Tlocviná jednota Sokol Liberec I. Nazdar! Sokolské souzvuky srpen, záí 2011

T locvi ná jednota Sokol Liberec I.

Nazdar! Sokolské souzvuky. .8–9

-

srpen, zá í 2011.

Práv za íná d ležitý sletový rok, kdy se v myšlenkách vracíme zp t a hodnotíme 150 let sokolské innosti. P ání Karla apka z prosince 1928 se proto v dnešní neuspo ádané dob více než hodí.

„Pokoj lidem dobré v le, pokoj od lidí zlých a nenávistných. Kyti ku oby ejných ctností, jako je slušnost, vd nost, úcta, loajalita k odp rci. Tisk, který nelže. Parlament, který by byl výkv tem národa. Vlastenectví, které nemluví samo o sob . Víc osobní odpov dnosti, tedy i zavržení anonymity. Ve ve ejném život mén klepavosti, mén podrážd nosti a zejména mén stranictví. Jinak ješt dobrou práci a veselou mysl. Vše ostatní nám bude p idáno!“ „Každý den má sv j po ádek, i to slunce na nebi má sv j jízdní ád. Dobrý je to! Každý si m že vymýšlet n jakou novou dráhu a nové koleje a nové stanice, ale každým jitrem pojede, jako jel v era. Dobrý je to! Jen když se jede s plnou silou, když neuvízneme v p li cesty a rad ji p idat na rychlosti. Dobrý je to! Jedeme!“ Karel apek

Jedeme! Za íná sletový rok!

Obsah Úvodní slovo Opomíjená kultivace

Metodika Pohyb jako fenomén Cvi ení rovnováhy – tentokrát ve sportovní gymnastice Cvi ení spojené s textem básn – R+D a PD Dobré ráno vespolek! Hry v t locvi n

„Nejenom pohybem živ je Sokol…“ Moje rodina – Sokol a já Vzpomínky krásné a také smutné Víc než jen tradice – sokolské slety v íslech, datech a srdcích Historické události ve sv tle dneška Velká eská výro í v srpnu a zá í Slovo pedagoga – k poklesu a vzestupu vysp losti našich školák

…„a to je ta krásná zem “… Jižní echy

Zprávy z jednot a žup Pozvánka na výstavu Antonín Dvo ák Ze zámo í – Kanada, Austrálie a USA V našich srdcích z stane – Emilie Kancný ová Osobnosti mezi námi – Michal Hani Sokolská diamantová svatba Pod kování župnímu p edsednictvu Záv re né slovo

Úvodní slovo Tak už je to tady. Te už jde skute n do tuhého – XV. Všesokolský slet je za deset m síc . Zdá se to dlouho, ale jen tomu, kdo neví, jak zodpov dná p íprava vypadá. Od prvních nápad autor p es výb r skladeb, organiza ní a materiální zabezpe ení , p ípravu režie až k za átku cvi ebního roku 2011 – 2012, kdy se podstatná práce p esune do žup a do jednot, ke každému jednotlivému cvi iteli i cvi enci. Šest let od minulého sletu uplynulo jako voda – bohužel si musíme p iznat, že se nám nepoda ilo p esv d it ve ejnost o d ležitosti a nezbytnosti pravideln provád ného cvi ení pro radost, kondici i spolupráci a p átelství mezi cvi enci. Mnoho problém jsme si zp sobili a zp sobujeme sami nejednotností svých požadavk , up ednost ováním osobního prosp chu p ed prosp chem celku, p ece ováním cizích zkušeností a podce ováním zkušeností a pravd, které leží v základech sokolské myšlenky. Ur it nejsem sama, kdo si uv domuje nebezpe í, které na nás dnes íhá. Samoz ejm je to nedostatek financí, ale ješt víc nedostatek dobré v le a nezištné snahy. M li bychom si dát dobrý pozor, aby se z nás nestala pouhá sportovní nebo t lovýchovná organizace, jakých je u nás i ve sv t mnoho. Nedodržíme-li myšlenku harmonického rozvoje osobnosti lov ka, spole ného úsilí a vnit ní i vn jší kázn , lásky k lidem i vlasti – je všechno zbyte né a nespasí nás žádné rekordy a žádné moderní sm ry. Te zrovna slyším, jak všichni íkáte – tohle p ece víme a uv domujeme si to, ale… jak to ud lat ?!! Práv te máme p íležitost. P ipravit slet tak, aby všem cvi enc m bylo jasné, pro se ho zú astní a ob tují sv j volný as spole nému nácviku, zacvi it na maximum a p esv d it tak pasivní ve ejnost i pasivní ást našich cvi enc o prosp šnosti a kráse sokolské myšlenky. Krom toho, slet nebude jen o cvi ení, jeho sou ástí bude celá ada kulturních podnik , výstav, vystoupení soubor r zného druhu – a v neposlední ad i návšt va „sletové Prahy“. P íprava sletu a samotný slet není a nikdy nebyl cílem sokolské práce, je pouze výsledkem dlouhodobého úsilí a p edvedením výsledk tohoto úsilí ve ejnosti. Jist všichni chceme, aby jednotlivé skladby vyzn ly co nejlépe, aby poutaly pozornost a stále znovu p ekvapovaly diváky svou mnohotvárností, nápaditostí, krásou pohybu i choreografie. Vlastním cílem však je osobní, vnit ní prožitek každého cvi ence, jeho povýšení jako osobnosti a zárove ásti celku, pocit hrdosti a síly. Neznám lepší vyjád ení t chto pocit , než jak to nepsal spisovatel Ludvík Vaculík – jako cvi enec: “Když jsem se octl na stadionu, siln jsem vnímal, jak mi sv d í a jak pot ebuju um t své silné já a svou v li nechat zdrtit v lí spole nou!“ V roce 2012 uplyne 150 let od založení Sokola. Vznikal v dob , která rozhodovala o další existenci eského národa – a od té doby tento národ prožil léta krásná, klidná, ale, bohužel, i vále ná a dobu totality, kdy nám nebylo zrovna dob e. B hem t ch 150 ti let odevzdával národu svou práci i svou krev a ud lal daleko víc než pouze udržel národ v pohybu, jak íká motto XV. Všesokolského sletu. Takže nejen:

„150 let v pohybu“, ale p edevším

Jarina Žitná

„150 let služby národu!“

Opomíjená kultivace eská televize vysílala p ed asem na pokra ování po ad Etiketa, který pokaždé za ínal varováním „Nedopoušt jte se faux pas ve spole nosti.“ V tšina instruktážních situací se odehrávala ve spole enském oble ení a prost edí, kde se vyžaduje vystupování podle ur itých norem. Co ale d lat s p stováním odpovídajícího chování mimo tento spole enský rámec? Jist každý z nás se denn setkává s adou jev pokládaných za neslušné. Chodíme po poplivaných chodnících, stojíme na tramvajových zastávkách pokrytých odhozenými nedopalky cigaret, za uvoln ní místa v dopravních prost edcích se ne vždy d kuje, lidé ani ú ady nereagují na dopisy atd. Nabízí se otázka: Je dnes u nás v dom a viditeln p stována snaha o oby ejnou slušnost? Vymezují se její hranice, aby se pak dodržovaly? Vedle rodiny a školy jsou velmi d ležité vzory ve spole nosti. Klí pak drží média a z nich hlavn televize, která bohužel až p íliš asto projevuje benevolentní vztah k vulgárnímu chování a vyjad ování. Také tv rci a akté i n kterých zábavních televizních po ad , i když p evážn v komer ních televizích si libují v dvojsmyslech a obhroublostech. Je t eba p ipomenout, že vulgarismy v chování a e i ovliv ují mezilidské vztahy, nebo pochybují morální hodnoty a vnášejí do nich agresivitu a bezohlednost. ada moderátor kulturních po ad nem že být svou eštinou vzorem. Jazyk pod tíhou t chto „vzor “ chudne, vulgarizuje se a ztrácí svou spisovnou normu i tam, kde má své místo. Ostatn soustavné kultivaci eštiny je v našich ve ejnoprávních médiích v nováno minimum. N kolikaminutové rozmlouvání lingvistky Dr. Hlavsové za adil R2 v sobotu po šesté hodin ranní, což je z hlediska sledovanosti ta nejnevhodn jší doba. eská televize v nuje eštin asi tvrt hodiny v zábavn lad ném programu. V Polsku sv j mate ský jazyk p stují ty i rozhlasové po ady a t i televizní. Rovn ž naši politici by si m li uv domit, jak d ležitá je slušná forma jejich oponentury ve sn movn . Rodina, jak už bylo zmín no, má v této oblasti svou významnou úlohu. Je proto velmi d ležité nenechávat d ti ve vleku nevhodných po ad . Chvalme, ale i kritizujme chování jiných, které je hodno odsudku. Dávejme najevo sv j nesouhlas s tím, když mladí mluví vulgárn . Vždy oni se stanou tv rci kvality spole enského prost edí v naší zemi. Také ve ejnoprávní média musí pocítit, že nejsme pasivními spot ebiteli a žádáme od nich, aby plnila své kultivující poslání. Proto naše názory na jejich kvalitu jsou tak d ležité a neváhejme je prosazovat. Marcela Hutarová

„Zdvo ilost sama nestojí nic, ale vše lze za ni koupit!“ Lady Montague

„Skromnost jest osobní hodnot tím, ím jsou stíny figurám na obraze – dodávají síly a reliefu. Chcete-li být milováni, milujte míru!“ R. W. Emerson

„Dove me pravdu íci a p ece neuraziti - a pravdu snésti a p ece si nezadati!“ Dr. Miroslav Tyrš

Metodika Pohyb jako fenomén – pohyb jako základní projev života. Pohyb je typickým znakem živo išného sv ta. Je tím dokonalejší, ím dokonalejší jsou r zn vyvinuté organizmy. lov k pat í mezi nejvýše organizovanou kategorii živo ich , mezi savce a tam zaujímá – vzhledem k nejrozvinut jší nervové soustav první místo. Lidské t lo je dokonalý stroj, o který je nutno pe ovat, zdokonalovat ho, trénovat a bránit proti zhoubným vliv m životního prost edí a zákonit se dostavujících onemocn ní. Pohyb jako takový je umožn n složitou, ale dokonalou soustavou lidského t la, tvo enou kosterním aparátem, který t lo „drží“ a soustavou kloub , šlach a sval , které umož ují jeho pohyb. Celý ten složitý mechanizmus ovliv uje nervová soustava tvo ená smyslovými idly, nervovými drahami, mozkem a míchou. Kapacitou mozkové innosti se lov k liší od zví at (p iznávám ovšem, že n kdy by se u nich m l u it!!) – má dar rozumu a tedy i dar v le a vlastního svobodného rozhodování. Poslední dobou asto slyšíme heslo „Pohyb je život!“, nebo vzhledem ke 150 tému výro í založení Sokola „150 let v pohybu!“ Pohyb má nejen význam zdravotní – je pot ebou každého zdravého organizmu, p ináší však i pocit duševní rovnováhy, odstra uje denní stereotyp, stresy, které život p ináší, poskytuje organizmu nejen pot ebnou fyzickou námahu, ale také pocity nadšení, zdravého sebev domí, a co víc - i možnost sebevyjád ení svého „já“, v etn estetických zážitk a prožitk . V sokolském pojetí t lesné výchovy a sportu jde o všestranný rozvoj fyzických i duševních, volních stránek lov ka. Každý z výkonnostních sport má své zákonitosti, tréninkové metody, svoje nároky na kondici i na technicky správn provedený pohyb. Cvi ení v oddílech sokolské všestrannosti se vyhýbá úzké specializaci, ale i zde klademe d raz na kondici v souladu se zdravotními aspekty t lesné výchovy jako takové a na technicky správ provedený pohyb, ze kterého vyplývá pohybová kultura cvi enc . Jestliže klademe nároky na zdravotní aspekty, platí to nejen ve specializovaných hodinách zdravotní t lesné výchovy, ale v každé naší innosti. Jako každá cvi itelka žen i já jsem se setkávala a setkávám s r znými sm ry t lesné výchovy žen, které se v sou asnosti uplat ovaly a uplat ují. Ot enáškovská rytmika, r zné rytmické školy (Laban, Dalcrose, Duncanová, Grahamová a další. U nás Mil a Mayerová, Jarmila Kroschlová, Markéta Kytý ová, Jarmila Je ábková – a pro mne osobn „duncanovská“ tane nice, sestra R ženka Pluha ová ze Semil, od které vím to podstatné o pohybu!), pohybová výchova, jazzymnastika, aerobik, zumba, port de brass, kalanetika, stre ing a celá ada dalších. Všechny mají jedno spole né – hudbu. N které z nich zazá ily a za pár let po nich „ani pes nešt kl“ (pardon!) Ze zkušenosti víme, že v hodinách cvi ení žen musíme po ítat s ú astí cvi enek r zných v kových kategorií, r zné vysp losti kondi ní, r zné pohybové pam ti i pohybové kultury a, samoz ejm , také r zných zájm . Podle toho se v našich jednotách vyprofilovaly specieln zam ené cvi ební hodiny – oddíly aerobiku, v sou asnosti t eba zumby, ale stále se vracíme k základním princip m pohybu a pohybové výchovy – je to tak, i když to n kdo kritizuje a považuje za málo moderní. Všechny zmín né sm ry mají sv j význam, vyvíjejí se – ale p i tom stále upažujeme, p edkláníme se, d epáme, využíváme r zných druh poskok a skok , obrat a tane ních krok – to všechno s vhodn volenou hudbou.

Myslím, že nejlapidárn ji to kdysi vyjád ila jedna z našich nejlepších pohybových autorek Draha Horáková: „Jediný rozdíl je v tom, že jinak vypadá pohyb na val ík a jinak na rokenrol!“ Tím je e eno vše!

A te

– co z toho vyplývá pro cvi itelky žen! Ur it nám p jde a musí jít o:

1) rozvoj kondice, zv tšení pohybového rozsahu nebo u starších cvi enek o jeho udržení co nejdéle 2) kompenzaci nep íznivých vliv vn jšího prost edí – sedavého zam stnání, jednostranných postoj a pohyb a v asnou prevenci 3) nácvik správného držení t la, koordinace pohybu, prostorové orientace a pohybové pam ti 4) vhodný výb r hudby adekvátní pohybovému obsahu, který by vyvolával „libé“ vjemy a pocity, pocit radosti a možnosti sebevyjád ení dob e zvládnutým pohybem Uvažujme však spole n dál! Metodická práce se nem že spokojit pouze s dokonale vypracovaným pohybem v souladu s pohybovými možnostmi lidského t la. Podívejte se n kdy dob e na své cvi enky. Je zajímavé, že mezi n kolika stejn pohybov vybavenými, si najednou všimnete jedné, která svým pohybem poutá pozornost. Když jsem kdysi se svými žákyn mi nacvi ovala „Poupata“, všichni fotografové a reporté i stáli vždy u jedné z nich. Zdaleka to nebyla nejlepší cvi enka z nacvi ujícího celku, ale vyza ovalo z ní n co, co bylo okamžit patrné. Snad se to dá vyjád it jako vnit ní zaujetí, prožívání – nedovedu to vysv tlit slovy. A tak mi došlo, že dalšími nároky na krásný pohyb je i vypracování t lesné citlivosti a výrazovosti.

T lesnou citlivostí rozumíme schopnost odstínit rozdíly svalového nap tí, což závisí

na uv dom ní pohybu. V metodickém postupu je proto t eba st ídat pohyby vedené a švihové, pohyby vedené ve velkém nap tí a pohyby uvoln né. S tím souvisí i nutnost rychlých dynamických i rytmických zm n a spojování pohybu se správným ekonomickým dýcháním.

Pohybovou výrazovostí rozumíme schopnost slou ení svalové

innosti s vnit ními pocity.Tohle asi byl d vod, pro který bylo výjime né jedno z mých „poupat“. Výraz pohybu závisí na uv dom lém rozlišování a odstup ování vnit ního prožitku. P iznám se, že p i psaní této stati, která je úvodem k p ipravovanému rozsáhlejšímu seriálu s pravd podobným názvem „Žena – pohyb a hudba“ jsem trochu studovala. Uv domila jsem si p i tom n co, co jsem vždy podv dom cítila a nedovedla vyjád it slovy, totiž že zárove s kondi ním zatížením, práv citlivost a výrazovost byla v podtextu všech velkých i malých skladeb, které jsem se svými spolupracovnicemi kdy vytvo ila a – snad to mohu íci – proto je žákyn i ženy rády cvi ily. Tématem p ipravovaného seriálu nejsou velké pohybové skladby, ale zkvalit ování práce pohybového aparátu tak, aby nešlo pouze o kondici cvi enek, ale p edevším o jejich obohacení citové ve smyslu harmonie t la a ducha. Jarina Žitná

„Ženskost v díle ženském!“ Kleme a Hanušová

Cvi ení rovnováhy – tentokrát ve sportovní gymnastice „Rovnováha jako životní nutnost“ byl název lánku v minulém ísle našeho asopisu. Fyzická rovnováha umož uje lov ku veškerý pohyb v prostoru, je nutno ji systematicky p stovat a trénovat, což je také jeden z úkol naší práce v t locvi nách i na h ištích. Cvi ení rovnováhy je však také – zárove s cvi ením síly, pružnosti, obratnosti, rychlosti a vytrvalosti – sou ástí discipliny zvané sportovní gymnastika. Práv té se v nujeme – i když t eba ne vysloven výkonnostní formou - v hodinách sokolské všestrannosti. Typické ná adí pro rozvoj rovnováhy je kladina, kladinka a lavi ka. Schopnost udržovat rovnováhu na úzkých a zvýšených plochách není lov ku vrozena, ale lze ji vyp stovat soustavným speciálním cvi ením. Rovnováhu t la udržuje nap tí nebo uvoln ní svalstva, na které p sobí vn jší a vnit ní podn ty. Na práci svalstva se významn podílejí analyzátory – kinestetický, vestibulární a optický, které se vzájemn dopl ují v informování k ry mozkové o poloze t la. Pro dosažení úsp chu v rozvoji rovnováhy je nutno dodržovat tyto zásady: správné držení t la (zpevn ní svalstva zad, ky lí, b icha a ur ité nap tí nohou a paží). D ležité je držení hlavy a fixace zraku (pohled sm uje dop edu na konec kladiny nebo n kolik krok vp ed). d sledn dodržovat správnou techniku cvik a metodický postup (obtížn jší nau it na zemi, na lavi ce s dopomocí, p ípadn na kladin se záchranou – odstranit strachovou zábranu) dbát na estetický projev cvi enky vyžadovat plné soust ed ní

P íklady cvi ení Ch ze – klus Došlap je na p ední ást chodidla vyto eného mírn zevnit , zpevn né vytažené držení t la a hlavy. St ídat oby ejnou ch zi s ch zí ve výponu. Ztížení: p ipojit pohyby paží a nohou ( elné a bo né kruhy a oblouky), ch ze p ísunná, p em nná, val íkový krok, ch ze stranou – provedení jako v rytmické gymnastice. P íklad: val íkový krok pravou – elný kruh levou dovnit – totéž opa n , opakovan . dva kroky P, L, výkrok pravou – skr it p ednožmo levou – výdrž. Totéž opakovan .

Obraty

Jsou pohyby celého t la kolem výškové osy v r zných postojích a polohách. Vždy se provád jí ve vysokém výponu, plynule a spíše rychleji. Po dokon ení obratu spustit patu na kladinu, ímž zabrzdíme rota ní pohyb. D ležité je udržet trup ve svislé poloze, paže napomáhají obratu.

Celý obrat ve stoji obr. 1a Z výponu t sn p edkro ného pravou (pata p ední nohy se dotýká nártu zadní nohy) – upažením vzpažit Celý obrat p ednožením obr. 1b Hmitem pod epmo výkrok levou, švihem p ednožit pravou mírn dovnit – celý obrat vlevo na levé do stoje zánožného pravou. Impulz k rotaci je energické dopnutí levého kolena, udržení vertikální polohy t la, pohyb hlavy dokresluje obrat.

Skoky vyžadují výbušnou sílu dolních kon etin, zpevn ní celého t la. Skok má t i fáze:

1) p ípravnou – to je pod ep 2) vlastní odraz (z paty na špi ku) 3) let a doskok (na p ední ást chodidla) a plynule navázat další prvek. Všechny skoky nacvi ujeme nejprve na zemi, na nízkém ná adí, potom na vysoké kladin . Skok odrazem obounož obr. 2a Ze stoje t sn p edkro ného hmitem pod epmo skok s upažením. Po odrazu se nohy napínají, celé t lo je vzp ímené. Doskok je do pevného pod epu. Skoky m žeme provád t ze d epu, p ípadn s vým nou nohou v letu i s r znými pohyby paží. P íklad: skok odrazem obounož s bo ným, p ípadn

obr. 2b elným roznožením v letu.

Skok odrazem jednonož a doskokem obounož obr. 2c Výkrok levou a odrazem levé p edskok s p ednožením pravé, doskok do pod epu obounož. Skoky odrazem jednonož s doskokem na švihovou nohu. obr. 2d Nap . skok dálkový, n žkový, ertík – vyžadují vysokou letovou fázi, rychlý švih nohou, zpevn né držení t la a pevný doskok do pod epu.

Rovnovážné postoje, polohy

obr. 3a

T lo setrvává v ur itém postoji nebo poloze (výdrž 2 sec). Obvykle to jsou r zné váhy p edklonmo, úklonmo ve stoji nebo v pod epu jednonož. Chodidlo stojné nohy je mírn vyto ené zevnit , pohyb za íná zanožením (unožením), následuje postupný prohnutý p edklon, paže jsou v libovoln ur ené poloze. Zp tný pohyb za íná vzp ímením trupu, potom následuje p inožení. Klek sedmo p ednožný levou pokr mo obr. 3b Bérec a nárt pravé nohy jsou položené na kladin , hýžd se dotýkají pravé paty. Levá noha je pokr ená a mírn vyto ená zevnit , trup v libovolné poloze vzp ímen nebo p edklon n, paže libovoln ur ené.

Akrobatické prvky Vyžadují dobrou pr pravu a zvládnutí na zemi. Leh vznesmo obr. 4a Je nejmén náro ný prvek, je pr pravou pro kotouly a stoje na lopatkách. Z lehu (na zádech) uchopit ze spodu kladinu ve skr ení vzpažmo za hlavou, lokty tla it k sob a pevn se držet. Celé t lo musí být zpevn né, p ednožením a zvednutím bok p ejít do lehu vznesmo, špi ky chodidel se dotýkají za hlavou kladiny. Nacvi ujeme na nízké kladin s dopomocí a záchranou za boky.

Kotoul vp ed obr. 4b Z d epu zánožného p edklon – dohmat co nejdéle vp ed, paže jsou napjaté a dohmatují na kladinu seshora, prsty ze stran. Následuje nadzvednutí bok se sou asným p edklonem hlavy, hlavu položit týlem na kladinu. Pokr ená noha se napíná, boky se posunují vp ed a vzh ru, v okamžiku, kdy boky procházejí nad rameny sjíždí ruce na spodní stranu kladiny a pevn ji sev ou. T lo p echází do lehu vznesmo. Zpo átku se t lo zastaví, po zvládnutí se navazuje další cvik, nap . d epem jednonož vztyk. Metodika: – nácvik správné polohy na žín nce – kotoul na nízké kladin s dopomocí – kotoul na b evn položeném na zemi (na koncích podložit žín nkami –prostor pro prsty) Záchrana ze strany za boky.

Náskoky na kladinu Provád jí se z postavení elného, bo ného a p í ného. M že být použit odrazový m stek, který musí být po náskoku odstran n (nebezpe í úrazu). Výskok únožmo pravou obr. 5a Ze stoje eln dvojhmatem – podhmat levou, nadhmat pravou. Odrazem snožmo vzpor se sou asným výšvihem únožmo pravé, položit pravé chodidlo vnit ní stranou na kladinu. Paže jsou napjaté, trup zpevn n, ramena stažena dol , hlava vzp ímena. P lobratem vlevo vzpor kle mo na pravé, zanožit levou. P ednožením levou podél kladiny a výkrokem levé stoj zánožný pravou. obr. 5b Výskok skr mo do vzporu d epmo Z rozb hu odrazem snožmo dohmat na kladinu (vidlitý hmat), ramena se vychylují mírn vp ed, sou asn zvednout boky a skr it nohy, dosko it na p ední ást chodidla na kladinu. Ihned po výskoku se musí ramena vrátit zp t a pevn sev ít prsty kladinu. Dopomoc – záchranu dávat ze strany u rozb hu. Jednou rukou uchopit záloktí, druhou napomáhat zvedat boky. Po zvládnutí záchrana zep edu proti cvi ence uchopením za ramena. Chyby: malé vychýlení ramen vp ed, zpožd né vrácení ramen, nedostate né zvednutí bok a malé pokr ení nohou. Metodika: výskoky skr mo na r zná ná adí (bedna, k , st l)

P ešvih únožmo p lobratem obr. 5c Ze stoje eln dvojhmatem (levá podhmat, pravá nadhmat, ruce blízko u sebe) odrazem vzpor, sou asn p ešvih únožmo pravou s p lobratem vlevo do sedu roznožného. P ehmatem za t lo vzpor vzadu sedmo, p ednožit roznožmo povýš snožit - upažit

Seskoky Cvi ení na kladin kon í seskokem. Nejsnazší jsou seskoky p ímé vp ed, stranou, vzad i s obraty. Provád jí se odrazem snožmo i jednonož. Seskok musí po odrazu stoupat vzh ru, potom klesat dol . V nejvyšší fázi letu se mohou provád t pohyby nohou, trupu apod. Ješt p ed doskokem má být celé t lo napjaté, následuje doskok do pevného pod epu – vzpažit zevnit . P íklady: Seskok se skr ením p ednožmo, s roznožením elným, bo ným, s p ednožením roznožmo i s p edklonem obr. 6a Metodika: opakované seskoky z r zného ná adí, skoky na trampolín , posilování nohou. P emet stranou na konci kladiny obr. 6b Ze stoje bo n p ednožit levou, dohmatem st ídnoru na kladinu (levá, pravá) p emet stranou vlevo. Pravá ruka opouští kladinu teprve až t lo za ne klesat a je v šikmé poloze (asi 45 stup ke kladin ). Následuje d razný odraz pravou rukou se sou asným energickým snožením , celé t lo je zpevn né a toporné, doskok na ob nohy do pevného pod epu. Záchrana zezadu v míst doskoku uchopením za boky, nebo za záloktí pravé paže. Metodika: p emet stranou na zemi, z bedny nebo kon nadél. Chyby: neprojití stojem na rukou, opožd né snožení, vynechání odrazu paže, nezpevn né držení t la, vysazení, prohnutí.

Gymnastická cvi ení rovnováhy vyžadují soust ed nou pozornost cvi enek, napomáhají krásnému držení t la, vyžadují estetický projev a p ispívají k celkovému sebejistému vystupování cvi enek. Cvi ení na kladin je jednou z gymnastických disciplin – a stejn jako u t ch ostatních – jsou zde získané dovednosti uplatnitelné i v b žném normálním život . Gymnastika si totiž všímá t la jako celku i jeho jednotlivých ástí, umož uje a u í ovládat jednotlivé svalové skupiny, vyrovnávat vrozené i získané nedostatky a –pozor! P i gymnastice je nutno myslet a dokázat soust edit se na ur itou ást t la – snad práv proto je práv gymnastika výborným tréninkovým prost edkem i pro další sporty, nap . r zné akrobacie, akrobatický rokenrol, krasobruslení a – pro mnohé asi p ekvapení – také pro horolezectví. Práv mezi horolezci je mnoho dobrých gymnast , jen namátkou jmenuji George Malloryho, který kdysi zahynul na Everestu (dodnes se neví, jestli se z ítil ješt p ed dosažením vrcholu – což je pravd podobn jší, nebo až p i zpáte ní cest ). Mallory byl u itelem t lesné výchovy a sám špi kovým gymnastou. To však už do dnešního tématu nepat í. P eji vám všem hodn úsp ch a radosti! V ra Pa ízková, Sokol Královské Vinohrady

Monika Szabóová, Sokol Pod brady

Hry v t locvi n ím pest ejší program m žeme poskytnout svým cvi enc m, tím lépe. íká se, že her není nikdy dost – mají nejenom význam kondi ní, ale budí pocit dobré nálady, veselí, posilují spolupráci mezi cvi enci a nezanedbatelný význam mají také pro výchovu fair play. Pokud máte n jaké mén obvyklé, vyzkoušené hry, prosím, pod lte se s námi o své zkušenosti.

Honi ka na koních. Vytvo te dvojice p ibližn stejn urostlých cvi enc , jeden z nich vyleze druhému na záda – jezdec. Hraje se na honi ku, babu p edává jezdec jinému jezdci! Vždy, když dostane n kdo nový babu, všechny dvojice si vym ní úlohu – jezdec se stává kon m a k jezdcem a honi ka normáln pokra uje. (rychlost, síla, post eh)

Honi ka s p ekážkami. Po t locvi n rozmíst te všechno použitelné ná adí jako p ekážky pohybu. Hraje se oby ejná honi ka, ale honi i hon ní se musí vyhýbat rozmíst nému ná adí, p ípadn ho smí p eskakovat, p elézat nebo podlézat. Hra tím získává na zajímavosti. (rychlost, obratnost, post eh)

B žecký souboj. Pom rn známá hra, ale lze ji obm ovat a ztížit. Hrá i jsou postaveni v kruhu, elem na st ed. Honi obchází kruh po jeho vn jší stran . Plácnutím na rameno vyzývá n kterého z hrá na b žecký souboj. B ží dál ve sm ru, kterým kruh obcházel, vyzvaný hrá odstartuje na druhou stranu. Oba se snaží co nejrychleji obsadit uvoln né místo. Kdo prohraje, stává se honi em. Obm ny: a) neb ží se na jedno, ale na dv kola b) b ží se slalomovým zp sobem c) místo prostého b hu poskoky jednonož, cval a podobn (rychlost, post eh)

Jízda na ty ích. Vytvo te trojice, každá trojice má dv ty e. Dva cvi enci vytvo í dvojici spojenou ty emi v postavení za sebou, v p ipažení. T etí cvi enec stojí na ty ích, každou nohou na jedné a rukama se p idržuje ramen prvního cvi ence. V tomto postavení musí p ekonat p edem ur enou dráhu. Po obrátce vyst ídat neseného cvi ence, po druhé obrátce „jede“ t etí cvi enec. Každý tedy dvakrát zaujme místo nosi e a jednou jezdce. (rychlost, obratnost, síla, vytrvalost)

Honi ka za medicinbalem. Cvi enci vytvo í kruh elem na st ed. P ihrávají si mezi sebou malým medicinbalem (1-2 kg, p ípadn basketovým mí em). Je povoleno házení, kutálení, p edávání z ruky do ruky. Honi se pohybuje vn kruhu a snaží se medicinbalu dotknout. Poda í-li se mu to, vym ní si místo s hrá em v kruhu, u kterého se medicinbalu dotkl. Hrá -honi nemá p ístup do kruhu, pohybuje se vn kruhu. (síla, rychlost, pohotovost)

Házení na obru . Hrá i jsou rozd leni na dv družstva, každé stojí v ad na jedné stran t locvi ny. Každý hrá má malý mí ek (jakýkoliv). Hrací pole je rozd leno árou, na každé stran áry stojí

jeden hrá a na povel si tito dva hrá i mezi sebou kutálejí obru . Družstva se azená na základních arách se st ídají v házení, snaží se prohodit sv j mí ek kutálenou obru í. Nap . obru se kutálí zprava do leva, hází družstvo A. Když se obru kutálí opa ným sm rem, hází družstvo B. Za každý mí , který prolet l obru í si družstvo p ipo ítává jeden bod, pokud však n který mí obru porazí, družstvu se odpo ítávají dva body. P edem dosažené body platí. Hraje se na p edem dohodnutý po et zásah . Z praxe – je dobré, aby vedoucí dával povel k zahájení kutálení, alespo na po átku, než se zp sob hry vžije. (obratnost, p esnost, pohotovost)

Vybíjená s kuželi. Hraje se na h išti jako na normální vybíjenou, dokonce se stejnými pravidly. Každé družstvo má však ve svém poli voln rozestav no 10 kužel . Jestliže je kužel poražen hrá em nebo letícím mí em protihrá e, který m l nabito a mí se ješt nedotkl zem , odstraní se poražený kužel z h išt . Pokud kužel porazil mí hrá e, který nabito nem l, nebo se už odrazil od zem , normáln se znovu postaví a hra pokra uje. Hra kon í, když jedna strana ztratí všechny kužele na svém území. (obratnost, vytrvalost, p esná muška, orientace v prostoru)

Úpolové hry. R zné zp soby, jak vychýlit soupe e z rovnovážného postavení. a) tlakem paží b) poskoky na jedné noze a strkáním t lem („kohoutí zápasy) c) p etahováním za jednu nebo ob ruce R zné zp soby „útok a obrany“: a) p išlápnutím soupe ovy špi ky b) plácnutí p es zadek c) uchopit soupe e zezadu kolem pasu d) souboj „rak “. Cvi enci ve vzporu vp edu, zvednout pozadí ze zem . Snaha donutit soupe e k dotyku zem zadkem, nebo k pádu e) souboj s mí em. Každý bojovník má mezi koleny mí a snaží se strkáním, tlakem t la, uhýbáním donutit soupe e, aby mu mí spadl na zem. Prohrává ten, komu mí upadl, nebo kdo se mí e dotkl rukou. Obm na: Nastoupí všichni cvi enci a hraje se systémem „všichni proti všem!“ Komu mí upadne, musí odstoupit ze hry. Hraje se tak dlouho, až z stane na ploše pouze vít z. (síla, obratnost, vytrvalost, post eh) Hra je nejlepším a nejvýzna n jším výchovným prost edkem. Na pom rn malém asovém úseku pomáhá odstra ovat nep íznivý vliv sedavého zp sobu života, v tšinou klade nároky na pohyb celého t la, seznamuje cvi ence s r znými pravidly a nutí ho zachovávat je. Pohybové hry rozvíjejí rychlost, sílu, obratnost a vytrvalost, tedy základní požadavky kvalitn provád né t lesné výchovy. Jsou nejlepší formou aktivního odpo inku, aktivizují síly hrá , nutí je k co nelepšímu výkonu, dlouho udržují zájem. U í hrá e nejen vyhrávat, ale i prohrávat. Jarina Žitná Použitá literatura: Miloš Zapletal „Tisíc her“, vydala Olympia Praha 1973.

„Nejenom pohybem živ je Sokol!“ Moje rodina – Sokol a já To je název p ipravovaného seriálu ze sokolského života, který za ne vycházet od p íštího ísla „Sokolských souzvuk “. V ervnu jsem ukon ila tém dvouleté vydávání stati „O duši národa“, ve které byly velmi stru n mapovány eské d jiny od prvních po átk až do posledních let po ukon ení dlouhého období totality. Podn tem k tvorb této stati byl neuv itelný projev jednoho známého televizního komentátora, který ve ejn prohlásil, že eský národ se m že pouze styd t a nemá právo být hrdý na cokoliv ze své bohaté historie. I když víme, že je to nesmysl, podobné projevy p sobí jako obrovská desinformace zp sobující ztrátu národního sebev domí i orientace ve sv tovém d ní. Snahou stati „O duši národa“ bylo p ipomenout nejd ležit jší období v eských d jinách, existenci a dílo významných osob, které vytvá ely image malého národa uprost ed Evropy, úsp šn bojujícího o svobodu a kulturní i politickou samostatnost. Všechny ty porážky, prohry a vít zství vytvo ily identitu národa, který se nemá za co styd t, naopak. Otázkou ovšem je a z stává posuzování sou asného stavu eské spole nosti – tady je up ímný stud za dnešní d ní na míst ! Práv tete ádky n eho, co se snaží být asopisem! Sokolství jako myšlenka, idea – i sokolská praxe – pat í k tomu nejpozitivn jšímu, co eši vytvo ili! Na tom nic nem ní ani sou asné podce ování Sokola jako spolku, který už nemá dnešku co íci! Adorace výkonnostního sportu nem že a také nep ispívá k obecné zdatnosti národa – jak fyzické, tak i morální. Sokolská myšlenka se obrací ke všem stav m, ke všem vrstvám národa ve smyslu lidského bratrství, dobré v le, vnit ní kázn , spolupráce a radosti! V minulosti se sokolské ideje a p esv d ení doslova „d dily“ v rodinách. P echázely z otce a matky na syny i dcery, sokolská spole nost byla inorodá, organizovaná a spojovala r zné individuality a ob any r zného politického i náboženského p esv d ení. Odmítala fanatizmus a snažila se naopak vyhledávat to, co lidi spojuje. V tom byl, krom t lesné zdatnosti a kázn , nejv tší p ínos. Sama pocházím z takové skute n sokolské rodiny. Jako mladší dorostenka v prvních povále ných letech jsem pochopila, že jestliže chci v sokolské spole nosti žít, musím zachovávat ur itá pravidla, o kterých jsem v za átcích v bec neuvažovala, prost to tak bylo. Jsem p esv d ena o tom, že tak to bylo ve všech rodinách, které vyznávaly p íslušnost k Sokolu. Teprve pozd ji, ím více se blížila dosp lost, jsme za ali skute n p emýšlet, pro to tak je, co nám sokolská myšlenka dává. Prost jsme si dokazovali rozumov od vodnit to, co jsme už dávno p ijali citem. Chápu, že v dnešní dob charakterizované úpadkem morálních hodnot, je práv takové p edávání myšlenek velmi problematické a obtížné. Vracím se proto k „sokolským rodinám“, které existovaly v minulosti a existují, jak jsem p esv d ena, i dnes. P ipravovaný seriál chce „nakouknout“ do jejich soukromí a poskytnout nám nejen zajímavé tení, ale snad i návod, jak na to! Jarina Žitná

Vzpomínky p kné a také smutné.

„ lov k je sokolem nejprve svými iny, svým životem, pak teprve svými slovy!“ Stejn jako každý lov k na tomto sv t , vstoupil jsem i já na svou životní pou z mat iny náru e. Prožil jsem v tom krásném rodinném prost edí své bezstarostné d tství, ve svém bujarém mládí poznal a vychutnal jsem své lásky a zcela zákonit jsem prožil svá vít zství i prohry. Každý den mi však ubíral kus života aniž bych pozoroval, že na své životní cest stárnu a pomalu se blížím k záv ru svého života. Ilja Erenburg v jedné své stati napsal: „ asto se íká oby ejný lov k: je to totéž jako oby ejný zázrak. Vždy život každého lov ka je krásný, složitý a neoby ejný“. Tak podobn i já jsem vzhlížel do budoucnosti a p i tom jsem nikdy nezapomínal na minulost. I v t ch nejt žších chvílích života jsem si v duchu íkal: „vždy je to p ece m j sv t, sv t št stí a lásky, sv t, který jsem si zobrazil podle obrazu srdce svého“. V této myšlence jsem vstoupil na svoji životní cestu, aniž bych v d l, že budu mít vedle t ch radostných událostí také období t žké a složité. D tství jsem prožil nejen v kruhu svých šesti starších sourozenc , ale také v Sokole – byly to chvíle krásné a nezapomenutelné mezi stejn rovnými kamarády. Tyrš v spolek se postupn stal mou láskou, mým snem stát jednou po vzoru mých bratr na stupni vít z . Snažil jsem se rovn ž, aby v tom sout žení zdravá mysl z stala v mém srdci. Aby tomu do budoucna tak bylo, snažil jsem se být ukázn ný, ob tavý a také zanícený po vzoru našich p edch dc . Snažil jsem se v dospívání svého v ku být také zodpov dný za zdraví svých cvi enc , za mravní hodnoty každého jednotlivce. V hloubi mého citlivého srdce byl stále zakotven chorál z X. všesokolského sletu v Praze: „ v kázni, síle svornosti, budoucna jsme vlasti stráž!“ Ta slova mne pak provázela po celé cest mého života. Proto jsem také obohacoval sv j život po stránce sokolské, spole enské i kulturní. Na to radostné, plodné a užite né sokolské d ní mn z staly vzpomínky krásné a nezapomenutelné i v t ch nejhorších dobách mého života. Pohled na dobu prožitou v Sokole prezentuje v mých o ích dosud hrdost nad minulostí, radost z okamžik prožitých v bratrském kruhu sokolském, ve kterém pramenila láska, úcta lov ka k lov ku. V Sokole jsem poznal, co je v život krásné, radostné a také užite né. Ale do mojí poklidné životní cesty vstoupily také okamžiky neradostné, smutné a bolestné v období, kdy naši vlast okupovala nacistická vojska a p isvojila si právo rozkazovat, porou et a omezovat lidskou svobodu. Tehdy do mne vstoupila nejen bolest, ale sou asn i vzdor a odvaha postavit se, prozatím na tichý odpor proti nacistickým vet elc m. Stejn jako tisíce jiných Sokol jsem odvážn a hrd vstoupil i se svými rodnými bratry a otcem do podzemního sokolského odboje Jindra. Tehdy, ješt jako mladi ký, neztratil jsem odvahu dát se do spole ného boje proti p eveliké p esile a riskovat život ne pro sebe, ale pro národ, pro ztracenou svobodu. Vedla mne k tomu p edevším sokolská výchova, vlastenectví a odvaha nepropadat do beznad je i ve chvílích nejt žších. Byla to moje první t žká životní zkouška a p i tom jsem si uv domil, že lov k je sokolem nejprve svými iny, svým životem a pak teprve slovy. Po t íletém období aktivní innosti v odbojovém hnutí jsem byl zat en gestapem a v zn n v Brn , když moji dva brat i byli již uv zn ni. P ed vyšet ovacím komisa em pak na jeho otázku, pro jsem se zú astnil podzemního boje proti velkon mecké íši, jsem odpov d l: „Protože jsem ech a Sokol!“ Tím jsem popudil pov stného komisa e k tomu, že na mne použil nelidského trýzn ní, až jsem upadl do bezv domí. Jakou další metodu bití a trýzn ní gestapák na mne použil, to jsem již nevnímal. Ale poté ve mn stále z stala víra i nad je. Dosud však nevím, jestli to byla tehdy otázka state nosti, odvahy nebo v rnost a láska

k myšlence sokolské. Jedno však je jisté, že m osud b hem dalšího v zn ní ve vyhlazovacím koncentráku Flosseburg a tam prožitých t žkých nemocí, dop ál po strastiplné cest navrátit se dom ke svým rodi m. A t lesn zbída elý, na kost vyhublý, byl to m j nejkrásn jší zážitek prožitý v náru i rodi v rodném domov , který se stal mým úto išt m, h ejivým koutkem mého dalšího života. Svých in a skutk ob tovaných pro rodnou vlast jsem nikdy nelitoval. Nesmazatelné stopy utrpení, bolesti se brzy zahojily. Z stala ve mn jen lítost nad všemi sokolskými spoluv zni, kterým osud nedop ál navrátit se ke svým milým do svobodné vlasti. Stále je vidím p ed sebou, jak state n bojovali se svou smrtí, jak m li bolestí strhanou tvá všichni ti známí i neznámí v zni, jejichž životy byly utraceny za svobodu, za lidský d stojný život ve svobodné zemi. Vzpomínky na tu dobu nesvobody z stávají v mém srdci stále živé. Jan P idal, Sokol V esovice

Vzbudil se sokolík Zalétla ozv na k vrcholk m skal, Kde mladý sokolík v hnízd svém spal. Snesla se k n mu na k ídlech vánku, Zpívala písni ku do jeho spánku: „Zdatní, švarní Sokolíci s jedním pírkem za epicí budou míti slet, slet, slet… Ví to celý sv t, sv t, sv t…“ Vzbudil se sokolík, nebyl to sen. Pora mi ozv no, jak z hnízda ven? Také bych let l, však bída všech b d! Pro jen to nejde, když už pírek mám p t. Zdislava Kodešová, Sokol Pod brady

„V rným sv dectvím civilizace není po et obyvatelstva, aniž velikost m st, aniž výnos žní, nýbrž jakost lidí, které zem rodí!“ Emerson

„Takový zajisté jest p íští v k, jací do n ho bývají vysíláni p íští jeho ob ané !“ J. A. Komenský

Víc, než jen tradice Sokolské slety v íslech a datech Rok 2012 bude rokem významných jubileí. P edevším si p ipomeneme 150. výro í založení T locvi né jednoty Pražské, za pouhé dva m síce užívající název SOKOL. U jejích zakladatel Miroslava Tyrše a Jind icha Fügnera vzpomeneme, že od jejich narození v tomto jubilejním roce uplyne 180 a 190 let! My ale chceme zavzpomínat na jiné výro í: p ed 130 roky, v ervnu roku 1882 vyvrcholila Tyršova sokolská práce uspo ádáním jubilejní slavnosti Sokola Pražského ke 20. výro í jeho založení. Tato slavnost uspo ádaná na St eleckém ostrov v Praze za p ítomnosti více jak 700 cvi ících z 86 jednot a také za ú asti cvi enc ze Záh ebu, Lublan a Vídn p ed tak ka 3500 diváky se stala I. všesokolským sletem. Vý tem si p ipomeneme všesokolské slety následující: rok 1891 - II. rok 1920 – VII. 1895 – III. 1926 - VIII. 1901 – IV. 1932 - IX. 1907 – V. 1938 - X. 1912 – VI. 1948 - XI. P ipomínám, že žádný z t chto slet nebyl pouze vystoupením velkých hromadných skladeb, ale – v souhlase s úkolem kultivace národa – p ehlídkou veškeré sokolské innosti na poli sportovním i kulturním. Do sokolské historie se zapsaly slety všechny, n které je však nutno zvlášt p ipomenout. Byl to p edevším VII. slet v roce 1920, který se uskute nil – díky nadšení všeho lenstva – navzdory povále nému nedostatku. Ukázalo se, že sokolové dokáží zásobovat nejen sebe, ale i sletovou Prahu. Úpln odlišná situace však nastala v dob X. všesokolského sletu v r. 1938, kdy sokolstvo svou ú astí dokazovalo snahu a odvahu bránit republiku proti nastávajícímu n meckému nebezpe í a sletem demonstrovalo svou sílu. V dob konání sletu ješt nikdo netušil, že smlouvy o p átelství a spolupráci mezi demokratickými národy Evropy budou hanebn pošlapány, bude rozhodnuto o nás bez nás – následující roky ukázaly, že ustupovat násilí a bezpráví se nevyplácí. XI. všesokolský slet v r. 1948 si s láskou a nadšením p ipomínají p edevším tehdejší dorostenky a dorostenci. Ti už tenkrát v d li, o co b ží – a slet byl oslavou nov získané svobody, oslavou hrdinství a odvahy národa, oslavou vít zství. Bohužel, jen málokdo – a v bec už ne my, tenkrát mladí – si uv domoval nebezpe í vznášející se nad národem a nad Evropou. Novou etapu sokolské innosti pak zahájil XII. Všesokolský slet, první po pádu totality v naší vlasti. Po obnov eské obce sokolské v roce 1990 byl uspo ádán na Strahov v Praze rok 1994 – XII. všesokolský slet 2000 – XIII. 2006 – XIV. a v roce 2012 bude uspo ádán již XV. všesokolský slet.

Síla sokolské myšlenky se ší ila nejen v eských a slovenských zemí, pronikala i do zahrani í, kam ji p enášeli lidé odcházející do ciziny za prací a pozd ji politi tí emigranti. Tak vznikl Sokol nejen k krajanských komunitách v Evrop , ale i za mo em, p edevším ve Spojených státech. V dob obou sv tových válek sokolové žijící mimo vlast podporovali zahrani ní odboj – a to nejen osobní ú astí na frontách, ale i finan n a svým politickým vlivem. V bec první slet po ádaný po druhé sv tové válce se konal v Chicagu, kde cvi ilo p es p t tisíc muž . Zú astnila se ho i po etná delegace cvi enc OS, v Londýn je p ivítal starosta m sta s klí i od m stských bran. Dále cestovali na Queen Mary a protože na palub cvi ili a trénovali, považovali je ostatní cestující zprvu za cestující cirkus (podle vypráv ní jednoho z ú astník ). O život a úsilí t chto zahrani ních jednot v r zných státech sv ta by nás nejlépe informovalo rozsáhlé dílo bratra Jana Waldaufa „Malé d jiny velké myšlenky“. Pro zajímavost uvádím alespo data sokolských let , které byly v zahrani í po ádány v dob zákazu Sokola u nás za totality. rok 1962 – I. slet, Víde 1967 – II. Montreal 1972 – III. Víde 1976 – IV. Curych 1982 – V. Víde 1986 – VI. Curych 1990 – VII. Víde a Pa íž – zde již ú ast našich cvi enc . Do Pa íže odjelo 14 cvi enci pln obsazených autobus . Další slety pak byly po ádány p edevším za mo em Sokolem Kanada, Americkou obcí sokolskou a Slovenským Sokolem v USA. Cvi ilo se v Torontu, Chicagu, Valparaisu, Clevelandu, Detroitu, Pittsburku, Filadelfii a naposled ve Fort Worthu v Texasu. Cvi enci OS se jich zú ast ovali jako cvi ící ve svých vlastních skladbách i ve skladbách jednotlivých po ádajících organizací. Samostatnou kapitolu tvo í velké oblastní slety, které po obnovení sokolské innosti po ádaly aktivní sokolské župy a které svým rozsahem p erostly oblasti kraj . Tak se cvi ilo jednou v Krom íži, Moravské Ostrav , dvakrát v eských Bud jovicích, Plzni, t ikrát v Brn a v Liberci. Na t chto sletech byly prezentovány nejen skladby sletové, ale i celá ada nových, speciáln p ipravených. Cvi enci se však navšt vovali a pomáhali si i na sletech župních, které sloužily i jako secvi né velkých celk pro Strahov. Ani Sokol na Slovensku se nedal zahanbit a – krom ú asti na všesokolských sletech – uspo ádal „T lovýchovné slavnosti Sokola na Slovensku“, první v Košicích a druhé ve Skalici, a zatím poslední, hojn navštívený i cvi enci OS, v r. 2010 v Tren ín . Na ja e prob hly nácviky skladeb pro p ipravovaný XV. Všesokolský slet a jednoty se také p ipravují na p edsletovou akci, známý ŠTAFETOVÝ KOLÍK. Sletová štafeta symbolicky na sklonku léta, 23. – 25. zá í 2011 odstartuje celý sletový rok 2012. Je to akce propaga ní, v nujte její p íprav v jednotách velkou pozornost! Jarka T mová, Sokol í any a Radošovice

Sokolské slety v srdcích. Psáno v Turnov roku 2000. Je mi 95 let. Mám napsat vzpomínky na konání XI. Všesokolského sletu v Praze a župního sletu v Turnov , který mu p edcházel. Tento slet se konal v roce, který p inesl našemu národu, jednotlivc m i jejich rodinám, ale i samotnému sokolstvu velkou zkázu, ztrátu svobody a smutek, zp sobil mnoho bolesti a devastaci toho, co ob ané vybudovali. Svoboda nabytá po n mecké okupaci byla znovu ztracena. Do našich ad p inesl tento rok mnoho bolesti a strádání. Naše rodina p ekonala t žké problémy a bylo t žké najít duševní rovnováhu a zú astnit se dále sokolského d ní v tomto neš astném roce. Svého prvního sletu v roce 1920 jsem se zú astnil jako dorostenec ve svých 16 letech. Slet se konal na Letenské pláni za hodn deštivého po así, ale pro mne to byl zvláštní zážitek, nebo jsem žil ve Vídni a takovou událost jsem nikdy nevid l. Druhý slet, kterého jsem se cht l – ale nemohl – zú astnit se konal v r. 1924 v Brn . Z Vídn byl zajišt n zvláštní vlak p es Znojmo, byla povolena a zajišt na policejní ochrana. P ed odjezdem však došlo k manifestaci velkon mc , strojvedoucí byl stržen z lokomotivy a odjezd tak znemožn n. Ná elnictvo a n kte í vedoucí však tajn použili taxi a jeli na jiné nádraží, použili normální vlak a tak se do Brna dostali. N mci na to p išli pozd ji a s heslem „achtung sokolisten“ p ijeli pozd , nebo naši již odjeli. Pak jsem se zú astnil dalšího sletu v r. 1926. To již byl nový stadion na Strahov a zanechal ve mn mnoho krásného. Z Vídn jsme m li zvláštní vlaky, proti eská atmosféra nebyla již tak napjatá. T žko se dají vylí it naše dojmy p i p ekro ení státní hranice. Ihned se za alo s výzdobou voz a až do Prahy byla všechna nádraží vyzdobena, samé vlajky a prapory, vítání a mnoho jiných vst ícností našich lidí a železni ního personálu. Skoro všichni jsme cvi ili, když však slavnostní dny skon ily, byl návrat o to smutn jší. V r. 1928 po ádala naše župa Rakouská sv j slet ve Vídni. Konal se v areálu „ eského srdce“ v X. víde ském okrese. Zem byla ovládána sociálními demokraty a tak národnostní nap tí se zmírnilo, takže jsme už mohli jet v kroji v tramvaji, ale abychom zbyte n neprovokovali, použili jsme plášt nky. Za nádherného po así se slet vyda il. Cvi ily všechny složky – žactvo, dorost, ženy a muži. Jako ukon ující scénu jsme postavili živou pyramidu. Její dolení plošinu zvedalo asi 90 muž , na ní 30 muž . Pak 12 a nakonec dva a jeden úpln naho e držel státní vlajku. Vyžadovalo to poctivý výkon každého jednotlivce. Slet v r. 1932 byl úchvatný. To už jsem si po ídil slavnostní kroj - a pocit sm t cvi it v takovém množství stejn smýšlejícího bratrstva se nedá slovy vyjád it. Nezapomenutelný byl pr vod. Mezi jásajícími v Praze vzpomínám na Vlastu Buriana, jak v kroji stál pod sochou sv. Václava a celou dobu zdravil svýma dlouhýma rukama pr vod. Poslední den sletu byl vyhrazen sl. armád a to jsem do poslední chvíle, abych nezmeškal odjezd zvláštního vlaku do Vídn , stál na sudu u východu a držel se ramena n jakého neznámého vojáka. Odjezd byl smutný. Ráno nás p ivítala Víde svým všedním životem a tak rozdíl v era a dnes byl velmi ho ký. V roce 1933 jsme se natrvalo p est hovali do Turnova a stal jsem se lenem místní jednoty. Slet v r. 1938 byl mohutný a krásný, ale byly už cítit obavy z událostí následujících. Silni ní zátarasy kolem Turnova z pokácených jabloní v plném kv tu p sobily smutn a p ipomínaly vážnost doby. Slet však byl povzbuzující a dal na chvíli zapomenout na t žkou situaci. Záv r mužského cvi ení snad každému sev el srdce a sletová scéna byla dojemná, když ú astníci vytvo ili se svými hrani ními kameny obraz hranic republiky a na obloze se objevila naše bojová letadla. Naše armáda ukazovala obranu proti vpádu nep átel do vlasti, nep átele p edstavovaly hordy divokých Avar . Brzy na to se to, bohužel, stalo skute ností. V pr vodu byly prapory župy Rakouské zahaleny erným flórem. To, co postihlo Rakousko, postihlo do roka také nás.

Po válce a konci n mecké okupace jsme se zase sešli k zahájení nového sokolského života. P es radost, že válka skon ila, byl hodn znát politický sm r, který Sokolu nep ál. P esto se nová innost za ala rozvíjet a byly projektovány nové plány k úprav sokolovny. Po okupantech áste n poškozená t locvi na se opravovala a za alo se cvi it. Konaly se brigády na rozší ení stadionu do dnešní velikosti. Pracovalo se s velkým elánem a v tšinou ru n . Hodn ned lí se pracovalo v Pleskotech (chata v eském Ráji) na z ízení vodovodu. Na zv tšení sokolovny byl zadán projekt pražskému architektu Krásnému, k získání informací jsme navštívili nové sokolovny na Vinohradech a v eských Bud jovicích. Asi tak probíhala první doba života v obnovené republice, pomalu, ale jist se však za ínaly objevovat politické tlaky a obtíže, nap . s povolením šib inek. Byly p edepsány nové stejnokroje, velmi praktické, které p ipomínaly st ihem i barvou stejnokroje americké armády , tzv. „batle dressy“. V roce 1947 se za alo s p ípravami na slet, který m l být o to slavn jší, že se m l konat ve svobodné republice. Nastala zima a s ní zimní sletové hry v Tatrách. Na Slovensko dopravovaly ú astníky zvláštní vlaky. Byli jsme ubytováni ve Svitu a po ve erech jsme spole n se slovenskými sokoly nacvi ovali sletová prostná. Byla to velmi srde ná sokolská družba – a starosta OS br. H ebík p i proslovu prohlásil: „ Kdyby se eši a Slováci m li tak rádi, jako se mají eští a slovenští sokolové, nebyl by žádný eskoslovenský problém!“ Po así nám dost p álo a tak jsme poznali hodn krás zimních Vysokých i Nízkých Tater. P es n kolik nep íjemných lyža ských p íhod, které však skon ily dob e, bylo všechno krásné. P edposlední den jsme cvi ili na Hrebionku, když se rozezvu ely tlampa e a ší ily d sivou zprávu, že Gottwald z nákladního automobilu vyhlašuje za átek komunizmu a znárod ování dalšího majetku. Krásná nálada uhasla a n kte í, i já s manželkou, jsme použili p íštího vlaku a jeli dom s chmurnými p edstavami a obavami o budoucnost. P es to všechno jsme dostáli svému závazku a zajistili jsme župní slet v Turnov . Konal se na stadionu SK Turnov. Vyžadovalo to hodn stavebních úprav jak na h išti, tak i na tribunách. K dokon ení všech úkol bylo dobrovoln odpracováno p es 3 tisíce hodin, nepo ítaje v to hodiny v nované stlu ení lavic dorostenci. Jen p i stavb mostu a hudebního pavilonu bylo nutno z bezpe nostních d vod využít odborník . Fošny k zap j ení jsem shán l na pilách v Železnici, Turnov , Harrachov i v pivova e na Hrubém Rohozci. Kácení strom pro vysoké stožáry nám bylo povoleno pod Hrubou Skálou a pro pot ebné lavice jsme si mohli vybírat v lese blízko Tábora. Tyto práce jsme mohli zdolat jen díky velké ochot desítek brat í, ale hlavn pomohlo zap j ení nákladního auta br. Sv tlíkem, starostou jednoty v Dalim icích. Hudební pavilon postavený pro župní slet žactva v Tatobitech jsme rozebrali a p evezli do Turnova. Vše se nám poda ilo – a v as! Sám slet dopadl velmi zda ile, nádherná atmosféra, nebo ješt ne na všechny dopadlo, co v budoucnu p ijde. Pak nastaly již jenom p ípravy na zájezd do Prahy, nejd íve žactvo, pak dorost a nakonec lenstvo. Jak slet v Praze dopadl, to bylo již popsáno jinými, stejn je známo „vpravo hle !“ a hlavy oto ené od hlavní tribuny, což pak se pro mnohé stalo katastrofou. Od té doby uplynulo již p l století, kon ím se svými vzpomínkami na slet v r. 1948. Na podzim již náš život sokolský musel skon it, výbor byl – až na dv osoby – rozpušt n a osobn jsem s velkým dojetím vyklízel svoji sk ínku v šatn a cvi ební úbor odnášel dom . Až po n kolika letech jsem se, díky bratru Karlu Novákovi, vrátil, ale už ne do Sokola, ale do turistického oddílu STV. Ladislav Pozner, Sokol Turnov

Historické události ve sv tle dneška Srpen: 1. srpna 1798 – admirál Nelson zni il Napoleonovu flotilu, francouzské lo stvo bylo zni eno. Nelsonovo vít zství p ekazilo francouzské zájmy v Egypt a potvrdilo nad azenost britského námo nictva. 1.srpna 1936

– OH v Berlín m ly potvrdit rasovou nad azenost arijc . Ke sm le nacist však se stal nejúsp šn jším sportovcem her erný atlet, reprezentant USA Jesse Owens. Zvít zil v b hu na 100 metr , 200 metr , skoku dalekém (odsunul na druhé místo n meckého atleta Longa) a byl rozhodujícím lenem štafety USA na 4 × 200 metr .

4. srpna 1944 – byla zat ena židovská dívenka Anna Franková po objevení bytu, kde se její rodina za války ukrývala. Po objevení jejího deníku se stalo její jméno symbolem odporu proti nesnášenlivosti a diskriminaci. 6. srpna 1945 – americký bombardér Emila Gay svrhl první atomovou pumu na m sto Hirošima. Naprostá zkáza v okruhu 1,6 km od epicentra. V Hirošim zahynulo p ímo p i bombardování asi 70 tisíc lidí, asi stejný po et zem el na následky radiace. D sledky se projevují ješt dnes. 9. srpna 1962 – zem ela p edávkováním Marilyn Monroe – filmová hv zda, sexuální symbol Ameriky. ve velkém. Byl zaveden firmou 12. srpna 1981 – za átek výroby osobních po íta International Business Machine. Nebyl to první po íta , ale stal se prvním skute n použitelným v praxi. 13. srpna 1964 – za íná výstavba Berlínské zdi, která m la zabránit komunikaci obyvatel Východního N mecka se Západem. Západní Berlín byl ohrazen 182 kilometry ostnatého drátu. 16. srpna 1876 – Festspielhaus v Bayreuthu se stal d jišt m prvního kompletního p edvedení epického cyklu ty oper Richarda Wagnera „Prsten Niebeling “. 16. srpna 1896 – nález zlata na Klondyku, po átek zlaté hore ky. M sto Dawson City se stalo nejv tším kanadským m stem na sever od Winnipegu – m lo 40 tisíc obyvatel. Pov stným se stal Chilcootský pr smyk, který bylo nutno cestou do Dawson City p ekonat a vynést jím zásoby. 16. srpna 1977 – smrt „krále rokenrolu“ Elvise Presleyho na srde ní zástavu. 17. srpna 480 p . n. l. – bitva u Thermopyl. Obrovská p esila Peršan , zradou obchvat eckého vojska. Spartský král Leonidas poslal armádu do bezpe í a sám se t emi sty Spar any hájil pr smyk. Bitva byla p edem prohrána a všichni padli. Dnes najdete u Thermopyl bílý pomník krále Leonida a jeho v rných. P es silnici leží mohyla se známým nápisem“ „Poutní e zv stuj zde lakedaimónským, že my zde ležíme, jak zákony vlasti kázaly nám!“ Navzdory vít zství, byly perské ztráty obrovské. 19. srpna 1692 – hysterie novoanglických puritán kte í v ili v moc satana a temné síly magie. V letech 1630-90 popraveno v Salemu p t žen. Vrcholem byl rok 1692, kdy bylo popraveno za arod jnictví dalších šest osob, v etn pastora.

19. srpna 1839 – Daguerre odhalí ve ejnosti první praktický fotografický proces na sv t . Je vytvo en první fotografický negativ. 20. srpna 1667 – je vydáno st žejní dílo anglické literatury, epická poema Johna Miltona „Ztracený ráj“. 22. srpna 1864 – Ženevská konvence pro zlepšení podmínek ran ných na bojištích. Zaru ovala ochranu a neutralitu ran ným a zdravotnickému personálu. Ozna ení nemocnic, ambulancí a evakua ních center bílou vlajkou s erveným k ížem. D sledkem byl vznik organizací ervený k íž a ervený p lm síc, zaru ující pomoc a pomáhající zabra ovat lidskému utrpení. 24. srpna 79

– exploze Vesuvu – jedna z nejv tších p írodních katastrof. Popelem byly zasypány obce Pompeje a Herculaneum. P i neo ekávaném výbuchu sopky, považované za spící, zahynul admirál námo nictva Plinius Starší. Celkem zahynulo asi 20 tisíc lidí, v tšinou z vdechnutí horkých jedovatých plyn . Poz statky Pompejí byly objeveny r. 1748, od té doby tu pokra ují archeologické práce.

24. srpna 1572 – v Pa íži se rozpoutala vlna násilí. Katolíci zaúto ili proti protestant m – hugenot m. Ti byli pobíjeni s celými rodinami, násilí se obrátilo i proti hugenotské šlecht , která byla ješt ve m st po svatb protestanta Jind icha Navarského s Markétou z Valois. Jind ich unikl osudu tím, že se obrátil na víru. Katolická Evropa násilí schvalovala, ale hugenotská opozice ješt zdaleka nebyla potla ena, naopak uvrhla Francii do další ob anské války. Do historie vešlo toto datum jako „Bartolom jská noc“. 24. srpna 1831 – Faraday v objev elektromagnetizmu je pr lomem v chápání elekt iny. Díky svému úsilí umožnil výrobu elekt iny, i když trvalo ješt další generaci, než jeho objevy došly praktického využití. 24. srpna 1939 – ot esem pro Evropu a sv t se stalo podepsání nacisticko-sov tského paktu – obsahoval obchodní dohodu a dohodu o neúto ení. Ob zem se dohodly o rozd lení zemí mezi svými hranicemi – pobaltské státy m ly p ipadnout SSSR, Polsko N mecku. Pakt z stal v platnosti asi dva roky, až do zahájení útoku N mecka na SSSR. 25. srpna 1875 – první p eplavání kanálu La Manche kapitánem Matthevem Webem. Web utonul v ervenci 1883 p i pokusu p eplavat Niagaru. 26. srpna 1789 – podepsána „Deklarace práv lov ka“ – klí ový moment francouzské revoluce. Byla navržena markýzem La Fayette, veteránem americké revoluce pod dohledem Thomase Jeffersona, který o deset let d íve koncipoval prohlášení o americké nezávislosti. Deklarace byla vyhlášena m síc po dobytí Bastily, což je považováno za po átek Francouzské revoluce. 26. srpna 1883 – výbuch sopky Krakatoa. Ostrov ležel mezi Jávou a Sumatrou, výbuch celý ostrov rozmetal a hluk byl t inácttisíckrát hlasit jší než výbuch atomové pumy v Hirošim . Výbuch vyvolal zna né klimatické zm ny na celém sv t . 26. srpna 1944 – po ty leté okupaci byla osvobozena Pa íž. Jako první do m sta pronikla francouzská Druhá pancé ová divize. 29. srpna 1533 – byl popraven Atahualpa, král Ink . Místo aby se svou mohutnou armádou napadl špan lskou armádu pod vedením Francisca Pizzara, p ivítal je poctami a dary. P es to byl zajat a nakonec – i p es nevídané výkupné v ryzím zlat a st íb e popraven. Celá jeho mohutná íše se dostala pod špan lskou nadvládu.

29. srpna 2005 – ádil hurikán na jihu USA, vichr a obrovské zátopy zni ily tém Orleans.

úpln New

31. srpna 1997 – tragicky zahynula p i autonehod princezna Diana.

Zá í: 1. zá í 1923

– obrovské zem t esení a následné tsunami v Japonsku zni ilo Jokohamu a v tšinu Tokia. Zem t esení m lo 7,9 stup Richterovy stupnice. Tlaková vlna, rozbitý vodovod, stovky požár , vítr, který rozdmychával požáry. P es 3 miliony lidí ztratilo st echu nad hlavou, 104 a p l tisíce lidí zabito. Op tovná výstavba byla zorganizována rychle.

1. zá í 1939

– Hitler vpadl do Polska. M l zájem p edevším o oblast kolem Baltu, cht l získat nadvládu nad Gda skem, bojovat se za alo na Westerplate. Britové a Francouzi p íliš vál it netoužili, s Ruskem Hitler uplatnil podepsaný pakt o neúto ení. 17. zá í vtrhla do Polska sov tská armáda a Polsko jako stát p estalo existovat.

2. zá í 1941

– za alo obléhání Leningradu. M sto bylo obleženo jako sou ást Hitlerovy operace Barbarossa. Rozsah zkázy se odhaduje na horší než následky atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki. Na po átku obléhání m l Petrohrad (Leningrad) t i a p l milionu obyvatel, zbylo jich asi 750 tisíc.

2. zá í 1666

– obrovský požár Londýna. Vznikl v peka ství na Puding Lane, za pár hodin se vymkl kontrole. Byla zni ena v tší ást m sta.

2. zá í 1945

– japonská vláda a armádní velení podepsalo akt kapitulace spojeneckým velmocem a druhá sv tová válka skute n skon ila.

2. zá í 1997

– zem ela matka Tereza.

6. zá í 1972

– masakr na OH v Mnichov . Izraelští sportovci vzati jako rukojmí, celá akce skon ila p est elkou a krveprolitím – zabitím devíti izraelských sportovc . P es to hry pokra ovaly. Pozor! Ve starov ku se v dob konání olympijských her zastavovaly války, dnes se OH kv li válkám odkládají!!

7. zá í 70

– ímský vojev dce Titus dobyl Jeruzalem . ímská nadvláda nad židovskou Judeou nastala už v r. 4 p . n. l. , ale Židé se nep izp sobili ímské íši. V r. 66 vypuklo povstání, které potla il poko ením Jeruzalema syn císa e Vespasiana Titus.

8. zá í 1504

– ve Florencii byla odhalena jedna z nejslavn jších soch všech dob – Michelangel v David.

10. zá í 1946

– byl zahájen Norimberský proces nad vále nými zlo inci. Odsoudil vysoké nacistické vále né zlo ince k ob šení.

11. zá í 2001

– teroristický útok na st edisko sv tového obchodu, tzv. „dvoj ata“ v New Yorku. O život p išlo asi 3 tisíce lidí. Nejhorší teroristická akce na území USA v bec.

12. zá í 1620

– vyplutí lodi Mayflower se sto dv ma puritány na palub . Byla to skupina odtržená od anglikánské církve, která se usídlila v Americe. P istáli u Cape Cod v nyn jším státu Massachusetts, kde založili stálou kolonii. Cesta vyst hovalc na lodi Mayfower a jejich usídlení na pevnin se stalo zakládajícím mýtem Spojených stát .

12. zá í 1940

– byly objeveny prehistorické malby v jeskyních Lescaux ve Francii.

12. zá í 1668

– ve Švédsku je založena úst edn ízená banka, aby p ijímala vklady a vydávala p j ky. Dnes je tato banka v bec nejstarší sv tovou bankou.

17. zá í 1787

– kone n byla podepsána ústava Spojených stát . Ty mají být republikou v ele s prezidentem, dvoukomorovou legislativou a federální soudní mocí.

17. zá í 1793

– za átek hr zovlády ve Francii. Snaha o zastrašení všech, kte í by mohli protestovat – politické procesy, gilotina. Do konce roku skon ilo jen v Pa íži pod gilotinou asi 3 tisíce lidí.

18. zá í 1961

– nedaleko letišt v Zambii došlo k výbuchu na palub letadla. Všech 15 cestujících zahynulo. Organizace Spojených národ ztratila svého v dce Daga Hammarskjolda.

20. zá í 1378

– za íná velké schizma. Zvolení dvou papež rozd lilo katolickou církev a rozt íštilo Evropu. Jeden papež byl v ím , druhý v Avignonu. R. 1409 v Pise zvolili papeže t etího.

22. zá í 1862

– Abraham Lincoln zrušil otroctví.

26. zá í 1513

– Špan l Vasco Nunez de Balboa v deset hodin dopoledne spat il jako první Evropan Tichý oceán. P ešel p es Panamskou šíji o objevem Pacifiku vlastn objevil p edpokládanou cestu na Východ.

26. zá í 1550

– Francis Drake dokon il první cestu kolem sv ta a byl královnou Alžb tou I. pasován na rytí e. Cesta trvala t i roky, za pouhých šestnáct dní proplul Magelhaesovým pr livem, což byl rekord po celé další století.

27. zá í 1825

– v Anglii za ali nahrazovat pomalou dopravu po kanálech dopravou železni ní, ovšem vagony byly nejprve taženy ko mi, p i in ním George Stevensona za ala být lokomotiva pohán na párou. Ohromný pokrok a zrychlení. Za íná „železni ní manie“.

27. zá í 1988

– na OH v Soulu byl diskvalifikován za doping kanadský sprintér Ben Johnson. Zab hl stovku v novém sv tovém rekordu 9,79. Po usv d ení z dopingu musel vrátit zlatou medaili, byl poslán dom a na dva roky diskvalifikován. Bohužel se nepou il a když mu bylo dokázáno použití zakázaných prost edk znovu v r. 1993, byl diskvalifikován doživotn .

28. zá í 1864

– byla založena První komunistické revoluce.

sv tová

internacionála,

sm ovala

k uspíšení

Velká eská výro í v srpnu a zá í Ta první dv jsou spojena se sokolským hnutím, dokonce se jmény obou zakladatel spolku. 12. zá í 1822 se narodil Jind ich Fugner, syn zámožné pražské polon mecké rodiny, který sám sebe ozna oval jako „n mecky mluvícího Pražana“ a který p ilnul ke snahám buditel našeho národa. Nejen že se nau il perfektn esky, ale neváhal v novat své úsilí, znalosti i finance spolku, u jehož zrodu stál. Svoje p esv d ení nikdy nevyhlašoval slovy, ale vždy iny. S dr. Tyršem se seznámil na letním pobytu v myslivn „Na králi“ na Berounsku a jejich další celoživotní p átelství p inášelo užitek tehdejšímu úsilí národnímu. Stejn jako Tyrš i Fugner se zú astnil revoluce v r. 1848 , byl p esv d eným demokratem a ctitelem italského revolucioná e Garibaldiho. Nejenže byl prvním u nás, kdo oblékl ervenou garibaldiovskou

košili, která se pozd ji stala sou ástí sokolského kroje, ale p inesl do nového spolku oslovování „brat e“ a vzájemné tykání, což bylo v jeho dob p evratnou novinkou. Autorita, kterou m l u lenstva ho vynesla do funkce prvního starosty Sokola, o který se staral vzorn . Na vlastní náklady postavil tehdy nejkrásn jší t locvi nu v Evrop , dnešní budovu Sokola Pražského, v bec první sokolské jednoty. Bohužel, náhle zem el na naprosto banální onemocn ní (v ed na zádech) ve 42 letech. Na dosud úpln nezaplacenou sokolovnu se vrhli v itelé, ale lenové Sokola mezi sebou v as sehnali pot ebnou sumu, takže sokolovna z stala Sokolu zachována. O deset let pozd ji, 17. zá í 1832 se narodil v pon m eném D ín Miroslav Tyrš. Byl synem zámeckého léka e a celá rodina, s výjimkou samotného Miroslava, byla postižena tuberkulózou, takže osi el a svá mladá léta prožil už v nadobro eském prost edí u rodiny svého strýce v Kropá ov Vrutici na Mladoboleslavsku. Gymnasium absolvoval v Praze a na vlastní žádost maturoval také z eštiny. Studoval historii um ní, filosofii, usiloval o habilitaci na pražské univerzit . Byl dlouholetým cvi encem a pozd ji i cvi itelem Malypetrova t locvi ného ústavu a velkým ctitelem ecké kultury,z níž p evzal p edevším ideu kalokagathie – tady souladu t lesného i duševního zdraví a krásy. Zajímal se o problémy národa a jeho morální i politické obrody. Spojení t chto dvou myšlenek dalo vznik novému národnímu spolku Sokol, p vodn T locvi né jednot Pražské. Sokolská idea jako taková ovliv ovala dlouhá léta d ní v echách, byla p ijímána lidmi všech spole enských vrstev, intelektuály i d lníky, vychovávala generace a tyto generace živých lidí dokazovaly v míru i ve válkách, v osobních i spole enských problémech její platnost a pot ebnost. Ve sletovém roce, p esn dne 16. února, oslavíme 150 let sokolské innosti – výro í, které nás zavazuje – doufám, že si všichni uv domujeme, co z toho pro nás vyplývá, bohužel i to, že to není a nebude lehké. Nem li to však lehké ani Tyrš s Fugnerem a svými spolupracovníky a následníky. Další sokolské výro í je spojeno ješt s Miroslavem Tyršem. Zem el 10. srpna 1884 v rakouském Oetzu, kam jezdil na lé ení – a kam my dnes jezdíme vzpomínat!

„To kalné ráno, to si pamatuj, mé dít . To kalné ráno trnáctého zá í, na v ky znamenané v kalendá i….“ Tak pravil básník a plakala celá zem. 14. zá í roku 1937 zem el President Osvoboditel Tomáš Garigue Masaryk. Synek z moravského Slovácka, u e , student, filosof, u itel, bojovník za pravdu, politik a vedoucí osoba zápasu za samostatnost eského státu a rozbití Rakousko –Uherské monarchie. Morální autorita – autorita lov ka, který myslí a za svou pravdu se dokáže vždy a všude postavit. Všichni známe jeho nesnadnou cestu za vzd láním a snahu toto vzd lání uplat ovat ve všem svém konání ve jménu spravedlnosti a pravdy. Že za svou pravdou stojí, dokázal v dob tzv. „boj o Rukopisy“, kdy se neváhal postavit na stanovisko velmi nepopulární a vystavil se tvrdému napadání tehdejší ve ejností. Podle Masaryka nelze cokoliv stav t - tedy ani to, co se v dané chvíli zdá prosp šné – na klamu a lži. Zdravý rozum a boj proti rituální pov e hájil i v procesu tzv. „polenské vraždy“ a dokázal zvít zit. Nátlak ve ejného mín ní, bojkot student , to byly zajisté tvrdé chvíle pro mladého profesora s rodinou, ale s podporou své ženy, Ameri anky Charlotty, dokázal vytrvat a upustil od zám ru odejít pracovat na n kterou z amerických univerzit, kde by m l klid pro svou v deckou práci. V 64 letech odešel do exilu bojovat za práva své vlasti. Historie krutých vále ných let, neuv itelné práce organiza ní i politické, jeho úloha jako vedoucí osobnosti eského národního života v boji za samostatnost – to by vydalo za delší vypráv ní, v ím však, že fakta o jeho život jsou dostate n známá.

Masarykovým d dictvím není pouze samostatný stát, jsou jím p edevším myšlenky a ideje, na kterých byl tento stát postaven. Nejsem si, bohužel, jista, že si všichni uv domujeme, že jsme i dnes zodpov dni za jejich uskute ování. V dob boj první sv tové války dokázali naši tátov a d dové neuv itelné. Postavili elitní armádu – a p i tom to byla armáda státu, který ješt neexistoval. Dnes, o 93 let pozd ji pom ry a život v našem stát , chování naší politické reprezentace neodpovídají masarykovským idejím a Masarykovu odkazu. Pokud si to uv domujeme, nep ihlížejme pasivn tomu, co se kolem nás d je. Za n me každý sám u sebe! Myslím, že to byl francouzský spisovatel J. P. Sartre, který ekl: „Ale k emu je svoboda, ne-li k tomu, aby ses angažoval!“ Jarina Žitná

TGM: „Sokolstvo vykonalo kus práce národní a politické. Pokra uje v tom, co zapo alo dávno p ed válkou a ím se projevilo za ní. Každý nový slet zdá se být krásným programem pro mír!“

TGM o náboženství a politice: „Sokol jako spolek nemá ešit otázku náboženskou. Sokol je organizace na podklad mravním, ne náboženském – bude tedy vždy dbát toho, aby jeho lenové byli lidé ádní, estní, slušní! Heslo – ne politiku do sokolstva – ale – sokolství do politiky – je programov správné – obtíže budou v taktice, jak program provád t. Avšak také o politice lze uvažovat v cn , p ímo v decky. Sokol m že po brat ích žádat, aby v politice byli v cní, tolerantní, aby slep nepodléhali hesl m atd. Základní myšlenka Tyršova Sokola je, že neb ží jen o cvi ení t la, nýbrž také ducha – duch i t lo jsou harmonický celek. Proto vzd lávací innost musí být vedle cvi ení a musí býti úm rná!“

TGM – 2. íjna 1921 v Plzni: Sokol je krásný p íklad bratrství, které si všichni p ejeme a které je opravdu pevným základem naší republiky a – já doufám – celé Evropy a lidstva. Nezapomínejme, že p es ty r znosti stavu. vzd lání a jakkoli se jmenují, kone n jsme všichni lidé a brat i. Bu me tedy všichni slušnými lidmi!“

Jan Masaryk: „Náš národ je národ Sokol . Sokol je lov k silný, mravný, snášenlivý a hluboce sociáln smýšlející.“ „Slet musí p edevším ukázat sv tu, že jsme národem mravným a že naše sokolské úsilí o t lesnou zdatnost je vlastn základem pro zdatnost mravní. Nebo to, co je mravné, je spravedlivé a jenom v c spravedlivá p e ká i nejt žší doby!“

Slovo pedagoga Neuspokojivý stav naší spole nosti nejen po stránce ekonomické, ale p edevším morální, nás nutí k p emýšlení. Následující lánek br. Kozlíka osv tluje d ležité problémy výchovy naší mládeže. To, co je v následujícím lánku psáno v tšinou ve vztahu ke školství, platí obecn a m lo by zajímat i sokolské cvi itele.

K poklesu a vzestupu vysp losti našich školák Výrazný pokles vysp losti našich školák , zjišt ný nedávno mezinárodním porovnáváním, nutí k hledání p í in a k nástupu náprav tohoto p ekvapujícího a hrozivého jevu. Úrove vysp losti žactva je zásadn jší a hlubší problém, než jen reforma u itelského vzd lání s d razem na procesuální složku vyu ování, na didaktické um ní kantor . Pokles vysp losti tkví v samotných základech naší spole nosti, ve spole enském systému a jeho neprofesionální aplikaci, která budí v lidech pocity nejistoty, obav, ned v ry a bezmoci. Je t eba si položit dv základní a zásadní otázky. Které faktory mají negativní vliv na vysp lost školák ? Jsou to ty, které prot žují individualizmus, egoizmus a extremizmus – tedy negativní vztahy mezi lidmi. A naopak, které faktory vysp lost zvyšují? Jsou to ty, které preferují empatii, toleranci, altruizmus, týmovou práci a pozitivní vztahy mezi lidmi. Než p istoupíme k rozboru zmín ných faktor , p ipome me si procesy, které probíhají v mysli dít te a formují jeho život.

V em tkví podstata poklesu vysp losti žactva? Jednozna n v dlouholetém zanedbávání citové a mravní výchovy mladé generace! P ipome me si, prosím, že cit je schopnost, kterou dít vnímá sv t kolem sebe a sebe v n m. Zprvu jen smysly a pozd ji i rozumem. Cit inspiruje, usm r uje a kontroluje nejen rozum, ale i v li. Je str jcem a nositelem pocit , prožitk a nálad, je motorem života. Obohacuje a zjem uje život lov ka, zlidš uje jeho chování, jednání a konání. Proto je naléhavé a nutné cílev dom a soustavn vzbuzovat, rozvíjet a prohlubovat citovost a mravnost mladé generace ve stávajících podmínkách uchvátané, p etechnizované a odlidšt né spole nosti, zkomercionalizované kultury. Rozdíl mezi citovou a mravní výchovou vidím vtom, že citová výchova rozvíjí a zušlech uje vnímání a prožívání, zatímco mravní výchova p sobí p evážn na kontakty dít te, na jeho vztahy v duchu hesla: „Co sám nechceš, ne i druhému!“

Které faktory mají zásadní vliv na vysp lost školák ? Jsou to: d di nost, atmosféra sociálního prost edí, vedoucí osobnosti a vzd lávací program.

1. D di nost je schopnost dít te rozvíjet a zdokonalovat své t lesné, duševní a sociální dispozice, získané od rodi a p edk . Jejich vývoj je v cí rodiny, školy, kulturních institucí. Zatímco rodina p edevším vychovává, škola pak v rodin získané dovednosti a návyky využívá a upev uje v procesu osvojování u iva a dalšími innostmi za pobytu ve škole. P itom by se m la soust edit na silné stránky osobitosti žáka, vyvážen v jeho cít ní, myšlení a snažení. Rodina a škola mají vést dít tak, aby zpo átku instinktivn a pozd ji v dom prožívalo každý okamžik života zdrav a spokojen ji. Mají vést dít tak, „aby se ( e eno slovy O. Pavla) radovalo ze všeho a ne ekalo, že až v budoucnosti p ijde n co, co bude to pravé, protože je možné, že to p išlo práv te a v budoucnu již nic krásn jšího nep ijde“. Dít má poznávat sebe a život kolem ze všech aspekt , aby se na základ tohoto poznání a prožívání mohlo realizovat, dosáhnout rovnováhy a spokojenosti. J. J. Rousseau: „Musíme dít nau it, aby se uchránilo samo až doroste, aby snášelo rány osudu, aby opovrhovalo hojností a nedostatkem, aby dokázalo žít na ledových pláních nebo v pal ivé poušti.“ lov k se v život zpravidla ídí t mi zásadami, pravidly a návyky, které si vštípil v d tství.

A. Giljanov: „Etický postoj lov ka není ni ím vrozeným, co je dáno odjakživa. Je to výsledek dlouhé a vytrvalé výchovy a vzd lání, sebevýchovy a sebevzd lání, které za ínají od narození a trvají po celý život“. Pravidla chování si má osvojovat dít v dob vývojov k tomu nejvhodn jší. Již v p edškolním v ku si má bezpe n navyknout po ádku, istot , kulturn se projevovat pohybem a slovem. Každé opomenutí se pozd ji obtížn napravuje, dá-li se v bec napravit. Na základ zkušeností z výchovy svých d tí se domnívám, že je d ležité, aby d ti do t í let si osvojily prvotní návyky sebeobsluhy, istoty, po ádku, a to napodobením po ukázce a po výstižném výkladu. F. Kožík: „Nejp edn jší stráží lidského pokolení je vždy kolébka“. Ve školním v ku p istupuje návyk poctivé p ípravy do školy, trvalé pomoci v domácnosti, pochopené a p ijaté dít tem jako samoz ejmost, o níž se nesmlouvá a která se neodm uje jako cosi výjime ného. Povinnosti dít te jsou prost edkem výchovy k pracovitosti, starostlivosti a odpov dnosti, ke smyslu pro tv r í práci, ke spolupráci a pomoci. Vše, co rodi e d tem poskytují a co od nich požadují má být smysluplné a uvážené. Rodi e by m li mít neustále na mysli pom r mezi tím, co dít p ijímá a co odvádí, co je schopno p ijmout a co odevzdat, M li bychom dávat d tem jenom to, co skute n pot ebují, o se zajímají, co zasluhují. Vést je k realit , ke správné životní orientaci. Požadavkem je vyvarovat se všeho, co m že vést d ti k nevšímavosti, povrchnosti, nest ídmosti a pohodlí. Tím jim dáváme mnoho pro budoucnost.

2. Atmosféra spole enského prost edí je vzdušný prostor, v n mž se mísí a projevují pocity a nálada obyvatel, vyjad ující, v jakých podmínkách žijí, co prožívají. V tšina lidí žije v obavách, v nejistot a strachu z budoucnosti v podmínkách uchvátaného života, zkorumpované spole nosti a zkomercionalizované kultury. To jsou ko eny a zdroje mravní bídy, ústupu od ob anské spole nosti, která p edur uje zárove vysp lost žactva. „Aký otec, taký syn“ neboli: „ Jaká politika, taková rodina a taková škola“. Vysp lost žák vychází z vrozených dispozic, které vysp lost formují nebo deformují. Podle toho, co vidí, slyší, prožívají, podle toho si pak vytvá ejí p edstavy o své budoucnosti, chovají se, konají. Pokud nedojde k politické, hospodá ské a kulturní zm n , nelze spoléhat jen na reformu u itelského vzd lání s d razem na didaktické um ní. Nezbývá, než neodkladn za ít se zm nou myšlení a snažení celé spole nosti, a to ve všech oblastech života a to každý z nás, komu alespo trochu záleží na únosn jší životní situaci, na vysp losti naší mladé generace. Kde za ít nap . v oblasti politické? M li bychom d sledn požadovat od politik , aby nás pravideln a v cn informovali o tom, o usilují, s jakými výsledky, co jim brání, v em bychom jim mohli pomoci. Stejn tak by m ly init spole enské organizace, r zná nezisková sdružení. M ly by podávat politik m kritické p ipomínky, návrhy, projekty. V tomto pojetí by se m ly výrazn ji projevovat, exponovat i významné v decké a um lecké osobnosti a církve. Mám pocit, že nejú inn ji by m ly k tomu p isp t televize a další média, která, jak se zdá, jsou v rukou lidí, kte í volbou témat a jejich pojetím se stále ast ji obracejí k dob e situovaným vrstvám spole nosti. Preference nadbytku a p epychu nep ispívá ke spole enské jednot . Každá kulturní aktivita, budovaná na komer ním principu, vede k extrém m, které narušují rovnováhu lov ka, spole nosti. Do tohoto balí ku škodlivin života pat í p emíra soupe ení, sout žení, a to ve všem. P emíra atrakcí a efekt pak vedou k p emršt ným emocím, k rizik m zdravotním, mravním, duchovním i hospodá ským. Nep ispívají k vysp losti dosp lých, tím mén d tí. Jaroslav Kozlík Pokra ování p íšt .

„…a to je ta krásná zem ….“

Zem zamyšlená - Jižní echy Pozvánka sokolské župy Jiho eské

Jižní echy jsou krajem rybník .les i architektonických památek. Snad v každém m st najdeme historické pam tihodnosti a jiné zajímavosti. Metropolí Jižních ech jsou eské Bud jovice. M sto založil král P emysl Otakar II. Z té doby je bývalý dominikánský klášter a p dorys vnit ního m sta /nám stí 110 x 110m s dvojicí ulic v každém rohu. erná v ž ze 16. stol. Je p ístupná, pod ní stojící katedrála sv. Mikuláše byla upravena barokn . Zachovaly se ásti hradeb a v že Rabnštejnská a Železná panna. St ed m sta je m stskou památkovou rezervací. V Doudlebech nad Malší p vodní hradišt kmene Doudleb , výše nad Malší ležící m sto ímov je známé poutní místo s rozsáhlou k ížovou cestou v krajin a s p ehradou jako zdrojem pitné vody. V Novohradských horách leží naše nejstarší pralesní p írodní rezervace Žofín,založená ješt v 18. století. Od poutního kostela v Dobré Vod je nádherný výhled na T ebo sko. Mezi Novými Hrady a Horní Stropnicí protéká í ka Stropnice lesoparkem Ter ino údolí s bývalými lázn mi a um lým vodopádem. Poblíž se práv opravuje zachovalá tvrz Cuknštejn. Za prohlídku stojí i hrad v Nových Hradech a tvrz v Žumberku se zachovalou ástí opevn ní a muzejní expozice lidového nábytku. U Trhových Svin stojí zajímavý poutní kostel s bán mi ne v ži kách a nesmíme vynechat ani Bušk v hamr s p vodním vybavením. Jižním sm rem vedla z Bud jovic již od r. 1828 kon sp ežní železnice do Lince – v té dob byla první na evropské pevnin . N které její ásti jak ve m st , tak po trase (Kam. Újezd, Holkov, Omlenice, Bujanov, Rybník) dosud stojí. V Dolním Dvo išti (p echod do Rakouska) je p kný gotický kostel se sklípkovou klenbou a na Malši p i samých hranicích poutní kostel sv. Kámen. Severozápadn od Bud jovic leží nejznám jší vesnice s vesnickou architekturou, sv tovou raritou tzv. selským barokem. Jsou to Holašovice (na seznamu UNESCO), Plástovice, Radošovice, Zábo í a další. Zámek Hluboká byl p estav n na reprezenta ní sídlo Švarcenberky až v polovin 19. století. V bývalé jízdárn sídlí Alšova jiho eská galerie (sbírka gotických madon i moderního um ní). Perlou jižních ech je bezesporu eský Krumlov, m sto, které doslova vstalo z mrtvých a dostalo se do seznamu sv tových památek UNESCO. V renesan ním zámku Rožmberk je unikátní zámecké divadlo a maškarní sál, v zámeckém parku p ed letohrádkem Belarie pak tolik diskutované otá ivé hledišt . Nezapome te navštívit Václavské sklepy pod zámkem – podivíte se, na em vlastn ty ohromné budovy stojí. Nedaleko po proudu Vltavy je gotický klášter Zlatá Koruna a z ícenina hradu Dív í Kámen – na prot jší stran pak keltské opidum T ísov. M sto chrání od severu masiv Klet s rozhlednou, hv zdárnou a televizním vysíla em na vrcholu. Proti proudu Vltavy dojedeme romantickou silnicí do Rožmberka s hradem,Vyššího Brodu s klášterem a zajímavým poštovním muzeem a skon íme u Lipenské p ehrady. Na ní leží kdysi nep ístupný Vítk v Kámen, nejvýše položená z ícenina u nás. Prachatice, m sto na úpatí Libína, pat í k nejzachovalejším st edov kým komplex m s renesan ními domy, hradbami i bránou. Mají zde nejv tší parkové hodiny ve st edné Evrop . V nedalekém Husinci se narodil reformátor Jan Hus. U Netolic postavil Jakub Kr ín pro svého pána Viléma z Rožmberka zámek Kratochvíle – dnes je tam expozice

kresleného a loutkového filmu. Z Prachatic vedla st edov ká Zlatá stezka p es Volary (známé d ev né „tyrolské“ domy), Soumarský most a eské Žleby do n meckého Pasova. Ve Vimperku na zámku sídlí správa Národního parku Šumava. M sto leží na úpatí Boubína a je bránou do vlastní Šumavy. Stachy a lyža ské st edisko Zadov, Javorník s rozhlednou, Borová Lada (rašeliništ ), Kvilda s pramenem Vltavy, bývalá obec Bu ina a Strážný s p echody do N mecka, Lenora s krytým d ev ným mostem a ve ejnou pecí (sklárna je už jen vzpomínkou), Stožec s d ev nou lesní kaplí turistickými cestami ke Švarcenbeskému kanálu, na T ístoli ník a k Plešnému jezeru. Od Lipenské p ehrady je takovým východiskem Nová Pec nebo Horní Planá s p ívozem na Zvonkovou (obnovený kostel). Ve Strakonicích je nejvýznamn jší památkou gotický hrad, významným rodákem pak loutká Josef Skupa. Na hradním nádvo í se každým rokem koná Dudácký festival. M sto je známé p edevším motocykly Z a výrobou fez . V nedalekých Hošticích natá el režisér Troška svoji filmovou serii „Slunce, seno, atd.“ V obci m l chalupu i Michal Tu ný. Severn od Strakonic leží Blatná, známá jako m sto r ží se starobylým zámkem. M sto rybá Vod any má kostel s výzdobou od Mikuláše Alše a na nedalekém Lomci kruhový barokní kostelík s pozoruhodným zav šeným oltá em. Jižním sm rem se táhne ovocná ská krajina p es Chel ice (narodil se zde Petr Chel ický), Rábín až ke Lhenicím. Na opa nou stranu po toku Blanice leží nejprve protivín a pak královské m sto Písek. Jeho centrum je m stskou památkovou rezervací. Chlubí se nejstarším dochovaným kamenným mostem v echách a gotickým královským hradem. M sto proslavila píse o Putimské brán , Frá a Šrámek „M sícem nad ekou“ a Fr. K ižík elektrickým osv tlením. Po toku Otavy se dostaneme ke hradu Zvíkov nad soutokem s Vltavou a ješt kus severn ji je zámek Orlík. Silnice do Milevska p echází Orlickou p ehradu po unikátním Žákovském most , ve m st je památný premonstrátský klášter se starobylým kostelem sv. Ji í, barokní radnice a synagoga. Tábor je m sto spjaté s husitstvím. Díky množství zachovaných památek bylo vyhlášeno m stskou památkovou rezervací. Nejznám jší jsou: gotická radnice, v níž je Museum husitství a vchod do 800 metr dlouhých podzemních chodeb, p vodní hrad Kotnov a proti n mu ležící poutní chrám v Klokotech. Ke koloritu Tábora pat í nejstarší údolní nádrž ve st ední Evrop , zvaná Jordán. Nedaleko od Sezimova Ústí (vila pres. E. Beneše a jeho hrob) leží z ícenina Kozího Hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus. Ješt dále na východ je Chýnov, kdysi Slavnikovské správní centrum, dnes známé Chýnovskou jeskyní a atelierem socha e Fr. Bílka. Za Mladou Vožicí je z ícenina hradu Šelmberka. Elektrická dráha Fr. K ižíka spojuje od 1. 6. 1903 Tábor s Bechyní. Do t chto lázní s významným zámkem nad Lužnicí vede tra spolu se silnicí po jednom z prvních obloukových betonových most u nás. Jiný starý most z r. 1848 byl z Podolska na Vltav p enesen pod Stádlec na Lužnici. Sob slav a Veselí jsou m sta na Lužnici. Západn od nich se rozprostírají tzv. Blata a vesnice s krásnými ukázkami lidové architektury selského baroka (2. pol. 19. stol.) eka Lužnice je známa všem milovník m vodní turistiky, kte í ji sjížd jí nej ast ji ze Suchdola. T eboní protéká tzv. Zlatá stoka, propojující nejznám jší rybníky T ebo ské pánve, budované Št pánkem Netolickým a Jakubem Kr ínem – mají krásné názvy Láska, Nad je, Nevd k, Sv t. Na nejv tším z nich, Rožmberku, m žeme pozorovat i zak ivení zem koule. T ebo sama je známa svými lázn mi, zámkem (sídlem státního archivu), hradbami se t emi branami a Švarcenberskou hrobkou.

P i silnici do Jind ichova Hradce leží Stráž n. Nežárkou – místní zámek pat il zp va ce Em Destinnové. Jind ich v Hradec je m sto s bohatou kulturní tradicí (tiska i, gobeliny, betlémy, pobyt Bed icha Smetany), ležící na okraji tzv. eské Kanady. Rozlehlý renesan ní zámek pán z Hradce stojí nad rybníkem Vajgar. U farního kostela je v dlažb ulice znázorn n 15. poledník. eskou Kanadou dojedeme východn do Da ic, starobylého m sta již za historickými hranicemi Moravy. Také Slavonice jsou p vodn moravské m sto, dnes m stská památková reservace s renesan ními domy se sgrafity a sklípkovými klenbami. Je zde p echod do Rakouska. Nedaleký hrad Landštejn je významnou z íceninou, kdyžto záme ku v Rudolci se íká „malá Hluboká“. Severn od Jind ichova Hradce stojí na skále uprost ed rybníky kouzelný zámek ervená Lhota a ješt blíž k Táboru zajímavá z ícenina hradu Choustníka. Ješt zmíníme Týn nad Vltavou, známý spíše t sným sousedstvím s jadernou elektrárnou Temelín než hrobem loutká e Mat je Kopeckého. Místní ochotníci každé léto provozují malé otá ivé hledišt . Jižní echy jsou turisticky jednou z nejzajímav jších a kulturn nejd ležit jších oblastí naší vlasti. Pokud o nich budete chtít v d t víc, otev ete si bu turistického pr vodce nebo rad ji t ídílnou „Zemi zamyšlenou“ spisovatele a básníka Ladislava Stehlíka.

Zpracoval Ing. Milan Pázler, Sokol eské Bud jovice

Zprávy z jednot a žup Pozvánka na výstavu ANTONÍN DVO ÁK Koná se v eském muzeu hudby v Karmelitské ulici, nedaleko Tyršova domu. Tramvají . 12, 20 nebo 22, vystupte ve stanici Helichova a pokra ujte 30-40 m sm rem k Malostranskému nám stí. Antonín Dvo ák pat í nejen k nejoblíben jším, ale také nejv tším a nejslavn jším eským skladatel m. V muzeu se podrobn seznámíte s jeho životem a dílem, uvidíte dokonce i p vodní partituru jeho nejznám jší symfonie „Novosv tské“. Dvo ákova melodická a výrazná hudba byla inspirací k tvorb velkých pohybových skladeb. Byly to spartakiádní „Slovanské tance“ a pak sletový „Karneval“, „M j domov“ a „ eská suita“. T ší nás, že jsou zde dokumentována fakta o této zdánliv odlehlé, ale d ležité prezentaci Dvo ákovy hudby sokolskými cvi enkami. Výstava bude otev ena do února p íštího roku. Informace na http://antonin-dvorak.nm.cz Klára Sládková, kurátorka Muzea A. Dvo áka

Ze sokolského zámo í Kanada ZÁJEZD SOKOLKÉ ŽUPY KANADSKÉ DO CLEVELANDU FOLLOW THE FALCON – SOKOLFEST XXVI – INDEPENDENCE OHIO JUNE 29 –JULY 2. 2011. Ve st edu ráno, a mohu íci, že brzo ráno (Montreal již v 5.00), se postupn vydali n kte í ú astníci asi 40 lenné skupiny sokolské župy Kanadské, na cestu do Clevelandu. Cesta prob hla s ur itými p ekážkami (opravy silnic, maminka z ech apod.) celkem dob e. Ten samý ve er jsme ale jako první sokolíci s Kanady, spolu s Montrealem, zaujali svá místa na slavnostním otev ení sletu. Za átek ve era byl v nován d tem, kdy veselým zp sobem a za pomoci promítacího plátna, maskot Sokol vypráv l d tem historii založení Sokola a d ti p i tom cvi ily. Jsem p esv d ena, že si to d ti budou navždy pamatovat. Cvi ení t ech gymnastek t í generací, pak p edvedení velkých kol na cvi ení, to vše p ineslo do sokolské atmosféry n co nového. Na ukon ení slavnosti p edal bratr Pajer, starosta Americke obce Sokolské, pam tní plaketu ke 100mu výro í založení Sokola v Kanad , kterou za župu p evzala sestra Janoušová. Ihned potom se otev ely dve e jídelny a oslava stého výro í za ala: 400 cupcakes

s kanadskou vlaj i kou, dort s prskavkami, ervené a bílé balónky, zmrzlina. Každý blahop ál, rukou pot ásl a my byli š astni a uneeeni – to je bratrství. Druhý den pat il závodník m. Mužské složky a vyšší ženské složky závodily od 9 hodin. Naši „muži“, John Tmej a Tomáš Frynta, oba sout žící v kategorii 9 & under, si v šestiboji po ínali velmi dob e, kon s madly vid li poprvé (to budeme muset napravit a koupit), a p esto si vedli velmi dob e. Tomáš Frynta získal ve své kategorii st íbrnou, druhé místo a John Tmej páté místo. Odpoledne nastoupila d v ata ve ty boji ve dvou v kových kategoriích, 10-12 a 9 & under. Protože jsem zastupovala Župu Kanadskou na sch zi Sv tového Svazu Sokola, musela jsem t locvi nu opustit. Na této sch zi jsem p evzala plaketu od eské obce Sokolské. Zato setkání s naší drobotinou v hotelu v 6 hodin stálo za to. Utíkali chodbou a jeden p es druhého mi sd lovali, že Tomáš má st íbrnou medaili a Julinka a Elinka mají zlatou a ob sestry Dixonovy mají po st íbrné, Barborka bronzovou a Johnny skon il pátý. Nikdy ani ve snu jsem si nemyslela, že n prvních závodech takhle dob e dopadneme. Naše pod kování pat í cvi itel m Allenovi Dixonovi a Wendy Malysákové kte í se závodnímu družstvu d v at v novali poslední m síc, Robertovi Tmejovi a Lubošovi Fryntovi, kte í cvi ili s chlapci, a všem t em muž m, kte í se od rána v novali našim reprezentant m. Kanada ten ve er na slavnostní ve e i slavila triumf. N kolik let jsme m li pauzu, a letos tohle. Ze sedmi závodník šest medailí. D kujeme d tem a cvi itel m a rodi m, kte í d ti do Sokola vozí, za náš úsp ch. Pátek 1. 7. jsme m li volno, protože jsme se tentokrát nezú astnili volejbalové sout že. Brat i z Montreálu pomáhali zna kovat sletišt , my ostatní jsme v otev eném autobuse poznávali Cleveland i park, ve kterém jsou parcely dány do opatrování jednotlivých etnických skupin, které se o n starají. V pop edí eské zahrady je socha Jana Amose Komenského, pak do p lkruhu jsou postaveny busty Palackého, J. Š. Baara, B. Smetany, B. N mcové, A. Dvo áka a K. Havlí kaBorovského. Uprost ed tohoto p lkruhu, za sochou Komenského, je na velkém podstavci busta T. G. Masaryka. Opravdu krásn uspo ádané a d stojné. Po prohlídce se jelo zp t do hotelu. D ti m ly svoji zábavu a my jsme šli na banket, na kterém jsem op t p evzala plaketu k našemu výro í od Sokola USA. Na stole jsme každý m l kovový odznak Sokola USA a na druhé stran znak Sokola Canada. D kujeme všem Sokol m, a jsou z kterékoli organizace, za projev radosti a ú asti na našich oslavách. Všichni jsme se sešli druhý den na sletišti. Musím se s vámi pod lit o krásný pocit, kdy v ele pr vodu jako první pochodovala Kanada. Allen Dixon nesl kanadskou vlajku, Julinka Fryntová ceduli Kanada, Kim Matušková župní vlajku a John Matuška vlajku jednoty. Slet byl ukon en skladbou prostných na po est Kanady, kterou jsme cvi ili v roce 2004 na slet v Torontu. Autorka cht la t mito prostnými zd raznit, že tak jako R. Friml, narozený v echách, ale žijící v tšinu svého života v Americe, svou operetu zasadil do kanadského prost edí, vlastn spojil tyto t i zem , tak i naše sokolské organizace pat í k sob . A pak se již jen oslavovalo, tan ilo a bylo nám dob e. Anna Janoušová, vzd lavatelka jednoty Toronto

Austrálie Nazdar! V elé díky za asopis. Já to p eposílám Kamile, je jí 87 let, ale je to generace, která rozumí a ví, co a jak bylo – a je tím nadšena. íslo došlo a fotky dokonce dvakrát. Úvodník ve mn vyvolal doslova obrazovou vzpomínku eské letní krajiny – eky, rybníky, ta bílá selská stavení, sokolské tábory – poslední v r. 47 jako dorost na Sázav . V n táboráku a vše, co bylo tak krásné. Nevím, ale mám dojem, že sou asné mládí to necítí, nevidí – proto je tak emo n chudé, ekla bych. Také ta úvaha o „vd nosti“ je bezvadná a je to, bohužel, velká pravda, že je už pomalu vzácnost „d kuji“ . Tady to je jako automatická formule, takže máš dojem, že je to prázdné slovo. Moc lidí

bere vše samoz ejm a nevidí, jak jsou bohatí ne statky vezdejšími – to je pomíjivé, ale hodnotou života, zdraví, mocí rozdávat ne materiáln , ale lásku, p átelství, porozum ní atd. Léta nám nestojí, ale doufám, že se p íští rok v Praze potkáme. P eji krásnou dovolenou. My tu zatím p ezimujeme. Máme asto v noci i pod nulou, dokonce mi psali naši z Darwinu, že m li jen osm stup , naše holky z Queenslandu zase íkaly, že mají deset. „Babi, to je zíííma!“ Nazdar všem! Zora Kašpárková, Sokol Austrálie

Spojené státy

V našich srdcích z stane... … vždy usm vavá a plná elánu, to byla naše Sokolka t lem i duší – sestra Emilka, Em í, Em a –

Emílie Kancný ová, která nás v tichosti opustila dne 10. 6. 2011 v nedožitých 88 letech ( 17. 8. 1923). Nebylo jí dop áno dožít v plné síle, ale my budeme vzpomínat na takovou, jakou jsme ji znali – nadšenou sportovkyni, zapálenou pro každou dobrou v c, do svých 80 let ob tavou ná elnici peruckého Sokola, aktivní ú astnici XIV. Všesokolského i peruckého sletu v roce 2006, do pozdního v ku cyklistku a turistku… Celý život dodržovala správnou životosprávu, m la ráda lidi a udržovala se všemi dobré vztahy. “Em a“ byla na Peruci vžitým pojmem vážené sportovní osobnosti u d ív jších, i sou asných generací a tak to zajisté i z stane! D kujeme Ti, Em í, že jsi dovolila, abychom s Tebou mohli-y pobýt, že jsi svojí dobrou náladou mezi nás vnášela pohodu a radost! Se vzpomínkou jménem peruckých starších žen Ji ina Koudelová, Sokol Peruc

„Srdce to lidské, ach, Bože, p ebože, za zlóbu móže snad, za lásku nemože…“ Koncem ervna oslavili lenové naší jednoty Libuška a Slávek Kešnerovi svou diamantovou svatbu. Sv j spole ný život prožili ve svornosti, vzájemné lásce a v rnosti sokolské myšlence. Srde n blahop ejí a do dalších let p ejí hodn zdraví a spokojenosti všichni lenové T locvi né jednoty Sokol Liberec I.

Osobnosti mezi námi Michal Hani 23. 10. 1911 – 31. 1. 2003 Turnov není velké m sto a osobnosti jako Michal Hani se nedají p ehlédnout. Dlouholetý zam stnanec SD Turnov, vyu ený malí pokoj , ob tavý cvi itel žák v sokolské jednot Turnov II.

Sokolem byl t lem i duší a jeho vypráv ní o život je poutavým p íb hem opušt ného a málem zapomenutého lov ka, který díky Sokolu prožil normální bohatý život nejprve jako cvi enec a pozd ji jako neúnavný cvi itel žák . Jeho d tství bylo velmi složité a smutné. Pochází z Volyn , pubertální v k za al v klášterní škole, kde zpíval ve sboru a u il se hrát na varhany. Nebýt konce sponzorského daru, jeho život by se asi ubíral docela jinými cestami. Po roce zpívání se ocitl na pražské ulici, kde žil n kolik týdn jako bezdomovec. Shodou neuv itelných náhod se dostal do Turnova, kde se vyu il emeslu a kde se ho ujali Sokolové. Pomáhali mu v oblékání, výživ , našel tady zam stnání a hlavn mu dali sm r pro jeho budoucí vývoj. Poslali ho do cvi itelských škol, protože se osv d il nejd íve jako pomahatel p i cvi ení žák a pozd ji i jako cvi itel. Jeho pohyblivost, smysl pro legraci a sokolské zanícení si získávaly d tské duše po dlouhá léta. Jeho úžasná vitalita ho nutila stále k pohybu. Po 45. roce za al b hat delší trat a sám tehdy ani netušil, že v p íštích létech bude tak úsp šný. B hal maratony senior , kde navzdory svému vzr stu p edbíhal dlouhonohé soupe e a stal se dokonce mistrem sv ta a to nejednou v r zných koutech sv ta. Michal si zachoval od d tství i lásku k hudb . Nechyb l na žádném z turnovských hudebních ve er , které byly jeho životní samoz ejmostí. Nezajímal se jen o vážnou hudbu, ale asto navšt voval divadelní p edstavení a p ednášky z r zných obor . Se svou manželkou upravili jeden pokojík v jejich byt pro výstavku všech medailí a diplom , které kdy v život získal. Jeho zajímavý život jsem se snažila zachytit rozhovorem, který jsem s ním uskute nila a který amatérsky nato il m j vnuk. Vzniklou videokazetu jsem využila jako dárek k jeho devadesátinám , což mu ud lalo velkou radost. Milada Smutná, Sokol Turnov DVD s rozhovorem s Michalem Hani em stojí rozhodn za zhlédnutí. Máte-li zájem, obra te se na sestru Miladu Smutnou, apkova ulice, Turnov, e-mail: [email protected]. Nem li bychom zapomínat!

Pod kování župnímu p edsednictvu „Velice d kuji a vážím si ocen ní za svoji innost v OS, v jednot í any a také p i akcích župy. Snažím se být p edevším inný jako vedoucí mnoha desítek spokojených d tí. Snažím se dát do trénink opravdu ze sebe co nejvíce. Kone n výsledky dokazují, že to ned láme v jednot špatn . Daleko více si však považuji d tmi nabité sokolovny. Bohužel už musíme d ti i odmítat, protože ve staré sokolovn není pro trénování dostatek prostoru. Snad se nám v í anech spole n poda í postavit sokolovnu novou, zájemc o innost stále p ibývá“. To jsou slova Ji ího Bohá ka, vedoucího sokolského tane ního oddílu a vedoucího TWIST, o. s., který už více jak sedm let vozí z domova i ze zahrani í skv lá ocen ní ze sout ží jednotlivc i formací. V roce 2009 získala dív í formace titul mistr sv ta, v roce 2010 tento titul v nelehké konkurenci obhájila. P edsednictvo župy Barákovy ud lilo Ji ímu Bohá kovi župní medaili a pam tní list župy. P edání prob hlo p i dubnovém jednání výboru župy a následn v mate ské jednot , T locvi né jednot Sokol í any a Radošovice. Zaslala Jarka T mová, Sokol í any a Radošovice

Záv re né slovo „Není-li mravná cesta, nem že být mravný ani cíl!“ N kdy v kv tnu vydala Mladá fronta novou knihu spisovatele Arnošta Lustiga. Domnívám se, že ho není t eba p edstavovat. Zem el v únoru 2011 a zanechal po sob literární d dictví, které nem že a nesmí být zapomenuto. Témata, o kterých Lustig píše jsou odezvou jeho t žkých životních zkušeností, p esto…. Jeho neuv itelný životní optimismus, jeho radost ze života, vyjad ují tato slova: „Zla je kolem nás tolik, že o n m nemusím ani psát. Píši v tšinou o tom, jak se chovají lidé pod tlakem, a už v tom je obsaženo hodn zla. Nemusím zlo ani popisovat, to je obsažené už v tématu. Proto m j hlavní zám r je nasm rován k dobru. A dobro je spravedlnost, láska a kamarádství. V d t, co je v té chvíli správné!“ P iznávám se, že jsem knihu zatím ne etla, ale po p e tení t chto slov v asopise „Národní osvobození“ se mi okamžit vybavila doba, kdy jsem, spole n se svými spolužáky v oktáv libereckého gymnasia, za ala o tomto problému p emýšlet. Podn tem byla etba knihy Ronalda Fangena „And l sv tla“. D j knihy je situován do Norska v dob druhé sv tové války a okupace zem . Hlavními protagonisty jsou dva mladí lidé, bratranci, vyr stající a sdílející životní zkušenosti jako brat i. Jsou veskrze slušní, radují se ze života, jsou vzd laní a p esv d ení, že život má smysl. P esto jeden z nich zem e jako odbojový pracovník v nacistickém žalá i a druhý jako n mecký voják, dobrovolník, na ruské front . Trpký konec životních nad jí – oba dva sdílejí ideu lidské spolupráce, p átelství, oba v í v pokrok a další kladné vlastnosti, o které dob í lidé usilují. Rozdíl je v tom, že jeden chce postupovat v boji „za lidství“ za každou cenu a jestli lidé na to nejsou p ipraveni, je nutné donutit je k tomu t eba násilím! A jsme u jádra problému! Násilí plodí pouze násilí, nem že sloužit ni emu dobrému. lov ka m žeme p esv d it o platnosti nebo neplatnosti ur itých myšlenek vhodnou argumentací, p esv d ováním na základ konkrétních d kaz , poskytnutím nových, závažných myšlenek. Zlu je t eba aktivn a d sledn odporovat, ale prosté násilí vede k degradaci cíl , k negaci, ke zlu jako takovému. Ostatn , o tom jsme v nedávné minulosti získali dostatek d kaz . Mnozí z Vás se jist ptají, pro otevírám tuto otázku práv te ! To proto, že je to v ný problém lov ka, který se v život musí potýkat se svými vlastními démony, se svou nedokonalostí, sobectvím, nedostatkem soudnosti. Harmonická osobnost lov ka v domého si své ceny a svých povinností je cílem sokolské výchovy – sv t je krásný, stojí za to o n j pe ovat, pracovat a bojovat za n j. Práv proto má sokolská myšlenka právo na život – a my všichni povinnost této pé e, práce a boje se aktivn a cílev dom zú astnit! Nazdar! Jarina Žitná