Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií

TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování

Student Vedoucí bakalářské práce Recenzent bakalářské práce

: Anna Slouková : Ing. Zuzana Šedivá : ROK: 2007


Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.

V Praze dne ..........

..................... podpis

I


Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Zuzaně Šedivé za poskytnuté rady a připomínky, které mi pomohly celou práci zdárně dovést do konce.

V práci použité názvy programových produktů, firem a loga mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

II


Abstrakt Cílem práce je porovnat vybraný grafický software vhodný pro trasování bitmapových předloh. K porovnání vybraného softwaru jsem použila vícekriteriální rozhodování na základě vícestupňového hodnocení vlastností programů umožňujícího dodatečně měnit důležitost jednotlivých kategorií vlastností dle preferencí konkrétního uživatele. Za účelem porovnání trasovacích schopností programů jsem dále nadefinovala zkušební grafiku skládající se z deseti vzorových předloh určených k trasování. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Nejdříve podává informace o typech grafických formátů, pokračuje rozdělením softwaru pro práci s grafikou, na kterou navazuje popis problematiky konverze mezi grafickými formáty. Po části věnované rozdělení softwaru pro konverzi grafických formátů následuje předposlední kapitola věnovaná metodické části srovnávací studie, výběru softwaru a popisu metody hodnocení. Poslední kapitola popisuje výsledky srovnávání.

III


Abstrakt The aim of this thesis is to compare chosen graphics software which usable for bitmap tracing. For this purpose I have used multicriterial decision making based on multilevel evaluation of program features. This kind of decision making enables changing of weight of particular categories of features according to the preference of particular user. To compare tracing ability of programs I have defined tentative model of graphic composed of ten representative patterns intended for tracing. The thesis consists of six chapters. At the beginning it provide information of different types of graphic formats then it deals with categorization of graphics software and after that it describes problems of conversion between graphic formats. Semifinal chapter deals with methodical part of comparative study, choice of software and description of comparative method. The final chapter describes results of comparison.

IV


Obsah 1. Úvod 2. Formáty grafických dat 2.1. Základní rozdělení 2.2. Rastrové formáty 2.2.1. Principy 2.2.2. Struktura bitmapového souboru 2.2.3. Použití, výhody, nevýhody 2.2.4. Důležité rastrové grafické formáty 2.3. Vektorové formáty 2.3.1. Principy, členění 2.3.2. Struktura vektorového souboru 2.3.3. Výhody, nevýhody, použití 2.3.4. Důležité vektorové grafické formáty 2.4. Metaformáty 3. Software pro práci s grafikou 3.1. Programy pro práci s bitmapou 3.1.1. Programy pro jednoduché malování a kreslení 3.1.2. Programy pro retušování a montáž 3.1.3. Malovací programy 3.2. Vektorově orientované grafické programy 3.2.1. Vektorové editory pro 2D grafiku (nebo též ilustrační programy) 3.2.2. CAD systémy 3.2.3. 3D systémy 3.2.4. Vektorové animační programy 3.3. Podpůrné grafické programy (utility) 4. Konverze mezi grafickými formáty 4.1. Konverze z vektoru do bitmapy (kastrace /rasterizace /rastrování) 4.2. Konverze z bitmapy do vektoru (vektorizace) 4.3. Převody mezi nativními formáty grafických editorů 5. Rozdělení softwaru pro konverzi grafických formátů 5.1. Grafické editory 5.2. Konvertory grafických formátů 5.2.1. Konvertory bitmapových formátů 5.2.2. Konvertory podporující vektorové formáty na vstupu 5.3. Pomocné utility 5.4. Trasovací programy 6. Srovnávací studie vybraných aplikací – metodická část 6.1. Výběr softwaru pro srovnávací studii 6.2. Metoda srovnání vybraného softwaru 6.3. Sledované vlastnosti aplikací 6.3.1. Uživatelské rozhraní aplikace 6.3.2. Nápověda a podpora 6.3.3. Technické parametry 6.3.4. Cena a licence 6.3.5. Podporované grafické formáty a zdroje dat 6.3.6. Práce s bitmapovou předlohou, preprocessing 6.3.7. Vlastní trasovací proces 6.3.8. Práce s vektory 6.3.9. Specifické funkce navíc V

1 2 2 3 3 3 3 4 6 6 6 6 7 9 10 11 11 11 11 12 12 12 13 13 13 14 14 14 15 16 16 16 16 16 17 17 18 18 18 19 19 20 20 21 21 21 22 25 25

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 6.3.10. Výsledky trasování zkušební grafiky 6.4. Vlastnosti vyřazené z výsledného hodnocení 6.5. Váhy jednotlivých kategorií ve výsledném hodnocení 6.6. Bodové ohodnocení vlastností v jednotlivých kategoriích 6.6.1. Cena produktu 6.6.2. Zkušební grafika 7. Srovnávací studie vybraných aplikací – praktická část 7.1. CorelDRAW Graphics Suite X3 7.1.1. Technické parametry 7.1.2. Cena a licence 7.1.3. Nápověda a podpora 7.1.4. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.1.5. Uživatelské rozhraní aplikace 7.1.6. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.1.7. Vlastní trasovací proces 7.1.8. Hodnocení zkušební grafiky 7.2. Adobe Illustrator CS2 7.2.1. Technické parametry 7.2.2. Nápověda a podpora 7.2.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.2.4. Uživatelské rozhraní aplikace 7.2.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.2.6. Vlastní trasovací proces 7.2.7. Hodnocení zkušební grafiky 7.3. Xara Xtreme (verze 2.0f) 7.3.1. Technické parametry, cena a licence 7.3.2. Nápověda a podpora 7.3.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.3.4. Uživatelské rozhraní aplikace 7.3.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.3.6. Vlastní trasovací proces 7.3.7. Hodnocení zkušební grafiky 7.4. Inkscape (verze 0.45.1) 7.4.1. Technické parametry, cena a licence 7.4.2. Nápověda a podpora 7.4.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.4.4. Uživatelské rozhraní aplikace 7.4.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.4.6. Vlastní trasovací proces 7.4.7. Hodnocení zkušební grafiky 7.5. Vextractor (verze 3.60) 7.5.1. Technické parametry, cena a licence 7.5.2. Nápověda a podpora 7.5.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.5.4. Uživatelské rozhraní aplikace 7.5.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.5.6. Vlastní trasovací proces 7.5.7. Práce s vektory 7.5.8. Hodnocení zkušební grafiky 7.6. AlgoLab Raster to Vector Conversion Toolkit (verze 2.97.4)

VI

25 27 28 28 28 29 35 35 35 35 35 35 35 36 36 37 38 38 38 38 38 39 39 40 41 41 41 41 41 41 42 42 43 43 43 43 43 43 43 45 46 46 46 46 46 46 46 47 47 48

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.6.1. Technické parametry, cena a licence 7.6.2. Nápověda a podpora 7.6.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.6.4. Uživatelské rozhraní aplikace 7.6.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.6.6. Vlastní trasovací proces 7.6.7. Práce s vektory 7.6.8. Hodnocení zkušební grafiky 7.7. MagicTracer (verze 2.0) 7.7.1. Technické parametry, cena a licence 7.7.2. Nápověda a podpora 7.7.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat 7.7.4. Uživatelské rozhraní aplikace 7.7.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing 7.7.6. Vlastní trasovací proces 7.7.7. Práce s vektory 7.7.8. Hodnocení zkušební grafiky 7.8. Závěr praktické části 8. Závěr 9. Literatura 9.1. Internetové zdroje 9.1.1. Odborné články 9.1.2. Slovníky a encyklopedie 9.2. Elektronické podklady k programům 9.3. Tištěné zdroje 10. Přehled obrázků 11. Přehled tabulek 12. Terminologický slovník 13. Přílohy

VII

48 48 48 48 48 48 49 49 50 50 50 50 50 50 50 51 51 52 54 55 55 55 55 57 57 58 60 61 65


1. Úvod Tématem této práce je testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování. Cílem práce je vybrat a porovnat grafický software vhodný pro trasování bitmapových předloh. Práce může sloužit jako přehled dostupného trasovacího softwaru a vlastností vybraných programů. Dává také čtenáři přehled o možnostech a hranicích použitelnosti současných trasovacích programů. Zároveň může posloužit jako podklad pro rozhodování potenciálních uživatelů o výběru nejvhodnějšího programu na trasování. Pro porovnání vybraného softwaru jsem použila vícekriteriální rozhodování s vícestupňovým hodnocením vlastností programu. Díky více stupňům hodnocení je možno částečně nastavit váhy dle preferencí konkrétního potenciálního uživatele. Konkrétní testované programy jsem vybírala z pohledu potenciálního uživatele – grafika, u něhož předpokládám, že bude těchto programů chtít využívat, zejména k trasování log a ručních ilustrací. Tomuto účelu jsem kromě výběru softwaru uzpůsobila také výběr porovnávaných vlastností programů a dále výběr zkušební grafiky, která má prakticky prověřit výrobci deklarované trasovací schopnosti. Práci jsem rozdělila do šesti kapitol. První kapitola se zabývá formáty grafických dat, jejich základním rozdělením a rozdíly mezi jednotlivými typy. V další kapitole jsem uvedla všeobecné rozdělení softwaru pro práci s grafikou. Třetí kapitola je věnována konverzi mezi jednotlivými typy grafických formátů a problémům s touto konverzí spjatých. Čtvrtá kapitola dává přehled o softwaru umožňujícím konverzi grafických formátů. V páté kapitole a dále jsem se věnovala samotné srovnávací studii vybraných softwarových aplikací. Nejdříve jsem uvedla důvody výběru zvoleného softwaru, dále jsem popsala a kategorizovala jednotlivé sledované vlastnosti programů a vysvětlila metodu srovnání vybraného softwaru. Pokračovala jsem definicí zkušební grafiky, bodovým hodnocením vlastností a váhami přidělenými jednotlivým kategoriím vlastností. V poslední kapitole jsem se zabývala jednotlivými vybranými programy a výsledky jejich hodnocení.

1


2. Formáty grafických dat 2.1. Základní rozdělení Grafická data mohou být fyzicky uložena v mnoha různých formátech. V současné době se používá (podle [t3]) více než 200 formátů grafických souborů. Tyto formáty je možné dělit dle několika kritérií (podle [o2] a [o3]). Za prvé je důležité, zda jde o grafiku statickou či dynamickou. Statickou grafiku je dále možno dělit na rastrovou (někdy též bitmapovou) a vektorovou, a to podle toho, zda je obrazová informace uložena pomocí barevných hodnot zvlášť pro každý obrazový bod nebo zda je popsána pomocí základních grafických elementů a jejich vlastností. Kromě čistě bitmapových a vektorových formátů existují také tzv. „metaformáty“, které kombinují jak vektorové, tak i bitmapové prvky. Dynamická grafika může mít rovněž podobu buď bitmapových (např. záznamy z videokamery) nebo vektorových (animace ve Flashi) sekvencí. Protože se však moje práce zaměřuje spíše na problémy se statickou grafikou, dynamickou grafikou se již blíže zabývat nebudu. Dalším možným rozdělením grafických formátů je na grafické formáty nativní (interní formáty pro konkrétní programy, jako je například formát CDR používaný programem CorelDRAW či formát AI používaný Adobe Illustratorem) a standardní (vycházející z norem nebo ze společného návrhu).

3násobné přiblížení bitmapového obrázku

3násobné přiblížení vektorového obrázku

5násobné přiblížení bitmapového obrázku

5násobné přiblížení vektorového obrázku

Původní obrázek

obr. 1 Rozdíl mezi bitmapovou a vektorovou grafikou

2

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Konkrétní členění formátů grafických souborů může vypadat například [podle t3] následovně: • Bitmapové soubory – soubory obsahující pouze bitmapová data. • Vektorové soubory – soubory obsahující pouze vektorová data. • Metasoubory – soubory obsahující kombinaci vektorových a bitmapových dat. • Animační soubory – soubory obsahující kromě vektorových grafických dat také instrukce pro zobrazení obrazové předlohy. • Multimediální soubory – soubory obsahující dohromady grafická, audio a viedo data. • Hypermediální soubory – hypertextové formáty dovolující kromě samotných textových bloků vkládat také grafická, audio a video data.

2.2. Rastrové formáty 2.2.1. Principy1 Rastrové formáty ukládají obraz jako posloupnost grafických elementů, bodů, pixelů, které jsou uspořádány do mřížky. O každém tomto bodu se uchovává informace o jeho barvě. Podle počtu používaných barev rozlišujeme formáty monochromatické (černá/bílá), ve stupních šedi, nebo barevné. Množství barev je charakterizováno barevnou hloubkou, která určuje množství bitů potřebných k popisu jednoho pixelu (1-32). Tyto formáty často umožňují kompresi na základě různých kompresních algoritmů, které zajišťují zmenšení velikosti dat nutných k získání potřebné grafické informace. Podle toho, zda kompresí vypouštíme z obrázku některé informace či nikoliv, dělíme algoritmy na ztrátové (ztrácíme informaci) a bezztrátové (všechny informace zůstávají). 2.2.2. Struktura bitmapového souboru2 Na obr. 2 je znázorněna typická struktura bitmapového souboru, který obsahuje několik obrazových předloh. Soubor začíná hlavičkou, následují jednotlivé obrazové předlohy a končí patou. Hlavička obsahuje identifikační údaje souboru, použitý formát, počet řádků v předloze, počet pixelů na řádek, počet bitů na pixel, počet barevných ploch, typ konverze, souřadnice počátku předlohy a další. Blok bitmap index obsahuje začátky jednotlivých obrazových předloh, přičemž každá z nich může mít vlastní paletu barev. Do paty souboru jsou uloženy ostatní kvantifikační údaje a informace, které nebylo možno umístit do hlavičky. Hlavička a pata jsou bloky o konstantní délce.

obr. 2 Struktura bitmapového grafického souboru

2.2.3. Použití, výhody, nevýhody3 Rastrové formáty jsou speciálně určeny pro ukládání předloh z reálného světa, především naskenovaných obrázků a digitálních fotografií, a dále obrázků, které mají veliký počet barev.

1

Zpracováno podle [o2] a [o3] Částečně převzato z [t3] včetně obrázku 3 Zpracováno podle [o2] a [o3] 2

3

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Mezi výhody můžeme zařadit tyto vlastnosti: • Soubory mohou být snadno vytvářeny z existujících pixelových dat uložených v poli v paměti počítače. • Informace o pixlech mohou být modifikovány individuálně (pro každý bod zvlášť), nebo ve větších množstvích (není například problém vyměnit jednu barvu za jinou a to jak v celém obrázku, tak i v nějaké jeho části). • Protože většina periferií dnešních počítačů pracuje s daty v rastrové podobě, není problém s přenášením dat z rastrových vstupních zařízení (hlavně skenerů) a na rastrová výstupní zařízení (obrazovky, většinu tiskáren). Tyto formáty mají však i své nevýhody: • Soubory uložené v rastrových formátech jsou většinou dost objemné, zvláště pokud používají veliké množství barev. Objem se sice dá snížit kompresí, před použitím však musí být data dekomprimována, což snižuje rychlost čtecího a zobrazovacího procesu. • Soubory způsobují problémy při změně velikosti. Jak již bylo uvedeno dříve, každý rastrový obrázek má pevně stanovenu velikost a rozlišení. Jestliže potřebujeme obrázek zvětšit, buď se nám v něm objeví jakési „zuby“, dochází k tzv. pixelizaci, nebo obdržíme obrázek rozmazaný. Záleží na tom, jak se při zvětšení dopočítávají pixely. Naopak, pokud budeme chtít obrázek zmenšit, deformují se nám nebo i úplně ztrácí tenké křivky a čáry. 2.2.4. Důležité rastrové grafické formáty1 BMP - Microsoft Windows Bitmap BARVY: KOMPRESE: MAXIMÁLNÍ VELIKOST PŘEDLOHY: MOŽNOST VÍCE PŘEDLOH V SOUBORU: PŮVODCE:

Mono, 4, 8, 24-bitová Bez komprese i s kompresí 64k x 64k pixelů Ne Microsoft Corporation

Jde o formát, který může používat 1-24 bitové barvy a většinou nepoužívá žádnou kompresi, i když existují i varianty s ní. Výhodou tohoto formátu je jeho jednoduchost a dobrá dokumentovanost. Jeho volné použití není znemožněno patentovou ochranou, a proto jej dokáže snadno číst i zapisovat drtivá většina grafických editorů v mnoha různých operačních systémech. V praxi se pro ukládání obrázků vyžadujících zachování všech informací používají spíše novější formáty. TIFF- Tag Image File Format BARVY: KOMPRESE: MAXIMÁLNÍ VELIKOST PŘEDLOHY: MOŽNOST VÍCE PŘEDLOH V SOUBORU: PŮVODCE:

1-24 bitů Bez komprese i s kompresí 2^32-1 Ano Aldus

Tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk. Stejně jako BMP může používat 1-24bitové barvy. Umí ukládat buď bez komprese nebo má na výběr z 6ti možných kompresních algoritmů. Umožňuje také uložit více obrazových bitmap do jednoho souboru. Hodí se na obrázky s větším rozsahem barev, zejména fotografie. Oproti jiným formátům je však TIFF složitější, ukládá veliký objem dat a je časově náročný na ukládání těchto dat do souboru. 1

Zpracováno podle [t4] a [t5]

4

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování GIF- Graphics Interchange Format BARVY: KOMPRESE: MAXIMÁLNÍ VELIKOST PŘEDLOHY: MOŽNOST VÍCE PŘEDLOH V SOUBORU: PŮVODCE:

1-8 bitů S kompresí 42Kb x 64Kb pixelů Ano CompuServe Inc.

Používá 1-8 bitové palety, takže může zobrazit maximálně 256 barev. Spolu s bezztrátovou kompresí se proto hodí na méně barevné obrázky (loga, tlačítka, ikony, kresby), kdy dosahuje veliké úspory místa. Proto je hojně využíván na internetu. GIF umožňuje také jednoduché animace a možnost nastavení jedné transparentní barvy. JPEG/JFIF – JPEG File Interchange Format BARVY: KOMPRESE: MAXIMÁLNÍ VELIKOST PŘEDLOHY: MOŽNOST VÍCE PŘEDLOH V SOUBORU: PŮVODCE:

1-8 bitů S kompresí JPEG 64k x 64k pixelů Ne CompuServe Inc.

Jde o nejčastější formát používaný pro přenášení a ukládání fotografií na internetu. Formát pracuje s 8až32 bitovými barvami. Nehodí se pro perokresbu, zobrazení textu nebo ikonky, protože použitá kompresní metoda (JPEG) vytváří v takovém obrazu viditelné a rušivé artefakty. Umožňuje uložit obraz prokládaně ( což zajišťuje rychlejší zobrazení například při prohlížení v internetovém prohlížeči). PNG – Portable Network Graphic Format BARVY: KOMPRESE: MAXIMÁLNÍ VELIKOST PŘEDLOHY: MOŽNOST VÍCE PŘEDLOH V SOUBORU: PŮVODCE:

1-48 bitů S kompresí 2Gx2G pixelů Ne Více autorů

Byl původně vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF, který byl patentově chráněný, dnes jsou již patenty prošlé. Narozdíl od GIFu nabízí více barev (umí pracovat až s 24bitovými barvami) a lepší kompresi. Navíc obsahuje osmibitovou průhlednost (tzv. alfa kanál), to znamená, že obrázek může být v různých částech různě průhledný. Nepodporuje však animace (i když existují zatím neprosazené 2 návrhy na její podporu). Stejně jako formáty GIF a JPEG je PNG využíván hlavně na Internetu a to zejména na loga, ikony, tlačítka, kresby, navigační prvky. Rovněž podporuje možnost uložit obraz prokládaně.

5


2.3. Vektorové formáty 2.3.1. Principy, členění1 Vektorový obraz je popsán analyticky, jako množina geometrických tvarů. Dle složitosti konkrétního grafického formátu lze použít různé základní geometrické tvary nazývané entity. Nejjednodušší formáty (například formát SLD) používají k popisu obrazu pouze úsečky, složitější formáty znají i oblouky, křivky či text. Kromě samotných geometrických prvků obsahují i další informace, jako je například barva a typ čáry nebo výplně, či odkaz do báze dat, kde je zapsán význam daného prvku. Nejkomplexnější formáty zavádí dokonce hierarchické členění entit včetně možnosti jejich programové změny či vytváření (sem patří například PostScript či formát SVG – viz dále). Zvláštní skupinou jsou vektorové formáty určené pro popis trojrozměrných objektů či celých scén. Patří sem zaprvé formáty určené pouze pro popis trojrozměrných dat (NFF – Neutral File Format, OFF Object File Format, STL Stereolitography) a za druhé formáty, které umožňují uložit jak trojrozměrná, tak i dvourozměrná data (například DXF Drawing Exchange Format – viz níže). Tyto formáty se používají převážně v CAD aplikacích2 nebo aplikacích virtuální reality3 (VRML – Virtual Reality Modelling Language). 2.3.2. Struktura vektorového souboru4 Struktura vektorového souboru je znázorněna na [odkaz]. Hlavička souboru obsahuje identifikační údaje, informace o kódování dat v souboru, o umístění obrazové předlohy a předdefinované hodnoty atributů. Vlastní grafická data jsou jednotlivé záznamy obsahující typ grafického prvku následovaný vektorovými daty popisujícími vykreslovaný element.

obr. 3 Struktura vektorového grafického souboru

2.3.3. Výhody, nevýhody, použití5 Hlavní výhodou vektorové grafiky je možnost změny velikosti obrázku bez ztráty kvality. Používá se proto všude tam, kde víme, že budeme vyžadovat obrázek v jiných než původních velikostech (například loga, ilustrace, a tak podobně). Ať již potřebuji umístit logo na vizitku, na internetové stránky nebo na billboard, obrázek zůstane stále čistý a okraje hladké. Při zobrazení a tisku dokumentu lze plně využít rozlišení daného zařízení. Většinou je sice potřeba převést vektorový obrázek do rastrové podoby (tzv. rasterizace), to však probíhá až těsně před tiskem a v takovém rozlišení, jaké je třeba. Velikost souboru závisí na počtu objektů, většinou je však vektorová ilustrace mnohem menší než kdybychom měli tentýž obrázek uložen v rastrové podobě. Díky menšímu objemu dat se hodí vektorová grafika k umístění na internet, bohužel formát SVG zatím není plně 1

Zpracováno podle [o1], [o2], [o3]

2

CAD (Computer-aided design - počítačová podpora konstruování) jsou aplikace sloužící k podpoře projektování a navrhování pomocí počítače. Blíže viz kapitola „CAD systémy“ 3 Aplikace virtuální reality - oblast aplikací, jejichž základem je tvorba prostorových modelů a scén, manipulace s nimi, pohyb v trojrozměrném prostoru a zobrazování v reálném čase. 4 Částečně převzato z [t3] včetně obrázku 5 Zpracováno podle [o1], [o2] a [o3]

6

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování podporován ve všech prohlížečích (viz níže). Při použití vektorů ve Flashové animaci docílíme při vykreslování mnohem menších nároků na paměť, než kdybychom použili rastrové obrázky. Vektorový popis obrázku je mnohem snáze editovatelný, objekt lze kdykoliv jednoduše změnit, pokud změníme některé jeho parametry. Velice snadná je například změna barvy, velikosti a částečně i tvaru objektu. Snazší editovatelnosti jednotlivých objektů se u vektorové grafiky využívá při práci například s ilustracemi, kde lze jednoduše měnit barvy obrysů a výplní objektů, tloušťku čar, kterými jsou nakreslené a podobně. Nevýhodou vektorové grafiky je omezená oblast použití. Vektorové obrázky se nehodí na zobrazení reálného světa, především na fotografie, kdy chceme zachovat co možná největší množství barev a detailů zobrazované reality. Jako další nevýhodu můžeme uvést existenci velkého množství formátů, které mezi sebou nejsou vždy převoditelné. 2.3.4. Důležité vektorové grafické formáty1 DXF (Drawing Exchange Format) PŮVODCE: Autodesk

Tento formát byl navržen firmou AutoDesk pro její produkt AutoCAD. V současnosti je používán při přenášení grafických informací mezi různými systémy typu CAD, vektorovými editory a modelovacími programy. Vektorová data mohou být v souboru uložena dvěma způsoby – textově, což je častější způsob, a nebo binárně, kdy zabírají cca o 20% méně místa (a většinou mají příponu DXB - Drawing eXchange Binary). Největší předností formátu DXF je jeho rozšířenost a z toho vyplývající i podpora v mnoha graficky orientovaných aplikacích. Import z DXF je podporován například i do aplikací Microsoft Office (převod na vektorové obrázky, musí však být nainstalován příslušný filtr), mnoha vektorových grafických editorů a modelovacích programů (původní 3D Studio, jeho následovník 3D Studio Max, Maya). Kromě toho existuje mnoho konvertorů, které slouží k převádění vektorových dat z a/nebo do formátu DXF. Naopak nevýhodou je velký objem souborů, který má za následek pomalou práci programů provádějících jejich export či import (proto byla také navržena jeho binární podoba). SVG (Scalable Vector Graphics)2 PŮVODCE: W3C

Jde o formát souboru a zároveň značkovací jazyk, který popisuje dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML3. Usiluje o to, stát se otevřeným formátem a standardem pro vektorovou grafiku na Internetu. Definuje tři základní typy grafických objektů: vektorové tvary, rastrové obrazy a textové objekty. Tyto objekty mohou být různě seskupeny a formátovány pomocí atributů nebo stylů CSS4. SVG též podporuje animaci. Objekty v SVG mohou mít přesně definovanou průhlednost, ořezovou cestu (clip mask) nebo bitmapovou masku (alpha masks). Významných úspor paměti lze dosáhnout použitím symbolů, kdy se jednou definovaný vzorový objekt použije mnohonásobně pomocí odkazů. Na libovolný grafický element lze aplikovat velmi flexibilní bitmapové efekty. Přitom je takový element stále v původní vektorové podobě a teprve při vykreslování v prohlížeči je na něj konkrétní filtr použit. Textové informace uvnitř SVG grafiky zůstávají stále textem s možností fulltextového 1

Zpracováno podle [t4] a [t5] Zpracováno podle [o6] a [s1] 3 XML (eXtensible Markup Language) je značkovací jazyk obsahující příkazy definující syntax (strukturu) dokumentu, definovaný doporučením W3C (WWW Consortium). [s20] 4 CSS (Cascading Style Sheets) - Kaskádové formátovací styly aplikované v souvislosti s dokumenty v HTML[s21] 2

7

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování vyhledávání nebo třeba kopírování vybraného textu do textového editoru. Je možno definovat tzv. „deklarativní animace“, což je pohybující se grafika, kterou již není potřeba ošetřovat žádným programovým kódem. EPS (EncapsulatedPostScript), PS (PostScript)1 PŮVODCE: Adobe

PostScript (dále již jen PS) je jedním z jazyků pro popis stránky, které dokáží popsat vzhled a umístění různých grafických objektů (text, čáry, křivky, bitmapy apod.) v rámci dvourozměrného zobrazení. Tento popis se poté používá k vykreslení stránek na různých typech výstupních zařízení, zejména tiskárnách a osvitových jednotkách. Encapsulated PostScript (dále již jen EPS) je „zapouzdřenou“ variantou tohoto formátu. Byl navržen za účelem reprezentace a přenosu převážně grafických dat mezi různými aplikacemi a platformami. Zatímco PostScript umožňuje ukládat více stránek do jednoho souboru, EPS soubory mohou být pouze jednostránkové. Povinnou a zásadní součástí EPS souboru je operátor „BoundingBox“, udávající pozici a rozměry obrázku, na jehož základě se provádí umístění obsahu souboru na stránce. Kromě této důležité informace může EPS soubor obsahovat také spoustu dalších informací (například číslo použité verze PostScriptu, datum vytvoření, jméno autora), majících podobu tzv. DSC (Document Structuring Comments) komentářů. Protože k vykreslení EPS grafiky je potřeba interpret Postscriptu, kterým však disponuje jen málo aplikací, obsahuje EPS i náhled, bitmapový obrázek určitého rozlišení, jehož podoba odpovídá zobrazení obsahu souboru na postscriptovém zařízení. Formát náhledu závisí většinou na platformě. Pokud se u obrázku předpokládá přenos mezi platformami, doporučuje se použít formát TIFF, který jediný splňuje požadavek nezávislosti na platformě.

1

Zpracováno podle [o4], [o5]

8


2.4. Metaformáty1 Kromě čistě vektorových či rastrových grafických formátů existuje řada takzvaných metaformátů, ve kterých je možné kombinovat více typů informací. Jedná se převážně o kombinace vektorových a rastrových popisů grafiky a textu. Patří sem například již zmíněné formáty PS a SVG, dále pak například PDF (Portable Document Format), WMF (Windows Metafile) či EMF (Enhanced Metafile). Kombinaci vektorové a rastrové grafiky umožňují rovněž některé interní formáty graficky orientovaných aplikací. Například formát CDR (používaný programem CorelDRAW) umožňuje do svých souborů ukládat nejen vektorovou grafiku, na kterou je editor zaměřen, ale také bitmapové úseky a text. Naopak v rastrových grafických editorech, jako je například Adobe Photoshop, mohou být k primární bitmapové informaci přidány vektorově zadané cesty2 nebo výběry. PDF - Portable Document Format3 PŮVODCE: Adobe PDF je souborový formát vyvinutý pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny. Soubor může obsahovat jak text, tak i obrázky a zajišťuje, že se libovolný dokument zobrazí na všech zařízeních stejně. Formát je založen na jazyce PostScript, některé prvky tohoto jazyka jsou však ve formátu PDF implementovány mírně odlišně, jiné nejsou použity vůbec. Přidaná je schopnost vkládat do dokumentu použité fonty, aby byly k dispozici na libovolném jiném zařízení. Formát PDF také obsahuje systém pro uložení různých částí dokumentu do jediného souboru s použitím komprese. WMF (Windows Metafile) a EMF (Enhanced Metafile)4 PŮVODCE: Microsoft Corporation Windows Metafile a Enhanced Metafile jsou základní formáty zobrazení operačního systému Windows a nativními formáty aplikací balíku Microsoft Office. WMF je 16ti bitová verze převládající u všech 16ti a 32bitových platformách Windows. EMF je novější vylepšená 32bitová verze. Přestože jde o základní formáty používané v rámci Windows, používá je i mnoho jiných aplikací jako způsob výměny dat s Windowsovskými aplikacemi. Díky veliké popularitě grafického uživatelského rozhraní Microsoft Windows se stal zejména WMF hlavním grafickým formátem mnoha aplikací a v současnosti je podporován na všech platformách.

1

Zpracováno podle [o1] Cesta je základní komponenta ve vektorové grafice, ze které jsou vytvořeny objekty. Může být otevřená (například úsečka) nebo uzavřená (například kruh) a může být tvořena z jednoho nebo více rovných či zakřivených úseků. 3 Zpracováno podle [s8] 4 Ypracov8no podle [o10] a [o11] 2

9


3. Software pro práci s grafikou V současné době neexistuje jednotný způsob klasifikace či rozdělení programů pro práci s grafikou. Ustálené nejsou ani názvy jednotlivých kategorií. Například zatímco na Wikipédii1 najdeme pojem “grafický software” (graphics software) [s2] a jemu podřazené kategorie vektorový grafický editor [s4] a bitmapový grafický editor [s3], Horný ve svých skriptech [10 str.28] používá názvu “grafické editory” pro specifickou skupinu grafických programů pro jednoduché kreslení a malování v bitmapovém režimu. Pro účely této práce je nejdůležitější rozdělení programů podle toho, zda pracují primárně s vektorovou či bitmapovou grafikou. Navrhla jsem tedy základní rozdělení programů na bitmapově orientované grafické programy, vektorově orientované grafické programy a podpůrné grafické programy. Bližší členění by mohlo vypadat následovně:

obr. 4 Rozdělení programů pro práci s grafikou

1

Wikipedie je internetová encyklopedie spoluvytvářená svými čtenáři dostupná na http://www.wikipedia.org/

10


3.1. Programy pro práci s bitmapou Primárním účelem programů pro práci s bitmapou je umožnění zpracování rastrového obrazu. Jsou vhodné pro úpravy obrázků typu fotografie, pro přípravu grafiky pro webové stránky, umělecké ztvárnění skutečnosti apod. Většina bitmapových grafických editorů umožňuje alespoň tyto základní operace (částečně převzato z [s3]): • Výběr oblasti k editaci • Kreslení čar se štětci různých barev, velikostí, tvarů a přítlaků • Výplň oblasti samostatnou barvou, barevným přechodem nebo texturou • Výběr barvy použitím různých barevných modelů (RGB, HSV) nebo pomocí kapátka • Přidání písmen a textu z různých fontů • Odstranění skvrn, škrábanců a dalších nedokonalostí z fotografií • Využívání vrstev ke složitějším editacím • Editace a konverze mezi jednotlivými barevnými modely • Aplikace různých bitmapových filtrů pro dosažení různých efektů jako je například rozostření nebo naopak zostření • Konverze mezi různými formáty obrázku Modernější bitmapové editory umožňují i některé vektorové operace, jako například práci s cestami. Mezi bitmapové editory patří jednak drahé profesionální grafické programy, jakým je Adobe Photoshop nebo Corel Photo-Paint, dále pak levnější freeware či shareware poloprofesionální programy, jako například Gimp, PhotoPlus, nebo český produkt Zoner PhotoStudio 9. Jak jsem již uvedla, bylo by možno programy pro práci s bitmapou rozdělit dále na programy pro jednoduché malování a kreslení, programy pro retušování a montáž, a malovací programy (rozdělení částečně převzato z [t1] str.27-28). 3.1.1. Programy pro jednoduché malování a kreslení Programy pro jednoduché malování a kreslení, někdy též nazývané „grafické editory“ ([t1] str.28), představují nejjednodušší programy, které lze využít k vytvoření jednoduchých obrázků. Slouží pro vytvoření velmi jednoduchých kreseb doplněných textem. Využívají jen omezenou paletu barev (16-256). Obsahují funkce pro kreslení pravoúhlých geometrických obrazců, kružnic a elips. Nabízí různé typy štětců nebo tužek (obvykle různých šířek a tvarů) ke kreslení. Programy jsou vhodné pro kreslení schémat a jednoduchých kreseb, například do prezentačních či výukových programů.V názvech programů této kategorie se často objevuje jejich anglické označení „paint programs“. Patří sem například programy PaintBrush, MacPaint či GEM Paint. 3.1.2. Programy pro retušování a montáž Programy spadající do této kategorie nabízí spoustu funkcí nejen pro práci s jednotlivými body bitmapy, ale také s celými skupinami označených bodů v obraze. Rozsáhlá je také nabídka kreslících a retušovacích nástrojů, díky nimž lze upravovat nedokonalosti v upravovaném obraze, nebo měnit určité oblasti dle potřeby. Za nejpoužívanější program v kategorii je považován Adobe Photoshop. 3.1.3. Malovací programy Bitmapově orientované malovací grafické programy jsou určeny především pro volnou grafickou tvorbu v prostředí bitmapové grafiky. Programy nabízí různé typy štětců, barev (jsou simulovány různé typy – inkoust, tuž, vodové a olejové barvy apod.), papírů a textur

11

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování pro povrchy objektů. Jsou určeny pro využití výtvarníky, ilustrátory a všemi, kteří se snaží vytvářet umělecká díla pomocí počítače. Nejpoužívanějším programem této kategorie je Corel Painter.

3.2. Vektorově orientované grafické programy Vektorově orientované grafické programy umožňují uživateli vytvářet a upravovat soubory s vektorovou grafikou. Hodí se především pro vytváření různých schémat, kreseb s ostrými hranami (složité geometrické vzory, kliparty, náčrtky, skici), diagramů a log. 3.2.1. Vektorové editory pro 2D grafiku (nebo též ilustrační programy) Klasické vektorové editory by měli poskytovat alespoň následující funkce: • Tvorba základních geometrických tvarů (přímka, křivka, oblouk, kružnice, elipsa atd.) a změna jejich parametrů (tloušťka obrysu, barva, výplň, rozměry, tvar) • Výběr objektů a manipulace s nimi – přesouvání, kopírování, otáčení, seskupování prvků a jejich kombinace • Vkládání, formátování a manipulace s textem (jednoduchého i odstavcového) • Základní 3D efekty jako je vysunutí a perspektiva • Export do různých grafických formátů včetně bitmapových Některé vektorové editory nabízí i doplňkovou funkcionalitu jako je například možnost tvorby vektorových animací, vkládání a základní úpravy bitmapových dat nebo třeba trasování (viz dále). Mezi nejznámější proprietární vektorové editory patří Adobe Illustrator, CorelDRAW, Xara Xtreme. Ze svobodného softwaru můžeme jmenovat například Inkscape. 3.2.2. CAD systémy1 CAD (Computer-aided design - počítačová podpora konstruování) jsou aplikace sloužící k podpoře projektování a navrhování pomocí počítače. Kromě efektivního vytváření výkresové dokumentace v rovině, umožňuje většina CAD systémů i prostorové kreslení. Existují buďto obecné systémy nebo specializované programy pro jednotlivé profese. Tyto specializované programy často fungují jako nadstavby nad obecnými systémy. Základní vlastnosti CAD systémů: • Přesné způsoby zadávání bodů, pomocné režimy pro pohodlné a rychlé zadávání souřadnic • Zadávání různých geometrických tvarů (úsečky, elipsy, křivky...) • Zpracování písma (většinou omezeny směrem k tvorbě technické dokumentace) • Knihovny šrafovacích vzorů a typů čar, které je možné doplňovat • Editační příkazy - posun, kopie, otáčení, změny velikosti, ořezávání a protahování objektů, vytváření polí, dělení objektů... • Kótování • Sdružování objektů do bloků, možnost rozčlenění výkresu na vrstvy (hladiny) se samostatnými vlastnostmi (barva, viditelnost...) • Funkční modelování • Tvorba kvalitní výkresové dokumentace, výstup v měřítku • Propojení s databází - z výkresu je možné exportovat např. kusovníky Specializované systémy navíc obsahují rozsáhlé knihovny předpřipravených prvků. Mezi nejznámější CAD systémy patří: AutoCAD, MicroStation, ArchiCAD a TurboCAD.

1

Částečně převzato z [o2]

12

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 1

3.2.3. 3D systémy Pod název 3D systémy se sdružují programy, které umí pracovat s prostorovými (3D = trojrozměrnými) objekty. Základy práce s 3D objekty v současné době obsahuje většina CAD systémů, které umí vytvořit statický model prostorového objektu s povrchy, zapojenými světly apod. Specializované programy potom dokážou z modelu vytvořit dynamický model různé animace či videosekvence, doplnit k modelu pozadí atd. Mezi nejznámější a nejpoužívanější program patří 3D Studio Max. Mezi dále hojně používané programy patří Maya, Lightwave, Cinema 4D, Poser a Bryce. 3.2.4. Vektorové animační programy Existují dva typy vektorových animačních programů. Zaprvé jde o programy pracující v prostoru, kam patří většina z dříve popsaných 3D systémů. Existují však také dvojdimenzionální vektorové animační programy jakým je například program Adobe Flash (dříve Macromedia Flash). Flash se díky malé velikosti vytvořených souborů využívá k tvorbě pohyblivé grafiky pro internet – reklamních bannerů, různých interaktivních animací, webových prezentací a her.

3.3. Podpůrné grafické programy (utility) Do podpůrných grafických programů bychom mohli zařadit veškeré programy, které nějakým způsobem napomáhají k získávání, ukládání, úpravě, transformaci a organizaci obrazových dat. Patří sem(částečně dle [t1] str.30) například: • Programová podpora grafických zařízení (skenerů, fotoaparátů, tiskáren), speciální software dodávaný s příslušným zařízením, disponující základními funkcemi pro jeho ovládání a možnostmi nastavit některé dodatečné parametry, jako například jas, kontrast a barevnou hloubku u snímané předlohy. • Programy pro převod grafických formátů, umožňující provádět konverzi mezi jednotlivými grafickými formáty. • Zobrazovací programy (jinak též prohlížeče obrázků), jejichž základními funkcemi jsou poskytování náhledů a všech dostupných informací o obrázku, full-screen zobrazení obrázku na obrazovce, nastavení parametrů tisku, možnost nastavení a spuštění tzv. slideshow a umožnění manipulace s obrázky ve smyslu jejich přejmenování a přesouvání. • Trasovací programy, jejichž hlavní úlohou je převádět bitmapové předlohy do vektorové podoby. O nich blíže v dalších kapitolách.

1

Částečně převzato z [o2]

13


4. Konverze mezi grafickými formáty Dost často se stává, že potřebujeme převést obrázek z jednoho grafického formátu do druhého. Náročnost této konverze záleží na konkrétních grafických formátech, obecně lze však říci, že nejjednodušší konverze je mezi dvěma bitmapovými formáty (pokud jde o formáty alespoň trochu známé a používané). Ani konverze z vektoru do bitmapy není většinou příliš náročná. Největší problémy nastávají při snaze převést bitmapovou předlohu do vektorové podoby. Jednoduché nejsou ani vzájemné převody mezi nativními formáty softwaru pro práci s grafikou.

4.1. Konverze z vektoru do bitmapy (kastrace /rasterizace /rastrování) Rastrace je převod vektorového formátu na rastrový. Dochází k ní ve dvou případech: 1. Když potřebujeme vektorovou grafiku zobrazit na rastrovém výstupním zařízení, tedy nejen při tisku na tiskárnách, ale hlavně také při zobrazení na monitorech pracujících na bitmapovém principu (kam spadá drtivá většina dnešních monitorů). 2. Pokud máme k dispozici vektorový obrázek, ale potřebujeme pracovat s bitmapou. Narozdíl od níže popsané vektorizace, „lze rastraci provádět podle přesných algoritmů, které nevyžadují zásah uživatele“1. U algoritmů je důležitá hlavně jejich rychlost, zvláště máme-li na mysli rastraci vektorových dat před zobrazením na monitor. Pracujeme-li ve vektorových programech se složitějšími objekty, je důležité jejich rychlé vykreslování na obrazovku. Protože převodem z vektorového do bitmapového formátu dochází k nezvratné ztrátě informací, je nutné si předem rozmyslet, zda je tato konverze opravdu nutná. Pokud se uživatel rozhodne tuto konverzi provést, měl by věnovat pozornost dvěma zásadním nastavením: 1. Nastavení velikosti a rozlišení výsledného obrázku. Při nastavení rozměrů obrázku je nutné vědět, k jakým účelům budeme výsledek potřebovat a rozměry pak nastavit co nejpřesněji. Je nutné si uvědomit již jednou zmiňovanou hlavní nevýhodu bitmapových formátů. Při dodatečné změně velikosti bitmapového grafického souboru dochází k pixelizaci hran při zvětšování a ztrátě detailů při zmenšování. 2. Je nutné si rozmyslet, zda využijeme funkce „vyhlazování“ (dithering), která při převodu ve výsledném obrázku upravuje ostré barevné přechody tak, aby hrany vypadaly hladší. Ve většině případů má tato funkce za následek vylepšení, není to ale vždy.

4.2. Konverze z bitmapy do vektoru (vektorizace) Převod rastrových dat do vektorového formátu, nazývaný též vektorizace, je (podle [o3]) značně obtížný proces, protože informací uložených v rastrovém formátu je méně, než kolik se jich nachází ve formátu vektorovém. Nové informace je tedy nutné buď automaticky vygenerovat nebo je „ručně“ do dat doplnit. Vektorizace může mít tři podoby (částečně převzato z [o3]): 1. Ruční vektorizace je proces prováděný uživatelem. Na zobrazovacím zařízení (monitoru) se zobrazí bitmapová předloha, podle níž se uživatel řídí při zadávání jednotlivých vektorových entit pomocí vstupního digitalizačního zařízení – myši nebo tabletu2. Ruční vektorizace je ze všech metod nejpřesnější, je však zároveň velice zdlouhavá a náročná.

1

Bližší popis používaných algoritmů viz [o3] Tablet - Polohovací zařízení složené z pevné podložky obsahující elektronické zařízení generující elektromagnetické pole a pohyblivého snímacího zařízení [s6] 2

14

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Zvláštním případem vektorizace může být přímá digitalizace papírové předlohy tabletem nebo digitizérem1 bez použití mezistupně rastrového obrázku. 2. Automatická vektorizace obsluhovaná programem. Program musí být schopen určit základní entity, ze kterých se obraz skládá, a to na základě informací o barvách jednotlivých pixelů. Takovouto vektorizaci lze použít pouze u velmi jednoduchých a zřetelných předloh. 3. Poloautomatická vektorizace je v dnešní době nejpoužívanější způsob vektorizace. Vektorizaci provádí program, v případě sporných situací je však korigován a opravován uživatelem. Speciálním typem vektorizace je proces OCR (Optical Character Recognizing), což je rozpoznávání písma. Ze vstupního rastrového souboru obsahujícího obrázek textu je v tomto procesu generován textový soubor.

4.3. Převody mezi nativními formáty grafických editorů Skoro každý grafický editor má svůj vlastní nativní grafický formát. Tento formát umožňuje editoru ukládat informace v jiné struktuře, a také ukládat jich víc, než kolik se dá uložit do některého ze standardních formátů. Problém nastává, pokud potřebujeme s jedním nativním formátem pracovat v jiném editoru. Některé grafické editory nabízí ukládání i v cizích nativních formátech, většinou však není zajištěno, že takto uložený soubor se v cílovém programu zobrazí správně, občas ho editor není schopen otevřít vůbec. Podobné je to s podporou importu cizích nativních formátů do grafického programu. Některé editory se chlubí tím, že umí přijímat interní grafické formáty jiných programů, v praxi však způsobují tyto importy veliké problémy. K problematičnosti konverze takovýchto formátů ještě přispívají různé verze téhož programu, jejichž jednotlivé interní formáty (ač navenek stále s tou samou příponou) se mezi sebou mohou také značně lišit. Problém konverze mezi nativními formáty grafických editorů však přesahuje rámec této práce, proto se jí dále již nebudu zabývat.

1

Digitizér - velký tablet nad formátA3 sloužící výhradně ke snímání velkých papírových podkladů, jakými jsou mapy, projekty, schémata sítí atd. [s5]

15


5. Rozdělení softwaru pro konverzi grafických formátů Pokud chceme provést konverzi mezi dvěma grafickými formáty, máme na výběr více možností jak to provést. Nabízí se nám široká škála softwaru, který nám k této konverzi pomůže nebo ji provede za nás. V následujícím výčtu jsem vytvořila a popsala kategorie pro dělení softwaru pro konverzi.

5.1. Grafické editory Jednou z možností převodu grafických formátů jsou grafické editory. Bitmapových grafických editorů můžeme využít pro konverzi mezi dvěma bitmapovými formáty (v případě jejich podpory). Vektorové grafické editory můžeme použít jednak pro převod z vektoru do bitmapy (většinou pomocí funkce „export“) nebo z jednoho vektorového formátu do druhého. V některých vektorových editorech je také možné převádět bitmapy do vektorů pomocí vestavěné funkce trasování. Mezi vektorové editory s možností trasování patří například programy CorelDraw, Adobe Illustrator od verze CS2, Xara Xtreme, Inkscape, Adobe Flash nebo netradiční vektorový editor Canvas X.

5.2. Konvertory grafických formátů Grafické konvertory by bylo možno ještě dále rozdělit na programy umožňující konverzi pouze mezi bitmapovými formáty a na ty, jež podporují konverze i z vektorových formátů. Konvertory, jež by umožňovaly převody mezi vektorovými formáty navzájem jsem žádné nenalezla. 5.2.1. Konvertory bitmapových formátů Konvertorů, jež podporují vzájemné převody mezi různými bitmapovými grafickými formáty je veliké množství. Většinou se pyšní počtem různých formátů, které jsou schopny převádět (většinou od 50 do cca 130). Patří sem například PictView, ForceVision nebo FastStone Image Viewer. 5.2.2. Konvertory podporující vektorové formáty na vstupu Konvertory umožňující převod z vektorových formátů do bitmap lze dále rozdělit do dvou podskupin. Patří sem: 1. Programy, které umí pracovat s více typy vektorových formátů (většinou s několika nejrozšířenějšími) a zároveň nabízí konverzi i mezi bitmapami navzájem. Nejznámějším v této oblasti je HiJaak Image Manager, dále sem patří například ReaConverter nebo XnView. 2. Programy speciálně zaměřené na konverzi z jednoho konkrétního vektorového formátu (nebo z jedné skupiny vektorových formátů, jako například formáty pro CAD systémy) do různých bitmap. Pro formáty, se kterými pracují CAD systémy jsou to například Acme CAD Converter, Total CAD Converter. Pro konverzi z formátu SVG lze použít například ABC Amber SVG Converter, SVG Rasterizer nebo XML2PDF, který umožňuje konverzi ze všech formátů postavených na XML nejen do PDF, jak by se mohlo z názvu zdát. Pro formát EPS se nám nabízí například Batch EPS Converter.

16


5.3. Pomocné utility Kromě programů primárně určených na konverzi se můžeme setkat také s některou z pomocných utilit zaměřených na práci s jedním z vektorových formátů. Typickým příkladem je utilita Gsview, což je grafické uživatelské rozhraní pro GhostScript, interpret jazyka PostScript. Kromě funkce zobrazení PostScriptových souborů a možnosti jejich tisku na tiskárně nabízí také možnost konverze dokumentu napsaného ve formátu PS (a EPS samozřejmě také) do jiných formátů.

5.4. Trasovací programy Pod pojmem trasovací programy se skrývá široká škála programů, které jsou převážně zaměřeny na konverzi bitmapové předlohy do vektorové podoby pomocí poloautomatického nebo automatického trasování (vektorizace). Trasovací programy nejsou všechny stejného zaměření ani funkcionality, neexistuje ani jejich bližší členění. Přesto bych je rozdělila do několika kategorií. 1. První kategorií jsou velice jednoduché programy, neskýtající téměř žádná nastavení s málo použitelnými výsledky, které by se daly nazvat jakýmsi začátečnickým počinem. Patří sem například Line-tracer (http://linetracer.sourceforge.net/). 2. Další kategorií jsou programy určené hlavně grafikům. Od ostatních programů se liší především v entitách, jež jsou schopny rozeznávat. Pro grafiky je nejdůležitější rozeznání křivek. Tyto trasovací programy neumí v obraze rozpoznávat speciální entity jako je kružnice nebo oblouk, často ani rovnou čáru, výsledek se skládá pouze z křivek. Patří sem jednak programy cenově dostupné veřejnosti (v rozmezí $60-90) Vector Eye a TraceLine, ale také profesionální trasovací programy jako například Imagaro Z za 620€. 3. Třetí kategorii bych nazvala univerzální. Jde o programy, jež umí rozpoznávat jak křivky, tak i některé jiné základní entity jako jsou kružnice, oblouky, čáry, lomené čáry apod. Hodí se tedy jak pro loga, perokresby a ilustrace, které potřebují přetransformovat grafici, tak i pro méně náročné technické výkresy a dokumentace. Jejich cena se pohybuje mezi $50-100 a patří sem například programy RasterVect, Vextractor, AlgoLab Raster to Vector Conversion Toolkit a MagicTracer. 4. Do další skupiny bych zařadila programy, které jsou primárně určené pro rozeznávání naskenovaných technických výkresů a map. Jejich prostředí se většinou dost podobá CAD programům, umí rozeznávat entity jako jsou kružnice, oblouky, různé druhy čar včetně čárkovaných a čerchovaných (a rozpoznání jejich tloušťky), lomené čáry, polynomy, šipky a často také symboly používané v technické dokumentaci. Naopak většinou nerozeznávají křivky, takže na vektorizaci například log nebo ilustrací jsou naprosto nevhodné. Výstupními vektorovými formáty jsou DXF a jemu příbuzné používané v CAD systémech. Patří sem jak programy cenově dostupnější (do $100) například Acme TraceArt nebo Raster to vector, tak i poměrně drahé záležitosti jako je WinTopo Pro za $360, VPHybridCAD za 760€ nebo také RxSpotlight PRO za $3725 či Wiseimage PRO for windows za $3200. 5. Samostatnou kategorii tvoří programy určené speciálně pro přípravu materiálů pro GIS1. Ačkoliv některé programy z předešlé skupiny obsahují také částečnou podporu pro trasování map, jejich funkcionalita je mnohdy omezená. Existují i programy speciálně určené pro práci s mapami, umožňující spoustu funkcí potřebných k produkci kvalitních podkladů pro GIS. Jejich cena již však odpovídá funkcionalitě a požadavkům na program. Jako zástupce jmenujme například EasyTrace PRO za 1000€.

1

GIS - Geographic Information System - Systém pro práci s daty týkajícími se země - pro jejich sběr, ukládání, manipulaci, analýzu, zobrazování atd.( podle [s7])

17


6. Srovnávací studie vybraných aplikací – metodická část 6.1. Výběr softwaru pro srovnávací studii Pro svou srovnávací studii jsem si vybrala programy ze dvou kategorií. První skupinou, kterou budu srovnávat, bude obsahovat vektorové editory podporující trasování. Vybrala jsem si čtyři nejznámější, a to CorelDRAW X3, Adobe Illustrator CS2, Xara Xtreme a Inkscape. Programy CorelDRAW a Adobe Illustrator jsou dva nejznámější a nejrozšířenější vektorové editory. Xara Xtreme patří k levnějším programům a Inkscape je zde jako zástupce programu, který lze získat zdarma. Do studie jsem se snažila zahrnout nejnovější verze programů1. Další skupinou programů, které budu srovnávat jsou trasovací programy umožňující rozpoznávání jak křivek, tak i jiných geometrických objektů. Konkrétně jde o programy Vextractor, AlgoLab Raster to Vector Conversion Toolkit a Magic Tracer. Protože se mé porovnání uskutečnilo z pohledu grafika, který by program využíval převážně k trasování log a ilustrací, chtěla jsem původně porovnávat programy z druhé kategorie mého výčtu trasovacích programů, konkrétně Vector Eye, TraceLine a Imagaro Z. Tyto produkty jsem však nakonec ze srovnání vyloučila. Imagaro Z jsem vyloučila proto, že se mi nepovedlo od firmy Imagaro získat zkušební verzi, a zbylé dva proto, že se ukázaly být k trasování téměř nepoužitelné.

6.2. Metoda srovnání vybraného softwaru Žádným srovnáním nelze jednoznačně říci, že jeden program je lepší než druhý. Důležité z hlediska srovnání jsou především preference potenciálního uživatele. Protože však neexistuje žádný „univerzální“ uživatel těchto programů, je i stanovení „univerzálních preferencí“ dost složité. Pro účely srovnání vybraných aplikací jsem navrhla vícestupňové hodnocení. Sledované vlastnosti programů jsem pro přehlednost rozřadila do logických celků, kategorií. V rámci těchto kategorií jsem následně určila vlastnosti podstatné pro vzájemné srovnání vybraných programů a podle důležitosti je obodovala tak, aby součet všech bodů, které může program v rámci jedné kategorie získat, byl vždy roven deseti. Takto vytvořeným kategoriím jsem zároveň přiřadila váhy dle důležitosti dané skupiny vlastností v rámci výsledného porovnávání. Vynásobením počtu bodů v každé kategorii a váhy této kategorie dostane každý program výsledný počet bodů, podle nichž bude následně možné programy seřadit. Nejdůležitější kategorie obsahuje hodnocení výsledků trasování mnou nadefinované zkušební grafiky. V rámci této kategorie jsem hodnotila výsledek trasování každé z deseti předkládaných předloh zvlášť, každý natrasovaný obrázek mohl dostat 10 bodů. Deset předloh určených k trasování jsem ještě rozdělila podle jejich charakteru do tří subkategorií – jednoduchá černobílá grafika, složitá černobílá grafika a barevná grafika. Bodové hodnocení výsledků trasování jednotlivých předloh jsem v rámci těchto subkategorií zprůměrovala, čímž jsem dostala průměrné bodové hodnocení schopnosti programu trasovat daný typ grafiky. Počet bodů získaných v kategorii „Výsledky trasování zkušební grafiky“ jsem pak získala zprůměrováním subkategoriálních průměrů. Toto vícestupňové hodnocení jsem zvolila zaprvé pro lepší přehlednost, za druhé proto, že preference různých uživatelů se mohou významně lišit hlavně z hlediska důležitosti jednotlivých skupin při výběru nejlepšího programu. Při vícestupňovém hodnocení není pro uživatele náročné, pokud má jiné preference než jsem zvolila já, aby si vypočítal vlastní 1

Bohužel v době dokončení této práce je již na trhu novější verze Adobe Illustratoru CS3. Protože je však tento produkt na trhu opravdu čerstvě (uveden během dubna 2007), nestihla jsem ho již zahrnout do své studie.

18

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování bodové hodnocení na základě jím nově definovaných vah pro jednotlivé kategorie a subkategorie (v případě hodnocení trasování zkušební grafiky).

6.3. Sledované vlastnosti aplikací Pokud chceme srovnávat programy umožňující trasování, můžeme u nich sledovat veliké množství nejrůznějších vlastností. Snažila jsem se tyto vlastnosti pro přehlednost rozřadit do určitých kategorií a subkategorií, které se sice nedají brát jako definitivní a jednoznačné, jejich kategorizace však významně přispívá ke zpřehlednění a lepší orientaci v hodnocení. 6.3.1. Uživatelské rozhraní1 aplikace Do kategorie uživatelské rozhraní aplikace spadají vlastnosti, které by se daly všeobecně označit pod pojem „user-friendly“. Závisí na nich, jak pohodlně se bude uživateli s programy pracovat. Zařadila bych sem následující vlastnosti: 6.3.1.1. Grafické uživatelské rozhraní versus příkazová řádka

Je celkem zásadní rozdíl v tom, jestli aplikace nabízí grafické uživatelské rozhraní nebo zda se dá ovládat pouze z příkazové řádky. Většina trasovacích programů sice grafické uživatelské rozhraní nabízí, není tomu tak však u všech (např. velmi výkonný program Potrace (http://potrace.sourceforge.net/)). 6.3.1.2. Jazyk

Dále může být pro někoho důležité, zda je program distribuován i s českou lokalizací nebo zda je nabízen pouze v cizojazyčné verzi (většinou angličtina). Jsou uživatelé, kteří jsou v anglickém ovládání ztraceni, ale naopak i tací, kteří by se ztráceli v českých, mnohdy ne příliš přesných překladech odborných pojmů. 6.3.1.3. Náhledy

Uživateli velice pomůže, pokud aplikace nabízí náhledy na změny, které působí různým nastavením parametrů pro trasování. Náhledy mu umožňují vyladit jednotlivé parametry aniž by musel proces vektorizace spouštět znovu a znovu. Děje se tak většinou přímo v dialogovém okně, ve kterém parametry zadáváme formou náhledového okénka. Náhledy se dále mohou lišit v tom, zda na ně lze použít funkci lupy (tj. zvětšovat a zmenšovat obrázek) a s ním spojenou možnost posunu po jednotlivých částech obrázku. Možnost zvětšovat obrázek je velice důležitá, pokud pracujeme s větším obrázkem, který by zmenšen do malého náhledového okna neměl žádnou vypovídací hodnotu. Pokud program umožňuje lupu a posun po částech obrazu, může si uživatel přiblížit problémová místa, na nichž pak nejlépe vidí, jaké nastavení parametrů je pro konkrétní zadání nejvhodnější. 6.3.1.4. Informace o počtu uzlů a křivek ve výsledku

Další důležitou informací, kterou při zadávání parametrů pro vektorizaci sledujeme, je počet uzlů a křivek, které nám ve výsledném vektorovém obraze vzniknou. Je velmi užitečné, pokud nám program vedle náhledu na finální výtvor nabídne i tyto informace. Zvláště u složitějších kreseb je poměrně veliký rozdíl, zda máme ve výsledném obrázku 2000 nebo jen 1000 uzlů. V náhledech to mnohdy nelze rozeznat, čísla tak mají větší vypovídací hodnotu. 6.3.1.5. Způsob zobrazení bitmapové předlohy a vektorového výsledku

Dost často se stává, že uživatel potřebuje po vygenerování vektorové cesty pracovat v jednom obrázku jak s původní bitmapovou předlohou, tak i s výsledkem trasování. Uživatel se většinou s čistým výsledkem trasování nespokojí a chce ho nějakým způsobem doupravit. K dodatečným opravám tvarů vektorů napomáhá podstatným dílem způsob zobrazování 1

Uživatelské rozhraní je rozhraní, které umožňuje přenos informací mezi uživatelem a hardwarovými nebo softwarovými komponentami počítačového systému.[t2]

19

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování bitmapové a vektorové části obrazu. Některé editory nabízí možnost zapínání a vypínání „vrstev“ (v tomto případě máme na mysli vrstvu bitmapovou a vrstvu vektorovou), jiné nabízí pro přehlednost nastavení průhlednosti u bitmap nebo obrysové zobrazení výsledného vektoru (to jest takové, kde se zobrazují tenkými čarami pouze cesty a obrysy objektů, a nejsou vidět výplně). 6.3.1.6. Dávkové zpracování souborů

K uživatelskému pohodlí jistě přispívá i fakt, zda programy podporují dávkové zpracování souborů. Pokud chce uživatel spouštět proces vektorizace na větší počet stejnorodých obrázků, u kterých je možné říci, že budou vyžadovat přibližně stejné nastavení vektorizačních parametrů, rozmyslí si, zda použije program, u kterého musí vektorizaci provést u každého obrázku zvlášť nebo zda si vybere jiný, který mu umožní zpracování těchto dat naráz (nebo alespoň po větších dávkách). 6.3.2. Nápověda a podpora Pro uživatele začínajícího s nově pořízeným programem je jistě důležité, zda jsou k němu k dispozici nějaké výukové materiály, tutoriály, které by ho naučily s programem zacházet a jakou mají tyto materiály formu - zda jde o video, sekvenci html stránek, nějakého „asistenta“ nebo tištěný materiál. Důležitá je také dostupnost těchto materiálů – zda se distribuují spolu s programem, jsou volně ke stažení nebo se musí dokoupit zvlášť. Každý kvalitní software by měl také obsahovat nápovědu, na kterou se může uživatel obrátit, pokud si neví s něčím v programu rady. U nápovědy nás může zajímat, zda je globální, pro celý program jedna, nebo zda má kontextový charakter – zda je její obsah závislý na kontextu, ve kterém ji spouštíme. Dále může hrát důležitou roli, stejně jako u uživatelského prostředí, zda je nápověda k dispozici v češtině nebo pouze v anglickém jazyce. Mohli bychom také sledovat formát nápovědy – jestli jde o jednoduchý textový soubor, stránku v HTML1 kódu nebo například dokument ve formátu PDF. Tento parametr se mi však nezdá ve většině případů důležitý. Pokud si uživatel pořídí nějaký program, může být pro něj také důležité, zda k němu má zajištěnu nějakou technickou podporu, například přes internet nebo zda existuje k produktu alespoň nějaké diskusní fórum, kde by mohl požádat o radu, pokud si s nějakým problémem neví rady. 6.3.3. Technické parametry 6.3.3.1. Operační systémy

Důležitým technickým parametrem je operační systém, pod kterým je program spustitelný. Dost trasovacích programů je silně omezeno na různé verze OS Windows, najdou se však i výjimky, které naopak běží například pouze na verzích Mac OS2. 6.3.3.2. Hardwarové nároky

Zanedbatelné nejsou ani hardwarové nároky. Vektorizace je dost náročná operace, která může mít vysoké nároky zvláště na operační paměť. Některé programy bohužel vynikají vysokými nároky na minimální velikost operační paměti, případně i na rychlost procesoru, zatímco jiné nemají s procesem vektorizace problémy ani při relativně malé kapacitě paměti. Poslední vlastností, která by se v této kategorii dala sledovat, je velikost, kterou program zabírá na disku. V současné době narůstajících kapacit pevných disků by však ani ty nejobjemnější programy neměly činit žádné větší problémy.

1

HTML (HyperText Markup Language) je jazyk, který vznikl v souvislosti s rozvojem služby WWW. Je založen na principu označování (mark-up) částí textu pomocí předem známé množiny značek.[s9] 2 MAC OS – operační systém běžící na počítačích typu MAC od společnosti Apple

20

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 6.3.4. Cena a licence Při pořizování jakéhokoliv softwaru určitě každého uživatele zajímá i jeho licence a cena. Trasovací program mívá nejčastěji podobu komerčního softwaru, můžeme však nalézt také shareware nebo freewarové produkty. Neobvyklé nejsou ani dvě verze jednoho produktu, kdy jedna, s pouze základními funkcemi je šířena jako freeware a teprve pokud chce uživatel využívat profesionálních funkcí nebo větší možnosti exportu, zaplatí si komerční verzi. 6.3.4.1. Zkušební verze

Dále je pro potenciálního uživatele důležité, zda je k programu dostupná nějaká zkušební (demo, trial) verze a jaké má tato verze omezení. Restrikce zabudované do zkušebních verzí se mohou značně lišit. Některé programy nabízí omezený počet dní (většinou 20 nebo 30, není však výjimkou ani pouhých 10 dní), během nichž je možné si program vyzkoušet, jiní výrobci zvolili strategii omezení možného počtu spuštění. Zajímavé řešení mají zkušební verze programů, které můžeme používat libovolně dlouhou dobu, nabízející plnou funkčnost s jediným omezením – výsledky trasování se v nich nedají uložit. Uživatel tak není omezen ve zkoušení všech možných funkcí, ale zároveň má výrobce zaručeno, že jeho program nebude možno zneužít. Jedinou nevýhodu zde vidím v tom, že si uživatel nemůže ověřit správnost exportní funkce do různých grafických formátů. 6.3.5. Podporované grafické formáty a zdroje dat U trasovacího programu je důležité, jaké grafické formáty podporuje a to jak vstupní, tak i výstupní. 6.3.5.1. Vstupní grafické formáty

Na vstupu by měl být schopen přijímat alespoň základní bitmapové formáty tak, jak jsou rozebrány již dříve. 6.3.5.2. Výstupní grafické formáty

Podstatné jsou formáty, v nichž je program schopen výsledek ukládat. Existují trasovací programy, které podporují na výstupu pouze jeden formát, na druhou stranu nalezneme i takové programy, které zvládají většinu nejrozšířenějších vektorových formátů. Pokud má program ve své specifikaci vypsány grafické formáty, do nichž je schopen výsledek ukládat, ještě to bohužel neznamená, že bude výsledný soubor uložen správně, tj. tak, aby ho bylo možné otevřít i v jiných aplikacích, které tento formát podporují. 6.3.5.3. Podpora TWAIN1 protokolu

Některé trasovací programy umožňují nejen zpracování podkladů, které máme uložené v nějakém grafickém souboru, jsou také schopny přímé komunikace se skenerem pomocí protokolu TWAIN. 6.3.6. Práce s bitmapovou předlohou, preprocessing Převod bitmapy do vektoru má tři důležité fáze. První z těchto fází je úprava bitmapové předlohy tak, aby do procesu vektorizace nevstupovaly informace, které jsou v obrázku „navíc“ (tedy zejména šum2) a naopak aby se v něm vyskytovalo co nejvíce adekvátních informací, které mohou dále napomoci vektorizačnímu algoritmu. Proto disponují trasovací programy různými funkcemi pro práci s bitmapou a bitmapovými filtry. Jedná se většinou o některé z následujících funkcí:

1

TWAIN - zkratka z "Toolkit Without An Interesting Name“. Jde o ustálený průmyslový standard popisujících způsob komunikace libovolného zařízení (například skeneru) s aplikacemi. [s16] 2 Šum - barevné pixely náhodně rozmístěné po obrázku. [o8]

21

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování práce s barvami: změna barevného režimu1, redukce barev, nastavení průhlednosti pozadí, nahrazování barev, negativizace • přizpůsobení obrazu – změna jasu (Brightness), kontrastu (Contrast), odstínu (Hue), Sytosti (Saturation) a gamma korekce2 • kreslení (různými typy per a štětců), guma, tvorba pravoúhlých objektů, čar a elips • změna velikosti či rozlišení, ořez vybrané části obrázku • rotace (dle přesného úhlu, případně narovnání dle pravítka), zkosení, převrácení a zrcadlení obrazu • práce s výběrem a maskou (různé tvary a způsoby výběru, kouzelná hůlka3, multiplikativní výběr, inverze výběru), tvorba samostatných objektů z výběru a manipulace s nimi • rastrové efekty (umělecké efekty, deformace a osvětlení) • filtry (někdy též nazývané „preprocessingové“) pro: o zostřování – zostřit (Sharpen) o rozostřování a vyhlazování rozmazat (Blur), změkčit (Soften), zjemnit (Smooth), vyhladit (Despeckle), medián (Median), průměr (Average) o zvýraznění či potlačení některých specifických detailů: vyplnění prázdných míst/děr (Fill Holes) - filtr, který vyplňuje malá bílá místa vyskytující se mezi černými pixely v obraze spojení (Connect) – filtr, který spojuje 2 pixely, pokud jsou od sebe na vzdálenost jednoho pixelu vyčištění (Clean) - komplexní filtr zvyšující kvalitu hranic objektů, redukující šum a zároveň vyplňující malé díry (prázdná místa) zeštíhlení či ztluštění kontur (Thicken and Thin) detekce a vytažení hran a okrajů objektů Je nutné dodat, že funkce některých preprocessingových filtrů se dosti překrývají a programy pro ně nemají jednotné a ustálené názvosloví. Obecně doporučované úpravy obrazu před jeho předáním do vektorizačního procesu jsou zejména: • redukce barev, • odfiltrování šumových částic pomocí některého z dostupných filtrů (nejlépe median filtrem) a • izolace a odstranění samostatných pixelů (opět pomocí dostupného filtru). Pokud trasovací programy nemají možnost předzpracování bitmapové předlohy, nebo je u nich tato schopnost silně omezena, je zajímavé, pokud nabízí alespoň spolupráci s externím bitmapovým editorem. Tato provázanost na vnější editor umožňuje lepší práci s obrázkem. Bitmapa upravovaná v externím programu se po skončení editace automaticky přenese do trasovacího programu bez nutnosti ukládání mezivýsledku. •

6.3.7. Vlastní trasovací proces 6.3.7.1. Metody trasování

Trasovací programy používají většinou dvě základní metody trasování: obrysovou (outline/fill/výplňové) a čárovou metodu (centerline/stroke/středová čára)1. Protože každá z těchto dvou metod má své pro a proti, nabízí některé programy možnost pracovat s jejich 1

Barevný režim (color mode) je systém, který definuje počet a typ barev, které vytváří obraz. Gamma correction - Gamma korekce - Postup, kterým se korigují rozdíly v jasové křivce při zobrazování či tisku. Gamma korekce prohýbá jasovou křivku především v jejích středních hodnotách, čímž dochází k celkovému projasnění či ztmavení; krajní hodnoty zůstávají nezměněny. [s17] 3 Kouzelná hůlka (Přibližný výběr) - Nástroj, který je určen k výběru oblastí obrázku na základě podobnosti barev. [m1] 2

22

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování kombinací. Obrysová a čárová metoda se sice vyskytují u většiny trasovacích programů, nikoliv však u všech. Jsou i programy, které používají své vlastní metody, jakou je například program Potrace (zabudovaný mimo jiné také do vektorového editoru Inkscape, který si blíže popíšeme v následující kapitole). • Obrysová metoda (outline) Pro všechny vzniklé objekty vytváří uzavřené vyplněné vektorové cesty. Vznikají tak výsledky, které se více podobají originální bitmapě, zvláště pokud se v ní vyskytují čáry o proměnlivých tloušťkách (jako například v ručních skicách a fotografiích). Výsledkem trasování používajícího tuto metodu jsou komplexnější vektory s více kotevními body2. • Čárová metoda (centerline) Pro čáry spadající svou šířkou do předem zadané hodnoty (parametr maximální šířka tahu / max stroke weight) vytváří otevřené cesty s informací o jejich šířce. Z oblastí, které svou šířkou přesáhnou tento parametr, vzniknou uzavřené vektorové cesty o šířce jednoho bodu. Tato metoda je problematická, pokud ji chceme použít na obrázek s čarami, které mají proměnlivou tloušťku. Ve výsledku se sice může objevit více cest, kdy každá má jinou tloušťku, aby však měla jedna cesta v různých místech různou tloušťku, není ve vektorovém prostředí možné. Trasování s pomocí čárové metody vede k jednodušším vektorům s menším počtem kotvících bodů.

obr. 5 Výsledek trasování pomocí čárové metody

obr. 6 Výsledek trasování pomocí obrysové metody

6.3.7.2. Rekognice základních elementů

Jak již bylo naznačeno dříve, trasovací programy se liší v základních entitách, které jsou schopny z bitmapové předlohy rozpoznat. Tyto entity se dělí do dvou skupin : • křivky • kružnice, oblouky, čáry, lomené čáry a polygony U trasovacích programů nás pak zajímá, zda rozeznávají entity pouze z jedné z těchto dvou skupin (a z které) nebo z obou. 6.3.7.3. Práce s barvami

Ne všechny trasovací programy používají algoritmy, které jsou schopny zpracovávat barevná data. Dost často se setkáme s tím, že program sice umí pracovat s barevnou předlohou, těsně před samotným trasováním si však převede obraz do černobílého formátu a poskytne nám vektorový výsledek, který používá pouze černou a bílou barvu. Pro zpracování například barevných log se neschopnost programu trasovat barvy může zdát klíčovým problémem. Pokud však potřebujeme zvektorizovat černobílé podklady, ukazují se tyto programy mnohdy jako daleko schopnější a výkonnější. 6.3.7.4. Možnosti nastavení

Každý trasovací program nabízí možnost nastavení samotného procesu trasování. Jde jak o volbu metody trasování popsanou výše, tak o specifické parametry, upřesňující tento proces. Velice často nabízí programy možnost vybrat si jedno z předdefinovaných nastavení, většinou 1

Protože má každý trasovací program pro tyto metody jiné pojmenování, pro přehlednost budu dále v textu používat již jen termíny obrysové a čárové ve spojení s anglickými „Outline“ a „Centerline“ 2 Kotevní/kotvící body (anchor points), někdy též nazývané uzly (nodes) - bod na konci každého segmentu cesty, pomocí něhož lze měnit tvar tohoto segmentu

23

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování pojmenovaných podle typu předlohy, k jejíž vektorizaci jsou určeny. Uživateli tak mnohdy stačí zvolit správné nastavení a poté již jen jemně dolaďovat hodnoty u jednotlivých parametrů. Počet a typ předpřipravených nastavení se u jednotlivých programů dosti liší. Avšak neznamená že čím více, tím lépe. Důležitou vlastností, kterou je potřeba u programu sledovat, podle mého názoru je, zda program nabízí možnost uložit si vlastní nastavení hodnot parametrů. Použití předdefinovaných nastavení bez další úpravy parametrů dává málokdy nejlepší výsledek. Proto je velice důležité, aby si uživatel mohl ukládat svá vlastní nastavení pro budoucí znovupoužití. Nastavitelné parametry se u jednotlivých programů značně liší, níže uvedený výčet je pouze výběrem nejčastěji se vyskytujících položek. Mnohdy mají stejná nastavení v různých programech odlišné názvy, pod podobnými názvy se však zároveň mohou skrývat různé principy, na kterých pracují. Nepřehlednosti ve významu parametrů ještě napomáhá chybějící nebo slabá dokumentace či nápověda u některých programů. Mezi parametry, které lze pro trasovací proces nastavit patří: • Metoda trasování Vybírá se většinou ze dvou metod uvedených výše, tj. obrysové a čárové, případně se dá zvolit jejich kombinace. Některé programy však mohou nabízet metody zcela jedinečné. • Barevné režimy a počet barev Programy, jež umožňují trasovat barvy, nabízí možnost nastavit barevný režim, v němž bude předloha trasována (černobílý, stupně šedi, barevný). Podstatným parametrem je počet barev, které se mají ve výsledku trasování použít. Ve veliké míře totiž ovlivňuje jednoduchost či složitost výsledku, často i jeho přesnost. U některých trasovacích programů má uživatel možnost volit si nikoliv jen počet barev, ale také určit si které z barev se mají ve výsledku použít a které nikoliv. U těchto programů je pak většinou také možno určit které z původních barev se mají slučovat do jedné a do jaké výsledné barvy a dokonce je možno zaměnit výslednou barvu za úplně jinou (tímto způsobem je možno obrázek zároveň s trasováním i přebarvovat). • Přesnost/Detail/Vyhlazení (Path fitting /Accuracy /Detail /Smoothing) Tyto parametry udávají, nakolik se výsledek může lišit od původní bitmapy. Čím přesnější chceme výsledek mít, tím složitější výsledky s více uzly dostaneme. • Minimální zpracovávaná oblast (Minimum area ) Toto nastavení určuje minimální velikost oblasti, která bude zahrnuta do zpracování. Všechny oblasti, které jsou menší než zadaný parametr, budou programem ignorovány. Možnost nastavení tohoto parametru je velice důležitá při předlohách ze skenů, které vytváří mnoho šumu a dalších nežádoucích částic, které nejsou přítomny na skenované předloze. Toto nastavení pomáhá snížit počet výsledných objektů a tím také zjednodušit obrázek. • Práh (Treshold) Práh je specifické nastavení, které se používá, pokud chceme barevný obrázek nebo obrázek ve stupních šedi zpracovávat v černobílém režimu. Práh určuje hranici mezi černými a bílými pixely ve zpracovávaném obrázku. Čím vyšší zadáme hodnotu prahu, tím více barev bude považováno za černou barvu a naopak. Speciálně pro čárovou metodu se u většiny programů nastavují parametry maximální šířka čáry a minimální délka čáry, které umožňují programu rozlišit mezi čarou a vyplněnou oblastí. 6.3.7.5. Rychlost

Důležitou vlastností trasovacího programu, kterou je potřeba prověřit, je rychlost trasování. Některé programy jsou schopny i poměrně složité předlohy natrasovat v celkem rozumném čase, jiným to trvá mnohonásobně déle nebo si se zadanou úlohou nejsou schopny vůbec poradit.

24

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 6.3.8. Práce s vektory Třetí fází převodu bitmapy do vektoru je úprava výsledku vektorizačního procesu. Málokdy je výsledek přesně podle představ uživatele, součástí trasovacího programu by tedy měly být alespoň základní funkce pro práci s vektory. Mezi těmito funkcemi se mohou objevit následující: • práce s objekty: posunutí, kopie, otočení, převrácení, mazání a změna velikosti objektů • editace a mazání kotvících bodů, možnost snížení jejich počtu ve výsledku (funkce zjednodušit - simplify) • slučování a rozdělování skupin objektů • kreslení základních geometrických objektů (čára, lomená čára, kružnice, oblouk, mnohoúhelník) • rozdělování a spojování polygonů a lomených čar • „kreslení od ruky“ (freehand drawing) • psaní textu Za funkce, které jsou v trasovacích programech nejvíce potřeba k úpravě finálního produktu považuji zejména editaci, mazání a přidávání kotvících bodů, možnost zjednodušení výsledné křivky, práci s objekty a jejich slučování do a rozdělování ze skupin. 6.3.9. Specifické funkce navíc 6.3.9.1. OCR (Optical Character Recognition)

Proces rozpoznávání písma z bitmapového obrázku je specifickým případem vektorizace. Většina levnějších trasovacích programů tuto vlastnost nenabízí, ale najdou se i takové, jejichž funkcionalita zahrnuje i OCR. U trasovacích programů jde o funkci okrajovou, pokud uživatel potřebuje rozpoznat větší úseky textu, může využít služeb softwaru určeného výhradně na OCR. 6.3.9.2. Podpora GIS a CAD aplikací

Existují programy, které nabízí specifické funkce pro podporu vzniku materiálů pro CAD aplikace a GIS. Patří sem například možnost určení vlastního souřadnicového systému, přiřazování Z-tových souřadnic a různých dalších informací k polygonům a jednotlivým částem výsledného obrazu, podpora GIS formátů a mnoho dalších. Funkcionalita trasovacích programů určených pro GIS a CAD systémy je však nad rámec této práce, proto se jí podrobněji zabývat nebudu. 6.3.10. Výsledky trasování zkušební grafiky Hodnocení výsledku trasování je dost subjektivní záležitostí. Kromě počtu výsledných objektů a kotvících bodů totiž nemáme žádné objektivní měřítko, podle kterého by se dalo říci, že je jeden výsledek lepší než druhý. Ani menší počet kotvících bodů či objektů neznamená vždy lepší výsledek – se snižováním jejich počtu může docházet ke ztrácení podstatných detailů. Přesto jsou výsledky trasování tou nejdůležitější kategorií, pokud chceme programy srovnávat. Proto jsem navrhla deset předloh, které by měly umožnit nalézt silná a slabá místa programů a pomoci porovnat jejich schopnosti. Protože každá bitmapová předloha se skládá více či méně ze základních elementárních útvarů, křivek, čar různé tloušťky, barevných segmentů, zahrnula jsem do zkušební grafiky převážně tyto elementy.

25

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Zkušební grafika č.1 obsahuje 3 elipsy a 3 obdélníky o šířce čáry 2pt1. Elipsy mají rozměry 90x30mm, první je vodorovná a další dvě jsou oproti ní natočené o 30 a 60 stupňů. Obdélníky měří každý 60x30mm a mají stejný sklon jako elipsy. Je nutno začínat s jednoduchými a elementárními tvary, ze kterých se skládá výsledná grafika. Elipsy byly zvoleny proto, že velmi dobře simulují oblouky o různých poloměrech zaoblení. Obdélníky byly zvoleny pro simulaci kratších a delších rovnoběžných a na sebe kolmých úseček. Bohužel i obr. 7 Náhled zkuš. grafiky č.1 s takto jednoduchými obrazci mívají trasovací programy dost často problémy. Špatně se vypořádávají zejména s natočenými objekty. Zkušební grafika č.2 obsahuje křivky s různými poloměry křivosti o šířkách čar 0.5, 1, 2 a 4pt. Křivky různého zakřivení a zároveň různých tlouštěk čar v jednom obrázku zjistí, jak je možno program „vyladit“ tak, aby byly ve výsledku obsaženy všechny křivky a zároveň aby došlo k jejich co nejlepší aproximaci (přiblížení) k původní předloze.

obr. 8 Náhled zkuš. grafiky č.2

Zkušební grafiky č.3 a 4 se skládají ze čtyř abeced napsaných ve dvou fontech (Times New Roman - grafika č.3 a Arial-grafika č.4) o dvou velikostech písma (10 a 8 pt). Písmo je pro trasovací programy dost náročný úkol. Vybrala jsem ho hlavně proto, že se v něm mísí křivky různých směrů s proměnlivou tloušťkou. Většina písmen abecedy je dost složitá, jednoduchých je minimálně. U písma je zároveň dost jednoduchá kontrola výsledku, protože každý člověk má povědomí o tom, jak by měl výsledek vypadat, aniž by ho musel porovnávat s originálem. Zkušební grafika č.5 obsahuje vypůjčenou ilustraci „Adobemana“ z programu Adobe Illustrator CS2. Zařadila jsem ji do zkušebních vzorků proto, že je typickým příkladem ruční ilustrace. Opět se zde mísí čáry o různých tloušťkách, zároveň je v obrázku dost detailů, takže můžeme dobře sledovat tvorbu kompromisů mezi složitostí obrázku (udanou počtem uzlů) a úrovní (a kvalitou) vykreslení detailů. Adobeman je dost veliká a složitá předloha, zařadila jsem také proto, že může posloužit jako dobré měřítko rychlosti obr. 9 Náhled zkuš. grafiky č. 5 trasovacího procesu. Zkušební grafika č.6 je složena z pěti barevných vystínovaných kruhů o poloměru 20 mm, jejichž barvy a umístění kopírují olympijské kruhy. Tento obrázek slouží převážně ke zjištění způsobu, jakým se jednotlivé programy vypořádávají s mnohabarevnými předlohami, které v sobě obr. 10 Náhled zkuš. grafiky č. 6 obsahují jemné přechody. 1

pt – zkratka pro typografický bod, což je základní jednotka typografické měrné soustavy. Typografický bod měří 0,3759 mm při 20°C [o9]

26

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Zkušební grafiky č.7-10 obsahují čtyři loga známých společností ve velikosti cca 50x50mm. Jde o loga: Škoda (č.7), ČSOB (č.8), Kofola (č.9) a Gambrinus (č.10) Existující loga společností byly do srovnávání zařazeny pro představu o reálném použití programu při trasování log.

obr. 11 Náhledy na zkuš. grafiky č. 7-10

Logo Kofola je typickým příkladem čistě písmového loga, vyskytuje se zde kombinace velikých a širokých písmen (slovo KOFOLA) s tenkými čárami vytvářejícími pomyslný stín a dále s tenkými křivkami použitými ve slově „originál“ a symbolu „®“. ČSOB a Škoda auto jsou loga smíšená (písmo + symbol). ČSOB bylo zařazeno kvůli své relativní jednoduchosti (dvě barvy téměř pravidelné tvary, minimální rozdíly v tloušťkách čar). Škoda auto je zde proto, abychom viděli, jak si programy poradí s inverzním písmem (bílé písmo na černém pozadí), zároveň přizpůsobenému oblouku, v kombinaci se symbolem (indiána a šípu) se zaoblenými tvary. Logo Gambrinus bylo do zkušební grafiky zařazeno jako nejtěžší úloha, zejména kvůli stínování. Je jakousi výzvou pro programy, aby předvedly, jak si s takovýmto úkolem poradí. Skoro všechny obrázky byly vyrobeny v programu CorelDraw a vyexportovány do formátu TIFF bez použití komprese, v rozlišení 300dpi tak, aby se dobře tiskly. Loga jsem stáhla z logobanky (http://www.logobanka.cz/) ve formátu AI a také vyexportovala do formátu TIFF. Obrázek „Adobemana“ je distribuován spolu s programem Adobe Illustrator CS2 ve formátu JPG. Zkušební grafiky nebyly nijak upravovány, proto se dají považovat za dokonalý podklad pro trasovací proces. Přidání šumu a jiných nedokonalostí by vedlo pouze k testování preprocessingových filtrů, což není úkolem těchto vzorků, ty jsou určeny pouze k vyhodnocení kvality samotných trasovacích mechanismů.

6.4. Vlastnosti vyřazené z výsledného hodnocení Do hodnocení programů pro účely jejich vzájemného srovnání jsem nezahrnula některé vlastnosti, jejichž uvedení v popisu programů má spíše informativní charakter. Patří sem: • Operační systém – pro uživatele, který se rozhoduje o koupi nebo pořízení aplikace je informace o podporovaném OS zcela zásadní. Pokud program nepoužívá OS, který má uživatel nainstalován, těžko si bude tento uživatel kvůli trasovacímu programu zavádět jiný operační systém. 27

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování • • •

•

Hardwarové nároky – v dnešní době není problém pokrýt hardwarové nároky aplikací vybraných pro toto srovnání Existence a typ zkušební verze – všechny programy v této studii nabízí zkušební verzi. Zkušební verze a jejich omezení nepovažuji za natolik podstatné, aby byly zahrnuty do srovnání. Rozpoznávání základních elementů a rekognice křivek – u všech srovnávaných programů se předpokládá, že jsou schopny rozeznávat křivky, proto není nutné tuto schopnost v hodnocení dále zohledňovat. Rozpoznání dalších základních elementů nás zajímá pouze z pohledu dopadu této vlastnosti na výslednou grafiku. Tato vlastnost se tedy promítá do zhodnocení výsledků trasování zkušební grafiky. Práce s vektory u vektorových editorů – primárním úkolem vektorových editorů je práce s vektorovou grafikou. Proto se u nich automaticky předpokládá splnění všech požadavků v této kategorii kladených.

6.5. Váhy jednotlivých kategorií ve výsledném hodnocení Váhy jednotlivých kategorií jsem určovala zvlášť pro skupinu vektorových editorů a zvlášť pro trasovací programy. Zaprvé proto, že u vektorových editorů jsem zcela vypustila aspekt práce s vektory, měla jsem tedy k dispozici o kategorii méně, a za druhé proto, že u vektorových editorů je sice cena důležitá, ale pořizujeme si je z jiných důvodů, než pouze kvůli trasování. Nízkou vahou ceny v konečném hodnocení jsem chtěla docílit jeho větší vypovídací hodnoty co se týče vlastností spojených s trasováním. Naopak u trasovacích programů přihlížím k porovnání z hlediska ceny více, protože předpokládám, že se bude uživatel podle tohoto srovnání rozhodovat o tom, který software si pořídí. Váha kategorie pro vektorové editory (%)

Váha kategorie pro trasovací programy(%)

Uživatelské rozhraní

4

2

Nápověda a podpora

1

1

Grafické formáty a zdroje dat

8

4

Práce s bitmapou a preprocessing

5

3

Trasovací proces

10

8

Práce s vektory Zkušební grafika Cena

0 70 2

7 70 5

Celkem

100

100

Kategorie

tab. 1 Váhy kategorií ve výsledném hodnocení

Největší důraz jsem kladla na výsledky získané hodnocením zkušební grafiky. Pokud není program schopen dosáhnout dobrých výsledků při trasování, i kdyby ve všech ostatních oblastech vynikal, je pro trasování nepoužitelný. Zkušební grafice jsem tedy přiřadila 70%.

6.6. Bodové ohodnocení vlastností v jednotlivých kategoriích Počty bodů, které jsem přiřazovala programům za jednotlivé vlastnosti v rámci kategorií nejlépe ilustruje tab. 16. Kromě kategorií uvedených v tab. 16 jsem hodnotila u programů ještě cenu produktu a zvlášť kategorii zkušební grafiky. 6.6.1. Cena produktu Samostatnou kategorií je cena produktu. Bodové ohodnocení ceny produktu je založeno na normalizaci hodnot. V každé ze dvou kategorií zkoumaných softwarů jsem vzala nejvyšší

28

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování cenu, kterou jsem vydělila deseti. Získaná peněžní částka v dolarech určuje „negativní cenu“ jednoho bodu. V kategorii vektorových editorů tak mohl program ztratit jeden bod z deseti za $71, v kategorii trasovacích programů pak vyšel jeden sražený bod na $10. CDR

AI

Xara

Ink.

Vex.

R2V

MT

Cena

$710

$400

$80

$0

$80

$100

$60

Cena 1 záporného bodu

$71

$71

$71

$71

$10

$10

$10

Počet záporných bodů

10,00

5,63

1,13

0,00

8,00

10,00

6,00

Počet bodů

0,00

4,37

8,87

10,00

2,00

0,00

4,00

tab. 2 Výpočet bodového ohodnocení programů v kategorii Cena

6.6.2. Zkušební grafika Každou z deseti zkušebních grafik jsem bodovala samostatně podle konkrétních vlastností, které výsledný obrázek buď měl mít (pravé rohy, ostré úhly), nebo naopak se ve výsledku vyskytovat neměly (spitá písmena, přebytečné objekty, chybějící části objektů). Tyto vlastnosti jsem určovala na základě míst, která se ukázala pro většinu programů problematická. Součástí hodnocení každého obrázku je také subjektivní složka nazvaná většinou „použitelnost“, do které jsem zohlednila vlastní subjektivní hodnocení použitelnosti získaného výstupu. Subkategorie I. Jednoduchá ČB grafika

Předlohy 1 - Obdélníky a elipsy 2 - Křivky 3 - Písmo Times

II. Složitá ČB grafika

4 - Písmo Arial 5 - Adobeman 6 - Barevné kruhy 7 - Škoda

III. Barevná grafika

8 - ČSOB 9 - Kofola 10 - Gambrinus

tab. 3 Rozdělení jednotlivých předloh zkušební grafiky do subkategorií

Jak jsem již jednou uvedla, jedná se o předlohy ze tří skupin: jednoduchá černobílá grafika, složitější černobílá grafika simulující ruční ilustrace a barevná grafika reprezentovaná převážně různě složitými logy. V rámci každé této skupiny jsem získané body zprůměrovala tak, abych dostala jedno bodové ohodnocení za celou skupinu. Výsledné bodové hodnocení sekce „zkušební grafika“ jsem pak získala dalším zprůměrováním těchto průměrů a to proto, aby na výsledek neměl vliv počet obrázků v jednotlivých skupinách. Zároveň jsem tyto „meziprůměry“ vyráběla kvůli znovupoužitelnosti mých výsledků pokud by se někdo rozhodl dát jednotlivým skupinám zkušební grafiky rozdílné váhy (pokud by například někdo preferoval práci s barvami, nebo by naopak někdo jiný rozpoznávání barev nepotřeboval, a záleželo by mu více na černobílých ilustracích).

29

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Zkušební grafika č.1 - Obdélníky a elipsy Zkoumaná vlastnost Elipsy - použitelnost Elipsy - počet uzlů (do 10ti uzlů) Obdélníky-použitelnost Obdélníky - rohy

Počet bodů 3x1 3x(2/3) 3x1 1+1

tab. 4 Hodnocení zkušební grafiky č.1

Obrázek tří elips a tří natočených obdélníků měl ukázat, že i s takto primitivními objekty mají některé programy při trasování problémy. Celkem deset bodů jsem rozdělila po pěti mezi vlastnosti týkající se zvlášť elips a zvlášť obdélníků. U obdélníků byl nejčastější problém neschopnost kopírovat pravé úhly. Jeden bod dostala grafika za pravé úhly u vodorovného obdélníku, další bod za pravé úhly u zbylých dvou obdélníků.

obr. 12 Špatné a správné rozeznání pravého úhlu

Protože počet uzlů, které normálně stačí na vytvoření elipsy jsou dva, stanovila jsem horní přípustnou hranici pro získání dvou třetin bodu za každou elipsu, deset uzlů. Zkušební grafika č.2 – Křivky Zkoumaná vlastnost Použitelnost Stejná tloušťka čar Ostré úhly Uzavřené konce Počet uzlů na křivku <10

Počet bodů 3 2 2 1 2


Na obrázku č.2 s různě zakřivenými křivkami o různých tloušťkách jsem kladla na programy požadavky v následujících oblastech. Programy dost často nezvládli správně natrasovat nejužší z elips, místo hladkého oblouku vložily do výsledku ostrý úhel. U programů, které trasovaly pomocí obrysové metody se někdy stalo, že konce obrysů křivek neuzavřely, nemohl tak vzniknout vyplněný objekt. S některými křivkami měly programy dost velké problémy a musely je definovat pomocí více než deseti uzlů. I toto jsem považovala za chybu. Dost častým problémem bylo pro programy zachovat stejnou tloušťku v rámci jedné křivky.

30


obr. 13 Špatné a správné tloušťky čar

Zkušební grafika č.3 a 4 - Písma Times New Roman a Arial Zkoumaná vlastnost

Počet bodů

Obr. č.3 - Písmo Times

10

Použitelnost/čitelnost Uzavřené křivky Spitá místa-písmena Spitá místa-díry v písmenech Vertikály Patky

3 2 1 1 2 1

Obr.č.4 - Písmo Arial

10

Použitelnost/čitelnost Uzavřené křivky Spitá místa-písmena Spitá místa-díry v písmenech Vertikály Pravé úhly v koncích písmen

3 2 1 1 1 2

tab. 6 Hodnocení zkušební grafiky č.3 a 4

Některé programy neuměly interpretovat písmo pomocí uzavřených cest a ani po menších úpravách tak nebylo možné vzniklé objekty vyplnit barvou, což je u výsledku důležité. Ve výsledcích trasování se také objevovaly písmena spitá do sebe nebo bez vnitřních bříšek.

obr. 14 Spitá písmena písma Times New Roman a písmena tak, jak ve skutečnosti vypadají

Dále jsem sledovala vertikály, tj. části cest, které by měly být v ideálním případě rovnoběžné a svislé.

obr. 15 Špatně natrasované vertikály u písmen z písma Arial a jejich předloha

U písma Times New Roman jsem sledovala, jak si programy poradily s patkami, u Arialu jsem naopak zjišťovala, zda se jim povedlo zachovávat pravé úhly na koncích písmen.

31

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Zkušební grafika č.5 – Adobeman Zkoumaná vlastnost Celkový dojem Uzavřené křivky Počet objektů <100 Detaily - přezka, pero Hladkost čar



U výsledků obrázku Adobemana jsem opět sledovala uzavřenost křivek. Při trasování ručních ilustrací je pro grafika důležité, aby mohl rychle a pohodlně měnit barevné výplně částí obrázku. Pokud jsou cesty uzavřené, je tato změna poměrně jednoduchá a rychlá. Pokud je však vektorový obrázek tvořen neuzavřenými cestami, představuje to pro uživatele veliké množství dodatečných úprav. Další tři vlastnosti spolu úzce souvisí. Při trasování ruční ilustrace je od programu vyžadováno, aby vytvořil co nejhladší křivky s přijatelným počtem objektů, ale zároveň aby zachoval detaily. Tento požadavek jsem rozdělila na tři faktory: Hladké cesty, počet vzniklých objektů menší než 100 a zobrazení důležitých detailů, v případě Adobemana se jednalo zejména o zobrazení detailů na mužově přezce.

obr. 16 Špatné vykreslení detailu přezky a lepší varianta tohoto detailu

Zkušební grafika č. 6 - Barevné kruhy Zkoumaná vlastnost Celkový vzhled/dojem Plynulost přechodu - jednoduchost hran Plynulost přechodu - celkový obrys Plynulost přechodu - prázdná místa - velká Plynulost přechodu - prázdná místa - malá



Obrázek č.6 měl zjistit, jak se programy vyrovnávají s jemnými barevnými přechody. Hodnotila jsem u nich jednoduchost hran, které vznikaly mezi výslednými objekty vyplněnými vždy jednou barvou, dále jak se programům podařilo dodržet hladký obrys kruhů.

obr. 17 Horší a lepší varianta jednoduchosti hran mezi objekty

32

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Dost často se ve výsledku objevovala prázdná místa mezi objekty, která byla buď rozměrově větší, ale bylo jich méně, nebo byla poměrně malá, ale objevovala se téměř mezi všemi objekty. Zkušební grafika č.7 – Logo společnosti Škoda Zkoumaná vlastnost Použitelnost Oblost oblouku Deformace písma Barva/ uzavřenost objektů Rušivé elementy/objekty navíc



U tohoto obrázku jsem zkoumala jak se programům podařilo dodržet zaoblení vnějšího oblouku, dále zda pracují s barvou nebo alespoň vytváří ve výsledku uzavřené cesty tak, aby šly jednoduše barvou vyplnit. V některých výsledcích se objevovaly rušivé elementy a objekty navíc, tuto skutečnost, respektive její nepřítomnost jsem také zahrnula do hodnocení. Dost znatelná byla u některých výsledků deformace písmen bílého nápisu.

obr. 18 Zdeformovaná písmena a správný tvar nápisu

Zkušební grafika č.8 - Logo společnosti ČSOB Zkoumaná vlastnost Použitelnost Barva/ uzavřenost objektů Rušivé elementy/objekty navíc Pravé úhly Ostré úhly Rovnost čar Kvalita kruhu

Počet bodů 2 2 2 1 1 1 1


U loga společnosti ČSOB jsem kromě výše zmiňovaných vlastností uzavřenosti vzniklých cest a existenci rušivých elementů zahrnula hodnocení dokonalosti pravých a jiných úhlů, rovnost vzniklých čar a kvalitu vnějšího kruhu.

obr. 19 Nesprávná interpretace rovných čar a její lepší varianta

33

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Zkušební grafika č.9 - Logo Kofola Zkoumaná vlastnost Použitelnost Rušivé elementy/objekty navíc Barva/ uzavřenost objektů Kruh ® Splynutí/rozdělení objektů Ostré úhly u tenkých čar Rovnost čar

Počet bodů 2 1 2 1 2 1 1


Logo Kofoly je již poměrně náročné na trasovací proces. Kromě existence rušivých elementů v obraze, uzavřenosti cest a rovných čar jsem ve výsledku sledovala také způsob, jakým si programy poradily s poměrně složitým a oproti zbytku předlohy i malým znakem ®. Dále měly programy dost velké problémy s konci tenčích čar, které měly tendenci zaoblovat, ač v originále jsou u nich použity pravé úhly. Dost často jsem také ve výsledku nalezla splynutí původně více objektů v jeden výsledný.

obr. 20 Přítomnost rušivého zeleného elementu a ukázka předlohy

Zkušební grafika č.10 – Logo Gambrinus Zkoumaná vlastnost Použitelnost Kvalita přechodu Hladkost vnějšího kruhu a dalších objektů Hladkost písma Bílá místa Rušivé elementy/objekty navíc/chybí

Počet bodů 3 2 2 1 1 1


Logo předkládané trasovacím programům jako desátá zkušební grafika je již poměrně náročné na trasování. Hodnotila jsem u něj kvalitu přechodu, hladkost vnějšího kruhu a dalších tvarů, zejména symbolu uvnitř kruhu, hladkost písma, výskyt bílých míst a chybějící nebo přebývající objekty.

obr. 21 Přítomnost nežádoucích bílých míst a varianta bez bílých míst

34


7. Srovnávací studie vybraných aplikací – praktická část 7.1. CorelDRAW Graphics Suite X3 Vektorový editor CorelDRAW je k dispozici pouze jako součást balíčku CorelDRAW Graphics Suite X3. 7.1.1. Technické parametry Balíček CorelDRAW je spustitelný pouze pod operačními systémy typu Windows. Konkrétně jde o Windows 2000, Windows XP (Home, Professional, Media Edition, 64bitové nebo verze Tablet PC), Microsoft Vista nebo Windows Server 2003 s nejnovější sadou Service Pack. Jeho minimální požadavky na systém zahrnují mimo jiné Procesor Pentium III, 600 MHz nebo vyšší, paměť minimálně 256 MB, a 200 MB místa na pevném disku. Po instalaci zabírá program cca 270MB. 7.1.2. Cena a licence Balíček CorelDRAW Graphics Suite X3 je komerčním programem vyráběným firmou Corel. Celý balíček stojí kolem 530 €, v Čechách je k dostání za cca 12000Kč. Firma Corel nabízí také výrazně levnější variantu pro studenty a učitele šířenou pod zvláštními podmínkami, která se pohybuje na českém trhu kolem 2500 Kč. K programu je po registraci na stránkách výrobce možné si vyzkoušet třicetidenní zkušební „trial“ verzi. 7.1.3. Nápověda a podpora Firma Corel nabízí spolu s produktem (kromě speciální edice pro učitele a žáky) online technickou podporu. Kontextová nápověda k programu je ve formě dokumentu v HTML Help1. Součástí instalace je také CorelTutor, soubor tutoriálů, ve kterých nechybí ani příklad trasování loga. O samotném trasování se však v tutoriálu moc nepíše, větší část je věnována úpravám obrázku po trasování. Kromě tutoriálů nalezneme v balíčku také technickou dokumentaci ve formě PDF souboru. V dokumentaci se nachází zhruba desetistránkový úsek s názornými ukázkami věnovaný trasování. 7.1.4. Podporované grafické formáty a zdroje dat Protože se jedná primárně o vektorový editor, je CorelDRAW schopen na vstupu přijímat kromě veliké škály bitmapových formátů také množství vektorových formátů. Z hlediska použití programu pro trasování však tyto vektorové a metaformáty na vstupu nemají téměř žádný význam. Vytvořené soubory je CorelDRAW schopen ukládat také do velikého množství vektorových formátů, včetně všech základních. CorelDRAW je schopný komunikovat s aplikacemi pomocí protokolu TWAIN. 7.1.5. Uživatelské rozhraní aplikace CorelDraw používá grafické uživatelské rozhraní. Program je možno získat jak v anglické verzi, tak i s českou lokalizací. Trasovací proces je možné sledovat a nastavovat v samostatném okně modulu PowerTrace, které nabízí tři způsobu náhledu: náhled „předtím a potom“ (zobrazí se dvě okna, kdy v prvním je náhled na bitmapu a v druhém náhled na výsledek trasování), „velký náhled“ (zobrazuje pouze výsledek) a „drátěný překryv“ 1

Microsoft Compiled HTML Help je proprietární formát pro soubory online nápovědy, vyvinutý firmou Microsoft. Je nástupcem formátu Microsoft WinHelp.

35

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování (kombinace původní bitmapy a drátěného modelu vektorů v jednom obrázku). Náhled je možno libovolně zmenšovat a zvětšovat pomocí lupy a zároveň je velice snadné se s ním pohybovat po částech obrazu. Přímo v okně PowerTrace se nám zobrazují informace o počtu uzlů a křivek ve výsledku. Informace stejně jako náhled se aktualizují po každé změně kteréhokoliv z parametrů. 7.1.6. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing Program CorelDRAW umožňuje kromě základních operací s importovanou bitmapou, jako je změna velikosti, otočení, převrácení a zkosení, danou bitmapu také libovolně oříznout. Poskytuje možnost změnit barevný režim předlohy (černobílá, stupně šedé, duotone, paletové barvy, RGB, LAB a CMYK) a také zredukovat počet barev ve výsledku. Na operace pro přizpůsobení obrazu má speciální dialogové okno „Image adjustment laboratory“, které nám umožňuje měnit veliké množství parametrů jako je jas a kontrast, světla,stíny a střední tóny, odstín a sytost, teplota obrazu. Co se týče filtrů, nabízí jich nepřeberné množství. Pro účely trasování jsou však podstatné následující: 1. filtry na rozostření,vyhlazení a odstranění šumu (tři způsoby rozmazání, změkčit, zjemnit, median, odstranit šum, odstranit moire) 2. filtry pro detekci hran a zostření (3 způsoby detekce hran, způsoby zostření) Pokud by uživateli nestačily funkce, které má CorelDRAW zabudovány přímo, může využít přímého propojení s programem Corel Photo-Paint, který je dodávaný v rámci balíku. 7.1.7. Vlastní trasovací proces 7.1.7.1. Metody trasování

CorelDRAW nenabízí možnost volby metody trasování, používá pouze metodu obrysovou. Ze základních entit umožňuje rozeznávat pouze křivky. Nastavení samotného trasovacího procesu nenabízí příliš mnoho možností. 7.1.7.2. Přednastavení

Uživatel má na výběr 1 z šesti přednastavených možností pro typ obrázku: čárová grafika, logo, detailní logo, clipart, obrázek s nízkou kvalitou, obrázek s vysokou kvalitou. Podle volby typu obrázku se automaticky přednastaví hodnoty v dalších polích. Program nenabízí uložit si vlastní hodnoty nastavení. 7.1.7.3. Práce s barvami

Nejen že si uživatel může zvolit barevný režim a počet barev, může však také určit, které barvy se mají ve výsledku objevit a které nikoliv, dokonce které mají splynout. Tato možnost je velice užitečná pokud uživatel zjistí, že program rozeznal v obrázku dvě podobné barvy o kterých uživatel ví, že by měly být rozpoznány jako jedna jediná. Další zajímavou vlastností práce s barvami je možnost naprosto změnit jednu z výsledných barev. Uživatel tak může jedním kliknutím myši, ještě před samotnou vektorizací nahradit ve výsledku určitou barvu barvou zcela jinou. Poslední zajímavou možností, kterou program při práci s barvami nabízí, je možnost uložit nebo načíst si paletu barev (tj. seznam barev, které budou ve výsledku použity). 7.1.7.4. Základní parametry

K ovlivnění výsledku trasování se uživateli nabízí dva hlavní parametry: vyhlazení a detail. Vyhlazení umožňuje nastavit hladší výsledné křivky, které se však mohou více lišit od předlohy. Nastavení vyhlazení má za následek snižování počtu uzlů ve výsledném obraze. Úrovní detailu nastavujeme, kolik detailů z původní předlohy zůstane ve výsledku. Vyšší hodnoty nastavení však ústí spíše do většího počtu výsledných objektů a barev.

36

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.1.7.5. Další nastavení

Mezi další volby v okně PowerTrace patří možnost odstranění pozadí z původního obrázku a rozhodnutí, zda má být původní bitmapa zachována nebo zda se má po vektorizaci odstranit. 7.1.8. Hodnocení zkušební grafiky U obr. č.1 potřeboval CorelDRAW nejvíce uzlů na sestrojení vodorovné elipsy. V obrázku s křivkami (č.2) se programu nepovedlo dodržet stejnou šířku jednotlivých čar a do nejzaoblenější křivky vložil ostrý uzel (tj. uzel s ostrým úhlem). V obr. č.3 (písmo Times) se vyskytovaly ve výsledku spitá písmena a u obr.č.4 (písmo Arial) se mu nepodařilo dodržet pravé úhly na koncích písmen. U barevných kruhů (obr. č.6) měl problémy s jednoduchostí přechodů, barevné objekty jakoby na sebe doléhaly nepravidelně zubatě, zároveň se ve výsledku objevovala prázdná místa. U obr. č.7 (logo Škoda) měl CorelDRAW problémy s kulatostí oblouku.

obr. 22 Ostrý úhel u křivky

obr. 23 Nedodržení vertikál u Arialu

obr. 24 Špatná hladkost přechodů

Obecně by se dalo říci, že trasování zkušební grafiky u programu CorelDRAW proběhlo poměrně úspěšně. Největší problémy se vyskytovaly při nutnosti vyhladit barevné přechody a dodržet konstantní tloušťky čar.

37


7.2. Adobe Illustrator CS2 Vektorový editor Adobe Illustrator CS2 firmy Adobe lze zakoupit buď samostatně nebo jako součást balíčku Adobe Creative Suite CS2. 7.2.1. Technické parametry Program Adobe Illustrator CS2 je distribuován jak pro OS typu Windows (Microsoft Windows 2000 a Windows XP), tak i pro Mac OS X (verze.10.2.8 nebo v.10.3.8). Jeho minimální požadavky zahrnují pro verzi pro Windows mimo jiné paměť o velikosti minimálně 256 MB (doporučeno 512 MB), Procesor Intel Pentium III nebo 4 a 820 MB volného místa na pevném disku. Varianta pro Macintosh vyžaduje procesor PowerPC G4 nebo G5, stejně velkou paměť jako u Windows a 960 MB volného místa na disku. Po instalaci zabírá program cca 250MB. Cena a licence Program Adobe Illustrator CS2 je komerční software, firma Adobe umožňuje stáhnout si 30ti denní zkušební verzi. Cena programu se pohybuje kolem $400, v Čechách se dá tento program sehnat za cenu kolem 1700Kč. 7.2.2. Nápověda a podpora Firma Adobe nabízí spolu s produktem online technickou podporu na internetu. Na jejich stránkách se rovněž dají nalézt manuály a tutoriály jak produkované přímo Adobe, tak i samotnými zákazníky v rámci tzv. Adobe Studio Exchange..Na internetových stránkách firmy Adobe jsou rovněž založena diskusní fóra ke všem jejím produktům včetně Adobe Illustratoru (http://www.adobeforums.com). Samotný program pak disponuje úplnou vestavěnou globální nápovědou. Aktualizovaná nápověda je rovněž dostupná přes internetové stránky, nutno však dodat, že uživatelům s pomalejším připojením na internet bude dělat putování po těchto stránkách asi dost velké problémy. Program je dostupný jak v anglickém jazyce, tak i s českou lokalizací. 7.2.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat Stejně jako předchozí vektorový editor CorelDRAW, také Adobe Illustrator podporuje většinu nejrozšířenějších bitmapových formátů. Protože jde primárně o vektorový editor, akceptuje na vstupu také poměrně dost vektorových formátů. Ukládání či exportu je schopen také do většiny vektorových formátů kromě formátu HPGL/PLT. Naopak umí ukládat data také v textovém formátu. Program Adobe Illustrator neumí komunikovat s aplikacemi prostřednictvím protokolu TWAIN. 7.2.4. Uživatelské rozhraní aplikace Illustrator nabízí grafické uživatelské rozhraní. Je k dostání jak v Anglické tak i české verzi. Při přepnutí do trasovacího režimu „LiveTrace“ se veškeré změny parametrů promítají přímo do výsledného obrázku, u kterého je možno nastavit styly zobrazení jak bitmapové předlohy tak i vektorového výsledku. Nejde však o náhled v přesném slova smyslu, protože program musí vykreslit obrázek v celé jeho velikosti (samozřejmě pokud nepoužijeme lupu). Při podrobném nastavování trasovacích funkcí pomocí dialogového okna lze u programu zaškrtnout funkci „preview“ která zajistí překreslování obrázku i během měnění detailních nastavení uživatele. V dialogovém okně s podrobným nastavením funkcí je uživateli rovněž k dispozici informace o počtu objektů a uzlů a barev ve výsledku. Po potvrzení správného nastavení trasování je původní bitmapa odstraněna a v dokumentu zůstává již jen výsledek trasování.

38

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování V trasovacím režimu je stále možnost upravovat a přetvářet původní bitmapu. Teprve po získání vyhovujícího výsledku je celá operace potvrzena tlačítkem „Expand“. Teprve po této akci vznikne vektorový výsledek nezávislý na své bitmapové předloze. Samotný Illustrator neumí hromadné zpracování obrázků. Tato funkcionalita je zabudována až do produktu Adobe Bridge, který je součástí balíku Adobe Creative Suite CS2. 7.2.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing AdobeIllustrator umožňuje všechny základní operace s importovanou bitmapou, jako je změna velikosti, otočení, převrácení a zkosení. Dále umožňuje změnu barevného režimu(stupně šedé, RGB) a redukci počtu barev a inverzi původního obrázku. Z možností pro přizpůsobení obrazu nabízí pouze nastavení sytosti. Uživatel má na výběr z mnoha filtrů a ne moc využitelných efektů, které může aplikovat na původní bitmapu. Pro účely trasování jsou podstatné hlavně následující: 3. filtry na rozostření (tři způsoby rozmazání) 4. filtry na zostření a detekci hran (zostření, zvýraznění hran – se třemi dodatečnými nastaveními: šířka hrany, jas, hladkost hrany) Pokud by se zdály funkce pro práci s bitmapou, které nabízí Illustrator uživateli nedostatečné, nabízí Illustrator přímé propojení na program Adobe Photoshop, který se však prodává jako samostatný program. 7.2.6. Vlastní trasovací proces 7.2.6.1. Metody trasování

Program nabízí obě metody trasování – čárovou i obrysovou a také jejich kombinaci, ale pouze pokud volíme černobílý režim zpracování. 7.2.6.2. Přednastavení

K disposici máme dvanáct předvoleb. Patří sem barva 6, barva 16, fotografie s nízkou kvalitou, fotografie s vysokou kvalitou, stupně šedi, ruční kresba, detailní ilustrace, komiks, technický výkres, černobílé logo, perokresba, písmo. Zároveň je možné uložit si vlastní nastavení hodnot pro příští použití. 7.2.6.3. Práce s barvami

Illustrator je schopen trasovat ve třech režimech – černobílý, stupně šedi a v barevném režimu. Při barevném trasování dává program možnost zvolit si maximální počet barev a zda se nám má zároveň s trasováním vytvořit vzorová paleta barev, kterou můžeme později použít například pro přidávání dalších objektů do obrázku. Můžeme si také před samotným procesem trasování vyrobit vlastní paletu barev, které se má trasovací proces držet. Definice barev však probíhá ještě před samotným nastavením trasování, není přímo vstavěná v trasovacích nastaveních a proto není příliš využitelná pro přímý výběr barev, které mají být v obrázku použity, pokud je těchto barev více. 7.2.6.4. Základní parametry

Mezi hlavní parametry, které je možno nastavit patří: Přesnost cesty, minimální zpracovávaná oblast a rohový úhel. Přesnost cesty udává, jak moc se může výsledná cesta odchýlit od původní bitmapy. Nastavení rohový úhel definuje ostrost úhlů u použitých výsledných vektorových objektů. Zadává se hodnota ve stupních a rozděluje výsledné kotvící body na ostré a hladké. Úhly ostřejší než zadaná hodnota tvoří body ostré, úhly které jsou menší se převedou v hladké kotvící body. Pro čárovou metodu nabízí také parametry maximální šířka čáry a minimální délka čáry.

39

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.2.7. Hodnocení zkušební grafiky Hned na prvním obrázku měl program Adobe Illustrator problémy s pravými úhly. K zobrazení křivek také potřeboval více bodů, než jakou jsem stanovila hranici. U písem nezvládl dodržení vertikál (u Timesů) a pravých úhlů v koncích písmen Arialu. Při trasování kruhů (obr.č.6) se ve výsledku objevují bílá místa. U loga Škody (obr č.7) měl program veliké problémy s vnějším kruhovým obrysem. Ve vrchní části kruhu nahradil křivku rovným úsekem skládajícím se z velikého množství uzlů nahromaděných jeden vedle druhého. Ve výsledcích trasování log ČSOB a Kofoly se vyskytují rušivé barevné objekty. U poslední grafiky –loga Gambrinus (obr.č.10) měl program problém s hladkostí písmen.

obr. 25 Nedodržení vertikál u písma Times

obr. 26 Rušivý element jiné barvy u písmene „S“ loga ČSOB

obr. 27 Nedodržení pravých úhlů na koncích písma Arial

Z celkového hlediska proběhlo trasování zkušební grafiky u programu Adobe Illustrator poměrně dobře, program má bohužel tendenci k zaoblování hran a úhlů a u barevné grafiky k přidávání přebytečných objektů do výsledku.

40


7.3. Xara Xtreme (verze 2.0f) Program Xara Xtreme je produktem firmy Xara. 7.3.1. Technické parametry, cena a licence Má dvě rozdílné verze. Verze pro OS Windows je placená, stojí téměř $80 a její vylepšená varianta Xara Xtreme Pro stojí skoro $200. Začátkem roku 2006 uvolnila firma Xara zdrojové kódy tohoto programu pod GNU GPL licencí a portovala1 je pro Linux a Mac OS X pod názvem "Xara LX". Xara je tak spustitelná jak na OS Windows (98/Me/2000/XP), tak i na Linux, FreeBSD a Mac OS X. Ke svému běhu potřebuje Xara Xtreme 128MB paměti, procesor pentium a lepší, 100MB volného místa na disku a zabírá 41MB. Jde o komerční software, k němuž je k dispozici 15ti denní zkušební verze. 7.3.2. Nápověda a podpora Produkt Xara Xtreme má v sobě zabudovanou anglickou nápovědu ve formě HTML-help. Tutoriály vztahující se k trasování nalezneme pouze dodané od uživatelů (tzv. guest tutoriály) na. Kromě guest tutoriálů nabízí Xara také jednu videosekvenci vysvětlující trasování na příkladu. Xara nabízí technickou podporu ke svému produktu, ke Xaře nalezneme také diskusní fórum a FAQ2. 7.3.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat Xara podporuje na vstupu všechny námi sledované formáty. Neumí však ukládat ve formátu DXF a SVG. Nepodporuje ani komunikaci pomocí TWAIN protokolu. 7.3.4. Uživatelské rozhraní aplikace Xara zatím není distribuována v českém jazyce. Při nastavení vektorizačních parametrů nabízí informace o počtu uzlů a náhled, ale bez možnosti přiblížení. Ač funkce zapínání a vypínání viditelnosti vektoru a bitmapy není přímo přístupná, lze ji nahradit pomocí vrstev, kdy se do jedné vrstvy vloží bitmapová předloha a do druhé vektorový výsledek. Poté lze zapínat a vypínat viditelnost, zamykat proti zápisu a zase odemykat jednotlivé vrstvy. U vrstev bohužel nejde nastavit míru průhlednosti. Xara nepodporuje dávkové zpracování souborů. 7.3.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing Program umožňuje kromě základních operací s bitmapou, jako je změna velikosti, zrcadlení, otočení a zkosení, také její oříznutí. Přes dialogové okno „Bitmap gallery“ je možno aplikovat na bitmapový obrázek některý z následujících filtrů: 5. filtr pro rozmazání a odstranění šumu (rozmazat – Blur, odstranit šum) 6. filtry pro detekci hran a zostření (zostřit, 4 způsoby detekce hran- normální, horizontální, 45stupňů, -45stupňů) Se Xarou Xtreme je distribuována rovněž malá utilita Xara Picture Editor, se kterou je Xara přímo propojená. V ní je možno využít funkci na změnu jasu,kontrastu, zostření, rozostření a tzv.“autovylepšení“. Xara Picture Editor také nabízí pohodlnější možnost ořezu obrázku.

1

Port - přepis software tak, aby běžel na jiné hardwarové platformě nebo v jiném prostředí, než pro které byl původně navržen. 2 FAQ – Frequently Asked Questions – nejčastěji kladené otázky

41

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.3.6. Vlastní trasovací proces 7.3.6.1. Metody trasování

Program Xara Xtreme nenabízí možnost volby metody trasování, používá pouze metodu obrysovou. Ze základních entit umožňuje rozeznávat pouze křivky. 7.3.6.2. Přednastavení a práce s barvami

Xara sice nabízí předpřipravené nastavení, jedná se však v podstatě pouze o podrobnější nastavení barevného režimu. Nabízí následující možnosti: Černobílá, Stupně šedi, Omezený počet barev, Fotografie. Co se týká ukládání nastavení, lze uložit nastavené hodnoty parametrů vždy jen pro určitý barevný režim. 7.3.6.3. Základní parametry

Základními parametry, které se v trasovacím dialogovém okně nastavují, jsou minimální zpracovávaná oblast, vyhlazení, přesnost a barevná tolerance. Hodnota barevné tolerance udává, jak veliký musí být rozdíl mezi barvami, aby je trasovací proces bral jako rozdílné. 7.3.6.4. Další nastavení

Pro režim Fotografie nabízí Xara dodatečné nastavení počtu iterací (passes), jehož vyšší hodnoty způsobují větší citlivost procesu na jemné rozdíly v odstínech, zároveň mají však také vliv na časovou náročnost vektorizačního procesu a na velikost výsledného vektorového výsledku. Při hodnotě iterací vyšší než jedna se aktivují nastavení prvotní tolerance barev (inicial color tolerance) a konečné tolerance barev(final color tolerance). Prvotní tolerance barev určuje nastavení tolerance pro první iteraci, konečná tolerance pak pro poslední iteraci. 7.3.7. Hodnocení zkušební grafiky Trasování zkušebních vzorků odhalilo naprostou nepoužitelnost programu Xara Xtreme k trasování bitmap.

obr. 28 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 2

obr. 29 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 4

Charakteristickým rysem všech jeho výstupů je vysoce přebytečné množství vygenerovaných objektů. Program si neuměl poradit ani se základními objekty, o složitější grafice ani nemluvě.

obr. 30 Výřez písmene „Č“ z trasování grafiky č. 8

obr. 31 Výřez nápisu „Originál“ z trasování grafiky č. 9

42


7.4. Inkscape (verze 0.45.1) Inkscape je open source vektorový grafický editor, používající standard SVG. 7.4.1. Technické parametry, cena a licence Program je zdarma, šířen pod GNU general public licence1. Inkscape běží operačních systémech Linux, Windows 2000/2003/XP, Mac OSX, FreeBSD a dalších OS podobných Unixu. Zabírá 112MB místa na pevném disku. Bližší systémové požadavky nejsou známy. 7.4.2. Nápověda a podpora K Inkscape je k dispozici nápověda ve formátu HTML – jde o čistě webové stránky, které jsou však fyzicky uložené na lokálním disku, takže není potřeba připojení na internet. V této nápovědě nelze vyhledávat. Na stránkách programu (www.inkscape.org) lze nalézt jak odkaz na uživatelský manuál, tak i velikou řadu tutoriálů v různých jazycích. K dispozici je také podrobně rozpracovaná sekce FAQ. Na českých stránkách věnovaných Inkscape (http://inkscape.prosim.org/) je také vytvořeno fórum pro uživatele. 7.4.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat Program podporuje na vstupu všechny námi sledované formáty. Není však schopen exportovat výsledek trasování do formátu WMF. Nepodporuje ani protokol TWAIN. 7.4.4. Uživatelské rozhraní aplikace Program Inkscape je možno získat i s českým ovládáním. Při nastavování parametrů trasování je k dispozici obrazový náhled, který je však poměrně malý a nelze na něj aplikovat lupu. Inkscape v okně s nastavením trasování neinformuje uživatele o počtu uzlů a objektů ve výsledku. Nelze u něj ani jednoduše přepínat mezi viditelností bitmapové předlohy a výsledkem trasování. Stejně jako u Xary lze tento problém však obejít použitím vrstev. Inkscape navíc umožňuje u těchto vrstev nastavit míru transparentnosti. Inkscape umožňuje dávkové zpracování obrázků, ale pouze pro některé operace, mezi něž trasování nepatří. 7.4.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing Program nabízí, stejně jako ostatní vektorové editory, základní operace s vloženou bitmapou, kterými jsou změna velikosti, otočení, převrácení a zkosení. Ačkoli se v jeho nabídce vyskytuje možnost nastavení barevného režimu a funkce pro přizpůsobení obrazu (jas a kontrast, odstín a sytost, zesvětlit, ztmavit), nelze toto možnosti použít pro importovanou bitmapu, jedná se pouze o nastavení pro vektorové objekty. Inkscape nenabízí ani žádné filtry. Nevyskytuje se u něj ani propojení na žádný externí bitmapový editor. 7.4.6. Vlastní trasovací proces 7.4.6.1. Metody trasování

Program Potrace zabudovaný do programu Inkscape má zvláštní, své vlastní metody trasování. Pokud bychom je chtěli zařadit do klasických kategorií obrysová versus čárová metoda, asi by všechny spadaly do metody obrysové. Trasování s Potrace má dvě základní metody: Jednoduchý sken a vícenásobné skenování. Výsledkem jednoduchého skenu je pouze jediná cesta na výsledku. Naopak použitím vícenásobného skenování vzniká výsledek složený z více objektů. Jednoduchý sken 1

GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“) je licence pro svobodný software (přesné znění na http://www.gnu.org/licenses/gpl.txt)

43

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Vytvoření jediné výsledné cesty se může dít na třech principech: Pomocí odříznutí jasu, detekce hran nebo kvantizace barvy. Pokud použijeme odříznutí jasu, vytvoří se cesta ze všech oblastí, jejich jas bude menší než zadaná prahová hodnota.. Při použití metody detekce hran závisí na rozdílech v jasu mezi sousedními pixely. Cesta vznikne v místech, kde tento rozdíl překročí zadanou prahovou hodnotu. U metody nazvané kvantizace barvy záleží na rozdílech v barvě mezi dvěma sousedními body. Zadávaná hodnota Počet barev udává počet různých barev, které jsou použity při hledání hran. O tom, který pixel je uvnitř a který vně cesty, rozhoduje, zda je index barvy pixelu sudý nebo lichý. Vícenásobné skenování Vícenásobné skenování může být provedeno pomocí metody Kroky jasu, barvy, šedé. Obrázek je při vícenásobném skenování poslán na trasování několikrát, podle hodnoty zadané v Počet skenování, pokaždé však poupraven, a to buď v různých úrovních jasu, v různých barvách a nebo v různých stupních šedé.

obr. 32 Originál obrázku a výsledek trasování pomocí úrovní jasu (nastavení: 3kroky)

obr. 33 Vrstvy, ze kterých je složen výsledek

Tímto způsobem je možné trasovat i barevné obrázky, ač samotný program Potrace umí trasovat pouze v černobílém režimu – Inkscape pošle do Potrace několik obrázků (podle zadaného počtu skenování), kdy každý obrázek bude tvořen jen jednou barvou. Zaškrtnutím políčka Poskládat skeny na sebe pak může uživatel určit, zda má z každého skenování ve výsledku vzniknout samostatný objekt (tím vznikne na některých místech více objektů různých barev poskládaných na sebe) nebo zda se mají vzniklé objekty sloučit.

obr. 34 Původní obrázek a výsledek trasování vícenásobným skenováním barev (5 barev)

44


obr. 35 Jednotlivé vrstvy, ze kterých se skládá výsledek

7.4.6.2. Přednastavení

Inkscape nenabízí žádné přednastavené hodnoty, ani neumožňuje vlastní nastavení si uložit. 7.4.6.3. Základní parametry

Základní možnosti nastavení kromě samotné metody jsou Potlačit skvrny, vyhladit rohy a optimalizovat cesty. Program také umožňuje odstranit z obrázku pozadí a vyhlazování hran při vícenásobném skenování. 7.4.7. Hodnocení zkušební grafiky Inkscape si nejlépe poradil s reprezentací křivek, na jednu křivku použil pouze tři uzly. S trasováním černobílé grafiky neměl žádné výraznější problémy. U barevných kruhů (obr.č.6) se ve výsledku vyskytují velká bílá místa. Při trasování loga ČSOB požil Inkscape o jednu barvu více než je v původním obrázku. Výsledek trasování obrázku č.9 (loga Kofoly) se příliš nezdařil, došlo ke splynutí objektů, vyskytly se rušivé objekty navíc a ani vektorová reprezentace symbolu ® se na originál příliš nepodobá. Logo Gambrinus (obr.č.10) Inkscape také příliš nezvládl, výsledný obrázek je jakoby roztříštěn do velikého množství na sebe nenaléhajících objektů, mezi nimiž se vyskytuje poměrně veliké množství prázdných a bílých míst.

obr. 36 Použití více barev u symbolu ® u loga Kofoly

obr. 37 Rušivé elementy u výřezu písmene B z loga ČSOB

obr. 38 Veliká bílá místa vzniklá při trasování barevných kruhů

Obecně dosahuje program velice dobrých výsledků v oblasti černobílé grafiky, u barevné už se vyskytují problémy, místy dost závažné jako je vidět nejlépe na příkladu obr.č.10 s logem Gambrinus.

45


7.5. Vextractor (verze 3.60) Vextractor je produkt firmy Vextrasoft. 7.5.1. Technické parametry, cena a licence Program je shareware a stojí $80. Je k němu poskytována zkušební verze, která má omezení týkající se velikosti výsledných ukládaných souborů. Kromě toho do každého vektorového souboru vloží přes celý obrázek opakující se vektorové značky produktu, jsou tedy naprosto nepoužitelné. Na pevném disku zabírá 11MB. Je použitelný v prostředí OS Windows (98/Me/NT/2000/XP/2003). 7.5.2. Nápověda a podpora Program Vextractor má vestavěnou HTML-help nápovědu v angličtině. Na internetu jsou k dispozici tutoriály o trasování. Společnost Vextrasoft nabízí ke svému produktu technickou podporu. K programu neexistují žádná oficiální diskusní fóra ani seznam FAQ. 7.5.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat Program podporuje všechny námi sledované formáty a to jak vstupní, tak i výstupní. Zároveň je schopen komunikovat přes protokol TWAIN. 7.5.4. Uživatelské rozhraní aplikace Program je k dispozici pouze v anglickém jazyce. Během nastavení parametrů neposkytuje náhledy na výsledek. Umožňuje však zapínat a vypínat zobrazení vektoru a bitmapy nezávisle na sobě. S Vextractorem je možné trasovat obrázky v dávkovém režimu. 7.5.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing Kromě základních operací s bitmapou, jako je změna velikosti, otočení a zrcadlení, nabízí program možnost změnit barevný režim (TrueColor, barevná paleta256, stupně šedi), zredukovat počet barev nebo provést inverzi celého obrázku. Z možností na přizpůsobení obrazu nabízí změnu jasu a kontrastu. Program disponuje několika filtry: 1. filtry na rozmazání (rozmazat, vyhladit, median ) 2. filtr pro odstranění skvrn 3. filtry pro detekci a změnu šířky hran (detekce hran, ztenčit) Vextractor není propojen z žádným externím bitmapovým editorem. 7.5.6. Vlastní trasovací proces 7.5.6.1. Metody trasování

Program umožňuje jak obrysovou, tak i čárovou metodu trasování, jejich kombinaci však nikoliv. Umí rozpoznávat jak křivky, tak i jiné geometrické entity jako jsou oblouky a kružnice, čáry a ortogonální čáry. 7.5.6.2. Přednastavení

Program nabízí 6 předpřipravených nastavení trasovacího procesu a umožňuje také uživateli uložit si vlastní nastavení parametrů. 7.5.6.3. Práce s barvami

Program umí trasovat jak černobílé předlohy, tak i barevné. Před samotným trasováním si může uživatel přesně vybrat které barvy se mají ve výsledku objevit a při této selekci má k dispozici také náhled výsledku.

46

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.5.6.4. Základní parametry

Základní parametry, které lze nastavit jak pro obrysovou tak i čárovou metodu jsou vyhlazení a použití křivek. Použití křivek určuje, zda se má výsledek trasování skládat také z křivek, či pouze rovných čar, kružnic, oblouků a podobně. 7.5.6.5. Další nastavení

Pro čárovou metodu je navíc k dispozici veliká škála podrobných nastavení. Kromě běžných nastavení minimální délky obrysu a maximální šířky je zde balíček tzv. „smart trace“ nastavení, kam patří nastavení maximální délky „mostu“ (bridge), který má za následek odstranění „bridge“ efektu mezi dvěma protínajícími se čarami viz obr. 39, nastavení maximální délky “mrtvých konců” (dead-end)viz obr. 40 a maximální velikost bílých děr, které budou vyplněny. Další část nastavení se věnuje obloukům a kružnicím, u kterých lze nastavit zaprvé zda mají být vůbec rozpoznávány a dále pak jejich minimální délku a úhel. Samostatným nastavením je rozpoznávání pravoúhlých spojení čar. Program také umožňuje přichytit výsledek do mřížky a zadat velikost kroku v mřížce.

obr. 39 „Bridge“ efekt mezi protínajícími se čarami

obr. 40 Maximální délka “mrtvých konců”

7.5.7. Práce s vektory Co se týče práce s vektory, umožňuje Vextractor tvorbu základních geometrických tvarů (lomená čára, křivka, kruh, oblouk), mazání a pohyb s objekty, jednotlivými segmenty či body, dále vkládání bodů. Nabízí možnost rozdělit nebo uzavřít křivku a spojit dvě křivky dohromady. Zajímavou a ne moc běžnou funkcí je možnost výběru nebo smazání všech cest, které jsou v uživatelem zadaném délkovém intervalu. 7.5.8. Hodnocení zkušební grafiky U základní černobílé grafiky (ob.1 a 2) program špatně vytvořil rohy, na reprezentaci elips použil příliš mnoho uzlů. U písem (obr. 3a 4 ) měl problémy s vertikálami, patkami u Timesů a pravými úhly u Arialu. Předlohu Adobemana naopak natrasoval velice dobře. U Kruhů (obr.6) měl problém s celkovými obrysy a velkými bílými místy. U loga Škody (obr.7) rovněž nezvládl zachytit dobře kruh, v logu ČSOB (obr.8) se mu nepodařilo správně natrasovat pravé úhly. U Kofoly (obr.9) se špatně vypořádal s ručně psaným nápisem „originál“. U všech tří výše zmiňovaných log (obr. 7,8 a 9) se ve výsledku objevovaly rušivé elementy navíc. U loga Gambrinus (obr. 10) měl problémy s vnějším kruhem a ve výsledku se objevují také bílá místa.

obr. 41 Výřez nápisu „Originál“ – příliš mnoho objektů

obr. 42 Povedený detail přezky Adobemana

Program je vhodný především k trasování ručních ilustrací, má tendenci zaoblovat výsledek. Poměrně dobře si poradí i s barevnými předlohami, které by mohly v některých případech být po malých úpravách použitelné i v praxi.

47


7.6. AlgoLab Raster to Vector Conversion Toolkit (verze 2.97.4) Program AlgoLab Raster to Vector Conversion Toolkit společnosti Algolab.

(dále již jen R2V) je produkt

7.6.1. Technické parametry, cena a licence Produkt se prodává za $99 a je k němu nabízena zkušební verze, u které je po 10ti dnech znemožněno ukládání vektorových výsledků. Program lze spustit pod OS Windows(Me,NT,XP,2000,2003,98) a vyžaduje 64MB paměti. 7.6.2. Nápověda a podpora Program R2V disponuje nápovědou formátu „nápověda systému MS Windows “ (předchůdce HTML-help) v angličtině. Ač k programu neexistují žádné oficiální tutoriály, některé položky nápovědy mají dost podobný charakter. Společnost Algolab nabízí technickou podporu pro svůj produkt. Na internetu neexistuje žádné oficiální fórum, ani seznam FAQ o produktu. 7.6.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat Program podporuje na vstupu téměř všechny námi sledované grafické formáty kromě formátu GIF. Dokáže exportovat pouze do dvou ze sledovaných formátů a to DFX a WMF. Neumí uložit výsledek trasování do formátů SVG a EPS. Je však schopen komunikovat pomocí protokolu TWAIN. 7.6.4. Uživatelské rozhraní aplikace Program R2V je k dispozici pouze v anglickém jazyce. při nastavování parametrů trasování nám nenabízí náhledy na výsledek trasování. Stejně jako Vextractor, umožňuje uživateli zapínat a vypínat zobrazení vektoru a bitmapy nezávisle na sobě. Dokáže také pracovat s obrázky v dávkovém režimu. 7.6.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing Ze základních operací nenabízí program možnost změnit velikost importované bitmapy. Protože program pracuje pouze v černobílém režimu, nemá zde cenu zkoumat funkce změny barevného režimu a redukce barev – program vyřeší tento problém sám - naimportovaná bitmapa se rovnou vloží jako černobílá. Jedinou funkci, kterou program v souvislosti s barvami nabízí, je inverze. Na bitmapu je možno aplikovat libovolný z následujících filtrů a to i několikrát po sobě: 4. filtry pro odstranění děr (vyplnit díry, vyplnit malé díry) 5. filtry pro změnu šířky čar (rozšířit, zúžit) 6. další speciální filtry (vyčistit, spojit) Program umožňuje zvolit si libovolný externí editor, se kterým má být propojený. 7.6.6. Vlastní trasovací proces 7.6.6.1. Metody trasování

Program nabízí možnost trasování jak obrysovou, tak i čárovou metodou, nikoliv však jejich kombinaci. Umí rozpoznávat jak křivky, tak i oblouky, kružnice a lomené čáry. 7.6.6.2. Přednastavení

Pro pohodlnější práci nabízí program uživateli 11 přednastavených sestav parametrů a 2 další, které si může uživatel nastavit dle svých preferencí.

48

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.6.6.3. Práce s barvami

Program umí trasovat pouze černobílé obrázky, navíc má velikou nevýhodu v tom, že při načítání barevného obrázku ho přímo převede do černobílé podoby, aniž by dal uživateli možnost nastavení prahové hodnoty pro černou a bílou. Pokud tedy chceme v tomto programu trasovat barevný obrázek, je nejlepší si ho nejdříve v nějakém externím editoru převést do černobílého modu. 7.6.6.4. Základní parametry

Program nabízí nastavení a zapínání nebo vypínání rozpoznávání jednotlivých základních entit – čar, oblouků a křivek. Kromě těchto specifických nastavení lze zadat citlivost na úhel (čím větší citlivost, tím více kotvících bodů) a zaškrtnout políčko průsečík podél tangent, které hlídá správné zobrazení průsečíků typu X. 7.6.7. Práce s vektory V oblasti modifikace vzniklých vektorů nebo tvorbě dodatečných vektorových objektů nenabízí program R2V žádné funkce. Jediné, co v souvislosti s vektorovým výsledkem nabízí, je nastavit jeho velikost. 7.6.8. Hodnocení zkušební grafiky U prvních dvou zkušebních obrázků dosáhl program velmi dobrých výsledků. Ve výsledku trasování obr.3 – písmo Times se vyskytují spitá písmena, ale je jich již méně než u programu MagicTracer. Při trasování Arialu nedodržel program pravé úhly na koncích písmen a vertikály. U Adobemana (obr.5) použil program ve výsledku příliš mnoho objektů. V grafikách č.3, 4 a 5 navíc neuzavřel natrasované obrysové cesty, objekty tedy nešlo vyplnit barvou. Vzhledem k černobílému režimu zpracování nemá cenu zadávat obrázek č.6 (barevné kruhy)programu k trasování. U loga Škoda došlo ve výsledku k deformaci písma. Protože program neumožňuje řídit či upravovat převod barevného obrázku do černobílé verze, ztratila se při importu světlejší část obrázku č.8 (ČSOB), tedy vše co bylo v originále světle modrou barvou. Již při samotném otevření obrázku k trasování se tedy logo zredukovalo pouze na tmavě modrá písmena ČSOB. Z tohoto pohledu je tedy nutné před importem obrázku do programu provést v nějakém externím editoru jeho konverzi do černobílého modu. Výsledek trasování loga Kofoly vypadá sice na první pohled velice ladně, vůbec se však nepodobá originálu. Nesplňuje téměř žádný z požadavků kladených při definici této zkušební grafiky. Logo Gambrinus dopadlo kvůli černobílému režimu zpracování a nemožnosti upravit bitmapu při importu také velice špatně.

obr. 43 Nedokonalosti v trasování symbolu ® u loga Kofoly

obr. 44 Výsledek trasování přezky v obrázku Adobemana

obr. 45 Nezdařilé trasování písma Arial

Program se hodí spíše na rozpoznávání jednoduchých černobílých předloh s ostrými hranami a konstantní šířkou čar. Mnohem méně je použitelný na složitější černobílou grafiku a už vůbec se nehodí na trasování barevných předloh.

49


7.7. MagicTracer (verze 2.0) MagicTracer je program společnosti Elgorithms. 7.7.1. Technické parametry, cena a licence Tento shareware program lze získat od $60 a uživatel má k dispozici demoverzi, která je omezena na 20 spuštění. Program lze spouštět pod OS Windows (98/NT/2000/XP/ME) a na zabírá 10MB na pevném disku. 7.7.2. Nápověda a podpora Program nabízí anglickou nápovědu ve formátu HTML které nenabízí možnost vyhledávání. Na internetu jsou uživateli k dispozici tutoriály a videoukázky práce trasovacího programu. K produktu je nabízena technická podpora, existuje i oficiální diskusní fórum. 7.7.3. Podporované grafické formáty a zdroje dat Program podporuje všechny námi sledované formáty a to jak vstupní, tak i výstupní. Zároveň je schopen komunikovat pomocí protokolu TWAIN. 7.7.4. Uživatelské rozhraní aplikace Magic Tracer je k dispozici pouze v anglickém jazyce. Při nastavování parametrů je dialogové okno přímo propojeno s obrázkem a uživatel má zaškrtnutím volby „umožnit real-time náhled“ možnost vidět důsledek prováděných změn nastavení přímo v obrázku. Během změny nastavení lze na obrázek aplikovat i lupu. Po trasování je možno přepínat mezi vektorovým a bitmapovým obrázkem, zároveň lze nastavit, zda se mají obrázky překrývat nebo zda má být vidět vždy jen jeden. Program Magic Tracer neumožňuje dávkové zpracování souborů. 7.7.5. Práce s bitmapovou předlohou a preprocessing Kromě základních operací změny velikosti, natočení a zkosení nabízí program MagicTracer také oříznutí původního bitmapového obrázku. Ačkoli program trasuje pouze v černobílém režimu, umožňuje před samotným trasovacím procesem změnit barevný režim předlohy na stupně šedi. MagicTracer disponuje několika funkcemi na úpravu obrazu (změna jasu a kontrastu, gamma korekce a vyrovnání nebo normalizace histogramu). Nabízí různé způsoby určování výběru (obdélníkový, kruhový, polygonální výběr, magická hůlka). Na bitmapu nebo pouze na její výběr je možno aplikovat některý z následujících filtrů: 1. filtry na rozostření( rozmazat, zjemnit, median) 2. filtr na odstranění šumu 3. filtry na detekci a vylepšení obrysů (kontury, lineární hrany, nelineární hrany, zostřit) 4. další speciální filtry (erodovat – rozšíří černé oblasti v obraze, dilatovat – rozšíří bílé oblasti, opravit) Je možno využít také některé základní malovací nástroje (guma, tužka, plechovka s barvou, tvorba kružnice, obdélníku a čáry). Program není napojen na žádný externí bitmapový editor. 7.7.6. Vlastní trasovací proces 7.7.6.1. Metody trasování

MagicTracer nenabízí možnost výběru metody trasování, používá zásadně metodu obrysovou. Umí rozpoznávat jak křivky, tak i ostatní geometrické entity jako jsou čáry, oblouky a kružnice. 7.7.6.2. Přednastavení

Program nenabízí žádná předpřipravená nastavení parametrů trasovacího procesu ani uživateli neumožňuje uložit si jeho vlastní.

50

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování 7.7.6.3. Práce s barvami

Program pracuje pouze v černobílém režimu. 7.7.6.4. Základní parametry

Program nabízí veliké množství nastavení samotného trasovacího procesu, rozdělené do několika částí. Patří sem nastavení vyhlazení čar, nastavení parametrů týkajících se spojování čar, kam patří také možnost kontroly úhlů a nastavení detekce pravých úhlů, dále speciální nastavení týkající se detekce kružnic a oblouků a rohů. 7.7.7. Práce s vektory Magic Tracer umožňuje tvorbu základních geometrických tvarů (lomená čára, křivka, 3 způsoby tvorby kruhu, 2 způsoby tvorby oblouku) a kreslení od ruky. Dále nabízí mazání a pohyb s objekty, segmenty či body. Uživatel může v programu uzavřít a zároveň vyplnit křivku nebo naopak odstranit z uzavřeného objektu výplň. Dále může zadat programu příkaz, aby zkombinoval vektory. V programu je možné měnit jednotlivé rovné segmenty na křivky a naopak křivkové segmenty na rovné. Program nabízí také možnost vyhlazení vybraného vektoru, výsledek tohoto vyhlazení je však bohužel pouze lomená čára. I když je tento příkaz zadán na cestu tvořenou křivkami, dojde k jejímu převedení na lomenou čáru. Neobvyklými funkcemi jsou možnost vytvořit horizontálně nebo vertikálně převrácenou kopii vybraných vektorů a možnost pomocí jednoho příkazu vybrat všechny neuzavřené křivky. 7.7.8. Hodnocení zkušební grafiky U zkušební grafiky č.1 použil program příliš mnoho uzlů k zobrazení elipsy, u vodorovné elipsy dokonce nenatrasoval část vnějšího vrchního obrysu. U křivek (obr. 2) měl tendenci zaoblovat konce čar, naopak do křivky s největším zaoblením přidal ostrý uzel, který by se u křivky objevit neměl. S grafikami č.3 a 4 (ukázky písem) měl značné problémy, nejmarkantnější byla písmena spitá do sebe, u obr. 3 vynechal úplně vrchní linii písmen. Protože nevytvořil uzavřené cesty, je výsledek pro další využití zcela nepoužitelný. U obrázku Adobemana měl program problémy s hladkostí čar, vytvořil ve výsledku příliš mnoho objektů a opět nevytvořil uzavřené cesty. Protože program trasuje pouze v černobílém režimu, obrázek č.6 (barevné kruhy) nemělo vůbec cenu trasovat. U loga Škoda (obr.7) měl program problémy s dodržením oblosti vnějšího kruhu, což byl problém i u další předlohy (obr.8 ČSOB). U Kofoly (obr.9) došlo ve výsledku k splynutí objektů. Celkem dobře se podařilo programu natrasovat obrysy v logu Gambrinus, zejména hlavní znak G.

obr. 46 Nedodržení diagonál při trasování písma Arial

obr. 47 Splynutí objektů u loga Kofoly

obr. 48 Složitost čar na detailu přezky Adobemana

Program MagicTracer není rozhodně použitelný na trasování barevných předloh. Nejenže není schopen pracovat v barevném režimu, při trasování ani nevytváří uzavřené cesty, které by se daly barvou dodatečně vyplnit. Ani trasování černobílých předloh nedopadlo moc dobře, program měl problémy s hladkostí čar, písma a elipsu nenatrasoval celou (jako bychom objektům uřízli jejich nejsvrchnější část).

51


7.8. Závěr praktické části V tab. 13 a tab. 14 jsou popsány souhrnné výsledky bodových hodnocení programů v rámci jednotlivých kategorií a celkový počet bodů získaný vynásobením bodů v kategoriích a jejich vah. Podrobné bodové hodnocení vlastností jednotlivých programů v rámci kategorií popisují tab. 17 a tab. 18 v příloze. Kategorie

váhy kategorií

CDR

AI

Inkscape

Xara


4%

8

7

4,5

6


1%

10

10

7,5

10


8%

9,5

8

6,5

5


5%

9

5

1

5

Trasovací proces

10%

6

9

4

5

Grafika

70%

7,3

6,7

7,2

1,1

Cena Celkové bodové hodnocení (po vynásobení vahami)

2%

0,0

4,4

10,0

8,9

100%

7,34

6,94

6,47

2,47

tab. 13 Souhrnné výsledky hodnocení vektorových editorů


váhy kategorií

MT

R2V

Vextractor

2%

6

2,5

2,5


1%

9

7,5

7,5


4%

10

6

10


3%

8,5

3,5

7

Trasovací proces

8%

2

10

9

Práce s vektory

7%

9

0

7,5

Grafika

70%

4,2

4,8

6,1

Cena Celkové bodové hodnocení (po vynásobení vahami)

5%

2

0

4

100%

4,70

4,61

6,45

tab. 14 Souhrnné výsledky hodnocení trasovacích programů

Podle mnou zadaných preferencí by ve skupině vektorových editorů byl na prvním místě program CorelDRAW se 7,34 body, za ním program Adobe Illustrator s 6,49 body a na třetím místě program Inkscape s 6,47 získanými body. Program Xara Xtreme se drží daleko za předchozími třemi programy s bodovým ohodnocením 2,47 bodů. Jak je však zřejmé z hodnocení výsledků trasování zkušební grafiky, nelze o použití programu Xara Xtreme k trasování ilustrací a log moc uvažovat. Ve skupině trasovacích programů by se na prvním místě umístil program Vextractor s 6,45 body před programy R2V a MagicTracer, které mezi sebou mají jen těsný rozdíl devíti setin bodů. (MagicTracer 4,70 bodů, R2V 4,61 bodů). Na tomto místě je však nutné říci, že toto pořadí je do podstatné míry závislé na konkrétním stanovení vah. Jediným číslem se nikdy nedají vyjádřit všechny vlastnosti programů. Zajímavější než konečná čísla jsou podle mého názoru body získané při hodnocení jednotlivých kategorií, nejvíce pak hodnocení jednotlivých typů zkušební grafiky. tab. 15 ukazuje průměrné body získané v jednotlivých kategoriích zkušební grafiky. Z nich jasně vyplývá, že Inkscape dosahuje při trasování jednoduchých černobílých předloh o celé tři body lepších výsledků, bohužel v kategorii barevné grafiky ztrácí na ostatní (pominu-li program Xara Xtreme) dva až tři body. Je tedy zřetelné, že pokud by uživatel potřeboval program k trasování převážně černobílé grafiky, zvolil by spíše Inkscape než CorelDRAW nebo Adobe Illustrator.

52

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování CDR 1 I. Jednoduché ČB obr. 2

II. Složité ČB obr.

III. Barevná grafika

AI

Ink.

Xara

MT

R2V

Vex.

- Obdélníky a elipsy

8,8

7,3

10,0

1,0

7,0

10,0

6,0

- Křivky

4,0

5,5

9,0

0,0

5,5

9,0

8,5

Průměr

6,4

6,4

9,5

0,5

6,3

9,5

7,3

3

- Písmo Times

7,5

5,5

8,5

0,5

4,0

4,0

5,5

4

- Písmo Arial

8,5

6,0

6,0

1,5

3,0

3,5

5,5

5

- Adobeman

9,5

10,0

8,0

2,0

2,5

2,5

9,5

Průměr

8,5

7,2

7,5

1,3

3,2

3,3

6,8

6

- Barevné kruhy

5,0

8,0

5,0

4,0

0,0

0,0

4,0

7

- Škoda

7,0

6,5

8,0

2,0

4,0

4,0

4,0

8

- ČSOB

8,0

4,5

4,5

0,0

5,0

2,5

4,0

9

- Kofola

7,0

7,5

4,0

1,0

2,5

1,0

5,5

10 - Gambrinus

8,0

6,0

1,5

1,0

4,5

0,0

3,5

Průměr

7,0

6,5

4,6

1,6

3,2

1,5

4,2

tab. 15 Souhrnné výsledky trasování zkušební grafiky

Stejným způsobem je třeba si povšimnout, že program R2V dominuje v kategorii zpracování základní černobílé grafiky nad svými rivaly o celé dva body. Hodí se tedy mnohem více než ostatní na zpracování černobílých předloh s jasně definovanými geometrickými útvary. Problém rozdílných preferencí různých potenciálních uživatelů lze vyřešit definicí jiných vah jednotlivým kategoriím a subkategoriím a následným přepočtem celkového bodového hodnocení programů.

53


8. Závěr V práci jsem porovnávala vybrané programy v rámci dvou skupin programů umožňujících trasování – zaprvé šlo o skupinu vektorových editorů se zabudovanou podporou trasování, druhou skupinou pak byly trasovací programy umožňující rekognici jak křivek, tak i dalších geometrických útvarů jako je kružnice, oblouk a lomená čára. Pro porovnání těchto programů jsem použila vícekriteriální rozhodování s dvoustupňovým hodnocením vlastností programu. Z vybraných vektorových editorů podporujících trasování se ukázal být dle zadaných vah nejlepší program CorelDRAW, na druhém místě se umístil program Adobe Illustrator a za ním program Inkscape. Program Xara Xtreme se ukázal pro trasování bitmapových předloh jako naprosto nepoužitelný. Ze tří vybraných trasovacích programů dosáhl nejlepších výsledků program Vextractor, na druhém a třetím místě se s minimálním rozdílem v hodnocení umístily programy MagicTracer a Raster to Vector Conversion Toolkit. Pořadí úspěšnosti programů v mém hodnocení je podstatnou mírou závislé na definovaných vahách přiřazených jednotlivým kategoriím zkoumaných parametrů. Jiné váhy by mohly přinést diametrálně odlišné výsledky a pořadí. Cílem práce však nebylo pouze srovnat vybraný software, ale zároveň také vyzkoušet možnosti a schopnosti současných trasovacích programů. Z výsledků trasování zkušební grafiky je zřejmé, že jsou programy schopné správně natrasovat pouze velice jednoduché útvary a ani zde se jim většinou nepodaří zcela bezchybný výsledek. Většina grafiků z praxe se shoduje, že je mnohem přesnější a zároveň jednodušší bitmapovou předlohu si „ručně obkreslit“ (tj. použít ruční vektorizaci), než zadat tento úkol trasovacímu programu. Výsledky trasování zkušební grafiky vybranými programy tento názor jen potvrzují. Při pohledu na výsledky hodnocení programů je nutné si uvědomit, že jsem výběr programů, jejich sledované vlastnosti a také zkušební grafiku podřídila předpokládané potřebě uživatelegrafika, který od takovýchto programů vyžaduje především schopnost trasovat barevná loga a ruční ilustrace. Další důležitou skutečností je fakt, že jde o zástupce pouze ze dvou skupin programů umožňujících trasování a že existují také další programy, které by mohly dosáhnout lepších trasovacích výsledků (jako například profesionální trasovací program Imagaro Z, který však nebylo možno vyzkoušet). V současnosti dosahují nejlepších trasovacích výsledků programy specializované na rekognici technických výkresů a map pro programy typu CAD a GIS, ty však nejsou na trasování ručních ilustrací a barevných předloh použitelné (neumí rozeznávat křivky a většinou trasují pouze v černobílém režimu). Většinu podkladů k mé práci jsem čerpala buď z internetových zdrojů nebo z elektronických nápověd a manuálů k programům. Nedostatek použitelné tištěné literatury je způsoben rychle se měnícími schopnostmi programů v oblasti trasování a neexistencí jejich uceleného přehledu. Hlavní těžiště porovnávání programů tkvělo v hodnocení výsledků trasování zkušební grafiky, ve kterých je nutno vidět výsledek jak v celku, tak v jednotlivých detailech. Vytištěním výsledné grafiky na papír nelze vyhovět oběma těmto požadavkům, proto jsou v přílohách mé práce vybrány pouze ukázky a výřezy z některých výsledných obrázků. Veškeré výsledky trasování jsou přehledně uspořádány a uloženy na přiloženém CD ve formátu EPS.

54


9. Literatura 9.1. Internetové zdroje 9.1.1. Odborné články [o1] TIŠNOVSKÝ,P.: Vektorové grafické formáty a metaformáty [online] ; http://www.root.cz/clanky/vektorove-graficke-formaty-a-metaformaty/ [o2] NOVOTNÁ, H. Informatika Modul 5 počítačová grafika ( Studijní opory pro studijní programy s kombinovanou formou studia). Brno: Vysoké učení technické v Brně fakulta stavební 2004. [online]; http://home.ef.jcu.cz/public/departments/kmi/vyuka/vtb/GF_07.pdf [o3] VANÍČEK, T. Počítačová grafika [online]; http://kix.fsv.cvut.cz/~vanicek/is/pocgr.htm [o4] KREJČÍ, R. Encyklopedie publikačních formátů: PostScript [online]; http://www.grafika.cz/art/polygrafie/encpostscript.html [o5] KREJČÍ, R. Encyklopedie publikačních formátů: EPS[online]; http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enceps.html [o6] W3C - WORLD WIDE WEB CONSORTIUM: About SVG [online]; http://www.w3.org/Graphics/SVG/About [o7] GISÁK:Jak psát tutoriály [online]; http://gisak.vsb.cz/livecd/tutor/tutor/zaciname/1.html [o8] DOLEJŠ,M. :Redukce digitálního šumu v Adobe Photoshopu CS2[online] http://www.grafika.cz/art/photoshop/Adobe-PhotoshpCS2-redukce-sumu.html [o9] GRAFIKA.CZ: Povídání o písmu [online]; http://www.grafika.cz/obecne/0998/pismo.htm [o10] VISUAL INTEGRITY: WMF&EMF [online]; http://www.visual-integrity.com/format-meta-in.htm [o11] WINDOWS METAFILES, A GUIDE FOR NON-WINDOWS PROGRAMMERS: Microsoft Windows Metafile [online]; http://wvware.sourceforge.net/caolan/ora-wmf.html

9.1.2. Slovníky a encyklopedie [s1] WIKIPEDIE: Scalable Vector Graphics[online];

http://cs.wikipedia.org/wiki/Scalable_Vector_Graphics [s2] WIKIPEDIA: Graphics software [online]; http://en.wikipedia.org/wiki/Graphics_software [s3] WIKIPEDIA: Raster graphics editor [online]; http://en.wikipedia.org/wiki/Raster_graphics_editor [s4] WIKIPEDIA: Vector graphics editor[online];

55

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování http://en.wikipedia.org/wiki/Vector_graphics_editor [s5] SLOVNÍK NA ŽIVĚ.CZ : Digitizér [online]; http://www.zive.cz/slovnik/Default.asp?EXPSDIC=digitiz%E9r [s6] SLOVNÍK NA ŽIVĚ.CZ : Tablet[online]; http://www.zive.cz/slovnik/Default.asp?DICACT=T [s7] SLOVNÍK NA ŽIVĚ.CZ: Geographic Information System [online]; http://www.zive.cz/slovnik/Default.asp?EXPSDIC=gis [s8] WIKIPEDIE: PDF[online]; http://cs.wikipedia.org/wiki/Pdf [s9] SLOVNÍK ČSSI : HTML [online]; http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp?podminka=html&volba=1 [s10] SLOVNÍK ČSSI : Operační systém [online]; http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp?kod=385&strana=7&volba=n [s11] SLOVNÍK ČSSI : Hardware [online]; http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp?kod=382&strana=1&volba=n&podminka=hardware [s12] POČÍTAČE-HARDWARE : Operační paměť [online]; http://hardware.brych.cz/ram.php [s13] ŽIVĚ.CZ: Licence [online]; http://www.zive.cz/slovnik/Default.asp?EXPSDIC=licence [s14] WIKIPEDIE:Komerční software[online]; http://cs.wikipedia.org/wiki/Komer%C4%8Dn%C3%AD_software [s15] WIKIPEDIE:Shareware [online]; http://cs.wikipedia.org/wiki/Shareware [s16] MŮSTEK.CZ:TWAIN[online]; http://www.mustek.cz/?sekce=skenovani&stranka=skenovani5&lang=cz [s17] ŽIVĚ.CZ:Gamma correction [online]; http://www.zive.cz/slovnik/default.asp?EXPSDIC=gamma%20correction [s18] WIKIPEDIE:Barevný model [online]; http://cs.wikipedia.org/wiki/Barevn%C3%BD_model [s19] WIKIPEDIE: RGB [online]; http://cs.wikipedia.org/wiki/RGB [s20] SLOVNÍK ČSSI : XML[online]; http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp?kod=386&strana=1&volba=n&podminka=xml [s21] SLOVNÍK ČSSI : CSS[online]; http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp?kod=233&strana=1&volba=n&podminka=css

56


9.2. Elektronické podklady k programům [m1] UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA GIMPU: kapitola 2.2. Přibližný výběr [online]; http://docs.gimp.org/cs/gimp-tool-fuzzy-select.html [m2] CORELDRAW HELP; nápověda součástí aplikace CorelDRAW X3 [m3] ADOBE ILLUSTRATOR HELP; nápověda součástí aplikace Adobe Illustrator CS2 [m4] XARA XTREME HELP; nápověda součástí aplikace Xara Xtreme [m5] ALGOLAB R2V HELP; nápověda součástí aplikace Algolab Raster to Vector Conversion Toolkit [m6] VEXTRACTOR HELP; nápověda součástí aplikace Vextractor [m7] ELGORITHMS MAGIC TRACER HELP; nápověda součástí aplikace Magic Tracer

9.3. Tištěné zdroje [t1] HORNÝ, S. Počítačová grafika. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica 2006. ISBN 80-245-1104-5 [t2] IEEE COMPUTER SOCIETY: IEEE Standard Computer Dictionary: A Compilation of IEEE Standard Computer Glossaries. New York: Institute of Electrical and Electronics Engineers 1990. ISBN 15-593-7079-3 [t3] HUDEC, B. FELKEL,P. Základy počítačové grafiky. Praha: Nakladatelství ČVUT 2007. ISBN 978-80-01-03608-2 [t4] MURRAY, J. RYPER,V. Encyklopedie grafických formátů. Praha: Computer Press 1997. ISBN 80-7226-033-2 [t5] SOBOTA, B. MILIÁN M. Grafické formáty. České Budějovice: Nakladatelství KOPP 1996. ISBN 80-85828-58-8

[t] KOVAŘÍK, V. Adobe Photoshop v praxi. Praha:Grada Publishing, a.s. 2003. ISBN 80-2470583-4

57


10. Přehled obrázků obr. 1 Rozdíl mezi bitmapovou a vektorovou grafikou 2 obr. 2 Struktura bitmapového grafického souboru 3 obr. 3 Struktura vektorového grafického souboru 6 obr. 4 Rozdělení programů pro práci s grafikou 10 obr. 5 Výsledek trasování pomocí čárové metody 23 obr. 6 Výsledek trasování pomocí obrysové metody 23 obr. 7 Náhled zkuš. grafiky č.1 26 obr. 8 Náhled zkuš. grafiky č.2 26 obr. 9 Náhled zkuš. grafiky č. 5 26 obr. 10 Náhled zkuš. grafiky č. 6 26 obr. 11 Náhledy na zkuš. grafiky č. 7-10 27 obr. 12 Špatné a správné rozeznání pravého úhlu 30 obr. 13 Špatné a správné tloušťky čar 31 obr. 14 Spitá písmena písma Times New Roman a písmena tak, jak ve skutečnosti vypadají 31 obr. 15 Špatně natrasované vertikály u písmen z písma Arial a jejich předloha 31 obr. 16 Špatné vykreslení detailu přezky a lepší varianta tohoto detailu 32 obr. 17 Horší a lepší varianta jednoduchosti hran mezi objekty 32 obr. 18 Zdeformovaná písmena a správný tvar nápisu 33 obr. 19 Nesprávná interpretace rovných čar a její lepší varianta 33 obr. 20 Přítomnost rušivého zeleného elementu a ukázka předlohy 34 obr. 21 Přítomnost nežádoucích bílých míst a varianta bez bílých míst 34 obr. 22 Ostrý úhel u křivky 37 obr. 23 Nedodržení vertikál u Arialu 37 obr. 24 Špatná hladkost přechodů 37 obr. 25 Nedodržení vertikál u písma Times 40 obr. 26 Rušivý element jiné barvy u písmene „S“ loga ČSOB 40 obr. 27 Nedodržení pravých úhlů na koncích písma Arial 40 obr. 28 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 2 42 obr. 29 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 4 42 obr. 30 Výřez písmene „Č“ z trasování grafiky č. 8 42 obr. 31 Výřez nápisu „Originál“ z trasování grafiky č. 9 42 obr. 32 Originál obrázku a výsledek trasování pomocí úrovní jasu (nastavení: 3kroky) 44 obr. 33 Vrstvy, ze kterých je složen výsledek 44 obr. 34 Původní obrázek a výsledek trasování vícenásobným skenováním barev (5 barev) 44 obr. 35 Jednotlivé vrstvy, ze kterých se skládá výsledek 45 obr. 36 Použití více barev u symbolu ® u loga Kofoly 45 obr. 37 Rušivé elementy u výřezu písmene B z loga ČSOB 45 obr. 38 Veliká bílá místa vzniklá při trasování barevných kruhů 45 obr. 39 „Bridge“ efekt mezi protínajícími se čarami 47 obr. 40 Maximální délka “mrtvých konců” 47 obr. 41 Výřez nápisu „Originál“ – příliš mnoho objektů 47 obr. 42 Povedený detail přezky Adobemana 47 obr. 43 Nedokonalosti v trasování symbolu ® u loga Kofoly 49 obr. 44 Výsledek trasování přezky v obrázku Adobemana 49 obr. 45 Nezdařilé trasování písma Arial 49 obr. 46 Nedodržení diagonál při trasování písma Arial 51 obr. 47 Splynutí objektů u loga Kofoly 51 obr. 48 Složitost čar na detailu přezky Adobemana 51 obr. 49 Přehled sledovaných vlastností programů 65 58

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování obr. 50 Předloha pro trasování – zkušební grafika č. 4 – písmo Arial 71 obr. 51 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Adobe Illustrator 71 obr. 52 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem CorelDRAW 71 obr. 53 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Inkscape 72 obr. 54 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Magic Tracer 72 obr. 55 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Raster to Vector Conversion Toolkit 72 obr. 56 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Vextractor 73 obr. 57 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Xara Xtreme 73 obr. 58 Výřez ze zadání grafiky č. 6 74 obr. 59 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Adobe Illustrator 74 obr. 60 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem CorelDRAW 75 obr. 61 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Inkscape 75 obr. 62 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Vextractor 76 obr. 63 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Xara Xtreme 76 obr. 64 Předloha zkušební grafiky č. 10 77 obr. 65 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Adobe Illustrator 77 obr. 66 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem CorelDRAW 78 obr. 67 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Inkscape 78 obr. 68 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Xara Xtreme 79 obr. 69 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Magic Tracer 79 obr. 70 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Raster to Vector Conversion Toolkit 79 obr. 71 Předloha zkušební grafiky č. 5 - Adobemana 80 obr. 72 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Adobe Illustrator 81 obr. 73 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem CorelDRAW 82 obr. 74 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Inkscape 83 obr. 75 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Magic Tracer 84 obr. 76 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Raster to Vector Conversion Toolkit 85 obr. 77 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Xara Xtreme 86

59


11. Přehled tabulek tab. 1 Váhy kategorií ve výsledném hodnocení ....................................................................... 28 tab. 2 Výpočet bodového ohodnocení programů v kategorii Cena .......................................... 29 tab. 3 Rozdělení jednotlivých předloh zkušební grafiky do subkategorií ............................... 29 tab. 4 Hodnocení zkušební grafiky č.1..................................................................................... 30 tab. 5 Hodnocení zkušební grafiky č.2..................................................................................... 30 tab. 6 Hodnocení zkušební grafiky č.3 a 4 ............................................................................... 31 tab. 7 Hodnocení zkušební grafiky č.5..................................................................................... 32 tab. 8 Hodnocení zkušební grafiky č.6..................................................................................... 32 tab. 9 Hodnocení zkušební grafiky č.7..................................................................................... 33 tab. 10 Hodnocení zkušební grafiky č.8................................................................................... 33 tab. 11 Hodnocení zkušební grafiky č.9................................................................................... 34 tab. 12 Hodnocení zkušební grafiky č.10................................................................................. 34 tab. 13 Souhrnné výsledky hodnocení vektorových editorů ................................................... 52 tab. 14 Souhrnné výsledky hodnocení trasovacích programů.................................................. 52 tab. 15 Souhrnné výsledky trasování zkušební grafiky............................................................ 53 tab. 16 Bodové hodnocení vlastností v kategoriích.................................................................. 66 tab. 17 Podrobné bodování vlastností vektorových editorů ..................................................... 67 tab. 18 Podrobné bodování vlastností trasovacích programů................................................... 68 tab. 19 Podrobný přehled výsledků trasování zkušební grafiky............................................... 69 tab. 20 Přehled domovských stránek zmiňovaných programů................................................. 70

60


12. Terminologický slovník (Zdroj viz literatura – Slovníky a encyklopedie)

Termín

Zkratka

Význam

Anchor points Kotevní / kotvící body

bod na konci každého segmentu cesty, pomocí něhož lze měnit tvar tohoto segmentu.

Aplikace virtuální reality

oblast aplikací, jejichž základem je tvorba prostorových modelů a scén, manipulace s nimi, pohyb v trojrozměrném prostoru a zobrazování v reálném čase.

Barevný model

popisuje základní barvy a model mísení těchto základních barev do výsledné barvy.

Barevný model RGB

je aditivní způsob míchání barev používaný ve všech monitorech a projektorech (jde o míchání vyzařovaného světla). Každá barva je udána mohutností tří základních barev – komponent (červené - red, zelené – green a modré – blue, odtud RGB).

RGB

Cesta

základní komponenta ve vektorové grafice, ze které jsou vytvořeny objekty. Může být otevřená (například úsečka) nebo uzavřená (například kruh) a může být tvořena z jednoho nebo více rovných či zakřivených úseků.

Color mode Barevný režim

je systém, který definuje počet a typ barev, které vytváří obraz.

Computer aided design Počítačová podpora konstruování

jsou aplikace sloužící k podpoře projektování a navrhování pomocí počítače. Blíže viz kapitola „CAD systémy“.

CAD

Digitizér

velký tablet nad formátA3 sloužící výhradně ke snímání velkých papírových podkladů, jako jsou mapy, projekty, schémata sítí atd.

Freeware

je software, který je distribuován bezplatně. Autor si zpravidla ponechává autorská práva, například nedovoluje program upravovat nebo omezuje použití zdarma jen pro nekomerční či osobní potřebu.

Frequently Asked Questions

FAQ

61

nejčastěji kladené otázky.

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Termín

Zkratka

Význam

Gamma correction Gamma korekce

postup, kterým se korigují rozdíly v jasové křivce při zobrazování či tisku. Gamma korekce prohýbá jasovou křivku především v jejích středních hodnotách, čímž dochází k celkovému projasnění či ztmavení; krajní hodnoty zůstávají nezměněny.

Geographic Information System

GIS

systém pro práci s daty týkajícími se země - pro jejich sběr, ukládání, manipulaci, analýzu, zobrazování atd.

GNU GPL

je licence pro svobodný software (přesné znění na http://www.gnu.org/licenses/gpl.txt).

GNU General Public Licence Všeobecná veřejná licence GNU

Hardware

technické prostředky, součást informačních technologií, které zahrnují zejména počítače, přídavná, komunikační a rozšiřující zařízení.

HyperText Markup Language

je jazyk, který vznikl v souvislosti s rozvojem služby WWW. Je založen na principu označování (mark-up) částí textu pomocí předem známé množiny značek.

HTML

Komerční software

je takový software, který je šířen za úplatu. Pokud chceme produkt používat, musíme za něj tvůrci zaplatit.

Kouzelná hůlka (Přibližný výběr)

nástroj, který je určen k výběru oblastí obrázku na základě podobnosti barev.

Licence

oprávnění, povolení k používání počítačového programu za daných podmínek.

MAC OS

operační systém běžící na počítačích typu MAC od společnosti Apple

Microsoft Compiled HTML Help

je proprietární formát pro soubory online nápovědy, vyvinutý firmou Microsoft. Je nástupcem formátu Microsoft WinHelp.

Nodes Uzly

bod na konci každého segmentu cesty, pomocí něhož lze měnit tvar tohoto segmentu.

62


Zkratka Význam

Operační systém

je množina programových modulů, které slouží jako rozhraní mezi uživateli a jejich aplikačními programy a technickými prostředky počítačového systému, s primárním cílem vytvořit efektivní, bezpečný a snadno využitelný počítačový systém.

Optical Character Recognizing

je rozpoznávání písma, kdy je ze vstupního rastrového souboru obsahujícího obrázek textu generován textový soubor.

OCR

Port

přepis software tak, aby běžel na jiné hardwarové platformě nebo v jiném prostředí, než pro které byl původně navržen.

Portable Document Format Formát pro přenositelné dokumenty

je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny.

PDF

software, kde jeho autor upravuje licencí (typicky EULA) či jiným způsobem možnosti jeho používání. K takovému software nejsou zpravidla k dispozici volně zdrojové kódy či v nich nelze svobodně dělat úpravy a výsledné dílo distribuovat.

Proprietární software

Random Access Memory Operační paměť

RAM

je paměť počítače, ve které jsou uložena data a programy, se kterými se právě pracuje a která jsou právě potřeba.

Shareware

je software, který je možné volně distribuovat. Každý má možnost ho zdarma vyzkoušet, zda mu vyhovuje nebo ne. Pokud ho však nadále používá, je povinen se řídit podle autorovy licence a zpravidla zaplatit cenu programu nebo se jen registrovat.

Svobodný software

někdy také nazývaný free software, je software, ke kterému je k dispozici také zdrojový kód, spolu s právem tento software používat, modifikovat a distribuovat. Naprostá většina svobodného software je zdarma, ačkoliv to není podmínkou.

63


Zkratka Význam

Šum

barevné pixely náhodně rozmístěné po obrázku

Tablet

polohovací zařízení složené z pevné podložky obsahující elektronické zařízení generující elektromagnetické pole a pohyblivého snímacího zařízení.

Toolkit Without An Interesting Name

jde o ustálený průmyslový standard popisujících způsob komunikace libovolného zařízení (například skeneru) s aplikacemi.

TWAIN

Tutoriál

je dokument, program, nebo jiné médium, vytvořené za účelem poskytnutí instrukcí pro široké spektrum úkolů.

Typografický bod

je základní jednotka typografické měrné soustavy. Typografický bod měří 0,3759 mm při 20°C

pt

Utilita (utility)

nepříliš rozsáhlý program určený pro vykonávání určité specifické činnosti v systému.


je rozhraní, které umožňuje přenos informací mezi uživatelem a hardwarovými nebo softwarovými komponentami počítačového systému.

Wikipedie

je internetová encyklopedie spoluvytvářená svými čtenáři dostupná online z http://www.wikipedia.org/

64


13. Přílohy

obr. 49 Přehled sledovaných vlastností programů

65

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Kategorie/sledované parametry Uživatelské rozhraní

Maximální počet bodů 10 1 2 2 2 2 1 10 2,5 1 2,5 1,5 2,5 10 2 0,5 0,5 0,5 0,5 6 1,5 1,5 1,5 1,5 2 10 1 0,5 1 1 1 1 0,5 0,5 1 1 1 0,5

český jazyk existence náhledů informace o uzlech lupa+posun po obrázku typ zobrazení dávkové zpracování

Nápověda a podpora přítomnost nápovědy možnost vyhledávání v nápovědě tutoriály nebo manuály s podrobným vysvětlením trasování technická podpora diskusní fóra/FAQ

Grafické formáty a zdroje dat vstupní BMP TIF GIF JPEG

výstupní DXF SVG EPS WMF podpora TWAIN

Práce s bitmapou a preprocessing změna velikosti ořez změna barevného režimu redukce barev jas a kontrast odstín a sytost histogram/gamma korekce/světla,stíny,střední tóny práce s výběrem filtry - rozostření, vyhlazení, odstranění šumu filtry - vyplnění prázdných míst a děr filtry - detekce a vyvážení hran/ zeštíhlení/ztluštění kontur napojení na externí editor

Trasovací proces

10

obrysová metoda čárová metoda kombinace obrysové a čárové metody práce v barevném režimu práce s barvami - výběr barev, které mají být ve výsledku existence přednastavení možnost uložit přednastavení

2 2 1 2 1 1 1

Práce s vektory

10

tvorba základních geometrických tvarů kresba od ruky operace s objekty a body - mazání a pohyb rozdělit křivku, uzavřít, spojit 2 křivky změna charakteru segmentu(křivka/čára) nebo bodu (ostrý/tupý)

1,5 0,5 4 2 2

tab. 16 Bodové hodnocení vlastností v kategoriích

66

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování max. počet bodů


10

český jazyk existence náhledů informace o uzlech lupa + posun po obrázku typ zobrazení dávkové zpracování

1 2 2 2 2 1

CDR

AI

8 Ano Ano Ano Ano Ano Ne

Inkscape

7 1 2 2 2 1 0

Ano Ano Ano Ano Ano Ne

4,5 1 2 2 1 1 0

Ano Ano Ne Ne Ano Ne

10

6 1 2 0 0 1,5 0

Ne Ano Ano Ne Ano Ne

10

přítomnost nápovědy možnost vyhledávání v nápovědě tutoriály nebo manuály s podrobným trasování technická podpora diskusní fóra / FAQ

2,5 1

Ano Ano

2,5 1

Ano Ano

2,5 1,0

Ano Ne

2,5 0

Ano Ano

2,5 1

2,5

Ano

2,5

Ano

2,5

Ano

2,5

Ano

2,5

1,5 2,5

Ano Ano

1,5 2,5

Ano Ano

1,5 2,5

Ne Ano

0 2,5

Ano Ano

1,5 2,5

0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne

0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 1,5 0

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne

0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 0 0

Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ne

10

BMP TIF GIF JPEG DXF SVG EPS WMF podpora TWAIN

0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 1,5 2


10

změna velikosti ořez změna barevného režimu redukce barev jas a kontrast odstín a sytost histogram / gamma korekce / světla, stíny, střední tóny práce s výběrem Filtry - rozostření, vyhlazení, odstranění šumu Filtry - vyplnění prázdných míst a děr Filtry - detekce a vyvážení hran / zeštíhlení / ztluštění kontur napojení na externí editor

1 0,5 1 1 1 1 0,5 0,5 1 1

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne

1 0,5 1 1 1 1 0,5 0,5 1 0

Ano Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ne

1 0 1 1 0 0 0 0,5 1 0

Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ne

1 0,5 0 0 1 0 0 0 1 0

1

Ano

1

Ne

0

Ne

0

Ano

1

0,5

Ano

0,5

Ano

0,5

Ne

0

Ano

Trasovací proces

10

Grafika Cena

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

8

10



9,5

7,5

0 2 2 0 1 1


vysvětlením

10

Xara

9

6,5

5

6

5

1

9

0,5 0,5 0,5 0,5 0 0 1,5 1,5 0

5

4

0,5

5

2 2 1 2 1

Ano Ne Ne Ano Ano

2 0 0 2 1

Ano Ano Ano Ano Ne

2 2 1 2 0

Ano Ne Ne Ano Ne

2 0 0 2 0

Ano Ne Ne Ano Ne

2 0 0 2 0

1 1

Ano Ne

1 0

Ano Ano

1 1

Ne Ne

0 0

Ano Ne

1 0

10 10

tab. 17 Podrobné bodování vlastností vektorových editorů

67

7,3 0,0

6,7 4,4

7,2 10,0

1,1 8,9

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování max. počet bodů


10

český jazyk existence náhledů informace o uzlech lupa + posun po obrázku typ zobrazení dávkové zpracování

1 2 2 2 2 1

MT

R2V

6

Vextractor

2,5

Ne Ano Ne Ano Ano Ne

0 2 0 2 2 0

Ne Ne Ne Ne Ano Ano

Ne Ne Ne Ne Ano Ano

7,5

0 0 0 0 1,5 1


10

přítomnost nápovědy možnost vyhledávání v nápovědě tutoriály nebo manuály s podrobným trasování technická podpora diskusní fóra / FAQ

2,5 1

Ano Ne

2,5 0

Ano Ano

2,5 1

Ano Ano

2,5 1

2,5

Ano

2,5

Ano

2,5

Ano

2,5

1,5 2,5

Ano Ano

1,5 2,5

Ano Ne

1,5 0,0

Ano Ne

1,5 0,0

vysvětlením

9

2,5 0 0 0 0 1,5 1


10

BMP TIF GIF JPEG DXF SVG EPS WMF podpora TWAIN

0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 1,5 2


10

změna velikosti ořez změna barevného režimu redukce barev jas a kontrast odstín a sytost histogram / gamma korekce / světla, stíny, střední tóny práce s výběrem filtry - rozostření, vyhlazení, odstranění šumu filtry - vyplnění prázdných míst a děr filtry - detekce a vyvážení hran / zeštíhlení / ztluštění kontur napojení na externí editor

1 0,5 1 1 1 1 0,5 0,5 1 1

Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano

1 0,5 1 1 1 0 0,5 0,5 1 1

1

Ano

0,5

Ne

Trasovací proces

10


2 2 1 2 1 1 1

10 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

7,5

6 0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 1,5 2

Ano Ano Ne Ano Ano Ne Ne Ano Ano

10 0,5 0,5 0,0 0,5 1,5 0 0 1,5 1,5

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1

Ano Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ano

1 0 1 1 1 0 0 0 1 1

1

Ano

1

Ano

1

0

Ano

0,5

Ne

8,5

3,5

2

7

10

Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne

2 0 0 0 0 0 0

Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ano

0

9 2 2 1 2 1 1 1

Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano

10

tvorba základních geometrických tvarů kresba od ruky operace s objekty a body - mazání a pohyb rozdělit křivku, uzavřít, spojit 2 křivky změna charakteru segmentu (křivka / čára) nebo bodu (ostrý / tupý)

1,5 0,5 4 2

Ano Ano Ano Ano

1,5 0,5 4 1

Ne Ne Ne Ne

0 0 0 0

Ano Ne Ano Ano

1,5 0 4 2

2

Ano

2

Ne

0

Ne

0

Grafika Cena

10 10

68

0

2 2 0 2 1 1 1

Práce s vektory

tab. 18 Podrobné bodování vlastností trasovacích programů

9

0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 1,5 1,5 1,5 2

4,2 2

4,8 0

7,5

6,1 4

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Obrázek / zkoumaná vlastnost Obr. č.1 - Obdélníky a elipsy elipsy - použitelnost elipsy - počet uzlů (do 10ti uzlů) obdélníky-použitelnost obdélníky - rohy Obr. č.2 - Křivky použitelnost stejná tloušťka čar ostré úhly uzavřené konce do 10ti uzlů na jednu křivku Obr. č.3 - Písmo Times použitelnost/čitelnost uzavřené křivky spitá místa-písmena spitá místa-díry v písmenech vertikály patky Obr.č.4 - Písmo Arial použitelnost/čitelnost uzavřené křivky spitá místa-písmena spitá místa-díry v písmenech vertikály pravé úhly v koncích písmen Obr.č.5 - Adobeman celkový dojem Uzavřené křivky Počet objektů <100 detaily - přezka, pero hladkost čar Obr.č.6 - Barevné kruhy celkový vzhled/dojem plynulost přechodu - jednoduchost hran plynulost přechodu - celkový obrys plynulost přechodu - prázdná místa - velká plynulost přechodu - prázdná místa - malá Obr.č.7 - Škoda použitelnost oblost oblouku deformace písma barva/ uzavřenost objektů rušivé elementy/objekty navíc Obr. č.8 - ČSOB použitelnost barva/ uzavřenost objektů rušivé elementy/objekty navíc pravé úhly ostré úhly rovnost čar kvalita kruhu Obr.č.9 - Kofola použitelnost rušivé elementy/objekty navíc Barva / uzavřenost objektů kruh ® splynutí/rozdělení objektů ostré úhly u tenkých čar rovnost čar Obr. č.10 - Gambrinus použitelnost kvalita přechodu hladkost vnějšího kruhu a dalších objektů hladkost písma bílá místa rušivé elementy/objekty navíc / chybí

max. počet bodů 10 3x1 3x(2/3) 3x1 1+1 10 3 2 2 1 2 10 3 2 1 1 2 1 10 3 2 1 1 1 2 10 2 3 2 2 1 10 4 2 2 1 1 10 3 2 2 2 1 10 2 2 2 1 1 1 1 10 2 1 2 1 2 1 1 10 3 2 2 1 1 1

CDR

AI

Ink.

Xara

MT

R2V

Vex.

8,8 3,0 1,3 3,0 1,5 4,0 1,5 0,0 0,0 0,5 2,0 7,5 2,0 1,0 0,5 1,0 2,0 1,0 8,5 2,5 2,0 1,0 1,0 1,0 1,0 9,5 2,0 2,0 2,0 1,5 2,0 5,0 2,0 0,0 2,0 0,0 1,0 7,0 2,5 0,0 1,5 2,0 1,0 8,0 2,0 2,0 2,0 1,0 0,0 0,5 0,5 7,0 2,0 1,0 2,0 0,5 1,0 0,0 0,5 8 2,5 2,0 1,0 0,5 1,0 1,0

7,3 3,0 1,3 3,0 0,0 5,5 2,5 1,0 1,0 1,0 0,0 5,5 1,0 2,0 1,0 1,0 0,0 0,5 6,0 1,5 2,0 1,0 1,0 0,5 0,0 10,0 2,0 3,0 2,0 2,0 1,0 8,0 3,0 2,0 2,0 0,0 1,0 6,5 2,5 0,0 1,0 2,0 1,0 4,5 1,0 2,0 0,0 0,5 0,0 0,5 0,5 7,5 2,0 0,0 2,0 0,5 2,0 0,0 1,0 6 2,0 2,0 0,5 0,0 1,0 0,5

10,0 3,0 2,0 3,0 2,0 9,0 3,0 1,0 2,0 1,0 2,0 8,5 2,5 2,0 1,0 1,0 1,5 0,5 6,0 1,5 2,0 1,0 1,0 0,5 0,0 8,0 2,0 2,0 2,0 1,5 0,5 5,0 1,0 2,0 1,0 1,0 0,0 8,0 2,5 2,0 0,5 2,0 1,0 4,5 1,0 1,0 0,0 0,5 0,0 1,0 1,0 4,0 1,0 0,0 2,0 0,0 0,0 0,0 1,0 1,5 0,0 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0

1,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,5 0,0 0,5 0,0 0,5 0,0 2,0 0,0 2,0 0,0 0,0 0,0 4,0 1,0 2,0 0,0 0,0 1,0 2,0 0,0 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 0,5 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0

7,0 2,0 0,0 3,0 2,0 5,5 2,5 2,0 0,0 0,0 1,0 4,0 1,0 0,0 0,0 0,0 2,0 1,0 3,0 1,0 0,0 0,0 1,0 0,5 0,5 2,5 1,0 0,0 0,0 1,5 0,0 0,0 4,0 1,0 0,0 1,0 1,0 1,0 5,0 0,5 0,0 2,0 0,5 1,0 1,0 0,0 2,5 0,0 1,0 0,0 0,5 0,0 0,0 1,0 4,5 1,5 0,0 1,5 0,5 0,0 1,0

10,0 3,0 2,0 3,0 2,0 9,0 3,0 2,0 1,0 1,0 2,0 4,0 1,0 0,0 1,0 0,0 1,5 0,5 3,5 1,0 0,0 1,0 1,0 0,5 0,0 2,5 1,0 0,0 0,0 0,5 1,0 0,0 4,0 1,0 2,0 0,0 0,0 1,0 2,5 0,0 2,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

6,0 3,0 0,0 3,0 0,0 8,5 2,5 2,0 2,0 0,0 2,0 5,5 1,5 2,0 1,0 1,0 0,0 0,0 5,5 1,5 2,0 1,0 1,0 0,0 0,0 9,5 2,0 3,0 2,0 1,5 1,0 4,0 1,0 2,0 0,0 1,0 0,0 4,0 1,0 0,0 1,0 2,0 0,0 4,0 0,5 2,0 0,0 0,0 0,0 0,5 1,0 5,5 1,0 0,0 2,0 0,5 1,0 0,0 1,0 3,5 0,5 1,5 0,0 1,0 0,0 0,5

tab. 19 Podrobný přehled výsledků trasování zkušební grafiky

69

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování Program

Domovská stránka

3D Studio Max ABC Amber SVG Converter Acme CAD Converter Adobe Flash Adobe Illustrator AlgoLab Raster to Vector Conversion Toolkit ArchiCAD AutoCAD Batch EPS Converter Bryce Canvas X Cinema 4D CorelDRAW EasyTrace PRO FastStone Image Viewer ForceVision Gimp Gsview HiJaak Image Manager Imagaro Z Inkscape Lightwave MagicTracer Maya MicroStation PhotoPlus PictView Poser Raster to vector RasterVect ReaConverter RxSpotlight PRO SVG Rasterizer Total CAD Converter TraceArt TraceLine TurboCAD Vector Eye Vextractor VPHybridCAD WinTopo Pro Wiseimage PRO for windows XaraXtreme XML2PDF XnView Zoner PhotoStudio9

http://www.autodesk.com/3dsmax/ http://www.processtext.com/abcsvg.html http://www.freefirestudio.com/cadconvert.htm http://www.adobe.com/products/flash/ http://www.adobe.com/products/illustrator/ http://www.algolab.com/ http://www.graphisoft.com/products/archicad/ http://www.autodesk.cz/ http://www.batchimage.net/ http://www.daz3d.com/i.x/software/bryce/ http://www.deneba.com/ http://www.maxon.net/ http://www.corel.com/ http://www.easytrace.com/ http://www.faststone.org/ http://www.forcevision.net/ http://www.gimp.org/ http://www.cs.wisc.edu/~ghost/gsview/ http://www.imsisoft.com http://www.imagaro.com/ http://www.inkscape.org/ http://www.newtek.com/lightwave/ http://www.magictracer.com/ http://www.autodesk.com/maya/ http://www.bentley.com/ http://www.serif.com/ http://www.pictview.com/ http://www.e-frontier.com/ http://www.raster-vector.com/ http://www.rastervect.com/ http://www.reaconverter.com/ http://www.rasterex.com/ http://xmlgraphics.apache.org/batik/tools/rasterizer.html http://www.frigate3.com/index.php http://www.freefirestudio.com/traceart.htm http://www.wissenuk.com/products/traceline.htm http://www.turbocad.com/ http://www.siame.com/ http://www.vextrasoft.com/ http://www.softelec.com/ http://www.wintopo.com/features.htm http://www.csoft.com/ http://www.xara.com/products/xtreme/ http://alt-soft.com/Products_xml2pdf.aspx http://perso.orange.fr/pierre.g/ http://www.zoner.cz/photo-studio/

tab. 20 Přehled domovských stránek zmiňovaných programů

70


ABCDEFGHIJKLMNOPQRST abcdefghijklmnopqrstuvwxyz ABCDEFGHIJKLMNOPQRST abcdefghijklmnopqrstuvwxyz obr. 50 Předloha pro trasování – zkušební grafika č. 4 – písmo Arial

obr. 51 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Adobe Illustrator

obr. 52 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem CorelDRAW

71


obr. 53 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Inkscape

obr. 54 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Magic Tracer

obr. 55 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Raster to Vector Conversion Toolkit

72


obr. 56 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Vextractor

obr. 57 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 4 programem Xara Xtreme

73


obr. 58 Výřez ze zadání grafiky č. 6

obr. 59 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Adobe Illustrator

74


obr. 60 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem CorelDRAW

obr. 61 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Inkscape

75


obr. 62 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Vextractor

obr. 63 Výřez z výsledku trasování grafiky č. 6 programem Xara Xtreme

76


obr. 64 Předloha zkušební grafiky č. 10

obr. 65 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Adobe Illustrator

77


obr. 66 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem CorelDRAW

obr. 67 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Inkscape

78


obr. 68 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Xara Xtreme

obr. 69 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Magic Tracer

obr. 70 Výsledek trasování grafiky č. 10 programem Raster to Vector Conversion Toolkit

79


obr. 71 Předloha zkušební grafiky č. 5 - Adobemana

80


obr. 72 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Adobe Illustrator

81


obr. 73 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem CorelDRAW

82


obr. 74 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Inkscape

83


obr. 75 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Magic Tracer

84


obr. 76 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Raster to Vector Conversion Toolkit

85


obr. 77 Výsledek trasování zkušební grafiky č. 5 programem Xara Xtreme

86

Testování vybraných grafických aplikací podporujících trasování

Recommend Documents