T?tiny nalomené nedolomí Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
T?tiny nalomené nedolomí David Wilkerson June 13, 2005 „Aj, služebník m?j, na kteréhož se zpodepru, vyvolený m?j, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, on? soud národ?m vynášeti bude.“ „Nebude k?i?eti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vn? hlas jeho. T?tiny nalomené nedolomí, a lnu kou?ícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude." „Nebude neochotný, ani p?ísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a u?ení jeho ostrovové o?ekávati budou“ (Izaiáš 42:1–4). Tato pasáž je celá o Ježíši. Duch svatý p?im?l proroka Izaiáše, aby p?inesl zjevení o tom, jaký bude Kristus, až p?ijde. A Izaiášovo úvodní slovo „Aj,“ jeho poslucha??m signalizuje: „P?ipravte se na nové zjevení o Mesiáši.“ Obraz, který se z t?chto ?ty? verš? rýsuje, je jasný: Kristus nep?ijde lidi nutit, aby ho poslouchali. Nep?ijde s hlasitým k?ikem nebo rámusem. P?ijde jako jemný, milující Spasitel. Napln?ní Izaiášova proroctví nacházíme ve 12. kapitole Matouše. Farizejové práv? sp?ádali plány, jak by mohli Ježíše zabít. A to všechno jen proto, že o sabatu uzdravil ?lov?ka, který m?l suchou ruku. Matouš nám ?íká, že „Ježíš to ale v?d?l a odešel odtud“ (Matouš 12:15). Ježíš neodplácel v hn?vu stejným. Nikde ho nevidíme, že by horlil proti t?m, kdo osnovali jeho smrt. Nebyl jako jeho u?edníci, kte?í cht?li na jeho protivníky seslat ohe?, i když Ježíš by to mohl ud?lat. Mohl povolat legii and?l?, aby se s jeho nep?áteli vypo?ádali. Ale Ježíš v?bec nem?l v úmyslu se pomstít. Byl to ten jemný, útlocitný duch, ?íká Matouš, který zjevuje napln?ní Izaiášova proroctví: „Nebude se hádat ani k?i?et, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas“ (Matouš 12:19). Izaiáš v podstat? ?íkal: „Mesiáš nep?ijde, aby kohokoliv nutil do svého království. Nep?ijde jako nápadná, hlu?ná a bou?livá, neodolatelná osobnost. Ne, uslyšíš ho mluvit tichým, slabým hlasem ve svém vnit?ním ?lov?ku.“ Takže, co ud?lal Ježíš poté, co tiše odešel z Jeruzaléma? Matouš ?íká, že okamžit? odešel z m?sta a pokra?oval v uzdravování všech, kdo ho následovali: „Šly za ním veliké zástupy lidí a on je všechny uzdravil“ (Matouš 12:15). Když zkoumáme zprávy evangelií, zaujme nás veliký po?et p?ípad?, kdy Ježíš vykonal zázraky, ale lidem na?ídil: „Nikomu o tom ne?íkejte. A? se tato zpráva neroznese.“ Poté, co uzdravil dva slepé muže, ?ekl Kristus t?m muž?m, aby si své zázraky nechali pro sebe: „Ježíš je pak p?ísn? napomenul a ?ekl jim: ‚Dejte pozor, a? se to nikdo nedozví.‘“ (Matouš 9:30). Poté, co nakrmil zástup 5000 lidí a lidé se ho chystali ud?lat králem, „odešel jen sám zpátky na horu“ (Jan 6:14–15). Víš, Ježíš necht?l, aby Ho lidé následovali kv?li Jeho zázrak?m. Cht?l jejich úctu a oddanost kv?li Jeho jemným, láskyplným slov?m, která uchvátila jejich srdce. Cht?l, aby veškeré lidstvo, v?etn? budoucích generací, v?d?lo, že nep?ichází na sv?t jako Soudce, ale jako Spasitel: „B?h totiž neposlal svého Syna na sv?t, aby sv?t odsoudil, ale aby sv?t byl skrze n?ho spasen“ (Jan 3:17). Uvažuj o Ježíšov? jemnosti ve dvou oblastech: v??i Americe a h?íšnému sv?tu, a v??i Jeho vlastnímu lidu Slyším otázku, kterou se dnes mnoho v??ících ptá: „Pro? B?h nevydá Ameriku soudu? Pro? s námi nejedná podle našich h?ích?? Generaci Noeho varoval po celých 120 let, ale potom ?ekl: ‚Dost,‘ a p?ivedl potopu. B?h te? snáší h?íchy Ameriky hodn? dlouho, tak pro? na nás nevidíme jeho spravedlivý soud?“ Miluji tuto zemi a já osobn? nechci vid?t, jak na Ameriku p?ichází Boží kone?ný soud. Mnohem rad?ji bych se t?šil z Hospodinovy trp?livosti. Nechci vid?t slzy v o?ích mých d?tí a vnou?at nad tím, co p?ichází na spole?nost, jako je naše. P?esto jsem, podobn? jako mnoho k?es?an?, v úžasu nad tím, pro? Boží soud otálí.
Page 1 of 5
T?tiny nalomené nedolomí Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) Já skute?n? vidím za?átky soudu. Vidím strašlivé kalamity, které se d?jí ve sv?t?, jako varování. Ale protože se ekonomika Ameriky nezhroutila, a náš národ je stále schopen fungovat, jak má, zdá se, že jdeme klopýtav? od jedné krize ke druhé, dostáváme jednu šanci za druhou. Jsem p?esv?d?en, že na tento zmatek existuje jen jedna odpov??: je to kv?li jemnosti a trp?livosti našeho Spasitele. Potvrzení nalezneme v proroctví Izaiáše: „T?tiny nalomené nedolomí, a lnu kou?ícího se neuhasí“ (Izaiáš 42:3). Amerika se stala národem nalomených t?tin! T?tina je vysoký stonek nebo rostlina s dutým stvolem, obvykle se nachází v bažinatých oblastech nebo blízko vodních zdroj?. Je to jemná rostlinka, takže se snadno ohne, když ude?í silné v?try nebo rychlé proudy vod. P?esto se t?tina m?že jen ohýbat, dokud není nakonec zlomena a odnesena povodní. Podobn? jako t?tina za bezv?t?í, vy?nívala kdysi Amerika, vznešená a nádherná, plná úmysl? a slib?. Celá naše spole?nost uznávala Boha a držela se Bible jako standardu pro naše právo a soudní systém. I za mého života se školní u?ebnice skládaly z ponau?ení a p?íb?h? z Bible. Ježíš byl uznáván jako Syn Boží, ten který poskytuje naši zemi p?íze? a nevýslovné požehnání. P?esto jsme se ve své prosperit? stali podobní starodávnému Izraeli: pyšní a nevd??ní. A v krátkém ?ase jsme sešli z cesty. B?h byl vyhnán z našich soudních systém?, z našich škol, jeho jméno bylo zesm?š?ováno a posmíváno. V New York City si m?že u?itel na katedru položit výtisk Koránu nebo ?asopis Playboy, ale kdyby p?inesl do t?ídy Bibli, m?že si hledat jiné zam?stnání. Naše spole?nost úpln? ztratila sv?j morální kompas. V d?sledku toho Amerika, která kdysi vysoko vy?nívala, je te? zmrza?ená, jako nalomená t?tina. I ten nejtvrdší, nejbezbožn?jší Ameri?an dnes ví, že tato zem? je každou hodinou zkažen?jší. Každý ví, že žijeme ve vyp?j?eném ?ase. Jak dlouho m?že trvat ?íše, když zabíjí své nenarozené… kde otcové znásil?ují své dcery, matky obt?žují své syny a obt?žování d?tí se stalo národní hanbou… kde policisté páchají sebevraždu kv?li strachu a zoufalství (v samotném New York City ji spáchalo nedávno osm strážník?)… kde se tolik teenager? stává barbary… kde všechno, co p?edstavuje Boha a Krista, je nejen ignorováno, ale krut? zesm?š?ováno? Jak dlouho m?že násilí, vraždy, obt?žování pokra?ovat? Kdybychom dostali, co si zasloužíme, Amerika by ležela v troskách, zni?ená anarchií. Ale Izaiáš ?íká, že náš jemný, láskyplný Ježíš nalomené t?tiny nedolomí. A i když se Amerika nachází v naprostém zmatku, naklání se a je nalomená našimi mnoha h?íchy, ješt? nejsme zlomeni. Ve své jemnosti náš Pán nedopustil, aby se to stalo. Ježíš sám se narodil do nalomené spole?nosti Když Kristus p?išel na zem, žil Izrael pod zdrcující nadvládou ?íma. Žid?m bylo naloženo t?žké b?emeno daní a zákon?. K tomu ješt? chamtiví kn?ží využívali vdov a chudých. Utla?ovaní byli zesm?š?ováni a posmíváni a lidé byli zaslepeni zkažeností. Tohle všechno bylo d?vodem, pro? tolik prorok? ?eklo, že Kristus p?ijde v hodin? temnosti a p?inese veliké sv?tlo. Ježíš p?išel do spole?nosti zaplavené pokrytectvím a rozbujelým h?íchem. Když spat?il stav národa, plakal nad Jeruzalémem a prorokoval, že jeho d?m bude zpustošený. P?esto dal této spole?nosti dalších sedmdesát let kázání evangelia. A tyto roky byly plné Duchem svatým pomazanými sv?dky na ulicích, kte?í p?edvád?li zázraky, kázali o nad?ji a pokání, a dávali mocné výzvy do království. Ježíš prost? nezlomí nalomenou t?tinu, kterou se Izrael stal. Tohle je práv? te? obrázek Ameriky – spole?nost zcela nalomená ve své morálce. Jsme také národ v depresi, zneklidn?ný a vyvedený z rovnováhy, lidé žijí ve strachu a duševních mukách. Je tu víc psycholog?, psychiatr?, sociálních pracovník? a poradc?, než kdykoliv v historii, p?esto nemohou sta?it na všechny ty lidi, kte?í žebrají o jen jedinou hodinu pomoci. To je pravdou i v církvi: týmy k?es?anských poradc? po celé zemi jsou p?etížené tlakem lidí, kte?í pot?ebují pomoc pro své problémy. Naše d?ti jsou nalomené, pohmožd?né z rozbitých rodin, zneužívání a obt?žování. Teenage?i jsou nalomení nemorálností, materializmem a otup?lostí. Satan rozpoutal povode? zla na zemi, a ta za sebou na své pouti zanechává shrbené a nalomené lidi. Mnozí z církve samotné mají toho samého shrbeného ducha. V jednom dopise za druhým ?tu o k?es?anech, kte?í Page 2 of 5
T?tiny nalomené nedolomí Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) vysychají v mega-církvích, kde se již nekáže o h?íchu nebo spravedlnosti. Jsou zmatení, ?íkají si: „Kde najdu pravé uctívání? Není tu ani náznak Kristovy p?ítomnosti. Není tu žádná zlomenost.“ I pasto?i píší a p?iznávají: „Brat?e Davide, odpadnul jsem." V New York Times nedávno vyšel p?ísp?vek o letni?ní církvi s 10 000 ?leny, jejímž poselstvím je: „Jsme tu, abychom vás ud?lali š?astnými.“ Ale toto poselství p?ináší falešnou nad?ji a pouze do?asnou úlevu. „Lnu kou?ícího neuhasí“ (Izaiáš 42:3). N?kde v tomto národ? vidí B?h knoty, které doutnají. Tyto knoty kdysi ho?ely, planuly žárem a vášní pro Jeho zám?ry a zájmy. Ale te? sotva ?adí. Cožpak je možné, že když se B?h podívá na Ameriku, vidí jen malou jiskru oddanosti, která zbyla? Jsou tu ješt? lidé, kte?í se rozpomínají na Hospodina a jsou ochotni v Jeho jménu povstat? Zbývá ješt? malý zbytek, který bude bojovat, aby znovu vznítil plamen Boží spravedlnosti? Pán ?ekl: „Jestliže uvidím knot, který doutná, neuhasím ho. Plamen je možná pry?, není tu žádné zdání ohn?, ale pokud ješt? uvidím ho?et doutnající uhlíky, nedopustím, aby zhasly. Pokud kdesi uslyším by? jen slabé volání v?rných služebník?, nedovolím, aby se tato nalomená t?tina zlomila.“ B?h to s námi ješt? nevzdal. Ale faktem je, že žijeme v ?ase Jeho láskyplného milosrdenství. Vidím to všude, kam cestuji, specieln? v Evrop?. Tento kontinent je daleko víc sekulární než Spojené státy. Je to zem?, která se svou vlastní volbou stala absolutn? bezbožnou. Když se v n?kterých zemích procházíte po ulicích, cítíte ducha antikrista, arogance v??i Bohu. Švédsko je dnes jedním z nejbohatších evropských národ?, a ?ím je bohatší, tím je odpadlejší. Sou?asn? je tam evangelická církev v nebezpe?í rostoucí lhostejnosti ve svém chození s Kristem. Irsko, národ, který po desetiletí snášel zdrcující bídu, se te? stává mnohem úsp?šn?jší, prosperující. Ale duchovní klima je také ovzduším apatie, v níž se plíží sv?tskost. Zdá se, že celý postoj v Evrop? je tento: „No a, co má být, že p?ijde soud? Jen si žijme, jezme, pijme a bu?me š?astní.“ Není tu žádné v?domí naléhavosti, nutnosti, žádná pot?eba Boha. V??ím, že Pán p?ináší práv? te? jasné poselství k celému sv?tu. On má moc kdykoliv zastavit každý potenciální teroristický útok. M?že pouze promluvit Slovo a and?lé srazí každou zlou moc. Místo toho se rozhodnul poslat nebo dopustit mezinárodní katastrofy a ty všechny jsou znamením, že se nacházíme v ?ase Jeho nabízené milosti. Uvažujte o Pánov? jemnosti k Jeho vlastnímu lidu Vid?li jsme, co ud?lal Ježíš, když odešel mimo Jeruzalém: „Šly za ním veliké zástupy lidí a on je všechny uzdravil“ (Matouš 12:15). V tomto krátkém verši vidíme napln?ní Izaiášova proroctví: „T?tiny nalomené nedolomí“ (Izaiáš 42:3). Slovo „nalomené“ má mnoho definic. Znamená zran?né, roztlu?ené na kusy, mající pocity uk?ivd?ní, zdrcené nespln?ným o?ekáváním. Ve svém duchu cítím, že mnoho Božích lidí dnes pot?ebuje slovo o jemné milosti našeho Spasitele, protože oni sami se stali nalomenými t?tinami. Každý týden p?icházejí do církve opravdoví, up?ímní, oddaní k?es?ané, aby pozvedli své hlasy a ruce v uctívání Pána. P?esto jsou ti samí lidé hluboce nalomení, potlu?ení a blíží se bodu rozbití. Ohe? v jejich srdcích je v bídném stavu. Mohou vid?t, že všechno, co zbylo v jejich životech, je jen nepatrný dým. Jedna ob?tavá dvojice manžel?, kte?í se nedávno vrátili z misijního pole, mi napsala, jak jsou zran?ní a zdrcení. P?ed lety opustili všechno, co vlastnili, aby strávili sedm let v zámo?í, sloužili a dávali své všechno. Když se vrátili, nep?inesli si dom? nic, všechno nechali v zemi, do které byli povoláni. Když te? za?ali hledat zam?stnání, zavíraly se p?ed nimi všechny dve?e. Oba dva, manžel i manželka, jsou vzd?laní, mají dostatek odborných znalostí. Vždy, když si podali žádost o n?jaké pracovní místo, dostala se ta jejich navrch. Ale na každém míst? byli tito talentovaní lidé odmítnuti, vždy skon?ili jako druzí nebo t?etí ve výb?ru. Nakonec jedna k?es?anská spole?nost vybídla toho manžela k pohovoru na zam?stnání, na které m?l vzd?lání. Ona spole?nost strávila celý den, aby ho nalákala a všichni ho ujiš?ovali, že to místo je jeho. Ale op?t bylo místo p?id?leno n?komu jinému. Page 3 of 5
T?tiny nalomené nedolomí Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
Tento manželský pár je te? hluboce zran?ný a nalomený v srdci i v duchu. A tak si ?íkají: „V?rn? jsme dali své životy na misijním poli. V našem život? a chování neexistuje nic, co by zp?sobilo n?jakou rozep?i s Bohem. Modlili jsme se a v??ili. Tak, pro? jsme se dostali do tohoto bodu?“ Chcete-li vid?t biblický p?íklad n?koho, kdo byl hluboce nalomen v t?le i v duchu, uvažujte o proroku Eliášovi. Tento muž se dostal až do úpln? kritického bodu. Eliáš znal Boha a slyšel Jeho hlas jako málokdo. Jeho modlitby otevíraly a zavíraly nebe. M?l takovou duchovní autoritu, že nebojácn? konfrontoval 400 modlá?ských kn?ží Bála a všechny je sám pobil me?em. Byl tak plný Božího ducha, že na vzdálenosti 20 mil p?edb?hl král?v ko?ár. Po všech t?chto hrdinských ?inech se Eliášovi doneslo, že zlá královna Jezábel je mu na stop? a chce ho zabít. Mocného proroka p?epadl strach a p?íšt? ho vidíme, jak sedí vy?erpaný pod jalovcem, unavený a bez odvahy. Mocný Boží služebník byl duchovn? i fyzicky ubitý. Eliáš si musel myslet: „Pro? se mi to stalo? Po všechny tyto roky byla na mém život? Boží ruka a vid?l jsem Ho, jak d?lá jeden zázrak za druhým. Ale te? stojím tvá?í v tvá? beznad?jné situaci a je to zkouška p?evyšující mé lidské schopnosti.“ Tentýž muž, který stál kdysi proti mocnostem pekla a povolával dol? Boží ohe?, te? ve své úzkosti volá: „Již? jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, neb? nejsem lepší otc? svých“ (1. Královská 19:4). Eliáš se zhroutil a volal: „Hospodine, já už to víc nezvládnu.“ N?kte?í jsou i te? pod Eliášovým jalovcem, p?íliš unaveni, aby se modlili Možná jsi na tomto míst?, nalomený, zdrcený, v úpln? kritickém bod?. Žil jsi jako v?rný služebník, piln? ses modlil a znáš Boží hlas. V minulosti jsi dosahoval vít?zství a hluboce miloval Hospodina. Ale te? jsi hluboce zran?ný, jako nikdy p?edtím, a nedokážeš se ani p?im?t k modlitb?. Myslíš si: „V?rn? jsem hledal Hospodina, studoval a hloubal nad jeho Slovem, piln? jsem se modlil. Ale tato zkouška p?išla z ni?eho nic a moje duše je ztrápená víc, než co jsem kdy zažil.“ Všechny tvé slzy vyschly. Vypadáš a cítíš se vy?erpaný, bez odvahy, odmítnutý a sám. Podobn? jako Eliáš se kr?íš pod jalovcem, zastrašený a zoufalý, držíš se svého drahého života. Milovaný, toto k?es?anské chození je válka. Znamená to boje, únavu, zran?ní a hr?zu nahán?jícího nep?ítele, který t? chce zni?it. Když jsi na dn? a zdeptaný, jako byl Eliáš, staneš se ospalý a nete?ný. A to je p?esn? ten ?as, kdy jsi nejzraniteln?jší a nejcitliv?jší k odsuzujícím myšlenkám. Tvé jemné sv?domí ti ?íká: „Nemodlíš se jako d?ív. Nestuduješ dost Slovo. Vyschnul jsi a stal ses vlažným, tv?j ohe? je pry? a prost? nejsi dobrým sv?dectvím. Dovolil jsi Satanovi, aby t? okradl o pokoj, který ti B?h dal. Nemáš skoro, co vzít. Tvoje t?lesná p?irozenost se v?bec nezm?nila.“ Potom t? bude zkoušet Boží slovo. P?esn? to se stalo Josefovi: dovídáme se, že dokud nep?išel stanovený ?as, Hospodinovo slovo ho zkoušelo. A to se te? d?je rovn?ž Eliášovi. Podobn? když se my sami dostaneme na místo svého nalomení, do svého kritického bodu, stane se to i nám. Naše sv?domí do nás bude bušit Slovem, které máme ukryté ve svých srdcích. P?emýšlej o tom. Všude v Písmu ?teme: „Nebu?te leniví. Modlete se horoucn? a vážn?, se vším, co je ve vás. Hledejte ho, dokud je možné ho najít. V?nujte se modlitb? a Slovu. Vykupujte ?as. Dejte si pozor na lenost pošetilých panen. B?h ?íká, že jeho lid na n?j v posledních dnech zapomn?l.“ Všechny tyto pasáže, pravidla a zásady nám v ?ase nalomení p?icházejí kvapem na mysl. A my si myslíme: „Zklamal jsem svého Pána. Neposlechnul jsem Jeho Slovo.“ Tvoje rozkolísaná víra je knot, který doutná, a ?ábel dychtí vid?t, jak zhasne. Podobn? jako Eliáš jsi tak vy?erpaný a zastrašený, že všechno, co chceš d?lat, je spát. Písmo ?íká, že práv? tohle tento zbožný muž ud?lal: „I lehl a usnul“ (1. Královská 19:5). Nebyl schopen nést déle b?emeno. Ale Hospodin za to Eliáše nepokáral. B?h v?d?l, že se jeho služebník dostal do kritického bodu. P?edstavuji si našeho drahého Otce, jak o n?m ?íká: „Pohle? na tohoto v?rného muže, nalomeného a zran?ného. Sáhl si na Page 4 of 5
T?tiny nalomené nedolomí Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) konec sil, není schopen komukoliv svou bolest vysv?tlit. Slíbil jsem mu: ‚Nalomenou t?tinu nedolomím.‘“ Takže, co se stalo? „Op?t vrátiv se and?l Hospodin?v po druhé, dotekl se ho a ?ekl: Vsta?, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu p?ed sebou“ (1. Královská 19:7). Tohle je neuv??itelné slovo pro každou nalomenou t?tinu, která ?te toto poselství. Nezáleží na tom, jak moc jsi nalomený, jak moc t? ohnula povode? tvých zkoušek. B?h ti zaslíbil: „Nebudeš zlomen. Nedovolím, aby tv?j ohe? uhasnul. Tvoje víra nezhasne.“ Drahý svatý, toto poselství je z nebe pro tebe. Práv? te? se t? dotýká slovo, které k tob? volá: „Povsta? práv? te?. B?h se na tebe nezlobí. A On t? nenechá padnout. On ví, že tvé sou?asné okolnosti jsou p?íliš velké, než abys je zvládnul. On ti dodá nadp?irozenou sílu. Dá ti to, co pot?ebuješ, aby ses z nich dostal.“ Po ?ty?icet dn? a nocí byl Eliáš pomalu obnovován. Den co den se po?ád plaho?il kolem, se sílou dostate?nou jen pro jeden každý den. Nakonec nastal ?as, kdy Hospodin ?ekl: „Co d?láš v této jeskyni, Eliáši? Nedopustím, aby ses zabydlel v tomto zoufalství a sledoval, jak za?íná ovládat tv?j život. Obnovil jsem t? svou milující trp?livostí. A te? ti dám sm?r.“ Jaké slovo pot?ebuješ slyšet, aby t? vyvedlo z tvé jeskyn?? O?ekáváš, že uprost?ed svého stavu nalomení a zran?ní uslyšíš p?ísné, tvrdé, vy?erpávající slovo? Písmo ?íká, že b?hem doby, kdy byl Eliáš v jeskyni, „vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály p?ed Hospodinem, ale nebyl v tom v?tru Hospodin“ (1. Královská 19:11). V tomto poselství B?h nebyl. O?ekáváš, že tvou duší ot?ese hlasité volání k probuzení? „Za tím pak v?trem zem? t?esení, ale nebyl v tom t?esení Hospodin“ (1. Královská 19:11). O?ekáváš, že uslyšíš ohnivé slovo? „A za t?esením ohe?, ale nebyl v ohni Hospodin“ (19:12). B?h p?esn? ví, jaké slovo pot?ebuješ slyšet v ?ase, kdy jsi potlu?ený a nalomený. A není to slovo soudu, ani tvrdé slovo, ani vášnivé kázání. V??ím, že nám B?h v této pasáži ?íká: „Když jsi sklon?ný až k zemi svými zkouškami, nebudu s tebou nakládat tvrd?.“ Ne, Eliáš pot?eboval slyšet jemný, tichý hlas: „A za ohn?m hlas tichý a temný“ (1. Královská 9:12). N?které rukopisy tuto frázi p?ekládají: „laskavý vánek,“ což znamená „ jemný, o?erstvující v?t?ík.“ Ten stejný jemný, tichý, slabý hlas k nám dnes p?ichází z Otcova srdce. A jeho poselství je stejné: „Vid?li jste výsledek p?ipravený od Pána, protože Pán je velmi milosrdný a soucitný“ (Jakub 5:11). „Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství. Nebude? ustavi?n? žehrati, ani na v?ky hn?vu držeti. Ne podlé h?ích? našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám. Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad t?mi, kte?íž se ho bojí… Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad t?mi, kte?íž se ho bojí“ (Žalm 103:8–11,13). Zde je slovo vysvobození: „Povsta? a v??! P?išel ?as pro tebe, abys v??il, že Ježíš je s tebou ve tvé bou?i. On ti dá sílu, abys ji vydržel.“ Nev?? lžím, že budeš rozdrcen. ?ábel nezíská p?evahu. Pán ?ekl: „Bez ohledu na to, jak nalomený a ubitý se cítíš, já nedopustím tvé zlomení. Nedovolím, aby ohe? zhasnul. M?j Duch povane na doutnající uhlíky a tv?j ohe? pro m? se op?t vrátí.“
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/1606/
Page 5 of 5
