Templářská RUKOVĚŤ FELČARA

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny

Templářská RUKOVĚŤ FELČARA verze 0.48 červen 2009

Sepsal: komandér Chekotay za pomoci Viky a Išky. 1/38


Obsah: I. II. III. IV. V. VI.

Úvod Povinnosti a práva felčara Hra – léčení Hra – psychofarmaka a drogy Hra – další činnosti felčara a felčarské perky Skutečnost – první pomoc Sekce A: Výbava Osobní lékárnička (medkit vz.03) Lékárnička pro motocyklisty Sekce B: Drobná zranění Sekce C: První pomoc při nehodě VII. Skutečnost – léčení Sekce A: Radiační a tepelná zranění Sekce B: Povrchová mechanická a chemická zranění Sekce C: Vnitřní zranění a další poškození Sekce D: Nemoci VIII. Skutečnost – drogy IX. Skutečnost – strava a hygiena X. Závěr XI. Použitá literatura a webové zdroje XII. Tabulka důležitých veličin

2/38


I. Úvod

Rozpoutá-li se přestřelka, ve které drsní chlapi skáčou z okopu do okopu a jejich zbraně chrlí oheň a olovo, dříve nebo později nastane chvíle, kdy apokalyptické burácení dělostřelby přehluší výkřik „Medik!!“ a nějaký chudák s bílou páskou kolem lokte musí prosvištět minovým polem, podlézt žiletkový drát a zatančit kankán v kulometné palbě, jen aby se dostal do příslušného kráteru a mohl nalepit flastr na bebí neohroženého válečníka. Dvěstě let poté, co poslední kliniku poněkud násilně uzavřela tlaková vlna jaderných explozí, nelze mluvit o doktorech či medicích. Ony postavy s pochmurným úsměvem na rtech, abnormálně vybaveným šitíčkem a kbelíkem dehtu u nohou, by se daly nejlépe charakterizovat jako ranhojiči či felčarové. Většinu svého vzdělání získali metodou pokus-omyl, ale kdo ví, třeba to budete právě vy, na koho vyzkoušejí tu pravou tinkturu. Jsou potřební. Jsou užiteční. Jsou odvážní. Vy budete také jako oni. Pokud přežijete. Jedním z důvodů, proč jsem do Templářského řádu začlenil možnost polního ošetření, je prodloužení herní doby. Původní pojetí „vletíme na sebe a postřílíme se“ je jako sex ve výtahu, sice vcelku uspokojivé, ale zatraceně krátké. Věřím, že chvíle, kdy se budete skrývat v křoví s posledním životem a modlit se, aby váš týmový medik ještě měl stimpaky, přispěje k vašemu hernímu zážitku. Také tím diverzifikujeme postavy na více úrovní než jen velitel a jeho poskoci. Za třetí tím umožníme hrát i lidem, kteří mají rádi atmosféru, ale už méně je baví uskakovat hvízdajícím kulkám. No a konečně taky budeme mít na place, jak aspoň doufám, lidi, kteří se jakž takž vyznají v první pomoci, kdyby se nedej bože semlelo něco ošklivého. Následující dokument postupně slepuji z nejrůznějších zdrojů, které se mi dostávají pod ruce. Bohužel není v mých silách většinu tvrzení otestovat na vlastní kůži. Zvláště v případě první pomoci doporučuji spolupracovat s nějakou certifikovanou publikací o první pomoci, například učebnicí pro autoškoly. Je mým cílem poskytnout felčarům příručku, která jim nyní pomůže při hře, a která bude obsahovat vše potřebné, kdybyste někdy nedej bože museli nastoupit dráhu skutečného felčara v postapokalyptických podmínkách.

3/38


II. Povinnosti a práva felčara

Za felčara se může prohlásit každý, kdo splní následující: 1)Na každou akci sebou přinese výbavu první pomoci, zhruba odpovídající autolékarničce, tzn. flastry, desinfekci, gázu i obinadla, antipyretikum (proti horečce), analgetikum (proti bolesti), antidiuratikum (proti průjmu), živočišné uhlí (obecně proti jedům), popřípadě něco mírnící anafylaktický šok. Vše musí být v použitelném stavu. 2)Zná základy první pomoci, opět tak nějak na úrovni zkoušky v autoškole, a umí používat výše uvedenou výbavu. 3)Nastuduje pravidla a dodržuje je. 4)Do bitvy jde vybaven dle vlastní úvahy, avšak v mezích zde uvedených parametrů. Případné přezkoušení a eventuální zrušení statutu felčara přísluší veliteli Řádu templářů, což jsem já. Felčar může před své bojové jméno psát zkratku Fm., která je ve střední Evropě už asi 120 let volná. Kromě léčení se může zabývat jakýmikoli jinými činnostmi. Medik nedokáže vyrábět žádné pokročilé chemikálie (Antidotum, Rad Away, Stimpak, Psycho, Rad X, atp.). Po dohodě s organizátorem a představeným Řádu by možná mohl vyrábět nějaká jednodušší farmaka. Všechny své schopnosti může felčar uplatnit na jakéhokoliv živočicha a člena jakéhokoliv týmu. Felčar má nárok na xp. ohodnocení dle zákroku, který vykonal, a také má právo žádat po svých pacientech platbu (ve víčkách, BoS poukázkách...). Za vyléčení jednoho HB jsou tři xp. Bude-li felčar podávat svým pacientům nějaké utrejchy, je zodpovědný za jejich nezávadnost. Felčar dokáže léčit zranění a v extrémních případech zachrání i smrtelně raněného (perk „Oživování“), ale když je někdo jednou mrtvý, je prostě mrtvý a přes to vlak nejede.

4/38


III. Hra – léčení

Léčení probíhá tou formou, že felčar vezme raněného a omotá ho obvazy (ty nemusí být sterilní a můžou se požívat opakovaně). Nějaké flekování umělou krví vítáno! Léčení je zdlouhavá záležitost, každý HB trvá obnovit 1 minutu, takže v mezičase si můžete vykládat vtipy. Strop pro každé léčení je maximum HB, se kterým bojovník dorazil k felčarovi, snížené o 1. Takže příklad: Reinar má maximum 6 HB, ale po přestřelce má pouze 1, a tak se odplazí k Felčarovi, u kterého stráví 4 minuty. Je plně vyléčen, přestože nové dočasné maximum jeho HB je pouze 5. S těmito pěti hit body jde znovu do bitvy, odkud se vzápětí odplazí opět s jediným bodem. Tentokrát jej felčar může uzdravit již jen na 4 HB. Toto snížené maximum HB, nepříjemný to důsledek polního ošetření, přetrvává jen přes jednu hru, nebo do regulérního respawnu. V průběhu léčby se nesmí léčený ani léčitel hýbat nebo provozovat jinou činnost, jinak je léčba neúčinná. Vzhledem k tomu je dvojice snadným cílem a je na týmu, aby svůj M*A*S*H kryl palbou po potřebnou dobu. Felčar obvykle nedokáže léčit sám sebe. Vzhledem k potřebě měřit čas i jiným si sakra vezměte ty hodinky! Porád... A ještě něco na příklad: Každou minutu obdržíš 1 vyléčený HB, takže když 2 minuty 32 sekund od začátku vidíš, jak se tvým směrem řítí protivník, můžeš vstát s tím, že ti byly vyléčeny právě ty dva životy (ne dva a půl). Odděláš enemyho a pokud jsi nadále zraněný, můžeš podstoupit další léčbu. Pokud ale vstaneš třeba 59 sec. od začátku léčení, je léčba neplatná.

5/38


6/38


IV. Hra – psychofarmaka a drogy

V průběhu hry na sebe můžete aplikovat množství „koktejlů“, což je samozřejmě jenom nějak obarvená či ochucená voda. Jak jistě víte, skutečné drogy na placu vidím velmi nerad (pokud to nejsou piksly piva v rámci CTF :) ), a kdo bude Cannabis vodku vydávat za specifický Rad Away, ten s námi hraje naposled. Osobně považuji za nejlepší použít barevné šuměnky. Aplikace „koktejlů“ není omezena, může si je brát, kdo chce, a používat je na kohokoliv. Ovšem samotná výroba může nějakému omezení podléhat. Abychom si trochu sjednotili barvy, budeme se muset odchýlit od barev Falloutu. Takže červené nápoje představují věci ovlivňující zdraví (HB) – stimpak, případně nějaké další srandy. Žluté nápoje určují jedy, nebo naopak antidota. Zelená vodička zase zbaví tělo radiace. Modře budou vyznačeny povzbuzující prostředky. Pro všechny případy ale stejně napište na lahvičku, co za utrejch v tom je. V současnosti náš herní systém zná tyto prostředky: rozpuštěno 5 gramů Med-Tec Bazální Stimpak barva: červená množství: 100 ml podoba: lahvička naplněná průsvitnou červenou tekutinou užití: vypitím účinek: okamžitě po vypití doplní 1 HB (až po maximum) omezení: žádné (kolik váš pajšl vydrží) základní cena: 10 Tv výroba ve hře: 100 ml vody, ve které je

Jablko

barva: --množství: 1 ks podoba: prostě jablko užití: snězením účinek: okamžitě po snězení doplní 1 HB, rovněž však přidá 1 rad do ozáření. omezení: žádné (kolik váš pajšl vydrží)

cytoskeletický stimulátor® a 1 gram MedTec Metaboost® (urychlovač metabolismu). výroba organizačně: Vodu ať si donesou Malí chemici s sebou. BCS je prostě červená šuměnka (Tang nebo tak něco) zatavená v malém sáčku řekněme po 15 gramech. Metaboost je obyčejný cukr (moučka) uložený taky nějak tak. Malý chemik už si chemikálie odváží sám. To zpomalí výrobu, takže jich v bitvě nebude tak moc. základní cena: 5 Tv výroba ve hře: Jen nálezem. výroba organizačně: Vezměte jablko, které zimu přečkalo ve sklepě, bude svrasklé a trochu vysušené, ale jedlé a chutné. Tohle je takový trošku úlet, ale třeba občas... ;-)

Antidotum

základní cena: 20 Tv výroba ve hře: 100 ml vody, ve které je barva: žlutá rozpuštěno 10 ml detoxikačního množství: 100 ml podoba: lahvička naplněná průsvitnou koncentrátu. výroba organizačně: Vodu ať si žlutou tekutinou donesou Malí chemici s sebou. Detoxikační užití: vypitím účinek: okamžitě po vypití zastaví další koncentrát je žlutá šuměnka rozpuštěná v trošce vody. působení otravy. omezení: žádné (kolik váš pajšl vydrží)

Rad-Away

barva: zelená množství: 100 ml podoba: lahvička naplněná průsvitnou

zelenou tekutinou užití: vypitím účinek: okamžitě po vypití zbaví organismus 2 bodů radiace. 7/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny omezení: žádné (kolik váš pajšl vydrží) Thorium DetoxFast® . výroba organizačně: Voda a Metaboost základní cena: 30 Tv výroba ve hře: 100 ml vody, ve které je viz výše. Thorium DetoxFast je prostě zelená šuměnka. rozpuštěno 10 g Med-Tec Metaboost® (urychlovač metabolismu) a 10 g Med-Tec

Psycho

omezení: Psycho je možno užít jen jednou za „život“. barva: modrá základní cena: 50 Tv množství: 100 ml výroba ve hře: 100 ml vody, ve které je podoba: lahvička naplněná průsvitnou rozpuštěno 10 g psycha v prášku. modrou tekutinou výroba organizačně: Voda viz výše. užití: vypitím účinek: po vypití hráč zařve „Psycho!“ a Psycho v prášku je modrá šuměnka. nahlas odpočítává deset sekund, po které je nezranitelný.

Rad-X

barva: množství: podoba: želatinová kapsle užití: snězením účinek: Po celý „život“ ochrání před radiací tím, že sníží obdrženou dávku o 5 radů za každou snězenou kapsli. omezení: bez omezení

základní cena: 50 Tv výroba ve hře: Jen nálezem nebo koupí. výroba organizačně: Spousta preparátů se dá koupit v podobě kapslí – jde o různé nesmysly, jako jsou prostředky proti hubnutí, vitamínové preparáty, mleté žraločí ploutve a tak. Můžete použít rovnou tyhle věci (pokud jsou neškodné), nebo kapsli rozevřete a naplňte jakýmkoliv placebem (třeba cukrem).

8/38


9/38


V. Hra – další činnosti felčara a felčarské perky

Sešíváním rozstřílených kolegů povinnosti felčara nekončí. Je důležité, aby se felčar naučil na bojišti pohybovat, nevystavoval se zbytečnému riziku a byl vždy tam, kde ho potřebují. Také musí dohlížet na transfer léčiv z polní laboratoře do prvních linií a na distribuci drog jednotlivým bojovníkům. Protože je to často jediný „muž vědy“ v týmu, připadnou na něj občas i nelékařské úkoly, jako analýza získaných artefaktů, odběr vzorků a podobně. Jeho místo je spíše vzadu, a může mu také připadnou za úkol hlídání zajatců, jejich konverze nebo výslech. Felčarské perky Jméno perku

Mini mální potřebn ý level

Léčitel

Popis perku

Působení perku

Kontraind Uživat ikace elé a a poznámk prerekvizity y

3

Máš talent od Léčíš 2 HB Boha, dokážeš léčit za minutu. pacienty mnohem lépe a rychleji. Felčar může Vylučuje se léčit sám sebe. s perkem "Kamikadze".

4

Jsi odhodlaný v téhle Pustině nechcípnout! I kdybys měl řezat sám do sebe!! Kdejaké bebí dokážeš vyhojit tak šikovně, že po něm nezůstane ani jizvička!

Pokud je Vylučuje se postava s "Oživování". zraněna pouze o 1 HB, může ji felčar vyléčit bez postihu.

Dlouhá léta ses věnoval rozpáraným břichům, rozbitým lebkám a prostřeleným plícím a rval ses se Smrtkou o život umírajícího. Nemá tě ráda – jsi lepší než ona. Když to stihneš včas...

Felčar může do 5 sekund oživit spojence. Tzn. přiběhnu k mrtvému, zařvu "oživování" a pak ho 1 minut "oživuji". Následně pak už léčím.

Odhodlá ní přežít

Speciali zace na lehká zraněn 5 Oživová ní

5

10/38

Vylučuje se s "Specializace na lehká zranění".

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny Jméno perku

Mini mální potřebn ý level

Riskant ní operace

Popis perku

Působení perku

„Tak o tomhle postupu jsem zatím jenom slyšel, funguje na 100 % – buď ho to zachrání... nebo zabije.“

Při ošetřování hoď 1k6. Když padne 1, 2, 3, je pacient vyléčen, když padne 4, 5, 6, ztrácí 1 HB.

Intuitivně chápeš, že bys tenhle život mohl zachránit nezvyklým postupem. Nikdo to nikdy takhle nezkoušel. Ale třeba se to právě tobě podaří.

Při Musí mít ošetřování hoď perk 1k6. Když „Riskantní padne 1, 2, 3, operace I“. 4, je pacient vyléčen, když padne 5, 6, ztrácí 1 HB.

6 Riskant ní operace II

7

Kontraind Uživat ikace elé a a poznámk prerekvizity y

11/38


VI. Skutečnost – první pomoc

Povinností felčara je znát základy první pomoci a mít při ruce pomůcky, s nimiž může tuto první pomoc poskytnout. Taktéž musí být psychicky připraven na možnou stresovou situaci. Pokud musíte komandovat pomocníky z řad přihlížejících (zavolat sanitku, přidržet obvaz a podobně), rozkazujte jim! Jinak se jen budou motat jak nudle v bandasce a přitrouble na sebe koukat. Menší zranění se překrývají rychloobvazem nebo malým ústřižkem gázy upevněným leukoplastí, okolí rány se desinfikuje. Pro jód platí, že se nesmí dostat do rány (způsobil by nekrózy větší než zranění samotné), ale jodisol by měl být šetrnější. Velká zranění se překrývají gázou nebo se napřed zasypou zásypem (zvlášť když mokvají). Sekce A: Výbava Osobní lékárnička (medkit vz.03)

Na obrázku vidíte obsah mé osobní lékárničky, kterou s sebou tahám na všechny akce, obvykle zavěšenou na opasku. Něco takového by s sebou měl povinně nosit každý Templář a jistě i každý fallouter. K obsahu: V levém horním rohu vidíte obinadlo a pár nastříhaných rychloobvazů (náplastí), uprostřed je sterilní gáza pro krytí zranění. Vlevo dole jsou tabletky – Endiaron, který zastaví jakýkoliv průjem (je něžný jako atomovka), Paralen proti bolesti a horečce a živočišné uhlí proti otravám. Nad uhlím je jodisolové pero pro desinfekci drobných zranění. Jedná se o nejdražší část (asi 20,-), přitom s nejkratší expirací. Seznam těchto léčiv je vypsán na papírovém štítku (vpravo nahoře), kam se také píšou případné poznámky o doplněních, výměnách, expiraci nebo použití. 12/38


Z druhé strany štítku jsou vypsané informace pro použití léčiv (maximální denní dávka, omezení požívání alkoholu apod.) To celé je umístěno v čistých papírových kapesnících, které jednak tlumí nárazy, jednak je lze užít na hrubé vyčištění rány. Balíček je zapečetěn v plastovém sáčku, vložen do tlumícího sáčku z bublinkové balící fólie a uložen do stylového koženého pouzdra. Navrch sem ještě přijdou ty dvě věci, co jsou úplně napravo – samostatný sáček s náplastmi a rolka leukoplasti. Tyhle drobnosti dojdou použití takřka na každé akci a je proto zbytečné (a zdlouhavé) kvůli nim otevírat zapečetěný sáček. V této lékárničce chybí ještě nějaký zásyp na větší rány, případně nůžky a zicherajzka (spínací špendlík). Také by se hodilo něco proti alergiím a trocha cukru proti hypoglykemickému šoku. Lékárnička je určena k okamžitému ošetření drobných poranění. Na Templářských akcích a na Slezských falloutích srazech se nacházíme v nebezpečných oblastech plných rzi, různých odhozených chemikálií a feťáckých ingrediencí a právě včasný zásah nás může uchránit tetanu, žloutenky či otravy. Lékárničku minimálně jednou ročně otevřete a zkontrolujte, případně vyměňte poškozené a staré součásti. Lékárnička pro motocyklisty

Tuhle věc nosí má žena. Obsahuje (horní řada, zleva) termoblanket pro 13/38


zamezení tepelných ztrát raněných, jedno velké a dvě menší obinadla, roličku leukoplasti, dále pak (dolní řada, zleva) rychloobvazy (tedy náplasti, neboli flastry), sterilní rukavice, pěkný pevný obal a chirurgické nůžky s tupým hrotem. Účel této lékárničky je zřejmý – uživatel prostě jen zraněnému ováže vše, z čeho stříká krev (přitom se chrání rukavicemi), zabalí raněného do postříbřené fólie pro zachování tělesného tepla, a vyčká do příjezdu záchranky. Není to nic moc, ale je to lepší než úplné nic. Sekce B: Drobná zranění Puchýře Puchýře jsou zranění vznikající na místě, kde se lokálně razantně zvedla teplota, tedy všude tam, kde se nás Inkvizitor Bratrstva oceli dotkl žhavým železem, kam stekly kapky horkého vosku, kde nás zasáhlo infračervené záření jaderného výbuchu, nebo kde se o tělo tře špatně uzpůsobená výstroj (to nejčastěji). Malé puchýřky ovšem vznikají i na místě zasažení některými biologickými zbraněmi; a puchýřky na genitálu svědčí o tom, že ta cuchta si svých dvacet zátek rozhodně nezasloužila. Když si po dlouhém pochodu dojdete domů, zujete boty a na nohách najdete puchýře, není to žádná tragédie. Nohu umyjte, puchýř přelepte náplastí a nechte tak. Rozhodně pak ale obětujte trochu času a najděte ve svých botách chybu, která jej způsobila. V polních podmínkách jsou puchýře nebezpečnější. Jednak při dalším pochodu bolí, jednak mají tendence praskat a v takovém případě je teplému, špinavému, vysoce infekčnímu prostředí boty vystavena živá tkáň. Proto je lepší ještě před prasknutím okolí rány umýt, desinfikovat a puchýř přelepit širokou náplastí. A koneckonců, v případě, že puchýř praskne, je postup stejný, akorát si (při delších akcích) kontrolujte, jak se to hojí. Propichování puchýřů sterilní jehlou je asi stejně tak dobré, jako připichování jazyků zicherajckou ke rtům, prostě jen hloupá frajeřinka, která snižuje vaši imunitní bariéru. Sekce C: První pomoc při nehodě Umělé dýchání a masáž srdce, umělé dýchání: Nepřímá (zevní) masáž srdce: Postiženého je nutno uložit na záda na tvrdou podložku (postel není tvrdá podložka). Zachránce položí dlaň ruky na rozhraní dolní a prostřední třetiny hrudní kosti postiženého, přiloží na hřbet této ruky dlaň druhé ruky a vahou trupu stlačí hrudní kost proti páteři asi o 4 až 6 cm. Střídavým stlačením a povolováním je obnovena cirkulace krve v cévách. Stlačení se provádí 30-60krát za minutu (podle stáří publikací – nižší údaje jsou novější). Do toho přijdou dva umělé vdechy (starší publikace uvádějí jeden vdech na každých pět stlačení pro práci ve dvojici, respektive dva vdechy po patnácti stlačeních, je-li zachránce sám). Nebojte se lámajících se žeber, u správně provedené masáže srdce jsou žebra polámaná skoro vždy – a je to lepší, než umřít. Umělé dýchání: Za prvé je nutno vyčistit ústní dutinu postiženého a uvolnit kořen jazyka. Kdysi se vytažený jazyk připínal zicherajzkou ke rtu, dnes stačí zatáhnout za piercing. Pokud vás nebaví bodat špendlíky do bezvládného 14/38


zraněného, buďte chytřejší než naši zaostalí předci a jednoduše kořen jazyka uvolněte tak, že zakloníte postiženému hlavu. Následuje další fáze, ve které se musíte rozhodnout, zda postiženému poskytnete dýchání z úst do úst. Nikdo to po vás nechce, ani zákon ne. Ten týpek na dlažbě může být HIV pozitivní, může mít žloutenku... nikdo po vás nechce, abyste zachraňovali život za cenu ohrožení vlastního. Resuscitační roušky nejsou stoprocentní ochranou. Masky už jsou lepší, ale je jich docela málo (jsou drahé). Nicméně pokud už to risknete, pak dvěma prsty jedné ruky stiskněte postiženému nos, druhou rukou rozevřete rty, pevně přiložte svá ústa na jeho a rychle do něj vdechněte, pak se oddalte a sledujte automatický výdech. Jak jsem psal výše, stačí dvakrát na každých třicet stlačení hrudníku. Případně nemusíte dýchat vůbec, do doby příjezdu záchranky by výpadek srdeční masáže kvůli kejklům okolo umělého dýchání mohl mít fatálnější následky než nižší obsah kyslíku v krvi. Podstatou umělého dýchání je zvýšení obsahu CO2 v plicích, což vede k nastartování dýchacího reflexu (přes krevní pufrační systém, pokud si dobře pamatuju – CO2 a H2O -> HCO3-) Resuscitace se nesmí přerušit na dobu delší než 5 sekund a provádí se až do příjezdu záchranky, nebo dokud není zřetelně jasné, že „ten muž je mrtvý, Jime!“ Pro úplnost – existuje i přímá masáž srdce, která spočívá v tom, že se otevře hrudník a masíruje se přímo srdce. Ale to už mezi první pomoc nepatří :-) A na závěr – nepřímá masáž srdce se nacvičuje na speciálních figurínách. Rozhodně to nezkoušejte na živých lidech! Taky byste jim mohli rozhodit srdeční automatiku a zabít je.

Jedovatá a člověku potenciálně nebezpečná zvěř Tohle je spíš jen takový odstaveček pro ukojení mých ekologických choutek, předpokládám, že tohle všechno každý templář zná.

Zmije obecná (Vipera berus) lepší nápady. Jed napadá srdce. Nějaké vysávání Dlouhá až 80 cm, zorničku má svislou, duhovku nebo dokonce vypalování ran bylo v módě za první červenohnědou až rudou. Žije až 25 let. republiky a jediným výsledkem byli zjizvení drsňáci. Jediný náš jedovatý plaz je přísně chráněný. Lepší nápad je omezit průtok krve (ale občas – Možná jste slyšeli, že je možno chytit zmiji za ocas a nejpozději každé 2 hodiny - škrtidlo povolit, aby ona se nedokáže obrátit a kousnout vás – jo, tak nedošlo k odumření tkáně) a mazat do nemocnice. tahle (ne)schopnost je vázaná na pohlaví, a protože Ropuchy (Bufo sp.) už jsem zapomněl, které pohlaví to umí a které ne, Velikost až 15 cm (samička), žije asi 35 let. tak to raději nezkoušejte vůbec. Žije jich u nás pár druhů, poznáte je podle toho, Zmije je známá svou klikatou kresbou na zádech, že to jsou mohutné „bitevní“ žáby s dobrou ale takové jsem zatím potkal jenom dvě – jednolité kamufláží a bradavičnatou kůží. Za očima mají velké zbarvení je také velmi časté. Dívat se na zorničky je hrbolky, parotidy, což je hlavní jedový orgán. lepší určovací znak, jenže to se zase dostáváte Ropuchy potřebují vodu jen na rozmnožování, takže nebezpečně blízko, takže pokud chcete rozpoznávat je můžete potkat i v relativně suchých oblastech. zmije, zaměřte se na geometrii jejich šupin a Splést si ji můžete s blatnicí, ale ta žije snad jen v typickou trojúhelníkovou hlavu. jižních Čechách a hlavně má svislou zorničku. Jed zmije není dospělému zdravému člověku Stejně jako snad u všech našich obojživelníků je nebezpečný, nicméně vyhledat lékaře patří mezi ty její kůže jedovatá, i když člověku samozřejmě není 15/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny nebezpečná. Po zabodnutí skrz pokožku klíště vypouští Ropuší jed způsobuje křeče, nadměrné slinění a anestetika (nebolí to), antikoagulancia (krev se zástavu srdce (u malých zvířat). nesráží) a antihistaminika (neopuchá to). Současně Kuňky (Bombina sp.) s tím se pomocí cementových žláz ukotvuje. Velká přes 5 cm, dožívá se až 30 let. Žijí u nás Vyskytuje se v mírném pásu severní polokoule. Je dva druhy. Z vrchu jsou maskované, ale zespoda přenašečem mnoha chorob, u nás zvláště klíšťové mají žluto(nebo oranžovo)černé výstražné flekování. encefalitidy (cca 700 případů ročně v ČR) a lymské Když se necítí dobře, zvedají nožky a ukazují bříško boreliózy (několik tisíc případů ročně). – tomu se říká kuňčí reflex a je to moc legrační. K prevenci můžete využít účinky vitamínu B1, Když do ní budete dloubat moc dlouho, tak ji to který se z těla vylučuje kůží a jehož pach odpuzuje omrzí a obdaří vás vyčítavým pohledem. :-) klíšťata i komáry. Stačí si vzít 3x denně malou Vzhledem k tomu, že to je naše nejjedovatější žába, pilulku B-komplexu. Oblíbeným, byť méně účinným doporučuji si potom umýt ruce. Jed vylučuje do zdrojem B-komplexu, je pivo. kožního sekretu a po pozření způsobuje vnitřní Nejpozději do 24 hodin pro průchodu zamořeným krvácení zažívacího traktu. územím je nutno prohlédnout celý povrch svého Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) těla, zvláště pečlivě na obtížně dostupných místech Můj oblíbený potvoř. Vcelku běžný v Beskydech, s tenkou pokožkou (vnitřní strana stehen, slabiny, jistě jste ho již také potkali. Tak jako všichni naši podpaží, ohanbí, prostor mezi prsty). Je dobré se obojživelníci je přísně chráněný. Žlutočerné naučit prohlížet se (i ostatní členy jednotky) při výstražné zbarvení nenechává nikoho na krátkých přestávkách v terénu, je tak možno pochybách, že tohle není zrovna pochoutka. Taky odchytit až 90% klíšťat ještě před přisátím, má parotidy, taky má jedovatý kožní sekret a po případně hned poté, ještě než se stihnou pozření jed proniká do krevního oběhu a následně zacementovat. způsobuje křeče dýchacího svalstva. Odhaleného parazita je potřeba odstranit co Čolci (Triturus sp.) nejdříve, ideálně ihned. Tupou pinzetou jej uchopte Ti se ani za jedovaté nepovažují, nicméně jeden za hlavohruď (co neblíž kůže) a kývavým pohybem můj známý (velký přítel obojživelných) si po jej uvolněte. Chycené klíště utopte v desinfekci a hrátkách s čolkem protřel oči špinavýma rukama a spláchněte do záchodu, nebo rozdrťte mezi kameny. tři dny toho moc nenakoukal :) Ranku ihned desinfikujte a zasažené místo si Pijavice lékařská (Hirudo medicinalis) zapamatujte pro pozdější sledování (případně Tenhle krásný kroužkovec žije na území ČR označte lihovým fixem). pouze v jediném rybníku jižně od Břeclavi a ani po Co nedělejte: jaderné válce se jeho rozšíření neplánuje. :-) Takže - Nemažte klíště žádnou mastí. Zvíře se zadusí a až k vám ve vodě poplave něco podezřelého, ve smrtelných křečích se do vás vyzvrací, čímž vás nepanikařte, všechny naše další pijavice jsou dravé spolehlivě infikuje (pokud samozřejmě samo a krev nesají. Deseticentimetrová pijavice koňská, infikováno je, což díkybohu není až tak často). To hojná po celém území, vás ovšem může vylekat – samé platí pro desinfekci, prostě klíště musí být nebojte se, přísavné terče užívá jen k pohybu a vytaženo živé, zdravé a dobré mysli. :-) teplokrevné organismy ani moc nemusí. - Zvíře nechytejte příliš silně, nebo si ho do rány Mimochodem, pijavice lékařská se při sání může vymačkáte. nacpat až na 10ti násobek své hmotnosti a pak už - Zvíře nechytejte ostrou pinzetou, nebo mu nemusí po celý rok nic víc dlabat. Po nakrmení ustřihnete hlavohruď a budete muset na chirurgii sama odpadne, načež ranka ještě tři dny krvácí. (vytáhnout sterilní jehlou). Jizvička má typický tvar písmene „Y“. - Netočte s ním, nemá to smysl, klíšťky jsou V tropech se doporučuje pijavice nutit k souměrné a nějaké točení proti směru orloje nemá odpadnutí přiložením rozpáleného konce cigarety k význam, maximálně klíště přetrhnete a pofičíte na chladnému konci pijavice. chirurgii. - Nesahejte na klíště nechráněnou rukou. Klíště obecné (Ixodes ricinus) je členovec z - Nepalte vytažené klíště. Exoskelet funguje jako třídy pavoukovců o velikosti 0,5-5 mm. Samci se živí rostlinnými šťávami, samice krví, a to ve všech tlakový hrnec a když se nakonec propálí, tak přehřáté vnitřnosti explodují v mraku infekčního třech vývojových stádiích (larva, nymfa, imago) aerosolu. vždy jen jednou. Nasátá samice klade až 5000 - Nerozmačkávejte klíště prsty. vajíček. Samci mají celý zadeček krytý štítem, Zasažené místo kontrolujte ještě zhruba týden, samičky jen do poloviny. Preferuje vlhké biotopy, ideálně lesní podrost do zda nezarudne, nezbělá nebo neoteče. Po čtrnáct 1 metru nad povrchem země, v oblastech zhruba do dnů si dávejte pozor na horečky, nevolnost nebo 800 m n.m. Na svého hostitele číhá v typické póze s otoky kloubů - to vše jsou příznaky infekce. Výzbroj: rozevřenými končetinami, jejichž první pár je citlivý Samozřejmostí jsou dlouhé kalhoty zastrčené do na teplo. Je slepé, ale citlivé na vydechovaný CO2. Probouzí se při teplotách nad 5°C, aktivní je již vysokých bot. Doporučují se světlé a hladké, aby po nich klíšťata klouzala a byla dobře vidět, ale týden po posledním sněhu. 16/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny postnukleární praxe je samozřejmě jiná. Dle mých roce 2000 napáchal v Beskydech strašlivou paseku zkušeností je použití insekticidů a repelentů jediný malý medvídek. (Byla toho tehdy plná poněkud sporné, ale pokud chcete, můžete zkusit televize.) Podle jeho abnormálního chování se širokou škálu. Diffusil H chrání i po několikerém usuzuje, že utekl ze soukromého výběhu kteréhosi vyprání. zbohatlíka. Lidi znal a nebál se jich a napáchal velké V lékárnách je možno koupit za circa 40 korun škody, než byl odchycen. V oblasti se přitom plastové pinzetky na klíšťata - jsou měkké, takže je pohyboval ještě jeden medvěd, „přírodní“, a ten o nerozštípnou. Je to dobrý doplněk osobního sobě ani nedal vědět. Jak už jsem řekl, jsou zvědaví medkitu. a lidé je často zaujmou, zvláště když začnou ječet a Velké šelmy utíkat. Pak je obvykle porazí úderem tlapy a trochu Rys je na našem území celkem častý, ovšem je prozkoumají. V takovém případě je dobré držet pokud ho člověk nezažene fakt do úzkých, není hubu a hrát mrtvolu, medvěda to omrzí a zlomená nebezpečný. Stejně jako kočka divoká je asi žebra se zahojí (tyhle případy a rady ovšem hojnější, než se zdá – je tak plachý, že je obtížné jej pocházejí z USA). Obranný pepřový sprej je pro monitorovat. Rys je samotář a rád loví srnky. Vlci medvědy z jakéhosi důvodu spíš lákadlo, než utvořili v Beskydech dvě malé smečky, dohromady odpuzovadlo. kolem patnácti kusů, a i mě se poštěstilo narazit na Velcí býložravci jejich stopy (pokud se tak dá říct šlápnutí do srnčích Pratura jsme u nás sice už dávno vyhubili, ale střev...). Lidem se samozřejmě vyhýbají, ovšem čas zase se ho snažíme vyšlechtit. V Polsku žijí zubři od času si nabídnou z nedostatečně chráněné salaše evropští, a když je za WWII chtěli němečtí vojáci nějakou tu ovečku. Poslední známý případ napadení lovit, zubři se naštvali a začali lovit Němce. Na člověka vlkem je doložen ze 16. století. Vlci, stejně Šumavě se vyskytuje los. No a všude možně je u nás jako lišky a zdivočelí psi, mohou přenášet vzteklinu. přemnožené prase divoké, jsou lesy, kde prostě není Vzteklý vlk je vyloučen ze smečky, chová se divně, možné na ně nenarazit, a zelené mafii se to líbí. je nezvykle přítulný a děsně slintá. Pokud vás Všechna zvířata jsou plachá, ale nikdy se kousne, chyťte ho a doneste do špitálu s sebou :-) nestavte mezi samici a její mláďata!!! V To platí pro všechny psovité šelmy, je to kvůli takovém případě bachyně rozpárá svými klektáky i zjištění vztekliny a dalších nemocí. Medvědi se do medvěda. Pokud zvíře nevypadá plaše, ba dokonce Beskyd občas zatoulají ze Slovenska, a viděl jsem agresivně, je moudřejší ustoupit, popřípadě si teritoriální značku doslova dva kroky od zavzpomínat na naše opičí předky a vzít čáru frekventované turistické stezky. Méďové jsou vertikálně na nejbližší strom. Na druhou stranu, s obvykle plaší, ale také hrozně zvědaví – mohou si to příchodem nervově paralyzačních obranných sprejů při své velikosti dovolit. Navíc si začínají na lidskou a munice pro plynové pistole je možná lepším přítomnost zvykat a v Tatrách je mnohdy neodradí řešením příslušné svini napálit do ksichtu dávku ani zvuk výstřelu (proto slovenští myslivci uvažují o plynu, ať se vyzvrací z podoby a pochopí, kdo je střelbě gumovými projektily). Medvědi na podzim tady na pánem. někdy navštěvují opuštěné sady a mlsají na ovoci. V

Proti uštknutí zmijí se podává antitoxické sérum globulinum antiviperinum,

proti živočišným jedům obecně se často užívá kalciová injekce. Vápník pak uvolňuje svalové křeče a zlepšuje srážení krve.

Jedovaté kytky (jen ty nejjedovatější) Tis červený (Taxus baccata) Prudce jedovatá je celá rostlina, včetně semínka. Jediná výjimka je červený dužnatý míšek kolem semen, který je sladký a na Moravě se z něj vaří marmeláda. Otravy (ať omylem, nebo záměrné) tisem jsou časté. Semeno tisu je trpké, hořké. Otrava se projevuje nevolností do 30-60 minut po požití. Je nutné okamžitě vyvolat zvracení a podat absorbční (živočišné) uhlí. Následuje rychlé vyhledání lékařské pomoci. Koukol Dosti jedovatý plevel obilovin, ve středověku rozšířený, v té době měl na svědomí rozsáhlé epidemie. V současnosti je zrno od nečistot oddělováno mnohem dokonalejším vyfoukáváním než tehdy a šíření koukolu je zastaveno (je to ohrožená rostlina). Vraní oko čtyřlisté 17/38


Atropa bella-dona Rozpuk jízlivý (asi nejvíc)

VII.....Skutečnost – léčení Pokud máte tu možnost, přenechte léčení těm, kdož to vystudovali. Ale někdy tato možnost není a tak zkusím dát dokupy pár rad. V textu proti sobě stojí snaha podat vám maximum informací a snaha udržet text čtivý i pro laika, který se v něm nesmí ztratit, a také nutnost udržovat subtilní formát příručky. Proto uvádím jen nejdůležitější fakta a také klíčová slova, která vám umožní vyžádat si bližší informace od strýčka Googla a tetky Wikipedie. (Když si tyto dodatečné informace zapíšete na okraj Rukověti, nejenže pak bude vypadat víc cool, ale taky nebudete odkázání na internet, elektřinu a podobné srandy, se kterými se po Válce nepočítá.) Sekce A: Radiační a tepelná zranění Úrazy chladem Když člověk vlivem vnějších podmínek nedokáže udržet svou teplotu ve fyziologickém pásmu, je zle. Může k tomu dojít, když v zimě spadnete do vody, zabloudíte v horách, zaseknete se v dálniční zácpě nebo se ožerete jak dogy a rozhodnete se přenocovat ve škarpě. Jeden můj příbuzný se takhle vracel v prosinci z krčmy a našli ho až v březnu. Dokud se o sebe dokážete postarat sami, je to v klidu, stačí zalézt do tepla a počítat omrzliny. Jenže když má felčar před sebou pacoše, kterému z nosu trčí rampouchy, je třeba popadnout teploměr a vrazit jej do zadku – v konečníku se měřená teplota nejvíce shoduje s teplotou tělesného jádra. Projevy podchlazení bývají různorodé, a proto je přesná teplota zásadní pro rozhodnutí o další léčbě. Mírná hypotermie: Tělesná teplota je 34 – 36 °C. Zahřívání pacienta může být pasivní i aktivní. Pasivní zahřívání uložením v teplém prostředí a zabalením do přikrývek. Tento způsob není příliš účinný při výraznější hypotermii a nebo zástavě oběhu. Aktivní zevní zahřívání může být prováděno horkým vzduchem, teplou vodou, nebo přikládáním teplých balíčků do oblasti ledvin, prekordia, krku, třísel a axil. Je třeba dávat pozor na možné lokální poškození tkání teplem a na postupný ohřev těla. Závažnější hypotermie: Tělesná teplota je 30 – 34 °C. Postup je stejný jako u pacientů s mírnou hypotermií. Pouze pasivní zahřívání by bylo nedostatečné, je třeba použít zevní aktivní zahřívání pomocí teplých balíčků přikládaných na velké cévy. Z dalších účinných opatření, která jsou ale vázaná na možnosti vybavených, většinou až nemocničních pracovišť a obvykle je nelze zajistit přednemocničně, patří : k inhalaci podat zvlhčený 100% kyslík ohřátý na 42 – 46 °C obličejovou maskou. Pokud je pacient intubován a ventilován, použít 100% zvlhčený a zahřátý kyslík na 43 °C k ventilaci. Zavést žaludeční sondu, podat 150-200 ml teplé vody nebo fyziologického roztoku ohřáté na 43 °C a po 10 minutách odsát. Podat infuzi (kamkoliv, ale do centrální žíly nejvhodněji) fyziologického roztoku ohřátého na 43 °C v množství 150 – 200 ml za hodinu. 18/38


Kritická hypotermie: Tělesná teplota je 30 °C a méně. Pro takové podchlazení jsou předchozí opatření nedostatečná (i když se samozřejmě použijí v době do předání k hospitalizaci).

Aktivní vnitřní zahřívání je vázané na vybavené nemocnice a pro přehled je zde uvádím: Extrakorporální ohřev, peritoneální laváž teplým roztokem, zavedení esofageálních ohřívacích tub, pleurální laváž.

Společná opatření u všech podchlazených: Prevence dalších ztrát teploty (sejmout mokrý oděv, chránit před větrem, teplo- teplá přikrývka, teplé, nikoliv přehřáté prostředí). Polohovat v horizontální poloze, bez zbytečných manipulací, zabránit pohybové aktivitě pacienta, nepohybovat ani pasivně končetinami, nemasírovat, netřít tělo (vede k fibrilaci). Změřit tělesnou teplotu. Závažnější a kritickou hypotermii vždy šetrně transportovat do nemocnice. Je důležité zvyšovat teplotu postupně a rovnoměrně, zejména u kriticky podchlazených tak, aby se současně zahřívalo tělesné jádro (konkrétně srdce) a nejen povrch těla (periferie). Obnovením cirkulace dochází k mobilizaci chladné krve z periferie do srdce a k jeho dalšímu ochlazování, pokud by se provádělo rozsáhlé ohřívání jen povrchu těla. Této situaci je třeba se vyhnout. U pacientů s kritickou hypotermií nepodáváme léky a to ani při zástavě dechu a oběhu. Podchlazený myokard není schopen na farmaka reagovat a dochází k jejich kumulaci s možností následného vyplavení po zvýšení teploty a při obnově oběhu. Rovněž nereaguje na defibrilaci a elektrickou stimulaci. Proč třít omrzliny sněhem?

Ti starší z vás vědí, že mají omrzlinu třít sněhem, ti mladší vědí, že to dělat nemají, ale ví někdo, proč se vůbec tahle myšlenka traduje? Vše začalo, když Napoleon táhl na Rusko. Přišla zima a Frantíci omrzali – a tak si sedali blíž a blíž k ohni a natahovali k němu necitlivé končetiny. Ano, necitlivé – že si je pálí, poznali až podle smradu. Omrzlá část těla totiž skutečně zmrtví a můžete s ní dělat skoro cokoli, aniž by to bolelo. No a tak se stalo, že za francouzským felčarem chodili vojáci, kteří byli nejenom omrzlí, ale ještě navíc i popálení. A tak jim řekl, že než se vyhřívat u ohně, je lepší třít ránu sněhem. Koho by napadlo, že tahle volovina přežije staletí!!

Je to samozřejmě blbost. Omrzlinu je třeba opatrně rozehřát, ideálně ponořením do vody tak asi 40°C teplé (aby tam šel ponořit loket), a ne ji vystavovat ohni. Dále je třeba zabezpečit proudění krve, nejlépe tak, že krev rozředíte – Aspirin + Ibalgin. Postiženému dodejte zinek, vitamín C a hodně vody. Případné puchýře nerozbíjejte, chrání poškozené místo před infekcí. Ze stejného důvodu se omrzlina balí do sterilních obvazů. Končetina po rozehřátí opuchne (a začne bolet), takže pokud chcete ještě někam dojít, je lepší nechat omrzlou nohu v botě a pokračovat, protože když ji jednou vytáhnete, už ji zpátky nedostanete! V nemocnici se nenechte chirurgem hned zlákat na amputaci – dlouhodobá léčba u specialisty už zachránila nejednu nohu, kterou by horlivý fanatik rád ušmikl. (Jak se říká – mrznou v lednu, řezat v červnu!) Rizikové faktory pro vznik omrzlin jsou dehydratace (krev je moc hustá), vyčerpání, nedostatek energie a kouření (nikotin způsobuje vazokonstrikci periferií). Dělení: Omrzliny I. stupně : postižené místo je bílé, nebo bíle mramorované, při ohřívání postupně zarudlé, bolestivé, možný je otok. Podáme teplé nápoje. Stav se upraví. 19/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny Omrzliny II.,III., a IV. stupně nebolí, jsou bílé a tuhé. V postižených místech došlo k trombotizaci, při zahřívání mohou vznikat buly s krvavých obsahem.

Úrazy teplem Když je takový hic, že organismus nemůže ani vyzařovat teplo do svého okolí, dochází často k úžehu. Riziko zvyšuje užívání diuretik (piva) a ozáření nekryté hlavy (děti a dědci, skíni). Hypertermie vyčerpává organismus, v případě dlouhodobého horka (třídenní vlna veder) následuje často vlna umírání. Když je chladněji, ale člověk se namáhá tak intenzivně, že se prostě přehřeje, nazývá se to úpal. Samotné záření slunce na nezakrytou hlavu taky dokáže nadělat paseku, aniž by přitom způsobilo přehřátí. Když si to všechno trochu rozdělíme: Mírná forma – vazodilatace a extravazace: otékání akrálních partií vlivem horka nebo práce v teple, s teplým materiálem (např. těsto), popř. v prostorách s vyhřívanými podlahami. Postihuje zejména ruce a prsty s pocitem nepříjemného tepla a zhoršené citlivosti i pohyblivosti prstů, vede k únavě v dolních končetinách s pocitem tíhy. V chladnu se zlepší, spontánně vymizí s ochlazením počasí nebo se změnou práce. Mírná kožní forma – vznik tzv. potniček, zejména v místech, kde přiléhá prádlo; je nejvíce typické pro malé děti. Kůže nejprve červená a teplá, později šedavá. Vymizí spontánně, vyžaduje vzdušné oblečení. Prekolapsové formy úrazu teplem: Pocit žízně, křeče v lýtkách, popř. i v dalších svalových skupinách, mírná dušnost při námaze, pocit závratě při náhlé změně polohy, mírná bolest hlavy, mírná tachykardie, oligúrie. Tělesná teplota není zvýšena. Syndrom vyčerpání z horka je zvýrazněná forma předchozího stavu. Pohybová nestabilita, možnost posturální hypotenze s ortostatickým kolapsem a tachykardií. Pocit dyskomfortu, horka, nauzea, nesoustředěnost, bolest hlavy, bradypsychie. Teplota mezi 38 – 39°C. Bolestivé tetanické projevy, zejména v lýtkách, prsních svalech a na prstech rukou. Kritické formy – úpal a úžeh Obě formy jsou velmi závažné s letalitou 25 – 50 % a vyžadují neodkladný a rozhodný postup. Příznaky: vysoká tělesná teplota, tachykardie, hyperventilace, bezvědomí, křeče, kóma, multiorgánová dysfunkce - až smrt srdečním selhání. Léčba: Postup v lehkých a mírných případech: umístit do stinného nebo klimatizovaného prostředí (ne příliš studené), minimální, vzdušný oděv, doplnit tekutiny upíjením, často po malých množstvích střídat vodu, minerálky, čaje, džusy. U starších zvážit přechodné omezení diuretik a antihypertenziv (pokud užívají). Klid, omezit tělesnou aktivitu. Je-li teplota, chladný obklad na hlavu a paracetamol , pokud pacient zvrací podat antiemetikum a tekutiny. Postup v závažných až kritických případech: Při hypertermii umístěte postiženého do stinného vzdušného prostředí, zakryjte jen lehkou vzdušnou pokrývkou, tělesný klid, hlava v mírně zvýšené poloze; chladit mokrý povrch těla (ne studeným - vazokonstrikce bez výdeje tepla) vlažným fénem, namočenou molitanovou houbou, zábal jen části těla o 20/38


teplotě 18 – 22°C, na hlavu možno chladnější obklad. Tělesnou teplotu změřit v konečníku nebo v šetrně v zevním zvukovodu po 15 minutách. Pokud je to možné, šupem do špitálu. Jak na popáleniny

Nemoc z ozáření (iradiační nemoc) 1) Co to je? Ionizující záření na buněčné úrovni způsobuje zlomy DNA (ionizací vody vznikají hyperoxidy), což může vést k mutaci buňky nebo k zastavení buněčného cyklu. Při silné dávce záření buňka umírá. Při slabší dávce mutuje; pokud jde o tělesnou (somatickou) buňku, může mutace vést k nádorovému bujení. Pokud jde o pohlavní (gametickou) buňku, může se mutace přenést do následujícího pokolení – následné projevy závisí na konkrétní mutaci. Zasažení silným fotonickým zářením vede také k popáleninám. 2) Jak to léčit? Na samotný úvod něco k profylaxi jodem. Je obecně známo, že při podezření na jadernou nehodu má člověk zhltnout jodové tabletky, aby se chránil před radiací. Opět pěkná fáma. Jod nechrání před radiací. Jde jen o to, že jedním z nejagresivnějších produktů štěpné reakce je silně zářící izotop jodu 131I. V našem těle se jod přirozeně ukládá ve štítné žláze (hned vedle té hrudky na krku, chlapi). Pokud se tam uloží radioaktivní izotop, tak může na okolní tkáně svítit i několik let a způsobit tak rakovinu štítné žlázy (po Černobylské havárii se signifikantně zvedla četnost tohoto onemocnění v populaci). Proto je důležité předem saturovat štítnou žlázu dávkou bezpečného jodu – radioaktivní izotop pak „jen“ projde tělem, ale neuloží se. Pro saturaci se podává jodid draselný (KI); nejvhodnější by bylo podat ho jednu hodinu před expozicí, ještě dvě hodiny po expozici je účinek dostatečný, šest hodin po expozici už je to zbytečné. Dávka je 130 mg a zapít vodou (děti polovinu, batolata čtvrtinu, novorozenci šestnáctinu). V případě nukleárního úderu nebo nehody jaderného zařízení dělíme postižení na dva druhy: a) přímé ozáření b) kontaminace radioaktivními látkami. Osoba ozářená není nadále radioaktivní a nepředstavuje nebezpečí pro ošetřující personál. Osoba kontaminovaná představuje nebezpečí velmi malé a je jí proto poskytnuta nutná pomoc. O postupech dekontaminace jsem se podrobněji rozepsal v sekci o hygieně. 3) Vložka o veličinách, jimiž se určuje přijatá dávka radiace - Absorbovaná dávka: celkové množství energie pohlcené jednotkou hmoty materiálu vystaveného radiačnímů záření je vyjádřená jednotkou známou jako RAD. V tomto případěm jde o účinnost pohlcené energie (biologické poškození, které bylo způsobeno) které je důležité, ne konkrétní množství. V 21/38


mezinárodní soustavě jednotek se 100 RAD rovná 1 gray (Gy). NCRP (National Council on Radiation Protection) doporučuje aby opakované časté vystavování dávkám radiace nepřesahovalo 1 miliSievert (mSv; 100 miliRem za rok [mRem/rok]) oproti pozadí. - Rentgen: měří energii produkovanou gama zářením v kubickém centrimetru vzduchu. Obvykle se zkracuje velkým písmenem "R". Milirentgen nebo také mR, je roven jedné tisícine rentgenu. Vystavení 50ti rentgenům by se zapsalo jako "50 R". - RAD: nebo také Radiací Absorbovoaná Dávka (Radiation Absorbed Dose) znamená, že rozdílné materiály vystavené stejnému záření nepohltí stejné množství energie. RAD určuje množství radiační energie pohlcené hmotou materiálu (obvykle lidské tělo). Jeden rentgen gama radiace znamená asi jeden RAD pohlcené dávky. - REM: Neboli, Rentgen Ekvivalent Člověka (Roentgen Equivalent Man) je jednotka vztahující se k dávce jakéhokoli typu záření s biologickým efektem této dávky. Pro vztah této pohlcené dávky je nutno tuto hodnotu vynásobit "kvalitativním faktorem" dávky v RAD, která potom vyjádří hodnotu v REM. Pro gama a beta částice vystavení záření 1 RAD znamená dávku 1 REM. Mezinárodní soustava jednotek (SI) používá místo REM a RAD jednotku Sievert (Sv) a Gray (Gy). Tyto jednotky jsou v následujícím vztahu: 1Sv = 100 rem 1mSv = 100 mrem 1Gy = 100 rad Dose rate (poměr dávky / rychlost dávky): Dávka radiace za jednotku času. Obvykle vyjádřená v miliRentgenech za hodinu (mR/h) nebo miliRemech za hodinu (mrem/h). 4) Příznaky nemoci z ozáření, rozdělení dle stupně závažnosti - Neletální (=nezabíjející) dávka 100 R a méně (65 RAD a méně ) - žádný účinek nebo mírné potíže krevního oběhu - Neletální rozsah 100 - 200 R (65 - 130 RAD) - měsíce trvající třas, horečky, bolesti hlavy, potíže dýchání, bolesti v krku, celkové zhoršení zdravotního stavu. Zrudnutí sliznic, otoky mandlí, krvácení dásní, krev v moči (hematurie), vlásečnicové krvácení kůže. Druhotné infekce. Kompletní zotavení do 6ti měsíců. - Středně smrtelná dávka 400 - 500 R (270 - 330 RAD) - Týdny horečky a oteklý krk. Zánět hltanu s tvorbami vředů, překrvení, krvácení dásní a ztráta zubů. Nucení ke zvracení a zvracení první den pro dávku nad 300 R. Částečná epilace (ztráta vlasů a chlupů) nad 300 R. Úplná epilace nad 600 R. Krvácení kůže a úst. Krev ve stolici. Úbytek krevních destiček a kostní dřeně. Celkové oslabení a otupělost. Občasní dezorientace. Průjmy, četné břišní bolesti. Šok a koma. Smrt (25 - 40 dní) v polovině případů. Pomalé zotavování zbylé poloviny případů. - Smrtelná dávka 1 000 - 10 000 R (670 - 8 700 RAD) - průjmy, vysoké horečky díky enormnímu úbytku krvinek a krevních destiček. Extrémní vyčerpání s šokem a cyanóza (zmodrání kůže díky špatnému okysličování krve). Smrt (5 22/38


30 dní). - Akutní vliv na CNS (centrální nervovou soustavu) 10 000 R a více (nad 8 700 RAD) duševní neschopnost čehokoli, rychýl nástup ztráty vědomí a vyčerpání organismu. Tímhle si nejsem zcela jist, ale myslím, že na území ČR jsou tato jaderná zařízení: 4 jaderné reaktory JE Dukovany, 2 reaktory JE Temelín, jeden pokusný jaderný reaktor ČVUT v Praze a dočasné úložiště vyhořelého jaderného paliva v areálu JE Dukovany. Další zdrojem radioaktivních materiálů jsou lékařská zařízení. Kromě stabilních zářičů a rentgenových zdrojů některé přístroje vyžadují intenzivní gama zářiče s krátkým poločasem rozpadu, které se musí připravovat přímo v areálu nemocnic – například brněnská fakultní nemocnice U Svaté Anny si pro tyto účely loni postavila malý urychlovač částic. Zvěsti o radioaktivitě některých bývalých základen sovětského raketového vojska na našem území nebyly nikdy potvrzeny, ale fakt je ten, že Sovětům se nedá věřit ani nos mezi očima a že ty bunkry ještě žádný důvěryhodný stalker s kalibrovaným radiometrem v ruce neprolezl.

Sekce B: Povrchová mechanická a chemická zranění (popáleniny žíravinami, těžké popáleniny?, velké odřeniny, šití) Sekce C: Vnitřní zranění a další poškození (tonutí, elektřina atp.) Sekce D: Nemoci Neinfekční nemoci

Botulin – otrava zkaženou plechovkou. Otrava botulotoxinem produkovaným běžnou půdní bakterií Clostridium botulinum. Bakterie nebo její spory můžou infikovat nedostatečně sterilovanou stravu, rozmnožit se v ní a vytvářet jed, jehož letální dávka pro člověka je již 10-8g. Spory odolávají až 5 hodinovému varu, jejich rezistenci snižuje kyselé prostředí nebo sůl. Často kontaminují zeleninu. Toxin je termolabilní, po 10 minutách při 100°C je zničen. V případě podomácku/doma vyrobených konzerv se doporučuje je před konzumací tepelně zpracovávat aspoň 20 min. Příznaky otravy se projeví 18 – 96 hod po intoxikaci a jde o poruchy vidění, ztížené polykání (zástava sekrece slin) a mluvení. Pacient zůstává při vědomí až do smrti. Jed účinkuje tak, že blokuje uvolnění acetylcholinu (neurotransmiter) na zakončeních motorických nervů. Léčba pomocí specifického antitoxinu, k jehož určení jsou potřebné zbytky kontaminované potravy, není dosažitelná primitivními prostředky felčara. Tetanus – otrava ze znečištěných ran. Tetanový toxin produkuje běžná bakterie Clostridium tetani, žijící v půdě a v exkrementech zvířat. Infekce je striktně lokální, v místě poranění, její rozsah je nepatrný. Letální dávka je oproti botulinu třetinová. Spory odolávají varu hodinu, 5% fenol ničí spory za 10 hodin. Toxin je termolabilní při 65°C po 5 minutách. Inkubační doba je od 4 dnů po několik týdnů. Jed akumuluje acetylcholin na zakončeních motorických nervů a zintenzivňuje reflektivitu míchy, což vyvolává křeče, zpočátku jen v okolí infekce, později ve žvýkacích svalech. Smrt nastává po křečovitém stažení dýchacího svalstva.

Léčba infekce penicilinem. Imunizace toxoidem či aplikace specifického antitoxinu není dosažitelná prostředky felčara. Lymská borelióza - způsobená spirochetou Borrelia burgdorferi. Přenášena klíšťaty, v místě přisátí ranka zčervená, zduří. U 15 % případů dojde k narušení srdce a 23/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny mozku. U 60 % nemocných se projeví artritida, ale až po 1-8 letech.

Lékem je penicilin podávaný minimálně 14 dní. Infekční nemoci Anthrax – sněť slezinná. Infekce aerobní/fakultativně anaerobní G+ bakterií Bacillus antracis. Zvířecí nemoc přenosná na člověka. Ptáci jsou vůči ní imunní. Oblíbená bakteriologická zbraň vzhledem ke snadné kultivovatelnosti a velmi vysoké rezistenci vůči vlivům prostředí. Mikrob zahyne při 55°C po 40 minutách, ale jeho spory dokáží odolávat suchému teplu 150°C až hodinu. Jsou necitlivé vůči 5% roztoku fenolu, nejlépe je ničí formalin. V zaschlém stavu vydrží infekční několik desítek let. Kožní forma se projevuje v místě infikovaného poranění puchýřkem, černým příškvarem a otokem. Ne vždy je provázen horečkou. Respiratorní forma vzniká inhalací prachu infikovaného sporami (obvyklé použití v roli biologické zbraně). Vyvolává smrtelnou bronchopneumonii. Střevní forma vznikající po požití infikovaného masa a provázená krvavými průjmy je u člověka vzácná. Septická forma vzniká z předešlých, infekce postupuje do lymfatických uzlin a do krevního oběhu. Vyvolává vysokou horečku, třesavku, koliky, krvácení do kůže. Bacil je velmi vnímavý vůči penicilinu, širokospektrým ATB a sulfonamidům. Gonorrhoea – kapavka. Pohlavně přenosná infekce sliznic, později napadající celé pohlavní orgány způsobená aerobní G- bakterií Neisseria gonorrhoea. Velmi malá rezistence vůči vnějším vlivům, obtížná kultivovatelnost (proto prakticky nehrozí přenos jinak než sexem). Nákaza se projevuje hnisavým výtokem. V případě komplikací může dojít k průniku do krevního řečiště, pak napadá srdce, mozek a klouby. Bakterie se již adaptovala na sulfonamidy, proto je třeba ji léčit penicilinem, na který reaguje obvykle velmi dobře (pokud náhodou není již také rezistentní, v tom případě nastupuje tetracyklin). Blenorrhoea je infekce kapavky z porodních cest nakažené matky na oči novorozených dětí. Kdysi častý důvod slepoty, dnes každé dítě ihned po porodu projde tzv. credéizací, kdy je do spojivkového vaku novorozence vkápnuto několik kapek 2% roztoku dusičnanu stříbrného. Cholera. Oblíbená zábava našich pradědečků je stále s námi. Způsobuje ji aerobní bakterie Vibrio cholerae, která se šíří vodou kontaminovanou stolicí nemocných, nebo infikovanými potravinami. Nákaza se projevuje velmi rychle, během několika hodin účinek enterotoxinu vyvolá vodnatý průjem plný vloček hlenu, současně také zvrácení. Vibria jsou snadno ničena žaludeční šťávou, proto jsou nejvíce ohroženy osoby se sníženou kyselostí žaludku. Organismus se obvykle vibrií zbaví sám, pomůže mu tetracyklin. Důležité je nahradit obrovské ztráty vody a solí! Nejdůležitější je ovšem prevence – důsledná hygiena a bezpečný zdroj čisté vody. Mor. Nenáročná, ale citlivá G- bakterie Yersinia pestis se ráda vyskytuje v divoce žijících hlodavcích, na člověka přechází pomocí blechy morové nebo blechy obecné. Při 55°C umírá již po 5 minutách, vysycháním do dvou dnů. Sluneční záření ji také spolehlivě zabíjí. Může však přežít několik týdnů v zaschlých výkalech blechy. Dýmějový mor začíná náhle, vysokými teplotami a masivním zduřením regionálních lymfatických uzlin (třísla a podpaží). 24/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny Plicní mor se projevuje rezavě zbarveným sputem, postižený vykašlává vysoce infekční kapénky! Lékem je streptomycin. Dyzentérie – bacilární úplavice. Způsobovaná G- bakteriemi rodu Shigella, které endotoxinem destruují buňky střevního epitelu. Jde o typické onemocnění špinavých rukou s maximem výskytu v létě a začátkem podzimu. Zdrojem infekce je nemocný nebo rekonvalescent i několik týdnů po odeznění nemoci. Přenos dotekem, kontaminovanou potravou či vodou, popř. mouchami. Velmi snadno přenosné onemocnění. Běžné desinfekční prostředky jsou dostatečně účinné. Způsobují zvýšenou teplotu, bolestivé nucení na stolici, častou stolici s hlenem či krví. Léčí se Endiformem či Endiaronem. Břišní tyfus. Infekce Salmonella typhi abdominalis. Zdrojem jsou pouze nemocní nebo bacilonosiči – člověk může být nosičem od překonání infekce po celý život. Salmonely pronikají zažívacím traktem do celého těla. Vyvolávají bolesti hlavy a zvýšené teploty. Léčí se ampicilinem, jehož lze použít i k sanaci nosičů. Salmonely zooantropogenní způsobují salmonelózy. Přenáší se ze zvířete na člověka infikovaným masem nebo nástroji pro zpracovávání potravy, následně pak tepelně nedostatečně zpracovanými potravinami. Inkubační doba je několik hodin. Projevuje se průjmy, zvracením, zvýšenou teplotou, lokálně je postiženo pouze tenké střevo, velmi zřídka dojde k průniku do organismu. Střevní forma obvykle brzy odezní sama, nasazení antibiotik nepomáhá. Je možno použít střevní desinfekci. V případě těžkých projevů celkové formy je vhodným ATB chloramfenikol a ampicilin. Pertussis – dávivý kašel. Infekce dýchacích cest dětí bakterií Bordetella pertussis je v současnosti držena na uzdě očkováním. Dlouhotrvající a vysilující kašel se zvracením, často smrtelné onemocnění. Přenos kapénkou nebo kontaktem. Léčba chloramfenikolem v prvních dvou týdnech choroby, jinak neúspěšná (poškození je již příliš velké). Tuberkulóza – TBC. Infekce Mycobacterium tuberculosis. Jde o obligátně aerobní Gznačně odolnou mrchu. V prachu vydrží vitální i 10 dnů, na povrchu předmětů až několik měsíců. Spolehlivě ji ničí teplo, pasterizace mléka je dostačující. Z desinfekcí působí jen některé, např. lysol nebo Orthosan BF 12. Bakterie nejčastěji infikují organismus dýchacími cestami, popřípadě trávicím traktem. Napadají primárně plíce, kde vytvářejí zánět, jenž se následně buď zajizví, nebo nekrotizuje. Po 1 – 3 měsících imunitní systém infekci obvykle zvládne, některé mikroby se však mohou dostat do krevního oběhu a v něm přežívat i řadu let. Vzniklá specifická imunita nezabrání 100% nové infekci, která již může postihnout jakýkoliv orgán. Přenos kapénkovou infekcí, kontaktem s nakaženým nebo s předmětem. Léčí se současným podáváním nejméně 3 preparátů současně, ATB v kombinaci s chemoterapeutiky. Např. streptomycin, isonikotinhydrazid a kyselina paraaminosalicylová a to po dobu 18 měsíců. 25/38

Templářský řád Vaultu šílené brahmíny Tuberkulóza se snadno přizpůsobuje antibiotikům. Ještě nedávno jí prorokovali vyhubení, leč je zde s námi stále, za což patří dík zejména Sovětskému svazu. Zásadní je oddělení nakažených od zbytku populace. Příjice – syfilis. Treponema pallidum. Velmi málo odolná, citlivá na kyslík a teploty nad 42°C, snáší mrazy. Pohlavní nemoc přenosná jen z člověka na člověka. V místě infekce se vytváří vřed, jenž se následně zdánlivě hojí. Po několika týdnech latence postihuje kůži a různé orgány. Následuje třetí fáze, velmi různorodá. Nevzniká imunita. Terapie je jasná - penicilin. Chřipka (virová nákaza) – Tahle svině je pořádně přizpůsobivá, každou sezónu provede malou antigenní změnu (drift), každých circa 10 let pak své antigeny změní úplně ( tzv. antigenní shift), takže pokud člověk prodělá chřipku, nezískává na ni rezistenci. Každý rok se sejde skupina odborníků, která vytipuje nejpravděpodobnější kmeny chřipky pro následující sezónu a podle toho se pak očkuje. 10letý cyklus jim to ovšem poněkud ztěžuje, stejně tak znovuobjevování kmenů pokládaných za vyhynulé (např. španělská chřipka uvolňující se z doposud zmrzlých těl obětí vlivem změny počasí).

Inkubace trvá 1-2 dny, projevy nákazy mají náhlý začátek (což je specifikum, které třeba obyčejná angína postrádá), typická je vysoká teplota, bolesti kloubů, malátnost, nechutenství. Zdrojem onemocnění je nakažený člověk, přenáší se vzduchem, kapénkami. Léčí se tak, že se nemocný drží aspoň sedm dní v klidu. Následují dva týdny rekonvalescence, během kterých hrozí návrat onemocnění (obvykle těžší formy, s fatálními následky – virový zápal plic apod.). Protože jde o virózu, léčba antibiotiky nemá význam. Symptomy pomůže zmírnit celá řádka nabízených léků, od Paralenu po Coldrex (účinnou látkou je paracetamol). Chřipka je metla, která za rok zabila víc lidí, než celá Druhá světová válka, snadno se šíří, ještě snadněji přizpůsobuje.

Antitoxická séra: Sérum je krev zbavená tělísek a koagulačních bílkovin – vlastně to, co zbude po sražení krve. Mimo jiné je zde přítomný komplex specifických protilátek, které si tělo nachystalo. Protože zde nejsou koagulační faktory ani buňky, nehrozí nekompatibilita krevních skupin a je možno sérum darovat od kohokoliv komukoliv. V případě, že je tělo napadeno toxinem, vůči němuž se nestíhá bránit, je jedinou šancí dodat mu antitoxin jiného člověka. Používá se směs namíchaná z mnoha dárců, která tak obvykle obsáhne všechny subverze antitoxinů. - proti tetanu: globulinum antitetanicum, Teglod, Tegloc - proti záškrtu: g. antidiphetericum, Diglod - proti plynaté sněti: g. antigangraenosum, Gasea - proti botulinu: g. antibotulinicum, Bosea - proti stafylokokům: g. antistaphylococcicum, Stasea - proti zmijímu ušktnutí: g. antiviperinum Lidské globuliny pro pasivní imunizaci : imunoglobulinum humanum normale, Norga, Ivega – protilátky proti všem běžným infekcím.

VIII....Skutečnost – drogy 26/38


IX.......Skutečnost – strava a hygiena Sekce A: Strava – živiny, energie, minerály a vitamíny (potřeby, zdroje a použití) Vyvážená strava je pro dlouhý pobyt v bojové zóně nezbytná. Krátkodobě si tělo poslouží ze svých zásob, ale čím déle jsme odtržení od pestré stravy, tím jsou následky fatálnější. Pro inspiraci uvádím tabulku energetických hodnot in potentio, tzn. neuvažujeme skutečnou využitelnost této energie tělem: 1 g tuků dá 38 kJ, sacharidů 17 kJ, bílkovin rovněž 17 kJ, zato gram alkoholu obsahuje až 29 kJ (s čímž si dobře hraje pan Kulhánek v knize Stroncium :-) ). V průměrném buřtu je tak 2% masa – to je 2 kg masa na každý metrický cent (100 kg) buřtu! Jestli si chcete užít masa v puse, je lepší se věnovat orálnímu sexu než kupovat párky po padesáti korunách za kilo. (Je to i výživnější, afghánské prostitutky žijí kolikrát jen ze spermatu a rozinek.)

Minerály Vápník - Calcium Pro pokrytí potřeby Ca je třeba dodat denně 1200 mg, to je asi 1 litr mléka nebo 10 dkg sýru Eidam (30%). Vápník je potřebný pro srážení krve (koagulační faktor #4) a pro regeneraci svalových vláken po stahu. Tělo si ho může vzít poměrně velké množství ze zásoby v kostech, ovšem za cenu snížení jejich pevnosti. Nedostatek vápníku se projevuje mravenčením, závratí a slabostí. Po podání ve vodě rozpuštěného vápníku příznaky ustupují během minuty. Vápník můžeme získat z vápenatých vod, minerálek, nebo z mléka a mléčných výrobků. Kalciová injekce slouží jako univerzální protilátka proti živočišným jedům. Iška: Připojila bych, že u nedostatku nastávají křeče bez uvolňovací fáze (ta bývá u epilepsie) a podle toho to poznáš a takovou zajímavost, že nadbytkem vápníku bývají postiženy často děti kvůli tomu, že mají starostlivé matky a ty je předávkují vit. D, který způsobuje zvýšenou resorpci Ca ze střeva. Tudíž nic se nemá přehánět.

Sodík - Natrium V běžném životě ve Střední Evropě vůbec nepotřebujeme solit naše jídlo – je to jen kulturní zvyk. Všechen potřebný sodík dostaneme z obyčejné vody. V případě, že konáme značnou fyzickou námahu v teple a mnoho se potíme, můžeme vylučovat příliš mnoho Na a pak se doporučuje doplnit jej minerálními vodami. V poušti je zvykem v nouzových, namáhavých situacích sníst spolu s vodou také špetku soli právě pro doplnění sodíku. Natrium je 27/38


důležité pro přenos nervových signálů – umožňuje vytvořit elektrochemický potenciál, což je základní proces, na kterém funguje život. Při nedostatku Na přijdou křeče, takzvaný hyponatrémický šok (hypo = málo, natrium=sodík, tedy šok z nedostatku sodíku). Také tento prvek si ukládáme v kostech. V případě stresu tělo produkuje hormony podporující vstřebávání sodíku z primární moči. Dusík – Nitrogenium Dusík je velmi častým limitujícím faktorem, a proto se u něj rozpovídáme. Rostliny i živočichové jej potřebují především k tvorbě dusíkatých bází aminokyselin a následné stavbě buněk a svalů. Organismus bez dusíku je zakrslý, vybledlý, slabý chudáček. Naopak nadbytek dusíku v rostlinách se projevuje velkými listy a sytě zelenou barvou (srovnej salát v Tescu a na zahrádce). Dusík přijímáme v organické formě jako bílkoviny (nebo už rovnou celé AMK), jednodušším formám je záhodno se vyhýbat. Kdo pijete minerálky, víte, že kojenecká voda obsahuje podstatně méně dusičnanů, neboť kojenci jsou na to echt hákliví. S extrémním nadbytkem bílkovin, potažmo dusíku, se potýkají chemičtí kulturisti, kteří se ládují bobulemi v bláhové víře v rychlý nárust svalové hmoty. Přitom si jen huntují organismus, který musí přednostně odbourávat bílkoviny a AMK, což v důsledku vede k vyčerpání některých vitamínů a minerálů, přetížení ledvin a jater, zhoršení kvality krve a celkovému rychlému opotřebení organismu.

Nadbytek dusíku je vylučován ve formě močoviny. Dlouhodbý nedostatek bílkovin ve stravě vede k odbourávání svalstva a uvolňování potřebných AMK z něho, postupně, po strávení kosterní svaloviny, přicházejí na řadu životně důležité orgány a organismus zkolabuje na selhání některého z nich (pokud to již dřív nezabalil z nedostatku něčeho jiného nebo po napadení něčím živějším). Tento kritický nedostatek se u lidí projevuje zejména výrazně nafouknutým břichem spojeným s vyzáblostí zbytku těla. To obrovské břicho hladovějících černoušků je veliký otok, bílkoviny totiž udržují osmotický potenciál krve, a když jich je málo, voda z krve difunduje do tkání... Hlavním zdrojem dusíku pro nás je maso. Vegetariáni jsou odkázáni na bobovité rostliny – fazole, hrách, sóju atp. Ty jsou docela dobrou náhražkou, ale není radno vynechat maso v období těhotenství. V přírodě pouze rostliny bobovité a olše dokáží vázat do organické hmoty anorganický plynný dusík, N2. Je to proto, že na kořenech hostí symbiotické nitrifikační bakterie. Mnoho dusíku se do vzduchu dostalo lidskou činností a dnes je dusík ve formě kyseliny dusičné vážnější problém než spad kyseliny sírové – kyselých dešťů se jen tak nezbavíme. Dusík podporuje růst tzv. nitrofilní vegetace, například kopřiv nebo bezu černého, proto na místě dávných vesnic a hospodářských stavení dnes roste tolik kopřiv. Spad dusíku dnes činí mezi 50 a 300 kilogramy na hektar za rok.

Draslík – Kalium Druhá složka transmembránových pump, mnohem účinnější než sodík (elektrochemický potenciál je větší, ale opačný). Se sodíkem a draslíkem je to jako s houpačkou, když je moc jednoho, je málo druhého, a aby to fungovalo – abychom mohli žít – musí extrémně složitý systém udržovat rovnováhu. Draslík je docela důležitý pro rostliny, vlastně je opravdu hodně důležitý, takže kdybych jej nutně potřeboval ve větším množství, zkusil bych popel (V Lovcích kožešin si tím solili jídlo :-) ) Nadměrný přísun draslíku vede k životu nebezpečným křečím. Občas se to stane hospodářským zvířatům paseným na draslíkem bohatých loukách – ovce je schopná ze sebe v křečích vytlačit 28/38


vlastní střeva a zemřít ve strašlivých bolestech. Nedostatečný příjem K je opravdu výjimečný, hrozí u hladovky a anorexie.

Železo – Ferrum Pro okysličování organismů větších než prst je zapotřebí speciální molekula (která se, jak se zdá, původně vyvinula jako ochrana před jedovatým kyslíkem). Když je v jejím jádru měď, je krev modrá (měkkýši a Vulkánci), když tam je železo, je červená a pak molekulu nazýváme hemoglobin. Musí jít ovšem o dvojmocné železo (Fe2+), trojmocné nedokážeme využít (naopak mnohé jedy toho dokáží zneužít). Když nemáme železo, udusíme se, protože naše erytrocyty (červené krvinky) nedokáží přenášet kyslík. Naštěstí kytky řeší podobný problém (ony potřebují Fe pro syntézu chlorofylu), takže stačí jíst listovou zeleninu. Vitamíny rozpustné v tucích Vitaminy skupiny A,D,E,K, vtipně nazývané také „skupina RDEL“ - stará slovní hříčka... Tyto vitamíny jsou rozpustné v tucích. Takže je najdete v rybím tuku! Mňamka! A Potřebný pro syntézu rhodopsinu, zrakového barviva. Nedostatek snižuje naši schopnost vidět ve tmě. A proč je mrkvička dobrá na zrak? Protože Britové za války nemohli říct tisku, že Němce sestřelují v noci podle supermoderních radarů, tak si vymysleli historku o tom, že piloti RAF jedí mnoho mrkve! Což neznamená, že mrkev není důležitá. Vitamín A se koncentruje tam, kde je tuku nejvíc, tzn. v játrech, odkud se také dobývá rybí tuk. Játra žraloků jsou obrovská, neboť fungují jako hydrostatický orgán, jsou velmi tučná, velmi vitaminózní. Ještě hůř je na tom koncový článek potravinové pyramidy – polární medvěd. Jeho játra jsou tak napuštěná vitamínem A, že jejich konzumace může vést (stejně jako u žraločích) k předávkování, v extrémních případech prý i ke smrti. D Opět oblíbený rybí vitamín. My sami si jej dokážeme syntetizovat jen po vystavení pokožky UV záření, takže minimálně na 10 minut denně prostě musíme vystavit svou pokožku venkovnímu světlu (Neumíte to odhadnout? Stačí, když každý den půjdete do školy/práce/obchodu a zpátky, pro nachytání dostatečné dávky stačí mít holé ruce a obličej.) Nebo jíst ty mořské ryby. Vitamín D řídí hlavně stavbu kostí (a vyplavování Ca), při jeho nedostatku během růstu si užijete křivice. K Vitamín důležitý pro srážení krve. Vitamíny rozpustné ve vodě Těmi se nemůžeme předávkovat, neboť při přebytku odtékají s močí. Komplex vitamínu B Nachází se v kvasinkách – droždí, pivo, chleba atp. Bez vitamínu B se vám 29/38


nebude lesknout srst a budou po vás lozit klíšťata, to je tak vše, co o tom můžu z hlavy říct. Ten pokus s klíšťaty se dělal na jedné botanické pařbě, jako nejúčinnější se ukázala dávka osmi piv (případně 5 piv 2-3 dny před začátkem akce a pak už udržovat hladinku 3 kousky v průběhu každého dne až do skončení akce - recept by Grulich, Podyjí 2005 in verb.) :-)

C – kyselina askorbová Bezva věc, podle reklam v TV je to skoro všemocný lék na vše. Fakt je ten, že jde o redukční činidlo, které brání superoxidům dělat v organismu paseku (Co je to superoxid... hele, představte si jezuitu s kulometem na srazu čarodějnic, jo?). Superoxidy jsou nezbytné, ale když je necháme potulovat se volně po těle, způsobují díry do buněk, mutace a tak podobně. Ve zvýšené míře se superoxidy tvoří při nemoci, při stresu, při pobytu v nezdravém, zamořeném prostředí a při kouření (fakt je ten, že při kouření je dehet a močovina váš poslední problém). Vitamín C je zmákne levou zadní, ochrání naše membrány, jen ho potřebujeme docela dost. Lidé a morčata jsou totiž jediní savci, kteří si nedokáží C syntetizovat sami (trapas, že?). Největším zdrojem vitamínu C u nás jsou šípky, obecně se však vyskytuje ve všech plodech a zásobních orgánech rostlin. (Proč? No aby nehnily! Vitamín C ochrání i rostlinné buňky.) Asi nejvíc céčka do sebe dostaneme z brambor, kde ho je nevíce ve slupce – proto je dneska in vařit brambory ve slupce (taky je to pohodlnější). Vitamín C při styku se vzduchem nebo železem rychle oxiduje, proto se také brambory vaří pod pokličkou a Tescoma nabízí na přípravu zeleniny keramické nože. Nedostatek vitamínu C se projevuje řídnutím vaziva – vikláním a posléze vypadáváním zubů. Tato avitaminóza se nazývá kurděje a kdysi (před vynálezem kiwi) to byl častý problém mnoha námořníků. A víte, jak vzniklo slovo „vitamín“? Jistě, od slova „vita“ = „život“. Vitamíny jsou látky nutné pro život. Jde o enzymy, které v metabolismu fungují jako katalyzátory chemických reakcí. Tyto reakce by bez vitamínů probíhaly obtížně, nebo vůbec, což by se tělu stalo dříve či později osudným. Stále ještě není tak úplně jasné, zda laboratorně syntetizované vitamíny jsou stejně účinné, jako ty přírodní – zdá se, že v komplexu tolika molekul záleží i na jiných věcech, než je přesně okopírované chemické složení. Prostě ovoce je jistota, tabletka je nouzové řešení.

Houby Houby jsou zatraceně odolné svině a jejich plodnice přežijí kde co. Pro nás mají význam hlavně co se týče zaplnění žaludku, ale kromě chitinu v nich najdeme mnoho minerálních látek a enzymů, z nichž některé nám pomůžou a jiné uškodí. Některé houby rostou i v zimě. Houby jsou známé tím, že do svých plodnic ukládají hafo těžkých kovů a radioaktivních izotopů. Tepelnou úpravou se ztrácí až 70 % rtuti z hub. V sušených houbách se obsah rtuti nemění ani po letech. Při podezření na radioaktivní spad se doporučuje opakovaně namáčet houby do roztoku kuchyňské soli, a to na dobu 20 minut, a opakovat dvakrát. Obsah cesia se tak sníží až o 85-88 %. Pravidelní konzumenti hub by neměli jíst žampióny nebo z nich odstraňovat výtrusorodou vrstvu. Houby saprofytní (žijící rozkladem mrtvé organické hmoty) mají vyšší akumulační schopnost než houby mykorrhizní (žijící v symbióze s rostlinou). 30/38


Nejvíce cizorodých látek akumulují tyto jedlé houby: bedla (Lepiota sp.), žampion (Agaricus sp.), pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) a čirůvka fialová (Lepista nuda). Schopnost přijímat těžké kovy je u hub značná a je vysoká prakticky u všech jedlých druhů. Proto nemohu konzumaci plodnic hub po jakékoliv katastrofě doporučit. Pokud už se rozhodne houby jíst, sežeňte si k tomu patřičnou literaturu a nejezte houby, které stoprocentně neurčíte. Nemyslete si, že to, co ožrali slimáci, může jíst i člověk!! Metabolismus bezobratlých umožňuje schroustat i muchomůrku zelenou. Houby z rodu hřibů jsou většinou snadno poznatelné, ale i mnoho hřibů je nejedlých nebo dokonce jedovatých. Poznáte je podle toho, že po nakrojení modrají (hlavně hřib satan, ale někdy i koloděj a kovář), avšak tyto jedy jsou termolabilní a rozkládají se dlouhým (30-45 min) varem. Poznámka Viky: Neplatí to ovšem vice versa, všechny modrající hřiby nejsou jedovaté. Poznámka chekotay: Jedovaté nebo nejedelé, když to modrá, je lepší to pro sichr povařit.

Při podezření na otravu houbami je třeba vyvolat zvracení, následně pak dodat hodně tekutin a v žádném případě ne alkohol! Také prý pomáhají vitaminy B-komplexu. Samozřejmě co nejdříve k lékaři, s sebou vezměte vzorky pozřených hub, nebo aspoň zvratky. Plísně jsou také houby, a často silně jedovaté (hlavně aflatoxiny). Odstranění plísně z povrchu napadené potraviny nepomůže, neboť houba vylučuje mykotoxiny do substrátu a samotné plodnice (ten šedivý povlak) jsou jen příslovečnou špičkou plísňového ledovce. Kompot s plísní na povrchu je nejspíš již toxický celý a těchto jedů není možno se zbavit. Často se nad plesnivým chlebem ušklíbáme „To je přece penicilín, to nemůže škodit.“ To je blbost. Plísně rodu Penicillium obsahují karcinogenní patulin a kyselinu penicilovou. Mimochodem, antibiotikum produkuje jen jeden z cca 15 druhů. Aflatoxiny a trichotheceny byly v USA zkoušeny jako biologické zbraně. Námel je sklerocium (pevná „plodnice“) mikroskopické houby Claviceps purpurea. Tato houba parazituje na trávách, kde způsobuje přeměnění obilek v sklerocium. (Poznámka chekotay: IMHO je vinen celý rod, ne jen C. purpurea.)

Námel je tmavý, černofialový útvar tvarově podobný okolním zrnům, ale výrazně větší, a je až po strop narvaný klaviny a deriváty kyseliny lysergové. V současnosti je v Evropě výskyt námelu na potravinářském obilí prakticky eliminován, ale v historii se mrtví počítali na desetitisíce. Otrava se projevuje dvěma způsoby: a) sněťový ergotismus – vazokonstrikce vede k odumírání tkání, podobně jako u omrzlin. Následuje bakteriální infekce a sněť. Počátečním příznakem je pocit horka v končetinách. b) konvulzivní ergotismus – když se k a) přidá ještě nedostatek vitamínu A, dojde k obrně sympatického nervstva, což vede ke křečím, halucinacím a degeneraci míchy. Smrt nastává po obrně dýchacích cest. Sekce B: Socioetologická pravidla v rizikových situacích (karanténa, omezení, bezpečnost) – pravidla chování

31/38


Proč nejíst lidi? Aneb malá lekce z hygieny (#1) Každý správný postapo trhák obsahuje kanibaly, jen aby ukázal, jak moc dokáže lidstvo zdivočet. Ve skutečnosti to s lidským masem není tak slavné. Pokud mohu hádat, dával bych mu podobnou chuť a strukturu, jako vepřovému (poznámka Viky: konina je prý podobnější, minimálně chutí). Pochybuju že by bylo nějak extra chutné nebo mělo nějaké magické schopnosti, ale o tom by možná měl poreferovat Reinar, který si ušmikl kousek prstu a vlastně nám nikdy neřekl, co s ním udělal (proto má na fotkách ze Zdivočelé země ovázanou ruku!) Fakt je ten, že mu (masu, ne Reinarovi) byly magické vlastnosti přisuzovány a kanibalismus se docela často praktikoval při nejrůznějších obřadech. Na Nové Guinei každopádně dodnes žije primitivní kmen, který v rámci přijímání chlapců mezi dospělé vyžaduje snězení koktejlu z mozku mrtvého dědka. Až na to, že nikoho nezabíjejí a poslouží si mrtvolou. V současnosti celý kmen funguje na ženách a dětech, neboť dospělí chlapi si navzájem neustále rituálně předávají infekční degenerativní mozkovou chorobu, která z nich do dvaceti let spolehlivě udělá blbečky a zabije je – jen aby mohly být jejich tkáně obřadně snězeny nějakým mladíkem, jenž se tak infikuje a zmagoří. Je to skvělý kolotoč a antropologové (a parazitologové) z celého světa se na to jezdí dívat, což je asi dobře, protože nebýt chlapů zvenčí, tak by ten kmen snad vyhynul :-) . Fakt je ten, že naše těla si vytvořila docela brutální obranný systém, který dokáže zlikvidovat téměř cokoli. Nemyslete si, že když nejste nemocní, nejsou kolem vás patogeny. S každým polibkem vaší ženy se do vás dostanou zárodky průměrně dvanácti zcela nových chorob, což paradoxně způsobuje, že zamilovaní lidé jsou zdravější – jejich imunitní systém je nabuzený neustálými „očkováními“. Každopádně, když se jakákoliv biologická substance setká s buňkou imunitního systému, je „požádána o pas“ - na jejím povrchu se musí nacházet patřičné antigeny – zkrátka musí mít kompatibilní HLA. Pokud nemá HLA, je okamžitě zahájena obranná reakce a částice je zlikvidována, nebo zacystována (když je velká). Pokud má špatné HLA, opět se zahájí protiútok, ale vedou jej jiné jednotky. (V prvním případě, kdy se jedná o nečistoty, udeří monocyty – makrofágové, ve druhém případě lymfocyty a specifické protilátky). Existují nemoci, které dokáží zfalšovat HLA – to jsou metly. Proti nim se nedokážeme bránit nijak jinak, než apoptózou (buněčnou sebevraždou), ale když se množí příliš rychle... Mezi tyto nákazy patří HIV (tuším od verze -B a následující). Jak vidíte, jde o boj. Útočníci se neustále snaží adaptovat, chtějí napadnout co nejvíce hostitelů, zatímco hostitelé vytvářejí stále složitější a složitější obranné systémy. Říká se tomu efekt Červené královny a když o tom řeknete evolučnímu ekologovi, tak se udělá (poznámka Viky: jo! :P). Boj totiž nemá jasného vítěze. V současnosti (tzn. v uplynulých pár milionech let) se mnozí paraziti dokázali dostat přes úplně všechny překážky a dokáží zasáhnout určitého hostitele naprosto přesně, neboť jsou vysoce specializovaní – ale tato specializace si vybrala svou daň, tito specialisté nemohou udeřit nikde jinde, než na druh, na který jsou připraveni. Proto máme škrkavku psí a škrkavku lidskou. Za I. WW dokonce měli Francouzi a Němci rozdílné druhy blech! Jenže hostitelé s útočníky vy****li tím, že se rozvětvili, zvětšili množství 32/38


typů. Nemoc, která spolehlivě zabije psa, pro kočku nepředstavuje nejmenší nebezpečí. Má to ovšem jeden háček – čím blíž k sobě mají dva druhy, tím větší je šance, že se paraziti jednoho druhu přizpůsobí tomu druhému. Proto nesmí muslimové a židi jíst vepřové. Není v tom nic divného ani hloupého, prostě v době, kdy byla psána Bible, nebyly známy způsoby, jak vyloučit přesun parazitů z pašíka na jeho vrahy. Dnes na maso blikneme tvrdým zářením a pak ho mrskneme do tlakáče na dvě hodiny, a to obvykle docela stačí, ale tehdy se každý vepřožrout vystavoval invazi svalovců stočených a bůh ví jaké hnusné verbeže vůbec. Dnes upravujeme prasečí genom tak, aby zvíře pěstovalo orgány pro lidi – tak tenká je bariéra mezi našimi druhy... Ovšem mezi lidmi tato bariéra takřka neexistuje, a překonat její náznak není těžké. Když sníte člověka, dostanete jeho kompletní sadu parazitů a věřte tomu, že to nebude krátký seznam! Každý z nás toho nasbírá za svůj život tolik, že jen neustále bojující imunitní systém nás dělí od potupné smrti sežrání zaživa. (Obzvláště varuji před biology z Českých Budějovic, tam má každý minimálně dvě odrůdy malárie a tasemnici k tomu! :-) ) Mimochodem, AIDS není smrtelná nemoc – lidé napadení virem HIV obvykle umírají na rýmu.

Pohřební zvyky jsou pěkná a mysteriózní věc, ale když se nad nimi zamyslíte, zjistíte, že většinou je jejich úkolem zabezpečit uklizení nebezpečného, velmi infekčního materiálu. Takže se tak chovejte taky a každou mrtvolu prošacujte tak, abyste se nedostali do styku s jejími tělesnými tekutinami. (Nekrofilie je také dobrý způsob, jak se nakazit všelijakým svinstvem.) Po prohledání se kliďte od mršiny dál, pokud nemůžete, tak ji spalte nebo zahrabte. Je mi jasné, že po Válce se budeme žrát navzájem, protože mít něco v břichu bude stát za riziko infekce, ale bude-li tu možnost se tomu vyhnout, využijte ji. Obdobně pokud budete mít na výběr z různých zdrojů masa, a nebude možnost je patřičně upravit, vyberte si něco, co je od lidí dost daleko. Pamatujte! Každý organismus s HLA blízkým vašemu je váš nepřítel! HIV máme, neboť jsme jedli šimpanze. Ebola přišla na jídelní stůl schovaná v křupavém orangutánovi. Krávy šílí proto, že jsou krmeny masokostní moučkou z jiných krav. Syfilis máme, protože si Kryštof Kolumbus nedal majzla na proradné indiánky a indiáni dostali do držky skrzevá černé neštovice schované v přikrývkách bledých tváří. Po apokalypse pravděpodobně nebude možnost maso pořádně upravit, ale pokud bude možnost, nejezte nic z nemocných zvířat, nejezte nic z lidí, a to ani zdravých, nejezte nic, co neprošlo varem (to je spíš psychologická záležitost, paraziti přežijí víc, než byste řekli). Dávejte si také pozor na to, komu podáváte ruku – cizinec přicházející zdaleka si sebou může nést pro vás cizí, smrtelnou nemoc. Také souložit s někým, kdo očividně má horečku, není nejlepší nápad, a to ani s kondomem. Dejme nemocem vědět, že nás Černá smrt něčemu naučila.

Sex Největší pravděpodobnost úspěšného oplození je mezi 13.-18. dnem od začátku předchozí menstruace. 33/38


Proč nejíst antibiotika? Aneb malá lekce z hygieny (#2) Tohle je věc, která se netýká ani tak postnukleární budoucnosti, jako současnosti. Jak jistě víte, antibiotika objevil sir A. Flemming ve třicátých letech dvacátého století, když mu onemocněla uklízečka a on, místo aby po sobě uklidil chlívek v kuchyni, si odjel na dovolenou. Po návratu zjistil, že mu v kuchyni vládne anarchie a plíseň. Protože to byl chlapík zvídavý a neštítil se ani špinavého nádobí (vemte si z něj příklad!), pozoroval boj plísní o přežití a všiml si, že jedna z plísní si vede velmi dobře na úkor ostatních. Trvalo ještě deset let, než se Američanům podařilo vymyslet způsob, jak penicilin vyrábět ve větším množství, ale díky němu (a díky DDT) jsme po WWII nezažili hladomor&epidemie infekčních chorob. Abyste pochopili, proč to dnes vypadá, že jezdec Apokalypsy jménem Mor opět sedlá svého oře, musíme zabrousit trochu hlouběji do ekologie. Tak za prvé, nejen homo homini, ale úplně každý organismus je svým bližním vlkem. Vše živé neustále navzájem bojuje v nekonečné válce, a některé organismy jsou natolik zvrhlé, že se neštítí používat chemické zbraně. Říká se tomu alelopatie. No a některé mikroskopické houby dokáží vytvářet velice účinné jedy, které jsou specificky namířené vůči jejich sousedům. Sem patří i slavný penicilin, jinak plíseň zlá a svinská. Tyhle jedy se lidé naučili z plísní získávat, v laboratořích modifikovat, vyrábět a používat pro léčebné účely. (Mluvnická poznámka: Antibiotikum je sice výraz zahrnující veškeré alelopatické chemické prostředky, ale v praxi se užívá jen pro označení chemikálií vylučovaných plísněmi.) Na deset let jsme si mysleli, že jsme za vodou, neboť penicilin hravě zvládal vše od zápalu plic po syfilis. Jenže pak najednou přestal účinkovat. Takže se nasadil ampicilin. A ten přestal fungovat za pět let. Přišel supercilin a za dva roky už byl zase tak nějak k ničemu. Ukázalo se totiž, že lidstvo naskočilo do dávno rozjetého vlaku. Tahle chemická válka mezi mikroorganismy jaksi trvá už nějaký ten miliónek let, a obě strany si vytvořily složitý aparát, jak odolat útokům těch druhých. Bakterie se dokáží neskutečně rychle přizpůsobit. Enzymatické dráhy (které ATB často napadají) mívají zálohované. Navíc si dokáží vyměňovat genetickou informaci horizontálně, pomocí plazmidů, a navíc mezidruhově – to je, jako bychom se my mohli modifikovat tím, že sníme vlas, chlup či pírko jiného organismu! Takže v populaci mikrobů stačí, aby jeden jediný přišel na to, jak se antibiotiku bránit, a záhy to umí všichni. Od teď až na věky věků! Kromě toho, když už se bakterie naučí vzdorovat jedné formě ATB, lehce se přizpůsobí i příbuzné formě. Za normálních okolností to není až takový problém. Antibiotikum je něco jako atomová puma, zdevastuje vše, co zasáhne (často i naše symbionty), a následně nastoupí pěchota v podobě našich přirozených protilátek, která dokončí úklid a zamete i s případnými rezistentními jedinci. Horší je, když pacient antibiotika nedobere (což dělám pohříchu často) – to je něco jako kdybyste místo jednoho masivního úderu házeli na nepřítele malé atomové granátky. Co se asi stane? Nepřítel si postaví hafo protiatomových krytů. Stejně tak i mikrobi musí být vyhlazeni naráz, masivně a nesmlouvavě, protože 34/38


jinak se přizpůsobí. Ovšem to nejhorší je, když si člověk hltá antibiotika jako lentilky. Naše tělo je zatraceně křehce vyvážená rovnováha mezi Silami dobra, což jsou naše obranné jednotky a spojenečtí mikrobi, a Silami zla, což jsou ty mikrosvině, co nás chtějí zabít. (Pak jsou tady ještě neutrální Švýcaři, kteří jen čekají, na čí stranu se přidají.) Když do téhle války vpadne atomovka, sejme to všechny, ale Síly dobra se dokáží vzpamatovat dříve. Ovšem když začnou atomovky pršet, změní se naše tělo v mrtvou spáleninu, a to nahrává nepřátelům, neboť pokud se dokáže byť jen jediný mikrob přizpůsobit působení antibiotik, může se vydat na vítězný pochod – nebude mít žádnou konkurenci, a naše obrana bude rozsekaná našimi vlastními zbraněmi. Takže nedlouho po masivním nasazení prvních antibiotik se na Zemi objevily kmeny bakterií, které si ATB prostě nevšímaly. Zvlášť markantní to je v nemocnicích, kde jsou časté nákazy hloupými nemocemi, které jsou však rezistentní vůči všemu, co proti nim můžeme nasadit. (Jules Verne kdysi navrhoval nemocnici vždy jednou ročně spálit a postavit novou. Dnes by to bylo drahé, tak po nemocnicích běhají frajeři s plasmovými tužkami a kobaltovými zářiči.) Naštěstí se podařilo vyrobit nová antibiotika, a později nastoupila i chemoterapeutika (např. známý sulfonamid), což jsou vlastně antibiotika vyráběna úplně od základů uměle. Do výzkumu nových antibiotik se zapojil celý svět, a padesát let se nám podařilo udržet si mírný náskok před mikroby. Vždy, když se zavedlo nové ATB, fungovalo dva-tři roky, než se objevil rezistentní kmen. Jak dlouho ještě vydržíme běžet s touto lokomotivou v zádech? V současnosti je jasné, že je nutno od základů změnit strategii nasazování antibiotik. Nesmíme je používat příliš často. Nesmíme svým protivníkům dát možnost přizpůsobit se. Musíme naše zbraně hromadného ničení použít jen tam, kde je to opravdu nutné, když už jde fakt o život. Musíme je nasazovat v přesných dávkách. A musíme je kombinovat, tak, aby náš úder nepřežil jediný mikrob, jenž by o tom mohl referovat ostatním. V první řadě to znamená přestat s nadužíváním antibiotik. V ČR je špatným zvykem, že když je člověk nemocný, vezme si antibiotikum. Jsou lidé, kteří naléhají na svého lékaře, aby jim ATB předepsal, a to někdy i dost nevybíravě. Nechápou, že nemoc, kterou trpí, není třeba léčit antibiotiky – a že to často ani není možné. Antibiotika působí na bakterie a plísně, nikoliv na viry! Chřipku tetracyklinem nevyléčíte, ani kdybyste se na hlavu stavěli – jenom tím poskytnete naším nepřátelům možnost se přizpůsobit. Další věcí jsou antibiotika používána ve veterinární praxi, ale i tam jsou zaváděna speciální nařízení. Takže shrnutí: Neberte antibiotika, pokud to není opravdu nutné. A když už je berete, doberte je až do konce.

(Doufám, že tomuto textu rozumí laik, a že z něj odborníka nejímá hrůza. Když jsem se rozepisoval o štěpení beta-laktamového kruhu, došlo mi, že jsem sám biolog v poli – a že tuhle věc píšu pro „obyčejné“ lidi :-) )

Chování civilisty v případě mimořádné události

35/38


Dekontaminace radioaktivního spadu Kontaminované lidi co nejdřív dostat ze zamořeného prostoru a svléknout. Odložený oděv se uloží do plastikových pytlů opatřených jmenovkou (důležité pro pozdější měření). Dekontaminační pracovníci se musí chránit před kontaminací (zástěry, pokrývky hlavy, respirátory, gumové rukavice). Základním prostředkem dekontaminace je voda a šampón nebo kyselé mýdlo (běžné alkalické mýdlo je nevhodné), opatrně i měkký kartáč. Napřed se umývají ruce a předloktí, nakonec obličej. Dále důkladně vysmrkat, vypláchnout ústa, popřípadě podat projímadlo. Nejnutnější a zároveň nejdostupnější prostředky osobní ochrany proti NBC kontaminaci: Aktivní uhlí (Carbo medicinalis), obchodní název Carbosorb®, živočišné uhlí apod. Slouží k absorpci polknutých jedovatých látek. K dostání v lékárnách za circa 50 Kč. Amylnitrid při cyanóze vytěsňuje z krve oxid uhelnatý. Atropin neutralizuje nervově paralytické jedy. Ve větších dávkách to je ovšem jed. Čpavek a čpavková voda odmořují Sarin a Yperit (ale pomalu). Natriumthiosulfát neutralizuje Yperit. CHP – 71 je chemický průkazník otravných látek. Sada za 500 Kč. Maska M-10, filtry použijte z dodávky do Zálivu. Mechanický vodní filtr, například Katadyn, nebo Watermate s vložkou RF01 (vyčistí až 400 l vody). Dodává ENVIROmarket. Drcené dřevěné uhlí může sloužit jako nouzový filtr vody. EDOS je osobní dozimetr pro zjištění kumulované dávky ozáření. 350 Kč. Intenzimetr IT – 65, přenosný přístroj pro měření intenzity radiace. 200 Kč. Hydroxid sodný ve vodném roztoku slouží jako univerzální odmořovadlo (ve větší koncentraci je to žíravina). Chloramin B je univerzální desinfekce. Jód (BETADIN) slouží k desinfekci vody či pokožky (jen 3-4 kapky na 1 l vody) Manganistan draselný rovněž desinfikuje vodu či pokožku, zvlášť účinný je proti plísním. Phar-X, Sagen jsou další desinfikátory pitné vody. Savo, neboli chlornan sodný, celkem spolehlivě zabije většinu bakterií a virů. Ajatin, roztok k obecné desinfekci. Fruktóza, tzn. hroznový cukr, to je rychlá dodávka energie v čase nouze. Pláštěnka JP-75, tedy známý atombordel, včetně návleků a rukavic stojí kolem 30 Kč. Lepící páska slouží k utěsnění oken a dveří. Igelitové sáčky – igelit, ne mikroten – o obsahu circa 10 litrů se hodí coby nádoby na vodu a obal na zamořené věci. Širokospektrální anibiotika – penicilinová řada a podobně, jsou částečně účinné proti některým bakteriologickým zbraním, ovšem k dostání jsou jen na předpis. Poznámka chekotaye: Seznam je už asi 10 let starý, chtělo by to 36/38


aktualizovat; nějaký dobrovolník?

X.........Závěr Doufám, drazí kolegové, že nikdy nebudete nuceni použít neherní informace v této rukověti obsažené. Stejně tak však doufám, že pokud se dostanete do mizérie, tak vám mnou shromážděné info pomůže. XI.........Použitá literatura a weby Jaitnerová Ch.: Velký obrazový průvodce přírodou, KOMPASS. Kolektiv autorů (1995): Stromy, v edici Průvodce přírodou, Knižní klub, Praha Kulich J., Pigula T., Gutzerová N., Hrubý P. (2002): Bioindikace a biomonitoring aneb Jak poznat, v jakém prostředí žijeme, SEVER, Brno Ponížilová B. (2002): Lesní čarování II, druhé vydání. Rezekvítek a Lipka, Brno. 37/38


Přidal S. et al. (1984): Příručka pro zdravotníky. Naše vojsko, Praha. WWW: Enspyro http://www.biolib.cz/cz/taxon/id76144/ (srpen 08) http://camelot.lfhk.cuni.cz/parazitatlas/atlas.htm (srpen 08) http://www.mineralfit.cz/clanek/1865--jak-na-kliste---prevence-a-spravneodstraneni.html (srpen 08) http://www.outdooring.cz/klistata.php (srpen 08)

http://www.sci.muni.cz/botany/mycology/ekolhub.htm (květen 08) http://www.wikipedia.org/ (listopad 08) XII....Tabulka důležitých veličin Leukocyty (bílé krvinky) 5-8 000 kusů v 1 mm3 krve Erytrocyty (červené krvinky) 4-5 000 000 kusů v 1 mm3 krve Krevní destičky 200-500 000 kusů v 1 mm3 krve Tep 60–120/min.

Tlak systolický Tlak diastolický Srážlivost krve Teplota fyziologická Horečka

16-18,6 kPa 8-10,7 kPa 7–8 minut 36 – 37°C nad 37,6°C

XIII.... Použité zkratky a vysvětlivky některých pojmů AMK – aminokyselina. ATB – antibiotikum. Chemická látka produkovaná jedním (mikro-)organismem za účelem potlačení jiného (mikro-)organismu. Důležité léčivo. Dnes známo cca 100 druhů přírodních, polopřírodních a umělých antibiotik. G+, G- bakterie – způsob dělení bakterií na základě tzv. Grammova barvení. Gramm negativní bakterie se nezabarví, neboť mají dvojitou buněčnou stěnu (a proto to jsou odolnější mrchy).

38/38

Templářská RUKOVĚŤ FELČARA

Recommend Documents