vše potřebné. nancování. Je to 6,7chvíle vhodná pro oslavu, ale zároveň teprve začátek dlouhé 5,7 cesty... podle jednotlivých OP/ROP a fondů EU (EU a národní zdroje) Žádosti musejí být vyplňovány v elektronické podobě. Většina operačních 4,0 Celková NA CO SIProstředky DÁT POZOR PŘI REALIZACI Váš projekt musí být v souladualokace se záměry operačního programu, z něprogramů využívá internetovou aplikacižádosti BENEFIT. OP Životní prostředí Podané projektové Projekty k/tomu GG schválené Schválené Proplacené prostředky předložené Certifikované prostředky 2,5 Operační Administrativa hož chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP se dozvíte v prograale připravil pro žadatele elektronické prostředí BENE-FILL a OP Podnikání a 1,7 1,6předložené EK podpory žádosti / GG k financování o platbu ** příjemcům k certifikaci 1,2 1,0 ŘO program Stav proplacených finančních prostředků % mových a prováděcích dokumentech vydávaných jednotlivými řídicími inovaceveAccount. Všechny vyjmenované aplikace jsou k dispozici na adrese Při uvádění projektu v život si musíte také najít čas na přípravu monitoro2007-2013 0,0 / Fond vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007-2013, vacích kteréKč dokládají, co% a jak jste již mil. provedli orgány. https://www.eu-zadost.cz/stromFormularu.aspx. mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % zpráv, mil. Kč a jak plníte % indikátory k 4. listopadu 2009, zdroj: MSC2007 nastavené vámi samotnými v projektové žádosti.gVedle toho je třeba Obecně platí, že z fondů EU se podporují projekty veřejně a b prospěšné, b/aktec c/a d d/a e e/a f f/a g/a vyhotokteré mohou30,3 být požadovány žádosti: i žádosti o10 platbu. Finanční prostředky ré přispějí a ekonomického prostředí OP D ke zlepšení MD sociálního 179 981,5 89,8 Přílohy, 54 464,7 22 635,6 k projektové 12,6 21 083,3 vovat 11,7 066,5 5,6 jsou vypláceny 0,0 buď po skončení 0,0 161 632,9v členských 12,1 11,6 Nejde v 153 jednotlivých etapách, předem naplánovány zemích regionech. žádném případě o115 samoúčelné OP aŽPjejich 11,7 MŽP 355,1 447,4 finanční 75,3 42 950,1 28,0 3 865,7 2,5 3 782,6 projektu 2,5nebo po 2jeho 387,1 1,6 které 2 byly 387,1 1,6 rámec ve studii a další součástech žádosti. injekce krajů či jakýchkoli 10,3 soukromých OPdo PI neziskového MPOsektoru, 94 799,5firem, obcí 49, 726,5 52,5 • Logický 20 672,7 21,8 6 499,3 6,9 6 499,3 6,9proveditelnosti 5 029,6 5,3 projektové0,0 0,0 OP VaVpI MŠMT 39,0 Přehledný 0,0 0,0 krátce záměry 0,0 projektu, 0,0dané do souvislos0,0 Financování 0,0 0,0 0,0 materiál popisující jiných subjektů. Právě naopak – příjemci musí vždy prokázat 25 170,4a konkrétně 0,0 0,0 8,964 544,3 OP obecnou VK MŠMT 002,1 71,9 ti s konkrétními 15 986,3 činnostmi 28,0 792,9 576,2 Náklady 1,0projektu se až0,0 0,0 40 998,7 0,0zpětně. Po dobu 0,0 rea výstupy jeho aktivit. 1,4 na výjimky proplácejí žadatelům doložit prospěšnost svého 57 záměru. 7,2 6,9 6,9 6,7 jako sociální OP LZZ MPSV 57 145,5 77,4 • Studie 31 130,9 54,5 951,1 1,7 905,9 alizace1,6 0,1části jej musíte0,0 44 nejen 236,8 0,0 proveditelnosti projektu nebo29,6 přinejmenším její financovat z vlastních Obecná prospěšnost je zde však chápana v širším smyslu, 5,7 IOPProto se rozhodně MMR ze získávání 47 956,7 50,2 Studie7proveditelnosti 894,6 16,5 k posouzení 579,1 1,2 a životaschop576,3 zdrojů1,2 158,9 0,3 24 071,1fondů 0,0 0,0 slouží uskutečnitelnosti či bankovní půjčkou. aktivity. podpory z evropských nevyOP TP MMR 7 723,5 48,3 1 933,0 25,0 135,5 1,8 132,0 1,7 71,5 0,9 0,0 0,0 3 732,7 nosti projektu. Popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu Zajištění udržitelnosti projektu lučují soukromé firmy žádající dotace např. na novou technologii, vzdělává4,0 Napadla vás aktivita uskutečnitelná ve vaší obci, škole, podniku, neziskové organizaci apod., na niž byste rádi dostali podporu z Evropské unie? V první fázi je třeba si zjistit, který operační program (OP) by ve vašem případě pro získání dotace připadal v úvahu. Na webu www.strukturalni-fondy.cz najdete charakteristiky každého z nich. Řídit se lze podle sféry vaší činnosti (tématické operační programy), nebo podle místa, kde realizujete své aktivity (regionální operační programy, programy pro Prahu přeshraniční Tab.a programy 3 - Údaje o stavuspolupráce). čerpání finančních prostředků

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků podle jednotlivých OP/ROP a fondů EU (EU a národní zdroje)

Obr. 5: Proplacené finanční prostředky, zdroj: MSC2007

pI

P

Va V

VK O

O

O

P

P

IO

LZ Z

P

TP

O

P

ŽP

P

O

R

O

P

SZ

M S

P

PA

RO

SČ

P

O

P

PI

P

O

R

O

P

JZ

PK

O

R

P

O

O

P

JV

SM

R

P

O PD

R O

R O

P

SV

6

6

pI

VK O

P

Va V

P

O

P

IO

LZ Z

TP

P

O

P

ŽP

O

P

O

P

SZ

M S

O

R

P

PA

RO

P

SČ

P

O

O

PI

P

R

O

O

P

JZ

PK

P

O

R

JV

P

O

P

SM

R

O PD

R O

R O

P

SV

ROP SZ RR SZ 23 však 250,5 25 567,9 110,0 9 933,6prostředků.42,7 3,6 Tento dokument 925,6 Ve většině 4,0 případů evropské 380,8 normy vyžadují, 1,6 0,0 0,0proaby se výsledky dosažené Většinou má 839,6 rozsah 20-50 stran. ní zaměstnanců apod. Všichni žadatelé musejí doložit v projektové žá- 2,5 vynaložených ROP MS RR MS 22 316,6 15 897,1 71,2 4 277,4 19,2 1 238,5 5,5 1 281,2 5,7 835,4 3,7 835,4 3,7bývá 1,7 1,6a cíle je závazný stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí ode- jektem nějakou dobu přetrvaly, tento termín (=udržitelnost projektu) dosti společenský přesah plánovaných aktivit jejich projektu. U soukromých 1,2v něm 1,0 ROP JV RR JV 21 950,4 22 190,0 101,1 8 677,9 39,5 2 330,5 10,6 2 262,4 10,3 724,5 3,3 724,5 3,3 brání dotace. Pro projekty0,0 méně nákladné nebo tzv. měkké (neinvestiční) se nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků OP. firem často jde např. o podporu zaměstnanosti v regionu. ROP SM RR SM 20 491,2 13 249,7 64,7 požaduje 7 618,9 37,2 2 303,1 11,2 2 375,7 11,6 1 310,8 6,4 0,0 0,0 zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investič- Veřejná podpora ROP SV RR SV 20 467,7 21 746,4 106,2 7 845,5 38,3 2 322,0 11,3 2 479,4 12,1 726,3 3,5 726,3 3,5 by URČENÍ VHODNÉ VÝZVY V EU obecně platí zákaz podpory podnikání z veřejných rozpočtů, která ních projektů musí být standardní studie proveditelnosti. ROP JZ RR JZ 19 314,9 37 458,6 193,9 4 767,7 24,7 1 369,3 7,1 1 384,0 7,2 660,6 3,4 0,0 0,0 Operační programy přijímají projektové žádosti v rámci tzv. výzev, tedy časově • Analýza nákladů a přínosů (CBA) mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy. I evropské fondy toto pravidlo ROP SČ RR SČ 17 427,0 15 932,8 91,4 4 619,2 26,5 1 395,8 8,0 1 208,4 6,9 736,7 4,2 0,0 0,0 Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší a co si naopak bere dodržují, ale v jejich rámci existují výjimky vyplývající ze smlouvy o založení vymezených úseků určených k podání žádosti o dotaci. Pro váš úspěch je klíOP PK HMP 7 323,1 8 852,5 120,9 2 737,5 37,4 652,9 8,9 654,8 8,9 540,8 7,4 0,0 jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Zkratka pochází z anglic- ES, které se běžně využívají (bloková výjimka, pravidlo de minimis aj.).0,0 čové sledovat, jaké výzvy právě probíhají a také jaké jsou plánovány na nejbližOP PA HMP 3 378,4 10 411,2 308,2 1 221,3 36,2 277,1 8,2 226,4 Přesto6,7 4,4 0,1 0,0 0,0 kého pojmu Cost-Benefit Analysis. ší období. Radou vám v tom budou nápomocni pracovníci řídicích orgánů. je důležité vědět, zda váš projekt tzv. zakládá nedovolenou veřejnou ESF 117 526,0 95 646,8 81,4 48 338,5 41,1 2 021,1 1,7 1 708,4 1,5 33,9 0,0 0,0 0,0 Časové „okno“ výzvy bývá otevřeno po několik týdnů až měsíců. U složitějších • Rozpočet projektu podporu, i když se něj vztahuje výjimka. Projekty zakládající a nezakládající ERDF 425 947,5 314 409,6 73,8 112 530,0 26,4 31 383,0 7,4 30 399,6 7,1 16 812,6 3,9 2 583,7 0,6 Je nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z fondů Evropské unie. veřejnou podporu se totiž liší způsobem financování. Projekty zakládající projektů toto období nemusí vždy postačovat pro podrobné zpracování proFS 274 954,7 226 266,3 82,3 65 862,9 24,0 14 783,9 5,4 14 245,5 5,2 6 816,9 2,5 2 089,6 0,8 Jeho význam tkví mimo jiné v tom, že se z něj vychází při závěrečném vyúč- veřejnou podporu mají zpravidla hrazeno nižší procento nákladů a svůj zisk jektové žádosti. NSRR * 818 428,2 636 322,7 77,7 226 731,4 27,7 48 188,0 5,9 46 353,5 5,7 23 663,4 2,9 4 673,3 0,6 tování. Doporučuje se tedy si projektovou žádost připravit s předstihem. z udělené dotace odečítají. *Poznámka: Do NSRR patří ještě OP Cíl3 přeshraniční spolupráce ČR-Polsko, na který je alokováno 258 mil. EUR. Měnový kurz: 1 EUR = 26,495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC2007 - 4. 11. 2009

6

* Do NSRR patří ještě OP Cíl3 přeshraniční spolupráce ČR-Polsko, na který je alokováno 258 mil. EUR. Měnový kurz: 1 EUR = 26, 495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC2007 - 4.11.2009

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | prosinec 2009 |

9

V třídění odpadů je kraj hodně podprůměrný

STRUČNĚ A JASNĚ

Karlovarský kraj již čtvrtým rokem aktivně spolupracuje se společností EKO-KOM. „Na každý rok je uzavírána smlouva s novými aktivitami podle aktuální situace. Tato smlouva vždy zahrnuje akce pro celou širokou veřejnost, školy a školky, pracovníky v oblasti ŽP, obce a podobně. Dále v rámci této spolupráce provádíme kontrolní rozbory odpadů, které nejlépe ukazují, jak občané třídí,“ přibližuje tuto spolupráci hejtman Josef Novotný.

výměně zkušeností ve veřejné správě. Cílem akce bylo navázat dlouhodobou vzájemnou spolupráci mezi Karlovarským krajem a zemským okresem Wunsiedel. Jednodenní seminář v krajské knihovně byl zaměřen na výměnu zkušeností z veřejné správy a praxi při poskytování služeb občanům.

TÉMA Obce v kraji jsou zapojeny do soutěže Liga odpadů probíhající právě ve spolupráci s firmou EKO-KOM. Na konci kalendářního roku je soutěž vyhodnocena, předány ceny a finanční odměny nejlepším obcím v kraji. Hodnotí se množství vytříděného odpadu - množství tun jednotlivých vytříděných komodit, počet sběrných nádob, respektive počet litrů nádob na osobu, a také je prováděna fyzická kontrola v jednotlivých obcích. Do soutěže byly v letošním roce zařazeny automaticky všechny obce, které jsou v systému EKO-KOM, na příští rok bude na stránkách kraje formulář (přihláška) pro přihlášení obce do soutěže. Vítězné obce v Lize odpadů dostaly 60 tisíc korun, 30 tisíc za druhé a 10 tisíc korun za třetí místo.

vyhodnocována a žáci jsou odměněni věcnými cenami, výtvarnými potřebami a hrami pro výuku. „Letos proběhlo přes 60 exkurzí do Ekodeponu v Černošíně, což je vzdělávací středisko, kde školáci na vlastní oči sledují cestu přivezeného odpadu - třídění včetně třídicí linky, skládkování a finální recyklované produkty. Každým rokem je pořádána výtvarná soutěž pro žáky ZŠ a ZUŠ, která je také vyhodnocena, odměněna a zakončena výstavou s vernisáží. Pro nejmenší jsou určena divadelní představení, která děti formou hry učí třídit, stejně jako soutěže a hry o třídění, které pro děti v MŠ také pořádáme. Každým rokem provádíme také školení samosprávy v oblasti nakládání s odpady, na příští rok chystáme dokonce rozšířenou a podrobnější verzi pro všechny pracovníky pracující na obecních a městských úřadech v této oblasti,“ popisuje hejtman další akce, které kraj s  EKO-KOMem spolupořádá.

PROGRAMY PRO DĚTI Kromě toho kraj se společností EKO-KOM spolupracuje také na soutěži ve sběru plastových víček školami a školními zařízeními. Soutěž je pravidelně

PŘÍSPĚVKY NA EKOKONTEJNERY Každá jednotlivá obec v kraji uzavírá v  současné době smlouvy s akreditovanými fir-

• Kraj uspořádal seminář k

• Karlovarský kraj již dva roky připravuje s městy nový systém nakládání s komunálními odpady. K vytvoření nového systému nutí regiony především evropská legislativa promítnutá také do legislativy národní. Do konce roku by se měli sejít zástupci kraje a obcí a konkrétně se domluvit, zda půjdou společně do vybudování systému s přispěním evropských prostředků.

• Průzkum oblíbenosti hejtma

Zdroj: archiv KN

investoval kraj v  letošním roce 1 a půl milionu korun a v příštím roce počítá s  podobnou částkou. A jak je kraj v  třídění odpadů úspěšný? „V rámci republiky jsme v množství vytříděného odpadu začínali na posledních místech, za poslední dva roky se naše pozice zlepšila. V roce 2007 se v Karlovarském kraji vytřídilo 24,71 kg separovaného odpadu na 1 obyvatele za rok. V roce 2008 už to bylo 38,3 kg na obyvatele.

Pro srovnání s celorepublikovými čísly byla výtěžnost v ČR v roce 2007 31,64 kg na obyvatele za rok, v roce 2008 pak 53,1 kg na obyvatele. V roce 2007 patřilo Karlovarskému kraji v žebříčku, který porovnával množství vytříděného odpadu v jednotlivých regionech, poslední místo. V roce 2008 to bylo 13. místo před Jihomoravským krajem. Data za letošní rok ještě nejsou k dispozici,“ říká hejtman Novotný. Jana Bartošová

Ilustrační foto. mami - na komunální směsný odpad, na vytříděné složky, na zpětný odběr elektrozařízení, dále fungují sběrné dvory, autovrakoviště, Karlovarský kraj přispěl obcím na pořízení ekokontejneru a i dále na jejich pořízení přispívá. K provozu ekokontejneru připravuje krajský odbor životního prostředí a zemědělství na příští rok školení pro pracovníky obecních úřadů ke správnému používání. Do programu třídění odpadů

nů v  jednotlivých krajích, jehož výsledky na podzim prezentovala společnost Sanep, zřejmě moc nepotěšil hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného. Podle internetového průzkumu je s  ním spokojeno 41 procento oslovených, nespokojeno 29 procent oslovených.Hejtmanovi nejzápadnějšího kraje tak patří dvanáctá příčka mezi čtrnácti politiky. Za ním skončil už jen liberecký kolega Stanislav Eichler a s  velkým odstupem středočeský hejtman David Rath.

ÚSTECKÝ KRAJ

V oblasti třídění odpadů zažívá kraj prudký vzestup

STRUČNĚ A JASNĚ

Ústecký kraj si v oblasti třídění odpadů stojí poměrně dobře. V loňském roce vytřídil podle serveru jaktridit.cz jeden občan kraje v průměru 56 kilogramů odpadu. To je lehce nadprůměrný výsledek, neboť v průměru za celou Českou republiku vytřídil jeden občan 53,1 kilogramů odpadu. Přesto je nutné toto číslo neustále zlepšovat.

poničila důlní činnost, chce Ústecký kraj získat z  evropských fondů dotaci 30 milionů korun. Do projektu jsou zahrnuty jak povrchové toky, tak i podzemní vody. Ústecký kraj na tomto plánu spolupracuje s  partnery ze Saska.

TÉMA Prudký nárůst zájmu o třídění odpadu přitom kraj zaznamenal v  posledních dvou letech. Celková výtěžnost tříděného sběru se v roce 2007 zvýšila o 35 procent oproti roku 2006. A další velký nárůst kraj zaznamenal i v  roce loňském. Díky tomu předběhl celou řadu krajů a zařadil se k  těm nadprůměrným. Na zlepšování situace přitom spolupracuje Ústecký kraj s firmou EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr recyklovatelného odpadu. A spolupráce těchto dvou subjektů slaví úspěchy. V současné době je do třídění komunálního odpadu zapojeno kolem 340 obcí a měst kraje a v  kraji lze narazit už na více než 12 tisíc kontejnerů na tříděný odpad. „Ústecký kraj se opravdu velmi rychle zlepšuje,“ potvrdil Krajským novinám radní pro oblasti životního prostředí Arno Fišera. A zároveň dodává, že se kraj stále více věnuje také zpětnému odběru elektroodpadu. „Uzavřeli jsme spolupráci s firmou Asekol, která nabízí

sběrné dvory na elektroodpad.“ Z těch odborněji zaměřených činností v této oblasti zmiňuje radní pořádání seminářů. Kraj tak chce pomoci malým obcím, které nutně potřebují lepší informace o oblasti odpadového hospodářství. „Tyto semináře jsou určeny právě malým obcím. Chceme aby se jejich starostové vyznali v legislativě a odborných otázkách, které jsou s touto problematikou spojené. Semináře se setkávají s velikým ohlasem. Na tom posledním jsme měli například kolem padesáti starostů,“ zdůrazňuje radní. POPULARIZACE TŘÍDĚNÍ JE SPRÁVNOU CESTOU Kraj se samozřejmě zapojuje do zpopularizování třídění a ekologických otázek vůbec i jinými cestami. Tou nejoblíbenější formou jsou různé soutěže, které každoročně kraj a EKO-KOM vyhlašují. Tou nejvýraznější z  nich je soutěž Skleněná popelnice. „Na tuto soutěž jsme vydali 2 miliony korun. U zúčastněných měst a obcí jsme hodnotili objem vytříděného odpadu,“ řekl k projektu radní Fišera. Soutěž v  kategorii měst vyhrála

• Na obnovu vodních toků, které

• Do rekonstrukcí silnic v  kraji

Za poslední dva roky vyrostla v Ústeckém kraji celá řada sběrných dvorů a třídicích linek. Zdroj: www.ave-ul.cz v letošním roce Česká Kamenice. „Životní prostředí je v  Ústeckém kraji tématem číslo jedna. Těší nás proto, že množství vytříděného odpadu stoupá. Je vidět, že obce a jejich obyvatelé si berou k  srdci rčení, že lepší je škrtnout sirkou než nadávat na tmu,“ řekla u příležitosti slavnostního vyhlášení hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, pod jejíž záštitou se soutěž konala. Veškeré informace o této soutěži, stejně jako i další informace z  oblasti odpadového hospodářství kraje, lze najít na stránkách kraje. Další důležité stránky jsou k nalezení na www.jstetovy.cz, což

je portál společnosti Envincon o třídění v Ústeckém a Libereckém kraji, na kterém lze najít celou řadu soutěží a informace o správném třídění. KRAJ SE CHCE I NADÁLE ZLEPŠOVAT Podle radního Fišery je nutné i nadále třídění přibližovat běžným občanům, ale stejně tak i pomáhat obcím a městům s projekty, které průběh třídění zlepšují. Peníze tak putují především na nové sběrné dvory a třídicí linky. „Kraj tak v  letošním roce vydal na celkovou podporu třídění odpadu

několik milionů korun,“ řekl radní. Do budoucna má radní jasno. Chce popularizaci třídění rozšířit na další místa. „Celá naše kampaň, všechny ty soutěže a spolupráce s některými firmami, se u nás shledává s velmi dobrým ohlasem a my postupně doháníme v třídění ty nejlepší kraje. V  příštím roce chceme propagaci správného třídění rozšířit trochu více i do škol.“ I takové projekty už v  kraji samozřejmě existují. Je to například projekt společnosti Envincon „Třídíme ve škole“. Ten se zaměřuje právě na vzdělávání žáků a studentů na základních s středních školách. Filip Appl

půjde z  Regionálního operačního programu Severozápad více než 2,2 miliardy korun. Osm projektů z  devíti předložil kraj, který na rekonstrukce získal 1,85 miliardy korun, jeden projekt je krajské Správy a údržby silnic, která získá 353 miliony korun. Celkem má za tyto prostředky být v  kraji opraveno 172 kilometrů silnic.

• Největší procentuální nárůst mezd v  letošním roce zaznamenali statistici v  Ústeckém kraji. Oproti třem čtvrtletím předchozího roku si zaměstnanci přilepšili o 916 korun a průměrná hrubá měsíční mzda se přehoupla přes dvacetitisícovou hranici na 20 579 korun. Stále je to ale pod celorepublikovým průměrem, který činí 22 896 korun. Závidět mohou obyvatelé kraje lidem v  Praze, kde je průměrná mzda 28  958 korun, naopak nejméně brali v  prvních devíti měsících roku občané Karlovarského kraje, kde byla průměrná mzda jen 18 991 korun.

10

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | prosinec 2009 |

Plzeňský kraj se prezentoval Kniha s nejlepšími v Polsku turistickými nabídkami Představení kraje, nabídka turistického potenciálu a hlavně pozvánka do zajímavé destinace České republiky, to vše było součástí společenského večera, který se 25. listopadu odehrál v hotelu Marriott v centru hlavního města Polska Varšavy. Prezentace se zúčastnila polská odborná veřejnost působící v oblasti cestovního ruchu, školství, kultury a předních médií. Za hostitele, tedy Plzeňský kraj, to byli radní Plzeňského kraje pro školství, mládež a sport Jiří Struček, radní pro kulturu a ochranu památek a cestovní ruch Václav Koubík. Hosty přivítal také velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter. Za polskou stranu hosty pozdravil jménem maršálka Mazovského vojevodství Rafal Zienba, pověřený rozvojem mezinárodní spolupráce regionu. Večer moderovala ředitelka zahraničního zastoupení CzechTourismu v Polsku Ivana Bílková. Kromě základních geografických informací byly představeny široké možnosti turistického potenciálu regionu, jeho hlavní město Plzeň, tradiční regionální produkty, průmyslová výroba, plzeňské pivo a řada dalších zajímavosti. Plzeňský kraj představil také typické regionální speciality české kuchyně, které jsou součástí projektu www.CzechSpecials.cz. Součástí večera byla vědomostní soutěž o ceny, přičemž hlavní výhrou byl víkendový pobyt pro

dvě osoby v plzeňském hotelu Marriott. Atmosféru společenského večera hudebně podkreslilo plzeňské jazzové sdružení Psí dečky.   Z vyjádření obou stran vyplynul zájem o další rozšiřování existujících partnerství mezi

plzeňským krajem a polskými regionálními subjekty a nově například s vojvodstvím Malopolským, jehož hlavním městem je Krakow. Dle vyjádření ředitelky zahraničního zastoupení ve Varšavě Ivany Bílkové by se Plzeňsko mělo stát součastí prezentačních akcí České republiky také v roce 2010.   Pavel Klicpera, vedoucí oddělení marketingových projektů, CzechTourism 

Agentura CzechTourism přichystala pro všechny cestovatele ideální vánoční dárek: knihu s téměř třemi stovkami nápadů, jak zajímavě trávit volný čas v Česku. Tipy na výlety a dovolenou vycházejí z výsledků soutěže Ceny Kudy z nudy, kterou agentura vyhlásila v červnu letošního roku.

„V soutěži se objevilo tolik zajímavých nabídek, že jsme se je rozhodli vydat také knižně. Nejlepší aktivity portálu Kudy z nudy oceněné veřejností a odborníky se dostávají na předvánoční trh a doufáme, že poslouží nejen jako pěkné čtení, ale především jako inspirace pro cestování,“ říká vedoucí portálu Kudy z nudy Štěpánka Orsáková

o první knize, kterou CzechTourism dává do běžné distribuce. Tři sta tipů na výlety a dovolenou v celé České republice je seřazeno do 14 tematických kapitol. U žádné z aktivit nechybí ověřené kontakty nebo mapy. Mimo oceněných nabídek tu lidé najdou také další nápady, jak využít volný čas v jejich okolí. Publikaci vydává CzechTourism ve spolupráci se společností Computer Press a bude stát 249 korun. Počáteční náklad je 3 000 kusů. 

O soutěži Ceny Kudy z nudy První ročník soutěže Ceny Kudy z nudy 2009 uspořádal CzechTourism pod záštitou MMR ČR a Asociace krajů ČR. O nominacích rozhodovali návštěvníci portálu www.kudyznudy.cz a zástupci krajů a turistických regionů. Odborná porota pak z 290 nominací vybrala tři nejlepší v každé podkategorii, absolutními vítězi se stalo plzeňské muzeum Techmania a tajemné znojemské podzemí. Nejlepší nabídky už agentura prezentovala v letní kampani na ČT1, ČT2 a satelitních kanálech nebo během rozhlasové kampaně na rádiu Impuls. Štěpánka Orsáková, CzechTourism

Menu Czech Specials se rozšířilo Projekt na podporu české gastronomie Czech Specials – Ochutnejte Českou republiku! vstoupil do další fáze. Repertoár typických českých a moravských jídel se rozšiřuje o osmdesát receptů. Certifikované restaurace nyní mají také větší výběr z národních specialit – vedle svíčkové budou moci nabízet třeba klasické vepřo knedlo zelo, bramboráky nebo rajskou omáčku. „Projekt má za sebou počáteční období, v  němž jsme si společně s našimi partnery a veřejností vyjasňovali, jak by měla propagace české kuchyně vypadat. Výstupem těchto diskusí je i sada nových receptů, které rozšiřují nabídku stávajících regionálních a národních specialit,“ vysvětluje vedoucí marketingového oddělení agentury CzechTourism Pavel Klicpera.

Historický střed města Plzně.

Náměty na to, co ponese označení Czech Specials, opět doporučili partneři projektu – jak členové kuchařské asociace, tak i zástupci organizací cestovního ruchu v regionech. Nové recepty vyzkoušeli a uvařili Filip Sajler a Ondřej Slanina, představitelé oblíbeného televizního pořadu Kluci v akci. Série fotografií

z jejich vaření se následně objeví na webových stránkách www.czechspecials.cz a novém DVD. Z projektu Czech Specials se stává jedno z významných komunikačních témat při propagaci Česka v tuzemsku a zahraničí. V roce 2010 jej čeká především rozšíření sítě certifikovaných restaurací (nyní je jich 40) a větší propagace prostřednictvím gastronomických akcí v regionech (tzv. food cupů), veletrhů či jiných eventů v zahraničí a další ediční činnosti (brožury v češtině, angličtině nebo němčině). Eva Richterová, CzechTourism

NUTS II SEVEROVÝCHOD

Hejtman Martínek: „Usilujeme o získání dalších prostředků pro města a obce“ Tomáš Kuchtík, slovenský zástupce generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise, navštívil 30. listopadu region soudržnosti Severovýchod. Dopoledne se zúčastnil osmého zasedání Monitorovacího výboru, které se konalo v  zasedacím sále Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Členové Výboru projednali například zprávu o realizaci ROP NUTS II Severovýchod. „V první polovině příštího roku chceme vyhlásit všechny velké výzvy, takže v roce 2010 budou teoreticky všechny dotace rozděleny a v  dalších letech půjde o jejich čerpání. Už dnes je tedy patrné, že v roce 2013 budou všechny prostředky z  ROP NUTS II Severovýchod vyčerpány a zbudou pouze prostředky, které příjemci dotací z  různých důvodů vrátí do operačního programu Regionální rady,“ uvedl předseda Regionální rady Radko Martínek. Na programu byl také Evaluační plán Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro rok 2010, včetně aktualizace Evaluačního plánu na celé programovací období, počínaje rokem 2007 a ro-

kem 2013 konče. Dále se hovořilo o plnění letošního komunikačního plánu. Výbor také schválil návrh na aktualizaci Programového dokumentu ROP NUTS II Severovýchod a aktualizaci výběrových kriterií ROP NUTS II Severovýchod. Přítomné zaujala Analýza pokroku realizace Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. „Jsem velmi rád, že náš zrychlený způsob proplácení dotací postupně přejímají i další Regionální rady. V  lednu příštího roku chceme tento systém vyhodnotit a zjistit, zda plníme termíny a příjemci dotace dostávají své dotace skutečně v předstihu,“ komentoval analýzu Radko Martínek a dodal: „V současné době jednáme s  ministerstvem pro místní rozvoj o přeskupení prostředků z  programů, které tak úspěšné nečerpají unijní prostředky jako regionální operační programy. Pro „Severovýchod„ bychom uvítali jednu miliardu korun. Její vyčerpání je už dnes

Tomáš Kuchtík (vlevo), slovenský zástupce generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise, a Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje. téměř jisté také proto, že máme velký převis kvalitních projektů z menších měst a obcí. Pokud budou prostředky navýšeny, určitě je vložíme právě do těchto oblastí, které jsou přečerpány,“ řekl Radko Martínek. Podle ředitele Úřadu Regionální rady Zdeňka Semoráda se uvažuje o přeskupení prostředků z  jiných prioritních oblastí programu, aby se vyhlá-

sila ještě alespoň jedna výzva na rozvoj měst. Postup Regionální rady pochválil i Tomáš Kuchtík: „Podobnou analýzu jsem na Monitorovacím výboru vyslechl poprvé a mohu říci, že v  tomto regionu probíhá čerpání evropských dotací velmi dynamicky. Potěšující je pro Komisi i fakt, že nový způsob proplácení dotací inspiruje další Regionální rady.“ (ej)

Dnešní náměstí v Jevíčku je křižovatkou Na revitalizaci Palackého náměstí získalo město Jevíčko příslib dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Smlouvu o čerpání pětadvaceti milionů korun ze strukturálních fondů EU podepsal na jevíčském zámečku první prosincový den Radko Martínek, předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod. „Potýkáme se s nevyhovujícím stavem veřejných prostranství v centrální části, zejména na Palackého náměstí. Chybí bezbariérové přístupy, zastarala technická infrastruktura, prostorově a kapacitně nevyhovuje parkování i stávající prostory městského úřadu,“ uvedl starosta Roman Müler. Projekt, který získal evropskou dotaci, sleduje kompletní revitalizaci Palackého náměstí, zadních traktů za městským úřadem a přístavbu nového objektu k městskému úřadu. „Plánované aktivity bude realizovat město ve spolupráci s externími subjekty,“ dodal starosta. Dnešní náměstí je spíše křižovatkou než místem, kde by se lidé rádi setkávali. „Projekt řeší i tento problém, a tak se na konec prázdnin roku 2011, kdy má být projekt dokončen, otevře náměstí, jehož novou koncepci jistě ocení nejen obyvatelé města a jevíčského mikroregionu, ale i podnikatelé, osoby se sníženou schopností pohybu, návštěvníci i turisté,“ řekl pardubický hejtman Radko Martínek. (ej)

LIBERECKÝ KRAJ

KN | prosinec 2009 |

11

Liberecký kraj má tři ekologické partnery

STRUČNĚ A JASNĚ

Celkem tři projekty připravil se svými partnery Liberecký kraj v oblasti třídění odpadů. Součástí „odpadové“ politiky je také dotační program v  grantovém fondu, zaměřený právě na oblast odpadového hospodářství. Třídění odpadu je také krajem podporováno v rámci environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Sem patří například podpora výukových programů na ekologická témata.

líbenosti hejtmanů v  krajích, který uspořádala společnost Sanep, určitě nemá radost hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Se čtyřiceti procenty spokojených respondentů a devětatřiceti procenty nespokojených skončil ze čtrnácti politiků na předposledním místě. Za ním se umístil už jen středočeský David Rath, se kterým v  rámci průzkumu jako jediným bylo víc respondentů nespokojeno než spokojeno.

TÉMA Jednou ze společností, se kterou Liberecký kraj spolupracuje v  oblasti ekologického využití odpadů, je společnost EKO-KOM. Spolupráce trvá už několik let, některá témata jsou už stálá. Je to například rozšiřování a „zahušťování“ sítě sběrných nádob v  obcích na území kraje. Dále jsou to například kampaně na podporu zvýšení podílu vytříděného odpadu, různé motivační soutěže, případně programy pro školy. Podpora je také mířena přímo do jednotlivých obcí, kde kraj například pořádá semináře nebo motivační akce. Mezi nejznámější patří soutěž Zlatá popelnice pro obce. Vrcholem pomyslné pyramidy pak jsou motivační programy přímo pro občany. Další dva projekty rozjel Liberecký kraj se společnostmi Elektrowin a Asekol. Jsou určeny zejména k podpoře třídění elektroodpadu, kampaně mají obdobnou náplň jako ty, které kraj pořádá s firmou EKO-KOM. Jsou ale i projekty, do kterých

kraj vstupuje nárazově. „Například na konci roku 2008 jsme realizovali projekt Nádoby do škol a veřejných budov, nebo právě probíhá projekt Zelené úřadování,“ uvedl tiskový mluvčí kraje Jiří Langer. Druhý jmenovaný projekt se týká třídění odpadu přímo v budově krajského úřadu.

třídění ze strany veřejné správy a jejich partnerů má smysl a přináší pozitivní výsledky. Na druhé straně je třeba říci, že je stále co zlepšovat a ačkoliv je utopií se domnívat, že lze docílit toho, aby třídilo sto procent obyvatel, máme ještě rezervy. Na ně se budeme zaměřovat,“ dodal Langer. Spolupráce kraje s neziskovou společnost ASEKOL spočívá v organizaci sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení. Letos ve spolupráci s Liberec-

kým krajem na sběrných dvorech v regionu rozmístí sedm E-domků, tedy speciálních přístřešků, které slouží k ochraně vysloužilých elektrozařízení shromažďovaných na sběrných dvorech před nepříznivým počasím a krádežemi. E-domek je uzamykatelný ocelový přístřešek s  posuvnými vraty pro ukládání vyřazených elektrozařízení, každý stojí 70  000 korun, veškeré náklady hradí ASEKOL. „Je to speciální místo

• Z  internetového průzkumu ob-

sloužící k ukládání vysloužilých elektrických spotřebičů shromažďovaných na sběrných dvorech. E - domek chrání hlavně před nepříznivým počasím a krádežemi, čímž napomáhá ke zlepšení efektivity sběru. E-domek od společnosti ASEKOL je forma podpory, která přinese prospěch nejen městu Liberec a jeho občanům, ale také přírodě,“ uvedla Gabriela Setunská z firmy ASEKOL. Michal Tillgen

Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v  Kamenickém Šenově způsobil záměr Libereckého kraje sloučit jejich školu se sklářskou školou v Novém Boru. Studenti dokonce uspořádali protestní pochod. Kraj chce školy sloučit kvůli nedostatku žáků, vysokým provozním nákladům a technickému stavu šenovské školy. Ta je nejstarší sklářskou školou na světě. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout na zasedání krajského zastupitelstva v lednu.

POMÁHÁ I STÁTNÍ FOND PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Mezi projekty, které má Liberecký kraj už za sebou, patří například vybavení sběrných dvorů pro vybrané obce Libereckého kraje; tato akce byla financována z  operačního programu OPI. Dále to je projekt Regionální odpadové centrum, který byl financován z  peněz Státního fondu pro životní prostředí, nebo další projekty financované ze stejného fondu, zaměřené na osvětu a vzdělávání v oblasti odpadů. Na každý rok se domlouvá konkrétní strategie se spolupracujícími partnery, součástí plánu jsou právě například přípravy informačních kampaní. „Liberecký kraj si významně polepšil v žebříčku krajů v oblasti třídění odpadů, s tím jsme samozřejmě spokojeni a je vidět, že podpora

• Velkou nevoli mezi studenty

• Ke společné schůzce zasedli

Ilustrační foto.

Zdroj: EKO-KOM



v prosinci představitelé Libereckého kraje a poslanci, senátoři a europoslanci zvolení za tento region. V  rámci jednání připomněl hejtman Stanislav Eichler úspěch, kterým je zřízení Krajského ředitelství policie k  prvnímu lednu příštího roku. Tématem rozhovorů politiků bylo financování sociálních služeb, využití někdejšího vojenského prostoru Ralsko, záchrana archeologického naleziště v Příšovicích či rozpočet na příští rok.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

V třídění odpadů se kraj řadí mezi nejlepší Královéhradecký kraj je v  oblasti ekologie a zejména třídění odpadů velmi aktivní. Prostřednictvím řady komunikačních kanálů, soutěžních a kulturních akcí a především systematických dotací se snaží o zlepšení úrovně třídění odpadů v kraji. Alespoň si zatím stojí radní kraje pro oblast životního prostředí Jan Tippner.

TÉMA „V oblasti třídění odpadů jsme jedním z nejlepších krajů v České republice,“ hlásí spokojeně radní Tippner. A má pravdu. Podle údajů serveru jaktridit.cz se Královéhradecký kraj řadí na čtvrté místo za kraje Pardubický, Liberecký a Olomoucký. Jeden občan kraje vytřídil za rok 2008 v  průměru 70,1 kilogramu odpadu. Tento úspěch je samozřejmě způsoben zvyšujícím se povědomím o důležitosti třídění v české společnosti, ale také systematickou prací kraje, který navázal na práci předchozí samosprávy. Podle radního Tippnera je důležitá především spolupráce s  ostatními subjekty, kterých se tato oblast týká. „Třídění odpadu je komplexní záležitost. Velmi úspěšně spolupracujeme například s  Pardubickým krajem v  rámci hradecko-pardubické aglomerace,“ řekl Krajským novinám Tippner. A dodal, že naprosto zásadní, pro většinu projektů v oblasti třídění odpadů, je spolupráce s firmou EKO-KOM. „Tato firma koordinuje podporu

zpětného odběru po celé České republice. Královéhradecký kraj není výjimkou.“ Druhou firmou, která pomáhá se zajišťováním projektů v této oblasti, je firma Asekol, která má pro změnu na starost zpětný odběr elektrozařízení. O PROJEKTECH INFORMUJÍ WEBOVÉ STRÁNKY Ústředním strategickým projektem, který byl spuštěn už před pěti lety, je projekt „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“. Tato dlouhodobá kampaň se zaměřuje právě na rozšíření třídění odpadu v  Královéhradeckém kraji a samospráva na ní spolupracuje se společností EKO-KOM a Centrem evropského vzdělávání. Na podporu kampaně jde každoročně několik milionů korun. Pro podporu programu, koordinaci, informování a přehled o soutěžích a jiných akcích, vznikly také internetové stránky www. cistykraj.cz, kde lze najít veškeré důležité informace o této problematice v kraji. Mimo to se kraj zapojuje do celé řady projektů, které mají podpořit třídění komunálního odpadu. Cílovým subjektem jsou přitom

především města a obce, které by měly informace o třídění poskytovat dále občanům. Za zmínku tak stojí například soutěž „Čistá obec“. „Jde o velmi úspěšnou záležitost, která se každoročně setkává s velkým ohlasem. Jedná se o jakési hodnocení účastníků soutěže z  hlediska přijatých opatření právě v oblasti životního prostředí. Úspěšnost ve třídění odpadů je přitom velmi důležitou součástí. Účastní se toho zájemci z  řad obcí kraje,“ doplnil radní Jan Tippner. A tuto stěžejní soutěž doplňuje celá řada menších. Z  projektů zmiňuje radní hlavně zlepšení situace v  oblasti třídění nebezpečných odpadů. „V tomto  roce jsme přistoupili k  posílení

záležitosti sběru a třídění nebezpečných odpadů. Došlo k  instalaci nových sběrných domků, kterých jsme rozmístili asi osm. Příští rok se má jejich počet opět zvýšit.“ CÍLEM JE UDRŽET DOBRÝ SMĚR Všechno stojí ovšem peníze. Na podporu třídění a recyklace odpadů dávají v  Královéhradeckém kraji peníze především kraj, firma EKO-KOM a Centrum evropského projektování - regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje. Samotný Královéhradecký kraj má na tuto problematiku vyčleněnu část rozpočtu v oblasti ochrany životního prostředí. Podle radního

Tippnera šlo v  letošním roce na podporu využívání a zneškodňování komunálního odpadu 4,4 milionu korun. „Je v tom zahrnuto i vyhodnocení soutěže Čistá obec. Stejné prostředky plánujeme i pro příští rok. Na spolufinancování projektů společnosti Eko-Kom šlo letos 2,5 milionu korun. Na příští rok bude tato částka trochu snížena na 2,25 milionu. Část prostředků se totiž přesouvá na Regionální centrum životního prostředí.“ S nastavenou strategií jsou v kraji spokojeni. Podle radního se kraji daří v  této oblasti zlepšovat, a proto není důvod věci měnit. „Tato oblast bude mít i nadále stejnou či větší podporu ze strany samosprávy,“ dodal Tippner. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ • Krajské zastupitelstvo odsouhlasilo postupnou přeměnu akciové společnosti Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje na příspěvkovou organizaci. Důvodem je to, aby po splacení leasingu na výstavbu Regiocentra Nový pivovar, ve kterém sídlí kraj, zůstala budova ve vlastnictví hejtmanství a nikoliv akciové společnosti. Leasing byl uzavřen předchozím vedením kraje na dvacet let a jeho celková výše je 1,87 miliardy korun.

• Sto milionů korun, to je částka, která by měla jít na kompletní rekonstrukci královéhradeckého gymnázia J. K. Tyla. Rekonstrukci chystá kraj, který chce na její financování získat prostředky z  fondů Evropské unie. V  současné době se začne připravovat projektová dokumentace, případné stavební práce by začaly až za několik let. Budova gymnázia patří mezi nejvýznamnější stavby počátku moderní architektury na území kraje, jejím projektantem byl Josef Gočár.

• Letos na konci března skočila si-

V loňském roce proběhla v kraji také soutěž zaměřená na ekologický provoz úřadů. Součástí byl i vzdělávací seminář. Zdroj: kraj

ličářům v  Krkonoších výjimka na solení komunikací, kterou měli od zimní sezóny 2004/2005. I tuto zimní sezónu budou ale komunikace na nejvyšších horách bezpečné, neboť vláda udělila výjimku na solení v  Krkonošském národním parku na další tři zimy. Výjimka se týká úseků z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna a z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou.

ční

e

12

KN | prosinec 2009 |

PREZENTACE / INZERCE

Recyklaci v Královéhradeckém kraji podporuje nová kampaň V návaznosti na celostátní kampaň společnosti EKO-KOM také v Královéhradeckém kraji s podzimem startuje nová komunikační kampaň. Ta klade důraz především na skutečnost, že výrobky z recyklovaných materiálů mají stejnou hodnotu jako výrobky z prvotně zpracovaných surovin. „Chceme lidem názorným způsobem ukázat, že výrobky z recyklovaných materiálů jsou běžnou součástí našeho života a že jsou stejně užitečné a spolehlivé jako výrobky z původních surovin. Tyto příklady zároveň lidem ukazují, jak jsou využívány odpady, které doma třídíme, a dávají třídění další smysl,“ vysvětlil změnu strategie Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, která se významně podílí na spolufinancování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím odpadů.

Tvůrci nových propagačních letáků se zaměřili na předměty běžné denní spotřeby. V inzerátech a na plakátech tak můžeme spatřit například noviny, toaletní papír, vodovodní kohoutek nebo interiér automobilu. „Často si ani neuvědomujeme, kolik věcí kolem nás je vyrobeno z recyklovaných odpadů. Typickým příkladem jsou například trička a fleecové mikiny, které se vyrábějí z vytříděných PET lahví,“ uvedla Lenka Bacovská z Centra evropského projektování. Každý předmět zobrazený na reklamních materiálech má jakousi vi-

sačku, na které je uveden podíl obsažených recyklovaných materiálů. „Vezměme třeba takový toaletní papír, ten může být až ze sta procent vyroben z recyklovaného materiálu, a přesto zůstává stejně spolehlivý,“ dodává s úsměvem Lenka Bacovská. Co je to vlastně recyklace? „Při recyklaci jsou zpracováním odpadů znovu získávány materiály, ze kterých byly předměty vyrobe-

ny. Každý z nás svým chováním může ovlivnit, co se s odpady dále stane. Pokud odpad správně roztřídíme, umožníme tak jeho zpracování a recyklaci. Pokud odpad bez přemýšlení vyhodíme do popelnice, s největší pravděpodobností bude uložen na skládce nebo shoří ve spalovně,“ říká Tomáš Pešek.

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně spolehlivé! Možná jste nevěděli, že toaletní papír, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

Více informací o projektu najdete na www.cistykraj.cz.

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

Třiďte odpad podle značek Znáte je?

Soutěž o Perníkovou popelnici finišuje

Držíte v ruce krabici a přemýšlíte kam s ní? Každá krabice, krabička, láhev i kterýkoliv jiný obal se vyrábí z nějakého materiálu. Celkem běžně třídíme obaly ze skla, papíru či plastů. Někdy je ale těžké poznat, z čeho vlastně obal vyrobili, do kterého kontejneru ho máte vyhodit. Pokud si nejste jistí, obal vám napoví. Stačí se podívat, jakou má na sobě značku.

Posledních několik týdnů dělí obce Pardubického kraje od pomyslné cílové pásky v soutěži „O perníkovou popelnici 2009“. Třetí ročník tohoto klání v třídění odpadů skončí společně s rokem 2009 – tedy 31. prosince.

Pokud je na něm trojúhelník vytvořený ze tří šipek, máte vyhráno. Pod šipkami jsou značky, které popisují, z jakého materiálu obal vyrobili. Například papír hledejte pod zkratkou PAP a sklo má zkratku GL. U některých zkratek musíte zavzpomínat na značku chemického prvku – např. ocel Fe, hliník Al. Plastové lahve se schovávají pod značkou PET a polystyren pod značkou PS. Výrobek ze dřeva či korku má značku FOR. Najít můžete i obal z několika různých materiálů. V tom případě je pod šipkami písmeno C a značka materiálu, který převládá. Znáte panáčka s  košem? Víte, co znamená? Upozorňuje na to, že použitý obal máte vyhodit do správné odpadové nádoby. Neměli byste zapomenout odpad zmenšit – třeba sešlápnutím. Na některých výrobcích najdete přeškrtnutého panáčka. V  tom případě takový obal do žádné popelnice neházejte, obsahuje nebezpečné látky. Vydejte se s ním do sběrny nebezpečných odpadů nebo na sběrné dvory.

Plzeňský kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Řada obalů má na soběKraj kolečko se dvěma šipkaVysočina mi zatočenými proti sobě – tzv. zelený bod. TaOlomoucký kraj Jihomoravský kraj

kovým výrobkům dejte přednost. Jeho výrobce totiž zaplatil za recyklaci tohoto obalu. „Použití ochranné známky ZELENÝ BOD je možné pouze se souhlasem společnosti EKO-KOM, která zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. To znamená, že tzv. ZELENÝ BOD mohou používat podnikatelské subjekty, které mají se společností EKO-KOM uzavřenou smlouvu,“ vysvětlil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. Další informace o třídění odpadů hledejte na www.ekontejnery.cz.

Připomeňme si stručně pravidla. Soutěží se ve třech kategoriích podle velikosti obce – do 500 obyvatel, do 5 000 obyvatel a nad 5 000 obyvatel. A co se hodnotí? • kolik kilogramů papíru, plastů, bílého a barevného skla a také nápojových kartonů nasbíral v  přepočtu jeden obyvatel obce za rok • jaké druhy odpadu mohou občané v jednotlivých obcích třídit • kolik kilogramů nebezpečného odpadu nasbírali jednotliví obyvatelé obce během jednoho roku • a kromě toho jestli je obec zapojená do zpětného odběru elektrozařízení a zda je v obci zaveden sběr bioodpadů Jaká čeká vítěze odměna? Obce, které se v  jednotlivých kategoriích umístí na prvních místech, obdrží fi-

nanční odměnu 130 tisíc korun, cena za druhé místo je 70 tisíc korun a obce na třetím místě obdrží 40 tisíc korun. Hodnocení proběhne v každé soutěžní kategorii. Lákavé je také ocenění „Skokan roku“ pro obec, která zaznamená největší zlepšení oproti loňskému ročníku soutěže. Na velikosti obce v  tomto případě nezáleží a vítězného „skokana“ určitě potěší odměna 30 tisíc korun.

všechny obce Pardubického kraje, které jsou zapojeny v systému EKO-KOM. Soutěž motivuje obce k  intenzivnějšímu sběru tříděného odpadu a nebezpečných složek komunálního odpadu,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Třiďte, soutěžte a vyhrajte! Další informace hledejte www.ekontejnery.cz.

na

Pokud vaše obec ještě nesoutěží, nic není ztraceno. Jedinou podmínkou je zařazení obce ve sběrném systému EKO-KOM. a vyplnění soutěžního dotazníku. „Dotazník je k dispozici na internetových stránkách www. ekontejnery.cz a www.odpadypk. cz. Krom toho budou dotazníky začátkem roku rozeslány na

stav k 01/2009

EKO_KN_EN_410_278_CMYK.indd 1

7/20/09 2:55 PM

INZERCE

090897_INZ_ZIMA_LOPATA.indd 1

KN | prosinec 2009 |

13

2.12.09 13:40

14

KN | prosinec 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • V polovině prosince bude zastupitelstvo kraje projednávat rozpočet na příští rok. Jeho návrh počítá s tím, že příjmy a výdaje budou ve výši 8,2 miliardy korun, což je o půl miliardy méně, než v  roce letošním. „Snažili jsme se šetřit všude,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Novotný. Některé výdaje kraje byly o rok odloženy, kráceny budou krajské příspěvky pro obce. Návrh rozpočtu ale stále počítá s penězi na proplácení zdravotnických poplatků. Kraj pro tyto účely vyčlenil 55 milionů korun.

• Internetový průzkum oblíbenosti hejtmanů v jednotlivých krajích, který uspořádala společnost Sanep, se dobře četl hejtmanovi kraje Jiřímu Běhounkovi. S nejvyšším představitelem kraje Vysočina bylo spokojeno 56 procent respondentů, což ho společně s  moravskoslezským kolegou Jaroslavem Palasem řadí na druhé místo za jihomoravského hejtmana Michala Haška. Pouhá 24 procenta respondentů průzkumu vyjádřila s  Běhounkem nespokojenost, což je nejnižší číslo nespokojenosti vůbec.

• Přilákat nové učně méně populárních oborů chce kraj Vysočina prostřednictvím stipendií. Ta by se měla pohybovat v řádech stokorun měsíčně a týkat se budou těch oborů, kde poptávka po kvalitních řemeslnících výrazně převyšuje nabídku. Stipendia tak mohou učňové očekávat například v oborech klempíř, obráběč kovů, tesař, pokrývač, kameník nebo instalatér. Pro příští rok kraj na stipendia počítá s částkou přibližně 1,5 milionu korun.

KRAJ VYSOČINA

Kraj chystá Integrovaný systém nakládání s odpady Kraj Vysočina se podle informací serveru jaktridit.cz řadí zhruba do středu žebříčku krajů, co do celkové výtěžnosti tříděného sběru za rok 2008. Na jednoho občana Vysočiny připadá v průměru 49,2 kilogramů vytříděného odpadu za loňský rok. To není sice nejhorší číslo, ale také ne zdaleka nejlepší.

TÉMA Podle radního pro oblast životního prostředí Zdeňka Ryšavého si ovšem Vysočina stojí lépe. Kraj spolupracuje při třídění odpadů se dvěma zásadními firmami. První z  nich je společnost EKO-KOM a podle radního je Vysočina při spolupráci s  touto firmou mezi prvními kraji v  republice. „S EKO-KOMem spolupracujeme už řadu let, konkrétně jsme letos oslavili šestý rok spolupráce. Společně vytváříme celoroční projekty a aktivity.“ A s  touto organizací chce kraj spolupracovat i nadále. „Už nyní máme připravenou smlouvu na příští rok,“ dodal radní. Druhou firmou, která se ovšem zaměřuje na zpětný odběr elektroodpadů, je firma Asekol. „Ve spolupráci s  firmou Asekol jsme byli v  loňském roce vůbec nejlepším krajem,“ řekl radní a zmínil ještě jednu organizaci, která pomáhá zlepšovat úroveň správného třídění na Vysočině. „Spolupracujeme také s  agenturou Dobrý den z  Pelhřimova. Na spolupráci s  touto organizací je prospěšné především to, že dokáže vymyslet takové nápady, které

doopravdy zaujmou a pobaví veřejnost. Ve spolupráci s  nimi tak děláme různé akce na náměstí nebo ve školách. Nezapomínáme ani na různé odborné semináře pro pracovníky měst a obcí, kteří se v této oblasti pohybují.“ POPULÁRNÍ PROJEKTY SLAVÍ ÚSPĚCH K  informování a propagaci správného třídění využívá kraj klasické komunikační kanály. Informace o problematice tak mohou zájemci najít v  novinách kraje, na propagačních akcích či na internetu. Stejně jako ostatní kraje se i Vysočina může pochlubit solidními internetovými stránkami, které shromažďují veškeré informace a akce z  dané problematiky. Stránky jsou k  navštívení na www.tridime-vysocina.cz. Na nich lze najít například informace o soutěžích, které kraj na podporu třídění pořádá. Jednou z  nich je například soutěž „My třídíme nejlépe“, která byla nedávno vyhodnocena. „Do této soutěže se zapojují jednotlivé obce a města. Výsledky soutěže přitom vycházejí právě z  toho, jak mají jednotlivé obce nastavenou úroveň třídění a v  potaz se bere samozřejmě také

Na výstavě o třídění odpadu v listopadu tohoto roku se kromě kraje podílel i Eko-kom, Asekol či agentura Dobrý den. Zdroj:kraj celková výtěžnost, kdy se boduje podle objemu vytříděných surovin, které obec dodává EKO-KOMu,“ dodal radní Ryšavý. Z dalších soutěží radní zmiňuje soutěž o nejlepší videoklip na téma třídění, na které kraj spolupracoval s  agenturou Dobrý den. „Tyto populárněji laděné akce zaujmou veřejnost daleko víc než nějaký suchopárný výklad o třídění,“ zdůvodňuje postup kraje radní. FINANCE PŮJDOU I NA NOVOU KONCEPCI Přestože je úroveň třídění v kra-

ji na slušné úrovni, samospráva se mu chce věnovat i nadále. A zaměří se na biologicky rozložitelné odpady. Ty jsou totiž podle Ryšavého v  současnosti velkým problémem, protože je zatím málokdo třídí. „Proto se na tuto oblast chceme zaměřit. Už v  minulých letech jsme měli v  rámci Fondu Vysočina programy zaměřené na bioodpad, kdy jsme například obcím přispívali na nové kontejnery. Teď v  tom chceme pokračovat.“ V  příštím roce chce navíc kraj zahájit nový Integrovaný systém nakládání s  odpady. Ten má vyřešit kromě třídění na-

příklad také problematiku kompostování či odpadu, který už nelze recyklovat a dosud se ukládal pouze na skládky. „Chceme pro takový odpad najít využití například v  oblasti výroby energie,“ prozradil Ryšavý. Po finanční stránce se situace už několik let nijak dramaticky nemění. V letošním roce šlo na projekty v rámci spolupráce s firmou EKO-KOM asi 6,5 milionu korun. Z toho kraj zaplatil kolem dvou milionů. V příštím roce má být, především kvůli dopadům finanční krize, tato částka snížena zhruba o deset procent. Filip Appl

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Slavnostní vyhlášení 6. ročníku ocenění Talent Olomouckého kraje 2009 proběhlo v sále Pegasus v Regionálním centru Olomouce. Za účasti náměstka hejtmana Pavla Sekaniny byli oceněni žáci a studenti, kteří dosáhli výjimečných výsledků v  krajských, republikových a mezinárodních kolech soutěží a přehlídek.

• A dopravní infrastrukturu rozšířila i nová kilometr dlouhá komunikace se šesti mosty. Ta spojuje město Mohelnice a obec Stavenice. Stavba byla financována z  ROP Střední Morava. „Původní silnice byla každoročně zaplavována a poté několik týdnů zcela neprůjezdná. Nová komunikace však umožní obyvatelům průjezd i v záplavových měsících,“ řekl Zdenek Luža, hlavní stavbyvedoucí společnosti Skanska.

• Obyvatelé Náměšti na Hané a Loučan mohou využívat nově zrekonstruovanou silnici za 118 miliónů korun. Komunikaci slavnostně otevřel hejtman kraje Martin Tesařík. „Náměšť na Hané je důležitou turistickou lokalitou, které opravená silnice rozhodně nebude dělat ostudu,“ prohlásil hejtman. Většinu nákladů na rekonstrukci silnice uhradil stát, z krajského rozpočtu bylo na akci vyčleněno 5,8 miliónu korun.

Olomoucký kraj ušetří na sběru elektroodpadu Olomoucký kraj patří co do množství vytříděného odpadu na jednoho občana dlouhodobě mezi nejlepší v  zemi. S  loňskými 74,2 kilogramu mu patří třetí místo mezi čtrnácti regiony ČR. Třídění odpadů v Olomouckém kraji má přitom stále rostoucí tendenci. Loni každý občan společnosti ASEKOL, se kterou kraj spolupracuje, odevzdal v  průměru 1,17 kg vysloužilých elektrozařízení, což je o 48 procent víc než v roce 2007. Letos předpokládá kraj nárůst o dalších dvacet pět procent.

TÉMA Kromě spolupráce na separaci elektrodopadu pořádá Olomoucký kraj i vlastní kampaně. Cílem letošní krajské informační akce Jak se točí odpady je podpořit kvalitní třídění odpadů a upozornit na jejich využití při výrobě nejrůznějších produktů. V  rámci kampaně se mimo jiné připravuje konference pro učitele základních a středních škol či slavnostní vyhodnocení soutěže O keramickou popelnici, na kterém města a obce dosahující v  třídění nejlepších výsledků obdrží hodnotné ceny. Kromě tradičních plakátů a letáků organizátoři propagují odpadovou problematiku také prostřednictvím hromadných dopravních prostředků. Na frekventovaných regionálních tratích budou až do konce roku jezdit čtyři soupravy se speciálními polepy s motivy kampaně. Pozitivním účinkem spolupráce s  kolektivním systémem

ASEKOL je významná úspora městských financí. Zatímco dříve musely obce v  kraji za sběr elektroodpadu platit nemalé částky, nyní na sebe tyto náklady převzali provozovatelé kolektivních systémů. „Společnost ASEKOL z  Prostějova od roku 2006, kdy byla uzavřená smlouva, zdarma odvezla a recyklovala k  dnešnímu dni 5 290 televizorů a monitorů. Úspora za odevzdané elektroodpady mohla být použita na další služby v odpadovém hospodářství,“ uvedl prostějovský místostarosta Pavel Drmola. Město Prostějov podle jeho slov v letošním roce navíc prostřednictvím Fondu ASEKOL získalo příspěvek ve výši 150 tisíc korun na zabezpečení sběrného dvora v  Průmyslové ulici před nepovolanými návštěvníky. „Peníze jsme použili na nákup monitorovacího kamerového systému, který nám mimo jiné umožňuje v  případě potřeby dohledat potřebný záznam. U  vjezdu do sběrného dvora jsme také nainstalovali dvě závory, které zamezí neoprávněnému vjezdu,“ popsal místostarosta.

KRAJ INSTALOVAL OSM E-DOMKŮ Celkem osm speciálních přístřešků na vysloužilá elektrozařízení umístil letos na svém uzemí Olomoucký kraj. Sběrná místa dostala přezdívku E-domky, ty jsou umístěny ve sběrných dvorech na území kraje. Všechna sběrná místa jsou výsledkem spolupráce kraje právě s neziskovou společností Asekol. První přístřešek se objevil na sběrném dvoře v Průmyslové ulici v Prostějově.

„E-domek pomáhá na sběrných dvorech vyřešit dva zásadní problémy. Poskytuje elektrozařízením ochranu před nepřízní počasí a odcizením. Mnohé spotřebiče totiž obsahují drahé kovy jako zlato, stříbro, platinu či měď, které se mohou v představách některých nenechavců stát předmětem obchodu,“ řekl Zdeněk Kovářik, regionální zástupce společnosti ASEKOL. Spolupráce Olomouckého kraje se společností ASEKOL letos probíhá v  rámci dlouhodobého projektu na

Ilustrační foto.



podporu třídění odpadů poprvé. „Konkrétním výsledkem jsou kromě E-domků také společně připravené osvětové akce pro veřejnost či semináře pro zástupce samospráv. Na závěr roku vyhlásíme první ročník soutěže o nejlepší obec ve sběru elektrozařízení. Obdobný přístřešek jako v Prostějově mohou využívat například obyvatelé Tovačova, Troubek a dalších obcí v regionu,“ dodal Pavel Horák, náměstek Olomouckého kraje zodpovědný za oblast životního prostředí. Michal Tillgen

Zdroj: EKO-KOM

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | prosinec 2009 |

15

Kalendáře z dětských kreseb Aktivní evropské občanství mezi seniory Program Evropa pro občany 2007-2013 Zhruba před rokem vznikl nový nadační fond, jehož cílem je podporovat motivaci a rozvíjení talentu v oblasti sportu, kultury či v jiných oblastech, a to zejména u dětí a mládeže, osob se zdravotním, sociálním či jiným handicapem v Královéhradeckém kraji – a pomáhat jim v  hledání a  dosažení životních cílů či důstojného uplatnění ve společnosti. O nadační fond, který nese jméno Modrá Niké, se zasloužil poslanec PS PČR Zdeněk Lhota. Je nejen duchovním otcem nového nadačního fondu, ale také organizátorem akcí spojených s Modrou Niké. Symbolem fondu se stala antická soška bohyně vítězství Niké od akademického sochaře Michala Moravce. Jednou z aktivit Nadačního fondu Modrá Niké je podpora kvalitního života handicapovaných osob a lidí v různých ústavech se sociální péčí. Proto se také již v září setkal patron nadačního fondu Zdeněk Lhota s  klienty Ústavu sociální péče v  Hajnicích na Trutnovsku a zástupci nadačního fondu navštívili děti v  Dětském domově v  Nechanicích. Do těchto zařízení přivezla nadace kromě finančního daru také dětské kalendáře. Ty vznikly za finanční podpory Nadace ČEZ z  dětských kreseb, které vytvořili školáci z  celého Královéhradeckého kraje v rámci soutěže Děti pro radost druhých. Tuto soutěž vyhlásil nadační fond pro školská zaříze-

ní letos na jaře a počátkem září se uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků soutěže. Z nejhezčích prací pak byly vytvořeny kalendáře, které v těchto dnech putují do několika domovů důchodců a ústavů sociální péče v celém regionu. Domov důchodců v Hradci Králové je jedním z prvních, kam byly kalendáře dovezeny. Klienti se sešli ve společenských prostorách nejen

s patronem nadace Zdeňkem Lhotou, ale také se zástupcem Nadace ČEZ Jiřím Kosinou. Společně s ředitelem DD Martinem Dürrerem pak po krátké besedě rozdali seniorům kalendáře. Malý dárek obyvatele domova důchodců potěšil a jistě udělal radost i v  dalších zařízeních, kde je Zdeněk Lhota předal v  závěru letošního roku. Jedná se mimo jiné o ÚSP Hořice, zařízení podobného typu v  Kvasinách, ve Skřivanech, ve Vrchlabí či Domov důchodců v  České Skalici, Trutnově, Mlázovicích, ve Dvoře Králové nebo Hospic Anežky České v Červeném Kostelci. (ves)

ci o program kontaktovat s dotazem či žádostí o konzultaci projektového záměru. Další z možností, jak čerpat dotace z programu Evropa pro občany je tzv. Akce 4 – Aktivní evropská pamět´. V  rámci této programové osy lze čerpat dotace na podporu mezinárodních neinvestičních projektů zaměřených na ochranu hlavních míst a památníků spojených s masovými deportacemi, bývalými koncentračními tábory a jinými dějišti nacistického masového mučení a vyhlazování, archivů dokumentujících tyto akce, na udržování památky obětí i těch, kteří v extrémních podmínkách zachraňovali lidi před holocaustem, a dále na projekty zaměřené na připomenutí si obětí masového vyhlazování a masových deportací za stalinismu a ochranu památníku a archivů dokumentujících tyto akce. Evropa pro občany (Europe for Citizens) je jedním z  komunitárních programů, prostřednictvím kterého mohou neziskové organizace, místní správa a samospráva čerpat v  období 2007-13 finanční prostředky za účelem podpory mezinárodních projektů. V  říjnovém a listopadovém čísle Krajských novin jsme představili možnosti podpory z  tohoto programu v  rámci tzv. Akce 1 (dotace na neinvestiční projekty pro místní správy a samosprávy) a Akce 2 (dotace na neinvestiční projekty organizací občanské společnosti, které mají mezinárodní přesah). Odbor informování o evropských záležitostech, který program Evropa pro občany v  rámci Úřadu vlády provádí, zřídil v  červnu 2008 Národní kontaktní místo programu, které mohou zájem-

Uzávěrka pro předkládání projektových žádostí je každoročně v dubnu. Žádosti se podávají prostřednictvím elektronického formuláře přímo do Bruselu do Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizi, která projekty přijímá a hodnotí. Mezi úspěšnými žadateli v této ose najdeme řadu organizací z ČR, například: ANO pro Evropu o.s., Památník Lidice, Židovské muzeum v Praze, Člověk v tísni, o.p.s., Sunfilm - spiral productions, s.r.o., Opona, o. p. s., Ústav pro studium totalitních režimů, ICEJ - Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém, Institut Terezínské iniciativy, Post Bellum o.s., Živá paměť, o.s., Zapomenutí o.s. Marcela Straková, koordinátorka programu Evropa pro občany v ČR

Cyklisté se dočkají miliardové Zemědělský výbor navrhl podpory i v roce 2010 navýšit národní podpory Cykloturistika je v České republice financována z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, regionálních operačních programů, Integrovaného operačního programu a programů přeshraniční spolupráce. V rámci regionálních operačních programů se předpokládá, že půjde o částku ve výši 2 miliard korun. Z regionálních operačních programů je možné podpořit nejen výstavbu a rekonstrukci cyklistických stezek, ale také místní komunikace, lesní a polní cesty, které jsou vhodné pro cyklistickou dopravu. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury je vyčleněno 180 milionů korun. „Ministerstvo opět plánuje podpořit systém značení cyklotras. Na této věci spolupracujeme s Klubem českých turistů, který od roku 2007 podporujeme částkou 7,7 milionu korun ročně,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Žadatelé mohou čerpat také z Integrovaného operačního programu z prioritní osy 4a, 4b v aktivitě d) Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni lze realizovat projekty na propagaci cykloturistiky. Programy přeshraniční spolupráce podporují přeshraniční rozvoj cyklistických tras a stezek podél hraničních oblastí v rámci Cíle 3. Cyklisté v ČR již využívají přes 40 000 kilometrů značených cyklotras. Podle nejnovějšího výzkumu cestovního ruchu „Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR“ je cyklistika zajímavá pro 21 % návštěvníků. Cykloturistika celkově zajímá 23 % Čechů a 13 % zahraničních návštěvníků. „Kvalitní bezpečná síť cyklistické infrastruktury nabízí veřejnosti alternativní formu dopravy. Stát v této souvislosti nabízí finanční pomoc,

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny schválil navýšení pro dotační programy zemědělství o 200 milionů korun na rok 2010. Díky navýšení by se národní podpory dostaly na úroveň loňského roku. Navýšení schvaluje Poslanecká sněmovna v rámci projednávání státního rozpočtu. Finanční prostředky určené na dotační programy pro rok 2010 by tedy vycházely nově z celkového finančního limitu ve výši 1,1 miliardy korun, respektive 850 milionů korun dotací na neinvestiční dotace a 250 milionů korun dotací na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (kapitálové výdaje). Dotační programy zemědělství pro rok 2010 obsahují programy, u nichž je kladen důraz na prvky agroenvironmentálního charakteru (např. biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, podpora budování kapkové závlahy

metodickou i odbornou spolupráci při budování cyklistické infrastruktury,“ dodal ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. V rámci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky byly přijaty 4 priority, které řeší problematiku budování cyklistické infrastruktury: 1. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území. 2. Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu. 3. Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví. 4. Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty. V letech 2007 – 2008 byla Cyklostrategie koordinována především Ministerstvem dopravy ČR, které zadalo implementaci Cyklostrategie Centru dopravního výzkumu, v. v. i. a dále pak

prostřednictvím koordinace tří výzkumných úkolů spojených s tématikou cyklistiky. Opatření ostatních resortů jsou plněna pomocí běžných postupů a procedur ministerstev. Jedná se zejména o ministerstvo pro místní rozvoj a agenturu CzechTourism, zaměřené na tématiku cykloturistiky, dále ministerstvo životního prostředí a také ministerstvo zdravotnictví s tématikou osvěty. Spojovacím článkem naplňování celé Cyklostrategie je Ministerstvo dopravy ČR. V současné době provádí monitoring pěších a cyklistů na stezkách v přírodě i ve městech nevládní organizace Partnerství. Kvantitativní výzkum vede ke zvýšení efektivity cyklistické odpravy v regionech a přispívá i ke zvýšení publicity a ochraně životního prostředí zejména v národních parcích a CHKO. (mmr)

v  ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách, podpora restrukturalizace ovocných sadů); dále programy na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (např. podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu); programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. nákazový fond) a programy, jejichž přínos nelze přímo kvantifikovat a přesto jejich existence je pro jednotlivé komodity nezbytná (např. podpora včelařství, udržování a zlepšování genetické-

ho potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat). Dotační programy jsou účelové programy sloužící k  podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru.  U každého programu je uveden účel a navrhovaný finanční limit. Dotační programy i jejich účel včetně rozsahu finančních prostředků schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem. (mze) Tabulka zobrazuje detaily k  jednotlivý podporám a je‑ jich výši. rok 2010

Kód programu

Název programu

1.D.

Podpora včelařství

1.I.

Podpora vybudování kapkové závlahy

1.R.

Podpora restrukturalizace ovocných sadů Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat Podpora ozdravování polních a speciál. plodin Podpora NH Kladruby, ZH Písek a Tlumačov

2.A. 3. 5. 6.

Genetické zdroje

8.

Nákazový fond

9.

Poradenství a vzdělávání

10.D. 10.E. 13. 15.

Podpora evropské integrace nevládních organizací Podpora technologických platforem v působnosti rezortu MZe Podpora zpracování zemědělských produktů Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků

Celkem

dotace do dotace na pořízení hospodářského výsledku dlouhodobého hmotného v tis. Kč majetku v tis. Kč (neinvestiční) (kapitálové výdaje)

70 000 20 000 50 000 210 000 150 000 65 000 63 000 155 000 70 000 15 000 12 000 180 000 40 000 850 000

250 000

16

ZLÍNSKÝ KRAJ

KN | prosinec 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Rada Zlínského kraje se setkala s  poslanci a senátory Parlamentu ČR zvolenými za Zlínský kraj. Kromě kvality popíjené kávy se diskutovalo také o rozpočtových prioritách kraje pro rok 2010, financování sociálních služeb či aktuálních problémech ve školství. Nejdiskutovanějším bodem společného jednání byla dlouhodobá udržitelnost finančního zajištění poskytovaných sociálních služeb ve Zlínském kraji.

• Počtvrté zasedala Pracovní komise zmírňující dopady ekonomické krize v kraji a zhodnotila dosavadní protikrizová opatření. Členové komise se shodli, že opatření, mezi která patří podpora zaměstnanosti ve stavebnictví, urychlení investičních akcí či podpora učňovských řemesel a oborů, musí i nadále pokračovat. „Detailnější hodnocení přijatých opatření budeme řešit na příští schůzi,“ dodal náměstek hejtmana Jaroslav Drozd. • Podnikatelé v kraji žádají pro své projekty o osmkrát vyšší sumu než je v  ROP Střední Morava k  dispozici. Do konce listopadu se sešly 63 projekty za více než 800 milionů korun. V  ROP Střední Morava je přitom pro toto období vyčleněno pouze 100 milionů. Téměř osminásobný převis poptávky je způsoben snahou o boj s krizí a zlepšení příležitostí konkurenceschopnosti svého podnikání.

Spektrum separovaných komodit se rozšiřuje Zlínský kraj už v roce 2003 zahájil ve spolupráci s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM pilotní projekt se zaměřením na podporu třídění využitelných složek komunálního odpadu. Tento původně pilotní projekt se následně transformoval do trvalého projektu, v rámci něhož jsou obyvatelé seznamováni s potřebností třídit odpady a jsou jim poskytovány informace o tom, co se dále děje s vytříděnými odpady. Původní spektrum separovaných komodit jako sklo, plasty nebo papír se dále rozšiřuje, v rámci tohoto projektu například o samostatný sběr nápojových kartonů.

TÉMA Další neméně významnou součástí je rozšiřování sběrné sítě využitelných odpadů formou bezplatné zápůjčky sběrných nádob obcím Zlínského kraje. Zlínský kraj koordinuje aktivity v rámci rozvoje tříděného sběru odpadů na území kraje, zejména opatření v mimořádných situacích, jako byla krize v odbytu některých komodit počátkem letošního roku. Postupně je navazována spolupráce v dalších komoditách tříděného odpadů - zejména elektrozařízení, kde kraj uzavřel smlouvu o spolupráci se společností Asekol a Elektrovin. Zlínský kraj se podílí, mimo jiné i finančně, na výše uvedených projektech. Další aktivity vyvíjí v souvislosti s vlastním sběrem tříděných komodit - kraj zadal zpracování typového projektu sběrného dvora, který poskytuje městům

a obcím k využití, obdobně je na webových stránkách kraje k dispozici obcím typový projekt komunitní kompostárny pro využití bioodpadů na území obce. Projektem přispívajícím ke sběru odpadů je i projekt zaměřený na neškodnou likvidaci autovraků, který Zlínský kraj inicioval a rozjel ve spolupráci s firmou Metalšrot Tlumačov. „Naše představy o třídění odpadu se plní. Množství vytříděných odpadů každoročně významně stoupá, z  průzkumu veřejného mínění, který proběhl v loňském roce, vyplynulo, že velká část obyvatel má potřebné informace a že již nepotřebuje informace ve stylu ‘je potřeba třídit‘, ale zajímají je informace, co se s tříděným odpadem dále děje,“ řekl Alan Urc, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. Poznatky a statistické údaje jsou přitom dále využívány. „V tomto smyslu byla taky naše kampaň poupravena a nyní se zaměřuje zejména na seznámení obyvatel s možnostmi následného využití vytříděného odpadu,“ dodal Urc.

KRAJ PLNÍ VÝZVU EVROPSKÉ UNIE V  politice separace elektroodpadu vycházel kraj z  požadavků Evropské unie odevzdat v průměru minimálně čtyři kilogramy elektrodpadu z domácností na jednoho občana za rok 2008. Obyvatelé Zlínského kraje tuto podmínku splnili, jak vyplývá mimo jiné také z grafů akciových společnosti Asekol a Elektrowin. Tyto společnosti se zabývají prá-

vě zpětným odběrem elektrozařízení v České republice. Jejich statistická data říkají, že zatímco v roce 2007 každý občan Zlínského kraje odevzdal těmto dvěma společnostem v průměru 3,78 kg vysloužilých elektrozařízení, v roce 2008 to již bylo 4,88 kg. Za loňský rok Elektrowin od obcí a dalších subjektů ze Zlínského kraje odebral 1 981,66 tuny elektrozařízení a Asekol 897,4 tuny. Vyřazené spotřebiče mohou lidé odevzdávat

Ilustrační foto.



v  obecních sběrných dvorech, při nákupu nových spotřebičů v obchodech nebo i speciálních kontejnerech, které firmy zabývající se kolektivním systémem instalují přímo v obcích. Kromě výše uvedených aktivit Zlínský kraj již čtvrtým rokem vyhlašuje soutěž měst a obcí kraje O keramickou popelnici. Obec, která vykáže nejlepší hodnoty třídění je následně krajem finančně odměněna. Michal Tillgen

Zdroj: archiv KN

JIHOMORAVSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Jihomoravský kraj navštívil prezident Řecké republiky Karolos Papoulias. Přivítal ho hejtman kraje Michal Hašek. Prezident se sešel s  primátorem Brna, prošel se centrem města a v Moravském zemském muzeu se setkal se zástupci řecké komunity. „Diskutovali jsme možnosti spolupráce mezi subjekty z ČR a Řecka v ekonomice či cestovním ruchu. Pan prezident také ocenil aktivitu řeckých organizací v Brně,“ uvedl hejtman kraje Michal Hašek.

• Poslední schůzkou skončila podzimní série porad vedení kraje a starostů obcí Jihomoravského kraje. Tentokrát se vedení kraje setkalo se starosty okresů Břeclav, Hodonín a Vyškov. K nejvíce projednávaným tématům patřila příprava rozpočtu kraje i obcí a aktuální informace z oblasti financování obcí. Dotazy směřovaly rovněž k podepsanému úvěru od Evropské investiční banky.

• Byl otevřen důležitý úsek komunikace Rájec – Blansko. Tedy úsek, který představuje další etapu výstavby nové silnice mezi městy Blansko a Rájec-Jestřebí. Silnice má plnit dvě úlohy. „Jednak je to nová komfortní komunikace, jednak je to protipovodňový val, poskytující ochranu obci Spešov před stoletou vodou. Jsem přesvědčen, že obě funkce bude plnit dobře,“ řekl hejtman kraje Michal Hašek. Náklady stavby činí 120 milionů korun. Většinu peněz poskytla EU.

Na projekty v oblasti odpadů půjde méně peněz Jihomoravský kraj se řadí na druhé místo ve zpětném odběru elektroodpadů. Častěji vrací tyto odpady pouze na Vysočině. Alespoň to Krajským novinám řekl radní pro oblast životního prostředí Ivo Polák. Jaká je ovšem situace ve zpětném odběru klasického recyklovatelného odpadu? Nepříliš dobrá.

TÉMA V žebříčku celkové výtěžnosti tříděného sběru za rok 2008 je Jihomoravský kraj až na posledním místě. Jeden občan Jihomoravského kraje vytřídil za loňský rok v průměru 38 kilogramů odpadu. To rozhodně není moc pokud vidíme, že první čtyři kraje mají téměř dvojnásobně lepší výsledky. Celkové číslo je přitom na první pohled zajímavější: V roce 2008 vytřídili Jihomoravané celkem více než 46 tisíc tun odpadu. Nejvíce se třídí na Vyškovsku, Hodonínsku a Břeclavsku. Kraj chce situaci zlepšovat především přes finanční pomoc městům a obcím. „Podporujeme třídění odpadů různými stimuly. Tím nejdůležitějším jsou dotace pro jednotlivé projekty obcí a měst v našem kraji, které jsou v souvislosti s touto problematikou podávány do Operačního programu Životní prostředí nebo do Státního fondu životního prostředí,“ řekl Krajským novinám radní Ivo Polák. Podle něj se kraj zaměřuje na podporu měst a obcí a komunikaci s občanem nechává z té větší části na nich. „Spíše se snažíme oslovovat právě samosprávy,“ řekl radní. „Myslím, že ko-

munikaci s  jednotlivými občany mají nastavenou nejkvalitněji právě města a obce.“ A podle všeho by strategie kraje mohla nést ovoce. Velmi rychle se totiž staví nové třídicí linky a sběrny a i firma EKO-KOM, která má zpětný odběr komunálního odpadu na starost, očekává, že se stav v kraji velmi rychle zlepší. WEBOVÉ STRÁNKY A SOUTĚŽE Ke komunikaci o třídění používá Jihomoravský kraj především internetové stránky. Jednak jsou to stránky přímo na webu Jihomoravského kraje a také je to informační portál www.tridime-jihomoravsky.cz. „Na stránkách kraje najdou návštěvníci také náš plán odpadového hospodářství. Obce tak mají možnost při rozvoji svého odpadového hospodářství zjistit, zda je jejich záměr v souladu se záměrem kraje, což je často důležitou položkou v  žádostech o dotace,“ řekl radní Polák. Na výše uvedených stránkách je také přehled soutěží, které s  tříděním odpadů nebo samotnou ekologickou činností, souvisí. Z  proběhlých soutěží radní zmiňuje soutěž „Zelené úřadování“. „V této soutěži vyhodnocujeme úřady s  nejekologičtějším

V rámci soutěže „Zelené úřadování“, jejíž výsledky kraj slavnostně vyhlásil v červnu, se zjišťuje i to, zda úřad používá recyklovaný papír. Zdroj: kraj provozem a každý rok ve spolupráci s firmami, které se tříděním odpadů zabývají, tyto úřady odměňujeme,“ popisuje soutěž Polák. Ze soutěží pro obce lze zmínit mimo jiné i tu s  názvem „My třídíme nejlépe“. V  Jihomoravském kraji ji vyhlašuje společnost EKO-KOM ve spolupráci s  agenturou Dobrý den. Cílem soutěže je podnítit zájem veřejnosti a obcí o správné nakládání s odpady a zvýšit počet obyvatel v kraji, kteří své odpady pravidelně třídí. I ODPADY OVLIVŇUJE KRIZE

Na podporu projektů odpadového hospodářství šlo v  letošním roce 13 milionů korun. „V podstatě se jednalo o revitalizaci současných třídicích linek, pořizování nových kontejnerů nebo o samotnou výstavbu nových sběrných dvorů či třídicích linek,“ dodává radní Polák. Podle něj se ovšem finanční krize dostala i do této oblasti a v příštím roce je nutné počítat se snížením financí na tyto projekty asi o pět milionů korun. „Na příští rok jsou v  mém rezortu

prioritou dotace do kanálů, čističek odpadních vod a dalších oblastí. Dotační program odpadového hospodářství byl snížen o pět milionů korun. I to je však úspěch, neboť jsme vážně přemýšleli i o jeho úplném zrušení.“ Z toho vyplývá, že se v příštím roce zlepšování třídění v kraji zpomalí. Přesto je radní Polák rád, že bude moci poskytnout alespoň nějakou pomoc. „Jsem přesvědčen, že i ty malé stotisícové částky jsou pro obce prospěšné, a že tuto pomoc od kraje uvítají.“ Filip Appl

OP DOPRAVA

PŘÍLOHA KN

I

Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU 2007-2013 v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR, což je cca 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro toto období. OPD je financováno ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává pro OPD roli Řídícího orgánu, který má celkovou odpovědnost za realizaci programu. V  rámci ministerstva dopravy byl výkonem činností Řídícího orgánu pověřen Odbor fondů EU. Do realizace OPD je v  roli Zprostředkujícího subjektu zapojen i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který pro většinu projektů zajišťuje faktické uvolňování finančních prostředků.

OPD je věcně zaměřen především na naplňování dopravních priorit evropského a nadregionálního významu a zároveň na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 2005-2013. Globálním cílem OPD je pak Zlepšení dostupnosti dopravou. Tento cíl vychází z  Národního strategického referenčního rámce. Globálního cíle OPD bude dosaženo prostřednictvím speci-

fických cílů, které jsou vyjádřeny prostřednictvím jednotlivých prioritních os OPD. Konkrétně je z OPD podporována především výstavba modernizace dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky. Většina prostředků programu (až 65 %) je směřována na podporu infrastruktury na železniční a silniční síti na takzvaných Trans-evrop-

ských dopravních sítích (TEN-T). OPD je dále zaměřen i na podporu infrastruktury na sítích mimo TEN-T a také na podporu městské hromadné dopravy v Praze, multimodální dopravu, infrastrukturu pro vnitrozemskou plavbu, modernizaci plavidel a rozvoj inteligentních dopravních systémů.

také prostřednictvím Regionálních operačních programů, které financují především dopravní infrastrukturu v majetku krajů a obcí. OPD je se všemi regionálními operačními programy komplementární.

Sektor dopravy v  ČR čerpá prostředky z fondů EU kromě OPD

Majoritními příjemci podpory jsou Ředitelství silnic a dálnic

Projekty silniční Prioritní osy a oblasti podpory dopravní infrastruktury podporované z prostředků Celková alokace OPD Evropské unie

Vyhlášeno 2. kolo výzvy pro modernizaci vnitrozemských plavidel

1. Modernizace železniční sítě TEN-T

1.1 – Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů

1.2 – Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telepatických systémů

2. Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T

2.2. – Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy

3. Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T

3.1 – Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T 4. Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T

4.1 – Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T

5. Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze 5.1 – Rozvoj sítě metra v Praze

5.2 – Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze

6. Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy 6.1 – Podpora multimodální nákladní přepravy

6.2 – Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T silniční dopravy 6.3 – Podpora modernizace říčních plavidel 7. Technická pomoc OPD

Podle prioritních os Číslo a název prioritní osy

Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T

Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc Celkem

Fond

Podíl na alokaci Příspěvek z fondů EU(€)

HLAVNÍ PŘÍJEMCI PODPORY

(ŘSD), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelství vodních cest (ŘVC), pro které je vyčleněno 91 % celkové alokace OPD a projekty těchto příjemců budou financovány prostřednictvím SFDI. Dalším velmi významným příjemcem je hlavní město Praha, které bude čerpat prostředky především na výstavbu metra. www.opd.cz

Celkové zdroje (€)

FS

37,9%

2 190 331 352

2 576 860 414

FS

27,8%

1 607 696 540

1 891 407 695

FS

6,8%

393 547 402

462 996 944

ERDF

18,2%

1 051 016 928

1 236 490 504

FS

5,7%

330 076 926

388 325 795

ERDF

2,1%

119 426 722

140 502 026

FS FS + ERDF

1,4% 100%

81 985 333 5 774 081 203

96 453 333 6 793 036 711

Ministerstvo dopravy ČR (MD) jako Řídící orgán Operačního programu Doprava (OPD) vyhlásilo 2. kolo výzvy pro předkládání projektových žádostí v rámci oblasti podpory 6.3 – Podpora modernizace říčních plavidel. Projektové žádosti bude možné předkládat od 15. prosince 2009 do 26. února 2010. Pro žadatele budou v rámci 2. kola výzvy k dispozici prostředky až do celkové výše 133 000 000 Kč. Podpora z OPD pro plavidla je realizována na základě Programu modernizace plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy. Program modernizace plavidel je plně v souladu s Dopravní politikou České republiky, která MD mimo jiné ukládá podporovat vyšší využití vodních cest a zavádění nových multimodálních technologií. Program je také plně v souladu s Integrovaným evropským akčním programem pro vnitrozemskou vodní dopravu Evropské komise (NAIADES), který obsahuje doporučení kroků, které by měla učinit EU, jednotlivé členské státy a další dotčené strany v  letech 2006 – 2013. Cílem NAIADES je podpořit vnitrozemskou vodní dopravu, „která je vysoce bezpečná a šetrná k životnímu prostředí a může napomoci přechodu na jiné způsoby dopravy a usnadnit tak problémy se zahlcením a přetížením, které se vyskytují u ostatních druhů doprav“. S odkazem na cíle programu NAIADES schválila Evropská komise v květnu 2008 tuzemský program modernizace plavidel s ohledem na jeho prokázaný soulad s pravidly ES v oblasti veřejné podpory. Program umožňuje čerpat finanční prostředky z EU prostřednictvím Operačního programu Doprava za spoluúčasti státního rozpočtu ČR a soukromých finančních zdrojů ze strany provozovatelů a vlastníků vnitrozemských nákladních plavidel, a to do roku 2013. Vyhlášení 2. kola výzvy programu modernizace plavidel zahrnuje všechny 3 podprogramy s  celkovým objemem veřejné podpory 133 000 000 Kč. Podprogram 1 je zaměřen na pořízení nízkoemisních pohonných jednotek a pomocných agregátů (s finančním objemem veřejné podpory ve výši 70 mil. Kč),  podprogram 2 na modernizaci plavidel za účelem zvýšení multimodality (pořízení odlehčených stohovacích krytů nákladového prostoru, zvýšení jícnů, přepravní rámy na osobní automobily) s finančním objemem veřejné podpory ve výši 22  000  000 Kč a podprogram 3 bude zahrnovat modernizace vedoucí

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

ke zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy (dovybavení plavidel příďovým dokormidlovacím zařízením, výměna obšívek, zhotovení ocelových podlah nákladových prostorů, vybavení radarovým zařízením, vybavení autopilotem) s finančním objem veřejné podpory ve výši 41 000 000 Kč. Uvedené finanční částky jsou plánovány pro 2. kolo výzvy a doba realizace projektů musí skončit  nejpozději do 31. prosince 2011. Maximální míra veřejné podpory bude činit 49 % způsobilých výdajů. Celková míra veřejné podpory se skládá z prostředků veřejných rozpočtů ČR (15 % celkové veřejné podpory) a z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF (tvoří zbývajících 85 % veřejné podpory). Podíl soukromých prostředků musí tedy činit alespoň 51 %. Jednou z podmínek programu je přitom zvýhodnění těch žádostí, které požadují nižší podíl veřejné podpory. Příjemci podpory mohou být vlastníci nebo provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, jejichž plavidla jsou vedena v  plavebním rejstříku České republiky bez ohledu na státní příslušnost provozovatele. Bližší údaje jsou uvedeny na www.opd.cz/cz/plavidla a www.mdcr.cz.

stav k 01

Předkládání a schvalování žádostí o podporu z OPD 1. Všechny požadavky a postupy, které musí být ze strany žadatelů dodržovány, jsou uvedeny v dokumentu Pokyny pro žadatele OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Pokyny-pro-zadatele 2. Žádosti o podporu z OPD jsou zpracovávány elektronicky v aplikaci Benefit 7 – www.eu-zadost.cz 3. Žádosti jsou po předložení v tištěné i elektronické formě na Řídící orgán OPD odborně posuzovány, a to v souladu s kriterii pro výběr projektů OPD. 4. O schválení projektů k financování z OPD rozhoduje Řídící orgán OPD, u projektů s celkovým veřejným příspěvkem nad 50 resp. 25 mil. EUR o schválení podpory rozhoduje přímo Evropská komise. 5. Schvalovací proces končí Rozhodnutím o poskytnutí dotace resp. uzavřením Rámcové smlouvy o financování mezi příjemci a SFDI. Dokončením schvalovacího procesu se z žadatele o podporu stává příjemce. 6. Povinnosti příjemců jsou upraveny v Metodických pokynech pro příjemce OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Informace-pro-prijemce

OP DOPRAVA

II

PŘÍLOHA KN

Přehled podporovaných aktivit v rámci prioritních os OPD a vymezení příjemců podpory PRIORITNÍ OSA 1 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Podpora v této prioritní ose je soustředěna především na ty úseky železniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v  rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně bude podporována např. modernizace tranzitních koridorů a rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací TSI a dálkového řízení provozu včetně úprav železničních vozidel, realizace technických opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.), v případě zavádění interoperability i vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy. PRIORITNÍ OSA 2 – VÝSTAVBA A MODERNIZACE DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose je výstavba nových úseků dálniční a silniční sítě, které nahradí v současnosti již nevyhovující úseky silniční sítě TEN-T. Dále je předmětem podpory zlepšování parametrů na již existujících úsecích dálnic a silnic ležících na síti TEN-T. Podpora je soustředěna především na ty úseky dálniční a silniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v  rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně je podporována např. výstavba dalších úseků sítě TEN-T, modernizace a zvýšení kapacity již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. třídy sítě TEN-T, zavádění inteligentních dopravních systémů na dálniční síti a sítích navazujících apod. Dále je podporována také realizace technických opatření k minimalizaci vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.

Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 3 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ MIMO SÍŤ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose je především modernizace a rozvoj železničních tratí celostátní důležitosti ležících mimo síť TEN-T. Konkrétně je podporována např. elektrizace železničních tratí, modernizace zabezpečovacích zařízení, zvyšování traťových rychlostí, zajišťování souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI), vybavování prostor pro cestující za účelem zvýšení kultury cestování a zajištění přístupu osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále jsou podporovány také intervence pro snížení negativního vlivu železniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.) PRIORITNÍ OSA 4 – MODERNIZACE SILNIC I. TŘÍDY MIMO TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je především výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN-T a ostatních silnic I. třídy. Konkrétně je podporováno např. odstraňování závad na silnicích I. třídy, modernizace silnic I. třídy, budování silnic I. třídy sloužících jako obchvaty měst a obcí, implementace telematických systémů na silnicích I. třídy a zabezpečování dostatečné kapacity silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Dále je podporována také realizace technických opatření vedoucích k  minimalizaci vlivů již dokončených staveb na jednotlivé složky ži-

votního prostředí a veřejného zdraví a ke zvýšení bezpečnosti. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 5 – MODERNIZACE A ROZVOJ PRAŽSKÉHO METRA A SYSTÉMU ŘÍZENÍ SILNIČNÍ DOPRAVY V HL. M. PRAZE Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose bude především výstavba nových úseků pražského metra a dále také podpora systémů řízení a regulace městského silničního provozu na hlavní uliční síti Prahy. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (Magistrát hl. m. Prahy, případně jím zřízené organizace) PRIORITNÍ OSA 6 – PODPORA MULTIMODÁLNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVY A ROZVOJ VNITROZEMSKÉ VODNÍ DOPRAVY Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v  této prioritní ose může být jednak rozvoj multimodálních přepravních systémů a dále pak i rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest. V oblasti multimodální dopravy se může jednat o podporu revitalizace železničních vleček nebo dále např. i podporu vzniku multimodálních terminálů a veřejných logistických center. V oblasti vodní dopravy je podporováno především dobudování vnitrozemských vodních cest splavněním dosud nesplavných úseků a dále pak i zlepšování parametrů již využívaných vodních cest, a to především v rámci sítě TEN-T. Dále je podporována i modernizace říčních plavidel. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury multimodální dopravy, vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy (zejména ŘVC ČR), provozovatelé/vlastníci říčních plavidel.

Stav vyhlášených výzev a realizace OP Doprava Ke dni 4. listopadu 2009 bylo na všechny vyhlášené výzvy v rámci OP Doprava alokováno celkem cca 98 % z alokace na operační program na celé programové období. Řídící orgán vyhlásil příjem žádostí v jedné ze dvou dosud neotevřených oblastí podpory. Výzva na oblast podpory 5.1 „Rozvoj sítě metra v Praze“ byla vyhlášena v polovině října 2009 a její alokace dosahuje 100 % z alokace na tuto oblast podpory na roky 2007-2013. Zbývá vyhlásit výzvu pro předkládání projektových žádostí v oblasti podpory zaměřené na rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, systému ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy (oblasti podpory 2.2). V současné době je otevřeno devět kontinuálních výzev, v rámci kterých mohou žadatelé předkládat své projektové záměry do poloviny roku 2015 (viz tabulka „Přehled vyhlášených výzev“).

Přehled vyhlášených výzev Operačního programu Doprava

PŘEHLED PLÁNOVANÝCH VÝZEV Řídící orgán připravuje výzvu pro oblast podpory 1.2 „Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telematických systémů“ konkrétně pro neinfrastrukturní aktivity v rámci této oblasti podpory (pro infrastrukturní projekty je otevřena výzva kontinuální). K vyhlášení by mělo dojít během listopadu 2009. Vyhlášení výzvy pro příjem projektových žádostí v poslední dosud nevyhlášené oblasti podpory 2.2 „Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy“ není řídícím orgánem do konce roku 2009 plánováno. Tato oblast podpory je realizovaná v rámci pravidel, která jsou stanovena vyhláškou č. 560/2006 o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Nejdříve je tedy nutné schválit příslušnou dokumentaci programu a teprve poté realizovat danou problematiku v rámci OP Doprava. Stejně tak není do konce roku 2009 plánováno vyhlášení kolových výzev pro příjem žádostí v oblasti podpory 6.1 a 6.3. REALIZACE OPERAČNÍHO PROGRAMU Od počátku realizace Operačního programu Doprava bylo ke 4. listopadu 2009 zaregistrováno 146 projektových žádostí v celkové hodnotě 162 mld. Kč. Z předložených projektových žádostí jich bylo schváleno 75 v souhrnné hodnotě 54,5 mld. Kč. Proplacena byla 21 mld. Kč, což představuje 11,7 % z alokace na období 2007-2013. Prostředky předložené k certifikaci dosahují 5,6 % z alokace na celé programové období.

* Alokace (národní zdroje a příspěvek Společenství) byla uvedena souhrnně pro více oblastí podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (164 547,2 mil. Kč). Měnový kurz: 1 EUR = 26,495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007 Zdroj: MSC2007 – 4. 11. 2009, webové stránky ŘO OP Doprava Počet předložených projektových žádostí se meziměsíčně zvýšil o dvě zaregistrované žádosti ve finanční výši 4,1 mld. Kč. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v předložených projektových žádostech dosahuje 90 % z alokace OP Doprava na celé programové období. Porovnání alokace na celé programové období a finančního objemu v podaných projektových žádostech poukazuje na vysoký zájem žadatelů o dotaci. V průběhu měsíce října 2009 byly na národní úrovni nově schváleny dva projekty (souhrnně ve výši 883,5 mil. Kč). Objem nasmlouvaných finančních prostředků činí 30,3 % z alokace na roky 2007-2013. Změny ve schválených projektech jsou evidovány v 6. prioritní ose „Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy“. Oblast podpory 6.3 „Podpora a modernizace říčních plavidel“ zaznamenala vůbec první schválený projekt. Finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude využit na rekonstrukci dna na plavidle LABE 4 společnosti ČSPL, a. s. Celkově eviduje tato oblast podpory dalších 18 projektových žádostí (21 mil. Kč), které se nachází ve fázi hodnocení. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních

prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Přestože se v meziměsíčním srovnání počet dokončených projektů nezměnil, prostřednictvím průběžných žádostí o platby se objem prostředků proplacených příjemcům zvýšil o 1,1 mld. Kč. Objem všech proplacených prostředků

tvoří cca 21,1 mld. Kč, což představuje 11,7 % z alokace určené pro celé programové období 2007-2013. K nárůstu došlo i v oblasti prostředků předložených certifikaci. Jejich celkový objem se zvýšil o cca 0,5 mld. Kč na celkových 10,1 mld. Kč (5,6 % z celkové alokace programu). OP Doprava dosud nedisponuje žádnými certifikovanými prostředky.

PŘÍLOHA KN

OP DOPRAVA

III

Údaje o projektech Operačního programu Doprava EU a národní zdroje

Zdroj: MSC2007 – 4. 11. 2009

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava EU a národní zdroje

* Do tabulky se nenačítá vlastní podíl žadatele, a to i v případě, že žadatelem je obec nebo kraj, tj. může nastat situace, že výše schválených žádostí o platbu neodpovídá proplaceným prostředkům. Měnový kurz: 1 EUR = 26,495 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007 Zdroj: MSC2007 - 4. 11. 2009

Vyřazené projektové žádosti

Velké projekty

V Operačním programu Doprava bylo vyřazeno cca 16 % z celkového počtu podaných projektových žádostí. V rámci těchto žádostí bylo požadováno zhruba 11 mld. Kč. V porovnání s minulým měsícem došlo k vyřazení dvou projektových žádostí v 6. prioritní ose „Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy“. Tato prioritní osa disponuje nejvyšším počtem vyřazených projektových žádostí. Konkrétně v oblasti podpory 6.1 „Podpora multimodální nákladní přepravy, nákup dopravních prostředků a přepravních jednotek pro KD, modernizace překladišť KD“ bylo od počátku programového období vyřazeno 12 projektových žádostí. Hlavním důvodem zamítnutí projektových žádostí bylo nesplnění podmínek stanovených blokovou výjimkou a příslušnou dokumentací programu.

V Operačním programu Doprava bylo předloženo 29 velkých projektů. V průběhu měsíce října 2009 řídící orgán zaslal do EK další velký projekt ke schválení. Celkem již bylo Evropské komisi předloženo sedm velkých projektů o objemu 45,1 mld. Kč. Doposud nebyl žádný velký projekt ze strany Evropské komise schválen. Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnějším operačním programem ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpo-

ry předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je ministerstvo dopravy, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.

Důležité události Dne 23. listopadu 2009 se uskutečnilo již šesté zasedání Monitorovacího výboru OP Doprava. V průběhu jednání byla mj. představena a následně schválena Zpráva o realizaci Operačního programu Doprava.

OP DOPRAVA

IV

OPD

Lépe se vám pojede

Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury.

PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA PÍSECKU:

RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 MIROTICE-TŘEBKOV Více o projektu: Stavba R4 Mirotice–Třebkov přímo navazuje na již dokončený projekt nové mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda. Stavba je důležitou součástí silnice I/4 a R4 Praha – Strakonice – hranice se SRN. Do budoucna je tato komunikace v úseku Praha – Nová Hospoda navržena k postupné přestavbě na rychlostní silnici R4. Nový úsek Mirotice–Třebkov umožní zrychlit spojení z Prahy do Českých Budějovic přes Písek. Stavba také díky oddělení dálkové a místní obslužné dopravy přispěje ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu. Stavba je spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 KŘIŽOVATKA I/20 – NOVÁ HOSPODA Více o projektu: U Nové Hospody (SZ od Písku) se vzájemně kříží dvě silnice I. třídy. Jedna vede od Prahy na Strakonice a Strážný (I/4), druhá z Českých Budějovic na Plzeň (I/20). Nová stavba odstranila nevyhovující umístění průsečné úrovňové křižovatky se špatnými rozhledovými parametry. Hlavním cílem výstavby úseku bylo řešit nehodovost s těžkými následky. Celková délka včetně mimoúrovňových křižovatek a připojovacích úseků je 8,1 km. Součástí stavby, dokončené v září 2008, je i 6 mostních objektů. Stavba byla spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA NYMBURSKU:

SILNICE I/38 NYMBURK, PŘELOŽKA II. A III. STAVBA Více o tomto projektu: Silnice I/38 je významnou dopravní tepnou, spojující dálnici D1 a D11. Jedná se o důležitou spojku silniční sítě a vnitrostátně umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. Z mezinárodního hlediska má silnice I/38 velký význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Stavba úseku „Nymburk – obchvat“ má vyřešit problém právě s velkou intenzitou těžké nákladní přepravy, která je v současnosti vedena středem města po jediném mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburka. Nově budovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odkloní. Úsek je stavěn z převážné části v katastru města Nymburka. Část je v katastru obce Velké Zboží a nepatrně zasahuje i do katastru obce Budiměřice. Výstavba obchvatu byla zahájena v říjnu 2008. Uvedení do provozu plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v říjnu 2010. Výstavba je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OPD.

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO MOSTU NYMBURK Více o tomto projektu: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby po ní lodě mohly volně plout, je zapotřebí nejen voda, ale také odstranění překážek, které tvoří mosty s nízkou podjezdnou výškou. Proto Ředitelství vodních cest ČR zahájilo projekt „Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice“, v rámci kterého byl zrekonstruován i železniční most v Nymburce. Původní most z roku 1958 měl podjezdnou výškou 4,30 m. Při rekonstrukci byl zvýšen na 5,25 m s výhledovou možností zřídit zdvižné pole, které by umožnilo v budoucnu proplout až 7 m vysokým lodím. Pro větší bezpečnost plavby byl most osazen novým osvětleným plavebním značením a radarovými odražeči. Most tak nyní splňuje za přispění Evropského fondu pro regionální rozvoj požadavky, které jsou kladeny na parametry vodní cesty evropského významu. Z rekonstrukce mají užitek i chodci a cyklisté. Nová lávka pro pěší s ocelovými rošty je mnohem bezpečnější i v případě nepříznivého počasí. Zároveň bylo při rekonstrukci upraveno i 788 m železniční trati a zrekonstruovány dva železniční přejezdy. Zvolenou technologií došlo ke snížení hlukové zátěže a vibrací z provozu vlaků.

VD NYMBURK – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY VD KOSTOMLÁTKY – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY Více o těchto projektech: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby lodě po ní mohly volně plout, potřebují nejen vodu, ale také plavební komory, které jim umožňují překonávat výškové rozdíly vzniklé stavbou jezů a hrází. Jejich dobrý technický stav je základním předpokladem spolehlivosti vodní cesty, protože výpadek v provozu znamená její úplné zneprůjezdnění. Proto Ředitelství vodních cest ČR rekonstruuje plavební komory Nymburk a Kostomlátky. Plavební komora Nymburk byla dána do provozu v roce 1922, plavební komora Kostomlátky v roce 1937. Obě tyto komory získají v rámci rekonstrukce, na jejímž spolufinancování se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj, nové zdi a úvazné prvky a bude na nich též modernizována elektroinstalace. Zvýší se tak spolehlivost jejich provozu a prodlouží životnost těchto staveb o dalších nejméně 30 let.

w w w. O P D. c z

PŘÍLOHA KN

EKONOMIKA BYZNYS • V Bruselu byla podepsána deklarace na podporu realizace silničního spojení Gdaňsk - Brno – Vídeň. Mezi českými zástupci je Moravskoslezský, Olomoucký a Jihomoravský kraj. Jihomoravská radní Ilona Sokolová vyjádřila přesvědčení, že přes aktuální soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dotýkajícího se mimo jiné realizace rychlostní silnice R52 na hranici s Rakouskem, nebude stavba příliš zpožděna, protože Ředitelství silnic a dálnic může pokračovat i nadále v přípravě územního řízení k některým úsekům plánované silnice. „Jihomoravský kraj podepsal tento dokument, protože dosavadní silniční spojení Polska, České republiky a Rakouska je nedostatečné,“ uvedla radní Ilona Sokolová.

• Kraj Vysočina chce motivovat budoucí středoškoláky ke studiu řemesel. Zavede proto od příštího školního roku stipendijní motivační program. Cílem stipendií však není pouze zvýšit zájem, ale také posílit odpovědnost učňů za své vzdělání. Měsíční výše základního stipendia, které by ročně mohlo pobírat celkem až 500 učňů, by se měla pohybovat řádově ve stovkách korun.  Krajské motivační stipendium by mělo být poskytováno pololetně žákům bez neomluvených absencí. Pokud bude mít vyznamenání, dostane navíc prospěchové stipendium ve výši až tisíc korun za pololetí. Kraj Vysočina, který bude stipendia poskytovat za tímto účelem, vyčlenil v  budoucím rozpočtu částku ve výši zhruba 1,5 mil. korun. „Jsme připraveni tuto částku povýšit, pokud bude o obory skutečně vyšší zájem. Předpokládáme, že budou i nadále fungovat stipendijní podpory komerčních firem, které mají na Vysočině určitou tradici,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný.

•

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek plně podporuje požadavky zemědělců. Na neudržitelnou situaci pravidelně upozorňuje politiky i českou vládu. „Důrazně žádám poslance, aby navýšili rozpočetv kapitolezemědělstvínejméněo 1,5 miliardy korun,“ apeluje hejtman na zákonodárce, kteří dnes o státním rozpočtu jednají. „Jedině tak můžeme docílit, aby čeští zemědělci získali srovnatelné podmínky se svými kolegy v Evropské unii.“  Před časem hejtman oslovil ministra zemědělství Jakuba Šebestu, aby hledal cesty, jak pomoci zemědělcům z krize.

• Řádově osmkrát vyšší sumu žádají podnikatelé na realizaci svých projektů z Regionálního operačního programu Střední Morava ve Zlínském a Olomouckém kraji. Přihlášeny byly 63 projekty za více než 800 milionů korun. V  operačním programu je přitom pro toto období vyčleněno pouze 100 milionů. Dotace je v době hospodářského poklesu příležitostí, jak zlepšit konkurenceschopnost svého podnikání. jde zejména o projekty na výstavbu hotelů, wellness center a sportovně rekreačních areálů. Projekty pro cestovní ruch mohli předkládat také podnikatelé a veřejný sektor z Rožnovska. „Rožnovsko bylo s dalšími pěti územími stanoveno jako území s vysokým potenciálem cestovního ruchu. Podnikatelé i veřejný sektor pak svými projekty naplňují aktivity schválené v Integrovaném plánu rozvoje území,“ upřesnil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Soukromý sektor přihlásil pro Rožnovsko deset projektů za 100 milionů, veřejný sektor za 76 milionů korun.

KN | prosinec 2009 |

Ministerstvo dá opět peníze chudým oblastem Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje pro schválení vládou ČR seznam regionů, které mají závažné ekonomické problémy. V příštím roce chce na podporu alespoň těch nejslabších regionů poskytnout 50 mil. Kč.

byt a nepomohla jí ani přísná úvěrová politika bank.

v  České republice dělí na tři skupiny. První jsou strukturálně postižené regiony, které prošly a procházejí bolestivou proměnou. Ta má podobu uzavírání závodů, protože nemají odbyt. Typickým příkladem je Ostrava a okolí, kde došlo k  útlumu hutního průmyslu a postupně se zavírají také černouhelné doly. V blízkém Frýdku-Místku byla velmi zredukována výroba ve válcovně plechů na základě regulace ze strany Evropské unie. Na přelomu století začínal rozmach světového ocelářství, výroba oceli na Slovensku vzrostla v roce 2000 meziročně o čtvrtinu. V  České republice se také plánoval rozvoj a poskytování úvěrů, konec prvního desetiletí se však nese spíše v  opačném duchu. Konkrétně Frýdek-Místek postihlo uzavření textilky Slezan, která nebyla schopná pro některé výrobky nalézt odpovídající od-

Peníze možná znovu přitečou do hospodářsky slabých regionů. Jedná se o takové, kde byla dlouhodobě vždy těžší obživa než jinde. Klasickým příkladem jsou okresy v  pohraničních oblastech, jako je Opavsko nebo okres Bruntál. Zajímavé je, že drtivou většinu tvoří moravské okresy, výjimkou jsou bývalé vojenské újezdy Ralsko a Mladá. Druhý jmenovaný se nachází na severovýchod od Prahy. Za sovětské okupace v roce 1968 zde bylo centrum vojsk Varšavské smlouvy, v  devadesátých letech minulého století se sem začali vracet lidé. Bylo zde zrekonstruováno několik stovek bytů a Milovice začaly lákat mladé rodiny. Z  tisícovky obyvatel se město vyšplhalo na osminásobný počet. Součástí prostoru bylo i vojenské letiště, které je v současnosti využíváno pro ultralehká letadla nebo různé akce. Středočeský kraj by rád pronajal letiš-

Chudé regiony dostávají pomoc už téměř deset let. Za tu dobu dostaly kolem pěti miliard korun. V letech 2007 a 2008 byl ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) výrazně zkrácen rozpočet, takže byl program pomoci pozastaven.   MMR je nyní připraveno vyčlenit v roce 2010 na podporu alespoň těch nejslabších regionů 50 mil. Kč s tím, že při konečném schvalování rozpočtu Poslaneckou sněmovnou by tato částka mohla být navýšena o 200 mil. Kč, celkem jde tedy o čtvrt miliardy. „Tato podpora funguje od roku 1999 a v minulosti se situace v některých okresech díky ní zlepšila natolik, že už další podporu nepotřebovaly. Týká se to hlavně pošumavských okresů,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. TĚŽKÝ PRŮMYSL STRÁDÁ Oblasti, které se potýkají s  hospodářskými problémy, se

ZAPOMENUTÉ KRAJE

PERSONA • tě a okolí někomu, kdo by měl dlouhodobou koncepci rozvoje území. V  minulosti byly snahy o různé návrhy, ale místní obyvatelé proti nim měli výhrady. Zřejmě berou své bydliště jako klidovou oblast, kde nacházejí odpočinek od práce ve městech, kam většina dojíždí. KAŽDÁ POMOC JE DŮLEŽITÁ Třetí skupinou jsou regiony s vysokou nezaměstnaností. Sem patří například Ústí nad Labem nebo Kroměříž. Podpora pro všechny tři oblasti bude přicházet formou dotací na podporu podnikání, stavbu silnic a další infrastruktury. Peníze bude možné dostat také na podporu turistiky. To má smysl například pro už zmíněné bývalé vojenské prostory, kde zůstala poměrně zachovalá příroda a už nyní to jsou oblíbené turistické cíle. Vzhledem k tomu, že hospodářský pokles dopadá silněji na ty slabší, je opětovné nastartování pomoci těmto regionům pozitivní. Tomáš Fridrich

Některé kraje počítají na příští rok s přebytkem Kraje nyní předkládají a schvalují návrhy rozpočtů na příští rok. Během tohoto roku na ně tvrdě dopadl propad daňových příjmů způsobených hospodářským poklesem. Podle předběžných informací ČSÚ dosáhla česká ekonomika horšího propadu než se původně očekávalo, a to o 5,5 %. Míra nezaměstnanosti dosáhla 8,5 %. Výpadek v příjmech krajů a obcí se očekával, ale nikdo nemohl předvídat, jaký přesně bude. Státní rozpočet pro rok 2009 počítal s přebytkem krajů ve výši necelých dvou miliard. Tyto odhady ale vycházely z předpovědi růstu HDP ve výši necelých pěti procent. Skutečný vývoj se podle očekávání od této prognózy podstatně liší. Dosud daňové příjmy obcí a krajů rostly a současná situace je pro ně nezvyklá. POUČENÍ PRO PŘÍŠTĚ V  krajích se snažili proti krizi postupovat systematicky, například na Vysočině vytvořili strategii proti krizi. V rámci její realizace byla vytvořena Pracovní skupina pro Vysočinu, kde jsou zástupci kraje, Krajské hospodářské komory, Agrární komory, Úřadu práce a další. Jedním z výsledků její práce

je grantový program určený pro firmy. S pomocí těchto dotací mohou splácet úvěry na nákup nových technologií. Celkové prostředky ve výši čtrnácti milionů korun vyvolaly ve firmách téměř padesátimilionové investice. Při tvorbě rozpočtu na rok 2010 počítá kraj Vysočina s daňovými příjmy na úrovni roku 2006. Hejtman kraje Jiří Běhounek konstatuje, že Vysočina byla krizí postižena nadprůměrně: „Bohužel se projevily slabiny, jako převažující orientace průmyslu na komodity, které jsou krizí ohroženy nejvíce. Jde o subdodávky pro výrobu automobilů, ale také např. luxusní broušené sklo.“ Pozitivní trendy se podle něj nepodařilo stabilizovat: „Hospodářský zázrak Vysočiny uplynulých let stál více na jednoduchých, hromadných výrobnách a montovnách, než na produkci s vysokou přidanou hodnotou,“ říká hejtman Běhounek. NEŠETŘIT NA NEPRAVÉM MÍSTĚ Kraje se také zadlužovaly, Jiho-

moravský kraj si vzal půjčku od Evropské investiční banky ve výši šest set milionů korun a Středočeský kraj má úvěr ve výši pěti set milionů korun. „Podobně jako letos, kdy Jihomoravský kraj musel reagovat na snížení daňových příjmů o téměř 900 milionů korun, vycházela rada kraje při koncipování rozpočtu na příští rok z předpokladu nižších příjmů, brala však přitom v úvahu nutnost zachování úrovně veřejných služeb jako je například dopravní obslužnost či fungování sítě krajských škol a zdravotnických zařízení. Při jeho sestavování jsme byli velmi konzervativní. Nevěříme totiž odhadům ministerstva financí o tom, že se zvýší daňové výnosy. Jestliže dochází k útlumu, k propouštění, snižování objemu produkce, je pravděpodobné, že stát nezíská v příštím roce vyšší výnos z daní a nebude moci posílat větší objem prostředků krajům. Proto raději uděláme třikrát úpravu směrem nahoru, než abychom museli jako letos škrtat,“ řekl hejtman Michal Hašek. Prioritní jsou pro kraj projekty, na kterých se finančně podílí EU. Důležité jsou pro něj také dotace obcím, kde se objevuje dosud nejvyšší částka

80 milionů korun. „Počítáme s tím, že v jeho rámci budou moci obce žádat o příspěvek na obnovu mateřských škol. Jsme rovněž připraveni dát značné prostředky na podporu rozvoje zemědělství,“ dodal hejtman Michal Hašek. PŘEBYTEK? DĚDICTVÍ Z MINULA Propady daňových příjmů v  krajích dosahují hodnot kolem deseti procent. Ve Středočeském kraji je to kolem jedné miliardy korun. Kraje se snaží, aby se to nedotklo investic, a musí tedy šetřit jinde, například u výdajů na provoz. Karlovarský kraj počítá s mírným přebytkem. Je to zčásti i kvůli úvěru, který vyjednalo minulé vedení kraje a ještě není vyčerpán. Kraj by tak měl být při očekávaných příjmech schopen dostát svým závazkům při financování hlavních investičních záměrů, které vedou k dalšímu rozvoji celého regionu. Náměstek hejtmana Martin Havel ale upozorňuje, že to neznamená další zadlužování kraje. To se totiž od roku 2008 snížilo. Tomáš Fridrich

OTÁZKA PRO PERSONALISTU

Podle čeho vybíráte své zaměstnance? Aby uchazeč o místo finančního poradce uspěl u výběrového řízení do společnosti Emporio, nestačí, aby splňoval pouze kritérium potřebné kvalifikace. Již na pohovoru musíme mít jistotu, že je pro nás daný člověk přínosem a v  budoucnu posune naši společnost dál. Finanční poradce důkladně vybíráme a nepřijímáme každého. Nechceme ty, kteří nekriticky přijímají věci

jako dané, nehledají na nich chyby a nesnaží se o jejich zdokonalení. O takové poradce, i když jsou ve své stávající společnosti úspěšní, nemáme zájem. Finanční poradce musí být člověk, který umí přemýšlet a ne pouze papouškovat naučené fráze ze školení. Tomáš Veselý Personální ředitel Emporio Group Europe Ltd.

17

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška jmenoval náměstka pro regionální a kohezní politiku Petra Osvalda (43). Osvald pracoval v minulosti jako člen předsednictva Výboru regionů v Bruselu (orgán EU) a byl také 1.vicepresident Komise pro kohezní teritoriální politiku (COTER) Výboru regionů v Bruselu. Nový náměstek pro regionální a kohezní politiku by měl začít pracovat především na ovlivňování budoucí podoby kohezní politiky EU tak, aby nejvíce vyhovovala zájmům České republiky. Po jmenování nového náměstka má v současnosti ministerstvo pro místní rozvoj čtyři náměstky.

• Společnost Kerio Technologies, Inc., přední poskytovatel světově uznávaných softwarových řešení pro komunikaci a síťovou bezpečnost, oznámila, že jmenovala Pavla Šuka na pozici Vice President of Engineering. V Keriu je zodpovědný za vedení produktové strategie a řízení vývoje produktů Kerio WinRoute Firewall a Kerio MailServer. V nové pozici bude řídit rychle rostoucí tým více než 70 vývojářů sídlících v plzeňské pobočce společnosti. Předtím strávil Pavel Šuk devět let ve společnosti Sun Microsystems. Od roku 2005 byl ředitelem pražského vývojového centra společnosti Sun Microsystems Czech Republic, které se pod jeho vedením rozšířilo ze 150 na 300 osob.  • Novým ředitelem odboru řízení vlastní prodejní sítě Raiffeisen stavební spořitelny, a. s. se stal Michael Pupala (26), který do RSTS přišel z  oboru bankovnictví. Dříve působil jako ředitel prodejní sítě regionu Čechy v LBBW Bank CZ či na pozici ředitele regionální pobočky v  BAWAG Bank CZ. K jeho profesním zkušenostem se řadí také funkce zástupce ředitele regionální pobočky eBanky. Pupala vystudoval Bankovní Institut Vysoká škola, obor Bankovní management, se specializací na komerční bankovnictví. Je svobodný, hovoří anglicky a  německy a  mezi jeho nejoblíbenější volnočasové aktivity patří sport, zejména fitness, tenis, jízda na horském kole, lyžování a nově i golf. •

Premiér Jan Fischer uvedl do funkce nové ministry. Jako prvního uvedl do funkce ministra a předsedu legislativní rady vlády Pavla Zářeckého. Dalším jmenovaným je Juraj Chmiel, který obsadí post ministra pro evropské záležitosti a dosud působil jako velvyslanec ČR v  Austrálii. Třetím jmenovaným ministrem je Jan Dusík, který bude vykonávat funkci ministra životního prostředí. Dosavadní ministr Ladislav Miko se vrací na své předchozí působiště na půdě Evropské komise v Bruselu.

•

D-Link, dodavatel end-to-end síťových řešení pro firmy i domácnosti, přijal Tomáše Ošťádala (37), který bude zastávat nově vytvořenou pozici Business Solution Manager. Ošťádal přichází do D-Linku ze společnosti Cisco Systems, předtím působil ve společnosti Avaya. Ošťádal absolvoval v roce 2007 studium na fakultě podnikového manažmentu Ekonomické univerzity v Bratislavě. Je ženatý a ve svém volném čase se věnuje rodině, sportu a cestování.

18

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | prosinec 2009 |

Dálniční spojení s Ostravou otevřeno Ředitelství silnic a dálnic ČR zprovoznilo dva dálniční úseky z Bělotína přes Hladké Životice do Bílovce. Oficiálně je tak třetí největší město Česka Ostrava napojeno na dálniční síť. Přitom ještě před dvěma roky nebyl z projektu D47 v provozu ani jediný kilometr. Rovněž se prakticky propojuje západní a východní část naší republiky, protože z Rozvadova u německých hranic bude možné ve čtyřpruhovém uspořádání dojet až do Bohumína u polských hranic. trava a Moravskoslezský kraj je konečně napojen na dálniční síť Evropy. Je to pro obyvatele našeho kraje a případné investory jednoznačně dobrá zpráva. Nepochybně dojde ke zvýšení komfortu cestování do našeho regionu a je velice pravděpodobné, že nastartuje i proces ekonomického růstu našeho kraje,“ řekl u příležitosti slavnostního otevření nových úseků hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas a doplnil: „Snad každý občan Moravskoslezského kraje netrpělivě čekal na tuto chvíli. Chci popřát dálnici mnoho ukázněných řidičů, kteří do našeho kraje budou jezdit nejen jako turisté, ale také jako obchodníci či investoři.“

Uvedené stavby mají velký význam nejen pro řidiče cestující z  Prahy, Brna či Olomouce do Ostravy a okolí, ale  jejich zprovozněním dochází k  výrazným dopravním změnám v  celém Moravskoslezském kraji. „Uleví se silnici I/48 na Frýdek-Místek, po které dosud musel jezdit tranzit do Ostravy. Nyní se tato doprava zčásti přesune na dálnici D1, která Ostravu a Bohumín napojuje přímo,“ popsal tento historický moment generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Z mezinárodního hlediska je dálnice do Ostravy významná jak pro již uvedený tranzit v ose západ-východ, tak i pro směr sever-jih, tedy propojení Polska a Rakouska, protože na hranici Česko/Polsko bude dálnice D1 propojena s polskou dálnicí A1, směr Katovice.

Dva nové úseky nesou názvy „4705 Bělotín – Hladké Životice“ a „4706 Hladké Životice – Bílovec“ a jsou součástí souboru staveb projektu D47, jehož celková délka je 80 km. Stavba

„Mohu směle říci, že se tento den zapíše do historie našeho kraje. Os-

4706 (12 km) je nyní zprovozňována kompletní, stavba 4705 (18 km) pouze jako jedna polovina dálnice, ovšem ve čtyřpruhovém uspořádání a za snížené rychlosti 80 km/h. Tato stavba bude v plném profilu otevřena v  srpnu 2010 včetně všech výjezdů v provozu. Díky těmto dvěma stavbám se jízda z Bělotína do Ostravy-Mariánských hor zkrátí ze současných 67 minut (přes Frýdek-Místek s využitím R56) na 41 minutu, od srpna 2010 až bude dálnice v definitivní podobě, dokonce na 36 minut. Obecně je dopravní přínos v regionu díky novým silničním stavbám velmi významný, například v roce 1997 ještě mezi Olomoucí a Ostravou neexistoval ani jediný kilometr komunikace, kde by bylo možné jet až 130 km/h. Dnes je celá trasa takto průjezdná jak díky nové D1, tak díky úseku rychlostní silnice R35 Olomouc – Lipník n.B., který do dobudování posledních úseků celé dálnice D1 kolem Přerova zatím na D1 přímo navazuje.

jezd, Středisko správy a údržby v  Mankovicích, ekodukt a řada velkých mostů: estakáda přes Luhu délky 655 metrů, estakáda délky 844 metrů, jež přechází údolí řeky Odry a železniční trať Suchdol nad Odrou a estakáda přes Husí potok délky 839 metrů v Hladkých Životicích. V  rámci stavby 4706 Hladké Živoříce - Bílovec bylo vybudováno celkem 18 mostů v  délce téměř 2 km, 8 protihlukových stěn v celkové délce přes 4 km, dva výjezdy, estakáda přes silnici a potoky

V  rámci stavby 4705 Bělotín – Hladké Životice byly vybudovány celkem 22 mosty v délce přes 3 km, 9  protihlukových stěn v  celkové délce přes 8 km, 1 vý-

Bílovka, Jamník a Sezina či most přes údolí Děrenského potoka. V  rámci otevření posledního úseku dálnice D1, který napojil Ostravu na dálniční síť se 25. listopadu uvedly do provozu i další dvě komunikace – přeložka silnice I/57 v  Hladkých Životicích a Severní spoj v  Ostravě. Díky těmto a dalším souvisejícím silničním stavbám a přivaděčům se mimo přínos samotné dálnice pro Moravskoslezský kraj také revitalizuje území a celkově se zlepšuje dopravní situace v regionu.

Informace o stavbách Název stavby: Dálnice D47, 4705 Bělotín – Hladké Životice Místo stavby: Moravskoslezský a Olomoucký kraj Zahájení stavby: 05/2006 Cena stavby: 3 640 150 936 Kč Délka: 18 076 metrů Název stavby: Dálnice D47, 4706 Hladké Životice - Bílovec Místo stavby: Moravskoslezský kraj Zahájení stavby: 03/2006 Cena stavby: 2 798 490 469 Kč Délka: 11 681 metr

Centrum Ostravy má nový přivaděč k dálnici

Historie dálnice D47

V rámci otevření posledního úseku dálnice D1, který napojí Ostravu na dálniční síť, se uvedla do provozu i související komunikace – Severní spoj v Ostravě. Krajské město tak díky spoji získává nové klíčové spojení s dálnicí na Brno.

Pohlédneme-li do historie přípravy dálnice D47, do období plánování dálnic v Československu, měla dálnice D47 odbočovat z dálnice D1 v blízkosti Rousínova a spojit Severní Moravu v  ose Kojetín – Přerov – Lipník n. B. – Hranice – Ostrava se zbytkem republiky. Dálnice D1 pak měla pokračovat směrem na Uherské Hradiště a vést nejen na Slovensko, ale končit až na hranicích s Ukrajinou. Dnešní úsek dálnice D1 mezi Rousínovem a Vyškovem byl tedy budován jako dálnice D47. Po roce 1989 ovšem došlo k přehodnocení priorit výstavby dálničních tahů. Dálniční spojení se Slovenskem přes Uherské Hradiště se zdálo jako neefektivní, naopak potřeba propojit zlínskou aglomeraci vyvolala nutnost přeložit trasu dálnice D1 směrem na Kroměříž a Hulín s napojením na R55. D47 tedy nově začínala u Hulína a pokračovala dále na Přerov a Lipník nad Bečvou (R35) a poté již známou trasou na Ostravu. Toto rozhodnutí bylo v roce 1996 ale znovu změněno, D47 začínala v křižovatce R35 a D1 u Lipníka n. B. Spolu s uváděním jednotlivých úseků D47 od roku 2007 do provozu bylo rozhodnuto i tyto úseky označit jako dálnici D1, která tak nyní označuje logicky celistvý tah Praha – Brno – Ostrava. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Rousínova až k Vyškovu a později sedm staveb mezi Lipníkem nad Bečvou, Ostravou a polskou dálnicí A1. Na slovenskou hranici povede rychlostní silnice R49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína. V oblasti střední Moravy je výstavba dálnice D1 stále v plném proudu, D1 tam nyní končí v Kroměříži (celistvá 261 km dlouhá trasa z Prahy), v roce 2010 by mělo dojít otevření dalších úseků D1 a R55 řešících odlehčení Hulína od tranzitu a napojení krajského města Zlína na dálniční síť. Dovedení dálnice od Hulína přes Přerov po existující úseky do Lipníka nad Bečvou je otázkou několika příštích let. Oblast severní Moravy oslavila v prosinci 2007 otevření prvního úseku stavebního projektu D47 (označenou již jako součást dálnice D1), který spojil Ostravu a Bohumín, v květnu 2008 navázal další úsek jižně od Ostravy s jediným tunelem na trase celé dálnice (Klimkovice 1080 m) a v listopadu 2008 byl zprovozněn šestipruhový úsek mezi Lipníkem n. B. a Bělotínem. Letos došlo k propojení těchto úseků a Ostrava tak byla napojena na českou dálniční síť. Poslední částí projektu D47, která ještě není v provozu, je rozestavěný úsek mezi Bohumínem a hranicemi s Polskem. V momentě dokončení bude D47 definitivně hotova a posledním úsekem celého tahu dálnice D1 zůstane 24 km dlouhá část v okolí Přerova. Poté bude D1 měřit 377 km a propojí tři největší města České republiky – Prahu, Brno a Ostravu.

Severní spoj je součástí dopravního systému města Ostravy. Jedná se o nové komunikační propojení dálnice s Mariánskohorskou ulicí, které odlehčí přetížené Opavské ulici (silnice II/479) ve vztahu ze západní částí Ostravy (Poruba, Martinov, Třebovice) do centra Ostravy. Během zpracování projektové dokumentace nebylo dosaženo dohody s městskými obvody Poruba a Martinov v souvislosti s napojením Severního spoje na ulici Martinovskou. Jelikož stavba dálnice D47 a mimoúrovňová křižovatka se Severním spojem

11

byla již nějakou dobu v provozu a napojení dálnice na městský komunikační systém bylo nezbytné, došlo k  rozčlenění stavby Severního spoje na dva samostatné úseky. Do první stavby byl zařazen úsek od rozhraní mimoúrovňové křižovatky Severní spoj na dálnici D47 do napojení na mimoúrovňovou křižovatku. Řešení mimoúrovňové křižovatky umožňuje před vjezdem do okružní křižovatky s  dostatečným předstihem zpomalit dopravní proud. Druhá stavba, která povede dále západně od dálnice je zatím ve výhledu. Stavba měří 1,2 km, přechází členitý terén a obsahuje 280 metrů dlouhou estakádu přes Odru a 350 metrů dlouhou estakádu nad hlavní železniční tratí. Mezi mosty je trasa vedena v délce 223 metrů ve vysokém násypu (8–12 metrů). Stavba dále obsahuje dvě protihlukové stěny v celkové délce 618 metrů.

46

Opava 45

Dálnice D1 (D47)

4709.2 Bohumín – hranice CZ/PL

Kravaøe

Lipník nad Beèvou – Ostrava

11

72 <3

56

4709.1/2 Hrušov – Bohumín, 2. st. 46

Hradec nad Moravicí

Hluèín

57

Petrovice u Karv. 5> 36

Orlová 59

4 35

4707 Bílovec – Ostrava, Rudná

Karviná

Rychvald

7 35

9 34

Vítkov

67

1

1 36

4708 Ostrava, Rudná – Hrušov

Bohumín

0> 37

66 <3

4709.1/1 Hrušov – Bohumín, 1. st.

Ostrava Petøvald Šenov 11

2 34

Bílovec

67

Havíøov

4706 Hladké Životice – Bílovec 6 33

Vratimov

Èeský Tìšín

Fulnek

0 33

1

Studénka 58

56

4705 Bìlotín – Hladké Životice

Frýdek-Místek

Odry 1 32

11

48 57

4704 Lipník nad Beèvou – Bìlotín

68

48 56

1 31

8 30

35

Nový Jièín

Pøíbor

Úseky D1 v provozu

1 8 29

Úseky D1 ve výstavbì 48

Kopøivnice Jiné D a R v provozu

Frýdlant n. O. 58

Hranice 1

57

35

47

Jiné D a R ve výstavbì / v pøípravì

Frenštát p. Radh.

Lipník nad Beèvou

Legenda

Valašské Meziøíèí 0

5

35

10 km

Zubøí

Rožnov p. Radh.

dálnice, rychlostní silnice

státní hranice

silnice I. tøídy silnice II. tøídy

mìsta (nad 5 000 obyv.)

8

èíslo dálnice

7

èíslo rychlostní silnice

9

èíslo silnice I. tøídy

57

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KN | prosinec 2009 |

Problémem je absence zařízení na energetické využití Systém odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje patří mezi stěžejní oblasti ochrany životního prostředí krajské environmentální politiky. „Je především v našich rukou jaké životní prostředí zanecháme budoucím generacím. Oblast odpadového hospodářství je tou správnou cestou, kterou můžeme ovlivnit přímo z našich domácností,“ uvedla tisková mluvčí kraje ŠárkaVlčková.

TÉMA Také v Moravskoslezském kraji je třídění odpadu součástí takzvaných Integrovaných systémů, to ve své podstatě znamená ucelený a vyvážený systém zahrnující jak samotné třídění, tak celý řetězec zařízení na využití odpadů. Sem spadají kompostárny, bioplynové stanice nebo recyklační linky, a následné konečné odstranění nevyužitelných zbytků. Velkým problémem je absence zařízení na energetické využití zbylé směsi komunálních odpadů po vytřídění využitelných složek, která končí na skládkách a nelze ji dále jinak využít. Tato zařízení dokáží vyrobit z odpadu jak teplo, tak elektrickou energii a navíc uspořit fosilní paliva. „Nutno dodat, že v každém kraji je situace specifická, každý region má své vlastní problémy a systém, který vychází především ze  stěžejních krajských dokumentů, zabývajících se problematikou odpadového hospodářství - Plánů odpadových hospodářství jednotlivých krajů,“ dodala Vlčková. Za základ úspěšného integrovaného systému nakládání s odpady považuje kraj odpovědný přístup

každého jednotlivého občana kraje. Na podporu třídění v  domácnostech se pořádají různé soutěže nejen pro děti, ale i celé rodiny. Jedním z  mnoha příkladů jsou takzvané Čisté dny, které jsou v Moravskoslezském kraji pořádány. V září proběhlo zábavné odpoledne na Slezskoostravském hradě za účasti téměř dvou tisíc návštěvníků. Ve finále velké letní soutěže ve třídění odpadů se utkaly v pěti disciplínách čtyři rodiny o poukaz na zájezd v hodnotě 50 tisíc korun. Starší generace jsou motivovány třeba na hudebních festivalech jako je např. celorepublikově známý Colours of Ostrava, kde za určitý počet sebraných plastových nebo papírových kelímků obdržel sběrač nápoj zdarma.

lečností EKO-KOM, zaměřenou především na zvýšení míry odděleného sběru, využití a recyklace komunálních odpadů včetně obalů. Nádoby na tříděný sběr jsou poskytovány v rámci projektu obcím kraje na základě jejich požadavků formou bezplatné zápůjčky po dobu jejich životnosti. Jednotlivé obce jsou motivovány i finančně, a to formou peněžitých darů, které jsou každoročně

z rozpočtů jednotlivých krajů vyčleněny pro nejlepší třídiče. V praxi to znamená, že to lidé mají ke kontejnerům blíž a jsou pak více ochotni do nich tříděný odpad donášet. V kombinaci s osvětou a informacemi o opětovném použití například plastů při výrobě vláken pro textilní průmysl, laviček, zatravňovacích dlaždic nebo protihlukových zábran, se množství vytříděných odpadů každoroč-

ně v  celorepublikovém průměru zvyšuje. Spolupráce v této oblasti v  Moravskoslezském kraji probíhá již od roku 2004. „Našim cílem je vytvoření funkčního a efektivního systému odděleného sběru komodit komunálních a obalových odpadů,“ dodala Vlčková. Projekt přispívá rovněž k  pomoci plnění cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství kraje. Michal Tillgen

STRUČNĚ A JASNĚ • Ostrava je napojena na dálniční síť. Dálnice D47 doplnila chybějící dálniční připojení centra města na stávající dálniční síť České republiky. Nový úsek uvedl do provozu hejtman kraje Jaroslav Palas společně s  ministrem dopravy Gustávem Slamečkou. Na dálnici je vybudováno 141  mostů. Celková délka silnice od Lipníka nad Bečvou činí 80,1 kilometr. Náklady na stavbu přesáhly 70 miliard korun. • Kraj uspořádal první konferenci k  projektu „Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v  Moravskoslezském kraji“. Kraj na tento projekt získal 595 milionů z  EU a státního rozpočtu. Prostřednictvím projektu budou v  příštích letech financovány některé služby sociální prevence. „Přínos Projektu spatřujeme především v návaznosti a propojenosti služeb sociální prevence na území kraje,“ sdělil náměstek hejtmana Svatomír Recman.

LIDÉ TŘÍDÍ, KDYŽ MAJÍ KE KONTEJNERŮM BLÍZKO Jednou z  hlavních oblastí posilování třídění je každoroční zahušťování sběrné sítě na využitelné složky z komunálních odpadů, nejčastěji papír, sklo a plast, v  kombinaci s  dotačními programy na podporu výstavby sběrných hnízd a zejména sběrných dvorů. Kraj je úzce zapojen do spolupráce s  autorizovanou obalovou spo-

19

• Velvyslanec Argentiny v ČR

K ekologickému chování jsou vybízení také návštěvníci festivalu Colours of Ostrava.

Zdroj: EKO-KOM

pan Vicente Espeche Gil navštívil 24. listopadu Moravskoslezský kraj. Během svého programu navštívil mimo jiné i Ostravskou univerzitu a Magistrát města Ostravy. Espeche Gil ocenil přijetí ze strany hejtmana kraje a vyjádřil zájem o získávání informací o aktuálních projektech na poli informačních technologií, vědy a výzkumu.

PUBLICISTIKA

Regionální tratě budou i nadále obsluhovat České dráhy (pokračování ze strany 1)

Nejedná se přitom o malou částku, jde o téměř 11 miliard korun,“ dodal Blažek. České dráhy se navíc zavázaly i spořit, a to stovky milionů každý rok. KRITIKA Z ŘAD KONKURENCE I OPOZICE Postup krajů, které uzavřely smlouvy bez tendrů, se ovšem neobešel bez ostré kritiky. A to jak na politické, tak na komerční úrovni. Mediálně nejvýraznějším způsobem se do krajů pustil majitel konkurenční dopravní firmy Student

Agency Radim Jančura. Podle něj by kraje mohly ušetřit během patnácti let až 20 miliard korun, kdyby vypsaly dříve zamýšlené tendry. A Jančura proto už spustil mediální kampaň proti ČSSD a chystá také stížnosat do Bruselu. „Tyto podněty nejsou žaloby na ušlý zisk, jsou to podněty na to, aby Evropská komise zrušila smlouvy s Českými drahami ve všech krajích,“ uvedl Jančura a dodal, že již rezignoval na snahu jednat s jednotlivými kraji. Jančura navíc není jediným zájemcem o regionální vlakovou dopravu v krajích. Zájem projevily i nadnárodní firmy jako je Veolia či Arriva a těm

se automatické přiklepnutí zakázky Českým drahám také nelíbí. Záměr krajů nevyhlašovat tendry se v  minulosti nelíbil ani ODS. „ODS podporuje otevírání trhu v železniční dopravě. Vyzýváme hejtmany, aby přehodnotili negativní postoj k vypisování výběrových řízení na obsluhu regionálních tratí,“ prohlásil v září místopředseda ODS Petr Bendl. A nyní svá slova potvrdil. „Česko se nachází v ekonomické krizi a je třeba hledat způsob, jak přitáhnout více peněz na železnici. A to by mohla liberalizace provozu na regionálních tratích zajistit,“ prohlásil. Filip Appl

Ostrý verbální spor spustilo podepsání smluv mezi kraji a Českými drahami mezi šéfem Student Agency Radimem Jančurou a hejtmanem Pardubického kraje Radko Martínkem. Ten pak na tiskové konferenci oznámil, že Jančura slibuje krajům modré z nebe a protože ho hejtman nechce, vrátil ho podnikateli v podobě bonboniéry. foto: Miloš Spáčil

Doktoři opustili koalici Koalice v Karlovarském kraji prochází promněnou. Opustit ji a stáhnout se do opozice se rozhodlo hnutí Doktoři za uzdravení demokracie (Doktoři), kterým ve vedení kraje patřila místa dvou radních. Celkově disponuje toto hnutí čtyřmi zastupiteli. Smírčí řízení, které proběhlo 23. listopadu, shodu mezi koaličními partnery nepřineslo. Hnutí podmiňovalo další setrvání v koalici šesti body. Především chtěli odvolat ředitele krajského úřadu Romana Rokůska, který je podle nich napojen na firmu, která se hlásí o krajské zakázky. Roman Rokůsek však veškerá

obvinění odmítá s tím, že z pozice šéfa úřadu v žádné výběrové komisi nevystupuje. Dalšími požadavky Doktorů bylo jmenovat na místo vedoucího odboru zdravotnictví osobou jimi nominovanou, rozšířit kompetence své radní Bereniky Podzemské, ale také například změnit organizaci výběrových řízení. Podle

hejtmana Josefa Novotného však byla řada požadavků nepřijatelná nebo dokonce v rozporu se zákonem. Nezákonný je podle hejtmana kupříkladu požadavek hnutí Doktoři odvolat ředitele krajského úřadu Rokůska. Podle Novotného toto není v kompetenci krajských představitelů. Učinit to může výhradně ministr vnitra, a to pouze ze závažných důvodů, které v tomto případě rozhodně nenastaly. Obdobná situace platí podle hejtmana Novotného také v případě požadavku na změnu na místě šéfa odboru zdravotnictví.

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

Hejtman považuje za jádro sporu to, že Doktoři nedodržovali koaliční dohody a usnesení zastupitelstva. Jako příklad uvádí skutečnost, kdy koalice schválila to, že krajská nemocnice bude dále složena z chebské, sokolovské a karlovarské nemocnice. Pro původně hlasovali i Doktoři. Netrvalo však dlouho a začali existenci nemocnice v Sokolově zpochybňovat. Koalici v Karlovarském kraji tak nadále budou tvořit jenom ČSSD a KSČM, které mají většinu 24 ze 45 křesel. Jana Bartošová

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 8. Číslo: 12. Vychází: 11. prosince 2009 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20

INZERCE

KN | prosinec 2009 |

Fondy Evropské unie – Investice do Vaší budoucnosti Aktuální výzvy k podávání projektových žádostí končící v prosinci 2009

Bezplatná telefonní linka EUROFON o Evropské unii: 800 200 200 Národní orgán pro koordinaci (NOK) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15, Praha 1 tel.: +420 224 861 111 e-mail: [email protected]

OBLAST PODPORY

ALOKACE V KČ

UKONČENÍ VÝZVY

ROP Severozápad

1.1. Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM* Chomutov

652 343 727 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM Děčín

411 792 975 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM Karlovy Vary

295 802 212 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM Ústí nad Labem

770 801 431 15.12.2009/12:00

ROP Severozápad

3.II Rozvoj dopravní obslužnosti regionu

599 091 563 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

1.1 Regionální dopravní infrastruktura

500 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

2. 2 Rozvoj měst - Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu

100 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3. 2 Rozvoj měst – oblast vzdělávání - mateřské školy

ROP Střední Čechy

3. 3 Rozvoj venkova – oblast vzdělávání - mateřské školy

105 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.2 Rozvoj měst – oblast vzdělávání - základní školy

105 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.3 Rozvoj venkova – oblast vzdělávání - základní školy

95 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.2 Rozvoj měst – oblast vzdělávání - ostatní vzdělávací zařízení dle zákona 561/2004 Sb.

65 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.2 Rozvoj měst – volnočasové aktivity

30 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Střední Čechy

3.3 Rozvoj venkova – volnočasové aktivity

35 mil. 15.12.2009/12:00

ROP Moravskoslezsko

1.1.1 Výstavba, modernizace a rekonstrukce komunikací II. a III. třídy

ROP Moravskoslezsko

1.1.2 Bezpečnost na komunikacích, cyklo a pěší doprava

ROP Moravskoslezsko

3.1 Rozvojové póly regionu - IPRM

70 mil. 15.12.2009/12:00

750 mil.

4.12.2009/12:00

32 mil.

4.12.2009/12:00

1 mld. 31.12.2009/12:00

OP Podnikaní a inovace 1.1 Záruka

1,65 mld. 31.12.2009/23:59

OP Podnikaní a inovace 2.1 Progres

0,85 mld. 31.12.2009/23:59

OP Podnikaní a inovace 4.1 Inovace-projekt

4 mld. 31.12.2009/18:00

OP Podnikaní a inovace 5.1 Potenciál

2 mld. 31.12.2009/23:59

Rozvoj ve všech oblastech

*IPRM - Integrovaný plán rozvoje města

NÁZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU