Tvorba a aktualizace Státní energetické koncepce. Roman Portužák

Tvorba a aktualizace Státní energetické koncepce

Roman Portužák 8.12.2014

Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

2

Legislativní předpoklady a proces Mezinárodní předpoklady Tuzemské možnosti Vyhodnocení platné SEK Návrhy aktualizace SEK Nástroje SEK Doplňující oblasti a aktuality Závěr

1 2 3 4 5 6 7 8

www.vsb.cz

Legislativní předpoklady a proces

3

Zákon o hospodaření energií § Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění § Změny byly provedeny novelizacemi § zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb., zákonem č. 177/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 574/2006 Sb. a zákonem č. 393/2007 Sb. § Úplné znění po novelizacích zákon 61/2008 Sb. § Poslední novela zákonem 299/2011 Sb. (PENB)

4

1. Legislativní předpoklady a proces

www.vsb.cz

Státní energetická koncepce (SEK) § 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství(dále jen „Společenství“) a stanoví b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, HLAVA II ENERGETICKÉ KONCEPCE § 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. (2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. 5


www.vsb.cz

Územní energetická koncepce § 4 Územní energetická koncepce (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. (5) Územní energetická koncepce obsahuje a)

rozbor trendů vývoje poptávky po energii,

b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

(7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu.

6


www.vsb.cz

Tvorba legislativy (1) Vypořádání připomínek

Iniciace -

Zpětná vazba z fungování stávající legislativy Transpozice evropské legislativy Jiná -

Pokud přetrvávají zásadní, vypořádání je Na úrovni ředitelů odborů Náměstků ministra Ministrů Návrh jde do vlády s rozporem a hlasuje se

Návrh/novela Zákona (Ministerstvo)

Mezirezortní připomínkové řízení

Vypořádání připomínek

Vládní návrh zákona

Poslanecká sněmovna PČR

Zrychlené schvalování?

Legislativní rada vlády

NE

Přidělení gesčním výborům

Vláda ČR

Projednání ve výborech PS

ANO Vypořádání připomínek výborů PS

7

PS druhé čtení (pozměňovací návrhy)

PS třetí čtení (pozměňovací návrhy)


Zákon schválený PS PČR

Senát PČR

www.vsb.cz

Tvorba legislativy (2) Senát PČR

NE Zákon ve znění PS ČR

Přidělení gesčním výborům

Projednání ve výborech Senátu

Vrací se do PS ČR

Schválí Senátní verzi

ANO

Plénum Senátu PČR

ANO

NE Poslanecká verze Zákona

Senátní verze Zákona

VETO Prezident republiky

Vypořádání připomínek výborů Senátu

Schválí

Vrací se do PS ČR

Přehlasovává veto prezidenta ČR

Zákon

ANO

8

www.vsb.cz

Státní energetická koncepce

Vazby SEK a dalších politik

Státní politika životního prostředí

Průnik politik a koncepcí

9


www.vsb.cz

Mezinárodní předpoklady

10

Scénáře pro udržitelný rozvoj

11

2. Mezinárodní předpoklady

www.vsb.cz

TWh

IEA IDR Recommendation 6000 Imports Other

5000

Solar Wind

4000

Biomass+CCS Biomass and waste

3000

Hydro Nuclear

2000

Natural gas+CCS Natural gas

1000

Oil Coal+CCS

0

Coal 2007

Baseline 2050

BLUE Map 2050

BLUE High BLUE High Ren Nuclear 2050 2050

Mix JE, OZE a fosilních paliv bude nutný za účelem dekarbonizace sektoru energetiky. 12


www.vsb.cz

Evropská energetická politika

13


www.vsb.cz

Struktura výrobních nákladů

Zdroj: NEA & MAAE 2005 14


www.vsb.cz

Střední hodnoty

Citlivost výrobních nákladů

Žádná technologie nemá jednoznačnou výhodu ať globálně, tak regionálně Zdroj: NEA 2010 15


www.vsb.cz

Citlivost na cenu povolenky Levelised Cost of Electricity, LCOE 5% and 10% ($/MWh)

160 OECD 30 $/t CO2

OECD 60 $/t CO2

Non-OECD – no CO2

140

LCOE 10%

120

100

LCOE 5%

80

60

40

20

0

Nuclear

Coal

Coal w. CCS

Gas

Wind

Cena povolenek CO2 ovlivní výhodnost jednotlivých technologií. Zdroj: NEA 2010 16


www.vsb.cz

Bilance elektřiny v regionu CEE 2009 Švéds ko

Dr uh zdr oje ja dern ý uh eln ý pl yn ol ej vod ní (VE) OZE be z VE ostatní

Nizoz emí

Lotyšsk o Dánsko

Rusko Bělorusko 0,5

0,2

1,1

4,4

8% 8% 1% 12 %

20 %

0,2

Ukrajina ČR

47 % 9,2

Polsko

Středoevropský reg ion - výroba 902,2 TWh 5,4 ex portní s aldo 22,5 TWh 4% Něm ec ko

Belgie

Litv a

2,1

SR

10,5

1,4 2,7

Rakousko 8,6 Švýc ars ko

1,2

Slovinsko It álie

Maďars ko 0,3

2,1 3,3

1,3

Rum unsko

Chorvat sk o Bosna

Srbsko

Zdroj dat : ENT SO-E EGÚ B rno, 12/ 2010

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010 17


www.vsb.cz

Bilance elektřiny v regionu § Politické rozhodnutí uzavř ít jaderné elektrárny (27% souč asné spotř eby) § I př es investič ní boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potř eby

§ Nelze § Uzavř ení 3 500 MW uhelných

Polsko Ně mecko Č eská republika

elektráren z ekologických dů vodů (NOx) v roce 2015 již jistých, potencionálně až 7 000 MW § Již uzavř ení 3 500 MW způ sobí, ž e Polsko se stane závislé na dovozu § V souč asnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby

§ Celkově

§ Uzavř ení celkového

§ Celkově

Slovensko

Rakousko

špič kách na dovozu 2005 byl 16,3 TWh

18

bude v regionu stř ední Evropy uzavř eno př es 30 GW kapacity do roku 2020

3

Maď arsko

§ Dnes závislé ve § Celkový dovoz v roce

spoléhat na dovoz z okolních zemí

§ Nejvě tší dovozce ve stř ední

instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008 § Z č istého vývozce se stal č istý dovozce elektrické energie

bude chybě t až 15 GW instalované kapacity

Evropě (18% spotř eby)

§ Neexistující plány výstavby § Omezené palivové zdroje


www.vsb.cz

Vliv VTE v Německu na ES ČR ≈ 25 000 MW

0

Zdroj: ČEPS, a.s. 19

2. Mezinárodní předpoklady 19

www.vsb.cz

Vztah k jaderné energetice Finsko Staví se největší blok v Evropě

USA Již existují kontrakty pobídky pro výstavbu jádra

Británie Diskuse onových Příprava potřebě nových jaderných zdrojů

Rusko Ve výstavbě jsou čtyři bloky a o dalších se jedná

Švédsko Diskuze o odkladu odstavování Polsko Otevřena diskuze o výstavbě 1. bloku

Německo Diskuse o odkladu Odstavení odstavování do 2022

Slovensko Oznámena výstavba další kapacity VVER v EMO 3&4 a EBO 5

Francie Oznámeny nové jaderné bloky, program EPR – již zahájena stavba

Maďarsko Aktuální diskuze o rozšíření elektrárny Paks

V porovnání s politickou nepřijatelností jádra v Rakousku Rakousku,a SRN, většina zemí Evropy a USA ukazuje pozitivní přístup k jaderné energetice

Bulharsko a Rumunsko Zdroje (Belene, Cernavoda) ve výstavbě Cernavoda Itálie Slovinsko Diskuze o rozšíření NPP Krško

20


www.vsb.cz

Tuzemské možnosti

21

Východiska pro ČR § ČR není (podobně jako většina evropských zemí) surovinově soběstačná § ČR dováží téměř všechnu ropu a zemní plyn, všechny rudy, kovy i řadu nerudních a dalších surovin § Dovozy ropy a plynu vytvářejí každoročně obrovský tlak na schodek českého zahraničního obchodu § ČR proto musí využívat alespoň ty zdroje, jimiž disponuje, v maximální možné míře – hnědé uhlí, černé uhlí, uranová ruda, obnovitelné zdroje § Z hlediska surovinové a energetické bezpečnosti jsou nejvíce bezpečné zdroje na vlastním teritoriu § Na domácích zdrojích je i postavena výroba elektrické energie v ČR a je to bezesporu naše komparativní výhoda 22

3. Tuzemské možnosti

www.vsb.cz

Fosilní paliva § ČR má zásoby hnědého a černého uhlí § Bezpečnost dodávek § Ekonomicky stabilní zdroj § Snižuje závislost na energetickém dovozu

§ Klíčová pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

23


www.vsb.cz

Plynná paliva § Nedílná součást energetického mixu ČR § Jejich podíl bude trvale mírně stoupat § ČR buduje nové zásobníky plynu a propojení s okolními státy § Zvyšuje dovozní závislost, proto nerelevantní pro výrobu elektřiny a tepla

24


www.vsb.cz

Kapalná paliva § V ČR minimální využití pro výrobu elektřiny a tepla § Využívaná v průmyslu a dopravě § V budoucnu více druhů pohonu v dopravě, menší důraz na kapalná paliva § Předpokládá se trvalý pokles dovozu kapalných paliv pro energetické využití

25


www.vsb.cz

Obnovitelné zdroje energie § Akční plán ČR pro obnovitelné zdroje: § 2020: 13% podíl na hrubé spotřebě energie § 2020: cca 9% podíl na primárních zdrojích energie § 2050: cca 15% podíl na primárních zdrojích energie

§ Limitujícími faktory OZE § rozloha, charakter krajiny a klimatické podmínky

§ Lokální význam OZE § kvůli fyzikálním a ekonomickým vlastnostem

26


www.vsb.cz

Elektřina z obnovitelných zdrojů 52 % vodní elektrárny 6,2 % větrné elekrárny

9%

1,9 % solární elektrárny

8,0%

31 % biomasa

8%

7,0 % bioplyn

6,8%

7%

1,9 % skládkový plyn

6% 4,9%

5%

5,2% 4,7%

4,3% 3,8%

4%

3,8%

3,2% 3%

2,8% 2,1%

2% 1% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Složení elektřiny z obnovitelných zdrojů - 2009 27


www.vsb.cz

Jaderné palivo § Vyrábí zhruba 1/3 elektrické energie § Výroba elektřiny z jádra bude stoupat § Dostavba Temelína § Využití reaktorů IV. generace po roce 2040

§ ČR má vlastní zásoby uranu § Bezemisní a stabilní zdroj § Dořešení otázky trvalého úložiště jaderného odpadu

28


www.vsb.cz

Světové zdroje uranu

Zdroj: NEA & MAAE 2010

29


www.vsb.cz

Energetické využívání odpadu

30


www.vsb.cz

Energetické využívání odpadu

31


www.vsb.cz

Stav využívání odpadu

32


www.vsb.cz

Možnosti využívání odpadu § Tuzemský zdroj energie § § § § § § §

Energetická bezpečnost Snižuje dovozní závislost Vhodné pro teplárenství Částečná náhrada uhlí Kogenerační výroba Vhodné pro vícepalivové systémy Povinnost neskládkovat od vstupu ČR do EU

§ Obnovitelný zdroj energie § § 33

Nefosilní zdroj energie „Zatím“ neexportovatelný zdroj 3. Tuzemské možnosti

www.vsb.cz

Akumulace § PVE je prozatím jediným známým způsobem akumulace velkých objemů energie § Doba od rozhodnutí, územní plánování, projektování a příprava, výstavba, zkušební provoz až po uvedení do provozu je více než 15 let § Dnešní rozhodování se projeví po roce 2025

34

34

www.vsb.cz

Lokalizace doporučených PVE

35

Zdroj: EnergoTis 2010

3. Tuzemské možnosti 35

www.vsb.cz

Vyhodnocení platné SEK

36

Spotřeba zdrojů energie Celková spotřeba PEZ v ČR, domácí zdroje, dovoz a vývoz PEZ 2000 1800 1600 1400

PJ

1200 1000 800 600 400 200 0 2000

2001

Celková spotřeba PEZ

2002

2003

2004

Dovoz zdrojů energie, vč. jaderného paliva

2005

2006

Domácí zdroje energie

2007

2008

Vývoz zdrojů energie

Zdroj: ČSÚ, MPO

37

4. Vyhodnocení platné SEK

www.vsb.cz

Vývoj dovozní energetické závislosti Zdroj: ČSÚ, MPO

Vývoj dovozní energetické závislosti

1400

50,00 45,00

1200 40,00 1000

35,00

PJ

25,00 600

%

30,00

800

20,00 15,00

400

10,00 200 5,00 0

0,00 2000

2001

dovoz energie (vč. jad. paliva)

2002

2003

2004

vývoz energie

2005

2006

2007

2008

dovozní energetická zívislost vč. jad. paliva v %

Trvale schodková je bilance ropy, ropných produktů, zemního plynu a jaderného paliva. Přebytkovou bilanci po roce 2000 vykazují tuhá paliva, elektřina a uranový koncentrát. 38


www.vsb.cz

Vývoj struktury výroby elektřiny Vývoj výše a struktury výroby elektřiny 90000 80000 70000

GWh

60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000

2001

Černé uhlí

2002 Hnědé uhlí

2003

2004

2005

Jaderné palivo

2006

Plynná paliva

2007

2008

Ostatní paliva

2009 OZE

Zdroj: ČSÚ, MPO 39


www.vsb.cz

Vývoj obchodu s elektřinou Export, import a saldo obchodu s elektřinou (fakturované hodnoty) 15 000 10 000 5 000

GWh

0 -5 000 -10 000 -15 000 -20 000 -25 000

Export

Import

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

-30 000

Saldo

Zdroj: ERÚ 40


www.vsb.cz

Saldo zahraničního obchodu Korunová salda dovozů a vývozů zdrojů energie 50

0

mld. Kč

-50

-100

-150

-200 2000

2001

ropa, ropné produkty

2002

2003

zemní plyn

2004 tuhá paliva

2005 elektřina

2006

2007

jaderné palivo

2008

2009

uranový koncentrát

Zdroj: ČSÚ, MPO 41


www.vsb.cz

Mezinárodní srovnání měrných emisí Lucembursko Austrálie USA Kanada Nový Zéland Estonsko Irsko Rusko Finsko Česká republika Island Nizozemsko Belgie Dánsko Řecko Norsko Německo Japonsko Rakousko Polsko Spojené království Slovinsko EU15 Bulharsko Španělsko Ukrajina Itálie Slovensko Francie Bělorusko Portugalsko Maďarsko Litva Chorvatsko Švédsko Rumunsko Švýcarsko Lotyšsko Turecko 0.0

5.0

10.0

15.0 t CO2 ekv. obyv

20.0

25.0

30.0

-1

Zdroj: UNFCCC 42


www.vsb.cz

Spotřeba elektřiny na obyvatele Spotřeba elektřiny na jednoho obyvatele ČR je na úrovni zemí EU a v budoucnu lze očekávat nárůst

Zdroj: Conte spol s r.o., MPO 43


www.vsb.cz

Spotřeba elektřiny v domácnostech Spotřeba elektřiny na jednoho obyvatele ČR je na úrovni zemí EU a v budoucnu lze očekávat nárůst



www.vsb.cz

Spotřeba zemního plynu na obyvatele



www.vsb.cz

Vývoj struktury výdajů domácností



www.vsb.cz

Energetická náročnost tvorby HDP Energetická náročnost tvorby HDP [MJ/Kč] 1,4 1,2 1 0,8 0,6

SEK 2004

0,4 0,2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Energetická náročnost (MJ/Kč HDP v cenách 1995) Energetická náročnost SEK (MJ/Kč HDP v cenách 1995)

Energetická a elektroenergetická náročnost tvorby HDP se v posledních letech trvale a významně zlepšují, což ocenila rovněž Mezinárodní energetická agentura OECD ve svém hodnocení vydaném v říjnu 2010. 47


www.vsb.cz

Elektroenergetická náročnost tvorby HDP Elektroenergetická náročnost [kWh/tis.Kč] 50 45 40 35 30 25 20 15

SEK 2004

10 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Elektroenergetická náročnost SEK 2004 [kWh/tis.Kč] Elektroenergetická náročnost skutečnost [kWh/tis.Kč]

48


www.vsb.cz

Vývoj poklesu jednotlivých druhů emisí 300

600

250

500

200

400 150 300

mil.t.CO2

tis.t.NOx,SO2,CO

Vývoj poklesu emisí 700

100

200 SEK 2004

50

100

0

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15

0

NOxsek SO2

SO2sek CO

COsek CO2sek

NOx CO2

Vývoj emisí v ČR je v souladu s předpoklady SEK. Emise síry a dusíku klesají, emise tuhých znečišťujících látek (TZL) a CO jsou v souladu s předpoklady. Emise CO2 jsou mírně vyšší než předpokládala SEK, jejich výše je cca 25 % pod úrovní referenčního roku 1990 (Kjótský protokol) 49


www.vsb.cz

Návrhy aktualizace SEK

50

Strategické priority energetiky 1. Vyvážený mix zdrojů § §

Široký zdrojový mix - důraz na využití tuzemských zdrojů Soběstačnost ve výrobě elektřiny - důraz na udržení přebytkové výkonové kapacity a regulačních výkonů

2. Rozvoj infrastruktury § Posílení rezervních kapacit a zásobníků energií 3. Rozvoj trhu s energií §

Diverzifikace zdrojů

4. Konkurenceschopnost, soběstačnost, odolnost a energetická bezpečnost 5. Zvyšování energetické účinnosti a úspor energie § Snižování energetické náročnosti 6. Podpora výzkumu, vývoje a vzdělávání 51

5. Návrhy aktualizace SEK

www.vsb.cz

Energetická bezpečnost ČR § Posílit roli ČR v procesu postupné integrace energetických trhů § ČR klíčovým průsečíkem transevropských sítí ve střední Evropě na ose S-J a V-Z (plyn i elektřina) a také jako budoucí tranzitér ropy § ČR současně dodavatelem elektřiny a regulačních služeb pro region střední Evropy §

vzhledem k očekávanému nedostatku zdrojů v okolních zemích má ČR za cíl zabezpečit trvale přebytkovou bilanci výroby elektřiny

§ Energetickou bezpečnost ČR lze posilovat maximální soběstačností v dodávkách vstupních komodit a diverzifikací: zdrojů (mixu paliv), zdrojových teritorií a přepravních cest 52


www.vsb.cz

Domácí spotřeba primárních energetických zdrojů do roku 2050

4500 4000 3500

BAU

3000 [PJ]

2500 2000 1500 1000 500 0 -500

2005sk 2006sk

2010

2015

2020

2025

2030

2040

2050

Černé uhlí + koks Surová ropa Plynná paliva Elektřina Tuzemská spot. PEZ bez úspor

Hnědé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

Předpokládá se stagnace celkové tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů a energie potřebná k pokrytí přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) je plně kompenzována úsporami energie a zvyšováním efektivnosti přeměn, dopravy a užití energie 53


www.vsb.cz

Snížení energetické náročnosti

Energetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty se bude postupně trvale snižovat. Proti roku 2005 se předpokládá její pokles o cca 40 % do roku 2020, o cca 55 % do roku 2030 a o cca 70 % do roku 2050. V roce 2020 by se ČR měla dostat na úroveň ekonomicky vyspělých zemí EU 54


www.vsb.cz

Snížení emisí CO2

Do roku 2050 dosáhne ČR významného snížení všech základních druhů emisí (CO2, NOx a SO2). Snížení emisí CO2 v roce 2050 (73 mil. tun) proti roku 1990 (165 mil. tun) se předpokládá o více než 50 % 55


www.vsb.cz

Snížení emisí Nox a SO2

Do roku 2050 dosáhne ČR významného snížení všech základních druhů emisí (CO2, NOx a SO2 ). Snížení NOx a SO2 do roku 2050 se předpokládá ještě výraznější než u CO2. 56


www.vsb.cz

Energetický mix ČR v r. 2030 42%

tuhá paliva 31%

21% 18% 15%

plynná paliva

20%

21%

25% 24% 20%20%

jaderné palivo

16% 12%

11%

4%

2005

2030 (SEK)


obnovitelné zdroje

2030 (AKT.SEK)

Srovnání podílu paliv na energetickém mixu v roce 2030: podíl (%) SEK AKT. SEK ´10 tuhá paliva: 31 % 24 % plynná paliva: 20 % 20 % kapalná paliva: 12 % 20 % jaderné palivo: 21 % 25 % obnovitelné zdroje: 16 % 11 %

57

kapalná paliva

ROZDÍL -7 % 0% +8 % +4 % -5 %

www.vsb.cz

Energetický mix ČR v r. 2050

58


www.vsb.cz

Historická spotřeba vs. predikce

Realita

Prognóza PHARE-Energy 1991

59


www.vsb.cz

Predikce spotřeby EE 95 90 85 80 [TWh]

+ 40 % + 36 %

75

+ 31 % 70 65 60 55 50 1995

2000

2005

2010 nízký

2015

2020

2025

2030

referenční

2035 vysoký

2040

2045

2050

2055

2060

historie

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010

60


www.vsb.cz

Historický vývoj spotřeby EE Historický vývoj spotřeby elektřiny v České republice 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000

[GWh]

60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 191 192 192 193 193 194 194 195 195 196 196 197 197 198 198 199 199 200 200 201 201 202 202 203 203 204 204 205 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0

[roky]

Tuzemská brutto spotřeba

Tuzemská brutto výroba

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., predikce MPO

61


www.vsb.cz

Elektromobilita vs. výroba elektřiny Brutto spotřeba s elektromobilitou 135 000 130 000 125 000 120 000 115 000 110 000

[GWh]

105 000

12 TWh

100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

2055

2060

[roky] Tuzemská brutto spotřeba Referenční scénář Elektromobilita - střední scénář

62

Tuzemská brutto výroba Vysoký scénář Elektromobilita - vysoký scénář


Nízký scénář Elektromobilita - nízký scénář

www.vsb.cz

Dopady na energetický mix

12 TWh/rok

1x 1.500 MW inst. JE

~

4.500x 2 MW inst. VtE

4.500ha x 0,2 kW p. FVE

63


www.vsb.cz

Očekávaný vývoj spotřeby a zdrojů 100 JE Dukovany 5

80

JE Temelín 3,4

Obnova uhelných zdrojů

60 40

Existující tepelné elektrárny Plynové a obnoviterlné zdroje

20 Jaderné elektrárny stávající Vodní elektrárny

0 2005 64

2010

2015 5. Návrhy aktualizace SEK

2020

2025

2030 www.vsb.cz

Strategické cíle energetiky ČR § Strategické cíle vychází z energetické strategie EU a směřují k naplnění poslání Státní energetické koncepce a k dosažení dlouhodobé vize energetiky ČR. § Vrcholové strategické cíle jsou: § Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele v běžném provozu i při skokové změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy a útoky) v kontextu EU; cílem je garantovat rychlé obnovení dodávek v případě výpadku a současně garantovat plné zajištění dodávek všech druhů energie v rozsahu potřebném pro „nouzový režim“ fungování ekonomiky a zásobování obyvatelstva při jakýchkoliv nouzových situacích § Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost) = konečné ceny energie (elektřina, plyn, ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele i pro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi regionu a dalšími přímými konkurenty + energetické podniky schopné dlouhodobě vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu § Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná z pohledu životního prostředí (nezhoršování kvality ŽP), finančně-ekonomického (finanční stabilita energetických podniků a schopnost zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje), lidských zdrojů (vzdělanost) a sociálních dopadů (zaměstnanost) a primárních zdrojů (dostupnost)

65

3. Legislativní proces a SEK

www.vsb.cz

Strategické priority energetiky ČR § Pro zajištění spolehlivých, bezpečných a k životnímu prostředí šetrných dodávek energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR za konkurenceschopné a přijatelné ceny je nutno se zaměřit zejména na následující klíčové priority: 1.

2.

66

Vyvážený energetický mix: Vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a pokrytí spotřeby ČR zajištěnou výrobou elektřiny do ES s dostatkem rezerv. Udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie. Úspory a účinnost: Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v celém energetickém řetězci v hospodářství i v domácnostech. Naplnění strategických cílů snižování spotřeby EU a dosažení energetické účinnosti alespoň na úrovni průměru EU28. 3. Legislativní proces a SEK

www.vsb.cz

Strategické priority energetiky ČR 3.

4.

5.

67

Infrastruktura a mezinárodní spolupráce: Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU. Výzkum, vývoj a inovace: Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky. Energetická bezpečnost: Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.


www.vsb.cz

Indikátory, indikativní ukazatele a cílové hodnoty k roku 2040 Struktura výroby elektřiny § Jaderné palivo 46 – 58 % § Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 % § Zemní plyn 5 – 15 % § Hnědé a černé uhlí 11 – 21 % Diverzifikovaný mix primárních zdrojů § Jaderné palivo 25 – 33 % § Tuhá paliva 11 – 17 % § Plynná paliva 18 – 25 % § Kapalná paliva 14 – 17 % § Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 % 68


www.vsb.cz

Parametry Měření je na bázi Herfindahl-Hirschmanova Indexu § Herfindahl-Hirschmanův Index (HHI), který nabývá hodnot v intervalu (1/N,1), měří v rámci ekonomické teorie obecně velikost firem relativně k velikosti daného odvětví a je tedy vlastně indikátorem míry tržní konkurence v rámci odvětví. § Příklad - Diverzifikace hrubé výroby elektřiny

69


www.vsb.cz

Parametry – výroba elektřiny § Diverzifikace hrubé výroby elektřiny § Diverzifikace hrubé výroby elektřiny v daném roce je stanovena jako součet druhých mocnin podílů výroby elektřiny z dílčích druhů PEZ, přičemž je uvažováno rozdělení do sedmi kategorií (černé uhlí, hnědé uhlí, zemní plyn, ostatní plyny, obnovitelné a druhotné zdroje, jaderné palivo, ostatní paliva), a celkové hodnoty hrubé výroby elektřiny v odpovídajícím roce na bázi Herfindahl-Hirschmanova Indexu takto:

§ kde: § § § §

HEdiverzifikace hrubé výroby elektřiny [-] TBVi tuzemská brutto výroba elektřiny z dílčího druhu PEZ [GWh] TBV tuzemská brutto výroba elektřiny [GWh] N počet dílčích druhů PEZ [-]

§ Pro výpočet z uvažovaných sedmi kategorií PEZ nabývá ukazatel hodnoty v intervalu <1/7;1>. Cílem je dosáhnout snížení indikátoru a jeho dlouhodobé udržení pod hodnotou 0,35. 70


www.vsb.cz

Srovnání scénářů tuzemské netto spotřeby elektřiny

71

www.vsb.cz

Primární energetické zdroje vs. konečná spotřeba energie

72

www.vsb.cz

Vývoj a struktura spotřeby elektřiny

73

www.vsb.cz

Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů

74

www.vsb.cz

Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny

75

www.vsb.cz

Plynová krize 2009 Dopady plynové krize v lednu 2009 (6.-20.1.2009) % chybějících dodávek plynu supply – 300 mil. m3/den za 14 dní > 75 % 50 - 75 % 25 – 50 % < 25% 0%

Ukraine

76


www.vsb.cz

Zásobování ČR plynem

77


www.vsb.cz

Důležité plynárenské stavby § Severojižní plynový koridor – LNG terminál Swinoujscie-PL-CZSK-HU-Chorvatsko-LNG terminál Krk, jehož součástí je plynovod Třanovice – Skoczów spojujícího plynárenskou soustavu ČR s PL § Tranzitní plynovod GAZELA – navazuje na plynovod Nord Stream, propojí hraniční předávací stanice Hora Sv. Kateřiny a Waidhaus přes naše území § Projekt Nabucco – nezávislá trasa pro tranzit plynu ze Střední Asie do Evropy § Rozšíření skladovací kapacity podzemních zásobníků plynu (PZP) na území ČR, příp. nové PZP

78


www.vsb.cz

Diverzifikace přepravních tras ZP Iniciativa V4 Propojení sever – jih § LNG Świnoujście § LNG Krk

79


www.vsb.cz

Palivový mix pro teplárenství Struktura a užití paliv při výrobě tepla CZT [PJ] 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005sk 2006sk Hnědé uhlí Plynná paliva 80

2010

2015 Černé uhlí Jaderné palivo

2020

2025

2030

Ostatní tuhá paliva Obnovitelné zdroje


2040

2050

Kapalná paliva

www.vsb.cz

Ceny tepla pro domácnosti Predikce cen tepla pro domácnosti 2011 – 2019

Zdroj: Komise pro teplárenství 81

v Kč/GJ, predikované ceny při úplné náhradě hnědého uhlí v CZT 5. Návrhy aktualizace SEK

www.vsb.cz

OZE v Státní energetické koncepci Výroba elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energií [TWh] 35 30 25 20 15 10 5 0 2005sk

§ § 82

2010

2015

2020

2025

2030

2035

Biomasa

Celulózové výluhy

Geotermální energie

Větrná energie

Vodní energie

Odpady

2040

2045

2050

Sluneční elektřina

Návrh aktualizované SEK předpokládá postupný nárůst podílu výroby elektřiny z OZE a jejich integraci do elektrizační soustavy Integrace by měla být postupná se zohledněním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek konečným zákazníkům a chodu ES 5. Návrhy aktualizace SEK

www.vsb.cz

Cíle pro OZE Vývoj cen

Průměrná cena (Kč/MWh)

3000 2500 2000 1500 1000 500

29 20

27 20

25 20

23 20

21 20

19 20

17 20

15 20

13 20

11 20

09 20

07 20

20

05

0

Rok Průměrná cena klasické zdroje

§ § 83

Průměrná cena OZE

OZE by měly snižovat dovozní závislost Podpora OZE by se měla snižovat tak, aby OZE byly konkurenceschopné na trhu 5. Návrhy aktualizace SEK

www.vsb.cz

Akční plán pro OZE – biomasa Národní akční plán - biomasa 12 000 000 10 000 000

tuny

8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18 20 19 20 20

20 05 s 20 k 06 s 20 k 07 s 20 k 08 sk

0

rok Biomasa celkem

Biomasa teplo domácnosti

Biomasa teplo mimo domácnosti

Biomasa elektřina mimo domácnosti

§ Návrh národního akčního plánu předpokládá zvýšený podíl účelově pěstované biomasy pro výrobu tepla a elektřiny (KVET) mimo domácnosti § 2009 – celkem 6.196 tis.t, předpoklad 2015 – 10.057 tis.t, cíl 2020 –> 10.900 tis.t 84


www.vsb.cz

Využití biomasy v ČR § Počínající nedostatek odpadní biomasy na trhu § Podpora biomasy může zvýšit ceny energií obdobně jako podpora solárních elektráren § Náhradu nedostatkové lesní dendromasy biomasou pěstovanou je nutno řešit nejen ve vazbě na potravinovou bezpečnost ale i na její další efektivní využití (kogenerační výrobu elektřiny a tepla) § Biomasa je zdroj využitelný zejména lokálně, optimálně s akčním rádiem okolo 50 km

85


www.vsb.cz

Akční plán pro biomasu pro ČR § §

Schválen na roky 2009 – 2013 vládou ČR (usnesení vlády č. 47 ze dne 12. ledna 2009) Akční plán uvádí energetický potenciál biomasy: Lesní dendromasa: 42,5 PJ

Zemědělská biomasa – 2 varianty: a) 159,4 PJ - maximální možný potenciál i s ohledem na potravinovou bezpečnost b) 108,8 PJ - potenciál dle dat pro potravinovou bezpečnost poskytnutých Mze

86


www.vsb.cz

Využití odpadů

87


www.vsb.cz

Podpora využití odpadů § Opatření k naplnění cíle v NAPu v roce 2020 • Provozní podpora vyrobené elektřiny vyplývající ze zákon o podporovaných zdrojích energie (zařazení zařízení pro energetické využití odpadu mezi výrobce elektřiny z OZE a DZ a odpovídající podpora) • Postupné navyšování poplatku za skládkování odpadu s výhledem minimalizace skládkování nevyužitých odpadů v roce 2020 • Rozšíření dotačních titulů a oblastí, kde je možno čerpat dotace pro energetické využití odpadu • Zjednodušení schvalovacích procesů pro výstavbu ZEVO • Působení v oblasti osvěty 88


www.vsb.cz

Rozvoj síťové infrastruktury § SEK 2004 • Řeší jen okrajově. Důraz byl kladen na vytváření vnitřního trhu.

§ Aktualizace SEK 2009 • Konkrétní návrhy indikativních ukazatelů a cílových hodnot. Zásadní změna – „Rozvoj síťové infrastruktury v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a s plynem v regionu“ je řešen konkrétněji.

89


www.vsb.cz

Priority evropské infrastruktury

Southern gas corridor LNG terminals Baltic interconnection plan Mediterranean energy ring North south electricity & gas interconnections in central-south Europe North Sea offshore grid 90

Rozvoj infrastruktury – elektřina D

N

Oblast s kumulací požadavků na nové odběry a s růstem odběrů a zatížení v ES ČR

A

L

P

H

Oblast s kumulací požadavků na připojení nových zdrojů velkého výkonu do sítí v ES ČR

C

O

BEZDĚČÍN

BABYLON

SRöhrsdorf

CHOTĚJOVICE

T

ACTHERM ETU 2 EPRU 1

EPRU 2

EPOC

L

VÝŠKOV

U

EME PVR

HRADEC západ

HRADEC východ

S

NEZNÁŠOV

ETI 2

ČECHY STŘED

E

VÍTKOV

K

MALEŠICE

EDS

TÝNEC ŘEPORYJE CHODOV

OPOČÍNEK HORNÍ ŽIVOTICE

D

ECHV

A Dobrzeń

KRASÍKOV

CHRÁST

Wielopole Kopanina Bujakow

ALBRECHTICE Etzernicht

PŘEŠTICE

LÍSKOVEC

EORK

MILÍN NOŠOVICE

MÍROVKA PROSENICE

TÁBOR

ČEBÍN

Varín

ETE

OTROKOVICE

K

SOKOLNICE

KOČÍN EDA

S

SLAVĚTICE

DASNÝ

N

EDU

R R Ö

E

R

P.Bystr ica

V

E

I

E

S

O

Križovany Senica

C

H

Stupava

T

O

L

S Dürnrohr

Bisamberg

Zdroj: EGÚ Brno, a.s. 91


www.vsb.cz

Rozvoj infrastruktury – plyn

„Classic“ route

Russian gas Norwegian gas 92


www.vsb.cz

Rozvoj infrastruktury – ropa

93


www.vsb.cz

Vliv VTE na stabilitu provozu ES ČR

Toky v Evropě při vysoké výrobě z VTE v Německu

Větrné elektrárny na severu Německa

Toky přes PS ČEPS při vysoké výrobě z VTE v Německu

SRN VE-T

+24 000 MW Polsko PSE

Německo

! !

ČR ČEPS

SRN TPS Slovensko SEPS

Redispečink zdrojů DE,CH,AT Rakousko APG

- toky výkonu od OZE !

- úzké místo v sítí

Zdroj: ERÚ

94


www.vsb.cz

Dopady VtE na PS ČR

Zdroj: ČEPS, a.s. 95


www.vsb.cz

Zkušenosti posledních let 48. týden 2009

§ Přenosová soustava byla provozována na hranici bezpečnosti § Byla realizována opatření k omezení provozních rizik § Nutný rozvoj 96


www.vsb.cz

Návrhy NGOs – Airtricity

97


www.vsb.cz

Návrhy NGOs Greenpeace grid (r)evolution

98


www.vsb.cz

Návrhy NGOs Super Smart Grid

99


www.vsb.cz

Návrhy NGOs suchozemské řešení

100


www.vsb.cz

Návrhy NGOs Integrovaná Super Smart Grid

101


www.vsb.cz

Evropská Iniciativa „Smart Grids“

Sítě

Sítě Centralizovaná výroba plně kontrolovatelná

Spotřeba plně nepředvídatelná

Část výroby nepředvídatelná a rozptýlená (OZE)

20. století

Část spotřeby kontrolovatelná

21. století

§ Založeno na předpokladu, že „klasická energetika“ uvažuje s kontrolovatelnou výrobou a nepředvídatelnou spotřebou § V případě „Smart Grids“ je předpokladem, že část výroby je rovněž nepředvídatelná (OZE), pak část spotřeby by měla být kontrolovatelná 102


www.vsb.cz

OZE v současnosti

MW

Průběh spotřeby ve dni ročního minima (3.8.2008) 9 000,00

9000

8 000,00

8000

7 000,00

7000

6 000,00

6000

5 000,00

5000

4 000,00

4000

3 000,00

3000

2 000,00

2000

1 000,00

1000

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0 1

0,00

saldo zahraničí ostatní zdroje PE malí výrobci PE velcí výrobci PE ČEZ PSE malí výrobci PSE velcí výrobci PPE malí výrobci PPE velcí výrobci PVE ČEZ VE malí výrobci VE velcí výrobci VE ČEZ JE spotřeba

hodina

§ § 103

Ve dni ročního minima v roce 2008 byly OZE zastoupeny zanedbatelným způsobem Rok 2008 byl rokem růstu (před krizí) 5. Návrhy aktualizace SEK

www.vsb.cz

OZE v budoucnu? Průběh spotřeby ve dni ročního minima (s příspěvkem OZE)

Masivní export ?!

14 000,00

12 000,00

12 000,00

10 000,00

10 000,00 8 000,00 MW

8 000,00 6 000,00 6 000,00 4 000,00 4 000,00 2 000,00

2 000,00

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0,00 1

0,00


hodina

§

104

Ve dni ročního minima v může znamenat buď masivní export (bude-li kam)


www.vsb.cz

OZE v budoucnu? Průběh spotřeby ve dni ročního minima (s příspěvkem OZE)

Stabilní export

12 000,00

Snižování výkonu PE

MW

10 000,00

12 000,00

10 000,00

8 000,00

8 000,00

6 000,00

6 000,00

4 000,00

4 000,00

2 000,00

2 000,00

hodina

§ §

105

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0,00 1

0,00


Snižování výkonu JE

V případě stabilního exportu regulace jak na straně PE, tak i odstavování JE Je předmětem analýz ČEPS a ČSRES 5. Návrhy aktualizace SEK

www.vsb.cz

Nástroje SEK

106

Institucionální nástroje § Spolupráce s mezinárodními a mezivládními organizacemi, ve kterých je Česká republika členem: § § § § § §

107

Energetická charta, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, OECD, Agentura pro jadernou energii, Mezinárodní energetická agentura další

6. Nástroje SEK

www.vsb.cz

Legislativní nástroje § Zákon č. 458/2000/Sb., energetický zákon, ve smyslu pozdějších předpisů. § Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve smyslu pozdějších předpisů. § Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. § Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. § Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, ve smyslu pozdějších předpisů. § Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve smyslu pozdějších předpisů. § Zákon č. 241/2000 Sb., o opatřeních pro krizové stavy, ve smyslu pozdějších předpisů. § Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. § Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. § Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (ekologická daňová reforma je obsažena v části 46 - 48). § Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 108

6. Nástroje SEK

www.vsb.cz

Legislativní nástroje § Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a další legislativa národních alokačních plánů. § Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ve znění pozdějších předpisů. § Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. § Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (pod uvedeným zákonem je míněna i podzákonná legislativa k zákonu (vyhlášky a nařízení). § Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. § Nařízení vlády České republiky č. 417/2003, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy emisních inventur. § Politika územního rozvoje České republiky. 109

6. Nástroje SEK

www.vsb.cz

Státní programy a programy EU § Programy sanace krajiny po těžbě uhlí v severozápadních Čechách. § Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (Program EFEKT). § Akční plán energetické účinnosti na léta 2008 – 2016. § Zapojení do programu Inteligentní Energie - Evropa (Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES pro konkurenceschopnost a inovace „Intelligent Energy – Europe“). § Podpora rozvoje energetického mixu na bázi domácích surovin s výrazným podílem bezemisních zdrojů jaderné, nízkouhlíkové a obnovitelné energetiky a postupné zapojování vodíkové energetiky. § Podpora využívání alternativních paliv v dopravě (vodík, elektřina, zemní plyn, apod.). § Využívání pomoci v oblasti energetiky ze strukturálních fondů Evropské unie pro roky 2007 – 2013. § Podpora rekonstrukcí a zateplování panelových, příp. nepanelových bytových domů (Program PANEL). 110

6. Nástroje SEK

www.vsb.cz

Podpůrné programy § Urychlení povolovacích procesů pro významné energetické stavby a harmonizace výstavby zdrojů a sítí § Autorizační procedury pro povolování nových zdrojů a nabídkové řízení § Podpora výstavby jaderných zdrojů § Zajištění dostupnosti primárních paliv z domácích zdrojů § Posílení role státu při provádění dlouhodobých analýz vývoje energetiky, zpracování energetické koncepce a její realizaci § Investiční plán pro přenosové a distribuční soustavy a nastavení motivační regulace a účasti investorů na nákladech sítí § Udržitelná podpora OZE § Jednotný tarif a kompenzační systém – sdílení nákladů sítí, financování z EU § Revize pravidel provozování sítí § Aktivní role ČR při regionální integraci a rozvoji legislativy EU a mechanismů vnitřního trhu § Zvýšení standardů významných zařízení spalujících fosilní paliva 111

6. Nástroje SEK

www.vsb.cz

Energetická účinnost § Přímé nástroje státní podpory pro dosažení úspor § Ekologická daňová reforma (EDR) § Stimulace ke změně chování spotřebitelů a k efektivní spotřebě § Další opatření a nástroje § druhý národní akční plán energetické účinnosti § národní akční plán pro energii obnovitelných zdrojů § naplnění směrnice o energetických službách

112

6. Nástroje SEK

www.vsb.cz

Doplňující oblasti a aktuality

113

Kritická infrastruktura – role tepla Zajištění základních potřeb v příštích 10 letech nemusí být vůbec samozřejmostí

Potřeba seberealizace

Potřeba uznání

Potřeba lásky a sounáležitosti Potřeba bezpečí: jistoty, stálosti, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu Fyziologické potřeby: vzduchu, přiměřené teploty, vody, potravin, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti

Základní potřeby pro přežití ⇔ základní role státu a cíle HOPKS

Abraham H. Maslow - hierarchie lidských potřeb Zdroj: T-Soft, projekt RESPO - Resilient Power 114

HOPKS = Hospodářská opatření pro krizové stavy Zák. 241/2000 Sb. 7. Doplňující oblasti a aktuality

www.vsb.cz

Význam krizových ostrovních systémů V případě přerušení dodávky vody je provozovatel povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou (274/2001 Sb.)

současný stav

Zdroj: T-Soft, projekt RESPO - Resilient Power 115

7. Doplňující oblasti a aktuality

www.vsb.cz

Připravenost kritické infrastruktury Druh sítě Zdroj Automatika na zdroji Automatika v síti

Stanovení priorit Omezení spotřeby bez inteligentních elektroměrů Omezení spotřeby inteligentními elektroměry

Veřejná distribuční soustava Teplárna / kogenerační zdroj Řídící systém generátoru Regulátor KOP Rozpadová automatika Centrální řídící jednotka KOP Bilanční automatika Krizový plán území (priority určí veřejná správa) Vypínání nejméně důležitých odběrů Snížení proudové hodnoty jističe nejméně důležitých odběrů a signál pro „home automation”

Mikrosíť objektu kritické infrastruktury Objektový (kogenerační) zdroj elektřiny Řídící systém generátoru Regulátor KOP Rozpadová automatika Centrální řídící jednotka KOP Bilanční automatika Havarijní plán (priority určí technolog) Vypínání nejméně důležitých odběrů Snížení proudové hodnoty jističe nejméně důležitých odběrů a signál pro „home automation”

Zdroj: T-Soft, projekt RESPO - Resilient Power 116


www.vsb.cz

Vzdělávání, výzkum a vývoj § SEK 2004 §

Řeší částečně. Důraz byl kladen na programy řešení sociálních důsledků snižování zaměstnanosti v uhelném průmyslu.

§ Aktualizace SEK § §

117

Konkrétní návrhy indikativních ukazatelů a cílových hodnot. Zásadní změna – „Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, s cílem nutnosti generační obměny a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky“ je řešen konkrétněji.


www.vsb.cz

Vzdělávání, výzkum a vývoj Ukazatele a cílové hodnoty 1. Zabezpečit počet absolventů specializovaných na energetické obory 2. Rozšířit stávající technické obory o další „měkké“ dovednosti 3. Zajistit systém certifikátů profesních asociací garantujících praxí uznávanou kvalitu vzdělání v oboru 4. Zvýšit atraktivitu technických oborů 5. Naplnit učňovské školství v energetických a strojírenských oborech 6. Srovnat věkový průměr v energetice s hospodářstvím 7. Zvýšení objemu prostředků na výzkum a vývoj v energetických oborech a strojírenství 8. Zapojení středních a vysokých škol do společných výzkumných projektů s podniky. 9. Strategie rozvoje vědy a výzkumu v oblasti energetických oborů 10. Podpořit firemní programy generační obměny

118


www.vsb.cz

Financování výzkum v EU

119


www.vsb.cz

Po kom bude poptávka na trhu práce?

Kvalifikační barometr

www.nvf.cz/observatory 120


www.vsb.cz

Závěr

121

Závěr § § § § §

Energetický sektor prochází změnami Energetický sektor je založen na ekonomice rozsahu Trvá téměř 30 let než toho nové technologie dosáhnou Závěry Meeting of the IEA Governing Board and Management Committee Meeting at Ministerial Level Prosazovat diverzifikaci dodávek PES (Promote diversity of supply by) § Bezpečným a udržitelným rozvojem přírodních zdrojů (The safe and sustainable development of natural resources)

§ §

Novými přepravními cestami (New transit routes) OZE a nízkouhlíkovými technologiemi, včetně JE, pokud toto odpovídá národním politikám a okolnostem (Renewable energy and low carbon energy technologies, including nuclear energy, where this accords with national policies and circumstances)

§

122

Je odpovědností členského státu nastavit energetický mix (It is Member Country responsibility to set Energy Mix)

8. Závěr

www.vsb.cz

Závěr Státní energetická koncepce není zákon Důležité jsou prováděcí předpisy (zákony, vyhlášky, nařízení …) SEK není jediný, který ovlivňuje energetiku

Státní energetická koncepce

§ § §

Státní politika životního prostředí

Průnik politik a koncepcí

123

8. Závěr

www.vsb.cz

Děkuji vám za pozornost

Dotazy ?

Tvorba a aktualizace Státní energetické koncepce. Roman Portužák

Recommend Documents