TRANSFER TECHNOLOGIÍ Inovační vouchery

Projekt „CluStrat“ je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (CENTRAL EUROPE)

Regionální setkání Cheb, 7.3.2013

TRANSFER TECHNOLOGIÍ Inovační vouchery doc. Ing. Jiří Vacek, PhD. Katedra podnikové ekonomiky a managementu Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni [email protected]

Transfer technologií Spolupráce podniků s výzkumem

Transfer technologií 

Transfer technologií (nebo také „přenos znalostí“) je souborem činností a procesů vedoucích k uplatnění znalostních výsledků univerzit a dalších výzkumných organizací (VO) na trhu. Jde zejména o výsledky výzkumu a vývoje (VaV); avšak do transferu technologií spadají i další výstupy univerzit a VO, které je možné prodávat (komercializovat) formou poskytování různých odborných služeb, prodejem písemných studií atd. (Krč, 2012)

7.3.2013

CLUSTRAT - Transfer technologií

3

Modely spolupráce V&V - podnik Klasický model  Tržní model Partnerský model





7.3.2013


4

Klasický model 

V&V vyvine nový produkt. Výzkumník se nestará o to, co podniky potřebují, snaží se vyvinout něco, co budou moci později podniky využít. Tato strategie se charakterizuje jako tlak výzkumu.



Řízení procesu interakce je v rukou výzkumníka, protože jen on má veškeré znalosti potřebné k provedení výzkumu, jehož výsledek může využít podnik. Ohnisko výzkumu je monodisciplinární. Výzkumník provádí výzkum v oblasti své odbornosti nebo již vyvinul produkt nebo dokončil výzkumnou zprávu a nyní hledá pro svůj výsledek využití.

7.3.2013


5

Klasický model 

Produkt může být nabídnut prostřednictvím vzdělávacích programů, seminářů, veletrhů, workshopů apod.



Výzkumník si zachovává autonomii ve volbě tématu svého výzkumu. Podnik si pak osvojuje vzniklé znalosti.



Mohou vzniknout nové výzkumné projekty, což zvýší vědecký výkon výzkumníka a vytvoří dodatečné finanční zdroje pro výzkum.

7.3.2013


6

Tržní model 

Výzkumník má zájem o uplatnění výsledků svého výzkumu. Bere v úvahu potřeby trhu a vytváří specifické produkty.



Podnik pod tlakem trhu hledá řešení svých problémů ve V&V. Kontaktuje výzkumníky, kteří pracují v oblastech blízkých jejich problému. Tato strategie se charakterizuje jako tah trhu.

7.3.2013


7

Tržní model 

V zájmu výzkumníka je, aby získal pro svou organizaci (a pro sebe) potřebné zdroje. Ty lze získat poskytováním specializovaných služeb podnikům. Protože podnik má zájem o výsledky výzkumu, je výzkumník sice zodpovědný za řízení projektu, ale management podniku se ho zúčastní. Tím se vytváří zpětná vazba.

7.3.2013


8

Tržní model 

Ohnisko výzkumu může být multi- nebo interdisciplinární, spoluúčast různých disciplin může

přispět k vytvoření produktu, který bude nejlépe vyhovovat požadavkům zákazníka. 

V tomto modelu je vzájemný vztah plánovitý. Jsou-li

známé požadavky trhu, je možné vytvořit program a definovat průběh výzkumných činností. Indikátorem úspěchu je uspokojení klienta.

7.3.2013


9

Partnerský model 

Nové ekonomické a sociální trendy ovlivňují jak podniky, tak V&V. Oba typy organizací se musí připravovat na budoucnost. Podniky se stávají otevřenějšími a V&V začínají promýšlet svou roli v nové realitě.



V partnerském modelu se hledá rovnováha mezi nabídkou vytvářenou univerzitami nebo výzkumnými ústavy a požadavky, které vznikají nebo mohou v blízké budoucnosti vzniknout na trhu. V tomto modelu se oba partneři snaží o vytvoření společné, vzájemně výhodné strategie.

7.3.2013


10


Zodpovědnost za řízení procesu mají oba partneři. Rozhodnutí ovlivní obě organizace a přijímají se proto po oboustranném souhlasu. Ohnisko

výzkumu je stále interdisciplinární, ale důraz je kladen na integrované činnosti, které vedou ke vzniku inovace.

7.3.2013


11


Vztah obou partnerů je symbiotický, to je takový, v němž

jsou dva různí partneři na sobě navzájem závislí při snaze o dosažení určité výhody. V&V a podnik tedy vytvářejí vzájemně výhodný vztah za účelem inovace

produktu nebo procesu. 

V&V má znalosti a podnik má trh, na němž se mohou uplatnit výsledky plynoucí z využití těchto znalostí. V&V

a podnik spolu musí komunikovat a vyměňovat si informace. 7.3.2013


12


Financování výzkumu je často podpořeno vládou,

protože výsledky partnerství přispívají k místnímu nebo regionálnímu ekonomickému rozvoji. Pro usnadnění a posílení spolupráce v tomto modelu se často vytvářejí

takové mechanismy jako inkubátory technologických firem, spin-off podniky, střediska transferu technologií, technologické parky.

7.3.2013


13


Indikátorem úspěchu procesu spolupráce je úspěch klienta při zavedení produktu, založeného na výsledcích výzkumu, na trh, a rozšíření znalostí výzkumníků, často jiných oblastech.

7.3.2013


14

Modely spolupráce V&V a podniku - shrnutí Model

Klasický model

Tržní model

Partnerský model

Strategie

Tlak výzkumu

Tah trhu

Rovnováha mezi technologií a trhem

Výzkumník s účastí podniku

Společně výzkumník a podnik

Zodpovědnost Výzkumník za řízení projektu Ohnisko výzkumu

Monodisciplinární

Multi- nebo interdisciplinární

Interdisciplinární s uvážením integrovaných činností

Vztah

Tradiční

Plánovitý

Symbiotický

Indikátor úspěchu

Předání znalostí podniku

Uspokojení klienta

Úspěch klienta a rozšíření znalostí výzkumníka

7.3.2013


15

Co může V&V nabídnout MSP 

Transfer technologií: podpora při přenosu výsledků V&V do praxe. K podpoře transferu technologií se často zakládají specializovaná pracoviště, technologické parky apod. Je důležité si uvědomit, že součástí transferu technologií je i mobilita pracovníků

univerzit (včetně studentů a doktorandů) a podniků. 

Propojení univerzity – praxe: UNIPRANET

7.3.2013


16


Vytváření spin-off podniků: Univerzita může vytvořit podmínky vhodné pro vznik spin-off podniků, které mohou být velice efektivní při zavádění nových technologií na trh a současně poskytují výzkumu důležité zpětné vazby z podnikatelského prostředí.

7.3.2013


17


Informační podpora, zdroj inovačních podnětů: Pracoviště V&V mají často dobré přímé i nepřímé kontakty s domácími i zahraničními pracovišti podobného zaměření, přístup k informačním zdrojům, výzkumní pracovníci se zúčastní různých konferencí, workshopů a podobných akcí. Všechny tyto činnosti se mohou stát bohatým zdrojem informací o tom, co je v daném oboru nového, co se ve světě děje. Např. univerzita má potenciál nahradit dřívější střediska vědeckotechnických a ekonomických informací (dnes business and technological intelligence), která byla i u velkých firem zrušena a MSP si je těžko mohou dovolit.

7.3.2013


18


Zpracování studií: Pracoviště V&V mohou vytvořit multidisciplinární tým, který může pro MSP zpracovat studii podle konkrétního zadání; ta může pokrýt široký rozsah od technického řešení přes podnikatelské, finanční, právní a socioekonomické aspekty.

7.3.2013


19


Využití experimentálních zařízení: V některých případech má univerzita nebo pracoviště V&V k dispozici unikátní experimentální zařízení, jehož volné kapacity může nabídnout k využití MSP.



Spolupráce se studenty: MSP má možnost využít spolupráce se studenty tím, že zadá zpracování nějakého problému ve formě semestrální, bakalářské nebo diplomové práce. Přitom si firma může vytipovat vhodné budoucí zaměstnance nebo spolupracovníky.

7.3.2013


20


Vzdělávání managementu a pracovníků MSP: Vzdělávání je základní činností univerzity. V řadě případů je v možnostech univerzity přizpůsobit a doplnit existující kursy tak, aby splnily požadavky MSP. V současné době není problémem využít dostupných informačních a komunikačních technologií a s jejich využitím vytvořit distanční kursy, které jsou přístupné v místě a čase vhodném pro

školené pracovníky.

7.3.2013


21


Aby mohly MSP těchto služeb využít, musí být schopny definovat své požadavky, např. ve formě seznamu klíčových slov z oblastí, které je zajímají, a musí mít dostatečnou absorpční kapacitu.

7.3.2013


22

Proč je tak obtížné vyvíjet nový produkt? Externí důvody    

   

Opravdu nových výrobků je málo Zavádění produktů na (příliš) malé trhy Rostoucí sociální a vládní omezení Zkracující se životní cykly výrobků Interní důvody Špatná organizace vývoje produktu Špatné postupy při vývoji výrobku Nedostatek chápání a znalostí trhu Problémy dané výrobou a vývojem

7.3.2013


23

Klastry

7.3.2013


24

Historie klastrů 





Předmětem akademického výzkumu se klastry staly až v několika posledních desetiletích. Za jejich zárodek však už můžeme považovat středověké cechy. Na vyšší úrovni se začaly propojovat řemeslné dílny obuvníků v severní Itálii v 19., století. V r. 1890 A. Marshall v jedné z prvních teoretických prací věnovaných tomuto fenoménu konstatoval, že průmyslová odvětví jsou často místně koncentrována a získávají přínosy z externalit:  





7.3.2013

Úspory z rozsahu Přilákání a rozvoj souvisejících odvětví poskytujících specializované vstupy (služby, výrobci speciálních zařízení apod.) Rozvoj specializovaných pracovních kompetencí a znalostí, sdílení myšlenek, znalostí, technologií Vytvoření sítí sdílejících pracovní praktiky, dovednosti, zvyky, tradice, sociální hodnoty


25

Současné pojetí 





Významným milníkem se staly práce M. Portera – jeho kniha „Konkurenční výhoda národů z r. 1990 a následující práce Příručka CzechInvestu „Průvodce klastrem“ uvádí postupně se vyvíjející definice klastrů Evropská komise definuje klastry jako „skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které:  





7.3.2013

Spolupracují a soutěží; Jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech (i když mohou mít globální dosah; jsou specializované v konkrétním odvětví, pro nějž jsou charakteristické společné technologie, znalosti a dovednosti; Jsou buď znalostní nebo tradiční.


26





Koncepce klastrů se ukázala jako úspěšná a vysoce konkurenceschopná i v dnešní globalizované ekonomice. Ukazuje se, že geografická blízkost a možnost osobních kontaktů nemůže být zcela nahrazena ani těmi nejvyspělejšími informačními a komunikačními technologiemi. Mezi nejznámější klastry patří Silicon Valley, Harvard Route 128, významné klastry se často vytvářejí kolem špičkových univerzit (Harvard, Princeton, UCLA, MIT, Oxford, Cambridge) a podnikatelských univerzit, často úzce propojených s vědeckotechnickými parky a podnikatelskými inkubátory (Twente)

7.3.2013


27





Tvorba klastrů je podporována v ČR hlavně prostřednictvím agentury CzechInvest, je možné využít podpory operačních programů. K většímu rozvoji klastrů však často chybí nedostatečná „poptávka“ zdola, ze strany podniků, která je do značné míry ovlivněna nízkou úrovní důvěry mezi potenciálními partnery a nedostatečně vyvinutým právním a podnikatelským prostředím.

7.3.2013


28

Coopetition 



V souvislosti s rozvojem klastrů se můžeme častěji setkávat s termínem „coopetition“, který vznikl kombinací slov COO(peration) a (com)PETITION – tedy kombinace spolupráce a konkurence. Tento pojem se začal používat ve velkých dodavatelských řetězcích, kde tytéž firmy mohou být v jednom z řetězců spolupracující a v jiném konkurující. V ČR jde hlavně o dodavatelské řetězce velkých automobilech, v EU např. o konsorcium EADS, výrobci letadel Airbus, Boeing a další. Podobná situace může nastat v klastrech. Pro takový typ spolupráce je velice důležité stanovit hranici, do které budeme spolupracovat, sdílet znalosti apod., a od které už budeme chránit svou konkurenční výhodu – kde jsou naše „core competitive factors“.

7.3.2013


29

Inovační vouchery

7.3.2013


30

Innobarometer - 1 





Vrcholoví manažeři firem jsou obecně seznámeni s konceptem klastrů, zvláště ve starých členských zemích. V průměru každá čtvrtá firma s alespoň 20 zaměstnanci v EU funguje v prostředí charakterizovaném úzkou spoluprací s ostatními lokálními firmami a silnými vazbami na místní podnikatelskou infrastrukturu. Podobné zapojení firem v nových členských státech je výrazně nižší. 17% zkoumaných firem, které jsou zapojeny v klastrech, odpověděly, že možnost zapojení do klastru bylo hlavním důvodem pro výběr místa jejich působení. Podíl firem zapojených do klastrů je nejvyšší ve Velké Británii, Irsku a Lotyšsku, nejvyšší úroveň a intensita networkingu je ve skandinávských zemích.

7.3.2013


31

Innobarometer - 2 

 

Nejčastější uváděnou výhody členství v klastru se vztahují k lidským zdrojům, stimulaci podnikatelského ducha a rozvoje partnerství. Tři čtvrtiny strategických lídrů uvádí, že silnější konkurence v klastrech vede ke zvýšení konkurenceschopnosti a 7 z 10 potvrzuje, že silnější konkurence je neoddělitelnou složkou úspěchu jejich klastrů. Podniky aktivní v klastrech jsou inovativnější než ostatní. Více než ¾ manažerů podniků propojených v klastrech myslí, že veřejná správa má velmi důležitou, často rozhodující roli v podpoře klastrů.

7.3.2013


32

Historie 



Poměrně novou formou podpory transferu technologií jsou inovační vouchery, poprvé zavedené v Holandsku v r. 1997. Tato forma podpory je zaměřena na malé a střední podniky, které často nemají své vlastní útvary výzkumu a vývoje. Inovační vouchery jim dávají možnost zahájit nebo urychlit své inovační aktivity nákupem výsledků VaV a potřebných služeb od univerzit a výzkumných institucí

7.3.2013


33

Společné rysy 





Vouchery jsou obvykle vydávány regionálními agenturami a žadatel je může využít k pokrytí nákladů za potřebné služby. Jde obvykle o ne příliš vysoké částky a krátkodobou podporu (do 1 roku) Žádosti bývají administrativně nenáročné (typicky 4-6 stránek), jsou schvalovány poměrně rychle

7.3.2013


34

Typické podporované aktivity            

Produktové (výrobky a služby a procesní inovace Testování a měření Studie proveditelnosti Využití speciálních výzkumných zařízení Prototypování Design Podnikatelský plán pro inovativní produkt Zhodnocení dopadu na životní prostředí Marketingová analýza a strategie Inovační / technologický audit Nový podnikatelský model Optimalizace firemních procesů Innovation Vouchers Abroad

7.3.2013


35

Podporované aktivity 

Výzkum a vývoj (V&V) 

 



11/21* Generický & aplikovaný výzkum 16/21 Potvrzení konceptu 19/21 Technický vývoj a testování





 

11/21 Zapojení klientů a dodavatelů do vývoje produktu 17/21 Design

Technologický transfer & IP  

Manažerské poradenství 

Vývoj produktu 





16/21 Využití technologií 8/21 Ochrana duševního vlastnictví (IP)





15/21 Management inovací 15/21 Řízení podnikových procesů 8/21 Poradenství v IT 14/21 Marketingové studie 7/21 Zapojení e-business

Výcvik  

3/16 Stávajících zaměstnanců 3/16 Nový / potenciální zaměstnanci

* Počet schémat (z 21 nebo 16 platných odpovědí) •Availability and Focus on Innovation Voucher Schemes in European Regions – analýza 23 regionálních / národních schémat 7.3.2013


36

Poskytovatelé služeb Typy poskytovatelů   



 

17/20* Veřejný sektor 19/20 University 17/20 Veřejné/privátní laboratoře 13/20 Privátní komerční V&V 7/20 Privátní právní / IPR 6/20 Privátní konsultanti

7.3.2013

Sídla poskytovatelů    

  

3/20 pouze regionální 2/20 regionální a národní 6/20 národní 3/20 sousední země (nebo regiony) 2/20 EU 1/20 celoevropská 3/20 širší


37

Co mají schémata IV společného Velikost finanční podpory MSP spoluúčast 0% 3 – 5000 € MSP spoluúčast 50% 8 – 12000 €

Uznatelné služby •V&V, design, management inovací, marketingové studie •IT služby, školení a výcvik

Poskytovatelé služeb Veřejné a veřejné/privátní instituce Čistě privátní pouze pro V&V

Proces žádosti cca 5 stran Rozhodnutí za 3-5 týdnů

7.3.2013


38

Inovační vouchery v ČR 







V ČR jsou dnes inovační vouchery podporovány v 6 ze 14 regionů: Jižní Morava – první a nejrozsáhlejší schéma úzce propojené i s dalšími formami podpory VaV Zlín, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové. Moravskoslezský kraj Připravovány jsou vouchery v Olomouckém kraji a městě Plzni.

7.3.2013


39

Vouchery centrope_tt 





Kromě regionálních schémat mohou české MSP požádat i o vouchery centrope_tt, ale poskytovateli znalostí mohou být pouze 4 brněnské univerzity. V rámci tohoto schématu spolupracuje ČR, Slovensko, Maďarsko a Rakousko. Výše podpory je €5.000, v r. 2011 využilo tohoto schématu 34 MSP.

7.3.2013


40

Reference 









KRČ K. , Transfer technologií - příležitost i nezbytnost pro české univerzity: Brno, Mendelova univerzita, 2012, ISBN 978-80-7375-655-0, http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095) Průvodce klastrem – CzechInvest, www.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf Innovation Vouchers Abroad, http://www.centrope-tt.info/case-studies-fromabroad-en Availability and Focus on Innovation Voucher Schemes in European Regions, DG ENTR-Unit D2 “Support for innovation”, Brussels, November 2009, http://www.europeinnova.eu/c/document_library/get_file?folderId=122731&name=DLFE-6403.pdf Innobarometer 2006: Analytical report on the role of clusters in facilitating innovation in Europe, http://www.proinnoeurope.eu/page/admin/uploaded_documents/FL187_Innobarometer_2006.pdf

7.3.2013


41

TRANSFER TECHNOLOGIÍ Inovační vouchery

Recommend Documents