ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ INFORMACE

ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ www.okuok.cz

INFORMACE Daňové dopady reformy veřejných financí od 1.1.2008 určeno pro seminář dealerů UOK Zpracoval:

Ing. Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha – Písek

Datum vydání:

28. 12. 2007

Strana: 2

Daňové dopady reformy veřejných financí

Daňové dopady reformy veřejných financí od 1.1.2008 Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha – Písek

1. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č.261/2007 Sb.– Obsah Části: Strana Sbírky 1. Změna z. o daních z příjmů č.586/1992 Sb. 3154 2. Úrazové poj. zaměstnanců (č.267/2006 ve zn.218/2007–část 7. se zrušuje) 3175 3. Změna zákona o rezervách č.593/1992 Sb. 3175 4. Změna zákona o DPH č.235/2004 Sb. 3176 5. Změna zákona o dani z nemovitostí č.338/1992 Sb. 3181 6. Změna zákona o DDDDzPN č.357/1992 Sb. 3183 7. Reg.pokladny č.215/2005 až 494/2006 (část 1. a přílohy 1 až 3 se zrušují)3184 8. Změna z. o správě daní a poplatků č.337/1992 Sb. 3185 9. Změna z. DzP č.545/2005 Sb. – část desátá se zrušuje 3185 10. Změna z. o správních poplatcích č. 634/2004 3185 11. Změna zákona o spotřebních daních č.353/2003 Sb. 3186 12. Změna z. o životním a existenčním minimu č.110/2006 3188 13. Změna z.o ocenění účastníků nár.odboje č.357/2005 Sb. (část 3 se zrušuje) 3189 14. Registrované partnerství z.115/2006 – část desátá se zrušuje 3189 15. Změna z. o státní sociální podpoře č.117/1995 Sb. 3189 16. Změna z. o pomoci v hmotné nouzi č.111/2006 Sb. 3194 17. Působnost orgánů v soc.zabezpečení č.114/1988 Sb. 3197 18. Změna z. o sociálních službách č.108/2006 Sb. 3197 19. Změna z. o nemocenském poj. zaměstnanců č.54/1956 Sb. 3201 20. Nemocenská péče v ozbrojených silách č.32/1957 Sb. 3202 21. Dávky v mat.dovolené, přídavky na děti č.88/1968 3203 22. Organizace a provádění soc.poj. č.582/1991 3203 23. Zákon o pojistném na soc. zabezpečení č.589/1992 (max..VZ: 3205) 3205 24. Změna z. o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. 3207 25. Změna z. o nemocenském pojištění (č.187/2006 Sb.) 3208 26. Změny z. v souv. se změnou z. o nemoc.poj. (č.189/2006 Sb.) 3209 27. Změna zákoníku práce č.262/2006 Sb. (náhrady mzdy) 3209 28. Změna z. o vojácích z povolání č.221/1999 Sb. 3210 29. Změna z. o služebním poměru přísl.bezp.sborů č.361/2003 Sb. 3210 30. Změna z. o platu představitelů státní moci č.236/1995 Sb. 3211 31. Změna z. o platu státních zástupců 3212 32. Změna zákona o obcích č.128/2000 Sb. 3213 33. Změna zákona o krajích č.129/200 Sb. 3214 34. Změna z. o hl. městě Praze č.131/2000 Sb. 3214 35. Změna služebního zákona č.218/2002 Sb. 3215 36. Změna zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. 3215 37. Příspěvek na zvýšené životní náklady – zrušen 3216 38. Změna zákona č.585/2006 Sb.(v části 6 čl. VI body 1, 5, 7 a 10 zrušeny) 3217 39. Změna zákona o vysokých školách č.111/1998 Sb.(stipendium) 3217 40. Změna z.o veř.zdrav.pojištění č.48/1997 Sb.(VZ, poplatky: §16a 130) 3217 41. Změna z.o pojistném na všeob.zdrav.pojištění č.592/1992 Sb.(max.VZ) 3231

Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek


Strana: 3

42. Změna z.o Všeob.zdrav.pojišťovně ČR č.551/1991 Sb. 43. Změna z. o resortních, obor., podn. a dalších zdrav.poj. č. 280/1992 Sb. 44. Změna zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. 45. Daň ze zemního a dalších plynů (domácnosti osvobozeny) 46. Daň z pevných paliv 47. Daň z elektřiny 48. Změna zákona o působnosti orgánů ČR v oblasti cen č. 265/1991 Sb. 49. Změna z. o cenách č.526/1990 Sb. 50. Změna z. o účetnictví č.563/1991 Sb. (obrat pro FO z 15 na 25 mil.Kč) 51. Zrušení zákona č.494/2006 Sb. (registrační pokladny) Zrušení Nařízení vlády č.588/2006 Sb. (úprava výp.základů nemoc.poj.)

3233 3235 3236 3237 3244 3251 3258 3258 3258

52. Účinnost jednotlivých částí a ustanovení

3259

3259

Pozn.: Další změny ve více jak 100 zákonech přináší novela insolvenčního zákona – většinou však v souvislosti s průběhem insolvenčního řízení (parlamentní tisk č.224).

2. Daně z příjmů po reformě veřejných financí Právnické osoby Sazba daně z příjmů

pro rok 2008: 21% pro rok 2009: 20% pro rok 2010: 19% V případě hospodářského roku odlišného od kalendářního bude uplatněna sazba platná na počátku zdaňovacího období (doposud to byla sazba platná na konci období). Daňová sazba pro srážkovou daň nerezidentům se snižuje od roku 2008 z 25% na 15%. Od roku 2009 se obecně snižuje srážková daň z 15% na 12,5% (uplatňovaná např. na dividendy, podíly na zisku, vypořádací podíly, majetkové další podíly z transformace, likvidační zůstatky). Osvobození příjmů z dividend přijímanými českými mateřskými společnostmi od dceřiných společností v EU bylo rozšířeno také na příjmy dividend od dceřiných společností se sídlem ve státě, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o dvojím zdanění (viz § 19 odst.9: podíl min.10% po 12 měsíců). Vedle osvobození příjmů z dividend od dceřiné společnosti zavádí ZoDP nově i možnost osvobození příjmů z prodeje podílů na dceřiných společnostech (= prodej akcií či obchodních podílů) (viz § 19 odst.1 písm.ze2), § 19 odst.6). Pokud jde o dceřinou společnost z EU, musí být splněny stejné podmínky jako pro osvobození dividend (§ 19 odst.3: typ společnosti: a.s., s.r.o., družstvo + další podmínky). Pozor na změnu: U takto v případě prodeje osvobozených akciových účastí pak není jejich případné výsledkové přecenění na reálnou hodnotu od 1.1.2008 daňově relevantní. Pozn.: Stále (a tím spíše a přísněji) platí daňová neuznatelnost nákladů spojených s držbou podílu na dceřiné společnosti (podíl 10%) podle § 25 odst.1 zk). Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 4


Obecně pro podniky - právnické osoby i OSVČ: Základ daně se zvyšuje (poprvé za rok 2008) o hodnotu neuhrazených závazků, které jsou promlčeny nebo jsou 36 měsíců po splatnosti (§23 odst.3 a12 ZoDP – platí pro PÚ, §7 a §9): - platí pro závazky, které při svém vzniku snížily základ daně (byly účtovány do daňových nákladů) - netýká se závazků, o něž se vede (průkazně) soudní či rozhodčí či správní řízení (až do doby pravomocného rozhodnutí), - pokud bude následně takto již zdaněný závazek zaplacen či započten, lze o takto uhrazenou částku opět snížit základ daně. Pozn.: týká se tedy i nepromlčených obchodních závazků (ty se promlčují až po 48 měsících) – okamžitým nápravným opatřením může být dohoda s věřitelem o splátkovém kalendáři, kterou se zaktualizuje splatnost (nebude v prodlení po 36 měsících). Základ daně (§ 23/2a): nově se zjišťuje a upravuje nejen podle vybraných nákladů a výnosů, ale také podle změn ve složkách vlastního kapitálu. Pozn.: Jedná se o reakci na účetní návrhy opravovat chyby minulých období přímo proti hospodářskému výsledku minulých let, příp. účtovat některé transakce proti VK (viz diskuze v odborných účetních časopisech a návrh Národní účetní rady) – i takové operace mohou ovlivnit (zvýšit) základ daně, což bude správce daně hlídat. Daňové opravné položky k pohledávkám lze vytvářet od 1.1.2008 i v základní výši 20% (po 6 měsících po splatnosti) bez zahájení soudního či jiného řízení proti dlužníkovi pouze na pohledávky, jejichž hodnota nepřevyšuje 200.000,- Kč (v okamžiku vzniku pohledávky zavádí změna § 8a Zákona o rezervách). Pozn: Pohledávky nad 200 tisíc Kč se považují za natolik významné, že věřiteli by mělo stát za to se o ně soudit – pokud ne, nemůže k nim nově vytvářet žádné daňové opravné položky (již vytvořené do 31.12.2007 zůstanou daňové až do vyřešení či promlčení pohledávky). Naproti tomu pohledávky nepřevyšující 30.000,- Kč (při svém vzniku) je možno i nadále plně zohlednit (po 12 měsících od splatnosti) 100% daňovou opravnou položkou (a v následném období tedy daňově odepsat). Opravné položky k těmto „drobným“ pohledávkám se doporučuje ještě za rok 2007 vytvářet až ke dni 31.12.2007 (a v roce 2008 je následně odepsat). Změna zákona o rezervách pro rok 2008 dovoluje vytvářet tyto opravné položky i v průběhu zdaňovacího období, avšak tak, že vůči jednomu dlužníkovi můžeme za rok zohlednit maximálně 30 tisíc Kč v úhrnu (§8c- úvodní ustanovení a písm.d ZoR). Rezervy na opravy majetku – nezavádí se původně navrhovaná povinnost skládat peníze na zvláštní účet (ta stále platí pro dosud již vymezené rezervy na rekultivace, odbahnění rybníků a na pěstební činnost) Finanční výdaje (náklady) z úvěrů a půjček § 23/4e), §23/7, § 24/2h2, § 24/2zc, § 24/4, § 25/1w, § 25/1zm, § 25/3, § 36/1b: ZoDP zavádí nově nedaňovou složku finančních nákladů následovně:



Strana: 5

Finanční výdaje (náklady) = úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky § 25 odst.1 w): Nedaňové finanční výdaje (náklady) jsou (viz 1 až 5 – platí nezávisle na sobě): 1. - ty, které přesáhnou za zdaňovací období částku = = (jednotná úroková míra + 4%) x průměrný stav úvěrů a půjček kde: jednotná úroková míra = průměr sazby 12M PRIBOR (pro úvěry v Kč) Pozn.: 12M PRIBOR je úroková sazba v ČR určená tuzemským finančním trhem mezibankovních depozit se splatností 12 měsíců (nabídkou a poptávkou významných bankovních ústavů – viz www.cnb.cz), u zahraničních úvěrů (EURA) bude použit LIBOR (určený Londýnskou burzou). Roční průměr se ovšem dozvíme vždy až po skončení roku a nelze jej určit předem (poslední hodnota za září/2007 = 3,82% a vykazuje růst). 2. a 3. - které vyplývají z tzv. podřízených úvěrů a půjček (tzn. které jsou podřízeny ostatním závazkům dlužníka nebo kde je smluvena závislost úroků či splatnosti na dosažení zisku u dlužníka), Pozn.: Tato závislost vyplyne ze znění uzavřené úvěrové smlouvy či smlouvy o půjčce – obecně však hrozí, že takto budou posuzovány všechny smlouvy, v nichž nebude např. uveden jednoznačný a bezpodmínečný termín splatnosti. 4. a 5. – ty, které plynou z úvěrů a půjček, jejichž hodnota přesahuje hranici daňové úvěrové přiměřenosti, což je poměr: úhrn úvěrů a půjček za zdaňovací období / vlastní kapitál firmy Pro tento poměr je podle ZoDP limitní hodnota při úvěrech a půjčkách od cizích subjektů : 6 od roku 2008 4 od roku 2009 u úhrnu úvěrů a půjček od spojených osob nebo takových, které spojená osoba zajišťuje: 2 od roku 2008 (banky a pojišťovny v pozici dlužníků mají stanoven poměr 3) Pozn.: Osoby spojené – viz § 23 odst.7 ZoDP: kapitálově spojené osoby = mající přímo či nepřímo podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech 25% a více, jinak spojené osoby = podíl na vedení nebo kontrole, osoby blízké, ovládající a ovládané (i navzájem). Nedaňové finanční výdaje se ale netýkají: - finančních nákladů zahrnutých do vstupní ceny dlouhodobého majetku (tj. do okamžiku jeho zařazení, pokud jej účetní jednotka do VC zahrne) - finančních nákladů v úhrnu do 1 mil. Kč ročně za úvěry a půjčky od nespojených osob bez omezení Pozn.: Toto omezení vychází údajně ze skutečnosti, že pro většinu společností je daňově výhodnější cizí kapitál (úvěr s úroky, které jsou daňovým nákladem) nežli vlastní kapitál (za který musí vyplácet dividendy, které nejsou daňovým nákladem firmy). Toto pojetí převažuje u velkých společností, proto je zaveden absolutní limit 1 miliónu Kč úroků, v jehož rámci se uplatňují úroky daňově bez omezení. Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 6


Přechodná opatření k finančním nákladům (bod 14 přech.opatření) Od 1.1.2008 se ustanovení § 25 odst.1 w) použije v plném rozsahu na nově uzavírané smlouvy o úvěru či půjčce (tj. uzavřené od 1.1.2008). Pro již uzavřené smlouvy se použije nové ustanovení poprvé od roku 2010. Pozn.: Staré smlouvy tak mají dvouletou ochrannou lhůtu – jakmile však k nim bude uzavřen dodatek měnící výši jistiny nebo úrokovou sazbu, je třeba na ně toto ustanovení uplatnit. Platí pro ně však dosavadní režim (roku 2007), což znamená, že limitní poměr 4 se týká úvěru a půjček od spojených osob. Obvyklý úrok mezi spojenými osobami stanovený jako 140% diskontní sazby ČNB – končí k 31.12.2007 (vypuštěno z § 23 odst.7) – nově třeba uplatňovat obvyklý úrok doložený prakticky! Leasing – viz samostatný příspěvek Pozn.: Protože leasing je jednou z forem úvěrového financování, zavádí pro něj ZoDP obdobné omezení – za úrokovou složku přitom považuje 1% z úhrnu splátek leasingu, jež definuje jako nedaňové finanční výdaje (tedy bez pojistného, pokud je i pojistné součástí splátek). Zavedení limitu 1 miliónu Kč pro finanční výdaje znamená, že toto omezení neplatí pro firmy, u kterých náklady leasingu za rok nepřevýší 100 miliónů Kč. Odepisování dlouhodobého majetku Osobní automobily M1 i automobily skupiny N1 (=„kombi s mřížkou s odpočtem DPH“) budou náležet do odpisové skupiny 2, tzn. s dobou odepisování 5 let. Odpisová skupina 1a se zrušuje – to znamená, že i dosavadní osobní auta a auta skupiny N1 bude nutno přeřadit od 1.1.2008 do odpisové skupiny 2 (viz body 241 až 243 novely). Ruší se limit vstupní ceny osobních automobilů (1,5 miliónu Kč), doposud pořízená auta nad tento limit však doběhnou v dosavadním omezujícím režimu (přech. opatření bod 8). § 28(1) Právo pokračovat v odepisování mají i společnosti po rozdělení. § 29(1) Náklady vynaložené mimo pořízení vlastního hmotného majetku následně např. na převáděné liniové stavby na obce (tzv. vyvolané investice) se mohou se stát součástí vstupní ceny majetku, s nímž výstavba souvisela (a být tak s ním odepisovány). Pozn.: Jedná se o obdobu případů zvyšování energetického příkonu při rekonstrukci stavby, kdy náklady na zajištění vyššího příkonu el.energie zvyšují cenu stavby. Likvidace zásob na vrub daňově uznatelných nákladů ZoDP zavádí v § 24(2zg) možnost provést po řádné protokolizaci likvidaci neprodejných zásob materiálu, zboží, NV, polotovarů a výrobků, a to na vrub daňově uznatelných nákladů (poprvé v roce 2008 – u léků, léčiv a potravin pouze položky s prošlou lhůtou použitelnosti). Pozn: Doposud byly vždy náklady na likvidaci zásob nedaňové (na rozdíl od likvidace odpisovaného dlouhodobého majetku, která byla daňová) – řešení se proto hledala v odprodeji takových zásob za minimální cenu (ztráta z prodeje pak byla daňová). Šrotace nepotřebných kovových zásob (odprodej do Kovošrotu) se přitom považuje za prodej. Závazná posouzení správcem daně Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek


Strana: 7

Zavádí se tzv. editační povinnost finančního úřadu nově i pro případy § 24b Využívání nemovitosti zčásti pro podnikání či pronájem (příjmy podle § 7 a § 9) § 24a Klíčování výdajů (především pro neziskové organizace) § 33a Zásahy do majetku (otázka opravy x technické zhodnocení) – lze žádat pro dokončené i plánované akce § 34a Výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje – (příznivý závěr lze promítnout dodatečném přiznání) - vše za poplatek 10 tis.Kč, lhůta pro vyřízení dle pokynu MF ČR je do 6 měsíců § 38na – Odečet ztrát minulých let – omezení po podstatné změně vlastnictví firmy (25%) Upřesňují se podmínky vyhodnocení změny: u s.r.o – jen zvýšení a nabytí podílů (dříve zvýšení i snížení) Při posuzování shody činnosti: - tržby za vlastní výkony a zboží (namísto příjmů zaúčtovaných do výnosů) - poprvé na podstatné změny vlastnictví od 1.1.2004 § 38r – i na poplatníky bez investičních pobídek ! Pozn.: Zde zákonodárce „přebíjí“ rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož lze uplatnit prodloužení promlčecí doby na doměření daně jen na poplatníky, kteří využili tzv. investiční pobídky. Nově tedy bude možno v případě vykázaných daňových ztrát umožněno správci daně doměřovat daň i za období, za něž byla vykázána daňová ztráta (prodloužení lhůty 3 + 1 + 7 let). Obdobně se prodloužení může týkat i dlouhodobých leasingů. Fyzické osoby – zaměstnanci , příp. OSVČ: Sjednocená daňová sazba FO bez progrese od 1.1.2008: 15% (od r.2009: 12,5%) §4/1/y: Osvobození úroků z HZL (hypotéčních zástavních listů) zrušeno (týká se HZL emitovaných po 1.1.2008) Pozn.: předpokládá se obecně dopad této změny na zvýšení úroků z hypotéčních úvěrů o cca +0,5% ročně) §4/1/zn Nově: Osvobozen je příjem dle § 7 plynoucí úpadci ve zdaň.období povolení reorganizace a v následujícím období (pokud nebude reorganizace skončena). Pozn.: Jde o vazbu na nový zákon o insolvenci, účinný od 1.1.2008. Bohužel pro FO nepodnikatele se při režimu oddlužení žádné osvobození nezavádí. Samostatný základ daně příjmů z kapitálového majetku ze zahraničí § 16 odst.2 zrušen. (také § 35ba/2),§35bc/4) Pozn.: Sazba daně se u těchto příjmů uplatňovala ve výši 15, příp. 20%. § 5/10): prominuté penále, pokuty a úroky z prodlení nezvyšují základ daně Pozn.: Pouze se potvrzuje stávající režim, shodný s postupem v podvojném účetnictví. Končí společné zdanění manželů (naposledy bude možno provést za rok 2007). Zrušena možnost výpočtu daně za více zdaňovacích období (příjmy z těžby dřeva apod.) Pozn.: to vše pozbývá smyslu, je- li jednotná sazba bez progrese. Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 8


Končí minimální základ daně pro OSVČ – naposledy za rok 2007 ve výši 120.800,- Kč. Příjmy z prodeje akcií (a jiných cenných papírů), které nejsou obchodovány veřejně (tzn. nejsou vedeny na burze, v RM systému a nejsou investičními nástroji kolektivního investování (např. podílové listy podílových fondů)) jsou osvobozeny až po 5 letech držení (doposud po 6 měsících). Lhůta 6 měsíců přitom zůstává u investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování na kapitálovém trhu, pokud podíl vlastníka nebyl větší jak 5% po dobu 24 měsíců před prodejem (§ 4 odst.1 písm.r a w). Lhůta 6 měsíců zůstává také u akcií a cenných papírů nabytých do 31.12.2007 (přech.ustanovení bod 2). Pozn.: U akcií běžných akciových společností (jejichž akcie nejsou na burze ani v RM-systému vedeny) bude tedy záležet na datu jejich nabytí u akcionáře. Je tedy na zvážení, zda není na místě v některých případech zemědělských podniků transformovaných na a.s. vyzvat oprávněné osoby k převzetí akcií ještě do konce roku – po novém roce bude pro ně platit nová pětiletá lhůta pro osvobození (namísto 6měsíční lhůty), tzn. při prodeji těchto akcií do pěti let budou povinny přiznat příjem podle § 10 z prodeje akcií ve vlastním daňovém přiznání a uplatnit proti příjmu výdaj ve výši nabývací hodnoty akcií). OSVČ - zaplacené pojistné sociální a zdravotní se stává od 1.1.2008 nedaňovým výdajem a nesnižuje tedy základ daně z příjmů (= obdoba superhrubé mzdy zaměstnanců) - i pro OSVČ platí jednotná sazba daně z příjmů 15% (2008: 12,5%) - ruší se minimální základ daně (tzn. naposledy bude uplatněn za rok 2007) Cestovní náhrady u OSVČ (§ 24/2k2, 2k3)) Nově z hlediska daňově uznatelných nákladů platí pro OSVČ od 1.1.2008 možno uplatňovat v daňových nákladech cestovní náhrady v max. přípustné výši jako pro státní organizace (viz Zákoník práce)– tzn. náhrady přiznané nad limit nejsou daňovým nákladem OSVČ + předčasné ukončení zem.činnosti: převzetí majetku potomkem již nebude předmětem DzP (§3 odst.4) – je tedy předmětem daně darovací Avšak nový § 27(1ch) ZoDP říká: Nelze odepisovat majetek, jehož nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo od ní v době nabytí osvobozeno. Poznámka: Pokud tedy bude darování majetku u I. a II .skupiny příbuzných od daně darovací osvobozeno, nelze hodnotu majetku následně odepisovat či uplatnit do nákladů (což nevadí u pozemků, které se neodepisují). Ostatní odepisovaný majetek je tedy zřejmě vhodnější převést kupní smlouvou, aby se mohl dále daňově odepisovat. Příjem likvidátorů – od roku 2008 podléhá zdanění jako závislá činnost podle § 6 §23/14: Pokud FO přechází z podvojného účetnictví na paušální výdaje: musí v roce předcházejícím zvýšit ZD o zásoby a pohledávky, které ještě nezahrnul do ZD Nehmotný majetek v daň.evidenci §24(2zn): výdajem jsou i výdaje na pořízení a TZ NM.



Strana: 9

3. Zdanění mezd a platů od 1.1.2008 Jednotná sazba 15% bude uplatněna u všech příjmů fyzických osob: u zaměstnanců však: ze „superhrubé“ mzdy, což je hrubá mzda navýšená o pojistné hrazené za zaměstnance firmou (tedy obvykle hrubá mzdy x 1,35) - určuje § 6 odst.13 ZoDP tzn. hrubá mzda: určuje vyměřovací základ pro pojistné superhrubá mzda: je základem pro daň z příjmů pozor však: změnou vyměřovacích základů pro pojistné se jedná prakticky o „ultrasuperhrubou mzdu“ (viz dále Zaměstnanecké benefity) Pro fyzické osoby: zaměstnance i OSVČ se od roku 2008 zároveň zavádí se strop pro odvod pojistného (maximální vyměřovací základ) (jenž byl dosud zaveden pouze u OSVČ). Strop pro placení pojistného pro zaměstnance je 48násobek průměrné mzdy, vyhlášené nařízením vlády. Dosažení limitu se tedy posuzuje nábalem v kalendářním ročním období. Pro rok 2008 je touto hodnotou částka 48 x 21 560 = 1 034 880 Kč (odpovídající hrubá mzda je tedy v průměru nad 86.240 Kč měsíčně). Jakmile si tedy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku vydělá více nežli činí tento limit (i od více zaměstnavatelů), z částky přesahující tento strop se žádné pojistné nemusí odvádět (to platí pro zaměstnance i zaměstnavatele, pro zdravotní i sociální pojištění). Tzn., že se také již nemusí zvyšovat měsíční hrubá odměna na superhrubou pro stanovení základu daně (bere se jen hrubá odměna). Pozn.: Odtud lze očekávat problémy při ročním zúčtování mezd. Podle současného výkladu nebude možno přeplatky jednoduše vyúčtovat k vrácení: pokud firma přeplatí zbytečně pracovníkovi odvody pojistného, bude stát na základě ročního vyúčtování vracet pouze pojistné sražené z hrubé mzdy nad limit zaměstnanci (např. i při odměnách od více firem). Firmám se odvedené pojistné nad limit nemá vracet, rovněž se nemá vracet ani zaměstnanci přeplatek daně z příjmů, vzniklý odvodem daně se superhrubé mzdy nad limit (namísto z hrubé mzdy). §6/4: Příjem do 5000,- Kč zdaňovaný bez podepsání prohlášení srážkovou daní 15%: zvýší se ZD o fiktivní částku pojistného (35%), pokud podléhá odvodům pojistného a pojistné sražené zaměstnanci (12,5%) nebude snižovat ZD. Pozn.: u odměn za dohody o provedení práce do 150 hodin ročně se nebude zvyšování na superhrubou mzdu provádět, neboť z těchto odměn se pojistné neodvádí. Honoráře autorů za články (§7/6) – i zde sazba 15% (namísto dosavadních 10%), zvyšuje se však limitní výše pro toto zdanění z 3000,- Kč na 7000,- Kč. Částky slev na dani od 1.1.2008: §35ba) Základní sleva (1b) manžel(ka) bez příjmů (1cde) část.invalidní důchod (1f) student § 35c zvýhodnění+bonus na dítě max. bonus: 52200,- ročně

ročně tj. měsíčně 24.840,- Kč ročně tj. 2070,- Kč měsíčně 24.840,2.520,- (plný inval. 5.040,- ZTP/P 16.140,-) 4.020,335,- Kč měsíčně 10.680,- /dítě


890,- Kč měsíčně/dítě

Strana: 10


Pracující důchodci – od 1.1.2008 i pro ně platí základní sleva na dani Pozn.: pro rok 2009 je zatím v zákoně připraveno snížení těchto částek slev na dani (ve vazbě na snížení sazby daně na 12,5%). FO – nerezidenti s příjmy podle § 6 – režim od 1.1.2008: - § 38h/12: nelze u nich uplatnit měsíčně slevy na dani podle § 35ba ani zvýhodnění na děti podle § 35c - § 38g/2: mají povinnost podat daňové přiznání, v něm tyto slevy uplatí

4. Nemocenské dávky v roce 2008 Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění č.187/2006 Sb. (viz Audop 4/2006) byla znovu o rok odložena, rovněž tak změny v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení 589/1992 Sb. (část 23 reformního balíčku). Princip poskytování náhrady za prvých 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnancům z nákladů firmy se tedy o další rok odkládá (a měl by začít platit od 1.1.2009) a procentní sazby odvodů pojistného se proto pro rok 2008 nemění. Určité podmínky pro poskytování nemocenské se ale podle novely původního, dosud účinného zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců č.54/1956 Sb. (ve znění novelizací) v rámci reformního balíčku (tj. v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů) zpřísňují – viz dále (změny jsou podtrženy). Od 1.1.2008 se tak mění redukce při výpočtu DVZ (denního vyměřovacího základu) a postup výpočtu nemocenské a dalších dávek! Výpočet DVZ (ze zjištěného hrubého příjmu na jeden kalendářní den): redukční hranice 550,- a 790,- Kč zůstávají, avšak počítá se: z částky do 550,- Kč 90% (doposud sice 90%, ale od 15 kal.dne PN 100%) od 551 do 790 Kč 495 Kč + 60% od 791 Kč 639 Kč + 0% (doposud až 694 Kč) Průběh stanovení dávek Nemocenské (při prac. neschopnosti a karanténě, při ošetřování člena rodiny): Za prvé tři kalendářní dny 0% DVZ (tedy 0 Kč) (doposud 25% DVZ) od 4.dne do 30.dne 60% DVZ (max.384 Kč) (doposud 69% DVZ) od 31. dne do 60.dne 66% DVZ (max.422 Kč) od 61.dne 72% DVZ (max. 461 Kč) Podpora při ošetřování člena rodiny: 60% DVZ Poskytuje se nejvýše po dobu 9 kal.dnů, u osamělého rodiče s dítětem do skončení povinné školní docházky nejvýše 16 kal.dnů.. U poživatelů starobního důchodu a plného invalidního důchodu nejdéle však do dne, jimž končí zaměstnání. Peněžitá pomoc v mateřství 69% DVZ (studentkám a žákyním 254,- Kč za kal.den) Redukce DVZ: z částky do 550,- Kč 100% Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek


Strana: 11

(dále pak 60% a 0% jako u nemocenské) Pokud zaměstnankyni vznikne za trvání téhož pracovního poměru nárok na další peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 let věku předchozího dítěte, pak se za DVZ považuje DVZ použitý pro předchozí pomoc v mateřství, pokud je vyšší nežli DVZ zjištěný nově. Poskytuje se max. 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí současně a starají se alespoň o dvě z nich (ne již osamělým). Při převzetí dítěte do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo jehož matka zemřela nebo při převzetí do péče manželem ženy, která ze zdravotních důvodů nemůže o dítě pečovat a sama nepobírá peněžitou pomoc v mateřství se poskytuje se po dobu 22 týdnů, popř. 31 týdnů, nedéle však do věku 8 měsíců dítěte (v případě převzetí trvalé péče o dítě do 7 let věku pak 22 týdnů bez limitu 8 měsíců věku dítěte). Uchazečům o zaměstnání peněžitá pomoc v mateřství nenáleží. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství – výše je dána rozdílem DVZ zjištěnému ke dni převedení a průměru započitatelných příjmů připadajících na 1 kalendářní den po převedení na jinou práci. Poskytuje se nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení nedéle do konce devátého měsíce po porodu nebo do skončení kojení. Ochranná lhůta (kdy vzniká i po skončení nemocenského pojištění nárok na nemocenskou doposud to bylo 42 dnů po skončení pracovního poměru) se snižuje na 7 dnů, příp. při pracovním poměru kratším 7 dnů jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Podpora při ošetřování člena rodiny z ochranné lhůty nenáleží. Podpůrčí doba u nemocenského – max. 1 rok avšak: u poživatelů starobního důchodu a plného invalidního důchodu 81 kal. dnů (při neschopnosti z důvodů nemoci či nepracovního úrazu). Při více pracovních neschopnostech v kal. roce činí v úhrnu 81 kal. dnů, nejdéle však do dne, jimž končí zaměstnání. Přechod mezi rokem 2007 a 2008 Vznikl-li nárok již v roce 2007 a trvá i po 31.12.2007, poskytují se dávky nadále podle předpisů účinných před 1.1.2008. Ochranná lhůta, která začala běžet před 1.1.2008, činí nejvýše 42 dnů (avšak u zaměstnání ukončeného dne 31.12.2007, kdy ochranná lhůta začíná dne 1.1.2008, činí již pouze 7 dnů). U žen, které v době skončení zaměstnání byly těhotné, činí ochranná lhůta nadále 6 měsíců.


Strana: 12


5. Zaměstnanecké benefity od 1.1.2008 Ing.Bohumír Holeček (zdroj: Tabulky MF ČR – stav od 1.1.2008) U firmy Obecně pro firmu platí princip podle § 24 odst.2 písm.j) ZoDP, podle něhož jsou daňovými náklady firmy náklady vynaložené na pracovní a sociální podmínky, jmenovitě pak podle bodu 5: „na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud ZoDP nestanoví jinak.“ Z tohoto pohledu již ZoDP nemusí potvrzovat, že daňovými náklady firmy jsou např. náklady na příspěvky na penzijní pojištění (doposud § 24 odst.2 zj), na pojistné na soukromé životní pojištění (doposud §24 odst.2 zo), náklady na přechodné ubytování zaměstnanců (doposud §24 odst.2 zu), na dopravu do a ze zaměstnání (doposud § 24 odst.2 zg). Všechna tato ustanovení z novely ZoDP od roku 2008 vypadávají, což však neznamená, že se změnila daňová uznatelnost těchto nákladů. Tu omezuje ve vybraných ustanoveních § 24 a § 25, příp. další ustanovení ZoDP. Závodní stravování (§24(2j) – příspěvek na stravenky zůstal daňovým nákladem firmy (stravování má povinnost firma zaměstnancům umožnit, nemá však povinnost ho zabezpečovat) § 25/1zn): poskytování nealkoh. nápojů ke spotřebě na pracovišti je pro firmu daňově neuznatelným nákladem (ochranné nápoje zůstávají daňovým nákladem, pokud vycházejí z povinnosti dané platnými předpisy) Pitná voda – i balená, v barelech = daňový náklad firmy dle vyjádření MF ČR Pozn.: podle tohoto postupu lze kupodivu dovodit, že pitná voda není nealkoholický nápoj ? U zaměstnanců Základním problémem je stanovit, zda příslušný zaměstnanecký benefit nepodléhá zdanění na straně zaměstnance a zda také nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění, podle tzv. principu triády – buď: daň. náklad firmy = zdanění u zaměstnance + odvod pojistného - nebo: nedaň.náklad firmy (příp. ze SF) = nezdaněno u zaměstnance, bez odvodu pojistného Tento princip platí, pokud ustanovení ZoDP (zejména v § 6, § 24 a § 25) neurčuje speciální řešení. Změny v osvobozených příjmech zaměstnanců: § 6(9a): Doškolování zaměstnanců – osvobozen pro pracovníka je příjem plynoucí z toho, že mu firma zaplatí školení spojené s odborným rozvojem a rekvalifikací, související s předmětem činnosti firmy – osvobozeny však nejsou obdobné náklady firmy vynaložené na zvýšení kvalifikace pracovníka (i když budou v souladu s potřebou zaměstnavatele – i další VŠ) Tzn. při zvyšování kvalifikace (stupně vzdělání) pracovníka případné náklady (např. školného) firma: - hradí z nedaňových nákladů (např. ze sociálního fondu) a poskytuje pracovníkovi nepeněžně – pak je u pracovníka osvobozeno od daně z příjmů, - pokud firma zahrne do daňových nákladů (podle § 24/2j5), pak se jedná u pracovníka o



Strana: 13

zdanitelný příjem, podléhající i odvodu pojistného. §6(9e): sociální a zdravotní pojištění placené firmou (zrušeno od 1.1.2008) Pozn.: sociální a zdravotní pojištění hrazené firmou nově již není u zaměstnance osvobozeno, neboť zvyšuje základ daně zaměstnance (na superhrubou mzdu). §6(9f): příjmy členů byt.družstev z osobního plnění – osvobození končí. Pozn.: družstevní výstavba svépomocí už není aktuální – není potřeba §6(9i): Přechodné ubytování: osvobození u pracovníka limitováno částkou 3500 Kč měsíčně , převyšující částka podléhá zdanění a odvodu pojistného Pozn.: pro firm, tj. zaměstnavatele: plně daňově uznatelný náklad v jakékoliv výši podle § 24(2j5) (již může být poskytnuto i v bytě, rodinném domku apod.) §6(9p): Příspěvky firmy na životní a penzijní pojištění zaměstnanců: úhrnný limit 24.000 Kč ročně je u pracovníka osvobozen (za obě pojištění dohromady) Pozn.: Nebude tedy třeba porovnávat u penzijního příplatku s měsíčním VZ pracovníka, bude možno posílat penzijnímu fondu dříve, již před zúčtováním mezd. U firmy jsou tyto příspěvky daňovým nákladem podle kol.smlouvy či vnitřního předpisu – viz výše. Přechod na nový režim - za prosinec 2007: doporučuje se zaslat v lednu 2008 podle dosavadních pravidel (a provést kontrolu na 5% VZ – viz bod 7 přech. opatření), nově je však možno už v lednu 2008 poslat příspěvek na leden (§ 38/ h12 zrušen). Důvodová zpráva k reformě potvrzuje, že pro firmu jsou tyto příspěvky daňově uznatelné i v nadlimitní výši (tzn. snižují základ daně firmy, z čehož bude určitý výpadek v příjmech DzPPO). §6 (9s): Náhrada mzdy za prvých 14 dnů neschopnosti osvobozena (přesun z § 4 do § 6 odst.9) – nově jen do výše základní náhrady podle DVZ, vyšší náhrady budou příjmem zaměstnance (připraveno pro režim od r.2009) § 6(14) Příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí u rezidentů ČR – definice základu daně: Příjmy ze smluvního státu: příjem zvýšený o pojistné placené zaměstnavatelem a snížený o daň, která nebyla započtena v předchozím období podle § 38f. Příjmy z bezesmluvního státu: daň odvedená v zahraničí snižuje základ daně v běžném roce Odečet úroků ze stavebního úvěru (§ 15 odst.4): pro splnění podmínek pro užívání stavby postačuje nově oznámení o užívání stavby, jejíž užívání nebylo stavebním úřadem zakázáno podle zákona č.183/2006 Sb. – nový stavební zákon – není tedy vždy nutné kolaudační rozhodnutí (platí zpětně již pro rok 2007). § 15(6): Odečet zaplaceného pojistného u pracovníka : životní pojištění – nově je možný i pro pojišťovny usazené v v členských státech EU nebo EHP (tzn. nesídlící zde a mající zde pouze pobočku). § 15 (9): odečet zaplacených úroků mohou uplatnit i nerezidenti, pokud úhrn jejich příjmů v ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů (pouze úroky ze smluv uzavřených po 1.1.2008) Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 14


Přehled zaměstnaneckých benefitů od 1.1.2008 Reforma veřejných financí (zákon č.261/2007 Sb.) přináší určité změny v pohledu na zaměstnanecké benefity – tedy na položky, které může dostávat zaměstnanec od své firmy vedle mzdy a prémií. Připomeňme si, že nový zákoník práce (NZP - zákon č.262/2006 Sb., s účinností od 1.1.2007) byl doprovázen novelou řady souvisejících zákonů (zajištěnou doprovodným zákonem č.264/2006 Sb.). V této souvislosti došlo pro rok 2007 ke změnám i v zákoně o daních z příjmů a zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Došlo tak k dalšímu sblížení vyměřovacího základu pro pojistné se základem daně z příjmů (ze mezd a platů zaměstnanců). Přitom i výše základu daně zaměstnance bude nově záviset ve velké míře na tom, zda zaměstnavatel uplatní náklady na příslušné plnění mimo mzdy a platu jako daňově uznatelné či nikoliv. Heslo nového zákoníku práce je „co není zakázáno, je dovoleno“. Firma tak může poskytovat zaměstnancům řadu dalších plnění mimo mzdy ze svých daňových nákladů. V této souvislosti vypadla ze ZoDP definice nedaňových nákladů v § 25 odst.1 písm.d), podle kterého nebyly daňově uznatelné náklady na peněžní plnění, poskytované zaměstnancům vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanovil zvláštní předpis. Nově tedy postačuje stanovit obdobná plnění v rámci vnitropodnikového předpisu a náklady na ně mohou být daňovými náklady firmy, pokud je pro firmu nevylučuje z těchto nákladů ustanovení § 25 ZDP (nedaňové náklady) nebo pokud je neomezuje ustanovení § 24 odst.2 ZDP (daňové náklady). Obecná definice daňových nákladů firmy na určité benefity zaměstnanců (mimo nákladů na mzdy a platy) v § 24 odst.2 písm.j) ZDP zůstává zachována jako „náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku“ - druhy jednotlivých nákladů jsou specifikovány obdobně jako dříve v jednotlivých bodech 1. až 5 (změny pro rok 2008 jsou podtrženy): 1. BOZP a hygienické vybavení pracovišť – zde je však nově doplněno: výdaje na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit pouze v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (odvolávka na Nařízení vlády č.178/2001 Sb. – Podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci). Pozn.: Podle nového znění § 6 odst.9 písm.c) je pro zaměstnance nezdaňována pouze hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných firmou z nedaňových nákladů (viz § 25 odst.1 písm.zn ZDP od 1.1.2008 – jedná se o zpřísnění: výjimka se uznává pouze pro pitnou vodu (i balenou viz závěr KV MFČR v Audop 2/2007 str.11). 2. Závodní preventivní péče v rozsahu předepsaném předpisy 3. Provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady na odborný rozvoj zaměstnanců a rekvalifikaci, s výjimkou nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace 4. Provoz vlastního stravovacího zařízení (kromě hodnoty potravin) nebo příspěvek na stravování – zde nově lze příspěvek poskytnout, pokud trvá přítomnost zaměstnance alespoň 3 hodiny. Pozn.: dle NZP § 236 lze poskytovat cenově zvýhodněné stravování ve vlastních zařízeních bývalým zaměstnancům, zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti (nelze jim však poskytnout příspěvek na stravování – neplní podmínky přítomnosti na směně min. 3 hodiny).



Strana: 15

5. Práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu firmy, pracovní či jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak – zde se jedná o značně rozšířenou a obecnější formulaci (dříve se týkalo pouze pracovněprávních nároků zaměstnanců). Změna definice vyměřovacího základu pro pojistné Definice vyměřovacího základu pro pojistné (VZ) doznala od 1.1.2008 opět změny. Podle nového pojetí § 5 zákona č.589/1992, o pojistném na sociální zabezpečení (po novelizaci zákonem č.261/2007 Sb.) a podle § 3 zákona č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je vyměřovací základ definován jako (změny podtrženy): - úhrn příjmů zaměstnance, které jsou předmětem zdanění (tzn. nejsou podle ZDP osvobozeny) a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, zakládajícím účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se přitom rozumí plnění zaměstnanci, které mu bylo poskytnuto v peněžní či nepeněžní formě nebo formou výhody nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Původní vazba „plnění, jehož hodnota je zúčtována jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele“ byla ze zákonů vypuštěna.. Podle tohoto pojetí patří podle výkladu ministerstev nově do vyměřovacího základu pro pojistné od 1.1.2008 i částka 1% z ceny firemního vozu, užívaného soukromě pracovníkem. Obdobný výklad se uplatňuje od 1.1.2008 i pro náklady firmy na svoz pracovníků do práce, a již pro rok 2007 platí pro ty částky pojistného na penzijní a životní pojištění, placené firmou, které nejsou u zaměstnance osvobozeny od daně podle § 6 odst.9 písm s) a u) (od roku 2008 v úhrnu přes 24.000,- Kč za rok podle § 6 odst.9 písm.p). Do VZ se dále jmenovitě nezahrnují: a) náhrada škody podle NZP (poskytovaná pracovníkovi), b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, o krajích či o hl.městě Praze. c) věrnostní přídavek horníků, d) odměny podle zákona o vynálezech a ZN (pokud nemělo souvislost se zaměstnáním) e) jednorázová sociální výpomoc zaměstnanci při mimořádně závažné situaci f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání k jubileu či ocenění zásluh Reformní změna zákona č.48/1997 Sb., o veřejném, zdravotním pojištění, mění definici zaměstnání pro účely zdravotního pojištění v § 2 odst.3.: Zaměstnáním pro účely zdravotního pojištění se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle ZDP. Definice zaměstnance pro účely zdravotního pojištění se v § 5 písm.a) mění a považuje se za něj každý, komu plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle ZDP s uvedenými výjimkami. Odtud se dovozuje, že odvodu zdravotního pojištění budou od 1.1.2008 podléhat i odměny členů statutárních orgánů (představenstva, dozorčí rady či kontrolní komise)!


Strana: 16


Přehled benefitů Následující tabulka uvádí příklady možností uplatnění daňových nákladů firmy a odtud vazbu na zdanění daného plnění daní ze mzdy a platu a zahrnutí do vyměřovacího základu pro pojistné sociální a zdravotní. Nedaňové náklady mohou být čerpány ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů firmy. Podle obecného principu tzv. triády by měly být obvykle uplatněny varianty A A A nebo N N N. Protože však existuje řada omezení a výjimek, daná zvláštními předpisy (ZDP, NZP, nová definice VZ apod.), je možno využívat určitých výjimek, zároveň je však nutno i respektovat omezení daná předpisy (zejména z hlediska částek osvobozených u zaměstnance). Neomezenost daňových nákladů firmy (např. pro cestovní náhrady) platí pro nestátní organizace za předpokladu, že tyto náklady jsou součástí ujednání v kolektivní smlouvě, vnitropodnikovém předpisu či pracovní smlouvě – státní organizace nesmějí jim stanovené limity překračovat. U jednotlivých nároků či benefitů zaměstnanců jsou uvedeny odkazy na ustanoveno ZDP (ve tvaru §/odst,písm), z nichž daná varianta vyplývá. A = ANO, N = NE tučně a podtrženě: změny oproti roku 2007 TC = tržní cena NC= nákladová cena (dle účetnictví firmy) ZC = zaplacená cena Způsob plnění

Daň.náklad Daň ze mzdy VZ soc.a zdr. firmy pracovníka pojištění ………………………………………………………………………………………………….. Dovolená nad základní výměru A A A Cestovní náhrady do limitu nad limit dle hlavy III.NZP

A A §24/2j5

N A §6/7a

N A

Osobní ochranné pomůcky, mycí a čístící prostředky pracovní oblečení, stejnokroje A §24/2j1

N §6/7b

N

Peněžní příspěvek na čištění a udržování oděvů

A §24/2j1

N

N

A §24/2j5

N

A (55%) §24/2j4

N §6/9b

N

A §24/2j4

N §6/9b

N

N § 25/1zn A

N §6/9c A

N

Náhrady za opotřebení vlastního nářadí STRAVOVÁNÍ a NÁPOJE Příspěvek na stravování Provoz vlastního stravovacího zařízení mimo hodnoty potravin Nealko nápoje na pracovišti z nedaň.n.firmy ale: pokud budou z daň. nákladů firmy


§6/7b N §6/7d

A


Ochranné nápoje dle zvl.předpisu a vnitropodnikové normy

Strana: 17

A §24/2j1

N §6/9c

N

ODMĚNY Odměna za pracovní činnost malého rozsahu (cca do 3 dnů trvání, do 400,- Kč za měsíc)

A

A

A (zdr.poj.)

Dohoda o provedení práce (do 150 hodin)

A

A

N

Odměny členů statutárních orgánů

N §25/1d

A

Odstupné

A

A

N

Peněžité vyrovnání dle konkurenční doložky

A

A

A

NATURÁLIE Výrobky a služby poskytnuté zaměstnanci za sníženou cenu (TC = tržní cena, ZC = zaplatil pracovník, NC = nákladová cena firmy)

§24/2j5 A (NC)

A (TC-ZC)

A (TC-ZC)

A §6/6

A od 1.1.2008

A (TC-ZC) N §6/9e

A (TC-ZC) N

N §6/9i A

N

N §6/9g A

N

VOZIDLO, SVOZ Poskytnutí vozidla firmy zaměstnanci (1% VC) A §24/2j5 Doprava zaměstnanců do/ze zaměstnání U firem- veřejných dopravců

A §24/2j5 A

UBYTOVÁNÍ Přechodné ubytování zaměstnanců na náklady firmy Náklady na přechodné ubytování (i byt, rod.dům) max. 3500,- Kč/měsíc/pracovníka A §24/2j5 částka nad 3500,- Kč/měs/pracovníka A JUBILEA Nepeněžní plnění k jubileu při trvání zaměstnaní z nedaň. nákladů firmy do limitu 2 tis.Kč ročně z daň. nákladů firmy

N §24/2j5 A

Nepeněžní plnění k jubileu po skončení zaměstnání Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

A (zdr.poj.) (od 1.1.2008)

A

A

Strana: 18


z nedaň. nákladů firmy do limitu 2 tis.Kč

N

N

N

VZDĚLÁVÁNÍ Odborné vzdělávání zaměstnanců (nedosahuje se vyššího stupně vzdělání) ale: mzda zaměstnance pobíraná v době školení

§24/2j3 A A

§6/9a N A

N A

Studium pro dosažení vyššího stupně vzdělání (je-li v souladu s potřebami firmy) Školné placené soukromé škole N N N případně A A A REKREACE Poskytnutí rekreace v nepeněžité formě nepeněžně do 20 tisíc z nedaň. nákladů firmy z hodnoty nad 20 tisíc z nedaň. nákladů firmy z daňových nákladů firmy (dle vp.předpisu) peněžitý příspěvek na dovolenou

N §25/1h3 N A A

N §6/9d A A A

N A A A

VYUŽÍVÁNÍ DALŠÍCH ZAŘÍZENÍ Náklady na zařízení pro uspokojování potřeb zaměstnanců podle kol.smlouvy či vnitřního předpisu (zdravotní, vzdělávací, rehabilitační, rekreační, sportovní, kulturní) Zařízení splňující podmínky § 24/(2j1 až 2j3 ) A N N §24/2j §6/9d Provoz vlastního zařízení nesplňujícího podmínky §24(2j1 až 2j3) Náklady převyšující příjmy (ztráta) N N (každé vlastní zařízení samostatně) §25/1k §6/9d nebo A A (NC) (TC-ZC) Závodní preventivní péče Ale: Nadstand.zdrav.péče nehrazená všeob.pojištěním nebo

N A (TC-ZC)

A §24/2j2

N §6/9d

N

N A

N A

N A

N

N

§6/9l N N

N N

Poplatek za zdrav. vyšetření a paměť. kartu řidiče A Pokyn D-300 PUJČKY Půjčka bezúročná či s nižším než obvyklým úrokem na bytové účely do 100 tisíc Kč N na tíživou finanční situaci do 20 tis.Kč N (při živelné pohromě až možná 10tinásobná půjčka)



Strana: 19

6. Leasing od 1.1.2008 Změna zákona o daních z příjmů (přijatá v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů – dále reformní novela ZDP) definuje nové podmínky leasingového nájmu (tedy finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku), a to pro nově uzavřené smlouvy od data účinnosti této novely (tedy od 1.1.2008): Doba trvání leasingu Aby pro nájemce byly náklady, vyplývající z leasingové smlouvy daňově uznatelné, musí nově u movitých věcí doba nájmu trvat nejméně po dobu daňové životnosti předmětu nájmu (určené odpisovou skupinou daného předmětu nájmu podle přílohy č.1 k ZDP), u nemovitostí pak minimálně po dobu 30 let (vyplývá ze změny ustanovení § 24 odst.4 písm.a) ZDP). Protože reformní novela ZDP zároveň přeřazuje osobní automobily a automobily kategorie N1 („malé nákladní“) do druhé odpisové skupiny, znamená to, že doba nájmu u leasingu osobních i nákladních vozů musí nově trvat minimálně 5 let. Tato novela ZDP zároveň ruší možnost zvláštního režimu odepisování předmětu pronájmu u leasingového pronajímatele (podle § 30 odst.4 dosavadního ZDP). Pronajímatel tedy bude předmět leasingu daňově odepisovat stejným způsobem jako každý jiný vlastník po dobu jeho daňové životnosti (rovnoměrně či zrychleně). Prodloužením doby finančního leasingu se sleduje sjednocení podmínek pro uplatňování hodnoty tohoto majetku v základě daně bez ohledu na konkrétní formu pořízení majetku (z vlastních zdrojů, na úvěr, finančním leasingem). Další podmínky pro daňové uplatnění nákladů, vyplývajících z leasingových smluv: Reformní novela ZDP ruší limit maximální daňově uznatelné vstupní ceny pro osobní automobily kategorie M1 ve výši 1 500 000 Kč, který byl zároveň i limitem celkového nájemného finančního pronájmu leasingové smlouvy na takový automobil (podle ustanovení § 24 odst.4 ZDP). Avšak pozor – dosavadní omezení u již uzavřených smluv trvá i nadále: podle přechodných opatření k této novele (bod 12) se totiž u smluv o finančním pronájmu, uzavřených do dne nabytí účinností této novely (do 1.1. 2008), použije dosavadní znění ZDP, tzn. včetně dosud uplatňovaného limitu celkového nájemného, a to až do ukončení těchto smluv. Reformní novela ZDP zároveň zavádí pro smlouvy o finančním pronájmu (a pro případné dodatky ke stávajícím leasingovým smlouvám), uzavřené od data její účinnosti (od 1.1.2008), novou podmínku, z níž vyplývá určité omezení daňové uznatelnosti nákladů. Vychází z principu,že nájemné finančního leasingu v sobě obsahuje také finanční náklady (úroky) a omezuje daňovou znatelnost těchto úroků, které stanovuje na úrovni 1% z nájemného. Postup vyhodnocení podle návrhu nového ustanovení § 25 odst.1 písm.zl) je následující : Toto ustanovení nejprve definuje tzv. finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu majetku, který lze odepisovat – těmito finančními výdaji (náklady) se rozumí 1% z úhrnu nájemného. Dále pak zákon stanovuje určitou hranici významnosti: teprve pokud tyto finanční výdaje (náklady) (ze všech nových smluv finančního pronájmu) za zdaňovací období (nebo za období, za něž se podává daňové přiznání) převýší částku 1 milión Kč, pak se stávají daňově neuplatnitelnou složkou nákladů. Odtud vyplývá, že vyloučení 1% nájemného leasingu z nákladů Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 20


se týká pouze těch firem, u nichž roční náklady leasingu převýší 100 miliónů Kč. Srážková daň z nájemného placeného zahraniční leasingové společnosti V případě, kdy bude nájemné za finanční pronájem placeno leasingové společnosti, která není rezidentem v ČR (a nemá zde stálou provozovnu), pak dosavadní srážková daň ve výši 1%, odváděná našemu správci daně z těchto plateb, se zvyšuje na 5% (§ 36 odst.1 písm.c) novely ZDP). Ve vazbě na bod 12 přechodných ustanovení novely by se toto zvýšení mělo týkat až leasingových smluv, uzavřených ode dne nabytí účinnosti novely.

7. DPH po reformě Změny v DPH od 1.1.2008: Změna snížené sazby DPH z 5% na 9%. Možnost požádat správce daně o závazné posouzení pro zařazení zdanitelného plnění do sazby DPH (za poplatek 10 tisíc Kč). Snížená sazba u bytové výstavby Opravy a přestavby bytové výstavby (§ 48 ZoDPH) Od 1.1.2008 se bude snížená sazba (tj.9%) nadále uplatňovat na stavební a montážní práce spojené se změnou nebo opravou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem. Pokud se tyto práce provádějí na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. Toto ustanovení platí však pouze dočasně do 31.12.2010 – pak by měla nastoupit základní sazba. Definice pojmů (§ 4 odst.1 za): Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které je více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je tomuto účelu určena. Rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení s obdobnou charakteristikou, v níž jsou maximálně 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení. Sociální bytová výstavba (§ 48a ZoDPH) Snížená sazba se od 1.1.2008 uplatní při stavebních a montážních pracích spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, rovněž při změně nebo opravě takové dokončené stavby. Snížená sazba se uplatní také v případech, kdy se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům nežli k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení. Snížená sazba se uplatní i při převodu staveb pro sociální bydlení (pokud není osvobozen podle § 56 ZoDP).



Strana: 21

Stavbami pro sociální bydlení se rozumí a) byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2 (tj.součet ploch všech místností, včetně místností příslušenství, nezapočítává se podíl na společných částech domu), b) rodinný dům, jehož celková plocha nepřesáhne 350 m2 (tj. součet ploch všech místností), c) bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení, d) ubytovací zařízení pro státní zaměstnance nebo příslušníky bezpečnostních sborů, e) zařízení sociálních služeb pro pobytovou službu podle zákona o sociálních službách, f) školská zařízení pro výkon ústavní péče nebo ochranné výchovy apod., g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, h) zvláštní dětská zařízení (kojenecké ústavy a domovy pro děti do 3 let), i) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pro výkon pěstounské péče, j) speciální lůžková zařízení hospicového typu, k) domovy pro válečné veterány. a to včetně jejich příslušenství. Změna sazby DPH u nové výstavby staveb, které nesplňují charakter sociálního bydlení, se neuplatní u záloh zaplacených do 31.12.2007, ze kterých byla odvedena DPH ve výši 5%. Skupinová registrace (§ 5a až 5c, § 28(11), § 95a, § 99(11), §100(5), § 105(2), §106a Novela přináší nový institut podle zvyklostí v zemích „staré 15 EU“. Za skupinu spojených osob může daňovou povinnost k DPH vypořádávat pouze jeden z nich – zastupující člen. Skupina je tak pokládána za jednoho plátce DPH, za daňovou povinnost ručí ovšem každý ze členů skupiny. Plnění uskutečněná mezi členy skupiny nejsou předmětem DPH (pouze plnění navenek). Spojenými osobami z hlediska skupinové registrace k DPH jsou. - kapitálově spojené osoby: s přímým či nepřímým podílem na kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 40% - jinak spojené osoby: na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba Skupina se může zaregistrovat nejdříve účinností od 1.1.2009.

8. Daň z nemovitostí po reformě Novela dává možnost obci stanovit obecně závaznou vyhláškou: - osvobození zemědělské půdy od daně z nemovitostí (pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů (nikoliv však v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše) (§4odst.1 písm.v), - zvýšení sazby daně ze staveb místním koeficientem pro všechny nemovitosti na území celé obce ve výši 2,3,4 nebo 5 (§ 12). Vyhláška musí být platná k 1.srpnu roku předcházejícího roku účinnosti. Změny podle předchozích možností tak mohou nastat nejprve pro rok 2009, pokud obec do 1.8.2008 schválí příslušnou vyhlášku. Ze zákona však pro daň ze staveb již od 1.1.2008 platí nejnižší koeficient 1 (koeficienty 0,3 nebo 0,6 zákon ruší). Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 22


9. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti v roce 2008 Od daně dědické je nově osvobozeno nabytí majetku dědictvím mezi osobami zařazenými vedle I.skupiny (příbuzní v čadě přímé a manželé) také mezi osobami II. skupiny (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby žijící ve společné domácnosti nebo odkázané výživou). Od daně darovací je plně osvobozeno bezúplatné nabytí majetku mezi osobami v I. a II.skupině. Nově je předmětem daně darovací při bezúplatném převodu nemovitosti případně bezúplatně zřízené právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění.

10. Spotřební a ekologické daně Reformní novela – zákon č.261/2007 Sb. přináší také novelu zákona o spotřebních daních. Nově je od 1.1.2008 předmětem spotřební daně podle § 44 i prodej nebo bezplatné předání odpadních minerálních olejů pod nomenklaturou 2710 91 až 2710 99 (střední i těžké minerální oleje), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo výrobu tepla (sazba činí 660 Kč/1000 litrů). Od daně jsou nadále tyto oleje osvobozeny, pokud jsou určeny k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech. Povinnost odvodu daně vzniká dnem prodeje nebo bezplatného předání, příp. dnem použití pro pohon motoru nebo výrobu tepla. Zákon č.261/2007 Sb. zavádí od 1.1.2008 nové ekologické daně: Daň ze zemního plynu Plátcem daně je dodavatel, který v ČR dodává plyn konečnému spotřebiteli (§3). Předmětem daně je zemní plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 19 a 2705, určený k použití pro výrobu tepla nebo pohon motorů (§4). Povinnost daň přiznat a platit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněný plyn nebo plyn osvobozený od daně, dodá takový plyn jiné fyzické nebo právnické osobě (§5/2) Osvobozen od daně je plyn určený k použití (§8) (mimo jiné): - pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách - k výrobě elektřiny či kombinované výrobě elektřiny a tepla (+ další tituly). Osvobození domácnosti a domovních kotelen je aplikováno automaticky – v ostatních případech je třeba žádat o povolení nabýt plyn bez daně celní úřad (§9). Sazba daně je definována v Kč na MWh spalného tepla podle druhu plynu (§6) pro různá období různě. Daň z pevných paliv Plátcem daně je dodavatel, který v ČR dodal palivo konečnému spotřebiteli (§3). Předmětem daně je černé a hnědé uhlí a podobná paliva z něj vyrobená (brikety, bulety apod.), koks a polokoks a ostatní uhlovodíky v nomenklatuře 2706,2708,2713 až 2715. Domácnosti nejsou od této daně osvobozeny. Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla – odhady navýšení ceny z titulu ekologické daně činí 12 až 15 Kč/q hnědého uhlí, až 25 Kč/q



Strana: 23

černého uhlí. Osvobozeno od daně je palivo určené k použití (§9) (mimo jiné): - k výrobě elektřiny či kombinované výrobě elektřiny a tepla (+ další tituly). V případech požadovaného osvobození je třeba žádat o povolení celní úřad (§9). Daň z elektřiny Plátcem daně je dodavatel, který v ČR dodal elektřinu konečnému spotřebiteli (§3). Předmětem daně je elektřina uvedená v nomenklatuře 2716. Domácnosti nejsou od této daně osvobozeny. Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh, tzn. cca 0,03 Kč/kWh. Osvobozena od daně je elektřina (mimo další tituly - §8) : - ekologicky šetrná, - vyrobená ze zdaněných výrobků (paliv) v zařízeních s výkonem do 2 MW, - použitá k další výrobě elektřiny či kombinované výrobě elektřiny a tepla V případech požadovaného osvobození je třeba žádat o povolení celní úřad (§9).

11. Majetkové podíly z transformace družstev Plné znění materiálu projednávaného na Koordinačním výboru KDP a MF ČR v roce 2007 173/05.04.07 - Uplatňování odčitatelné položky od základu daně z příjmů ve vztahu k vypořádání majetkových podílů podle zákona č. 42/1992 Sb., o transformaci družstev podle ustanovení § 34 odst. 10 a § 40 odst. 25 zákona o daních z příjmů Předložil: Ing. Bohumír Holeček, daňový poradce, č. osvědčení 0384 1. Výchozí situace Novela zákona o daních z příjmů zákonem č. 441/2005 Sb. (kterým se měnil zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství) s účinností od 10. 11. 2005 doplnila znění zákona o daních z příjmů o následující ustanovení: § 34 ZoDP byl doplněn o nový odstavec 9 (další novelou zákonem č.545/2005 Sb. byl tento odstavec přečíslován na odst. (10)): Poplatník může dále od základu daně odečíst 50% částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu podle zákona č.42/1992 Sb. Odpočet lze uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005. Přechodná a závěrečná ustanovení ZoDP byla v § 40 doplněna o nový odstavec 25: U poplatníků, kteří mají povinnost vypořádat majetkové podíly podle zákona č.42/1992 Sb., nebo které poplatník vypořádal oprávněným osobám za jejich postoupené pohledávky, je výše vypořádaných podílů počínaje zdańovacím obdobím roku 2005 odpočitatelnou položkou od základu daně z příjmů. Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 24


Uvedená ustanovení jsou v tomto znění účinná i pro zdańovací období započatá v roce 2006. K dané problematice bylo již pro účely odečtů za zdańovací období roku roku 2005 v průběhu 1. pololetí roku 2006 zveřejněno sdělení MF s názvem „Sdělení MF k uplatňování odčitatelné položky od základu daně z příjmů ve vztahu k vypořádání transformačních nároků k družstvům podle zákona č.42/1992 Sb.“ (dále pouze Sdělení MF). Při uplatňování dotyčných ustanovení se však v praxi vyskytují dále uvedené problémy a nejasnosti, a to i u pracovníků finančních úřadů. 2.

Rozbor problematiky

a) Redukování odečtů majetkových pouze na část dalších majetkových podílů Při praktickém uplatňování dotyčných ustanovení se stává, že správce daně prosazuje nesprávný výklad ke stanovení celkové hodnoty odčitatelné položky od základu daně z příjmů ve vztahu k vypořádání majetkových podílů podle zákona č.42/1992 Sb.. Podle tohoto výkladu správce daně má poplatník právo odečítat pouze tzv. transformační část majetkových podílů, které vypořádal. K tomuto nesprávnému výkladu pak zřejmě vede správce daně obsah Sdělení MF, které je opatřeno názvem „Sdělení MF k uplatňování odčitatelné položky od základu daně z příjmů ve vztahu k vypořádání transformačních nároků k družstvům podle zákona č.42/1992 Sb.“. Zde použitý termín „transformační nárok“ přitom neodpovídá termínu použitému v § 34 odst.10 a v § 40 odst.25 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném pro roky 2005 a 2006 – zde je použit termín „majetkový podíl podle zákona č.42/1992 Sb.“. Zákon č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, totiž definuje dotyčný majetkový podíl v ustanovení § 7 odst.4 a dělí jej zde dále na složku základního podílu a dalšího podílu. Toto rozdělení je pro účely definice postupu zdanění také respektováno a používáno dlouhodobě zákonem o daních z příjmů, například v § 10 odst.6, v § 18 odst.2 písm.b), v 36 odst.2 písm.c) bod 3. Podle § 7 odst.4 zákona č.42/1992 Sb. (zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech) je majetkový podíl oprávněné osoby tvořen součtem základního podílu a dalšího podílu na majetku družstva, přičemž: - základní podíl tvoří dvě složky, a to: - nároky na náhrady podle zvláštních předpisů a - majetkové vklady oprávněných osob (do družstva), - další podíl na majetku družstva plynoucí z transformace, který se vypočte z čistého jmění družstva (podle kritérií v souladu s částí třetí až pátou zákona č.42/1992 Sb.). Pokud se při praktickém uplatnění či výkladech používají termíny restituční a transformační část majetkového podílu, pak může docházet k zavádějícímu výkladu a k nesprávné aplikaci dotyčných ustanovení zákona o daních z příjmů. Termín transformační část podílu je zřejmě možno ztotožnit s termínem další podíl – jedná se o podíl vypočtený v rámci transformačního projektu. Termín restituční část majetkového podílu (pokud je použit ve smyslu přiznané náhrady podle zvláštních předpisů) však není možno ztotožňovat se základním podílem – základní podíl navíc vedle nároků přiznaných podle zvláštních předpisů obsahuje ještě majetkové vklady.



Strana: 25

Za restituční část majetkového podílu oprávněné osoby je tak možno pokládat pouze nároky na náhrady podle zvláštních předpisů (především podle zákona č.229/1991 Sb., tj. zákona o půdě). Tímto zákonem bylo řešeno navrácení zemědělského majetku, odňatého státem, a navrácení nemovitostí, odevzdaných do vlastnictví družstev podle zvláštních předpisů. Zároveň podle tohoto zákona také zanikla některá užívací práva družstva k majetku (k pozemkům nečlenů družstev). Zákonem o půdě však nebyly uvolněny vklady členů družstev, které jsou součástí základní části majetkového podílu až podle zákona č.42/1992 Sb.. V případě restitučních nároků se tedy jedná o nároky, které byly přiznány oprávněným osobám ještě před účinností a uplatněním zákona č.42/1992 Sb. (např. za nemovitosti odevzdané do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů, za majetek odňatý státem, který následně stát „přidělil“ družstvu do užívání, za znehodnocení nemovitostí užívaných družstvem). Pokud však tyto nároky oprávněné osoby vstoupily do majetkového podílu podle zákona č.42/1992 Sb., staly se jeho součástí, jak vyplývá ze znění § 7 odst.4 tohoto zákona. Majetkové vklady původních členů družstev (a jejich dědiců) se staly součástí základního podílu až na základě zákona č.42/1992 Sb. (viz ustanovení § 16 tohoto zákona,). Následně pak podle ustanovení § 13 téhož zákona, musely, případně mohly být oprávněným osobám vydávány. Nic na tom nemění skutečnost, že tyto vklady byly v rámci praktik nucené kolektivizace zemědělství ve své podstatě odnětím majetku, a že pro stanovení nároků na vložený živý a mrtvý inventář byl často (pokud nebyly zachovány průkazné vkladové listy) v rámci transformačního projektu používán postup jejich stanovení podle tzv. náhradové vyhlášky, obdobně jako pro majetek odňatý státem a navracený podle zákona o půdě. Bod 8. dotyčného Sdělení MF, který upozorňuje na skutečnost, že odečet nelze uplatnit na vypořádání, které proběhlo podle zákona č.229/1991 Sb. (zákona o půdě), tak rozhodně neznamená, že do odečtu nelze zahrnovat základní majetkové podíly oprávněných osob a že je možno odečet uplatnit pouze u další (transformační) části majetkového podílu (jak někdo mylně dovozuje už z nadpisu dotyčného Sdělení MF). Dotyčné Sdělení MF totiž rozhodně nemůže samo o sobě zúžit rozsah termínu „majetkový podíl podle zákona č.42/1992 Sb.“, užitý v zákonu o daních z příjmů., na tzv. transformační část, tedy na část dalšího podílu na majetku družstva. Nemůže ani vyloučit z majetkového podílu nároky přiznané podle zvláštního zákona, tzn. nároky na náhrady stanovené podle zákona o půdě, pokud tyto byly zahrnuty do procesu transformace podle zákona č.42/1992 Sb. podle § 7 odst.4. Je přitom skutečností, že se tato tzv. restituční část základního podílu v praxi transformace družstev vyskytuje pouze ve specifických (spíše výjimečných) případech a je zřetelně zachycena v evidenci majetkových podílů jednotlivých oprávněných osob. Rozhodně se pak možnost odečtu týká majetkových vkladů původních členů a jejich dědiců jako rozhodující části základního majetkového podílu. V opačném případě by musel být ve formulacích § 34 odst.10 a § 40 odst.25 zákona o daních z příjmů použit nikoliv termín „majetkové podíly“ ale zužující termín „další podíly na majetku družstva“. b) Výše vypořádaných podílů odečitatelná podle ustanovení § 40 odst.25 Podle formulace dotyčného ustanovení je odpočitatelnou položkou od základu daně z příjmů „výše vypořádaných podílů počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005“. Tato formulace se tak odlišuje od formulace ustanovení § 34 odst.10, v němž se hovoří o „50% částky, kterou poplatník vypořádal v peněžní či nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám“. Postup, jak stanovit částku, kterou poplatník vypořádal, upřesnilo zmiňované Sdělení MF. Jak vyplývá ze zákonné formulace, při odečtu podle ustanovení § 40 odst.25 však není rozhodující způsob vypořádání (peněžní či nepeněžní), ani částka, která byla na vypořádání Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 26


použita, ale výše vypořádaných podílů - tedy nominální výše majetkového podílu nebo jeho části, která byla vypořádána. Toto ustanovení je účinné i pro rok 2006. Neobsahuje však možnost uplatnit odpočet po určité období (jako ustanovení § 34 odst.10). To znamená, že pokud nebude odpočet podle tohoto ustanovení uplatněn v plné výši za příslušné zdańovací období, ve kterém byly podíly vypořádány, nelze jej ani jeho neuplatněnou část uplatnit v budoucích zdańovacích obdobích. c) Postoupené pohledávky vypořádané vlastními akciemi V praxi se často vyskytují případy, kdy oprávněná osoba postoupila svůj majetkový podíl (nebo jeho část) jiné osobě (např. akciové společnosti) postupní smlouvou - jednalo se tedy o postoupení pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Na základě tohoto postoupení si také postupník (akciová společnost) převzal určitý majetek osoby povinné (družstva). Závazek vůči postupiteli (oprávněné osobě) pak akciová společnost (postupník) vypořádala ve formě vlastních akcií, emitovaných na základě úpisu postupitele. Závazky vůči oprávněné osobě tak byly de facto kapitalizovány (přešly do základního kapitálu postupníka). Obdržené akcie pak oprávněná osoba buď podržela (zůstala akcionářem) nebo prodala jiné osobě a dosáhla tak určitého peněžního plnění za svůj majetkový podíl z transformace družstva. Otázkou může být, zda ve smyslu ustanovení § 34 odst.10 je možné i tento případ posuzovat jako úhradu za postoupení pohledávky na vypořádání majetkového podílu, a to nepeněžní formou – předáním cenných papírů, v tomto případě vlastních akcií společnosti. Došlo totiž k úhradě závazků, zachycených původně v účetní evidenci akciové společnosti na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky. Podstatou úhrady bylo předání cenných papírů – vlastních akcií, účetně byly závazky započteny na pohledávku společnosti z titulu úpisu akcií. Tento způsob úhrady by totiž neměl být posuzován odlišným způsobem např. oproti situaci, kdy společnost předala oprávněné osobě jako nepeněžní plnění nikoliv vlastní, ale cizí akcie. I v tomto případě se stala oprávněná osoba akcionářem určité akciové společnosti (neboť převzala jako cenný papír určité akcie) s právem tyto akcie podržet či prodat a její postavení nebylo nijak odlišné. Akciová společnost, jejíž akcie oprávněná osoba obdržela, totiž v obou případech nebyla nástupním subjektem z transformace družstva. Oprávněná osoba se tak nestala převzetím dotyčných akcií členem (akcionářem) nástupnické osoby z transformace a její postavení tak nelze ztotožnit s postavením oprávněné osoby, která svůj majetkový podíl vložila do nástupnického subjektu v rámci transformace a stala se tak účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu (ve vztahu ke znění § 11 a § 13 zákona č.42/1992 Sb.). A protože převzetí akcií oprávněnou osobou nezaložilo její účast v nástupním subjektu transformace, je nutno je pokládat za vypořádání formou předání cenných papírů. Podle Sdělení MF (bodu 2 písm.c) se toto nepeněžní plnění ocení nominální hodnotou předaných akcií. d) Uplatnění odečtů ve formuláři daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2006 Formulář MFin 5404 – vzor č.16, určený pro zdańovací období započaté v roce 2006, obsahuje v Příloze č.1 II.oddílu nově definovanou tabulku F, určenou pro zachycení odečtu podle § 34 odst.10 zákona o daních z příjmů (vypořádaných majetkových podílů) a odečtu podle § 34 odst.3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31.12.2004 (dodatečné uplatnění tzv. reinvestičních odpočtů). Podle definice řádku 1 ve formuláři a textu v Pokynu k vyplnění přiznání má poplatník v tomto Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek


Strana: 27

řádku uvést částku nároku na odečet podle § 34 odst.10 zákona, sníženou o částku nároků, pokud byla uplatněna podle § 40 odst.25 zákona za bezprostředně předcházející zdańovací období. Takto definovaný postup však nemá oporu ve znění zákona – v zákoně jsou obě ustanovení (§ 34 odst.10 a § 40 odst.25) uvedena nezávisle, a určují tedy právo poplatníka na samostatný odpočet podle každého z nich (tuto skutečnost potvrdilo i Sdělení MF v bodě B: K bodu 3 novely – tedy k § 40 odst.25). Návrh tabulky F i textu Pokynu byl zřejmě připraven ve vztahu k určitému návrhu novely zákona o daních z příjmů, který se neuskutečnil – ve vztahu ke stávajícímu znění zákona se jeví zmatečný. Je proto nutno vycházet z ustanovení zákona o daních z příjmů ve znění platném pro zdańovací období roku 2006. Tabulka F má zřejmě sloužit pro sledování odečtů z kumulované částky, určené podle § 34 odst.10 za období 1993 až 2005. V řádku 1 by tak měla být částka nároku na odečet podle § 34 odst.10 snížena o částku nároků, uplatněných za předcházející zdańovací období (rok 2005), aby byla zachována návaznost hodnot následných řádků č.2 a č.3. 3. Navrhované závěry: a) Redukování odečtů majetkových podílů pouze na část dalších majetkových podílů Majetkovým podílem, zmiňovaným v ustanoveních § 34 odst.10 a § 40 odst.25 zákona o daních z příjmů se rozumí celý majetkový podíl oprávněné osoby, zahrnutý do transformace družstva ve smyslu § 7 odst.4 zákona č.42/1992 Sb., a to ve všech složkách, definovaných v tomto ustanovení (tedy jak základní, tak i další podíl). Bod 8. „Sdělení MF k uplatňování odčitatelné položky od základu daně z příjmů ve vztahu k vypořádání transformačních nároků k družstvům podle zákona č.42/1992 Sb.“, který upozorňuje na skutečnost, že odečet nelze uplatnit na vypořádání, které proběhlo podle zákona č.229/1991 Sb. (zákona o půdě), v žádném případě neznamená, že by byl odečet omezen pouze na část dalšího majetkového podílu (na tzv. transformační podíl). Upozorňuje na skutečnost, že odečet ze základu daně nelze uplatnit na vypořádání nároků, které proběhlo podle zákona č.229/1991 Sb., tedy např. u případů, kdy byly poplatníkem uhrazovány částky za postoupené pohledávky z titulu nároků uplatněných podle zákona č.229/1991 Sb., o půdě (tzn. nároky na vydání majetku, uplatňované vůči státním statkům a Pozemkovému fondu ČR). Do částky, která byla vypořádána, se zahrnuje i daň, sražená při peněžité výplatě další části majetkového podílu oprávněné osobě (podle ustanovení § 36 odst.2c3) ZDP) a odvedená povinnou osobou jako plátcem daně finančnímu úřadu. b) Hodnota vypořádaných podílů odečitatelná podle ustanovení § 40 odst.25 Při odečtu podle ustanovení § 40 odst.25 je hodnota, odečitatelná od základu daně z příjmů, dána výší vypořádaných podílů v daném zdaňovacím období (tedy jejich nominální výší). Způsob vypořádání (peněžní či nepeněžní), ani částka (výše úhrady), která byla na vypořádání použita, zde není rozhodující. Hodnota, která nebude uplatněna jako odečet za zdańovací období roku 2006, se však nepřenáší do období budoucích. c) Postoupené pohledávky vypořádané vlastními akciemi postupníka Případy, kdy byly postoupené pohledávky oprávněné osoby následně vypořádány předáním vlastních akcií postupníka, který nebyl v postavení nástupní právnické osoby podle transformačního projektu (ve vztahu k § 11 a k § 13 zákona č.42/1992 Sb.), se pokládají ve smyslu ustanovení § 34 odst.10 za vypořádání nepeněžním plněním. Toto plnění se pro účely odpočtu ocení nominální hodnotou předaných akcií. Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 28


d) Uplatnění odečtů ve formuláři daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2006 Tabulka F Přílohy č.1 II.oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2006 a Pokyny k vyplnění přiznání obsahují pro řádek 1 této tabulky nesprávný text. Podle platného znění zákona v řádku 1 poplatník vyplní celkovou částku nároku na odečet podle § 34 odst.10, sníženou o částku nároků, uplatněných za předcházející zdańovací období (za rok 2005), nesnižuje ji však o část nároku, uplatněného podle § 40 odst.25. Na hodnotu ř.1 pak naváže při vyplňování ř.2 a 3 tabulky F. Celkovou částku odečtu uplatněného v daném zdaňovacím období pak poplatník z ř.5 tabulky F přenese do ř.240 daňového přiznání. Podle ustanovení § 34 odst.10 není podmínkou pro přenos nevyčerpané hodnoty tohoto odečtu od základu daně do následujícího období (v rámci zdaňovacích období 2005 až 2009) vykázání daňové ztráty nebo nižšího základu daně, nežli je zbývající odečitatelná částka. Je tedy na poplatníkovi, jakou hodnotu z celkové částky nároku na odečet (uvedené v ř.1 tabulky F) použije v daném zdańovacím období. Zbývající nevyužitou část nároků podle § 34 odst.10 (uvedenou v ř.3 tabulky F) lze tedy uplatnit v dalších zdańovacích obdobích i v případě, kdy poplatník vykáže kladný základ daně v ř.250 daňového přiznání. Případný odečet podle ustanovení § 40 odst.25 zákona pak uplatní poplatník v ř.241 daňového přiznání. 4. Návrh řešení Po projednání v Koordinačním výboru doporučujeme příspěvek spolu se stanoviskem Ministerstva financí vhodným způsobem publikovat. Stanovisko Ministerstva financí k příspěvku č.173/05.04.07 – uzavřeno 29.6.2007 ad a) Souhlas s navrhovaným závěrem s následujícím doplněním V nadpisu Sdělení MF je uveden pojem „transformační nároky“, který je v kontextu obsahu sdělení možno chápat pouze jako nároky na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Podle § 2 tohoto zákona je m.j. pro všechna družstva stanovena povinnost provést tzv. „transformaci“, tj. přizpůsobit vnitřní právní poměry družstva obchodnímu zákoníku. Mezi majetkové nároky podle zákona č.42/1992 Sb. bezesporu patří nároky na náhrady podle zvláštních předpisů (v případě zemědělských družstev jde o nároky neuplatněné podle zákona č. 229/1991 Sb. ke dni schválení transformačního projektu) a majetkové vklady, které tvoří podle § 7 odst. 4 zákona č. 42/1992 Sb., tzv. základní podíl. Ten spolu s dalšími podíly tvoří majetkový podíl na transformovaném družstvu a tento výraz je v textu Sdělení MF výhradně používán. Ovšem i tak bez ohledu na zmiňované sdělení je nepochybné, že vydání (vypořádání) majetkového podílu je vydáním podle zákona č. 42/1992 Sb.a že se na ně vztahuje možnost uplatnění odpočtu podle § 34 odst. 10, resp. §40 odst. 25 ZDP. Tento závěr, který je v podstatě shodný s navrhovaným závěrem autora příspěvku č. 173, je možné i potvrdit argumentací opřenou o zákon č. 229/1991 Sb.. Právo na náhradu živého a mrtvého inventáře podle § 20 odst. 1 tohoto zákona má totiž původní vlastník k zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby. Toto právo bylo v praxi zpravidla spojováno s uplatněním práva na vydání dříve vyvlastněné hospodářské usedlosti,



Strana: 29

statku apod. Tyto nároky na náhrady pak právě proto, že je oprávněná osoba potřebovala pro zajištění své zemědělské výroby byly vydávány ve věcném plnění (zvířata, krmiva , hnojiva, steliva, stroje atd.). Všem ostatním pak nárok na vydání hodnoty živého a mrtvého inventáře vznikl na základě zákona č. 42/1992 Sb. a je součástí základního podílu, který spolu s dalším podílem tvoří majetkový podíl – viz. § 7 odst. 4 zákona č. 42/1992 Sb. Hodnota tohoto podílu byla v praxi povinnou osobou (družstvem) vyčíslena na tzv. „majetkovém listu“ a poplatník, ať už povinná osoba nebo osoba, která nabyla nárok na jeho vydání formou postoupení pohledávky od oprávněné osoby, může prokázat, že jde skutečně o podíl (podíly) podle zákona č. 42/1992 Sb.a tudíž uplatnitelný odpočet podle § 34 odst. 10 nebo podle §40 odst. 25 ZDP. Finanční úřad by to měl uznávat, pokud ovšem nebyl vydán nebo postoupen nárok na náhradu živého a mrtvého inventáře výhradně a pouze podle zákona č. 229/1991 Sb., čili nikoliv nárok na základní podíl podle zákona č. 42/1992 Sb.. Rozlišení je, jak z výše uvedeného vyplývá, jednoduché a lehce prokazatelné majetkovým listem, který povinné osoby (družstva) vydávaly oprávněným osobám, příp. smlouvou o postoupení pohledávky. Navrhované závěry doporučujeme rozšířit o předchozí odstavec našeho stanoviska. ad b) Souhlas navrhovaným závěrem. ad c) Souhlas s navrhovaným závěrem Na základě doplňujícího materiálu vypracovaného předkladatelem návrhu, který podrobně popisuje postup účtování v případě vypořádání postoupené transformační pohledávky vlastními akciemi postupníka a který byl předmětem následné diskuse za účasti předkladatele, zástupců Zemědělského svazu ČR a Ministerstva financí, lze vyjádřit souhlas s navrhovaným závěrem. Důvodem je to, že v daném případě také dochází k vypořádání podílu, a to v nepeněžní formě. Tato situace je ovšem výsledkem nedokonalosti či přímo chyb poslaneckého návrhu zákona, které se MF snaží do budoucna odstranit a k tomu účelu vypracovalo návrh, který je v současné době součástí tzv. reformní novely – tisk 222 Poslanecké sněmovny. ad d) Souhlas s navrhovaným závěrem. Postup pro uplatnění odpočtu byl upřesněn v dotisku pokynů k vyplnění daňového přiznání a ve zpřesnění názvu položek řádků 240 a 241 formuláře DP. Tyto úpravy jsou zapracovány i v tiskopisech, které jsou zveřejněny na webových stránkách MF. Doplňující poznámky k projednanému příspěvku (ing.Holeček) Uvedená ustanovení § 34(10) a § 40(25) jsou účinná ještě pro rok 2007 a je na dotčených subjektech, jak je dokáží využít. Za rok 2007 bude tedy ještě možné odečíst od základu daně 100% hodnoty vypořádaných podílů podle ustanovení § 40 odst.25 (viz bod c výše) a dále volitelný zbytek z 50% hodnoty, vypořádané v letech 1993 až 2005. Novela ZoDP pro majetkové podíly z transformace pro rok 2008: Bude zrušeno ustanovení § 40 odst.25, umožňující 100% odečet vypořádaných závazků za majetkové podíly transformace, případně za tyto nakoupené podíly. Znění dotyčných ustanovení v 34 zákona o daních z příjmů (odečet 50% vypořádané částky) Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 30


bude následovně zpřesněno a rozšířeno: V § 34 odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále jen „majetkový podíl“), nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Odpočet lze uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích období, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009. (10) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou ve zdaňovacím období vypořádá v peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl nebo kterou poplatník v průběhu zdaňovacího období uhradí jako postupník oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání tohoto majetkového podílu. To se nevztahuje na postupníka, který pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu dále postoupil. Takto lze postupovat naposledy za zdaňovací období, které započalo v roce 2009.“ V 34 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Pro stanovení výše odpočtu od základu daně podle odstavců 9 a 10 se plnění v nepeněžní formě ocení takto: a) hmotný majetek cenou podle oceňovacího předpisu platného v době, kdy se toto plnění uskutečnilo, b) zásoby či služby pořizovací cenou nebo vlastními náklady, c) cenné papíry nominální hodnotou. Pokud je v dohodě o vypořádání majetkového podílu nebo v dohodě o úhradě za postoupenou pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu stanovena cena konkrétního plnění, anebo je tato cena uvedena na dokladu vystaveném či navazujícím na výše uvedenou dohodu, lze pro účely odpočtu použít tuto cenu. (12) Ustanovení odstavců 9 až 11 se uplatní i při vypořádání majetkového podílu člena družstva nebo společníka společnosti anebo jeho části, pokud je evidován u povinné osoby jako závazek vůči tomuto členovi nebo společníkovi.“. Pozn.: Plnou hodnotu ve výši 100% lze tedy uplatnit naposledy z hodnoty závazků, vypořádaných v roce 2007. Neuplatněnou hodnotu však nebude možno přenést do dalšího období. Z hodnoty závazků, vypořádaných v roce 2008, již bude možno uplatnit pouze 50% neuplatněnou část nebude možné přenést do roku 2009. Za rok 2007 lze naposledy uplatnit odečet u toho postupníka (nabyvatele), který nakoupenou pohledávku dále postoupí – viz nové ustanovení odst.10, druhá věta. Odst.11 přebírá definici ocenění vydaného majetku, tak jak byla uvedena ve Sdělení MF ČR v roce 2005. Důležité je, že se i nadále respektuje smluvená cena konkrétního plnění podle dokladu či smlouvy o vydání. Odst.12 potvrzuje, že i člen družstva či společník společnosti zůstává oprávněnou osobou z hlediska své části majetkového podílu, kterou nevložil a která je evidována v závazcích § 23(3a13) nově od 1.1.2008: ZD se zvyšuje o částku uplatněnou podle § 34(9,10), pokud byl Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek


Strana: 31

majetkový podíl dále postoupen ! Pozn.: Toto ustanovení brání „řetězení“ odečtů u téhož majetkového podílu při jeho postupování.

12. Zákon o účetnictví od 1.1.2008 Reformní novela zákona o účetnictví zvedá hranici obratu u fyzických osob pro povinnost vedení účetnictví z 15 na 25 miliónů Kč (§ 1 odst.2). Zároveň ruší přechodnými opatřeními povinnost již vzniklou podnikatelům podle předchozího obratu (např. v roce 2006 přes 15 miliónů Kč) zahájit vedení účetnictví od 1.1.2008. Dříve definované povinnosti jsou touto novelou zrušeny: pokud podnikatel nepřekročil obrat 25 miliónů Kč a začal vést podvojné účetnictví, nemusí v něm setrvat po dobu 5 let, jak bylo původně stanoveno a může se vrátit k daňové evidenci. Pozn.: Při přechodu mezi daňovou evidencí a účetnictvím je třeba mít na paměti povinnosti úpravu základu daně podle § 23 odst.14 ZoDP (dopad zásob a pohledávek s rozkladem na 9 let). Při zpětném přechodu je pak povinen jednorázově zvýšit základ daně o dosud nezdaněné částky zásob a pohledávek. Totéž platí od roku 2008, pokud by chtěl v rámci podvojného účetnictví uplatnit výdaje paušálem. K povinnost zahájení podvojného účetnictví u neziskových organizací od 1.1.2008: - v jednání je další odklad této povinnosti (další novela ZoÚ) u neziskových organizací s obratem nepřevyšujícím 6 mil.Kč za rok, - pokud nezisková organizace zahájí vedení účetnictví od 1.1.2008, reformní novela ZoDP v přechodných ustanoveních (bod 10) dovoluje rozložit úpravu základu daně (+pohledávky, +zásoby, - závazky) na 3 zdaňovací období

13. Změny daňových zákonů proběhlé v roce 2007 Daň z příjmů Zákon č.29/2007 Sb. – účinnost od 20.2.2007 Od daně z příjmů FO je osvobozen počínaje rokem 2007 příjem plynoucí z důvodů péče o osobu blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (č.108/2006 Sb.),a to do výše poskytovaného příspěvku a za podmínky, že je tato péče poskytována osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel. Zákon č.67/2007 Sb. – účinnost od 4.4.2007 Počínaje rokem 2006 lze společné zdanění manželů uplatnit i v případě, kdy jeden z manželů po skončení zdaňovacího období zemřel (pokud splnili ostatní podmínky pro společné zdanění). Zákon č.159/2007 Sb. - účinnost od 2.7.2007 Zkracuje se doba, po kterou lze uplatňovat slevu na dani z příjmů poplatníkem, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky z 10 na 5 let ( pro pobídky poskytnuté do účinnosti této změny platí nadále sleva na dani v délce 10 let). Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha+Písek

Strana: 32


Daň z přidané hodnoty – zákon č.172/2007 Sb., účinnost od 1.8.2007 Do seznamu zboží podléhající snížené sazbě se doplňuje položka 4401: – palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech, – dřevěné štěpky nebo třísky, – piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů. Dle vyjádření MF ČR patří do této skupiny i mulčovací kůra.

Pokyn MF ČR D-307 Promíjení příslušenství daně na základě žádostí daňových subjektů Pokyn upozorňuje, že takové prominutí příslušenství daně je podporou de minimis podle Nařízení Komise (ES) č.1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, které se použije ode dne 1.1.2007 do 31.12.2013. Omezení podpory de minimis se vztahuje na citlivé hospodářské oblasti EU nebo na oblasti dotčené dotační politikou): - v oblasti rybolovu a akvakultury, - v oblasti prvovýroby zemědělských produktů uvedených v Příloze I Smlouvy o založení ES - na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podnikům provozujícím dopravu pro cizí potřebu, - při činnostech podmiňujících použití domácího zboží na úkor dováženého zboží, - v odvětví uhlí, - podnikům v obtížích Pozn.: S odvoláním na tento pokyn mohou být zřejmě správcem daně odmítány žádosti o prominutí daně či příslušenství poplatníkům podnikajícím v dotčených oblastech. Pokyn MF ČR D-309 MF ČR předem promíjí dańovým dlužníkům úrok z prodlení splatný v roce 2007, pokud nepřesáhne u jednoho druhu daně a jednoho správce částku 200,- Kč.


ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ INFORMACE

Recommend Documents