��������������������������������������������� ���������������������������������������������
����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
���������������������������������� Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
Doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc.
ETIKA V OETØOVATELSTVÍ Recenze: PaedDr. Igor Lomnický, Ph.D. Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D. © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © isifa.com, 2007 Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 jako svou 2991. publikaci. Odpovìdná redaktorka Blaena Posekaná Sazba a zlom Blaena Posekaná Poèet stran 164 Vydání 1., Praha 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s., Husova 1881, Havlíèkùv Brod
Nakladatelství Grada Publishing, a.s., dìkuje Nemocnici Na Homolce za exkluzivní spolupráci a finanèní podporu této publikace.
Názvy produktù, firem apod. pouité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami pøísluných vlastníkù, co není zvlátním zpùsobem vyznaèeno. Postupy a pøíklady v této knize, rovnì tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepím vìdomím autorky. Z jejich praktického uplatnìní vak pro autorku ani pro nakladatelství nevyplývají ádné právní dùsledky. Vechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její èást nesmí být ádným zpùsobem reprodukovány, ukládány èi roziøovány bez písemného souhlasu nakladatelství.
ISBN 978-80-247-2069-2
Obsah Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1 Etika vìda o morálce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Obsah pojmù etika, morálka . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Co je morální problém? . . . . . . . . . . . . . 1.1.2 Co je morální dilema? . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Etymologie slova etika . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Etické teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Etické hodnoty a principy . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Etické hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Základní etické principy v oetøovatelství . . . . 1.5 Vztah etiky a práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Mravní normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Vymezení etiky v oetøovatelství . . . . . . . . . . . . 1.7.1 Role sestry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7.2 Pøedmìt oetøovatelské etiky . . . . . . . . . . 1.7.3 Úkoly oetøovatelské etiky . . . . . . . . . . . 1.7.4 Cíle oetøovatelské etiky . . . . . . . . . . . . . 1.7.5 Základní pravidla a zdroje etického chování . . 1.8 Lékaøská etika a její tradice . . . . . . . . . . . . . . . 1.8.1 Èeská lékaøská etika . . . . . . . . . . . . . . . 1.8.2 Oetøovatelská etika jako samostatná disciplína
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11 11 13 13 13 14 15 15 18 18 20 21 22 22 22 22 22 23 23 24
2 Zdroje zdravotnické (lékaøské) oetøovatelské etiky . . . 2.1 Hippokratova pøísaha a hippokratovská tradice . . . . . 2.1.1 Hippokrates (460370 pø. n. l.) . . . . . . . . . 2.1.2 Corpus Hippocraticum . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Hippokratova pøísaha . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Hippokrates a tradièní vztah lékaøe a nemocného 2.2 idovsko-køesanská tradice . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 idovská tradice . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Køesanská tradice . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Novodobé filozofické smìry . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Existencialismus . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Fenomenologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Hermeneutika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Holismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
27 27 27 27 28 29 30 30 30 32 32 33 34 34
3 Etické principy péèe . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Podmínky urèující etické jednání sestry . . . 3.2 Základní etické principy sestry-oetøovatelky 3.2.1 Obhajoba . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
37 37 37 38
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
39 39 40 40
4 Koncepce péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Morální koncepce péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Definice péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Koncepce péèe z pohledu napojení na pacienta . . . . . . 4.4 Sesterské stavovské ctnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 Mezinárodní pravidla pro chování zdravotní sestry 4.5 Naslouchání a empatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5.1 Naslouchání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5.2 Empatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Mravní kultura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
42 42 43 44 44 46 46 46 47 48
3.3
3.2.2 Odpovìdnost 3.2.3 Povinnost . . 3.2.4 Spolupráce . Etický kodex sestry
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
5 Ochrana lidských práv a dùstojnost pacienta/klienta . . . . . . 5.1 Lidská práva a oetøovatelská etika . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Úmluva na ochranu lidských práv a dùstojnosti lidské bytosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Právo na informaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Povinnost mlèenlivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Práva pacientù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1 Rozliení práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.2 Omezení práv pacientù . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.3 Strategie na posílení práv pacientù . . . . . . . . . .
. . . . 51 . . . . 51 . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
52 53 54 56 57 57 58
6 Pokozování pacienta zdravotníkem . . . . . . . . . . 6.1 Iatrogenie, iatropatogenie pokození lékaøem . . 6.2 Sororigenie pokození sestrou . . . . . . . . . . . 6.3 Egrotogenie (aegrotogenie) pokození pacientem 6.4 Iatraliptagenie pokození léèitelem . . . . . . . . 6.5 Malpractice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.1 Typy pokození pacienta . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
61 61 61 61 61 62 62
7 Sdìlování pravdy na nemocnièním lùku . . . . . 7.1 Vývoj názorù na pravdu . . . . . . . . . . . . . 7.2 Informace o diagnóze . . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Zásady sdìlování onkologické diagnózy 7.3 Nejèastìji kladné otázky . . . . . . . . . . . . . 7.3.1 Komu má být pravda sdìlena . . . . . . 7.3.2 Kdy má být pravda sdìlena . . . . . . . 7.3.3 Co øíci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.4 Jak pravdu øíci . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
64 64 65 65 66 66 66 67 67
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
7.3.5 Kde pravdu sdìlit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 7.3.6 Kdo má pravdu sdìlit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 7.3.7 Kontraindikace pravdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8 Etika umírání a smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Filozofie smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 Umírání a smrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Fáze umírání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.1 Fáze umírání podle Elizabeth Kübler-Ross . . . . . . . . . 8.2.2 Proces umírání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.3 Období umírání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Modely umírání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.1 Umírání ritualizované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2 Umírání institucionální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.3 Smìrnice pro pomoc umírajícím . . . . . . . . . . . . . . 8.3.4 Zásady a úkoly sestry v péèi o umírajícího . . . . . . . . . 8.3.5 Komunikace s umírajícím èlovìkem . . . . . . . . . . . . 8.3.6 Umírání jako poslední ivotní úkol èlovìka . . . . . . . . . 8.4 Jednání s pozùstalými . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Smutek poznámky ke spoleèenským zpùsobùm . . . . . . . . . 8.5.1 Soustrast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.2 Pohøební rituály jako specifická forma pomoci pozùstalým
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
70 70 71 72 72 74 75 75 75 76 78 78 79 79 80 81 81 82
9 Eutanázie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Modely eutanázie . . . . . . . . . . . . 9.2.1 Pasivní eutanázie . . . . . . . . . 9.2.2 Aktivní eutanázie . . . . . . . . 9.2.3 Problémy spojené s eutanázii . . 9.3 Nizozemský vzor eutanázie . . . . . . . 9.3.1 Historie eutanázie v Nizozemsku 9.4 Living will v USA . . . . . . . . . . . . 9.4.1 Asistovaná sebevrada . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
84 84 84 85 85 85 85 87 88
10 Etické principy pøedcházení konfliktùm 10.1 Druhy konfliktù . . . . . . . . . . . 10.2 Jednání s pacienty . . . . . . . . . . 10.2.1 Spravedlnost . . . . . . . . . 10.2.2 Laskavost . . . . . . . . . . 10.2.3 Odpovìdnost . . . . . . . . . 10.2.4 Jak jednat? . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
90 90 92 92 93 93 93
. . . . . . .
. . . . . . .
11 Etika v oetøovatelském výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 11.1 Strategie výzkumu v oetøovatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 11.1.1 Etické problémy oetøovatelského výzkumu . . . . . . . . . 97
11.2 Specifika oetøovatelského výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 11.2.1 Definice oetøovatelského výzkumu . . . . . . . . . . . . . 98 11.2.2 Pøedmìt oetøovatelského výzkumu . . . . . . . . . . . . . 98 Pøílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hippokratova pøísaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . enevská deklarace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Deklarace o nezávislosti a profesionální svobodì lékaøe . . . . Helsinská deklarace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Etický kodex Lékaøské komory Èeské republiky . . . . . . . . . Mezinárodní kodex pro zdravotní sestry . . . . . . . . . . . . . Kodex sester pøedloený Èeskou asociací sester . . . . . . . . . Mezinárodní etický kodex porodních asistentek . . . . . . . . . Kodex profesionálního chování zdravotnických pracovníkù registrovaných v ÈAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Etické normy v oetøovatelském povolání . . . . . . . . . . . . Povinnosti pracovníkù ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . Dokument Rady Evropy k péèi o smrtelnì nemocné . . . . . . . Etické principy èinnosti a spolupráce oddìlení lékaøské genetiky Úmluva o lidských právech a biomedicínì Rady Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zpracování osobních údajù souvisejících se zajiováním zdravotní péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lisabonská deklarace o právech pacientù . . . . . . . . . . . . . Amsterodamská deklarace Deklarace práv pacientù v Evropì . Práva pacientù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Práva kriticky nemocného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Deklarace práv onkologických pacientù . . . . . . . . . . . . . Etické problémy týkající se pacientù s duevními chorobami . . Deklarace práv duevnì postiených osob . . . . . . . . . . . . Charta práv hospitalizovaných dìtí . . . . . . . . . . . . . . . . Etická doporuèení pro vysazení nebo nenasazení ivot udrující léèby se speciálním zamìøením k podávání výivy a tekutin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
101 102 103 104 105 108 111 112 114
. . . . .
116 117 120 121 124
. 126 . . . . . . . . .
131 133 134 139 140 141 145 146 147
. 148
Slovníèek pojmù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Odborné èasopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Motto Oetøovatelka musí být pro nemocného oddanou a vlídnou bytostí a pro lékaøe zruènou, vzdìlanou a odpovìdnou spolupracovnicí. Sylva Macharová (18931968) diplomovaná sestra
Moje podìkování patøí vem mým studentkám a studentùm, kteøí mì v prùbìhu mojí dlouholeté pedagogické praxe svými dotazy a chováním inspirovali. Pøedevím bych chtìla podìkovat posluchaèùm kombinovaného studia bakaláøského studijního programu Oetøovatelství za cenné zkuenosti ovìøené praxí, mnoho jejich podnìtù jsem vyuila. Rovnì dìkuji vem kolegyním, kolegùm, sestøièkám a lékaøùm, s nimi jsem mìla monost o morálce ve zdravotnictví diskutovat.
Jana Kutnohorská
10
Etika v oetøovatelství
Seznam zkratek ÈAS ÈLK ÈSÈK DrSc. ECL EHS HFA ICM ICN IDPVZ JEP LDN LSPP MU MUDr. MZ ÈR NAVCH NCONZO UICC UK UP WMA WHO WHO/EURO ZÈU
Èeská asociace sester Èeská lékaøská komora Èeskoslovenský èervený køí Doctor scientiarum (doktor vìd) Asociace evropských lig proti rakovinì Evropské hospodáøské spoleèenství Zdraví pro vechny Mezinárodní organizace porodních asistentek Mezinárodní organizace sester Institut pro dalí vzdìlávání pracovníkù ve zdravotnictví Jan Evangelista Purkynì Léèebna dlouhodobì nemocných Lékaøská sluba první pomoci Masarykova univerzita Medicinae universa doctor Ministerstvo zdravotnictví Èeské republiky Mezinárodní organizace pro blaho hospitalizovaných dìtí Národní centrum oetøovatelství a nelékaøských zdravotních oborù v Brnì Svìtová unie proti rakovinì Univerzita Karlova Univerzita Palackého Svìtová lékaøská asociace Svìtová zdravotnická organizace Regionální ústøedna Svìtové zdravotnické organizace pro Evropu Západoèeská univerzita
Etika vìda o morálce
1
11
Etika vìda o morálce
1.1 Obsah pojmù etika, morálka Slovo etika se uívá pro vìdecké zkoumání morálních obsahù. Etika pøedpokládá, e jsme rozumné bytosti, a e svobodná a rozumná volba je nezbytnou podmínkou morální odpovìdnosti. Být mravní bytostí znamená být osobou, která je schopná být mravnì odpovìdnou za své èiny. Základním problémem etiky je vak to, jak víme, co je dobré a správné. Je vùbec moné odvolávat se na rozum, kdy èiníme svá morální rozhodnutí? Tradiènì jsme shledávali odpovìï ve své morální tradici nebo náboenské víøe. Také v souèasnosti existuje øada morálních, náboenských èi ideologických tradic, které je tøeba respektovat. Nìkteøí filozofové a vìdci hlásají, e dochází ke støetu civilizací. Jedním z hlavních témat moderní etiky se stala mylenka morální relativity. Etika je filozofická disciplína, byla nazývána praktickou filozofii. Jako samostatný obor lidského bádání byla systemizována staroøeckým filozofem Aristotelem.1 Etika je podle nìj naukou o dobrých charakterových vlastnostech, tj. o lidských ctnostech. Etika je vìdecká disciplína, jejím objektem je mravnost. Morálka je pøedstavována systémem pravidel a norem, které urèují chování a jednání lidí. 1
Aristoteles ze Stageiry (385322 pø. n. l.), jeden z nejvýznamnìjích myslitelù v dìjinách filozofie, ák a pozdìji odpùrce Platónùv, vychovatel a uèitel Alexandra Makedonského. Poloil základy pøírodní filozofie, logiky, etiky, psychologie, politiky a dalích oborù. Ve svých etických spisech Aristoteles pokládá tìstí za cíl lidského ivota. Výtah z etických dìl se nazývá Velká etika. Aristoteles vìnoval mravnosti pomìrnì hodnì pozornosti a jeho spisy na toto téma byly vydány jako souhrnné dílo teprve po jeho smrti Deset knih Etiky Nikomachovy, soubor spisù nazvaný podle Aristotelova syna Nikomacha, který je po smrti otce utøídil a vydává. Deset knih Nikomachovy etiky se pak na celá dlouhá staletí stalo základním etickým dílem. Etika Nikomachova: 1. Pøedmìt a povaha etiky. Blaenost. Roztøídìní ctností. 2. Pùvod a definice mravní ctnosti. 3. Vìdomé rozhodnutí. Jednotlivé mravní ctnosti a jejich protiklady. 4. Dalí vyprávìní o mravných ctnostech a nectnostech. 5. Spravedlnost a právo. 6. Rozumové ctnosti. 7. Zdrenlivost a nezdrenlivost. 8. Pøátelství a jeho druhy. Ústavy. 9. Potøeba pøátelství. 10. Význam slasti. Definice blaenosti. Dùleitost zákonodárství a pøemravný ivot.
12
Etika v oetøovatelství
Kadý obor lidské èinnosti má svou morálku a má ji také oetøovatelství. V minulosti byla oznaèována etická uèení jako nauka o povinnostech. Kadý obor lidské èinnosti, vèetnì oetøovatelství, má vymezené povinnosti. V oetøovatelství jde navíc jetì o rozhodnutí, co je pro pacienta prospìnìjí, co konat, aby byla zachována dùstojnost pacienta, jeho autonomie, aby pacient neztrácel nadìji. Etika je souèástí kultury dané spoleènosti. Kultura, to jsou nauèené, sdílené a pøedávané hodnoty, pøesvìdèení, normy a zvyklosti urèité skupiny lidí. Tyto sloky kultury ovlivòují mylení, rozhodování a jednání specifickým zpùsobem. Za touto definicí stojí pøedpoklad, e lidé jsou kulturní bytosti, které si zajiovaly schopnost pøeít v rùzných dobách svou ochotou pomáhat druhým a peèovat o nì v kadém vìku, v mnoha rùzných prostøedích a mnoha zpùsoby. Kultura ovlivòuje vzorce chování a mylení. Je to sloitá struktura formující poznávání svìta a ivota v nìm. Kulturou je propracované, sdílené a pøedávané chápání hodnot, ivotního stylu, pøesvìdèení urèité osoby nebo skupiny osob. Toto chápání pøechází z generace na generaci a ovlivòuje mylení, rozhodování a jednání èlovìka. Ke kultuøe patøí rovnì øada obøadních tradièních zvyklostí: rituály v mezních ivotních situacích (narození, køest, svatba, pohøeb aj.) a kodex etického rozhodování vèetnì zpùsobù chování (etiketa). Kultuøe nelze upøít i jistou prediktivní úlohu, tzn., e pomáhá pøedem odhadnout, jak bude dotyèný v dané situaci reagovat. Morálka urèuje spoleèensky ádoucí a neádoucí jednání a tak usmìròuje chování èlovìka ve spoleènosti. Jde vlastnì o definované pøesvìdèení, e urèité chování, jednání je správné a jiné nesprávné. Je to vlastnì schopnost rozeznávat dobré od zlého. Podle tohoto rozeznávání dobra a zla se vytváøejí mravní vztahy, co jsou postoje jedince k sobì a k ostatním lidem. Morálku vnímáme jako spoleèensky preferované psané i nepsané normy, které tvoøí soubor poadavkù na chování èlovìka. Mìøítkem morálky je shoda èi neshoda s vlastním svìdomím. Proto je morálka individuální kategorie. Mravnost pøedstavuje pozitivní morální stav, individuálnì proívanou morálku. Je podstatnou stránkou lidské kultury, velkou humanistickou hodnotou, která pozvedá èlovìka, vzbuzuje a rozvíjí v nìm humanitu. Morálka v oetøovatelství je to, co se dotýká dobra a prospìchu nebo kody a ublíení nemocnému. Vechny oetøovatelské úkony mají morální dopad. Morálka jsou reálné mravní vztahy lidí, jsou to vztahy mezi jednotlivci, mezi jednotlivcem a skupinou a také vztahy k sobì samému. Etika teorie, neboli vìda o morálce zkoumá, proè se èlovìk chová tak èi onak. Pokud ji chceme definovat, pak je filozofickou vìdou o správném zpùsobu ivota, vychází z racionálních pøístupù a snaí se nalézt, popøípadì zdùvodnit spoleèné a obecné základy, na nich morálka stojí. V oetøovatelství ji definujeme jako teorii o podmínkách a pøíèinách oetøovatelsky ádoucího a neádoucího chování a jednání.
Etika vìda o morálce
13
1.1.1 Co je morální problém? Problém znamená dùleitý sporný námìt k øeení. Problém vzniká tam, kde mohou být rùzné názory. Co je tedy morální problém? Je to dùleité téma spojené s rozliováním mezi dobrým a zlým, správným a nesprávným v denním ivotì. Léèba pacientù a jejich blaho závisí do znaèné míry na morálce, na etickém a právním vìdomí zdravotníkù, kteøí poskytují péèi. Nejedná se vak pouze o zdravotníky, ale i politiky, úøedníky, humanitární pracovníky atd. Vnímavost vùèi poruování lidských práv a vùèi nespravedlnosti vyplývající z neetického chování je velmi vysoká. Je tøeba vak varovat pøed hledáním morálních problémù ve vem. Øada morálních otázek a problémù vystoupila do popøedí v okamiku, kdy se zaèaly zavádìt nové technologie, nová léèiva a léèebné postupy.
1.1.2 Co je morální dilema? Je to situace, kdy èlovìk èelí alespoò dvìma rùzným alternativám, pøièem ani jedna z nich se nezdá být optimálním øeením daného problému. V jistém smyslu lze dilema pøirovnat ke køiovatce nebo rozcestí, jejich smìry nevedou zcela ke kýenému cíli. ICN Code for Nurses: Ethical Concepts Applied to Nursing (ICN 1953, 2000) uvádí, e sestra, porodní asistentka, peèovatelka je osobnì zodpovìdná za své kroky a dodrování profesních závazkù a ádá se, aby: vdy jednala tak, aby to slouilo zájmùm pacientù/klientù a jejich blahu, zajistila, aby ádný èin nebo opomenutí v rámci kompetencí nemìlo kodlivé dùsledky, pokud jde o zájmy a bezpeèí pacientù a klientù. K etickým dilematùm vedou morální konflikty a rozpory. Konflikty a dilemata se vyskytují tam, kde èlovìk musí èinit rozhodnutí. Èím je tìí pøedvídat dùsledky urèitých èinù, tím vìtí je dilema. Nìkdy je moné dosaení kompromisu. Takový kompromis vak ve zdravotnictví není moný pøi rozhodování mezi ivotem a smrtí.
1.2 Etymologie slova etika V naich støedoevropských podmínkách etymologický vývoj slova etika má tøi jazykové aspekty. Základ pouívaných slov se vyvinul z øeètiny, latiny a staroslovìntiny. 1. Øecký základ. Ethos oznaèuje zpùsob jednání, postoj a smýlení osob. Pùvodnì znamenalo místo bydlení urèené spoleèenstvím nebo pùvodem. Vyvinulo se pøenesenì z pøesnì hranicemi urèeného místa pro pastvu.
14
? Etika v oetøovatelství
2. Latinský základ. Mos je slovo, od nìho se odvozuje pojem morálka. Znamenalo pùvodnì vùli, oznaèovalo pøedevím vùli uloenou èlovìku bohy nebo panovníky, tedy pøedpisy a zákony, a pak tradièní mravy a obyèeje (mores). V prùbìhu etymologických zmìn slovo mos (tak jako ethos) nabylo významu jako osobní zpùsob ivota, smýlení, charakter a mravní chování jednotlivce. 3. Slovanský základ. Èeské slovo mrav pochází z praslovanského základu norv, staroèesky nrav. Praslovanský kmen je zachován v rutinì nravisja, tj. líbit se. Je tedy nrav, pozdìji mrav, nìco, co se obecnì líbí, co je vhodné. Obyèejnì se pouívá mrav v mnoném èísle mravy stejnì jako latinské mores. Etymologie slova etika nejprve zdùrazòuje sociální kontext, do nìho byly etické, morální, eventuálnì mravní jevy pùvodnì zasazeny jako spoleèný mrav, obyèej, zvyk a zákon spoleèenství.
1.3 Etické teorie Etika se v zásadì skládá ze 3 oborù: Metaetika. Filozofie morálky na úrovni nejvyí abstrakce. Zabývá se podstatou morálního mylení a ujasnìním terminologie co je dobro, zlo, tìstí. Normativní etika. Pokouí se formulovat postupy a mechanizmy k øeení etických problémù. Etické postupy nás provázejí v rùzných formách celým ivotem. Nìkteøí autoøi vak nepovaují hledání formálních a univerzálních etických postupù za nutné a snaí se spíe kolit vnímavost jedince tak, aby rozliil dobré a zlé podle toho, jak se v ivotì za daných okolností vynoøují hovoøíme o partikularizmu. Praktická etika. Studuje konkrétní situace a rozhodnutí buï komplexnì, nebo v rámci urèitého oboru pak se tato etika nazývá profesní etika: lékaøství, podnikání, právo, pedagogika, oetøovatelství atd. Etiku lze rozliovat také podle jiných hledisek: Etika heteronomní. Etické zásady jsou dány z vnìjku spoleèenskou autoritou, popøípadì Bohem. Etika autonomní. Èlovìk (spoleènost) si sám vymezí etické zásady. Dále se mùeme setkat s pojmy: Individuální etika. Zabývá se morálním profilem jedince. Sociální etika. Etika sociálních skupin. Bioetika. Termín není chápán jako synonymum lékaøské etiky, ale jako samostatná disciplína, která studuje etické otázky v souvislosti se vznikem a závìrem ivota a ivota vùbec. Pøekraèuje rámec existence èlovìka a jeho zaèlenìní do pøírody, øeí i vztah k ivotnímu prostøedí.
Etika vìda o morálce
15
1.4 Etické hodnoty a principy Etika nestanoví co smíme a co nesmíme. Etika nám pomáhá hledat a rozliovat za vech okolností co je mravné, co je nemravné a podle toho jednat správnì, èi nesprávnì. Etika je úzce spojena s teorií hodnot. Jeliko za nejvyí lidskou hodnotu bývá z etického hlediska pokládáno dobro, etika ná uèí rozpoznávat, co je dobré a co není dobré.
1.4.1 Etické hodnoty Pokud budeme pøedpokládat, e ve, co potøebujeme nebo na èem nám záleí má urèitou hodnotu, pak je zøejmé, e existují mnohé hodnoty, a e nejsou dosaitelné souèasnì. Proto první a nejdùleitìjí otázka etiky zní: O které vìci bychom mìli dbát? a pak Co budu dìlat nebo co budeme dìlat v této konkrétní situaci? Je pøirozené, e pøemýlíme o smyslu ivota, a je stejnì tak pøirozené, e existují situace, v nich si nejsme jisti, co bychom v té které konkrétní situaci mìli dìlat. Tyto otázky mohou pøináet mnoho rozdílných odpovìdí. Jakou odpovìï v dané situaci preferovat? Hodnota je vdy pøijímána jako norma a má tedy normativní charakter. Pokud je nìjaký èlovìk zøetelnì hodnotovì orientován urèitým smìrem, tedy má-li jasnou hodnotovou orientaci, povauje za správné, dobré a mravné i pro vechny ostatní, aby byli orientováni podobnì jako on. Jeho hodnotová orientace tak zároveò výrazným zpùsobem urèuje i jeho morálku. Pøi rozmanitosti hodnotových oblastí a hodnot se objevuje otázka, zda existují hodnoty bytostnì lidské, jejich prostøednictvím se jedinec stává dobrým èlovìkem. Skuteènì lidské se rodí, kdy èlovìk odpovídá na volání druhého, pøi setkání s druhým. Takové hodnoty nazýváme mravními hodnotami, mravním dobrem. Neexistuje ádná veobecnì platná hodnotová teorie, filozofové se o povaze hodnot stále pøou. Existují vak teze, které se jeví v tomto kontextu jako obzvlátì pøípadné. Jsou urèité základní, neboli veobecnì platné hodnoty, a dále urèité dílèí, neboli druhotné hodnoty. Nakrmit hladové dítì je vdy správné, ublíit dítìti je vdy patné. Existují urèité základní mravní normy o dobru a zlu. Pokud se shodneme, e existují urèité základní nebo univerzální mravní hodnoty (univerzálie), máme poøád jetì problém, jak pøesnì rozliit, které hodnoty jsou základní a které druhotné. Hodnoty morální a jiné ne morální povahy. Neexistují ádná jasná kritéria, podle nich lze pøesnì rozliit tyto dva soubory hodnot. Nepochybujeme vùbec o tom, e do sféry mravních hodnot patøí spravedlnost, tìstí, láska, ctnost. Na druhé stranì takové hodnoty jako znalosti, moc, bohatství, výkonnost, schopnosti jsou zpravidla øazeny mezi hodnoty jiné ne morální povahy. To ovem neznamená, e musí být nemorální.