TRUBÍN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

TRUBÍN

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Městský úřad Beroun PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Trubín územní plán Řešené území: Administrativní území obce Trubín, zahrnující katastrální území Trubín Pořizovatel: Městský úřad Beroun Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 projektant: Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman - odpovědný projektant

Ing. Lenka Nováková

- hlavní projektant, urbanistické řešení

RNDr. Zdeněk Tomáš

- urbanistické řešení, demografie, odnětí ZPF

Ing. Jan Majer

- Územní systém ekologické stability

Ing. Antonín Janovský

- dopravní řešení

Ing. Tomáš Hocke

- zásobování vodou, kanalizace

Ing. Miroslav Fiala

- energetika a spoje

Firma Dináto

- digitální zpracování

TRUBÍN – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

2

OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Širší územní vztahy - Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění Zadání územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území - Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně - Limity využití území - Doprava - Občanské vybavení - Technická infrastruktura - Odpadové hospodářství - Územní systém ekologické stability d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa - Ochrana půdního fondu - Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

4

5 5 9 10 12 12 18 19


3

4 4 4 5

21 21 21 28

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Širší územní vztahy Návrh koordinace využívání území vychází ze širších územních vztahů, které jsou dané polohou Trubína při silnici III. třídy č.2363, cca 4 km západně od města Berouna, centra stejnojmenného správního obvodu obce s rozšířenou působností, v jehož západní části obec leží. Rozloha řešeného území činí 372,1 ha a žije zde více než 200 obyvatel v cca 55 obytných objektech. Trubín neplní v rámci struktury osídlení Berounska žádné významnější funkce. Veškerá zařízení základní i vyšší občanské vybavenosti jsou v Berouně, popř. v nedalekém Králově Dvoře. V obci dominují plochy bydlení v individuálních rodinných domech. Výhodná dopravní poloha obce jen 1,5 km severně od dálnice D5 umožňuje místním obyvatelům dobré spojení s Berounem, s hlavním městem Prahou a s celým regionem středních a západních Čech. Díky poloze ve velice hodnotném krajinném přírodním prostředí v údolí Počapelského a Trubínského potoka, na okraji CHKO Křivoklátsko poskytuje obec kromě kvalitního bydlení i rekreační vyžití v rámci výstavby obytných objektů pro tzv. druhé bydlení. Obec je atraktivní i pro drobné a středně velké podnikání. Do katastrálního území Trubína nezasahuje žádná z nadřazených sítí technické infrastruktury regionálního významu, kromě VTL plynovodu DN 300, procházejícího jihovýchodním okrajem katastru obce. Rovněž není řešené území součástí nadregionálního ani regionálního Územního systému ekologické stability.

- Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Územní plán je vytvořen v souladu s územně plánovací dokumentací okolních obcí a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Řešené území je předmětem řešení územního plánu velkého územního celku Pražský region, schváleného koncem roku 2006. Z tohoto ÚPVÚC vyplývají pro další rozvoj obce především limity dané trasou VTL plynovodu, existencí poddolovaných území, přírodní památkou Trubínský vrch a polohou obce na okraji CHKO Křivoklátsko.


4

b) Údaje o splnění Zadání územního plánu Zadání územního plánu Trubín jsou v předkládaném návrhu územního plánu splněny beze zbytku.

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Přijaté řešení sleduje posílení funkce bydlení především prostřednictvím individuálních jednopodlažních rodinných domů s obytným podkrovím. Nejrozsáhlejší plochy bydlení vymezuje územní plán v jižní části obce na pravém břehu Počapelského potoka. Zde nedojde

v důsledku

nové

výstavby

k narušení

stávajícího

historicky

vytvořeného

urbanistického půdorysu sídla. Uvedené řešení zajistí přirozené rozdělení sídla na původní zastavěné a nově zastavitelné území, čímž bude zajištěn rozvoj území při zachování tradičního výrazu jeho původní zástavby. Vzhledem ke skutečnosti, že řešené území nevyžadovalo variantní řešení, nebylo nutné v návrhu územního plánu provádět výběr variant.

- Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně Územní plán vymezuje na území obce Trubín 24 zastavitelných ploch – 21 ploch v I. etapě a tři plochy ve II. etapě. Z tohoto počtu je 16 ploch bydlení venkovského charakteru, dvě plochy smíšené obytné, tři plochy budou využity pro veřejnou zeleň, dvě plochy pro veřejná prostranství a jedna plocha pro technickou infrastrukturu. Územní plán navrhl etapizaci v jižní části obce z důvodu velkého rozsahu navrhovaných ploch a jako ochranu před nežádoucím rozvojem obce, který by nerespektoval rozvoj sídla od zastavěného území směrem do volné krajiny. Výstavba v II. etapě na plochách B14, B15, B16 je přípustná za podmínky naplnění 65% ploch vymezených v I. etapě v této části sídla, konkrétně ploch B11, B12, B13. Následující přehled uvádí charakteristiku, zdůvodnění, popř. podmínky využití 14 nejrozsáhlejších zastavitelných ploch v řešeném území (kromě plochy veřejné zeleně VZ3, která je podrobněji zdůvodněna dále).


5

Označení plochy

Rozloha v ha

Bydlení B1

1,81

Bydlení B2

0,86

Bydlení B4

1,58

Bydlení B5

0,59

- kapacita 4-5 individuálních rodinných domů - plocha B5 vyplňuje proluku na louce mezi stávající zástavbou, silnicí III/2363 a místní komunikací představující západní hranici lokality - v ochranném pásmu silnice III/2363 nebudou realizovány žádné stavby a vstupy k objektům nebudou přímo z této silnice - snadné napojení na inženýrské sítě

Bydlení B8

0,99

Bydlení B10

1,33

- kapacita 8-9 individuálních rodinných domů - zarovnání urbanistického půdorysu západní části sídla (plocha B8 je vymezena naproti areálu hotelu, jižně od silnice III/2363) - v ochranném pásmu silnice III/2363 nebudou realizovány žádné stavby a vstupy k objektům nebudou přímo z této silnice - v manipulačním pásmu Počapelského potoka na jižním okraji lokality je nepřípustná jakákoli výstavba - plocha B8 již spadá do CHKO Křivoklátsko - většina lokality (kromě severozápadní části) se nalézá v území s archeologickými nálezy - kapacita 10-12 individuálních rodinných domů - plocha B10 vyplňuje dosud nezastavěný prostor na levém břehu Počapelského potoka, obklopený ze severu, ze západu i z východu stávající zástavbou - snadné napojení na inženýrské sítě - celá lokalita leží v území s archeologickými nálezy

Odůvodnění a podmínky využití plochy - kapacita 14-16 individuálních rodinných domů - plocha B1 výrazně přispěje k vytvoření sídliště rodinných domů severovýchodně od sídla, v prostoru, který je v současné době zastavěn jen dvěma obytnými objekty - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - v ochranném pásmu vedení elektrické energie procházejícím jihozápadní částí lokality nebudou realizovány žádné stavby - jihozápadní hranici plochy B1 tvoří trasa lokálního biokoridoru - kapacita 7-8 individuálních rodinných domů - plocha B2 vyplňuje trojúhelníkový prostor ohraničený dvěma místními komunikacemi (představující jižní a západní hranici lokality) a loukou a zastavěný v současné době dvěma rodinnými usedlostmi v jeden ucelený urbanistický celek - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - jihozápadní část lokality je vymezena jako přestavbou území - kapacita 12-14 individuálních rodinných domů - plocha B4 rozšíří budoucí sídliště rodinných domů navržené kolem dvou stávajících usedlostí severovýchodně od sídla jižním směrem, za stávající místní komunikaci představující jižní hranici plochy B2 - kvalitní přírodní zázemí v podobě nedalekého lesíka, do jehož ochranného pásma jihozápadní okraj lokality spadá - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - v prostoru mezi plochou B4 a lesem bude stávající využití (orná půda) změněno na trvalé travní porosty


6

Označení plochy

Rozloha v ha

Bydlení B11

2,83

Bydlení B12

3,36

Bydlení B13

6,32

Bydlení B14

1,90

Odůvodnění a podmínky využití plochy - kapacita 18-20 individuálních rodinných domů - rozšíření zastavěného území Trubína jižním směrem - obytné objekty budou obslouženy prostřednictvím komunikace vedoucí při pravém břehu Počapelského potoka podél severního okraje této obytné lokality a budoucí páteřní komunikace jižní části sídla, která bude tvořit jihovýchodní hranici plochy B11 - většina této obytné zóny leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na inženýrské sítě - při severovýchodním okraji plochy B11, při navržených místních komunikacích, je vymezena plocha pro veřejné prostranství - severní část této obytné zóny spadá do území s archeologickými nálezy - kapacita 20-25 individuálních rodinných domů - rozšíření zastavěného území Trubína jižním směrem - obytné objekty budou obslouženy prostřednictvím komunikace vedoucí při pravém břehu Počapelského potoka podél severního okraje této obytné lokality a budoucí páteřní komunikace jižní části sídla, která bude tvořit jihozápadní hranici plochy B12 - snadné napojení na inženýrské sítě - při severozápadním okraji plochy B12, při navržených místních komunikacích, je vymezena plocha pro veřejné prostranství - na severovýchodním okraji plochy B12 je navržena čerpací stanice odpadních vod - severní část této obytné zóny spadá do území s archeologickými nálezy - elektrickou energii budou nové obytné objekty odebírat z nové trafostanice navržené u jihovýchodního okraje této obytné lokality - kapacita 40-45 individuálních rodinných domů - využití volného prostoru mezi stávající zástavbou v jihovýchodní části Turbína a katastrální hranicí pro bytovou výstavbu, přičemž západně od plochy BV13 bude vysázena veřejná zeleň - obytné objekty budou obslouženy prostřednictvím již stávající sítě místních komunikací - většina této obytné zóny leží na půdách nižší třídy ochrany - jihozápadní částí plochy B13 probíhá ve směru jihozápadseverovýchod VTL plynovod DN 300 - severozápadním okrajem plochy BV13 vede kabelové vedení elektrické energie VN 22 kV - elektrickou energii budou nové obytné objekty odebírat z nové trafostanice navržené v jihovýchodní části stávající zástavby sídla - kapacita 12-14 individuálních rodinných domů - realizace ve II. etapě výstavby - rozšíření budoucí zástavby Trubína až k jižním hranicím obce, přičemž západně od plochy BV14 bude vysázena veřejná zeleň - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - jihozápadním okrajem plochy B14 probíhá ve směru jihozápadseverovýchod VTL plynovod DN 300


7

Označení plochy

Rozloha v ha

Bydlení B15

5,73

Bydlení B16

6,30

Bydlení s podnikatelskými aktivitami SO1

1,66

Bydlení s podnikatelskými aktivitami SO2

0,50

Odůvodnění a podmínky využití plochy - kapacita 35-40 individuálních rodinných domů - realizace ve II. etapě výstavby - tato obytná zóna přispěje k zastavění prostoru mezi stávající zástavbou sídla a jižními hranicemi obce, přičemž jižně od plochy BV15 bude vysázena veřejná zeleň, západní hranici této obytné zóny bude tvořit stávající místní komunikace - obytné objekty budou obslouženy prostřednictvím páteřní místní komunikace probíhající podél východního okraje této obytné zóny severo-jižním směrem - téměř celá tato obytná zóna leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na inženýrské sítě - v ochranném pásmu elektrického vedení VN 22 kV probíhajícího jihovýchodní částí této obytné zóny ve směru jihozápadseverovýchod je nepřípustná jakákoli výstavba - kapacita 40-45 individuálních rodinných domů - realizace ve II. etapě výstavby - tato obytná zóna přispěje k zastavění prostoru mezi stávající zástavbou sídla a jižními hranicemi obce, přičemž jihozápadně od plochy BV16 bude vysázena veřejná zeleň; tato obytná zóna je lokalizována západně od stávající zástavby v jihovýchodní části Trubína - obytné objekty budou obslouženy prostřednictvím páteřní místní komunikace probíhající podél západního okraje této obytné zóny severo-jižním směrem - téměř celá tato obytná zóna leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na inženýrské sítě - v ochranném pásmu elektrického vedení VN 22 kV probíhajícího napříč touto obytnou zónou ve směru jihozápad- severovýchod nebudou realizovány žádné stavby - jižním okrajem lokality vede v západo-východním směru kabelové vedení elektrické energie VN 22 kV - elektrickou energii budou nové obytné objekty odebírat z nové trafostanice navržené u severovýchodního okraje plochy BV16 - kapacita 10-12 rodinných domů s objekty pro drobné podnikání - plocha SO1 vyplňuje volný prostor mezi menším výrobním areálem a pravým břehem Trubínského potoka v severovýchodním sektoru sídla - od stávajícího výrobního areálu a od Trubínského potoka bude lokalita oddělena pásem veřejné zeleně - snadné napojení na inženýrské sítě - většina plochy SO1 (kromě severní části) leží v území s archeologickými nálezy - rozšíření ekonomické zóny obce ve východním sektoru sídla o plochu na pravém břehu Trubínského potoka, rozkládající se za místní komunikací mezi stávajícím menším výrobním areálem a lesem - na východě a na severu sahá plocha SO2 k manipulační ploše vymezené podél Trubínského potoka, na jihu k ochrannému pásmu silnice III/2363 - většina lokality (kromě severozápadní části) leží v ochranném pásmu lesa - v ochranném pásmu elektrického vedení VN 22 kV probíhajícího jihozápadním okrajem plochy SO2 je nepřípustná jakákoli výstavba


8

Územní plán vymezuje na území obce Trubín kromě části plochy B2 ještě přestavbu areálu původního zemědělského podniku severně od sídla, kde bude drobná výroba a sklady, včetně administrativní budovy s bytem správce. Označení plochy

Rozloha v ha

Výroba a sklady VS1

4,71

Odůvodnění a podmínky využití plochy - na ploše původního zemědělského areálu budou hospodářské stavby přeměněny na skladovací objekty a navíc zde bude vybudována moderní administrativní budova s ubytováním správce areálu - žádné nároky na zemědělský půdní fond - plocha VS1 se již nachází na území CHKO Křivoklátsko

Územní plán dále vymezuje v rámci sídelní zeleně tři plochy veřejné zeleně: malé plochy mezi výrobními areály a plochou smíšenou obytnou SO1 (VZ1 a VZ2) a velkou plochu na jižním okraji řešeného území (VZ3 – viz tabulka). Označení plochy

Rozloha v ha

Veřejná zeleň VZ3

8,06

Odůvodnění a podmínky využití plochy - plocha VZ3 je vymezena na jižním okraji řešeného území, přičemž její severní a východní hranici bude tvořit budoucí obytná zástavba, na západě bude lokalita sahat až k hranici CHKO Křivoklátsko - od plochy VZ3 povede nová široká promenádní ulice severním směrem k budoucí reprezentativní návsi - západní částí lokality procházejí dvě trasy elektrického vedení VN 22 kV, v jehož ochranném pásmu nebudou zřizovány žádné stavby - východní částí plochy VZ3 prochází v severo-jižním směru vodovodní přivaděč

- Limity využití území Urbanistická koncepce územního plánu obce Trubín respektuje následující limity využití území: 1. ochranné pásmo silnic III/236 (15 m), 2. ochranné pásmo elektrorozvodů VN 22 kV (10 m), 3. ochranné pásmo trafostanic (7 m), 4. ochranné pásmo telekomunikačních kabelů (1,5 m), 5. bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 350 (40 m), 6. ochranné pásmo STL plynovodního potrubí (1 m), 7. ochranné pásmo vodovodního potrubí (1,5 m), 8. ochranné pásmo lesa (50 m), 9. manipulační plocha podél vodních toků (6 m), 10. poddolované území, 11. zóny CHKO Křivoklátsko, 12. ochranné pásmo přírodní památky Trubínský vrch (50 m), 13. pásmo hygienické ochrany zemědělské farmy.


9

Na základě návrhu územního plánu vyplývají tyto nové tzv. „výstupní“ limity využití území: 1. ochranné pásmo vodovodního potrubí, 2. ochranné pásmo kanalizačního potrubí, 3. ochranné pásmo STL plynovodního potrubí, 4. ochranné pásmo nové trafostanice, 5. prvky místního Územního systému ekologické stability (lokální biocentrum LBC 19 a tři lokální biokoridory). „Výstupní“ limity č.1-4 se vztahují k nezbytným podmiňujícím investicím nové bytové výstavby a limit č.5 byl navržen pro uchování velmi vysoké kvality přírodního prostředí na území obce. S ohledem na skutečnost, že řešené území se nachází na hranici CHKO Křivoklátsko, uvádí územní plán zásady prostorového uspořádání, které jsou pro území obce závazné. Obytné objekty budou maximálně dvoupodlažní s obytným podkrovím. Střechy musejí být symetrické sedlové, nebo polovalbové, se sklonem 38-450. Zcela nevhodné je zastřešení ploché. Nové stavby musejí mít jednoduchý půdorysný tvar protáhlé, přímé a zalomené formy (L, T) – tj. bez rizalitů, okosení rohů, bez věží a jiných hmotových výstupků. x

x

x

Kromě limitů využití území navrhuje územní plán následující územně technické řešení dopravy, občanské vybavenosti a technické infrastruktury:

- Doprava Silnice Územní plán nenavrhuje žádné nové silnice. Důvodem je skutečnost, že obslužnost Trubína silnicí III. třídy č.2363 je vyhovující. Navíc budou i nadále nové plochy bydlení na jihu obce obslouženy souběžnou komunikací z Počapel. Základní komunikační kostru obce tvoří silnice III/2363, která prochází zastavěným územím sídla východo-západním směrem. Tato silnice vychází v Počaplech ze silnice II. třídy č.605 (Praha-Plzeň), vede na západ přes Trubín do Svaté, kde se napojuje na silnici II/236 (Zdice-Roztoky). Technické parametry silnice III/2363 v řešeném území vesměs vyhovují normovému profilu 8,0/60, resp. 7,0/50. Nižší standard vykazuje pouze úsek průjezdu obcí od jihovýchodního vjezdu do zastavěné části až 0,2 km západně od centrální křižovatky.

Místní komunikace Územní plán navrhuje tři nové místní komunikace pro obsluhu objektů v plochách bydlení B11, B12, B15 a B16. Další kratší místní komunikace zpřístupní plochy bydlení B9


10

a B10 na levém břehu Počapelského potoka. Nejdůležitější však bude již zmíněná přístupová komunikace z Počapel. Tento návrh je odůvodněn stávající poměrně neuspokojivou situací. Dopravní schéma severní poloviny obce tvoří zdvojený třmen, jehož střední příčka spojuje centrální křižovatku s východním okrajem návsi, v západním oblouku probíhá původní historická osa obce. Ta pokračuje východním směrem přes náves a křižovatku s centrální ulicí až k podniku Linea, kde je ukotvena do nové komunikace, která sestavu uzavírá jižním směrem k vjezdu do obce. Severně na tuto sestavu navazuje zdvojené připojení areálu zemědělského podniku. Menší jižní část sídla je obsloužena vesměs nepravidelnou sítí částečně zpevněných komunikací a cest.

Železnice Katastrálním územím Trubína v současné době neprobíhá žádná železniční trať. Nejbližší železniční zastávka se nachází v 2,5 km vzdáleném Králově Dvoře (na trati č.171 Praha-Zdice).

Veřejná doprava Návrh územního plánu na vybudování zálivů autobusové zastávky je odůvodněn skutečností, že prostorové poměry křižovatky silnice III/2363 a místní komunikace do historického centra obce, při níž je tato jediná zastávka Trubína umístěna, jsou nevyhovující a čekárna je navíc umístěna na úkor profilu kolmé ulice na jižní straně. Katastrálním územím obce projíždí v průběhu týdne autobusy na dvou linkách. Na lince č.210024 (Beroun-Skryje) jezdí ve směru na Skryje 14 autobusů, z nichž však 9 spojů končí v Broumech. Ve směru na Beroun staví v Trubíně 15 spojů. Výhodou autobusové dopravy je, že zabezpečuje poměrně časté spojení Trubína s okolními obcemi i o víkendech. Linka č.310890 (Skryje-Beroun-Praha) s jedním spojem v každém směru má pro trubínské obyvatele jen okrajový význam.

Komunikace pro pěší a cyklisty Návrh na zřízení chodníků alespoň po jedné straně stávajících místních komunikací vychází z neuspokojivé současné situace na úseku komunikací pro pěší a cyklisty. Komunikace v obci jsou většinou bez chodníků, v řadě případů je pěší provoz veden po vozovce. Výstavba chodníků po obou stranách nových místních komunikací bude v souladu s § 22 vyhlášky č.501/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu, kde místní komunikace budou součástí veřejných prostranství a budou široké min. 8 m (6 m vozovka + 2 m chodník).


11

Cyklistický provoz probíhá po silnici III/2363, po místních komunikacích a polních cestách.

Plochy pro dopravu v klidu Územní plán nenavrhuje nová parkoviště v zastavěném území Trubína z toho důvodu, že v sídle je více než 100 parkovacích míst pro osobní automobily a čtyři stání pro autobusy. Rozhodující podíl stání je na účelových plochách a na pozemcích výrobních podniků. V obytné zástavbě jsou téměř všechny vozy odstavovány a garážovány na pozemcích vlastníků rodinných domů. Výjimkou jsou dva bytové domy v centru obce, kde jsou poměry nevyhovující. Situaci zčásti kompenzuje skupina řadových garáží v úseku mezi návsí a podnikem Linea. Návrh parkoviště v budoucím novém kulturně společenském centru obce vyplývá z potřeby pokrýt výrazný předpokládaný nárůst obce dostatečnými parkovacími plochami.

Ostatní doprava Na území obce se v současné době nenachází žádné letiště ani plocha vhodná pro jeho realizaci. Rovněž jiná doprava (vodní a pod.) se na území obce nevyskytuje.

- Občanské vybavení Územní plán vymezuje plochu pro veřejné prostranství – s funkcí nového centra obce s možností výstavby kulturně společenských zařízení. Tento návrh je zdůvodněn skutečností, že úroveň občanské vybavenosti nevyhovuje ani současným, tím méně výhledovým potřebám obce. V současné době je jak školní výuka, tak předškolní výchova zajištěna v Berouně, popř. v Králově Dvoře, kam dojíždějí místní obyvatelé i za lékařem. Pro sportovní vyžití zdejších občanů slouží pouze fotbalové hřiště a dětské hřiště. Obchod ani restaurace v Trubíně neexistují. Ubytování bylo zajištěno v hotelu Corint.

- Technická infrastruktura Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Celé území patří do povodí Berounky. Řešeným územím protékají od západu k východu dva vodní toky. Počapelský potok (číslo hydrologického pořadí 1-11-04-048) pramení jižně od Svaté, na úpatí Pravé hory, vede východním směrem podél jižní části Trubína a v Králově Dvoře ústí do Litavky. Koryto Trubínského potoka, který pramení rovněž


12

u Svaté a rovněž teče východním směrem, vede středem obce a vlévá se do Počapelského potoka těsně při východním okraji Trubína. Zejména Trubínský potok významně ovlivňuje životní prostředí obce. Správcem Počapelského potoka je MS Beroun. Koryto potoka je ve většině trasy podél Trubína schopno udržet průtok Q100 v kynetě, průtokový režim je ovšem nepříznivě ovlivňován stávajícími propustky na toku, které jsou schopny provést bez vybřežení pouze cca 2,8 m3/s, což odpovídá průtoku Q5. Tato situace do jisté míry determinuje možnosti výhledového využití pozemků podél koryta uvažovaných pro rozvojovou výstavbu. Proto navrhuje územní plán úpravu a zkapacitnění toku a přestavbu propustků. Návrh územního plánu na novou vodní nádrž na Trubínském potoku před sídlem je odůvodněn nevyhovující současnou úpravou a stavem koryta Trubínského potoka při vstupu do obce a v obci z hlediska průtokového režimu potoka. Při vstupu do obce je na korytě zřízen napouštěcí objekt pro stávající požární nádrž, která je v dezolátním stavu. Dále se v zastavěném území nacházejí málo kapacitní silniční propustky, koryto vede značně mělkou kynetou přímo zahradami soukromých pozemků, uprostřed obce ústí do malé mělké zdrže obecního rybníčku. Koryto potoka je zanesené a neudržované, stejně jako rybník. Současný stav potoka lze hodnotit z hlediska průchodu povodňových průtoků obcí jako nevyhovující, zástavba přímo v centru Trubína je ohrožena průtoky již nad cca 1,5 m3/s, což odpovídá průtoku Q2. Z hlediska překročení m-denních průtoků je Trubínský potok málo vhodný, což se projevuje nepříznivě v oblasti kvality vody při nízkých průtocích. Průtokové poměry Počapelského a Trubínského potoka v obci jsou následující: plocha povodí: Počapelský potok – 2,544 km2 Trubínský potok – 0,963 km2 průměrná dlouhodobá roční výška srážek: Počapelský potok - 567 mm Trubínský potok - 580 mm průměrný dlouhodobý roční průtok: Počapelský potok – 8,7 l/s Trubínský potok – 4,9 l/s třída: Počapelský potok – III. Trubínský potok – IV. M-denní průtoky v l/s: M

30

60

Počapelský potok

22,0 13,5

Trubínský potok

12,5

7,5

90

120

150

180

210

240

270

300

330

355

10,0

7,5

6,0

4,5

3,5

3,0

2,0

1,5

1,0

0

364 0

5,5

4,0

3,5

2,5

2,0

1,5

-

1,0

0,5

0

0

N-leté průtoky: N

1

2

5

10

20

50

100

Počapelský potok

0,7

1,3

2,8

3,8

5,0

6,1

8,1

Trubínský potok

0,4

0,7

1,4

2,0

2,6

3,2

4,2


13

V případě podzemní vody lze na většině území předpokládat její hladinu v hloubkách 2-6 m a větších. Výjimkou jsou pozemky podél potoků, zejména ty, které byly v minulosti zamokřeny. V údolnicových polohách je hladina podzemní vody závislá na průtoku a hladinách v obou potocích. Dnešní stav je ovlivněn v minulosti provedenými melioračními stavbami. Zásobování pitnou vodou Návrh územního plánu vychází ze stávající situace obce v zásobení pitnou vodou. Obec Trubín má vodovod, ze kterého je zásobena převážná většina trvale bydlícího obyvatelstva obce. Vodovodní síť je napojena na skupinový vodovod BKDZH, který je veden z Prahy (vodojem Kopanina) a je napájen ze zdroje Želivka. Odbočkou z přivaděče BKZDH v úseku mezi Berounem a Zdicemi je voda přivedena do zemního dvoukomorového vodojemu Levín o objemu 2 x 50 m3 (315,20 / 313,00 m n.m.). Jedna komora vodojemu slouží pro zásobování místní části Králova Dvora - Levín, druhá pak pro zásobování obce Trubín. Z vodojemu je pitná voda gravitačně přivedena do vodovodní sítě v obci a rozvedena k jednotlivým spotřebitelům. Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Dle sdělení ObÚ je množství vody ve studnách dostatečné pouze z části, kvalita vody nevyhovuje normě pro pitnou vodu z hlediska množství železa, bakteriologického znečištění a dusičnanů. Výpočet potřeby vody: S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele (dle čl.IV A.26) v bytech s obvyklým technickým standardem 150 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 200 l/os/den. Tato bilance vychází z předpokladů vyšší spotřeby vody, než je skutečná spotřeba v současné době, kdy dochází v důsledku zvyšování ceny vody k úsporám její spotřeby. Územní plán pracuje s určitými rezervami, které se opírají o předpoklad, že bude docházet k trvalé modernizaci a zvyšování standardu bydlení a požadavků na hygienu (sauny, bazény, zvýšené nároky na mytí nádobí a praní ve službách apod.). Zemědělská usedlost má vlastní zdroj vody, proto není do bilance potřeby vody zahrnuta. Současný stav A. Obytné pásmo 204 obyvatel po 150 l/os

3

30,60 m /d


14

B. Občanská vybavenost 204 obyvatel po 20 l 4,08 m3/d Hotel Corint 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d ----------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 16,08 m3/d C. Zemědělská výroba 300 dojnic po 60 l 18,00 m3/d 4 zaměstnanci po 150 l 0,60 m3/d -------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 18,60 m3/d D. Průmyslová výroba 40 zaměstnanců po 120 l Průměrná denní potřeba vody pro obec Trubín celkem

4,80 m3/d 70,08 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 70,08 m3/d = 2,92 m3/h = 0,81 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 105,12 m3/d = 4,38 m3/h = 1,22 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x Qm = 7,88 m3/h = 2,19 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 63 m3. Návrh: A. Obytné pásmo 600 obyvatel po 150 l 90,00 m3/d 250 obyvatel po 200 l 60,00 m3/d --------------------------------------------------------------------------------------------------------Obytné pásmo celkem 150,00 m3/d B.Občanská vybavenost 850 obyvatel po 20 l/os 17,00 m3/d Hotel Corint 80 lůžek po 150 l 12,00 m3/d Stravovací kapacity 100 míst u stolu po 50 l 5,00 m3/d 2 výčepní stolice, 2 směny 4,00 m3/d Kulturně společenské centrum 20 pracovníků po 60 l 1,20 m3/d ----------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 39,20 m3/d C. Průmyslová výroba 50 zaměstnanců po 120 l

6,00 m3/d

Potřeba vody pro obec Trubín celkem

195,20 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp = 195,20 m3/d = 8,13 m3/h = 2,26 l/s TRUBÍN – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

15

Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 Qp = 292,80 m3/d = 12,20 m3/h = 3,39 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 Qm = 21,96 m3/h = 6,10 l/s Potřebný objem vodojemu - minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 292,80 x 0,60 =176 + 29 = 205 m3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Územní plán navrhuje napojení Trubína na kanalizaci sídla Počaply z toho důvodu, že obec Trubín nemá v současné době vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou převážně jímány v bezodtokých jímkách, které mají často přepady do podmoku nebo místních vodotečí. Z části jsou odpadní vody vyváženy na ČOV Beroun. Dešťové vody z obce jsou z části obce odváděny dešťovou kanalizací, z ostatních ploch pak odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových odpadních vod bylo dle projektové dokumentace firmy Dorsch Consult ČS, spol. s r.o. vypočteno takto: Pro obyvatelstvo: Q24 = 2,6 l/s Qd = 3,9 l/s Qmax = 8,9 l/s Qmin = 1,5 l/s Provozovny: Qmax = 2,6 l/s Balastní vody: délka kanalizace v obci: 1 740 m vtok balastních vod Qbal (uvažován vtok 0,4 l/s x km): 0,70 délka gravitačního přivaděče do Počapel: 484 m vtok balastních vod Qbal (uvažován vtok 0,2 l/s x km): 0,10 l/s celkový vtok balastních vod Qbal = 0,80 l/s Přítok do čerpací stanice pod obcí Trubín: Maximální přítok do ČS Qmaxcelk = 8,9 + 2,6 = 11,5 l/s Maximální přítok do ČS s uvažováním vtoku balastních vod Qmaxcelkb = 16,1 + 0,7 + 0,10 = 16,9 l/s Průměrný denní přítok do ČS Q24celk = 2,6 + 2,6 = 5,2 l/s Průměrný denní přítok do ČS s uvažováním vtoku balastních vod Q24celkb = 5,2 + 0,7 + 0,10 = 6,0 l/s Denní bilance odpadních vod (přítok na ČOV Beroun): obyvatelstvo 225,0 m3/d provozovny 91,7 m3/d ---------------------------------------celkem 316,7 m3/d


16

+ balastní vody

69,1 m3/d

Posouzení čerpací stanice: užitečný objem čerpací jímky: 22 m3 rozměry: 2,5 x 2,5 x 3,55 m čerpané množství: 25 l/s objemová rezerva v čerpací jímce: 12,2 m3 objemová rezerva v kanalizační síti: 9,5 m3 Elektrická energie Návrh nové trafostanice je zdůvodněn značným nárůstem potřeby elektrické energie zejména v důsledku rozsáhlé bytové výstavby v jižním sektoru Trubína. V současné době je elektrická energie do obce dopravována prostřednictvím venkovního vedení 22 kV, které rozvádí elektrickou energii celkem do 6 transformačních stanic, z nichž je 5 příhradových trafostanic typu PTS (distribuční) s transformátory 22/0,4 kV o výkonu 250 kVA (umístěných na jihozápadním, severním a na jihovýchodním okraji stávající obytné zástavby) a v jednom případě se jedná o odběratelskou trafostanici, která je připojena kabelovým svodem z venkovní linky 22 kV. Trafostanice je umístěna u bývalého hotelu Corint a je osazena transformátorem 22/0,4 kV o výkonu 630 kVA. Celkový instalovaný výkon v obci tak činí 1 380 kVA. Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie Ve výhledu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: NÁVRH celkem ...........836 kW Výpočet vychází z následujících předpokladů: a) stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Trubína pro celkový počet 192 rodinných domů a1) stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Trubína pro 48 rodinných domů a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 192 x 0,3 = 317 kW a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 48 x 0,3 = 259 kW Dále se v průběhu návrhu předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: zařízení občanské vybavenosti - 160 kW výroba a sklady - 100 kW


17

Plyn Návrh územního plánu spočívající v doplnění stávající plynovodní sítě o nové STL plynovodní řady vedoucí k rozvojovým plochám je zdůvodněn současným stavem sídla, které je dnes již plně plynofikováno. Výpočet spotřeby plynu Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 61 b.j. - rodinné domy navržené: 264 b.j. - bytové domy stávající: 8 b.j. Za předpokladu plynofikace 90 % stávajících (v případě Trubína 55 bytů v rodinných domech a 7 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (238 bytů v rodinných domech), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstva : Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: 3

3

- vaření jídel 300 b.j x 120 m = 36 000 m /rok 3 3 = 180 000 m /rok - příprava teplé užitkové vody 300 b.j x 600 m 3 3 - vytápění bytů - etážové 7 b.j x 1 800 m = 12 600 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 293 b.j x 3 000 m = 879 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 1 107 600 m /rok V případě, že by se 90 % stávajících a 90 % budoucích obytných objektů napojilo 3

na plyn a spotřeba velkoodběratelů a maloodběratelů by se ustálila na cca 400 tis. m /rok, 3

lze předpokládat, že by obec koncem návrhu spotřebovala přibližně 1,5 mil. m plynu ročně. Spoje V obci má zavedenu telefonní přípojku přibližně polovina bytových domácností Trubína, které jsou napojeny na telefonní ústřednu v Králově Dvoře. Po celé obci je zavedeno vrchní vedení. Stav místní sítě neumožňuje další racionální rozvoj telefonizace obce. Pro řešení situace v širším území je připravována stavba „Místní telefonní síť Králův Dvůr“.

- Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v koncepci odpadového hospodářství z důvodu vyhovující stávající situace, kdy likvidace komunálního odpadu z obce Trubín je prováděna prostřednictvím společnosti Technické služby Beroun s r.o. Povinnost zajistit sběr nebezpečného odpadu řeší obec ve smluvní spolupráci s obecním úřadem Králův Dvůr svozem speciálním automobilem v termínech předem oznamovaných občanům. TRUBÍN – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

18

Kromě územně technických skutečností určují využití území i faktory ochrany a tvorby krajiny. Patří mezi ně především Územní systém ekologické stability.

- Územní systém ekologické stability Katastr obce Trubín se nachází na jihozápadních hranicích Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, do níž spadá cca dvěma třetinami své rozlohy. Severozápadně od sídla se na rozloze 3,94 ha rozkládá zvláště chráněné území – přírodní památka Trubínský vrch. Jedná se o výchoz výlevné vyvřeliny se zachovaným ekosystémem skalní stepi s bohatou teplomilnou flórou i faunou. V řešeném území není registrován žádný památný strom ani významný krajinný prvek. Specifickým problémem ochrany životního prostředí je důsledná ochrana a péče o přírodní prostředí. Za tím účelem byl vypracován pro obec Trubín tzv. Generel lokálního Územního systému ekologické stability (ÚSES). Jeho prvořadým posláním je registrovat a navrhnout opatření pro ochranu všech stávajících významných krajinných prvků, které budou v tomto systému sehrávat důležitou roli jako interakční prvky, zcelující celý systém v jednu životodárnou krajinnou strukturu, umožňující existenci a migraci flóry a fauny. V budoucnu

budou

zaregistrované

významné

krajinné

prvky

doplněny

o biocentra

a biokoridory, které obohatí krajinnou zeleň v daném území s cílem vytvořit zde nejen zdravé a krásné přírodní prostředí, ale i plnohodnotné fungování všech krajinných struktur, zejména zemědělských a lesních půd, travních porostů a vodotečí. Na administrativním území obce Trubín byla vymezena soustava jednoho lokálního biocentra a tří lokálních biokoridorů. Ekologicky nejstabilnější plochou na katastru obce je zalesněný Trubínský vrch severozápadně od sídla, kolem něhož bylo vymezeno funkční lokální biocentrum LBC 19 „Trubínský vrch“. Z LBC 19 vycházejí tři lokální biokoridory – podél jižního okraje lesa západním směrem (funkční), podél severního okraje zástavby sídla a východně od něj strží na jih (částečně funkční) a severovýchodním směrem okrajem lesa (funkční). Bližší charakteristika prvků Územního systému ekologické stability na území obce je podána v následující tabulce.


19


20

NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY BIOCENTRA Název

Pořadové číslo

Biogeografický význam

Geobiocenologická typizace

19

lokální biokoridor funkční

2A1, 2AB3, 2B3

Trubínský vrch

Rozloha

Charakteristika ekotopu a bioty

Cílový stav

10,0 ha

diabasový pahorek ordovické vulkanické série nad Trubínem, ekosystém skalní stepi s bohatou teplomilnou flórou i faunou; na skalách a svazích typická skalní step, místy s nesouvislým drnem: kostřava walliská, ostřice nízká, vlnice chlupatá, mochna písečná, silenka ušnice, sesel sivý, tařinka chlumní, koniklec luční, kozalec ladní, rozchodník bílý, nechrastec výběžkatý, sleziník zední, trýzel škardolistý, bělozářka liliovitá, ožanka hroznatá, na místech s hlubší půdou kavyl vláskovitý, vousatka prstnatá, v západní části přírodní památky je hojný vzácný reliktní česnek tuhý; při okraji přírodní památky – zarůstání akátem a borovicí černou

plochu bezlesí udržovat odstraňováním náletu akátu a borovice černé, část porostu 8G3, kde je 100% zastoupení borovice černé, je vhodné postupně převést na porost s přirozenou druhovou skladbou. Stanovišti odpovídá zastoupení: dub 70 %, buk 30 %. Současný podrost, ve kterém se vyskytuje babyka, líska, svída krvavá, hloh, habr a dub, je vhodné zachovat

BIOKORIDORY Název

Biogeografický význam

Hranice řešeného lokální biokoridor území-LBC 19 funkční

Délka

Stupeň ekologické stability

Charakteristika ekotopu a bioty

1 700 m

3

biokoridor probíhá v západo-východním směru, podél toku potoka při jižní straně lesa, před hřištěm se stáčí severním směrem k LBC 19

LBC 19-hranice řešeného území

lokální biokoridor částečně funkční

1 050 m

2, 3

biokoridor vede z Trubínského vrchu cca 200 m jihovýchodním směrem podél cesty, poté se stáčí na východ podél severní hrany zástavby, pak směřuje podél cesty ke strži, kterou sleduje jižním směrem lesním porostem

LBC 19-LBC 25

lokální biokoridor funkční

1 500 m

3

biokoridor probíhá severovýchodním směrem převážně lesními porosty k nivě Dibřího potoka

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa - Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území obce Trubín navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 56,85 ha. Z tohoto rozsahu je 5,15 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě a v případě 3,66 ha se bude jednat pouze o změnu kultury na trvalé travní porosty. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce Trubín se předpokládá odnětí 48,04 ha zemědělské půdy. Z tohoto rozsahu se předpokládá odnětí 34,13 ha v rámci I. etapy a 13,91 ha ve II. etapě. Na nezastavitelných plochách bude zabráno celkem 0,81 ha zemědělského půdního fondu v důsledku výsadby krajinné zeleně a realizace rybníku (vše v I. etapě). Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z celkového rozsahu záboru ZPF v I. etapě připadá 31,19 ha, tj. 91,4 %, na ornou půdu, 1,88 ha (5,5 %) na trvalé travní porosty a 1,06 ha (3,1 %) na zahrady. Ve II. etapě bude zabírána výhradně orná půda. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí v Trubíně v rámci I. etapy nejvíce bytová výstavba v rámci ploch bydlení venkovského charakteru (61,3 %), zbytek připadá na veřejnou zeleň (24,4 %), smíšené obytné plochy (6,3 %), dopravu (3,9 %), krajinnou zeleň (1,3 %), veřejná prostranství (1,3 %), vodní plochy (1,1 %) a na technickou infrastrukturu (0,4 %).

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy a o jejich předpokládaném porušení. Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na k.ú. obce Trubín žádné meliorační stavby. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a o jejich předpokládaném porušení. Územní plán navrhuje změnu využití původního zemědělského areálu severně od Trubína na skladový areál. Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. Pro obec Trubín nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci katastrálního území obce dle jednotlivých parcel podle mapy katastru 1 : 2 880 s katastrálními čísly dotčených parcel. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán obce Trubín byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu převážně do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které na stávající zástavbu sídla bezprostředně navazují. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy, mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys obce do jednoho komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území TRUBÍN – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

2

obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek Na katastrálním území obce Trubín se nachází celkem 9 BPEJ, dotčených plánovanou výstavbou. Tyto BPEJ jsou vyjádřeny prostřednictvím 5 čísel. Prvá číslice pětimístného kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Druhá a třetí číslice určuje příslušnost dané půdy k některé ze 78 hlavních půdních jednotek. Obec Trubín leží v klimatickém regionu č.4 (mírně teplý a suchý, s průměrnou roční teplotou 7–8,5

O

C a s průměrným ročním úhrnem srážek 450-550 mm). V rámci tohoto

klimatického regionu se zde vyvinuly čtyři z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. HPJ 49 Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. HPJ 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


3

PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Název plochy

Návrh využití ploch

Celkový rozsah požadovaných ploch v ha

Z toho zábor ZPF v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

I. ETAPA B1

Plocha bydlení venkovského charakteru

1,81

1,80

orná půda, zahrada

85 % 4.49.11 15 % 4.26.54

V. V.

1,80

-

B2


0,86

0,71

zahrada

95 % 4.26.54 5 % 4.49.11

V. V.

0,51

-

B3


0,42

0,42

louka

85 % 4.26.41 15 % 4.26.01

IV. II.

0,04

-

B4


1,58

1,58

orná půda

4.26.54

V.

1,58

-

B5


0,59

0,59

louka

98 % 4.26.01 2 % 4.26.11

II. II.

-

-

B6


0,25

0,25

orná půda

4.59.00

II.

0,25

-

B7


0,28

0,28

orná půda

95 % 4.59.00 5 % 4.49.11

II. V.

0,28

-

B8


0,99

0,99

orná půda

90 % 4.26.11 10 % 4.26.01

II. II.

0,99

-

B9


0,47

0,47

orná půda

4.33.01

II.

0,47

-

B10


1,33

1,33

orná půda

65 % 4.33.01 35 % 4.33.11

II. II.

1,33

-

B11


2,83

2,83

orná půda

65 % 4.26.51 35 % 4.59.00

IV. II.

2,83

-

Název plochy






Třída ochrany



I. ETAPA – POKRAČOVÁNÍ B12


3,36

3,36

orná půda

70 % 4.59.00 30 % 4.49.11

II. V.

3,36

-

B13


6,32

6,32

orná půda

53 % 4.26.51 40 % 4.26.11 7 % 4.49.11

IV. II. V.

6,32

-

SO1

Smíšená plocha obytná

1,66

1,66

orná půda

98 % 4.59.00 2 % 4.26.01

II. II.

1,66

-

SO2

Smíšená plocha obytná

0,50

0,50

louka

4.59.00

II.

0,50

-

VS1

Výroba a sklady

4,71

-

V1

Veřejné prostranství

0,22

0,22

orná půda

4.59.00

II.

0,22

-

V2

Veřejné prostranství

0,23

0,21

orná půda

4.59.00

II.

0,21

-

T1

Čerpací stanice odpadních vod

0,12

0,12

orná půda

4.59.00

II.

0,12

-

VZ1

Veřejná zeleň

0,12

0,12

orná půda

85 % 4.59.00 15 % 4.26.01

II. II.

0,12

-

VZ2

Veřejná zeleň

0,16

0,16

orná půda

4.59.00

II.

0,16

-

VZ3

Veřejná zeleň

8,06

8,06

orná půda

65 % 4.26.11 35 % 4.26.51

II.

8,06

-

D1

Místní komunikace

0,17

0,13

zahrada, orná půda

4.59.00

II.

0,13

-

D2

Místní komunikace

0,23

0,14

orná půda

4.59.00

II.

0,14

-

D3

Místní komunikace

0,25

0,25

orná půda

4.59.00

II.

0,25

-

neplodná půda


2

Název plochy






Třída ochrany



I. ETAPA – POKRAČOVÁNÍ D4

Místní komunikace

0,31

0,31

orná půda

4.59.00

II.

0,31

-

D5

Místní komunikace

0,62

0,51

orná půda

70 % 4.26.51 19 % 4.49.11 11 % 4.59.00

IV. V. II.

0,51

-

38,45

33,32

32,15

-

Zastavitelné plochy celkem KZ1

Krajinná zeleň

0,44

0,44

orná půda

75 % 4.33.01 25 % 4.33.11

II. II.

0,44

-

VP1

Vodní nádrž

0,37

0,37

louka

80 % 4.33.11 20 % 4.33.41

II. III.

0,37

-

TP1

Trvalé travní porosty

2,84

-

změna kultury

TP2


0,60

-

změna kultury

TP3


0,12

-

změna kultury

TP4


0,10

-

změna kultury

Nezastavitelné plochy celkem

4,47

0,81

0,81

-

I. etapa celkem

42,92

34,13

32,96

-

II. ETAPA B14


1,90

1,90

orná půda

4.26.51

IV.

1,90

-

B15


5,73

5,73

orná půda

63 % 4.49.11 33 % 4.26.51 4 % 4.26.11

V. IV. II.

5,73

-


3



6,28

-

13,91

13,91

-

13,93

13,91

13,91

-

56,85

48,04

46,87

-





Třída ochrany

6,30

6,28

orná půda

94 % 4.26.51 4 % 4.26.11 2 % 4.49.11

IV. II. V.

Zastavitelné plochy celkem

13,93

II. etapa celkem Obec celkem

Název plochy


II. ETAPA – POKRAČOVÁNÍ B16



4

- Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem cca 103,7 ha lesních pozemků. Lesnatost území je nadprůměrná, lesy pokrývají 27,9 % celkové rozlohy, rozkládají se především v severní a v severozápadní části řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. Z hlediska ohrožení imisemi spadá celé území obce do pásma D – „nejmenší zátěž“. Lesní pozemky na správním území obce jsou různého stáří, jejich průměrný věk se většinou pohybuje kolem 30-60 let. Z hlediska druhové skladby jsou na území obce zastoupeny z listnáčů zejména dub, lípa a buk, z jehličnanů především borovice a modřín. Navrhovaná opatření Na území obce nenavrhuje územní plán žádnou výsadbu lesa. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením nedojde k odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa.

TRUBÍN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents