This paper might be a pre-copy-editing or a post-print author-produced .pdf of an article accepted for publication. For the definitive publisher-authenticated version, please refer directly to publishing house’s archive system.
ERA21 #05 2011 téma: Generace měst theme: Urban Generation
120 Kč — 5,00 €
Infrastruktura
Město jako závodní auto Formule 1 Nashid Nabian, Carlo Ratti en — A City Like a Formula One Racing Car
1
Wikicity Řím, vizualizace emoční krajiny a tepu města založená na celoměstském využívání mobilních sítí; zdroj: MIT SENSEable City Lab ©, 2007.
Může město fungovat jako závodní auto Formule 1? Nasazení datových sítí a senzorů v městském měřítku radikálně mění způsob, jakým chápeme, ovládáme a nakonec i navrhujeme naše města. Tyto nové procesy jsou podobné tomu, co se stalo ve Formuli 1 v minulých desetiletích s příchodem telemetrie. en
— Can a city function like a Formula One racing car? The deployment of networks and sensors at the urban scale is radically changing the way we can understand, control, and ultimately design our cities. These new processes are similar to what happened in Formula One in recent decades with the advent of telemetry…
48
Carlo Ratti MHDUFKLWHNWDLQåHQêUSUDNWLNXMtFtY,WiOLLSĜHGQiãt QD0DVVDFKXVHWWVNpPWHFKQRORJLFNpPLQVWLWXWXNGHYHGH 6(16(DEOH&LW\/DE9\VWXGRYDO7XUtQVNRXSRO\WHFKQLNXDeFROH 1DWLRQDOHGHV3RQWVHW&KDXVVpHVY3DĜtåLGRNWRUiWGRNRQþLO QD&DPEULGJHVNpXQLYHU]LWČYH9HONp%ULWiQLL-HVSROXDXWRUHP SĜHVVWDSXEOLNDFtDGUåLWHOHPQČNROLNDSDWHQWĤ-HKRSUiFH E\ODY\VWDYHQDQD%HQiWVNpPDUFKLWHNWRQLFNpPELHQiOHY0X]HX GHVLJQXY%DUFHORQČ9ČGHFNpPPX]HXY/RQGêQČ*$)7$Y6DQ )UDQFLVFXD020$Y1HZ
#05 2011 Generace měst
To, co se dnes děje v městském měřítku, je podobné tomu, co se stalo před dvaceti lety ve Formuli 1. Do té doby závisel úspěch na závodním okruhu především na mechanice vozu a zručnosti pilota. Pak ale přišla technologie telemetrie. Auto Formule 1 se změnilo na počítač, jenž je v reálném čase monitorován tisíci různými senzory, stalo se „inteligentním“ a schopným lépe reagovat na podmínky na dráze. Podobným způsobem začaly v minulém desetiletí pokrývat naše města digitální technologie, společně tvořící páteř rozsáhlé inteligentní infrastruktury. Širokopásmová optická vlákna a bezdrátové telekomunikační sítě podporují čím dál dostupnější mobilní telefony, chytré telefony a tablety. Zároveň veřejné – obzvláště úřední – databáze, které mohou lidé číst a doplňovat, zpřístupňují všemožná data. Informační kiosky a terminály veřejných budov umožňují přístup k informacím všem lidem včetně negramotných. K tomu připočtěme neustále rostoucí síť čidel a digitálně ovládaných technologií, jako jsou chytrá měřicí zařízení, to vše propojené levnými, výkonnými počítači, a zjistíme, že se naše města rychle stávají „počítači pod širým nebem“. V tomto bodě je důležité podívat se detailně na různé typy snímání, které se v městském prostředí odehrává. Zaprvé je to snímání prostřednictvím existujících systémů (telekomunikační sítě, mobilní telefony, kabelové sítě, bankovní sítě apod.), které bychom mohli nazvat virálním snímáním. Velké množství takto vzniklých digitálních otisků můžeme využít k lepšímu pochopení města. Prostorově a časově propojené soubory dat se stávají neocenitelným zdrojem informací o dynamice města. Například v projektu MIT SENSEable City Lab nazvaném Wikicity Řím je vizualizace dat vytěžených v reálném čase z komunikačních sítí propojena s geografickým reliéfem, což umožňuje sledovat dynamiku města v přímém přenosu.1 Kromě čerpání dat ze stávajících sítí lze pomocí účelových sítí senzorů snímat velké objemy informací o procesech probíhajících v zastavěném prostředí a zapojit je do centrálních kontrolních a rozhodovacích mechanismů. Příkladem takové možnosti byl projekt MIT SENSEable City Lab nazvaný Trash Track. Tvořily ho digitálně upravené štítky, které bylo možné připevnit na objekty a přes mobilní síť hlásit jejich polohu internetové páteřní infrastruktuře. Trash Track tyto štítky využil ke sledování městského odpadu a studování efektivity nakládání s odpadem ve městě.2 A konečně je potřeba kromě výše zmíněných postupů shora dolů pracovat také s elementárnějšími systémy snímání dynamiky měst zdola nahoru. Jednou z možností je brát každého obyvatele jako senzor, agenta snímajícího a informujícího o své osobní zkušenosti prostřednictvím přístupu k datům vytvořeným uživateli na platformách se sdíleným obsahem. A právě to je třetí možnost: davové snímání. Například projekt MIT SENSEable City Lab Los Ojos del Mundo / Oči světa se zaměřuje na odhalování dynamiky městské krajiny, jak ji vidí a společně komentují její obyvatelé. Za tím účelem se zjišťuje oblíbenost míst a událostí pomocí vizualizace hustoty dat vytvářených uživateli, zvláště fotografií s údajem o času a místě pořízení, které se objevují na serveru pro sdílení fotografií Flickr. Dav se tak stává sítí senzorů, jež nám umožňuje porozumět dynamickým schématům města a zkušenosti jeho obyvatel v reálném čase.3
Infrastruktura
2, 3 Trash Track, vizualizace cesty označených částí městského odpadu přes město a v rámci městského odpadového hospodářství; zdroj: MIT SENSEable City Lab ©, 2009.
4 Los Ojos del Mundo / Oči světa, vizualizace prožívání, dokumentování a popisu daného městského prostředí pomocí analýzy obsahu vytvářeného uživateli; zdroj: MIT SENSEable City Lab ©, 2009.
49
Proč je důležitá schopnost porozumět dynamice města? Stejně jako u Formule 1 je snímání výchozím bodem pro rozhodování, tedy to, čemu inženýři říkají „řízení“ (actuation). Co se týče řízení v měřítku města, jde o využití různých metod k proměně městských prostorů na prostředí vnímavé ke kontextu, jehož obyvatelé jsou jeho součástí jako entity s proměnlivými přáními a potřebami. Například projekt MIT SENSEable City Lab nazvaný Cloud je interaktivní veřejná architektura, jež spojuje dva zdroje: sběr energie a dat jak z přírodního ekosystému, tak doplňkově z lidské kybersféry. Dešťová voda stékající po površích a po displejích je zachytávána a znovu použita. Využívá se také s výškou sílící větrná energie. Fotovoltaické nafukovací prvky na okrajích se mohou během dne rozvinout a v noci nebo za silného větru složit. Kromě toho umožňuje prezentační systém Cloud vytvářet na živém zaobleném plášti městskou informační plochu pro předávání sdělení obyvatelům a návštěvníkům města v reálném čase. Cloud mění architektonickou ikonu města na přehlídku ekologických technologií a současně na rozměrnou informační platformu. Pozvedává tím obraz města, mění jej na rozhraní lidské interakce a umožňuje obyvatelům rozvíjet pocit sounáležitosti.4 Kromě toho, jakmile je přístup k živým informacím o městě a jeho fungování zveřejněn, mohou se obyvatelé aktivně zapojit a jejich činy mohou být samoregulovány na základě aktuální znalosti městské dynamiky zprostředkované informačními platformami, díky čemuž získají větší kontrolu nad prostředím „skrze možnost dělat rozhodnutí vycházející z lepších informací o místních podmínkách a tak snižovat neefektivitu současných městských systémů“.5 Princip senzor-aktuátor-občan lze například v praxi vidět v projektu MIT SENSEable City Lab nazvaném Kodaňské kolo / Copenhagen Wheel, který by měl rozšířit flotilu veřejně dostupných kol po celém městě se silnou kulturou cyklistiky a sdílených bicyklů, jakým je Kodaň. Obyčejná kola se změní na hybridní e-kola fungující zároveň jako mobilní snímací jednotky. Kolo akumuluje přebytečnou energii vznikající při jízdě a brzdění, aby ji odevzdalo ve chvíli, když potřebuje cyklista nabrat sil. Také přes integrovanou snímací jednotku mapuje úroveň znečištění, hustotu dopravy a stav silnice v reálném čase. Cyklisté mohou sdílet nasbíraná data s přáteli nebo s městem – i anonymně – a tím přispívat do detailní databáze informací o prostředí, z níž mohou mít užitek všichni obyvatelé. Lidé se k těmto datům dostanou přes své telefony nebo přes internet a díky nim si mohou naplánovat zdravější trasu na kole, hlídat si výkonnost nebo se po cestě sejít s kamarády.6 Všechny výše uvedené systémy poukazují na zajímavý vývoj chytrých měst, která se mohou rozvíjet ne jako rigidní struktury určené shora, ale jako inteligentní systémy tvořené zdola nahoru. V tomto smyslu můžeme říci, že město zítřka se stane „chytrým“ díky společné aktivitě všech jeho obyvatel, kteří aktivně a informovaně přispívají k jeho sledování a stávají se součástí jeho dynamického řízení. Δ Překlad z angličtiny: Tereza Fendrychová Foto: archiv autorů Grafické zvýraznění v textu: redakce
50
5 Cloud, interaktivní veřejná architektura, jejíž výkon je umocněn integrací digitálních technologií a inovativních technik sběru přírodní energie; zdroj: www.raisethecloud.org ©, 2009.
6, 7 Kodaňské kolo, technicky zdokonalené mobilní řešení, které mění obyvatele města na zprostředkovatele-agenty snímání a inteligentní aktivace v městském měřítku; zdroj: MIT SENSEable City Lab ©, 2009; foto: Max Tomasinelli. )&DODEUHVH±&5DWWL±0&RORQQD±3/RYLVROR± '3DUDWD 5HDO7LPH8UEDQ0RQLWRULQJ8VLQJ&HOO3KRQHV D&DVH 6WXG\LQ5RPH,(((7UDQVDFWLRQVRQ,QWHOOLJHQW7UDQVSRUWDWLRQ 6\VWHPV V $%RXVWDQL±/*LURG±'2IIHQKXEHU±5(%ULWWHU 0:ROI±'/HH±60LOHV±$%LGHUPDQ±&5DWWL ,QYHVWLJDWLRQRIWKHZDVWHUHPRYDOFKDLQWKURXJKSHUYDVLYH FRPSXWLQJ 3UĤ]NXPRGSDGQtKRKRVSRGiĜVWYtSRPRFtSRþtWDþRYêFK WHFKQRORJLt ,(((,%0-RXUQDORI5HVHDUFKDQG'HYHORSPHQW V )*LUDUGLQ±)&DODEUHVH±)'DO)LRUH±&5DWWL± -%ODW 'LJLWDO)RRWSULQWLQJ 8QFRYHULQJ7RXULVWVZLWK 8VHU*HQHUDWHG&RQWHQW 'LJLWiOQtRWLVN\ 2GKDORYiQtWXULVWĤ SRPRFtREVDKXWYRĜHQpKRXåLYDWHOL ,(((3HUYDVLYH&RPSXWLQJ V 9tFHLQIRUPDFtRSURMHNWXQDOH]QHWHQDDGUHVH KWWS ZZZUDLVHWKHFORXGRUJ )&DODEUHVH±&5DWWL±0&RORQQD±3/RYLVROR± '3DUDWD 5HDO7LPH8UEDQ0RQLWRULQJ8VLQJ&HOO3KRQHV D&DVH6WXG\LQ5RPH 0RQLWRURYiQtPČVWDYUHiOQpPþDVH SRPRFtPRELOQtFKWHOHIRQĤ 3ĜtSDGRYiVWXGLHYětPČ ,((( 7UDQVDFWLRQVRQ,QWHOOLJHQW7UDQVSRUWDWLRQ6\VWHPV V 9tFHLQIRUPDFtRSURMHNWXQDOH]QHWHQDDGUHVH KWWS VHQVHDEOHPLWHGXFRSHQKDJHQZKHHO
#05 2011 Generace měst
