Údaje o terénním programu Kontaktního centra Litoměřice Vzhledem k potřebnosti aktivního vyhledává toxikomanů v jejich přirozeném prostředí, byl v Kontaktním centru Litoměřice sestaven tým terénních pracovníků a v září 1999 byl terénní program zahájen. Původně byl terénní program realizován pouze v Litoměřicích. Během let se rozšířil do ostatních lokalit bývalého okresu Litoměřice. Oblast působnosti terénního programu Kontaktního centra Litoměřice je bývalý okres Litoměřice, který se dnes skládá ze tří oblastí (města s rozšířenou působností a to jsou Litoměřice, Roudnice nad Labem, Lovosice). Stav k roku 2006 byl 130 000 obyvatel. Největšími městy a tím i centra drogové scény jsou Litoměřice (24 000 obyvatel – terénní program (TP) zde probíhá každý pátek), Roudnice nad Labem (13 000 obyvatel – TP zde probíhá každé pondělí), Lovosice 9 000 obyvatel – TP zde probíhá každé úterý), Štětí (9 000 obyvatel – TP zde probíhá každou středu). Dále každý první čtvrtek v měsíci se koná terénní program v městě Libochovice (4 000 obyvatel). V ostatních městech a obcí bývalého okresu Litoměřice se pravidelně provádí monitoring (Úštěk, Terezín, Třebenice, Budyně nad Ohří, Polepy, Hoštka a i podle potřeby v dalších obcích). Terénní program má zázemí v kontaktním centru, kde plně využívá jak administrativních prostorů tak i skladových. Kontaktní centrum Litoměřice sídlí v budově Novobranská 15, 412 01 Litoměřice. Vlastníkem budovy je Oblastní spolek Českého červeného kříže Litoměřice. Po celou dobu existence sídlí kontaktní centrum na téže adrese a má rozlohu 80 m2. Jsou zde 3 místnosti, z čehož jedna místnost je pracovním prostorem pro zaměstnance, druhá slouží k práci s klienty a třetí je odběrová místnost. Druhou místnost jsme pomocí paravánů přepažili na tři části. V první části probíhá výměnný program, druhou část tvoří kontaktní místnost a ve třetí části je vyhrazený prostor pro klienty, kteří využívají služby, jež nejsou nabízeny v kontaktní místnosti. Jsou-li v zařízení realizovány odborné přednášky pro studenty, je možné prostor kontaktní a terapeutické místnosti propojit. Oddělení výměnného prostoru je vždy zachováno. V kontaktním centru jsou dále 2 sociální zařízení, sprcha a umývárna pro klienty, sklad s injekčním materiálem a odběrová místnost. Místnosti jsou vybaveny standardním způsobem (například v kontaktní místnosti jsou křesla a sedačka z omyvatelného materiálu (to samé se týká odběrové místnosti a sociálního zázemí). Jsme vybaveni kancelářskou technikou (PC, kopírka, tiskárna, skartovačka, uzamykatelnými kartotékami atd.). Vybavení terénních pracovníků pro terén odpovídá jejich pracovnímu prostředí (batohy, mobilní telefon, průkazky terénních pracovníků, gumové rukavice, kontejnery pro použité injekční stříkačky, zdravotní, osvětový materiál atd.).
O službě samé: Cílová skupina: - skupina lidí, která tráví většinu svého času na ulici a jsou členy určité skupiny, jejíž chování se vyznačuje sociálně patologickými rysy - experimentátoři s návykovými látkami - uživatelé návykových látek - uživatelé drog s rizikem získání infekce HIV/AIDS a hepatitid Tyto skupiny nejsou ostře ohraničené, ale různě se prolínají a jednotlivec může být příslušníkem i několika skupin zároveň. Všechny tyto skupiny lze považovat za problémové a tradičními metodami těžko zachytitelné a ovlivnitelné, z toho důvodu se staly ohniskem zájmu pro terénní práci.
Metody terénní práce práce přímá – obsahuje všechny typy činností vykonávané v interakci s klienty (monitoring, kontaktování, individuální a skupinová práce, intervence, poradenství) práce nepřímá – práce nutné pro práci s cílovými skupinami (vypracovávání koncepce a projektů, administrativa, jednání s institucemi, prezentace na veřejnosti) práce přesahující – nese v sobě prvky obou předchozích forem. Prostřednictvím nepřímé práce napomáhá řešit konkrétní problémy sociálního pracovníka související s přímou prací. Obsahuje metodické vedení, vzdělávání, supervizi. Formy terénní práce Práce na otevřené drogové scéně spočívá ve vytipování zařízení (kluby, restaurace, čajovny a podobně), kde zanecháváme letáky a v případě možnosti i depistujeme. Práci na uzavřené drogové scéně pro nás představuje především výměna a kontakt v bytech toxikomanů. Tyto návštěvy se mohou uskutečňovat pouze na pozvání obyvatel těchto bytů. Detašované terénní práce provádíme na sociálních ubytovnách a azylových domech, kde zanecháváme letáky a na pozvání docházíme do ,,soukromých prostorů klientů“. Terénní práce mezi uživateli drog je metodou šíření zdravotnické osvěty a služeb. Jejím cílem je podpora zdravého chování (,,bezpečnějšího“ užívání drog a bezpečného sexu). Jsou tři základní metody terénní práce a) šíření informací o možných zdravotních rizicích, b) podpora změn směrem od rizikového chování, c) udržení pozitivní změny v chování. Hlavími kroky při práci s uživatelem na ulici je chtít poslouchat, chtít pomoci, přijetí (ne souhlas), důvěra ve schopnosti druhého poradit si se svými pocity, vidět tuto osobu oddělenou od nás. Dalšími činnostmi jsou depistáž, vyhledávání použitého injekčního materiálu a monitoring (územního celku). Hlavní náplň činnosti terénních pracovníků: Navazování kontaktů s uživateli drog. První kontakt navazujeme pomocí motivačních faktorů, tj. služeb, které klientům poskytujeme. Jde také o oslovování vytypovaných jedinců či skupin, rozdávání informačních materiálů o terénním programu – letáčky. Cílovou skupinou jsou klienti, kteří nejsou v kontaktu s žádným zdravotnickým či sociálním zařízením nebo jinou pomáhající organizací. Formy kontaktování mezi kterými lze volit: aktivní (ofenzivní) – streetworker sám osloví vybranou skupinu pasivní (defenzivní) – streetworker dlouhodobě tráví čas ve vymezeném prostoru cílové skupiny, pobývá vedle ní, získává důvěru a vyčkává na oslovení přes třetí osobu – je relativně nejjistější, ale vyžaduje předem vytvořené vazby Získání důvěry těchto osob. Pracovník s ohledem na individualitu každého klienta, získává důvěru např. důrazem na anonymitu a neposkytování informací o klientech. Terénní pracovník je první osobou, se kterou se klient setká. Do značné míry je to on, kdo rozhoduje, jestli prvotní zkušenost klienta s institucí bude pozitivní či negativní a tím ovlivňuje, jestli uživatel projeví opakovaně snahu vyhledat terénní program či přímo navštívit kontaktní centrum, nebo zůstane pouze u jednorázového kontaktu.
Předcházení nitrožilnímu užívání drog a podporování uživatelů k ukončení nitrožilního užívání. Terénní pracovníci mají znalosti týkající se nejen rizik spojených s užíváním drog, ale také informace o pravidlech bezpečného užívání drog. O tom jaká místa jsou k aplikaci nejvhodnější, jakým způsobem se k aplikaci připravit aby bylo riziko poškození uživatele co nejmenší, co je nezbytné pro ochranu zdraví před, během i po aplikaci drogy. Tyto informace mají za povinnost pracovníci předávat klientům co nejčastěji (pokud možno atraktivní, pro klienty přijatelnější a efektivnější formou). Prostředky šíření informací o rizicích spojených s užíváním drog i s nechráněným sexem písemnou. Obrazovou (informační materiály, letáky) i verbální formou motivovat ke změně rizikového chování (bezpečnější užívání drog, bezpečný sex). Minimalizace rizik spojených s užíváním drog. V terénním programu je harm reduction termín označující veškeré aktivity a prostředky směřující k co největšímu možnému omezení zdravotních a sociálních rizik vyvstávajících v souvislosti se zneužíváním návykových látek. Někteří toxikomani nechtějí přestat drogy brát - nemají dostatečnou motivaci k abstinenci. Existují ale i takoví, kteří abstinovat chtějí, avšak v současné době nejsou z různých důvodů schopni přestat s užíváním. Právě na tyto skupiny uživatelů omamných látek se soustředí přístup harm reduction, který s souladu filozofickými východisky akceptuje skutečnost, že pro určitou část populace uživatelů drog jsou, v určité fázi jejich užívání, nepřijatelné aktivity směřované k totální abstinenci od drog. Harm reduction jako pragmatický přístup umožňuje předcházet zdravotním komplikacím a do určité míry tak zabránit somatickému poškození klienta. Tím vytváří časový prostor, pro práci s klientem, během něhož má uživatel možnost postupně změnit své postoje k užívání drog. K nejvýznamnějším rizikům patří šíření hepatitid a dalších infekčních onemocnění včetně viru HIV způsobované jak používáním nesterilního náčiní při aplikaci drog, tak promiskuitním chováním uživatelů. Harm reduction má proto neoddiskutovatelné místo v systému péče o drogově závislé tam, kde selhávají jiné léčebné intervence.
Krizová intervence. Služba krizové intervence je k dispozici lidem, kteří se ocitli v určité krizové situaci, často v souvislosti s nějakou ztrátou nebo naopak i se žádoucí změnou. Krizová intervence spočívá v nabídce patřičné pomoci s cílem usnadnit komunikaci, umožnit správný odhad problému, pomoci při vyjadřování emocí, navrátit sebedůvěru, mobilizovat podporu, podpořit účelné řešení problému (řešení je časově vymezeno). Nasměrování a doporučení uživatelů do institucí poskytujících léčení a podpůrné služby. Klientům, kteří potřebují k řešení své situace specialisty či odborníky z institucí, zprostředkuje terénní pracovník kontakt (nejčastěji telefonicky) s přesným datem a hodinou osobního setkání, nebo klientovi předá adresu s telefonním číslem (popř. s dalšími podrobnými informacemi o zařízení) a klient si následně kontakt sjedná sám. Klientovi též nejprve vysvětlíme důvod a cíl případně popis nabízených služeb institucí. Nejčastěji jsou klienti terénního programu směřovány do kontaktního centra, které zajišťuje širší nabídku služeb určených lidem užívající drogy. Do kontaktní místnosti může klient přijít i bez předem domluveného kontaktu. Asistence při řešení sociálních a zdravotních problémů. Klientům nabízíme asistenci při řešení sociálních a zdravotních problémů doprovázené s motivačním tréninkem s cílem změnit rizikové chování klienta a motivovat jej k léčbě. Tato
služba probíhá pouze po předem dohodnutých informací jako jsou čas, místo – instituce a co konkrétně klient chce vyřizovat. Pracovník může být přítomen i samotnému jednání klienta s úřady, kdy je pro klienta důležitou oporou, klient se vždy s pracovníkem dohodne na dalším postupu při jednání s úřady. Asistence probíhá při získávání dokladů, zdravotního pojištění, sociálních dávek a zprostředkování a asistence při kontaktu se soudy a státní správou, při vyřizování úředních pohledávek. Výměna použitého infekčního materiálu. Výměnný program je jednou z klíčových aktivit zaměřených na prevenci šíření infekcí (HIV, hepatitid), která je vždy méně nákladná než následná léčba nebo represe. Výměnný program injekčních stříkaček probíhá každý všední den a je určen výhradně nitrožilním toxikomanům. Klientům měníme špinavé injekční stříkačky za čisté, sterilní a dále jim poskytujeme dezinfekce, filtry, tampóny, vody, kyselinu ascorbovou, kondomy a informační letáky. Důraz je kladen na bezpečnou práci s infekčním materiálem. O jednotlivých výměnách je pracovníky vedena dokumentace. Likvidace injekčních stříkaček je zajištěna ve spolupráci s Městskou nemocnicí v Litoměřicích. Pracovníci jsou očkováni proti hepatitidě typu A, B. Kontakt a výměna na bytech či v uzavřených prostorech Kontakt na bytě probíhá po domluvě a pozvání stálého klienta. Při výměně na bytě jde většinou o větší počet stříkaček, který je většinou určen pro větší počet klientské komunity. V tu chvíli je klient zástupcem této komunity, je proto dobré, aby došlo také k přísunu většího počtu informačních letáků. Na bytech se většinou zanechávají prázdné kontejnery a odvážejí se plné při další návštěvě. Výměna na bytech se řídí jasně stanovenými vnitřními předpisy. Testy na zjištění protilátek proti viru HIV ze slin. Všichni klienti KC spadají do rizikové skupiny, která má větší předpoklady stát se nositelem viru hepatitidy a viru HIV. TP poskytuje slinné testy na zjištění protilátek proti viru HIV. Součástí testu je pretestové poradenství, vyšetřování protilátek, odběr vzorku a posttestové poradenství, které je prováděno bez ohledu na to, zda byl výsledek testu pozitivní či negativní. Kvalitně prováděné poradenství se tak stává účinným prostředkem k ovlivnění rizikového chování. Při poradenství pracovník zjišťuje sexuální chování, promiskuitu, používání kondomů klientem a z oblasti užívání drog sdílení injekčního náčiní a informovanost o HIV/AIDS. Po zjištění uvedených informací musí pracovník poskytnout potřebné faktické informace, seznámit s postupem při provádění testu a navázat vztah důvěry, ze kterého pak bude vycházet poradenství po provedení testu. Dále terénní pracovníci poskytují informace o možnostech vyšetření na hepatitidu a vyšetření na protilátky viru HIV přímo z krve v kontaktním centru. Slinné testy jsou primárně určeny nitrožilním uživatelům, kteří zneužívají drogy dlouhodobě a odběr krve by z tohoto důvodu činil problémy. Jsou anonymní a klient se nemusí prokazovat zdravotním pojištěním. Odběrový materiál poskytuje KHS Ústí nad Labem. Doprava vzorků salivy je zajištěna prostřednictvím Městské nemocnice v Litoměřicích. Monitorování drogové scény v okrese Litoměřice. Mapování terénu je zaměřeno na poznání charakteru lokality z hlediska architektonického (z hlediska zástavby a populace v ní), institucionální sítě pomáhajících zařízení, možnosti trávení volného času, míst pro nezákonnou nebo společností neakceptovanou výdělečnou činnost. Podstatnou část této práce tvoří pozorování scény pravidelnými procházkami po jednotlivých lokalitách a Získáváním informací o vývoji drogové scény zaměřené na tzv. skrytou populaci drogových uživatelů, monitoring nabídky a poptávky, populaci drogových uživatelů.
Šíření zdravotní osvěty, která se zaměřuje na informovanost jak uživatelů, tak i široké veřejnosti. Součástí terénního programu je i šíření zdravotní osvěty, kdy pracovníci kontaktovaným lidem předávají informace ústní formou či připravenými informačními letáky. Pracovníci taktéž kontaktují různé instituce, kde zanechávají lidem informační letáky (bary, hospody, restaurace, diskotéky, kluby, ale i úřad práce, městský úřad aj., kde se mladí lidé pohybují). Tištěné materiály se zaměřují na: poskytování informací o rizicích spojených s užíváním drog, o rizicích přenosu viru HIV, infekčních hepatitid, sexuálně přenosných chorob a dalších infekčních onemocnění, poskytování informací o možnostech zdravotní péče, informace o možnostech detoxifikace, následné léčby, informace o sociálních institucích, informace o službách kontaktního centra s podmínkami jejich využití a kontaktem. Vyhledávání použitého injekčního materiálu odhozeného na veřejném prostranství. Jedním z úkolů terénních pracovníků je kontrola a ochrana životního prostředí občanů. To se provádí vytipováním a kontrolou míst, kde se už kdysi nalezl použitý injekční materiál, nebo je pravděpodobný nález. V případě nálezu postupujeme dle bezpečnosti práce, kde je stanoven přísný zákaz kontaktu s infikovaným injekčním materiálem. Najdou-li pracovníci stříkačku, pak ji v gumové rukavici opatrně uchopí a vhodí do plastového kontejneru, který mají v tašce. Rukavice slouží na jedno použití. Následně si ruce opláchnou desinfekčním roztokem. Dokumentace, zpracování administrativy a statistických údajů. O klientech je vedena dokumentace, která tvoří podklad pro statistiku. Jedná se o kontaktní list a výměnný list, kam se zaznamenají kontaktované osoby a využité služby. Z obou listů se vyhotovuje zápis z TP, který navíc obsahuje počet nalezených jehel, rozdaných letáků a trasu, kterou pracovníci daný den prošli. Informace o osobních údajích, jsou chráněna anonymitou a registrací kódem klienta. Klienti, kteří mají vyplněný in-come dotazník mají založenou osobní kartu jako klienti. Informace se zpracovávají do měsíčních zpráv a vyhodnocují v půlroční a výroční zprávě. Kvartálně se vyhodnocuje stav dané oblasti působnosti monitoringu. Zprávy jsou poskytovány spolupracujícím organizacím jako jsou sociální odbory obcí, kde terénní program působí.
