Hardwarové požadavky AutoCADu Spuštění AutoCADu Systém souřadnic Zadávání příkazů z klávesnice Textová a grafická obrazovka Volby příkazů Zadávání příkazů z menu Co jsou to entity Nastavení mezí výkresu Ukončení AutoCADu
Lekce 2 • • • • • • • • • • •
Pracovní plocha obrazovky Ikony souřadných systémů Stavový řádek Práce s hladinami - příkaz DIAHLAD Absolutní souřadnice Relativní souřadnice Polární souřadnice Režim Krok, příkaz KROK Režim Orto Režimy zobrazování souřadnic ve stavovém řádku Příkaz VYMAŽ
1
Lekce 3 • • • • • • • • • • • • •
Otevření již existujícího výkresu Prototypový výkres Příkaz ÚSEČKA - volby Uzavři a Zpět Příkaz VYMAŽ - výběr křížením Příkaz KRUŽNICE Příkaz OBLOUK Příkaz BOD Nastavování systémových proměnných, proměnné PDMODE a PDSIZE Příkaz REGEN - pomocná databáze pro zobrazení Příkaz KŘIVKA Příkaz POLYGON Příkaz ROZLOŽ 4 Uchopovací režimy Příkaz ID-proměnná LASTPOINT
Lekce 4 • • • • • • • • • • •
Použití prototypového souboru Příkaz DTEXT Text vlevo, vpravo, mezi, centrovaný Řídící znaky v textu Příkaz PĺSMO - změna aktuálního písma Souřadnicové filtry Šrafování Příkaz Z (Zpět) Příkaz KÓTY Kótování přímých vzdáleností, úhlů, poloměrů a průměrů Kótovací proměnné, jejich nastavení a aktualizace kót
Lekce 5 • • • • • •
Výběrová množina Výběr ukazovátkem, oknem, křížením, předchozí a poslední Příkaz VYBER Příkaz POSUN, absolutní a relativní posun Příkaz KOPIE, absolutní, relativní a násobná kopie Příkaz OTOČ, absolutní a relativní otočení Příkaz ZRCADLI, proměnná MIRRTEXT Příkaz MĚŘĺTKO, absolutní a relativní měřítko
Co jsou to bloky Jednotková velikost bloku Barva a typ čáry DLEBLOK ZOOM Okno ZOOM Nx ZOOM P Příkaz BLOK Příkaz VLOŽ Příkaz OBNOV Příkaz ROZLOŽ Atributy bloku Příkaz ATRDEF Příkaz PIŠBLOK
Lekce 8 • • • • • • • • • • • • • • • • •
Zadávání 3D souřadnic Drátěné 3D konstrukce 3D pohledy - příkaz OKO Příkaz 3DPLOCHA a konstrukce 3D ploch Příkaz PŮDORYS Zobrazení 3D objektů - příkazy SKRYJ a STĺN Uživatelské souřadné systémy - příkaz USS Příkaz VÝŘEZ Příkaz USSI Proměnná UCSFOLLOW Modelový a výkresový prostor, proměnná TILEMODE Příkazy MPOHLED, MODEL a VÝKRES Výška a zdvih, příkaz ZDVIH
Rejstřík
3
Lekce 1 • Hardwarové požadavky AutoCADu • Spuštění AutoCADu • Systém souřadnic • Zadáváni příkazů z klávesnice • Textová a grafická obrazovka • Volby příkazů • Zadávání příkazů z menu • Co jsou to entity • Nastavení mezí výkresu • Ukončení AutoCADu Než poprvé spustíme AutoCAD, měli bychom se přesvědčit, že je AutoCAD správně nainstalován a počítač je připraven pro práci s AutoCADem. Je dobré poradit se zkušenějším kolegou, případně si nechat AutoCAD nainstalovat od autorizovaného prodejce nebo od odborníka, který dokonale AutoCAD ovládá. Počítač by měl být vybaven ukazovacím zařízením - myší nebo tabletem - a větším monitorem určeným pro práci s grafickými programy. Vhodné jsou monitory s úhlopříčkou obrazovky 17” a více, samozřejmě s příslušným grafickým adaptérem (součást počítače, která řídí zobrazení na monitoru), podporujícím rozlišení minimálně 800 x 600 bodů, spíše však 1024 x 768 bodů nebo ještě více. Protože práce v grafickém módu je náročná na výkon grafického adaptéru, je vhodné použít akcelerovaný grafický adaptér. Takovéto adaptéry mohou být založeny například na chipu z rodiny 53 nebo Cirrus Logic. Budeme-li používat českou verzi AutoCADu, je nutné aby ovladač dodaný s grafickým adaptérem češtinu podporoval. Pozor, ne všechny adaptéry, které jsou na našem trhu, “umí” v AutoCADu správně česky. V neposlední řadě bychom se měli přesvědčit, že je správně instalován hardwarový klíč. Všechny v Evropě legálně zakoupené AutoCADy jsou chráněny proti nelegálnímu používání ( = krádeži) tzv. hardwarovým klíčem. Klíč je malá ‚černá” krabička, která se zasune do tiskárnového portu stanice nebo serveru. AutoCAD neustále s touto krabičkou komunikuje a pokud jí nenalezne na svém místě, okamžitě odmítne pracovat. Bez hardwarového klíče nelze tudíž AutoCAD používat. Po zapnutí počítače se ohlásí systém např.: C:\> Dvě nejpoužívanější platformy AutoCADu jsou DOS a WINDOWS. Máme-li AutoCAD pro Windows, spustíme Windows a nalezneme ikonu s programem, na kterou dvakrát klikneme myší. Máme-li AutoCAD pro DOS, zadáme jméno spouštěcí dávky AutoCADu. AutoCAD pro DOS by se měl vždy startovat spouštěcí dávkou. Tato dávka kromě jiného provede správné nastavení prostředí AutoCADu, nastaví cesty na adresáře, nainstaluje potřebné ovladače, nastaví pracovní adresář atd. Dávka se může na každém počítači jmenovat jinak, např. ACAD.BAT, ACADRl2.BAT, AC.BAT apod. Ověřte si, jak se jmenuje dávka na vašem počítači a poté zadejte její jméno, následované stiskem klávesy Enter ( Pro zjednodušení budeme stisk této klávesy označovat nadále v textu znakem ). Předpokládejme, že se spouštěcí dávka jmenuje ACAD.BAT. Pro spuštění AutoCADu pod DOSem použijeme: C : \ >ACAD Je-li AutoCAD správně instalován, provede se jeho spuštění. Majitelé verze AutoCADu R12 a vyšší mohou přeskočit následující odstavec. U AutoCADu R11 a nižších verzí se po spuštění objeví tzv. hlavní textové menu. Textové menu může vypadat následovně: 0. Ukončit AutoCAD 1. Začít NOVÝ výkres 2. Editovat EXISTUJĺCĺ výkres 4
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Vykreslit výkres Vykreslit výkres na tiskárně Konfigurovat AutoCAD Obsluha souborů Překlad souboru popisujícího tvary/fonty Převést starý výkresový soubor na nový formát Restaurovat poškozený výkres Zadejte volbu:_ Ze začátku nás budou zajímat pouze první tři řádky. Volbu 0 použijeme v případě, že budeme chtít ukončit AutoCAD a věnovat se jiné činnosti. Volba 1 a volba 2 spouští vlastní grafický editor AutoCADu, ve kterém vytváříme a opravujeme výkresy. Volba 1 začíná nový výkres - začneme na úplně čistém papíru, volba 2 otevře již existující výkres - budeme pokračovat na výkresu, se kterým jsme již někdy v minulosti pracovali. V obou případech musíme zadat požadované jméno výkresu. Pro jména výkresů platí stejná pravidla jako pro jména souborů DOSu tzn., že mohou být maximálně 8 znaků dlouhá. Pro zjednodušení si zapamatujeme, že mohou obsahovat pouze písmena A - Z (bez českých znaků a nerozlišují se malá a velká písmena), číslice 0 - 9, pomlčku a znak podtržítko ( ). Rozšíření souboru se nezadává - AutoCAD si sám připojí rozšíření.DWG. Platná jména souborů mohou být následující: SCHEMA,1 PATRO, EL34-986. Abychom spustili grafický editor, zahájíme práci na novém výkresu, který nazveme POKLIS.
Příklad 1 Zadejte volbu:1 Zadejte JMÉNO výkresu: POKUS Výsledkem naší činnosti bude spuštění grafického editoru AutoCADu.
ZAPAMATUJTE SI : Jméno výkresu muze byt Dlouhé maximálně 8 znaků. Zadaní je nutné ukončit klávesou Enter. Po spuštění AutoCADu (u verze R11 a nižší po spuštění grafického editoru) se na monitoru zobrazí pracovní obrazovka AutoCADu, která může vypadat následovně:
Obr. 1 Pracovní obrazovka AutoCADu pro DOS a pro Windows Nahoře je stavový řádek, případně roletové menu příkazů, vpravo může bý1 obrazovkové menu příkazů, dole oblast příkazového řádku a největší čás1 obrazovky bude vyhrazena pracovní ploše s osovým křížem. Pracovní obrazovka AutoCADu se může u jednotlivých verzí částečně lišit, stejně tak se liší u verzí pro DOS a WINDOWS, a AutoCAD též umožňuje v konfiguraci (u verze R13 v panelu Preferencí) některé části pracovní obrazovky vypnout. 5
Nyní uchopíme do ruky myš (pro zjednodušení budeme nadále i kurzor tabletu označovat jako myš) a zkusíme s ní pohybovat. Pohybu myši odpovídá pohyb osového kříže na obrazovce a současně se zobrazují aktuální souřadnice x,y polohy osového kříže ve stavovém řádku (nemění-li se souřadnice ve stavovém řádku, stiskněte klávesu F6). Souřadnice x,y (respektive x,y,z) odpovídají bezrozměrným kreslícím jednotkám AutoCADu. Záleží pouze na nás, zda pod těmito jednotkami budeme chápat milimetry, metry, palce, světelné roky apod. AutoCAD pracuje v neomezeném prostoru, od—do +-. Pro zadávání souřadnice je použit pravoúhlý kartézský systém, který je implicitně v AutoCADu nastaven tak, že kladná osa x běží na obrazovce směrem doprava, kladná osa y nahoru a kladná osa z kolmo ven z obrazovky. Obrazovka zabírá v daný okamžik pouze část tohoto prostoru - implicitně půdorysnou rovinu x-y tak, že bod 0,0 (rozumějme x=0, y=0) leží v levém dolním rohu obrazovky. Záběr obrazovky lze nastavit na jakoukoliv jinou část nekonečného prostoru, lze jej zmenšit nebo zvětšit tak, že zabírá větší nebo menší část tohoto prostoru, lze jej natáčet a vytvářet tak 3D axonometrické pohledy nebo lze vytvářet perspektivní promítání. Kromě souřadnic x,y,z lze zadávat i úhly. Při implicitním nastavení leží úhel Oo v kladné ose X a úhly se počítají proti směru hodinových ručiček tzn., že úhel 90o leží v kladné ose Y, úhel 180ř v záporné ose X a 270ř v záporné ose Y. Implicitně se úhly zadávají ve stupních, lze však použít i jiné úhlové jednotky, například grady nebo radiány. Oblast příkazového řádku (ve Windows textové okno) slouží pro komunikaci mezi uživatelem a AutoCADem. Vše co nám chce AutoCAD sdělit (požadavek na souřadnice, volby příkazů, informace o výkresu apod.) vypisuje do této oblasti a zároveň se sem opisují všechna naše zadání. AutoCAD je ovládán množinou příkazů a podpříkazů. Příkaz je možné zadat na výzvu “Příkaz: “. Příkazy lze zadávat z klávesnice, výběrem z nabídky (z menu příkazů) nebo zadávat pomocí tabletu. Při zadávání příkazů z klávesnice se nerozlišují malá a velká písmena a všechny příkazy a doplňující volby příkazů je nutné ukončovat klávesou Enter.
Příklad 2 Jedním z příkazů AutoCADu je příkaz STAV, který vypíše stav AutoCADu Přesvědčte se, že je AutoCAD v základním stavu tj., že je v příkazovém řádku zobrazeno “Příkaz: “. Nyní zadáme z klávesnice: Příkaz: STAV AutoCAD vypíše informace o svém stavu. Protože se jedná o výpis, který s nevejde na standardně nastavené tři řádky oblasti příkazového řádku AutoCAD se automaticky přepne do textové obrazovky nebo do textového okna. V případě, že se výpis nevejde ani na celou obrazovku, po zaplnění obrazovky se vypisování údajů pozastaví a AutoCAD vypíše: -- Stiskněte RETURN pro další výpis -Zadáme Enter a AutoCAD dokončí výpis, ukončí příkaz a vrátí se zpět do základního stavu “Příkaz:" Pro přepnutí obrazovky do grafického režimu použijeme klávesu F1 (u verze pro WINDOWS klávesu F2, protože klávesa F1 je rezervována pro nápovědu). Textová obrazovka (okno) zmizí a její poslední tři řádky se zobraz v oblasti příkazového řádku. Tím jsem se ale připravili o možnost znovu s přečíst celou obrazovku. Proto se můžeme do textové obrazovky přepnou dalším stiskem klávesy F1 resp. F2. U AutoCADu R13 si lze pomoc posuvných lišt textového okna zobrazit historii příkazového řádku do značné hloubky.
ZAPAMATUJTE SI: Všechny z klávesnice zadávané příkazy je nutně ukončovat klávesou Enter : Klávesa F1 resp F2 cyklícky přepíná mezí textovou a grafickou obrazovkou U dvouobrazovkové konfigurace AutoCADu se obrazovky nepřepínají; protože jedna obrazovka je trvale nastavena do textového režimu a druhá do grafického Posledně zadaný příkaz lze zopakovat stiskem klávesy E n te r.
Příklad 3 Přesvědčete se, že je AutoCAD v základním stavu. Nyní stiskneme klávesu Enter. Protože jsme naposledy použili příkaz STAV, zopakuje se tento příkaz a AutoCAD vypíše znova informace o svém stavu.
ZAPAMATUJTE SI: poslední zadávaný příkaz lze pohodlné opakovat klávesou Enter Klávesa Enter je při práci s AutoCADem jednou z nejpoužívanějších kláves. Z tohoto důvodu je její funkce zastoupena i na dalších ovládacích prvcích. Jedním z nich je klávesa Mezerník (dlouhá klávesa dole na klávesnici). M e z e r n í k má téměř ve všech případech (kromě režimu psaní textů) stejnou funkci jako klávesa Enter. Výhoda mezerníku spočívá v tom, že jej lze snáze nahmatat na klávesnici, aniž by oči musely opouštět obrazovku.
Příklad 4 Zopakujeme příkaz STAV, ale místo klávesy Enter použijte klávesu Mezerník. Uvedeme AutoCAD do základního stavu (režim Příkaz:) a nyní, aniž bychom očima opustili obrazovku, pokusíme se nahmatat Me z e rn í k a stisknout jej. Příkaz STAV bude zopakován.
ZAPAMATUJTE SI: Klávesa Mezerník má až na výjimky stejnou funkci jako klávesa Enter.
6
Klávesa Enter ukončuje i všechna ostatní zadání z klávesnice. Jiným příkazem AutoCADu je příkaz MEZE. Tento příkaz kromě jiného vymezí pracovní plochu, kterou bychom chtěli použít pro náš výkres. Dejme tomu, že chceme, aby jedna kreslící jednotka v AutoCADu reprezentovala velikost jednoho milimetru. Pro výkres bychom chtěli vymezit pracovní plochu odpovídající formátu A4.
Příklad 5 V základním stavu AutoCADu zadáme: Příkaz: MEZE Ano/Ne/ <0,0>: Příkaz MEZE je malinko složitější než příkaz STAV. Příkaz STAV od nás neočekával žádnou další činnost. Vypsal potřebné údaje a skončil. Příkaz MEZE má ale více voleb. Jednotlivé volby příkazu jsou odděleny znakem lomítko (/). Vidíme tedy, že příkaz má celkem tři volby: Ano, Ne a Levý dolní roh. U příkazů, které mají více voleb, je vždy jedna z nich nastavena jako implicitní tzn., že pokud nezadáme jinak, AutoCAD provede právě tuto volbu. Implicitní volba příkazu je uzavřena v lomených závorkách <>. V našem případě je touto implicitní volbou volba “Levý dolní roh”. U ostatních voleb je jeden nebo více znaků zobrazen verzálkami (velkou abecedou). Tyto znaky jsou klíčové pro zadání příslušné volby. V našem případě je pro volbu Ano klíčovým znakem A a pro volbu Ne znak N. Většinou se jedná o první písmeno volby, ale může se jednat (především u voleb, které začínají stejným písmenem) o libovolný znak. Chceme-li zadat jinou volbu než implicitní, musíme zadat celý název volby nebo odpovídající klíčový znak. Řada příkazů vypisuje aktuální hodnoty jako jsou například výška textu, souřadnice bodu apod. Tyto hodnoty jsou také zobrazeny v lomených závorkách. V našem případě vidíme, že aktuální hodnota levého dolního rohu mezí je nastavena na souřadnice 0,0. Souhlasíme-li, nemusíme znovu aktuální hodnoty zadávat, ale stačí je potvrdit klávesou Enter. V opačném případě zadáme požadovanou hodnotu a také ji potvrdíme klávesou Enter. V našem případě potvrdíme souřadnice levého dolního rohu mezí a zadáme souřadnice pravého horního rohu odpovídající formátu A4: Ano/Ne/ <0,0>: Pravý horní roh <420,297>: 297,210 Tím je příkaz ukončen a platné meze výkresu odpovídají formátu A4 naležato.
ZAPAMATUJTE SI: Většina příkazů AutoCADu má více voleb. Jednotlivé volby příkazu jsou odděleny lomítkem a klíčové znaky určené pro zadání volby jsou zobrazeny velkou abecedou. Jedna z voleb je implicitní a je uzavřena do lomených závorek. Aktuální hodnoty jsou také uzavřeny do lomených závorek. Souhlasíme-li s implicitní hodnotou, nemusíme ji znovu opisovat; ale stačí ji potvrdit klávesou Enter. Příkazy v AutoCADu lze také zadávat prostřednictvím nabídky - menu. Výhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že si nemusíme pamatovat přesnou syntaxi příkazů. Nejpoužívanější menu je tabletové, obrazovkové a roletové. Pro používání tabletového menu je nutné, aby bylo pracoviště vybaveno tzv. tabletem, tj. zařízením, které umí předat počítači absolutní souřadnice (myš předává pouze relativní souřadnice - zvedneme-li jí a poponeseme o kus dále, ztratíme informaci o počátku). Základem tabletu je pevná podložka. Kurzorem tabletu lze předat do počítače libovolnou souřadnici x,y odpovídající konkrétnímu místu na podložce. Podložka je rozdělena na jednu nebo více oblastí tvořenou čtvercovou sítí a každému poli sítě je přiřazen konkrétní příkaz. Ukážeme-li kurzorem na některé pole sítě, AutoCAD zjistí souřadnici polohy kurzoru a příslušný příkaz provede. Výhodou tohoto řešení efektivnost zadávání příkazů, především u aplikačních nadstaveb AutoCADu. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady na pracoviště. Obrazovkové menu vděčí za svůj název tomu, že je neustále přítomno na obrazovce. Jedná se o pravou část obrazovky. Obrazovkové menu lze vypnout pouze v konfiguraci AutoCADu nebo u verze R13 v panelu Preference. Jeho výhoda spočívá v tom, že není nikterak omezena jeho velikost. Jeho nevýhodou je to, že se jednotlivé úrovně zobrazují přes sebe a tak se stává menu nepřehledným a nezkušený uživatel se v něm může snadno ztratit. Další nevýhodou je to, že uživatel musí přejít přes několik úrovní menu, než se dostane k požadovanému příkazu. Menu má stromovou strukturu - z tzv. kořenového menu se větví na jednotlivé skupin5 a podskupiny příkazů. Do kořenového menu se dostaneme z libovolné úrovně, vybereme-li položku AutoCAD uvedenou v záhlaví menu. Pro obrazovkové menu je použita následující konvence: • Položky zobrazené verzálkami (např. KRESLI) nevykonávají žádný příkaz, pouze přepnou do jiné úrovně menu. • Položky zobrazené verzálkami následovanými dvojtečkou (např. KÓTY:) spouští konkrétní příkaz AutoCADu. • Položky zobrazené minuskami (např. úhel) přepínají jednotlivé volby příkazů. Klíčové znaky jsou zobrazeny verzálkami. Požadovanou volbu v menu vybereme tak, že na ní najedeme myší (položka se zvýrazní) a stiskneme ukazovací, tj. levé tlačítko na myši (první tlačítko na kurzoru tabletu).
7
Příklad 6 Posunujeme myší vpravo, až dosáhneme kurzorem oblasti obrazovkového menu. V tom okamžiku zmizí osový kříž a zvýrazní se jedna položka v menu Nyní posunujeme myší po podložce nahoru a dolů a sledujeme, jak se zvýrazňují jednotlivá pole menu (nemáme-li, např. v AutoCADu R13 obrazovkové menu zapnuté, pracujeme podobně s roletovým menu). Najedeme na položku ZOBRAZ a stiskneme levé tlačítko. Dáváme přitom pozor, abychom v rozhodující okamžik myší nepohnuli a nevybrali tak jinou položku menu. Položka ZOBRAZ přepne do jiné úrovně menu - do skupiny příkazů určených pro ovládání zobrazení výkresu. Všimněte si, že krom, přepnutí menu tato položka nevyvolala žádnou jinou činnost AutoCADu v oblasti příkazového řádku je stále Příkaz:. Nyní najedeme na položku ZOOM:. Tato položka končí dvojtečkou - jedná se o příkaz AutoCADu. Opět stiskneme levé tlačítko na myši a tím vyvoláme příkaz ZOOM. V oblasti příkazového řádku se začne odvíjet dialog příkazu a obrazovkové menu se přepne do další úrovně s jednotlivými volbami příkazu ZOOM. Příkaz: ZOOM Vše/Střed/Dynamický/Maximální/Levý/Předchozí/VMax/Okno/ <Měřítko (X/XP)> : Všimněte si, že příkaz ZOOM má celkem 9 voleb. Vybereme v menu myší volbu Max. Tato volba nastaví takový záběr na výkres, že se výkres přesně celý vejde na obrazovku. Není-li ve výkresu nic nakresleno, nastaví se záběr podle mezí. Příkaz: ZOOM Vše/Střed/Dynamický/Maximální/Levý/Předchozí/VMax/Okno/ <Měřítko (X/XP)> : Max Regeneruji výkres Nelze použít maximálně. Zooming k mezím. AutoCAD upravil záběr na výkres tak, že námi nastavený formát A4 naležato se maximálně umístil na obrazovku. Kontrolu můžeme provést myší. Najedeme-li myší do levého dolního rohu obrazovky, ve stavovém řádku by se měli zobrazit souřadnice blízké hodnotě 0,0. Najedeme-li naopak myší do pravého horního rohu pracovní plochy (pozor, abychom nevyjeli kurzorem z pracovní plochy do oblasti roletového nebo obrazovkového menu), souřadnice by se měli blížit hodnotám 297,210. Obrazovkové menu zůstane přepnuto v úrovni zobrazující volby příkazu ZOOM. Pro návrat do kořenového menu vybereme v záhlaví uvedenou položku AutoCAD a klikneme na ní levým tlačítkem.
ZAPAMATUJTE SI: Vyber položek v xnenu se provádí levým tlačítkem na myší souřadnice na pracovní plose lze kontrolovat ve stavovém řádku. Návrat do kořenového adresáře provádí položka menu AutoCAD Nejpoužívanější skupiny příkazů jsou skupiny KRESLI (tato skupina obsahuje příkazy pro vytváření základních grafických prvků - entit) a EDIT (obsahuje příkazy pro editaci, tj. následnou úpravu entit). Entity jsou grafické symbol5 např. úsečka, kružnice, text, šrafa, kóta atd., z nichž sestává výkres. Aby nejfrekventovanější příkazy bylo možné co nejrychleji dosáhnout, lze tyto dva nejpoužívanější skupiny příkazů vyvolat ze všech úrovní menu. Jedná s, o položky KRESLI a EDIT uvedené v dolní části všech úrovní obrazovkového, menu. Dále je zde uvedena položka POSLEDNĺ, která je určena pro návrat na předchozí úroveň menu. Skupiny příkazů, které obsahují více příkazů ne lze v jedné úrovni zobrazit, jsou rozděleny na dvě části. Přepnutí mezi těmito dvěma částmi lze provést položkami další a předešlý. Zvláštní postavení m druhý řádek odshora. Jedná se o položku * * * *. Tato položka ukrývá kreslíc pomůcky, především tzv. uchopovací režimy a souřadnicové filtry. Tyto pomůcky budou vysvětleny v dalších kapitolách.
Příklad 7 Přesvědčete se, že jste v kořenovém menu. Nyní vybereme položku EDIT obrazovkového menu a klikneme na levé tlačítko myši - menu nás přepne d skupiny příkazů EDIT. Pokusíme se vyhledat editační příkaz POSUN. N této úrovni však uvedený příkaz není. V dolní části menu je položka další Klikneme na ní a menu nás přepne do úrovně obsahující zbylé příkaz skupiny EDIT, tedy i příkaz POSUN - my jej nebudeme provádět. Položek další se změní na předešlý. Povšimněte si, že v dolní části menu je položek KRESLI, která slouží pro rychlý přechod do úrovně obsahující kreslíc příkazy. Vrátíme se zpět do první části editačních příkazů výběrem položek předešlý. Takto se lze přepínat mezi oběma částmi editačních příkaz a vyhledávat požadovaný příkaz. Předpokládejme, že bychom nyní chtě použít kreslící příkaz tzn., že se chceme přepnout do skupiny příkaz KRESLI. Můžeme použít dvě metody. Jedna z nich je, že bychom vybrat položku AutoCAD (přepnutí do kořenového menu) a v kořenovém menu vybrali položku KRESLI. Museli bychom však použít dvě kliknutí. Rychlejší způsob je vybrat přímo ve skupině editačních příkazů položku KRESL uvedenou v dolní části a jediným kliknutím se přepnout do požadované skupiny. Pro návrat do skupiny EDIT můžeme použít metody tři. První dvě jsou stejné jako u předchozího příkladu, ale navíc můžeme vybrat položek Poslední, která nás vrátí o krok zpět, tj. do předchozí úrovně menu.
8
ZAPAMATUJTE SI: Některé skupiny příkazů obrazovkového menu jsou rozděleny do dvou částí. Přepínání mezi oběma častím se provádí položkami další a předešly. Nejpoužívanější skupiny příkazů KRESLI a EDIT lze nastavit z libovolné úrovně menu: Položka POSLEDNĺ vrací v menu o krok zpět. . Roletové menu je posledním typem menu, o kterém se zmíníme. V klidovém stavu jsou jednotlivé rolety svinuté a schované ve stavovém řádku. Názvy jednotlivých rolet odpovídajících zhruba skupinám příkazů v obrazovkovém menu jsou schovány pod stavovým řádkem. Příslušnou roletu rozbalíme kliknutím na její název ve stavovém řádku. Výhodou roletového menu je to, že se jednotlivé rolety zobrazují stále na stejném místě a tak není těžké zapamatovat si, kde je který příkaz umístěný. Od verze AutoCADu R12 může být roletové menu kaskádově uspořádané tzn., že z dané rolety lze rozvinout další rolety.
Obr. 2 Roletové menu AutoCADu R12 CZ pro DOS Položky, které mají kaskádové pokračování jsou u pravého okraje rolety označeny trojúhelníčkem. Kaskáda se rozvine najetím kurzoru na tento trojúhelníček. Od této verze AutoCADu je navíc k dispozici speciální roleta, tzv. kurzorové menu, kterou lze rozvinout v místě kurzoru (standardně se vyvolá stiskem pravého tlačítka myši za současného držení klávesy shift). Tato roleta obsahuje nejčasněji používané pomůcky. Tím, že se rozvine v místě kurzoru, šetří uživateli u velikých monitorů čas potřebný k přejetí kurzoru z místa práce k názvům jednotlivých rolet do stavového řádku. Roletové menu je implementovánu v AutoCADu počínaje verzí 9.
9
Obr. 3 Kurzorové menu
Příklad 8 Najedeme kurzorem do stavového řádku (U AutoCADu R13 pod Windows k hornímu okraji obrazovky, protože stavový řádek je v dolní části jednotlivých rolet odpovídajících jednotlivým skupinám příkazů podobně jako 1 obrazovkového menu. Nyní posuneme myší vlevo a vpravo. Adekvátně tomuto pohybu se zvýrazňují i názvy jednotlivých rolet (pozor, abychom pohybem myši směrem dolů neopustili stavový řádek - názvy rolet by zmizely 1 místo nich by se znovu zobrazil stavový řádek). Vybereme název rolety soubor a klikneme na levé tlačítko - rozvine se příslušná roleta a pohybem myši směrem dolů a nahoru lze v této roletě zvýraznit požadované příkazy. ‚posuneme kurzor vpravo nebo vlevo od rolety a klikneme na levé tlačítko-roleta se zavře. Najedeme kurzorem opět do stavového řádku a stejným :způsobem rozvineme roletu Kresli. Vybereme položku Bod a klikneme na levé tlačítko - začne se provádět příkaz BOD. Příkaz: _point Bod :_ Roleta se uzavře a AutoCAD očekává, že zadáme souřadnici bodu, do ;kterého chceme nakreslit značku pro bod. Souřadnici lze zadat číselně : klávesnice nebo myší. Najedeme kurzorem přibližně do středu obrazovky o stiskneme levé tlačítko. Tím jsme zadali požadovanou souřadnici a v místě e nakreslí značka pro bod (značka nemusí být na obrazovce vidět - záleží na nastavení typu zobrazované značky).
ZAPAMATUJTE SI: Roletové menu je u DOS verzí AutoCADu schováno pod stavovým řádkem U AutoCADu R13 pro Windows je v horní části obrazovky Rozvinutí rolety se provádí kliknutím na příslušný název rolety. Uzavření rolety se provede výběrem příkazu nebo kliknutím mimo roletu. U verze AutoCADu R12 a R13 pro DOS je v každé roletě zapamatován poslední zadávaný příkaz z této rolety. Chceme-li zopakovat poslední zadaný příkaz z některé rolety, stiskneme dvakrát Levé ukazovací tlačítko myši názvu příslušné rolety.
Příklad 9 (pouze u R12 a R13/DOS) V roletě Kresli vybereme položku Obdélník. tento příkaz umožní nakreslit obdélník zadáním dvou úhlopříčných vrcholů. Příkaz: rectang První roh: zadáme kdekoliv na pracovní ploše bod kliknutím na levé tlačítko Druhý bod : Nyní budeme pohybovat úhlopříčně myší a ze zadaného bodu se bude táhnout obdélník. Nastavíme požadovanou velikost obdélníku a levým tlačítkem zadáme druhý bod - příkaz se automaticky ukončí. 10
V roletě Zobraz vybereme položku Překresli. Příkaz: _redraw Příkaz: Příkaz provede překreslení výkresu - smaže celý výkres a znovu jej nakreslí. Tento příkaz se používá k vyčištění obrazovky (pokud například po příkazu VYMAŽ zůstanou na obrazovce zbytky vymazaných entit). Předpokládejme, že bychom chtěli z rolety Kresli zopakovat příkaz OBDÉLNĺK. Najedeme na název rolety Kresli a stiskneme levé tlačítko. Dáváme pozor, abychom nepohnuli myší. Rozvine se roleta a automaticky se v ní zvýrazní poslední zadávaný příkaz z této rolety - v našem případě příkaz OBDELNĺK. Aniž bychom pohnuli myší, stiskneme podruhé levé tlačítko-zopakujeme příkaz OBDÉLNĺK. Obdélník nakreslíme zadáním protilehlých vrcholů.
ZAPAMATUJTE SI: U verze AutoCADu R12 a R13/DOS Lze v každé roletě zopakovat poslední zadávaný příkaz dvojitým kliknutím v názvu rolety. Často potřebujeme přerušit některý příkaz tzn., ukončit jej, aniž by se provedl. Toto přerušení lze provést současným stisknutím kláves Ctrl a C nebo u verze AutoCADu R13 klávesou Csc.
Příklad 10 Z rolety Edit vybereme příkaz POSUN. AutoCAD se dotáže na objekty, které se mají posouvat. Příkaz: kove Vyberte objekty: Předpokládejme, že jsme tento příkaz spustili omylem a že jej nechceme provést. U AutoCADu verze R12 a nižší stiskneme klávesu Ctrl (na klávesnici vlevo dole), držíme ji stisknutou, a zároveň s ní stiskneme klávesu C. U Auto CADu verze R 13 stiskneme klávesu E s c (na klávesnici vlevo nahoře). Příkaz POSUN se přeruší a AutoCAD se vrátí do původního stavu. Příkaz: move Vyberte objekty: Ctrl C nebo Esc Zrušit Příkaz :
ZAPAMATUJTE SI: Jakýkoliv příkaz lze kdykoliv přerušit kombinací kláves Ctrl + c (u verze R12 a nižší) nebo klávesou Esc (u verze R13): Některé příkazy lze užít tzv. transparentně tzn., že je lze užít uvnitř jiného příkazu. Chceme-li použít příkaz transparentně, musí začínat apostrofem.
Přiklad 11 Přesvědčete se, že je AutoCAD v základním stavu (Příkaz: _). Není-li tomu tak, použijte kombinaci kláves Ctrl + c resp. Esc pro jeho navození. Nyní zadáme příkaz MEZE stejně jako v Příkladu 5. Příkaz: MEZE Ano/Ne/ <0,0>: Předpokládejme, že bychom nyní chtěli použít transparentně příkaz STAV. Nebudeme přerušovat příkaz MEZE a zadáme příkaz STAV, který bude odvozen apostrofem. Ano/Ne/ <0,0>: ‚STAV příkaz STAV vypíše stav AutoCADu obdobně jako v Příkladu 2. Po ukončení příkazu STAV můžeme pokračovat v příkazu MEZE. Pokračuji v příkazu MEZE 11
Ano/Ne/ <0,0>:_ Nyní zapneme hlídání překročení mezí (volba Ano). Ano/Ne/ <0,0>: A Příkaz: Meze zůstaly nastaveny na původní hodnotu (formát A4 naležato), ale AutoCAD nyní nedovolí cokoliv nakreslit mimo tento formát. Abychom se tom přesvědčili, nastavíme záběr obrazovky přibližně na formát A3. Příkaz: ZOOM Vše/Střed/Dynamický/Maximální/Levý/Předchozí/VMax/Okno/ <Měřítko (X/XP)> : volíme volbu Levý. Tato volba nastaví záběr definovaný levým dolním rohem a výškou záběru. Levý dolní roh nastavíme shodně s mezemi formátu 4 (bod 0,0), ale výšku nastavíme 297 (odpovídá formátu A3 naležato). Vše/Střed/Dynamický/Maximální/Levý/Předchozí/VMax/Okno/ <Měřítko (X/XP)>:1 Rohový bod: 0,0 Zvětšení nebo výška: 297 oběr na výkres se patřičně upraví (zabereme na obrazovku větší část prostoru). Provedeme kontrolu myší. Najedeme kurzorem k pravému hornímu okraji pracovní plochy. Souřadnice ve stavovém řádku by se měly přibližovat formátu A3 naležato, tj. hodnotě 420,297. Nyní použijeme příkaz ÚSEČKA a pokusíme se nakreslit lomenou čáru podle obrázku.
Obr. 4 Kreslení úsečky mimo nastavené meze Příkaz ÚSEČKA můžeme zadat z klávesnice nebo z menu ze skupiny příkazů KRESLI (položka Úsečka Navazovat). Příkaz: ÚSEČKA Z bodu : Nyní AutoCAD očekává souřadnice bodu, ve kterém má úsečka začínat a dále souřadnice bodů, do kterých má úsečka směřovat. Zadáme z klávesnice počátek čáry v bodě 20,20 a další body 80,20, 80,40, 20,40 a 20,20 tak, abychom nakreslili obdélník. Příkaz ukončíme klávesou Enter. Z bodu: 20,20 Do bodu: 80,20 Do bodu: 80,40 Do bodu: 20,40 Do bodu: 20,20 Do bodu: Příkaz: Obdélník se nám podařilo bez problémů nakreslit, protože leží celý ve vymezených mezích formátu A4 naležato. Nyní se pokusíme nakreslit úsečku, která bude tento formát přesahovat. Úsečka bude začínat v bodě 50,50 a měla by směřovat do bodu 350,250. Příkaz ÚSEČKA zopakujeme stiskem klávesy M e z e r n í k. Příkaz: Stiskneme Mezerník Z bodu: 50,50 Do bodu: 350,250 **Mimo meze Do bodu: Ctrl + C nebo Esc Příkaz: První bod se podařilo bez problémů zadat. Druhý bod, který leží mimo nastavené meze, zadat nelze. Pokud bychom trvali na jeho zadání, museli bychom vypnout hlídání překročení mezí. (příkaz MEZE, volba Ne). 12
ZAPAMATUJTE SI: Některé příkazy lze použít transparentní uvnítř jiného příkazu. Transparentní příkaz musí začínat apostrofem. Příkazem MEZE lze nastavit hlídání překročení nastavených mezí. Příkazem ÚSEČKA lze nakreslit lomenou čáru - lomové body čáry lze zadat myší nebo z klávesnice. Příkaz můžeme rychle zopakovat stiskem klávesy Enter nebo Mezerník. AutoCAD lze ukončit dvěma příkazy - KONEC a VEN. Příkaz KONEC ukončí AutoCAD a uloží výkres na disk do souboru. Příkaz VEN ukončí AutoCAD s tím, že výkres neuloží (u verze R11 a nižší) nebo nás vyzve, zda chceme soubor uložit (u verze R12 a vyšší). Zadáme-li neukládat výkres, budou všechny změny provedené ve výkresu od začátku sezení zapomenuty. Protože cvičení z první lekce nebudeme chtít uložit, použijeme k ukončení AutoCADu příkaz VEN.
Příklad 12 Příkaz: VEN.Po zadání příkazu jsme AutoCADem dotázáni, zda chceme uložit změny provedené ve výkresu. Potvrdíme volbu Ne. U verze AutoCADu R12 je AutoCAD ukončen a lze vypnout počítač. U verze pro Windows musíme ještě ukončit Windows. U verze R11 a nižší musíme AutoCAD ukončit v textovém menu volbou 0 - Ukončit AutoCAD. Teprve poté můžeme počítač vypnout.
ZAPAMATUJTE SI: Příkaz KONEC ukončuje AutoCAD a ukládá výkres Příkaz VEN ukončí AutoCAD s možností výkres neuložit. POZOR, nikdy nevypínejte počítač před úplným ukončením AutoCADu. AutoCAD vytváří celou řadu pracovních souborů, které při správném ukončení automaticky vymaže. Při nesprávném ukončení AutoCADu, například při vypnutí počítače před ukončením AutoCADu, zůstanou tyto soubory nesmazány. Při opakovaném nesprávném ukončování AutoCADu I může dojít k úplnému zaplnění disku.
13
Lekce 2 • Pracovní plocha obrazovky • Ikony souřadných systémů • Stavový řádek • Práce s hladinami - příkaz DIAHLAD • Absolutní souřadnice • Relativní souřadnice • Polární souřadnice • Režim Krok, příkaz KROK • Režim Orto • Režimy zobrazování souřadnic ve stavovém řádku • Příkaz VYMAŽ V úvodu druhé lekce se vrátíme k obrazovce a jejímu rozčlenění. Spustíme AutoCAD a zaměříme se na pracovní plochu a stavový řádek. Pracovní plocha zaujímá největší část obrazovky. Jak již bylo řečeno v minulé lekci jedná se vlastně o jakýsi hledáček kamery, kterým nahlížíme na neohraničený prostor. Záběr na prostor můžeme libovolně posouvat vpravo, vlevo, nahoru a dolu a zabírat v podstatě libovolnou část prostoru. Obdobně můžeme měnit zoom záběru, přibližovat se a vzdalovat a zabírat libovolné detaily prostoru, nebo naopak větší celky. Změny záběru lze provést pomocí příkazů ze skupiny Zobraz. Na pracovní ploše vlevo dole může být zobrazena ikona souřadného systému. Tato ikona usnadňuje orientaci při práci ve 3D. Dvě šipky naznačují směr kladných os X a Y. Je-li v průsečíku obou os znázorněn křížek, znamená to, že rovina X-Y je půdorysem souřadného systému (je paralelní s plochou obrazovky). Je-li v ikoně zobrazeno písmeno G, jedná se o tzv. globální souřadný systém, tj. základní souřadný systém, od kterého jsou všechny ostatní souřadné systémy odvozeny. Pro práci ve 2D není nutné mít ikonu souřadných systémů zobrazenou-orientace je jednoduchá - a tak ji můžeme vypnout příkazem USSI.
Ikona souřadného systému
Příklad 13 Příkaz: USSI Ano/Ne/Všude/vLevo/pOčátek : _ Volby Ano a Ne zapínají a vypínají zobrazování ikony souřadného systému Volba vLevo zobrazí ikonu na obrazovce vlevo dole a volba pOčáteN zobrazí tuto ikonu v počátku souřadného systému. Volba Všude nastav ikonu stejně ve všech oknech, máme-li pracovní plochu rozdělenou do vícE pracovních oken. Pro vypnutí ikony použijeme volbu Ne. Ano/Ne/Všude/vLevo/pOčátek : N
14
Příkaz :_
ZAPAMATUJTE SI: Ikona souřadného systému usnadňuje orientaci ve 3D Lze jí vypnout a zapnout příkazem USSI. Ve stavovém řádku nalezneme některé důležité informace. U AutoCADu při operační systém DOS je v něm zobrazen název aktuální hladiny. AutoCAD umožňuje kreslit do tzv. hladin, jejichž počet není omezen. Lze si představit jako jakési průsvitky, které klademe na sebe. Představme si, že kreslíme projekt rodinného domku. Samozřejmě bychom mohli celý projekt nakreslit do jediné hladiny. Lepší je však rozčlenit si projekt do jednotlivých hladin. Například stěny prvního podlaží umístíme do jedné hladiny, okna do druhé, dveře do třetí, stěny druhého podlaží do další, rozvody vody, elektřiny a plynu do jiných hladin atd. Každá hladina může mít přiřazenou implicitní barvu tzn., že entity umístěné v této hladině budou mít automaticky přiřazenou zvolenou barvu. Stejně tak to platí i pro typy čar. Výkres se tak stává přehledným - entity logicky patřící k sobě jsou nakresleny stejnou barvou a stejným typem čáry. Lze také jednoduše změnit barvu nebo typ čáry celé skupině entit. Předpokládejme, že hladina OKNA má nastavenou modrou barvu - všechna okna ve výkresu budou modrá. Chceme-li barvu oken změnit na červenou, změníme barvu hladině OKNA a všechna okna ve výkresu změní svojí barvu na červenou. Standardně je v AutoCADu pouze jedna hladina - hladina 0. Všechny ostatní hladiny si musí uživatel nadefinovat nebo je může definovat aplikační program běžící nad AutoCADem. Libovolné hladiny lze vypnout, zmrazit a od verze AutoCADu R12 i uzamknout. Vypnutá hladina se nebude zobrazovat. Lze si to představit tak, jako bychom v daný okamžik vyřadili z výkresu příslušné průsvitky. Budeme-li například pracovat na druhém podlaží, můžeme vypnout všechny hladiny vážící se k prvnímu podlaží a tím zajistit, aby se objekty z prvního podlaží nepletly do zobrazení podlaží druhého. AutoCAD však stále o těchto hladinách ví a pracuje s nimi. Bude-li z nějakého důvodu prohledávat databázi entit výkresu (např. zadáme-li vyhledat průsečík dvou čar), bude prohledávat i vypnuté hladiny. Zmrazíme-li některé hladiny, tyto také nebudou zobrazeny (stejně jako bychom je vypnuli), ale AutoCAD je pro daný okamžik úplně vyřadí. Máme-li složitý výkres, můžeme značně urychlit práci, když hladiny, které nebudeme delší dobu používat, zmrazíme. Prohledávání databáze výkresu pak bude probíhat mnohem rychleji. Uzamčené hladiny jsou normálně zobrazeny, můžeme do nich kreslit, ale nelze v nich editovat posouvat entity, mazat, otáčet apod. Vypnuté, zmrazené a uzamčené hladiny lze kdykoliv zapnout, rozmrazit a odemknout. Pouze jedna z hladin je v daný okamžik aktuální tzn., že právě do ní se budou ukládat všechny nově kreslené entity. U verzí AutoCADu pro DOS je jméno aktuální hladiny zobrazeno ve stavovém řádku. U AutoCADu R13 pro Windows je jméno aktuální hladiny zobrazeno v nástrojovém panelu Vlastnosti entit. Aktuální hladina může být vypnutá. Znamená to, že nové entity se nebudou zobrazovat dokud hladinu zpět nezapneme. Aktuální hladina může být i uzamčená. AutoCAD však nedovolí aktuální hladinu zmrazit.
Příklad 14 Předpokládejme, že chceme nakreslit jednoduchý plánek podlaží bytu. Za tímto účelem si připravíme sedm nových hladin - ZDI, OKNA, DVEŘE, KÓTY, ŠRAFY, POPISY a POMOCNÁ. Přestože AutoCAD umožňuje používat v názvu hladin diakritiku, je lepší zadávat názvy hladin bez háčků a čárek. Výkresy z AutoCADu můžeme přenášet do jiných systémů nebo na jiné platformy AutoCADu (např. mezi DOSem a Windows) a potom mohou nastat problémy s převodem kódování národních znaků. Pro práci s hladinami použijeme příkaz DIAHLAD, který pro nastavení hladin používá dialogový panel (pro verzi AutoCADu R12 znázorněný na následujícím obrázku).
15
Dialogový panel pro práci s hladinami v AutoCADu R12 Příkaz můžeme zadat z klávesnice nebo z roletového menu Nastav - položka Modifikace hladin nebo Řízení hladin. Příkaz: DIAHI.AD Zobrazí se dialogový panel. Největší část panelu zaujímá seznam hladin. Zatím je v tomto seznamu pouze hladina 0. U každého názvu hladiny je znázorněn její stav - Ano (zapnutá-viditelná), Z (zmrazená) a U (uzamčená). Dále je u každé hladiny uvedena její implicitní barva a implicitní typ čáry. V dolní části panelu je editační box, do kterého napíšeme jména nových hladin. Jména nesmí obsahovat mezery. Od AutoCADu R12 můžeme napsat všechna jména najednou, oddělená čárkami, u nižších verzí musíme zadávat jména postupně. Zadáme názvy hladin bez háčků a čárek a klikneme na tlačítko Nová (u verze R11 a nižší potvrdíme pro každou hladinu OK) a nové hladiny přibudou do seznamu hladin. Nyní nastavíme pro každou hladinu implicitní barvu. AutoCAD podporuje 256 barev označených kódy 1- 256. Pouze prvních sedm základních barev je označeno svými jmény - červená, žlutá, zelená, sv.modrá, modrá, fialová a bílá. Pro naše hladiny nastavíme následující barvy: ZDI 7 bílá OKNA 5 modrá DVERE 5 modrá KOTY 2 žlutá SRAFY 4 sv. modrá POPISY 1 červená POMOCNA 6 fialová U verze AutoCAD R12 a vyšší to provedeme následujícím způsobem. Myší vybereme jméno hladiny v seznamu, u které chceme měnit barvu. Začneme u hladiny ZDI. Vybraná hladina se zvýrazní. Nyní klikneme na tlačítko Nastav barvu na panelu vpravo. Zobrazí se standardní panel pro zadávání barev. Požadovanou barvu můžeme vybrat kliknutím na příslušné barevné políčko nebo zadáním kódu (v našem případě kód 7) v editačním panelu dole. Nastavení potvrdíme tlačítkem OK nebo klávesou Enter. POZOR, před novým výběrem hladin nezapomeneme zrušit označení již nastavených hladin. Zrušení označení se provede dalším kliknutím na název hladiny nebo volbou Zruš vše. Zrušíme označení hladiny ZDI a označíme nové hladiny OKNA a DVERE. AutoCAD umožňuje vícenásobné výběry. Jakmile máme obě hladiny označené, stejným způsobem jako u hladiny ZDI jim nastavíme požadovanou barvu. Obdobně nastavíme i ostatní hladiny. U verze AutoCADu R11 a nižší klikneme do políčka Banva u příslušné hladiny. V zobrazeném panelu vybereme barvu nebo zadáme její kód a potvrdíme OK. Naprosto stejným způsobem se nastavují hladinám i typy čar. Protože však zatím neumíme s typy čar pracovat, nebudeme toto provádět. Před ukončením dialogového panelu provedeme poslední činnost nastavíme aktuální hladinu, tj. hladinu, do které budeme kreslit. Jako aktuální hladinu nastavíme hladinu ZDI. Ve verzi AutoCADu R12 a vyšší označíme požadovanou hladinu (v tomto případě musí být označená pouze jedna hladina) a klikneme na tlačítko Aktuální (dole pod seznamem). Ve verzi AutoCADu R11 a nižší klikneme do políčka před názvem požadované hladiny (v políčku se objeví zatržení).
16
Nyní můžeme opustit dialogový panel potvrzením OK a zkontrolujeme, zda je ve stavovém řádku (u verze R13 pro Windows v nástrojovém panelu Vlastnosti entit), zobrazeno jméno požadované aktuální hladiny ZDI.
