Jako ocelové pavučiny l
nad údolími řek a mořskými
zálivy
VlsUTÉ MOSTY.
Několik zajímavostí o
jejich
historii i
současnosti
najdete na str. 4.
Szzpulrr ?RVNr' ilA2,úxY,,l4RA!
MIROVE
VYUŽrcíAToMŮ Sovětský svaz má k dispozici nej-
většípalivoeneřgetický komplex
na
brvně n8uénÝ ěťmác,lidoník pÍo chlspE s dó} čota' no'itol vy'mmaíáni z! vynilriici p.ácí, w. tntmoíoný '.áp!ánlm do Kni'ry C{i Uvssi'l' črólnÝm odtnoko(n Juli! Fučíká a zlotou oodrilí PionýÉkó o.geiáe EíÍrtr Thálmonm.
světě. Ve východních částech země se rozvíjí energetika na základě využitírozsáhlých nalezišíropy, plynu a uhlí. vodních zdrojů sibiřských a středoasiiských řek. Evropská část Sovětského svazu se ve stále větší
PionýFkó o.g.nizr@ vYdává Ú'tfcdni ssM v Ml.dá frontá'odg] a sóÍÍedakto. v. Tomen a
energie.
ABGnEúftdriroruLů. plí'odot .dců -
.al-
Žóetupoe šóÍredaktoB píom. biol. K. ouíd. a pÍom' biol. H- Kholovó, csc. a Přírodni vódy Tgchnika - R.- B8udis, M. Pilný, H. vilgus-ová a zpřavodaiďvi a záimová ěinnost Po - H' skodo-
!á, idg. z' MaÍtinová a G.afícká úp.9va J. orahokoupil' z. KocouÍková a sekrgta]iái M. Kunová. v. Ba.lakovó
Ro'šiřuie c{s, přgi'plalnó a objodnávkv pňjlmó každá pošta o doÍuěovatol. Do lrhfrničí.sgiló PNs' ú3tř. oxp. ii8ku, odd. yývotu lisku' Jindřiš3ká 14' |25 05 PÍaha |. cen6 ý'{bku 3 Kčs, .ďni před9latné 72 K&. Tirkno svoboda, gÍaí..óvody' n'p. ; závod 5, PÍaha l0-M'lošice.
o
Ml'dá lloňtr í98l
RS 4703
'l2' čírlovyšlo t9. 2.
n.dd(6: vo6lď.3' t 20 OO Pnha 2-Vimhndy r.l.'o.ti 2a $' t3. 2.l ío t3
2
í98l
míře oÍientuje na využitíjaderné První energetický blok o výkonu kW začal vyrábět elektřinu v Leningradské atomové elektrárně. Dnes jsou tu v provozu již tři takové 1 miliónu
energetické bloky a dostavuie se
čtvrtý. Po jeho uvedení do přovozu se výkon Leningradské atomové elektrárny vyrovná výkonu Bratské vodní elektrárny na řece Angaře, která donedávna. do postavení Krasnojarské
vodní elektrárny na Jeniseji,
byla
neivětší vodní elektÍárnou na světě. Leningradská atomová elektráÍna je předvojem sovětské jaderné energetiky. uplatňují se tu nejnovější poznatky sovětské vědy a techniky, je-
jichž zkušenostívyužívá i naše energetika. Rada zde ověřených novinek se nyní využívápři výstavbě Kurské' Černobylské, Smolenské a Arménské atomové elektrárny. ale i elektráren v zemích RVHP. Uspěšně pracují první atomové elektřárny v Bulharsku a NDR i první blok v Jaslovských
Bohunicíc-h' Ani nastávající xvl.
sjezd KSC nezapomene nepochybně
při Vytyčování nejdůležitějŠíchúkolů příštípětiletky na dalšíbudování jadeÍné energetiky v Ceskoslovensku. Vždyťprár;ě my jsme jednou ze zemí, kde nás k využívánítohoto dosud
opomíjenéhoenergetického Ždroje
(ve světě pochází jen 8 o/o elektrické energie z jaderných elektráren} vede nejen nutnost. ale i přízr ivé objektivní podmínky. lntenzívně se pÍoto buduje dalšÍnaše elektrárna v Dukovanech. ale obdobně postupují též
v Mad'arsku, Polsku a na Kubě. Do roku 199o se v zemích RVHP a na Kubě postaví atomové elektrárny o celkovém výkonu 3o mil. kW. -áa-
KDY. KDE. KDO. CO
JAK. KTERY. PROC
JAI( wypaclaly řírnsl<é cihly?
rosttina l
Cihly, vypalované z hliny, byly Ve starověku a i později v raném středověku Většinou dale_ ko cennějšim stavebnim materiálem než ká-
zeleně? Kdybyste ve škoIe namalovali květinU s velkými květy Žbarvenými zeleně, asi byste sklidili po
men. PÍoto se v mnoha připadech stavěly cihel jen některé části budov, nebo se cih|ovými pásy pÍokládaly Ždi z kamene' Vzácnosti cihel se neni co divit, byly tehdy vyrá běnY ručně, a navic na jedné straně hlazeny a dokonce jednoduše zdobeny. cihly, použí-
Ž
vané při stavbě opevněných měst či pevnosli bývaIy označovány Vtlačeným kolkem, to jest zkÍatkou názvu legie, jejiŽ Vojáci tam byli po sádkou. Diky tomu dnes vime poměínéhod ně o rozmisténi armády na územi řimské řiše. ,,Kolek" t.ochu jiného druhu Vidime na cihle, Vylotogíaíované na archeologickem pÍaco višti nedaleko íUmunského mésta lsakče na DUnaji. Jsou to stopy tlap dvou psů, otišÍěné do povrchu měkké cihly' připraVené k vypále' ni. Jeden velkÝ a jeden malý pes se proběhli po pracovišti řimského cihláře, jistě k malé
jeho radosti. Stalo se to před sedmnácti či osmnácti staletima při Výstavbě domů a hra
dob města NoviodUnum. které bYlo důležitou základnou řimského loďstva na dolnim Dunaji. vs Foto VladimiÍ stárka
směch' Každý přece vi, že jen listy jsou zelené. zato květy bývaii jiných barev. A přece jsou v rostlinné řiši nápadňé květiny, kteřé kvetou zeleně' Ne-
mvslim všeliiakétV
díobnokvitky, kde si nejsme na prvni pohled vůbec jasti, zda jde o květy, poupata či plody. Myslím statné byliÍy s okvětnimi listky až 2 cm dlouhými. Hned několik druhů s iihoevropským řozšiřonim, rodu čemeřice (Helleborus), náležejiciho do čeledi pryskyřnikoVitých. má květy žlutavě nebo trávově zeléné.Jsou to rostliny, které kvetou velice brzy z jara, uŽ od ledna či února' Pro svůj ozdobný Vzhled, óasné květy (a někteÍéi pro své léčivéúčinky) se u nás íůŽnédíuhY čemeřice pěstovaly a dosud pěstuji V zahrádkách. Někdy také zplaněly a dnes je nacháŽime ve volné přirodě' Na snimku je óemeřice křovištni (Hell€borus dumetorum), kt€Íá řosie planě V jihovýchodni EVÍopé na loukách a ve světlých listnabich háiích v pahorkatinách a hoíách' FotogÍaÍie byla pořízena záčálkem mésice března na přirozené. původni lokalitě rostliny. nepocházi tedy od nás, ale z iižniho Mad'arska Foto Jan Čeřovský
l(DE odchovali nejvíc lvů? Lidé chovali |Vy v zajeti již ve starověku' Tato velká šelma si
dost snadno zvyká na nesvobodu a brzy se naučíÍůznýmkouskům' svým impozantnim Vzhledem přitahuje diváky' a píoto lva spaiřime v každézoologické zahradě
a téměř v každémcirkuse'
a Co newíte o afřických diarnantech? Neislavnějšim aÍrickým diamantem byl cullinane. Avšak na jihoaírických nalezištich se našly ieště dalši diamanty, které se sialy slaVnými a známými: modrobilý Excelsior.
klerý našel ieden černoch Ueho jméno je ne_ známé) u Jage'sÍonteinu' Původně vážil 992,2 kaíátu a amsterodamská Íirma Ascher z něho vybrousila 21 briliantů, z nichž největši má tvař kapky a má hmotnost 69,68 karátu. Jubi' lee Reitz lmperial byl nalezen Íoku 1895, vážil 650,8 karátu a byly z něho vybroušenv dva
LeV
snadno přivyká i drsnějšimu podnebi a V zajeti se snadno Íozmnožgie. Některé zoologické zahradv již odchova|v stovky lvičal. Prvni misto na světě zauiímá v tomto směru zoologická zahÍada v Lipsku v NDR' Už před druhou světovou válkou v ní odchovali svého iisíciho lva. Pozoruhodná je i skutečnost, Že tato zahíada dodala své lvY dokoncé i do JiŽni Afťiky' Je to ovšem pochopitelné, dnes se již lvi pÍo chov v zajeti ne|ovi, snazši a levnějši je vychovat mláďata v zoo' Dnes je, diky ěetným rezervacim na aÍfickém a dokonce i iedné na asijském kontinentě. sportovní lov lvů omeŽen' Toto kÍásnézviře ohÍožujítedy v přiíodé nejvi' ce pytláci. nepřiznivé podminkY a některé choroby, takže se o lvy V přírodě nemusime přiliš strachovat' V zajeti je o ně rovněž dobře postaÍáno, i naše zoologické zahÍady dosahuji v odchovu cizokrajných zviřat dobíých výsledků' Lviče na našem snimku odchovali v zoologické zahíadě v Děčině Foto Josef Bářtik
kusy. Dva brilianty byly v amsterodamských brusirnách Vybroušeny i z diamantu lmpeÍial Victoria' 469karátového kUsU, kteíý byl naleŽen v JagersÍonteinu' De Beers, nalezený 1888, měl původně hmolnost 440 kaÍátů' po Vybroušeni kíásný žlutý bÍiliant Váži 234,5 ka' rátu. Red cÍoss (Červený křiž) má žlutou baÍvu a uvnitř obraz červeného křiže' Koncem pfuní světové války jej diamantový syndikát daroval Červenému křiži' stewart. naleŽený 1872 u řeky Vaal. měl hmotnost před vybrou šeaim 296 kařátů, po vybíoušeni t23 karátů. Hvěrda jižníAfriky - Dudley. nalezená
u řeky oranie. vážila 85.75 karátu, po výbrusu pak 41.75 karátu. V Íoc€ l878 byly nalezeny dva diamanty, Du Toit I a Du Toit ll. v dolech stejných jmen. Prvni měl hmotnosl 250 a dÍuhý 127'5 karátu. Roku 'l899 byl V JageÍsfontoi nu nalezen diamant Julius Pam. Byl 248 kaÍátů těžký, po vybÍoušeni měl hňotnost 123 ka' rátů- Roku l881 byl nalezen diamant Jagers'
fonteine (2l5 karátů) a dostal název podle dolu, v němž byl nalezen- Roku 1880 byl v KimberleY nalezen kýásný modrobi|ý osmihÍan PortheÍ Rhoders o hmotnosti l53,55 ka-
Íátu'
-nš'
3
't ,'1 t.1
,
)
\",'
Moderni visuté mosty jsoU stejné jáko ve sVé době jejich řetězoví předchůdci chlouboU technikú i konstruktélú
Byla inspiracíjen pavuči na? aaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaoaoaoaaooao o prvním pokusu užitíželeza při zÍízenípřechodu přes údolízachoval zprávu jezuita l(ircherius. Podle
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaaaao
a než člověk zvládl jejich výrobu, uplynula přávě ta dvě tisíciletí.
ní dal čínskýcísař v roce 65 v provincii Jún-nan
V 1 8. století' v době, kdy všechny dosavadní materiály užívanépři stavbě mostů přestaly vyhovovat pro velká rozpětí. přiŠel Američan James Finley
< Delajl pylonu řetězoVého mostu na Lužnici' Óísla na kamenných kvádrech připominaj' stéhování mostu z Podolska'
> Pohled zespod! na nejstaršÍ mosl ve stiednl Ev.oPé' visici dnes nad
železný most, a navíc řetězový most. ovšem než se železo stalo skutečně materiálem konstrukčně vyhovujícím pro stavbu mostů, uplynula téměř dvě tisíciletí.Chemicky ěisté železo (v praxi obvykle ve slitině s uhlíkem) totiž nevyhovu.ie požadavkům pevnosti V tahu' tlaku a ohybu. kladeným na všechny zatěžovanékonstrukční součásti. Tyto přísné požadavky splnily tepřVe kvalitní konstrukčníoceli'
na nový nápad. Vypráví se' že to bylo poté, co pozoroval pavouka při tkaní sítě. Ať už je to pravda, nebo ne, jisté ie' že postavil první řetězový most' Most dlouhý 20 m přes Jakubův potok v Pensylvá_ nii. To bylo roku 1796' o pět let později získal pa_ tent a výsadu ke stavbě řetězových mostů, jejichž řetězy byly vedeny přes vysoké věže' na koncích zakotveny a na závěsných tyčíchna nich vise|a
napnout přes hlubokou rokli dvacet železných řetězů, aby po nich umožnil přechod. To byl tedy první
4
Lužnicí
mostovka. Do roku 18o8 bylo ve Spojených státech postaveno 40 mostů podle Finleyova patentu. Na řetězy se původně používalokujného železa průřezu kruhového nebo čtvercového'později byly ělánky řetězů zhotovovány z plochých proÍilůspoiených svorníky- Tak postavil Samuel Brown v r. 1814 nejstarší evropskou řetězovou lávku' která vedla přes Temži v Londýně a mě|a rozpětí 32 m.
Je proto od roku 1959 chráněnou technickou památkou. Měl zajímavý osud. od roku 1848' kdy ho inž. Schnirch postavil, přemosťoval Vltavu v délce 86 m v Podolsku u Písku' V roce 1961 byl na základě usnesení vlády rozebrán a tak zachrá_ něn před zmizením ve vodách orlické přehradní ná_ pě-
drže, která byla před dokončením. Po dalšíchletech' kdy se hledalo vhodné místo a vedla mnohá složitá jednání. byl znovu postaven u obce stádlec na Táborsku přes řeku Lužnici' Jeho druhé dokončenía uvedení do provozu se datuje rokem 1 975. A tak máme iedinečnou možnost prohlédnout si prapředka Všech těch dnešních obrů stavěných obdobnou technologií' ale zavěšených už ne na řetězech' ale ná lanech a kabelech. Takový j€ u nás třeba most SNP v Bratislavě' Ve světě největší toho druhu je pak most přes Vérrazano NaÍÍows v New Yorku. o Íozpětí středního pole 1299 m. uvedený do provozu 2 1. listopadu 1 964. -rÍFoto Jan Tůma a Radovan Rebstóck
s2echenYiho ietězovÝ mosl v Budapešti byl otevřen 20. listopadu 1849,
a kdyby nebyl znióen v lednu 1945 ustupujicími nacisly, mohl bÝt n€jslarši v Evropě' Po válce byl postaven žnovu v původnípodobě a tak slouŽi i dn€s automobilové dopraVé
Nový vynález se rychle dostal i do Čech. Při stav-
bě silnic vznikaly problémy s pře|lenutím údolí a vodních toků v členitékrajině. Stavba kamen_ ných mostů byla nákladná. dřevěné mosty měly
krátkou životnost. Řetězový most sliboval relativ_ ně velkou nosnost při malé spotřebě mateíiálu a dovoloval velké rozpětí mezi pilÍři. Při řešení
těchto konstrukcí vynikl jako teoÍetik především profesor praŽské techniky JoseÍ Gerstner a jakó
l(onstruktér inž. Bedřich Schnirch. Podle jeho návrhu byl postaven t. 1821 přes Labe v Jaroměři první
řetězový most na evropské pevnině. Měl'řozpětÍ 44,6 m. Po něm následovaly mosty přes rameno řeky Moravy ve strážnici r. 1824, přes ohři v Žatci r. 1827 a konečně jeho největší dílo' dokončené Í. 1841 , most přes Vltavu v Praze, v místě střeleckého ostrova. Byly to dva spojené mosty o rozpětí
132.76 m. Řetězové mostY byly netuhé konstrukce' které se píi zatíženi značně deÍormovaly. a proto se nehodi_ ly pro železničnídopravu. Řešení se našlo v podobě ztuženíspojitými podélníkya tuhým příhradovým
zábradlím' Později se zavěšovaly dvojí řetězy nad sebou a spojovaly se příhradami. Do dnešnídoby u nás zby| jediný klasický řetězový most' který je mimoto jadiným ve střední Evro_
KABINKY šplhaiícípo mrakodrapu mají ode dneška.a padesát lel vyř6šir svislou dopravu mezi patly obřích domú' U paty mrakodraPu však přejdou do vodořovné polohy a po mostových koridoÍech dop.aví obYvat€le doslova od domU k domu' Jejich pohyb bude samozřeimě řiŽeí ústřednlm počitač€m' Podle íantazie kÍeslíře jsou kabinky stavěny aBi přo 50 cestuiících a PohYbUií se po zvláštních kolejnicích klouzáním' Jsou poháněny li neárním élektromotoíem. takže nemají kola a nic se v nich néotáčí v uzlovÝch bodech kabinkové sítě bude možnépřBs€dnout na metro
nebo ž€leznici. Každý dúm má deset tisic bytů a v jeho patě ie obchod_ ní dům, restauíáce, kino a spol€čenské sály' Na ro2díl od amerických mrakodřapú' které 9e podobaií ,.slÍojúmna bydlání". v nichŽ je člověk zlíacen' budoU socialjstická velkoměsta podlě slov hlavniho 6rchitekta MoskvY M. V' Posochiná,.oÍganizovaným prostředím pÍo lidi žijící v nové společnošti". Př€dobíaŽ budoucích velkoměst ukázuje. ž€ bu_ dou zbavena hluku' saŽí, otÍavných 2plodin. Mrakod.apY od s€be stojí v dostat€čné vzdálenosti a přostoř me:i nimi j€ vyplněn zelenými kori_ do.Y, jezírky a vycházkovými alejemi. Automobily do centra nesměií zejíždět.PÍoto na utopickém obraŽ6 vidíme ien čistéél€kt.obusY a elektrické kabinY'
5
KALENDAR MLADEHO
e '',á ir
]'
,i
ý'
koroptev přistávala zpraVa, hrudi se zvolna v šikmém úhlu zařizla do sněhu. po stranách vyryté brázdy otiskla křidla
MALA
a pak se brodila sněhem' Při
Šrou
sToPoVÁNí tll
hlUboko oba stoiáčky' břicho
a remizky.
Koroptev polni se pohybUie převážné po zemi. Proto jeji stopy najdeme po dešti na rozmáčených polnich cestách, V naplaveném písku a bahně, nejlépe však V zimé na snéhu' otiskuji se vše chny tři kupředu směřu.jicí prsty. dosti
silné a ukončenétupými
hrabavými
dÍápY. zadni prst je podstatně kratši a mnohdy se z něi otiskuje ien dráp v podobě protáhlé, dovnitř stopní drá
hy stočenéiamky' Kraini prsty sviraji mezi sebou úhel kolem 90", mohou se Však rozevřít i do větší šiřky' celá stopa je 4 až 5 cm dlouhá a prá-
vě tak široká' střední prst je u kořene asi 0,5 cm silný a dosahuje délky 3.5 až
6
4 cm' Vnějši prst měři 2,5 až 3
hrud'
Jen ještě několikrát škřtla letkami o snih.
V zimním období se koroptve často shromažd'uji na mistech s bohatěji prostřeným stolem. objevi li pole, kde pod sněhem kliči obili nebo jiné zemědělské plodiny (jeteloviny, řepka), sletuje se tam Vždy více hejnek- Sněhová pokrývka je spoutána dlouhými řetízky stopnich drah, které konči V tzv- koroptvím dýchánku (obr' 2)' Pod tlmto poimem rozumime nehluboké, asi 20 až 30 cm v průměru měřicí jamky, V nichž se koroptve pÍohíabalysněhem až k zeml' cm
a u kořene je o málo užšinež středni prst- Vnitřní prst je opět asi o půl cm kratšínež vnější' Zadni prst se otiskuie do vzdálenosti 0'5 až 1 cm za dlaňovým mozolem.
i
a soucasné zanechala otlsky po pÍVnim vzmachu křidél. Pak jen lehce došlápla pravou nohou do sněhu a vznesla se.
STOPY ,o POLN rCH I(UBU Moderní zpŮsob hospodařeni v zemědělstvi způsobil katastrofá|ni úbytek koroptvi' ale přece jen se u nás ještě koroptve vyskytuji misty dosti početně na polích, lukách a na řidce zarostlých stránich nižŠicha střednich poloh' Nejhoinějši jsou v nižanách, zejména tam' kde se střidají pole s různými plodinami
staÍtU
(obÍ' 4) se dlouhá rýha ve sněhu neob jevuje. Koroptev kráčela sněhem, odrazila se, dopadla asi o 10 cm dále, otiskla
Při chůzi jsou mezi otisky jednotlivých končetin jen nepatrné vzdálenosti, které mnohdy ani nepřesahují délku celé stopy (obr' 1)' Stopni dráha bývá klikatá. vlnitá nebo přímá' podle toho' kde koroptev hledala a sbírala potravuPři rychlejši chůzi nebo běhu (koroptev dovede běžet velmi rychle) jsou otisky od sebe vzdálené 10 až 15 cm. délka kroku je tedy dvakrát delši a středni prst se zpÍavidla otiskuje souběžně s osou pohybu' Zadní prst se Však stáči do slředu stopní dráhy. Ve vysokém sněhu má stopni dráha podobu hlubo kých. pravidelně se opakujicích důlků. pospoiovaných mělčímirýhami od prstů (obr. 2)' V hlubokém sněhu se dá také dobře rozeznat starl a přistání koroptve' V dolni části obr. 3 je Vidět, iak
Protože koroptve ži'i v zimě vŽdy v heinku. je těchto jamek vždy několik vedle
sebe a podle jednotlivých stopnich
drah se dá v ideálnim pjípadě spočitat. kolik členůmá hejno. casto jsou Však jamky tak hustě nahloučené a pÍoplete' né takovým mnoŽslvim stop, že se veli-
kost hejnka dá zjistit jen v mistě, kde
koroptve z dýchánku odlétly. Na obr. 5 je Vidět, jak koroptve postupovaly zleva doprava, na každéstopni dráze je něko lik iamek a v pravém hornim rohu snimek ukazuje ieiich staÍt v mistech, kde se stopy křižíse stopou zajice' V tomto připadě byl sníh na povrchu ztvrdlý, koroptve se nemusely hluboko brodit a v mislech startu nezanechaly ani otisky křidel.
Vedle těchto potravnich dýchánků,
na jejichž dně oštipuji zelené lístky rostlin a sbíraji zrnka pisku, můžeme objevit i dýchánky. V nichž koroptve přenocují. Nikdy nehřadují na stromech' na noc Vždy zalétnou na nějaké chráněné misto, namačkajíse hustě k sobě a přespávaji na zemi. V zimě se
1. stopy zvolna kráčejícíkoroptve v jomném nánosu bahna. 2. stopní dráhy hejnke koroptví končív potravním dýchánku. 3. Přistání koŤoptve v hlubšímsněhu. 4. staŘ koÍoptvo z h|ubšího sněhu. 5. oetail koroptvího potravního dÝchánku. 6. stopní dřáha dvou Vedle s€be běžícíchba_
žántú'
zahrabáva'ii do sněhu. mnohdy se nechají i sněhem zavát' a když ráno nocležnídýchánek opusti' zůstanou na jeho dně vždy dost velké hromádky trusu, který svým tvarem připominá zmenŠe_ né vydáni trusu slepičího. Na rozdíI od koroptve polni obývá bažant obecný otevřené prostorY i les.
je stejně dlouhá jako stopa jelena. ne-
ná stopu koroptve, je však podstatně
a zadni prst, stočený dovnitř, je dlouhý 1 až 2 cm. Ve stopě se zpravidla otiskuji
Hranice jeho Výskytu konči kolem 700 m n. m.' Ve vyššíchpolohách se vyskytuje jen výjimečně. Stopa bažanta připomi_
větší. Když řekneme, že stopa bažanta
budete tomu věřit. A přece je tomu tak, protože celá slopa s otiskem všech čtyř prstů bývá 6'5 až 9 cm dlouhá a asi 8 cm široká' Velké rozdily v délce stopy jsou způsobeny pohlavni dvojtvárnosti U ba-
žantů.Větši kohout zanechává otisky delší,kdežto nižšiúdaje plati pro menší
a lehči slepici. Nejdelši střední prst měři 5 až 6 cm, vnější prst ie dlouhý 3,5 až 4 cm, vnitřni je jen o málo kralší
i
s drápy (obr. 6). Na
myslivci předkládají
v zimě
potravu,
u tzv. zásypů. Tam to ovšem se stopovánim nepřehánějte, abyste zvěř neru-
šili.
RNDÍ. Miroslav Bouchner Foto autoí
ASTRoNoMlcKE oKÉNKo
CHOVATEL V dlouhé řadě rad a náVodú k plněni odznaků odbornosti přibyla dalšíbrožura, uřčená tentokrát mladým chovatelům. Do necelých 250 stránek malého íoÍmátu se ovšem nedá směstnat extrakt vší chovatelské moudřosti a zkušenosti' ale přesto zde mladi chovatelé najdou vše potřebné k tomu' aby překonali přvnÍ obtížnó kroky v nelehké kariéře chovstele' Mladý chovatel se seanámí s tříděním domácích zvířat. nejběžnějšímijejich plemeny u nás chovanÝmi, se zásadami chovu, s nároky na odchov mlád'at jednottinou chovatelskou ádminist_ vých díuhůdomácích druzich krmiva, iejich rativou. V kostce zde o sestavování krmných vvužívání.ošet jsou i stručnéinfol dávek i o stavbě zvířat, o jeiich při. mace o nejřoz předpisech. znacích, léčeníi o i kapitolka o ořganizaNemalÝ význam o možnosti mladÝch choci Českéhosvazu ít výhod členství.starší vatelú zapojit se do 2de najdou i ná.očnějšíňávody a vyspéléjší 2ájemci o na stavbu chovatelských zaíizení a chov méně obvyklých zvířat, např. kožešinových nebo exotického ptactva. Hlavně zde však všichni mladi chovatelé haidou rady, kde a jak hledat pouěení i pomoc, a to neien v seznamu doporučené literatuíy. A pak ještě dúležitoupřipomínku' několik vážných slov o odpovědnosÍi chovatéle, která by si každý mladý chovatel měl dobře zapamatovat a odnést do života jako moto své chov9telské práce i jiné činnosti' Knížkudoplňuje množstvíinstruktivních pérovek ČestmíÍa Hlavičky. Vydala ji Česká ústřednírada Po SSM v nakladatelství Mladá Ířonta v nákladu 1 o ooo výtisků a stoií 9 Kčs.
všechny ótyři prsty
Velmi dobře otaštěných stopách můžeme vidět' že kořeny přednich prstů jsou spoiené malou blankou. Stopy bažantů snadno najdeme V polich, remizcích' na okra|ich lesa, a zejména tam, kde iim
Kalendář úkazůna březen Meíkur se v polovině měsice objevi nizko na Íanni obloze, Venuši a Mars nelze u nás pozoíovat. J!piteř a sat!rn jsou nad obzorem po ce'ou noc. oba v souhvězdi Panny' UÍan se objevuie v druhé poloviné noci v souhvězdi vah, Neptun v tutéž dobu V souhvězdi Hadonoše' ÚKAzY: 1 -
v 16 h lvleíkur V zastáVce' začiná se pohybovat diřektně 15 MeÍkur v konjunkci s Měsícem {Merkur 2' seveíně) 3 Uran v zastávce, začiná se pohybovat retřográdně 12 Měsíc v novu 5 Aldebaran v konjunkci s Měsícem (Aldeba'an 1" jižně, zá'
4 5' 6. 12. tb.
20. 21. 21. 25. 27. 21.
28.
3 2 16 2 5 t5 7 6 8 18 21
krYt)
Měsíc v prvilí ětvfti Merkur v největšízápadní elongaci (28" od slunce) Měsíc v úplňku Jupitor V koniunkci s Měsícem {JupiteÍ 3" jižně) satuÍn v konjunkci s Měsícem (saturn 2" jižně) Uran V konjunkci s Měsicem (Uran 5' iižně) Jupiter v opozici se Sluncem Saturn v opozici se Sluncem Neptun v zastávce, začiná se pohYbovat retrográdně Neptun v konjunkci s Měsícem (Neptun 2' iižně)
Měsíc v poslední čtvřti
Dr' JoseÍ olmí
7
z€leně Doužívali DionÚři tňo .._ olahY < Fři ropovóňí
jak jsem 'ii proto nepřekvapil a ani nemusel nic dlouho vysvětlovat. Její
vyprávění mě zavedlo do doby před šesti lety. kdy histoÍie těchto oddílů
zaclna.
,,Tenkrát totiž vyšlo usnesení ústředního výboru SSM' že na každé pionýrské skupině by měl pracovat al6spoň ieden přírodovědný oddíl' Trošku jsme zapřemýšleli a usoudili, že to přece musí jÍt i u nás. Vedení zatím neexistujícíhooddílu se tenkrát ujala učitelka přírodopisu, soudružka Jarmila zikmundová. A netr-
valo dlouho a přírodovědný oddíl byl na světě' Byl to oddíl starších pioný-
rek a zpočátku v ném převládala
hlavně činnost poznávací- Musely se uěit všechno od zaěátku. okolní pří-
roda je pro práci takového oddílu
jako stvořená. PředevšÍm ie tu nedaleko chráněné územís velkým hnízdištěm racků a rybníkem se vzácnou kotvicí plovoucí. Rezervace se stala základním pracovištěm vzniklého oddílu' Děvčata se učila' co všechno mají vlastně hned za humny, učila se znát vodní ptactvo, rostlinY' pečlivě se přitom připravovala na zlatý list. V této soutěži se iim uŽ čtyřikÍát podařilo postoupit do kraiského kola' vloni a letos v ném obsadila hezké
ÍIkolo
rybníka
páté místo."
Příroda v okolí chropyně lužní lesy, louky, Voda - se stala- pioný-
rům důvěrně známou. A tak je napad-
cesticka
lo, že by to třeba mohlo zajímat
i ostatní lidi z města nebo návštěvní_ ky odiinud. Rozhodli se proto, že v re_ zervaci vybudují naučnou stezku. Byl to dost odvážný nápad, ale pionýři se této práce nezalekli. s tím nejtěžším
vypomohli íodiče' naučnétabule k jednotlivým zastaVením zajistil
místnízávod Technoplast. Byl jsem na tu jejich pionýrskou naučnou stez-
^
s1eioa dobřé 3a pio-
nýři vYznaji i ne !ádkách
< soudružká
Košaříko-
vá séznamuj6 oddílu so
členy
zaiimavými
pásmU
Urodnou Hanou isem si Vždy před_
stavoval jako nedohlednou rovinu
s obrovskými lány obilí' Zvláště když
jsem měl namířeno do Chropyně'
která je spojována s pověstí o králi Ječmínkovi. Byl isem proto trochu překvapen. že mě při vystupování z vlaku přivítaly rozsáhlé lesy.
a
Po mirném kličkováníulicemi starobylého městečka jsem konečně stál před školou. Tady sídlíoddíly Vlaštovky a Kompas. cíl mé dnešní návŠtěvy. Abych už dál nebloudil, vzal isem to přímo a zaklepal na dve_ ře ředitelny. Soudružka ředitelka Po spíšilová věděla o mém pří.|ezdu' ni-
ku pořádně zvědavý, Vlastně jsem přijel kvůli ní' zatím jsem ji znal jen z průvodce' útlébrožurky. na jejíž obálce je Íotografie chropyňského
rybníka a pod ním titulek: Pionýrská naučná stezka chropyně. odpoledne isem proto v určenou hodinu spěchal do parku' tam jsem sé měl setkat s oběma oddíly' které se na stavbě stezky podílely: s pů_ vodním oddílem Vlaštovky. ke kte.émuještě přibyl oddíl Kompas. Na na_ učnou stezku jsem se však tak rychle nedostal. ze všeho nejdřív se mi pionýři chtěli pochlubit svou prací. A tak jsem si musel prohlédnout ieiich herbáře, kteřé neustále doplňuiÍ; vlastně už v nich chybí pouze sbírka plodin a budou je moci uzavřít. Mají v nich zpíacované všechny Iostliny. které tadv v okolí rostou. V oddílech se samozřejmé nevénují ien rostlinám. V zimé chodí přikrmo_ 'vat na rybník ptactvo, hlavně labutě,
na iaře sledují přilety racků' 'jejich hníidění a vyvádění mlád'at' sbírají léčivérostliny, sázeji stromky _ mají už na svém kontě 45o vysázených doubků. Přímo ve městě mají přiděle'
ný park, o který se starají' Jedním z nejnáročnějších úkolů,do kterého se pustili' bylo zmapování zeleně ve městě. Nejvic je přitom těšilo' když
do plánů města zanášeli zeleň' kteÍou smi loňského roku vysázeli.
Oddíl Kompas' kterÝ vede soudřuž-
ka Ludmila Košaříková, byl původně zaměřen spíšna turistiku. Ale nauč_ ná stezka pionýry zlákala, spojili se proto s oddílem vlaštovek a steŽku už budovali spoleěnou rukou. Přoto mě ani tak moc nepřekvapovalo' že o té ,.své" přírodě věděli pionýři
z obou oddílůstejně.
Jen isme se vydali na stezku' před-
ffi ffi
ÉraÍeísÁrtĚ
ffi
háněli se' kdo mi ukáže víc zajímavostí. UpozoÍňovali mě na zajímavé rostlinky' křičícíracky, óerné lysky'
potápky.. ' Vyhrála to samozřejmě kotvice, vždyťjsem ji tady vidél na vlastní oěi poprvé. Však také hlavně kvůli ní .ie chropyňský rybník vyhlášen za státní přírodní rezervaci. Jak jsme vstoupili do šera.lužníchlesů' ocitli se v úplně jiném světě. Ani jsem nestaěil sledovat, když mi pionýři'sme ukazovali a jmenovali jednot-
livé stromy, kteřé tu převládají
dub' jasan ztepilý, topol černý, olše'
iilm...
Lávl(a přes rameno Bečvy nás zavedla na ostrov s rybářskými sádkami. l ty patří k naučnéstezce. Na in_
Íormačnítabuli jsem nemusel ani
okem mrknout' pionýři na mě vychrli_ li' co všechno tady rybáři maií, jaké nové ryby zavádějí do chovu; znají to Všechno zpaměti. Jen heslovitě jsem si poznamenával _ kapr lysec, šupi_ natý, amur bílý' tolstolobik. U místních lázní stezka končí.Rozlouěil jsem se s pionýry s hlavou i blokem plným nových vědomostí
a snažil se to všechno nějak utřÍdit
a alespoň něco si zapamatovat také pro sebe' Ačkoliv kdykoliv se sem můžu přiiet podívat znovu. To koneč-
ně můžete i Vy.
oa
aaaaaoa
a oa
PAVEL sAljy"E*
aaa oa oaoaaaaaaaa
a
aaaaaoaaa aaaaoaaa aaa
aa
Ě5pom*1[r'?,fÍ5,o"25 Bylo to v roce 1964, kdy se na plát nech naŠichkin objevil prvni film natočený na motivy románů Karla Maye' Po_ klad na střibrném jezeru' Hlavnimi hrdiny, jak jinak, byli náčelnik Apaóú Vinne_ tou a statečný old sha1terhand, kleři se takřka přes noc stali přáteli mnoha našich kluků a děvčat, ale i jejich rodičů a vůbec mnoha dospělých. Mayovy ro mány, to jsou vlastně takové pohádky
o tom, jak dobro vítězi nad zlem _ i když je odéno do koženého'šatuin_
diánského boiovnika nebo jeho bilého přitele'
A tak se po první Íilmovémayovce dostaly do kin i dalši přihody Vinnetoua a old shatterhanda i řady jejich přátel. Kdekdo pak sháněl obrázky z filmů, zaiimal se o romány, podle nichž byly Íil' mV natočenv. a Vůbec o všechno možné
kolem natáčeni' V řijnu 1964 do této hry Vstoupil i náš časopis' tehdy ieště měsičník.Na titulnÍ stránce čisla 2 Old shatterhand ve slušivénlmanšestIoVém saku greenhorna (tedy zelenáče} osvobozoval z pout Vinnetoua zajatého siouxi' UVnitř číslasi pak čtenáři mohli přečist úÍyvekz románu, který popiso val děj poněkud iinak. než jak se pozdě1i uvádělo ve Íilmu- Jako ilustrace tu však byly dalši dva obrázky z Íilmu, který byl teprve připravován do kin. To se povedlo díky čilosti tehdeišich redaktorů a ieiich přátel z dislribuce filmů. snad už tušite, že tohle čislo ábička bylo okamžitě rozprodáno, a nejinak tomu bylo is čisly následujicimi' l v nich jsme až do konce ročníkuUVáděli úryvky z románu (už poněkud přizpůsobené Íilmovému děii. který si tvůrci velmi Vol-
aaa
aa
oaa aaaaaaaaaoaaaaaaoa
ně upravovali) a ilUstrovali je Íolografiemi' Takřka celým devátým ročnikem tedy pÍocházel filmový Vinnetou a po' mohl nám tak řešit pÍoblémY s prode
jem ábiěka, které se objevily na sklonku ročniku osmého a zdálo se, že přetrvaií i do toho devátého. Není proto divu. že jsme vyprávěni o Vinnetouovi již v druhém čisle doplnili touto poznámkou: Předpokládáme. že titulní stránka toho to číslapřiměla leckoho k tomu. aby se
poprvé seznámil s našim časopisem' Těšime se na vaše názory i na to. že se stanete pravidelnými čtenáři ABc. A to se také stalo. Abičko tehdy na kíátkou dobu dokonce dosáhlo rekordního nákladu 141 000 výtisků, ačkoliv předtim mělo necelých 130 000' Jenže to už začal jubilejni desátý roč nik ABC a časopis se Íozšiřil o osmistránkovou obálku (měl tedy 40 stran), objevily se prvni vystřihovánky a po čase i vkládané přilohy' Náklad se ustálil kolem 135 000 výtisků. začalo lak sedmileté údobi vývoie a změn našeho časopisu, kteÍéuž ábičko vedlo do po doby blizké té dnešní' A vy už ted'také Vite. jak a kdy ábíčku pomohl Vinnetou. VLASTISLAV TOMAN
I
ZADANO.
PRO TECHNIKY
jako
stavebnice dily. Je dobré tYlo záÍezy vyříznout méně a plochým jehlovým pilnikem
upravit přesně ieiich tvar i šířku,aby dil, který má do zářezu zapadnout, šel lehce' ale těsně zasunout. Jen tak kost' ra nebude ,,rozviklaná" a bude pěkně
stát.
Jednotlivé dily na překližku překreslikarbonového kopírovacího papíru (pro psaci stroje). Je třeba obkreslovat co neipřesněii pomocí kuličkovétužky' Většinu dílůzakreslite bez potíží.Pouze hlavní nosná páteř (díl č. 1) vás trochu potrápí' Jeji délka se nám do časopisu v celku nevešla' Bylo nutno ja Íozdělit do dvou části' které musite na překližce opět spoiit. NéidřiVe nakreslíte prvni část s krkem Včetně úsečkyAB (je kreslena červeně). K překreslené části nasadite co nejpřesněji drUhou část _ ocasni, opět pomocl úsečky, kteÍá by vám měla usnadnit oíi-
te pomoci
Velmi často si píšeteo návody a .,střihy" na různévýrobky vyřezané
z překližky' Vyřezávání z překližky je značně Íozšiřenou zábavou, ale vkus-
ných předloh ie minimálně. Většinou se vyíezáuaii různélampy. lucerny, stoján_ ky na zrcadlo, kočáry či vázy . ' ' Je toho
moc, a tak by seznam byl jistě dlouhý'
zel' to množstvi práce vynaložené na
Výrobu takových předmétů neodpovídá výsledku' Ve většině připadů vznikne kýi. nebo alespoň nezdařená napodo_
benina. Všimněte si někdy například kazety na šperky vyřezané z překližky
nebo z prkénka ušlechtilého dřeva'
Rozdi| uvidite ihned' Vada je totiž v po_ užitém materiálu. Mnohé z výrobků by kýčem nebyly, kdyby na ně nebyla po-
Z9 stáVebnic skeletů pÍaVěkých,-Vířa|' vy' rábéných ÍitmoU Bully, lze sestavit stYlizo Va,rou diorámu. Je sice troch0 nelogická - jak by mohla kostÍa pterodakly|a |état'
ále jako hračka pod názvem BUllyland'je zajiňauá 1 čéstečněpoUčná
a pÍkénkos co nejhustšími léty. Proto ra_ ději doporučujeme sehnat kvalitni pře_ kližku. Naše předloha je kreslena pÍo materiál o tloušťce 3 mm (to je neiideál_ nějši sila)' Pokud použijete materiál silněiši (ale maX' 5 mm), budete si muset upravit šiřku záíezůve spo!ích mezi
užita překližkaPři.návštěvě světového veletrhu hraěeR jsme v několika expozicich zahlédli zajimavé siavebnice' Byly to jakési sty_
lizoVané skelety - kostry pravěkých zviřat' Mamuti' stegosauři, brontosauři, tyranosauři. trachodonti, pteřodaktylo' vé i lidoop. Tyto kostry byly rozebirací a nasypané do sáčků.Úkolem ditěte je kostÍu sestavit tak, aby si bylo dané zvi_ ře, přesně.ii řečeno jeho kostra, podobná' Některé firmy měly dily kostry lisované z Umělé hmoty, iiné je 'ednotlivé měly z překližky. iiž vyřezané. Vzorky se nám oepodařilo ziskat, a tak jsme při' vezli alespoň pár reklamních letáků pro lepšípředstavu a inspiraci. Napadlo nás totiž, že to je dobrý námět pro vás. kteří rádi vyřezáváte z překližky' Abyste dokázali' že jste šikovni kutilové a že nepotřebu.iete takovou stavebnici ku'povat, můžete si ji sami Vyrobit' Připravili jsme pro vás..střihy'' na jednotliVé díly k sestaveni skeletu bÍontosaura. Nejvhodnějším materiálem pro zhotoveni tohoto pravékéhozviřete je pře_ kližka, raděii Vícevrstvá. Lze použít i balzu, která se výborné řeže a opracovává' ovšem pozor! Je zároveň mimořádně křehká, a tak bYste měli použit
10
a ve stánku iodné ia ponské ÍiÍmy se se_ šly stavebnice dřevé
ných kostea pravé_ kých 2viiat vedle supeÍeIektronických
hračék kosmického véku' obchodníci však měli větší zá_
jem o stavebnice-
Snímky MARÍIN PtLNÝ
1í
nout Vhodnějši je lak matny
entaci' Protože stránka časopasu neni
překližky v překresleném bodě A. otáčenímstránky kolem tohoto bodu Se
dostan€
i špendlik B nad bod B' Tim je
chycena poloha, kterou zajisti1e ještě
po okrajich dvěma či čtyřmi připináčky' Podsuňte karbonový papir a můžete překresloVat. Do rámu upevnite list lupenkové pilky, a to tak, aby zoubky směřovaly směrem k rukojeti, tedy dolů k zemi' Jak se správně řeže lupenkovou pilkou, ukazuje obrázek- To pro ty, kteří snad ještě neřezaIi a chtěji to tal<é zkusit' Při řezáni dbejte na to. aby řez byl kolmý! Vyřezané dily vyhlad'te (zVláště hÍany) jemným brusnýil papirem'
připravíme vám dalši takové modely
Povrch nrůŽe zŮstat nelakovany, nebo staČílehce přestřiknoUt lakem Ve spre ii, iemně přebrousit a opět přestřik.
pravěkých zviřat'
Při praVi
l
i
Richard Vyškovský a M arti n
\r o@o@@@@e 1'\\
12
Přiliš
lesklá lakovaná kostra nevypadá pěkně' K sestaveni neni třeba návod. Přede Vším to má prověřit vaše schopnosti, a nebudete li si Vědět rady' pomohou Vám čisla u každéhozářezu v plánku JsoU shodná s čislY dílů'které sem pa tři' PozorI Jednotlivé dily musi do sebe těsné zapadat. nic nesmi být přilepoVá_ no a o]odel nlusi být zcela řozebiÍatel ný Jeíl tók bude Slouzlt jako zallmava i poučná hračka pro vás, pro sourozen' ce i pro kamarády. zajimá nás, jak se Vam tato slavebnice libí Pokud ano, na piŠlenam 7|istlnle ll' Že je vclky zajern,
průhl€dná, pomůŽete si dvěnr6 špendlikY, které zapichnete do bodů A a B. Po tom špendlik A dobře zapichnete do
Pi
lný
/
AMURSKY tlELÍlVY CLUN PIKA Jednou z lodi, které v letech interven_
ce bojovaly za moc sovětů na dalekém Amuru, byl i dělový člun PlKA'
Technická data: délka šiřka ponoÍ Výtlak
rychlost výzbroj - dělo
scHÉMA RozMísTÉNlsPoJEK pnl sEsTAYovÁNl KosTnY
22,2m
3.1 m
0,5r m 29'6 km
hod
23.5 t
' (16 uzlů)
ráže 76 mm pozemniho iypu, dva těžkékulomety Maxim' Model je zpracován jako hladinový v měřitku 1:100. ]
Návod ke stavbě : Nejprve několik všeobecných pozná_
mek' Lomové čáry, které nařezáváme shora, jsou vyznačeny plnou čarou
a šipkami Vně kresby' Hrany, které na řezáváme z rubu, jsou Vyznačeny čer_ chovanou čarou /._._./' VÝřezy ploch jsou označeny červenou Úhlopříčkou' Plochy, na které se lepi jiné dily, jsou Vymezeny čárkovanou ěarou a čislem nalepovaného dílu. Dily, nalepované z rUbové slrany, jsou označeny šipkou, čislem dilu a značkou '/.' Nejprve provedeme některé připrav né práce. Kreslicí čtvrtkoU podlepime dily 1-10, 16' 18' Kartónem o tl. 1 mm podlepime dily:28, 29,30. 31. 2 kusy dilu 32, 33, 39, 40 a 4 kusy dilu 47. Stavbu zahájime kostrou trupU. Nejprve sestavime dno, páteř a žebra (dily 1, 3-10) a spojime je spojkami S. Pak
(o
přilepíme spojky pro přichyceni dílu 2 podkladu paluby- Přitom postupuje-
me podle návodové kresby. Přilepime podklad paluby, zatižime a necháme
důkladně Vyschnout. Po Vyschnuti přilepime obšivku boků díly 11 a 12 a zád' ' díl 13' Přilepíme dno _ dil 14 a palubu dil 15. Připevnime ochra ny boků dily l8' Pokračujeme slepe_ nim nástavby _ díl 16 _ a Velitelského můstku - díl 17' oba dily slepíme a dbáme přitom, aby část dveři na velitelském můstku přesně navazovala na část na nástavbě. Slepené dily připevnime na palubu. slepime světlomet z dílú20, 2'l a 22 a jeho podstavec dily 19 a přilepime na velitelski. můstek. zkompletuieme pravé - dn23 - a levé - díl 24 pozični světlo a přilepime na velitelský můstek- slepime rubem k sobě vždy dva díly 25 _ nosniky Větráků -. a na VrŠek přilepime stočené slepené větráky dily 26, celek umístime na vyzna' čenémísto na nástavbě' Slepime dily
27 a dil 35 a přilepime na Vyznačená
místa. Poklopy - díly 28' 29. 30 a 31 přilepime na Vyznačená místa. Konzoly zhotovime tak' že slepime vždy jeden podlepený a jeden nepodlepený díl 32 rubem k sobě a přilepime za nástavbu
na zád'. Ze dřeva sesÍrojime pacholata
dil 34 - a přilepime na podklad _ dil 33' celek umístime na Vyznačena mista na palubě' Slepime kulometY - dil 36, hlavně _ díl 37 _ a držáky - díl 38 - zhotovime palubu. přilepime
na ze dřeva a celek Nyni sestavime otočnou dělovou věž. Na palubu přilepÍme podstavec _ díl 39 _ a na néj dil 40. véž_ dil 42 vystřihneme a vyzkoušime, otáói-li se volně na podstaVci' Pak přilepíme pře-
dek a boky ke dnu _ pozor, zadni óást a střechu nelepime. Takto částečněslepenou věž umistíme na podstaVec a k němu připevnime zaiaštěni _ díl 4]. Po zaschnuti a vyzkoušení,zda se volně otáči. přilepime střechu a zadni část věže. Slepíme a Umistíme na věž hlaveň - dil 43. Z párátka nebo ze špendliku zhotovíme Vlaikovou tyč - dil 44 -
a na ni přilepime přehnutou a slepenou
vlajku _ dil 45 _ a umistime na zád' lodi' z párátek zhotovíme stožár, ze šedých niti na něj natáhneme lana - díl
46
a umistíme na velitelskou věž'
Posledni praci ie montáž zábradli
-
dílv 48, 49, 50, 51. 52 a 53. Zábradli mů_
žeme sestavit bud'z dřevěných třisek jako sloupků a nití misto vodorovných přičniků'nebo nakreslime tušína průhlednou fólii a přilepime na místo. Na
zábrad|í umistíme záchranné kruhy,
vždy ieden podlepený a jeden nepodlepený dil 47, spojený rubem k sobě. Tím ie model dokončen. Pro zlepšení kvality
barev a zvýšeni pevnosti.jej doporučujeme přetřit nebo přestříkat bezbarvým lakem.
Hodně úspěchůpři stavbě přejí autoři ing- Vladimír Hynek a Jiři Suk
13
Padesát sedrn o
umělec Michel olyíf' Velmi jednoduchá forma (snadno použitelná k označeni
v teÍénuina mapěl symbolizuje vzá jemnou souvislost kulturnich a přírod'
nich statků na naši Zemi: Ústředni čtverec znači lidské dilo. kruh kolem před' stavuje přÍrodu, oba obrazce jsou spojeny. Znak je kulatý jako je kulatý svět: kruh je Však také symbolem ochrany' Znak je znakem světového přirodniho a kulturniho dědictvi' moderniho výběru přirodnich a kulturních divů světa' Za jeden z nich bt7la prohlášena i polská Wieliczka, její proslulé solné doly'
Y
DIIJU SUETA
oo
a a a a
aa
oa a a a a oa a
Záhadrrý znak na 6:oštovtri známce Jirka Řehák sbirá poštovni známky. Věnuje se filatelii námětově: oblastí jeho zájmu jsou minerály. Kdo z přibuzných či přátel mu chce udělat Íadost, posi|á mu z cesty do ciziny pozdrav
s
nějakou pěknou známkou. Tohle si
uvědomil i strýc Václav a ze zá1ezdu do Krakova a okoli poslal pohlednici ze solných dolů ve Věličce. Jirkovi radosti poskočilo srdce: malá zelená známka hodnoty 1,50 zlotých
z roku
.l979
zobrazuje krystaly soli ka-
menné' pod tím ještě označeni lokality: Wieliczka. A co vic: z lokality je i po hlednice a jméno Wieliczka je i na poštovnim razítku' Ale jak tak Jirka studoval svůj nový přirůstek do sbírky, nevěděi si Vůbec rady se záhadným černým stalobv|ý Dubrovník na Jadranském pobřeži
14
aa
a a a a a a
aa aa
a a a
aa
0ohoda z Paříže V hlavnim městě Francie stoji na ná městi Place de Fontenoy velká moderni budova. která je sidlem mezinárodni organizace UNEsco' což není nic jiné (
obrazcem nahoře Uprostřed známky:
iakýmsi čtveÍcemna stopce uprostřed kruhu. Při nejbližšicestě do okresniho města navštivil Jirka prodejnu Pofisu
a získal celou svěži dVouznámkovoU
emisi: vedle již známé známky ještě druhou' hodnoty 1 zlotý, hnědou s vy' obrazenim starého důlniho zařizeni' opět Wieliczka, opět záhadný znakI Rozluštěni objevil stíýc Miloš, pracov-
ffi ffi Polské známkY s námětem solných dolu ve vělič_
nik krajského střediska státni památko
Vé péčea ochÍany přírody.
Znak byl zaveden v roce 1978. AutoÍem jeho dvou verzí (Viz obrázek|.ie Palác a pa.k ve V€rsailles
ho než anglická zkÍatka,,organiZace Spojených národů pro výchovu, vědu
a kulturu".
UNEsco se účinnězajímá i o ochra' nu přirody a záchranu kulturnrch pamá tek. Začátkem sedmdesátých let si jeho odbornici řekli, že by bylo na čase, aby se uvedl do života nějaký system opa tření, který by mezinárodniinu
spole_
čenstvi lidi umožnil aktivnr péčio nejvý znamnější světové památky a přirodni oblasti. A tak byla členským státům UNESco předložena konvence čili do_ hoda o ochÍaně světového kulturniho a přirodního dědictvi. která pak byla schválena na generálni konÍerenci UNEsco v Pařiži v listopadu roku 1972. Podle tohoto mezinárodniho dokUmentu se do soustavy světového kulturniho a přírodního dědictví zařazuji památky, které maji všestranně výjimečnou hod notu z hlediska historie, uměni a vódy. a dále pak územi, která jsou jedinečnými doklady vývoje přírody naši planety, obsahuji prvořadé přirodní hodnoty a krajinné krásy a zaručuji přežiti vzác' ných a ohroŽených druhů rostlin a živo_ čichů.Starověk znal svých ,.sedm divů světa". za mezinárodně uznané divy světa novověku můžemesměle považo vat vyhlášené součásti světového a kulturního dědictvi lidstva' Začátkem Íoku 1980 jich na naší Zemi bylo iiž padesát sedm. je jedním 2 pěti
svélového kulturního dědictvi
írancouzských objektů na se.namu
Od Grand Canyonu Colorado po osvětim Schválenim mezinárodni dohody na mezinárodni konferenci však všechna práce teprve začiná. Konvence ie otevřena jednotlivým státům a záleži na
nich, zda se k ni rozhodnou nebo neÍozhodnou přistoupit. Každopádně Však žádný uznaný ,,div světa" nemůžebýt vyhlášen v zemi, která se k dohodě ne_ připojila (a tim samozřejmé ani nemůže
dostat na ochranu a údržbu finančni podpořu z,.Fondu světoVého dědic tvi"). Na začátku roku 1980 se k dohodě připojilo již 49 států. Na podzim roku 1978 bylo vyhlášeno prvních dvanáct objektů na Seznamu světového dědictvi' Dalšich čtyřicet pět by+o připojeno o rok později. Jsou to skutečně mimo_ řádné památniky vývoje Země i vývoje lidslva; od hlubin geologického pravě ku odkrytých v kaňonU řeky Colorado až po Výstražný vykřičnik Ťašistické ne_ návisti v osvétimiProjděme si Však Ve stručnosti celý seznam: l. L'Anse aux Meadows, Kanada. Národní historický park, zbytky osa_ dý Normanů na New Foundlandu. Kul' turni dédictvi.2' Quito, hlavni město Ekvádoru' kulturní památka španělskoamerického slohu. 3' Skalni chrámy Lali_ bela, Etiopie, kulturni dědictví. 4. Karo_ linská katedrála (konec 8. stoleti) v cáchách' NSB' Významná stavebni pa_ mátka. 5' Krakov, Polsko: staÍéměsto s hradem' Kulturní dědictvi. 6. Vělička, PLR. Solné doly s archeologickými nálezy, uměleckou výzdobou a starobylým technickým zařízenim' Přirodní dědictví kombinované s kulturnim' 7. ostrov Go' rée. Senegal. Pevnost - stavebni pa_ mátka' 8' Národni park Mesa Verde, USA. Zřiceniny skalniho sidla typu eblo" ve státě coloÍado' Kulturni ''pu dědictvi. 9' Národni park Nahanni. severo' západni Kanada, divoká horská krasová scenérie. Přirodni dědictvi. 10. ostrovy Galapágy v Tichém oceánu. patřici Ekvádoru. Jedinečnépřirodni dědictví, proslulé výzkumy charlese Darwina. 1t' Simienský národni park v horách střed
ni Etiopie. 12' Yellowstonský
národni
park v USA. prvni národni park světa.
13. Fasil Ghebbi' Gondarská ob|ast
v Etiopii. kulturni dědictvi. 'l4. Damašek' Sýrie, staré město. Kulturní dědictví' 15' osvětim, Polsko' koncentračni tábor.
16. Bělověžský národni park. Po|sko přírodní dědictví' 17. PeVnosti a hrady, Akkra, Ghana. Kulturní dědiclvÍ. l8. Me_ dina (staré arabské město} v Tunisu, Tunisko' Kulturni dědictví. l9. Zříceniny Kartága, Tunisko. Kulturni dédictví' 20. El-Džem' Tunisko, řimský amíiteátr. kulturn! památka. 21' Chráněná oblast Ngorongoro, Tanzanie. AÍrická,,zoolo-
gická zahrada" pod širým nebem
V obrovském kráteru. přírodní dědictvi. 22. Boiana, Bulharsko. Kostel s malbami z 13. stoleti' 23. Madarský jezdec, Bulharsko. Reliéf jezdce na koni ve skalni stěně u vesnice Madarv nedaleko města Šumenu.Památka snád z 8. století n' l.24. Thrácká hrobka v městě Kazanlyku, Bulharsko' Významná památka z konce 4. století n. l.25. lvanovo, Bul-
harsko. Skalni chÍámy. Kulturni dědicz vikinské
iví' 26. Urnes, Norsko. Kostel
Mezi současnými divy světa nochybí ani
giEantický přirozený odkryv
cÓlořado
doby
(1
'l. stol.)' K-ulturni dědictvi'
27'
Bryggen. Norsko' ctvrť města Bergen, kulturní dědictvi' 28' NárodnÍ park Virunga, Zair. Jeden z nejvýznamnějšich aÍrických národnich parků. Přirodní dě dictvi. 29' Národni park Tikal. Guatema_ la' AÍcheologické památky mayské kul-
tury uprostřed tropického
pralesa. i přirodniho dědictvi. 30. Antigua, Guatemala' Kulturni dědictvi' 31' Dinosauři pro
Kombinovaná oblast kulturního
vinčni park. Kanada, provincie Alberta. Naleziště zkamenělin. Přírodni dědictví. 32. Mezinárodni (Kanada_USA) národni park Kluane_Wrangell_St. Elias při
hranicich Yukonu
a Aljašky. Přirodni
dědictví. 33. Národni park Grand Cany' on, Arizona, USA' Přírodní dědictvi. 34. Národni park Everglades, Florida, USA. Přirodni dědictví. 35' lndependence Hall, Filadelfie, stát Pensylvánie, USA. Národni historický park, misto přijeti Deklarace nezávislosti USA {1776). KulturnÍ dědictví' 36. Mont St.-Michel se
zátokou. Francie. Klášter na ostÍově z 13. století. Kulturní dědiclvi. 37. chartres, Francie. Skvostná gotická katedrála z']2. stoleti' Kulturni dódictví' 38. Zámek a park ve Versailles u Pařiže, Fran cie' V 17' a 18' stol. sidlo francouzských králů' KuIturní dědictvi. 39. VezeIay, Francie' Románský klášterní kostel v Burgundsku z 12' stoleti. Kulturni dědictví. 40. Udoli řeky Vézere ve Francii' jeskyně s pravěkými malbami (Lascaux ai.)' Kulturni dědictvi. 41. MemÍis a jeji nekro|ole, pyramidy u Gízy, Egypt' Kulturní dědictvi. 42- Starověké Théby se svým pohřebištěm, Egypt. Kulturní dě' dictvi. 43. NÚbijské památky od chřámu Abú Simbel po ostrov Philae. Egypt.44.
lslámská Káhira. Egypt. Kulturni dědictvi. 45. AbÚ Mena, Egypt. Kulturní dě_ dictvi. 46. Val camonica, ltálie. skalni kresby _ kulturni dědictvi. 47. Dubrov_ ník, Juguslávie. Staré město _ kulturni dědictvi' 48. Stari Bas a sopočani. Jugoslávie. Pozdně byzantské Íresky v již-
nim Srbsku. Kulturní dědictvi. 49. Ná_ Íodní park Plitvička jezera' JugosláVie. Přírodni dědictví' 50' Historické iádro Splitu s palácem římskóho císaře Dio_
,kleciána, Jugoslávie- Kulturni dědictvi. 51' Jugoslávská část (na albánské hranici) ochridského jezera. Přirodni dě_ dictvi. 52. Coga-Zembil. lrán. Mezopo_ támský zikkurat (stupňovitá věž), kultur_ ni dědictvi. 53. Persepolis, líán. staro-
věké perské královské město. Kullurní
dědictvi. 54. lsÍahán. lrán. Bývalé hlavní město Persie, kulturni dědictví' 55' Ná_ rodni park sagarmatha, Nepál' Vrchol a úbočine'vyššihory světa (Mount Eve' rest). Přírodni dědiclví. 56. Udoli Káthmándú, Nepál. KUlturni dědictvi. 57. Boka Kotorská a KotoÍ. krajinné krásy a histořické památky. Jugoslávie. Kulturní dědictvi. Nač ten podrobný seznam? Podobný sestavil Jirka se strýcem Milošem. Jirka se totiž rozhodl' že se pusti do nové te-
matické Íilatelistické sbiřky. Námět:
světové kulturni a přirodni dědictvi. Už se lěšína medaili na někteÍéVýstavě' co kdybyste to také zkusili? ovŠem na námět ,,světové kultuíni a přirodní dědictvi" _ to můžebýt stejně dobře sbírka pohlednic, album obrázků vystříhaných z různých časopisů,zajímavá
nástěnka v učebně zeměpisu' zatim padesát sedm divů našeho současného
světa. Divů, které nám zanechala přiro-
da i lidstvo. Divů, které maii co
řici
dnešku i budoucnosti' Proto si zasluhuji soustředěného úsili celého lidstva, aby zůstaly 2achoVány.
Jan Čeřovský
FotoaUtořa Karel Dunda (1)
BRATRSTIJO KRII|EHO ZOBAKU HELENA KHoLoVÁ í. )'_ !J
;ť]
' . ;
'{
Člověk sám sebe označil lichotivým druhovým jmónem sapiens - moudrý. rozumný. Ve vztahu k přirodě však mnoho svého vychvalovaného rozumu neukázal' Ničil bez přičiny, lovil přes . Íniru' poškozoval přirodni celky důležité , Íreien pÍo zviřata a rostliny, ale i pro sob€, a hubil druhy v přírodě nepostra, datelné ien proto, že se mu zdály nebcrpečnépro domáci zviřata nebo lovňou zvěř' Samozřejmě že to nepÍošlo jen tak. 'Přirodní rovnováha křehká. jemně vyvážená jako na ostři 'e nože' siači:JT}aliěko a obvyklá harmonie se změni v pohrómu. Historie lidstva je plná pro,,blémů, škod a katastrof' kteřé člověk í'zavinil svou krátkozrakosti a neznalosti 'íťpřírodnictr zákonů. Zde je jeden příklad za všechnv' odvěká lidská nevraživost na konkuÍenty postihla nejen šelmy, ale také Všechno, co mělo křivý zobák' zakřivený zobec s okraiem ostrým jako břitva ie lotiž u pláků znakém masožravosti. Takových ptáků u nás není mnoho _ přibIižně třicet druhů dravců včetně vzácných hostů a i€denáct druhů sov' A řada druhů u nás kdysi hojných je na vymření, takže nám hrozi katastrofálni
nedostatek dravých ptáků' A to neni dobré' opeřeni dravci nejsou totiž ne-
přáteli a konkurenty člověka a zhoubou Všeho živého.ale naopak cenni a důležiti pomocnici, bez nichž nelze udržet tu zminěnou rovnováhu v přírodě. To době nezvratně dokázali podrobným sledovánim
života jednotlivých
druhů
nejhmatatelnějšich důkazů elníčkudravců a sov _ výtomu dodnes neuvěřili a zejména myslivci. ač mluvi nesmlouvavě
těchto z|opo-
větijně jsou
lí. drobni
krysy, š ani hosl
to .
hlo_ÍnVstec
křečci a iini kdy je dravými
mnoho. Je-li
ji i
dravci nížvšak
ňálo; mě jinou
patří rovr
zver - Jen ne dravci a sovy lov ( málo dÍuhů má dost sily, aby zajíce, bažanta i větši zvěř' pochutnaji dravci si však ně,atoi,'kí ptáků" orel :i'' výr. Naše t
L{iÍ"W
7
ÍIHNIVA JEHLA
jsou tzv. elektÍonovým dělem ufychlo vány a vymršťovánY V namodrale svitícim papÍsku napřiklad na destičku tvÍ' dého kovu, do kteíého vypaluji napÍo sto přesný aez. Pai íezáni, taveni nebo
0hniYá jehla
svařování elel(tronový paprsek předsta-
vuje nástÍoi, v němž hustota energie dosahu je 10' W/cm'. To znamená ná por ene.gie Vyráběné Velkou elektrá-
renskou tuÍbinou na plošku menši než poštoVni ŽnámkaI
PRAVDA
V Íoce 1960 byl sestroien prvni laser, což je zaíi.efri vyzařuiicí nesmiíně zaos-
onncuruÉ znpnrcvncícn
třené a zfoímované paprsky světla.
V kousičku diamantu je schopen vyvrtat diÍku o přůměÍu tisiciny milimetru v nesmirně krátkém okamžiku po namiřeni
ZRCADLECH
a spuštěni Výboiky představuiíci zá kladní světelný zdroj. Aí již nejmoder-
slunce na horách dokáŽe dohnéda opálit' ale když to s dávkou slunečni lázné přeženeme' utrpime bolestné spáleniny. Ještě štěsti' že ,'huslota" slunečni energie
nějši laseíová technika íežežáíuÝzdolné mateÍiály, vrtá je nebo tavi. působi
není nikdy Větši než 0'1 wattu na každý plošný centimetr. staěí však ien lupa nebo kus zvětšovaciho sklička a nejen kus filmu, ale i papir se v mžiku propálí.
Filatelistická lupa totiž dokáže,,zhustit" na cm' eneÍgii asi 10000W _ výkon dvou elektÍických cirkulárek! To, co si
každý kluk jistě vyzkoušel. vyvolalo před časem vážný vědecký spor. Šlo o potvřzení pravdivosti přiběhu, podle
kterého staÍoVěký vynálezce a matema tik Archimédes soustředil lesklými štity vojáků hájicich pobřeži syÍakus slunečni paprsky tak dokonale, že zapálil dře' věné Válečné lodi útočicichŘímanů.
A protože neilepši píověrkou teo.ii bývá praxe' nechal řecký inženýr Sak_ kas nedávno zakotvit v témžepřistavu dřevěnou lodici ve vzdálenosti asi 50 m od břehu. Padesát pomocnikú na moř_ ské hrázi namířilo naleštěná vydutá
zÍcadla s bronzovou plochou ve velikos_
ti staroVěkých štitúpodle sakkasových pokynú tak, aby paprsky poledního slunce bvly soustředěny na bok lodi.
Pokus trval ien několik minut. Hned v prvé minutě se začalo z lodi kouřit, během druhé minuty stála lod'v plam€nech!
člověk vládne státe koncentÍovanějšíenergií
zůstaňme ieště chvili u slUnečnich
paprsků' Věda je dovede přesně vybroušenými a seřizenými odrazovými plochami soustředit lépe než Archimé_ dovi a Sakkasovi pomocníci. Fyzik Felix Trombé postavil v odeille ve francouzských PyÍenejich největši sluneěni pec světa. Devět tisíc zrcadel s plochou velkou jako čtvÍtinafotbalového hřiště soustřeďuje
slunečnÍ papÍsky na vrcho-
lek věžovité slavby, do míst' kam se upinají VzoÍky materiálů. Tisíce slunečnich,,jehel" soustředěných do tohoto ohniska vyvolává ieplotu až 3320 'C, při kto.é se loztavují i žáÍuvzdornémate_ riály. kovy a slitiny' Na větši teploty, iinými slovy na větši soustředěni energie,zrcadla ani slunečni paprsky nestači.
slunečni paprsky, steině jako jakéko-
li světlo, a dokonce i teplo, nejsou
ni-
čímiiným než elektíomagnetickými Vl_ nami, lišicimi se od sebe délkami vln.
Do jaké miry je možné tyto vlny ''stlačit" a ,,zhustit"7 Čim vic by se to poda-
řilo, tím vyšši teploty v takovém bodu dosáhneme, tim větši soustředěni ener. 9ie zde nastane' Dřive než si na přede_ šlou otázku odpovime' začněme s hus_ totou energie ohné, který se stal p.Vnim historickým vynálezem a pomocnÍkem člověka. Mějme na mysli oheň, v jehož Žáíu začal člověk tavit měd'. bíonz a nakonec i železo. Podle g.afu na předešlé
straně mohli starovéci hutnici dcáh
nout ve svých hliněných výhnich hu91o-
tu energie ien několika set wattú na
každý centimetr plochy taveniny. Až ně_ kdy koncem čtrnáctého stoleti se V prv_ nich šachtových '.Vysokých" pecich po_ dařilo topenim uhlím vytavit i litinu. K dosaženi teploty neiméně 1400 "c pomoci vháněni Vzduchu zapřáhli středo'
věci huťaři do svých služeb eneígii o hustotě 10'W, neboli jeden kW na každý cm". PoměÍně dlouhé tepelné vlny tepelného zářeni nelze Výrazně koncentrovat' Píoto ani v syčicim p|ynovém hořáku dnešnich svářečů neni
možnépřekročit asi pětinásobek husto_ ty energie dosahované ve vysoké peci. K pokroku o celý řád došlo až při Vý
voji eleklrických obloukových pecÍ, V kterých se dnes přetavují kvalitnějši druhy oceli. svitivý oblouk uvádějici
ocelovou lázeň do varu a zároveň ji pÍo. michávajici dosahuje hustoty energio něco přes 10 kW na cm". Teprve objevem čtvrtéhoskupenstvi plazmatu hmoty technika - mohla vysoce -koncentrovaných ene.gií opět pokřočit. V současnédobě i řada kon_ strukci v ČssR (napřiklad ocelová estakáda v Píaze od hlavniho nádraži přes Florenc, konstÍukce Paláce kultury aj.)
je chráněna p.oti korozi nástřikgm
ochranných kovů pomoci plazmové pis_ tole.
Plyn ioni2ovaný elektÍickým oblou'
kem v plazmovó pistoli. neboli plazmatronu, je elektricky ohřiván a VymÍšťo' Ván téměř zvukovou .ychlosti pÍoti kon' strukci a nanáši na ni obrovským žárem (až 500o0'c)' Vypařený ochÍanný kovPapr;ek plazmatronu útočina konstruk-
ci hustotou anergie až milión wattů na k3ždý cm'svého píůřezu. Ještě sevřeněiši můžebýt proud elektronů, které
eneÍgii přimo pohádkové hustoty: 10"-10" Wcm"l cim výkonnějši je nástÍoj papfsek' tim méně energie se na vítáni, řezání nebo svařováni spotřebuie. za noÍmálllÍch okolnosti se napřiklad při páleni autogenem musí celý kus mateÍiálU i s okolím prohřát do bilého žáÍ!a pak je teprve možné kyslikovým pÍoudem materiál propálit. Laser pracuje s ne-
smírně krátkými pulsy, úžasně koncentřovanou eneťgii. Dopad pulsu záíeni vyvolává v mikroskopickém pohledu ničavou explozi, která se však lidskym očim jevi ien iako málo nápadný záblesk' připomínajici neispiše škrtnuti zápalky.
PÍakticky vzato se Však na vypálení uíčiiého tvaÍu laserem spotřebuie sedmdesátkrát méně energie než při použití autogenniho hořákuNové metody pÍáce s plazmatrony, elektronovými děly a lasery jsou proto energeticky úspoÍné,čistéa rychlé.
Výkon miliónu elektráren dopadá na zrnko máku Vůbec největši zhuštění energie se vědci snaži využit V poslednich letech. kdy usiluji o oastartování termonukleář' ni (vodíkové} Íeakce. Jo několik cest, jak zahřát vodík na teplotu nejméně 100 nriliónů stupňů' Jednu z nadějných uvádi náš graÍ na samém vrcholku' Po2náte proč. Ve vakuové komoře se na teÍčik zmrazeného vodikového paliva soustředi ze všech stran najednou nesmiÍně silný proud eneÍgie' pod iehož úderem dojde k takovému stlačení atomových iader. že se začnou spojovat. V současné době se v pěti velkých světových laboratořich experimentu'e s obřími pulsy laserů, ieiichž záblesky jsou ťozvětveny, optickými 2esilovači zesileny a navedeny na zrničko paliva v přesně steiném okamžiku' EneÍgie záblesku při obřim pulsu se Vymyká Všem předstaVám: óini 10'" Wcm'- Je to miliardkrát větši hustota, než s jakou útočiplamen hořáku na svařovaný materiál. Přepo_ čteme li tuto prozatim ',neihustši" prakticky dosaženou energii na plošku 1 mm", tj. na plošku tečky na konci této véty nebo makového ŽÍnka' vyide nám energie. kterou by muselo dodávat milión Velkých e|ektráren _ a to|ak iich samoŽřeimě na světě ani není. ani nikdy n e bude.
lng' Jan Tůma
o 3
q7 r' >.
íš
qn
;z
ál
BN go
EL B! to {
es€
,o
N
3F €'! go 3F
I I
(
ó{
{:
z J
F
ah
o E 'ž at
I
.u
z@
o
É'
o
i-riiiiirfi;fiiifiirriifiiliiE illiitiiiiii*iiiiilirir*l i
z J
F q
o ac
'2
iiiliiiiiiiiiiiiiiiifi iiiiiiii
É,
-
.U
zE o
tc
o
illsi*ilir#*lillliiisrllliiil
ii
iiiiiilliiiirlslllsiiliii*Í
iitiilisiitl*iiliillliiliitilll
:iiiiii iiii liiiii iiiiĚiiii i; i
z J
tth
o cc
E = a U
zr
o
r ac
z
řii
F o
IŤilii*iii:iiiiiiai.;iiiiil
g
o
lÉ
'-z aÉ
a
.q
z
a0
o
É'
o
liliiilliliiiiiiiiiiíiiliilitll
déěko 4
iiiriiiiiiiitiiiiiti
iiii
irit
Každý z obou hráčůhraje se třemi ÍiguÍkamipředstavuiicimi letadla. Hráči střidavě házeii kostkou a ze étartovnich poli navádějí svá letadla na'příslušný okrui' Hráč můžóboiovat s jednim nebo dvóma letouny naiednou' třéti letadlo může zasáhnout do óoje až po ztrátě iednoho stroie' Letouny se nesmějí-předlétávat ani stát vedle sebe ňa jednom políčku'Počet bodů na kostce určuie' o kolik poliček se posune letadlo-Íiglrka. Z jednotlivých poliček isou vyznačeny směry střelby/Úía
o .E
o
\o
lí O o P
E
g
J -
s vyznaóenou střelbou fíotivnika' V připadě, že hráč ukonči svůj tah na.poličku 'polaló, protivnika' je toto.zasaženo a vyřazuje se i"i iJ piáuě obsa.eno letadlem piá"é je'li tah na poličku ohrožosvůj je ukončit ňucen tetoun vyřazen' ták iJ niv' na
piotivnit
;;;;ň;
du
L*HfiHffi
n
L-le
$HHffiHq, Ě
52
5l
c
luunsxÝ DĚrovÝ
ČLUN
PI KA
r4ODEl M 1:loO
oročnÁ vĚŽ
@ @\o
bl lt
DÉěKoABc
sBĚRNÉsURovlNY
sBĚRNÉsuRovlNY
ffi sBĚRNÉsuRoVlNY
Karetní hra 2_4 hráče
pro
Čtenarůrnngc
věnují Sběrné surovinv
qy áň
. , : ..,
BAROKO
t
l
m niHsp:
ffi ffi
Ti. kdo sbíraji staÍožitnosli
se.aiimaií
o
minulosr
Ti' kdo sbiraií druhotné su.ovinY pracuji p'o souč4no5t
fF{RtrěR*š{e
sběratelé stařožitnosti znají ledacos o histoÍii kultuÍnich slohů sbélatelé sUrovin roa.ii poti€by současné společnosti
3x"
F'É'^ -'q)i rÉ'^
nA'JlAfflláiď'J
"}'l
rc^
orlesril pÍllozcI van' posxvÍne néien hřáčské vzrušeni. ale i !p6vni vaš€ védomosti o tom. jek naši před&ové žili. stavěli, bydleli a oblékali ge' Nad hrou se mohou sejil 2-4. popříp€dé i vice hráčů. HÍa obsahúi6 37 kaÍ€t' kteíémaji .ůznou bodovou hodnotu podl9toho' jak snadno so dáii při hř€ uplaln't. Dvě karty opátionó zíáčkem sbéÍnýchsurovin a hes|em mai| podobnou Ulohu pii his uplainit v kt€lémkoll misté Pět iako v iiných karetnich hrách Žoliky- Dóii karet s nápisem K0lturni památka můžete'e pii hře zaiadit do lt6rékolI iady (vdorov_ ně)' al€ jen v pruém gloupci {sviglé pořádll' Dalšich pét Larel jo slovně označeno prvký] slohovýft věž. okno, sloup' odév. nábytek v€ hie ie múžete iednotliyymi uplatnit i€n n6-hornlm nebo spodnlm koncl sloupce' zbylYch 25 kaÍet |soU oblázky pNkú a delájlů 2 |ednotlivých obdobi' Každa z téchto káÍét patil do Určitéřádý podle slohU' ale také do určitéhosloupce pod16 ivpu pÍVku' cil hrY: Každy hráč se saži uzavřil některou řadu nebo sloupec tak' abY bYly Úplné Včetně kady s nápisem je to tody vždY osm ka.et Uzaýirá se poslsdnl kátou. kielou tnam v íuce. druhym cilem je proto zÚslal sam bez kalet Abv mohl h'u ukončd i ten hráč. kl€rÝ má V Íuce kailU nahrazenou iiž vé hře,.žolikem"' ňůáe I položlt ná tUlo kadu Toio p.ávo má však Ien pii UzaviÍdnl Postup hfy: Věechny karty se položi rubem na stůl ó tvoá tak baok KaidY si vě.me dvé láily (,'llzat'' múž€t€ buď z baličku. nebo z kóÍet íozloženych po stole)' Kdo měl šlésti' že ''liznul'' dvě ka(y palilcl vedle sebe nebo pod seb'e' záčlna tlm. ie Je vyloži Ve spÍávné polo.e na stůl' lJsou to kany steiné baivy neoo ká(v s týmž
sBĚnťÉsuR(MNY
_ odév. věž atp' _ év kad6 s ňápas€ň a kada s přislušnym pÍvk€ň') Nemúže li nikdo začit, vezmou 9i všichni iěště po iedné kaně Hráč po levici začínaiiciho pak bero tok dlouho kany. bilku, až můž! přiložil do dvěma kadami íoYý sloupec nebo iadu Až iiž záložBoó řady nebo sloupce či skoíčis přilládánim, aekne: ,,Dál'''aložit a híaiI postupn6 d6lši hráči' Pdřebu'e'li hráč přes!nout někleíé sloupce iinam. múže lo udělei. ál€ j€n téhdY, neni_li lada' v které kadá leŽi' uzavřená tabulkou Kultuíni pamálka a zústanou_li i po p.ovedéni přesuuu Vš6chny kany vázaňé, tj. alespoň ve dvo'ici€h. Hía ie Úkoněena, zb3vi_li se j€d€n 2 hráčůposl€dni kady a uzavře přitom někle.ou řadU nebo sloupec. Při úBlrésestaýě káíet ziskáte přéhlednou tabuli, v niž isou V řadách j€dnotlivé historic*é slohy tak, jak šly tó sébou lÍománský sloh, stik6' renesanca' b!Íoko. empř)' a ve $loupcich pod sebou pak i€dnotlivé prvky tě.hto slohů v náhodnéo pořada |tedy např. gloupgc věži. vodle sjoupeo al€n, pa& sloupec nábytL! atp'|' Tálo Úplné sestavy však běhom hry Žpravidla nebývá dosaieno' protóžB ji někt€ťý 2 hÍá_ čůlkonój ďřive. Po skonóefri hry nastává iqii hodnoceni: za ukončeni lzávřeni) ziská_ vá vitě2 desét kladňých bgdů ostatni híáói dostanoo bodÝ zápornó. podle hodno{v kaíet' kleÍe jim zůstaly V ruce Hodnotý karei: iolik lkaťia * sběřnÝch suÍovin a h.sleml _ l0 bodů. 'nakem Kaíta Kultufni p€mátka _ 5 bodů' Ka(a 9e slovním oznáč€nim pívku _ 2 body. ostótni kaíy s otJrázky pÍvků po l bodu' Néi€ Žchleb Přiiemnou zábavu i poučenivám přeii áutoři toři Boiivoj Bořivoj N€ i€Žchleb a Jaroslav DíáhokoUpil přvk€m
i}tae - *f
'oot{9ítoeoaOo'oaaaaaaaaeaaaaaaaaaaooaaocaal.aoeaaaaaacaaa'a
REDAKčN i ozNAMoVATEL v současnédobě se nám v redakci nashromáždilo tolik vašich žádostÍ .' zveřejnění zprávy v Redakěnim oznamovateli, že další nepřijímáme. Až se rubrika uvolní. dočtete se o tom na tcmto místě'
'l'l r. 2l č' 22, 23, 24, Í. 19 é' 22, í. 1? ó. ' 24: PetÍ Mrňák' RumbuÍských hrdinú 266,47301 Nový Bor _ sháni Vystřiho_ Vánky Veněía 8, Tatra 81 3, zetoÍ crystal T-34 (i s náVody)' Dá za ně LF 109 Pio' nÝÍ' Be za, radiopřijimač Mái, L 410 NP, vozy metra; Richard Hiibol, 468 26 Hu( Mař€k Břaboc, Božkova 6, 16000 1]4 sháni kompletni ABc ročník19 Praha 6 - nabizi 3 andulky, krmivo čísla-18,2'l, 23,24' roénik 20 čisla 14' 19' a klec; Jiří Chavlovský. za nádražim 21, 22, Íoěnik 2l ěisla l' 7, 15' 22, 23, 872/lll,29o01 PoděbÍady _ vyměni 4 raóník 22 éisla 1, 2' 3, 4, 6, 9, 14, 21, 24' soupravy Vlaků Ho (seznam pošle), íoónik 24 čísla9, 16, dále pak knihu angličáky, samolepky a foÍmule Lotus (dvoudilnou} M_ Deyla a kol' Naše kvóti_ 79, Tyrrell 005, Ligier JS 11, Brabham ny a klič k úplnékvěteně ČsR; Jiří Ši81 MB a jlná déčkaza zahÍanični mo laí' Lidická 154, 5630l Lanškroun delv letadel V měřilku 1:72, 1:32 a 1:24: sháni ABc ročnik 19 (i bez déček) a roč_ Bohuslav Kolenčík. Hviezdna 101/c, nik 23 čislo 19; Pavel Švrlinga' Lenino949 o1 Nitra _ vyměni 4í) reproduktoÍ va 76, 6l 1 00 Brno sháni králiky (sam a několik VystřihoVánek za tyto Vozy ce a samici asi třiměsíční živé);J- KaÍViná 6 F 1: Tyrrell Ford 005. Mc Laren. Lotus Dobiáš' E 800 (4D9lc). 735 06 72D,'rYírell Fořd P 34. Fe(íaíi t12 12 _ zá ABC ročniky 1_23 i s déčkydá a dále za 2 světelné semafory a rampy magneiofon B 444; lvan Klabal. For na TT; Joséf vlasák' soko|ská 497' mánkova 523' 500 06 Hradec Králové 391 8'i Veseli nad Lužnicl l _ vyměni za model letadla Hawker Hurricane ll -C ročniky ABc 19,20' 21,22, 23 i s déčkY v měřitku 1/72 (nesestavený) dá dva za hrajici kazetový nragnetofon; Jiří angličáky Dune Buggy, VW 4'l l a Vystři' Švec, obránců miru 144/10' 5g312 hovánky Mc LaÍen M 23, Lotus 79 JPS, chvaletice _ nabizi déčkaF l (Mc La_ L 41 0 UVP TuÍbolet. cifkův statek V Tře' ren, Bíabham. Lotus 79, Ligier), Íigurky bizi; Jiří Klimeš, Na strážkách 527. k autodÍáze' historickou galeonu. auto Veseli n' L. l sháni kazeiový magne. mobily (Vše s náVodem).a tanky druhé tofon. Vymění za maketu auta a lodi světovó válkV, května 1945, samochod a jiné věci; slanislav Maškvan. TyÍšova ky sU 76 M, 85; Eduard Lupták. Tat. 555, Rajhrad sháni vělrný mlýn (ne' ranská 3, 040 01 Košice _ shání kitY slepený), výměnou .a papirový íoto 1:12 Me 262, Fw 190, HE 111, B 17, Pe 2, aparát Dirkon a l. čs. družici Ir/agion JU 87 B, Jak 'l. Zero. Všechny nesesta {Vše neslepené); stanislav Hradil. Vené; Albeřt Daníček. Na Blaiech 399, 739 34 Šenov 107'l _ sháni Mc Laren M 68604 Kunovice sháni plánek na 23, Vyměni za LigieÍ Js 11 a přidá silnič krátkovlnnou jednokanáloVou vysilaě_ ní válec Homag (neslepené); Miroslav ku; Miroslav špadrna' Vlkova 1o. Braun, Láz 101,26241 Bohutin _ sháni 13000 Praha 3 - sháni Vo2y metra, lovecký dalekohled. vyměni za ABc depo, hřad Litice, most sNP' NabíŽi za ročnik 23, necelý íočnlk22 a časopis ně jiné. chce si dopisovat s přítelem ve Motor z 7'] a 78 i s přilohami' spóvěku 11 -'l3 let; Čestmír ondřáěgk' chá; V.'okuK]ocík. Glawackého 553. 66405 TvaÍožná 294 _ sháni skanzeny. 18'l 00 Praha 8'TÍója _ sháni desky na vystřihovánky F l a dokumentaci k nim; ABc r. 'l8_2t, dále vystřihovánky z čiKarel sypták. Fučikova 7' 600 00 Brno sla 14 r' 24, nabizi Vystřihovánky F 1 sháni sluchátka' ABc ročnik 24 čislo a depa a figuíky; Jindřich Borul, zd' 2 (i s déčky).Nabízi ABC roěnik 23 číslo Nejedlého 20, 466 04 Jablonec n. N' 22. ABC ročnik 24 čisla lo, l4' 18 (někte_ sháni plastikové kity letadel 1:72 ÍY Ai(rá s déčky);Radék Balajka' Mladcová fax. NoVo' Matchbox' Vyměni za Vystři 251' 76001 Gottwaldov plánek sháni hovánky 2 ABc, katalogy anglických au_ na magnetofon PAN 64- nebo PAN 84. tiček nebo samolepky {seznam pošle); připadné vyměni za déčka; Václav Jiří Vaníěek' U nádraži 136,417 42 Bošole, 561 24 Třebonice v Čechách 208 hosudov _ sháni ABc Íočnik24 č. 8 modelovou železrrici {seznam i s déčky.Dá za ně ABC ročnik 23 č. 1; - nabiziAugustín pošle); Hťdlička' Va.šavská Nataša oláhová, nám. 1. máia 4/2, 21, s17 oo Trnava vyměni neslepený 98401 Lučenec - sháni želvu (ne přiliŠ Ligier Gitanes za -neslepený Lotus 79 starou}' odepiše Všem; Miloš Kmet, JPS; Radek Bůžek, ul- l. máje 1355. \^y'olkeíova 7 /2615, o1o 01 Žilina _ sháni Rožnov pod Radhoštěm _ sháni vozy ABc íočnik15 č' 1, 20_24 s románem' F 1 Ferrari 312 T2, Tyrrell Foíd 005, TyrVyměni za déěka; Martin Ježek' Havrell Ford P 4' Vyměni za jiná déóka ABc; ličkova 5, 551 01 Jaroměř _ sháni vy Jan škoda' okr. ''o" 217a/go, 27201 střihovánky husitú a křižáků z ABC č. 6. Kladno 2 sháni ABc Í.22 č.5'.' 21 č.. 7 a 1 3. Nabizi déčkaz roéniku 23 čisel 23 ]6, r. 20 č. 14, 17,21-24, r. 18 č' 6, r. 17 Fiat Ritmo Abaíth a 24 obrněný vlak č. 1_ 13, 'l5' 16, 'l7' Nabizi r.22 Ó- 2' 3.6' SNP' Z ročniku 24 čisla 5 sovětský tank
9'
T 35A, lnterkosmos 18 a Magion. z ěisla
12 tanky dÍuhésvětové války BT
a cromwel Vll; Jan Tuřenič.
Všechny Vozy F 1; Mařtin Musil' Fričo va 1240, 263 01 Dobřiš - nabizí ABc ročnik 2'l (od č. 9 výše}, ročnik 22 (kom_ pletni), Íočnik 23 (kompletni)' knihy: Pavel Šraitod krystalu k modelům s tran zistory, J. Bláha PoznáVáme elektroni_
ku, navazujeme spojeni;
JoseÍ Johá-
nek' Gottwaldova 51, 261 02 Přibram Vll _ shání 17., l8. nebo 19' ročnik ABc' č. 13 ročniku 24, vystřihovánky z 15' čísla20 ročniku 8 F'l, aut, tanků. hradů a domků za řadiopřijimač Hvěz dička To vše pouze ce|é; Jaros|av Mátl, 690 02 starovice č. 206 - sháni Íůzná dečka (odepiše všem); Joseí
vršník' KaÍlova l8, 254 0] Jilové u Prahy _ 2a tři nenahrané magnetofo_ 1
nové kazety c 60 v dobrém stavu jaké_ koliv značky dá 18 dilú k autodráze, zá' Věsný |odni motorek 4.5 V, slepený ío_ toapaíát Diíkon a mnoho déček(i jednot|ivě); Petr l(okeš, 73934 Šenov 109'| nabízi dárkovou soupravu Vláč' ků Velikosti TT start; M.řtin JiÍánek, slavičkova 21,4oD01 Ústí n' L. sháni knihy TeIaÍistika V koutku živépříÍody a Lasie se vraci; Alois Šprachta' Bor_
kova 4, l86 00 Praha 8 _ sháni ABc roč_ nik 22, ročnik 23 čisla 5, 6' 7 (pokud možno kompletni) za zápisniky řoč. 65_70, pancéřový vlak sNP a krojova
né figurky; Jiří Novák, 78345 Lenice na Hané č' 30o _ vymění vystřihovánky družice Magion, sret l, signe 3, kostel z Ladomirové za déčkostaÍt a cil k aU_ todráze a ABC ročnik 20 čisla 1, 2; Jo_ seÍ KauÍman' 281 72 Přišimasy 21 sháni kompletni ABC ročnik 23 éislo -5;
Ján B€tel', nám' Lud' milicii' č. 1. 036 01 Martin Vyměni autodráhu
a vláček TŤ za kvalitni diapromitačku na rámeóky 7 x 7. Nakreslete schéma a popište j|' odpovi všem-; Tomáš Čerňanský. Dukelských hrdinů 390. 407 2,l
Česká Kamenice
sháni vlhkomór,
pÍoso, lesknici, pravou sépiovou kost'
Nabizi papoušiky růžohrdlé;oldřich Krsek' Rudé aÍmádY 478/ll, Poděbrady
- sháni Vystřihovánky záVodnich auto_ mobilů Fl Tyrrell Ford 008 a Lotus 72; Petr Brak, sokolovská 228,190oo Praha 9 sháni vozy F l. a to TyrÍell o05 Ford, -Tyrrell 008 FoÍd a Lotus 72 D JsP (vše neslepené), Vyméni za růŽná iiná déĎka (seznam pošle); Radek Kučora' 747 l9 Bohuslavice 274 _ sháni déčka F 1 Lotus 79, Brabham tl4, Brabham BT M6, Tyrrell P 34, Tyrrell Ford OO8, Ferrari 312 T2 (neslepené s plánky). Nabízi Ša. chovÝ slabikář'
eaaas9aoto6s!raaoaaoaaaaaaaaaaoaaaaaaaaaaaaaaoaoaaaaaooaaaaaaooaa
d',,
7
582 51
Šlapanov'l06_ sháni kazetový magnetoíon (poškozený, nehřajici) za ABc roénik 21 _22 (někteíá bez déček);Roman Puda' 735 34 stonava 'l96 _ sháni
REPUB'.
P' 4l D
2oHE'rHUNDEBB.Lr" nnooelÁňŮtvt
Republic P- 4TD-20RE Thunderbolt
MoDELzt sovĚrsrÉHo zÁvoou rue vÝRoeuHnnČrK KRUGozoR _ MosKvA Na našem loňském předúánočnim trhU se objevily dvě pozoruhodné no'
vinky v oblasti plastikových modelů.
Pod katalogovým čislem 167 sovětské' ho závodu Krugozor se prodáVal model britského dvouplošniku Westland P'V'3 ,,Wallace". Druhá novinka s čislem 390 je model stihaciho letounu Republic P-47 Thunderbolt. oba typy jsou v mě. řítku 1:72 a byly Vyrobeny z původnich lisovacÍch íorem zaniklé britské Íirmy Frog. Prodávají se bez bliŽšiho udáni typu. pouze s návodenr ka stavbě a bez oblisků. Nicméně i v tomto provedení isou významnou ponroci československým modelářům a my douÍáme, že naši dovozci objednaji ze Sovětského svazu i ostatni modely' Podle předběž_ nýeh informaci sovětské podniky Kru_ gozoÍ, Tašigruška, Luč a ogoněk vyráběji celkem osm druhů plastikových modelů letadel z forem bývalé firmy Frog. Až si údaj dokonale ověřime, bu_ deme vás informovat, o které typy se jedná, a postupně zveřejnime jejich monografie. Navštivime také přislušné
pracovniky obchodu
a požádáme
o vyjádřeni k celé záležitosti.
je
Dnes vás seznámíme s prvnim mode_ lem, kterým je Bepublic P-47 Thunderbolt' Monografie i stavebni návod vám nabízíverzi P-47D_20RE. Republic P-47D'20RE byl poslednim thunderboltem s kabinovým krytern V obrysu trupu. Nevýhodu této kabiny, asi dvaceti_ stupňový slepý prostoÍ snlěrem doza_ du, odstranil U pozdějŠlch verzi nový kapkovitý kryt, který podobně jako u le_ tounů Mustang nebo Tenrpest umoŽnil dokonalý Výhled na Všechny strany' Prototyp byl zalétán pod označením XP-47B v květnu 1941 a o necelý rok pozdě1i přišly prvni stroie k útvaíům. Thunderbolty se staly v krátké době oblibenými letouny pro schopnosl po' kračovat v letu i při značnémboiovém
poškozeni a laké pro poměrně vysokou rychlost. Někteří piloti dokonce tvrdili, že při střemhlavém letu dosáhli rych_ lost až 1000 km/h' Pravdou ie, že let střemhlav byl pro piloty thunderboltů oblíbeným manévrem k odpoutáni z boje.
l když byly thunderbolty amerického původu, nebojovali s nimi jenom ame ričtípiloti. Letouny byly ve výzbroji RAF
(Britského královského letectva),
196
kusů dostal i sovětský svaz. Po skonče' ni druhé světové války slouŽily P-47 ješ tě v dalšich zemich.
Byly to jednomotorové celokovové dolnoplošniky se zatahovacim podvoz_ kem. Kryt typu NACA zakrýval motor R-2800 59' Výzbroj tvořilo osm Velko-
rážnich kulometů Browning
ráže
12,1 mm. Některé lelouny nesly pod zá
podvozkové šachty. Pozor však na po-
škozeníobdélnikoVých otvoÍů, které slouži k nasunUtÍ podvozkových noh a krytů podvozkových šachet, ty musi zůstat nepoÍušeny. Dále opět pokračujete podle návodu výrobce.
Zbarvení Zvolite_li thUnderbolt podle dnešní monograf ie. použijete následujici odsti-
ny barev Humbrol. lnteriér kabiny a vnitřni plochy podvozkových šachet jsou vybarveny základnim odstinem
HD 4. Horní plochy letounu jsou zelené
(Medium Green HU I), spodni plochy
světle šedé (Light Grey HU 6). Bílépru' hy na VOP {vodorovné ocasni ploše) a SoP (svislé ocasní ploše) jsou vybarVeny odstinen White 22, stejně jako označeni ol C na boku trupu a jméno
vésy pumy. Ke standardnin]u vybaveni patři|a i přidavná nádrž. Rozpětí 12,43 m, délka 1 1,03 m, hmotnost prázdného letounU 4550 kg, motor Pratt Whitney R_2800'59 o výkonu l692 kW {2300 k), max. rychlost 697 km/h ve výšce 9000m, dostup 12800nr. dolet 2720 kilometrů.
Stavba modelu
chcete_li stavět model ve verzi
P-47D-20RE, provedete několik úprav stavebnice. Začnete trupem. Slepite obě poloviny (č. dilů 3, 12) a po dokona' lém zaschnuti udéláte malým jehlovým pilnikem otvor ve spodni části zádě tru pu {obrázek č. 1 ). Spoje i otvor Žačistite. Druhou Úpravu, vytvaÍováni motorovó ho krytu. naidete na obrázku č. 2. Nej' prve měl(kou tužkou nakreslite vybráni a vypilujete je. Nakreslite klapky regulace chlazeni a vyznačite je ostrou rýso vaci jehlou' Trup dokončite podle návo du výrobce. Dalši díl, který dopoíUčujeme upravit, je křídlo' Podle obrázku č' 3 vyřiznete v obou spodnich polovinách (č. 1 a 2)
pilota pod kabinou' Nápis .,Zambie" (Hadi bůžek)je žlUtý (lnsignia Yellow HT6| s černým lemováním (Matt
ZlUté je i čislo 276594 na
33).
SoP a konce
vrtulových listů- Vlastni vrtulové listy
jsou černé(Matt 33). vrtulový náboj stří_
brný (Silver li). Kulomety jsou v prove_ deni Gunmetal 53.
Protože Výrobce modelu nedodáVá
obtisky výsostných znaků, mUsite si je
vyrobit podle předcházejicích návodů v ABC' Je však možné použit obtisků z jiné zahraničnístaVebnice'
S nakresleným thUnderboltem,,Zambie" létal poručik Thomas Bailey, pilot 361. squadrony, 356' letecké skupiny, 8- letecké armády. VácIav Šorel
Záuiděníhodná křídla a radius)' zápěstnÍ kůstky srůstaii Ve
dvě malé kulaté kostičky. záprstní srůstaji V iednu kost s velkým okénkem uprostř€d. Z prstů se zachovaly ien tři; palec s iediným článkem nese tzv. křidólko (alula) a někdy i dráp. Vpředu, na špičcekřídla, jsou kosti druhého, nor-
málně vyvinutého pÍstu' zbytek třetiho se najde jen na kostře.
Celá křidelní kostra ie velmi pohyblivá, avšak ien V jedné rovině, v jiných směrech vykazuje naopak pozoruhodnoU pevnost. Tento lehký, ale velmi pevný základ ovláda.ji mohutné svaly, které se upinaji na hřeben prsní kosti' Čim lepši letec, tim lépe vyvinutý má tenlo hřeben. Dokonalost křídla dovršuje peři. Větši část plochy křidla tvoři
letky, dělené podle toho, z které části vyrůstaií, na letky ručni (prvniho řádu, iichž bývá deset), letky loketni (druhého řádu) a letky ramenni. Shora i zdola překrývají bázi letek pera zvaná krovky. Letky jsou uspořádány tak' že při pohybu křídla směrem dolů nepropouštějí vzduch, tvoři jednu velkou nosnou plochu. Při zdvihu křídla Však vzduch mezi nimi proniká docela snadno, takže pták při vzmachu křidel nemusi vynakládat žádnou velkou námahu' To ie hlavní úsporný moment ptačíholetu, ale ne jediný. Ptači křidla isou prostě mistrovské dilo přirody, iemuž se žádný lidský vy-mč' nález nemůže rovnat' Kresba: Zd. KocourkoVá
;'.'lověk odedávna Žáviděl ptákům jejich křidla _ a to zcela právem. l dnes, kdy už diky strojům létá výš' dál a rych' leji než ptáci. má dost a dost důvodů k závisti. Ptači křidla totiŽ pracuji daleko dokonaleji, obratněji, a hlavně úsporně. ji než jakýkoliv lidský Vynález v oboru létání'Podívejme se, v čem se Úspěšná ptači konstrukce liši od křidel vyráběných lidmi' Předevšim nesmírnou pohyblivosti všech součásti. Ptači křidlo Ie složité, skládá se z mnoha lehkých, ale pevných kosti, spojených pružnými a po hyblivými klouby. mohutných výkonných svalů a podivuhodně utvářených per. základem ptačiho křidla je tzv. lo_ patkové pásmo, tvořené třemi páry
kostí _ lopatek (scapulae). kostí krkavčich (coracoides) a kosti kličních(c|avi_ culae). obě kličníkosti. velmi tenké a pružné. srůstaji V jedinou vidlicovitou kost, tzv. sáňky (furcula). která jako roz-
porka udržuie obě kosti krkavči ve spřávné Vzdálenosti. KÍkaVčikost ie pružně spojena s prsni kostí a srůstá
s dlouhou, Šavlovitě prohnutou
lopat-
kou' Diky této opoře mťrže |opatka vol' ně klouzat po žebrech a dovoluje ptačí_
mu křidlu obrovský rozsah
pohybů.
V mistech spojení kosti krkavči s lopat_ kou je kloubni jamka, do nížnasedá ku_ lový kloub kosti pažni (humerus), jedné
z nejsilnějšich a nejpevněiších kosti ptačiho těla. K ní se připoiuji dVě kosti předlokti - loketni a vřetenni (ulna
í 2 oecta
Kostra ptačíhokřídla:
Í Prst
Přeměněné kůstky záprstni a zápěstni 3. Kost loketni a vřetenni
2-
{p;noty} ěasopisu ABC ml8dých trchniků 8 přlrodovědců. Bočník25
4. Kost pažni (ramenni) 5. K|íčni kosti srostlé V tzv. sáňky 6. 7.
Kost krkavči (korakoid) Lopatka
(í98o-8'll. Adresa redaks; vocolova'3' r20 oo
Praha 2
7Y
ST RAZC I
kaoct. rorrEa ! ' oBJqytat
-
#:;v,::ii
JtnF
r /aofrE4 kluc, ! rADr
tsou et?tha
'rsn
t*',,*u,p*Srn;Xr;sispkt*r:4
srtr-s tgca
ťl,argp
ast r1gl.
lc n4čarzx cttéao r4polt{r!.
raar
raď s€
r??.a
rrjžéHE
atnt repu 'smrt kC toaět r! AqE
Dtlť
rěasra-
sp začáv(,{pŘtr
vŠochno tdy nakon€c dopadlo dobře a strážci sé ce}é té ,'kÍvavé rÍágédii'' zasmáli také' Korunu vš6mu pak na$dil Robin, když do kroniky nakr*lil obrázkový seÍiá| .'o s!Íašnémmordu v ČeÍňóÍotli", a16 nap3al i o ioho ves€lém Ío.u:leni' oslótně i vy $ múžet€ do stopováhí pustit podlg návodÓ, ktoÍó jsmo právé v ABc otiskli' Dbeite ien' abygte náhodou nedopadli iako kdysi stÍážci. Jinak vám ovšem př€j€mo hodně pěkných slop e ještě vice íožluštěnÝch příběhů na sněhu. A táké nám můžetenapst o'svýchletošnich zážilcich zo zimnich výplav! Piše Ú Vlaslisl6V Toňan' kresli
@
Libuš6 Kov6řiková 198l
rřezkoušeli v pÍaxi _ nastražili v lovec\em reviÍu hnizdíciho páru výrů přeje:eho zajice, Výrazné označenóho bar_ _ oběí do' ou' Nemuseli dlouho čekat trravniho ruchu se ocitla ve výřím hnizlé hned druhý den a dokumentovala :3k, že zbytky zvěře ve vývržcích nemu_ jeji vždy pocházet z vlastniho Úlovku. Podivejme se, co našim dravým ptá-
.Ům chutná' Většina z nich má iidelňi:ek dost pestÍý, prostě pÍoto; že neni ;hké se uživit. Napřiklad oba druhy na-
,ch
luňáků zkonzumuji doslova vše,
3ó přijdou, včetně leklých ryb a utope-
-vch myši. S oblibou však loví hraboše zajeti je dokonce s chutí polykaji jsou u nás : "e' Skutečnými lovci ryb
sovY:
1. puštik obecný, 2. kalous ušatý. 3. výÍ výreéek malý' 6. sýč€k
velkÝ,4' sova pál€ná.5' obecňý'
DnAvcl:7'
KRESBY
B. HRUBÁ
orBl skalní' B.'sokol stěhovavý,
9' iesrřáb lesni, 1o. odík kíátkoprsiý, 1l. poštol ka obecná, 12' ostřížlesni, 13. včBloied lesni, 14. káné lesni.
JEJlcH KoňlsT: A' nočníhmyz' B. drobní pěvci' C. hmyzoiravci. D. drobni hlodavci (l.sni), E. oboi'ivelnici. F havlanoviti ptáci. G. lohá Evď.
Peínatá' H. holubi a jiní většíptáci, l. šFrířeiBÍilii dlobni ptáci, J' větši d6nní hmY!. l(' drebnl h!odavci (polni), L' plazi' M. netopýři;'il, ls!ňá !vé;
:v
an orel mořský. mohutný a vzácný dÍa
.ec, kteÍý lovi i kachny, lysky a z ryb :llaště rád štiky. Také orlovec řični je :chopen Ulovit rybu až dva kilogramy
:ěžkou, ale to ie všecko. Mezi našimi dravci najdeme ještě dva :ozoruhodné specialisty' Prvnim je včeojed, který se živípřevážně hmyzem, rejraději plodem vos' Vedle toho lovi saranče a jiný velký hmyz. pavouky, ba ' žižalya nepohrdne ani žábami, myšmi. eštěrkami a hady. Specialistou na hady . ještěrky je oÍlík krátkoprstý. ostatni lravci se vělšinou živi hlodavci. Hlavni ]otravou jsou myši a hraboši pro káni esni i rousnou, pro orla křik|avého, mo:aky i pilicha. a předevšim pro poštolku ]becnou' ostatni poštolky spotřebuii . ce hmyzu, kdežto poštolka obecná se . 85 o/o živíhlodavci a pouze zbytek tvo' větší hmyz. Hlodavce lovi i větši drav_ .'' napřiklad raroh velký, ten ovšem jaVá přednost syslům. Převážně lovem ptáků se živíz denllch dravců ien krahuiec, jestřáb, ostříž 3 sokol. Pouze posledni z nich se odvá.il ra lovnou zvěř _ lovi kachny a (ořisti iestřába isou hlavně vrán
,.abcr.
/'
Potrava sov má'podotsné složeni.
alodavci tvoři Většinu v'potravě sovy ' alené, puštika obecného i bělavého' ..Óka obecného i sý9é rousného, sovi 'e sněžné i krahujoy'é. kalouse ušatého pustovkv. Malé íovv si hodně ,l1i hmyzem. výbček malý se živl ' zŽné hmyzeýa tim také krmi svá
,"::'|::ý si :vnou zvef
pouze uýÍ lroul,
/
Člově&/se nerozumným pry'nás
.llim/Íipravil o tyto své gŽitečnl _
ocpíky a dnes musi se šbódlivýF
)aÉi bojovat pomoci
tích připravků. A tak -v kruh. Hlodavci c
:
podobnými :ravců i sov a
rdy
.Josi
\
isti
1n tat
z rybši při
lítost'l všech.
k
do
x g,.
Í
1.,
!
,:,:
fi' i'. i:, J
ti
i.
''.:i
';]i:W t"fu
utŮl roruíČex
MOJE ZALIBA
Mladí
ovliVňuje biologackou aktivitu Íostlin, takže
přtrodovědci a laseravé
dřive kveiou,
cháváme pÍo sebe. ale
umožňujeme i oslat
paprsky
nim zájemcúm, kteři si
sem pošlou semena
k ozářeni, aby se sami
přesvědčili o tom. žé laser zvyšÚje výnos-
Auto projelo po úzkéasfaltce zahradou
ozářená semena jim
a zastavilo před nizkou dlouhou jednopatÍo vou budovou s nápisem Bepubliková stanice
pošlenre zpět, aby si
mohli založit pokusY i u nich, v jejich pod,
mladých přirodovédců Kazašské ssR V Alma_Atě' Na několiká záhonech kvetly
chÍyzantémy, na ostatnich byly už jen zbytky natě raičat, okuíek a okrasných rostlin. Vše už bylo sklizeno' Pohled odtud' 2e samého okra je města, byl V iom jasném listopadovém slu nečnémodpoleclni na velehorské výšiny Tchien šanu úchvatný. zdály se tak blízko, jako by bYly hned za plolem ŽahradY. Ředitel stanice. kandidát věd G' D- Něm' cov, který mě vital, se hned uia| výkladu: ',Kromě této stanice máme v Kazachstánu ieště kÍajské. okresni a městské stanice, cel_ kem je jich pětašedesát' Tuto naši stanici na'
vštěVujé praVidelné přes tisac déti z ce|é Alnra Atv' chodi sem dvakrat týdně a pracuji v pétatřiceti kroužcich: zoologických, chova_ telských, květinářských, ovocnářských, 2eli_
nářských, vinařských, genetických, mechani zátorských, agíochemických'''" Devét laboratoři, jimiž jsme prošli. trylo do_ cela dobře zařizeno _ nékterébyly přimo vý borně vybaveny analytickými váhami. centriÍugou, teÍmostaty. chladničkami, fotometry' pomůckami k analýzám půd i Íostlin' V labo Íatoři genetiky a selekce byl kromě mikro skopú a mikrotomů Íytotron a pak zařízeni. jež jsem ještě ve stanicich mladých přiíodo' védcůnevidél. ,,To je laseí." Vykládá ředitel,,,zkonstruo va!iJej pÍo nás vědci z astfonomického ústaVu a z ustévu fyzlologie rostlln. s n'mlž mame velice Úzkou spolUpÍáci. Biologové z Kazaš' ské státni Univerzity totiž záčali před leiy
minkách.''
Byli jsme už zase v laboratoři u pokus ného.,laseru RG 75"
a ředitel stanice. zanicený pokusnik, vyklá dal o tom, že tady na hoÍu se nasypou se'
s ozařovánim semen laseÍoVým paprskenr
a podaři|o se jim tÍm zvýšit Výnosy zeleniny
a obili' Nu a my to déláme s jejich pomoci
nyni i tady, aby se děri samy přesvědčily, jak
laser ovlivňuje Výnosy' ozářená semena vy_ sévaji a sleduji pak růst a vývoj íostlin a sa mozřejmě i tohatost sklizně."
Ve skleniku při nedávno založeném pokUs! vyseli semena okurek. Část semen. která byl'a o2ařoVána křatši dobu, vyseli na jeden záhon. část semen ozařovaných delši dobu na dÍu' hý, a na třeti semena, která neoŽařovali. Na obou záhonech se ÚŽ klubaly z půdy malé rostlinky' na třetim zatim nebyly Vidét. ,,l tenhle pokus dopadne zřejmě tak jako ty předešlé s rajčaty. semena po oŽářeni Íych_ leji kličila' vyíůstaly z nich Vétšinou silnějši rostliny s většim počtem plodů, a když jsme analyŽováli obsah Vitaminů a cukřů, byl také větši než u íostlin s neozářenými semeny' Vý_ sledky jsou velice slibné. vždyť Výnosy oku rek ozařovaných laselem jsou o dvacet až tři cet píocent VVšši!ozařováni toiiž podstatně
ROSTLINA nn
Ěs
ícr
nebudou tak hojné' jak tomU třeba bylo
ale každá bude mit velikou cenu. neboť všechny ty, které budou spolehlivé, mohou být podkladem pro zlepšená opatřeni na záchraňu těchto přiíodnich vzácnosti'
Prvni mezi,,hledanými" je křivatec český-
18
v někteÍých oblastech země velice
ci
žádou_
A tak mě napadlo. když isem ze
stanice mladých přirodovědců v Alma_Atě odjižděl, jestli budou mit piiležitost podobné expeÍi. mentovat chlapci a děvčata i U nás' Zatim Však nevim, kde by to bylo možné' KaÍel Dunda
nou) rostlinu-
Také letos vvhlašujeme pátráni po ,,rostli ně měsice". Mezi Vyh|ašovanýn]i hledanými díUhY se obievi předevšinl rostliny zařazené na červBném seznamu květeny ČsR meŽi druhy ',kriticky ohíožené"'co to znamená? TYto druhy rostlin jsou u nás natolik Vzácné nebo natolik ustupuji, že by mohly v naši Vlasti během někol:ka let nebo nejvýš desiti' leti Úplně vyhYnout. kdyby nebyla skutečně účin.ězaiištěna jejich ochrana. Pío naše pát' ráni to také znamená, že čtenářské odpovédi
mena a propadnou úzkým hrdlem dolů, že téhle .,rUbínové tečce" se konceniíuje svěl_ lo a že semena, když procházeji timto mis tenl' jsou oŽaiovana A že právě lasér umož_ ňuje regulovat dávky oŽařováni podle přesně stanovených paÍamotíů.' ' A Že tam venku před budovou je ',slunečni stroj", na který isem se ptal (Viz Íoto). Ten ozařUje také se_ mena. a to Ve velkém Tieba zrni pšenice, kterou si sem Vozi kolchoznici' Vydutými zrcadly se soustřed'u.ie na zrni slunečni svět lo' neboť se Žjastilo, že íostlinám lze takto Urychlit Vývoj. což )e pÍo pěstebni podminky v
sileite nám tentokrát žádný doklad. ale zpíá vÚ o místě nálezu popište co nejpodrobnéji, neilépe připojte i mapku lplánek} naleziště a ieho okoli' Vaše úddie sl v terénU ovéřlme sami _ a také nechceme. abyste zbytečně trha|i tak vzácnou (a v ČSR úředně chráně-
Křivatec český
v předloňském pátÍáni po Výskyt_ prvosenek,
dřive
zraii a vic plodi. Dnes už si Výsledky nene
Jako žlÚté hvězdičky 5viti jeho květy na step nich paloucich v ještě suché trávě' Podrobněji jej popisovat nemusime - byl totiž zařazen druhého výv tomto čísledo Atlasu ABc běÍU dÍobných jaínich íostlin Věřime, že po pis s výstižným obrázkem v atlase vám pomůžeurčil tento druh zcela bezpečně. Nepo-
Prozladime vám, že křjVatec je jednou z chráněných a Vzácných rostlin, kteíése kupodivu _ daři na iadě naleŽišť přimo na územi hlavniho města Československa a V jeho okoli' Možná že objevíte ješté dalši' noVé' neznámé. Kde hledat? Na suchých' ěásto skalnatých, výslunných paloucich' stepních stráních. na nevápencoVém podkla dě, na mistech bez stromovi a křovité vege_ tace. Nezapoméňte napsat hned po objevu do redakce, třeba 5e někteřá naleŽišté podaří ovéřit a lépe och.anářsky zajistit ieště letos. obálku se zprávou zřetelně označte _ RosT
LlNA MĚsÍcE
KŘIVATFc cEsKÝ' Na nej
pilnějši a nejspolehlivějši spolupíacovniky le_ tošniho pátíáni ěekaji zajimave odměny. Text a Íoto Jan Čeřovský
N
EOBVYKLY
ře osvětlených objektů, např' továíen, skla' dišť nebo železničnichhradel na málo Írek Ventovaných třatich' Tam všude se sýček
ruÁvšrĚvruír
ozýVá sVým typickým volánim,,fuit-Íuit".
sýček však není sám, kdo s námi žije Ve méstech' Také sova pálená, ač již daleko vzácnějši než dřive. obývá nejednu púdu a děsi pozdni chodce svým chíaplavým hlasem' V předjaři zaslechneme z parků a lesikti v okoli měst typický houkavý trylek - to je milostná piseň puštika- Neni vzácnosti ani V samotné Praze, kde hnizdi i na kostelnich
''V polovině února pilbvl k běžnym opeřeným náVštěvníkůmsidliště - vrabčákům, vránám (spiš asi havranům) a sýkorkám -
dalši přislušnik ptači řiše - sýček' obyvatelé vyššich pateí paneloVých bloků neobvyklého hosta často objevovali po setměni na balkónovém zábÍadli, kde zůstával, pokud nebyl rušen, i několik hodin' Ani světlo z bytu ma|ému nočnimu ptákovi nevadilo' odlétal pouze tehdy, chtěl'li si iej nedobrovolný hostitel prohlédnout zblizka' Ani tehdy však nezamiřil do nejbližšiho lesa, vzdáleného od okraie městské čtvrti asi tři kilometÍy, ale poctil ná' Vštěvou něklerý z dalšich pěti set okolnich balkónů. KaŽdý den ráno se pak ve škole odbývaly před přvnim zvoněnim vášnivó dohadv. U koho sýček pobvl déle' Jeho houkaci koncerty' ljnouci se v nočnímtichu do značné
dálky, však nebyly přiliš přijemné ani těm, kteři na pověry nevěři."
Tento dopis nám před časem došel ze
znoima. mohl však přijit z kteréhokoliv iiného mésta naši Vlasti' sýček obecný je totiž sova, která nemiluje hluboké lesy a osamělá mista. Rád se usazuje v zahradách a paícich, starých stÍomořadich, ale nepohídne ani neobý Vanými budovami, ať ie to kostelni věŽ, hřbi-
VŠEHoJ VšE NEHoJí
Již nejstarši činskélékařské knihy připiso-
valY žen_šenu takovou moc, jako snad žádné jiné rostlině na světé. Čiňanév něm spatřova li ten nejuniverŽálněiši lék a o jeho účinnosti,
ba přimo až záz.ačné moci bYli zcela přesvědčeni' Proto také žen-šen ěili ginseng' iak se éinsky tato rostlina nazývá, ordinovali staři činštiléčiteléna všechno' Neboť žen-šen. tato kíálovna všech díog, podle nich upevňo vaI zdravi, vracel silu, vzbuzoval lásku, prodlužoval život, zaháněl chmuÍy a zlepšoval náladu, čistil krev' ba za jistých okolnosti, kdy
věžich.
Foto Přemysl PaVlik
tovní kaple nebo něiaké skladiště. zahnizdí
i na půdě nebo ve větši trhlině staíé Ždi a vysedává rád i ve dne na VYvýšených mistech, třeba na komínech, telegraínich sloupech nebo na střechách domů' světlo sýčka neod Ía.uje. naopak, přitahuje ho' Těžko řici, zda proto, že se k světlu slétaji Všelijaké můrY, kterými si sýček zpestřUje svou myši dielu, nebo proto, že se mu libl' Nejmile]ši jsou mu ovšem světla, kolem nichž panuie kIid - a to jsou právě okna sidliště' Často Však sýčky zastihneme i pobliž dob
Venkovane se častějl setkajl s jinou naši sovou, kalousem ušatým, kteíý se bliŽkosti lidi vyhýbá a sídli raději V lese' zvečera ho můžeme.ahlednout, jak vysedavá na něia kém sloupu nebo kúlu a vyhliži kořist' l on někdy přilétá ke světlu, ale je daleko plašši než sýček' Zato na jaře provoŽuje zv|áštni vzdušné hry' při nichž tleská kiidly a ozývá se krátkým huu'
Jak vidite, i V noci přicházeji k našim do moVům neobVykli náVštěvnici. Předjaři a čas' né jaro ie dobou, kdy se s nimi nejčastěji a nejlépe seznámíte' Hledaji si totiž partneíY k hnizděni a odkládaja svou přislovečnou diskíétnost' setkáni se sovami je vždy kouzelný zážitek, neboť jejich zvláštni hlas a neslyšný let působi tajemně, i když opravdu nejd. dáme na pověÍy -
hvězdy na net'i stály v přiznivém uskupeni. n]užiček".V tomto pojmenováni se na.áží na prý oživoval i mrtvé' Byl píostě všelékem ne'údajnou oživovací schopnost rost|iny i na to, jen v rukou činských léčitelú.ale stal se i kouže se jeii kořen leckdy podobal ÍiguÍcečlově' zelným píostředkem mastičkářů a čarodějů, ka. A pokud se nepodobal. mastičkář ho taj' ně do tohoto tvaíu nejednou umně vytvaro' dokonce i uznáVaným ochÍanným talisma_ nem, kteÍým činšti cisařoVé obdarovávali své valnejoblibenější dVořany' Dostat od cisaře V jiných, váženějšich knihách najdete rost_ uměle vyprepaÍovaný ginseng v dÍahoceném linu pod náŽvem všehoj pravý nebo také vše_ pouzdru bylo přinejmenšim stejně ceněné ho1 dženzenovy' Toto česke poimenováni jako nejvvšši vyznamenáni. Tenkrát iistě prá' neni jistě třeba podrobně rozvádět, všehoj je přece rosilina vše hojici' Také Vědecký název vem, pÍotože veškeíéobchodováni s žen_še_ nem bylo výhÍadně V řukou cisaře, měl na něj Panax ginseng má steiný význam. PocházÍ 2 řečliny, pan znamená Vše a axos znači lék. monopol: Tedy opět _ všelék'ostatně, český název je Když se droga V l7' století konečně dostala vlastné překladem řeckého pojmenovani' do Evropy, přivezla si svou vynikajicí pověst Všehoj v Evropě volně v přirodě neroste, samozřejmě s sebou. pocházi z Asie. Vyskytuje se ve stinných horA není třeba dodávat, ských lesich v Koreii. v Mandžu$ku a v Ussu že byla podle toho rijské oblasti sovětského svazu' Navíc se iiž i patřičně drahá. Ploč delši dobu pěstuje uměle, předevšim v Číně. by ale lidé nezaplatili, v Japonsku a v SSSR {u nás pokusně napři_ když tolik věřili na jeji klad v Brné)' l když staÍá sláva všehoje po_ kouzelnou mocT Mrkhasla a lidé jej už dávno nepokládají za vše_ vovitě ztlustlý kořen lék s kouzelnou moci (jeden ča5 se vůbec ani palčivéchuti, kteÍý se nevěřiIo, že nějaké účinnélátky obsahuje, jako lék použÍval, a proto z lékáíenzcela zmizel), přesto se jim tomu oslatně vydatně V poslednim čase zabýVali opět vědci. Na Žá' přispival. Někdy totiž klódě nových pokusů a rozboÍů se přišlo na vyrostl tak, že se po' to, že obsahuje aÍomatickésilico. hořčiny, dobal lidské ÍiguÍce, škrob a cukÍy a že jisté léěivéúčinkYsnad a už to samo o sobé přece jenom můžemit. Proto dnes tuto dro9U stačilo, abv se s nim doporučUji sovětští a anglosašti Iékaři k léěe_ spojovaly i ty neini neívových onemocněni a poruch krevniho taiemně'iši předstaoběhu. vy s nejčarovnějšimi Jak všehoj vypadá. vidite na obíázku' Má účinky. vytrvalý tlustý kořen, z něhož vyÍůstá 30 až 60 za co býVala dřive cm vysoká lodyha s pětičetnými listy V přes_ tato rostlina považo- lenU. DÍobné kvéty připominaji tÍochu květy vána, dokládá i jeji břečÍanu. ostatně, všehoj _ tak jako břečťan jméno' V některých _ patři do čeledi rostlin aralkovitých (Aíalia_ ji našli knihách byste ceae}. Plody ě€rvené bobule. o Íostlině pod náŽvem žen-šen jsme napsali isou obšiíněji na přáni několika na_ nebo ginseng, což prý -dašich ětenářů. v éinštině znaěi něco iako .,živý muž", ,,živý NakÍ€slila H' Vilgusová
19
Carská vláda udrŽovala na řece Amur si]nou flotilu; tvořilo ii osm děloqých lodí tňdy Vichr (960 tun, dvě dělaráž.e 15 cm' Čtyři dě]a ráŽe 12 cm a sedm kulometů), a deset děloyých člunůiřídy Pika (23,5 tuny, dělo ráŽe
tu tak shromáŽdilo více neŽ deset ti-
síc revolučnich bojovníků'
Ráno l2. března l918 námořnÍci a rudoarmeici podporovani dě]ovou lodi oroČanin a dělovým Člunem Pika aútočiiina B]agoveščensk. Bélogvardějci sice kladli urputný odpor, ale palba obou lodí ho brzy zlomila'
cm, dva kulomety). Dne 9' Iedna 19l8 vyhlásil v chabarovsku III. krajský sjezd sovětú sovětský stát na Dálném uýchodě. Tím však současnénarostla hrozba intervence. Na územÍMandŽuska se zaia7,6
Cást bélogvardějcú s atamanem V čele se ještě pokusila opevnit v budově nádraŽí, ale stači]o něko]ik salv z lodních dě] a dali se na útěk' K ve: Čeru bylo město lYČistěno od nepří-
ly íormovat kontrarevolučnÍ bandy a ve vladivostockém přÍstavu Zakotvi-
ly dva japonské křiŽníky' Dne 6. března povstalo v hlavním městě Amurské gubernie Bla8ovešÓensku šest tisíc bělogvardějců a kontrarevoluČnÍch kozáků v Čele s atamanem Gamolinem. Povstalcům se podařilo rozpráŠit místní posádku a obsadit budovu sovětú. Nepodařilo se jim však obsadit kasárna oddi]u Amurské flotily, která byla na předmóstí. Námořníci ryhlásiIi pohotovost a kolem kasáren a přístaviště zarqjali obranné postavení' V noci pak do tG hoto prostoru obsazeného námořni-
ky přicházeli děIníci z elektrámy a městských závodů' Námořnicl
z ních zorganizovali oddÍl, kteý měl
asi Ótyři sta Členů'a ozbroiili jej' Současně rytvořili vojenskorevoluČní výbor sloŽený z děIníkůa námořníků. Hned druhý den ráno bělogvardějci zaútočiliZpoČátku se dařilo iejich útoky odráŽet, ale odpoledne uŽ hrozilo statečným obráncům přístavu a kasáren obklÍČeni. Ustupovali proto po řece seji. kde nedaleko ve vesnici Astrachanovka kotvi1a dělová loď OroÓanin a dělový Ólun Pika' Tady se ustupuiícÍ zastavili a kolem obou lodÍ zauiali kruhovou obranu' Na základě ýzlry krajského výboru strany sem Začali proudit dělnÍoi a rolníci z celé-
ho kraie'
2A
v pruběhu několika dní se
tele.
Na jaře l91B se nad mladou Sovětskou mocí začaly na Dálném východě stahovat mraky' stále častěii a si]něii \Tstupovaly domá|cí kontrarevolučnÍsily' k otevřené intervencj se připravovaly i jmperialistické státy' t 7. dubna by]i Ve Vladivostoku nezná mým pachatelem zavraŽdéni tři Japonci. Tento incident si Japonci a AngliČané vzali iako záminku a hned následuiícÍ den' lB' dubna, '
obsadila jejich vojska vladÍVostok. Z MandŽuska a Zabajkali vtrhly na
Dálný ýchod jedno'tky atamana Semjonova, obsadily Citu a celé oko|Í. Současně se k útoku chystal i admirál Kalmykov.
Utoky bělogvarděiců
odráŽela
Rudá aÍmáda s velkým úsilím'Velké sluŽby v těchto bojích prokazovala Amurská flotila, suými děly zasahovala nepřítele všude, kde by]o třeba. Některé lodi byly lyslány na přitoky Amuru' Tak například děIové lodi Burjak a Mongol bojovaly na řece Ussuri a jeiim přítoku Imanu. Neúspěch bělogvardějců v BlagoveŠčenskupřiměl Japonce k tomu, Že ť srpnu lYlodili ve Vladivostoku početný výsadek, iehoŽ pomocí chtěli opanovat celý Dálný východ' Výsadek postupoval do vnitrozemí a zatlaČoval před sebou hrdinně bojujÍcínámořnÍky a rudoarmejce.
většina Amurské ťlotily mimo oro' a Piku byla tehdy soustředě_
Óanina
na v Chabarovsku. Nepfrtel
se
k němu uŽ blÍŽil, pronikal na jeho pří_ stupové cesty, ale lodě se|rváVa]y V neČinnosti' Eserské a menševické
veleni flotily nelydalo žádný ťozkaz. Po dobytí Chabarovska se komunisté pokusili s ]oděmi odplout do BlagovešČenska, 'ale n€úspěšně' Dělová loď Vojtak pod velením Bytoviče
se přesto rozhodla lT/plout, napadnout Chabárovský prístav a probít se do Blagoveščenska. Tehdy lydal vojenský Výbor llotily příkaz dělové lodi Smerč, aby 10ď vojtak Zast'avi]a; nebudeli whnutÍ. rozstřÍ]et ji v okamŽiku, kdy se pokusÍ opustit zátoku, kde kotvila. 7. září uzavťeli Japonci Viezd do Osipovskóho zálivu' kde Amurská flotila kotvila, a postupně všechny
lodi obsadili' Tak skončila zrada
menševiků a eserů. Zcela jinak se mezÍtím lyví]ela si-
tuace v blagoveščenském oddÍle'
září l9l8 bylo na zasedání Amurského oblastnÍho výboru strany rozhodnuto evakuovat sověty a přejít na partyzánský boj. Jeho centrem a základnou se mělo stát město Zeia. Podle plánu se měl přesun provést po9.
mocÍ říčníchparníků. Dělová loď oročanin a člun Pika ie měly doprovázet' obě plavid]a kotvila nedaleko soutoku řeky Zeji s Amurem. Na jeiich palubě se shromáŽdili členové sovětu a městského qiboru z Blago-
veŠčenska.odpoledne se konala schůze, na které byla posádkám lodi !rysvětlena situace a dalŠípostup. Jménem námořníků slÍbil ve]itel oročanina, komunista Marek Varjagin, Že námořnÍci Zůstanou věrni revo]učním zásadám a se zbraní v ruce půjdou na západ, aby se spojili s oddíly Rudé armády' Na oročaninu byl jeŠtě týŽ večer rozpracován plán odjezdu konvoje lodí, ieho ochrana a pťŮ-
zkum břehů řeky' Současně bylo zvo-
leno velenÍ konvoje' ,7'záÍ'íse v deset hodin konal velký mítink dělníků a rudoarmeicú Z Bla-
govešČenskaa konvoj se \Ydal na cesLŮ. Za dělovou todí oročanin následovaly parnÍky NiŽnij Novgorod'
Telegraf, Granta, Azov, Mudrec, Chingan a dalŠí'Celkem jich bylo oSmnáct. Konvoj uzavÍrala Pika. Cesta nebyla }ehká. Neit쎚í úsek ]e
tepne čekal, konvoj musel proplout
pod zejským Železničním mostem,
obsazeným Japon.i' BlÍŽil se uŽ r'eťer' válečná rada proto rozhodla Žastavit a o proplutí se pokusit aŽ ráno' Ce]'ý konvoi zakotvil poblíŽ pravého břehu. Vyčerpaná posádka na lodích usínala u svých zbraní' Na palubě oroČaninu ten večer slouŽi] komisař Podorelij' na můstku měl sluŽbu signalista Rykov.
Japonci o zakotveném konvoji lodí věděli. Rozhodli se, Že se ještě v noci pokusÍ zmocnit dělového člunu' V tichosti proto začali stěhovat své jednotky' děla a kulomety umisťovali do
palebnÍch postavenÍ. ZdáIo se, Že celá akCe proběhne naprosto hladce.
Byla přáVě půlnoc' Staršina Rykov předával sluŽbu na můstku signalis-
tovi Duškinovi' Najednou
zaslech]i
na břehu podezřelé zvuky. Probudili nového Ve]itele lodi Michaila IVanovi_ če Makarova a sve podezřenÍ ozná miIi' Velitel vyclal rozkaz rozsvítit reflektor. Proud světla ozářil břeh a na ném skupinky překVapenýCh japon ských Vojáků, kteřÍ 7-aháji]i zmatenou pa]bu. K vojákům se přidaly kulomeLy abrzy i děla' Po nástavbách oroča-
fl' š i ,.,:'
nÍna zazvonily kulky a střepiny gra-
nátů.
Přepadenému oroČaninu přispěchala na pomoc PÍka Pod velenÍm člena válečnérady Gadčikova obrat-
ně obeplula celý konvoj a
zalí.áiť'a
palbu na Japonce ze svého déla. K ní se připojila i děla z OroČanina. MeZi Japonci lrypukl zmatek' MÓzitím se dva námořnÍci _ FrancoviČ a těŽce
raněný Nazarenko _ snaŽili Zved-
nout kotvu' V okamŽiku, kdy se iim to podařilo, oročanin lYplui na vo]nou řeku a svými dély zaČal ovládat okolní prostor. Jen na malou chvÍIi se odmlČelo přední dělo, io padl Brazkin. Na ieho místo se Však postavil Taaagin a bez ohledu na své ZranénÍ pokračoval V palbě' Tento houŽevnatý nápor obránců uŽ Japonci nelYdrŽeli a dali se na úStup. obě lodÍ se ubráni]y' V nenadálém tichu kontro]ovali námořníci stav obou lodí' Po těŽkém boji Zůstaly iejich nástavby pozname'
nány Střepinami granátů a kulkami' Mnoho námořnÍků bylo Zabito nebo Zraněno' V bIíZkosti strojovny oroča-
nina lrybuchlo několik granátů a poŠkodilo stroje natolik' Že lyŽadovaly opravu' Bylo jasné, Že v tomto stavu by lodě daleko nedop1uly.
Ráno proto \Ysla]o velení konvoje
k ŽelezničnÍmu mostu průzkumnou
hlídku. Ta se brzo vrátila se zjištěním' Že most je obsazen silnými japonskými iednotkami, podporovanými něko-
lika dělostřeIeckými bateriemi' Té'
měř současně došla na lodé j ZpráVa. Že vzhůru po řece rypiula flotila iaponských dělovych clLlnů' doprovazená loďmi s výsadkem. Konvoj byl praktickv obklíČen' Nedalo se dlouho váhat, rychle bvla
svolána válečná rada, aby dohodla další postup' Krátce nato pak na Veřejné schůZi přednesla svůj návrh. Rudoarmejci i námořníci se rozhodli vylodit na břeh a lYtvořit parlyzán-
skó oddíiy' Rozhodli se potopit lodě, aby nepadly do rukou nepřítele- Jen někoiÍk námořníků bylo lYsláno Zpět do BlagoveŠČenska.kde měli pomoci v odboji proti bělog'vardějcům. Po dlouhých těŽkýCh bojich obsadi-
li partyzáni v únoru 1920 Čensk' B}a'alí námořníci
BlagoveŠ-
se rychle
spojili a zorganizovali BlagovešČen-
ský námořnÍ oddíI. Ten se pak v květnu stal základem Rudé amurské floti1y.
a Po
dle sov ět ský c h p ranenů
tng. vladtmír Hynel? ILUSTRACE M. NovÁK
21
KOMPAS
PIONYRSKY
Lo
,.Uň
Aleš dvě známkY se vzácnými tropickými
'Ť' r(Do s r(or{o ,,To neni možný! Vždyť jsem to po Markovi vzkázal' Jasně isem mU vysvětli'' co má kdo zajistit, co kdo přinést," rozčiIova! se AIeš hned ráno' když se dověděl o neÚspěchU akce Aleš byl cele lii lýdny nemocný a po celoU dobU ho zastupoval prapořečnik Ma
rek Na dvou oddilových schůzkách, kteíé proběhlY podle plánu, Vše dopadlo dobře Třeti isme pÍo nedostatečnéŽajištěni museli odvolat.
Všechno vzniklo takhle Aleš jednoU navrhl Uspořádat Výstavku z toho' co členove oddilu sbjraji' Tenkrát byli všichni pÍo' lýaíek Však podotkl na AleŠovu adíesu]
,.DouÍán. že Vystaviš i ty moje
známky, které isi mi Už dVa roky dlUžen."
dVě
BYla to poznámka. která zůstala bez ozvě_
ny AIeš s r!4arkem byIi vašniVýnli filatelisty a Všeobecné se Vedélo o jelich soUpelen'
íostlinami sebral Když Aleš onemocněl. Vedeni převzal lúa rek a hodně toho Udělal Vedl docela dobře dvě schrizky rady Pro pořádáni Výstavky byla vybrána třida lX' B, jejiž žaci byli na lyžař ském záieŽdu' Všichni, co se dostaVili. při_ nesli s sebou nejlepši Ukázky ze svých sbirek, nepřišel ienom MaÍek, kteÍý měl kliče od třidy a skřiněk' Po půlhodině marného čekani z insta!ace sešlo' Dalši dny Mar€k nikomU na otázky týkaiici se VýstavY neodpovidal' Když se Aleš Vrátil' svolal Miloš nrimořád' noU schůlkJ oddllove íady MéIo se vše vy světlit. Marek řekl, že nechtěl. aby byla Vy_ staVka otevřena be2 Alešových známek Prý by ho přesvědčil '
'
,,Píace celeho oddllu je 2avisIa na pÍaci
oddiloVé rady a ta Žase na vztazich mezi jed. notlivými členy' hlaVně mezi předsedou a píapor9čnikem' Ted'na tento vztah doplati la celá rada a celý oddi] Vinu na tomto ne zdarU maji oba, ale hlavně lvlarek To byl podraz. Navrhuji pokáíáni před celým oddi_ lem Marek se neměl dát oVliVnil osobni zále žitostl ' ' '" Tenkrát Všichni soUhlasili' Dokonce i Ma rek Před školoÚ chvtil Aleš Marka za rameno a se sklopeným zrakem mU vracel ty dVě známky',.Promiň"'ozvaIo se tiše 2 Alešových úst
lv1ys|ite, že ty známky stály za takovou zku_
Tradovala se jakási historka' že Marek jed_ nou pů1ČrlAleŠovl album 7námek a iP mu a c a
oa
a
aa aoG
a
aooo aa
Sa a
Kronikářká PáVliná
oSaaaaaaaoaaaaaaa oaa a aaaaa ooa
MtNlREPoRTÁŽ NAŠtcH DoPlsovATELŮ Cesta do Oslavan za P 6O
v ". ů_
Pionýrštíffi
dapisovatelé h!ásí
Hynek Štěpka.ČeskéBudějovice - Za' čala zima' V lamci Leloslatnl hry P 60 piipra Vila lada plonýrske skUpinY Pailžske komUny plán akce zvané stíomek p.o ptactvo Pionýři Vyráběli lojoVé Íigurky, které nosili do kiU bovny' Jednoho bilého prosincového dne isme pak touto potravou ozdobili stromek a nyni pozorujeme ptáky, kteři na ně' přiléta ji lúimoto jsme Vyhlásili soutěž o ne]iepší au_ tomatické krmitko; Jitka vágnerová, dopi_
sovatelka č. l92, ostřov u Macochy ._ Adas Blansko uspořádal zábavné soUtěžní odpoledne na kterP Dyli po?vánl i iacj našl školy' soutěže se zučastnali čtyři ze sedme třidy a ostatni přišli fandit' soutěžily školy
z Blanska, Ostrova, Lipovce a Jedovnice. Byla to soutěŽ opravdU zábavná, záleželo také tío_ chu na štěstl' ale předevšim na Vědomostech soutěžicich Měli jsme Velkou tlému' ale umistili jsme se doceIa dobře. Prvni bylo Blansko, druhy Ostrov tieti Jedovnice a po sledni Lipovec soUtěžicídostali knižni odmě ny, ale předevšim 5i Všjchni Účastnici odnesli heŽké ŽážitkV'
Fotonepontér ehvi$[í
Možná že když se řekne oslavany' vY-baví se někomU zapíášenéměsto' VŽduch prosycený dýmem a nekonečnéhaldy hlUšiny' ceístvé napadly snih Vůbec nenasvědčoval tomu, že
by tato domněnka byla oprávněná' Všude bylo bílo a k zemi se snášely nové a nové
sněhové vločky' Hnéd jak jsme vystoupili z vlaku, k{erý nás do oslavan přivezl, rozdělili isme se do družin vydali se za plněnim zadaných Úkolů' Neiprve jsme zjistili několik Údajů o zdeiši elektrár' ně a pak vedla naše cesta k mistnimU hřbitovu, kde jsme ze dvoÚ velkých pomníků 2jistiIi počet oběti důlnich katast.oÍ ve Ždejšim íeviíu'cestou na národni vÝbor isme si pÍohlédli
a
budovu školy' cilem naši cesty byl dům pionýrů. kde jsme se setkali s několika dalšimi
pionýrskými oddily. V mistno6ti, kde byly vYstaveny růŽné ÍotograÍie a články dokumentÚíci zdeiši dělnické hnuti, jsme se z Vyprávěni pamětnika dozvěděli mnoho zaiimavého o prů běhU růŽných demonslraci' které Vyvrcholily prosincovou stávkou. Po zhlédnUti Výstavky isme .i vyŽvedli u vchodU dalši část emblómu pochodu P 60' Tim ale naše výprava neskonóila. Pokračovali jsme V cestě tak dlouho. dokud jsme n€měli město za zády. Zde jsme 5i zopakovali Vařeni na sněhu a zahráli si několik zajimavých heí. Jedna z nich se jmenuje Pozorováni cestou. Nejprve si určite krátlý časový úsek (třeba tři minutv). Po tuto dobu za pochodu hráči bedlivě sleduji své okolí. Vedouci si zapiše neiméně pět otázek týkajicich se nápadných předmělú v okoli (např. kolik jsme cestou míieli chat| a na ty hráči po uplynuti limitu pisemně odpovidaji' Vitězí ten, kdo správně odpovédélna nejvice otáŽek' zby nék zav adil, dopisovqtel č. l 89'
Brno Rečkovice
členy kroužku ochránců přirody z opatova V okrese Trenčin, kteři vyrobili ptači budky a loŽvěsili je v přirodě Na snimku jeiich ve_ doÚcího AlÍonze Lišky ie hlidka A, ale dobře 5i vedoU i ostatni členovékíouŽku'
aaaoaaaaaaaaaa3aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaoaaaaaaaoaa
Nad jednírn dopisern
tele zachváti, když pišeme do našeho k.ásné ho časopisu a vy nám náš výtvor otisknete'"
,'Možná že se divite, že Vám opět piši' ale |a lsem se rozhodl' že se opél stdnu vašim dopisovatelem Tentokrát ne jako pionýr, ale jako pionýrsky instrukloí společně se svou kamarádkoU HantoU Belchelovou píacu]l 2a tim jenom v oddile iisker' ale v bljzké bu_ doucnosti se 7 našiLh svéiencůstanoU Už pio.
Umime. pÍotožel nly saml jsmc kdysi začrnali a také nam nékde někdo ollsl'l naŠi pÍvni zpÍáVU' A|e Ž takového dopisu máme opravdu upřin]nou radost. Ne proto, že se někdo Vraci do Velké rodiny dopisovatelů, i když také, ale především proto, že se snažíte Vrátit těm mladšim to pékné' co |ste ve svem pionYÍ ském oddile zažili A tak všichni držímeHan ce i Petru Hanuškovi z olomouce_Holic palce a přejeme iim, aby se jim práce instruktořů a později vedoUcich oddilů libila, a hlaVně aby se Íibila jejich sVěřencům jiskrám a pionýřům
nýři Když jsem z redakce dostal dopis, v němž mi děkujete za dopisovatelskou činnost a podotykáte, abych nezapominal na pionYrskoU olganlraci, rozhodl jsem se' Že vaše pránr splnjm DoUÍám' Že mé navracenr
k dopisování neodmitnete, neboť si asi nedo Vedete představit radost, která nás dopisova
22
Tuhle radost si docela dobře představit
Helena ŠkodÓvá
14ra
pro vióš oddíI
PíRKA PTÁKA oHNIVÁKA Nastřihejte z barevného papiru deselicen timetrové pÍoužkya umístěte po celém těle vybraneho hráče, který představUje,'ptáka ohniVáka"' Některé mU zastrkelte do kapes, za pásek a za šátek, aby z nich vyčuhovaly aspoň polovinou své délky, jiné mu př;pích_ něte špendlíkem na záda, na hrud', na noha_
řf ; ji:1l"'|"j[""::li-""".1i"í";tff silejte jedftoho hráče po druhém, a kusil sebrat ptáku ohniváku jednc
i]:,x"i,)}
6ÝÉRAC8**n
v
Jimi se nyni zabýVá zvlášt_ ni skupina ekologů; kteřá odletéla na orbitálni slani
ci B ll- Spoieni s novou planetou. zp.ostředková_ vané ovoskafem. tak bude mnohem spolehli-
;%N
l,"i{
vějši a rychlejši.
Na žádost náčelnika Velké planetárni Íady Flaqxena byla v pozemském štábu operace B 8í zpracována souhínná zpíáva o ekologických pÍ'oblémech na zemi, kte
JAt( ro oĚu,.li JINDE Krátce po redakčni uzáVěrce desáté-
''Í
ť
íá bude v pravidelných relacich vysilána na Exodus. rozsáhlém elaborátu .isou zahrnuty kladné i negativni zkušenosti z uplat'
V
ňoVání ochrany přiíody a životniho pÍostředi. tak iak se touto pÍoblematikou zabývaii pozemšťané V různých oblastech naši planety' Také antropoVé
ho čísla ABC. ve kteíém jsme spolu s dr' Gddamesem odpovidall na Vaše dotazy o tvorbě a ochraně životniho maji totiž zájem dozvědět prostředi' obdrželi lsme dalši zprávy se, jak to dóláme u nás, na o pobytU pozemšťanůna planetě Exo_ Zemi. zvidavé heslo Jak to dus' osádka Časostroje se po náVštévé dělaji jinde si na Muzea novodobých dějin planety Vyda_ pište i na dalši stÍánku la na okíUžnl cestu 7a poznanlm součas palubniho svého denikuného života antropů. Už v čísle2' V kterém jsme složité komunikačni spojení Exodus _ Ovoskaf vyhlásili pohotovost pro orbitálni stanice B ll _ Zeniě pracovalo spo|ehlivě. takže už expedični sbory, se krátce piše o tomto speciálnim ukolU rehdy jsme vám na V přištlm dile našeho seíialu piineseme povéděli, že pro splněni úkolu budete dalši část Íeportážez planety Tři slunci' spolu se stíučnýmipodklady pro fepoř-
táž 2achytili operátoři oVoskafu také prvna Vědecké úda'ie o životě na Exodu.
aniŽ by ohnivák hráče uslYšel a dotkl se ho.
Každý má na pokus třicel Vteiln é sml odnést pouze jedno píÍko' Když se všichni
Vystřidaií, přijde na řadU opět prvni' Koho se pták onivák dotkne' je z dalšr hly vviazen' Híaje se tak dlouho, až pták ohnivák přijde o všechna píÍka. VVhraje ten, kdo jich ukořisti nejvíc Nemusim snad ani připominat, že by -1EThráči měli být pěkně tiše. KíesbeJ: Tesař
potřebovat Výstiižky. zpráýy a zazframy' které' nám píozíadi, iak se ochíanou přirody zabývaji dětské a pionýrské oíganizace socialistických Žemí. Pokud jste si Už některé zprávičky shromáždili, nalepte nebo napište ]e právě na tuto stíánku deníku' A ted'pozor! Prémiový
VojoVém stadiu se nyni v zimě nacházi. To Vše i osÍatní, co o něm víte, napište opět na volný list papiru, do iehož horniho rohu si kupón nalepite nebo překresl íte.
(l,.'
fr \,
,
Štáboperace BrontosaurusSl
bod za informaci,,jak to dělaji iinde" můžeteziskat za Údaie, které Vypátráte
dopisoVánim. Možná že některý z ólenů vaši expedice si už dopisuie s děimi ze zahraničí'Dopisovatele jistě najdete i mezi svými spolužáky. A co
kdybyste se obrátili přimo na členy k|u bů mezináíodniho přátelstvi, kteíéisou Vytvořenv pÍi našl pionýískéorganiza ci7 zkrátka zařid'te si to tak, aby dětem v sovětském svazu. Mad'aísku, Polsku, Bulharsku, NDR či Rumunsku došel do pis s otázkoU, jak se u nich doma zabý Vají děti a pjonýři ochranou přirody. Samozřejmě že se můžete pochlubit isvý mi Výsledky. A pak čekejte na odpověd'' Nějaký čas to potrvá' takže hlášeni si od Vás Vyžádáme až na konci školniho roku PrémioVý bod Vás uÍčitěnemlne' Prémii 2a dnešni úkol přidělime těm expedlčnim sborům, které nám oznámr, kolik na jaro Vyíobily, a připravily ptačich budek' Vždyť jaío už je za dveřmi! A to by Vám mělo připomenout' že bys-
te měli dokončit zimni biolo9ický pÍůzkUm Vašl planety. Kopii zpráVy,
kterou 2a2namenáte do palubního dení-
ku' nám v prvnich iaínich dnech šlete.
))
po_
Motýla na kupónu ted'v únoru venku nespatřlte' Poznáte_li však, iak se nazý-
Vá, jistě budete také vědět' V iakém Vý_
23
HOTEL
9 střecha
I skeletové ěásti
NA ](oLEJíc
! větÍání a klimatizace
Topeni a zásoba vod)
osvětl€ni vnitřni obklady Podlaha ptast
r vnolsi
s
rlrrrrrtrrrrrrrralrrllrlrrrlttttllllttrrtlttrltllltlttlltlll To vás zavedou do sálu plného všeliiakých přistrojů, položi na sněhobilé lehatko, na ruce a na prsa vám upevni (protože jste jen v trenÝrkách) kontaktY, nos ucpou,,skřipcem" a do úst vloži koncovku hadice vedoucí k plastikovéntu balónku. Nohy už máte trochu zvednuté a Upnuté řemínky na šlapkáCh právě tak jako na záVodním kole. A pak už pokyn lékaře, stisknuti sto' pek _ a jedete' Štapete pět minut, pak n1inuta přestávka (náústek hadice ovšent musite stále držet ntezi zuby), dalšich pět minut šlapáni (jako trochu do kopce, protože odpor šlapáni, a tím velikost zátěže se na bicyklovém ergo-
;ť
,l r;l
..a-., n .. .-,., i1- .-ii ; r' ,.: .i -] l''.,; i' l...,, ',|"'ý.: i.^-
,.!t
,i:'
,'
,o.i'!'
i:.,ú-+
.-:
+',l'
i'r
t,
ť' ")
';
1234 'l ' Poslední přípravy přéd zahájenim testú 2' lng' vladimir vojanoc.'rozmlouvá" s počitačem. Píogramování počítačepřed zahá jenim tesro 3' Levá ruka ovládá Žátěž ergometru lčili obtížnost šlápánil. přaVá monitor pťo sledová' ni srdečni činnosti 4' V balónku je tzv. kalibrační plyn. s tímto piesně uróeným v.orkem vzduchu odebra. ným z místnosti porovnává počitačvzduch vydochovaný pokusnou osobou
24
akřka ve Všmh částech světa byste se setkali se železnični mi VozY z vagónky V Ammen dorfu nedaleko Halle v NDR. Vyrobilo se jich tu už více než 150 tisic' Závod byl založen v roce 1823, v obdobi' kdy si začala na svůj účetpřipisovat prvni kilometry ditka hlásici se průmyslovérevo luce. Po překonáni pionýrského obdobi se výroba rozběhla naplno' neboť si byl každý vědom důležitosti železničnipře pravy. Jen v obdobi fašistické diktatury se v závodě vyráběly zbraně a po skon_ čeni druhé světové války potřeby pro
každodenníživot. Ale už v roce 1949 opustil zavod stý vůz poválečné gene í
ace.
Je samozřejmé, že dnešni výÍobky se liši od těch, které op.ouštěly závod v mi nulosti. Nejnovějši ÝagÓny jsou napři' klad VybaVoVány zvláš1nimi skly a kli' matizačnim zařizenim' což umožňuje
použivat vozy při teplotách od _50 do ] 50 c, aniž se cestujici třesou zimou nebo ie sužuie horko. o vysoké kvalitě vozů svědči i to' že je lze zapojit za lo komotivu, která dosahuje rychlosti 'l60 km/h' Velká pozornost se věnuje tomu, abv se co nejméně znečišťovaloživotni prostředi, a proto se veškeréodpady zadržuji ve zvláštnich kontejnerech. Nosným programem ie dnes výroba
Ittltrt!!ltrlrlttltttrtrllltttttl
ftletru dá libovolně zvyšovat), znovu mi-
nuta odpočinku a pak poslednich pět
minut šlapání _ to už jako do pořádné ho vršku. A nakonec deset minut pohov a vydýChat'
Po celou dobu testu provádějí přistroje automaticky průběžnýrozbor a hodnocení nnožství a složeni vyde
chovaného vzduchu' Vyhodnocené tidaje zapisuje v patnáctisekundových interva!ech připojená rychlotiskárna. Sleduje se činnost srdce, plic, změny krevnÍho tlaku a krevnich
plYnů kyslí
ku a kysličníkuuhličitého' Činnost srdce
se kromé toho neustále sleduje na mo nitoru.
spacích vozů' Základni typ pojme 38 cestujicich' Podobným jste možná již cestovali napřič republikou nebo na zahraniční doVolenou.
Vejdete'li do vozu, proidete malou
předsíňkou do uličky. v nížjsou z jedné strany stahovaci okna a z druhé slíany jedno kupé pro dva a devět kupé pro Ótyři cestující.Uvnitř kupé uvidíte po
stranách dvě horni a dvě dolni lůžka s mékkým čalouněním. Pod dolnimi lehátky jsou velké úložnéprostoÍy- Pod stahovacim oknem ie sklopný stolek a misto pro zavazadla.
Nahlédněme ještě do služebního kupé' V předsini ie nádrž, z niž je mož né kdykoli natočit horkou vodu pro pří pravu nápojů. Kromě pohovek a mist k sezení je ve sluŽebním kupé umístěn také skříňový rozvaděč. linka na chlazeni pitné vody s dřezem na mytí nádobi' skřiň na nádobi a připoika telefonu. Dode'me ještě. že v každémkupé le umístěn slropní reproduktor s regUlátorem hlasitosti, v postranní u|ičce zásuvky pro vysavač a v umývárně téžzásuv ka na připojeni holiciho stroiku. Ve vagónce v Ammendorfu se už několik let úspěšně rozviji i výroba jídelních Vozů pro dálkové trasy. Ammendorfšti isou na své výsledky hrdí. Sou
úkoly mohou řešit jen Ve spolupráci s ostatními socialistickými státy. A tak například polŠti partneři dodávaji do NDR tlumiče nárazú, v SSSB se vyrábě-
ji zdroje elektrického proudu. Tato spe cializace a kooperace umožňuje všem partnerským podnikům přejít od kuso-
vé výroby k výhodnějši ve!kosériové a používatmodernich výrobnich linek vybavených automaty a poloautomaty. To Žpětně vytváří podminky pro dalši zvyšováni pÍoduktivity pláce a kvality výrobků. Velmi dobré výsledky přináši i dlouhodobá vědeckotechnická spolupráce' Pracovntci z NDR, SSSR i Česko slovenska se vzájemně navštěvuji, Vyměňuji si zkušenosti' studuji nové metody práce' A tak se už dnes mohou na rýsovacích prknech rodit návrhy vozů. které budou na železnici jezdit až V při štich desetiletich. -kt-
o
óasně však vědi, že dalši' nároónějši
rlllllrlllrlllllllllttllrrl
Když pak sestoupíte z lůžka(trochu zpocenÍ, to se vi!), podaji vám členové odděleni nemoci z povoláni přibram-
ského Závodniho ústavu národniho
zdravi Uranového průmyslu (oddělení vedeného MUDr. Vladimírem Pacinou) skoro třičtvrtěmetrovÝ pás papiru po psaný hustÝmi sloupci čisel' Ta čisla každémuřeknou, jak jeho tělo pracuje. Hornikovi, jak působi na jeho zdravotni stav dlouhodobá fyzická námaha při práci v podzemi, paciento' vi, nakolik je už zdráv a jaká je jeho
sChopnost vykonávat určitou práci,
TakovÝ soubor zařizeni se najde jen
na několika místech V republice.
To,
aprostřed čeho jste šlapali jako o zá vod, je účelový komplex analyzačnich a méřicich přístrojů řÍzenÝch počítačem. Počitačje sám schopen rozpoznat připadnou chybu v měřeni a chybnÝ údaj vYloučit z hodnocení. Vida, obyčejnécyklistické šlapáni a jak je dovede věda využít! A hlavně: ta věda slouži lidskému zdravi. JlŘÍ GUTWtRTH Foto autor
a aktivnímu sportovci zase, jaká je jeho okamžitá kondice.
25
Z KUCHYNE
DIVCICH PRANI
@ffi
Miniatury pro mamlnku Íakovéminiaturni ob.ázky jsou teď velice v módě. Nemusi se však jen věšet na slěnu. lze je tieba nosit i jako neobvyklý šperk' Výřobni postup můžete zvolit libovolný. obrázky lze malovat, vyšivat' |epit a vystřihovat.
múže je lepit na silnéiši papir a Žarámovat do .ůzných barevných paspart' Aby 5e hned ne' mohly poškodit, múžeteie překr\^ čtveí€č' kem skla nebo celofánem. Kdo je šikovnějši. může celou miniaturu zarámovat do dýhova_ ného íámeěku.
Jiným motivem. také pro,'nemalujici",
Malovat múžele tempeÍou. akvarelem ngbo i o|ejovými barvami' Motivy hledejte kolem sebe _ hlavně v přiřodě. Ješ1ě hezči
jsoU obÍázky vyšivané,napřiklad jako ten náš
na režnémplátně Rámeóek je z pevnějši
kůže, velikost oválku nanejvýš 7'5 cm x 5 cm. Kdo má v heíbáři Ž dřivěiška vylisované kvitky sědmikrásek nebo jiné drobné kvóty,
BIBI
nnoÍ
isou textilni ko|áie- (Mohou samozřejmé b\^ i z baíevných papiřů.) z pestÍých odslřižků se múžetepokusit o jednoduché krajinky n€bo figu'álni motivy' Tvary musi být co nejjetino dušši. Tvary rámečkůmohou být kruhové či elip' sovité, čtvgrce nebo rúznéobdélniky' Napo_ sledy upravte zadni stěnu obrázku' Mezi ni a obÍázek můžetevlepit poutko na Žavéšeni - ať už na řeminek na kÍk. nebo na stěnu' Přilepite li na ni malý zaviťaci špendlik, lze ho nosit na šatech' K zavěšeni na stěnu lze po' užit i speciálni kovové poulko, iaké se píodá_
bec- Dřív jste spolu kamaíádili a bvlo to do
ce|a normálni' Dnes se pomalu dostáváte do
stadia' kdy už vám to nepřipadá jen tak začiná vám na těchto vztazich zcela jinak a vic záležet, přitom se
současnézačináte na_ vzájem před sebou trošku ostýchat,5vé cho
vání vic kontroluiete a Eářoveň se, ať už vědo'
.mě nebo podvédomé, snažíte sami vyvolat Milá Jaíko, Lenko, lveto, lvano' Pavlo, Aléno, nestává se mi tak často' abych dostávala podobné skupinové dopisy, a hlavně s podobnými problómy. odpovědět. a předevšim
poÍadit nebude v tomto připadě snadné.
změnu vztahů ve vaš€m kolektivu totiž vůbec nezavinil odchod vašítřidni učitelky, ale váš věk. Vy si to totiŽ vóbec neuvědomujete, ale všichni, neien chlapci' ale i vy _ děVčata, se V tuto dobu nesmiíně Íychle měnite- Teď mám na mysli předevšim změny psychické' Ziskáváte zcela iiný pohled na svět, zc€la jiné zájmy Co vás ještě před půI rokem bavilo, bez óeho jste si nedovedli život představit, co se vám zdálo nejdůležitěiši,ztíácl cenu' může vám najednou připadat směšné' malich€rné a co já vim, jaké ještě' A čemu iste třeba vůbec nevěnovali pozornost, začiná být najed'
noU 5trašnédúležité,Jenže tyhle změny,
,,posuny hodnot", nebýVaii u chlapcťi a děv óat stejné a stejně íychlé'tó ie' myslim' jed' na z hlavnich přičin vašeho píoblému.
Dalši důVod ie ten, že se vziahy mezi chlapci a děvčaty V tomto obdobi měni vú
26
uíóitý dojem To je zákonite. na tom nic ne změníte. A každý to samozřejmě dělá, iak umi' Pío kluky je v tomto připadě zcela tYpické uíčité,,klackovité''chováni. Prosté se vytahuji navzájem před sebou. ale i před vámi dévčaty' l to je zcela zákonité a má io svou biologickou podstat!. co tedy s tim? Předevšim se nenechte Vy' provokovál k nějakému obdiVu tohoto choVá_ ni, spiš předstiÍejte naprostý nezáiem' dělej_ te, že nic nevidíte. Ale to musite skutečné všichni' kteři chcete kolektivU pomooi' záiem a obdiv naopak projevte třeba dot}Íému ná' padu, kierý pomůže nebo skutečné pobavi, Žauime cely kolektiv' samozřejmé i vy vy. mýš|eite samy takové hry a zábavy, kde se kluci budou moci přojevit a,,vytáhnout" před vámi v tom lepšim slova smyslu. zkuste se o tom všem pořadit i s vaši bývalou třidni uči_ telkou. zná vás všechny mnohem lépe. lépe vám p.oto i poradi, hlavně konkrélněji' Může' te k lomuto íorhovoíu přizvat i Janu _ vaši oddilovou vedouci, myslim totiž, že i ona by vám moc Íáda pomohla, nevi přesně iak' Držim vám všem moc a 'en moc palce a ahoi. Bibi
vá. To hlavné v připadě. že miniaturu zařámu_
iete do dřeva.. A iešténa záVěr, měla by to být opravdu miniatura' to znamená, že nej' větši rozměr by neměl přesáhnout 10 cm; neimenši, aby na obrázku bylo ješténéco Vi_ dět,asisxscm. 'abr-
NA co STAčíTE SAMY. . .
zm${A\ffr * g#ť*gsi{g.$j**-
NOHY
]
zcela malV a BenaÍočný darek značně zis
kó na cené' je li Vtipný' hezky Upraveny, a hlaVne Vlastnoručně vyrobený' KrabičkLl
lsoU Velmi důležltoUsoUčásti našel,o těla, složi1yn] žiVyÍr orgáneÍn pohybu' a nedostá tečna péčeo ně nehledě l( estetické stran ce věci mŮže přivodit béhem doby řado nppiltenr)yulr nolr2 . Pirlom r.tdp o r i- I nn ho než o dobre denni n3vvky, časově Velm] málo náročne. jeŽ bY se n]ěly stát nedilnou součásti základni hyglenV Z čeho tedy péčeo nohy sestáVá? l tady musime respektovat prvotn] požadaVek to Je čistota KoUpel ]e nUtllá alespoň ]ednoU
lentrlek nebo podobných drobných bonboni] můžeie mamince k MDŽ dát v ',originál" ba ]eni, lak j9 koupite V obchodě. a nebo je pře sypat do vlastnoručně VYrobené bonbonlér ky A hadejte, co se maÍnince bU.|e iibil V|c? Abyste n]ohli uskutečnit ten náš druhý ná pad, potřebujete biloU kIadiVkoVoU čtVrtkU' tLržkU. prav]tko' nůžky,lepid1o. nůžs kulatou Ap|čk^U \od^vP barvy (orrsnl barev'lé LrlŽe
d-l'l é ne.lepP 'p 'er Nolr\ oT}vJlnp
nl} dlem Ve Vlažnévodě, pak je důkladně vytře me a promasirUjenle ručnikenr' ZVlášt peó]iVě ]e třéba Vytřit do sUcl]a jemnou kúŽičkU mezi
prsty, Vlhkost podporuje VZnik tolik ro2šiie nych plisni Pro poVzbÚzenl krevniho obéhu ]e Velmi prospéšila střidaVá koUpe] V teplé a studené vodě' vždy asi po jedne minutě Zaóina se v horke Vodé a konči Ve studené Nohy pak důkladně Vytřeme Ířote íUčnikem Aby se přl každodenninl lrryti n]ydleln kŮže při]iš nevysušovala, Je třeba alespoli dVakřát tyclné Cro ni vetřit specialni krén] obsahUjlci \dlrcvluvou (y\clinu Prolr rddrrerrpr'il. pn cení nohoU le zase Vyhodné přidat do VlaŽne koLlpele lžici kanlence nebo boÍaXU. Nohy pak ŽasypaVáme pUdren] s přisadoU kyseIiny borlté Ponožl(Y či punčochy' a pokUd možno i obUV denně stiidame Kromě této každodenni péčele nezbytne
nutná občasná pedikÚra, at už prováděDá
donla nebo pedikérem Mozoly a ztvídla l(ůže nepůsobi ani esteticky' ani neprospivaji zdrs Vi' odstraňUjeme ie po horke mydlinkové koUpeli tupým noŽikenl' anebo zbÍoUsíme peÍnzoU Kuři oka znlěknou alčinkem sallcylo Vé í]áplasti a potom přl |azni V teoIých mvd linkach se daji snadno vvloupnoul Nehty u nohoU ošetřu]eme stejně p-očlivě jako u r! koU' PllUjefte je rovně, aby nezarťlstaly' a V připadě' že už se tak stalo. podložime ne_ nel v \oU1kU' kde /d.ůsld' koU5keÍ'l ga7Y Í'd sycené deŽinfekčntm roztokem, který každý den Vyměňu]eme' dokUd nehet nepoloste zase rovne
nebo stuzkY, kÍ obIy5 sleplókV
oalJ a nohv Vnitřni straně znaínena Vne]sl
překresler
na kladivkovo! čtvrtku € vystřlhn$e' Lehce si
, ocásekfa křidélka vymalui1e sYtě červenoďbarvou
o.nue.r1 čáÍkovaně. přeieďl€
nožem oo
.Áou"
oťYby vy.načenéčeÍchovaně{óárka,$ečka) "'
žkou naznačte křidélek Žlutě. to Žnamená po po licove. lo ny' Ještě neŽ ji U a zavázat na ah
Anl pro děVčata' kteía toho ješte moc
ne_
n8Vařila, by nen]ělo takové stUdené pohoště ni být velkynl problénren] ZkUste maminkU
překVapit a na den' kdv má svátek, prostiete sIaVnostnó stůl, dclte sl tÍoškU prace s pie myšlenim a připraVte takoVéto pohoštěni nrlsto obvyklé Večeře. Základem mohou být třeba různe poma1;nkv tva.ohove' valIa koVé' sýrové' několik už jsme jach v minulosti UVeřejnili i na naši dvoustřaně' Anebo můžete použit kousky uzenin, tvrdého sýra' BatVrdo Vařenych Vajiček, zeleniny' V našem připadě lsoU tvto koUcky naplr 1ane na diP!éne Špe] le A na závěr - musite Vlastně takové írilé
překVapeni pro maminkU připraVoVat jen a
jen na lMDŽ?
s.P
Palác kultury' symbol socn/ístické epochy DVacáté století nezůstává nijak pozadu za ostatními historickými údobí_ mi v počtu velkolepých dokladů vy-
spělosti architektury' Před našima očima vyrůst8jí monumentální stavby moderní architektury. která na rozdíl od etap dříVěiších jsou nejen výsledkem práce lidu, ale také mu slouží.
Bozvo'j Prahy a růst počtu obyvatel stále signalizoval. že kapacita kulturních a spo|ečenských zařízení nemů_ že v budoucnosti plně uspokojovat potřeby socialistické společnosti. o výstavbě Paláce kultury bylo roz_ hodnuto usnesením předsednictva
vlády CSSR č. 64 ze dne 27. 2. l975, na základě usnesení 138.
Řez s1ezoovÝtt sÁleu
F'
é.* -ÝE4
J.l!], "
€]1m
=P_
*
.}r'rq
-.r -!=!'
il ,!
fE0Hlllltl
ocelová cesta sloŽená
650 mm
z
potrubí
o
pÍůnéÍu
schůze předsednictva Úv KsČ z pro-
since 1974' Výchozím podkladem
pro zpracování projektoVé dokumen_ tace byl vedle přoioktového úkolu vítězný návÍh kolektivu Voienského projektového ústavu z architektonic_ ké soutěže. Staveništé je umístěno na západní stÍaně pankráckého předmostí. zá_ kladní půdorysný tvar obiektu vychá_
28
PoD
zí z nepravidelného mnohoúhelníku' obvod paláce tvoří montovaná ocelo_ hliníková nosná konstrukce s měníci se plochou půdorysu jednotlivých podlaží.Je vyplněna skleněnými panely Vytvářejícími barevný kontrast. Kolem paláce v úrovni nástupního patra je terasový ochoz s vyhlídkou na historické části města. Dopravní spoje_ ní s centrem města je Žaiištěno metrem (stanice Gottwaldova). autobusy, které mají možnost pří|ezdu do krytého parkoviště, i osobními vozy. Parkoviště s místy přo 528 automo_ bilů jsou umístěna v prvním a dru-
hém podlažípod úrovnípaláce.
V okolí paláce je působivá a moderní parková úprava podtÍhujícíařchitektonickou hodnotu stavby. Palác kultury bude sloužit vřchol_ ným politickým' kulturním a spole-
SfREGll0U lll čenským událostem. Sjezdový sál s maximálním počtem míst 2970 je
určen pro sjezdy, kongresy, koncerpotřeby ie možno přestavět hlediště, ieViště i speciální zvukovou techniku. Sál zahrnuje vstupní. šatnové i sociální prostořy, bufety' salónky i technická pracoviště. K technickému vybavení patří promítací blok. prostory zvuko_ vé a obrazové režie, překladatelské kabiny. signalizační a dispečerská ?ařízení' Rozpětí sálu je 68 metrů. Společenský sál (řozpětí 48 metrů) s vlastnÍm vstupem. šatnami a při_ lehlým komorním sálem je určen pro konÍerence. koncerty' experimentál_ ní scénu a společenské události. K těmto účelůmje vybaven speciální technikou - hydraulickými stoly, za_ sunovatelnými hledištnímIpódii, pře_
ty' estrády, kino. Podle
kladatelským zaiízenim a komentá_
torským studiem se
zvukovou
a osvětlovací technikou. Počet míst
podle druhu přogramu od 830 do 125O.
V
tomto sá|e je
Koníerenčnísál pro kongresy
a sympozia i jednáni na nejvyšší úrovni s Vlastním odděleným vstu_ pem navazuje na speciální prostory a stravovací provoz' Vedle technic_ kého základního vybavení .|e doplněn překladatelskými kabinami, reŽii zvu_ ku. osvětlení i překladatelského provozu.
Komorní sál, jak napovídá už jeho název, má sloužit komorním koncer_ tům pro 20o posluchačů. Jeho boční stěna ie prosklená a otevírá výhled
na Prahu. Programový sál bude slouŽit společenským shromážděním, přednáškám' schůzím, výukám a také tanečním zábavám. Je umÍs_ těn v l. patře a při stolovém uspořá_ dání pojme 34o osob. Na všechny hlaVní sály naVazuje restauračnÍ a straVoVací proVoz, kte_ rý tvoří nejen jejich součást' ale bude V provozu i samostatně. Dvě kuchyně _ reprezentační a centrální _ bu_ dou schopny připraVit až 48oo j'del denně. Výtahy je spojují s restaurací,
kavárnami a buÍety' salónky i jídel' nou pro zaměstnance' střecha sjezdového sálu má tvar
nepravidelného osmiúhelníku. Pro
T6chnjci Tesly. Žávodu Radioakus_ tika BÍetislavá pod dioiiiými avuko_ těsnÝmi okny společenského sálu
< N3d
střopem sjezdového sálu.
HydraÚlické kladkostÍoie obstaÍáva.
její konstrukci byl vyhrazen prostor
jícípohyb stropu seii.uií v. Koupeňý
bavení zajišťujícíhoprovoz paláce. stro'ně měchanické vybavení sálú
v V€lín autoňatické soustávY požár ního zab€!péčení. Na sviťcich pan€_ lech se zobrazuie srav v jednotiivých částech budovy' Pii pÍovorních zkouškách jo obsluhqií J. Midrs 'otní a L. Kohoul
o výšce osmi metrů' Ve kterém je umístěna část technologického vy_
ie rozhodující a technickY nejnářoč_ nějšísoučástí celého komplexu. Pře_ stavba sálů pro iednotliVé účelymusí
být rychlá a nenářočná na poÓet pÍa_ covníků. Podlahy Sjezdového sálu jsou proto vybaveny systémy hydraulicky zvedaných a spouštěných stolů. Pohyblivé stropy sálů umožňují měnit velikost akustického prostoru
a zkvalitnit tak poslech' stupňovité hlediště společenského sálu je ieše_
no výsuvnými stolY
zasunutelnými
teleskopicky do sebe. Při restaurač_ ním provozu jsou ukryty V prostorách pod galérií. Jejich vytažením vznikne stupňovité hlediště, které se osadÍ místy k sezení.
stavba Paláce kultury byla zahájena 1. 1. 1976 s termínem dokončení 31. t]' 1980| Tato krátká lhůta si vyžádala velké úsilívšech zúčastněných pracovnÍkůi stavebních a vý_ robních organizací. Na stavbě i mon táži technologických zařÍzení se podílely zejména kolektivy brigád socia_
listické práce a nejlepšípracovníci
podnil(ů.
Je |ejiclr zásluhou, že toto
dílo socialistické epochy můžejiž dnes sloužit sVému účelu'že se stane místem. kde se v dubnu na XVl. sjezdu KSČ bude iednat o dalšímrozVoji našívlasti. -hd-
á M. JiÍota
ffi rffitc
sÍaňíslav Tereba
rr
qt
i?,lťjl,:; ;Il;l;;".'f"'l'" [:o",'fl á:i;i "g "
"ii'
Jfi
:;,T!;1ii:Í*] s V Ě T i"i ll'8s}ř;f; P o D ],'jlť"""il3]!i. z E M í
""i,u"ť:j.' .i'
!:r",É, jJó:'$""::"'?.'JíjÍi"''
ních, a občas lze některé speciality zakoupit nebo jinak ziskat z přebytktj botanických zahrad v rámci propagačnich akcí.
zvláštni kapitolou jsou semena léčiVých
Moji mili přátelé, velice často ni docházejí dotazY, kde a jak si můžeteopatřit nějakou rostlinu nebo zviře, které nejsou běžně k máni. Na ojedinělé do tazy odpovidáme, ale leckdy přijde celá záplava, kteÍou zodpovědět nestačime' A tak bych rad pÍavéled, píed začatkem sezony, upozornil na možnosti nákupU různých objek. tů chovatelské a pěstilelské záliby' začneme od rostlin' osivo různých druhů Želeniny, semena letniček, dÝoUletek i trva lek, cibulky a hlizy nejosvědčeněišich odrůd šaÍránů'jiřin. frézií,mečiků,hyacintů, lilií, narcisů i tulipánů a řady jiných druhů dodává oborový podnik sempra. Má Vlastni prodejny Ve velkých něstech (zejména v PÍaŽe) a zásilkovou službu V Kroměřiži. Běžně ie k dostáni katalog Flo.ia, který obsahUje seznam Všeho, co Sempra nabizí, i adresy píodejen a zásilkové služby' Vzácnějši rostlinY pak najdete V prodejnách ceského ovocnářského a za hrádkářského svazu (např' v Praze 1, Vodič kova'l0) nebo V prodejnách jednotlivých klubú tohoto svazu' Vypláci se také sledovat in_ zeráty v časopisech svazu, eventuálně V odborném tisku' DodaVateli pěstebniho materiálu jsoU ovšem i podíiky mistniho hos
luENECHTE sl UJíT
rostIin' Ta ilůžetezakoupit nebo objednat v prodejně Léčivýchrostlin PÍaha 1, Paíiž ská 1 0' Mnohem hůře se obstarává chovný mate Íial pÍo mladé chovatele' teÍaÍisty a akvaris ty ceský svaz chovalelů má svůj obchodni podnlk zveIlmer' ktery ma pÍodejnv len ve rovněž ve Většich městech KÍomé Ioho Většich městech pÍodeiny různých 'sou díUŽstev, které dodávají zejména akvarijni íybkY a v menši míře i některé jiné živočichy,např. moíčata,křeóky, myšky, vzácně i někteÍé pla zY, exotické ptactvo a výjimečně třeba i opič ky' V Praze to je DružstevnÍ s|užba. Běžná do máci zviřata, např' kráIiky, holuby, drůbež apod. I7e nakouplt od chovatelů napi' na vy staVách či na základé iníornraci chovatel skych oígani2acl' lnzeratv najdele v časopise chovate|, inÍormace o píodeji psů a koček V časopise Pes - přitel člověka, eventuálně i v inzertnich částech denniho tisku' Váš Luciáš
Vlastní packoÚ
Jesl
V severomoÍavskén] kíaji severně od LaŽni LipoVa a Jesenik se tahnoLl Rychlebske hořy Hory tvoii žula, ktera se tu dobyvá' a take ie tU obec zulova Ale je tu i obec Vápenná, a to zilamena, že něktelé část] Rych|ebských hoí j\ou !ápPncovP Np]2llanrě]čl v;pencové lon]y jsoU Na Pomezi, kde se těži chenlicky óistý krystaljcký Vápenec a V ném jsou laké zatimavé jeskyně Byly objeveny v roce 1936 a dosud je Žnámo osÍn vstupů do nich Jesky ilé Na PomeŽl jsoU pon]éÍně fiale, jejich píů zkUnr se Žačal roku 1949 a po šesti letech bYla jejich většt část zpřlstupněna Veřejnosti Ma]i take Vynil(ajjci sintroVoU VVzdobu. takŽe ná zvy jednotlivych prostor, jako Klenotnice nebo Kralovsky don], Isou Velmi přlpadné
ste]ně zaujme stalagnit Majak, Bilý donr
plny krápnlků a sintlovych n6teků, kiere take vytvořily Ledovy don], V nén]ž prohlidka jes kyni začina lV]ezl VŽacné zajlmavost] jeskyn nich prostor patři stÍopni koryto v dloUhe chodbě před Bilyín doÍŤren]' JlsT Kresba lM Novak
S**# Balolriana 1980 vyhoelnocena. lV ročnik VýtVarné soUtěže Balonialla B0
V srpnu Jste se v ABC nrohli dočist. že byl Vyhlášen seŠlo 5e ]lB0 plac detj z cele republiky a porota Vybrala k oceněni tyto práce: l. ceny získávají: Badek Benda z LŠU Pelhřimov, ýlasta Uhlířová z Fřymburl(u a Jana Soudková z Kunčiny. l l. ceny: Petr KolátoÍ z PÍahY 7 , Andřea Rybáková z Janovic nad Úhlavou. Jiří Boudník
Flzně.
'll|. cény: Bohuna Pařilová z Kunčiny. Marek Dudáš z LŠUv Košicích a P€ir Hrubý
z Prahy 9.
(Viz tajenka) je obYvatelem aírickych stepi Je černobile pruhovana a o něco nr€nši než kůÍ1' Zrie ve stadech
filnr íežiséÍa Jiřiho HanibaIa Neohlížeise, jde za námi kůň' Bratři skořepovi jednoho dne zjisti, že píVni cena Ve Velke sběrové soUtěži ie krásná notokára Jejich žjVotni senI s nadšen,nl se uthnolr do 5blrdnl pdplíJ' Doma vše p3člivě taji' stara kůina na dvoře ie přeměněna na bUdoUcí depo a patřičně Vy zdobend pldl.aty /ájeln o kÚlnU pro]eV' l soU
sedka z donru, novopečená maiiteIka ško
dovky. Bliži se losováni' KlUci nraji tolik losů, že jinl motokára nemůžeUniknoUt Ale 51ane se nemoŽné' ziskáVají druhou cenu živého Loně lúatkd kleÍá nakone. byla do- vécl la svěcena, odmítá ]en předstaVu, že se bude starat o koně' KÍuci se musejl postarat o pÍo dej Ferdy, jak koně nazvali' NastáVá čas ble dáni zakaznika, sháněni krmeni a steliVa Na Vic kluci opět spatří svou VysnónoU motoká íU, která je práVě na prodei Rodiče se dostá Vajj do dvoiiho ohně |eden svn chce mit motol.árU' drUhY si ch.e nechai konň
30
voDoRovNÉ: A Předlo2ka - B kabrna. D. Pobrdka; p6pir -či plastická hn]ota k pokrýVáni stěn E' Tajenka; iédovatý hřib sť sVět iynr kloboukenr F A VUll.an' takoVYm způ B sobem (i K'rs lc C dovce; souhlas SVISLE: 1 Slaveni D (slovensly) 2 Sy E m€trala 3 Had 4' Přirodni úkaz 5' F Zlratka autonomnr ^ oblastl' borovrcový 9 les 6. Hrabavý
Zklatka oklesniho staVebniho podnjk!'
pták; dětský poZdraV na ÍoŽloučenoÚ 1 '
Útok _ B' Listnatý stroÍn' 9' Značka tosíidu uranu] a sice 10' Přibuzná - ]l
Napadeni
12. Sta
.očeske zájn]eno.
Pomůcka:9 UP ŠK
EdRlu
0\ďltA
-' C
obtaz; lodni
KOLEM
sVĚTA
olAMAl'lÍY Yo w..hiírgtsl|(Óm mutau. známé smithg@vo ruom Yo l^lashingtonu nishromá'dlo iiž ř.du v.ác_ ných di€mantů. kÍqó rchovává v€ svých t.e'o.oqh. ilejvzácnějšlm exPotótm j€ bezesporu jeden r nej$lavněišich světo_ vých diamantů - tzv. 1l€b.5ký' nobo takó Hoppeho' diamant. lluzM iéi zís_ kalo jako da. neyvyďskélE klBmtníka Harryho Winstona v ree 1958. V .ocs l965 muzeum 2ískalo iako d.t i mjvótší
Elokt.onické hÍy do_
stávaji novou podobu. Už to neisou ien skříň{y s řidicimi páčkami pÍo dva hráče, kteÍé se připoii na anténní zásuvku televizoru, na němž se pak objevi Íotbalovéhřiště, tenisový kuřt, pohyblivý mič a hÍáči. Nové elektronické hry se obejdou beŽ televizo' ru' s čimžsouhlasi předevšim lékaři varu_
hvězdicový rubín na světě' 138k.'átoYý Rossg Reeves, ktéÚ bYl ro&u 19il oce_
něn na t 50 ooo dola'ů.
ve vitřínách a t.€zo'€ch toboto $Yěto_ .námého muzea j$ou j6ště dalšídarcvané
iicí př€d dlouhým
dÍahokamy: tmavomodď sfít od h?a_ běnky Mony Bismo.ckové (98'6 k8.átu}' Portugalský diomant t B.azí]i€ (1 27 ka7á_ tůl' tmavomod.ý safí. HYězda Asie (33o
ka.átů), modrý diamnt srdcovitého tvařu' který no$ila kdysi císařovna Eugenie (31 ka.átů) aj. Před óasem dala bohatá Američanka J. A. Loganová @enit svůi 423ka.átový šPerk s volkým modrým saÍírgm a ieště přodtím' néžbyla jeho cgna uřčena na 75oooo dola.ů. darcvala jej také smithsonově muzeu. -nš-
!
Během loňského léta se vé svĚtě ?ozšířila
zajimavá plálová novinka: nafukovací kolo, uváděné do pohybu chůríPo na_ Íouknutých příěkách, kt€ró YédlG celé řady dalšich Žábav umožňuio také k'.tší cogtY kolem pobÍeží.Jeho výška j9 22o cm. je vyrolrcno z nylonu a váží 'l9 kilogramů
zorovánim
po_
televizni
obrazovky. Také starosti s rychlým ',vypá-
lením"
obÍazovky
a obvykle i nemilé ru-
šeni televizního přijmU sousedů odpadaji' skříňka s píosvětlovacím panelem vyzbÍoje' ná mikroprocesoi6m
a baterii Umožňuje zahrát si.,ve dvou" např|klad šachy, dámu, mlýn apod. Do zástÍčky skřiňky se zastrči držáěek mikÍop.ocesoru s označenim hry' RoŽestavime figurky a za_ 'ednotlivci hájime prvnim tahom. Druh Íigurky a pole označímestisknutim tlaěitka na skřiňce nebo přídav ném pultiku. Po našem tahu se rozsviti poličko, na kte'é táhne náš pÍotihráč _ mikÍoprocesoÍ, zároveň s vyznačenim Íigurky' Volbu elektroniekého protiVníka m!síme samozřeimě respekto_ vat a táhnout jeho Íigurkou, kam si přeje. Přoti zkušenému šachistovi mikroprocesoí neobstoji a p'ohraje' Ale napřiklad v dámé, kde je mnohem méně kombinaci. id€ obvykle jen o to' zda prohíajeme Íychle nebo pomalu. ,,Je to hra, nebo híačka?"ptali se novináři při předvedeni kolekce elektÍonických skřiněk z Hongkongu a Japonska, mezi kteÍépatři i šachový automat na snimku. odpověď dal průzkum trhu; Téměř čtvrtinu elektronických hraček si kupuii dospěli, pío které _ na Íozdil od déti _ je taio novinka společenskou hrou. iJT
KDYŽ sE AÍITARKTIDA ZELENALA'. ' Vzorky vrtů odebraných r antorktické
půdy potvrdilY. žg j€ště Před patdácti až
dvrceti milióny loty by| ě€stý 6větadíl pBostlý bujnou vegetací. To bylo v obdoba miocónu, v ml.dších třetiho_
rách, ještě dřÍve než se t6nto kontinent odpoutal od dnešníAustrálig a Ítlovóho Zélandu a po8unul s8 3marem k jižnímu pólu- Jak dokaeují paleontologickó
nálo_
rý.e ito.ších epoch' byl. Antlrktida 3@čá.típ.apevníny Gondwany. k nížpa_ třil! i AÍrika a Jižrí Amcrika. Podnobí
Ani.rktidy 9o postupně thoršov.lo, ale ledový pÍíkrov, dosahuiící mísiY tloušíky až 3ooo m, n9ní staišínež půl druhé_ ho miliónu let. zdlednění Antařktidy jo tody piibližně 9tajného dat. jako nástup dob lodových na 3evo.ní polokouli. Tgnto obiov tnrčně zpochybňuie hypotóry' po_
dl€ nichž s
Antařktids stala lcdovým kontinentem tep.vo před několika .tal.étími nébo tisícilotími - jinými rlovy, žc zalednění Anta'ktidy ie přotiváhou zmí.nění podnobÍ v Arktidě. -aba-
I
Po l7LETÉM půstu se do automobilových távodů vloni oÍiciálně vrátila znač_ ka' kteřá v minu|osti patřila k nejúspěš_ néišímvúbgc - Me'cedes. vedénístutt_ gartské outomobilky při té přílcžitosti zdůřaznilo' že více než o titu| ida tová.ná o získánínových poznatliů' kteÍó by se mohly uplatnit při výrobě sériových vozů' a tak do mist.ovství světa v automobilových soutěžích vstoupili stuttgartští s pohodlným, ale těžkým kupé Mc'cedgs 450 sl-c, homologovaným vg skupinó 4. vůz ie téměř pět metrů dlouhý, vážíl350 kg. jo vybavén třístupňovou automatickou převodovkou a je poháněn osmiválcem o obiomu 4973cm" g výkonu 22t kw (3oo k). Při svá promióře vozy Mercedes suveřénně zvítěrily v tě'kó aÍBallye Bmdama a n€úspěšnó n6by'ické lY ani v Poftqgalské a východoaf'allye řické safa.i.
)
31
|bHaN@,ňNB
o o o
fuqÍh
Ý
xUJ o
z
mAŘnNE. ay/
p&,ÁJ/ !
'
oě
7t
ĚuffiE z(Er-A$
spDČ€' vrTa M4
tuPt!
Pič.6 vÓcl.v ŠoÍel,kÍ.slí o Frsntaš.l Kobít
