Čtvrtletní pečováček
Speciální vánoční čísílko Básnička o Zimě Znovu zima přišla a louky se bíle přikryly. Šedý večer zapomíná krátit okamţiky samoty.
Úvodní slovo Váţení obyvatelé a příznivci pečovatelské sluţby. Dostává se Vám do rukou první „0“ číslo našich novin. Chtěli bychom Vás informovat alespoň čtvrtletně o tom co se u nás v pečovatelské sluţbě děje, co připravujeme, případně co se mění. Rovněţ Vás ţádáme o spolupráci. Myslíme, ţe i Vaše sdělení budou zajímavá a uţitečná. A co bych našim novinám přála, hodně spokojených čtenářů a ještě více příspěvků. J. M.
Přání k Vánocům Krásné proţití svátků vánočních, mnoho štěstíčka, zdravíčka, dobrého jídla a pití a v Novém roce jen samou pohodu Vám přejí vaše holky pečovatelky, zdravotní sestřičky a paní vedoucí.
Historie Vánoc Vánoce u nás Vánoce jsou křesťanskými svátky, které kaţdoročně oslavují zrození Jeţíše Nazaretského. Na jejich počest se konají speciální bohosluţby. Roku 354, byly Vánoce, jakoţto křesťanský svátek, oficiálně uznány papeţem Liberiusem a to k datu 25. prosince. Poněvadţ se pravoslavná církev řídí juliánským kalendářem, který představuje 14ti denní posun od kalendáře gregoriánského, slaví Vánoce aţ 7. ledna ( tzn. 25. prosince dle gregoriánského kalendáře). Vánoce jsou svátkem narození Páně. Připomínají narození Jeţíše Nazaretského, dle Nového Zákona, narozeného v Betlémě. Bohuţel přesné datum nám není známo. Marek a Jan jej ve svém evangeliu neuvádějí, avšak zdůrazňují duchovní příbuznost s Janem Baptistou, důleţitou osobností Nového Zákona předpovídající příchod Spasitele. Jeho existencí se oba zabývají na začátku svých evangelií. Narození Jeţíše se datuje k roku 1 n.l. (ten označuje jeho narození, tou dobou rok jako časová jednotka ještě neexistoval) od vrcholného středověku. Poslední studie však ukázaly, ţe Jeţíš se narodil spíše kolem roku 4. př. N. l. Mějme ovšem na paměti, ţe křesťanská tradice je zde pro připomenutí této události, narození Spasitele, nikoli pro oslavu data samotného. Před Vatikánskou reformou, se slavil 1. leden jako den Jeţíšova obřezání. Jeţíšovy rodiče se řídily ţidovským zákonem nařizujícím obřezání dítěte osm dnů po narození. I dnes si pravoslavní připomínají tento svátek. Pro ně je dokonce důleţitější neţ zrození samotné, neboť znamená vstup boţského potomka do společenství muţ- a tím skutečný začátek křesťanství. Vánoce ve světě
Velká Británie
Všechen spěch a hon začíná jiţ před Vánocemi a obvykle končí těsně před jejich začátkem. Balení dárků, rozesílání vánočních přání, dobová výzdoba, či strojení stromku nenechá jediného člena rodiny v klidu. Anglický Jeţíšek se jmenuje Fater Christmas ( Otec Vánoce). Nosí dlouhý oblek červené nebo zelené barvy. O štědrý večer chodí dům od domu a rozdává dárky. Děti věší punčochy na krb a nebo prázdný povlak od polštářů na rohy postelí. Ráno se probouzejí a doufají, ţe právě jim tam zanechal spoustu dárků. Děti píšou Otci Vánoce dopisy, které vhodí do krbu. Jedině tak mohou vzlétnout a dostat se aţ do Severního Pólu, kde jejich přání bude vyslyšeno. Pokud však dopis shoří, musí se napsat znovu.
Počátky oslavy Vánoce se ve VB datují k roku 596 n. l., kdy se svatý Augustin spolu s početnou skupinou mnichů vylodil na březích Anglie, aby přivedli Anglosasy ke křesťanské víře. Ráno, 25. prosince, rodina společně rozbaluje dárky a poté připravují slavnostní hostinu. Ta bývá podávána přesně v poledne. Stůl, na němţ se obědvá, se doslova blýská vším zřídkakdy pouţívaným porcelánem a křišťálovým sklem. Oběd začíná přípitkem a poté symbolickým rozlomením tzv. christmas crackers (jedná se o papírové tuby, v nichţ se ukrývá drobný dárek). Oběd se skládá z pečeného krocana s kaštanovou nádivkou se zeleninou a omáčkou. Nabídka dezertů je mnohem pestřejší: švestkový puding polévaný Brandy, sladké koláče nadívané kandovaným ovocem aj. Poté se všichni členové rodiny odeberou do obývacího pokoje a sledují tradiční vánoční projev královny Alţběty II. 26. prosince Briti slaví tzv. Boxing day (není zde ţádná spojitost s boxem). Existuje mnoho interpretací, proč se tento den takto jmenuje. Pravděpodobně se jedná o odkaz z minulosti, kdy se právě v toto datum otevíraly kasičky z kostelů a jejich obsah byl rozdělen mezi chudé.
Austrálie Vánoce jsou ve zdejších zeměpisných šířkách opravdu velmi teplé. Zatímco severní polokoule se nachází uprostřed zimy, zde panují teploty okolo 30°C, tedy 100 °F. Sice zde nikdy nesněţí, ale za to se musejí potýkat s bouřkami, krupobitím ,záplavami, cyklonami a poţáry. Austrálie a Nový Zéland jsou první státy, které časově oslavují Štědrý den, Češi si na něj musejí počkat o 11 hodin déle. Australané povaţují Vánoce za čas připomenutí si jejich duchovního významu – narození Jeţíše Nazaretského. Pro mnohé začínají o půlnoční bohosluţbě. Aţ 70% obyvatelstva jsou věřící (katolíci, luteráni, protestanti, anglikáni). I přes velkou rozlohu zde ţije pouze 19 milionů obyvatel. Země je harmonickým mixem etnických skupin. Je zde významné zastoupení mnoha národnostních menšin a většinou kaţdá z nich praktikuje vánoční zvyky vztahující se k jejich původnímu domovu. Dá se říci, ţe typicky australské Vánoce neexistují. Za výchozí model oslavy Vánoc byly pouţity britské zvyky. Dárky zde nosí rovněţ Otec Vánoc, ale poslední léta si na oblibě získává i jeho americký rival Santa Claus. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu, či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Vánoční výzdoba je střídmá, pouţívají se především slaměné ozdoby, větvičky ze stromů, jmelí a samozřejmě vánoční stromeček. Avšak teplotní podmínky výrazné pozměnili britské zvyky. Tradiční večeře se přemístily
z domovů na terasy, zahrady, nejsou neobvyklé ani v parku, či na pláţi. Je to příleţitost setkat se s přáteli a příbuzný, uvědomit si přátelství, lásku a předat si dárky. Vánoční menu můţe sestávat z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátu, zmrzliny, švestkového pudinku, koláčů aj. Ukrajina Patří mezi nejpravoslavnější země na světě. Pravoslavní se nikdy nevzdali uţívání juliánského kalendáře, a tak Vánoce slaví 7. ledna. Ten představuje 14ti denní posun od kalendáře gregoriánského. Během sovětské diktatury, V8noce nebyly oficiálně slaveny. Namísto nich se je snaţili nahradit prázdninami spojenými s příchodem Nového roku. Avšak Ukrajinci na ně nikdy nezapomněli. V roce 1991 získala Ukrajina opět nezávislost a Vánoce se staly oficiálním svátkem. Ve většině částí Ukrajiny lidé na Štědrý večer tvoří tzv. vertep (betlém). Zde jsou vyobrazovány situace z Bible týkající se Jeţíšova narození (malý Jeţíš v jeslích, Marie, cizinci dávající mu dary a betlémská hvězda na obloze). Betlémy jsou stavěny na veřejně přístupných místech. Obvykle před a nebo v kostelech. Štědrý večer se na Ukrajině nazývá Sviaty Vechtr (Svatý Večer), a nebo také Sviata Vecheria (Svatá Večeře). Ukrajinská kuchyně nikdy nedostane tolik prostoru předvést svou rozmanitost. Svatá Večeře by měla obsahovat nejméně dvanáct pokrmů. Na stole by neměla chybět Kutia, chutný dezert připravovaný z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů. O Sviaty Vechtr přinášejí do svých domovů stromek a zdobí jej, tzv. Novorichna Jalynka. Na západní Ukrajině je jeden ze symbolů Vánoc Didukh. Jedná se o svazek tvaru, se čtyřma nohama a s mnoha dalšími malými svazky. Symbolizuje prosperitu do nového roku. Postava svatého Nicholase je zde zastoupena v podobě Did Moroz (Děda Mráz). O Štědrém večeru přichází do domovů a zanechá dárky pod stromečkem.
Tradiční Vánoční zvyky S vánočními svátky bylo odpradávna spojeno kouzlení a čarování – prováděly se vánoční zvyky. Mezi obyčejnými lidmi se uchovávali předkřesťanské vánoční zvyky, spojené se slavením zimního slunovratu. Magické praktiky se prováděli v dobách, kdy o ţivotě a smrti rozhodovala kvalita sklizně a plodnost domácích zvířat a byly spojeny především se zajištěním dobré úrody. Věštila se ale i budoucnost, zdraví, sňatek, počet dětí atd.
Dnes nás všechny vánoční zvyky a rituály prováděny v průběhu štědrovečerního večera spíše rozveselují a přidávají mu prvek tajemna. Dříve byl vánoční zvyk připravovat štědrovečerní večeři z hrachu, čočky, rybí polévky, pekl se kuba z krup. Mezitím hospodář tajně ustrojil stromeček nebo se stavěli betlémy. Lidé se od rána postili, aby viděli večer zlaté prasátko. Štědrý večer začal s první hvězdičkou a rodina si sedla k slavnostně upravenému stolu. Večeři zahajovali motlitbou, vzpomínkou na minulý rok a na zamřelé. Z mísy s jídlem hospodyně odebrala po lţíci pro domácí zvířata. Kosti se dávali na talíř, který hospodář po večeří odnesl v ubrousku pod jabloň. Po zazvonění zvonku přinesl hospodář stromeček ověţený jablky, sušeným ovocem, kostkovým cukrem zabaleným v barevných papírcích. K vánočním zvykům patřilo i zapalování svíček na stromečku u kterého všichni zpívali koledy. Ty se zpívaly kaţdý večer u stromu, dokud se neodstrojil. K dalším vánočním zvykům patří bezesporu i koledování, které se neomezovalo jen na jeden večer, koledovalo se mezi štědrým večerem a svátkem Tří králů. Nejvíc se koledovalo na sv. Štěpána a na Nový rok. Koledníci obcházeli obydlí a přáli do Nového roku zdar v hospodářství a v osobním ţivotě. Všude byli vítáni a obdarováváni. Stavění Betlémů byl jeden z nejrozšířenějších vánočních zvyků aţ do 19. století, kdy se symbolem vánoc stal vánoční stromeček. Strom, blíţe dřevo stromu je symbolem, ţe se Kristus narodil v jeslích ze dřeva a na kříţi ze dřeva zemřel. Hezký vánoční zvyk, který se dochoval do dnešní doby je vkládání rybích šupinek pod talíř při Štědrovečerní večeři, které měli přinést dostatek peněz. Při Štědrovečerní večeři se dávalo o jeden talíř navíc pro náhodného hosta a od večeře nesměl nikdo vstát, protoţe ten, kdo vstane do roka zemře. Před vánocemi na svátek sv. Barbory 4. prosince se trhají třešňové větvičky podle počtu členů rodiny. Kaţdý má svou a vloţí se do vázy s vodou. Komu větvička na štědrý den vykvete, tomu se splní přání. Do našich domácností patří i vánoční jmelí, které je povaţováno za posvátné jiţ od keltských dob. Jmelí má mít kouzelné účinky, jako je ochrana proti ohni, před přístupem čarodějnictví a zlých duchů. Jmelí je také léčivá rostlina pro sníţení krevního tlaku. Podle legendy bylo jmelí kdysi strom, z kterého byl zhotoven Kristův kříţ. Strom prý hanbou seschl a změnil se v rostlinu. Ta má Kristovo umučení vykoupit tak, ţe zahrne dobrem všechny kdo pod ní projdou. Jmelí nosí štěstí jen tomu, kdo je jím obdarováván. Vánoční zvyky se netýkali jen věcí která
nosily štěstí, ale i toho co se nesmělo o vánocích dělat, jako zákaz psát milostné dopisy, protoţe to špatně dopadne. Nesmí se prát prádlo, přináší to smůlu. Mezi nové vánoční zvyky dnešní doby je skautský zvyk přiváţení světla přímo z Betléma v podobě rozsvícené svíčky, která se zapálí přímo v Betlémě – Betlémské světlo. Rozdává se do kostelů a šíří se po celých Čechách. Tento hezký zvyk lze doloţit úryvkem z bible „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila“. Na ukázku pár vánočních zvyků, které si můţete doma sami zkusit. Vánoční zvyk – Pouštění skořápkových lodiček Do půlek prázdných vlašských ořechů připevníme malou svíčku. Důleţité je, aby si kaţdý vyrobil svou lodičku sám a aby vyřkl pouze jedinou otázku. Lodičky se vloţili do vody. - Pokud lodička zůstala u břehu, v příštím roce nás nečeká ţádná změna - Lodička se hned potopí, snaha o zlepšení své ţivotní situace bude marná - Lodička se potopí aţ kousek od břehu, vlastní neuváţeností, shodou okolností či náhod se naše snaţení i přes dobrý začátek mine účinkem - Loď pluje bok po boku s jinou, láska a přátelství nebo dobrá obchodní spolupráce. Čím dřív se dotknou, tím rychleji k sobě najdou jejich majitelé cestu - Lodičky se semknou do kruhu, vzájemné přátelství, úcta a tolerance - Lodička nabere vodu, ale dorazí k protějšímu břehu, svůj záměr uskutečníte s odřenýma ušima Vánoční zvyk – Krájení jablíčka Pokud si na Štědrý večer rozkrojíme jablíčko a naše hvězda je čistá a krásná, zaručuje nám to zdraví a štěstí po celý příští rok. Pokud má tvar kříţe, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těţce onemocní nebo zemře. Vánoční zvyk - Lití olova Nad plamenem se v kovové lopatce rozţhaví kousek olova a to se naráz roztavené vlije do nádoby se studenou vodou. Tím vzniknou různé tvary, které představují co dotyčného v příštím roce čeká. Vánoční zvyk – Házení bačkory Svobodné dívky házely střevíc přes hlavu. Obrátil-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Pokud špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou z domu. Vernon koledy I kdyţ by to jeden neřekl, tradice zpívání vánočních koled je stará jiţ asi tisíc let.
Historie začala gregoriánskými chorály a pokračovala latinskými písněmi ve středověku. Později je vystřídali barokní písně a dnes si zpíváme vánoční lidové zpěvy, které stále ve svých kořenech nesou svoji dlouhou historii. Vánoční koledy mají často náboţenský podtext. Občas se v jejich textech dozvíme něco o vánočních zvycích, jindy pak o ukřiţování Jeţíše Krista či narození Jezulátka. Jindy pouze popisují všední ţivoty za zimního období na vesnici.
Nejlepší Vánoční recepty pro mlsné jazýčky Linecká kolečka s marmeládou
300 g hladké mouky 300 g másla 100 g moučkového cukru 1 ţloutek Vanilkový cukr Citrónová kůra Moučkový cukr na posypání Marmeláda na slepování Rychlým propracováním všech surovin na pracovní desce připravíme linecké těsto a dáme ho na chvilku uleţet do chladničky. Z těsta vyválíme asi 3 silný plát a vykrajujeme kolečka s hladkým nebo vroubkovaným okrajem. Z poloviny kousků vykrojíme střed. Pečeme při 180°C. Studená kolečka slepujeme marmeládou, kterou můţeme vylepšit lţičkou rumu. Na závěr posypeme moučkovým cukrem.
Jemné stříkané tyčinky
Těsto: 180 g Hery 100 g moučkového cukru 1 sáček vanilkového cukru 1 ţloutek 200 g polohrubé mouky Na ozdobení: Čokoládová poleva Změklý tuk utřeme s moučkovým a vanilkovým cukrem a ţloutkem do pěny. Vmícháme prosetou moku a těsto naplníme do pěny. Vmícháme prosetou mouku a těsto naplníme do cukrářského sáčku. Na plech vyloţený papírem na pečení nastříkáme těsto do tvarů tyčinek (z těsta lze tvarovat i esíčka apod.), vloţíme do trouby předehřáté na 170°C a zvolna pečeme. Vychladlé tyčinky namáčíme do čokoládové polevy.
Pečovatelka roku 2008 Šedesáti pečovatelům a pečovatelkám z celé České republiky byla den 3. 12. v rámci akce „Pečovatel/ka roku 2008“ na Novoměstské radnici v Praze předána ocenění. V České republice se věnuje přímé pečovatelské péči asi 5000 osob. V ČR působí asi 400 poskytovatelů. Z tohoto počtu se jednou z oceněných stala i Eva Hubálková. „Hlavním smysle celostátního ocenění „ Pečovatel/ka roku “ je pozvednout význam
této profese a upozornit veřejnost na toto povolání. Chtěl bych na tomto místě všem pečovatelům a pečovatelkám poděkovat za jejich nezměrné nasazení a obětavou péči,“ řekl Milan Pešák, radní hlavního města Prahy pro oblast zdravotnictví.
Akci vyhlašuje a pořádá Diakonie ČCE – Středisko křesťanské pomoci v Praze společně s Českou asociací pečovatelské sluţby. Návrhy na ocenění práce pečovatelů a pečovatelek zasílali klienti pečovatelský sluţeb, rodina a přátelé klientu, spolupracovníci a vedoucí pečovatelů/lek. Pro mnohé seniory a lidi se zdravotním postiţením jsou pečovatelé a pečovatelky jediným kontaktem se světem. Proţívají s ostatními bolesti a těţkosti ţivota. Jejich nejdůleţitějším kaţdodenním vkladem je empatie, umění naslouchat, laskavost, obětavost a trpělivost. Přestoţe je z demografického vývoje zřejmé, ţe v budoucnu bude těchto pracovníků zapotřebí ještě více neţ nyní, je práce pečovatelů a pečovatelek nedoceňovaná.
Tímto oceněním získává naše povoláni váţnost a respekt, které mu po právu náleţí. Pečovatelé a pečovatelky se starají o lidi oslabené, dlouhodobě nemocné, s postiţením po úrazu či lidem s celoţivotním postiţením. Kromě jiného pomáhají klientům s nákupy, úklidem, osobní hygienou a další nezbytnou péčí o domácnost, ale také zprostředkovávají kontakt se světem a věnují veškeré úsilí ke zkvalitnění ţivota svých klientů. Mám radost, ţe za dobu mého působení jde o druhou pečovatelku z našeho kolektivu, která toto ocenění získala. Věřím, ţe to svědčí o kvalitě našich pracovnic. Vím však, ţe nelze vyhovět vţdy přesně podle přání n Aších klientů. Musíme často hledat kompromis jak nejlépe a v daném čase poskytnout sluţbu. Přesto se stává, ţe dochází k nepochopení a nespokojenosti našich klientů. I zde platí přísloví: „ţe není na světě člověk ten aby se zachoval lidem všem“. Myslím si, ţe většina klientů je s naší prací spokojena. Trochu je mi líto, ţe ocenění které Eva získala, nemohla z důvodu nemoci sama převzít od manţelky prezidenta Livie Klausové. Protoţe tato překrásná atmosféra měla přispět alespoň trochu k ocenění této tvrdé profese a dát příleţitost na moment pocítit chvilinku slávy. Jana Moravcová, Pečovatelská sluţba Letohrad.
Vyhodnocení Vánoční ankety Ptali jsme se zda se těšíte na Vánoce 1. Já se těším jak budou děti radostně vejskat a volat na mámu: „mami, dívej co to je.“ (ţena 82 let)
2. Těším se na atmosféru a na ten pocit, ţe mám všechno v pořádku. (alespoň trochu). (ţena 73 let) 3. Těším se, ţe budu na Kunčicích u dcery. (ţena 85 let) 4. Já se netěším, nejraději bych je prospala. Proţila jsem si v ţivotě spoustu těţkých chvil, tak jsem teď ráda jak to je. Musím se radovat z toho, ţe chodím a obslouţím se. Ţe jsem tady a ţe jsou okolo mě hodný lidi. Taky chvílím ty dva pomocníky na praxi. Mám radost z vnuček a z nejmladší dcery – ozdobila mi stromeček. (ţena 85 let) 5. Těším se na dárky (chlapec 21 let) 6. Těším se na takovej klidnej večer a na kapříka. 7. Na vánoce se netěším, byla bych ráda, kdyby bylo po nich. Pro mě to bude den jako kaţdej jinej. (ţena 76 let) 8. Na Štědrovečerní večeři, poněvadţ jsem s našima. (ţena 79 let) 9. Těším se, ţe si odpočinu. (ţena 33 let) 10. Těším se na setkání se svými blízkými. (ţena 85 let) 11. Já mám ráda i nervozitu a shon předem. Kdyţ je to moc v pohodě, tak to není ono. Proţívám pocit uspokojení kdyţ všechno klapne. Taky je úţasném moment u dárků a kdyţ vidím ţe sem udělala radost druhým. Jsou pro mě důleţitý rituály a půlnoční mše. (ţena 52 let) 12. Já vánoce ani svátky nemám rád. Je tady smutno. Mám raději kdyţ jste všichni tady a je tady ţivo. (muţ 87 let)
V prosinci slaví narozeniny: Vlaďka Felklová Marie Zálešáková Vladimíra Bezrauková Eva Bílá Blahopřejeme…
